<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jana.Pivonkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jana.Pivonkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Jana.Pivonkova"/>
	<updated>2026-04-20T09:00:49Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Legislativa_v_knihovn%C3%A1ch._Charakterizujte_autorsk%C3%BD_z%C3%A1kon_a_z%C3%A1kon_o_svobodn%C3%A9m_p%C5%99%C3%ADstupu_k_informac%C3%ADm_ve_vztahu_ke_knihovnick%C3%BDm_a_informa%C4%8Dn%C3%ADm_slu%C5%BEb%C3%A1m.&amp;diff=59141</id>
		<title>Legislativa v knihovnách. Charakterizujte autorský zákon a zákon o svobodném přístupu k informacím ve vztahu ke knihovnickým a informačním službám.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Legislativa_v_knihovn%C3%A1ch._Charakterizujte_autorsk%C3%BD_z%C3%A1kon_a_z%C3%A1kon_o_svobodn%C3%A9m_p%C5%99%C3%ADstupu_k_informac%C3%ADm_ve_vztahu_ke_knihovnick%C3%BDm_a_informa%C4%8Dn%C3%ADm_slu%C5%BEb%C3%A1m.&amp;diff=59141"/>
		<updated>2020-03-23T16:01:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Vytvoření&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Autorský zákon==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Autorský zákon a knihovny|Autorský zákon]], celým názvem o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů je zákon č.121/2000 Sb. Zákon upravuje práva autora k autorskému dílu a práva, která souvisí s právem autorským, jejich ochranu a kolektivní správu těchto práv. Pro [[Veřejné knihovy|knihovny]] je stěžejní §11, který pojednává o právu osobnostním, také §27, který pojednává o právu majetkovém a §38, který se zaobírá licencemi pro zdravotně postižené a hlavně § 37, který pojednává o knihovní licenci &amp;lt;ref name= autor&amp;gt; ČESKO. Zákon č. 121/2000 Sb. právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ze dne 7. dubna 2000. Dostupný také z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121 &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dílo===&lt;br /&gt;
Autorské dílo, která spravuje tento zákon je dílo literární, umělecké, či vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřené v objektivně vnímatelné podobě. Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické. Za dílo se považuje též počítačový program a fotografie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autorské právo se vztahuje na díla dokončené, jeho vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav. Nárok na autorská práva má také dílo, která vzniklo tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu do jiného jazyka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Osobnostní právo (§ 11)===&lt;br /&gt;
Paragraf 11 uvádí, že autor má právo rozhodnout o zveřejňování svého díla, nárokovat si autorství tohoto díla, uděluje svolení k jakékoli změně nebo jiného zásahu do svého díla. Všechna tato práva zanikají po autorově smrti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Trvání majetkových práv (§ 27) ===&lt;br /&gt;
Majetková práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Pokud má dílo více autorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který umírá jako poslední. Tento paragraf je důležitý převážně pro digitalizaci dokumentů, kdy mohou být zveřejněny pouze díla, u kterých jich vypršelo trvání majetkového práva. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovní licence (§ 37)===&lt;br /&gt;
Do práva autorského nezasahují nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení, tedy knihovny, archivy, [[Muzeum|muzea]], galerie, školy, vysoké školy a to v těchto bodech: &lt;br /&gt;
*zhotovení kopie díla, který neslouží k obchodnímu, či hospodářskému účelu, ale pouze k archivním a konzervačním potřebám &lt;br /&gt;
*zhotovení kopie díla, které bylo ztraceno nebo poškozeno a které již není nabízeno k prodeji&lt;br /&gt;
*zpřístupnění díla pro účely výzkumu nebo soukromého studia&lt;br /&gt;
*půjčení obhájených závěrečných prací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Licence pro osoby se zdravotním postižením (§ 38)===&lt;br /&gt;
Pro potřeby osob se zrakovým či sluchovým postižením je možné opatřit díla pomocným materiálem (např. titulky), toto dílo může být zdravotně postiženým osobám rozmnožováno, rozšiřováno a sdělováno. &amp;lt;ref name=&amp;quot;autor&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Listina základních práv a svobod==&lt;br /&gt;
Listina je součástí ústavního pořádku České republiky. Jedná se o vyjádření vztahu mezi státem a občanem. &lt;br /&gt;
Listina má 44 článku členěných do 6 hlav. Pro knihovníky a informační pracovníky je velmi podstatný článek 17 &lt;br /&gt;
===Článek 17===&lt;br /&gt;
V tomto článku je uvedená svoboda projevu, právo na informace a je tam také zakázaná cenzura. Podoba článku je následná: &lt;br /&gt;
# Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. &lt;br /&gt;
# Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. &lt;br /&gt;
# Cenzura je nepřípustná.  &lt;br /&gt;
# Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. &lt;br /&gt;
# Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon &amp;lt;ref&amp;gt; ČESKO. Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992. Dostupný také z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zákon o svobodném přístupu k informacím==&lt;br /&gt;
Jedná se o zákon 106/1999 Sb. a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Povinné subjekty, tedy státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce (např. knihovny) mají povinnost zveřejnovat informace o své činnosti (výroční zprávy). Tento zákon také definuje informace, které nesmějí být poskytnuty. Jedná se o: &lt;br /&gt;
*neetické informace (např. pornografický materiál, ideologické informace)&lt;br /&gt;
* informace, které jsou proti trestnímu zákoníku&lt;br /&gt;
* informace, které mohou narušit bezpečnost státu (např. utajované informace)&lt;br /&gt;
* citlivé informace, tedy např. osobní informace &amp;lt;ref&amp;gt; ČESKO. Zákon č. 106/1999 Sb.: Zákon o svobodném přístupu k informacím ze dne 11. května 1999. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-106.  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literetura ===&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 121/2000 Sb.: právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ze dne 7. dubna 2000. Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&lt;br /&gt;
* ČESKO. Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992. Dostupný také z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html&lt;br /&gt;
* ČESKO. Zákon č. 106/1999 Sb.: Zákon o svobodném přístupu k informacím ze dne 11. května 1999. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-106.  &lt;br /&gt;
* DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2020-01-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků, 2002 [cit. 2016-1-11]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/archive/the-public-library-service/pg01-cz.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
autorský zákon, svobodný přístup k informacím, základní listina práv a svobod, knihovny &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_dokumenty_knihovny_-_z%C5%99izovac%C3%AD_listina,_knihovn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d,_organiza%C4%8Dn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d_a_dal%C5%A1%C3%AD.&amp;diff=58757</id>
		<title>Základní dokumenty knihovny - zřizovací listina, knihovní řád, organizační řád a další.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_dokumenty_knihovny_-_z%C5%99izovac%C3%AD_listina,_knihovn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d,_organiza%C4%8Dn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d_a_dal%C5%A1%C3%AD.&amp;diff=58757"/>
		<updated>2020-01-13T16:52:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Doplnění odkazů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Základní dokumenty knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní [[Dokument |dokumenty]] knihovny jsou dokumenty, které vymezují knihovny z právního i hospodářského hlediska, charakterizují předměty jejich činnosti a určují základní pravidla pro řešení nejrůznějších vztahů s ostatními subjekty. Tyto dokumenty jsou předepsány zákony ČR nebo vycházejí z typů a druhů činnosti organizace, z její organizační formy či konkrétních podmínek, v nichž působí. &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot;&amp;gt; DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. ''Příručka pro knihovníky veřejných knihoven''. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mezi základní dokumenty knihovny patří:''' &lt;br /&gt;
*Zřizovací listina&lt;br /&gt;
*Statut&lt;br /&gt;
*Organizační řád &lt;br /&gt;
*[[Knihovní řád]] &lt;br /&gt;
Ne každá knihovna musí mít všechny základní dokumenty, záleží na velikosti, účelu zřízení, organizačním uspořádání knihovny a organizačně právní formě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Veřejná knihovna|Veřejné knihovny]] existují ve třech organizačně právních formách''' &lt;br /&gt;
*Jako samostatné organizace s plnou právní subjektivitou (krajské a městské knihovny, velké profesionální knihovny)&lt;br /&gt;
*Organizační složky města či obce, které nemají právní subjektivitu (menší profesionální a většina neprofesionálních knihoven)&lt;br /&gt;
*Organizační součást samostatných organizací, které neprovádí knihovnickou činnost (např. muzea, galerie, archivy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny, které nemají právní subjektivitu a nemohou provádět žádné právní úkony (př. podepisování smluv). Tyto činnosti za ně vykonává organizace, jíž jsou součástí. Tyto knihovny nevlastní základní dokumenty. Ty jsou sestaveny pro organizaci jako celek a obsahují tedy i potřebné informace a pravidla pro knihovnu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zřizovací listina ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zřizovací listina je nejdůležitější dokument v knihovně, vypovídá o jejím založení, a je dokladem o její existenci. Zřizovací listinu sestavuje zřizovatel knihovny, tedy právnická osoba, která zakládá knihovnu (může se jednat například o obec, školu, muzeum, kraj a další). &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Tento dokument je povinný pro knihovny, které jsou zřízeny obcí nebo krajem a mají právní subjektivitu, podle zákona 259/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o listinu, kterou musí vlastnit každá organizace, která je právnickou osobou. Tedy organizace, které musí být nějakým způsobem zřízeny či založeny a dokládají to právě zřizovací listinou a díky tomu mohou být zapsány do veřejného rejstříku. V případě knihovny se jedná o povinnou přílohu žádosti o zapsání knihovny do databáze knihoven na Ministerstvu kultury ČR. &amp;lt;ref name=&amp;quot;cr&amp;quot;&amp;gt; Ministerstvo kultury ČR. ''Informace k evidenci knihovny: raději dříve než nikdy'' [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zřizovací listina musí obsahovat povinně následující údaje:''' &lt;br /&gt;
*Úplný název zřizovatele a jeho adresu&lt;br /&gt;
*Název a sídlo knihovny a její identifikační číslo&lt;br /&gt;
*Vymezení hlavního účelu a činnosti knihovny a také doplňkových činností&lt;br /&gt;
*Vymezení majetku, který bude knihovna užívat a spravovat &lt;br /&gt;
*Označení osob, které budou za knihovnu jednat (právnické i fyzické osoby)&lt;br /&gt;
*Vymezení doby, na kterou je knihovna zřízená (jedná se většinou o dobu neurčitou) &amp;lt;ref&amp;gt; Moravská zemská knihovna v Brně, Ministerstvo kultury ČR. ''Zřizovací listina v malých obcích'' [online].[cit. 2019-11-11]. Dostupně z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/zrizovaci_listina.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na zřizovací listinu navazují organizační dokumenty, tedy vnitropodnikové normy. Jedná se o organizační normy (statut, organizační řád) a řídící normy (popisy pracovních funkcí a další). &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statut == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Statut (z latinského ''statutum'', které znamená ustanovení, stanovy, řád, pravidlo) upravuje vnitřní poměry organizace. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Stejně jako zřizovací listinu jej vydává zřizovatel knihovny, popřípadě ředitel a jedná se o souhrn ustanovení o právním postavení knihovny, účelu jejího zřízení, podrobně vypovídá o předmětu činnosti, uvádí způsob řízení i organizační strukturu, způsoby hospodaření a zásady pro vztahy knihovny a okolí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na rozdíl od zřizovací listiny není stanovená žádným zákonem, a tedy knihovna ji mít nemusí, ale může. Ve většině případů slouží ke specifikaci ustanovení zřizovací listiny. V knihovnách, které jsou součástí většího celku (např. kulturní instituce) nahrazuje zřizovací listinu právě statut. Stejně tak je tomu i u malých knihoven, která nemají právní subjektivitu a statut nahrazuje jak zřizovací listinu, tak i organizační řád.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokud statut nahrazuje zřizovací listinu musí obsahovat tyto informace:'''  &lt;br /&gt;
*Přesný název zřizovatele a jeho adresu&lt;br /&gt;
*Název knihovny a její sídlo &lt;br /&gt;
*Vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti &lt;br /&gt;
*Hlavní činnost &lt;br /&gt;
*Vymezení majetku a jeho správu &lt;br /&gt;
*Vymezení doby, na kterou je knihovna zřízena (většinou na dobu neurčitou)&amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že se jedná o doplnění zřizovací listiny, může statut obsahovat například informace o organizačním uspořádání, řízení, doplnění hlavních úkolů, činností a také poslání a funkce. &amp;lt;ref&amp;gt; MŠMT. ''Statut Národní technické knihovny'' [online]. Praha: MŠMT, 2009 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/download/84711/statut-ntk.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Organizační řád ==&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Organizační řád je soubor organizačních předpisů, které upravují vnitřní poměry knihovny, její organizační členění, vzájemné vztahy zřizovatele a knihovny. Jedná se o závaznou organizační normu, která je ve většině případů vydaná ředitelem knihovny. U knihoven bez právní subjektivity zpravidla nahrazuje organizační řád statut. &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Organizační řád nemá na rozdíl od zřizovací listiny a statutu žádný předem stanovený vzor a každá knihovna si vytváří vlastní podobu tohoto dokumentu. Jedná se tedy o interní dokument, který představuje jednotlivé oddělení v knihovně a přiděluje jim konkrétní činnosti. Také se v něm může objevit organizační struktura, která zahrnuje vztahy nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých oddělení a řeší vzájemné kompetence. &amp;lt;ref&amp;gt; ManagementMania. ''Organizační struktura'' [online]. 18.12.2016 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/formalni-organizacni-struktura &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V knihovnách se nejčastěji setkáváme se dvěmi organizačními strukturami''' &lt;br /&gt;
*Liniová organizační struktura, která má přesně daného nadřízeného a podřízeného &lt;br /&gt;
*Štábně-liniová organizační struktura, která je založena na liniové struktuře a rozšířena o štábní útvary, které podporují řídící činnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizační struktura může být zobrazena v organizačním schématu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovní řád == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní řád je dokumentem, který má mít každá knihovna a je tak stanoveno v [[Knihovní zákon|knihovním zákoně]] 257/2001 Sb. §4. odst. 7. Popisuje podmínky poskytování služeb knihovny, včetně práv a povinností uživatelů knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společně se zřizovací listinou se jedná o základní dokumenty, která musí každá knihovna předložit při žádosti o zápis na Ministerstvu kultury ČR. &amp;lt;ref name=&amp;quot;cr&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je stanovena obecná struktura knihovního řádu, ale každá knihovna ho upravuje podle svých potřeb. S dokumentem je povinen se seznámit každý [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenář knihovny]], a to většinou při registraci do knihovny. Knihovní řád by měl být trvale přístupný všem čtenářům na dostupném místě, tedy převážně na webových stránkách knihovny a v tištěné podobě v budově knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Doporučená obecná struktura knihovního řádu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Základní ustanovení&lt;br /&gt;
*Právní zakotvení (právní předpisy, které se dotýkají činnosti knihovny)&lt;br /&gt;
*Poslání a činnost knihovny (typ knihovny a účel založení)&lt;br /&gt;
*Veřejné knihovnické a informační služby (výpis služeb, které knihovna poskytuje)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Uživatelé knihovnických a informačních služeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Registrace uživatele (informace o možnosti registrace, údaje k tomu potřebné, GDPR)&lt;br /&gt;
*Základní povinnosti a práva uživatelů knihovny (povinnost řídit se řádem a pokyny knihovníků)&lt;br /&gt;
*Pokyny pro využívání výpočetní techniky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
III. Výpůjční řád&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pravidla a způsoby půjčování &lt;br /&gt;
*Výpůjční lhůty (absenčních a prezenčních výpůjček)&lt;br /&gt;
*Práva a povinnosti uživatelů pro půjčování mimo budovu (maximální počet výpůjček, poplatky za prodlení)&lt;br /&gt;
*Práva a povinnosti uživatelů ve studovnách &lt;br /&gt;
*Meziknihovní služby &lt;br /&gt;
*Reprografické a kopírovací služby&lt;br /&gt;
*Půjčování na výstavy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IV. Postihy za nedodržení ustanovení Knihovního řádu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ztráty a náhrady&lt;br /&gt;
*Poplatky za přestupky proti Knihovnímu řádu (poplatky za prodlení, ztráta průkazu)&lt;br /&gt;
*Náhrada všeobecných škod (podle ustanovení občanského zákoníku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V. Závěrečná ustanovení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Výjimky z Knihovního řádu &lt;br /&gt;
*Doplňky Knihovního řádu&lt;br /&gt;
*Účinnost Knihovního řádu&lt;br /&gt;
*Přílohy Knihovního řádu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi přílohy knihovního zákona patří většinou ceník placených služeb a poplatků knihovny a Směrnice o nakládání s osobními údaji (GDPR) &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
#DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. ''Příručka pro knihovníky veřejných knihoven''. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2&lt;br /&gt;
#Ministerstvo kultury ČR. ''Informace k evidenci knihovny: raději dříve než nikdy'' [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html&lt;br /&gt;
# Koubová, Blanka. ''Právní úprava veřejného knihovnictví''. Praha: 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. Vedoucí práce  Vladimír Vopálka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související odkaz ===&lt;br /&gt;
*[[Knihovní řád]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
základní dokumenty knihovny, zřizovací listina, knihovní řád, statut, organizační řád&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58756</id>
		<title>Knihovní zákony v Československu a České republice, jejich srovnání.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58756"/>
		<updated>2020-01-13T16:50:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Oprava odkazu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;p&amp;gt;[[Knihovní zákon]] je základní legislativní dokument upravující podmínky fungování [[Veřejná knihovna |knihoven]] a poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Je zajímavým dokladem vývoje oboru, nároků na něj i na osobu knihovníka v různých časových obdobích české společnosti. Dokazuje, že knihovny jsou nedílnou součástí naší historie, ale i současnosti. &amp;lt;ref&amp;gt; CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 2.doplněné. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalšími legislativními dokumenty, které se týkají knihoven, jejich fungování a organizace jsou například: autorský zákon, zákon o povinném výtisku, zákon o svobodném přístupu k informacím nebo archivní legislativa. &amp;lt;ref&amp;gt; NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovní legislativa. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění schválilo tento zákon 22.7.1919. Zásadním bodem zákonu byla povinnost zřídit knihovnu v každé obci a oddělenou menšinovou knihovnu tam, kde žilo menšinové obyvatelstvo v počtu alespoň 400 osob. Pro budování knihoven byl ručen termín jednoho roku až dvou let, zřízení knihoven přitom hradil stát, přičemž obec následně platila státu poplatek za zřízení knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel do 5000 : 50 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 5000 do 10 000 : 60 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 10 000 do 100 000 : 70 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel přesahujícím 100 000 : 80 haléřů&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon určil podobu knihovny i organizační strukturu knihovny. Dle zákona se měla knihovna skládat z půjčovny knih, čítárny časopisů a příruční knihovny a měla být řízena 4-8člennou knihovní radou.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovní rada===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada byla dle zákona řídícím orgánem knihovny. Počet členů rady se odvíjel od velikosti obce&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Méně než 2000 obyvatel: 4členná&lt;br /&gt;
*2000 - 10 000 obyvatel: 6tičlenná&lt;br /&gt;
*Nad 10 000 obyvatel: 8členná&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Menšinové knihovny měly vlastní knihovní radu složenou z příslušníků národních menšin&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Členové knihovní rady nepobírali žádný plat a byli voleni na dva roky. V rámci rady se volí předseda, pokladník a jednatel.&lt;br /&gt;
Mezi povinnosti knihovní rady patřilo jmenování knihovníka (v menšinových knihovnách musel být příslušníkem menšiny) a vedení finanční správy knihovny. Společně s knihovníkem rada rozhodovala o knihovním řádu a správě fondu (akvizici a vyřazování jednotlivých svazků). Zároveň musela ročně obecnímu zastupitelstvu poskytovat písemnou zprávu o chodu knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada spadala přímo pod Ministerstvo školství a národní osvěty, které zajišťovalo metodiku organizaci všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Osoba pověřená agendou veřejné knihovny, která pobírá za svou práci plat. V obci do 2000 obyvatelů byl knihovník schválen okresním sborem, ve větších obcích pak knihovním instruktorem.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V obci přesahujícím počtem obyvatel 10 000 mohl být knihovník zaměstnán na plný úvazek, taková osoba však musela absolvovat minimálně střední školu nebo složit knihovnickou zkoušku. Pro menší knihovny postačilo knihovníkům složit státní zkoušku z knihovnictví.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovník nebo zástupce knihovního sboru (3 a více knihovníků jedné knihovny) zasedal v knihovní radě a mohl tak prosazovat administrativní i organizační změny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ústřední knihovna===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V každém kraji měla být zřízena ústřední knihovna, jejímž úkolem bylo poskytování fondu (kolekcí četby) obecním knihovnám, a to minimálně na dobu dvou měsíců. Knihovník této knihovny měl na starost metodickou pomoc obecním knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovnu řídí osmičlenná knihovní rada.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vnitřní dokumenty knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Každá veřejná i soukromá knihovna je dle zákona 430/1919 Sb. vést tyto dokumenty:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Přírůstkový seznam&lt;br /&gt;
*Místní seznam&lt;br /&gt;
*Jmenný seznam&lt;br /&gt;
*Příruční seznam&lt;br /&gt;
*Pokladní knihu&lt;br /&gt;
*Výpůjční řád&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Posláním knihovny bylo vzdělání proto minimálně 20 % fondu tvořila naučná literatura naopak vyloučeny byly braky (pornografie a protistátní literatura.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zavedení tohoto zákona byla na území ČR zbudována strukturovaná síť knihoven spravovaná státem (Ministerstvem školství a národní osvěty). Knihovny dále poskytovaly pomoc dalším organizacím při zřizování soukromých knihoven. Posláním knihoven bylo především vzdělání obyvatelstva a zajištění rovného přístupu k informacím všem bez rozdílu národnosti. V rámci zákona byla definován i post knihovníka, jakožto správce knihovny a vnitřní organizační dokumenty knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt; NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ. ''Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/legislativa/KnihovniZakon_1919.doc.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zákon o jednotné soustavě knihoven č. 53/1959 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění Republiky československé se 9.7.1959 usneslo na znění 2. knihovního zákona. Knihovny stejně jako ostatní instituce v té době začaly podléhat politické kontrole, a proto se jejich posláním stalo pomáhat při zvyšování politické, kulturní a odborné úrovně obyvatelstva.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Jedním ze stěženích bodů, z pohledu knihovnictví, se stal dohled nad fondem knihovny, který zajišťovalo mimo jiné přednostní právo knihoven při získávání literatury (včetně časopisů a jiných sbírkových materiálů), povinný výtisk a koordinované politické vzdělávání pracovníků knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalším důležitým prvkem tohoto zákona byla definice [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS) | meziknihovních výpůjček]], které byly koordinovány přímo knihovnami dle potřeb [[uživatel a čtenář v knihovně |čtenářů]].&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro potřeby vytvoření jednotné soustavy knihoven byly knihovní instituce povinny přihlásit se do evidence příslušného národního výboru.&lt;br /&gt;
Státní knihovna Československé republiky&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovna v Praze se přejmenovala na Státní knihovnu Československé republiky a byla pověřena dohledem nad bibliografickém zpracování současné i minulé literární produkce a koordinací bibliografické práce na území Československa.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihovny se stával z domácí i nejdůležitější (politicky nezávadné) světové literatury, přičemž ji bylo uloženo trvale uchovávat veškerou domácí literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V neposlední řadě se státní knihovna stala centrem vědecké práce v oboru knihovnictví a poskytovala metodickou pomoc knihovnám jednotné soustavy.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Jednotná síť lidových knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Obecní knihovny se staly knihovnami lidovými a podléhaly řízení výkonného orgánu národního výboru. Jednotlivé lidové knihovny tvořili jednotnou knihovní síť, kam patřily i knihovny technické, vědecké, školní, zdravotnické, ozbrojených sil a knihovny jiných institucí (vč. Akademie věd).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Prvním krokem řízení a koordinace knihoven byla povinná evidenci knihoven u národních výborů. Knihovny byly následně kontrolovány a řízeny jednotlivými národními výbory a celá síť knihoven podléhala dohledu ministerstva školství a kultury.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro řešení zásadních otázek knihoven (především koordinace) byla ustanovena ústřední knihovnická rada, jejíž členy jmenoval ministr školství a kultury. Nižším stupněm ústřední knihovní rady byly krajské a okresní knihovnické komise, které řešily problematiku knihoven na úrovni krajských a okresních národních výborů.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovník knihovny musel dosáhnout jak odborné, tak i politické kvalifikace. Posláním knihovníků bylo získávání nových čtenářů, individuální péče o čtenáře a uspokojování jejich informačních potřeb (odborných i všeobecných).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven podléhal kontrole ze strany úřadů. Ty dohlížely především na to, aby vyhovoval stranickým ideím, zakázány byly tedy především protistátní dokumenty a dokumenty náboženské. Posláním knihovny bylo politicky vzdělávat čtenáře, proto převládaly dokumenty politické.&amp;lt;ref&amp;gt; Zákon č. 53/1959 Sb.: Zákon o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon). In: ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1959-53 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Povinný výtisk, včetně elektronických zdrojů v systémech národních bibliografií|Povinný výtisk]]=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;1.6.1963 vešla v platnost vyhláška č. 45/1963 Sb., která udávala povinnost odevzdat výtisky vydané nebo vytištěné v ČSSR nebo v cizině, měl-li nakladatel sídlo v ČSSR. Neperiodické publikace se bezplatně odevzdávaly následujícím institucím:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po dvou výtiscích:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Československé ústředí knižní kultury v Praze&lt;br /&gt;
*Státní knihovna v Praze&lt;br /&gt;
*Matice slovenská v Martině&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po jednom výtisku&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Českých Budějovicích&lt;br /&gt;
*Státní vědecké knihovny v Plzni, Liberci, Hradci Králové, Brně, Olomouci, Ostravě a Košicích&lt;br /&gt;
*Universitní knihovna v Bratislavě&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Bánské Bystrici&lt;br /&gt;
*Základní knihovna Československé akademie věd v Praze&lt;br /&gt;
*Knihovna Slovenské akademie věd v Bratislavě&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Povinný výtisk periodických publikací byl odevzdáván do Knihovny Národního muzea v Praze&amp;lt;ref&amp;gt; Vyhláška č. 45/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o povinných a pracovních výtiscích [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-45 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===[[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|Meziknihovní výpůjčky]]=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Sjednocení knihoven a vytvoření sítě vedlo k otevření možnosti prohloubení kooperace knihoven. Knihovníci měli navíc za úkol získávat nové čtenáře a zaujali individuální přístup. Výsledkem těchto dvou skutečností bylo zavedení meziknihovních výpůjček – čtenář mohl požádat nebo mu mohl být nabídnut dokument z jakékoliv knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt; Vyhláška č. 51/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-51 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákona===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon č. 53/1959 Sb. zavedl do knihovnictví cenzuru i tlak politické ideologie a s tím spojenou změnu organizace knihoven. Narozdíl od 1. Knihovního zákonu se jednalo o změny především ideologické, ale dotýkal se všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zavedením jednotné sítě knihoven zapříčinil prohloubení kooperace knihoven, zavedení povinného výtisku a meziknihovních výpůjček.&amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb č. 257/2001 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Parlament ČR se 29.6.2001 usnesl na zavedení zákona č. 257/2001 Sb., který zrušil zákon č. 53/1959 Sb.. Knihovny jsou nyní odkazovány jako veřejné a tím je udán i obecný směr, kterým se knihovny a obor knihovnictví ubírá.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovny poskytují následující služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Výpůjční služby |Zpřístupňování dokumentů]] z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím MVS&lt;br /&gt;
*Poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
*Zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny uvedené knihovnické a informační služby jsou poskytovány bezplatně s výjimkou:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zpřístupňování rozmnoženin zvukových či obrazových záznamů&lt;br /&gt;
*Meziknihovní reprografické služby&lt;br /&gt;
*Zpřístupnění dokumentů z knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Navíc může provozovatel knihovny poskytovat i další služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k placeným informacím na internetu&lt;br /&gt;
*Kulturní, výchovné a vzdělávací činnost&lt;br /&gt;
*Vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*Poskytování reprografických služeb&lt;br /&gt;
*Poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poslání knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny služby knihovny se nesou v duchu rovného přístupu k informacím. Poskytování informací se stalo posláním knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Systém knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Systém knihoven tvoří:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní knihovna České republiky (dále jen &amp;quot;Národní knihovna&amp;quot;), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen &amp;quot;ministerstvo&amp;quot;),&lt;br /&gt;
*krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,&lt;br /&gt;
*základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,&lt;br /&gt;
*specializované knihovny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní knihovna je centrem systému knihoven. Vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Především do její kompetence spadá:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zpracovává evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech knihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnám formou souborného katalogu&lt;br /&gt;
*Zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému&lt;br /&gt;
*Plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra meziknihovních služeb České republiky&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací&lt;br /&gt;
*Zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití předmětů ochrany podle zvláštního právního předpisu7) a provádí úhradu odměn za jejich půjčování&lt;br /&gt;
*Zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Krajská knihovna je krajským centrem meziknihovních služeb, plní regionální funkci vybraných základních knihoven v kraji, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Specializovaná knihovna je knihovnou se specializovaným knihovním fondem, která zpracovává a zpřístupňuje svůj fond, spolupracuje s NK a plní funkci meziknihovních služeb v oblasti své specializace.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Evidence knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen podat návrh na zápis do evidence knihoven, který obsahuje: Název (právnická osoba) nebo jméno (fyzická osoba) provozovatele, adresu a formu knihovny (popřípadě její specializaci). K návrh připojí knihovní řád knihovny&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Je-li návrh úplný zapíše ministerstvo do 15 dnů od jeho doručení knihovnu do evidence knihoven. &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven je univerzální, nevylučuje žádný typ nebo téma dokumentů.&amp;lt;p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákonem byl definován historický fond, za který je považován fond, který vznikl do roku 1860 nebo má v daném oboru svou jedinečnou historickou nebo kulturní hodnotu&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Evidence a revize knihovního fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést evidenci knihovního fondu a podle velikosti fondu provádět jeho revizi, přičemž pravidelnost revize je dána velikostí fondu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést přírůstkový a úbytkový seznam&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ochrana fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen zajistit vhodné podmínky pro umístění knihovního fondu, ochranu fondu před odcizením a poškozením (včetně nepříznivých vlivů prostředí) a restaurovat knihovních dokumentů, je-li to potřeba.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vyřazení knihovních dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Vyřazení je možné pouze knihovní dokumenty neodpovídající zaměření knihovního fondu knihovny, multiplikáty knihovního fondu nebo opotřebované, poškozené, či neúplné dokumenty. Vyřazení dokumenty jsou nabídnuty ke koupi – prioritně knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní dokumenty historického fondu lze vyřadit jen se souhlasem ministerstva. Vyřazené dokumenty jsou nabídnuty ke koupi Národní knihovně.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Nedodržení postupu při vyřazování je považováno za přestupek, a to až do výše 500 000,- Kč.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovníci knihovny mají ukončené středoškolské vzdělání v oboru knihovnictví. Předpokladem pro vedoucí pozice knihovny je dokončené vysokoškolské studium v oboru.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Podpora knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovnám mohou být poskytovány účelově určené finanční dotace z peněžních prostředků státu. Dotace se týkají například: projektů vědy a výzkumu, zavádění nových technologií v oblasti knihovnictví, zapojení knihoven v síti, doplnění knihovního fondu, zajištění regionálních funkcí atd. (viz VISK, Knihovny 21. století)&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zákonu č. 257/2001 Sb. byl definován historický fond společně s povinností chránit fond knihoven, prohloubena aktivita v oblasti meziknihovních služeb a regionálních funkcí knihovny a byly ustanoveny možnosti finanční podpory knihoven ze strany státu. &amp;lt;ref&amp;gt; ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [online]. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Porovnání důsledků knihovních zákonů==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;První knihovní zákon se soustředil na osvětu, vzdělávání a rovný přístup k informacím, za tím účelem byly v každé obci zřízeny knihovny (včetně separátních menšinových). V tomto zákonu byly určeny i vnitřní povinnosti a náležitosti knihovny včetně knihovního fondu, který se zaměřoval na naučnou literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Druhý zákon stavěl na již vzniklé síti knihoven a sjednotil je do jednotné sítě knihoven, které podléhaly politické agendě a kontrole. Právě potřeba kontroly měla za důsledek zavedení legislativy povinného výtisku, meziknihovních výpůjček a regionálních funkcí knihovny. Na rozdíl od prvního knihovního zákona se soustředil na sjednocení pravidel sítě knihoven, kromě fondu knihovny, který měl sloužit především k politickému vzdělávání občanů, však nezasahoval do náležitostí knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Třetí knihovní zákon prohloubil meziknihovní kooperaci, otevřel svým uživatelům nové služby včetně možnosti využití internetu, čímž knihovny otevřel jakožto komunitní a kulturní centra pro širokou veřejnost. Otevřenost se odrazila i v knihovním fondu, který se stal univerzálním a přizpůsobivým dle potřeb uživatelů. Knihovny mají nově možnost žádat o dotace od státu. Zákon klade velký důraz na zachování fondu knihoven a vyřazování jednotek knihovního fondu podléhá přísným pravidlům.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 2.doplněné. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
#NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovní legislativa. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod&lt;br /&gt;
#NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ.''Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy''[online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/legislativa/KnihovniZakon_1919.doc&lt;br /&gt;
#Vyhláška č. 51/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-51.&lt;br /&gt;
#Vyhláška č. 45/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o povinných a pracovních výtiscích [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-45&lt;br /&gt;
#Zákon č. 53/1959 Sb.: Zákon o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon). In: ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1959-53&lt;br /&gt;
#ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [online]. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
CALÁBEK, Leopold. ''Administrativní příručka pro lidovýchovné pracovníky a knihovníky''. Praha: Masarykův lidovýchovný ústav, 1928.2. doplněné a přepracované vydání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovní zákon, knihovnický zákon,jednotná soustava knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58755</id>
		<title>Knihovní zákony v Československu a České republice, jejich srovnání.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58755"/>
		<updated>2020-01-13T16:49:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Doplnění odkazů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;p&amp;gt;[[Knihovní zákon]] je základní legislativní dokument upravující podmínky fungování [[Veřejná knihovna |knihoven]] a poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Je zajímavým dokladem vývoje oboru, nároků na něj i na osobu knihovníka v různých časových obdobích české společnosti. Dokazuje, že knihovny jsou nedílnou součástí naší historie, ale i současnosti. &amp;lt;ref&amp;gt; CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 2.doplněné. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalšími legislativními dokumenty, které se týkají knihoven, jejich fungování a organizace jsou například: autorský zákon, zákon o povinném výtisku, zákon o svobodném přístupu k informacím nebo archivní legislativa. &amp;lt;ref&amp;gt; NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovní legislativa. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění schválilo tento zákon 22.7.1919. Zásadním bodem zákonu byla povinnost zřídit knihovnu v každé obci a oddělenou menšinovou knihovnu tam, kde žilo menšinové obyvatelstvo v počtu alespoň 400 osob. Pro budování knihoven byl ručen termín jednoho roku až dvou let, zřízení knihoven přitom hradil stát, přičemž obec následně platila státu poplatek za zřízení knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel do 5000 : 50 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 5000 do 10 000 : 60 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 10 000 do 100 000 : 70 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel přesahujícím 100 000 : 80 haléřů&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon určil podobu knihovny i organizační strukturu knihovny. Dle zákona se měla knihovna skládat z půjčovny knih, čítárny časopisů a příruční knihovny a měla být řízena 4-8člennou knihovní radou.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovní rada===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada byla dle zákona řídícím orgánem knihovny. Počet členů rady se odvíjel od velikosti obce&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Méně než 2000 obyvatel: 4členná&lt;br /&gt;
*2000 - 10 000 obyvatel: 6tičlenná&lt;br /&gt;
*Nad 10 000 obyvatel: 8členná&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Menšinové knihovny měly vlastní knihovní radu složenou z příslušníků národních menšin&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Členové knihovní rady nepobírali žádný plat a byli voleni na dva roky. V rámci rady se volí předseda, pokladník a jednatel.&lt;br /&gt;
Mezi povinnosti knihovní rady patřilo jmenování knihovníka (v menšinových knihovnách musel být příslušníkem menšiny) a vedení finanční správy knihovny. Společně s knihovníkem rada rozhodovala o knihovním řádu a správě fondu (akvizici a vyřazování jednotlivých svazků). Zároveň musela ročně obecnímu zastupitelstvu poskytovat písemnou zprávu o chodu knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada spadala přímo pod Ministerstvo školství a národní osvěty, které zajišťovalo metodiku organizaci všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Osoba pověřená agendou veřejné knihovny, která pobírá za svou práci plat. V obci do 2000 obyvatelů byl knihovník schválen okresním sborem, ve větších obcích pak knihovním instruktorem.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V obci přesahujícím počtem obyvatel 10 000 mohl být knihovník zaměstnán na plný úvazek, taková osoba však musela absolvovat minimálně střední školu nebo složit knihovnickou zkoušku. Pro menší knihovny postačilo knihovníkům složit státní zkoušku z knihovnictví.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovník nebo zástupce knihovního sboru (3 a více knihovníků jedné knihovny) zasedal v knihovní radě a mohl tak prosazovat administrativní i organizační změny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ústřední knihovna===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V každém kraji měla být zřízena ústřední knihovna, jejímž úkolem bylo poskytování fondu (kolekcí četby) obecním knihovnám, a to minimálně na dobu dvou měsíců. Knihovník této knihovny měl na starost metodickou pomoc obecním knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovnu řídí osmičlenná knihovní rada.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vnitřní dokumenty knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Každá veřejná i soukromá knihovna je dle zákona 430/1919 Sb. vést tyto dokumenty:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Přírůstkový seznam&lt;br /&gt;
*Místní seznam&lt;br /&gt;
*Jmenný seznam&lt;br /&gt;
*Příruční seznam&lt;br /&gt;
*Pokladní knihu&lt;br /&gt;
*Výpůjční řád&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Posláním knihovny bylo vzdělání proto minimálně 20 % fondu tvořila naučná literatura naopak vyloučeny byly braky (pornografie a protistátní literatura.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zavedení tohoto zákona byla na území ČR zbudována strukturovaná síť knihoven spravovaná státem (Ministerstvem školství a národní osvěty). Knihovny dále poskytovaly pomoc dalším organizacím při zřizování soukromých knihoven. Posláním knihoven bylo především vzdělání obyvatelstva a zajištění rovného přístupu k informacím všem bez rozdílu národnosti. V rámci zákona byla definován i post knihovníka, jakožto správce knihovny a vnitřní organizační dokumenty knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt; NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ. ''Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/legislativa/KnihovniZakon_1919.doc.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zákon o jednotné soustavě knihoven č. 53/1959 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění Republiky československé se 9.7.1959 usneslo na znění 2. knihovního zákona. Knihovny stejně jako ostatní instituce v té době začaly podléhat politické kontrole, a proto se jejich posláním stalo pomáhat při zvyšování politické, kulturní a odborné úrovně obyvatelstva.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Jedním ze stěženích bodů, z pohledu knihovnictví, se stal dohled nad fondem knihovny, který zajišťovalo mimo jiné přednostní právo knihoven při získávání literatury (včetně časopisů a jiných sbírkových materiálů), povinný výtisk a koordinované politické vzdělávání pracovníků knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalším důležitým prvkem tohoto zákona byla definice [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS) | meziknihovních výpůjček]], které byly koordinovány přímo knihovnami dle potřeb [[Čtenář |čtenářů]].&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro potřeby vytvoření jednotné soustavy knihoven byly knihovní instituce povinny přihlásit se do evidence příslušného národního výboru.&lt;br /&gt;
Státní knihovna Československé republiky&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovna v Praze se přejmenovala na Státní knihovnu Československé republiky a byla pověřena dohledem nad bibliografickém zpracování současné i minulé literární produkce a koordinací bibliografické práce na území Československa.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihovny se stával z domácí i nejdůležitější (politicky nezávadné) světové literatury, přičemž ji bylo uloženo trvale uchovávat veškerou domácí literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V neposlední řadě se státní knihovna stala centrem vědecké práce v oboru knihovnictví a poskytovala metodickou pomoc knihovnám jednotné soustavy.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Jednotná síť lidových knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Obecní knihovny se staly knihovnami lidovými a podléhaly řízení výkonného orgánu národního výboru. Jednotlivé lidové knihovny tvořili jednotnou knihovní síť, kam patřily i knihovny technické, vědecké, školní, zdravotnické, ozbrojených sil a knihovny jiných institucí (vč. Akademie věd).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Prvním krokem řízení a koordinace knihoven byla povinná evidenci knihoven u národních výborů. Knihovny byly následně kontrolovány a řízeny jednotlivými národními výbory a celá síť knihoven podléhala dohledu ministerstva školství a kultury.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro řešení zásadních otázek knihoven (především koordinace) byla ustanovena ústřední knihovnická rada, jejíž členy jmenoval ministr školství a kultury. Nižším stupněm ústřední knihovní rady byly krajské a okresní knihovnické komise, které řešily problematiku knihoven na úrovni krajských a okresních národních výborů.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovník knihovny musel dosáhnout jak odborné, tak i politické kvalifikace. Posláním knihovníků bylo získávání nových čtenářů, individuální péče o čtenáře a uspokojování jejich informačních potřeb (odborných i všeobecných).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven podléhal kontrole ze strany úřadů. Ty dohlížely především na to, aby vyhovoval stranickým ideím, zakázány byly tedy především protistátní dokumenty a dokumenty náboženské. Posláním knihovny bylo politicky vzdělávat čtenáře, proto převládaly dokumenty politické.&amp;lt;ref&amp;gt; Zákon č. 53/1959 Sb.: Zákon o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon). In: ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1959-53 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Povinný výtisk, včetně elektronických zdrojů v systémech národních bibliografií|Povinný výtisk]]=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;1.6.1963 vešla v platnost vyhláška č. 45/1963 Sb., která udávala povinnost odevzdat výtisky vydané nebo vytištěné v ČSSR nebo v cizině, měl-li nakladatel sídlo v ČSSR. Neperiodické publikace se bezplatně odevzdávaly následujícím institucím:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po dvou výtiscích:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Československé ústředí knižní kultury v Praze&lt;br /&gt;
*Státní knihovna v Praze&lt;br /&gt;
*Matice slovenská v Martině&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po jednom výtisku&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Českých Budějovicích&lt;br /&gt;
*Státní vědecké knihovny v Plzni, Liberci, Hradci Králové, Brně, Olomouci, Ostravě a Košicích&lt;br /&gt;
*Universitní knihovna v Bratislavě&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Bánské Bystrici&lt;br /&gt;
*Základní knihovna Československé akademie věd v Praze&lt;br /&gt;
