<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jaroslava.Pachlova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jaroslava.Pachlova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Jaroslava.Pachlova"/>
	<updated>2026-04-19T20:01:11Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NodeXL:_Interpretace_grafick%C3%A9ho_zobrazen%C3%AD_zm%C3%ADnek_o_Miroslavu_Kalouskovi_na_Twitteru&amp;diff=29298</id>
		<title>NodeXL: Interpretace grafického zobrazení zmínek o Miroslavu Kalouskovi na Twitteru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NodeXL:_Interpretace_grafick%C3%A9ho_zobrazen%C3%AD_zm%C3%ADnek_o_Miroslavu_Kalouskovi_na_Twitteru&amp;diff=29298"/>
		<updated>2016-01-11T00:48:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: úprava emailu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Členové projektu ==&lt;br /&gt;
'''Lucie Trojanová ''', Studia nových médií, e-mail: [mailto:luci.trojanova;&amp;amp;#64gmail.com luci.trojanova@gmail.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vizualizace projektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:NodeXL_Kalousek_1.png|[http://nodexlgraphgallery.org/Pages/Graph.aspx?graphID=55532 Odkaz na analýzu v NodeXL gallery]&lt;br /&gt;
Soubor:NodeXL_Kalousek_2.png|[http://nodexlgraphgallery.org/Pages/Graph.aspx?graphID=54846 Odkaz na analýzu v NodeXL gallery]&lt;br /&gt;
Soubor:NodeXL_Kalousek_3.png|[http://nodexlgraphgallery.org/Pages/Graph.aspx?graphID=55534 Odkaz na analýzu v NodeXL gallery]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Popis projektu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NodeXL je opensource nástrojem umožňující stahovat a analyzovat data ze sociálních sítí jako je Facebook, Twitter, Youtube nebo Flickr v prostředí Excelu. Pro seznámení se s jeho možnostmi jsem se snažila zaměřit na téma, které je aktuální a zároveň bohaté. NodeXL totiž umožňuje stahovat data stará maximálně 9 dní a proto jsem si vybrala osobnost české politiky - Miroslava Kalouska na síti Twitter, kde má profil jako @kalousekm. Vyhledávala jsem tedy všechny zmínky, tweety a re-tweety, v nichž se vyskytovalo heslo „kalousekm“. Grafů jsem vytvořila několik, abych mohla pozorovat proměny v jednotlivých grafech a tím trochu obejít časové omezení NodeXL. K tomuto rozhodnutí mě přiměla i skutečnost, že 4. října 2015 se měl Miroslav Kalousek setkat se současným ministrem financí Andrejem Babišem v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Setkání mělo proběhnout po roce a jejich rozhovor byl vyhlížen jako událost bohatou na emoce a jiskření mezi oběma politiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grafy&amp;lt;ref&amp;gt;http://nodexlgraphgallery.org/Pages/Graph.aspx?graphID=55532; http://nodexlgraphgallery.org/Pages/Graph.aspx?graphID=54846; http://nodexlgraphgallery.org/Pages/Graph.aspx?graphID=55534 &amp;lt;/ref&amp;gt; jsou tři (shora dolů): dva ze 4.10. před zahájením OVM a po skončení pořadu a jeden ze dne 5.10. Sledovala jsem proměnu obsahu tweetů, nejčastějších hashtagů i jak se jednotliví uživatelé posouvají v rámci skupin a jak se síť proměňovala. Z náhledů vlevo je vidět, že síť kolem @kalousekm obsahuje čím dál více propojení. Na všech grafech jsou stálé dvě skupiny – kolem @kalousekm a @AndrejBabis. Uživatelé twitteru zřejmě často zmiňují @kalousekm v souvislosti s @AndrejBabis, což je zřejmé protože oba muži mají úzký vztah k ministerstvu financí a uživatelé jejich osobnosti i politiku často porovnávali, nebo byli k jejich krokům kritičtí, např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„@vojtechfiala: @AndrejBabis konečně v OVM. Bohužel však s @kalousekm, který ho stejně jako loni vyškolí.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„@pazderskyjan: @kalousekm vemte mu koblihy a kakao! Třeba se z toho po.ere.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
@kalousekm vs. @AndrejBabis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profily obou uživatelů se liší. Uživatel @kalousekm není moc aktivní, zatím napsal 231 tweetů a má 10.7K followerů, zatímco Andrej Babiš má followerů 159K a tweetů téměř dvojnásobek - 576 (ke dni 13.10.).  Obsah tweetů na profilu Miroslava Kalouska je spíše informační a popisný, Andrej Babiš tweetuje mnohem více osobně. Za porovnání stojí tweety obou politiků ze dne 4.10., kdy kolem sebe pouze krouží a navzájem na sebe neukazují:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„@kalousekm: Dnes budu od 12:00 hostem pořadu Otázky Václava Moravce na ČT24.“ (RT: 6, F: 39) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
@andrejbabis: Jednu věc se nenaučím: nereagovat a nevytočit se, když se účelově a naschvál lže. I když jsem to trénoval.“ (RT: 15, F: 119)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tabulce níže je pak vidět, jak často uživatelé zmiňovali „kalousekm“ a jak často na něj reagovali – počet se postupně zvyšuje. Někteří uživatelé se v rámci vygenerovaných skupin přemisťovali, jiní zůstali na místě a diskutující postupně přibývali. Mezi uživatele, kteří heslo „kalousekm“ zmiňovali nejčastěji (edge weight) patřily zpočátku blesk24. Po skončení OVM se vedle blesk24 objevila silná vazba ze strany uživatele @pavelkout (webový grafik) a komentátora @alexandrmitrofa. Dne 5.10. pak byly nejsilnější vazby mezi @kalousekm a  @blanikz, @andrejbabis a @czechTV. Diskuze obou politiků v televizním pořadu zřejmě motivovala uživatele se vyjádřit ve svých tweetech, což je vidět na postupně rostoucím počtu uživatelů (vertices) i vazeb (edges) zmiňujících „kalousekm“. Hustota grafu (density), která není příliš vysoká, se ještě zmenšuje, ale zároveň se snižuje i „vzdálenost“ mezi uživateli (average geodesic distance). Znamená to, že se do diskuze zapojilo sice čím dál tím více uživatelů, ale bez vzájemných vazeb mezi sebou – reagovali tedy pouze na @kalousekm, ale mezi sebou OVM nediskutovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! kalousekm !! Mentions „kalousekm&amp;quot; !! Replies to „kalousekm&amp;quot; !! Tweet from „kalousekm“ !! Vertices !! Edges !! Graph Density !! Average Geodesic Distance&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4.10. před OVM || 27 || 14 || 1 || 47 || 81 || 0,032377428 || 2,299683&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4.10. po OVM || 87 || 17 || 1 || 95 || 235 || 0,021500559 || 2,237119&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5.10. || 200 || 31 || 1 || 176 || 632 || 0,015909091 || 2,125323&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NodeXL:_Ztohoven_a_%C4%8Derven%C3%A9_trenky&amp;diff=29297</id>
		<title>NodeXL: Ztohoven a červené trenky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NodeXL:_Ztohoven_a_%C4%8Derven%C3%A9_trenky&amp;diff=29297"/>
		<updated>2016-01-11T00:38:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: úprava emailů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Členové projektu ==&lt;br /&gt;
'''Jan Vlnas''', Studia nových médií, e-mail: [mailto:jan;&amp;amp;#64vlnas.cz jan@vlnas.cz ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Marta Kolárová''', Studia nových médií, e-mail: [mailto:martavkolarova;&amp;amp;#64gmail.com martavkolarova@gmail.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vizualizace projektu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:NodeXL_Ztohoven.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.nodexlgraphgallery.org/Pages/Graph.aspx?graphID=54915 Odkaz na analýzu v NodeXL gallery]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Popis projektu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k aktuálnosti tématu jsme se podívali, jakou reakci na twitteru vzbudila recese umělecké skupiny Ztohoven, která místo prezidentské standarty vyvěsila na Hradě obří červené trenky. Pracovali jsme s daty za období od 20. 9. 2015 do 30. 9. 2015. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hned při prvním pohledu na vizualizaci je patrné, kdo diskuzi dominuje – podle předpokladů je to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který je ve většině clusterů mezi hlavními použitými slovy. Také je patrné, že akce proběhla médii – hned uprostřed hlavního clusteru si můžeme všimnout České televize, dále pak Radiožurnál, Echo24, Lidové noviny, neovlivni.cz, Filip Horký (reportér ČT24) a často ji zmiňovali i mediální analytici, jako např. Filip Rožánek nebo Ján Simkanič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším zajímavým prvkem je řada nepropojených clusterů, která často patří některému konkrétnímu titulu, u kterého nedocházelo k přílišné interakci: Reflex, zpravyrozhlas.cz nebo aktualne.cz. Zajímavé je také centrální postavení ČT24. Také si můžeme všimnout, že simindr (Ján Simkanič), není zařazen v hlavním clusteru, ale má svůj vlastní (G2), který je silně centralizovaný. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z celkového výsledku je patrné, že diskuze se drží především v oblasti médií, to jsme ale také předpokládali. Z analýzy můžeme zjistit, jaká média mají jaký vliv a také na jakou skupinu, která se kolem nich utváří. Bylo by zajímavé zjistit také sentiment, který byl v diskuzích u jednotlivých témat použit, a lokality, ve kterých se o události diskutovalo nejvíce (předpokladem je Praha). Lokality by bylo možné zjistit buď na základě udané lokace v profilu jednotlivých účastníků nebo přímo z geotagovaných tweetů. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=29296</id>
		<title>Digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=29296"/>
		<updated>2016-01-11T00:16:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální knihovna''' je informační systém, zpravidla integrovaného typu, organizující a zpřístupňující informace  v elektronické formě, jehož podstatnou součástí je digitální sklad (repozitář) a související informační služby. &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální knihovny==&lt;br /&gt;
Pojem '''digitální knihovna''' (angl. digital library) se nejčastěji používá pro sbírky organizovaných elektronických informací, jejichž cílem je zajistit jejich dlouhodobé využívání. Přesto termín obsahuje mnoho nejasností. Také vývoj v oblasti výpočetní techniky a technologií ovlivňuje obsahu pojmu &amp;quot;digitální knihovna&amp;quot; a obdobně jsou vnášeny různé pohledy na náplň obsahu pojmu různorodě zaměřenými odbornými komunitami. Knihovník vidí v digitální knihovně pokrok v automatizaci od knihovny analogové (papírové) přes automatizovanou či hybridní (fyzické sbírky s automatizovaným katalogem) až po digitální (většina informací a služeb jsou elektronické). Pro databázového specialistu představuje digitální knihovna informační systém využívající architekturu federativních databází a pro odborníky zabývající se hypertextem a šíření informací je to jedna z nadstavbových aplikací webu.  Někdy bývají pojmem digitální knihovny označovány systémy, které představují úplně jiné entity (např. soubory algoritmů a procedur, systémy na správu dokumentů apod.).''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice digitální knihovny==&lt;br /&gt;
Z mnoha existujících definic pro digitální knihovny můžeme uvést alespoň tři základní definice z knihovědného hlediska: &amp;lt;ref name = &amp;quot;bartošek2004&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*''„Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;quot;'' &amp;lt;ref&amp;gt;ARMS, William Y. &amp;lt;i&amp;gt;Digital libraries&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge, Mass: MIT press, c2000, x, 287 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* ''„Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;VAN DE SOMPEL, H. a P. HOCHSTENBACH. &amp;lt;i&amp;gt;Reference Linking in a Hybrid Library Environment. Part 3, Generalizing the SFX solution in the &amp;quot;SFX@Ghent&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://search.proquest.com/docview/57491073?accountid=35514&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* ''„Digitální knihovna je digitální obdoba klasické knihovny, která získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v [[digitální repozitář|digitálním repozitáři]] a rovněž je zpřístupňuje.&amp;quot;''   &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. ''Digitální knihovny'' [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2001 [cit. 2015-12-04]. Dostupný z WWW: http://www.ics.muni.cz/mba/dl-datakon01.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní znaky digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
Z mnoha definic je možné identifikovat základní znaky digitálních knihoven: &amp;lt;ref name = &amp;quot;bartošek2004&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. ''Národní knihovna'', 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* pro digitální knihovnu není prioritní digitalizace fyzického materiálu, ale organizace elektronické sbírky za účelem lepšího přístupu&lt;br /&gt;
* digitální knihovna nebývá jedna uzavřená entita&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|informační zdroje]], které tvoří digitální knihovnu, jsou:&lt;br /&gt;
** '''heterogenní''' (způsobem uložení, správou, organizací objektů a použitými platformami), &lt;br /&gt;
** '''dynamické''' (začleňováním a vyřazováním ze struktury digitální knihovny) a &lt;br /&gt;
** '''multimediální''' (povahou dat).&lt;br /&gt;
* realizace digitální knihovny vyžaduje technologie pro propojení různých informačních prvků a toto propojení musí být pro uživatele transparentní&lt;br /&gt;
* uživateli by měl být zajištěn jednotný přístup k relevantním digitálním informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Typologie digitálních objektů==&lt;br /&gt;
Digitální knihovny byly původně tvořeny téměř výhradně '''textovými informačními zdroji''', ale v současnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu). &lt;br /&gt;
* Některé typy [[Digitální objekt|digitálních objektů]] nebo digitálních zdrojů zdrojů uvádí '''typologie iniciativy [[Dublin Core]]''' (''uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typologie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt''): &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. ''Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)''[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-11-24]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
** '''Text''' (text) včetně textu ve formě obrazu,&lt;br /&gt;
** '''obraz''' (image),&lt;br /&gt;
*** '''statický obraz''' (still image),&lt;br /&gt;
*** '''pohyblivý obraz''' (moving image), tj, video,&lt;br /&gt;
** '''zvuk''' (sound),&lt;br /&gt;
** '''program''' (software),&lt;br /&gt;
** '''datový soubor''' (data set).&lt;br /&gt;
* Někdy se poukazuje na pragmatické dělení zejména '''z hlediska původu informací''': &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
** '''Digitalizované''' (digitized) - jsou digitální formou původních tradičních zdrojů.&lt;br /&gt;
** '''Digitální''' (born digital) - vznikly přímo v digitální formě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Architektura digitální knihovny podle amerického modelu &amp;quot;Kahn-Wilensky&amp;quot;==&lt;br /&gt;
Americké digitální knihovny a elektronické archivy byly od 90. let v řadě případů budovány na základě obecné architektury (modelu, rámce) nazývané podle jejích autorů ([[Robert Kahn| '''Roberta Kahna''']] a [[Robert Wilenský|'''Roberta Wilenského''']]) jako &amp;quot;'''[[Architektura Kahn-Wilensky|architektura Kahn-Wilensky]]'''&amp;quot;. &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Americký projekt digitální knihovny por digitalizované technické zprávy===&lt;br /&gt;
V tomto kontextu byl významný původní projekt z oboru počítačové vědy - [http://www.cnri.reston.va.us/cstr.html '''Projekt digitální knihovny pro digitalizované technické zprávy - Computer Science Technical Reports Project, CSTR nebo CS-TR'''] z fondů amerických univerzit, který vedla ve spolupráci s dalšími institucemi [http://www.cnri.reston.va.us/ '''Korporace pro národní výzkumné iniciativy - Corporation for National Research Initiatives, CNRI''']. CNRI úzce spolupracovala  se skupinou IETF (International Engineering Task Force). &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komponenty architektury modelu &amp;quot;Kahn-Wilensky&amp;quot;===&lt;br /&gt;
Komponenty architektury digitální knihovny modelu &amp;quot;Kahn-Wilensky&amp;quot;: &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[Uživatelské rozhraní]]''' (user interface) pro komunikaci uživatele se systémem digitální knihovny pomocí prohlížeče a návazných klientských služeb&lt;br /&gt;
* '''[[Repozitář]]''' (repository) pro ukládání digitálních objektů (data i metadata). Repozitář je specifické digitální úložiště/skladiště pro digitální objekty. K přenosu informací z repozitáře je obecně využíván repozitářový přístupový protokol (Repository Access Protocol, RAP)&lt;br /&gt;
** Repozitáře moderního typu - zajištěné svébytnou softwarovou aplikací&lt;br /&gt;
** Databáze naskenovaných (digitalizovaných)dokumentů&lt;br /&gt;
** Webové servery&lt;br /&gt;
* '''Identifikační systém''' (handle system) pro generování, přidělování, správu a směřování [[Identifikátordigitálních objektů|jednoznačných identifikátorů digitálních objektů]]. (HDL, URN aj.)&lt;br /&gt;
* '''Vyhledávací systém''' (search system) pro vyhledávání informací. Zahrnují se sem indexy reprezentující popisná metadata, nebo také úplné texty, jsou-li předmětem zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Systémy pro tvorbu digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
Pro tvorbu digitálních knihoven existuje dnes celá řada softwarových produktů. Z této široké škály jich zmiňme aspoň několik: &amp;lt;ref&amp;gt;KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. ''Inforum 2006'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2006 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* systém '''Greenstone''' (využívaný i pro potřeby UNESCO), &lt;br /&gt;
* '''DSpace''', &lt;br /&gt;
* '''CDSware''', &lt;br /&gt;
* '''EPrints''', &lt;br /&gt;
* '''FEDORA''' (flexibilní univerzální digitální repozitář).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Seznamy digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
=== České digitální knihovny: ===&lt;br /&gt;
* '''Digitální knihovny v systému Kramerius''':&lt;br /&gt;
** [http://kramerius-info.nkp.cz/digitalizace-v-cr/odkazy-na-systemy-kramerius/ Systémy Kramerius ] - Kramerius ostatních knihoven ČR&lt;br /&gt;
*** [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Kramerius] '''Národní knihovna ČR'''&lt;br /&gt;
*** [http://kramerius.mzk.cz/search/ Kramerius] '''Moravská zemská knihovna'''&lt;br /&gt;
* '''Ostatní digitální knihovny ČR'''&lt;br /&gt;
** [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptorium] - snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech&lt;br /&gt;
** [http://www.webarchiv.cz/ Webarchiv] - řešení problematiky archivace národního webu, tj. bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.&lt;br /&gt;
** [http://dig.vkol.cz/ Digitální knihovna historických fondů] (Vědecká knihovna v Olomouci)&lt;br /&gt;
** [http://mapy.vkol.cz/ Digitální knihovna map] (Vědecká knihovna v Olomouci) &lt;br /&gt;
** [http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=2000 Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna]&lt;br /&gt;
** [http://www.ceska-poezie.cz/cek/ Česká elektronická knihovna] – Plnotextová databáze poezie 19. stol.  počátku 20. stol.&lt;br /&gt;
** [http://archiv.ucl.cas.cz/ Digitalizovaný archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR]&lt;br /&gt;
** [http://www.clavmon.cz/clavis/ CLAVIS MONUMENTORUM LITTERARUM ]&lt;br /&gt;
** [http://www.knihovna.utb.cz/digital/ Digitální knihovna elektronických knih Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně]&lt;br /&gt;
** [http://193.84.33.162/scan/ Digitální knihovna České zemědělské univerzity v Praze]&lt;br /&gt;
** [http://cte.cuni.cz/ České Texty Elektronicky!]&lt;br /&gt;
** [http://www.econlib.cz/zlatyfond/ Zlatý fond českého ekonomického myšlení]&lt;br /&gt;
** [http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=132 Digitální knihovna Národního ústavu lidové kultury]&lt;br /&gt;
** [http://147.231.53.91/src/index.php Czech Medieval Sources on-line]&lt;br /&gt;
** [http://www.bibliothecaeconomica.cz/ Bibliotheca Economica]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční digitální knihovny: ===&lt;br /&gt;
* '''Mezinárodní projekty a iniciativy'''&lt;br /&gt;