*Knihovna Slovenské akademie věd v Bratislavě&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Povinný výtisk periodických publikací byl odevzdáván do Knihovny Národního muzea v Praze&amp;lt;ref&amp;gt; Vyhláška č. 45/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o povinných a pracovních výtiscích [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-45 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===[[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|Meziknihovní výpůjčky]]=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Sjednocení knihoven a vytvoření sítě vedlo k otevření možnosti prohloubení kooperace knihoven. Knihovníci měli navíc za úkol získávat nové čtenáře a zaujali individuální přístup. Výsledkem těchto dvou skutečností bylo zavedení meziknihovních výpůjček – čtenář mohl požádat nebo mu mohl být nabídnut dokument z jakékoliv knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt; Vyhláška č. 51/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-51 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákona===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon č. 53/1959 Sb. zavedl do knihovnictví cenzuru i tlak politické ideologie a s tím spojenou změnu organizace knihoven. Narozdíl od 1. Knihovního zákonu se jednalo o změny především ideologické, ale dotýkal se všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zavedením jednotné sítě knihoven zapříčinil prohloubení kooperace knihoven, zavedení povinného výtisku a meziknihovních výpůjček.&amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb č. 257/2001 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Parlament ČR se 29.6.2001 usnesl na zavedení zákona č. 257/2001 Sb., který zrušil zákon č. 53/1959 Sb.. Knihovny jsou nyní odkazovány jako veřejné a tím je udán i obecný směr, kterým se knihovny a obor knihovnictví ubírá.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovny poskytují následující služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Výpůjční služby |Zpřístupňování dokumentů]] z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím MVS&lt;br /&gt;
*Poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
*Zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny uvedené knihovnické a informační služby jsou poskytovány bezplatně s výjimkou:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zpřístupňování rozmnoženin zvukových či obrazových záznamů&lt;br /&gt;
*Meziknihovní reprografické služby&lt;br /&gt;
*Zpřístupnění dokumentů z knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Navíc může provozovatel knihovny poskytovat i další služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k placeným informacím na internetu&lt;br /&gt;
*Kulturní, výchovné a vzdělávací činnost&lt;br /&gt;
*Vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*Poskytování reprografických služeb&lt;br /&gt;
*Poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poslání knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny služby knihovny se nesou v duchu rovného přístupu k informacím. Poskytování informací se stalo posláním knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Systém knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Systém knihoven tvoří:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní knihovna České republiky (dále jen &amp;quot;Národní knihovna&amp;quot;), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen &amp;quot;ministerstvo&amp;quot;),&lt;br /&gt;
*krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,&lt;br /&gt;
*základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,&lt;br /&gt;
*specializované knihovny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní knihovna je centrem systému knihoven. Vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Především do její kompetence spadá:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zpracovává evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech knihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnám formou souborného katalogu&lt;br /&gt;
*Zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému&lt;br /&gt;
*Plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra meziknihovních služeb České republiky&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací&lt;br /&gt;
*Zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití předmětů ochrany podle zvláštního právního předpisu7) a provádí úhradu odměn za jejich půjčování&lt;br /&gt;
*Zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Krajská knihovna je krajským centrem meziknihovních služeb, plní regionální funkci vybraných základních knihoven v kraji, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Specializovaná knihovna je knihovnou se specializovaným knihovním fondem, která zpracovává a zpřístupňuje svůj fond, spolupracuje s NK a plní funkci meziknihovních služeb v oblasti své specializace.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Evidence knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen podat návrh na zápis do evidence knihoven, který obsahuje: Název (právnická osoba) nebo jméno (fyzická osoba) provozovatele, adresu a formu knihovny (popřípadě její specializaci). K návrh připojí knihovní řád knihovny&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Je-li návrh úplný zapíše ministerstvo do 15 dnů od jeho doručení knihovnu do evidence knihoven. &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven je univerzální, nevylučuje žádný typ nebo téma dokumentů.&amp;lt;p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákonem byl definován historický fond, za který je považován fond, který vznikl do roku 1860 nebo má v daném oboru svou jedinečnou historickou nebo kulturní hodnotu&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Evidence a revize knihovního fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést evidenci knihovního fondu a podle velikosti fondu provádět jeho revizi, přičemž pravidelnost revize je dána velikostí fondu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést přírůstkový a úbytkový seznam&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ochrana fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen zajistit vhodné podmínky pro umístění knihovního fondu, ochranu fondu před odcizením a poškozením (včetně nepříznivých vlivů prostředí) a restaurovat knihovních dokumentů, je-li to potřeba.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vyřazení knihovních dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Vyřazení je možné pouze knihovní dokumenty neodpovídající zaměření knihovního fondu knihovny, multiplikáty knihovního fondu nebo opotřebované, poškozené, či neúplné dokumenty. Vyřazení dokumenty jsou nabídnuty ke koupi – prioritně knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní dokumenty historického fondu lze vyřadit jen se souhlasem ministerstva. Vyřazené dokumenty jsou nabídnuty ke koupi Národní knihovně.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Nedodržení postupu při vyřazování je považováno za přestupek, a to až do výše 500 000,- Kč.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovníci knihovny mají ukončené středoškolské vzdělání v oboru knihovnictví. Předpokladem pro vedoucí pozice knihovny je dokončené vysokoškolské studium v oboru.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Podpora knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovnám mohou být poskytovány účelově určené finanční dotace z peněžních prostředků státu. Dotace se týkají například: projektů vědy a výzkumu, zavádění nových technologií v oblasti knihovnictví, zapojení knihoven v síti, doplnění knihovního fondu, zajištění regionálních funkcí atd. (viz VISK, Knihovny 21. století)&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zákonu č. 257/2001 Sb. byl definován historický fond společně s povinností chránit fond knihoven, prohloubena aktivita v oblasti meziknihovních služeb a regionálních funkcí knihovny a byly ustanoveny možnosti finanční podpory knihoven ze strany státu. &amp;lt;ref&amp;gt; ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [online]. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Porovnání důsledků knihovních zákonů==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;První knihovní zákon se soustředil na osvětu, vzdělávání a rovný přístup k informacím, za tím účelem byly v každé obci zřízeny knihovny (včetně separátních menšinových). V tomto zákonu byly určeny i vnitřní povinnosti a náležitosti knihovny včetně knihovního fondu, který se zaměřoval na naučnou literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Druhý zákon stavěl na již vzniklé síti knihoven a sjednotil je do jednotné sítě knihoven, které podléhaly politické agendě a kontrole. Právě potřeba kontroly měla za důsledek zavedení legislativy povinného výtisku, meziknihovních výpůjček a regionálních funkcí knihovny. Na rozdíl od prvního knihovního zákona se soustředil na sjednocení pravidel sítě knihoven, kromě fondu knihovny, který měl sloužit především k politickému vzdělávání občanů, však nezasahoval do náležitostí knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Třetí knihovní zákon prohloubil meziknihovní kooperaci, otevřel svým uživatelům nové služby včetně možnosti využití internetu, čímž knihovny otevřel jakožto komunitní a kulturní centra pro širokou veřejnost. Otevřenost se odrazila i v knihovním fondu, který se stal univerzálním a přizpůsobivým dle potřeb uživatelů. Knihovny mají nově možnost žádat o dotace od státu. Zákon klade velký důraz na zachování fondu knihoven a vyřazování jednotek knihovního fondu podléhá přísným pravidlům.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 2.doplněné. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
#NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovní legislativa. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod&lt;br /&gt;
#NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ.''Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy''[online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/legislativa/KnihovniZakon_1919.doc&lt;br /&gt;
#Vyhláška č. 51/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-51.&lt;br /&gt;
#Vyhláška č. 45/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o povinných a pracovních výtiscích [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-45&lt;br /&gt;
#Zákon č. 53/1959 Sb.: Zákon o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon). In: ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1959-53&lt;br /&gt;
#ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [online]. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
CALÁBEK, Leopold. ''Administrativní příručka pro lidovýchovné pracovníky a knihovníky''. Praha: Masarykův lidovýchovný ústav, 1928.2. doplněné a přepracované vydání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovní zákon, knihovnický zákon,jednotná soustava knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Region%C3%A1ln%C3%AD_funkce_knihoven,_v%C4%8Detn%C4%9B_legislativn%C3%ADho_r%C3%A1mce.&amp;diff=58754</id>
		<title>Regionální funkce knihoven, včetně legislativního rámce.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Region%C3%A1ln%C3%AD_funkce_knihoven,_v%C4%8Detn%C4%9B_legislativn%C3%ADho_r%C3%A1mce.&amp;diff=58754"/>
		<updated>2020-01-13T16:44:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Doplnění odkazů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Regionální funkce knihoven''' jsou souborem podpůrných služeb, které krajská knihovna poskytuje ve spolupráci s většími městskými knihovnách v kraji. Služby jsou poskytovány menším městským a také obecním knihovnám v příslušném kraji. &amp;lt;ref name= &amp;quot;region&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ne všechny [[Veřejná knihovna | knihovny]] jsou samostatně schopné poskytovat služby čtenářům v dostatečném rozsahu a v odpovídající odborné úrovni. Z tohoto důvodu jsou využívány služby větších regionálních knihoven, [[ Meziknihovní výpůjční služba (MVS) |MVS]] (meziknihovní výpůjční služby) a spolupráce s dalšími knihovnami.&lt;br /&gt;
U regionálních služeb je důležité rozpoznat několik knihoven a to: &lt;br /&gt;
* '''Krajská knihovna''', která je zřízena a financována krajem. Koordinuje a poskytuje regionální služby ve svém kraji, také spolupracuje s dalšími knihovnami, které jsou pověřené regionálními funkcemi.&lt;br /&gt;
* '''Pověřená knihovna''' je většinou městská knihovna, která byla krajskou knihovnou zvolena pro poskytování regionálních služeb ve svém regionu. Díky tomu přijímá dotace na poskytování těchto služeb, sleduje dění v knihovnictví a nové poznatky předává knihovníkům obsluhujících knihoven. &lt;br /&gt;
*  '''Obsluhovaná knihovna''' je obecní či menší městská knihovna, která využívá regionální služby. Tato knihovna musí být evidovaná u Ministerstva kultury ČR dle knihovního řádu, poskytuje veřejné knihovnické a informační služby a má podepsanou smlouvu o získávání služeb z příslušné krajské či pověřené knihovny. Díky těmto bodům následně získává regionální služby bezplatně. &amp;lt;ref name= &amp;quot;region&amp;quot;&amp;gt; NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. ''Služby knihoven knihovnám: Krajské programy regionálních funkcí na podporu knihoven''. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014. ISBN 978-7050-638-7. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cíle podpory===&lt;br /&gt;
Regionální služby jsou financované z dotačního programu podpory regionálních funkcí, který vznikl v návaznosti na knihovní zákon (č. 257/2001 Sb.) a jedná se o tyto cíle: &lt;br /&gt;
* Zajištění dostupnosti veřejných informačních služeb knihoven ve všech knihovnách České republiky &lt;br /&gt;
* Vyrovnání rozdílu v úrovni poskytovaných služeb knihoven obyvatelům měst a obcí &lt;br /&gt;
*  Zajištění kvality a kontinuity služeb knihoven v návaznosti na informační potřeby uživatelů &lt;br /&gt;
* Odstranění nežádoucích rozdílů mezi jednotlivými regiony a kraji &lt;br /&gt;
* Dělení práce a koordinace knihovnických činností v kraji &lt;br /&gt;
* Efektivní využití veřejných finančních prostředků&lt;br /&gt;
* Aktuálnost knihovního fondu obsluhovaných knihoven &lt;br /&gt;
* Vzdělanost pracovníků knihoven &amp;lt;ref name= &amp;quot;region&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Služby regionálních knihovnách===&lt;br /&gt;
Jedná se o služby, které regionální či pověřené knihovny nabízejí malým městským a krajským knihovnám. Jedná se o: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* tvorba výměnných [[Knihovní fond | knihovních fondů]], které jsou určené k cirkulaci a distribuci a byly pořízeny z rozpočtu kraje&lt;br /&gt;
* [[Akvizice - koupě |nákup]], zpracování a distribuci fondů které byly pořízeny z rozpočtu zřizovatele, tedy obce&lt;br /&gt;
* poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, plány rozbory&lt;br /&gt;
* vzdělávání knihovníků, semináře, porady &lt;br /&gt;
* pomoc při [[revize | revizi]] a aktualizaci knihovních fondů &lt;br /&gt;
* servis AKS (automatizované knihovního systému)&lt;br /&gt;
* statistika knihovnických činností &amp;lt;ref name = metoda&amp;gt; METODICKÝ pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřízenými  a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Praha: MK ČR, 2011. 9 s. Dostupné z: &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Tvorba výměnných knihovních fondů, které jsou určené k cirkulaci a distribuci a byly pořízeny z rozpočtu kraje====&lt;br /&gt;
Obsluhované knihovny mají většinou nízké finanční prostředky na akvizici fondu, tak aby uspokojila své čtenáře. Většina zakoupených dokumentů je přitom půjčena pouze párkrát a poté již není využívaná. Tyto knihovny mohou díky regionálním knihovnám využít tzv. výměnný fond. Jedná se o dokumenty, které krajská (či pověřená knihovna) zakoupí z krajské dotace, ze kterých následně vytvoří výměnný fond, která cirkulují po obsluhovaných knihovnách. Díky tomu mají obsluhované knihovny trvalý přísun kvalitních a aktuálních dokumentů, které jsou i odborně zpracované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nákup, zpracování a distribuci fondů které byly pořízeny z rozpočtu zřizovatele, tedy obce====&lt;br /&gt;
Obsluhovaná knihovna může i při nákupu dokumentů z vlastního rozpočtu (rozpočtu zřizovatele) požádat regionální knihovnu o pomoc, a to v podobě odborného výběru knih či odborného zpracování. Regionální knihovna může také využít při nákupu stejné publikace množstevní slevy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, plány rozbory====&lt;br /&gt;
Regionální knihovny nabízejí obsluhovaným knihovnám také praktickou pomoc při řešení odborných  knihovnických problémů. Jedná se o odborné konzultace, rady, reference nebo také pomoc při zpracování grantů, koncepcí a plánů. Jedná se o jednu z nejvyužívanějších služeb, které jsou v rámci regionálních služeb využívány a pomáhá to zvyšovat úroveň poskytování knihovnických a informačních služeb v knihovních. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vzdělávání knihovníků, semináře, porady====&lt;br /&gt;
Každý profesionální knihovník, by podle standardu veřejných knihovnických a informačních služeb měl absolvovat ročně odborné vzdělání v rozsahu 48 hodin, ostatní knihovníci 8 hodin. Regionální knihovny proto pořádají nezbytné semináře a další vzdělávací aktivity. &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
====Pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů====&lt;br /&gt;
Podle knihovního zákona musí každá knihovna provádět v určité periodě podle velikosti fondu revizi svého fondu. Proto mohou obsluhované knihovny požádat o pomoc při revizi a také při aktualizaci knihovního fondu. Může se jednat o pomoc při vyřazování zastaralé literatury, čištění knih, opravy obalů a označení knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Servis AKS (automatizované knihovního systému)====&lt;br /&gt;
Automatizovaný knihovní systém vyžaduje jako všechny systémy pravidelnou údržbu a servis. Menší knihovny většinou nemají odborně kvalifikovaný personál, a proto pověřené knihovny nabízejí zaškolený pracovníky pro práci s AKS. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Statistika knihovnických činností====&lt;br /&gt;
Knihovny jsou financovány z veřejných zdrojů a musí tedy poskytovat statistická data o činnosti knihovny. Pověřené knihovny pomáhají obsluhovaným knihovnám se sběrem a kontrolou dat a také následně zpracováním výkazů a činnosti knihovny. Tyto data následně pověřené knihovny využívají pro analýzy, vyhodnocení a sledování vývoje regionálních funkcí služeb a poskytuje obcím informace o knihovnách. &amp;lt;ref name = &amp;quot;region&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Financování regionálních služeb==&lt;br /&gt;
Regionální služby knihoven jsou financovány z rozpočtu kraje, což vyplývá z knihovního zákona č. 257/2001 Sb. Přesně rozdělení financí je poté definováno v Metodickém pokynu k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky. &amp;lt;ref name= &amp;quot;metoda&amp;quot; /&amp;gt; Metodiku stanovuje rozdělení financí podle poštu obyvatel a počtu knihoven v regionu, které využívají regionální služby. Finance získávají krajské a pověřené knihovny, obsluhované knihovny získávají služby na odborné úrovni &amp;lt; ref name= region /&amp;gt;                          &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Standard pro výkon regionálních funkcí knihoven==&lt;br /&gt;
Aby byl výkon regionálních knihoven zajištěn rovnoměrně, stanovilo Ministerstvo kultury ČR standard, který upravuje kvalitativní a kvantitativní parametry výkonu těchto služeb. Při jeho aplikaci se nahlíží na konkrétní podmínky a specifikace jednotlivých krajů a jejich regionů. Představuje tedy soubor nároků na způsob a úroveň poskytování služeb, kterými jsou naplňovány regionální funkce pověřenými knihovnami. Jedná se o tyto služby: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, plány, rozbory&lt;br /&gt;
* statistika knihovnických činností&lt;br /&gt;
* vzdělávání knihovníků, semináře a porady&lt;br /&gt;
* tvorba výměnných knihovních fondů, jejich cirkulace a distribuce, správa, revize a aktualizace&lt;br /&gt;
* pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů&lt;br /&gt;
* nákup a zpracování knihovních fondů pořízených z prostředků provozovatele knihovny (obce) a jejich distribuce&lt;br /&gt;
* servis automatizovaného knihovního systému využívaného pro výkon regionálních funkcí &amp;lt;ref name= &amp;quot;metoda&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METODICKÝ pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřízenými  a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Praha: MK ČR, 2011. 9 s. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/programy-podpory/regionalni-funkce-verejnych-knihoven/metodicky-pokyn-ministerstva-kultury-k-zajisteni-vykonu-regionalnich-funkci-knihoven-a-jejich-koordinaci-na-uzemi-cr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. ''Služby knihoven knihovnám: Krajské programy regionálních funkcí na podporu knihoven''. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014. ISBN 978-7050-638-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PILLEROVÁ, Vladana. ''Systémy knihoven, spolupráce knihoven, regionální funkce knihoven''. Praha: Knihovnický institut NK ČR, 2017 [cit. 27.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/rkk/pillerova-vladana-systemy-knihoven-spoluprace-knihoven-regionalni-funkce-knihoven/view.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
ČERŇOVÁ, Dagmar. ''Regionální funkce knihoven v Plzeňském kraji''. Brno, 2008. 143, 10 příl.: 18 tab. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2003. Vedoucí diplomové práce PhDr. Milena Černá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
regionální služby, regionální funkce, krajská knihovna, pověřená knihovna, obsluhovaná knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_akvizice_v_knihovn%C3%A1ch._Popi%C5%A1te_principy_akvizice,_akvizi%C4%8Dn%C3%AD_politiku_a_strategie_rozvoje_budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=58753</id>
		<title>Proces akvizice v knihovnách. Popište principy akvizice, akviziční politiku a strategie rozvoje budování fondu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_akvizice_v_knihovn%C3%A1ch._Popi%C5%A1te_principy_akvizice,_akvizi%C4%8Dn%C3%AD_politiku_a_strategie_rozvoje_budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=58753"/>
		<updated>2020-01-13T16:40:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: DoplNění vnitřních odkazů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Akvizice ==  &lt;br /&gt;
'''Akvizice''' je proces zjišťování, získávání a doplňování[[dokument|dokumentů]] do [[Knihovní fond|fondu knihovny]] s ohledem na profil fondu, akviziční politiku a potřeby uživatelů &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; .  Na dobře stavěném, doplňovaném a zpracovaném fondu, je závislá dobrá práce [[Veřejná knihovna|knihovny]], její kvalita služeb a spokojenost uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt; ''Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky''. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013. ISBN 978-80-7050-628-8 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna může provádět akvizici individuálně, kdy provádí akvizici pouze pro svoji knihovnu, dále pak ústředně, kdy za menší pobočky větších knihoven provádí akvizici ústřední knihovna (např. městské knihovny) anebo kooperativně, kdy se jedná o spolupráci dvou nebo více knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt; CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) ''[online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akvizitér ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Akvizitér je odborný pracovník, který je v knihovně zodpovědný za akvizici, tedy doplňování knihovního fondu. Jeho úkolem je sladit požadavky a potřeby uživatelů s finančními potřebami knihovny tak, aby byla zachována strategie budování a profil knihovního fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podle Národní knihovny České republiky by měl mít knihovník následující znalosti, dovednosti a vlastnosti:'''&lt;br /&gt;
* Odborné knihovnické znalosti (běžný kancelářský software, mezinárodní normy týkající se akvizice, orientaci na knižním trhu)&lt;br /&gt;
* Jazykové znalosti &lt;br /&gt;
* Administrativní a ekonomické znalosti &lt;br /&gt;
* Znalost potřeb uživatelů knihovny &lt;br /&gt;
* Zodpovědnost, spolehlivosti, komunikativnost, kreativnost, rozhodnost, dobré vyjadřovací schopnosti &lt;br /&gt;
* Schopnost organizovat získávání dokumentu, odhadnout jejich využití ve fondu &lt;br /&gt;
* Schopnost navrhnout plán rozvoje fondu a najít nejvhodnější způsob akvizice pro každý konkrétní dokument &lt;br /&gt;
* Dovednost správně vybrat dodavatele podle finančních, časových a územních možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;politika&amp;quot;&amp;gt; Národní knihovna České republiky. ''O akviziční politice'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, [cit. 16.12.2019]. Dostupné z: https://text.nkp.cz/sbirky/podle-typu-dokumentu/akvizicni-politika/sbirky-akvizicnipolitika-detail. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy akvizice==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí podle způsobu, jakým knihovna získává dokumenty do fondu.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Průběžná akvizice''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o primární druh akvizice, kdy knihovna pravidelně doplňuje knihovní fond sledováním novinek na knižním trhu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Retrospektivní akvizice''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tímto způsobem získává knihovna starší dokumenty do fondu, většinou z důvodu ztráty dokumentu, který   je nahrazen nákupem stejného dokumentu (př. z antikvariátu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Procesy akvizice== &lt;br /&gt;
===Profilování knihovního fondu===&lt;br /&gt;
Je soubor parametrů, které definují a představují strukturu a obsah fondu knihovny. Mezi důležitá hlediska při vytvářením profilu patří: &lt;br /&gt;
*Tematika dokumentů&lt;br /&gt;
*Druh dokumentů &lt;br /&gt;
*Autor &lt;br /&gt;
*Jazyk dokumentů &lt;br /&gt;
*Geografická oblast &lt;br /&gt;
*Instituce a vydavatelé, od nichž se dokumenty získávají přednostně &lt;br /&gt;
*Časové hledisko, tedy tzv. poločas rozpadu informace, kdy některé informace zastarávají dříve než jiné a je potřeba je aktualizovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá knihovna má jiný profil knihovního fondu, převážně záleží na zaměření knihovny. Městské knihovny se orientují na beletrii a naučnou literaturu, knihovny vysokých škol pak převážně na odbornou literaturu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do profilování knihovního fondu patří též '''kartotéka deziderat''', ve které si akvizitér vytváří soupis dokumentů, které knihovna nevlastní, ale zamýšlí je pro knihovnu získat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zjišťování dokumentů===&lt;br /&gt;
Jedná se o proces, kdy akvizitér zjišťuje a sleduje dostupnost titulů na knižním trhu. Zjišťování vyžaduje aktivní a soustavnou činnost, kdy knihovník (akvizitér) pravidelně kontroluje akviziční zdroje, navštěvuje knižní veletrhy, výstavy knih apod. Akviziční zdroje jsou zdroje, které přinášejí informace o titulech dostupných na knižním trhu. *&lt;br /&gt;
Jedná se o:&lt;br /&gt;
*Katalogy a Databáze nakladatelství, knihkupectví, knižních distributorů &lt;br /&gt;
*Ediční plány nakladatelství &lt;br /&gt;
*Databáze typu books in print &lt;br /&gt;
*Odborná periodika &lt;br /&gt;
*Bibliografie &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výběr dokumentů=== &lt;br /&gt;
Nejdůležitější součást akvizice, kdy akvizice pomocí profilu fondu, kartotéky deziderat a aktivním sledováním knižního trhu vybírá dokumenty, které by chtěl do knihovny pořídit. Velice záleží na rozpočtu knihovny a na tom, jak velká část rozpočtu byla vyhrazena na nákup dokumentů do knihovny. &amp;lt;ref name= &amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt; 4. STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: Verze 1.0'' [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Akvizice_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Získávání dokumentů=== &lt;br /&gt;
Knihovna může získávat dokumenty několika způsoby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Akvizice - koupě | Nákup]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o nejčastější způsob získávání dokumentů do knihovny. Dokumenty se vybírají na základě kartotéky deziderat nebo díky sledování trhu, kdy si akvizitér vytipuje dokumenty, které chce do knihovny získat.&lt;br /&gt;
Nákup může být realizován u nakladatelství, knižního distributora, knihkupectví či v internetovém knihkupectví. &amp;lt;ref name= &amp;quot;akvizice&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Akvizice - dary a výměny |Dar]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna může získat dokumenty (převážně knihy) darem a to od soukromé osoby či instituce. V knihovnách je tento dar nejméně využívaný a také ne příliš oblíbený. Většinou dárce daruje dokumenty zastaralé či nepotřebné dokumenty. Dárce si také může stanovit podmínky, za kterých dokumenty knihovně daruje, jedná se většinou o podmínku odebrání celé sbírky. Po zvážení podmínek se může knihovna rozhodnout dar přijmout anebo odmítnout. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Povinný výtisk'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk, včetně elektronických zdrojů v systémech národních bibliografií|Povinný výtisk]] je exemplář periodické či neperiodické publikace, který je vydavatel povinen bezplatně a na svůj náklad odevzdat od určité doby ode dne vydání do určených knihoven podle zákona č. 46 ze dne 22. 2. 2000, O právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a podle zákona č. 37 ze dne 8. 2. 1995, O neperiodických publikacích.  Tento typ získávání dokumentů se týká pouze knihoven, které jsou definovány ve výše zmíněných zákonech. &lt;br /&gt;
Pro periodické dokumenty se jedná o: &lt;br /&gt;
*2 výtisky Národní knihovně České republiky&lt;br /&gt;
*1 výtisk Moravské zemské knihovně v Brně&lt;br /&gt;
*1 výtisk knihovně Národního muzeum v Praze&lt;br /&gt;
*1 výtisk ministerstvu&lt;br /&gt;
*1 výtisk Parlamentní knihovně&lt;br /&gt;
*1 výtisk každé krajské knihovně &lt;br /&gt;
*1 výtisk Městská knihovna v Praze &lt;br /&gt;
*1 výtisk (vydavatelem určen pro nevidomé) Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze &amp;lt;ref&amp;gt; Zákon č. 46/2000 Sb. : Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-46. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro neperiodické dokumenty se jedná o: &lt;br /&gt;
*2 výtisky Národní knihovně České republiky&lt;br /&gt;
*1 výtisk Moravské zemské knihovna v Brně &lt;br /&gt;
*1 výtisk Vědecké knihovně v Olomouci &lt;br /&gt;
*1 regionální povinný výtisk Městské knihovně v Praze a místně příslušné krajské knihovně podle sídla vydavatele &amp;lt;ref&amp;gt; 6. Zákon č. 37/1995 Sb. : Zákon o neperiodisćkých publikacích. In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-37. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Akvizice - dary a výměny |Výměna]]''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výměna se provádí vnitrostátně anebo mezinárodně a může se jednat o jinou knihovnu, soukromou osobu, nakladatelství či instituci, které publikují dokumenty. Většinou se jedná o sborníky z konferencí, bulletiny a ročenky, tedy dokumenty, které nejsou běžně na trhu ke koupi. &lt;br /&gt;
V roce 1958 byly v Paříži z iniciativy UNESCO přijaty dvě konvence. První o mezinárodní výměně oficiálních a vládních dokumentů a druhá o mezinárodní výměna publikací všech druhů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Akviziční politika== &lt;br /&gt;
Každá knihovna se řídí určitými pravidly, podle kterých získává do svého fondu dokumenty. Jedná se tedy o soubor zásad, které jsou uplatňovány při doplňování knihovních fondů, kdy je zohledněna funkce a zaměření knihovny, profil knihovního fondu a také potřeby uživatelů knihovny. &lt;br /&gt;
Součástí akviziční politiky je identifikace akvizičních zdrojů, stanovení primárních a sekundárních způsobů akvizice, druhů, tematiky a čtenářského určení dokumentů.&amp;lt;ref name= &amp;quot;politika&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strategie rozvoje budování fond==&lt;br /&gt;
Instituce, které si budují knihovní fond, by měly mít určenou svou strategii pro budování fondu. Při vytvářením strategie je dobré vědět: &lt;br /&gt;
*Jakým směrem se bude fond vyvíjet (jazyk, tematika či druh dokumentu)&lt;br /&gt;
*Jak bude fond budován (jakým způsobem budou dokumenty získávány)&lt;br /&gt;
*Jak se zajistí budování všech částí fondu úměrně &lt;br /&gt;
*Jak hodnotit obsah a rozsah fondu &lt;br /&gt;
*Jak plánovat doplňování knihovního fondu &lt;br /&gt;
*Jakým způsobem získat zpětnou vazbu od uživatelů čtenářů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z možností, jak takovou strategii vytvořit, je '''metoda Konspektu''', která byla vyvinuta v USA a v dnešní době má mnoho podob po celém světě. Metoda Konspektu umožňuje souborný popis fondu určité knihovny bez podrobných bibliografických informací. Je to obecná metoda, která lze upravit podle potřeby instituce a země, ale je možné aplikovat ji spíše na větší knihovny. &amp;lt;ref name= &amp;quot;politika /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
1.CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky''. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013. ISBN 978-80-7050-628-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: Verze 1.0'' [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Akvizice_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zákon č. 46/2000 Sb. : Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-46.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Zákon č. 37/1995 Sb. : Zákon o neperiodisćkých publikacích. In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-37.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Národní knihovna České republiky. ''O akviziční politice'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, [cit. 16.12.2019]. Dostupné z: https://text.nkp.cz/sbirky/podle-typu-dokumentu/akvizicni-politika/sbirky-akvizicnipolitika-detail. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
Miniaterstvo kultury. ''Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu doplňování a aktualizace knihovního fondu pro knihovny zřizované a/nebo provozované obcemi na území České republiky'' [online]. Praha, Ministerstvo kultury, [cit. 19.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/2017_Metodicky_pokyn_MK_akvizice.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 134/2016 Sb. : Zákon o zadávání veřejných zakázek. In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související odkazy===&lt;br /&gt;
[[Akvizice]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
akvizice, akviziční politika, strategie rozvoje knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58630</id>
		<title>Knihovní zákony v Československu a České republice, jejich srovnání.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58630"/>
		<updated>2020-01-03T12:15:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;p&amp;gt;[[Knihovní zákon]] je základní legislativní dokument upravující podmínky fungování knihoven a poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Je zajímavým dokladem vývoje oboru, nároků na něj i na osobu knihovníka v různých časových obdobích české společnosti. Dokazuje, že knihovny jsou nedílnou součástí naší historie, ale i současnosti. &amp;lt;ref&amp;gt; CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 2.doplněné. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalšími legislativními dokumenty, které se týkají knihoven, jejich fungování a organizace jsou například: autorský zákon, zákon o povinném výtisku, zákon o svobodném přístupu k informacím nebo archivní legislativa. &amp;lt;ref&amp;gt; NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovní legislativa. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění schválilo tento zákon 22.7.1919. Zásadním bodem zákonu byla povinnost zřídit knihovnu v každé obci a oddělenou menšinovou knihovnu tam, kde žilo menšinové obyvatelstvo v počtu alespoň 400 osob. Pro budování knihoven byl ručen termín jednoho roku až dvou let, zřízení knihoven přitom hradil stát, přičemž obec následně platila státu poplatek za zřízení knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel do 5000 : 50 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 5000 do 10 000 : 60 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 10 000 do 100 000 : 70 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel přesahujícím 100 000 : 80 haléřů&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon určil podobu knihovny i organizační strukturu knihovny. Dle zákona se měla knihovna skládat z půjčovny knih, čítárny časopisů a příruční knihovny a měla být řízena 4-8člennou knihovní radou.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovní rada===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada byla dle zákona řídícím orgánem knihovny. Počet členů rady se odvíjel od velikosti obce&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Méně než 2000 obyvatel: 4členná&lt;br /&gt;
*2000 - 10 000 obyvatel: 6tičlenná&lt;br /&gt;
*Nad 10 000 obyvatel: 8členná&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Menšinové knihovny měly vlastní knihovní radu složenou z příslušníků národních menšin&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Členové knihovní rady nepobírali žádný plat a byli voleni na dva roky. V rámci rady se volí předseda, pokladník a jednatel.&lt;br /&gt;
Mezi povinnosti knihovní rady patřilo jmenování knihovníka (v menšinových knihovnách musel být příslušníkem menšiny) a vedení finanční správy knihovny. Společně s knihovníkem rada rozhodovala o knihovním řádu a správě fondu (akvizici a vyřazování jednotlivých svazků). Zároveň musela ročně obecnímu zastupitelstvu poskytovat písemnou zprávu o chodu knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada spadala přímo pod Ministerstvo školství a národní osvěty, které zajišťovalo metodiku organizaci všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Osoba pověřená agendou veřejné knihovny, která pobírá za svou práci plat. V obci do 2000 obyvatelů byl knihovník schválen okresním sborem, ve větších obcích pak knihovním instruktorem.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V obci přesahujícím počtem obyvatel 10 000 mohl být knihovník zaměstnán na plný úvazek, taková osoba však musela absolvovat minimálně střední školu nebo složit knihovnickou zkoušku. Pro menší knihovny postačilo knihovníkům složit státní zkoušku z knihovnictví.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovník nebo zástupce knihovního sboru (3 a více knihovníků jedné knihovny) zasedal v knihovní radě a mohl tak prosazovat administrativní i organizační změny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ústřední knihovna===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V každém kraji měla být zřízena ústřední knihovna, jejímž úkolem bylo poskytování fondu (kolekcí četby) obecním knihovnám, a to minimálně na dobu dvou měsíců. Knihovník této knihovny měl na starost metodickou pomoc obecním knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovnu řídí osmičlenná knihovní rada.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vnitřní dokumenty knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Každá veřejná i soukromá knihovna je dle zákona 430/1919 Sb. vést tyto dokumenty:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Přírůstkový seznam&lt;br /&gt;
*Místní seznam&lt;br /&gt;
*Jmenný seznam&lt;br /&gt;
*Příruční seznam&lt;br /&gt;
*Pokladní knihu&lt;br /&gt;
*Výpůjční řád&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Posláním knihovny bylo vzdělání proto minimálně 20 % fondu tvořila naučná literatura naopak vyloučeny byly braky (pornografie a protistátní literatura.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zavedení tohoto zákona byla na území ČR zbudována strukturovaná síť knihoven spravovaná státem (Ministerstvem školství a národní osvěty). Knihovny dále poskytovaly pomoc dalším organizacím při zřizování soukromých knihoven. Posláním knihoven bylo především vzdělání obyvatelstva a zajištění rovného přístupu k informacím všem bez rozdílu národnosti. V rámci zákona byla definován i post knihovníka, jakožto správce knihovny a vnitřní organizační dokumenty knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt; NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ. ''Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/legislativa/KnihovniZakon_1919.doc.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zákon o jednotné soustavě knihoven č. 53/1959 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění Republiky československé se 9.7.1959 usneslo na znění 2. knihovního zákona. Knihovny stejně jako ostatní instituce v té době začaly podléhat politické kontrole, a proto se jejich posláním stalo pomáhat při zvyšování politické, kulturní a odborné úrovně obyvatelstva.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Jedním ze stěženích bodů, z pohledu knihovnictví, se stal dohled nad fondem knihovny, který zajišťovalo mimo jiné přednostní právo knihoven při získávání literatury (včetně časopisů a jiných sbírkových materiálů), povinný výtisk a koordinované politické vzdělávání pracovníků knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalším důležitým prvkem tohoto zákona byla definice meziknihovních výpůjček, které byly koordinovány přímo knihovnami dle potřeb čtenářů.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro potřeby vytvoření jednotné soustavy knihoven byly knihovní instituce povinny přihlásit se do evidence příslušného národního výboru.&lt;br /&gt;
Státní knihovna Československé republiky&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovna v Praze se přejmenovala na Státní knihovnu Československé republiky a byla pověřena dohledem nad bibliografickém zpracování současné i minulé literární produkce a koordinací bibliografické práce na území Československa.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihovny se stával z domácí i nejdůležitější (politicky nezávadné) světové literatury, přičemž ji bylo uloženo trvale uchovávat veškerou domácí literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V neposlední řadě se státní knihovna stala centrem vědecké práce v oboru knihovnictví a poskytovala metodickou pomoc knihovnám jednotné soustavy.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Jednotná síť lidových knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Obecní knihovny se staly knihovnami lidovými a podléhaly řízení výkonného orgánu národního výboru. Jednotlivé lidové knihovny tvořili jednotnou knihovní síť, kam patřily i knihovny technické, vědecké, školní, zdravotnické, ozbrojených sil a knihovny jiných institucí (vč. Akademie věd).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Prvním krokem řízení a koordinace knihoven byla povinná evidenci knihoven u národních výborů. Knihovny byly následně kontrolovány a řízeny jednotlivými národními výbory a celá síť knihoven podléhala dohledu ministerstva školství a kultury.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro řešení zásadních otázek knihoven (především koordinace) byla ustanovena ústřední knihovnická rada, jejíž členy jmenoval ministr školství a kultury. Nižším stupněm ústřední knihovní rady byly krajské a okresní knihovnické komise, které řešily problematiku knihoven na úrovni krajských a okresních národních výborů.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovník knihovny musel dosáhnout jak odborné, tak i politické kvalifikace. Posláním knihovníků bylo získávání nových čtenářů, individuální péče o čtenáře a uspokojování jejich informačních potřeb (odborných i všeobecných).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven podléhal kontrole ze strany úřadů. Ty dohlížely především na to, aby vyhovoval stranickým ideím, zakázány byly tedy především protistátní dokumenty a dokumenty náboženské. Posláním knihovny bylo politicky vzdělávat čtenáře, proto převládaly dokumenty politické.&amp;lt;ref&amp;gt; Zákon č. 53/1959 Sb.: Zákon o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon). In: ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1959-53 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Povinný výtisk, včetně elektronických zdrojů v systémech národních bibliografií|Povinný výtisk]]=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;1.6.1963 vešla v platnost vyhláška č. 45/1963 Sb., která udávala povinnost odevzdat výtisky vydané nebo vytištěné v ČSSR nebo v cizině, měl-li nakladatel sídlo v ČSSR. Neperiodické publikace se bezplatně odevzdávaly následujícím institucím:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po dvou výtiscích:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Československé ústředí knižní kultury v Praze&lt;br /&gt;
*Státní knihovna v Praze&lt;br /&gt;
*Matice slovenská v Martině&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po jednom výtisku&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Českých Budějovicích&lt;br /&gt;
*Státní vědecké knihovny v Plzni, Liberci, Hradci Králové, Brně, Olomouci, Ostravě a Košicích&lt;br /&gt;
*Universitní knihovna v Bratislavě&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Bánské Bystrici&lt;br /&gt;
*Základní knihovna Československé akademie věd v Praze&lt;br /&gt;
*Knihovna Slovenské akademie věd v Bratislavě&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Povinný výtisk periodických publikací byl odevzdáván do Knihovny Národního muzea v Praze&amp;lt;ref&amp;gt; Vyhláška č. 45/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o povinných a pracovních výtiscích [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-45 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===[[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|Meziknihovní výpůjčky]]=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Sjednocení knihoven a vytvoření sítě vedlo k otevření možnosti prohloubení kooperace knihoven. Knihovníci měli navíc za úkol získávat nové čtenáře a zaujali individuální přístup. Výsledkem těchto dvou skutečností bylo zavedení meziknihovních výpůjček – čtenář mohl požádat nebo mu mohl být nabídnut dokument z jakékoliv knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt; Vyhláška č. 51/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-51 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákona===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon č. 53/1959 Sb. zavedl do knihovnictví cenzuru i tlak politické ideologie a s tím spojenou změnu organizace knihoven. Narozdíl od 1. Knihovního zákonu se jednalo o změny především ideologické, ale dotýkal se všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zavedením jednotné sítě knihoven zapříčinil prohloubení kooperace knihoven, zavedení povinného výtisku a meziknihovních výpůjček.&amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb č. 257/2001 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Parlament ČR se 29.6.2001 usnesl na zavedení zákona č. 257/2001 Sb., který zrušil zákon č. 53/1959 Sb.. Knihovny jsou nyní odkazovány jako veřejné a tím je udán i obecný směr, kterým se knihovny a obor knihovnictví ubírá.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovny poskytují následující služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zpřístupňování dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím MVS&lt;br /&gt;
*Poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
*Zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny uvedené knihovnické a informační služby jsou poskytovány bezplatně s výjimkou:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zpřístupňování rozmnoženin zvukových či obrazových záznamů&lt;br /&gt;
*Meziknihovní reprografické služby&lt;br /&gt;
*Zpřístupnění dokumentů z knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Navíc může provozovatel knihovny poskytovat i další služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k placeným informacím na internetu&lt;br /&gt;
*Kulturní, výchovné a vzdělávací činnost&lt;br /&gt;
*Vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*Poskytování reprografických služeb&lt;br /&gt;
*Poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poslání knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny služby knihovny se nesou v duchu rovného přístupu k informacím. Poskytování informací se stalo posláním knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Systém knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Systém knihoven tvoří:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní knihovna České republiky (dále jen &amp;quot;Národní knihovna&amp;quot;), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen &amp;quot;ministerstvo&amp;quot;),&lt;br /&gt;
*krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,&lt;br /&gt;
*základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,&lt;br /&gt;
*specializované knihovny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní knihovna je centrem systému knihoven. Vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Především do její kompetence spadá:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zpracovává evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech knihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnám formou souborného katalogu&lt;br /&gt;
*Zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému&lt;br /&gt;
*Plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra meziknihovních služeb České republiky&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací&lt;br /&gt;
*Zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití předmětů ochrany podle zvláštního právního předpisu7) a provádí úhradu odměn za jejich půjčování&lt;br /&gt;
*Zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Krajská knihovna je krajským centrem meziknihovních služeb, plní regionální funkci vybraných základních knihoven v kraji, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Specializovaná knihovna je knihovnou se specializovaným knihovním fondem, která zpracovává a zpřístupňuje svůj fond, spolupracuje s NK a plní funkci meziknihovních služeb v oblasti své specializace.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Evidence knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen podat návrh na zápis do evidence knihoven, který obsahuje: Název (právnická osoba) nebo jméno (fyzická osoba) provozovatele, adresu a formu knihovny (popřípadě její specializaci). K návrh připojí knihovní řád knihovny&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Je-li návrh úplný zapíše ministerstvo do 15 dnů od jeho doručení knihovnu do evidence knihoven. &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven je univerzální, nevylučuje žádný typ nebo téma dokumentů.&amp;lt;p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákonem byl definován historický fond, za který je považován fond, který vznikl do roku 1860 nebo má v daném oboru svou jedinečnou historickou nebo kulturní hodnotu&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Evidence a revize knihovního fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést evidenci knihovního fondu a podle velikosti fondu provádět jeho revizi, přičemž pravidelnost revize je dána velikostí fondu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést přírůstkový a úbytkový seznam&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ochrana fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen zajistit vhodné podmínky pro umístění knihovního fondu, ochranu fondu před odcizením a poškozením (včetně nepříznivých vlivů prostředí) a restaurovat knihovních dokumentů, je-li to potřeba.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vyřazení knihovních dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Vyřazení je možné pouze knihovní dokumenty neodpovídající zaměření knihovního fondu knihovny, multiplikáty knihovního fondu nebo opotřebované, poškozené, či neúplné dokumenty. Vyřazení dokumenty jsou nabídnuty ke koupi – prioritně knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní dokumenty historického fondu lze vyřadit jen se souhlasem ministerstva. Vyřazené dokumenty jsou nabídnuty ke koupi Národní knihovně.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Nedodržení postupu při vyřazování je považováno za přestupek, a to až do výše 500 000,- Kč.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovníci knihovny mají ukončené středoškolské vzdělání v oboru knihovnictví. Předpokladem pro vedoucí pozice knihovny je dokončené vysokoškolské studium v oboru.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Podpora knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovnám mohou být poskytovány účelově určené finanční dotace z peněžních prostředků státu. Dotace se týkají například: projektů vědy a výzkumu, zavádění nových technologií v oblasti knihovnictví, zapojení knihoven v síti, doplnění knihovního fondu, zajištění regionálních funkcí atd. (viz VISK, Knihovny 21. století)&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zákonu č. 257/2001 Sb. byl definován historický fond společně s povinností chránit fond knihoven, prohloubena aktivita v oblasti meziknihovních služeb a regionálních funkcí knihovny a byly ustanoveny možnosti finanční podpory knihoven ze strany státu. &amp;lt;ref&amp;gt; ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [online]. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Porovnání důsledků knihovních zákonů==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;První knihovní zákon se soustředil na osvětu, vzdělávání a rovný přístup k informacím, za tím účelem byly v každé obci zřízeny knihovny (včetně separátních menšinových). V tomto zákonu byly určeny i vnitřní povinnosti a náležitosti knihovny včetně knihovního fondu, který se zaměřoval na naučnou literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Druhý zákon stavěl na již vzniklé síti knihoven a sjednotil je do jednotné sítě knihoven, které podléhaly politické agendě a kontrole. Právě potřeba kontroly měla za důsledek zavedení legislativy povinného výtisku, meziknihovních výpůjček a regionálních funkcí knihovny. Na rozdíl od prvního knihovního zákona se soustředil na sjednocení pravidel sítě knihoven, kromě fondu knihovny, který měl sloužit především k politickému vzdělávání občanů, však nezasahoval do náležitostí knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Třetí knihovní zákon prohloubil meziknihovní kooperaci, otevřel svým uživatelům nové služby včetně možnosti využití internetu, čímž knihovny otevřel jakožto komunitní a kulturní centra pro širokou veřejnost. Otevřenost se odrazila i v knihovním fondu, který se stal univerzálním a přizpůsobivým dle potřeb uživatelů. Knihovny mají nově možnost žádat o dotace od státu. Zákon klade velký důraz na zachování fondu knihoven a vyřazování jednotek knihovního fondu podléhá přísným pravidlům.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 2.doplněné. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
#NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovní legislativa. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod&lt;br /&gt;
#NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ.''Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy''[online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/legislativa/KnihovniZakon_1919.doc&lt;br /&gt;
#Vyhláška č. 51/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-51.&lt;br /&gt;
#Vyhláška č. 45/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o povinných a pracovních výtiscích [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-45&lt;br /&gt;
#Zákon č. 53/1959 Sb.: Zákon o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon). In: ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1959-53&lt;br /&gt;
#ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [online]. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
CALÁBEK, Leopold. ''Administrativní příručka pro lidovýchovné pracovníky a knihovníky''. Praha: Masarykův lidovýchovný ústav, 1928.2. doplněné a přepracované vydání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovní zákon, knihovnický zákon,jednotná soustava knihovenn&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58629</id>
		<title>Knihovní zákony v Československu a České republice, jejich srovnání.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58629"/>
		<updated>2020-01-03T10:41:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Doplnění citací a odkazů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;p&amp;gt;[[Knihovní zákon]] je základní legislativní dokument upravující podmínky fungování knihoven a poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Je zajímavým dokladem vývoje oboru, nároků na něj i na osobu knihovníka v různých časových obdobích české společnosti. Dokazuje, že knihovny jsou nedílnou součástí naší historie, ale i současnosti. &amp;lt;ref&amp;gt; CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 2.doplněné. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalšími legislativními dokumenty, které se týkají knihoven, jejich fungování a organizace jsou například: autorský zákon, zákon o povinném výtisku, zákon o svobodném přístupu k informacím nebo archivní legislativa. &amp;lt;ref&amp;gt; NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovní legislativa. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění schválilo tento zákon 22.7.1919. Zásadním bodem zákonu byla povinnost zřídit knihovnu v každé obci a oddělenou menšinovou knihovnu tam, kde žilo menšinové obyvatelstvo v počtu alespoň 400 osob. Pro budování knihoven byl ručen termín jednoho roku až dvou let, zřízení knihoven přitom hradil stát, přičemž obec následně platila státu poplatek za zřízení knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*bec s počtem obyvatel do 5000 : 50 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 5000 do 10 000 : 60 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 10 000 do 100 000 : 70 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel přesahujícím 100 000 : 80 haléřů&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon určil podobu knihovny i organizační strukturu knihovny. Dle zákona se měla knihovna skládat z půjčovny knih, čítárny časopisů a příruční knihovny a měla být řízena 4-8člennou knihovní radou.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovní rada===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada byla dle zákona řídícím orgánem knihovny. Počet členů rady se odvíjel od velikosti obce&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Méně než 2000 obyvatel: 4členná&lt;br /&gt;
*2000 - 10 000 obyvatel: 6tičlenná&lt;br /&gt;
*Nad 10 000 obyvatel: 8členná&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Menšinové knihovny měly vlastní knihovní radu složenou z příslušníků národních menšin&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Členové knihovní rady nepobírali žádný plat a byli voleni na dva roky. V rámci rady se volí předseda, pokladník a jednatel.&lt;br /&gt;
Mezi povinnosti knihovní rady patřilo jmenování knihovníka (v menšinových knihovnách musel být příslušníkem menšiny) a vedení finanční správy knihovny. Společně s knihovníkem rada rozhodovala o knihovním řádu a správě fondu (akvizici a vyřazování jednotlivých svazků). Zároveň musela ročně obecnímu zastupitelstvu poskytovat písemnou zprávu o chodu knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada spadala přímo pod Ministerstvo školství a národní osvěty, které zajišťovalo metodiku organizaci všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Osoba pověřená agendou veřejné knihovny, která pobírá za svou práci plat. V obci do 2000 obyvatelů byl knihovník schválen okresním sborem, ve větších obcích pak knihovním instruktorem.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V obci přesahujícím počtem obyvatel 10 000 mohl být knihovník zaměstnán na plný úvazek, taková osoba však musela absolvovat minimálně střední školu nebo složit knihovnickou zkoušku. Pro menší knihovny postačilo knihovníkům složit státní zkoušku z knihovnictví.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovník nebo zástupce knihovního sboru (3 a více knihovníků jedné knihovny) zasedal v knihovní radě a mohl tak prosazovat administrativní i organizační změny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ústřední knihovna===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V každém kraji měla být zřízena ústřední knihovna, jejímž úkolem bylo poskytování fondu (kolekcí četby) obecním knihovnám, a to minimálně na dobu dvou měsíců. Knihovník této knihovny měl na starost metodickou pomoc obecním knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovnu řídí osmičlenná knihovní rada.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vnitřní dokumenty knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Každá veřejná i soukromá knihovna je dle zákona 430/1919 Sb. vést tyto dokumenty:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Přírůstkový seznam&lt;br /&gt;
*Místní seznam&lt;br /&gt;
*Jmenný seznam&lt;br /&gt;
*Příruční seznam&lt;br /&gt;
*Pokladní knihu&lt;br /&gt;
*Výpůjční řád&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Posláním knihovny bylo vzdělání proto minimálně 20 % fondu tvořila naučná literatura naopak vyloučeny byly braky (pornografie a protistátní literatura.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zavedení tohoto zákona byla na území ČR zbudována strukturovaná síť knihoven spravovaná státem (Ministerstvem školství a národní osvěty). Knihovny dále poskytovaly pomoc dalším organizacím při zřizování soukromých knihoven. Posláním knihoven bylo především vzdělání obyvatelstva a zajištění rovného přístupu k informacím všem bez rozdílu národnosti. V rámci zákona byla definován i post knihovníka, jakožto správce knihovny a vnitřní organizační dokumenty knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt; NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ. ''Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/legislativa/KnihovniZakon_1919.doc.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zákon o jednotné soustavě knihoven č. 53/1959 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění Republiky československé se 9.7.1959 usneslo na znění 2. knihovního zákona. Knihovny stejně jako ostatní instituce v té době začaly podléhat politické kontrole, a proto se jejich posláním stalo pomáhat při zvyšování politické, kulturní a odborné úrovně obyvatelstva.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Jedním ze stěženích bodů, z pohledu knihovnictví, se stal dohled nad fondem knihovny, který zajišťovalo mimo jiné přednostní právo knihoven při získávání literatury (včetně časopisů a jiných sbírkových materiálů), povinný výtisk a koordinované politické vzdělávání pracovníků knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalším důležitým prvkem tohoto zákona byla definice meziknihovních výpůjček, které byly koordinovány přímo knihovnami dle potřeb čtenářů.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro potřeby vytvoření jednotné soustavy knihoven byly knihovní instituce povinny přihlásit se do evidence příslušného národního výboru.&lt;br /&gt;
Státní knihovna Československé republiky&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovna v Praze se přejmenovala na Státní knihovnu Československé republiky a byla pověřena dohledem nad bibliografickém zpracování současné i minulé literární produkce a koordinací bibliografické práce na území Československa.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihovny se stával z domácí i nejdůležitější (politicky nezávadné) světové literatury, přičemž ji bylo uloženo trvale uchovávat veškerou domácí literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V neposlední řadě se státní knihovna stala centrem vědecké práce v oboru knihovnictví a poskytovala metodickou pomoc knihovnám jednotné soustavy.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Jednotná síť lidových knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Obecní knihovny se staly knihovnami lidovými a podléhaly řízení výkonného orgánu národního výboru. Jednotlivé lidové knihovny tvořili jednotnou knihovní síť, kam patřily i knihovny technické, vědecké, školní, zdravotnické, ozbrojených sil a knihovny jiných institucí (vč. Akademie věd).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Prvním krokem řízení a koordinace knihoven byla povinná evidenci knihoven u národních výborů. Knihovny byly následně kontrolovány a řízeny jednotlivými národními výbory a celá síť knihoven podléhala dohledu ministerstva školství a kultury.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro řešení zásadních otázek knihoven (především koordinace) byla ustanovena ústřední knihovnická rada, jejíž členy jmenoval ministr školství a kultury. Nižším stupněm ústřední knihovní rady byly krajské a okresní knihovnické komise, které řešily problematiku knihoven na úrovni krajských a okresních národních výborů.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovník knihovny musel dosáhnout jak odborné, tak i politické kvalifikace. Posláním knihovníků bylo získávání nových čtenářů, individuální péče o čtenáře a uspokojování jejich informačních potřeb (odborných i všeobecných).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven podléhal kontrole ze strany úřadů. Ty dohlížely především na to, aby vyhovoval stranickým ideím, zakázány byly tedy především protistátní dokumenty a dokumenty náboženské. Posláním knihovny bylo politicky vzdělávat čtenáře, proto převládaly dokumenty politické.&amp;lt;ref&amp;gt; Zákon č. 53/1959 Sb.: Zákon o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon). In: ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1959-53 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Povinný výtisk, včetně elektronických zdrojů v systémech národních bibliografií|Povinný výtisk]]=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;1.6.1963 vešla v platnost vyhláška č. 45/1963 Sb., která udávala povinnost odevzdat výtisky vydané nebo vytištěné v ČSSR nebo v cizině, měl-li nakladatel sídlo v ČSSR. Neperiodické publikace se bezplatně odevzdávaly následujícím institucím:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po dvou výtiscích:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Československé ústředí knižní kultury v Praze&lt;br /&gt;
*Státní knihovna v Praze&lt;br /&gt;
*Matice slovenská v Martině&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po jednom výtisku&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Českých Budějovicích&lt;br /&gt;
*Státní vědecké knihovny v Plzni, Liberci, Hradci Králové, Brně, Olomouci, Ostravě a Košicích&lt;br /&gt;
*Universitní knihovna v Bratislavě&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Bánské Bystrici&lt;br /&gt;
*Základní knihovna Československé akademie věd v Praze&lt;br /&gt;
*Knihovna Slovenské akademie věd v Bratislavě&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Povinný výtisk periodických publikací byl odevzdáván do Knihovny Národního muzea v Praze&amp;lt;ref&amp;gt; Vyhláška č. 45/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o povinných a pracovních výtiscích [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-45 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===[[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|Meziknihovní výpůjčky]]=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Sjednocení knihoven a vytvoření sítě vedlo k otevření možnosti prohloubení kooperace knihoven. Knihovníci měli navíc za úkol získávat nové čtenáře a zaujali individuální přístup. Výsledkem těchto dvou skutečností bylo zavedení meziknihovních výpůjček – čtenář mohl požádat nebo mu mohl být nabídnut dokument z jakékoliv knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt; Vyhláška č. 51/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-51 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákona===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon č. 53/1959 Sb. zavedl do knihovnictví cenzuru i tlak politické ideologie a s tím spojenou změnu organizace knihoven. Narozdíl od 1. Knihovního zákonu se jednalo o změny především ideologické, ale dotýkal se všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zavedením jednotné sítě knihoven zapříčinil prohloubení kooperace knihoven, zavedení povinného výtisku a meziknihovních výpůjček.&amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb č. 257/2001 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Parlament ČR se 29.6.2001 usnesl na zavedení zákona č. 257/2001 Sb., který zrušil zákon č. 53/1959 Sb.. Knihovny jsou nyní odkazovány jako veřejné a tím je udán i obecný směr, kterým se knihovny a obor knihovnictví ubírá.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovny poskytují následující služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zpřístupňování dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím MVS&lt;br /&gt;
*Poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
*Zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny uvedené knihovnické a informační služby jsou poskytovány bezplatně s výjimkou:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zpřístupňování rozmnoženin zvukových či obrazových záznamů&lt;br /&gt;
*Meziknihovní reprografické služby&lt;br /&gt;
*Zpřístupnění dokumentů z knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Navíc může provozovatel knihovny poskytovat i další služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k placeným informacím na internetu&lt;br /&gt;
*Kulturní, výchovné a vzdělávací činnost&lt;br /&gt;
*Vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*Poskytování reprografických služeb&lt;br /&gt;
*Poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poslání knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny služby knihovny se nesou v duchu rovného přístupu k informacím. Poskytování informací se stalo posláním knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Systém knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Systém knihoven tvoří:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní knihovna České republiky (dále jen &amp;quot;Národní knihovna&amp;quot;), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen &amp;quot;ministerstvo&amp;quot;),&lt;br /&gt;
*krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,&lt;br /&gt;
*základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,&lt;br /&gt;
*specializované knihovny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní knihovna je centrem systému knihoven. Vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Především do její kompetence spadá:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zpracovává evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech knihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnám formou souborného katalogu&lt;br /&gt;
*Zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému&lt;br /&gt;
*Plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra meziknihovních služeb České republiky&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací&lt;br /&gt;
*Zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití předmětů ochrany podle zvláštního právního předpisu7) a provádí úhradu odměn za jejich půjčování&lt;br /&gt;
*Zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Krajská knihovna je krajským centrem meziknihovních služeb, plní regionální funkci vybraných základních knihoven v kraji, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Specializovaná knihovna je knihovnou se specializovaným knihovním fondem, která zpracovává a zpřístupňuje svůj fond, spolupracuje s NK a plní funkci meziknihovních služeb v oblasti své specializace.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Evidence knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen podat návrh na zápis do evidence knihoven, který obsahuje: Název (právnická osoba) nebo jméno (fyzická osoba) provozovatele, adresu a formu knihovny (popřípadě její specializaci). K návrh připojí knihovní řád knihovny&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Je-li návrh úplný zapíše ministerstvo do 15 dnů od jeho doručení knihovnu do evidence knihoven. &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven je univerzální, nevylučuje žádný typ nebo téma dokumentů.&amp;lt;p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákonem byl definován historický fond, za který je považován fond, který vznikl do roku 1860 nebo má v daném oboru svou jedinečnou historickou nebo kulturní hodnotu&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Evidence a revize knihovního fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést evidenci knihovního fondu a podle velikosti fondu provádět jeho revizi, přičemž pravidelnost revize je dána velikostí fondu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést přírůstkový a úbytkový seznam&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ochrana fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen zajistit vhodné podmínky pro umístění knihovního fondu, ochranu fondu před odcizením a poškozením (včetně nepříznivých vlivů prostředí) a restaurovat knihovních dokumentů, je-li to potřeba.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vyřazení knihovních dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Vyřazení je možné pouze knihovní dokumenty neodpovídající zaměření knihovního fondu knihovny, multiplikáty knihovního fondu nebo opotřebované, poškozené, či neúplné dokumenty. Vyřazení dokumenty jsou nabídnuty ke koupi – prioritně knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní dokumenty historického fondu lze vyřadit jen se souhlasem ministerstva. Vyřazené dokumenty jsou nabídnuty ke koupi Národní knihovně.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Nedodržení postupu při vyřazování je považováno za přestupek, a to až do výše 500 000,- Kč.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovníci knihovny mají ukončené středoškolské vzdělání v oboru knihovnictví. Předpokladem pro vedoucí pozice knihovny je dokončené vysokoškolské studium v oboru.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Podpora knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovnám mohou být poskytovány účelově určené finanční dotace z peněžních prostředků státu. Dotace se týkají například: projektů vědy a výzkumu, zavádění nových technologií v oblasti knihovnictví, zapojení knihoven v síti, doplnění knihovního fondu, zajištění regionálních funkcí atd. (viz VISK, Knihovny 21. století)&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zákonu č. 257/2001 Sb. byl definován historický fond společně s povinností chránit fond knihoven, prohloubena aktivita v oblasti meziknihovních služeb a regionálních funkcí knihovny a byly ustanoveny možnosti finanční podpory knihoven ze strany státu. &amp;lt;ref&amp;gt; ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [online]. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Porovnání důsledků knihovních zákonů==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;První knihovní zákon se soustředil na osvětu, vzdělávání a rovný přístup k informacím, za tím účelem byly v každé obci zřízeny knihovny (včetně separátních menšinových). V tomto zákonu byly určeny i vnitřní povinnosti a náležitosti knihovny včetně knihovního fondu, který se zaměřoval na naučnou literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Druhý zákon stavěl na již vzniklé síti knihoven a sjednotil je do jednotné sítě knihoven, které podléhaly politické agendě a kontrole. Právě potřeba kontroly měla za důsledek zavedení legislativy povinného výtisku, meziknihovních výpůjček a regionálních funkcí knihovny. Na rozdíl od prvního knihovního zákona se soustředil na sjednocení pravidel sítě knihoven, kromě fondu knihovny, který měl sloužit především k politickému vzdělávání občanů, však nezasahoval do náležitostí knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Třetí knihovní zákon prohloubil meziknihovní kooperaci, otevřel svým uživatelům nové služby včetně možnosti využití internetu, čímž knihovny otevřel jakožto komunitní a kulturní centra pro širokou veřejnost. Otevřenost se odrazila i v knihovním fondu, který se stal univerzálním a přizpůsobivým dle potřeb uživatelů. Knihovny mají nově možnost žádat o dotace od státu. Zákon klade velký důraz na zachování fondu knihoven a vyřazování jednotek knihovního fondu podléhá přísným pravidlům.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 2.doplněné. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
#NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovní legislativa. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod&lt;br /&gt;
#NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ.''Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy''[online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/legislativa/KnihovniZakon_1919.doc&lt;br /&gt;
#Vyhláška č. 51/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-51.&lt;br /&gt;
#Vyhláška č. 45/1963 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o povinných a pracovních výtiscích [online]. In:  ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-45&lt;br /&gt;
#Zákon č. 53/1959 Sb.: Zákon o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon). In: ''Zákony pro lidi''. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1959-53 &lt;br /&gt;
#ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [online]. In: ''IPK: informace pro knihovny'' [online]. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
CALÁBEK, Leopold. ''Administrativní příručka pro lidovýchovné pracovníky a knihovníky''. Praha: Masarykův lidovýchovný ústav, 1928.2. doplněné a přepracované vydání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovní zákon, knihovnický zákon,jednotná soustava knihovenn&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58622</id>
		<title>Knihovní zákony v Československu a České republice, jejich srovnání.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58622"/>
		<updated>2020-01-02T23:01:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: /* Knihovní zákony v ČS a ČR a jejich porovnání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní zákon je základní legislativní dokument upravující podmínky fungování knihoven a poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Je zajímavým dokladem vývoje oboru, nároků na něj i na osobu knihovníka v různých časových obdobích české společnosti. Dokazuje, že knihovny jsou nedílnou součástí naší historie, ale i současnosti.&amp;lt;/p&amp;gt; (vnitřní odkaz knihovní zákon wikisofia)&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalšími legislativními dokumenty, které se týkají knihoven, jejich fungování a organizace jsou například: autorský zákon, zákon o povinném výtisku, zákon o svobodném přístupu k informacím nebo archivní legislativa. (https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod)&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.== (https://ipk.nkp.cz/docs/legislativa/KnihovniZakon_1919.doc)&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění schválilo tento zákon 22.7.1919. Zásadním bodem zákonu byla povinnost zřídit knihovnu v každé obci a oddělenou menšinovou knihovnu tam, kde žilo menšinové obyvatelstvo v počtu alespoň 400 osob. Pro budování knihoven byl ručen termín jednoho roku až dvou let, zřízení knihoven přitom hradil stát, přičemž obec následně platila státu poplatek za zřízení knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*bec s počtem obyvatel do 5000 : 50 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 5000 do 10 000 : 60 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 10 000 do 100 000 : 70 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel přesahujícím 100 000 : 80 haléřů&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon určil podobu knihovny i organizační strukturu knihovny. Dle zákona se měla knihovna skládat z půjčovny knih, čítárny časopisů a příruční knihovny a měla být řízena 4-8člennou knihovní radou.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovní rada===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada byla dle zákona řídícím orgánem knihovny. Počet členů rady se odvíjel od velikosti obce&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Méně než 2000 obyvatel: 4členná&lt;br /&gt;
*2000 - 10 000 obyvatel: 6tičlenná&lt;br /&gt;
*Nad 10 000 obyvatel: 8členná&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Menšinové knihovny měly vlastní knihovní radu složenou z příslušníků národních menšin&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Členové knihovní rady nepobírali žádný plat a byli voleni na dva roky. V rámci rady se volí předseda, pokladník a jednatel.&lt;br /&gt;
Mezi povinnosti knihovní rady patřilo jmenování knihovníka (v menšinových knihovnách musel být příslušníkem menšiny) a vedení finanční správy knihovny. Společně s knihovníkem rada rozhodovala o knihovním řádu a správě fondu (akvizici a vyřazování jednotlivých svazků). Zároveň musela ročně obecnímu zastupitelstvu poskytovat písemnou zprávu o chodu knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada spadala přímo pod Ministerstvo školství a národní osvěty, které zajišťovalo metodiku organizaci všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Osoba pověřená agendou veřejné knihovny, která pobírá za svou práci plat. V obci do 2000 obyvatelů byl knihovník schválen okresním sborem, ve větších obcích pak knihovním instruktorem.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V obci přesahujícím počtem obyvatel 10 000 mohl být knihovník zaměstnán na plný úvazek, taková osoba však musela absolvovat minimálně střední školu nebo složit knihovnickou zkoušku. Pro menší knihovny postačilo knihovníkům složit státní zkoušku z knihovnictví.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovník nebo zástupce knihovního sboru (3 a více knihovníků jedné knihovny) zasedal v knihovní radě a mohl tak prosazovat administrativní i organizační změny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ústřední knihovna===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V každém kraji měla být zřízena ústřední knihovna, jejímž úkolem bylo poskytování fondu (kolekcí četby) obecním knihovnám, a to minimálně na dobu dvou měsíců. Knihovník této knihovny měl na starost metodickou pomoc obecním knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovnu řídí osmičlenná knihovní rada.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vnitřní dokumenty knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Každá veřejná i soukromá knihovna je dle zákona 430/1919 Sb. vést tyto dokumenty:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Přírůstkový seznam&lt;br /&gt;
*Místní seznam&lt;br /&gt;
*Jmenný seznam&lt;br /&gt;
*Příruční seznam&lt;br /&gt;
*Pokladní knihu&lt;br /&gt;
*Výpůjční řád&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Posláním knihovny bylo vzdělání proto minimálně 20 % fondu tvořila naučná literatura naopak vyloučeny byly braky (pornografie a protistátní literatura.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zavedení tohoto zákona byla na území ČR zbudována strukturovaná síť knihoven spravovaná státem (Ministerstvem školství a národní osvěty). Knihovny dále poskytovaly pomoc dalším organizacím při zřizování soukromých knihoven. Posláním knihoven bylo především vzdělání obyvatelstva a zajištění rovného přístupu k informacím všem bez rozdílu národnosti. V rámci zákona byla definován i post knihovníka, jakožto správce knihovny a vnitřní organizační dokumenty knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zákon o jednotné soustavě knihoven č. 53/1959 Sb.==(https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1959-53)&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění Republiky československé se 9.7.1959 usneslo na znění 2. knihovního zákona. Knihovny stejně jako ostatní instituce v té době začaly podléhat politické kontrole, a proto se jejich posláním stalo pomáhat při zvyšování politické, kulturní a odborné úrovně obyvatelstva.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Jedním ze stěženích bodů, z pohledu knihovnictví, se stal dohled nad fondem knihovny, který zajišťovalo mimo jiné přednostní právo knihoven při získávání literatury (včetně časopisů a jiných sbírkových materiálů), povinný výtisk a koordinované politické vzdělávání pracovníků knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalším důležitým prvkem tohoto zákona byla definice meziknihovních výpůjček, které byly koordinovány přímo knihovnami dle potřeb čtenářů.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro potřeby vytvoření jednotné soustavy knihoven byly knihovní instituce povinny přihlásit se do evidence příslušného národního výboru.&lt;br /&gt;
Státní knihovna Československé republiky&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovna v Praze se přejmenovala na Státní knihovnu Československé republiky a byla pověřena dohledem nad bibliografickém zpracování současné i minulé literární produkce a koordinací bibliografické práce na území Československa.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihovny se stával z domácí i nejdůležitější (politicky nezávadné) světové literatury, přičemž ji bylo uloženo trvale uchovávat veškerou domácí literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V neposlední řadě se státní knihovna stala centrem vědecké práce v oboru knihovnictví a poskytovala metodickou pomoc knihovnám jednotné soustavy.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Jednotná síť lidových knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Obecní knihovny se staly knihovnami lidovými a podléhaly řízení výkonného orgánu národního výboru. Jednotlivé lidové knihovny tvořili jednotnou knihovní síť, kam patřily i knihovny technické, vědecké, školní, zdravotnické, ozbrojených sil a knihovny jiných institucí (vč. Akademie věd).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Prvním krokem řízení a koordinace knihoven byla povinná evidenci knihoven u národních výborů. Knihovny byly následně kontrolovány a řízeny jednotlivými národními výbory a celá síť knihoven podléhala dohledu ministerstva školství a kultury.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro řešení zásadních otázek knihoven (především koordinace) byla ustanovena ústřední knihovnická rada, jejíž členy jmenoval ministr školství a kultury. Nižším stupněm ústřední knihovní rady byly krajské a okresní knihovnické komise, které řešily problematiku knihoven na úrovni krajských a okresních národních výborů.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovník knihovny musel dosáhnout jak odborné, tak i politické kvalifikace. Posláním knihovníků bylo získávání nových čtenářů, individuální péče o čtenáře a uspokojování jejich informačních potřeb (odborných i všeobecných).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven podléhal kontrole ze strany úřadů. Ty dohlížely především na to, aby vyhovoval stranickým ideím, zakázány byly tedy především protistátní dokumenty a dokumenty náboženské. Posláním knihovny bylo politicky vzdělávat čtenáře, proto převládaly dokumenty politické.&amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Povinný výtisk=== (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-45)&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;1.6.1963 vešla v platnost vyhláška č. 45/1963 Sb., která udávala povinnost odevzdat výtisky vydané nebo vytištěné v ČSSR nebo v cizině, měl-li nakladatel sídlo v ČSSR. Neperiodické publikace se bezplatně odevzdávaly následujícím institucím:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po dvou výtiscích:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Československé ústředí knižní kultury v Praze&lt;br /&gt;
*Státní knihovna v Praze&lt;br /&gt;
*Matice slovenská v Martině&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po jednom výtisku&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Českých Budějovicích&lt;br /&gt;
*Státní vědecké knihovny v Plzni, Liberci, Hradci Králové, Brně, Olomouci, Ostravě a Košicích&lt;br /&gt;
*Universitní knihovna v Bratislavě&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Bánské Bystrici&lt;br /&gt;
*Základní knihovna Československé akademie věd v Praze&lt;br /&gt;
*Knihovna Slovenské akademie věd v Bratislavě&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Povinný výtisk periodických publikací byl odevzdáván do Knihovny Národního muzea v Praze&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Meziknihovní výpůjčky=== (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-51)&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Sjednocení knihoven a vytvoření sítě vedlo k otevření možnosti prohloubení kooperace knihoven. Knihovníci měli navíc za úkol získávat nové čtenáře a zaujali individuální přístup. Výsledkem těchto dvou skutečností bylo zavedení meziknihovních výpůjček – čtenář mohl požádat nebo mu mohl být nabídnut dokument z jakékoliv knihovny. &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákona===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon č. 53/1959 Sb. zavedl do knihovnictví cenzuru i tlak politické ideologie a s tím spojenou změnu organizace knihoven. Narozdíl od 1. Knihovního zákonu se jednalo o změny především ideologické, ale dotýkal se všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zavedením jednotné sítě knihoven zapříčinil prohloubení kooperace knihoven, zavedení povinného výtisku a meziknihovních výpůjček.&amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
==Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb č. 257/2001 Sb.== (https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm)&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Parlament ČR se 29.6.2001 usnesl na zavedení zákona č. 257/2001 Sb., který zrušil zákon č. 53/1959 Sb.. Knihovny jsou nyní odkazovány jako veřejné a tím je udán i obecný směr, kterým se knihovny a obor knihovnictví ubírá.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovny poskytují následující služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zpřístupňování dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím MVS&lt;br /&gt;
*Poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
*Zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny uvedené knihovnické a informační služby jsou poskytovány bezplatně s výjimkou:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zpřístupňování rozmnoženin zvukových či obrazových záznamů&lt;br /&gt;
*Meziknihovní reprografické služby&lt;br /&gt;
*Zpřístupnění dokumentů z knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Navíc může provozovatel knihovny poskytovat i další služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k placeným informacím na internetu&lt;br /&gt;
*Kulturní, výchovné a vzdělávací činnost&lt;br /&gt;
*Vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*Poskytování reprografických služeb&lt;br /&gt;
*Poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poslání knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny služby knihovny se nesou v duchu rovného přístupu k informacím. Poskytování informací se stalo posláním knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Systém knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Systém knihoven tvoří:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní knihovna České republiky (dále jen &amp;quot;Národní knihovna&amp;quot;), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen &amp;quot;ministerstvo&amp;quot;),&lt;br /&gt;
*krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,&lt;br /&gt;
*základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,&lt;br /&gt;
*specializované knihovny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní knihovna je centrem systému knihoven. Vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Především do její kompetence spadá:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zpracovává evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech knihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnám formou souborného katalogu&lt;br /&gt;
*Zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému&lt;br /&gt;
*Plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra meziknihovních služeb České republiky&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací&lt;br /&gt;
*Zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití předmětů ochrany podle zvláštního právního předpisu7) a provádí úhradu odměn za jejich půjčování&lt;br /&gt;
*Zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Krajská knihovna je krajským centrem meziknihovních služeb, plní regionální funkci vybraných základních knihoven v kraji, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Specializovaná knihovna je knihovnou se specializovaným knihovním fondem, která zpracovává a zpřístupňuje svůj fond, spolupracuje s NK a plní funkci meziknihovních služeb v oblasti své specializace.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Evidence knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen podat návrh na zápis do evidence knihoven, který obsahuje: Název (právnická osoba) nebo jméno (fyzická osoba) provozovatele, adresu a formu knihovny (popřípadě její specializaci). K návrh připojí knihovní řád knihovny&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Je-li návrh úplný zapíše ministerstvo do 15 dnů od jeho doručení knihovnu do evidence knihoven. &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven je univerzální, nevylučuje žádný typ nebo téma dokumentů.&amp;lt;p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákonem byl definován historický fond, za který je považován fond, který vznikl do roku 1860 nebo má v daném oboru svou jedinečnou historickou nebo kulturní hodnotu&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Evidence a revize knihovního fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést evidenci knihovního fondu a podle velikosti fondu provádět jeho revizi, přičemž pravidelnost revize je dána velikostí fondu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést přírůstkový a úbytkový seznam&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ochrana fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen zajistit vhodné podmínky pro umístění knihovního fondu, ochranu fondu před odcizením a poškozením (včetně nepříznivých vlivů prostředí) a restaurovat knihovních dokumentů, je-li to potřeba.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vyřazení knihovních dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Vyřazení je možné pouze knihovní dokumenty neodpovídající zaměření knihovního fondu knihovny, multiplikáty knihovního fondu nebo opotřebované, poškozené, či neúplné dokumenty. Vyřazení dokumenty jsou nabídnuty ke koupi – prioritně knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní dokumenty historického fondu lze vyřadit jen se souhlasem ministerstva. Vyřazené dokumenty jsou nabídnuty ke koupi Národní knihovně.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Nedodržení postupu při vyřazování je považováno za přestupek, a to až do výše 500 000,- Kč.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovníci knihovny mají ukončené středoškolské vzdělání v oboru knihovnictví. Předpokladem pro vedoucí pozice knihovny je dokončené vysokoškolské studium v oboru.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Podpora knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovnám mohou být poskytovány účelově určené finanční dotace z peněžních prostředků státu. Dotace se týkají například: projektů vědy a výzkumu, zavádění nových technologií v oblasti knihovnictví, zapojení knihoven v síti, doplnění knihovního fondu, zajištění regionálních funkcí atd. (viz VISK, Knihovny 21. století)&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zákonu č. 257/2001 Sb. byl definován historický fond společně s povinností chránit fond knihoven, prohloubena aktivita v oblasti meziknihovních služeb a regionálních funkcí knihovny a byly ustanoveny možnosti finanční podpory knihoven ze strany státu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Porovnání důsledků knihovních zákonů==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;První knihovní zákon se soustředil na osvětu, vzdělávání a rovný přístup k informacím, za tím účelem byly v každé obci zřízeny knihovny (včetně separátních menšinových). V tomto zákonu byly určeny i vnitřní povinnosti a náležitosti knihovny včetně knihovního fondu, který se zaměřoval na naučnou literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Druhý zákon stavěl na již vzniklé síti knihoven a sjednotil je do jednotné sítě knihoven, které podléhaly politické agendě a kontrole. Právě potřeba kontroly měla za důsledek zavedení legislativy povinného výtisku, meziknihovních výpůjček a regionálních funkcí knihovny. Na rozdíl od prvního knihovního zákona se soustředil na sjednocení pravidel sítě knihoven, kromě fondu knihovny, který měl sloužit především k politickému vzdělávání občanů, však nezasahoval do náležitostí knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Třetí knihovní zákon prohloubil meziknihovní kooperaci, otevřel svým uživatelům nové služby včetně možnosti využití internetu, čímž knihovny otevřel jakožto komunitní a kulturní centra pro širokou veřejnost. Otevřenost se odrazila i v knihovním fondu, který se stal univerzálním a přizpůsobivým dle potřeb uživatelů. Knihovny mají nově možnost žádat o dotace od státu. Zákon klade velký důraz na zachování fondu knihoven a vyřazování jednotek knihovního fondu podléhá přísným pravidlům.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58621</id>
		<title>Knihovní zákony v Československu a České republice, jejich srovnání.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58621"/>
		<updated>2020-01-02T22:53:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: /* Systém knihoven */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=Knihovní zákony v ČS a ČR a jejich porovnání=&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní zákon je základní legislativní dokument upravující podmínky fungování knihoven a poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Je zajímavým dokladem vývoje oboru, nároků na něj i na osobu knihovníka v různých časových obdobích české společnosti. Dokazuje, že knihovny jsou nedílnou součástí naší historie, ale i současnosti.&amp;lt;/p&amp;gt; (vnitřní odkaz knihovní zákon wikisofia)&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalšími legislativními dokumenty, které se týkají knihoven, jejich fungování a organizace jsou například: autorský zákon, zákon o povinném výtisku, zákon o svobodném přístupu k informacím nebo archivní legislativa. (https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod)&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění schválilo tento zákon 22.7.1919. Zásadním bodem zákonu byla povinnost zřídit knihovnu v každé obci a oddělenou menšinovou knihovnu tam, kde žilo menšinové obyvatelstvo v počtu alespoň 400 osob. Pro budování knihoven byl ručen termín jednoho roku až dvou let, zřízení knihoven přitom hradil stát, přičemž obec následně platila státu poplatek za zřízení knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*bec s počtem obyvatel do 5000 : 50 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 5000 do 10 000 : 60 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 10 000 do 100 000 : 70 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel přesahujícím 100 000 : 80 haléřů&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon určil podobu knihovny i organizační strukturu knihovny. Dle zákona se měla knihovna skládat z půjčovny knih, čítárny časopisů a příruční knihovny a měla být řízena 4-8člennou knihovní radou.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovní rada===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada byla dle zákona řídícím orgánem knihovny. Počet členů rady se odvíjel od velikosti obce&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Méně než 2000 obyvatel: 4členná&lt;br /&gt;
*2000 - 10 000 obyvatel: 6tičlenná&lt;br /&gt;
*Nad 10 000 obyvatel: 8členná&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Menšinové knihovny měly vlastní knihovní radu složenou z příslušníků národních menšin&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Členové knihovní rady nepobírali žádný plat a byli voleni na dva roky. V rámci rady se volí předseda, pokladník a jednatel.&lt;br /&gt;
Mezi povinnosti knihovní rady patřilo jmenování knihovníka (v menšinových knihovnách musel být příslušníkem menšiny) a vedení finanční správy knihovny. Společně s knihovníkem rada rozhodovala o knihovním řádu a správě fondu (akvizici a vyřazování jednotlivých svazků). Zároveň musela ročně obecnímu zastupitelstvu poskytovat písemnou zprávu o chodu knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada spadala přímo pod Ministerstvo školství a národní osvěty, které zajišťovalo metodiku organizaci všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Osoba pověřená agendou veřejné knihovny, která pobírá za svou práci plat. V obci do 2000 obyvatelů byl knihovník schválen okresním sborem, ve větších obcích pak knihovním instruktorem.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V obci přesahujícím počtem obyvatel 10 000 mohl být knihovník zaměstnán na plný úvazek, taková osoba však musela absolvovat minimálně střední školu nebo složit knihovnickou zkoušku. Pro menší knihovny postačilo knihovníkům složit státní zkoušku z knihovnictví.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovník nebo zástupce knihovního sboru (3 a více knihovníků jedné knihovny) zasedal v knihovní radě a mohl tak prosazovat administrativní i organizační změny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ústřední knihovna===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V každém kraji měla být zřízena ústřední knihovna, jejímž úkolem bylo poskytování fondu (kolekcí četby) obecním knihovnám, a to minimálně na dobu dvou měsíců. Knihovník této knihovny měl na starost metodickou pomoc obecním knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovnu řídí osmičlenná knihovní rada.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vnitřní dokumenty knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Každá veřejná i soukromá knihovna je dle zákona 430/1919 Sb. vést tyto dokumenty:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Přírůstkový seznam&lt;br /&gt;
*Místní seznam&lt;br /&gt;
*Jmenný seznam&lt;br /&gt;
*Příruční seznam&lt;br /&gt;
*Pokladní knihu&lt;br /&gt;
*Výpůjční řád&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Posláním knihovny bylo vzdělání proto minimálně 20 % fondu tvořila naučná literatura naopak vyloučeny byly braky (pornografie a protistátní literatura.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zavedení tohoto zákona byla na území ČR zbudována strukturovaná síť knihoven spravovaná státem (Ministerstvem školství a národní osvěty). Knihovny dále poskytovaly pomoc dalším organizacím při zřizování soukromých knihoven. Posláním knihoven bylo především vzdělání obyvatelstva a zajištění rovného přístupu k informacím všem bez rozdílu národnosti. V rámci zákona byla definován i post knihovníka, jakožto správce knihovny a vnitřní organizační dokumenty knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Zákon o jednotné soustavě knihoven č. 53/1959 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění Republiky československé se 9.7.1959 usneslo na znění 2. knihovního zákona. Knihovny stejně jako ostatní instituce v té době začaly podléhat politické kontrole, a proto se jejich posláním stalo pomáhat při zvyšování politické, kulturní a odborné úrovně obyvatelstva.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Jedním ze stěženích bodů, z pohledu knihovnictví, se stal dohled nad fondem knihovny, který zajišťovalo mimo jiné přednostní právo knihoven při získávání literatury (včetně časopisů a jiných sbírkových materiálů), povinný výtisk a koordinované politické vzdělávání pracovníků knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalším důležitým prvkem tohoto zákona byla definice meziknihovních výpůjček, které byly koordinovány přímo knihovnami dle potřeb čtenářů.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro potřeby vytvoření jednotné soustavy knihoven byly knihovní instituce povinny přihlásit se do evidence příslušného národního výboru.&lt;br /&gt;