** [http://www.gutenberg.org/ Project Gutenberg] &lt;br /&gt;
** [http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ Digitální knihovny zapojené v rámci The European Library]&lt;br /&gt;
** [http://books.google.com/ Google Book Search]&lt;br /&gt;
** [http://www.doaj.org/ Directory of Open Access Journals]&lt;br /&gt;
* '''Zahraniční národní projekty'''&lt;br /&gt;
** [http://memory.loc.gov/ammem/index.html Library of Congress American Memory]&lt;br /&gt;
** [http://www.onb.ac.at/bibliothek/digitaler_lesesaal.htm Digitální sbírky Österreichische Nationalbibliothek]&lt;br /&gt;
** [http://gallica.bnf.fr/ Gallica – National Bibliothèque de France]&lt;br /&gt;
** [http://www.uleth.ca/lib/ New Zealand Digital Library]&lt;br /&gt;
** [http://www.snk.sk/?slovenska_digitalna_kniznica Slovenská digitálna knižnica]&lt;br /&gt;
** [http://literat.ug.edu.pl/ Biblioteka litaratury Polskiej w internecie]&lt;br /&gt;
** [http://www.pbi.edu.pl/ Polska biblioteka internetowa]&lt;br /&gt;
** [http://www.perseus.tufts.edu/hopper/ Perseus Digital Libray]&lt;br /&gt;
** [http://en.childrenslibrary.org/ International Children´s Digital Library]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. ''Národní knihovna'', 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-12-02]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/&lt;br /&gt;
* ROBINSON, David Bawden and Lyn. An introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-185-6048-101.&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
* Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Digitální knihovna [online]. c2013 [citováno 3. 02. 2014]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;amp;oldid=10596819&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Digitální knihovny. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovny.cz [online]. 2008-2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/digitalni-knihovny&lt;br /&gt;
* KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. In: INFORUM [online]. 2006 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD. TDKIV - Digitální knihovna]&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digitáln%C3%AD_knihovna&amp;amp;oldid=10596819 cs.wikipedia.org/ Digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Znalosti, vědění a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Strategie pro evropské knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitální knihovny, digitalizace, elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=29295</id>
		<title>Digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=29295"/>
		<updated>2016-01-11T00:15:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: odstranění šablony, oprava překlepů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální knihovna''' je informační systém, zpravidla integrovaného typu, organizující a zpřístupňující informace  v elektronické formě, jehož podstatnou součástí je digitální sklad (repozitář) a související informační služby. &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální knihovny==&lt;br /&gt;
Pojem '''digitální knihovna''' (angl. digital library) se nejčastěji používá pro sbírky organizovaných elektronických informací, jejichž cílem je zajistit jejich dlouhodobé využívání. Přesto termín obsahuje mnoho nejasností. Také vývoj v oblasti výpočetní techniky a technologií ovlivňuje obsahu pojmu &amp;quot;digitální knihovna&amp;quot; a obdobně jsou vnášeny různé pohledy na náplň obsahu pojmu různorodě zaměřenými odbornými komunitami. Knihovník vidí v digitální knihovně pokrok v automatizaci od knihovny analogové (papírové) přes automatizovanou či hybridní (fyzické sbírky s automatizovaným katalogem) až po digitální (většina informací a služeb jsou elektronické). Pro databázového specialistu představuje digitální knihovna informační systém využívající architekturu federativních databází a pro odborníky zabývající se hypertextem a šíření informací je to jedna z nadstavbových aplikací webu.  Někdy bývají pojmem digitální knihovny označovány systémy, které představují úplně jiné entity (např. soubory algoritmů a procedur, systémy na správu dokumentů apod.).''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice digitální knihovny==&lt;br /&gt;
Z mnoha existujících definic pro digitální knihovny můžeme uvést alespoň tři základní definice z knihovědného hlediska: &amp;lt;ref name = &amp;quot;bartošek2004&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*''„Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;quot;'' &amp;lt;ref&amp;gt;ARMS, William Y. &amp;lt;i&amp;gt;Digital libraries&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge, Mass: MIT press, c2000, x, 287 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* ''„Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;VAN DE SOMPEL, H. a P. HOCHSTENBACH. &amp;lt;i&amp;gt;Reference Linking in a Hybrid Library Environment. Part 3, Generalizing the SFX solution in the &amp;quot;SFX@Ghent&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999. Dostupné také z: http://search.proquest.com/docview/57491073?accountid=35514&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* ''„Digitální knihovna je digitální obdoba klasické knihovny, která získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v [[digitální repozitář|digitálním repozitáři]] a rovněž je zpřístupňuje.&amp;quot;''   &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. ''Digitální knihovny'' [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2001 [cit. 2015-12-04]. Dostupný z WWW: http://www.ics.muni.cz/mba/dl-datakon01.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní znaky digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
Z mnoha definic je možné identifikovat základní znaky digitálních knihoven: &amp;lt;ref name = &amp;quot;bartošek2004&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. ''Národní knihovna'', 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* pro digitální knihovnu není prioritní digitalizace fyzického materiálu, ale organizace elektronické sbírky za účelem lepšího přístupu&lt;br /&gt;
* digitální knihovna nebývá jedna uzavřená entita&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály|informační zdroje]], které tvoří digitální knihovnu, jsou:&lt;br /&gt;
** '''heterogenní''' (způsobem uložení, správou, organizací objektů a použitými platformami), &lt;br /&gt;
** '''dynamické''' (začleňováním a vyřazováním ze struktury digitální knihovny) a &lt;br /&gt;
** '''multimediální''' (povahou dat).&lt;br /&gt;
* realizace digitální knihovny vyžaduje technologie pro propojení různých informačních prvků a toto propojení musí být pro uživatele transparentní&lt;br /&gt;
* uživateli by měl být zajištěn jednotný přístup k relevantním digitálním informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Typologie digitálních objektů==&lt;br /&gt;
Digitální knihovny byly původně tvořeny téměř výhradně '''textovými informačními zdroji''', ale v současnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu). &lt;br /&gt;
* Některé typy [[Digitální objekt|digitálních objektů]] nebo digitálních zdrojů zdrojů uvádí '''typologie iniciativy [[Dublin Core]]''' (''uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typologie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt''): &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. ''Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)''[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-11-24]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
** '''Text''' (text) včetně textu ve formě obrazu,&lt;br /&gt;
** '''obraz''' (image),&lt;br /&gt;
*** '''statický obraz''' (still image),&lt;br /&gt;
*** '''pohyblivý obraz''' (moving image), tj, video,&lt;br /&gt;
** '''zvuk''' (sound),&lt;br /&gt;
** '''program''' (software),&lt;br /&gt;
** '''datový soubor''' (data set).&lt;br /&gt;
* Někdy se poukazuje na pragmatické dělení zejména '''z hlediska původu informací''': &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
** '''Digitalizované''' (digitized) - jsou digitální formou původních tradičních zdrojů.&lt;br /&gt;
** '''Digitální''' (born digital) - vznikly přímo v digitální formě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Architektura digitální knihovny podle amerického modelu &amp;quot;Kahn-Wilensky&amp;quot;==&lt;br /&gt;
Americké digitální knihovny a elektronické archivy byly od 90. let v řadě případů budovány na základě obecné architektury (modelu, rámce) nazývané podle jejích autorů ([[Robert Kahn| '''Roberta Kahna''']] a [[Robert Wilenský|'''Roberta Wilenského''']]) jako &amp;quot;'''[[Architektura Kahn-Wilensky|architektura Kahn-Wilensky]]'''&amp;quot;. &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Americký projekt digitální knihovny por digitalizované technické zprávy===&lt;br /&gt;
V tomto kontextu byl významný původní projekt z oboru počítačové vědy - [http://www.cnri.reston.va.us/cstr.html '''Projekt digitální knihovny pro digitalizované technické zprávy - Computer Science Technical Reports Project, CSTR nebo CS-TR'''] z fondů amerických univerzit, který vedla ve spolupráci s dalšími institucemi [http://www.cnri.reston.va.us/ '''Korporace pro národní výzkumné iniciativy - Corporation for National Research Initiatives, CNRI''']. CNRI úzce spolupracovala  se skupinou IETF (International Engineering Task Force). &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komponenty architektury modelu &amp;quot;Kahn-Wilensky&amp;quot;===&lt;br /&gt;
Komponenty architektury digitální knihovny modelu &amp;quot;Kahn-Wilensky&amp;quot;: &amp;lt;ref name =&amp;quot;bratková2008&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''[[Uživatelské rozhraní]]''' (user interface) pro komunikaci uživatele se systémem digitální knihovny pomocí prohlížeče a návazných klientských služeb&lt;br /&gt;
* '''[[Repozitář]]''' (repository) pro ukládání digitálních objektů (data i metadata). Repozitář je specifické digitální úložiště/skladiště pro digitální objekty. K přenosu informací z repozitáře je obecně využíván repozitářový přístupový protokol (Repository Access Protocol, RAP)&lt;br /&gt;
** Repozitáře moderního typu - zajištěné svébytnou softwarovou aplikací&lt;br /&gt;
** Databáze naskenovaných (digitalizovaných)dokumentů&lt;br /&gt;
** Webové servery&lt;br /&gt;
* '''Identifikační systém''' (handle system) pro generování, přidělování, správu a směřování [[Identifikátordigitálních objektů|jednoznačných identifikátorů digitálních objektů]]. (HDL, URN aj.)&lt;br /&gt;
* '''Vyhledávací systém''' (search system) pro vyhledávání informací. Zahrnují se sem indexy reprezentující popisná metadata, nebo také úplné texty, jsou-li předmětem zpracování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Systémy pro tvorbu digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
Pro tvorbu digitálních knihoven existuje dnes celá řada softwarových produktů. Z této široké škály jich zmiňme aspoň několik: &amp;lt;ref&amp;gt;KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. ''Inforum 2006'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2006 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* systém '''Greenstone''' (využívaný i pro potřeby UNESCO), &lt;br /&gt;
* '''DSpace''', &lt;br /&gt;
* '''CDSware''', &lt;br /&gt;
* '''EPrints''', &lt;br /&gt;
* '''FEDORA''' (flexibilní univerzální digitální repozitář).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Seznamy digitálních knihoven ==&lt;br /&gt;
=== České digitální knihovny: ===&lt;br /&gt;
* '''Digitální knihovny v systému Kramerius''':&lt;br /&gt;
** [http://kramerius-info.nkp.cz/digitalizace-v-cr/odkazy-na-systemy-kramerius/ Systémy Kramerius ] - Kramerius ostatních knihoven ČR&lt;br /&gt;
*** [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Kramerius] '''Národní knihovna ČR'''&lt;br /&gt;
*** [http://kramerius.mzk.cz/search/ Kramerius] '''Moravská zemská knihovna'''&lt;br /&gt;
* '''Ostatní digitální knihovny ČR'''&lt;br /&gt;
** [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptorium] - snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech&lt;br /&gt;
** [http://www.webarchiv.cz/ Webarchiv] - řešení problematiky archivace národního webu, tj. bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.&lt;br /&gt;
** [http://dig.vkol.cz/ Digitální knihovna historických fondů] (Vědecká knihovna v Olomouci)&lt;br /&gt;
** [http://mapy.vkol.cz/ Digitální knihovna map] (Vědecká knihovna v Olomouci) &lt;br /&gt;
** [http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=2000 Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna]&lt;br /&gt;
** [http://www.ceska-poezie.cz/cek/ Česká elektronická knihovna] – Plnotextová databáze poezie 19. stol.  počátku 20. stol.&lt;br /&gt;
** [http://archiv.ucl.cas.cz/ Digitalizovaný archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR]&lt;br /&gt;
** [http://www.clavmon.cz/clavis/ CLAVIS MONUMENTORUM LITTERARUM ]&lt;br /&gt;
** [http://www.knihovna.utb.cz/digital/ Digitální knihovna elektronických knih Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně]&lt;br /&gt;
** [http://193.84.33.162/scan/ Digitální knihovna České zemědělské univerzity v Praze]&lt;br /&gt;
** [http://cte.cuni.cz/ České Texty Elektronicky!]&lt;br /&gt;
** [http://www.econlib.cz/zlatyfond/ Zlatý fond českého ekonomického myšlení]&lt;br /&gt;
** [http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=132 Digitální knihovna Národního ústavu lidové kultury]&lt;br /&gt;
** [http://147.231.53.91/src/index.php Czech Medieval Sources on-line]&lt;br /&gt;
** [http://www.bibliothecaeconomica.cz/ Bibliotheca Economica]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční digitální knihovny: ===&lt;br /&gt;
* '''Mezinárodní projekty a iniciativy'''&lt;br /&gt;
** [http://www.gutenberg.org/ Project Gutenberg] &lt;br /&gt;
** [http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ Digitální knihovny zapojené v rámci The European Library]&lt;br /&gt;
** [http://books.google.com/ Google Book Search]&lt;br /&gt;
** [http://www.doaj.org/ Directory of Open Access Journals]&lt;br /&gt;
* '''Zahraniční národní projekty'''&lt;br /&gt;
** [http://memory.loc.gov/ammem/index.html Library of Congress American Memory]&lt;br /&gt;
** [http://www.onb.ac.at/bibliothek/digitaler_lesesaal.htm Digitální sbírky Österreichische Nationalbibliothek]&lt;br /&gt;
** [http://gallica.bnf.fr/ Gallica – National Bibliothèque de France]&lt;br /&gt;
** [http://www.uleth.ca/lib/ New Zealand Digital Library]&lt;br /&gt;
** [http://www.snk.sk/?slovenska_digitalna_kniznica Slovenská digitálna knižnica]&lt;br /&gt;
** [http://literat.ug.edu.pl/ Biblioteka litaratury Polskiej w internecie]&lt;br /&gt;
** [http://www.pbi.edu.pl/ Polska biblioteka internetowa]&lt;br /&gt;
** [http://www.perseus.tufts.edu/hopper/ Perseus Digital Libray]&lt;br /&gt;
** [http://en.childrenslibrary.org/ International Children´s Digital Library]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. ''Národní knihovna'', 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-12-02]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/&lt;br /&gt;
* ROBINSON, David Bawden and Lyn. An introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-185-6048-101.&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
* Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Digitální knihovna [online]. c2013 [citováno 3. 02. 2014]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;amp;oldid=10596819&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Digitální knihovny. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovny.cz [online]. 2008-2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/digitalni-knihovny&lt;br /&gt;
* KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. In: INFORUM [online]. 2006 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD. TDKIV - Digitální knihovna]&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digitáln%C3%AD_knihovna&amp;amp;oldid=10596819 cs.wikipedia.org/ Digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]&lt;br /&gt;
* [[Znalosti, vědění a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Strategie pro evropské knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitální knihovny, digitalizace, elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=29294</id>
		<title>Johannes Gutenberg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=29294"/>
		<updated>2016-01-11T00:08:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Johannes-Gutenberg.png|Johannes-Gutenberg|thumb|Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Johannes Gensfleisch''', řečený '''Gutenberg''' celým jménem ''Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg''&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipedie&amp;quot;&amp;gt;Johannes Gutenberg. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 November 2015 [cit. 2015-11-19]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Johannes_Gutenberg&amp;lt;/ref&amp;gt; (1397/1400-1468)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; byl německý '''tiskař''' a '''nakladatel''', tvůrce '''nové technologie tisku z výšky''' zvané [[Vývoj knihtisku|knihtisk]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;/&amp;gt; Vynález knihtisku je považován za jednu z nejvýznamnějších událostí moderní historie. Svůj vynález uskutečnil Gutenberg bez znalostí tiskových technologií Dálného východu, bezprostředně jej ovlivnily otisky dřevořezů na obrázcích náboženského obsahu a na hracích kartách. Výjimečnost jeho vynálezu spočívá ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces. Nejvýznamnějším Gutengergovým dílem je latinská dvousvazková '''42-řádková Bible'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bohatcová&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
=== Dětství a mládí ===&lt;br /&gt;
Johannes Gutenberg se narodil pravděpodobně v Mohuči, jako mladší syn v patricijské rodině Gensfleischů. Pověst o jeho kutnohorském původu (Kuttenberg), která vznikla v 16. století v českých zemích a někteří autoři z ní čerpali ještě v 19. století, nemá reálný základ.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Jméno bylo převzato z názvu rodového sídla &amp;quot;''Hofe zum Gutenberg''&amp;quot; a prameny dokazují jeho první použití okolo roku 1427.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipedie&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Gutenbergův otec, Friele Gensfleisch,byl z patricijského rodu z Mohuče. Jeho matka, Else Wirich, pocházela z rodiny obchodníků.  &lt;br /&gt;
Není přesně známo, jak Gutenberg strávil své dětství a mládí, ani jakého typu vzdělání se mu dostalo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;museum&amp;quot;&amp;gt; Gutenberg-Museum Mainz. The life of Johannes Gutenberg [online]. © 2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z: http://www.gutenberg-museum.de/117.0.html?&amp;amp;L=1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V letech 1419-20 snad pobýval na univerzitě v Erfurtu. Roku 1428 během ostrých střetů mezi cechy a patriciátem opustil Mohuč. Podle dostupných pramenů pobýval v letech 1434-1444 ve Štrasburku a do Mohuče se vrátil zpět v roce 1448. &lt;br /&gt;