Státní knihovna Československé republiky&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovna v Praze se přejmenovala na Státní knihovnu Československé republiky a byla pověřena dohledem nad bibliografickém zpracování současné i minulé literární produkce a koordinací bibliografické práce na území Československa.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihovny se stával z domácí i nejdůležitější (politicky nezávadné) světové literatury, přičemž ji bylo uloženo trvale uchovávat veškerou domácí literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V neposlední řadě se státní knihovna stala centrem vědecké práce v oboru knihovnictví a poskytovala metodickou pomoc knihovnám jednotné soustavy.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Jednotná síť lidových knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Obecní knihovny se staly knihovnami lidovými a podléhaly řízení výkonného orgánu národního výboru. Jednotlivé lidové knihovny tvořili jednotnou knihovní síť, kam patřily i knihovny technické, vědecké, školní, zdravotnické, ozbrojených sil a knihovny jiných institucí (vč. Akademie věd).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Prvním krokem řízení a koordinace knihoven byla povinná evidenci knihoven u národních výborů. Knihovny byly následně kontrolovány a řízeny jednotlivými národními výbory a celá síť knihoven podléhala dohledu ministerstva školství a kultury.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro řešení zásadních otázek knihoven (především koordinace) byla ustanovena ústřední knihovnická rada, jejíž členy jmenoval ministr školství a kultury. Nižším stupněm ústřední knihovní rady byly krajské a okresní knihovnické komise, které řešily problematiku knihoven na úrovni krajských a okresních národních výborů.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovník knihovny musel dosáhnout jak odborné, tak i politické kvalifikace. Posláním knihovníků bylo získávání nových čtenářů, individuální péče o čtenáře a uspokojování jejich informačních potřeb (odborných i všeobecných).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven podléhal kontrole ze strany úřadů. Ty dohlížely především na to, aby vyhovoval stranickým ideím, zakázány byly tedy především protistátní dokumenty a dokumenty náboženské. Posláním knihovny bylo politicky vzdělávat čtenáře, proto převládaly dokumenty politické.&amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Povinný výtisk===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;1.6.1963 vešla v platnost vyhláška č. 45/1963 Sb., která udávala povinnost odevzdat výtisky vydané nebo vytištěné v ČSSR nebo v cizině, měl-li nakladatel sídlo v ČSSR. Neperiodické publikace se bezplatně odevzdávaly následujícím institucím:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po dvou výtiscích:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Československé ústředí knižní kultury v Praze&lt;br /&gt;
*Státní knihovna v Praze&lt;br /&gt;
*Matice slovenská v Martině&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po jednom výtisku&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Českých Budějovicích&lt;br /&gt;
*Státní vědecké knihovny v Plzni, Liberci, Hradci Králové, Brně, Olomouci, Ostravě a Košicích&lt;br /&gt;
*Universitní knihovna v Bratislavě&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Bánské Bystrici&lt;br /&gt;
*Základní knihovna Československé akademie věd v Praze&lt;br /&gt;
*Knihovna Slovenské akademie věd v Bratislavě&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Povinný výtisk periodických publikací byl odevzdáván do Knihovny Národního muzea v Praze&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Meziknihovní výpůjčky===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Sjednocení knihoven a vytvoření sítě vedlo k otevření možnosti prohloubení kooperace knihoven. Knihovníci měli navíc za úkol získávat nové čtenáře a zaujali individuální přístup. Výsledkem těchto dvou skutečností bylo zavedení meziknihovních výpůjček – čtenář mohl požádat nebo mu mohl být nabídnut dokument z jakékoliv knihovny. &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákona===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon č. 53/1959 Sb. zavedl do knihovnictví cenzuru i tlak politické ideologie a s tím spojenou změnu organizace knihoven. Narozdíl od 1. Knihovního zákonu se jednalo o změny především ideologické, ale dotýkal se všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zavedením jednotné sítě knihoven zapříčinil prohloubení kooperace knihoven, zavedení povinného výtisku a meziknihovních výpůjček.&amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
==Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb č. 257/2001 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Parlament ČR se 29.6.2001 usnesl na zavedení zákona č. 257/2001 Sb., který zrušil zákon č. 53/1959 Sb.. Knihovny jsou nyní odkazovány jako veřejné a tím je udán i obecný směr, kterým se knihovny a obor knihovnictví ubírá.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovny poskytují následující služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zpřístupňování dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím MVS&lt;br /&gt;
*Poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší &lt;br /&gt;
*Zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny uvedené knihovnické a informační služby jsou poskytovány bezplatně s výjimkou:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zpřístupňování rozmnoženin zvukových či obrazových záznamů&lt;br /&gt;
*Meziknihovní reprografické služby&lt;br /&gt;
*Zpřístupnění dokumentů z knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Navíc může provozovatel knihovny poskytovat i další služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k placeným informacím na internetu&lt;br /&gt;
*Kulturní, výchovné a vzdělávací činnost&lt;br /&gt;
*Vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*Poskytování reprografických služeb&lt;br /&gt;
*Poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
===Poslání knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny služby knihovny se nesou v duchu rovného přístupu k informacím. Poskytování informací se stalo posláním knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Systém knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Systém knihoven tvoří:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Národní knihovna České republiky (dále jen &amp;quot;Národní knihovna&amp;quot;), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen &amp;quot;ministerstvo&amp;quot;),&lt;br /&gt;
*krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,&lt;br /&gt;
*základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,&lt;br /&gt;
*specializované knihovny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní knihovna je centrem systému knihoven. Vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Především do její kompetence spadá:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zpracovává evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech knihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnám formou souborného katalogu&lt;br /&gt;
*Zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému&lt;br /&gt;
*Plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra meziknihovních služeb České republiky&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací&lt;br /&gt;
*Zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití předmětů ochrany podle zvláštního právního předpisu7) a provádí úhradu odměn za jejich půjčování&lt;br /&gt;
*Zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Krajská knihovna je krajským centrem meziknihovních služeb, plní regionální funkci vybraných základních knihoven v kraji, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Specializovaná knihovna je knihovnou se specializovaným knihovním fondem, která zpracovává a zpřístupňuje svůj fond, spolupracuje s NK a plní funkci meziknihovních služeb v oblasti své specializace.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Evidence knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen podat návrh na zápis do evidence knihoven, který obsahuje: Název (právnická osoba) nebo jméno (fyzická osoba) provozovatele, adresu a formu knihovny (popřípadě její specializaci). K návrh připojí knihovní řád knihovny&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Je-li návrh úplný zapíše ministerstvo do 15 dnů od jeho doručení knihovnu do evidence knihoven. &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven je univerzální, nevylučuje žádný typ nebo téma dokumentů.&amp;lt;p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákonem byl definován historický fond, za který je považován fond, který vznikl do roku 1860 nebo má v daném oboru svou jedinečnou historickou nebo kulturní hodnotu&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Evidence a revize knihovního fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést evidenci knihovního fondu a podle velikosti fondu provádět jeho revizi, přičemž pravidelnost revize je dána velikostí fondu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést přírůstkový a úbytkový seznam&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ochrana fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen zajistit vhodné podmínky pro umístění knihovního fondu, ochranu fondu před odcizením a poškozením (včetně nepříznivých vlivů prostředí) a restaurovat knihovních dokumentů, je-li to potřeba.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vyřazení knihovních dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Vyřazení je možné pouze knihovní dokumenty neodpovídající zaměření knihovního fondu knihovny, multiplikáty knihovního fondu nebo opotřebované, poškozené, či neúplné dokumenty. Vyřazení dokumenty jsou nabídnuty ke koupi – prioritně knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní dokumenty historického fondu lze vyřadit jen se souhlasem ministerstva. Vyřazené dokumenty jsou nabídnuty ke koupi Národní knihovně.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Nedodržení postupu při vyřazování je považováno za přestupek, a to až do výše 500 000,- Kč.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovníci knihovny mají ukončené středoškolské vzdělání v oboru knihovnictví. Předpokladem pro vedoucí pozice knihovny je dokončené vysokoškolské studium v oboru.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Podpora knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovnám mohou být poskytovány účelově určené finanční dotace z peněžních prostředků státu. Dotace se týkají například: projektů vědy a výzkumu, zavádění nových technologií v oblasti knihovnictví, zapojení knihoven v síti, doplnění knihovního fondu, zajištění regionálních funkcí atd. (viz VISK, Knihovny 21. století)&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zákonu č. 257/2001 Sb. byl definován historický fond společně s povinností chránit fond knihoven, prohloubena aktivita v oblasti meziknihovních služeb a regionálních funkcí knihovny a byly ustanoveny možnosti finanční podpory knihoven ze strany státu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Porovnání důsledků knihovních zákonů==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;První knihovní zákon se soustředil na osvětu, vzdělávání a rovný přístup k informacím, za tím účelem byly v každé obci zřízeny knihovny (včetně separátních menšinových). V tomto zákonu byly určeny i vnitřní povinnosti a náležitosti knihovny včetně knihovního fondu, který se zaměřoval na naučnou literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Druhý zákon stavěl na již vzniklé síti knihoven a sjednotil je do jednotné sítě knihoven, které podléhaly politické agendě a kontrole. Právě potřeba kontroly měla za důsledek zavedení legislativy povinného výtisku, meziknihovních výpůjček a regionálních funkcí knihovny. Na rozdíl od prvního knihovního zákona se soustředil na sjednocení pravidel sítě knihoven, kromě fondu knihovny, který měl sloužit především k politickému vzdělávání občanů, však nezasahoval do náležitostí knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Třetí knihovní zákon prohloubil meziknihovní kooperaci, otevřel svým uživatelům nové služby včetně možnosti využití internetu, čímž knihovny otevřel jakožto komunitní a kulturní centra pro širokou veřejnost. Otevřenost se odrazila i v knihovním fondu, který se stal univerzálním a přizpůsobivým dle potřeb uživatelů. Knihovny mají nově možnost žádat o dotace od státu. Zákon klade velký důraz na zachování fondu knihoven a vyřazování jednotek knihovního fondu podléhá přísným pravidlům.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58620</id>
		<title>Knihovní zákony v Československu a České republice, jejich srovnání.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kony_v_%C4%8Ceskoslovensku_a_%C4%8Cesk%C3%A9_republice,_jejich_srovn%C3%A1n%C3%AD.&amp;diff=58620"/>
		<updated>2020-01-02T22:53:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Založena nová stránka s textem „=Knihovní zákony v ČS a ČR a jejich porovnání= &amp;lt;p&amp;gt;Knihovní zákon je základní legislativní dokument upravující podmínky fungování knihoven a…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=Knihovní zákony v ČS a ČR a jejich porovnání=&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní zákon je základní legislativní dokument upravující podmínky fungování knihoven a poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Je zajímavým dokladem vývoje oboru, nároků na něj i na osobu knihovníka v různých časových obdobích české společnosti. Dokazuje, že knihovny jsou nedílnou součástí naší historie, ale i současnosti.&amp;lt;/p&amp;gt; (vnitřní odkaz knihovní zákon wikisofia)&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalšími legislativními dokumenty, které se týkají knihoven, jejich fungování a organizace jsou například: autorský zákon, zákon o povinném výtisku, zákon o svobodném přístupu k informacím nebo archivní legislativa. (https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod)&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění schválilo tento zákon 22.7.1919. Zásadním bodem zákonu byla povinnost zřídit knihovnu v každé obci a oddělenou menšinovou knihovnu tam, kde žilo menšinové obyvatelstvo v počtu alespoň 400 osob. Pro budování knihoven byl ručen termín jednoho roku až dvou let, zřízení knihoven přitom hradil stát, přičemž obec následně platila státu poplatek za zřízení knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
*bec s počtem obyvatel do 5000 : 50 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 5000 do 10 000 : 60 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel od 10 000 do 100 000 : 70 haléřů&lt;br /&gt;
*Obec s počtem obyvatel přesahujícím 100 000 : 80 haléřů&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon určil podobu knihovny i organizační strukturu knihovny. Dle zákona se měla knihovna skládat z půjčovny knih, čítárny časopisů a příruční knihovny a měla být řízena 4-8člennou knihovní radou.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovní rada===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada byla dle zákona řídícím orgánem knihovny. Počet členů rady se odvíjel od velikosti obce&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Méně než 2000 obyvatel: 4členná&lt;br /&gt;
*2000 - 10 000 obyvatel: 6tičlenná&lt;br /&gt;
*Nad 10 000 obyvatel: 8členná&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Menšinové knihovny měly vlastní knihovní radu složenou z příslušníků národních menšin&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Členové knihovní rady nepobírali žádný plat a byli voleni na dva roky. V rámci rady se volí předseda, pokladník a jednatel.&lt;br /&gt;
Mezi povinnosti knihovní rady patřilo jmenování knihovníka (v menšinových knihovnách musel být příslušníkem menšiny) a vedení finanční správy knihovny. Společně s knihovníkem rada rozhodovala o knihovním řádu a správě fondu (akvizici a vyřazování jednotlivých svazků). Zároveň musela ročně obecnímu zastupitelstvu poskytovat písemnou zprávu o chodu knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní rada spadala přímo pod Ministerstvo školství a národní osvěty, které zajišťovalo metodiku organizaci všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Osoba pověřená agendou veřejné knihovny, která pobírá za svou práci plat. V obci do 2000 obyvatelů byl knihovník schválen okresním sborem, ve větších obcích pak knihovním instruktorem.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V obci přesahujícím počtem obyvatel 10 000 mohl být knihovník zaměstnán na plný úvazek, taková osoba však musela absolvovat minimálně střední školu nebo složit knihovnickou zkoušku. Pro menší knihovny postačilo knihovníkům složit státní zkoušku z knihovnictví.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovník nebo zástupce knihovního sboru (3 a více knihovníků jedné knihovny) zasedal v knihovní radě a mohl tak prosazovat administrativní i organizační změny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ústřední knihovna===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V každém kraji měla být zřízena ústřední knihovna, jejímž úkolem bylo poskytování fondu (kolekcí četby) obecním knihovnám, a to minimálně na dobu dvou měsíců. Knihovník této knihovny měl na starost metodickou pomoc obecním knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovnu řídí osmičlenná knihovní rada.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vnitřní dokumenty knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Každá veřejná i soukromá knihovna je dle zákona 430/1919 Sb. vést tyto dokumenty:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Přírůstkový seznam&lt;br /&gt;
*Místní seznam&lt;br /&gt;
*Jmenný seznam&lt;br /&gt;
*Příruční seznam&lt;br /&gt;
*Pokladní knihu&lt;br /&gt;
*Výpůjční řád&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Posláním knihovny bylo vzdělání proto minimálně 20 % fondu tvořila naučná literatura naopak vyloučeny byly braky (pornografie a protistátní literatura.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zavedení tohoto zákona byla na území ČR zbudována strukturovaná síť knihoven spravovaná státem (Ministerstvem školství a národní osvěty). Knihovny dále poskytovaly pomoc dalším organizacím při zřizování soukromých knihoven. Posláním knihoven bylo především vzdělání obyvatelstva a zajištění rovného přístupu k informacím všem bez rozdílu národnosti. V rámci zákona byla definován i post knihovníka, jakožto správce knihovny a vnitřní organizační dokumenty knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Zákon o jednotné soustavě knihoven č. 53/1959 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní shromáždění Republiky československé se 9.7.1959 usneslo na znění 2. knihovního zákona. Knihovny stejně jako ostatní instituce v té době začaly podléhat politické kontrole, a proto se jejich posláním stalo pomáhat při zvyšování politické, kulturní a odborné úrovně obyvatelstva.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Jedním ze stěženích bodů, z pohledu knihovnictví, se stal dohled nad fondem knihovny, který zajišťovalo mimo jiné přednostní právo knihoven při získávání literatury (včetně časopisů a jiných sbírkových materiálů), povinný výtisk a koordinované politické vzdělávání pracovníků knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Dalším důležitým prvkem tohoto zákona byla definice meziknihovních výpůjček, které byly koordinovány přímo knihovnami dle potřeb čtenářů.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro potřeby vytvoření jednotné soustavy knihoven byly knihovní instituce povinny přihlásit se do evidence příslušného národního výboru.&lt;br /&gt;
Státní knihovna Československé republiky&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Ústřední knihovna v Praze se přejmenovala na Státní knihovnu Československé republiky a byla pověřena dohledem nad bibliografickém zpracování současné i minulé literární produkce a koordinací bibliografické práce na území Československa.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihovny se stával z domácí i nejdůležitější (politicky nezávadné) světové literatury, přičemž ji bylo uloženo trvale uchovávat veškerou domácí literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;V neposlední řadě se státní knihovna stala centrem vědecké práce v oboru knihovnictví a poskytovala metodickou pomoc knihovnám jednotné soustavy.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Jednotná síť lidových knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Obecní knihovny se staly knihovnami lidovými a podléhaly řízení výkonného orgánu národního výboru. Jednotlivé lidové knihovny tvořili jednotnou knihovní síť, kam patřily i knihovny technické, vědecké, školní, zdravotnické, ozbrojených sil a knihovny jiných institucí (vč. Akademie věd).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Prvním krokem řízení a koordinace knihoven byla povinná evidenci knihoven u národních výborů. Knihovny byly následně kontrolovány a řízeny jednotlivými národními výbory a celá síť knihoven podléhala dohledu ministerstva školství a kultury.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pro řešení zásadních otázek knihoven (především koordinace) byla ustanovena ústřední knihovnická rada, jejíž členy jmenoval ministr školství a kultury. Nižším stupněm ústřední knihovní rady byly krajské a okresní knihovnické komise, které řešily problematiku knihoven na úrovni krajských a okresních národních výborů.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovník knihovny musel dosáhnout jak odborné, tak i politické kvalifikace. Posláním knihovníků bylo získávání nových čtenářů, individuální péče o čtenáře a uspokojování jejich informačních potřeb (odborných i všeobecných).&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven podléhal kontrole ze strany úřadů. Ty dohlížely především na to, aby vyhovoval stranickým ideím, zakázány byly tedy především protistátní dokumenty a dokumenty náboženské. Posláním knihovny bylo politicky vzdělávat čtenáře, proto převládaly dokumenty politické.&amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Povinný výtisk===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;1.6.1963 vešla v platnost vyhláška č. 45/1963 Sb., která udávala povinnost odevzdat výtisky vydané nebo vytištěné v ČSSR nebo v cizině, měl-li nakladatel sídlo v ČSSR. Neperiodické publikace se bezplatně odevzdávaly následujícím institucím:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po dvou výtiscích:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Československé ústředí knižní kultury v Praze&lt;br /&gt;
*Státní knihovna v Praze&lt;br /&gt;
*Matice slovenská v Martině&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Po jednom výtisku&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Českých Budějovicích&lt;br /&gt;
*Státní vědecké knihovny v Plzni, Liberci, Hradci Králové, Brně, Olomouci, Ostravě a Košicích&lt;br /&gt;
*Universitní knihovna v Bratislavě&lt;br /&gt;
*Krajská knihovna v Bánské Bystrici&lt;br /&gt;
*Základní knihovna Československé akademie věd v Praze&lt;br /&gt;
*Knihovna Slovenské akademie věd v Bratislavě&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Povinný výtisk periodických publikací byl odevzdáván do Knihovny Národního muzea v Praze&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Meziknihovní výpůjčky===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Sjednocení knihoven a vytvoření sítě vedlo k otevření možnosti prohloubení kooperace knihoven. Knihovníci měli navíc za úkol získávat nové čtenáře a zaujali individuální přístup. Výsledkem těchto dvou skutečností bylo zavedení meziknihovních výpůjček – čtenář mohl požádat nebo mu mohl být nabídnut dokument z jakékoliv knihovny. &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákona===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákon č. 53/1959 Sb. zavedl do knihovnictví cenzuru i tlak politické ideologie a s tím spojenou změnu organizace knihoven. Narozdíl od 1. Knihovního zákonu se jednalo o změny především ideologické, ale dotýkal se všech knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zavedením jednotné sítě knihoven zapříčinil prohloubení kooperace knihoven, zavedení povinného výtisku a meziknihovních výpůjček.&amp;lt;/p&amp;gt; &lt;br /&gt;
==Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb č. 257/2001 Sb.==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Parlament ČR se 29.6.2001 usnesl na zavedení zákona č. 257/2001 Sb., který zrušil zákon č. 53/1959 Sb.. Knihovny jsou nyní odkazovány jako veřejné a tím je udán i obecný směr, kterým se knihovny a obor knihovnictví ubírá.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovny poskytují následující služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zpřístupňování dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím MVS&lt;br /&gt;
*Poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší &lt;br /&gt;
*Zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny uvedené knihovnické a informační služby jsou poskytovány bezplatně s výjimkou:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zpřístupňování rozmnoženin zvukových či obrazových záznamů&lt;br /&gt;
*Meziknihovní reprografické služby&lt;br /&gt;
*Zpřístupnění dokumentů z knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Navíc může provozovatel knihovny poskytovat i další služby:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Umožnění přístupu k placeným informacím na internetu&lt;br /&gt;
*Kulturní, výchovné a vzdělávací činnost&lt;br /&gt;
*Vydávání tematických publikací&lt;br /&gt;
*Poskytování reprografických služeb&lt;br /&gt;
*Poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší&lt;br /&gt;
===Poslání knihovny===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Všechny služby knihovny se nesou v duchu rovného přístupu k informacím. Poskytování informací se stalo posláním knihoven.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Systém knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Systém knihoven tvoří:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
O&lt;br /&gt;
*Národní knihovna České republiky (dále jen &amp;quot;Národní knihovna&amp;quot;), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen &amp;quot;ministerstvo&amp;quot;),&lt;br /&gt;
*krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,&lt;br /&gt;
*základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,&lt;br /&gt;
*specializované knihovny.&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Národní knihovna je centrem systému knihoven. Vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Především do její kompetence spadá:&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
O&lt;br /&gt;
*Zpracovává evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech knihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnám formou souborného katalogu&lt;br /&gt;
*Zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému&lt;br /&gt;
*Plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra meziknihovních služeb České republiky&lt;br /&gt;
*Plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací&lt;br /&gt;
*Zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití předmětů ochrany podle zvláštního právního předpisu7) a provádí úhradu odměn za jejich půjčování&lt;br /&gt;
*Zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Krajská knihovna je krajským centrem meziknihovních služeb, plní regionální funkci vybraných základních knihoven v kraji, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Specializovaná knihovna je knihovnou se specializovaným knihovním fondem, která zpracovává a zpřístupňuje svůj fond, spolupracuje s NK a plní funkci meziknihovních služeb v oblasti své specializace.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Evidence knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen podat návrh na zápis do evidence knihoven, který obsahuje: Název (právnická osoba) nebo jméno (fyzická osoba) provozovatele, adresu a formu knihovny (popřípadě její specializaci). K návrh připojí knihovní řád knihovny&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Je-li návrh úplný zapíše ministerstvo do 15 dnů od jeho doručení knihovnu do evidence knihoven. &amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Fond===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Fond knihoven je univerzální, nevylučuje žádný typ nebo téma dokumentů.&amp;lt;p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Zákonem byl definován historický fond, za který je považován fond, který vznikl do roku 1860 nebo má v daném oboru svou jedinečnou historickou nebo kulturní hodnotu&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Evidence a revize knihovního fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést evidenci knihovního fondu a podle velikosti fondu provádět jeho revizi, přičemž pravidelnost revize je dána velikostí fondu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen vést přírůstkový a úbytkový seznam&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ochrana fondu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Provozovatel knihovny je povinen zajistit vhodné podmínky pro umístění knihovního fondu, ochranu fondu před odcizením a poškozením (včetně nepříznivých vlivů prostředí) a restaurovat knihovních dokumentů, je-li to potřeba.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Vyřazení knihovních dokumentů===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Vyřazení je možné pouze knihovní dokumenty neodpovídající zaměření knihovního fondu knihovny, multiplikáty knihovního fondu nebo opotřebované, poškozené, či neúplné dokumenty. Vyřazení dokumenty jsou nabídnuty ke koupi – prioritně knihovnám.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovní dokumenty historického fondu lze vyřadit jen se souhlasem ministerstva. Vyřazené dokumenty jsou nabídnuty ke koupi Národní knihovně.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Nedodržení postupu při vyřazování je považováno za přestupek, a to až do výše 500 000,- Kč.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Knihovník===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Pracovníci knihovny mají ukončené středoškolské vzdělání v oboru knihovnictví. Předpokladem pro vedoucí pozice knihovny je dokončené vysokoškolské studium v oboru.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Podpora knihoven===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Knihovnám mohou být poskytovány účelově určené finanční dotace z peněžních prostředků státu. Dotace se týkají například: projektů vědy a výzkumu, zavádění nových technologií v oblasti knihovnictví, zapojení knihoven v síti, doplnění knihovního fondu, zajištění regionálních funkcí atd. (viz VISK, Knihovny 21. století)&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důsledky zavedení zákonu===&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Díky zákonu č. 257/2001 Sb. byl definován historický fond společně s povinností chránit fond knihoven, prohloubena aktivita v oblasti meziknihovních služeb a regionálních funkcí knihovny a byly ustanoveny možnosti finanční podpory knihoven ze strany státu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Porovnání důsledků knihovních zákonů==&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;První knihovní zákon se soustředil na osvětu, vzdělávání a rovný přístup k informacím, za tím účelem byly v každé obci zřízeny knihovny (včetně separátních menšinových). V tomto zákonu byly určeny i vnitřní povinnosti a náležitosti knihovny včetně knihovního fondu, který se zaměřoval na naučnou literaturu.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Druhý zákon stavěl na již vzniklé síti knihoven a sjednotil je do jednotné sítě knihoven, které podléhaly politické agendě a kontrole. Právě potřeba kontroly měla za důsledek zavedení legislativy povinného výtisku, meziknihovních výpůjček a regionálních funkcí knihovny. Na rozdíl od prvního knihovního zákona se soustředil na sjednocení pravidel sítě knihoven, kromě fondu knihovny, který měl sloužit především k politickému vzdělávání občanů, však nezasahoval do náležitostí knihovny.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;p&amp;gt;Třetí knihovní zákon prohloubil meziknihovní kooperaci, otevřel svým uživatelům nové služby včetně možnosti využití internetu, čímž knihovny otevřel jakožto komunitní a kulturní centra pro širokou veřejnost. Otevřenost se odrazila i v knihovním fondu, který se stal univerzálním a přizpůsobivým dle potřeb uživatelů. Knihovny mají nově možnost žádat o dotace od státu. Zákon klade velký důraz na zachování fondu knihoven a vyřazování jednotek knihovního fondu podléhá přísným pravidlům.&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Region%C3%A1ln%C3%AD_funkce_knihoven,_v%C4%8Detn%C4%9B_legislativn%C3%ADho_r%C3%A1mce.&amp;diff=58553</id>
		<title>Regionální funkce knihoven, včetně legislativního rámce.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Region%C3%A1ln%C3%AD_funkce_knihoven,_v%C4%8Detn%C4%9B_legislativn%C3%ADho_r%C3%A1mce.&amp;diff=58553"/>
		<updated>2019-12-30T19:12:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Regionální funkce knihoven== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Regionální funkce knihoven jsou souborem podpůrných služeb, které krajská knihovna poskytuje ve spolupráci s většími městskými knihovnách v kraji. Služby jsou poskytovány menším městským a také obecním knihovnám v příslušném kraji. &amp;lt;ref name= &amp;quot;region&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ne všechny knihovny jsou samostatně schopné poskytovat služby čtenářům v dostatečném rozsahu a v odpovídající odborné úrovni. Z tohoto důvodu jsou využívány služby větších regionálních knihoven, MVS (meziknihovní výpůjční služby) a spolupráce s dalšími knihovnami.&lt;br /&gt;
U regionálních služeb je důležité rozpoznat několik knihoven a to: &lt;br /&gt;
* '''Krajská knihovna''', která je zřízena a financována krajem. Koordinuje a poskytuje regionální služby ve svém kraji, také spolupracuje s dalšími knihovnami, které jsou pověřené regionálními funkcemi.&lt;br /&gt;
* '''Pověřená knihovna''' je většinou městská knihovna, která byla krajskou knihovnou zvolena pro poskytování regionálních služeb ve svém regionu. Díky tomu přijímá dotace na poskytování těchto služeb, sleduje dění v knihovnictví a nové poznatky předává knihovníkům obsluhujících knihoven. &lt;br /&gt;
*  '''Obsluhovaná knihovna''' je obecní či menší městská knihovna, která využívá regionální služby. Tato knihovna musí být evidovaná u Ministerstva kultury ČR dle knihovního řádu, poskytuje veřejné knihovnické a informační služby a má podepsanou smlouvu o získávání služeb z příslušné krajské či pověřené knihovny. Díky těmto bodům následně získává regionální služby bezplatně. &amp;lt;ref name= &amp;quot;region&amp;quot;&amp;gt; NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. ''Služby knihoven knihovnám: Krajské programy regionálních funkcí na podporu knihoven''. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014. ISBN 978-7050-638-7. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cíle podpory===&lt;br /&gt;
Regionální služby jsou financované z dotačního programu podpory regionálních funkcí, který vznikl v návaznosti na knihovní zákon (č. 257/2001 Sb.) a jedná se o tyto cíle: &lt;br /&gt;
* Zajištění dostupnosti veřejných informačních služeb knihoven ve všech knihovnách České republiky &lt;br /&gt;
* Vyrovnání rozdílu v úrovni poskytovaných služeb knihoven obyvatelům měst a obcí &lt;br /&gt;
*  Zajištění kvality a kontinuity služeb knihoven v návaznosti na informační potřeby uživatelů &lt;br /&gt;
* Odstranění nežádoucích rozdílů mezi jednotlivými regiony a kraji &lt;br /&gt;
* Dělení práce a koordinace knihovnických činností v kraji &lt;br /&gt;
* Efektivní využití veřejných finančních prostředků&lt;br /&gt;
* Aktuálnost knihovního fondu obsluhovaných knihoven &lt;br /&gt;
* Vzdělanost pracovníků knihoven &amp;lt;ref name= &amp;quot;region&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Služby regionálních knihovnách===&lt;br /&gt;
Jedná se o služby, které regionální či pověřené knihovny nabízejí malým městským a krajským knihovnám. Jedná se o: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* tvorba výměnných knihovních fondů, které jsou určené k cirkulaci a distribuci a byly pořízeny z rozpočtu kraje&lt;br /&gt;
* nákup, zpracování a distribuci fondů které byly pořízeny z rozpočtu zřizovatele, tedy obce&lt;br /&gt;
* poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, plány rozbory&lt;br /&gt;
* vzdělávání knihovníků, semináře, porady &lt;br /&gt;
* pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů &lt;br /&gt;
* servis AKS (automatizované knihovního systému)&lt;br /&gt;
* statistika knihovnických činností &amp;lt;ref name = metoda&amp;gt; METODICKÝ pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřízenými  a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Praha: MK ČR, 2011. 9 s. Dostupné z: &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Tvorba výměnných knihovních fondů, které jsou určené k cirkulaci a distribuci a byly pořízeny z rozpočtu kraje====&lt;br /&gt;
Obsluhované knihovny mají většinou nízké finanční prostředky na akvizici fondu, tak aby uspokojila své čtenáře. Většina zakoupených dokumentů je přitom půjčena pouze párkrát a poté již není využívaná. Tyto knihovny mohou díky regionálním knihovnám využít tzv. výměnný fond. Jedná se o dokumenty, které krajská (či pověřená knihovna) zakoupí z krajské dotace, ze kterých následně vytvoří výměnný fond, která cirkulují po obsluhovaných knihovnách. Díky tomu mají obsluhované knihovny trvalý přísun kvalitních a aktuálních dokumentů, které jsou i odborně zpracované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nákup, zpracování a distribuci fondů které byly pořízeny z rozpočtu zřizovatele, tedy obce====&lt;br /&gt;
Obsluhovaná knihovna může i při nákupu dokumentů z vlastního rozpočtu (rozpočtu zřizovatele) požádat regionální knihovnu o pomoc, a to v podobě odborného výběru knih či odborného zpracování. Regionální knihovna může také využít při nákupu stejné publikace množstevní slevy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, plány rozbory====&lt;br /&gt;
Regionální knihovny nabízejí obsluhovaným knihovnám také praktickou pomoc při řešení odborných  knihovnických problémů. Jedná se o odborné konzultace, rady, reference nebo také pomoc při zpracování grantů, koncepcí a plánů. Jedná se o jednu z nejvyužívanějších služeb, které jsou v rámci regionálních služeb využívány a pomáhá to zvyšovat úroveň poskytování knihovnických a informačních služeb v knihovních. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vzdělávání knihovníků, semináře, porady====&lt;br /&gt;
Každý profesionální knihovník, by podle standardu veřejných knihovnických a informačních služeb měl absolvovat ročně odborné vzdělání v rozsahu 48 hodin, ostatní knihovníci 8 hodin. Regionální knihovny proto pořádají nezbytné semináře a další vzdělávací aktivity. &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
====Pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů====&lt;br /&gt;
Podle knihovního zákona musí každá knihovna provádět v určité periodě podle velikosti fondu revizi svého fondu. Proto mohou obsluhované knihovny požádat o pomoc při revizi a také při aktualizaci knihovního fondu. Může se jednat o pomoc při vyřazování zastaralé literatury, čištění knih, opravy obalů a označení knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Servis AKS (automatizované knihovního systému)====&lt;br /&gt;
Automatizovaný knihovní systém vyžaduje jako všechny systémy pravidelnou údržbu a servis. Menší knihovny většinou nemají odborně kvalifikovaný personál, a proto pověřené knihovny nabízejí zaškolený pracovníky pro práci s AKS. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Statistika knihovnických činností====&lt;br /&gt;
Knihovny jsou financovány z veřejných zdrojů a musí tedy poskytovat statistická data o činnosti knihovny. Pověřené knihovny pomáhají obsluhovaným knihovnám se sběrem a kontrolou dat a také následně zpracováním výkazů a činnosti knihovny. Tyto data následně pověřené knihovny využívají pro analýzy, vyhodnocení a sledování vývoje regionálních funkcí služeb a poskytuje obcím informace o knihovnách. &amp;lt;ref name = &amp;quot;region&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Financování regionálních služeb===&lt;br /&gt;
Regionální služby knihoven jsou financovány z rozpočtu kraje, což vyplývá z knihovního zákona č. 257/2001 Sb. Přesně rozdělení financí je poté definováno v Metodickém pokynu k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky. &amp;lt;ref name= &amp;quot;metoda&amp;quot; /&amp;gt; Metodiku stanovuje rozdělení financí podle poštu obyvatel a počtu knihoven v regionu, které využívají regionální služby. Finance získávají krajské a pověřené knihovny, obsluhované knihovny získávají služby na odborné úrovni &amp;lt; ref name= region /&amp;gt;                          &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
===Standard pro výkon regionálních funkcí knihoven===&lt;br /&gt;
Aby byl výkon regionálních knihoven zajištěn rovnoměrně, stanovilo Ministerstvo kultury ČR standard, který upravuje kvalitativní a kvantitativní parametry výkonu těchto služeb. Při jeho aplikaci se nahlíží na konkrétní podmínky a specifikace jednotlivých krajů a jejich regionů. Představuje tedy soubor nároků na způsob a úroveň poskytování služeb, kterými jsou naplňovány regionální funkce pověřenými knihovnami. Jedná se o tyto služby: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, plány, rozbory&lt;br /&gt;
* statistika knihovnických činností&lt;br /&gt;
* vzdělávání knihovníků, semináře a porady&lt;br /&gt;
* tvorba výměnných knihovních fondů, jejich cirkulace a distribuce, správa, revize a aktualizace&lt;br /&gt;
* pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů&lt;br /&gt;
* nákup a zpracování knihovních fondů pořízených z prostředků provozovatele knihovny (obce) a jejich distribuce&lt;br /&gt;
* servis automatizovaného knihovního systému využívaného pro výkon regionálních funkcí &amp;lt;ref name= &amp;quot;metoda&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METODICKÝ pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřízenými  a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Praha: MK ČR, 2011. 9 s. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/programy-podpory/regionalni-funkce-verejnych-knihoven/metodicky-pokyn-ministerstva-kultury-k-zajisteni-vykonu-regionalnich-funkci-knihoven-a-jejich-koordinaci-na-uzemi-cr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. ''Služby knihoven knihovnám: Krajské programy regionálních funkcí na podporu knihoven''. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014. ISBN 978-7050-638-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PILLEROVÁ, Vladana. ''Systémy knihoven, spolupráce knihoven, regionální funkce knihoven''. Praha: Knihovnický institut NK ČR, 2017 [cit. 27.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/rkk/pillerova-vladana-systemy-knihoven-spoluprace-knihoven-regionalni-funkce-knihoven/view.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
ČERŇOVÁ, Dagmar. ''Regionální funkce knihoven v Plzeňském kraji''. Brno, 2008. 143, 10 příl.: 18 tab. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2003. Vedoucí diplomové práce PhDr. Milena Černá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
regionální služby, regionální funkce, krajská knihovna, pověřená knihovna, obsluhovaná knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Region%C3%A1ln%C3%AD_funkce_knihoven,_v%C4%8Detn%C4%9B_legislativn%C3%ADho_r%C3%A1mce.&amp;diff=58552</id>
		<title>Regionální funkce knihoven, včetně legislativního rámce.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Region%C3%A1ln%C3%AD_funkce_knihoven,_v%C4%8Detn%C4%9B_legislativn%C3%ADho_r%C3%A1mce.&amp;diff=58552"/>
		<updated>2019-12-30T19:11:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Vložení článku&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Regionální funkce knihoven== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Regionální funkce knihoven jsou souborem podpůrných služeb, které krajská knihovna poskytuje ve spolupráci s většími městskými knihovnách v kraji. Služby jsou poskytovány menším městským a také obecním knihovnám v příslušném kraji. &amp;lt;ref name= &amp;quot;region&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ne všechny knihovny jsou samostatně schopné poskytovat služby čtenářům v dostatečném rozsahu a v odpovídající odborné úrovni. Z tohoto důvodu jsou využívány služby větších regionálních knihoven, MVS (meziknihovní výpůjční služby) a spolupráce s dalšími knihovnami.&lt;br /&gt;
U regionálních služeb je důležité rozpoznat několik knihoven a to: &lt;br /&gt;
* '''Krajská knihovna''', která je zřízena a financována krajem. Koordinuje a poskytuje regionální služby ve svém kraji, také spolupracuje s dalšími knihovnami, které jsou pověřené regionálními funkcemi.&lt;br /&gt;
* '''Pověřená knihovna''' je většinou městská knihovna, která byla krajskou knihovnou zvolena pro poskytování regionálních služeb ve svém regionu. Díky tomu přijímá dotace na poskytování těchto služeb, sleduje dění v knihovnictví a nové poznatky předává knihovníkům obsluhujících knihoven. &lt;br /&gt;
*  '''Obsluhovaná knihovna''' je obecní či menší městská knihovna, která využívá regionální služby. Tato knihovna musí být evidovaná u Ministerstva kultury ČR dle knihovního řádu, poskytuje veřejné knihovnické a informační služby a má podepsanou smlouvu o získávání služeb z příslušné krajské či pověřené knihovny. Díky těmto bodům následně získává regionální služby bezplatně. &amp;lt;ref name= &amp;quot;region&amp;quot;&amp;gt; NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. ''Služby knihoven knihovnám: Krajské programy regionálních funkcí na podporu knihoven''. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014. ISBN 978-7050-638-7. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cíle podpory===&lt;br /&gt;
Regionální služby jsou financované z dotačního programu podpory regionálních funkcí, který vznikl v návaznosti na knihovní zákon (č. 257/2001 Sb.) a jedná se o tyto cíle: &lt;br /&gt;
* Zajištění dostupnosti veřejných informačních služeb knihoven ve všech knihovnách České republiky &lt;br /&gt;
* Vyrovnání rozdílu v úrovni poskytovaných služeb knihoven obyvatelům měst a obcí &lt;br /&gt;
*  Zajištění kvality a kontinuity služeb knihoven v návaznosti na informační potřeby uživatelů &lt;br /&gt;
* Odstranění nežádoucích rozdílů mezi jednotlivými regiony a kraji &lt;br /&gt;
* Dělení práce a koordinace knihovnických činností v kraji &lt;br /&gt;
* Efektivní využití veřejných finančních prostředků&lt;br /&gt;
* Aktuálnost knihovního fondu obsluhovaných knihoven &lt;br /&gt;
* Vzdělanost pracovníků knihoven &amp;lt;ref name= &amp;quot;region&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Služby regionálních knihovnách===&lt;br /&gt;
Jedná se o služby, které regionální či pověřené knihovny nabízejí malým městským a krajským knihovnám. Jedná se o: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* tvorba výměnných knihovních fondů, které jsou určené k cirkulaci a distribuci a byly pořízeny z rozpočtu kraje&lt;br /&gt;
* nákup, zpracování a distribuci fondů které byly pořízeny z rozpočtu zřizovatele, tedy obce&lt;br /&gt;
* poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, plány rozbory&lt;br /&gt;
* vzdělávání knihovníků, semináře, porady &lt;br /&gt;
* pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů &lt;br /&gt;
* servis AKS (automatizované knihovního systému)&lt;br /&gt;
* statistika knihovnických činností &amp;lt;ref name = metoda&amp;gt; METODICKÝ pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřízenými  a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Praha: MK ČR, 2011. 9 s. Dostupné z: &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Tvorba výměnných knihovních fondů, které jsou určené k cirkulaci a distribuci a byly pořízeny z rozpočtu kraje====&lt;br /&gt;
Obsluhované knihovny mají většinou nízké finanční prostředky na akvizici fondu, tak aby uspokojila své čtenáře. Většina zakoupených dokumentů je přitom půjčena pouze párkrát a poté již není využívaná. Tyto knihovny mohou díky regionálním knihovnám využít tzv. výměnný fond. Jedná se o dokumenty, které krajská (či pověřená knihovna) zakoupí z krajské dotace, ze kterých následně vytvoří výměnný fond, která cirkulují po obsluhovaných knihovnách. Díky tomu mají obsluhované knihovny trvalý přísun kvalitních a aktuálních dokumentů, které jsou i odborně zpracované.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Nákup, zpracování a distribuci fondů které byly pořízeny z rozpočtu zřizovatele, tedy obce====&lt;br /&gt;
Obsluhovaná knihovna může i při nákupu dokumentů z vlastního rozpočtu (rozpočtu zřizovatele) požádat regionální knihovnu o pomoc, a to v podobě odborného výběru knih či odborného zpracování. Regionální knihovna může také využít při nákupu stejné publikace množstevní slevy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, plány rozbory====&lt;br /&gt;
Regionální knihovny nabízejí obsluhovaným knihovnám také praktickou pomoc při řešení odborných  knihovnických problémů. Jedná se o odborné konzultace, rady, reference nebo také pomoc při zpracování grantů, koncepcí a plánů. Jedná se o jednu z nejvyužívanějších služeb, které jsou v rámci regionálních služeb využívány a pomáhá to zvyšovat úroveň poskytování knihovnických a informačních služeb v knihovních. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vzdělávání knihovníků, semináře, porady====&lt;br /&gt;
Každý profesionální knihovník, by podle standardu veřejných knihovnických a informačních služeb měl absolvovat ročně odborné vzdělání v rozsahu 48 hodin, ostatní knihovníci 8 hodin. Regionální knihovny proto pořádají nezbytné semináře a další vzdělávací aktivity. &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
====Pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů====&lt;br /&gt;
Podle knihovního zákona musí každá knihovna provádět v určité periodě podle velikosti fondu revizi svého fondu. Proto mohou obsluhované knihovny požádat o pomoc při revizi a také při aktualizaci knihovního fondu. Může se jednat o pomoc při vyřazování zastaralé literatury, čištění knih, opravy obalů a označení knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Servis AKS (automatizované knihovního systému)====&lt;br /&gt;
Automatizovaný knihovní systém vyžaduje jako všechny systémy pravidelnou údržbu a servis. Menší knihovny většinou nemají odborně kvalifikovaný personál, a proto pověřené knihovny nabízejí zaškolený pracovníky pro práci s AKS. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Statistika knihovnických činností====&lt;br /&gt;
Knihovny jsou financovány z veřejných zdrojů a musí tedy poskytovat statistická data o činnosti knihovny. Pověřené knihovny pomáhají obsluhovaným knihovnám se sběrem a kontrolou dat a také následně zpracováním výkazů a činnosti knihovny. Tyto data následně pověřené knihovny využívají pro analýzy, vyhodnocení a sledování vývoje regionálních funkcí služeb a poskytuje obcím informace o knihovnách. &amp;lt;ref name = &amp;quot;region&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Financování regionálních služeb===&lt;br /&gt;
Regionální služby knihoven jsou financovány z rozpočtu kraje, což vyplývá z knihovního zákona č. 257/2001 Sb. Přesně rozdělení financí je poté definováno v Metodickém pokynu k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky. &amp;lt;ref name= &amp;quot;metoda&amp;quot; /&amp;gt; Metodiku stanovuje rozdělení financí podle poštu obyvatel a počtu knihoven v regionu, které využívají regionální služby. Finance získávají krajské a pověřené knihovny, obsluhované knihovny získávají služby na odborné úrovni &amp;lt; ref name= region /&amp;gt;                          &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
===Standard pro výkon regionálních funkcí knihoven===&lt;br /&gt;
Aby byl výkon regionálních knihoven zajištěn rovnoměrně, stanovilo Ministerstvo kultury ČR standard, který upravuje kvalitativní a kvantitativní parametry výkonu těchto služeb. Při jeho aplikaci se nahlíží na konkrétní podmínky a specifikace jednotlivých krajů a jejich regionů. Představuje tedy soubor nároků na způsob a úroveň poskytování služeb, kterými jsou naplňovány regionální funkce pověřenými knihovnami. Jedná se o tyto služby: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, plány, rozbory&lt;br /&gt;