V mládí se Gutenberg věnoval broušení drahokamů i zrcadel a byl také zlatníkem. Právě profese zlatníka, při které se často pracovalo s puncovními razidly ho v polovině 30. let přivedla k pokusům s odléváním kovových písmen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vynález knihtisku ==&lt;br /&gt;
Vynálezu knihtisku předcházela myšlenka sestavit stranu z jednotlivých '''znaků''' (písmen). Ta se dala opětovně přeskupit a použít znovu na jinou stranu, což celý tisk podstatně '''zefektivnilo a urychlilo'''.&lt;br /&gt;
Pro vynález knihtisku je důležité logické propojení tradičně známých postupů rozmnožování textu a obrazu (deskotisk nebo kovová razidla) s dalšími objevy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Jedná se zejména o:'''&lt;br /&gt;
* pohyblivé litery&lt;br /&gt;
* konstrukce licího strojku&lt;br /&gt;
* vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu)&lt;br /&gt;
* vhodné tiskové barvy&lt;br /&gt;
* konstrukce tiskařského lisu&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bohatcová&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nový přístup spočíval ve vlastnostech, množství a způsobu užití písmového materiálu, které vyhovovaly opakovanému používání. Přitom však kniha zůstávala ve formě tradičního kodexu.&lt;br /&gt;
Podmínkou pro vznik tištěné knihy byl také dostatek '''[[Papír|papíru]]'''. Dříve se používal '''[[Pergamen|pergamen]]''', který byl vzácný a nákladný.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bohatcová&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Gutenbergův lis.jpg|thumb|Tiskařský lis v muzeu v Mohuči]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== První tištěná díla == &lt;br /&gt;
=== Do roku 1450 ===&lt;br /&gt;
O prvenství '''[[Tištěná kniha|tištěné knihy]]''' se vedou spory. Tyto první tisky totiž neobsahují [[Impressum|'''impressum''']], tzn. údaje o místě vydání, tiskaři a roku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bohatcová&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Nejstarší dochovaná''' tištěná díla vznikla pravděpodobně až po Gutenbergově návratu do Mohuče v roce 1448 a to díky řadě peněžních půjček (první obnos poskytl měšťan Arnold Gelthuβ hned v roce 1448).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; K prvním tištěným knihám bývá řazen ''Almanach auf das Jahr 1448'' (Mohuč?, 1447?) a ''Sibyllenbuch'' (Mohuč?, cca 1450. Do této skupiny se dále řadí vydání donátu ''Ars minor'' (Mohuč? cca 1450).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Žádná z těchto zmíněných památek neobsahuje jméno tiskaře, dataci a místo tisku a dochovala se pouze ve fragmentech. Gutenbergovo původcovství v těchto případech zatím nebylo dokázáno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Po roce 1450 ===&lt;br /&gt;
Roku 1450 a 1452 si Gutenberg vypůjčil od bohatého mohučského obchodníka '''[[Johann Fust|Johanna Fusta]]''' dvakrát 1600 guldenů s šestiprocentním úrokem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Půjčka měla sloužit na nákup technických prostředků a dovybavení Gutenbergovy knihtiskařské dílny. Hlavním účelem této půjčky měla být realizace '''latinské Bible'''. Gutenberg byl přesvědčen, že už prodejen 50 výtisků bude schopen půjčku splatit. Zatímco Gutenberg považoval Fusta pouze za svého věřitele, ten se považoval za Gutenbergova společníka a spolumajitele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prvotisky ===&lt;br /&gt;
Prvotisky jsou speciální kategorií starých tisků. Zahrnují [[Deskotisk|deskotisky]], [[Bloková kniha|blokové knihy]] a díla vyrobená pomocí pohyblivých liter od počátků knihtisku až do 31. prosince 1500&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Gutenbergova Bible ==&lt;br /&gt;
Dílem přičítaným Gutenbergovi je latinská dvousvazková Bible, nazývaná také '''Biblia latina''', '''Gutenbergova Bible''' nebo '''pouze B42''' (Mohuč, mezi 1452 a 1455)&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipedie&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Číslo v jejím  názvu označuje počet řádků na stránce, který se pohybuje mezi 40-42 řádky. Dílo dokládá úsilí přiblížit tištěnou knihu soudobým [[Rukopisné knihy|rukopisným knihám]]. Vytváření iniciál a iluminátorská výzdoba byla zpracována klasicky, ručně.&lt;br /&gt;
V té době zaměstnávala Gutenbergova tiskařská dílna asi '''20 pomocníků''' a ve '''dvanáctihodinových pracovních cyklech''' zde pracovaly nejméně '''tři lisy'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Bible byla vytištěná ve dvou sloupcích, na 1282 stranách a ve 2 svazcích. Poprvé byla nabídnuta k prodeji ve Frankfurtu nad Mohanem už v roce 1454.&lt;br /&gt;
V současné době je dochováno celkem 36 úplných výtisků papírových a 12 pergamenových. Dva exempláře najednou lze shlédnout v Gutenbergově muzeu v Mohuči&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipedie&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. V České republice se v současnosti žádný úplný exemplář nenachází, Národní knihovna vlastní pouze fragment listu proroka Izaiáše &amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gutenberg_Bible,_Lenox_Copy,_New_York_Public_Library,_2009._Pic_01.jpg|thumb|Gutenbergova Bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Finanční problémy a konec života ==&lt;br /&gt;
Navzdory slibům a představám Gutenbergova věřitele Johanna Fusta o návratnosti jeho půjčky, nebyly tyto představy naplněny. Gutenberg příjmy z prodeje Bible průběžně investoval zpět do tiskárny a tak na něj Fust podal '''během podzimu 1455 žalobu pro nedodržení smlouvy'''. V roli svědka figuroval Gutenbergův tiskárenský pomocník '''[[Petr Schőffer|Petr Schőffer]]'''. Gutenberg spor prohrál. Soud vyčíslil Fustovu ztrátu na '''2020 guldenů''', z toho více než polovinu měl zaplatit hned. Vzhledem k tomu, že Gutenberg požadovaný obnos neměl, došlo k exekuci jeho majetku. Fust tím získal jeho dům, dílnu, tiskárenské zařízení a také nerozprodaný náklad Bible. Navíc, do tiskárny najmul Petra Schőffera. Tím přišel Gutenberg o tajemství své výroby. První dílo, na kterém je Schőffer přímo uveden jako tiskař pochází až z roku 1457&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Není známo, zda si Gutenberg poté zařídil novou tiskárnu. Ač o některých dílech se soudí, že by mohly pocházet z této nové, Gutenbergovy dílny, žádný doklad původcovství nebo případného spoluautorství o tom neexistuje. Někteří badatelé se domnívají, že z této dílny by mohla pocházet i '''B 36''', tedy '''druhá Bibla latina''' (Bamberg? cca 1458/59-60). &lt;br /&gt;
Mezi lety  1462-1465 pobýval Gutenbert nejspíše mimo Mohuč. Poslední písemné zprávy o něm pojednávají v lednu 1465. Tehdy se také dočkal prvního veřejného ocenění, neboť byla jako dvořan zaopatřen  v družině mohučského arcibiskupa Adolfa Nasavského&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Johannes Gutenberg zemřel 3. února 1468 v Mohuči. V té době se knihtisk šířil nejen v Německu, ale také po Evropě. Podle součaného stavu bádání bylo do konce roku 1500 vytištěno 26 550 bibliografických jednotek. Při průměrném nákladu 300 otisků se dostaname na 8 milionů knih celkem&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Gutenbergovo muzeum v Mohuči ==&lt;br /&gt;
Bylo založeno v roce 1900, u příležitosti 500. výročí narození Johanna Gutenberga. Založila jej skupina mohučských občanů. Expozice muzea je zasvěcena dějinám a vývoji knihtisku, knihám, knižnímu umění a rozvoji periodického tisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Inflow&amp;quot;&amp;gt;BACHOVÁ, Jana. Gutenbergovo muzeum v Mohuči. In: ''Inflow''. Publikováno: 27.4.2009. Dostupné z: http://www.inflow.cz/gutenbergovo-muzeum-v-mohuci&amp;lt;/ref&amp;gt;Slouží jako vědecké i popularizační pracoviště pro dějiny knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Gutenbergovo muzeum se nachází v centru historické Mohuče, naproti katedrále.&amp;lt;ref name=&amp;quot;museum&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V současnosti zabírá plochu tří budov. Nejstarší je budova označovaná jako „Romischen Kaiser&amp;quot;, postavená roku 1664, do které se muzeum přestěhovalo v roce 1926. Další dvě budovy byly přistaveny v roce 1962. Postupem času vznikla v muzeu oddělení tiskařských technik, knižního umění, exlibris, grafik a plakátů, dějin písemné kultury a také moderního knižního umění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Inflow&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Gutenberg-Museum_Mainz_585-vh.jpg|thumb|Gutenbergovo muzeum - Romischen Kaiser]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pomník===&lt;br /&gt;
Johannes Gutenberg má na náměstí v Mohuči pomník. Plastika, kterou vytvořil Berthel Thorvaldsen (1837) byla v letech 2008-2010 restaurována. Vedle Gutenbergova pomníku je napříč náměstím vyznačena 50. rovnoběžka.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Gutenberg_dom_mainz.jpg|thumb|Gutenbergův pomník v Mohuči]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam vynálezu knihtisku ==&lt;br /&gt;
Zajímavostí je, že v prvních desetiletích po vynálezu knihtisku byly rukopisné knihy ceněny více než tištěné a někteří dokonce tištěnými knihami opovrhovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipedie&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vynález knihtisku je spolu se [[Zámořské objevy|'''zámořskými objevy''']] a vynálezem [[Střelný prach|'''střelného prachu''']] jeden z objevů, které na počátku [[Novověk|novověku]] odstartovaly prudké změny ve společnosti. Vynález knihtisku lze považovat za základ, respektive jeden z pilířů '''informační revoluce.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Inflow&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Díky rychlejšímu a snadnějšímu vzniku a šíření psaného slova došlo ke zvýšení '''vzdělanosti''' a '''gramotnosti'''. Současně knihtisk vytvořil podmínky pro reformu náboženství a popularizaci víry v jazyce lidu a přispěl k rozšíření periodického tisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Inflow&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;Spolu s knihtiskem došlo také k vývoji '''typografie''' a kromě učené latiny se v tištěné podobě začaly prosazovat národní jazyky a lidová slovesnost. &lt;br /&gt;
Gutenbergův vynález nepřinesl však okamžitý zánik '''skriptorií''' s profesionálními opisovači a kaligrafy, ale způsobil jejich pozvolný útlum.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Hromadný tisk způsobil také citelný pokles prodejní ceny, změny v knihkupecké praxi a vznik knižního trhu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Po 350 let zůstaly základní technické principy Gutenbergova vynálezu nezměněny. První výraznější modifikace a inovace přinesla až průmyslová revoluce v 19. století v podobě vynálezu rotačky a rychlolisu. Až poloviny 20. století se nejvíce používal způsob tisku z výšky. Další změny přinesl rozvoj fotosazby a ofsetového tisku v druhé polovině 20. století. V současnosti pak získává na stále větším významu [[Elektronická kniha|'''elektronická kniha''']] a další formy elektronického publikování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Inflow&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* Johannes Gutenberg. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 November 2015 [cit. 2015-11-19]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Johannes_Gutenberg&lt;br /&gt;
* Gutenberg-Museum Mainz. The life of Johannes Gutenberg [online]. © 2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z: http://www.gutenberg-museum.de/117.0.html?&amp;amp;L=1&lt;br /&gt;
* BACHOVÁ, Jana. Gutenbergovo muzeum v Mohuči. In: ''Inflow''. Publikováno: 27.4.2009. Dostupné z: http://www.inflow.cz/gutenbergovo-muzeum-v-mohuci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kovové litery v počátcích knihtisku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Johannes Gutenberg, knihtisk, tiskaři&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Gutenberg Johannes]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Tisk&amp;diff=29293</id>
		<title>Tisk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Tisk&amp;diff=29293"/>
		<updated>2016-01-11T00:06:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace, oprava přesměrování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tisk je rozmnožování jednoho a více listů pomocí tiskařské formy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie tisku ===&lt;br /&gt;
První počátky tisku směřují do Číny, kde vznikly deskové tisky už v 9. století. Netisklo se ale pomocí tiskařského listu a tak se tisk nijak více nerozšířil. Až v 19. století se z Asie dostal do Evropy, jelikož byl používán moderní tiskařský lis a dřevěné desky. Za vynálezce mechanického knihtisku považujeme [[Johannes Gutenberg|Johannese Gutenberga]], který jako první začal využívat knihtisk za pomocí pohyblivých mechanických liter. Rozšíření jeho objevu mělo za následek obrovský nárůst produkce knih a jiné možnosti v předávání informací. Před tímto vynálezem byl znám tisk za pomocí dřevěných desek, kdy se do celé desky vyřezal text a ta se následně odlila. Byla to ale velmi zdlouhavá a náročná práce. &lt;br /&gt;
=== Druhy tisku ===&lt;br /&gt;
* z výšky&lt;br /&gt;
* z hloubky&lt;br /&gt;
* z plochy&lt;br /&gt;
* průtlačný tisk&lt;br /&gt;
=== Tisk z výšky ===&lt;br /&gt;
Při tisku z výšky je vytvořena forma s výstupky neboli body, na kterých se barva uchytává a následně obtiskne na papír. Do prohlubní ve formě se nedostane. &lt;br /&gt;
Gumovou nebo plastovou tiskovou formu nazýváme '''flexotiskem'''. Je vyráběna pomocí laseru a je nejčastěji používána na potisk lepenky, folií apod. &lt;br /&gt;
Naopak '''knihtiskem''' nazýváme dřevěnou nebo kovovou formu, která je vytvořena jako zrcadlový obraz a následně otisknuta na papír. Nejčastěji tuto formu tisku využíváme na časopisy, knihy apod. Je to nejstarší technika, je ale poměrně pracná a tudíž ji dnes nahrazují výkonnější postupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tisk z hloubky ===&lt;br /&gt;
'''Tamponový tisk''' neboli tampotisk: Obraz se otiskne pomocí silikonového tamponu na který je obtisknutý obraz z tiskové formy na požadovaný předmět, kterým jsou nejčastěji obaly a další nerovné výrobky. &lt;br /&gt;
'''Hlubotiskem''' nazýváme proces, při kterém je obraz vryt či vyleptán do tiskové formy a následně otisknut na nejčastěji umělecké tisky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tisk z plochy ===&lt;br /&gt;
Oba body (tisknoucí i netisknoucí prvky) jsou na stejné úrovni a liší se od sebe jen vlastnostmi povrchu.  Jestliže použijeme mastné tiskařské barvy, musí tisknoucí místa přijímat barvu a odpuzovat vodu. Netisknoucí musí být opakem, tudíž musí odpuzovat barvu a přijímat vodu.&lt;br /&gt;
Následně se tisková forma smáčí vodným roztokem a navaluje se na ni tisková barva.&lt;br /&gt;
Nepřímý tisk je příklad '''ofsetu'''. Jedná se o postup, kdy se tisková forma otiskuje na válec s gumovým potahem, který přenese obraz na papír. Tím odpadá nutnost zrcadlového obrazu a forma se tak méně opotřebovává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průtlačný tisk ===&lt;br /&gt;
Při průtlačném tisku barva přímo protéká tiskovou formou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Velkoformátový tisk ===&lt;br /&gt;
Velkoformátový tisk je určen odborné veřejnosti z reklamy, [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tisk#Velkoform.C3.A1tov.C3.BD_tisk GIS] apod. a také široké veřejnosti, která s velikými formáty pracuje. Výsledkem jsou například plakáty, prezentační materiály, loga, plány nebo schémata.&lt;br /&gt;
== Galerie ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Gutenberg.jpg|Johannes Gutenberg&lt;br /&gt;
Soubor:A_mechanized,_shaft-driven_printing-press,_tended_by_workmen_Wellcome_V0023752.jpg|Tisk&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[http://www.tisknu.cz/cz/ofsetovy-tisk Jak se tiskne ofsetový tisk?]&lt;br /&gt;
*[http://diit.cz/clanek/jak-se-tiskne-s-led Jak se tiskne za pomocí LED tisku?]&lt;br /&gt;
*[http://www.digimanie.cz/technologie-termosublimacniho-tisku/2415 technologie termosublimacniho tisku]&lt;br /&gt;
*[http://tiskarnysiroky.wz.cz/index2.html Tiskárny]&lt;br /&gt;
*[http://knihtisk.info/historie-knihtisku.php Knihtisk]&lt;br /&gt;
*[http://www.biography.com/people/johannes-gutenberg-9323828 Johannes Gutenberg]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Česká kniha v proměnách staletí, BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Vyd. 1. V Praze: Panorama, 1990, 622 p. ISBN 8070381310.&lt;br /&gt;
*Úvod do dějin tištěných médií, VEČEŘA, Pavel. Úvod do dějin tištěných médií. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2015. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-4178-9.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie knihy 1. vydání, VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie knihy 2. vydání, VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihtisk, tiskárny, Johannes Gutenberg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1ly_elektronick%C3%BDch_knih&amp;diff=29292</id>
		<title>Portály elektronických knih</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1ly_elektronick%C3%BDch_knih&amp;diff=29292"/>
		<updated>2016-01-11T00:00:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': https://pez.cuni.cz/eknihy/?lang=cs &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Portál elektronických zdrojů UK se skvěle hodí pro studenty, je dělen podle fakult.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Online projekt Městské knihovny v Praze ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Městská knihovna v Praze digitalizuje a nabízí volně dostupná díla českých klasiků, která jsou pak dostupná v několika formátech, včetně audionahrávky. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Rományzdarma.cz ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.romanyzdarma.cz/? &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Portál který nabízí romány a texty současných českých a slovenských autorů (kteří je dobrovolně poskytli ke zveřejnění).&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== eBookEater ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.ebookeater.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Portál kde mohou autoři bezplatně publikovat svá díla a čtenáři zase volně stahovat.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== eReading.cz ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': https://www.ereading.cz/cs/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Portál nabízí jak beletrii, tak odbornou literaturu s možností si knihu nejdřív vyzkoušet.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Palmknihy.cz ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.palmknihy.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Portál velké množství e-knih českých i zahraničních autorů.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Databook.cz ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.databook.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Portál nabízí především beletrii.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== eBux ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.ebux.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Ebux je internetový obchod nabízející mnoho žánrů s možností si knihu nejdřív vyzkoušet.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Flexibooks ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://flexibooks.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Portál nabízí multimediální interaktivní učebnice s možností si knihy vypůjčit na měsíc za zlomek ceny.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kosmas ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': https://www.kosmas.cz/eknihy &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Internetové knihkupectví, které krom nákupu knih umožňuje také stáhnout si některé tituly zdarma.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=29291</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=29291"/>
		<updated>2016-01-10T23:59:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' (narozen 1982) v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Nejvíce se proslavil tím, že byl britskou vládou oficiálně uznán jako '''[[Kyborg|kyborg]]'''. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
[[File:Neil_Harbisson_cyborgist.jpg|thumb|300x300px|První světově známý kyborg - Neil Harbisson]]&lt;br /&gt;
Neil se narodil ''27. července 1982'' katalánské matce a irskému otci. Narodil se s plně barvoslepý a vždy viděl pouze v odstínech šedi. Vyrůstal v Mataró v kaatalánské oblasti Španělska. Tam také studoval hudbu a umění, později studoval výtvarná umění na škole v Barceloně, kde se mu dostalo speciální výjimky - nemusel používat žádnou barvu ve svých pracích.&lt;br /&gt;
V roce 2001, Harbisson přestěhoval do Irska, aby na studia klavíru v Dublinu Waltons New School of Music. V roce 2002 se přestěhoval do Anglie studovat hudbu na Dartington College of Arts.&amp;lt;ref&amp;gt;Neil Harbisson. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Neil_Harbisson#cite_note-21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Od roku 2004 má Neil na hlavě nainstalovanou '''speciální anténu''', která mu umožňuje slyšet světlo, a to včetně spekter pro lidské oko neviditelných. myšlenka se zrodila rok před instalací na půdě Dartington College of Arts. &lt;br /&gt;
* V témže roce byl britskou vládou oficielně uznán kyborgem a to mu bylo zapsáno i do občanského průkazu.&amp;lt;ref&amp;gt;Not Impossible’s Cyborg Series #1: Neil Harbisson. Notimpossiblenow.com [online]. 2014 [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: http://www.notimpossiblenow.com/lives/neil-harbisson-not-impossible-cyborg-series&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
Harbisson původně kreslil obrazy černobílé. Od roku 2004 (tedy od doby co má anténu) maluje obrazy, které se vyznačují svou přehnanou barevností. Jeho nejznámějším projektem jsou ''''Sound Portraits (Zvukové portréty)''''. V tomto projektu snímá obličeje osob svou anténou a zvuk jejich tváře zaznamenává do obrazů. Do dnešní doby zaznamenal už mnoho známých osobností, prakticky ze všech odvětví. Mezi jeho obrazy najdeme například záznam tváře Ala Gora, Sira Tima Bernerse Lee, Nicole Kidman nebo třeba Moby.&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8CR&amp;diff=29290</id>
		<title>Knihovnické vzdělání v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8CR&amp;diff=29290"/>
		<updated>2016-01-10T23:57:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Knihovnické vzdělávání v České republice můžeme rozdělit do dvou rovin. Jedna rovina se týká '''akademického vzdělávání''', druhá pak '''mimoškolního vzdělávání''' knihovníků, kam lze zařadit celoživotní vzdělávání, či rekvalifikační kurzy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní rozdíl mezi těmito rovinami se nachází ve zřizovateli. Akademické vzdělávání v České republice zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Mimoškolní zajišťují a pořádají především samotné knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Vzdělávání knihovníků v České republice: stručné poznámky. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2010, 2015-11-19, (1) [cit. 2015-11-19]. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2010/1/vzdelavani-knihovniku-v-ceske-republice-strucne-poznamky.html?page_id=994&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie akademického vzdělání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== První knihovní zákon ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
Počátky akademického vzdělání knihovníků v České republice souvisí se vznikem Československé republiky v roce 1918. Se vznikem první československé ústavy a sbírky zákonů nebyly zapomenuty ani knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Československo mělo totiž velmi hustou síť knihoven a tak bylo zapotřebí legislativy, která by institucím dala jistý řád. V roce 1919 tak nabývá platnosti „Zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních,“ často nazýván jednoduše jako „1. knihovnický zákon.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon obsahoval dvanáct paragrafů, jeden z paragrafů se věnoval přímo knihovníkovi. Knihovny v obcích nad 10 000 obyvatel měl vést knihovník z povolání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří, Jan ČINČERA, Ivan HLAVÁČEK a Pravoslav KNEIDL. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bylo tedy nutné založit vzdělávání v oboru knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až do počátku dvacátých let pracovali v našich knihovnách jako knihovníci z povolání převážně vědci, učitelé, spisovatelé, básníci a jiní příslušníci inteligence bez odborného vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot; /&amp;gt; Tito dobrovolníci postrádali knihovnické vzdělávání, jejich znalosti v oboru knihovnictví byly načerpány samostudiem. Navíc nejčastěji své znalosti získávali tito neprofesionální pracovníci ze zahraničních dokumentů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení knihovnické školy se velmi zasloužili tehdejší přední čeští knihovníci a Svaz osvětový.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako první knihovnické vzdělávání můžeme označit třínedělní kurzy pro knihovníky, které byly pořádány právě již zmíněným Svazem osvětovým. Kurzy se otevřely v prosinci 1918 a vedl je knihovník Ladislav Jan Živný. V dubnu následujícího roku se kurzy konaly již dvouměsíční, další změnou bylo, že hlavní podporou bylo Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO). Na obou kurzech se nacházely stejné předměty – bibliografie, dějiny knihy, dějiny knihoven, katalogizace, klasifikace a správa knihoven. Tyto kurzy však nevyhovovaly k tomu, aby se splnil požadavek z 1. knihovnického zákona. Zákon požadoval státní zkoušku po jednoročním odborném studiu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se tento požadavek splnil, byla v r. 1920 založena Státní knihovnická škola. Tato jednoletá škola měla spíše charakter nástavbových kursů, neboť jak její ředitel Z. V. Tobolka, tak i ostatní učitelé byli jejími externími učiteli a škola nebyla zahrnuta do soustavy odborných škol.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již na počátku této školy se začaly projevovat rozdíly mezi knihovnami vědeckými a městskými. Rozlišnosti bychom našli v závěrečných zkouškách – knihovníci směřující do městských knihoven skládali zkoušku z pěti předmětů, jejich kolegové ve vědeckých knihovnách pak devět.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Ústí nad Labem byla na počátku 20. let 20. století otevřena německá Státní knihovnická škola, která sloužila pro knihovníky ve veřejných německých knihovnách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě probíhalo také vzdělávání knihovníků v obcích od 2 000 do 10 000 obyvatel. Tito knihovníci absolvovali tří týdenní kurzy. Existovali i kratší kurzy pro knihovníky v menších obcích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 30. léta 20. století ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hospodářská krize v roce 1928 zasáhla také knihovny. Nejenže se v důsledku nedostatků financí začala ve fondech veřejných knihoven objevovat braková literatura, omezil se však také provoz knihovnických škol. Nejhorší situace pro akademické školy byly léta 1932 a 1933.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další citelnou ránou pocítilo knihovnické školství ke konci 30. let. V roce 1939 byly na území Československa uzavřeny vysoké školy po dobu tří let. Přestává tak působit kvalitní škola, která by školila knihovníky do odborných knihoven. Hlavní funkci v knihovnickém vzdělávání tak převzaly střední odborné školy knihovnické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovnické vzdělávání po roce 1945 ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V druhé polovině 40. let minulého století si knihovnická práce začala budovat status odborné činnosti, ke které je potřeba speciální potřeba.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významným rokem pro akademické vzdělávání byl rok 1950, kdy vzniká při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (dále jen FF UK) Katedra knihovnictví a vědeckých informací (dnes se obor vyučuje na Ústavu informačních studií a knihovnictví při FF UK). Tento typ vzdělávání se o dva roky později objevil i na Slovensku, kde bychom tuto Katedru hledali na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (obor je i zda nadále vyučován na stejné univerzitě).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě vysokých škol s knihovnickým vzděláním fungovaly po roce 1945 v Československu středoškolské knihovnické školy. Jednalo se o maturitní obory. Začátky středních knihovnických škol v Praze a v Brně se datují rokem 1953, kdy byly otevřeny při pedagogických gymnáziích knihovnické větve. Při reorganizaci školského systému pak vznikly samostatné střední knihovnické školy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na Slovensku středoškolské knihovnické studium probíhalo v Bratislavě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úpadky akademické vzdělávání zažilo po únorovém převratu roku 1948 a po okupaci sovětskou armádou v srpnu roku 1968. Tyto události ovlivnily nejen vývoj vzdělání, ale také samotnou výuku. Do vzdělávacích programů se dostávala komunistická ideologie, studenti museli vykonávat různé propagandistické činnosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. a 80. letech se ve studiu začala prosazovat nejen rovina knihovnická, ale také tematika informační. Zvlášť výrazné bylo zaměření na automatizované informační systémy. Avšak socialistické Československo tehdy vážně zaostávalo ve výpočetní a další technice za vyspělými demokratickými státy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt; Knihovníci tak postrádali ve svém vzdělání tuto inovaci, jež již dnes považujeme za základ v tomto oboru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Druhý knihovnický zákon ====&lt;br /&gt;
V roce 1959 vychází další knihovnický zákon – „Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven,“ nazýván jako „2. knihovnický zákon.“ Ten se spíše věnoval systému a síti knihoven, uvádí však, že v profesionálních knihovnách by měl působit vystudovaný knihovník, a že v malých obecních knihovnách může pracovat dobrovolník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovnické vzdělání po roce 1989 ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z prvních kroků po tzv. sametové revoluci bylo zbavení knihovnictví ideologického zaměření, který byl během komunismu běžnou součástí. Dále se změnila koncepce, struktura a obsah vzdělání knihovníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podstatným krokem byla modernizace knihoven a zavedení výpočetní techniky. Knihovníci se museli vzdělávat v tomto úseku.&lt;br /&gt;
Velké změny zažily vysoké školy. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vznikl v roce 1992 Ústav informačních studií a knihovnictví (zkratka ÚISK), kam se přesunul studijní obor knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Opavě se na Slezské univerzitě zavedlo tříleté bakalářské studium knihovnictví na Filozoficko-přírodovědecké fakultě. Oboru „Informační studia a knihovnictví“ (akreditován v roce 1996) se také podařilo uchytit v Brně na Masarykově univerzitě. Na počátku šlo pouze o vzdělání při zaměstnání. Od ledna 2002 pak tento obor v nové koncepci zakotvil jako Kabinet knihovnictví Ústavu české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity s možnosti jak prezenčního, tak i kombinovaného studia bakalářského a magisterského.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současnost ===&lt;br /&gt;
V současné době se na území České republiky nachází všechny úrovně akademického vzdělávání knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Střední odborné školy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Střední knihovnické školy můžeme najít v Čechách i na Moravě. V Čechách ve městě Plzeň, Tábor, Sokolov, Mladá Boleslav a Polička. Na Moravě to jsou pak města Brno, Luhačovice a Olomouc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vyšší odborné školy ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V současné době se na území České republiky nachází dvě vyšší odborné školy se zaměřením na knihovnictví. Jedna je v Praze, druhá pak v Brně. V Brně se tato vyšší odborná škola nachází pod stejnou institucí jako střední knihovnická škola.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysoké školy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====='''Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze – Ústav informačních studií a knihovnictví'''=====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ÚISK nabízí ve studijním oboru „Informační studia a knihovnictví“ tříleté jednooborové bakalářské studium prezenční a kombinované.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve stejném oboru pak nabízí i dvouleté navazující magisterské studium, opět v možnosti prezenční, nebo kombinované formě studia. V rámci magisterského studia jsou tři specializace – specializace informační, knihovnická a knihovědná.&amp;lt;ref&amp;gt;Adresář škol zajišťujících studium oboru &amp;quot;knihovnictví&amp;quot;: Vysoké školy. Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/adresare-e-konference/adresare/adresar_knihovnickych_skol_a_skol_pribuznych_oboru.htm#vysoke&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ÚISK jako jediná vysoká škola v České republice nabízí doktorské studium v tomto odvětví. Studijní obor se nazývá „Informační věda,“ jedná se o tříleté studium, opět možno studia prezenčního či kombinovaného, obor je určen pro absolventy magisterského studia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně – Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví''' =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kabinet nabízí studijní obor „Informační studia a knihovnictví“ v tříletém bakalářském studiu a v dvouletém navazujícím magisterském. Možnost studovat prezenčně a kombinovaně je u obou úrovní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě''' =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''– Ústav bohemistiky a knihovnictví''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ústav nabízí studium tříletého bakalářského studia ve studijním oboru „Knihovnictví.“ Studium je možné prezenčně i kombinovaně. Dále nabízí i magisterské studium v oboru „Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''– Ústav informatiky''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na dalším ústav Slezské univerzity je možné studovat studijní obor „Informační studia se zaměřením na knihovnictví“ v rámci tříletého bakalářského studia (opět možnost prezenční i kombinované). Ústav informatiky také otevírá dvouleté magisterské studium v oboru „Informační a knihovnická studia.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mimoškolní vzdělání ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když mluvíme o mimoškolním vzdělání knihovníků, máme na mysli různé kurzy, které mají knihovníky seznamovat s novinkami v knihovnictví, o celoživotním vzdělání, ale také o rekvalifikačních kurzech. Nejčastějšími poskytovateli tohoto vzdělávání jsou krajské knihovny, Národní knihovna ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), Sdružení knihoven (SDRUK), Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ), Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna i knihovny další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimoškolní vzdělání knihovníků bylo také zahrnuto v programu VISK (veřejné informační služby knihoven), konkrétně v části VISK 2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3&lt;br /&gt;
* Knihovnické školství 1918-1938. (2015, leden 24). WikiKnihovna, . Retrieved 17:13, listopad 25, 2015 from http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_%C5%A1kolstv%C3%AD_1918-1938&amp;amp;oldid=49608.&lt;br /&gt;
* Mezinárodní den studentstva. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-11-16 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_studentstva&lt;br /&gt;
* Katedra knižničnej a informačnej vedy: O nás. Filozofická fakulta [online]. Bratislava: Univerzita Komenského, 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://fphil.uniba.sk/kkiv/&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
* O ústavu. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2015 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=14852&lt;br /&gt;
* Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Slezská univerzita v Opavě [online]. Opava, 2011 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.slu.cz/fpf/cz/&lt;br /&gt;
* O nás. Kabinet informačních studií a knihovnictví: KISK [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/cs/o-nas&lt;br /&gt;
* Adresář škol zajišťujících studium oboru &amp;quot;knihovnictví&amp;quot;. Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/adresare-e-konference/adresare/adresar_knihovnickych_skol_a_skol_pribuznych_oboru.htm&lt;br /&gt;
* Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno [online]. Brno: OA Kotlářská, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.oakobrno.cz/&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/&lt;br /&gt;
* Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce: Seznam plánovaných akcí. Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/&lt;br /&gt;
* VISK 2 Mimoškolní vzdělávání knihovníků. VISK: Veřejné informační služby knihoven [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://visk.nkp.cz/visk-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba_(MVS)&amp;diff=29289</id>
		<title>Meziknihovní výpůjční služba (MVS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba_(MVS)&amp;diff=29289"/>
		<updated>2016-01-10T23:56:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Definice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Meziknihovní výpůjční služba (ve zkratce MVS) je takový typ služby, která na základě legislativního opatření umožňuje vyžádat a vypůjčit si z jakékoliv knihovny pro uživatele dokumenty postrádající ve svém vlastním fondu. Naopak umožňuje také vypůjčovat dokumenty jiným knihovnám z vlastního fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kontext ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno, MVS spadá do obecnější skupiny meziknihovních služeb. Z výše uvedené definice vyplývá, že MVS patří mezi veřejné knihovnické a informační služby poskytované zcela bezplatně; knihovna může žádat pouze úhradu skutečně vynaložených nákladů (např. poštovné).&lt;br /&gt;
MVS je mimo jiné jednou z pěti základních forem DDS (Document Delivery Service), o nichž bude zmínka níže. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MVS byla poprvé definována na území tehdejšího Československa, a to Druhým knihovnickým zákonem, kde se apelovalo na prohlubování služeb uživatelům a poskytování knih a dokumentů na požádání, spolupráci s jinými institucemi při vypůjčování knih z vlastního fondu apod.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''1965'''&lt;br /&gt;