* statistika knihovnických činností&lt;br /&gt;
* vzdělávání knihovníků, semináře a porady&lt;br /&gt;
* tvorba výměnných knihovních fondů, jejich cirkulace a distribuce, správa, revize a aktualizace&lt;br /&gt;
* pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů&lt;br /&gt;
* nákup a zpracování knihovních fondů pořízených z prostředků provozovatele knihovny (obce) a jejich distribuce&lt;br /&gt;
* servis automatizovaného knihovního systému využívaného pro výkon regionálních funkcí &amp;lt;ref name= &amp;quot;metoda&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
METODICKÝ pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřízenými  a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Praha: MK ČR, 2011. 9 s. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/programy-podpory/regionalni-funkce-verejnych-knihoven/metodicky-pokyn-ministerstva-kultury-k-zajisteni-vykonu-regionalnich-funkci-knihoven-a-jejich-koordinaci-na-uzemi-cr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. ''Služby knihoven knihovnám: Krajské programy regionálních funkcí na podporu knihoven''. Praha: Národní knihovna České republiky, 2014. ISBN 978-7050-638-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PILLEROVÁ, Vladana. ''Systémy knihoven, spolupráce knihoven, regionální funkce knihoven''. Praha: Knihovnický institut NK ČR, 2017 [cit. 27.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/rkk/pillerova-vladana-systemy-knihoven-spoluprace-knihoven-regionalni-funkce-knihoven/view.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
ČERŇOVÁ, Dagmar. ''Regionální funkce knihoven v Plzeňském kraji''. Brno, 2008. 143, 10 příl.: 18 tab. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2003. Vedoucí diplomové práce PhDr. Milena Černá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
regionální služby, regionální funkce, krajská knihovna, pověřená knihovna, obsluhovaná knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_akvizice_v_knihovn%C3%A1ch._Popi%C5%A1te_principy_akvizice,_akvizi%C4%8Dn%C3%AD_politiku_a_strategie_rozvoje_budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=58495</id>
		<title>Proces akvizice v knihovnách. Popište principy akvizice, akviziční politiku a strategie rozvoje budování fondu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_akvizice_v_knihovn%C3%A1ch._Popi%C5%A1te_principy_akvizice,_akvizi%C4%8Dn%C3%AD_politiku_a_strategie_rozvoje_budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=58495"/>
		<updated>2019-12-19T18:47:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Akvizice ==  &lt;br /&gt;
Akvizice je proces zjišťování, získávání a doplňování dokumentů do [[Knihovní fond|fondu knihovny]] s ohledem na profil fondu, akviziční politiku a potřeby uživatelů &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; .  Na dobře stavěném, doplňovaném a zpracovaném fondu, je závislá dobrá práce knihovny, její kvalita služeb a spokojenost uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt; ''Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky''. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013. ISBN 978-80-7050-628-8 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna může provádět akvizici individuálně, kdy provádí akvizici pouze pro svoji knihovnu, dále pak ústředně, kdy za menší pobočky větších knihoven provádí akvizici ústřední knihovna (např. městské knihovny) anebo kooperativně, kdy se jedná o spolupráci dvou nebo více knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt; CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) ''[online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akvizitér ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Akvizitér je odborný pracovník, který je v knihovně zodpovědný za akvizici, tedy doplňování knihovního fondu. Jeho úkolem je sladit požadavky a potřeby uživatelů s finančními potřebami knihovny tak, aby byla zachována strategie budování a profil knihovního fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podle Národní knihovny České republiky by měl mít knihovník následující znalosti, dovednosti a vlastnosti:'''&lt;br /&gt;
* Odborné knihovnické znalosti (běžný kancelářský software, mezinárodní normy týkající se akvizice, orientaci na knižním trhu)&lt;br /&gt;
* Jazykové znalosti &lt;br /&gt;
* Administrativní a ekonomické znalosti &lt;br /&gt;
* Znalost potřeb uživatelů knihovny &lt;br /&gt;
* Zodpovědnost, spolehlivosti, komunikativnost, kreativnost, rozhodnost, dobré vyjadřovací schopnosti &lt;br /&gt;
* Schopnost organizovat získávání dokumentu, odhadnout jejich využití ve fondu &lt;br /&gt;
* Schopnost navrhnout plán rozvoje fondu a najít nejvhodnější způsob akvizice pro každý konkrétní dokument &lt;br /&gt;
* Dovednost správně vybrat dodavatele podle finančních, časových a územních možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;politika&amp;quot;&amp;gt; Národní knihovna České republiky. ''O akviziční politice'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, [cit. 16.12.2019]. Dostupné z: https://text.nkp.cz/sbirky/podle-typu-dokumentu/akvizicni-politika/sbirky-akvizicnipolitika-detail. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy akvizice==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí podle způsobu, jakým knihovna získává dokumenty do fondu.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Průběžná akvizice''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o primární druh akvizice, kdy knihovna pravidelně doplňuje knihovní fond sledováním novinek na knižním trhu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Retrospektivní akvizice''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tímto způsobem získává knihovna starší dokumenty do fondu, většinou z důvodu ztráty dokumentu, který   je nahrazen nákupem stejného dokumentu (př. z antikvariátu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Procesy akvizice== &lt;br /&gt;
===Profilování knihovního fondu===&lt;br /&gt;
Je soubor parametrů, které definují a představují strukturu a obsah fondu knihovny. Mezi důležitá hlediska při vytvářením profilu patří: &lt;br /&gt;
*Tematika dokumentů&lt;br /&gt;
*Druh dokumentů &lt;br /&gt;
*Autor &lt;br /&gt;
*Jazyk dokumentů &lt;br /&gt;
*Geografická oblast &lt;br /&gt;
*Instituce a vydavatelé, od nichž se dokumenty získávají přednostně &lt;br /&gt;
*Časové hledisko, tedy tzv. poločas rozpadu informace, kdy některé informace zastarávají dříve než jiné a je potřeba je aktualizovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá knihovna má jiný profil knihovního fondu, převážně záleží na zaměření knihovny. Městské knihovny se orientují na beletrii a naučnou literaturu, knihovny vysokých škol pak převážně na odbornou literaturu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do profilování knihovního fondu patří též '''kartotéka deziderat''', ve které si akvizitér vytváří soupis dokumentů, které knihovna nevlastní, ale zamýšlí je pro knihovnu získat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zjišťování dokumentů===&lt;br /&gt;
Jedná se o proces, kdy akvizitér zjišťuje a sleduje dostupnost titulů na knižním trhu. Zjišťování vyžaduje aktivní a soustavnou činnost, kdy knihovník (akvizitér) pravidelně kontroluje akviziční zdroje, navštěvuje knižní veletrhy, výstavy knih apod. Akviziční zdroje jsou zdroje, které přinášejí informace o titulech dostupných na knižním trhu. *&lt;br /&gt;
Jedná se o:&lt;br /&gt;
*Katalogy a Databáze nakladatelství, knihkupectví, knižních distributorů &lt;br /&gt;
*Ediční plány nakladatelství &lt;br /&gt;
*Databáze typu books in print &lt;br /&gt;
*Odborná periodika &lt;br /&gt;
*Bibliografie &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výběr dokumentů=== &lt;br /&gt;
Nejdůležitější součást akvizice, kdy akvizice pomocí profilu fondu, kartotéky deziderat a aktivním sledováním knižního trhu vybírá dokumenty, které by chtěl do knihovny pořídit. Velice záleží na rozpočtu knihovny a na tom, jak velká část rozpočtu byla vyhrazena na nákup dokumentů do knihovny. &amp;lt;ref name= &amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt; 4. STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: Verze 1.0'' [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Akvizice_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Získávání dokumentů=== &lt;br /&gt;
Knihovna může získávat dokumenty několika způsoby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nákup'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o nejčastější způsob získávání dokumentů do knihovny. Dokumenty se vybírají na základě kartotéky deziderat nebo díky sledování trhu, kdy si akvizitér vytipuje dokumenty, které chce do knihovny získat.&lt;br /&gt;
Nákup může být realizován u nakladatelství, knižního distributora, knihkupectví či v internetovém knihkupectví. &amp;lt;ref name= &amp;quot;akvizice&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dar'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna může získat dokumenty (převážně knihy) darem a to od soukromé osoby či instituce. V knihovnách je tento dar nejméně využívaný a také ne příliš oblíbený. Většinou dárce daruje dokumenty zastaralé či nepotřebné dokumenty. Dárce si také může stanovit podmínky, za kterých dokumenty knihovně daruje, jedná se většinou o podmínku odebrání celé sbírky. Po zvážení podmínek se může knihovna rozhodnout dar přijmout anebo odmítnout. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Povinný výtisk'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Povinný výtisk je exemplář periodické či neperiodické publikace, který je vydavatel povinen bezplatně a na svůj náklad odevzdat od určité doby ode dne vydání do určených knihoven podle zákona č. 46 ze dne 22. 2. 2000, O právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a podle zákona č. 37 ze dne 8. 2. 1995, O neperiodických publikacích.  Tento typ získávání dokumentů se týká pouze knihoven, které jsou definovány ve výše zmíněných zákonech. &lt;br /&gt;
Pro periodické dokumenty se jedná o: &lt;br /&gt;
*2 výtisky Národní knihovně České republiky&lt;br /&gt;
*1 výtisk Moravské zemské knihovně v Brně&lt;br /&gt;
*1 výtisk knihovně Národního muzeum v Praze&lt;br /&gt;
*1 výtisk ministerstvu&lt;br /&gt;
*1 výtisk Parlamentní knihovně&lt;br /&gt;
*1 výtisk každé krajské knihovně &lt;br /&gt;
*1 výtisk Městská knihovna v Praze &lt;br /&gt;
*1 výtisk (vydavatelem určen pro nevidomé) Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze &amp;lt;ref&amp;gt; Zákon č. 46/2000 Sb. : Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-46. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro neperiodické dokumenty se jedná o: &lt;br /&gt;
*2 výtisky Národní knihovně České republiky&lt;br /&gt;
*1 výtisk Moravské zemské knihovna v Brně &lt;br /&gt;
*1 výtisk Vědecké knihovně v Olomouci &lt;br /&gt;
*1 regionální povinný výtisk Městské knihovně v Praze a místně příslušné krajské knihovně podle sídla vydavatele &amp;lt;ref&amp;gt; 6. Zákon č. 37/1995 Sb. : Zákon o neperiodisćkých publikacích. In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-37. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výměna''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výměna se provádí vnitrostátně anebo mezinárodně a může se jednat o jinou knihovnu, soukromou osobu, nakladatelství či instituci, které publikují dokumenty. Většinou se jedná o sborníky z konferencí, bulletiny a ročenky, tedy dokumenty, které nejsou běžně na trhu ke koupi. &lt;br /&gt;
V roce 1958 byly v Paříži z iniciativy UNESCO přijaty dvě konvence. První o mezinárodní výměně oficiálních a vládních dokumentů a druhá o mezinárodní výměna publikací všech druhů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Akviziční politika== &lt;br /&gt;
Každá knihovna se řídí určitými pravidly, podle kterých získává do svého fondu dokumenty. Jedná se tedy o soubor zásad, které jsou uplatňovány při doplňování knihovních fondů, kdy je zohledněna funkce a zaměření knihovny, profil knihovního fondu a také potřeby uživatelů knihovny. &lt;br /&gt;
Součástí akviziční politiky je identifikace akvizičních zdrojů, stanovení primárních a sekundárních způsobů akvizice, druhů, tematiky a čtenářského určení dokumentů.&amp;lt;ref name= &amp;quot;politika&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strategie rozvoje budování fond==&lt;br /&gt;
Instituce, které si budují knihovní fond, by měly mít určenou svou strategii pro budování fondu. Při vytvářením strategie je dobré vědět: &lt;br /&gt;
*Jakým směrem se bude fond vyvíjet (jazyk, tematika či druh dokumentu)&lt;br /&gt;
*Jak bude fond budován (jakým způsobem budou dokumenty získávány)&lt;br /&gt;
*Jak se zajistí budování všech částí fondu úměrně &lt;br /&gt;
*Jak hodnotit obsah a rozsah fondu &lt;br /&gt;
*Jak plánovat doplňování knihovního fondu &lt;br /&gt;
*Jakým způsobem získat zpětnou vazbu od uživatelů čtenářů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z možností, jak takovou strategii vytvořit, je '''metoda Konspektu''', která byla vyvinuta v USA a v dnešní době má mnoho podob po celém světě. Metoda Konspektu umožňuje souborný popis fondu určité knihovny bez podrobných bibliografických informací. Je to obecná metoda, která lze upravit podle potřeby instituce a země, ale je možné aplikovat ji spíše na větší knihovny. &amp;lt;ref name= &amp;quot;politika /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
1.CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky''. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013. ISBN 978-80-7050-628-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: Verze 1.0'' [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Akvizice_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zákon č. 46/2000 Sb. : Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-46.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Zákon č. 37/1995 Sb. : Zákon o neperiodisćkých publikacích. In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-37.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Národní knihovna České republiky. ''O akviziční politice'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, [cit. 16.12.2019]. Dostupné z: https://text.nkp.cz/sbirky/podle-typu-dokumentu/akvizicni-politika/sbirky-akvizicnipolitika-detail. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
Miniaterstvo kultury. ''Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu doplňování a aktualizace knihovního fondu pro knihovny zřizované a/nebo provozované obcemi na území České republiky'' [online]. Praha, Ministerstvo kultury, [cit. 19.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/2017_Metodicky_pokyn_MK_akvizice.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 134/2016 Sb. : Zákon o zadávání veřejných zakázek. In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související odkazy===&lt;br /&gt;
[[Akvizice]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
akvizice, akviziční politika, strategie rozvoje knihovního fondu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_akvizice_v_knihovn%C3%A1ch._Popi%C5%A1te_principy_akvizice,_akvizi%C4%8Dn%C3%AD_politiku_a_strategie_rozvoje_budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=58494</id>
		<title>Proces akvizice v knihovnách. Popište principy akvizice, akviziční politiku a strategie rozvoje budování fondu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_akvizice_v_knihovn%C3%A1ch._Popi%C5%A1te_principy_akvizice,_akvizi%C4%8Dn%C3%AD_politiku_a_strategie_rozvoje_budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=58494"/>
		<updated>2019-12-19T18:44:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Vložení obsahu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Akvizice ==  &lt;br /&gt;
Akvizice je proces zjišťování, získávání a doplňování dokumentů do [[Knihovní fond|fondu knihovny]] s ohledem na profil fondu, akviziční politiku a potřeby uživatelů &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; .  Na dobře stavěném, doplňovaném a zpracovaném fondu, je závislá dobrá práce knihovny, její kvalita služeb a spokojenost uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt; ''Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky''. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013. ISBN 978-80-7050-628-8 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna může provádět akvizici individuálně, kdy provádí akvizici pouze pro svoji knihovnu, dále pak ústředně, kdy za menší pobočky větších knihoven provádí akvizici ústřední knihovna (např. městské knihovny) anebo kooperativně, kdy se jedná o spolupráci dvou nebo více knihoven. &amp;lt;ref&amp;gt; CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) ''[online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akvizitér ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Akvizitér je odborný pracovník, který je v knihovně zodpovědný za akvizici, tedy doplňování knihovního fondu. Jeho úkolem je sladit požadavky a potřeby uživatelů s finančními potřebami knihovny tak, aby byla zachována strategie budování a profil knihovního fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podle Národní knihovny České republiky by měl mít knihovník následující znalosti, dovednosti a vlastnosti:'''&lt;br /&gt;
* Odborné knihovnické znalosti (běžný kancelářský software, mezinárodní normy týkající se akvizice, orientaci na knižním trhu)&lt;br /&gt;
* Jazykové znalosti &lt;br /&gt;
* Administrativní a ekonomické znalosti &lt;br /&gt;
* Znalost potřeb uživatelů knihovny &lt;br /&gt;
* Zodpovědnost, spolehlivosti, komunikativnost, kreativnost, rozhodnost, dobré vyjadřovací schopnosti &lt;br /&gt;
* Schopnost organizovat získávání dokumentu, odhadnout jejich využití ve fondu &lt;br /&gt;
* Schopnost navrhnout plán rozvoje fondu a najít nejvhodnější způsob akvizice pro každý konkrétní dokument &lt;br /&gt;
* Dovednost správně vybrat dodavatele podle finančních, časových a územních možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;politika&amp;quot;&amp;gt; Národní knihovna České republiky. ''O akviziční politice'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, [cit. 16.12.2019]. Dostupné z: https://text.nkp.cz/sbirky/podle-typu-dokumentu/akvizicni-politika/sbirky-akvizicnipolitika-detail. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy akvizice==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí podle způsobu, jakým knihovna získává dokumenty do fondu.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Průběžná akvizice''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o primární druh akvizice, kdy knihovna pravidelně doplňuje knihovní fond sledováním novinek na knižním trhu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Retrospektivní akvizice''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tímto způsobem získává knihovna starší dokumenty do fondu, většinou z důvodu ztráty dokumentu, který   je nahrazen nákupem stejného dokumentu (př. z antikvariátu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Procesy akvizice== &lt;br /&gt;
===Profilování knihovního fondu===&lt;br /&gt;
Je soubor parametrů, které definují a představují strukturu a obsah fondu knihovny. Mezi důležitá hlediska při vytvářením profilu patří: &lt;br /&gt;
*Tematika dokumentů&lt;br /&gt;
*Druh dokumentů &lt;br /&gt;
*Autor &lt;br /&gt;
*Jazyk dokumentů &lt;br /&gt;
*Geografická oblast &lt;br /&gt;
*Instituce a vydavatelé, od nichž se dokumenty získávají přednostně &lt;br /&gt;
*Časové hledisko, tedy tzv. poločas rozpadu informace, kdy některé informace zastarávají dříve než jiné a je potřeba je aktualizovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá knihovna má jiný profil knihovního fondu, převážně záleží na zaměření knihovny. Městské knihovny se orientují na beletrii a naučnou literaturu, knihovny vysokých škol pak převážně na odbornou literaturu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do profilování knihovního fondu patří též '''kartotéka deziderat''', ve které si akvizitér vytváří soupis dokumentů, které knihovna nevlastní, ale zamýšlí je pro knihovnu získat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zjišťování dokumentů===&lt;br /&gt;
Jedná se o proces, kdy akvizitér zjišťuje a sleduje dostupnost titulů na knižním trhu. Zjišťování vyžaduje aktivní a soustavnou činnost, kdy knihovník (akvizitér) pravidelně kontroluje akviziční zdroje, navštěvuje knižní veletrhy, výstavy knih apod. Akviziční zdroje jsou zdroje, které přinášejí informace o titulech dostupných na knižním trhu. *&lt;br /&gt;
Jedná se o:&lt;br /&gt;
*Katalogy a Databáze nakladatelství, knihkupectví, knižních distributorů &lt;br /&gt;
*Ediční plány nakladatelství &lt;br /&gt;
*Databáze typu books in print &lt;br /&gt;
*Odborná periodika &lt;br /&gt;
*Bibliografie &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výběr dokumentů=== &lt;br /&gt;
Nejdůležitější součást akvizice, kdy akvizice pomocí profilu fondu, kartotéky deziderat a aktivním sledováním knižního trhu vybírá dokumenty, které by chtěl do knihovny pořídit. Velice záleží na rozpočtu knihovny a na tom, jak velká část rozpočtu byla vyhrazena na nákup dokumentů do knihovny. &amp;lt;ref name= &amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt; 4. STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: Verze 1.0'' [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Akvizice_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Získávání dokumentů=== &lt;br /&gt;
Knihovna může získávat dokumenty několika způsoby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nákup'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o nejčastější způsob získávání dokumentů do knihovny. Dokumenty se vybírají na základě kartotéky deziderat nebo díky sledování trhu, kdy si akvizitér vytipuje dokumenty, které chce do knihovny získat.&lt;br /&gt;
Nákup může být realizován u nakladatelství, knižního distributora, knihkupectví či v internetovém knihkupectví. &amp;lt;ref name= &amp;quot;akvizice&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dar'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna může získat dokumenty (převážně knihy) darem a to od soukromé osoby či instituce. V knihovnách je tento dar nejméně využívaný a také ne příliš oblíbený. Většinou dárce daruje dokumenty zastaralé či nepotřebné dokumenty. Dárce si také může stanovit podmínky, za kterých dokumenty knihovně daruje, jedná se většinou o podmínku odebrání celé sbírky. Po zvážení podmínek se může knihovna rozhodnout dar přijmout anebo odmítnout. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Povinný výtisk'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Povinný výtisk je exemplář periodické či neperiodické publikace, který je vydavatel povinen bezplatně a na svůj náklad odevzdat od určité doby ode dne vydání do určených knihoven podle zákona č. 46 ze dne 22. 2. 2000, O právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a podle zákona č. 37 ze dne 8. 2. 1995, O neperiodických publikacích.  Tento typ získávání dokumentů se týká pouze knihoven, které jsou definovány ve výše zmíněných zákonech. &lt;br /&gt;
Pro periodické dokumenty se jedná o: &lt;br /&gt;
*2 výtisky Národní knihovně České republiky&lt;br /&gt;
*1 výtisk Moravské zemské knihovně v Brně&lt;br /&gt;
*1 výtisk knihovně Národního muzeum v Praze&lt;br /&gt;
*1 výtisk ministerstvu&lt;br /&gt;
*1 výtisk Parlamentní knihovně&lt;br /&gt;
*1 výtisk každé krajské knihovně &lt;br /&gt;
*1 výtisk Městská knihovna v Praze &lt;br /&gt;
*1 výtisk (vydavatelem určen pro nevidomé) Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze &amp;lt;ref&amp;gt; Zákon č. 46/2000 Sb. : Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-46. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro neperiodické dokumenty se jedná o: &lt;br /&gt;
*2 výtisky Národní knihovně České republiky&lt;br /&gt;
*1 výtisk Moravské zemské knihovna v Brně &lt;br /&gt;
*1 výtisk Vědecké knihovně v Olomouci &lt;br /&gt;
*1 regionální povinný výtisk Městské knihovně v Praze a místně příslušné krajské knihovně podle sídla vydavatele &amp;lt;ref&amp;gt; 6. Zákon č. 37/1995 Sb. : Zákon o neperiodisćkých publikacích. In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-37. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výměna''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výměna se provádí vnitrostátně anebo mezinárodně a může se jednat o jinou knihovnu, soukromou osobu, nakladatelství či instituci, které publikují dokumenty. Většinou se jedná o sborníky z konferencí, bulletiny a ročenky, tedy dokumenty, které nejsou běžně na trhu ke koupi. &lt;br /&gt;
V roce 1958 byly v Paříži z iniciativy UNESCO přijaty dvě konvence. První o mezinárodní výměně oficiálních a vládních dokumentů a druhá o mezinárodní výměna publikací všech druhů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Akviziční politika== &lt;br /&gt;
Každá knihovna se řídí určitými pravidly, podle kterých získává do svého fondu dokumenty. Jedná se tedy o soubor zásad, které jsou uplatňovány při doplňování knihovních fondů, kdy je zohledněna funkce a zaměření knihovny, profil knihovního fondu a také potřeby uživatelů knihovny. &lt;br /&gt;
Součástí akviziční politiky je identifikace akvizičních zdrojů, stanovení primárních a sekundárních způsobů akvizice, druhů, tematiky a čtenářského určení dokumentů.&amp;lt;ref name= &amp;quot;politika&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strategie rozvoje budování fond==&lt;br /&gt;
Instituce, které si budují knihovní fond, by měly mít určenou svou strategii pro budování fondu. Při vytvářením strategie je dobré vědět: &lt;br /&gt;
*Jakým směrem se bude fond vyvíjet (jazyk, tematika či druh dokumentu)&lt;br /&gt;
*Jak bude fond budován (jakým způsobem budou dokumenty získávány)&lt;br /&gt;
*Jak se zajistí budování všech částí fondu úměrně &lt;br /&gt;
*Jak hodnotit obsah a rozsah fondu &lt;br /&gt;
*Jak plánovat doplňování knihovního fondu &lt;br /&gt;
*Jakým způsobem získat zpětnou vazbu od uživatelů čtenářů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z možností, jak takovou strategii vytvořit, je '''metoda Konspektu''', která byla vyvinuta v USA a v dnešní době má mnoho podob po celém světě. Metoda Konspektu umožňuje souborný popis fondu určité knihovny bez podrobných bibliografických informací. Je to obecná metoda, která lze upravit podle potřeby instituce a země, ale je možné aplikovat ji spíše na větší knihovny. &amp;lt;ref name= &amp;quot;politika /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. ''Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky''. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013. ISBN 978-80-7050-628-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: Verze 1.0'' [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008 [cit. 2019-12-01]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Akvizice_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Zákon č. 46/2000 Sb. : Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-46.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. Zákon č. 37/1995 Sb. : Zákon o neperiodisćkých publikacích. In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-37.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. Národní knihovna České republiky. ''O akviziční politice'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, [cit. 16.12.2019]. Dostupné z: https://text.nkp.cz/sbirky/podle-typu-dokumentu/akvizicni-politika/sbirky-akvizicnipolitika-detail. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miniaterstvo kultury. ''Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu doplňování a aktualizace knihovního fondu pro knihovny zřizované a/nebo provozované obcemi na území České republiky'' [online]. Praha, Ministerstvo kultury, [cit. 19.12.2019]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/2017_Metodicky_pokyn_MK_akvizice.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 134/2016 Sb. : Zákon o zadávání veřejných zakázek. In: ''Zákony pro lidi'' [online]. [cit. 15.12.2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související odkazy===&lt;br /&gt;
[[Akvizice]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
akvizice, akviziční politika, strategie rozvoje knihovního fondu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_dokumenty_knihovny_-_z%C5%99izovac%C3%AD_listina,_knihovn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d,_organiza%C4%8Dn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d_a_dal%C5%A1%C3%AD.&amp;diff=58229</id>
		<title>Základní dokumenty knihovny - zřizovací listina, knihovní řád, organizační řád a další.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_dokumenty_knihovny_-_z%C5%99izovac%C3%AD_listina,_knihovn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d,_organiza%C4%8Dn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d_a_dal%C5%A1%C3%AD.&amp;diff=58229"/>
		<updated>2019-11-17T18:46:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Oprava překlepů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Základní dokumenty knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní dokumenty knihovny jsou dokumenty, které vymezují knihovny z právního i hospodářského hlediska, charakterizují předměty jejich činnosti a určují základní pravidla pro řešení nejrůznějších vztahů s ostatními subjekty. Tyto dokumenty jsou předepsány zákony ČR nebo vycházejí z typů a druhů činnosti organizace, z její organizační formy či konkrétních podmínek, v nichž působí. &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot;&amp;gt; DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. ''Příručka pro knihovníky veřejných knihoven''. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mezi základní dokumenty knihovny patří:''' &lt;br /&gt;
*Zřizovací listina&lt;br /&gt;
*Statut&lt;br /&gt;
*Organizační řád &lt;br /&gt;
*[[Knihovní řád]] &lt;br /&gt;
Ne každá knihovna musí mít všechny základní dokumenty, záleží na velikosti, účelu zřízení, organizačním uspořádání knihovny a organizačně právní formě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Veřejná knihovna|Veřejné knihovny]] existují ve třech organizačně právních formách''' &lt;br /&gt;
*Jako samostatné organizace s plnou právní subjektivitou (krajské a městské knihovny, velké profesionální knihovny)&lt;br /&gt;
*Organizační složky města či obce, které nemají právní subjektivitu (menší profesionální a většina neprofesionálních knihoven)&lt;br /&gt;
*Organizační součást samostatných organizací, které neprovádí knihovnickou činnost (např. muzea, galerie, archivy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny, které nemají právní subjektivitu a nemohou provádět žádné právní úkony (př. podepisování smluv). Tyto činnosti za ně vykonává organizace, jíž jsou součástí. Tyto knihovny nevlastní základní dokumenty. Ty jsou sestaveny pro organizaci jako celek a obsahují tedy i potřebné informace a pravidla pro knihovnu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zřizovací listina ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zřizovací listina je nejdůležitější dokument v knihovně, vypovídá o jejím založení, a je dokladem o její existenci. Zřizovací listinu sestavuje zřizovatel knihovny, tedy právnická osoba, která zakládá knihovnu (může se jednat například o obec, školu, muzeum, kraj a další). &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Tento dokument je povinný pro knihovny, které jsou zřízeny obcí nebo krajem a mají právní subjektivitu, podle zákona 259/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o listinu, kterou musí vlastnit každá organizace, která je právnickou osobou. Tedy organizace, které musí být nějakým způsobem zřízeny či založeny a dokládají to právě zřizovací listinou a díky tomu mohou být zapsány do veřejného rejstříku. V případě knihovny se jedná o povinnou přílohu žádosti o zapsání knihovny do databáze knihoven na Ministerstvu kultury ČR. &amp;lt;ref name=&amp;quot;cr&amp;quot;&amp;gt; Ministerstvo kultury ČR. ''Informace k evidenci knihovny: raději dříve než nikdy'' [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zřizovací listina musí obsahovat povinně následující údaje:''' &lt;br /&gt;
*Úplný název zřizovatele a jeho adresu&lt;br /&gt;
*Název a sídlo knihovny a její identifikační číslo&lt;br /&gt;
*Vymezení hlavního účelu a činnosti knihovny a také doplňkových činností&lt;br /&gt;
*Vymezení majetku, který bude knihovna užívat a spravovat &lt;br /&gt;
*Označení osob, které budou za knihovnu jednat (právnické i fyzické osoby)&lt;br /&gt;
*Vymezení doby, na kterou je knihovna zřízená (jedná se většinou o dobu neurčitou) &amp;lt;ref&amp;gt; Moravská zemská knihovna v Brně, Ministerstvo kultury ČR. ''Zřizovací listina v malých obcích'' [online].[cit. 2019-11-11]. Dostupně z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/zrizovaci_listina.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na zřizovací listinu navazují organizační dokumenty, tedy vnitropodnikové normy. Jedná se o organizační normy (statut, organizační řád) a řídící normy (popisy pracovních funkcí a další). &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statut == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Statut (z latinského ''statutum'', které znamená ustanovení, stanovy, řád, pravidlo) upravuje vnitřní poměry organizace. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Stejně jako zřizovací listinu jej vydává zřizovatel knihovny, popřípadě ředitel a jedná se o souhrn ustanovení o právním postavení knihovny, účelu jejího zřízení, podrobně vypovídá o předmětu činnosti, uvádí způsob řízení i organizační strukturu, způsoby hospodaření a zásady pro vztahy knihovny a okolí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na rozdíl od zřizovací listiny není stanovená žádným zákonem, a tedy knihovna ji mít nemusí, ale může. Ve většině případů slouží ke specifikaci ustanovení zřizovací listiny. V knihovnách, které jsou součástí většího celku (např. kulturní instituce) nahrazuje zřizovací listinu právě statut. Stejně tak je tomu i u malých knihoven, která nemají právní subjektivitu a statut nahrazuje jak zřizovací listinu, tak i organizační řád.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokud statut nahrazuje zřizovací listinu musí obsahovat tyto informace:'''  &lt;br /&gt;
*Přesný název zřizovatele a jeho adresu&lt;br /&gt;
*Název knihovny a její sídlo &lt;br /&gt;
*Vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti &lt;br /&gt;
*Hlavní činnost &lt;br /&gt;
*Vymezení majetku a jeho správu &lt;br /&gt;
*Vymezení doby, na kterou je knihovna zřízena (většinou na dobu neurčitou)&amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že se jedná o doplnění zřizovací listiny, může statut obsahovat například informace o organizačním uspořádání, řízení, doplnění hlavních úkolů, činností a také poslání a funkce. &amp;lt;ref&amp;gt; MŠMT. ''Statut Národní technické knihovny'' [online]. Praha: MŠMT, 2009 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/download/84711/statut-ntk.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Organizační řád ==&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Organizační řád je soubor organizačních předpisů, které upravují vnitřní poměry knihovny, její organizační členění, vzájemné vztahy zřizovatele a knihovny. Jedná se o závaznou organizační normu, která je ve většině případů vydaná ředitelem knihovny. U knihoven bez právní subjektivity zpravidla nahrazuje organizační řád statut. &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Organizační řád nemá na rozdíl od zřizovací listiny a statutu žádný předem stanovený vzor a každá knihovna si vytváří vlastní podobu tohoto dokumentu. Jedná se tedy o interní dokument, který představuje jednotlivé oddělení v knihovně a přiděluje jim konkrétní činnosti. Také se v něm může objevit organizační struktura, která zahrnuje vztahy nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých oddělení a řeší vzájemné kompetence. &amp;lt;ref&amp;gt; ManagementMania. ''Organizační struktura'' [online]. 18.12.2016 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/formalni-organizacni-struktura &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V knihovnách se nejčastěji setkáváme se dvěmi organizačními strukturami''' &lt;br /&gt;
*Liniová organizační struktura, která má přesně daného nadřízeného a podřízeného &lt;br /&gt;
*Štábně-liniová organizační struktura, která je založena na liniové struktuře a rozšířena o štábní útvary, které podporují řídící činnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizační struktura může být zobrazena v organizačním schématu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovní řád == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní řád je dokumentem, který má mít každá knihovna a je tak stanoveno v [[Knihovní zákon|knihovním zákoně]] 257/2001 Sb. §4. odst. 7. Popisuje podmínky poskytování služeb knihovny, včetně práv a povinností uživatelů knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společně se zřizovací listinou se jedná o základní dokumenty, která musí každá knihovna předložit při žádosti o zápis na Ministerstvu kultury ČR. &amp;lt;ref name=&amp;quot;cr&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je stanovena obecná struktura knihovního řádu, ale každá knihovna ho upravuje podle svých potřeb. S dokumentem je povinen se seznámit každý [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenář knihovny]], a to většinou při registraci do knihovny. Knihovní řád by měl být trvale přístupný všem čtenářům na dostupném místě, tedy převážně na webových stránkách knihovny a v tištěné podobě v budově knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Doporučená obecná struktura knihovního řádu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Základní ustanovení&lt;br /&gt;
*Právní zakotvení (právní předpisy, které se dotýkají činnosti knihovny)&lt;br /&gt;
*Poslání a činnost knihovny (typ knihovny a účel založení)&lt;br /&gt;
*Veřejné knihovnické a informační služby (výpis služeb, které knihovna poskytuje)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Uživatelé knihovnických a informačních služeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Registrace uživatele (informace o možnosti registrace, údaje k tomu potřebné, GDPR)&lt;br /&gt;
*Základní povinnosti a práva uživatelů knihovny (povinnost řídit se řádem a pokyny knihovníků)&lt;br /&gt;
*Pokyny pro využívání výpočetní techniky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
III. Výpůjční řád&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pravidla a způsoby půjčování &lt;br /&gt;
*Výpůjční lhůty (absenčních a prezenčních výpůjček)&lt;br /&gt;
*Práva a povinnosti uživatelů pro půjčování mimo budovu (maximální počet výpůjček, poplatky za prodlení)&lt;br /&gt;
*Práva a povinnosti uživatelů ve studovnách &lt;br /&gt;
*Meziknihovní služby &lt;br /&gt;
*Reprografické a kopírovací služby&lt;br /&gt;
*Půjčování na výstavy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IV. Postihy za nedodržení ustanovení Knihovního řádu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ztráty a náhrady&lt;br /&gt;
*Poplatky za přestupky proti Knihovnímu řádu (poplatky za prodlení, ztráta průkazu)&lt;br /&gt;
*Náhrada všeobecných škod (podle ustanovení občanského zákoníku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V. Závěrečná ustanovení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Výjimky z Knihovního řádu &lt;br /&gt;
*Doplňky Knihovního řádu&lt;br /&gt;
*Účinnost Knihovního řádu&lt;br /&gt;
*Přílohy Knihovního řádu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi přílohy knihovního zákona patří většinou ceník placených služeb a poplatků knihovny a Směrnice o nakládání s osobními údaji (GDPR) &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
#DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. ''Příručka pro knihovníky veřejných knihoven''. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2&lt;br /&gt;
#Ministerstvo kultury ČR. ''Informace k evidenci knihovny: raději dříve než nikdy'' [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html&lt;br /&gt;
# Koubová, Blanka. ''Právní úprava veřejného knihovnictví''. Praha: 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. Vedoucí práce  Vladimír Vopálka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související odkaz ===&lt;br /&gt;
*[[Knihovní řád]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
základní dokumenty knihovny, zřizovací listina, knihovní řád, statut, organizační řád&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_dokumenty_knihovny_-_z%C5%99izovac%C3%AD_listina,_knihovn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d,_organiza%C4%8Dn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d_a_dal%C5%A1%C3%AD.&amp;diff=58203</id>
		<title>Základní dokumenty knihovny - zřizovací listina, knihovní řád, organizační řád a další.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_dokumenty_knihovny_-_z%C5%99izovac%C3%AD_listina,_knihovn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d,_organiza%C4%8Dn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d_a_dal%C5%A1%C3%AD.&amp;diff=58203"/>
		<updated>2019-11-15T11:44:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Přidání literatury&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Základní dokumenty knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní dokumenty knihovny jsou dokumenty, která vymezují knihovny z právního i hospodářského hlediska, charakterizují předměty jejich činnosti a určují základní pravidla pro řešení nejrůznějších vztahů s ostatními subjekty. Tyto dokumenty jsou předepsány zákony ČR nebo vycházejí z typů a druhů činnosti organizace, z její organizační formy či konkrétních podmínek, v nichž působí. &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot;&amp;gt; DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. ''Příručka pro knihovníky veřejných knihoven''. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mezi základní dokumenty knihovny patří:''' &lt;br /&gt;
*Zřizovací listina&lt;br /&gt;
*Statut&lt;br /&gt;
*Organizační řád &lt;br /&gt;
*[[Knihovní řád]] &lt;br /&gt;
Ne každá knihovna musí mít všechny základní dokumenty, záleží na velikosti, účelu zřízení, organizačním uspořádání knihovny a organizačně právní formě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Veřejná knihovna|Veřejné knihovny]] existují ve třech organizačně právních formách''' &lt;br /&gt;
*Jako samostatné organizace s plnou právní subjektivitou (krajské a městské knihovny, velké profesionální knihovny)&lt;br /&gt;
*Organizační složka města či obce, které nemají právní subjektivitu (menší profesionální a většina neprofesionálních knihoven)&lt;br /&gt;
*Organizační součást samostatných organizací, které neprovádí knihovnickou činnost (např. muzea, galerie, archivy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny, které nemají právní subjektivitu a nemohou provádět žádná právní úkony (př. podepisování smluv). Tyto činnosti za ně vykonává organizace, jíž jsou součástí. Tyto knihovny nevlastní základní dokumenty. Ty jsou sestaveny pro organizaci jako celek a obsahují tedy i potřebné informace a pravidla pro knihovnu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zřizovací listina ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zřizovací listina je nejdůležitější dokument v knihovně, vypovídá o jejím založení, a je dokladem o její existenci. Zřizovací listinu sestavuje zřizovatel knihovny, tedy právnická osoba, která zakládá knihovnu (může se jednat například o obec, školu, muzeum, kraj a další). &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Tento dokument je povinný pro knihovny, které jsou zřízeny obcí nebo krajem a mají právní subjektivitu, podle zákona 259/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o listinu, kterou musí vlastnit každá organizace, která je právnickou osobou. Tedy organizace, které musí být nějakým způsobem zřízeny, či založeny a dokládají to právě zřizovací listinou a díky tomu mohou být zapsány do veřejného rejstříku. V případě knihovny se jedná o povinnou přílohu žádosti o zapsání knihovny do databáze knihoven na Ministerstvu kultury ČR. &amp;lt;ref name=&amp;quot;cr&amp;quot;&amp;gt; Ministerstvo kultury ČR. ''Informace k evidenci knihovny: raději dříve než nikdy'' [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zřizovací listina musí obsahovat povinně následují údaje:''' &lt;br /&gt;
*Úplný název zřizovatele a jeho adresu&lt;br /&gt;
*Název a sídlo knihovny a její identifikační číslo&lt;br /&gt;
*Vymezení hlavního účelu a činnosti knihovny a také doplňkových činností&lt;br /&gt;
*Vymezení majetku, který bude knihovna užívat a spravovat &lt;br /&gt;
*Označení osob, které budou za knihovnu jednat (právnické i fyzické osoby)&lt;br /&gt;
*Vymezení doby, na kterou je knihovna zřízená (jedná se většinou o dobu neurčitou) &amp;lt;ref&amp;gt; Moravská zemská knihovna v Brně, Ministerstvo kultury ČR. ''Zřizovací listina v malých obcích'' [online].[cit. 2019-11-11]. Dostupně z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/zrizovaci_listina.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na zřizovací listinu navazují organizační dokumenty, tedy vnitropodnikové normy. Jedná se o organizační normy (statut, organizační řád) a řídící normy (popisy pracovních funkcí a další). &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statut == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Statut (z latinského ''statutum'', které znamená ustanovení, stanovy, řád, pravidlo) upravuje vnitřní poměry organizace. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Stejně jako zřizovací listinu jej vydává zřizovatel knihovny, popřípadě ředitel a jedná se o souhrn ustanovení o právním postavení knihovny, účelu jejího zřízení, podrobně vypovídá o předmětu činnosti, uvádí způsob řízení i organizační strukturu, způsoby hospodaření a zásady pro vztahy knihovny a okolí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na rozdíl od zřizovací listiny není stanovená žádným zákonem, a tedy knihovna ji mít nemusí, ale může. Ve většině případů slouží ke specifikaci ustanovení zřizovací listiny. V knihovnách, které jsou součástí většího celku (např. kulturní instituce) nahrazuje zřizovací listinu právě statut. Stejně tak je tomu i u malých knihoven, která nemají právní subjektivitu a statut nahrazuje jak zřizovací listinu, tak i organizační řád.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokud statut nahrazuje zřizovací listinu musí obsahovat tyto informace:'''  &lt;br /&gt;
*Přesný název zřizovatele a jeho adresu&lt;br /&gt;
*Název knihovny a její sídlo &lt;br /&gt;
*Vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti &lt;br /&gt;
*Hlavní činnost &lt;br /&gt;
*Vymezení majetku a jeho správu &lt;br /&gt;
*Vymezení doby, na kterou je knihovna zřízena (většinou na dobu neurčitou)&amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že se jedná o doplnění zřizovací listiny, může statut obsahovat například informace o organizačním uspořádání, řízení, doplnění hlavních úkolů, činností a také poslání a funkce. &amp;lt;ref&amp;gt; MŠMT. ''Statut Národní technické knihovny'' [online]. Praha: MŠMT, 2009 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/download/84711/statut-ntk.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Organizační řád ==&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Organizační řád je soubor organizačních předpisů, které upravují vnitřní poměry knihovny, její organizační členění, vzájemné vztahy zřizovatele a knihovny. Jedná se o závaznou organizační normu, která je ve většině případech vydaná ředitelem knihovny. U knihoven bez právní subjektivity zpravidla nahrazuje organizační řád statut. &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Organizační řád nemá na rozdíl od zřizovací listiny a statutu žádný předem stanovený vzor a každá knihovna si vytváří vlastní podobu tohoto dokumentu. Jedná se tedy o interní dokument, který představuje jednotlivé oddělení v knihovně a přiděluje jim konkrétní činnosti. Také se v něm může objevit organizační struktura, která zahrnuje vztahy nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých oddělení a řeší vzájemné kompetence. &amp;lt;ref&amp;gt; ManagementMania. ''Organizační struktura'' [online]. 18.12.2016 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/formalni-organizacni-struktura &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V knihovnách se nejčastěji setkáváme se dvěmi organizačními strukturami''' &lt;br /&gt;
*Liniová organizační struktura, která má přesně daného nadřízeného a podřízeného &lt;br /&gt;
*Štábně-liniová organizační struktura, která je založena liniové struktuře a rozšířena o štábní útvary, které podporují řídící činnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizační struktura může být zobrazena v organizačním schématu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovní řád == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní řád je dokumentem, který má mít každá knihovna a je tak stanoveno v [[Knihovní zákon|knihovním zákoně]] 257/2001 Sb. §4. odst. 7. Popisuje podmínky poskytování služeb knihovny, včetně práv a povinností uživatelů knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společně se zřizovací listinou se jedná o základní dokumenty, která musí každá knihovna předložit při žádosti o zápis na Ministerstvu kultury ČR. &amp;lt;ref name=&amp;quot;cr&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je stanovena obecná struktura knihovního řádu, ale každá knihovna ho upravuje podle svých potřeb. S dokumentem je povinen se seznámit každý [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenář knihovny]], a to většinou při registraci do knihovny. Knihovní řád by měl být trvale přístupný všem čtenářům na dostupném místě, tedy převážně na webových stránkách knihovny a v tištěné podobě v budově knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Doporučená obecná struktura knihovního řádu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Základní ustanovení&lt;br /&gt;
*Právní zakotvení (právní předpisy, které se dotýkají činnosti knihovny)&lt;br /&gt;
*Poslání a činnost knihovny (typ knihovny a účel založení)&lt;br /&gt;
*Veřejné knihovnické a informační služby (výpis služeb, které knihovna poskytuje)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Uživatelé knihovnických a informačních služeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Registrace uživatele (informace o možnosti registrace, údaje k tomu potřebné, GDPR)&lt;br /&gt;
*Základní povinnosti a práva uživatelů knihovny (povinnost řídit se řádem a pokyny knihovníků)&lt;br /&gt;
*Pokyny pro využívání výpočetní techniky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
III. Výpůjční řád&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pravidla a způsoby půjčování &lt;br /&gt;
*Výpůjční lhůty (absenčních a prezenčních výpůjček)&lt;br /&gt;
*Práva a povinnosti uživatelů pro půjčování mimo budovu (maximální počet výpůjček, poplatky za prodlení)&lt;br /&gt;
*Práva a povinnosti uživatelů ve studovnách &lt;br /&gt;
*Meziknihovní služby &lt;br /&gt;
*Reprografické a kopírovací služby&lt;br /&gt;
*Půjčování na výstavy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IV. Postihy za nedodržení ustanovení Knihovního řádu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ztráty a náhrady&lt;br /&gt;
*Poplatky za přestupky proti Knihovnímu řádu (poplatky za prodlení, ztráta průkazu)&lt;br /&gt;
*Náhrada všeobecných škod (podle ustanovení občanského zákoníku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V. Závěrečná ustanovení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Výjimky z Knihovního řádu &lt;br /&gt;
*Doplňky Knihovního řádu&lt;br /&gt;
*Účinnost Knihovního řádu&lt;br /&gt;
*Přílohy Knihovního řádu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi přílohy knihovního zákona patří většinou ceník placených služeb a poplatků knihovny a Směrnice o nakládání s osobními údaji (GDPR) &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
#DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. ''Příručka pro knihovníky veřejných knihoven''. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2&lt;br /&gt;
#Ministerstvo kultury ČR. ''Informace k evidenci knihovny: raději dříve než nikdy'' [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html&lt;br /&gt;