S vývojem meziknihovní spolupráce nastala i potřeba definovat služby spjaté s MVS, a tak vznikla tato vymezení:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''- '''Služby bibliograficko-informační meziknihovní''' – poskytuje informace stojící na základech knihovních fondů, katalogů a bibliografických aparátů dané knihovny knihovně druhé.'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''- '''Služby fotoreprodukční meziknihovní''' – Poskytuje fotokopie, mikrokarty, mikrofilmy apod. z fondu dané knihovny knihovně druhé. Této služby se užívá tehdy, jedná-li se o žádost o zapůjčení unikátních, vzácných či pro půjčující knihovnu nepostradatelných děl.'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''- '''Meziknihovní výpůjční služby''' - opatření, jež umožňují, aby si každá knihovna mohla na základě určitých pravidel vypůjčit buď jednotlivé publikace, nebo soubory knih z kterékoli jiné knihovny a naopak půjčovat z vlastního fondu ostatním knihovnám.''&amp;lt;ref&amp;gt;1.	Meziknihovní výpůjční služba. Wikipedie [online]. 4.9.2014 [cit. 2016-01-09]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''1989'''&lt;br /&gt;
V devadesátých letech došlo v oblasti knihovnictví ke značným změnám, přičemž principy zůstaly zachovány a lze je definovat jako ''„komplex služeb zaměřených na spolupráci při zpřístupňování informací a při zabezpečování dostupnosti požadovaných dokumentů nebo jejich kopií rychlými a ekonomicky efektivními způsoby“.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webové stránky === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na stránkách http://www.mvs.cz je možné zjistit, která zapojená knihovna má požadovanou knihu, dále je možné si vybrat vyhledávání v určitém kraji a typu knihovny. Stránka je dostupná pro knihovny a po registraci si lze knihu objednat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Objednávky === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro objednání knihy přes meziknihovní službu je možné využít 3 typy žádanek:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jednotná žádanka MS určená k poštovnímu styku – papírová,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* elektronická žádanka MS a&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* IFLA žádanka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádanka musí podle Vyhlášky Ministerstva kultury 88/2002 Sb. obsahovat:&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Údaje pro identifikaci dokumentu (např. název, autor, vydavatel apod.),&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Údaje pro identifikaci žádající knihovny,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Údaje pro identifikaci dožádané knihovny,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Požadavky na způsob zprostředkování dokumentu a&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lhůtu, ve které má být žádost vyřízena.&amp;lt;ref&amp;gt;Vyhláška Ministerstva kultury k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. [online]. [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257Vyhl.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotná žádanka (papírová) má 4 části:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* První část – základní údaje a dožádané knihovně slouží jako stvrzenka,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Druhá část – je dalším dokladem pro dožádanou knihovnu podle individuálních potřeb výpůjčního systému knihovny,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Třetí část – jde s dokumentem tam i zpět jako průvodka, takže žádající i dožádané knihovně odpadá mnohá další korespondence a&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Čtvrtá část – je určena pro sdělení, zprávy o vyřízení žádající knihovně, a to jak na líci, kde knihovny využívají předtisku, tak na rubu, kde mohou sdělit individuální zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na rubu takovéto žádanky jsou uvedeny kódy odpovědí doporučené Mezinárodní federací knihovnických sdružení a asociací (IFLA) pro meziknihovní služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veškeré dokumenty vztahující se k problematice a záležitostí okolo Meziknihovních výpůjčních služeb, je možné najít na stránkách Národní knihovny České republiky a to zde - http://www.nkp.cz/sluzby/legms&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika MVS === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nedostatečný přístup k informacím o dostupnosti informačních zdrojů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Náklady na poštovné&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Nevyrovnaný poměr zátěže na jednotlivé knihovny (některé knihovny více zasílají než žádají)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Zastaralá pravidla určující postupy a vzájemné vztahy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Nevyjasněné ekonomické aspekty (vyžádání nákladů od uživatele)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Neprofesionalita (u uživatele i knihoven)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Nedostatečná informovanost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DDS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
DDS (Document Delivery Service) je služba zprostředkovávající dokumenty, jehož význam se napříč léty stále mění. Lze ho definovat jako zprostředkování či dodání dokumentu v klasické či elektronické podobě. &lt;br /&gt;
Dříve bylo chápáno jako sdílení zdrojů mezi knihovnami, proto ji uvádíme často do souvislosti s pojmem MVS (meziknihovní výpůjční služby) či MMVS (mezinárodní meziknihovní výpůjční služby). &lt;br /&gt;
V současnosti ho nejčastěji definuje TDKIV jako „trvalé nebo dočasné zprostředkování plných textů dokumentů (např. časopiseckých článků nebo knih) v elektronické nebo tištěné podobě“. &amp;lt;ref&amp;gt;3.	DDS. WikiKnihovna [online]. 6.2.2012 [cit. 2016-01-09]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDS&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Užití fondů dokumentů jiných knihoven má položené základy již od poloviny '''19. století''', kdy bylo cílem poskytovat uživatelům rozšířenější služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
První přelom začal ale ve '''30. a 40. let 20. století''', který je spjat s počátky mikrofilmováním knihovních sbírek, a na jehož základě bylo možné zpřístupnit dokumenty bez možnosti půjčení tištěného originálu. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dalším důležitým mezníkem ve vývoji MVS byla '''padesátá léta''', kdy byla zavedena technologie kopírování a ovlivnila tak nejen oblast MVS, ale také MMVS (mezinárodní meziknihovní výpůjční služby). V důsledku kopírování se prudce zvedla poptávka po kopiích originálů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Šedesátá a sedmdesátá léta''' přinesla prudký vývoj v oblasti vědeckých a technických informací, kdy se v souvislosti s tím zvedla i poptávka po dodání aktuálních informací. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nezávisle na činnosti knihoven se v této informačně-knihovnickém sféře začaly formovat nové typy komerčních bibliografických databází a různorodých systémů, které měly za cíl včas zpřístupnit aktuální informace. Mimoto se definovaly také pojmy jako ''„document supply“'' nebo ''„document delivery“''. &amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Obecné aspekty vzniku a rozšíření služeb dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 10 [cit. 2016-01-08]. urn:nbn:cz:ik-12275. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12275&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní formy === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V průběhu let, kdy DDS procházely značný vývojem a posunem, bylo definováno jejich pět základních forem. &lt;br /&gt;
* '''MVS''' (meziknihovní výpůjční služby)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''CDS''' (komerční dokumentové dodavatelské služby)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- zahrnují nákup dokumentů, nebo jejich částí prostřednictvím komerčních dodavatelů nebo agentů, kteří v zájmu uživatelů shromažďují veškeré informační zdroje za účelem jejich zpřístupnění&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''EDD''' (elektronické dodávání dokumentů)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- v tomto případě jsou všechny transakce při dodávání dokumentů vyřizovány elektronicky, tj. od objednávky, přes příjemku, až po konečný dokument v elektronické podobě. EDD také zahrnuje nákup dokumentů nebo jejich částí v elektronické podobě prostřednictvím komerčních dodavatelů či agentů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''RS''' (sdílení zdrojů) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- je jednou z možností poskytování dokumentů na základě vytvořených kooperačních sbírek, které knihovny využívají pro potřeby svých uživatelů a čtenářů. Na základě smluvního vztahu tedy knihovny zpřístupňují vlastní tištěné i elektronické zdroje uživatelům jiných knihoven.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''RDS''' (vzdálený přístup k dokumentům a jejich dodání)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- je chápán jako komplexní proces, který obsahuje získání bibliografické informace o dokumentu, identifikaci konkrétního dodavatele, zprostředkování vzdáleného přístupu k dokumentu a jeho následné dodání. Tato forma zahrnuje také finanční stránku zprostředkování přístupu a dodání dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Systémy elektronické komunikace dokumentů a jejich význam v informační společnosti. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 2, s. 21-38 [cit. 2016-01-09]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna102/10221.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meziknihovní výpůjční služba. Wikipedie [online]. 4.9.2014 [cit. 2016-01-09]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PLANKOVÁ, Jindra. Tradiční metody užití knihovních materiálů. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 1 [cit. 2016-01-08]. urn:nbn:cz:ik-12335. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12335&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PLANKOVÁ, Jindra. Terminologické otázky dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 11 [cit. 2016-01-08]. urn:nbn:cz:ik-12269. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12269&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PLANKOVÁ, Jindra. Obecné aspekty vzniku a rozšíření služeb dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 10 [cit. 2016-01-08]. urn:nbn:cz:ik-12275. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12275&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PLANKOVÁ, Jindra. Zamyšlení nad budoucností dodávání dokumentů a meziknihovními službami. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 6 [cit. 2016-01-08]. urn:nbn:cz:ik-12561. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12561&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PLANKOVÁ, Jindra. Charakteristika vybraných zahraničních systémů a služeb dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 4 [cit. 2016-01-08]. urn:nbn:cz:ik-12461. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12461&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DDS. WikiKnihovna [online]. 6.2.2012 [cit. 2016-01-09]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDS&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PLANKOVÁ, Jindra. Systémy elektronické komunikace dokumentů a jejich význam v informační společnosti. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 2, s. 21-38 [cit. 2016-01-09]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna102/10221.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meziknihovní výpůjční systém [online]. 2000 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://mvs.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=DANS&amp;diff=29288</id>
		<title>DANS</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=DANS&amp;diff=29288"/>
		<updated>2016-01-10T23:49:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace, oprava překlepů a přesměrování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Data Archiving and Networked Services '''(DANS) je nizozemský institut pod záštitou [[KNAW]] (Koninklijke Nederlandse Akademie van Werenschappen) a [[NWO]] (The Netherlands Organisation for Scientific Research). Mezi jeho hlavní aktivity patří archivace výzkumných dat, umožnění trvalého přístupu k nim a jejich opětovné použití, školení a poradenství. Jako první v Nizozemsku pracuje na certifikaci v souladu s normou [[DIN]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalý přístup k informacím ==&lt;br /&gt;
Základní myšlenkou služby trvalého přístupu je podpora vědy skrze sdílení a možnosti opětovného využití již dříve uložených dat. Data nasbíraná k určitému výzkumu mohou totiž obsahovat i taková, která se budou hodit i k jinému výzkumu, klidně z úplně odlišného odvětví. Nové poznatky je také možné  získat kombinací různých datových sad, či reprodukcí již uskutečněného výzkumu, což by bez dostupnosti těchto dat nebylo možné. DANS přístup k datům považuje za klíčový předpoklad k rozvoji vědy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Archivace ==&lt;br /&gt;
Podmínkou pro uložení dat je jejich [[Open Access|volný přístup]]. Díky ní se výrazně zvyšuje pravděpodobnost nalezitelnosti a opětovného použití těchto dat. DANS nabízí možnost archivace dat skrze několik rozhraní. Jsou jimi DataverseNL, EASY a NARCIS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DataverseNL ===&lt;br /&gt;
Dutch Dataverse Network je úložiště pod záštitou projektu Dataverse Network™ project. Zaměruje se především na studie. Rozhraní je jednodušší, přívětivé pro uživatele, na druhou stranu i pokročilé vyhledávání je jednodušší než ostatní. Neobsahuje kupříkladu operátor OR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnoti DataverseNL obsahuje necelých 300 studií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dataverse&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;DataverseNL&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:[https://dataverse.nl/dvn/ https://dataverse.nl/dvn/].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DataverseNL je provozován pod záštitou následujících společností:&lt;br /&gt;
* DANS&lt;br /&gt;
* Universiteit Utrecht&lt;br /&gt;
* Tilburg University&lt;br /&gt;
* Erasmus Universiteit Rotterdam&lt;br /&gt;
* Maastricht University&lt;br /&gt;
* 3TU&lt;br /&gt;
* University of Groningen&lt;br /&gt;
* NIOO&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EASY ===&lt;br /&gt;
Easy je archivační systém pod záštitou DANS. Umožňuje trvalé uchovávání dat i po dokončení výzkumu podle pokynů Data Seal of Approval. Narozdíl od ostatních archivačních systému pro šedou literaturu, v EASY si může uživatel při ukládání dat vybrat typ licence, pod kterou je chce uložit. Na výběr jsou dvě možnosti. [[Open Access]] pro plný přístup k datům pro registrované uživatele systému EASY, nebo Restricted Access, kde uživatel pro použití dat musí dostat souhlas od vlastníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces mezi vložením dat do databáze a jejich zveřejněním pracovníkem DANS může trvat několik pracovních dní. Během nich se datová sada [[Katalogizace|zkatalogizuje]]. Samotný katalogizační záznam tvoří mnoho údajů, od popisu, přes věcné předmětové kategorie, systémy potřebné pro zobrazení dat až po zhodnocení. Každá datová sada obsahuje unikátní ''Persistent Identifier'', ten by měl zaručovat dohledatelnost datové sady i po letech, nezávisle na změnách například v internetových adresách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávací rozhraní je přehledné, množství kategorií výrazně usnadňuje vyhledávání, zejména při využití funkce vyhledávací funkce Browse. Pokročilé vyhledávání však neobsahuje logické operátory OR a NOT, což naopak vyhledávání konkrétních témat komplikuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti EASY obsahuje necelých 30 000 datových sad.&amp;lt;ref name=&amp;quot;EASY&amp;quot;&amp;gt;DANS. &amp;lt;i&amp;gt;EASY&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:[https://easy.dans.knaw.nl/ui/home https://easy.dans.knaw.nl/ui/home].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== NARCIS ===&lt;br /&gt;
Narcis (National Academic Research and Collaborations Information System) je velký archivační systém pod záštitou DANS. Umožňuje vkládat soubory dat pouze organizacím s vlastním [[Digitální repozitář|repozitářem]]. Pokud chce tedy vědec uložit výsledky svého výzkumu, musí se nejprove obratit na svou organizaci, sám do databáze nic vkládat nemůže. Data vložená do systému NARCIS jsou pouze pod licencí [[Open Access]] a před zveřejněním jsou kontrolována editory. Záznamy obsahují méně informací než v případě systému EASY. Nejvíce chybí systém kategorií, dále je znatelná absence pokročilého vyhledávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;NARCIS&amp;quot;&amp;gt;DANS. &amp;lt;i&amp;gt;NARCIS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:[https://easy.dans.knaw.nl/ui/home https://easy.dans.knaw.nl/ui/home].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V současnosti NARCIS obsahuje necelých 1 000 000 publikací, 200 000 datových sad a přes 60 000 výzkumů.&lt;br /&gt;
== Školení ==&lt;br /&gt;
Dans nabízí školení ''Essentials 4 Data Support ''pro podporu vědců, kteří chtějí pomoci s ukládáním, organizací, archivací a sdílením jejich výzkumných dat. DANS organizuje kurz ve spolupráci s partnery RDNL (Research Data Netherlands).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poradenství ==&lt;br /&gt;
DANS v posledních letech pomohl různým univerzitám a institucím při rozvíjení politiky pro správu dat a to jak v dlouhodobých, tak krátkodobých programech. DANS rovněž nabízí služby poradenství k získání certifikátu k archivům organizací pracujícími s výzkumnými daty. &lt;br /&gt;
== Účast na projektech ==&lt;br /&gt;
DANS se v současnosti angažuje také v následujících projektech:&lt;br /&gt;
* 4C&lt;br /&gt;
* Adriadne&lt;br /&gt;
* Cedar&lt;br /&gt;
* Cessda&lt;br /&gt;
* Data without Boundaries&lt;br /&gt;
* Dariah&lt;br /&gt;
* EHRI&lt;br /&gt;
* Data2Semantics&lt;br /&gt;
* DCCD&lt;br /&gt;
* Europeana Cloud&lt;br /&gt;
* Knowescape&lt;br /&gt;
* Dutch censuses&lt;br /&gt;
* OpenAIRE2020&lt;br /&gt;
* ToE-TCC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*&amp;lt;i&amp;gt;DANS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:[http://www.dans.knaw.nl http://www.dans.knaw.nl].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-mail&amp;diff=29287</id>
		<title>E-mail</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-mail&amp;diff=29287"/>
		<updated>2016-01-10T23:37:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: rekategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Slovo '''e-mail''' vzniklo z anglických slov „electronic“ a „mail“ neboli '''elektronická pošta''' a jak už ze samotného názvu vyplývá, e-mail je obdobou normální pošty, ale v elektronické podobě. Díky této službě je možné posílat a přijímat nejen textové zprávy ale i jakékoliv datové soubory (grafické, hudební, tabulkové, …). Mezi bezkonkurenční výhody elektronické pošty na rozdíl od klasické, obálkové pošty patří bezesporu rychlost (příjemce odeslaný e-mail obdrží během několika sekund z kterékoliv části světa) a za použití této služby nejsou účtovány žádné poplatky. Mezi hlavní nevýhody se řadí především spam, jinak řečeno nevyžádaná pošta (viz. níže) a závislost na připojení k internetu.  A ačkoliv službu e-mail v průběhu času vytlačují z pozice hlavního elektronického komunikačního kanálu programy, jako jsou facebook, Skype nebo ICQ (tzv. instant messaging neboli chat – odesílání a přijímání zpráv v reálnem čase), zejména z obchodní sféry elektronická pošta jen tak nezmizí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie vzniku ==&lt;br /&gt;
E-mail je jedna z nejpoužívanějších služeb dnešního internetu a paradoxně tato služba vznikla již několik let před internetem samým a to v roce 1965. Za prapředka dnešní elektronické pošty neboli e-mailu lze označit systém CTSS (CompatibleTime-Sharing System) vytvořený na americké univerzitě MIT, který umožňoval skrze terminály sdílet a ukládat data několika uživatelům najednou pomocí mainfremového (sálového) počítače.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vznik elektronické pošty, tak jak jí známe dnes, měla síť ministerstva americké obrany s názvem ARPANET (předchůdce internetu) a společnost Bolt Beranek (BBN Technologi). Vývoj služby spočíval především v definici protokolů, skrze které data putovala. Dále zaměstnanec společnosti BBN poprvé definoval, a začal používat v roce 1971 znak „@“ na oddělení jména uživatele od názvu stroje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož síť ARPANET byla ze začátku pouze armádní projekt, služba e-mail neměla příliš mnoho příležitostí rozšířit se mezi veřejnost. To se povedlo až zapojení se univerzit do tohoto projektu, kdy se tato elektronická pošta začala stávat všeobecně známou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjednodušené vysvětlení principu fungování e-mailu ==&lt;br /&gt;
Mail transfer agent neboli MTA je počítačový program, který přenáší elektronickou poštu z jednoho poštovního serveru (odesílatel) na druhý (příjemce). Pro tohoto „přepravce“ elektronické pošty je určený protokol SMTP (Simple Mail Transfer Protocol), který řídí a určuje pravidla přenosu zpráv pomocí internetu. Z poštovního serveru dále musí být příjemci umožněno zprávu také stáhnout a přečíst. To se provádí pomocí protokolů POP3 nebo IMAP.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Protokol IMAP má více funkcí a je oproti POP3 schopnější – z poštovního serveru se na počítač stahují pouze nezbytné informace. Například při zobrazování složek se do počítače stáhnou jen předměty a záhlaví zpráv a jejich obsah až v případě, že zprávu chce uživatel přečíst. Dále umožňuje uživateli vůbec složky vytvářet a jednotlivé zprávy do těchto složek přesouvat. Protokol umožňuje současné připojení více klientů zároveň.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Protokol POP3 je poměrně jednoduchý a také toho na rozdíl od IMAPu moc neumí. Jednoduše řečeno stáhne veškeré zprávy ze serveru do počítače (klienta) a následně je ze serveru odstraní.&lt;br /&gt;
== Poštovní klient ==&lt;br /&gt;
Je to počítačový program, který si můžeme stáhnout do svého počítače či chytrého telefonu, tabletu. Pomocí tohoto softwaru můžeme psát nové zprávy, číst došlé, odstraňovat je třídit do jednotlivých složek a podsložek, zprávy ukládat, tisknout či jinak dále zpracovávat. Tento program také zprostředkovává odesílání nových zpráv – v okamžiku, kdy se rozhodneme napsanou zprávu odeslat a zadáme pokyn k jejímu odeslání, poštovní klient předá obsah e-mailu spolu s požadavkem na jeho odeslání poštovnímu severu, který pak zajistí opravdové doručení (viz. výše). Poštovní klient je často používán ke sjednocení více e-mailových adres a poštovních serveru (osobní, školní, pracovní).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Příklady poštovních klientů: Outlook (Microsoft), Thunderbird (Mozilla), Eudora (Qualcomm).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Webmail ==&lt;br /&gt;
Správce elektronické pošty, který na rozdíl od poštovního klientu funguje pomocí služby WWW. E-maily nestahuje přímo do našeho počítače, ale má je uloženy pouze na svém internetovém serveru. První takovouto webovou aplikaci roku 1995 naprogramoval Luca Manuza v jazyce Perl.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Příklady webmailu: AOL, Gmail, Yahoo! Mail, z domácích pak Seznam.cz, Centrum.cz a jiné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsah e-mailové zprávy ==&lt;br /&gt;
'''Hlavička'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Odesílatele - Od (From): e-mailová adresa (popř. i jméno) odesílatele&lt;br /&gt;
# Příjemce - Komu (To): e-mailová adresa (popř. i jméno) příjemce či příjemců&lt;br /&gt;
# Předmět (Subject): stručný popis obsahu zprávy (vyplňuje odesílatel, nepovinně)&lt;br /&gt;
# Datum (Date): místní datum a čas odeslání zprávy (vyplňuje program automaticky)&lt;br /&gt;
'''Tělo:''' samotná zpráva, obyčejně obsahuje na konci blok s podpisem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příloha:''' Jakýkoliv připojený datový soubor (*.jpg, *mp3, *doc, *.ppt, …, jakýkoliv znamená i vir!). Může i nemusí být připojen.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
E-mailová adresa je tvořena z uživatelského jména, znaku @ a domény (př: frajer@email.cz)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Spam ==&lt;br /&gt;
Spam se nazývá veškerá, masově šířená nevyžádaná pošta, která má většinou charakter reklamního sdělení nebo tzv. hoaxu (hoaxem se označuje podvodná, mystifikační či žertovná zpráva, která většinou obsahuje i výzvu požadující o rozeslání tohoto hoaxu mezi další přátele). Termín spam se postupem času rozšířil a dnes se tak označují i další masová zahlcování uživatelů internetu. Například jako spam můžeme označit přidávání reklamních, či nijak nesouvisejících komentářů do internetových diskusí, internetových fór atd..&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Za spam ale nemůžeme označit rozesílané newslettery na e-mailové adresy, jejichž majitelé vyjádřili souhlas se zasíláním těchto obchodních sdělení. Souhlasit však musí uživatel vědomě, a vždy mu musí být v každém e-mailu nabídnuta možnost odhlášení těchto zpráv.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Do databáze e-mailů, na které se spamy odesílají, se uživatel dostane většinou tak, že zveřejní svou e-mailovou adresu na webových stránkách nebo ji napíše v komentářích a kdekoliv jinde veřejně na internetu. Internet dále prohledávají roboti a sbírají cokoliv, co vypadá jako e-mailová adresa (tedy posloupnost písmen, číslic, teček a pomlček, která obsahuje zavináč).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V Česku od roku 2004 platí zákon, který umožňuje nahlásit spamové e-maily na Úřad pro ochranu osobních údajů. Následně by měl tento úřad podniknout kroky proti odesílateli spamu a udělit mu pokutu. V praxi se však takto často neděje, jelikož odesílatele není jednoduché, ba nemožné identifikovat.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Až 90% všech posílaných e-mailu jsou spamy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
E-mail byl dlouhou dobu nejpoužívanější komunikační nástroj internetu. Byl to jeden z revolučních vynálezů druhé poloviny 20. století, jelikož poprvé v historii lidstva umožnil rychlou komunikaci na velké vzdálenosti prakticky zdarma. Nýbrž cena, kterou musíme platit za bezplatnost elektronické pošty je její velmi časté zneužívání ve formě spamu. S trochou nadsázky ale můžeme říct, že to byla právě tato služba, co propojilo moderní svět.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Historie e-mailu – od kosmonautů po současnost. Computerworld [online]. 11.06.2013. 2013 [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://computerworld.cz/internet-a-komunikace/historie-e-mailu-od-kosmonautu-po-soucasnost-49996&lt;br /&gt;
* Jaký je rozdíl mezi POP3 a IMAP? Onebit hosting [online]. 2015. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: https://www.onehelp.cz/onebit/kb/jaky-je-rozdil-mezi-pop3-a-imap&lt;br /&gt;
* KEJDUŠ, Radek. Stručná historie emailu: už 40 let si posíláme počítačové dopisy. ExtraHardware.cz [online]. 29.6.2012. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/clanky/strucna-historie-emailu-uz-40-let-si-posilame-pocitacove-dopisy&lt;br /&gt;
* E-mail. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/E-mail#Obsah_e-mailov.C3.A9_zpr.C3.A1vy&lt;br /&gt;
* Čo je webmail? Webyhosting.sk [online]. 2015. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.webyhosting.sk/webmail.xhtml&lt;br /&gt;
* PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. VŠE: Oeconomica, 2010, s. 182. ISBN 978-80-245-1742-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-mail&amp;diff=29286</id>
		<title>E-mail</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-mail&amp;diff=29286"/>
		<updated>2016-01-10T23:36:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Slovo '''e-mail''' vzniklo z anglických slov „electronic“ a „mail“ neboli '''elektronická pošta''' a jak už ze samotného názvu vyplývá, e-mail je obdobou normální pošty, ale v elektronické podobě. Díky této službě je možné posílat a přijímat nejen textové zprávy ale i jakékoliv datové soubory (grafické, hudební, tabulkové, …). Mezi bezkonkurenční výhody elektronické pošty na rozdíl od klasické, obálkové pošty patří bezesporu rychlost (příjemce odeslaný e-mail obdrží během několika sekund z kterékoliv části světa) a za použití této služby nejsou účtovány žádné poplatky. Mezi hlavní nevýhody se řadí především spam, jinak řečeno nevyžádaná pošta (viz. níže) a závislost na připojení k internetu.  A ačkoliv službu e-mail v průběhu času vytlačují z pozice hlavního elektronického komunikačního kanálu programy, jako jsou facebook, Skype nebo ICQ (tzv. instant messaging neboli chat – odesílání a přijímání zpráv v reálnem čase), zejména z obchodní sféry elektronická pošta jen tak nezmizí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie vzniku ==&lt;br /&gt;
E-mail je jedna z nejpoužívanějších služeb dnešního internetu a paradoxně tato služba vznikla již několik let před internetem samým a to v roce 1965. Za prapředka dnešní elektronické pošty neboli e-mailu lze označit systém CTSS (CompatibleTime-Sharing System) vytvořený na americké univerzitě MIT, který umožňoval skrze terminály sdílet a ukládat data několika uživatelům najednou pomocí mainfremového (sálového) počítače.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký vliv na vznik elektronické pošty, tak jak jí známe dnes, měla síť ministerstva americké obrany s názvem ARPANET (předchůdce internetu) a společnost Bolt Beranek (BBN Technologi). Vývoj služby spočíval především v definici protokolů, skrze které data putovala. Dále zaměstnanec společnosti BBN poprvé definoval, a začal používat v roce 1971 znak „@“ na oddělení jména uživatele od názvu stroje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož síť ARPANET byla ze začátku pouze armádní projekt, služba e-mail neměla příliš mnoho příležitostí rozšířit se mezi veřejnost. To se povedlo až zapojení se univerzit do tohoto projektu, kdy se tato elektronická pošta začala stávat všeobecně známou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zjednodušené vysvětlení principu fungování e-mailu ==&lt;br /&gt;
Mail transfer agent neboli MTA je počítačový program, který přenáší elektronickou poštu z jednoho poštovního serveru (odesílatel) na druhý (příjemce). Pro tohoto „přepravce“ elektronické pošty je určený protokol SMTP (Simple Mail Transfer Protocol), který řídí a určuje pravidla přenosu zpráv pomocí internetu. Z poštovního serveru dále musí být příjemci umožněno zprávu také stáhnout a přečíst. To se provádí pomocí protokolů POP3 nebo IMAP.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Protokol IMAP má více funkcí a je oproti POP3 schopnější – z poštovního serveru se na počítač stahují pouze nezbytné informace. Například při zobrazování složek se do počítače stáhnou jen předměty a záhlaví zpráv a jejich obsah až v případě, že zprávu chce uživatel přečíst. Dále umožňuje uživateli vůbec složky vytvářet a jednotlivé zprávy do těchto složek přesouvat. Protokol umožňuje současné připojení více klientů zároveň.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Protokol POP3 je poměrně jednoduchý a také toho na rozdíl od IMAPu moc neumí. Jednoduše řečeno stáhne veškeré zprávy ze serveru do počítače (klienta) a následně je ze serveru odstraní.&lt;br /&gt;
== Poštovní klient ==&lt;br /&gt;
Je to počítačový program, který si můžeme stáhnout do svého počítače či chytrého telefonu, tabletu. Pomocí tohoto softwaru můžeme psát nové zprávy, číst došlé, odstraňovat je třídit do jednotlivých složek a podsložek, zprávy ukládat, tisknout či jinak dále zpracovávat. Tento program také zprostředkovává odesílání nových zpráv – v okamžiku, kdy se rozhodneme napsanou zprávu odeslat a zadáme pokyn k jejímu odeslání, poštovní klient předá obsah e-mailu spolu s požadavkem na jeho odeslání poštovnímu severu, který pak zajistí opravdové doručení (viz. výše). Poštovní klient je často používán ke sjednocení více e-mailových adres a poštovních serveru (osobní, školní, pracovní).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Příklady poštovních klientů: Outlook (Microsoft), Thunderbird (Mozilla), Eudora (Qualcomm).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Webmail ==&lt;br /&gt;
Správce elektronické pošty, který na rozdíl od poštovního klientu funguje pomocí služby WWW. E-maily nestahuje přímo do našeho počítače, ale má je uloženy pouze na svém internetovém serveru. První takovouto webovou aplikaci roku 1995 naprogramoval Luca Manuza v jazyce Perl.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Příklady webmailu: AOL, Gmail, Yahoo! Mail, z domácích pak Seznam.cz, Centrum.cz a jiné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obsah e-mailové zprávy ==&lt;br /&gt;
'''Hlavička'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Odesílatele - Od (From): e-mailová adresa (popř. i jméno) odesílatele&lt;br /&gt;
# Příjemce - Komu (To): e-mailová adresa (popř. i jméno) příjemce či příjemců&lt;br /&gt;
# Předmět (Subject): stručný popis obsahu zprávy (vyplňuje odesílatel, nepovinně)&lt;br /&gt;
# Datum (Date): místní datum a čas odeslání zprávy (vyplňuje program automaticky)&lt;br /&gt;
'''Tělo:''' samotná zpráva, obyčejně obsahuje na konci blok s podpisem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příloha:''' Jakýkoliv připojený datový soubor (*.jpg, *mp3, *doc, *.ppt, …, jakýkoliv znamená i vir!). Může i nemusí být připojen.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
E-mailová adresa je tvořena z uživatelského jména, znaku @ a domény (př: frajer@email.cz)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Spam ==&lt;br /&gt;
Spam se nazývá veškerá, masově šířená nevyžádaná pošta, která má většinou charakter reklamního sdělení nebo tzv. hoaxu (hoaxem se označuje podvodná, mystifikační či žertovná zpráva, která většinou obsahuje i výzvu požadující o rozeslání tohoto hoaxu mezi další přátele). Termín spam se postupem času rozšířil a dnes se tak označují i další masová zahlcování uživatelů internetu. Například jako spam můžeme označit přidávání reklamních, či nijak nesouvisejících komentářů do internetových diskusí, internetových fór atd..&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Za spam ale nemůžeme označit rozesílané newslettery na e-mailové adresy, jejichž majitelé vyjádřili souhlas se zasíláním těchto obchodních sdělení. Souhlasit však musí uživatel vědomě, a vždy mu musí být v každém e-mailu nabídnuta možnost odhlášení těchto zpráv.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Do databáze e-mailů, na které se spamy odesílají, se uživatel dostane většinou tak, že zveřejní svou e-mailovou adresu na webových stránkách nebo ji napíše v komentářích a kdekoliv jinde veřejně na internetu. Internet dále prohledávají roboti a sbírají cokoliv, co vypadá jako e-mailová adresa (tedy posloupnost písmen, číslic, teček a pomlček, která obsahuje zavináč).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V Česku od roku 2004 platí zákon, který umožňuje nahlásit spamové e-maily na Úřad pro ochranu osobních údajů. Následně by měl tento úřad podniknout kroky proti odesílateli spamu a udělit mu pokutu. V praxi se však takto často neděje, jelikož odesílatele není jednoduché, ba nemožné identifikovat.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Až 90% všech posílaných e-mailu jsou spamy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
E-mail byl dlouhou dobu nejpoužívanější komunikační nástroj internetu. Byl to jeden z revolučních vynálezů druhé poloviny 20. století, jelikož poprvé v historii lidstva umožnil rychlou komunikaci na velké vzdálenosti prakticky zdarma. Nýbrž cena, kterou musíme platit za bezplatnost elektronické pošty je její velmi časté zneužívání ve formě spamu. S trochou nadsázky ale můžeme říct, že to byla právě tato služba, co propojilo moderní svět.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Historie e-mailu – od kosmonautů po současnost. Computerworld [online]. 11.06.2013. 2013 [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://computerworld.cz/internet-a-komunikace/historie-e-mailu-od-kosmonautu-po-soucasnost-49996&lt;br /&gt;
* Jaký je rozdíl mezi POP3 a IMAP? Onebit hosting [online]. 2015. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: https://www.onehelp.cz/onebit/kb/jaky-je-rozdil-mezi-pop3-a-imap&lt;br /&gt;
* KEJDUŠ, Radek. Stručná historie emailu: už 40 let si posíláme počítačové dopisy. ExtraHardware.cz [online]. 29.6.2012. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/clanky/strucna-historie-emailu-uz-40-let-si-posilame-pocitacove-dopisy&lt;br /&gt;
* E-mail. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/E-mail#Obsah_e-mailov.C3.A9_zpr.C3.A1vy&lt;br /&gt;
* Čo je webmail? Webyhosting.sk [online]. 2015. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.webyhosting.sk/webmail.xhtml&lt;br /&gt;
* PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. VŠE: Oeconomica, 2010, s. 182. ISBN 978-80-245-1742-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie&lt;br /&gt;
]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Infografika&amp;diff=29285</id>
		<title>Infografika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Infografika&amp;diff=29285"/>
		<updated>2016-01-10T23:33:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Infografika ==&lt;br /&gt;
Svět je plný informací, jejich objem se neustále zvětšuje, staré se aktualizují, jiné stagnují a jen malé procento jich mizí v propadlišti dějin. Podle průzkumů se každoročně objem informací ve světě elektroniky zdvojnásobí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Objem dat na světě se každé dva roky více než zdvojnásobí&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Server cloud.cz: cloud.cz [cit. 2016-1-8]. Dostupné z: http://www.cloud.cz/tiskove-zpravy/176-objem-dat-na-svt-se-kade-dva-roky-vice-ne-zdvojnasobi.html&amp;lt;/ref&amp;gt;. Vzhledem k objemu elektronických informací vznikají nové trendy v jejich zpracování, například relativně nový obor v IT zvaný Big Data.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ruku v ruce s tím se zvyšuje i počet informací, které musí přijímat člověk jako jednotlivec. Nutnost data jakkoliv vizualizovat vznikla již v 18. století, zakladatelem teorie grafů je Leonhard Euler, zakladatel teorie grafů&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Historie teorie grafů « Úvod « Teorie grafů&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-8]. Dostupné z: http://teorie-grafu.cz/uvod/historie.php&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Infografika nám pomáhá vizualizovat různorodé informace stručně a jasně. Navíc je její forma pro čtenáře lákavá a poutavá. Infografika dokáže kvalitně zobrazit tiskové zprávy, novinky na trhu nebo zajímavá data &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co to je infografika a v čem vám pomůže | ČeskéInfografiky.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-8]. Dostupné z: http://www.ceskeinfografiky.cz/co-je-infografika/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
=== Co je to tedy inforgrafika ===&lt;br /&gt;
Infografika je obrázek v dostatečné kvalitě pro zobrazení či tisk. Nemusí mít normovaný formát (A3, A4, ...). Jedná se tedy o grafické ztvárnění dat, informací, značek nebo map. Infografika tedy patří do takzvané augmentativní a alternativní komunikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavní myšlenkou infografiky je zobrazovat informace zjednodušeně, pomocí symbolů, piktogramů a ilustrací. To vše pro výrazně jednodušší pochopení předávaných dat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Relativně mladý pojem infografiky má kořeny starší, již dlouho se můžeme setkat s informační grafikou například u dopravních značek nebo jiných, dobře známých, symbolů (například symbol pro toalety či symboly v mapách) &amp;lt;ref&amp;gt;KOMUNITA, Wikipedia.cz. &amp;lt;i&amp;gt;Informační grafika&amp;lt;/i&amp;gt;. 2013. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Informační_grafika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