# Koubová, Blanka. ''Právní úprava veřejného knihovnictví''. Praha: 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. Vedoucí práce  Vladimír Vopálka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související odkaz ===&lt;br /&gt;
*[[Knihovní řád]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
základní dokumenty knihovny, zřizovací listina, knihovní řád, statut, organizační řád&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_dokumenty_knihovny_-_z%C5%99izovac%C3%AD_listina,_knihovn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d,_organiza%C4%8Dn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d_a_dal%C5%A1%C3%AD.&amp;diff=58202</id>
		<title>Základní dokumenty knihovny - zřizovací listina, knihovní řád, organizační řád a další.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_dokumenty_knihovny_-_z%C5%99izovac%C3%AD_listina,_knihovn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d,_organiza%C4%8Dn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d_a_dal%C5%A1%C3%AD.&amp;diff=58202"/>
		<updated>2019-11-15T11:37:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Doplnění odkazů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Základní dokumenty knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní dokumenty knihovny jsou dokumenty, která vymezují knihovny z právního i hospodářského hlediska, charakterizují předměty jejich činnosti a určují základní pravidla pro řešení nejrůznějších vztahů s ostatními subjekty. Tyto dokumenty jsou předepsány zákony ČR nebo vycházejí z typů a druhů činnosti organizace, z její organizační formy či konkrétních podmínek, v nichž působí. &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot;&amp;gt; DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. ''Příručka pro knihovníky veřejných knihoven''. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mezi základní dokumenty knihovny patří:''' &lt;br /&gt;
*Zřizovací listina&lt;br /&gt;
*Statut&lt;br /&gt;
*Organizační řád &lt;br /&gt;
*[[Knihovní řád]] &lt;br /&gt;
Ne každá knihovna musí mít všechny základní dokumenty, záleží na velikosti, účelu zřízení, organizačním uspořádání knihovny a organizačně právní formě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Veřejná knihovna|Veřejné knihovny]] existují ve třech organizačně právních formách''' &lt;br /&gt;
*Jako samostatné organizace s plnou právní subjektivitou (krajské a městské knihovny, velké profesionální knihovny)&lt;br /&gt;
*Organizační složka města či obce, které nemají právní subjektivitu (menší profesionální a většina neprofesionálních knihoven)&lt;br /&gt;
*Organizační součást samostatných organizací, které neprovádí knihovnickou činnost (např. muzea, galerie, archivy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny, které nemají právní subjektivitu a nemohou provádět žádná právní úkony (př. podepisování smluv). Tyto činnosti za ně vykonává organizace, jíž jsou součástí. Tyto knihovny nevlastní základní dokumenty. Ty jsou sestaveny pro organizaci jako celek a obsahují tedy i potřebné informace a pravidla pro knihovnu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zřizovací listina ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zřizovací listina je nejdůležitější dokument v knihovně, vypovídá o jejím založení, a je dokladem o její existenci. Zřizovací listinu sestavuje zřizovatel knihovny, tedy právnická osoba, která zakládá knihovnu (může se jednat například o obec, školu, muzeum, kraj a další). &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Tento dokument je povinný pro knihovny, které jsou zřízeny obcí nebo krajem a mají právní subjektivitu, podle zákona 259/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o listinu, kterou musí vlastnit každá organizace, která je právnickou osobou. Tedy organizace, které musí být nějakým způsobem zřízeny, či založeny a dokládají to právě zřizovací listinou a díky tomu mohou být zapsány do veřejného rejstříku. V případě knihovny se jedná o povinnou přílohu žádosti o zapsání knihovny do databáze knihoven na Ministerstvu kultury ČR. &amp;lt;ref name=&amp;quot;cr&amp;quot;&amp;gt; Ministerstvo kultury ČR. ''Informace k evidenci knihovny: raději dříve než nikdy'' [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zřizovací listina musí obsahovat povinně následují údaje:''' &lt;br /&gt;
*Úplný název zřizovatele a jeho adresu&lt;br /&gt;
*Název a sídlo knihovny a její identifikační číslo&lt;br /&gt;
*Vymezení hlavního účelu a činnosti knihovny a také doplňkových činností&lt;br /&gt;
*Vymezení majetku, který bude knihovna užívat a spravovat &lt;br /&gt;
*Označení osob, které budou za knihovnu jednat (právnické i fyzické osoby)&lt;br /&gt;
*Vymezení doby, na kterou je knihovna zřízená (jedná se většinou o dobu neurčitou) &amp;lt;ref&amp;gt; Moravská zemská knihovna v Brně, Ministerstvo kultury ČR. ''Zřizovací listina v malých obcích'' [online].[cit. 2019-11-11]. Dostupně z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/zrizovaci_listina.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na zřizovací listinu navazují organizační dokumenty, tedy vnitropodnikové normy. Jedná se o organizační normy (statut, organizační řád) a řídící normy (popisy pracovních funkcí a další). &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statut == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Statut (z latinského ''statutum'', které znamená ustanovení, stanovy, řád, pravidlo) upravuje vnitřní poměry organizace. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Stejně jako zřizovací listinu jej vydává zřizovatel knihovny, popřípadě ředitel a jedná se o souhrn ustanovení o právním postavení knihovny, účelu jejího zřízení, podrobně vypovídá o předmětu činnosti, uvádí způsob řízení i organizační strukturu, způsoby hospodaření a zásady pro vztahy knihovny a okolí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na rozdíl od zřizovací listiny není stanovená žádným zákonem, a tedy knihovna ji mít nemusí, ale může. Ve většině případů slouží ke specifikaci ustanovení zřizovací listiny. V knihovnách, které jsou součástí většího celku (např. kulturní instituce) nahrazuje zřizovací listinu právě statut. Stejně tak je tomu i u malých knihoven, která nemají právní subjektivitu a statut nahrazuje jak zřizovací listinu, tak i organizační řád.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokud statut nahrazuje zřizovací listinu musí obsahovat tyto informace:'''  &lt;br /&gt;
*Přesný název zřizovatele a jeho adresu&lt;br /&gt;
*Název knihovny a její sídlo &lt;br /&gt;
*Vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti &lt;br /&gt;
*Hlavní činnost &lt;br /&gt;
*Vymezení majetku a jeho správu &lt;br /&gt;
*Vymezení doby, na kterou je knihovna zřízena (většinou na dobu neurčitou)&amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že se jedná o doplnění zřizovací listiny, může statut obsahovat například informace o organizačním uspořádání, řízení, doplnění hlavních úkolů, činností a také poslání a funkce. &amp;lt;ref&amp;gt; MŠMT. ''Statut Národní technické knihovny'' [online]. Praha: MŠMT, 2009 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/download/84711/statut-ntk.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Organizační řád ==&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Organizační řád je soubor organizačních předpisů, které upravují vnitřní poměry knihovny, její organizační členění, vzájemné vztahy zřizovatele a knihovny. Jedná se o závaznou organizační normu, která je ve většině případech vydaná ředitelem knihovny. U knihoven bez právní subjektivity zpravidla nahrazuje organizační řád statut. &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Organizační řád nemá na rozdíl od zřizovací listiny a statutu žádný předem stanovený vzor a každá knihovna si vytváří vlastní podobu tohoto dokumentu. Jedná se tedy o interní dokument, který představuje jednotlivé oddělení v knihovně a přiděluje jim konkrétní činnosti. Také se v něm může objevit organizační struktura, která zahrnuje vztahy nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých oddělení a řeší vzájemné kompetence. &amp;lt;ref&amp;gt; ManagementMania. ''Organizační struktura'' [online]. 18.12.2016 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/formalni-organizacni-struktura &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V knihovnách se nejčastěji setkáváme se dvěmi organizačními strukturami''' &lt;br /&gt;
*Liniová organizační struktura, která má přesně daného nadřízeného a podřízeného &lt;br /&gt;
*Štábně-liniová organizační struktura, která je založena liniové struktuře a rozšířena o štábní útvary, které podporují řídící činnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizační struktura může být zobrazena v organizačním schématu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovní řád == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní řád je dokumentem, který má mít každá knihovna a je tak stanoveno v [[Knihovní zákon|knihovním zákoně]] 257/2001 Sb. §4. odst. 7. Popisuje podmínky poskytování služeb knihovny, včetně práv a povinností uživatelů knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společně se zřizovací listinou se jedná o základní dokumenty, která musí každá knihovna předložit při žádosti o zápis na Ministerstvu kultury ČR. &amp;lt;ref name=&amp;quot;cr&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je stanovena obecná struktura knihovního řádu, ale každá knihovna ho upravuje podle svých potřeb. S dokumentem je povinen se seznámit každý [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenář knihovny]], a to většinou při registraci do knihovny. Knihovní řád by měl být trvale přístupný všem čtenářům na dostupném místě, tedy převážně na webových stránkách knihovny a v tištěné podobě v budově knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Doporučená obecná struktura knihovního řádu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Základní ustanovení&lt;br /&gt;
*Právní zakotvení (právní předpisy, které se dotýkají činnosti knihovny)&lt;br /&gt;
*Poslání a činnost knihovny (typ knihovny a účel založení)&lt;br /&gt;
*Veřejné knihovnické a informační služby (výpis služeb, které knihovna poskytuje)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Uživatelé knihovnických a informačních služeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Registrace uživatele (informace o možnosti registrace, údaje k tomu potřebné, GDPR)&lt;br /&gt;
*Základní povinnosti a práva uživatelů knihovny (povinnost řídit se řádem a pokyny knihovníků)&lt;br /&gt;
*Pokyny pro využívání výpočetní techniky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
III. Výpůjční řád&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pravidla a způsoby půjčování &lt;br /&gt;
*Výpůjční lhůty (absenčních a prezenčních výpůjček)&lt;br /&gt;
*Práva a povinnosti uživatelů pro půjčování mimo budovu (maximální počet výpůjček, poplatky za prodlení)&lt;br /&gt;
*Práva a povinnosti uživatelů ve studovnách &lt;br /&gt;
*Meziknihovní služby &lt;br /&gt;
*Reprografické a kopírovací služby&lt;br /&gt;
*Půjčování na výstavy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IV. Postihy za nedodržení ustanovení Knihovního řádu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ztráty a náhrady&lt;br /&gt;
*Poplatky za přestupky proti Knihovnímu řádu (poplatky za prodlení, ztráta průkazu)&lt;br /&gt;
*Náhrada všeobecných škod (podle ustanovení občanského zákoníku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V. Závěrečná ustanovení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Výjimky z Knihovního řádu &lt;br /&gt;
*Doplňky Knihovního řádu&lt;br /&gt;
*Účinnost Knihovního řádu&lt;br /&gt;
*Přílohy Knihovního řádu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi přílohy knihovního zákona patří většinou ceník placených služeb a poplatků knihovny a Směrnice o nakládání s osobními údaji (GDPR) &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
#DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. ''Příručka pro knihovníky veřejných knihoven''. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2&lt;br /&gt;
#Ministerstvo kultury ČR. ''Informace k evidenci knihovny: raději dříve než nikdy'' [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související odkaz ===&lt;br /&gt;
*[[Knihovní řád]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
základní dokumenty knihovny, zřizovací listina, knihovní řád, statut, organizační řád&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_dokumenty_knihovny_-_z%C5%99izovac%C3%AD_listina,_knihovn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d,_organiza%C4%8Dn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d_a_dal%C5%A1%C3%AD.&amp;diff=58201</id>
		<title>Základní dokumenty knihovny - zřizovací listina, knihovní řád, organizační řád a další.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_dokumenty_knihovny_-_z%C5%99izovac%C3%AD_listina,_knihovn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d,_organiza%C4%8Dn%C3%AD_%C5%99%C3%A1d_a_dal%C5%A1%C3%AD.&amp;diff=58201"/>
		<updated>2019-11-15T11:20:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Vytvoření stránky&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Základní dokumenty knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní dokumenty knihovny jsou dokumenty, která vymezují knihovny z právního i hospodářského hlediska, charakterizují předměty jejich činnosti a určují základní pravidla pro řešení nejrůznějších vztahů s ostatními subjekty. Tyto dokumenty jsou předepsány zákony ČR nebo vycházejí z typů a druhů činnosti organizace, z její organizační formy či konkrétních podmínek, v nichž působí. &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot;&amp;gt; DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. ''Příručka pro knihovníky veřejných knihoven''. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mezi základní dokumenty knihovny patří:''' &lt;br /&gt;
*Zřizovací listina&lt;br /&gt;
*Statut&lt;br /&gt;
*Organizační řád &lt;br /&gt;
*Knihovní řád &lt;br /&gt;
Ne každá knihovna musí mít všechny základní dokumenty, záleží na velikosti, účelu zřízení, organizačním uspořádání knihovny a organizačně právní formě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Veřejné knihovny existují ve třech organizačně právních formách''' &lt;br /&gt;
*Jako samostatné organizace s plnou právní subjektivitou (krajské a městské knihovny, velké profesionální knihovny)&lt;br /&gt;
*Organizační složka města či obce, které nemají právní subjektivitu (menší profesionální a většina neprofesionálních knihoven)&lt;br /&gt;
*Organizační součást samostatných organizací, které neprovádí knihovnickou činnost (např. muzea, galerie, archivy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny, které nemají právní subjektivitu a nemohou provádět žádná právní úkony (př. podepisování smluv). Tyto činnosti za ně vykonává organizace, jíž jsou součástí. Tyto knihovny nevlastní základní dokumenty. Ty jsou sestaveny pro organizaci jako celek a obsahují tedy i potřebné informace a pravidla pro knihovnu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zřizovací listina ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zřizovací listina je nejdůležitější dokument v knihovně, vypovídá o jejím založení, a je dokladem o její existenci. Zřizovací listinu sestavuje zřizovatel knihovny, tedy právnická osoba, která zakládá knihovnu (může se jednat například o obec, školu, muzeum, kraj a další). &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Tento dokument je povinný pro knihovny, které jsou zřízeny obcí nebo krajem a mají právní subjektivitu, podle zákona 259/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o listinu, kterou musí vlastnit každá organizace, která je právnickou osobou. Tedy organizace, které musí být nějakým způsobem zřízeny, či založeny a dokládají to právě zřizovací listinou a díky tomu mohou být zapsány do veřejného rejstříku. V případě knihovny se jedná o povinnou přílohu žádosti o zapsání knihovny do databáze knihoven na Ministerstvu kultury ČR. &amp;lt;ref name=&amp;quot;cr&amp;quot;&amp;gt; Ministerstvo kultury ČR. ''Informace k evidenci knihovny: raději dříve než nikdy'' [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zřizovací listina musí obsahovat povinně následují údaje:''' &lt;br /&gt;
*Úplný název zřizovatele a jeho adresu&lt;br /&gt;
*Název a sídlo knihovny a její identifikační číslo&lt;br /&gt;
*Vymezení hlavního účelu a činnosti knihovny a také doplňkových činností&lt;br /&gt;
*Vymezení majetku, který bude knihovna užívat a spravovat &lt;br /&gt;
*Označení osob, které budou za knihovnu jednat (právnické i fyzické osoby)&lt;br /&gt;
*Vymezení doby, na kterou je knihovna zřízená (jedná se většinou o dobu neurčitou) &amp;lt;ref&amp;gt; Moravská zemská knihovna v Brně, Ministerstvo kultury ČR. ''Zřizovací listina v malých obcích'' [online].[cit. 2019-11-11]. Dostupně z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/zrizovaci_listina.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na zřizovací listinu navazují organizační dokumenty, tedy vnitropodnikové normy. Jedná se o organizační normy (statut, organizační řád) a řídící normy (popisy pracovních funkcí a další). &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statut == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Statut (z latinského statutum, které znamená ustanovení, stanovy, řád, pravidlo) upravuje vnitřní poměry organizace. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Stejně jako zřizovací listinu jej vydává zřizovatel knihovny, popřípadě ředitel a jedná se o souhrn ustanovení o právním postavení knihovny, účelu jejího zřízení, podrobně vypovídá o předmětu činnosti, uvádí způsob řízení i organizační strukturu, způsoby hospodaření a zásady pro vztahy knihovny a okolí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na rozdíl od zřizovací listiny není stanovená žádným zákonem, a tedy knihovna ji mít nemusí, ale může. Ve většině případů slouží ke specifikaci ustanovení zřizovací listiny. V knihovnách, které jsou součástí většího celku (např. kulturní instituce) nahrazuje zřizovací listinu právě statut. Stejně tak je tomu i u malých knihoven, která nemají právní subjektivitu a statut nahrazuje jak zřizovací listinu, tak i organizační řád.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokud statut nahrazuje zřizovací listinu musí obsahovat tyto informace:'''  &lt;br /&gt;
*Přesný název zřizovatele a jeho adresu&lt;br /&gt;
*Název knihovny a její sídlo &lt;br /&gt;
*Vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti &lt;br /&gt;
*Hlavní činnost &lt;br /&gt;
*Vymezení majetku a jeho správu &lt;br /&gt;
*Vymezení doby, na kterou je knihovna zřízena (většinou na dobu neurčitou)&amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že se jedná o doplnění zřizovací listiny, může statut obsahovat například informace o organizačním uspořádání, řízení, doplnění hlavních úkolů, činností a také poslání a funkce. &amp;lt;ref&amp;gt; MŠMT. ''Statut Národní technické knihovny'' [online]. Praha: MŠMT, 2009 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/download/84711/statut-ntk.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Organizační řád ==&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Organizační řád je soubor organizačních předpisů, které upravují vnitřní poměry knihovny, její organizační členění, vzájemné vztahy zřizovatele a knihovny. Jedná se o závaznou organizační normu, která je ve většině případech vydaná ředitelem knihovny. U knihoven bez právní subjektivity zpravidla nahrazuje organizační řád statut. &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Organizační řád nemá na rozdíl od zřizovací listiny a statutu žádný předem stanovený vzor a každá knihovna si vytváří vlastní podobu tohoto dokumentu. Jedná se tedy o interní dokument, který představuje jednotlivé oddělení v knihovně a přiděluje jim konkrétní činnosti. Také se v něm může objevit organizační struktura, která zahrnuje vztahy nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých oddělení a řeší vzájemné kompetence. &amp;lt;ref&amp;gt; ManagementMania. ''Organizační struktura'' [online]. 18.12.2016 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/formalni-organizacni-struktura &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V knihovnách se nejčastěji setkáváme se dvěmi organizačními strukturami''' &lt;br /&gt;
*Liniová organizační struktura, která má přesně daného nadřízeného a podřízeného &lt;br /&gt;
*Štábně-liniová organizační struktura, která je založena liniové struktuře a rozšířena o štábní útvary, které podporují řídící činnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizační struktura může být zobrazena v organizačním schématu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihovní řád == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní řád je dokumentem, který má mít každá knihovna a je tak stanoveno v knihovním zákoně 257/2001 Sb. §4. odst. 7. Popisuje podmínky poskytování služeb knihovny, včetně práv a povinností uživatelů knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společně se zřizovací listinou se jedná o základní dokumenty, která musí každá knihovna předložit při žádosti o zápis na Ministerstvu kultury ČR. &amp;lt;ref name=&amp;quot;cr&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je stanovena obecná struktura knihovního řádu, ale každá knihovna ho upravuje podle svých potřeb. S dokumentem je povinen se seznámit každý čtenář knihovny, a to většinou při registraci do knihovny. Knihovní řád by měl být trvale přístupný všem čtenářům na dostupném místě, tedy převážně na webových stránkách knihovny a v tištěné podobě v budově knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Doporučená obecná struktura knihovního řádu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I. Základní ustanovení&lt;br /&gt;
*Právní zakotvení (právní předpisy, které se dotýkají činnosti knihovny)&lt;br /&gt;
*Poslání a činnost knihovny (typ knihovny a účel založení)&lt;br /&gt;
*Veřejné knihovnické a informační služby (výpis služeb, které knihovna poskytuje)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
II. Uživatelé knihovnických a informačních služeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Registrace uživatele (informace o možnosti registrace, údaje k tomu potřebné, GDPR)&lt;br /&gt;
*Základní povinnosti a práva uživatelů knihovny (povinnost řídit se řádem a pokyny knihovníků)&lt;br /&gt;
*Pokyny pro využívání výpočetní techniky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
III. Výpůjční řád&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pravidla a způsoby půjčování &lt;br /&gt;
*Výpůjční lhůty (absenčních a prezenčních výpůjček)&lt;br /&gt;
*Práva a povinnosti uživatelů pro půjčování mimo budovu (maximální počet výpůjček, poplatky za prodlení)&lt;br /&gt;
*Práva a povinnosti uživatelů ve studovnách &lt;br /&gt;
*Meziknihovní služby &lt;br /&gt;
*Reprografické a kopírovací služby&lt;br /&gt;
*Půjčování na výstavy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IV. Postihy za nedodržení ustanovení Knihovního řádu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Ztráty a náhrady&lt;br /&gt;
*Poplatky za přestupky proti Knihovnímu řádu (poplatky za prodlení, ztráta průkazu)&lt;br /&gt;
*Náhrada všeobecných škod (podle ustanovení občanského zákoníku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V. Závěrečná ustanovení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Výjimky z Knihovního řádu &lt;br /&gt;
*Doplňky Knihovního řádu&lt;br /&gt;
*Účinnost Knihovního řádu&lt;br /&gt;
*Přílohy Knihovního řádu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi přílohy knihovního zákona patří většinou ceník placených služeb a poplatků knihovny a Směrnice o nakládání s osobními údaji (GDPR) &amp;lt;ref name= &amp;quot;prirucka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=52689</id>
		<title>Vývoj písma</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=52689"/>
		<updated>2018-01-31T09:41:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Písmo je prostředek, díky kterému se do dnešní doby zachovaly jazyky a kultury národů, a to i těch, kteří dávno vyhynuli. Písmo tedy zachovává dějiny lidstva. Jedná se o výtvor čistě lidského charakteru a takto se lidé odlišili od ostatních tvorů. &amp;lt;ref&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6&amp;lt;/ref&amp;gt; Národy, které neměly písmo, snadno měnily [[řeč]], která se buď rozpadla v dialekty, nebo podlehla jazyku sousedních národů, které již písmo znaly. Vývoj písma úzce souvisí s použitou psací látkou, která závisela na zeměpisné poloze dané kultury - dostupnost přírodních zdrojů a lidská vynalézavost. Dalším faktorem, které ovlivnilo vývoj písma bylo psací náčiní. Písmo se začalo vyvíjet před 5 000 lety. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předchůdci písma ===&lt;br /&gt;
Než vzniklo samotné písmo, začaly se objevovat první pokusy o sdělení. V každé kultuře se objevovaly různé způsoby, jak zaznamenat nějakou informaci. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Upamatovací značky''' byly první pokus o sdělení, jednalo se např. o zlomený či umístěný šíp, který ukazoval směr lovu. Propracovanějším systémem bylo tzv. '''Kipu''', tedy uzlové písmo, které se objevilo ve Střední a Jižní Americe. Jednalo se o systém různě dlouhých a barevných šnůr a různě rozmístěných uzlů. Využívalo se jako kalendář, nebo k zápisu číselných hodnot. V Mexiku a Peru byli zaměstnávány tzv. &amp;quot;pletači&amp;quot; uzlů, kteří měli obdobnou funkci jako později písaři. Asi neznámějším předchůdcem písma jsou '''jeskynní malby'''. Není však jisté, jestli šlo o obraz umělecký nebo o sdělení - piktogram. Nejznámější malby byly nalezeny v jihoevropských jeskyních - Altamira, Pasiega, Lascaux - &amp;quot;tragédie lovce&amp;quot;, Luegerie-Basse a v severoafrických jeskyních, Švédsku atd. Spousta vyobrazení má magický nebo kultovní význam. Podobný záměr jako malby měli i sošky, jako např. velmi známá Věstonická Venuše z Jižní Moravy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky písma ==&lt;br /&gt;
V oblastech na poříčí Nilu v Egyptě, meziříčí Eufratu a Tigridu,v údolí Žluté řeky a Veliké řeky v Číně na sobě nezávisle vzniklo písmo. Za prvopočátky evropského písma považujeme oblast Egypta a Mezopotámie. &amp;lt;ref&amp;gt; Fernando &lt;br /&gt;
Báez. ''Obecné dějiny ničení knih: od sumerských tabulek po digitální éru''. Brno: Host, 2012. ISBN 978-80-7294-697-6. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Egyptské hieroglyfy===&lt;br /&gt;
[[Jazyk a písmo (Egyptologie)|Hieroglyfy]] jsou považovány s klínovým písmem za nejstarší písmo vůbec. Nápisy v kameni a na papyru sahají až před rok 4 000 př. n. l a využívali se až do první poloviny 3. století n.l. Vzniklo díky potřebě zaznamenávat náboženské texty pro další generace. V tomto dlouhém, vývojovém období došlo k mnoha změnám. Jednalo o obrázkové písmo, kdy každý obrázek znamenal jedno slovo. Tyto hieroglyfy se tesaly do stěn chrámu, pyramid a psalo se s nimi na papyrus, slonovinu, dřevo. Na psaní se využívala tyčinka nebo štětec. Nejčastější psací látkou byl papyrus, který se vyráběl ze šáchoru papírodárného. Kolem roku 3000 př. n. l. vzniklo '''hieratické písmo''', pro potřeby úřední korespondence. Jednalo se o zjednodušenou verzi původního písma. Z hieratického písma se vyvinulo písmo '''démotické'''. Toto písmo je lidová, kurzívní forma hieratického písma. Nejznámějším objevem je Rosettská deska, která byla nalezena roku 1799 Jean-François Champollienem a díky ní bylo egyptské písmo rozluštěno. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klínové písmo ===&lt;br /&gt;
Další významnou oblastí je Mezopotámie, nížina mezi Eufratem a Tigridem, kde sídlil národ Sumerů. Sumerové využívaly k psaní hliněné tabulky. Tabulky vynikaly svou trvanlivostí a mnoho se jich tedy zachovalo až do dnešní doby. Sumerové využívali pro psaní klínové písmo. Klínové písmo bylo ryto do hliněných destiček pomocí speciálně upraveného rákosu.  Od 8. stol. př. n. l. pronikly do Mezopotámie vlny semitských přistěhovalců. Vítězní Aramejci pronikají celou zemí. Aramejské písmo vzniklé z písma fénického tak vytlačilo písmo klínové. Definitivní zánik písma nastal po porážce Babylónu Peršany. U konce asyrské říše se tu objevuje velmi důležitá osoba, ve spojitosti s knihovnictvím – Aššurbanipal z Ninive, který vynikal svými kulturními zájmy. V Ninive zřídil velkou [[Knihovny ve starověké Mezopotámii|knihovnu]], pro kterou nechal opsat všechny možné, dostupné tabulky z chrámů a ze soukromí obyvatel. Později bylo objeveno 20 000 hliněných tabulek s kulturním významem. Mezi nejznámější objev patří Epos o Gilgamešovi. Roku 2 350 př. n. l. Chetité převzali klínové písmo. Chetité byli svým původem neznámý ale českému vědci Bedřichu Hroznému se podařilo rozluštit jejich písmo a tím odhalit dějiny tajemného národa, který přišel z Malé Asie indoevropského původu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fénické písmo ===&lt;br /&gt;
Féničané si své písmo vytvořily ve 13. až 12. stol. př. n. l. Abeceda obsahovala 22 hláskových znaků, které měli ustálené pořadí. Opustili tedy obrázkové písma a zvolili jednoduché tvary slabičného písma. Fénické písmo nese světový význam, vyvinulo se z něho 80 % známých abeced. Četlo se zleva doprava, stejně jako písmo egyptské. Písmo se šířilo středomořskými obchodními cestami Féničanů do Řecka a dalších států. Mezi známé, nalezené nápisy byly nalezeny např. na sarkofágu krále Ahirama z Gebalu, náhrobní kámen krále Ešmunazara Sidonského (nejrozsáhlejší dochovvaný text). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Řecko ===&lt;br /&gt;
Řekové si pro své potřeby uzpůsobili fénické písmo, a to v první polovině 7. století př. n. l. Postupně se vyvinuly dvě roviny písma a to východní a západní. Z východního písma vzniklo novořecké písmo, které se využívá v Řecku dodnes. Ze západního se vyvinula latinka. Řecká abeceda se rozšířila po všech ostrovech obývaných Řeky, odkud pronikla i na pevninu a jejích osad. Řekové psali štětcem, nebo psaní tyčinkou. Mimo lapidárního a kapitálního písma vznikly i lehčí formy písma – unciální a kurzívní. Pro rozvoj řeckého písemnictví byl důležitý jak papyrus, tak později pergamen (vyráběl se z telecí, ovčí nebo kozlí kůže). K nejstarším památkám dochovaných na pergamenu patří úryvek z Iliady (cca 3. stol. n. l.) a tři rukopisy bible (vatikánský, sinajský a alexandrijský). Na základě zájmu o řecké písmo vytvořili bratři Cyril a Metoděj staroslověnské písmo hlaholské, užívaným ve Velkomoravské říši. Ve 4. stol. př. n. l. se Řekové usadili v Alexandrii a založili zde [[Alexandrijská knihovna|knihovnu]]. Během tří století vybudovali nejvýznamnější knihovny. V Múseionu (za vlády Caesara) bylo uloženo na 700 000 svitků. Řekové se také naučili od Egypťanů knihy ilustrovat. Ilustrovala se jak krásná literatura, tak i např. vědecké práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Řím ===&lt;br /&gt;
Etruskové přijali řecké písmo v západní formě a upravili ho podle svých potřeb. Tuto podobu později převzali Římané, kterým ve 3. stol. n. l. Etruskové podlehli a tím zanikl jejich jazyk. Vývoj etruské abecedy k latince nebyl přímý, latinka se formovala prostřednictvím jiných kultur (Venetové, Ligurové, Rétové…). Nejstarší známý text psaný latinkou je nápis na zlaté sponě nalezené v Praeneste. Největší rozmach římského písemnictví nastal za doby císařské, kdy se nejvíce využívala '''starší římská kurzíva'''. Mimo toto písmo vznikla písma jako jsou kapitála, rustika, unciála, kurzíva atd. Čechové přijali latinské písmo a rozšířili ho o diakritická znaménka. Před přijetím křesťanství Češi ani Slováci písmo neznali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Středověk==&lt;br /&gt;
Ve středověku se na Evropském kontinentu vyvíjí převážně latinka, a to hlavně díky katolické víře. Ostatní písma (např. runy) upadají a převažuje latinské písmo v různých podobách. Ve středověku se písma vyvíjí a napodobují umělecké slohy (románský sloh, gotika, renesance…)&lt;br /&gt;
=== Románské období latinského písma===&lt;br /&gt;
Románské písmo se objevuje kolem 3. století, poté co se rozpadá západořímská říše a latinská kultura se rozpadá. Z majuskulního písma (velká písmena) se začíná pomalu vyvíjet abeceda minuskulní (mladší římská kurzíva), tedy písmena malé abecedy. Písmem, který byl velice dlouho (3. až 8. století) využívaná, a to převážně v knižní kultuře, je unciála. V 5. století se souběžně objevuje i '''polounciála''', tedy přechod mezi velkou a malou abecedou. Polounciála se nejdéle udržuje na Britských ostrovech, kde z ní vzniká '''inzulára'''. Vedle polounciály se objevují taky tzv. '''„Evropská národní písma&amp;quot;'''. Nejednalo se o jednotlivé národní písma, ale o varianty písma, které vzniklo z mladší římské kurzívy. Název pro ně zavedl Jean Mabillion a jednalo se o písma na území Španělska (Verigótské písmo), Francie (Merovejské písmo) a Itálie (Langobarské písmo).&lt;br /&gt;
V 8. století se objevuKe '''karolínská minuskula'''. Toto písmo vzniklo na dvoře Karla Velikého ve Francké říši a inspirovalo se inzulárou. Písmo bylo uzpůsobeno pro potřeby rychlého a snadnějšího opisování knih a stalo se základem dnešní minuskulní abecedy.  Toto písmo v 11. století začíná pomalu mizet a nahrazuje ho gotické písmo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gotické období latinského písma===&lt;br /&gt;
Gotické písmo je úzké, sevřené a neobjevují se u něho žádné oblouky a z dnešního pohledu velmi špatně čitelné. Gotické písmo se objevuje od 12. století, a to hned v několika podobách. Jeho vznik souvisí převážně s úpravou psacího náčiní, kdy bylo změněn styl seříznutí brkového pera.&lt;br /&gt;
Písmo má formu jak majuskulní, tak i minuskulní. Jedním z mnoha typů gotického písma je '''bastarda'''. Ta se objevuje počátkem 14. století a u nás se hojně využívala v době Karla IV. Každé slovo bylo psáno jedním tahem. Z bastardy se vyvinul '''švabach''', který byl převzat knihtiskem a rozšířil se po Evropě jako první tiskové písmo, a to převážně pro tisk německých textů. Po vynálezu [[Vývoj knihtisku|knihtisku Johannesem Gutenbergem]] se písmo začalo rozvíjet ve dvou liniích a to písma, se kterými se psalo a písma, se kterými se tisklo. Původně se snažili tiskaři napodobovat písma, kterými se psalo, ale později ovlivňuje tištěné písmo to psané.&amp;lt;ref&amp;gt;Petr Voit. ''Encyklopedie knihy''. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-312-7. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Novověká období písma ===&lt;br /&gt;
Jedná se o dobu od 15. století do dnešní doby. V době humanismu se objevuje '''humanistické písmo'''. To bylo ovlivněno zájmem o rukopisy děl antických hrdinů. Přepisují se svitky, které byli přepsány v době karolínské minuskuli a jelikož je považují za původní antická díla, napodobují i písmo.&lt;br /&gt;
Objevuje se také '''novogotické písmo''', které je pokračovatelem gotického písma. Prosadilo se převážně v Německu a středoevropských zemích. Nejdéle využívané novogotické písmo byl '''kurent''', který využívali Němci až do roku 1941. Písmo mělo kurzivní podobu, sklon doprava a každé písmo bylo psáno jedním tahem. Na našem území bylo využíváno do poloviny 19. století, kdy ho nahradila latinka.&lt;br /&gt;
'''Latinka''' se vyvinula z humanistické polokurzívy, která pomalu vytlačovala novogotická písma. Latinka se nejdříve ujala v 16. století v Itálii, Španělsku, Polsku a postupně se dostala i do dalších zemí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
PRŮŠOVÁ, Jana. ''Vznik a vývoj písma 1''. Praha: Nakladatelství grafické školy, 2007. ISBN 978-80-86824-04-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PRŮŠOVÁ, Jana. ''Vznik a vývoj písma 2''. Praha: Nakladatelství grafické školy, 2007. ISBN 978-80-86824-04-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
LOUKOTKA, Čestmír. ''Vývoj písma''. I. vydání. Praha: Orbis, 1946.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MOJDL, Lubor. ''Encyklopedie písem světa I.'' I. vydání. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-288-0. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související stránky===&lt;br /&gt;
[[Jazyk a písmo (Egyptologie)]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Mezopotámii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Egyptě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Řecku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Římě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Dejiny knižníc v európskom stredoveku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Vznik písma, dějiny písma, latinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podpora_d%C4%9Btsk%C3%A9ho_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=52688</id>
		<title>Podpora dětského čtenářství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podpora_d%C4%9Btsk%C3%A9ho_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=52688"/>
		<updated>2018-01-31T09:26:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Reference&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době je dětské [[Čtení a čtenářské dovednosti|čtenářství]] v České republice velice podporováno. Až donedávna byla problematika dětského čtenářství a jeho podpory vnímána spíše jako okrajová záležitost určená pouze odborníkům &lt;br /&gt;
jako jsou knihovníci, učitelé, spisovatelé či vydavatelé. V posledním desetiletí však narůstá &lt;br /&gt;
počet subjektů, které si uvědomují důležitost podpory dětského čtenářství a považují ji za &lt;br /&gt;
nezbytnou součást výchovy a vzdělání. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vztah dítěte k četbě má významný vliv nejen na jeho &lt;br /&gt;
vzdělání a vzdělanost, ale i jeho budoucí profesní a životní vyhlídky.&amp;lt;ref&amp;gt;GABAL, Ivan a Lenka VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ, 2003. ''Jak čtou české děti?: &lt;br /&gt;
analýza výsledků sociologického výzkumu'' [online]. Praha: Gabal, Analysis &amp;amp; &lt;br /&gt;
Consulting, 54 s. [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_cten_jak_ctou_ceske_deti.&lt;br /&gt;
pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se ale převážně o podporu, která je věnována akcím, které mají zlepšit čtenářství u dětí. Materiály, které by pomáhaly při přípravě stále chybí. Velkým nedostatkem v České republice je absence nějakého periodika, který by pravidelně informoval o událostech, které proběhly nebo proběhnou na podporu čtenářství. Tyto informace se velice často objevují na [[Internet|internetu]], a to převážně na stránkách [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků|SKIP]]u (Svaz knihovníků a informačních pracovníků). Tento svaz pořádá velké množství akcí na toto téma. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Akce na podporu dětského čtenářství ČR ==&lt;br /&gt;
Podpora se rozděluje na akce, které pořádají knihovny (např. Noc s Andersenem, Kniha pro prvňáčka atd.), a které jsou neknihovní (např. Celé Česko čte dětem). Neknihovní akce jsou pořádány za přispění státu, grantů a knihovní akce jsou pořádány převážně na náklady knihoven nebo s částečným příspěvkem od státu nebo grantu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovní===&lt;br /&gt;
Akce, které zde budou zmíněny jsou akce, které jsou celostátní a pořádají je [[Veřejná knihovna|knihovny]]. Existují ale i akce, které si pořádají knihovny samy, tedy zrealizují svůj vlastní nápad. Celostátní akce jsou pořádány pod záštitou Klubu dětských knihoven, který spadá pod SKIP. Mezi nejznámější akce patří:    &lt;br /&gt;
====Noc s Andersenem==== &lt;br /&gt;
Tato akce je asi nejznámější akce, která je i velmi aktivně mediálně propagovaná. Poprvé se akce konal v roce 2000 a postupně se rozšířila i za hranice České republiky. Noc se pořádá vždy 2. dubna, kdy se narodil právě Hans Christian Andersen. Akce probíhá v knihovnách, kdy vybraní dětští čtenáři přespávají v knihovnách a plní zde zajímavé úkoly (malování, vyrábění, zpívaní aj.)&lt;br /&gt;
====Kde končí svět====&lt;br /&gt;
Projekt se poprvé objevil v roce 2001 a připravuje ho Klub českých knihoven SKIP. Tato akce se snaží motivovat, podporovat a inovovat knihovny, a to převážně dětské oddělení. Projekt má 4 kategorie: oblast dětského čtenářství, oblast literárních soutěží a tvůrčího psaní, oblast výtvarných soutěží a oblast literárně-dramatická. Knihovny si vyberou určitou oblast a téma a děti na to téma tvoří. Vybraní jedinci z celé republiky jsou nakonec pasování n „Rytíře Řádu krásného slova“. &lt;br /&gt;
====Velké říjnové společné čtení====&lt;br /&gt;
Akce VŘSČ je celostátní akce, která se nevěnuje pouze dětskému čtenářství, ale celkově na podporu čtenářství. Děti se zde zapojují do maratonu čtení, kdy předčítají svým spolužákům.&lt;br /&gt;
====Den pro dětskou knihu====&lt;br /&gt;
Jedná se o nejnovější akci v rámci podpory [[Metody výuky počátečního čtení|dětského čtenářství]]. Poprvé se den pro dětskou knihu pořádal v Děčíne v roce 2006. Při této akci se podporují nakladatelé dětských knih a je doprovázená dalšími akcemi jako jsou dny otevřených dveří, výstavy a soutěže.  &lt;br /&gt;
====Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka====&lt;br /&gt;
V současnosti se jedná o akci, kterou pořádá SKIP, v rámci knihoven ve spolupráci se školami, a to převážně prvními ročníky ZŠ. Vybraná třída se v průběhu roka dostavuje do knihovny a seznamují se zde s tím, jak knihovna funguje. Na konci roku získávají tzv. Knížku pro prvňáčka. Jedná se o publikaci, která je určena pouze pro účastníky daného ročníku.  &lt;br /&gt;
====Mezi další knihovní akce patří:====&lt;br /&gt;
Kamarádka knihovna &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Anketa SUK – čteme všichni &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ruka v ruce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Děti čtou nevidomým dětem &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Poprvé do školy – poprvé do knihovny &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Neknihovní===&lt;br /&gt;
Neknihovní akce jsou zaměřeny nejenom na děti ale také na jejich rodiče, kteří velmi ovlivňují vztah dětí ke knihám.&amp;lt;ref&amp;gt; HOFBAUER, Břetislav, 2004. ''Děti, mládež a volný čas''. Vyd. 1. Praha: Portál, 176 s. ISBN 80-717-8927-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Celé Česko čte dětem====&lt;br /&gt;
Nejznámější neknihovní akce, která se věnuje podpoře dětského čtenářství. Cílem akce je ukázat, jak důležité je, aby rodiče četli svým dětem nahlas. Díky tomu se upevňují v rodinách vztahy a důvěra dětí v rodiče. A hlavně upevňuje vztah dětí k četbě.&lt;br /&gt;
Kampaň se snaží pomoci rodičům, aby pro svoje děti vybírali kvalitní literaturu. Celá akce je velmi dobře mediálně podporována a řada známých osobností veřejně akci podporuje.&amp;lt;ref&amp;gt; MIS, 2011. Čtení pomáhá už v milionech. In: ''Česká televize'' [online]. [cit. 2013-07-08]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/130056-cteni-pomaha-uz-v-milionech/ &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
====Rosteme s knihou====&lt;br /&gt;
Tento projekt byl poprvé představen na veletrhu Svět knihy Brno v roce 2005. Posláním akce je posílit vztah dětí a dospělých ke čtení knih a literatuře. Akce se snaží novým, zajímavým způsoben oslovit předškoláky a školáky s cílem rozvíjet jejich čtenářské dovednosti. &lt;br /&gt;
====Děti, čtěte!====&lt;br /&gt;
Festival, který je pořádán v prostorách Strahovského kláštera a snaží se oslovit zejména děti s rodiči.  Tento literárně-dramatický festival pořádá nakladatelství Meander.&lt;br /&gt;
====Čtení pomáhá====&lt;br /&gt;
Projekt spojuje podporu dětského čtenářství s charitativními činnostmi. Do projektu, který probíhá na webových stránkách [http://www.ctenipomaha.cz www.ctenipomaha.cz] se mohou žáci základních a středních školách zaregistrovat a poté pomáhat. Stačí když si vyberou ze seznamu knihu, přečtou ji a vyplní krátký dotazník. Pokud vyplnili dotazník správně, získají 50 Kč, které mohou darovat na vybranou charitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠILEROVÁ, Eva. ''Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích'' [online]. Praha, 2013 [cit. 2018-01-17]. Diplomová práce. Karlova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Hana Landová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/107402/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Veřejná knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Metody výuky počátečního čtení]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ctenipomaha.cz Čtení pomáhá]&lt;br /&gt;
* [http://www.kdk.munovapaka.cz/ Klub dětských knihoven ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
dětské čtenářství, projekty, akce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podpora_d%C4%9Btsk%C3%A9ho_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=52479</id>
		<title>Podpora dětského čtenářství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podpora_d%C4%9Btsk%C3%A9ho_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=52479"/>
		<updated>2018-01-30T08:59:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: oprava reference&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době je dětské [[Čtení a čtenářské dovednosti|čtenářství]] v České republice velice podporováno.Až donedávna byla problematika dětského &lt;br /&gt;
čtenářství a jeho podpory vnímána spíše jako okrajová záležitost určená pouze odborníkům &lt;br /&gt;
jako jsou knihovníci, učitelé, spisovatelé či vydavatelé. V posledním desetiletí však narůstá &lt;br /&gt;
počet subjektů, které si uvědomují důležitost podpory dětského čtenářství a považují ji za &lt;br /&gt;
nezbytnou součást výchovy a vzdělání. Vztah dítěte k četbě má významný vliv nejen na jeho &lt;br /&gt;
vzdělání a vzdělanost, ale i jeho budoucí profesní a životní vyhlídky.&amp;lt;ref&amp;gt;GABAL, Ivan a Lenka VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ, 2003. Jak čtou české děti?: &lt;br /&gt;
analýza výsledků sociologického výzkumu [online]. Praha: Gabal, Analysis &amp;amp; &lt;br /&gt;
Consulting, 54 s. [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_cten_jak_ctou_ceske_deti.&lt;br /&gt;
pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se ale převážně o podporu, která je věnována akcím, které mají zlepšit čtenářství u dětí. Materiály, které by pomáhaly při přípravě stále chybí. Velkým nedostatkem v České republice je absence nějakého periodika, který by pravidelně informoval o událostech, které proběhly nebo proběhnou na podporu čtenářství. Tyto informace se velice často objevují na [[Internet|internetu]], a to převážně na stránkách [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků|SKIP]]u (Svaz knihovníků a informačních pracovníků). Tento svaz pořádá velké množství akcí na toto téma. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Akce na podporu dětského čtenářství ČR ==&lt;br /&gt;
Podpora se rozděluje na akce, které pořádají knihovny (např. Noc s Andersenem, Kniha pro prvňáčka atd.), a které jsou neknihovní (např. Celé Česko čte dětem). Neknihovní akce jsou pořádány za přispění státu, grantů a knihovní akce jsou pořádány převážně na náklady knihoven nebo s částečným příspěvkem od státu nebo grantu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovní===&lt;br /&gt;
Akce, které zde budou zmíněny jsou akce, které jsou celostátní a pořádají je [[Veřejná knihovna|knihovny]]. Existují ale i akce, které si pořádají knihovny samy, tedy zrealizují svůj vlastní nápad. Celostátní akce jsou pořádány pod záštitou Klubu dětských knihoven, který spadá pod SKIP. Mezi nejznámější akce patří:    &lt;br /&gt;
====Noc s Andersenem==== &lt;br /&gt;
Tato akce je asi nejznámější akce, která je i velmi aktivně mediálně propagovaná. Poprvé se akce konal v roce 2000 a postupně se rozšířila i za hranice České republiky. Noc se pořádá vždy 2. dubna, kdy se narodil právě Hans Christian Andersen. Akce probíhá v knihovnách, kdy vybraní dětští čtenáři přespávají v knihovnách a plní zde zajímavé úkoly (malování, vyrábění, zpívaní aj.)&lt;br /&gt;
====Kde končí svět====&lt;br /&gt;
Projekt se poprvé objevil v roce 2001 a připravuje ho Klub českých knihoven SKIP. Tato akce se snaží motivovat, podporovat a inovovat knihovny, a to převážně dětské oddělení. Projekt má 4 kategorie: oblast dětského čtenářství, oblast literárních soutěží a tvůrčího psaní, oblast výtvarných soutěží a oblast literárně-dramatická. Knihovny si vyberou určitou oblast a téma a děti na to téma tvoří. Vybraní jedinci z celé republiky jsou nakonec pasování n „Rytíře Řádu krásného slova“. &lt;br /&gt;
====Velké říjnové společné čtení====&lt;br /&gt;
Akce VŘSČ je celostátní akce, která se nevěnuje pouze dětskému čtenářství, ale celkově na podporu čtenářství. Děti se zde zapojují do maratonu čtení, kdy předčítají svým spolužákům.&lt;br /&gt;
====Den pro dětskou knihu====&lt;br /&gt;
Jedná se o nejnovější akci v rámci podpory [[Metody výuky počátečního čtení|dětského čtenářství]]. Poprvé se den pro dětskou knihu pořádal v Děčíne v roce 2006. Při této akci se podporují nakladatelé dětských knih a je doprovázená dalšími akcemi jako jsou dny otevřených dveří, výstavy a soutěže.  &lt;br /&gt;
====Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka====&lt;br /&gt;
V současnosti se jedná o akci, kterou pořádá SKIP, v rámci knihoven ve spolupráci se školami, a to převážně prvními ročníky ZŠ. Vybraná třída se v průběhu roka dostavuje do knihovny a seznamují se zde s tím, jak knihovna funguje. Na konci roku získávají tzv. Knížku pro prvňáčka. Jedná se o publikaci, která je určena pouze pro účastníky daného ročníku.  &lt;br /&gt;
====Mezi další knihovní akce patří:====&lt;br /&gt;
Kamarádka knihovna &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Anketa SUK – čteme všichni &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ruka v ruce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Děti čtou nevidomým dětem &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Poprvé do školy – poprvé do knihovny &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Neknihovní===&lt;br /&gt;
Neknihovní akce jsou zaměřeny nejenom na děti ale také na jejich rodiče, kteří velmi ovlivňují vztah dětí ke knihám.&lt;br /&gt;
====Celé Česko čte dětem====&lt;br /&gt;
Nejznámější neknihovní akce, která se věnuje podpoře dětského čtenářství. Cílem akce je ukázat, jak důležité je, aby rodiče četli svým dětem nahlas. Díky tomu se upevňují v rodinách vztahy a důvěra dětí v rodiče. A hlavně upevňuje vztah dětí k četbě.&lt;br /&gt;
Kampaň se snaží pomoci rodičům, aby pro svoje děti vybírali kvalitní literaturu. Celá akce je velmi dobře mediálně podporována a řada známých osobností veřejně akci podporuje. &lt;br /&gt;
====Rosteme s knihou====&lt;br /&gt;
Tento projekt byl poprvé představen na veletrhu Svět knihy Brno v roce 2005. Posláním akce je posílit vztah dětí a dospělých ke čtení knih a literatuře. Akce se snaží novým, zajímavým způsoben oslovit předškoláky a školáky s cílem rozvíjet jejich čtenářské dovednosti. &lt;br /&gt;
====Děti, čtěte!====&lt;br /&gt;
Festival, který je pořádán v prostorách Strahovského kláštera a snaží se oslovit zejména děti s rodiči.  Tento literárně-dramatický festival pořádá nakladatelství Meander.&lt;br /&gt;
====Čtení pomáhá====&lt;br /&gt;
Projekt spojuje podporu dětského čtenářství s charitativními činnostmi. Do projektu, který probíhá na webových stránkách [http://www.ctenipomaha.cz www.ctenipomaha.cz] se mohou žáci základních a středních školách zaregistrovat a poté pomáhat. Stačí když si vyberou ze seznamu knihu, přečtou ji a vyplní krátký dotazník. Pokud vyplnili dotazník správně, získají 50 Kč, které mohou darovat na vybranou charitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠILEROVÁ, Eva. ''Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích'' [online]. Praha, 2013 [cit. 2018-01-17]. Diplomová práce. Karlova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Hana Landová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/107402/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Veřejná knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Metody výuky počátečního čtení]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ctenipomaha.cz Čtení pomáhá]&lt;br /&gt;