=== Historie infografiky ===&lt;br /&gt;
První infografikou byly piktogramy, které vymyslel Otto Neurath v první třetině 20. století. Kromě sady základních piktogramů vytvořil i soupis pravidel pro tvorbu dalších.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== 1964 ====&lt;br /&gt;
Prvním velkým užitím piktogramů bylay Olympijské hry v Tokiu, zde dvojice autorů M. Katzumie a Y. Yamashita vytvořila piktogramy pro celé olympijské hry.&lt;br /&gt;
==== 1972 ====&lt;br /&gt;
Dalším milníkem bylo vytvoření sady piktogramů s panáčkem od Otl Aichlera pro XX. Olympijské hry v Mnichově. Jeho panáček se až do dnešní doby užívá na veřejných označeních. Ve stejném roce byla vyslána i sonda Pioneer 1 (1973 i Pioneer 2), která obsahovala informace a údaje pro snadnější poznání naší civilizace pro civilizace cizí, vše znázorněno mimo jiné právě i piktogramy.&lt;br /&gt;
==== Současnost ====&lt;br /&gt;
V současné době se tedy piktogramy a informační grafika rozšířila o infografiku a to hlavně s rozvojem internetu. Největší rozmach infografiky pak prožívají sociální sítě, dokonce na sociálních sítích vznikají specializované stránky, které vydávají jako svůj obsah pouze infografiku.&lt;br /&gt;
===== Příklad stránek na sociálních sítích které užívají síly infografiky =====&lt;br /&gt;
* https://www.facebook.com/faktyczsk/&lt;br /&gt;
* https://www.facebook.com/dailyinfographic/&lt;br /&gt;
* https://www.facebook.com/infographicsdaily/&lt;br /&gt;
* https://www.facebook.com/infographics.cat/&lt;br /&gt;
Zdroj: &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Facebook.com&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2016 [cit. 2016-1-8]. Dostupné z: http://facebook.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Formy infografiky ===&lt;br /&gt;
Infografika může mít tři specifické formy, od jednoduché statické, přes animovanou až po interaktivní, každá z těchto forem má své výhody i nevýhody.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Infografika – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-8]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/infografika&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Statická infografika ====&lt;br /&gt;
Statická infografika je formě velkého obrázku, umí znázorňovat pouze data a informace s využitím symbolů, piktogramů, grafů a textu. Velmi zajímavě pak infografiku využívá například Moravská zemská knihovna v Brně v některých svých novinkách. Infografiku pro zvýšení prodeje využívají i některé elektronické obchody. Statická infografika je stručná a značně zvyšuje orientaci ve velkém množství dat. Velmi zajímavým článkem k infografice roku 2015 je 11 of the Best Infographic Designs of 2015, obsahuje, dle autora, nejlepší infografiky za rok 2015.&amp;lt;ref&amp;gt;LINDSAY, Kolowich. &amp;lt;i&amp;gt;11 of the Best Infographic Designs of 2015: Infographics that really stand out are far more than just a smattering of pictures and charts&amp;lt;/i&amp;gt;. http: //blog.hubspot.com/, 2015. Dostupné také z: http://blog.hubspot.com/marketing/best-infographics-2015&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Animovaná infografika ====&lt;br /&gt;
Animace může obohatit statickou infografiku o body zájmu, zvýrazní tak data, která by měla být pro čtenáře důležitá, nebo hrozí její přehlédnutí. Taková infografika může ale při přílišné animaci vyvolati i rušení čtenáře, který se pak bude soustředit více na animaci samotnou. Příkladem animace může být například zvětšování a zmenšování piktogramu, u které jsou uvedena důležitá data. Animace však nemusí zůstat jen i animování jednoduchých prvků, velmi populární je i videoinfografika. Velmi hezkým příkladem je pak jedno video na Youtube - &amp;quot;The Best Animated Infographics of The World&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;VCRWDA. &amp;lt;i&amp;gt;The best animated infographics of the world 1280x720: People and Blogs&amp;lt;/i&amp;gt;. YouTube, 2013. Dostupné také z: https://www.youtube.com/watch?v=IxumhXTD9o4&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
==== Interaktivní infografika ====&lt;br /&gt;
Jedná se o bezesporu nejzajímavější formu infografiky. Krom animace či videosekvencí obsahuje i interaktivní prvky, tlačítka či balónkové tipy. Každý interaktví prvek pak může zobrazovat dodatečné informace, odemykat další interaktivní prvek či spouštět animaci.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zajímavým příkladem takové grafiky je pak článek Interaktivní infografika: Jak značky používají Vine&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Interaktivní infografika: Jak značky používají Vine&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2013 [cit. 2016-1-8]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/socialni-site/interaktivni-infografika-jak-znacky-pouzivaji-vine/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vizu%C3%A1ln%C3%AD_studia_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=29284</id>
		<title>Vizuální studia a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vizu%C3%A1ln%C3%AD_studia_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=29284"/>
		<updated>2016-01-10T23:32:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vizuální studia''' je interdisciplinární obor, který je některými odborníky označován také termínem &amp;quot;'''vizuální kultura'''&amp;quot;. V anglosaském světě je tento termín (případně termín &amp;quot;Studia vizuální kultury&amp;quot;) používaný častěji než pojem &amp;quot;vizuální studia&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam vizuálních studií ==&lt;br /&gt;
Vizuální studia jsou velmi důležitým oborem, neboť lidský mozek čerpá z [[vizuální podnět|vizuálního podnětu]] velké množství informací. Obrazové podněty jsou pro člověka přirozené, náš svět je odjakživa velmi vizuální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vizuální kultura je všudypřítomná, odkazuje k objektům a místům různých historických období i geografických míst.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smith&amp;quot;&amp;gt;SMITH, Marquard a MORRA, Joanne, ed. ''Visual Culture: Critical Concepts in Media and Cultural Studies''. New York: Routledge, 2006, s. 10.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S vizuálními podněty se v mnoha různých formách a prostřednictvím rozličných médií setkáváme '''každodenně'''. Jsou nedílnou součástí naší '''kultury a společnosti''': „Každodenní život a veřejný prostor vymezený hranicemi, ulicemi, virtuálním prostorem internetu a areálů hypermarketů se stává místem, kam můžeme nejen vkládat znaky, ale kde můžeme také využívat vizuální kulturu k tomu, abychom se vyjadřovali, stavěli a napomáhali sociálním změnám.“&amp;lt;ref&amp;gt;STURKEN Marta a  CARTWRIGHT Lisa. &amp;lt;i&amp;gt;Studia vizuální kultury&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 418.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Význam vizuální kultury jak v umění, tak i v lidském životě, stále stoupá. S tím souvisí stále rostoucí obliba fotografií, nejrůznějších obrazů a videí, vizuálně zpracovaných dat, [[infografika|infografik]] atp.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle zkoumání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pole zkoumání vizuálních studií je rozmanité - objektem mohou být nejen obrazy, sochy, instalace, fotografie, filmy, videa nebo televize, ale i internet a displejové přístroje, lékařské a vědecké snímky, noviny, časopisy, reklama, architektura a prostory muzeí, galerií a dalších veřejných i soukromých míst.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smith&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často dochází k nepřesné představě, že se vizuální studia zabývají především nebo pouze uměním. Ve skutečnosti se však neomezují pouze na umění, zabývají se i '''každodenní praxí'''. Zároveň zkoumají jak to, co je vidět, tak i to, co vidět není. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studovat vizuální studia znamená '''studovat vidění světa a věcí kolem nás'''. Vidění ale nemůžeme vidět (je neviditelné), a proto se nám špatně rozklíčovává.&amp;lt;ref&amp;gt;MITCHELL W.J.T. Showing seeing: a critique of visual culture. &lt;br /&gt;
In: ''Journal of Visual Culture''. London, Thousand Oaks, CA and New Delhi: SAGE Publications, 2002. Vol 1(2), s. 166.&amp;lt;/ref&amp;gt; Vidění je předáváno kulturně, vždy je subjektivní a ovlivněno biologickými faktory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významnou součástí vizuálních studií je také zkoumání vlivu '''technologií''' na způsoby zobrazování: např. jak lidé používají technologie k vytváření umění nebo jak vývoj technologií mění způsoby zobrazení, kterými se snažíme zachytit realitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k obsáhlosti pojmu ''vizuální studia'' je '''obtížné jej přesně definovat'''. Proto je důležité si při používání tohoto pojmu vždy položit otázku &amp;quot;Co jsou vizuální studia?&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;smith&amp;quot;&amp;gt;SMITH, Marquard a MORRA, Joanne, ed. ''Visual Culture: Critical Concepts in Media and Cultural Studies''. New York: Routledge, 2006, s. 11. ISBN: 0-415-32642-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klasifikace oboru vizuální studia ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vizuální studia patří mezi tzv. '''[[interdisciplinární]]''' obory, neboť stojí na pomezí několika oborů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vizuální studia (či Vizuální kultura) je obor, který má blízko k mnoha jiným oborům - např. ke [[Kulturně-antropologické přístupy a následně interkulturální studie|kulturním studiím]], [[Komunikace|komunikaci]], [[rétorika|rétorice]], [[sémiotika|sémiotice]], [[Sociologie|sociologii]], [[mediální studia|mediálním studiím]], ale i [[Politologie|politickým studiím]], [[historie umění|historii umění]], [[literární historie|literární historii]] a [[estetika|estetice]]. Vztah politických a vizuálních studií spočívá ve zkoumání, jak nás [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích|politika]] ovlivňuje skrz obrazy. Vizuální studia dále čerpají také z [[fyziologie]] a [[kognitivní analýza|kognitivní analýzy]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Všeobecná klasifikace oborů===&lt;br /&gt;
Pro přehled je níže uvedena všeobecná klasifikace oborů (tuto klasifikaci je možné využít i u jiných státnicových témat):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Interdisciplinární obory - stojí na pomezí několika oborů&lt;br /&gt;
* Multidisciplinární obory - spojují několik oborů (např. andragogika)&lt;br /&gt;
* Transdisciplinární obory - stojí na pomezí, ale vlastní poznatky staví na vyšší úroveň (např. kognitivní vědy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interdisciplinární obory lze dále rozdělit na 3 typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Top-down - model snažící se generalizovat naše vnímání&lt;br /&gt;
* Bottom-up - vychází ze specifických problémů (např. sender, etnicita)&lt;br /&gt;
* Inside-out - sem lze zařadit vizuální studia&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vizuální studia a nová média ==&lt;br /&gt;
Ve spojitosti s novými médii se vizuální studia zabývají především následujícími oblastmi: [[vizuální umění|vizuálním uměním]], [[počítačové rozhraní|počítačovým rozhraním]], softwarovým designem, [[Grafický design|grafickým designem]], videohrami, digitálními videi, reklamou a také nově vznikajícími vizuálními a [[multimediální|multimediálními]] formami. Tyto vizuální formy jsou zkoumány v různých kontextech: jako součást sociálních institucí, jako elementy v procesu kultury a jako vliv v procesu formování [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vizuální studia si uvědomují převahu vizuální formy v médiích, v komunikaci a při přenosu informací v [[postmoderní|postmoderním]] světě. Vizuální studia spojují takové kulturní formy, jako je např. umění, design a architektura, s médii a komunikací obecně. Žijeme ve světě, kde se s kulturně významným vizuálním obsahem setkáváme v různých formách. Tyto vizuální obsahy a kódy mohou migrovat z jedné formy do jiné (např. tištěné obrázky vs. grafický design, televize vs. kabelová televize, film vs. video v různých rozhraních, tištěná reklama vs. digitální reklama, internet nebo web jako vizuální platforma). &amp;lt;ref name=&amp;quot;irvine&amp;quot;&amp;gt;IRVINE, Martin. ''Introducing Visual Culture: Ways of Looking at All Things Visual''. Georgetown.edu [online]. 2003 [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: http://faculty.georgetown.edu/irvinem/visualarts/Intro-VisualCulture.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Každodenní přítomnost===&lt;br /&gt;
V každodenním životě přepínáme mezi [[kód|kódy]], abychom pochopili význam (viz William Gibson: ''Pattern Recognition''). Vizuální a textovou formu nelze stavět do opozice, neboť význam obvykle nekonstruujeme pouze z jedné formy, ale z kombinace obrazů, textu a zvuků. Vizuální studia se proto neomezují pouze na obrazovou formu, obsahem jejich zkoumání je celý systém a kontext. &amp;lt;ref name=&amp;quot;irvine&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svět byl vždy utvářen technologiemi a médii. Vznik nových technologií a médií s sebou často přinesl velkou změnu ovlivňující kulturu a společnost. Nová média přinesla mimo jiné možnost neomezeného kopírování dat. V případě [[digitální obraz|digitálního obrazu]] je díky novým médiím možné zhotovit libovolné množství kopií. Význam digitálních obrazů už proto nespočívá v jejich jedinečnosti jako originálu, ale v jejich estetické, kulturní a společenské hodnotě.&amp;lt;ref&amp;gt;STURKEN Marita a  CARTWRIGHT Lisa. &amp;lt;i&amp;gt;Studia vizuální kultury&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 205&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vizuálními vjemy je naplněn reálný i virtuální svět. Zatímco ve virtuálním světě můžeme rušivé vjemy regulovat (např. zakázat některé druhy reklam pomocí [https://adblockplus.org/ AdBlock]), v reálném světě nad nimi takovou kontrolu nemáme. Jak ukázaly výzkumy, v důsledku přehlcení vizuálními vjemy může docházet k netečnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;BERÁNKOVÁ, Růžena. ''Vizuální komunikace a vizuální gramotnost mimo oblast výtvarné výchovy''. Brno: Masarykova univerzita, 2009. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/94001/pedf_r/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobnosti a pojmy ==&lt;br /&gt;
==='''[[William John Thomas Mitchell|W. J. T. Mitchell]]'''===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jeden z nejvýznamnějších teoretiků vizuální kultury&lt;br /&gt;
* pojem &amp;quot;[[pictorial turn]]&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;MITCHELL, W.J.T. ''Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation''. Chicago: University of Chicago Press, 1994.&amp;lt;/ref&amp;gt; (obrat k obrazovému)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''[[Jay David Bolter a Richard Grusin|J. D. Bolter a R. Grusin]]'''===&lt;br /&gt;
* významní odborníci v oblasti teorií nových médií a vizuálních studií&lt;br /&gt;
* pojmy &amp;quot;[[remediace]]&amp;quot; (vzájemné ovlivňování starých a nových médií), &amp;quot;[[hypermediace]]&amp;quot; (zvýraznění určitého média) a &amp;quot;[[imediace]]&amp;quot; (upozadění média) &amp;lt;ref&amp;gt;BOLTER, Jay David a GRUSIN, Richard. ''Remediation: Understanding New Media''. Cambridge, MA: MIT Press, 1999.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''[[Jean Baudrillard]]'''===&lt;br /&gt;
* sociolog, kulturní teoretik a fotograf (postmodernismus a poststrukturalismus)&lt;br /&gt;
* pojmy &amp;quot;[[simulacrum]]&amp;quot; (mnohonásobná kopie, která už ztratila vztah k originálu) a &amp;quot;[[simulace]]&amp;quot; (proměna reality v hyperrealitu)&amp;lt;ref&amp;gt;BAUDRILLARD, Jean. ''Simulacres et Simulation''. Ann Arbor: University of Michigan, 1981.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady ==&lt;br /&gt;
[[File:Visualization of the world wide web common crawl 2012.png|thumb|Visualization of the world wide web common crawl 2012]]&lt;br /&gt;
Vybrané příklady důležitých či zajímavých osobností a propojení mezi vizuálním prvkem a starými či novými médii:&lt;br /&gt;
* '''Dziga Vertov: ''Man With a Moving Camera''''' (1929) - dokumentární film v avantgardním stylu. Film zobrazil v tehdejší době nepřípustné záběry (např. porod, vstávající a oblékající se žena) a zároveň zobrazil každodennost (např. pohřeb, svatba). Nastolil vizi &amp;quot;skryté&amp;quot; kamery, která je všude (tehdy byla kamera hlasitá, takže nebylo možné její přítomnost zcela skrýt).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[http://feltron.com/ Nicholas Felton]:''' jeden z nejdůležitějších amerických web designérů, mj. navrhoval Facebook Timeline. Jedním z posledních počinů je aplikace pro iPhone zaznamenávající a vizualizující různé, zdánlivě nezměřitelné aspekty života: [http://www.reporter-app.com/ Reporter].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Grafické zobrazení dat|Grafické zobrazení dat]]''': Nová média umožňují zpracovávat a vizualizovat nejrůznější data (viz [[datamining]]). Grafické zpracování může mít nejen praktickou funkci - snazší pochopitelnost, lepší zapamatovatelnost informací a vzájemných vztahů, ale i estetickou funkci.&lt;br /&gt;
** Zpracování informací: nejčastěji pomocí '''infografik'''&lt;br /&gt;
** Zpracování vzájemných vztahů a souvislostí, interní prolinkování webu: pomocí nástrojů, např. [http://gephi.github.io/ Gephi] - data získaná ze sociálních sítí nebo z webu, grafika zobrazuje vzájemné vztahy (viz obr. - vizualizace world wide webu roku 2012 zobrazuje 3,5 miliardy webových stránek a 128 miliard hyperlinků mezi těmito stránkami)&lt;br /&gt;
* '''[[Webdesign]]''': vizualita se stává stále důležitější. Za účelem co nejlepší prezentace informací na webových stránkách je důraz kladen na grafiku včetně vizuálního zpracování dat (viz výše).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Automatické generování''': Nová média dokáží zobrazit naši identitu online - automaticky shromáždit data o naší osobě a vizualizovat je (např. [https://history.google.com/history/ Google History] - grafy zobrazující aktivitu uživatele).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAUDRILLARD, Jean. ''Simulacres et Simulation''. Ann Arbor: University of Michigan, 1981.&lt;br /&gt;
* BOLTER, Jay David a  GRUSIN, Richard. ''Remediation: understanding new media''. Cambridge, Mass: MIT Press, 1999. ISBN 0-262-02452-7.&lt;br /&gt;
* JENKS, Chris (ed.) ''Visual Culture''. London, New York: Routledge, 1995.&lt;br /&gt;
* LIESTOL, Gunnar, MORRISON Andrew a RASMUSSEN Terje, eds. ''Digital Media Revisited: Theoretical and Conceptual Innovations in Digital Domains''. Boston: MIT Press, 2004.&lt;br /&gt;
* LISTER, Martin. ''New media: a critical introduction''. 2nd ed. New York, N.Y: Routledge, 2009. ISBN 0-203-88482-5.&lt;br /&gt;
* MIRZOEFF, Nicholas. ''The visual culture reader''. 2nd ed. London: Routledge, 2002. ISBN 0-415-25221-0.&lt;br /&gt;
* MIRZOEFF, Nicholas. ''Úvod do studia vizuální kultury''. Praha: Academia, 2012.&lt;br /&gt;
* MITCHELL, W. J. T. ''Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation''. Chicago: University of Chicago Press, 1994.&lt;br /&gt;
* MITCHELL W.J.T. ''Showing seeing: a critique of visual culture''. London, Thousand Oaks, CA and New Delhi: W.J.T. Mitchell, 2002.&lt;br /&gt;