* [http://www.kdk.munovapaka.cz/ Klub dětských knihoven ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
dětské čtenářství, projekty, akce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podpora_d%C4%9Btsk%C3%A9ho_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=52288</id>
		<title>Podpora dětského čtenářství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podpora_d%C4%9Btsk%C3%A9ho_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=52288"/>
		<updated>2018-01-25T20:15:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době je dětské [[Čtení a čtenářské dovednosti|čtenářství]] v České republice velice podporováno.Až donedávna byla problematika dětského &lt;br /&gt;
čtenářství a jeho podpory vnímána spíše jako okrajová záležitost určená pouze odborníkům &lt;br /&gt;
jako jsou knihovníci, učitelé, spisovatelé či vydavatelé. V posledním desetiletí však narůstá &lt;br /&gt;
počet subjektů, které si uvědomují důležitost podpory dětského čtenářství a považují ji za &lt;br /&gt;
nezbytnou součást výchovy a vzdělání. Vztah dítěte k četbě má významný vliv nejen na jeho &lt;br /&gt;
vzdělání a vzdělanost, ale i jeho budoucí profesní a životní vyhlídky.&amp;lt;ref&amp;gt;GABAL, Ivan a Lenka VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ, 2003. Jak čtou české děti?: &lt;br /&gt;
analýza výsledků sociologického výzkumu [online]. Praha: Gabal, Analysis &amp;amp; &lt;br /&gt;
Consulting, 54 s. [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_cten_jak_ctou_ceske_deti.&lt;br /&gt;
pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se ale převážně o podporu, která je věnována akcím, které mají zlepšit čtenářství u dětí. Materiály, které by pomáhaly při přípravě stále chybí. Velkým nedostatkem v České republice je absence nějakého periodika, který by pravidelně informoval o událostech, které proběhly nebo proběhnou na podporu čtenářství. Tyto informace se velice často objevují na [[Internet|internetu]], a to převážně na stránkách [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků|SKIP]]u (Svaz knihovníků a informačních pracovníků). Tento svaz pořádá velké množství akcí na toto téma. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Akce na podporu dětského čtenářství ČR ==&lt;br /&gt;
Podpora se rozděluje na akce, které pořádají knihovny (např. Noc s Andersenem, Kniha pro prvňáčka atd.), a které jsou neknihovní (např. Celé Česko čte dětem). Neknihovní akce jsou pořádány za přispění státu, grantů a knihovní akce jsou pořádány převážně na náklady knihoven nebo s částečným příspěvkem od státu nebo grantu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovní===&lt;br /&gt;
Akce, které zde budou zmíněny jsou akce, které jsou celostátní a pořádají je [[Veřejná knihovna|knihovny]]. Existují ale i akce, které si pořádají knihovny samy, tedy zrealizují svůj vlastní nápad. Celostátní akce jsou pořádány pod záštitou Klubu dětských knihoven, který spadá pod SKIP. Mezi nejznámější akce patří:    &lt;br /&gt;
====Noc s Andersenem==== &lt;br /&gt;
Tato akce je asi nejznámější akce, která je i velmi aktivně mediálně propagovaná. Poprvé se akce konal v roce 2000 a postupně se rozšířila i za hranice České republiky. Noc se pořádá vždy 2. dubna, kdy se narodil právě Hans Christian Andersen. Akce probíhá v knihovnách, kdy vybraní dětští čtenáři přespávají v knihovnách a plní zde zajímavé úkoly (malování, vyrábění, zpívaní aj.)&lt;br /&gt;
====Kde končí svět====&lt;br /&gt;
Projekt se poprvé objevil v roce 2001 a připravuje ho Klub českých knihoven SKIP. Tato akce se snaží motivovat, podporovat a inovovat knihovny, a to převážně dětské oddělení. Projekt má 4 kategorie: oblast dětského čtenářství, oblast literárních soutěží a tvůrčího psaní, oblast výtvarných soutěží a oblast literárně-dramatická. Knihovny si vyberou určitou oblast a téma a děti na to téma tvoří. Vybraní jedinci z celé republiky jsou nakonec pasování n „Rytíře Řádu krásného slova“. &lt;br /&gt;
====Velké říjnové společné čtení====&lt;br /&gt;
Akce VŘSČ je celostátní akce, která se nevěnuje pouze dětskému čtenářství, ale celkově na podporu čtenářství. Děti se zde zapojují do maratonu čtení, kdy předčítají svým spolužákům.&lt;br /&gt;
====Den pro dětskou knihu====&lt;br /&gt;
Jedná se o nejnovější akci v rámci podpory [[Metody výuky počátečního čtení|dětského čtenářství]]. Poprvé se den pro dětskou knihu pořádal v Děčíne v roce 2006. Při této akci se podporují nakladatelé dětských knih a je doprovázená dalšími akcemi jako jsou dny otevřených dveří, výstavy a soutěže.  &lt;br /&gt;
====Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka====&lt;br /&gt;
V současnosti se jedná o akci, kterou pořádá SKIP, v rámci knihoven ve spolupráci se školami, a to převážně prvními ročníky ZŠ. Vybraná třída se v průběhu roka dostavuje do knihovny a seznamují se zde s tím, jak knihovna funguje. Na konci roku získávají tzv. Knížku pro prvňáčka. Jedná se o publikaci, která je určena pouze pro účastníky daného ročníku.  &lt;br /&gt;
====Mezi další knihovní akce patří:====&lt;br /&gt;
Kamarádka knihovna &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Anketa SUK – čteme všichni &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ruka v ruce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Děti čtou nevidomým dětem &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Poprvé do školy – poprvé do knihovny &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Neknihovní===&lt;br /&gt;
Neknihovní akce jsou zaměřeny nejenom na děti ale také na jejich rodiče, kteří velmi ovlivňují vztah dětí ke knihám.&lt;br /&gt;
====Celé Česko čte dětem====&lt;br /&gt;
Nejznámější neknihovní akce, která se věnuje podpoře dětského čtenářství. Cílem akce je ukázat, jak důležité je, aby rodiče četli svým dětem nahlas. Díky tomu se upevňují v rodinách vztahy a důvěra dětí v rodiče. A hlavně upevňuje vztah dětí k četbě.&amp;lt;ref&amp;gt; ŠILEROVÁ, Eva. ''Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích'' [online]. Praha, 2013 [cit. 2018-01-17]. Diplomová práce. Karlova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Hana Landová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/107402/ &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Kampaň se snaží pomoci rodičům, aby pro svoje děti vybírali kvalitní literaturu. Celá akce je velmi dobře mediálně podporována a řada známých osobností veřejně akci podporuje. &lt;br /&gt;
====Rosteme s knihou====&lt;br /&gt;
Tento projekt byl poprvé představen na veletrhu Svět knihy Brno v roce 2005. Posláním akce je posílit vztah dětí a dospělých ke čtení knih a literatuře. Akce se snaží novým, zajímavým způsoben oslovit předškoláky a školáky s cílem rozvíjet jejich čtenářské dovednosti. &lt;br /&gt;
====Děti, čtěte!====&lt;br /&gt;
Festival, který je pořádán v prostorách Strahovského kláštera a snaží se oslovit zejména děti s rodiči.  Tento literárně-dramatický festival pořádá nakladatelství Meander.&lt;br /&gt;
====Čtení pomáhá====&lt;br /&gt;
Projekt spojuje podporu dětského čtenářství s charitativními činnostmi. Do projektu, který probíhá na webových stránkách [http://www.ctenipomaha.cz www.ctenipomaha.cz] se mohou žáci základních a středních školách zaregistrovat a poté pomáhat. Stačí když si vyberou ze seznamu knihu, přečtou ji a vyplní krátký dotazník. Pokud vyplnili dotazník správně, získají 50 Kč, které mohou darovat na vybranou charitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠILEROVÁ, Eva. ''Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích'' [online]. Praha, 2013 [cit. 2018-01-17]. Diplomová práce. Karlova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Hana Landová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/107402/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Veřejná knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Metody výuky počátečního čtení]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ctenipomaha.cz Čtení pomáhá]&lt;br /&gt;
* [http://www.kdk.munovapaka.cz/ Klub dětských knihoven ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
dětské čtenářství, projekty, akce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=52287</id>
		<title>Diskuse:Vývoj písma</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=52287"/>
		<updated>2018-01-25T19:43:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dobrý den, Jano,&lt;br /&gt;
díky za hezké úpravy, je potřeba jediná, leč důležitá úprava - reference opravte tak, jak se mají dělat, viz nápověda, vzorový článek, použijte tag references/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bude to dobré heslo, díky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Martin.Soucek|Martin.Soucek]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin.Soucek|diskuse]]) 25. 1. 2018, 16:39 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den, opravila jsem reference podle nápovědy. &lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Jana.Pivonkova|Jana.Pivonkova]] ([[Diskuse s uživatelem:Jana.Pivonkova|diskuse]]) 25. 1. 2018, 20:43 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=52286</id>
		<title>Vývoj písma</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=52286"/>
		<updated>2018-01-25T19:39:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Písmo je prostředek, díky kterému se do dnešní doby zachovaly jazyky a kultury národů, a to i těch, kteří dávno vyhynuli. Písmo tedy zachovává dějiny lidstva. Jedná se o výtvor čistě lidského charakteru a takto se lidé odlišili od ostatních tvorů. &amp;lt;ref&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6&amp;lt;/ref&amp;gt; Národy, které neměly písmo, snadno měnily [[řeč]], která se buď rozpadla v dialekty, nebo podlehla jazyku sousedních národů, které již písmo znaly. Vývoj písma úzce souvisí s použitou psací látkou, která závisela na zeměpisné poloze dané kultury - dostupnost přírodních zdrojů a lidská vynalézavost. Dalším faktorem, které ovlivnilo vývoj písma bylo psací náčiní. Písmo se začalo vyvíjet před 5 000 lety. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předchůdci písma ===&lt;br /&gt;
Než vzniklo samotné písmo, začaly se objevovat první pokusy o sdělení. V každé kultuře se objevovaly různé způsoby, jak zaznamenat nějakou informaci. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Upamatovací značky''' byly první pokus o sdělení, jednalo se např. o zlomený či umístěný šíp, který ukazoval směr lovu. Propracovanějším systémem bylo tzv. '''Kipu''', tedy uzlové písmo, které se objevilo ve Střední a Jižní Americe. Jednalo se o systém různě dlouhých a barevných šnůr a různě rozmístěných uzlů. Využívalo se jako kalendář, nebo k zápisu číselných hodnot. V Mexiku a Peru byli zaměstnávány tzv. &amp;quot;pletači&amp;quot; uzlů, kteří měli obdobnou funkci jako později písaři. Asi neznámějším předchůdcem písma jsou '''jeskynní malby'''. Není však jisté, jestli šlo o obraz umělecký nebo o sdělení - piktogram. Nejznámější malby byly nalezeny v jihoevropských jeskyních - Altamira, Pasiega, Lascaux - &amp;quot;tragédie lovce&amp;quot;, Luegerie-Basse a v severoafrických jeskyních, Švédsku atd. Spousta vyobrazení má magický nebo kultovní význam. Podobný záměr jako malby měli i sošky, jako např. velmi známá Věstonická Venuše z Jižní Moravy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky písma ==&lt;br /&gt;
V oblastech na poříčí Nilu v Egyptě, meziříčí Eufratu a Tigridu,v údolí Žluté řeky a Veliké řeky v Číně na sobě nezávisle vzniklo písmo. Za prvopočátky evropského písma považujeme oblast Egypta a Mezopotámie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Egyptské hieroglyfy===&lt;br /&gt;
[[Jazyk a písmo (Egyptologie)|Hieroglyfy]] jsou považovány s klínovým písmem za nejstarší písmo vůbec. Nápisy v kameni a na papyru sahají až před rok 4 000 př. n. l a využívali se až do první poloviny 3. století n.l. Vzniklo díky potřebě zaznamenávat náboženské texty pro další generace. V tomto dlouhém, vývojovém období došlo k mnoha změnám. Jednalo o obrázkové písmo, kdy každý obrázek znamenal jedno slovo. Tyto hieroglyfy se tesaly do stěn chrámu, pyramid a psalo se s nimi na papyrus, slonovinu, dřevo. Na psaní se využívala tyčinka nebo štětec. Nejčastější psací látkou byl papyrus, který se vyráběl ze šáchoru papírodárného. Kolem roku 3000 př. n. l. vzniklo '''hieratické písmo''', pro potřeby úřední korespondence. Jednalo se o zjednodušenou verzi původního písma. Z hieratického písma se vyvinulo písmo '''démotické'''. Toto písmo je lidová, kurzívní forma hieratického písma. Nejznámějším objevem je Rosettská deska, která byla nalezena roku 1799 Jean-François Champollienem a díky ní bylo egyptské písmo rozluštěno. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klínové písmo ===&lt;br /&gt;
Další významnou oblastí je Mezopotámie, nížina mezi Eufratem a Tigridem, kde sídlil národ Sumerů. Sumerové využívaly k psaní hliněné tabulky. Tabulky vynikaly svou trvanlivostí a mnoho se jich tedy zachovalo až do dnešní doby. Sumerové využívali pro psaní klínové písmo. Klínové písmo bylo ryto do hliněných destiček pomocí speciálně upraveného rákosu.  Od 8. stol. př. n. l. pronikly do Mezopotámie vlny semitských přistěhovalců. Vítězní Aramejci pronikají celou zemí. Aramejské písmo vzniklé z písma fénického tak vytlačilo písmo klínové. Definitivní zánik písma nastal po porážce Babylónu Peršany. U konce asyrské říše se tu objevuje velmi důležitá osoba, ve spojitosti s knihovnictvím – Aššurbanipal z Ninive, který vynikal svými kulturními zájmy. V Ninive zřídil velkou [[Knihovny ve starověké Mezopotámii|knihovnu]], pro kterou nechal opsat všechny možné, dostupné tabulky z chrámů a ze soukromí obyvatel. Později bylo objeveno 20 000 hliněných tabulek s kulturním významem. Mezi nejznámější objev patří Epos o Gilgamešovi. Roku 2 350 př. n. l. Chetité převzali klínové písmo. Chetité byli svým původem neznámý ale českému vědci Bedřichu Hroznému se podařilo rozluštit jejich písmo a tím odhalit dějiny tajemného národa, který přišel z Malé Asie indoevropského původu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fénické písmo ===&lt;br /&gt;
Féničané si své písmo vytvořily ve 13. až 12. stol. př. n. l. Abeceda obsahovala 22 hláskových znaků, které měli ustálené pořadí. Opustili tedy obrázkové písma a zvolili jednoduché tvary slabičného písma. Fénické písmo nese světový význam, vyvinulo se z něho 80 % známých abeced. Četlo se zleva doprava, stejně jako písmo egyptské. Písmo se šířilo středomořskými obchodními cestami Féničanů do Řecka a dalších států. Mezi známé, nalezené nápisy byly nalezeny např. na sarkofágu krále Ahirama z Gebalu, náhrobní kámen krále Ešmunazara Sidonského (nejrozsáhlejší dochovvaný text). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Řecko ===&lt;br /&gt;
Řekové si pro své potřeby uzpůsobili fénické písmo, a to v první polovině 7. století př. n. l. Postupně se vyvinuly dvě roviny písma a to východní a západní. Z východního písma vzniklo novořecké písmo, které se využívá v Řecku dodnes. Ze západního se vyvinula latinka. Řecká abeceda se rozšířila po všech ostrovech obývaných Řeky, odkud pronikla i na pevninu a jejích osad. Řekové psali štětcem, nebo psaní tyčinkou. Mimo lapidárního a kapitálního písma vznikly i lehčí formy písma – unciální a kurzívní. Pro rozvoj řeckého písemnictví byl důležitý jak papyrus, tak později pergamen (vyráběl se z telecí, ovčí nebo kozlí kůže). K nejstarším památkám dochovaných na pergamenu patří úryvek z Iliady (cca 3. stol. n. l.) a tři rukopisy bible (vatikánský, sinajský a alexandrijský). Na základě zájmu o řecké písmo vytvořili bratři Cyril a Metoděj staroslověnské písmo hlaholské, užívaným ve Velkomoravské říši. Ve 4. stol. př. n. l. se Řekové usadili v Alexandrii a založili zde [[Alexandrijská knihovna|knihovnu]]. Během tří století vybudovali nejvýznamnější knihovny. V Múseionu (za vlády Caesara) bylo uloženo na 700 000 svitků. Řekové se také naučili od Egypťanů knihy ilustrovat. Ilustrovala se jak krásná literatura, tak i např. vědecké práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Řím ===&lt;br /&gt;
Etruskové přijali řecké písmo v západní formě a upravili ho podle svých potřeb. Tuto podobu později převzali Římané, kterým ve 3. stol. n. l. Etruskové podlehli a tím zanikl jejich jazyk. Vývoj etruské abecedy k latince nebyl přímý, latinka se formovala prostřednictvím jiných kultur (Venetové, Ligurové, Rétové…). Nejstarší známý text psaný latinkou je nápis na zlaté sponě nalezené v Praeneste. Největší rozmach římského písemnictví nastal za doby císařské, kdy se nejvíce využívala '''starší římská kurzíva'''. Mimo toto písmo vznikla písma jako jsou kapitála, rustika, unciála, kurzíva atd. Čechové přijali latinské písmo a rozšířili ho o diakritická znaménka. Před přijetím křesťanství Češi ani Slováci písmo neznali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Středověk==&lt;br /&gt;
Ve středověku se na Evropském kontinentu vyvíjí převážně latinka, a to hlavně díky katolické víře. Ostatní písma (např. runy) upadají a převažuje latinské písmo v různých podobách. Ve středověku se písma vyvíjí a napodobují umělecké slohy (románský sloh, gotika, renesance…)&lt;br /&gt;
=== Románské období latinského písma===&lt;br /&gt;
Románské písmo se objevuje kolem 3. století, poté co se rozpadá západořímská říše a latinská kultura se rozpadá. Z majuskulního písma (velká písmena) se začíná pomalu vyvíjet abeceda minuskulní (mladší římská kurzíva), tedy písmena malé abecedy. Písmem, který byl velice dlouho (3. až 8. století) využívaná, a to převážně v knižní kultuře, je unciála. V 5. století se souběžně objevuje i '''polounciála''', tedy přechod mezi velkou a malou abecedou. Polounciála se nejdéle udržuje na Britských ostrovech, kde z ní vzniká '''inzulára'''. Vedle polounciály se objevují taky tzv. '''„Evropská národní písma&amp;quot;'''. Nejednalo se o jednotlivé národní písma, ale o varianty písma, které vzniklo z mladší římské kurzívy. Název pro ně zavedl Jean Mabillion a jednalo se o písma na území Španělska (Verigótské písmo), Francie (Merovejské písmo) a Itálie (Langobarské písmo).&lt;br /&gt;
V 8. století se objevuKe '''karolínská minuskula'''. Toto písmo vzniklo na dvoře Karla Velikého ve Francké říši a inspirovalo se inzulárou. Písmo bylo uzpůsobeno pro potřeby rychlého a snadnějšího opisování knih a stalo se základem dnešní minuskulní abecedy.  Toto písmo v 11. století začíná pomalu mizet a nahrazuje ho gotické písmo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gotické období latinského písma===&lt;br /&gt;
Gotické písmo je úzké, sevřené a neobjevují se u něho žádné oblouky a z dnešního pohledu velmi špatně čitelné. Gotické písmo se objevuje od 12. století, a to hned v několika podobách. Jeho vznik souvisí převážně s úpravou psacího náčiní, kdy bylo změněn styl seříznutí brkového pera.&lt;br /&gt;
Písmo má formu jak majuskulní, tak i minuskulní. Jedním z mnoha typů gotického písma je '''bastarda'''. Ta se objevuje počátkem 14. století a u nás se hojně využívala v době Karla IV. Každé slovo bylo psáno jedním tahem. Z bastardy se vyvinul '''švabach''', který byl převzat knihtiskem a rozšířil se po Evropě jako první tiskové písmo, a to převážně pro tisk německých textů. Po vynálezu [[Vývoj knihtisku|knihtisku Johannesem Gutenbergem]] se písmo začalo rozvíjet ve dvou liniích a to písma, se kterými se psalo a písma, se kterými se tisklo. Původně se snažili tiskaři napodobovat písma, kterými se psalo, ale později ovlivňuje tištěné písmo to psané. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Novověká období písma ===&lt;br /&gt;
Jedná se o dobu od 15. století do dnešní doby. V době humanismu se objevuje '''humanistické písmo'''. To bylo ovlivněno zájmem o rukopisy děl antických hrdinů. Přepisují se svitky, které byli přepsány v době karolínské minuskuli a jelikož je považují za původní antická díla, napodobují i písmo.&lt;br /&gt;
Objevuje se také '''novogotické písmo''', které je pokračovatelem gotického písma. Prosadilo se převážně v Německu a středoevropských zemích. Nejdéle využívané novogotické písmo byl '''kurent''', který využívali Němci až do roku 1941. Písmo mělo kurzivní podobu, sklon doprava a každé písmo bylo psáno jedním tahem. Na našem území bylo využíváno do poloviny 19. století, kdy ho nahradila latinka.&lt;br /&gt;
'''Latinka''' se vyvinula z humanistické polokurzívy, která pomalu vytlačovala novogotická písma. Latinka se nejdříve ujala v 16. století v Itálii, Španělsku, Polsku a postupně se dostala i do dalších zemí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
PRŮŠOVÁ, Jana. ''Vznik a vývoj písma 1''. Praha: Nakladatelství grafické školy, 2007. ISBN 978-80-86824-04-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PRŮŠOVÁ, Jana. ''Vznik a vývoj písma 2''. Praha: Nakladatelství grafické školy, 2007. ISBN 978-80-86824-04-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
LOUKOTKA, Čestmír. ''Vývoj písma''. I. vydání. Praha: Orbis, 1946.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MOJDL, Lubor. ''Encyklopedie písem světa I.'' I. vydání. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-288-0. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související stránky===&lt;br /&gt;
[[Jazyk a písmo (Egyptologie)]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Mezopotámii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Egyptě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Řecku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Římě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Dejiny knižníc v európskom stredoveku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Vznik písma, dějiny písma, latinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podpora_d%C4%9Btsk%C3%A9ho_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=51808</id>
		<title>Podpora dětského čtenářství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podpora_d%C4%9Btsk%C3%A9ho_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=51808"/>
		<updated>2018-01-20T19:43:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Oprava citace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době je dětské [[Čtení a čtenářské dovednosti|čtenářství]] v České republice velice podporováno. Jedná se ale převážně o podporu, která je věnována akcím, které mají zlepšit čtenářství u dětí. Materiály, které by pomáhaly při přípravě stále chybí. Velkým nedostatkem v České republice je absence nějakého periodika, který by pravidelně informoval o událostech, které proběhly nebo proběhnou na podporu čtenářství. Tyto informace se velice často objevují na [[Internet|internetu]], a to převážně na stránkách [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků|SKIP]]u (Svaz knihovníků a informačních pracovníků). Tento svaz pořádá velké množství akcí na toto téma. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Akce na podporu dětského čtenářství ČR ==&lt;br /&gt;
Podpora se rozděluje na akce, které pořádají knihovny (např. Noc s Andersenem, Kniha pro prvňáčka atd.), a které jsou neknihovní (např. Celé Česko čte dětem). Neknihovní akce jsou pořádány za přispění státu, grantů a knihovní akce jsou pořádány převážně na náklady knihoven nebo s částečným příspěvkem od státu nebo grantu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovní===&lt;br /&gt;
Akce, které zde budou zmíněny jsou akce, které jsou celostátní a pořádají je [[Veřejná knihovna|knihovny]]. Existují ale i akce, které si pořádají knihovny samy, tedy zrealizují svůj vlastní nápad. Celostátní akce jsou pořádány pod záštitou Klubu dětských knihoven, který spadá pod SKIP. Mezi nejznámější akce patří:    &lt;br /&gt;
====Noc s Andersenem==== &lt;br /&gt;
Tato akce je asi nejznámější akce, která je i velmi aktivně mediálně propagovaná. Poprvé se akce konal v roce 2000 a postupně se rozšířila i za hranice České republiky. Noc se pořádá vždy 2. dubna, kdy se narodil právě Hans Christian Andersen. Akce probíhá v knihovnách, kdy vybraní dětští čtenáři přespávají v knihovnách a plní zde zajímavé úkoly (malování, vyrábění, zpívaní aj.)&lt;br /&gt;
====Kde končí svět====&lt;br /&gt;
Projekt se poprvé objevil v roce 2001 a připravuje ho Klub českých knihoven SKIP. Tato akce se snaží motivovat, podporovat a inovovat knihovny, a to převážně dětské oddělení. Projekt má 4 kategorie: oblast dětského čtenářství, oblast literárních soutěží a tvůrčího psaní, oblast výtvarných soutěží a oblast literárně-dramatická. Knihovny si vyberou určitou oblast a téma a děti na to téma tvoří. Vybraní jedinci z celé republiky jsou nakonec pasování n „Rytíře Řádu krásného slova“. &lt;br /&gt;
====Velké říjnové společné čtení====&lt;br /&gt;
Akce VŘSČ je celostátní akce, která se nevěnuje pouze dětskému čtenářství, ale celkově na podporu čtenářství. Děti se zde zapojují do maratonu čtení, kdy předčítají svým spolužákům.&lt;br /&gt;
====Den pro dětskou knihu====&lt;br /&gt;
Jedná se o nejnovější akci v rámci podpory d[[Metody výuky počátečního čtení|dětského čtenářství]]. Poprvé se den pro dětskou knihu pořádal v Děčíne v roce 2006. Při této akci se podporují nakladatelé dětských knih a je doprovázená dalšími akcemi jako jsou dny otevřených dveří, výstavy a soutěže.  &lt;br /&gt;
====Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka====&lt;br /&gt;
V současnosti se jedná o akci, kterou pořádá SKIP, v rámci knihoven ve spolupráci se školami, a to převážně prvními ročníky ZŠ. Vybraná třída se v průběhu roka dostavuje do knihovny a seznamují se zde s tím, jak knihovna funguje. Na konci roku získávají tzv. Knížku pro prvňáčka. Jedná se o publikaci, která je určena pouze pro účastníky daného ročníku.  &lt;br /&gt;
====Mezi další knihovní akce patří:====&lt;br /&gt;
Kamarádka knihovna &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Anketa SUK – čteme všichni &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ruka v ruce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Děti čtou nevidomým dětem &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Poprvé do školy – poprvé do knihovny &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Neknihovní===&lt;br /&gt;
Neknihovní akce jsou zaměřeny nejenom na děti ale také na jejich rodiče, kteří velmi ovlivňují vztah dětí ke knihám.&lt;br /&gt;
====Celé Česko čte dětem====&lt;br /&gt;
Nejznámější neknihovní akce, která se věnuje podpoře dětského čtenářství. Cílem akce je ukázat, jak důležité je, aby rodiče četli svým dětem nahlas. Díky tomu se upevňují v rodinách vztahy a důvěra dětí v rodiče. A hlavně upevňuje vztah dětí k četbě. &lt;br /&gt;
Kampaň se snaží pomoci rodičům, aby pro svoje děti vybírali kvalitní literaturu. Celá akce je velmi dobře mediálně podporována a řada známých osobností veřejně akci podporuje. &lt;br /&gt;
====Rosteme s knihou====&lt;br /&gt;
Tento projekt byl poprvé představen na veletrhu Svět knihy Brno v roce 2005. Posláním akce je posílit vztah dětí a dospělých ke čtení knih a literatuře. Akce se snaží novým, zajímavým způsoben oslovit předškoláky a školáky s cílem rozvíjet jejich čtenářské dovednosti. &lt;br /&gt;
====Děti, čtěte!====&lt;br /&gt;
Festival, který je pořádán v prostorách Strahovského kláštera a snaží se oslovit zejména děti s rodiči.  Tento literárně-dramatický festival pořádá nakladatelství Meander.&lt;br /&gt;
====Čtení pomáhá====&lt;br /&gt;
Projekt spojuje podporu dětského čtenářství s charitativními činnostmi. Do projektu, který probíhá na webových stránkách [http://www.ctenipomaha.cz www.ctenipomaha.cz] se mohou žáci základních a středních školách zaregistrovat a poté pomáhat. Stačí když si vyberou ze seznamu knihu, přečtou ji a vyplní krátký dotazník. Pokud vyplnili dotazník správně, získají 50 Kč, které mohou darovat na vybranou charitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠILEROVÁ, Eva. ''Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích'' [online]. Praha, 2013 [cit. 2018-01-17]. Diplomová práce. Karlova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Hana Landová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/107402/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Veřejná knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Metody výuky počátečního čtení]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ctenipomaha.cz Čtení pomáhá]&lt;br /&gt;
* [http://www.kdk.munovapaka.cz/ Klub dětských knihoven ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
dětské čtenářství, projekty, akce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=51807</id>
		<title>Vývoj písma</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=51807"/>
		<updated>2018-01-20T19:36:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Překlep&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Písmo je prostředek, díky kterému se do dnešní doby zachovaly jazyky a kultury národů, a to i těch, kteří dávno vyhynuli. Písmo tedy zachovává dějiny lidstva. Jedná se o výtvor čistě lidského charakteru a takto se lidé odlišili od ostatních tvorů. Národy, které neměly písmo, snadno měnily [[řeč]], která se buď rozpadla v dialekty, nebo podlehla jazyku sousedních národů, které již písmo znaly. Vývoj písma úzce souvisí s použitou psací látkou, která závisela na zeměpisné poloze dané kultury - dostupnost přírodních zdrojů a lidská vynalézavost. Dalším faktorem, které ovlivnilo vývoj písma bylo psací náčiní. Písmo se začalo vyvíjet před 5 000 lety. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předchůdci písma ===&lt;br /&gt;
Než vzniklo samotné písmo, začaly se objevovat první pokusy o sdělení. V každé kultuře se objevovaly různé způsoby, jak zaznamenat nějakou informaci. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Upamatovací značky''' byly první pokus o sdělení, jednalo se např. o zlomený či umístěný šíp, který ukazoval směr lovu. Propracovanějším systémem bylo tzv. '''Kipu''', tedy uzlové písmo, které se objevilo ve Střední a Jižní Americe. Jednalo se o systém různě dlouhých a barevných šnůr a různě rozmístěných uzlů. Využívalo se jako kalendář, nebo k zápisu číselných hodnot. V Mexiku a Peru byli zaměstnávány tzv. &amp;quot;pletači&amp;quot; uzlů, kteří měli obdobnou funkci jako později písaři. Asi neznámějším předchůdcem písma jsou '''jeskynní malby'''. Není však jisté, jestli šlo o obraz umělecký nebo o sdělení - piktogram. Nejznámější malby byly nalezeny v jihoevropských jeskyních - Altamira, Pasiega, Lascaux - &amp;quot;tragédie lovce&amp;quot;, Luegerie-Basse a v severoafrických jeskyních, Švédsku atd. Spousta vyobrazení má magický nebo kultovní význam. Podobný záměr jako malby měli i sošky, jako např. velmi známá Věstonická Venuše z Jižní Moravy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky písma ==&lt;br /&gt;
V oblastech na poříčí Nilu v Egyptě, meziříčí Eufratu a Tigridu,v údolí Žluté řeky a Veliké řeky v Číně na sobě nezávisle vzniklo písmo. Za prvopočátky evropského písma považujeme oblast Egypta a Mezopotámie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Egyptské hieroglyfy===&lt;br /&gt;
[[Jazyk a písmo (Egyptologie)|Hieroglyfy]] jsou považovány s klínovým písmem za nejstarší písmo vůbec. Nápisy v kameni a na papyru sahají až před rok 4 000 př. n. l a využívali se až do první poloviny 3. století n.l. Vzniklo díky potřebě zaznamenávat náboženské texty pro další generace. V tomto dlouhém, vývojovém období došlo k mnoha změnám. Jednalo o obrázkové písmo, kdy každý obrázek znamenal jedno slovo. Tyto hieroglyfy se tesaly do stěn chrámu, pyramid a psalo se s nimi na papyrus, slonovinu, dřevo. Na psaní se využívala tyčinka nebo štětec. Nejčastější psací látkou byl papyrus, který se vyráběl ze šáchoru papírodárného. Kolem roku 3000 př. n. l. vzniklo '''hieratické písmo''', pro potřeby úřední korespondence. Jednalo se o zjednodušenou verzi původního písma. Z hieratického písma se vyvinulo písmo '''démotické'''. Toto písmo je lidová, kurzívní forma hieratického písma. Nejznámějším objevem je Rosettská deska, která byla nalezena roku 1799 Jean-François Champollienem a díky ní bylo egyptské písmo rozluštěno. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klínové písmo ===&lt;br /&gt;
Další významnou oblastí je Mezopotámie, nížina mezi Eufratem a Tigridem, kde sídlil národ Sumerů. Sumerové využívaly k psaní hliněné tabulky. Tabulky vynikaly svou trvanlivostí a mnoho se jich tedy zachovalo až do dnešní doby. Sumerové využívali pro psaní klínové písmo. Klínové písmo bylo ryto do hliněných destiček pomocí speciálně upraveného rákosu.  Od 8. stol. př. n. l. pronikly do Mezopotámie vlny semitských přistěhovalců. Vítězní Aramejci pronikají celou zemí. Aramejské písmo vzniklé z písma fénického tak vytlačilo písmo klínové. Definitivní zánik písma nastal po porážce Babylónu Peršany. U konce asyrské říše se tu objevuje velmi důležitá osoba, ve spojitosti s knihovnictvím – Aššurbanipal z Ninive, který vynikal svými kulturními zájmy. V Ninive zřídil velkou [[Knihovny ve starověké Mezopotámii|knihovnu]], pro kterou nechal opsat všechny možné, dostupné tabulky z chrámů a ze soukromí obyvatel. Později bylo objeveno 20 000 hliněných tabulek s kulturním významem. Mezi nejznámější objev patří Epos o Gilgamešovi. Roku 2 350 př. n. l. Chetité převzali klínové písmo. Chetité byli svým původem neznámý ale českému vědci Bedřichu Hroznému se podařilo rozluštit jejich písmo a tím odhalit dějiny tajemného národa, který přišel z Malé Asie indoevropského původu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fénické písmo ===&lt;br /&gt;
Féničané si své písmo vytvořily ve 13. až 12. stol. př. n. l. Abeceda obsahovala 22 hláskových znaků, které měli ustálené pořadí. Opustili tedy obrázkové písma a zvolili jednoduché tvary slabičného písma. Fénické písmo nese světový význam, vyvinulo se z něho 80 % známých abeced. Četlo se zleva doprava, stejně jako písmo egyptské. Písmo se šířilo středomořskými obchodními cestami Féničanů do Řecka a dalších států. Mezi známé, nalezené nápisy byly nalezeny např. na sarkofágu krále Ahirama z Gebalu, náhrobní kámen krále Ešmunazara Sidonského (nejrozsáhlejší dochovvaný text). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Řecko ===&lt;br /&gt;
Řekové si pro své potřeby uzpůsobili fénické písmo, a to v první polovině 7. století př. n. l. Postupně se vyvinuly dvě roviny písma a to východní a západní. Z východního písma vzniklo novořecké písmo, které se využívá v Řecku dodnes. Ze západního se vyvinula latinka. Řecká abeceda se rozšířila po všech ostrovech obývaných Řeky, odkud pronikla i na pevninu a jejích osad. Řekové psali štětcem, nebo psaní tyčinkou. Mimo lapidárního a kapitálního písma vznikly i lehčí formy písma – unciální a kurzívní. Pro rozvoj řeckého písemnictví byl důležitý jak papyrus, tak později pergamen (vyráběl se z telecí, ovčí nebo kozlí kůže). K nejstarším památkám dochovaných na pergamenu patří úryvek z Iliady (cca 3. stol. n. l.) a tři rukopisy bible (vatikánský, sinajský a alexandrijský). Na základě zájmu o řecké písmo vytvořili bratři Cyril a Metoděj staroslověnské písmo hlaholské, užívaným ve Velkomoravské říši. Ve 4. stol. př. n. l. se Řekové usadili v Alexandrii a založili zde [[Alexandrijská knihovna|knihovnu]]. Během tří století vybudovali nejvýznamnější knihovny. V Múseionu (za vlády Caesara) bylo uloženo na 700 000 svitků. Řekové se také naučili od Egypťanů knihy ilustrovat. Ilustrovala se jak krásná literatura, tak i např. vědecké práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Řím ===&lt;br /&gt;
Etruskové přijali řecké písmo v západní formě a upravili ho podle svých potřeb. Tuto podobu později převzali Římané, kterým ve 3. stol. n. l. Etruskové podlehli a tím zanikl jejich jazyk. Vývoj etruské abecedy k latince nebyl přímý, latinka se formovala prostřednictvím jiných kultur (Venetové, Ligurové, Rétové…). Nejstarší známý text psaný latinkou je nápis na zlaté sponě nalezené v Praeneste. Největší rozmach římského písemnictví nastal za doby císařské, kdy se nejvíce využívala '''starší římská kurzíva'''. Mimo toto písmo vznikla písma jako jsou kapitála, rustika, unciála, kurzíva atd. Čechové přijali latinské písmo a rozšířili ho o diakritická znaménka. Před přijetím křesťanství Češi ani Slováci písmo neznali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Středověk==&lt;br /&gt;
Ve středověku se na Evropském kontinentu vyvíjí převážně latinka, a to hlavně díky katolické víře. Ostatní písma (např. runy) upadají a převažuje latinské písmo v různých podobách. Ve středověku se písma vyvíjí a napodobují umělecké slohy (románský sloh, gotika, renesance…)&lt;br /&gt;
=== Románské období latinského písma===&lt;br /&gt;
Románské písmo se objevuje kolem 3. století, poté co se rozpadá západořímská říše a latinská kultura se rozpadá. Z majuskulního písma (velká písmena) se začíná pomalu vyvíjet abeceda minuskulní (mladší římská kurzíva), tedy písmena malé abecedy. Písmem, který byl velice dlouho (3. až 8. století) využívaná, a to převážně v knižní kultuře, je unciála. V 5. století se souběžně objevuje i '''polounciála''', tedy přechod mezi velkou a malou abecedou. Polounciála se nejdéle udržuje na Britských ostrovech, kde z ní vzniká '''inzulára'''. Vedle polounciály se objevují taky tzv. '''„Evropská národní písma&amp;quot;'''. Nejednalo se o jednotlivé národní písma, ale o varianty písma, které vzniklo z mladší římské kurzívy. Název pro ně zavedl Jean Mabillion a jednalo se o písma na území Španělska (Verigótské písmo), Francie (Merovejské písmo) a Itálie (Langobarské písmo).&lt;br /&gt;
V 8. století se objevuKe '''karolínská minuskula'''. Toto písmo vzniklo na dvoře Karla Velikého ve Francké říši a inspirovalo se inzulárou. Písmo bylo uzpůsobeno pro potřeby rychlého a snadnějšího opisování knih a stalo se základem dnešní minuskulní abecedy.  Toto písmo v 11. století začíná pomalu mizet a nahrazuje ho gotické písmo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gotické období latinského písma===&lt;br /&gt;
Gotické písmo je úzké, sevřené a neobjevují se u něho žádné oblouky a z dnešního pohledu velmi špatně čitelné. Gotické písmo se objevuje od 12. století, a to hned v několika podobách. Jeho vznik souvisí převážně s úpravou psacího náčiní, kdy bylo změněn styl seříznutí brkového pera.&lt;br /&gt;
Písmo má formu jak majuskulní, tak i minuskulní. Jedním z mnoha typů gotického písma je '''bastarda'''. Ta se objevuje počátkem 14. století a u nás se hojně využívala v době Karla IV. Každé slovo bylo psáno jedním tahem. Z bastardy se vyvinul '''švabach''', který byl převzat knihtiskem a rozšířil se po Evropě jako první tiskové písmo, a to převážně pro tisk německých textů. Po vynálezu [[Vývoj knihtisku|knihtisku Johannesem Gutenbergem]] se písmo začalo rozvíjet ve dvou liniích a to písma, se kterými se psalo a písma, se kterými se tisklo. Původně se snažili tiskaři napodobovat písma, kterými se psalo, ale později ovlivňuje tištěné písmo to psané. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Novověká období písma ===&lt;br /&gt;
Jedná se o dobu od 15. století do dnešní doby. V době humanismu se objevuje '''humanistické písmo'''. To bylo ovlivněno zájmem o rukopisy děl antických hrdinů. Přepisují se svitky, které byli přepsány v době karolínské minuskuli a jelikož je považují za původní antická díla, napodobují i písmo.&lt;br /&gt;
Objevuje se také '''novogotické písmo''', které je pokračovatelem gotického písma. Prosadilo se převážně v Německu a středoevropských zemích. Nejdéle využívané novogotické písmo byl '''kurent''', který využívali Němci až do roku 1941. Písmo mělo kurzivní podobu, sklon doprava a každé písmo bylo psáno jedním tahem. Na našem území bylo využíváno do poloviny 19. století, kdy ho nahradila latinka.&lt;br /&gt;
'''Latinka''' se vyvinula z humanistické polokurzívy, která pomalu vytlačovala novogotická písma. Latinka se nejdříve ujala v 16. století v Itálii, Španělsku, Polsku a postupně se dostala i do dalších zemí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s.&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
PRŮŠOVÁ, Jana. ''Vznik a vývoj písma 1''. Praha: Nakladatelství grafické školy, 2007. ISBN 978-80-86824-04-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PRŮŠOVÁ, Jana. ''Vznik a vývoj písma 2''. Praha: Nakladatelství grafické školy, 2007. ISBN 978-80-86824-04-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
LOUKOTKA, Čestmír. ''Vývoj písma''. I. vydání. Praha: Orbis, 1946.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MOJDL, Lubor. ''Encyklopedie písem světa I.'' I. vydání. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-288-0. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související stránky===&lt;br /&gt;
[[Jazyk a písmo (Egyptologie)]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Mezopotámii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Egyptě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Řecku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Římě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Dejiny knižníc v európskom stredoveku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Vznik písma, dějiny písma, latinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=51788</id>
		<title>Vývoj písma</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=51788"/>
		<updated>2018-01-20T16:29:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Úprava citace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Písmo je prostředek, díky kterému se do dnešní doby zachovaly jazyky a kultury národů, a to i těch, kteří dávno vyhynuli. Písmo tedy zachovává dějiny lidstva. Jedná se o výtvor čistě lidského charakteru a takto se lidé odlišili od ostatních tvorů. Národy, které neměly písmo, snadno měnily [[řeč]], která se buď rozpadla v dialekty, nebo podlehla jazyku sousedních národů, které již písmo znaly. Vývoj písma úzce souvisí s použitou psací látkou, která závisela na zeměpisné poloze dané kultury - dostupnost přírodních zdrojů a lidská vynalézavost. Dalším faktorem, které ovlivnilo vývoj písma bylo psací náčiní. Písmo se začalo vyvíjet před 5 000 lety. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předchůdci písma ===&lt;br /&gt;
Než vzniklo samotné písmo, začaly se objevovat první pokusy o sdělení. V každé kultuře se objevovaly různé způsoby, jak zaznamenat nějakou informaci. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Upamatovací značky''' byly první pokus o sdělení, jednalo se např. o zlomený či umístěný šíp, který ukazoval směr lovu. Propracovanějším systémem bylo tzv. '''Kipu''', tedy uzlové písmo, které se objevilo ve Střední a Jižní Americe. Jednalo se o systém různě dlouhých a barevných šnůr a různě rozmístěných uzlů. Využívalo se jako kalendář, nebo k zápisu číselných hodnot. V Mexiku a Peru byli zaměstnávány tzv. &amp;quot;pletači&amp;quot; uzlů, kteří měli obdobnou funkci jako později písaři. Asi neznámějším předchůdcem písma jsou '''jeskynní malby'''. Není však jisté, jestli šlo o obraz umělecký nebo o sdělení - piktogram. Nejznámější malby byly nalezeny v jihoevropských jeskyních - Altamira, Pasiega, Lascaux - &amp;quot;tragédie lovce&amp;quot;, Luegerie-Basse a v severoafrických jeskyních, Švédsku atd. Spousta vyobrazení má magický nebo kultovní význam. Podobný záměr jako malby měli i sošky, jako např. velmi známá Věstonická Venuše z Jižní Moravy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky písma ==&lt;br /&gt;
V oblastech na poříčí Nilu v Egyptě, meziříčí Eufratu a Tigridu,v údolí Žluté řeky a Veliké řeky v Číně na sobě nezávisle vzniklo písmo. Za prvopočátky evropského písma považujeme oblast Egypta a Mezopotámie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Egyptské hieroglyfy===&lt;br /&gt;
[[Jazyk a písmo (Egyptologie)|Hieroglyfy]] jsou považovány s klínovým písmem za nejstarší písmo vůbec. Nápisy v kameni a na papyru sahají až před rok 4 000 př. n. l a využívali se až do první poloviny 3. století n.l. Vzniklo díky potřebě zaznamenávat náboženské texty pro další generace. V tomto dlouhém, vývojovém období došlo k mnoha změnám. Jednalo o obrázkové písmo, kdy každý obrázek znamenal jedno slovo. Tyto hieroglyfy se tesaly do stěn chrámu, pyramid a psalo se s nimi na papyrus, slonovinu, dřevo. Na psaní se využívala tyčinka nebo štětec. Nejčastější psací látkou byl papyrus, který se vyráběl ze šáchoru papírodárného. Kolem roku 3000 př. n. l. vzniklo '''hieratické písmo''', pro potřeby úřední korespondence. Jednalo se o zjednodušenou verzi původního písma. Z hieratického písma se vyvinulo písmo '''démotické'''. Toto písmo je lidová, kurzívní forma hieratického písma. Nejznámějším objevem je Rosettská deska, která byla nalezena roku 1799 Jean-François Champollienem a díky ní bylo egyptské písmo rozluštěno. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klínové písmo ===&lt;br /&gt;
Další významnou oblastí je Mezopotámie, nížina mezi Eufratem a Tigridem, kde sídlil národ Sumerů. Sumerové využívaly k psaní hliněné tabulky. Tabulky vynikaly svou trvanlivostí a mnoho se jich tedy zachovalo až do dnešní doby. Sumerové využívali pro psaní klínové písmo. Klínové písmo bylo ryto do hliněných destiček pomocí speciálně upraveného rákosu.  Od 8. stol. př. n. l. pronikly do Mezopotámie vlny semitských přistěhovalců. Vítězní Aramejci pronikají celou zemí. Aramejské písmo vzniklé z písma fénického tak vytlačilo písmo klínové. Definitivní zánik písma nastal po porážce Babylónu Peršany. U konce asyrské říše se tu objevuje velmi důležitá osoba, ve spojitosti s knihovnictvím – Aššurbanipal z Ninive, který vynikal svými kulturními zájmy. V Ninive zřídil velkou [[Knihovny ve starověké Mezopotámii|knihovnu]], pro kterou nechal opsat všechny možné, dostupné tabulky z chrámů a ze soukromí obyvatel. Později bylo objeveno 20 000 hliněných tabulek s kulturním významem. Mezi nejznámější objev patří Epos o Gilgamešovi. Roku 2 350 př. n. l. Chetité převzali klínové písmo. Chetité byli svým původem neznámý ale českému vědci Bedřichu Hroznému se podařilo rozluštit jejich písmo a tím odhalit dějiny tajemného národa, který přišel z Malé Asie indoevropského původu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fénické písmo ===&lt;br /&gt;
Féničané si své písmo vytvořily ve 13. až 12. stol. př. n. l. Abeceda obsahovala 22 hláskových znaků, které měli ustálené pořadí. Opustili tedy obrázkové písma a zvolili jednoduché tvary slabičného písma. Fénické písmo nese světový význam, vyvinulo se z něho 80 % známých abeced. Četlo se zleva doprava, stejně jako písmo egyptské. Písmo se šířilo středomořskými obchodními cestami Féničanů do Řecka a dalších států. Mezi známé, nalezené nápisy byly nalezeny např. na sarkofágu krále Ahirama z Gebalu, náhrobní kámen krále Ešmunazara Sidonského (nejrozsáhlejší dochovvaný text). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Řecko ===&lt;br /&gt;
Řekové si pro své potřeby uzpůsobili fénické písmo, a to v první polovině 7. století př. n. l. Postupně se vyvinuly dvě roviny písma a to východní a západní. Z východního písma vzniklo novořecké písmo, které se využívá v Řecku dodnes. Ze západního se vyvinula latinka. Řecká abeceda se rozšířila po všech ostrovech obývaných Řeky, odkud pronikla i na pevninu a jejích osad. Řekové psali štětcem, nebo psaní tyčinkou. Mimo lapidárního a kapitálního písma vznikly i lehčí formy písma – unciální a kurzívní. Pro rozvoj řeckého písemnictví byl důležitý jak papyrus, tak později pergamen (vyráběl se z telecí, ovčí nebo kozlí kůže). K nejstarším památkám dochovaných na pergamenu patří úryvek z Iliady (cca 3. stol. n. l.) a tři rukopisy bible (vatikánský, sinajský a alexandrijský). Na základě zájmu o řecké písmo vytvořili bratři Cyril a Metoděj staroslověnské písmo hlaholské, užívaným ve Velkomoravské říši. Ve 4. stol. př. n. l. se Řekové usadili v Alexandrii a založili zde [[Alexandrijská knihovna|knihovnu]]. Během tří století vybudovali nejvýznamnější knihovny. V Múseionu (za vlády Caesara) bylo uloženo na 700 000 svitků. Řekové se také naučili od Egypťanů knihy ilustrovat. Ilustrovala se jak krásná literatura, tak i např. vědecké práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Řím ===&lt;br /&gt;
Etruskové přijali řecké písmo v západní formě a upravili ho podle svých potřeb. Tuto podobu později převzali Římané, kterým ve 3. stol. n. l. Etruskové podlehli a tím zanikl jejich jazyk. Vývoj etruské abecedy k latince nebyl přímý, latinka se formovala prostřednictvím jiných kultur (Venetové, Ligurové, Rétové…). Nejstarší známý text psaný latinkou je nápis na zlaté sponě nalezené v Praeneste. Největší rozmach římského písemnictví nastal za doby císařské, kdy se nejvíce využívala '''starší římská kurzíva'''. Mimo toto písmo vznikla písma jako jsou kapitála, rustika, unciála, kurzíva atd. Čechové přijali latinské písmo a rozšířili ho o diakritická znaménka. Před přijetím křesťanství Češi ani Slováci písmo neznali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Středověk==&lt;br /&gt;
Ve středověku se na Evropském kontinentu vyvíjí převážně latinka, a to hlavně díky katolické víře. Ostatní písma (např. runy) upadají a převažuje latinské písmo v různých podobách. Ve středověku se písma vyvíjí a napodobují umělecké slohy (románský sloh, gotika, renesance…)&lt;br /&gt;
=== Románské období latinského písma===&lt;br /&gt;
Románské písmo se objevuje kolem 3. století, poté co se rozpadá západořímská říše a latinská kultura se rozpadá. Z majuskulního písma (velká písmena) se začíná pomalu vyvíjet abeceda minuskulní (mladší římská kurzíva), tedy písmena malé abecedy. Písmem, který byl velice dlouho (3. až 8. století) využívaná, a to převážně v knižní kultuře, je unciála. V 5. století se souběžně objevuje i '''polounciála''', tedy přechod mezi velkou a malou abecedou. Polounciála se nejdéle udržuje na Britských ostrovech, kde z ní vzniká '''inzulára'''. Vedle polounciály se objevují taky tzv. '''„Evropská národní písma&amp;quot;'''. Nejednalo se o jednotlivé národní písma, ale o varianty písma, které vzniklo z mladší římské kurzívy. Název pro ně zavedl Jean Mabillion a jednalo se o písma na území Španělska (Verigótské písmo), Francie (Merovejské písmo) a Itálie (Langobarské písmo).&lt;br /&gt;
V 8. století se objevuKe '''karolínská minuskula'''. Toto písmo vzniklo na dvoře Karla Velikého ve Francké říši a inspirovalo se inzulárou. Písmo bylo uzpůsobeno pro potřeby rychlého a snadnějšího opisování knih a stalo se základem dnešní minuskulní abecedy.  Toto písmo v 11. století začíná pomalu mizet a nahrazuje ho gotické písmo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gotické období latinského písma===&lt;br /&gt;
Gotické písmo je úzké, sevřené a neobjevují se u něho žádné oblouky a z dnešního pohledu velmi špatně čitelné. Gotické písmo se objevuje od 12. století, a to hned v několika podobách. Jeho vznik souvisí převážně s úpravou psacího náčiní, kdy bylo změněn styl seříznutí brkového pera.&lt;br /&gt;
Písmo má formu jak majuskulní, tak i minuskulní. Jedním z mnoha typů gotického písma je '''bastarda'''. Ta se objevuje počátkem 14. století a u nás se hojně využívala v době Karla IV. Každé slovo bylo psáno jedním tahem. Z bastardy se vyvinul '''švabach''', který byl převzat knihtiskem a rozšířil se po Evropě jako první tiskové písmo, a to převážně pro tisk německých textů. Po vynálezu [[Vývoj knihtisku|knihtisku Johannesem Gutenbergem]] se písmo začalo rozvíjet ve dvou liniích a to písma, se kterými se psalo a písma, se kterými se tisklo. Původně se snažili tiskaři napodobovat písma, kterými se psalo, ale později ovlivňuje tištěné písmo to psané. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Novověká období písma ===&lt;br /&gt;
Jedná se o dobu od 15. století do dnešní doby. V době humanismu se objevuje '''humanistické písmo'''. To bylo ovlivněno zájmem o rukopisy děl antických hrdinů. Přepisují se svitky, které byli přepsány v době karolínské minuskuli a jelikož je považují za původní antická díla, napodobují i písmo.&lt;br /&gt;
Objevuje se také '''novogotické písmo''', které je pokračovatelem gotického písma. Prosadilo se převážně v Německu a středoevropských zemích. Nejdéle využívané novogotické písmo byl '''kurent''', který využívali Němci až do roku 1941. Písmo mělo kurzivní podobu, sklon doprava a každé písmo bylo psáno jedním tahem. Na našem území bylo využíváno do poloviny 19. století, kdy ho nahradila latinka.&lt;br /&gt;
'''Latinka''' se vyvinula z humanistické polokurzívy, která pomalu vytlačovala novogotická písma. Latinka se nejdříve ujala v 16. století v Itálii, Španělsku, Polsku a postupně se dostala i do dalších zemí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s.&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
PRŮŠOVÁ, Jana. ''Vznik a vývoj písma 1''. Praha: Nakladatelství grafické školy, 2007. ISBN 978-80-86824-04-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PRŮŠOVÁ, Jana. ''Vznik a vývoj písma 2''. Praha: Nakladatelství grafické školy, 2007. ISBN 978-80-86824-04-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
LOUKOTKA, Čestmír. ''Vývoj písma''. I. vydání. Praha: Orbis, 1946.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MOJDL, Lubor. ''Ecyklopedie písem světa I.'' I. vydání. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-288-0. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související stránky===&lt;br /&gt;
[[Jazyk a písmo (Egyptologie)]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Mezopotámii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Egyptě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Řecku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Římě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Dejiny knižníc v európskom stredoveku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Vznik písma, dějiny písma, latinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=51787</id>
		<title>Vývoj písma</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=51787"/>
		<updated>2018-01-20T16:28:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Doplnění informací z dalšího zdroje, oprava překlepů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Písmo je prostředek, díky kterému se do dnešní doby zachovaly jazyky a kultury národů, a to i těch, kteří dávno vyhynuli. Písmo tedy zachovává dějiny lidstva. Jedná se o výtvor čistě lidského charakteru a takto se lidé odlišili od ostatních tvorů. Národy, které neměly písmo, snadno měnily [[řeč]], která se buď rozpadla v dialekty, nebo podlehla jazyku sousedních národů, které již písmo znaly. Vývoj písma úzce souvisí s použitou psací látkou, která závisela na zeměpisné poloze dané kultury - dostupnost přírodních zdrojů a lidská vynalézavost. Dalším faktorem, které ovlivnilo vývoj písma bylo psací náčiní. Písmo se začalo vyvíjet před 5 000 lety. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předchůdci písma ===&lt;br /&gt;
Než vzniklo samotné písmo, začaly se objevovat první pokusy o sdělení. V každé kultuře se objevovaly různé způsoby, jak zaznamenat nějakou informaci. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Upamatovací značky''' byly první pokus o sdělení, jednalo se např. o zlomený či umístěný šíp, který ukazoval směr lovu. Propracovanějším systémem bylo tzv. '''Kipu''', tedy uzlové písmo, které se objevilo ve Střední a Jižní Americe. Jednalo se o systém různě dlouhých a barevných šnůr a různě rozmístěných uzlů. Využívalo se jako kalendář, nebo k zápisu číselných hodnot. V Mexiku a Peru byli zaměstnávány tzv. &amp;quot;pletači&amp;quot; uzlů, kteří měli obdobnou funkci jako později písaři. Asi neznámějším předchůdcem písma jsou '''jeskynní malby'''. Není však jisté, jestli šlo o obraz umělecký nebo o sdělení - piktogram. Nejznámější malby byly nalezeny v jihoevropských jeskyních - Altamira, Pasiega, Lascaux - &amp;quot;tragédie lovce&amp;quot;, Luegerie-Basse a v severoafrických jeskyních, Švédsku atd. Spousta vyobrazení má magický nebo kultovní význam. Podobný záměr jako malby měli i sošky, jako např. velmi známá Věstonická Venuše z Jižní Moravy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky písma ==&lt;br /&gt;
V oblastech na poříčí Nilu v Egyptě, meziříčí Eufratu a Tigridu,v údolí Žluté řeky a Veliké řeky v Číně na sobě nezávisle vzniklo písmo. Za prvopočátky evropského písma považujeme oblast Egypta a Mezopotámie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Egyptské hieroglyfy===&lt;br /&gt;
[[Jazyk a písmo (Egyptologie)|Hieroglyfy]] jsou považovány s klínovým písmem za nejstarší písmo vůbec. Nápisy v kameni a na papyru sahají až před rok 4 000 př. n. l a využívali se až do první poloviny 3. století n.l. Vzniklo díky potřebě zaznamenávat náboženské texty pro další generace. V tomto dlouhém, vývojovém období došlo k mnoha změnám. Jednalo o obrázkové písmo, kdy každý obrázek znamenal jedno slovo. Tyto hieroglyfy se tesaly do stěn chrámu, pyramid a psalo se s nimi na papyrus, slonovinu, dřevo. Na psaní se využívala tyčinka nebo štětec. Nejčastější psací látkou byl papyrus, který se vyráběl ze šáchoru papírodárného. Kolem roku 3000 př. n. l. vzniklo '''hieratické písmo''', pro potřeby úřední korespondence. Jednalo se o zjednodušenou verzi původního písma. Z hieratického písma se vyvinulo písmo '''démotické'''. Toto písmo je lidová, kurzívní forma hieratického písma. Nejznámějším objevem je Rosettská deska, která byla nalezena roku 1799 Jean-François Champollienem a díky ní bylo egyptské písmo rozluštěno. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klínové písmo ===&lt;br /&gt;
Další významnou oblastí je Mezopotámie, nížina mezi Eufratem a Tigridem, kde sídlil národ Sumerů. Sumerové využívaly k psaní hliněné tabulky. Tabulky vynikaly svou trvanlivostí a mnoho se jich tedy zachovalo až do dnešní doby. Sumerové využívali pro psaní klínové písmo. Klínové písmo bylo ryto do hliněných destiček pomocí speciálně upraveného rákosu.  Od 8. stol. př. n. l. pronikly do Mezopotámie vlny semitských přistěhovalců. Vítězní Aramejci pronikají celou zemí. Aramejské písmo vzniklé z písma fénického tak vytlačilo písmo klínové. Definitivní zánik písma nastal po porážce Babylónu Peršany. U konce asyrské říše se tu objevuje velmi důležitá osoba, ve spojitosti s knihovnictvím – Aššurbanipal z Ninive, který vynikal svými kulturními zájmy. V Ninive zřídil velkou [[Knihovny ve starověké Mezopotámii|knihovnu]], pro kterou nechal opsat všechny možné, dostupné tabulky z chrámů a ze soukromí obyvatel. Později bylo objeveno 20 000 hliněných tabulek s kulturním významem. Mezi nejznámější objev patří Epos o Gilgamešovi. Roku 2 350 př. n. l. Chetité převzali klínové písmo. Chetité byli svým původem neznámý ale českému vědci Bedřichu Hroznému se podařilo rozluštit jejich písmo a tím odhalit dějiny tajemného národa, který přišel z Malé Asie indoevropského původu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fénické písmo ===&lt;br /&gt;
Féničané si své písmo vytvořily ve 13. až 12. stol. př. n. l. Abeceda obsahovala 22 hláskových znaků, které měli ustálené pořadí. Opustili tedy obrázkové písma a zvolili jednoduché tvary slabičného písma. Fénické písmo nese světový význam, vyvinulo se z něho 80 % známých abeced. Četlo se zleva doprava, stejně jako písmo egyptské. Písmo se šířilo středomořskými obchodními cestami Féničanů do Řecka a dalších států. Mezi známé, nalezené nápisy byly nalezeny např. na sarkofágu krále Ahirama z Gebalu, náhrobní kámen krále Ešmunazara Sidonského (nejrozsáhlejší dochovvaný text). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Řecko ===&lt;br /&gt;
Řekové si pro své potřeby uzpůsobili fénické písmo, a to v první polovině 7. století př. n. l. Postupně se vyvinuly dvě roviny písma a to východní a západní. Z východního písma vzniklo novořecké písmo, které se využívá v Řecku dodnes. Ze západního se vyvinula latinka. Řecká abeceda se rozšířila po všech ostrovech obývaných Řeky, odkud pronikla i na pevninu a jejích osad. Řekové psali štětcem, nebo psaní tyčinkou. Mimo lapidárního a kapitálního písma vznikly i lehčí formy písma – unciální a kurzívní. Pro rozvoj řeckého písemnictví byl důležitý jak papyrus, tak později pergamen (vyráběl se z telecí, ovčí nebo kozlí kůže). K nejstarším památkám dochovaných na pergamenu patří úryvek z Iliady (cca 3. stol. n. l.) a tři rukopisy bible (vatikánský, sinajský a alexandrijský). Na základě zájmu o řecké písmo vytvořili bratři Cyril a Metoděj staroslověnské písmo hlaholské, užívaným ve Velkomoravské říši. Ve 4. stol. př. n. l. se Řekové usadili v Alexandrii a založili zde [[Alexandrijská knihovna|knihovnu]]. Během tří století vybudovali nejvýznamnější knihovny. V Múseionu (za vlády Caesara) bylo uloženo na 700 000 svitků. Řekové se také naučili od Egypťanů knihy ilustrovat. Ilustrovala se jak krásná literatura, tak i např. vědecké práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Řím ===&lt;br /&gt;
Etruskové přijali řecké písmo v západní formě a upravili ho podle svých potřeb. Tuto podobu později převzali Římané, kterým ve 3. stol. n. l. Etruskové podlehli a tím zanikl jejich jazyk. Vývoj etruské abecedy k latince nebyl přímý, latinka se formovala prostřednictvím jiných kultur (Venetové, Ligurové, Rétové…). Nejstarší známý text psaný latinkou je nápis na zlaté sponě nalezené v Praeneste. Největší rozmach římského písemnictví nastal za doby císařské, kdy se nejvíce využívala '''starší římská kurzíva'''. Mimo toto písmo vznikla písma jako jsou kapitála, rustika, unciála, kurzíva atd. Čechové přijali latinské písmo a rozšířili ho o diakritická znaménka. Před přijetím křesťanství Češi ani Slováci písmo neznali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Středověk==&lt;br /&gt;
Ve středověku se na Evropském kontinentu vyvíjí převážně latinka, a to hlavně díky katolické víře. Ostatní písma (např. runy) upadají a převažuje latinské písmo v různých podobách. Ve středověku se písma vyvíjí a napodobují umělecké slohy (románský sloh, gotika, renesance…)&lt;br /&gt;
=== Románské období latinského písma===&lt;br /&gt;
Románské písmo se objevuje kolem 3. století, poté co se rozpadá západořímská říše a latinská kultura se rozpadá. Z majuskulního písma (velká písmena) se začíná pomalu vyvíjet abeceda minuskulní (mladší římská kurzíva), tedy písmena malé abecedy. Písmem, který byl velice dlouho (3. až 8. století) využívaná, a to převážně v knižní kultuře, je unciála. V 5. století se souběžně objevuje i '''polounciála''', tedy přechod mezi velkou a malou abecedou. Polounciála se nejdéle udržuje na Britských ostrovech, kde z ní vzniká '''inzulára'''. Vedle polounciály se objevují taky tzv. '''„Evropská národní písma&amp;quot;'''. Nejednalo se o jednotlivé národní písma, ale o varianty písma, které vzniklo z mladší římské kurzívy. Název pro ně zavedl Jean Mabillion a jednalo se o písma na území Španělska (Verigótské písmo), Francie (Merovejské písmo) a Itálie (Langobarské písmo).&lt;br /&gt;
V 8. století se objevuKe '''karolínská minuskula'''. Toto písmo vzniklo na dvoře Karla Velikého ve Francké říši a inspirovalo se inzulárou. Písmo bylo uzpůsobeno pro potřeby rychlého a snadnějšího opisování knih a stalo se základem dnešní minuskulní abecedy.  Toto písmo v 11. století začíná pomalu mizet a nahrazuje ho gotické písmo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gotické období latinského písma===&lt;br /&gt;
Gotické písmo je úzké, sevřené a neobjevují se u něho žádné oblouky a z dnešního pohledu velmi špatně čitelné. Gotické písmo se objevuje od 12. století, a to hned v několika podobách. Jeho vznik souvisí převážně s úpravou psacího náčiní, kdy bylo změněn styl seříznutí brkového pera.&lt;br /&gt;
Písmo má formu jak majuskulní, tak i minuskulní. Jedním z mnoha typů gotického písma je '''bastarda'''. Ta se objevuje počátkem 14. století a u nás se hojně využívala v době Karla IV. Každé slovo bylo psáno jedním tahem. Z bastardy se vyvinul '''švabach''', který byl převzat knihtiskem a rozšířil se po Evropě jako první tiskové písmo, a to převážně pro tisk německých textů. Po vynálezu [[Vývoj knihtisku|knihtisku Johannesem Gutenbergem]] se písmo začalo rozvíjet ve dvou liniích a to písma, se kterými se psalo a písma, se kterými se tisklo. Původně se snažili tiskaři napodobovat písma, kterými se psalo, ale později ovlivňuje tištěné písmo to psané. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Novověká období písma ===&lt;br /&gt;
Jedná se o dobu od 15. století do dnešní doby. V době humanismu se objevuje '''humanistické písmo'''. To bylo ovlivněno zájmem o rukopisy děl antických hrdinů. Přepisují se svitky, které byli přepsány v době karolínské minuskuli a jelikož je považují za původní antická díla, napodobují i písmo.&lt;br /&gt;
Objevuje se také '''novogotické písmo''', které je pokračovatelem gotického písma. Prosadilo se převážně v Německu a středoevropských zemích. Nejdéle využívané novogotické písmo byl '''kurent''', který využívali Němci až do roku 1941. Písmo mělo kurzivní podobu, sklon doprava a každé písmo bylo psáno jedním tahem. Na našem území bylo využíváno do poloviny 19. století, kdy ho nahradila latinka.&lt;br /&gt;
'''Latinka''' se vyvinula z humanistické polokurzívy, která pomalu vytlačovala novogotická písma. Latinka se nejdříve ujala v 16. století v Itálii, Španělsku, Polsku a postupně se dostala i do dalších zemí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s.&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
PRŮŠOVÁ, Jana. ''Vznik a vývoj písma 1''. Praha: Nakladatelství grafické školy, 2007. ISBN 978-80-86824-04-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PRŮŠOVÁ, Jana. ''Vznik a vývoj písma 2''. Praha: Nakladatelství grafické školy, 2007. ISBN 978-80-86824-04-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
LOUKOTKA, Čestmír. ''Vývoj písma''. I. vydání. Praha: Orbis, 1946.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MOJDL@ Lubor. ''Ecyklopedie písem světa I.'' I. vydání. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-288-0. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související stránky===&lt;br /&gt;
[[Jazyk a písmo (Egyptologie)]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Mezopotámii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Egyptě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Řecku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Římě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Dejiny knižníc v európskom stredoveku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Vznik písma, dějiny písma, latinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podpora_d%C4%9Btsk%C3%A9ho_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=51779</id>
		<title>Podpora dětského čtenářství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podpora_d%C4%9Btsk%C3%A9ho_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=51779"/>
		<updated>2018-01-20T15:36:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Doplnění názvu kapitoly &amp;quot;odkazy&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době je dětské [[Čtení a čtenářské dovednosti|čtenářství]] v České republice velice podporováno. Jedná se ale převážně o podporu, která je věnována akcím, které mají zlepšit čtenářství u dětí. Materiály, které by pomáhaly při přípravě stále chybí. Velkým nedostatkem v České republice je absence nějakého periodika, který by pravidelně informoval o událostech, které proběhly nebo proběhnou na podporu čtenářství. Tyto informace se velice často objevují na [[Internet|internetu]], a to převážně na stránkách [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků|SKIP]]u (Svaz knihovníků a informačních pracovníků). Tento svaz pořádá velké množství akcí na toto téma. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Akce na podporu dětského čtenářství ČR ==&lt;br /&gt;
Podpora se rozděluje na akce, které pořádají knihovny (např. Noc s Andersenem, Kniha pro prvňáčka atd.), a které jsou neknihovní (např. Celé Česko čte dětem). Neknihovní akce jsou pořádány za přispění státu, grantů a knihovní akce jsou pořádány převážně na náklady knihoven nebo s částečným příspěvkem od státu nebo grantu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovní===&lt;br /&gt;
Akce, které zde budou zmíněny jsou akce, které jsou celostátní a pořádají je [[Veřejná knihovna|knihovny]]. Existují ale i akce, které si pořádají knihovny samy, tedy zrealizují svůj vlastní nápad. Celostátní akce jsou pořádány pod záštitou Klubu dětských knihoven, který spadá pod SKIP. Mezi nejznámější akce patří:    &lt;br /&gt;
====Noc s Andersenem==== &lt;br /&gt;
Tato akce je asi nejznámější akce, která je i velmi aktivně mediálně propagovaná. Poprvé se akce konal v roce 2000 a postupně se rozšířila i za hranice České republiky. Noc se pořádá vždy 2. dubna, kdy se narodil právě Hans Christian Andersen. Akce probíhá v knihovnách, kdy vybraní dětští čtenáři přespávají v knihovnách a plní zde zajímavé úkoly (malování, vyrábění, zpívaní aj.)&lt;br /&gt;
====Kde končí svět====&lt;br /&gt;
Projekt se poprvé objevil v roce 2001 a připravuje ho Klub českých knihoven SKIP. Tato akce se snaží motivovat, podporovat a inovovat knihovny, a to převážně dětské oddělení. Projekt má 4 kategorie: oblast dětského čtenářství, oblast literárních soutěží a tvůrčího psaní, oblast výtvarných soutěží a oblast literárně-dramatická. Knihovny si vyberou určitou oblast a téma a děti na to téma tvoří. Vybraní jedinci z celé republiky jsou nakonec pasování n „Rytíře Řádu krásného slova“. &lt;br /&gt;
====Velké říjnové společné čtení====&lt;br /&gt;
Akce VŘSČ je celostátní akce, která se nevěnuje pouze dětskému čtenářství, ale celkově na podporu čtenářství. Děti se zde zapojují do maratonu čtení, kdy předčítají svým spolužákům.&lt;br /&gt;
====Den pro dětskou knihu====&lt;br /&gt;
Jedná se o nejnovější akci v rámci podpory d[[Metody výuky počátečního čtení|dětského čtenářství]]. Poprvé se den pro dětskou knihu pořádal v Děčíne v roce 2006. Při této akci se podporují nakladatelé dětských knih a je doprovázená dalšími akcemi jako jsou dny otevřených dveří, výstavy a soutěže.  &lt;br /&gt;
====Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka====&lt;br /&gt;
V současnosti se jedná o akci, kterou pořádá SKIP, v rámci knihoven ve spolupráci se školami, a to převážně prvními ročníky ZŠ. Vybraná třída se v průběhu roka dostavuje do knihovny a seznamují se zde s tím, jak knihovna funguje. Na konci roku získávají tzv. Knížku pro prvňáčka. Jedná se o publikaci, která je určena pouze pro účastníky daného ročníku.  &lt;br /&gt;
====Mezi další knihovní akce patří:====&lt;br /&gt;
Kamarádka knihovna &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Anketa SUK – čteme všichni &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ruka v ruce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Děti čtou nevidomým dětem &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Poprvé do školy – poprvé do knihovny &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Neknihovní===&lt;br /&gt;
Neknihovní akce jsou zaměřeny nejenom na děti ale také na jejich rodiče, kteří velmi ovlivňují vztah dětí ke knihám.&lt;br /&gt;
====Celé Česko čte dětem====&lt;br /&gt;
Nejznámější neknihovní akce, která se věnuje podpoře dětského čtenářství. Cílem akce je ukázat, jak důležité je, aby rodiče četli svým dětem nahlas. Díky tomu se upevňují v rodinách vztahy a důvěra dětí v rodiče. A hlavně upevňuje vztah dětí k četbě. &lt;br /&gt;
Kampaň se snaží pomoci rodičům, aby pro svoje děti vybírali kvalitní literaturu. Celá akce je velmi dobře mediálně podporována a řada známých osobností veřejně akci podporuje. &lt;br /&gt;
====Rosteme s knihou====&lt;br /&gt;
Tento projekt byl poprvé představen na veletrhu Svět knihy Brno v roce 2005. Posláním akce je posílit vztah dětí a dospělých ke čtení knih a literatuře. Akce se snaží novým, zajímavým způsoben oslovit předškoláky a školáky s cílem rozvíjet jejich čtenářské dovednosti. &lt;br /&gt;
====Děti, čtěte!====&lt;br /&gt;
Festival, který je pořádán v prostorách Strahovského kláštera a snaží se oslovit zejména děti s rodiči.  Tento literárně-dramatický festival pořádá nakladatelství Meander.&lt;br /&gt;
====Čtení pomáhá====&lt;br /&gt;
Projekt spojuje podporu dětského čtenářství s charitativními činnostmi. Do projektu, který probíhá na webových stránkách [http://www.ctenipomaha.cz www.ctenipomaha.cz] se mohou žáci základních a středních školách zaregistrovat a poté pomáhat. Stačí když si vyberou ze seznamu knihu, přečtou ji a vyplní krátký dotazník. Pokud vyplnili dotazník správně, získají 50 Kč, které mohou darovat na vybranou charitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠILEROVÁ, Eva. Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích [online]. Praha, 2013 [cit. 2018-01-17]. Diplomová práce. Karlova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Hana Landová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/107402/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Veřejná knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Metody výuky počátečního čtení]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ctenipomaha.cz Čtení pomáhá]&lt;br /&gt;
* [http://www.kdk.munovapaka.cz/ Klub dětských knihoven ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
dětské čtenářství, projekty, akce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=51722</id>
		<title>Vývoj písma</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma&amp;diff=51722"/>
		<updated>2018-01-17T21:26:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Doplňení informací&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Písmo je prostředek, díky kterému se do dnešní doby zachovaly jazyky a kultury národů, a to i těch, kteří dávno vyhynuli. Písmo tedy zachovává dějiny lidstva. Jedná se o výtvor čistě lidského charakteru a takto se lidé odlišili od ostatních tvorů. Národy, které neměly písmo, snadno měnily [[řeč]], která se buď rozpadla v dialekty, nebo podlehla jazyku sousedních národů, které již písmo znaly. Vývoj písma úzce souvisí s použitou psací látkou, která závisela na zeměpisné poloze dané kultury - dostupnost přírodních zdrojů a lidská vynalézavost. Dalším faktorem, které ovlivnilo vývoj písma bylo psací náčiní. Písmo se začalo vyvíjet před 5 000 lety. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předchůdci písma ===&lt;br /&gt;
Než vzniklo samotné písmo, začaly se objevovat první pokusy o sdělení. V každé kultuře se objevovaly různé způsoby, jak zaznamenat nějakou informaci. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Upamatovací značky byly první pokus o sdělení, jednalo se např. o zlomený či umístěný šíp, který ukazoval směr lovu. Propracovanějším systémem bylo tzv. Kipu, tedy uzlové písmo, které se objevilo ve Střední a Jižní Americe. Jednalo se o systém různě dlouhých a barevných šnůr a různě rozmístěných uzlů. Využívalo se jako kalendář, nebo k zápisu číselných hodnot. V Mexiku a Peru byli zaměstnávány tzv. &amp;quot;pletači&amp;quot; uzlů, kteří měli obdobnou funkci jako později písaři. Asi neznámějším předchůdcem písma jsou jeskynní malby. Není však jisté, jestli šlo o obraz umělecký nebo o sdělení - piktogram. Nejznámější malby byly nalezeny v jihoevropských jeskyních - Altamira, Pasiega, Lascaux - &amp;quot;tragédie lovce&amp;quot;, Luegerie-Basse a v severoafrických jeskyních, Švédsku atd. Spousta vyobrazení má magický nebo kultovní význam. Podobný záměr jako malby měli i sošky, jako např. velmi známá Věstonická Venuše z Jižní Moravy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky písma ==&lt;br /&gt;
V oblastech na poříčí Nilu v Egyptě, meziříčí Eufratu a Tigridu,v údolí Žluté řeky a Veliké řeky v Číně na sobě nezávisle vzniklo písmo. Za prvopočátky evropského písma považujeme oblast Egypta a Mezopotámie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Egyptské hieroglyfy===&lt;br /&gt;
[[Jazyk a písmo (Egyptologie)|Hieroglyfy]] jsou považovány s klínovým písmem za nejstarší písmo vůbec. Nápisy v kameni a na papyru sahají až před rok 4 000 př. n. l a využívali se až do první poloviny 3. století n.l. Vzniklo díky potřebě zaznamenávat náboženské texty pro další generace. V tomto dlouhém, vývojovém období došlo k mnoha změnám. Původně se jednalo o obrázkové písmo, kdy každý obrázek znamenal jedno slovo. Tyto hieroglyfy se tesaly do stěn chrámu, pyramid a psalo se s nimi na papyrus, slonovinu, dřevo. Na psaní se využívala tyčinka nebo štětec. Nejčastější psací látkou byl papyrus, který se vyráběl ze šáchoru papírodárného. Kolem roku 3000 př. n. l. vzniklo hieratické písmo, pro potřeby úřední korespondence. Jednalo se o zjednodušenou verzi původního písma. Z hieratického písma se vyvinulo písmo démotické. Toto písmo je lidová, kurzívní forma hieratického písma. Nejznámějším objevem je Rosettská deska, která byla nalezena roku 1799 Jean-François Champollienem a díky ní bylo egyptské písmo rozluštěno. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klínové písmo ===&lt;br /&gt;
Další významnou oblastí je Mezopotámie, nížina mezi Eufratem a Tigridem, kde sídlil národ Sumerů. Sumerové využívaly k psaní hliněné tabulky. Tabulky vynikaly svou trvanlivostí a mnoho se jich tedy zachovalo až do dnešní doby. Sumerové využívali pro psaní klínové písmo. Klínové písmo bylo ryto do hliněných destiček pomocí speciálně upraveného rákosu.  Od 8. stol. př. n. l. pronikly do Mezopotámie vlny semitských přistěhovalců. Vítězní Aramejci pronikají celou zemí. Aramejské písmo vzniklé z písma fénického tak vytlačilo písmo klínové. Definitivní zánik písma nastal po porážce Babylónu Peršany. U konce asyrské říše se tu objevuje velmi důležitá osoba, ve spojitosti s knihovnictvím – Assurbanipal z Ninive, který vynikal svými kulturními zájmy. V Ninive zřídil velkou knihovnu, pro kterou nechal opsat všechny možné, dostupné tabulky z chrámů a ze soukromí obyvatel. Později bylo objeveno 20 000 hliněných tabulek s kulturním významem. Mezi nejznámější objev patří [[Knihovny ve starověké Mezopotámii|Epos o Gilgamešovi]]. Roku 2 350 př. n. l. Chetité převzali klínové písmo. Chetité byli svým původem neznámý ale českému vědci Bedřichu Hroznému se podařilo rozluštit jejich písmo a tím odhalit dějiny tajemného národa, který přišel z Malé Asie indoevropského původu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fénické písmo ===&lt;br /&gt;
Féničané si své písmo vytvořily ve 13. až 12. stol. př. n. l. Abeceda obsahovala 22 hláskových znaků, které měli ustálené pořadí. Opustili tedy obrázkové písma a zvolili jednoduché tvary slabičného písma. Fénické písmo nese světový význam. Četlo se zleva doprava, stejně jako písmo egyptské. Písmo se šířilo středomořskými obchodními cestami Féničanů do Řecka a dalších států. Mezi známé, nalezené nápisy byly nalezeny např. na sarkofágu krále Ahirama z Gebalu, náhrobní kámen krále Ešmunazara Sidonského (nejrozsáhlejší dochovvaný text). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Řecko ===&lt;br /&gt;
Řekové si pro své potřeby uzpůsobili fénické písmo, a to v první polovině 7. století př. n. l. Postupně se vyvinuly dvě roviny písma a to východní a západní. Z východního písma vzniklo novořecké písmo, které se využívá dodnes. Ze západního se vyvinula latinka. Řecká abeceda se rozšířila po všech ostrovech obývaných Řeky, odkud pronikla i na pevninu a jejích osad. Řekové psali štětcem, nebo psaní tyčinkou. Mimo lapidárního a kapitálního písma vznikly i lehčí formy písma – unciální a kurzívní. Pro rozvoj řeckého písemnictví byl důležitý jak papyrus, tak později pergamen (vyráběl se z telecí, ovčí nebo kozlí kůže). K nejstarším památkám dochovaných na pergamenu patří úryvek z Iliady (cca 3. stol. n. l.) a tři rukopisy bible (vatikánský, sinajský a alexandrijský). Na základě zájmu o řecké písmo vytvořili bratři Cyril a Metoděj staroslověnské písmo hlaholské, užívaným ve Velkomoravské říši. Ve 4. stol. př. n. l. se Řekové usadili v Alexandrii a založili zde [[Alexandrijská knihovna|knihovnu]]. Během tří století vybudovali nejvýznamnější knihovny. V Múseionu (za vlády Caesara) bylo uloženo na 700 000 svitků. Řekové se také naučili od Egypťanů knihy ilustrovat. Ilustrovala se jak krásná literatura, tak i např. vědecké práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Řím ===&lt;br /&gt;
Etruskové přijali řecké písmo v západní formě a upravili ho podle svých potřeb. Tuto podobu později převzali Římané, kterým ve 3. stol. n. l. Etruskové podlehli a tím zanikl jejich jazyk. Vývoj etruské abecedy k latince nebyl přímý, latinka se formovala prostřednictvím jiných kultur (Venetové, Ligurové, Rétové…). Nejstarší známý text psaný latinkou je nápis na zlaté sponě nalezené v Praeneste. Největší rozmach římského písemnictví nastal za doby císařské. Mimo písma nápisového vzniklo též písma jako jsou kapitála, rustika, unciála, kurzíva atd. Čechové přijali latinské písmo a rozšířili ho o diakritická znaménka. Před přijetím křesťanství Češi ani Slováci písmo neznali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Středověk==&lt;br /&gt;
Ve středověku se písma vyvíjí podle slohů, který se v průběhu historie objevují &lt;br /&gt;
=== Románské písmo===&lt;br /&gt;
Románské písmo se objevuje kolem 3. století, a to v majuskulní podobě. Tedy velká písmena, ale postupně se začíná objevovat i abeceda minuskulní, tedy písmena malé abecedy. Prvním písmem, který byl velice dlouho (3. až 8. století) využívaná, a to převážně v knižní kultuře, je Unciála. V 5. století se souběžně objevuje i polounciála, tedy přechod mezi velkou a malou abecedou. V 8. století se objevuje Karolínská minuskula. Toto písmo vzniklo na dvoře Karla Velikého ve Francké říši. Písmo bylo uzpůsobeno pro potřeby rychlého a snadnějšího opisování knih. Toto písmo v 11. století začíná pomalu mizet a nahrazuje ho gotické písmo &lt;br /&gt;
===Gotické písmo===&lt;br /&gt;
Gotické písmo je úzké, sevřené a neobjevují se u něho žádné oblouky a z dnešního pohledu velmi špatně čitelné. Gotické písmo se objevuje od 10. století, a to hned v několika podobách. Písmo má formu jak majuskulní tak i minuskulní. Nevýznamnější písma gotiky byla textura a bastarda. Z bastardy se vyvinul švabach, kterým se psalo v některých zemích až do minulého století. Po vynálezu [[Vývoj knihtisku|knihtisku]] [[Johannes Gutenberg|Johannesem Gutenbergem]] se písmo začalo rozvíjet ve dvou liniích a to písma, se kterými se psalo a písma, se kterými se tisklo.  &lt;br /&gt;
===Renesanční písmo===&lt;br /&gt;
Renesanční neboli humanistické písmo se snaží napodobovat antické písmo. Přepisují se tedy svitky z antiky, teda to si alespoň mysleli humanističtí opisovatelé. Ve skutečnosti se jednalo o spisy, které byly opsány v době Karla Velikého, tedy v době Karolínské minuskuli. Tím pádem se v době renesance napodobuje karolínská minuskula. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s.&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
PRŮŠOVÁ, Jana. ''Vznik a vývoj písma 1''. Praha: Nakladatelství grafické školy, 2007. ISBN 978-80-86824-04-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
PRŮŠOVÁ, Jana. ''Vznik a vývoj písma 2''. Praha: Nakladatelství grafické školy, 2007. ISBN 978-80-86824-04-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
LOUKOTKA, Čestmír. ''Vývoj písma''. I. vydání. Praha: Orbis, 1946.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související stránky===&lt;br /&gt;
[[Jazyk a písmo (Egyptologie)]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Mezopotámii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Egyptě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Řecku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Římě]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Dejiny knižníc v európskom stredoveku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Vznik písma, dějiny písma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podpora_d%C4%9Btsk%C3%A9ho_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=51704</id>
		<title>Podpora dětského čtenářství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Podpora_d%C4%9Btsk%C3%A9ho_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD&amp;diff=51704"/>
		<updated>2018-01-17T13:25:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: Vytvoření nového hesla&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V dnešní době je dětské [[Čtení a čtenářské dovednosti|čtenářství]] v České republice velice podporováno. Jedná se ale převážně o podporu, která je věnována akcím, které mají zlepšit čtenářství u dětí. Materiály, které by pomáhaly při přípravě stále chybí. Velkým nedostatkem v České republice je absence nějakého periodika, který by pravidelně informoval o událostech, které proběhly nebo proběhnou na podporu čtenářství. Tyto informace se velice často objevují na [[Internet|internetu]], a to převážně na stránkách [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků|SKIP]]u (Svaz knihovníků a informačních pracovníků). Tento svaz pořádá velké množství akcí na toto téma. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Akce na podporu dětského čtenářství ČR ==&lt;br /&gt;
Podpora se rozděluje na akce, které pořádají knihovny (např. Noc s Andersenem, Kniha pro prvňáčka atd.), a které jsou neknihovní (např. Celé Česko čte dětem). Neknihovní akce jsou pořádány za přispění státu, grantů a knihovní akce jsou pořádány převážně na náklady knihoven nebo s částečným příspěvkem od státu nebo grantu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovní===&lt;br /&gt;
Akce, které zde budou zmíněny jsou akce, které jsou celostátní a pořádají je [[Veřejná knihovna|knihovny]]. Existují ale i akce, které si pořádají knihovny samy, tedy zrealizují svůj vlastní nápad. Celostátní akce jsou pořádány pod záštitou Klubu dětských knihoven, který spadá pod SKIP. Mezi nejznámější akce patří:    &lt;br /&gt;
====Noc s Andersenem==== &lt;br /&gt;
Tato akce je asi nejznámější akce, která je i velmi aktivně mediálně propagovaná. Poprvé se akce konal v roce 2000 a postupně se rozšířila i za hranice České republiky. Noc se pořádá vždy 2. dubna, kdy se narodil právě Hans Christian Andersen. Akce probíhá v knihovnách, kdy vybraní dětští čtenáři přespávají v knihovnách a plní zde zajímavé úkoly (malování, vyrábění, zpívaní aj.)&lt;br /&gt;
====Kde končí svět====&lt;br /&gt;
Projekt se poprvé objevil v roce 2001 a připravuje ho Klub českých knihoven SKIP. Tato akce se snaží motivovat, podporovat a inovovat knihovny, a to převážně dětské oddělení. Projekt má 4 kategorie: oblast dětského čtenářství, oblast literárních soutěží a tvůrčího psaní, oblast výtvarných soutěží a oblast literárně-dramatická. Knihovny si vyberou určitou oblast a téma a děti na to téma tvoří. Vybraní jedinci z celé republiky jsou nakonec pasování n „Rytíře Řádu krásného slova“. &lt;br /&gt;
====Velké říjnové společné čtení====&lt;br /&gt;
Akce VŘSČ je celostátní akce, která se nevěnuje pouze dětskému čtenářství, ale celkově na podporu čtenářství. Děti se zde zapojují do maratonu čtení, kdy předčítají svým spolužákům.&lt;br /&gt;
====Den pro dětskou knihu====&lt;br /&gt;
Jedná se o nejnovější akci v rámci podpory d[[Metody výuky počátečního čtení|dětského čtenářství]]. Poprvé se den pro dětskou knihu pořádal v Děčíne v roce 2006. Při této akci se podporují nakladatelé dětských knih a je doprovázená dalšími akcemi jako jsou dny otevřených dveří, výstavy a soutěže.  &lt;br /&gt;
====Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka====&lt;br /&gt;
V současnosti se jedná o akci, kterou pořádá SKIP, v rámci knihoven ve spolupráci se školami, a to převážně prvními ročníky ZŠ. Vybraná třída se v průběhu roka dostavuje do knihovny a seznamují se zde s tím, jak knihovna funguje. Na konci roku získávají tzv. Knížku pro prvňáčka. Jedná se o publikaci, která je určena pouze pro účastníky daného ročníku.  &lt;br /&gt;
====Mezi další knihovní akce patří:====&lt;br /&gt;
Kamarádka knihovna &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Anketa SUK – čteme všichni &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ruka v ruce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Děti čtou nevidomým dětem &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Poprvé do školy – poprvé do knihovny &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Neknihovní===&lt;br /&gt;
Neknihovní akce jsou zaměřeny nejenom na děti ale také na jejich rodiče, kteří velmi ovlivňují vztah dětí ke knihám.&lt;br /&gt;
====Celé Česko čte dětem====&lt;br /&gt;
Nejznámější neknihovní akce, která se věnuje podpoře dětského čtenářství. Cílem akce je ukázat, jak důležité je, aby rodiče četli svým dětem nahlas. Díky tomu se upevňují v rodinách vztahy a důvěra dětí v rodiče. A hlavně upevňuje vztah dětí k četbě. &lt;br /&gt;
Kampaň se snaží pomoci rodičům, aby pro svoje děti vybírali kvalitní literaturu. Celá akce je velmi dobře mediálně podporována a řada známých osobností veřejně akci podporuje. &lt;br /&gt;
====Rosteme s knihou====&lt;br /&gt;
Tento projekt byl poprvé představen na veletrhu Svět knihy Brno v roce 2005. Posláním akce je posílit vztah dětí a dospělých ke čtení knih a literatuře. Akce se snaží novým, zajímavým způsoben oslovit předškoláky a školáky s cílem rozvíjet jejich čtenářské dovednosti. &lt;br /&gt;
====Děti, čtěte!====&lt;br /&gt;
Festival, který je pořádán v prostorách Strahovského kláštera a snaží se oslovit zejména děti s rodiči.  Tento literárně-dramatický festival pořádá nakladatelství Meander.&lt;br /&gt;
====Čtení pomáhá====&lt;br /&gt;
Projekt spojuje podporu dětského čtenářství s charitativními činnostmi. Do projektu, který probíhá na webových stránkách [http://www.ctenipomaha.cz www.ctenipomaha.cz] se mohou žáci základních a středních školách zaregistrovat a poté pomáhat. Stačí když si vyberou ze seznamu knihu, přečtou ji a vyplní krátký dotazník. Pokud vyplnili dotazník správně, získají 50 Kč, které mohou darovat na vybranou charitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ŠILEROVÁ, Eva. Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích [online]. Praha, 2013 [cit. 2018-01-17]. Diplomová práce. Karlova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Hana Landová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/107402/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Veřejná knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Metody výuky počátečního čtení]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.ctenipomaha.cz Čtení pomáhá]&lt;br /&gt;
* [http://www.kdk.munovapaka.cz/ Klub dětských knihoven ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
dětské čtenářství, projekty, akce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=49924</id>
		<title>Úprava závěrečných prací na hesla (2017)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=49924"/>
		<updated>2017-10-31T08:09:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Název závěrečné práce !! Heslo 1 - bakalářka/diplomka !! Heslo 2 - úprava existujícího&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Věra Hojdarová || Principy služeb prezidentských knihoven|| Prezidentské knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Chaloupková|| Právo na zapomnění v prostředí internetu|| Právo na zapomnění v prostředí internetu||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| Znalostní společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Administrativní knihovny na ministerstvech České republiky|| Administrativní knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Fajkusová|| Google generace a její vztah k informacím|| Google generace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleš Krůta|| Digitální identita v době služeb Google|| Digitální identita||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Pivoňková|| Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích|| Podpora dětského čtenářství||Vývoj písma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Andrea Bílá|| Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů|| Komunitní funkce knihoven|| Informační zahlcení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Eliášková|| Regionální funkce knihoven ve Středočeském kraji v letech 2001–2011|| Regionální funkce knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření výkonnosti a kvality v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Suchá|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření spokojenosti uživatelů knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Doušova|| Možnosti zařazení deskových her do nabídky služeb veřejných knihoven|| Deskové hry v knihovnách||Bill Gate&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Interkulturní komunikace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Geografické informační systémy v oblasti životního prostředí a ochrany přírody|| Geografické informační systémy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Jerman|| Knihovnické služby pro bezdomovce|| Knihovnické služby pro bezdomovce||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| || Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Typologie uživatelů sociálních sítí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěpánka Filipová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| České sociální sítě pro čtenáře||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sabina Jůnová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Zahraniční sociální sítě pro čtenáře||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Hecová|| Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ : vliv rozdílných vzdělávacích programů|| Metody výuky počátečního čtení||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Iveta Peterčáková|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Vyhledávač Seznam||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Budoucnost katalogizační profese|| Katalogizátor||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sára Bezvodová|| Role animace v uživatelském rozhraní mobilních zařízení||Mobilní zařízení||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Informační profesionál||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jaroslav Nedavaška|| FRBRizace katalogů a databází – situace v zahraničí|| FRBRizace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Projekt Senioři píší Wikipedii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Růžičková|| Popis a evaluace projektu nové služby e-výpůjčky v Městské knihovně Úvaly|| Služba e-výpůjčky||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Bartoloměj Eliáš|| Audit znalostního managementu|| Znalostní management a znalosti v organizacích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Oborová brána Umění a architektura (ART)|| Oborové brány||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Syrovátková|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anežka Hegrová|| Analýza služeb veřejných knihoven pro zrakově postižené|| Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Vizualizace jako metoda prezentace dat|| Vizualizace dat||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Libuše Šimová|| Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele|| Uživatelské chování|| Digital divide - digitální propast&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Selekční jazyky farmaceutických klasifikačních systémů||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Farmakoinformatika||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Derwent Drug File||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| International Pharmaceutical Abstracts||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| IMS RESEARCH||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Merck Index||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| PubMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| BioMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Bibliographia medica Čechoslovaca||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv a databáze lékáren SÚKL||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Patricie Slaničková || Informační chování zdravotních sester|| Informační chování zdravotních sester|| Haptika&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Soudní knihovny v ČR|| Soudní knihovny v ČR||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Trendy v legislativách povinného odevzdávání online publikací v evropských zemích|| Povinný depozit online publikací v zahraničí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Havran|| Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice|| Zdeňka Braunerová||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Dufková|| Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity|| Knihy přání a stížností v knihovně||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Onleihe – online výpůjční systém digitálních médií|| Onleihe||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Knihovnické služby pro migranty||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Informačná bublina a jej dôsledky|| Informační bublina||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Historie a úroveň soutěže o nejkrásnější české knihy roku z pohledu hodnotící komise a reakcí v dobovém tisku|| Soutěž o nejkrásnější českou knihu roku||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Mapování terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích|| Terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Informační chování seniorů ve wiki prostředí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Virtuální realita: historie imerzivních praktik a vize budoucnosti|| Virtuální realita (do existujícího hesla přepracovat sekci o historii VR)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Manipulace s výsledky vyhledávání||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Klimplová|| Historický fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci|| Fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Rudová|| Budoucnost archivování filmu|| Archivace filmu||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Landrgottová|| Digitální knihovna HathiTrust, její funkce a služby|| HathiTrust||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vít Švejda|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=49749</id>
		<title>Úprava závěrečných prací na hesla (2017)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=49749"/>
		<updated>2017-10-23T14:46:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jana.Pivonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Název závěrečné práce !! Heslo !! Volný sloupec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| x || Principy služeb prezidentských knihoven|| Prezidentské knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Právo na zapomnění v prostředí internetu|| Právo na zapomnění v prostředí internetu||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| Znalostní společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Administrativní knihovny na ministerstvech České republiky|| Administrativní knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Google generace a její vztah k informacím|| Google generace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Digitální identita v době služeb Google|| Digitální identita||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Pivoňková|| Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích|| Podpora dětského čtenářství||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Andrea Bílá|| Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů|| Komunitní funkce knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Regionální funkce knihoven ve Středočeském kraji v letech 2001–2011|| Regionální funkce knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření výkonnosti a kvality v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření spokojenosti uživatelů knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Doušova|| Možnosti zařazení deskových her do nabídky služeb veřejných knihoven|| Deskové hry v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Interkulturní komunikace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Geografické informační systémy v oblasti životního prostředí a ochrany přírody|| Geografické informační systémy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Knihovnické služby pro bezdomovce|| Knihovnické služby pro bezdomovce||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| || Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Typologie uživatelů sociálních sítí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěpánka Filipová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| České sociální sítě pro čtenáře||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sabina Jůnová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Zahraniční sociální sítě pro čtenáře||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ : vliv rozdílných vzdělávacích programů|| Metody výuky počátečního čtení||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Iveta Peterčáková|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Vyhledávač Seznam||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Budoucnost katalogizační profese|| Katalogizátor||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Role animace v uživatelském rozhraní mobilních zařízení||Mobilní zařízení||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Informační profesionál||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| FRBRizace katalogů a databází – situace v zahraničí|| FRBRizace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Projekt Senioři píší Wikipedii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Popis a evaluace projektu nové služby e-výpůjčky v Městské knihovně Úvaly|| Služba e-výpůjčky||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| Znalostní management a znalosti v organizacích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Oborová brána Umění a architektura (ART)|| Oborové brány||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Syrovátkov|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Analýza služeb veřejných knihoven pro zrakově postižené|| Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Vizualizace jako metoda prezentace dat|| Vizualizace dat||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele|| Uživatelské chování||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Selekční jazyky farmaceutických klasifikačních systémů||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Farmakoinformatika||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Derwent Drug File||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| International Pharmaceutical Abstracts||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| IMS RESEARCH||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Merck Index||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| PubMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| BioMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Bibliographia medica Čechoslovaca||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv a databáze lékáren SÚKL||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Informační chování zdravotních sester|| Informační chování zdravotních sester||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Soudní knihovny v ČR|| Soudní knihovny v ČR||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Trendy v legislativách povinného odevzdávání online publikací v evropských zemích|| Povinný depozit online publikací v zahraničí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice|| Zdeňka Braunerová||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity|| Knihy přání a stížností v knihovně||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Onleihe – online výpůjční systém digitálních médií|| Onleihe||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Knihovnické služby pro migranty||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Informačná bublina a jej dôsledky|| Informační bublina||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Historie a úroveň soutěže o nejkrásnější české knihy roku z pohledu hodnotící komise a reakcí v dobovém tisku|| Soutěž o nejkrásnější českou knihu roku||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Mapování terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích|| Terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Informační chování seniorů ve wiki prostředí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Virtuální realita: historie imerzivních praktik a vize budoucnosti|| Virtuální realita (do existujícího hesla přepracovat sekci o historii VR)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Manipulace s výsledky vyhledávání||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Historický fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci|| Fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Budoucnost archivování filmu|| Archivace filmu||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Digitální knihovna HathiTrust, její funkce a služby|| HathiTrust||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jana.Pivonkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>