* SMITH, Marquard. ''Visual Culture Studies. Interview with Key Thinkers''. New York, London: SAGE. 2008.&lt;br /&gt;
* STURKEN Marita a  CARTWRIGHT Lisa. ''Studia vizuální kultury''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-556-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* BARTHES Roland. Essays Select. and transl. by Stephen Heath. ''Image, music, text''. New York: Hill and Wang, 1996. ISBN 9780006861355.&lt;br /&gt;
* BRYSON Norman, HOLLY Michael Ann a MOXEY Keith, eds. ''Visual Culture: Images and Interpretations''. Middletown: Wesleyan University Press, 1994. ISBN 081956267X.&lt;br /&gt;
* DURHAM Meenakshi Gigi a  KELLNER Douglas. ''Media and cultural studies: keyworks''. Malden, Mass: Blackwell Publishers, 2001. ISBN 0-631-22095-X.&lt;br /&gt;
* ELKINS, James: ''Visual Studies: A Skeptical Introduction''. New York, London: SAGE, 2003.&lt;br /&gt;
* GIBSON William. ''Pattern Recognition''. New York: G. P. Putnam's Sons, 2003. ISBN 0399149864.&lt;br /&gt;
* HALL, Stuart (ed.) ''Representation: Cultural representations and Signifying Practices''. New York, London: SAGE, 2001.&lt;br /&gt;
* VAN LEEUWEN, Theo, JEWITT, Carey (eds.) ''Handbook of Visual Analysis''. New York, London: SAGE. 2001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[William John Thomas Mitchell]]&lt;br /&gt;
* [[Jay David Bolter a Richard Grusin]]&lt;br /&gt;
* [[Remediace]]&lt;br /&gt;
* [[Hypermediace]]&lt;br /&gt;
* [[Imediace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
vizuální studia, vizuální kultura, nová média, Mitchell, Bolter, Grusin, Baudrillard, remediation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vizuální studia a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jay_David_Bolter_a_Richard_Grusin&amp;diff=29283</id>
		<title>Jay David Bolter a Richard Grusin</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jay_David_Bolter_a_Richard_Grusin&amp;diff=29283"/>
		<updated>2016-01-10T23:31:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jay D. Bolter a Richard Grusin jsou významné osobnosti v oblasti teorií nových médií. Jejich největším přínosem pro [[Vizuální studia a nová média|vizuální studia a studia nových médií]] je kniha ''Remediation: Understanding new Media'' (1999),&amp;lt;ref name=&amp;quot;remediation&amp;quot;&amp;gt;BOLTER, Jay David a GRUSIN, Richard. ''Remediation: Understanding New Media''. Cambridge, MA: MIT Press, 1999.&amp;lt;/ref&amp;gt; která je považována za jeden ze zásadních textů zmíněných oborů. V knize představili pojem &amp;quot;[[remediace]]&amp;quot;, který je základním principem médií, a další dva pojmy vyjadřující dva protikladné způsoby vizuální reprezentace - &amp;quot;[[hypermediace]]&amp;quot; a &amp;quot;[[imediace]]&amp;quot;.&lt;br /&gt;
==[http://www.jdbolter.net/ Jay D. Bolter]==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Profesor a vedoucí oboru Nová média na univerzitě Georgia Institute of Technology&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Významný teoretik nových médií, zabývá se studiem historie a současného stavu mediální kultury. V mezinárodním měřítku navrhuje vzdělávací programy a výzkumy v oblasti nových médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Autor několika publikací zabývajícíh se novými médii, gramotností a kulturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kromě teoretické a akademické činnosti se J. D. Bolter věnuje i praxi. V roli designéra a programátora společně s kolegy vytvořil software [http://www.eastgate.com/storyspace/index.html Story Space]. Story Space je software pro tvorbu, editaci a publikaci [[hypertextové literatury]] ([[hypertextové fikce]]). Na projektu dále pracovali John B. Smith, Michael Joyce a Mark Bernstein. První dílo s pomocí Story Space bylo vytvořeno Michaelem Joycem: ''Afternoon'' (1987). Hypertextová literatura umožňuje čtenáři [[nelineární]] způsob čtení a interakci.&amp;lt;ref&amp;gt;Story Space. Eastgate Systems Inc. 2009. [online] [cit. 9.9.2015] http://www.eastgate.com/storyspace/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Na Georgia Institute of Technology se zabývá rozvojem [[Augmented reality]] ([[rozšířená realita|rozšířenou realitu]]) a pomáhá vytvářet zábavní, vzdělávací a kulturně-historické aplikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 2015-2016 plánuje Bolter vydat knihu s pracovním názvem ''The Digital Plenitude'' (volný překlad: digitální hojnost), která bude pojednávat o umění a kultuře v éře digitálních médií.&amp;lt;ref&amp;gt;Jay David Bolter: Digital Media Studies and Mixed Reality Experience Design. [online] [cit. 9.9.2015] http://www.jdbolter.net/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Richard Grusin==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Teoretik nových médií, profesor anglistiky, odborník zabývající se médii, kulturou a anglosaskými studiemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V letech 2010-2015 vedoucí centra nových médií v [http://www4.uwm.edu/c21/index.html Center for 21st Century Studies] (C21) na University of Wisconsin-Milwaukee&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jeho největším přínosem na poli nových médií je kniha ''Remediation: Understanding New Media'' (1999)&amp;lt;ref name=&amp;quot;remediation&amp;quot;/&amp;gt;, kterou napsal společně s J. D. Bolterem a která je považována za jeden ze základních textů studií nových médií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zatím poslední kniha s názvem ''Premediation: Affect and Mediality After 9/11''&amp;lt;ref&amp;gt;GRUSIN, Richard. ''Premediation: Affect and Mediality After 9/11''. London, New York: Palgrave, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt; rozvíjí myšlenky předchozí zmíněné knihy včetně pojmu remediace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* BOLTER, Jay David a GRUSIN, Richard. ''Remediation: Understanding New Media''. Cambridge, MA: MIT Press, 1999.&lt;br /&gt;
* BOLTER, Jay David. ''Writing Space: The Computer, Hypertext, and the History of Writing''. Lawrence Erlbaum, Hillsdale, NJ: 1991.&lt;br /&gt;
* BOLTER, Jay David a GROMALA, Diane. ''Windows and Mirrors: Interaction Design, Digital Art and the Myth of Transparency''. Cambridge MA: MIT Press, 2003.&lt;br /&gt;
* LIESTOL, Gunnar, MORRISON Andrew a RASMUSSEN Terje, eds. ''Digital Media Revisited: Theoretical and Conceptual Innovations in Digital Domains''. Boston: MIT Press, 2004.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* BOLTER, Jay David. ''Turing's Man: Western Culture in the Computer Age''. Chapel Hill: The University of North Carolina Press, 1984.&lt;br /&gt;
* BOLTER, Jay David. Virtual Reality and the Redefinition of Self. In: ''Communication and Cyberspace: Social Interaction in an Electronic Environment''. Cresskill, NJ: Hampton Press, 1996.&lt;br /&gt;
* Jay David Bolter: FutureText. Roy Christopher: Interviews. 1.4.2001. [online]. Dostupné z: http://roychristopher.com/jay-david-bolter-futuretext.&lt;br /&gt;
* MACINTYRE, Blair, BOLTER, Jay David, MORENO, Emmanuel, a HANNIGAN, Brendan. Augmented Reality as a New Media Experience. In: ''International Symposium on Augmented Reality''. New York, NY: October 29-30, 2001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Remediace]]&lt;br /&gt;
* [[Hypermediace]]&lt;br /&gt;
* [[Imediace]]&lt;br /&gt;
* [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[William John Thomas Mitchell]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bolter, Grusin, remediace, remediation, imediace, immediacy, hypermediace, hypermediacy, vizuální studia, vizuální kultura, nová média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=26965</id>
		<title>Neil Harbisson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neil_Harbisson&amp;diff=26965"/>
		<updated>2015-12-14T11:43:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neil Harbisson''' (narozen 1982) v Británii narozený konceptuální umělec a kyborg. Nejvíce se proslavil tím, že byl britskou vládou oficiálně uznán jako '''[[Kyborg|kyborg]]'''. Neil trpěl od malička achromázií (úplnou barvoslepostí) ale dnes, díky zařízení na jeho hlavě, barvy slyší - zařízení totiž barvy přeměňuje na slyšitelné frekvence.&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
[[File:Neil_Harbisson_cyborgist.jpg|thumb|300x300px|První světově známý kyborg - Neil Harbisson]]&lt;br /&gt;
Neil se narodil ''27. července 1982'' katalánské matce a irskému otci. Narodil se s plně barvoslepý a vždy viděl pouze v odstínech šedi. Vyrůstal v Mataró v kaatalánské oblasti Španělska. Tam také studoval hudbu a umění, později studoval výtvarná umění na škole v Barceloně, kde se mu dostalo speciální výjimky - nemusel používat žádnou barvu ve svých pracích.&lt;br /&gt;
V roce 2001, Harbisson přestěhoval do Irska, aby na studia klavíru v Dublinu Waltons New School of Music. V roce 2002 se přestěhoval do Anglie studovat hudbu na Dartington College of Arts.&amp;lt;ref&amp;gt;Neil Harbisson. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Neil_Harbisson#cite_note-21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Od roku 2004 má Neil na hlavě nainstalovanou '''speciální anténu''', která mu umožňuje slyšet světlo, a to včetně spekter pro lidské oko neviditelných. myšlenka se zrodila rok před instalací na půdě Dartington College of Arts. &lt;br /&gt;
* V témže roce byl britskou vládou oficielně uznán kyborgem a to mu bylo zapsáno i do občanského průkazu.&amp;lt;ref&amp;gt;Not Impossible’s Cyborg Series #1: Neil Harbisson. Notimpossiblenow.com [online]. 2014 [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: http://www.notimpossiblenow.com/lives/neil-harbisson-not-impossible-cyborg-series&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
Harbisson původně kreslil obrazy černobílé. Od roku 2004 (tedy od doby co má anténu) maluje obrazy, které se vyznačují svou přehnanou barevností. Jeho nejznámějším projektem jsou ''''Sound Portraits (Zvukové portréty)''''. V tomto projektu snímá obličeje osob svou anténou a zvuk jejich tváře zaznamenává do obrazů. Do dnešní doby zaznamenal už mnoho známých osobností, prakticky ze všech odvětví. Mezi jeho obrazy najdeme například záznam tváře Ala Gora, Sira Tima Bernerse Lee, Nicole Kidman nebo třeba Moby.&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Margaret_Mead&amp;diff=26964</id>
		<title>Margaret Mead</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Margaret_Mead&amp;diff=26964"/>
		<updated>2015-12-14T11:20:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: formální úpravy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Margaret Meadová''' (narození 16. 12. 1901 - úmrtí 15. 11. 1978) byla jednou z prvních žen, která se vydala do odlehlé části světa, aby zde zkoumala životy tamějších lidí. Skrze svou práci mohla ukázat obyvatelům západních „vyspělých“ zemí, že by se mohli mnohé naučit z každodenních životů a hodnot takzvaně „primitivních“ národů. Meadová prohlásila: „Strávila jsem většinu svého života studiem životů jiných lidí… aby „ti ze Západu“ dokázali lépe porozumět sami sobě.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;Morgan&amp;quot;&amp;gt;[MORGAN, Nina. Famous scientists. 1st pub. Hove: Wayland, 1993, 48 s. Famous people. ISBN 0750206691]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Understanding the lives of other peoples (Jak porozumět životům jiných lidí) ===&lt;br /&gt;
Aby mohli studovat původy, náboženská přesvědčení, sociální vztahy a další lidské zvyklosti, potřebovali antropologové žít a pracovat s lidmi, jejichž životy zkoumali. To představovalo pro Margaret Meadovou velký problém. Poté, co v roce 1925 získala doktorát z antropologie, chtěla pokračovat v dalším pozorování obyvatel polynéských ostrovů v Jižním Pacifiku. Ale v té době bylo rozhodnutí, aby se mladé ženy vydávaly samy do vzdálené části světa, považováno za příliš nebezpečné. &lt;br /&gt;
Navzdory těžkostem se Meadová vydala pracovat na Samou, skupinu ostrovů v Jižním Pacifiku. Vybrala si Samou, protože lidé ze Západu její ostrovy příliš nenavštěvovali, takže tradiční činnosti a představy mnoha obyvatel Samoy nebyly změněny „moderními“ způsoby. Když přijela, vydala se na z větší části nedotčený ostrov Ta´u a brzy zjistila, že nejlepším způsobem získávání informací, jak Samoané žili, bylo naučit se jejich jazyk a zúčastnit se každodenního života těchto lidí.  &lt;br /&gt;
Během svých šetření přišla na to, že dětem ze Samoy byly odmalička vštěpovány jiné hodnoty, než znala. O děti se na Ta´u nestarali pouze rodiče, ale také starší děti, stejně jako tety, strýcové a prarodiče. Také si všimla, že samojští teenageři byli celkově šťastnější a bezstarostnější. V USA a dalších západních zemích měli teenageři sklon k úzkostlivosti a rebelii, což bylo bráno jako nevyhnutelná součást dospívání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Morgan&amp;quot;&amp;gt;[MORGAN, Nina. Famous scientists. 1st pub. Hove: Wayland, 1993, 48 s. Famous people. ISBN 0750206691]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Práce == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Margaret Mead NYWTS.jpg|náhled|vpravo|Margaret Mead]]&lt;br /&gt;
Meadová zveřejnila svá zjištění v roce 1928 v díle Coming of Age in Samoa (Dospívání na souostroví Samoa). Kniha se v USA okamžitě stala bestsellerem, ale také znepokojila celou řadu lidí, protože zpochybnila, co jim bylo řečeno o sexu, lásce, manželství a rodinných hodnotách. Kniha rovněž představila antropologii běžným lidem, kteří mohli nyní vidět, jak jim studium života jiných lidí může pomoci porozumět svým vlastním životům. Také přiměla lid přemýšlet o tom, jak se vyvíjejí vzory chování ve společnostech – je chování zděděno po rodičích či příbuzných, nebo jsou lidé víc ovlivněni tím, co se děje kolem nich?&lt;br /&gt;
Během své kariéry Meadová pokračovala ve své práci v Jižním Pacifiku, Indonésii a Západní Indii a v psaní o svých nálezech. Techniky, které použila, vydláždily cestu dalším antropologům a pomohly lidem na celém světě porozumět antropologii a jiným kulturám. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Morgan&amp;quot;&amp;gt;[MORGAN, Nina. Famous scientists. 1st pub. Hove: Wayland, 1993, 48 s. Famous people. ISBN 0750206691]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Coming_of_age_in_Samoa_title_page.jpg|náhled|vpravo|Dospívání na souostroví Samoa]]&lt;br /&gt;
=== Growing up in New Guinea (Vyrůstáme v Nové Guineji) ===&lt;br /&gt;
Autorka studuje vztahy mezi rodičem a dítětem v kmeni Manus na ostrovech Admiralty  a upozorňuje na určité paralely mezi civilizací a výchovou v tomto kmeni a v Americe. Tato práce je výsledkem šestiměsíčního přechodného pobytu v domorodých vesnicích, kde se jazyk učí a kde jsou důvěrná spojení s lidmi možná. Manusská společnost je puritánská, vyžadující počestnost od svých žen a píli a zdrženlivost od mužů. Hospodářský úspěch je známkou důležitosti. V rodině je dominantní otec, díky tomu má zvláštní spojení se svými syny, kterým formuje osobnosti. Chlapci se cvičí v rybaření, jízdě na kánoi a plavání, takže jejich vývoj je „z fyzického hlediska naprosto obdivuhodný“, avšak kázeň ve společnosti je velice volná. Samojské dítě má několik citových vazeb k otci a matce, manusský chlapec má důvěrné spojení s otcem, americký hoch ani s jedním z rodičů. Ve druhé části knihy autorka vyvozuje jisté závěry s odkazem k současným výchovným problémům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Abstract&amp;quot;&amp;gt;[http://psycnet.apa.org/psycinfo/1931-00707-000]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Sex and Temperament in Three Primitive Societies (Pohlaví a temperament u tří primitivních společností) ===&lt;br /&gt;
Kniha byla poprvé vydána v roce 1935. Sex &amp;amp; Temperament je fascinující a brilantní antropologickou studií intimních životů tří kmenů z Nové Guiney, od útlého dětství po dospělost. Je zaměřena na mírné, v horách bydlící Arapeshe, nelítostné, kanibalistické Mundugumory a kultivované lovce lebek z Tchambuli. Meadová přibližuje teorii, že mnoho tzv. mužských a ženských typických rysů není založeno na základních rozdílech mezi pohlavím, ale odráží kulturní návyky různých společností.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mead&amp;quot;&amp;gt;[http://www.interculturalstudies.org/Mead/bibliography.html#aboutMead]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Lives for Old: Cultural Transformation-Manus (Život pro staré: Kulturní proměna Manusu) ===&lt;br /&gt;
Když Margaret Meadová v roce 1928 poprvé studovala manusské ostrovany z Nové Guiney, žili s technologií jako z doby kamenné. Manus, hospodářsky zranitelný a obtěžkaný složitým morálním kodexem, se nezdál být dostatečně vybavený, aby zvládl obrovský dopad, který měla druhá světová válka na tento v ústraní ležící svět, ale unikátní sled okolností dovolil, aby se Manus pohotově přizpůsobil dvacátému století. Zkušenosti jeho obyvatel vedly Meadovou k rozvoji převratné teorie kulturní proměny, upřednostňující rychlou, nesystematickou změnu. Lives for Old je dnes knihou stejně významnou jako před půl stoletím, optimistickou zevrubnou prohlídkou jedné společnosti, která si zvolila změnu, nabízející naději a model hodnot pro současné rozvojové (nebo rozvíjející se, tady si nejsem jistá) společnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mead&amp;quot;&amp;gt;[http://www.interculturalstudies.org/Mead/bibliography.html#aboutMead]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Continuities in Cultural Evolution (Kontinuita v kulturní evoluci) ===&lt;br /&gt;
Margaret Meadová kdysi řekla: „Strávila jsem většinu svého života studiem životů jiných lidí, vzdálených lidí, tak, aby Američané dokázali lépe porozumět sami sobě.“ Continuities in Cultural Evolution je důkazem této oddanosti. Meadová se ze všech sil snažila pomoci ostatním dozvědět se něco o sobě a pracovat tak, aby vznikla mnohem humánnější a sociálně zodpovědnější společnost. Těžko uvěřit, že práce humanitních věd se datuje do doby poválečné, dvacet let po konci druhé světové války, jejich opětovné publikování je skutečně dobře načasované. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mead&amp;quot;&amp;gt;[http://www.interculturalstudies.org/Mead/bibliography.html#aboutMead]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život v datech ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''16. 12. 1901''' – narodila se ve Philadelphii, stát Pensylvánie, USA &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1925''' – získala titul Ph.D., obor Antropologie, na Columbijské univerzitě v New Yorku/přijíždí na Samou&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1928''' – vydala dílo Coming of Age in Samoa (Dospívání na souostroví Samoa)/terénní práce v Nové Guineji &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1929''' – píše dílo Growing up in New Guinea (Vyrůstáme v Nové Guineji)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1936''' – [[Terénní výzkum]] na Bali &amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' – vydává dílo Balinese Character (Balinéský charakter), spoluautorem je Gregory Bateson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1972''' – vydává svou autobiografii Blackberry Winter (Ostružinová zima)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''15. 11. 1978''' – umírá v New Yorku&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Morgan&amp;quot;&amp;gt;[MORGAN, Nina. Famous scientists. 1st pub. Hove: Wayland, 1993, 48 s. Famous people. ISBN 0750206691]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura a zdroje ===&lt;br /&gt;
*MORGAN, Nina. Famous scientists. 1st pub. Hove: Wayland, 1993, 48 s. Famous people. ISBN 0750206691.&lt;br /&gt;
*Abstract Growing up in New Guinea. In: American Psychological Association. [online] [cit. 2015-11-17].  dostupné z: http://psycnet.apa.org/psycinfo/1931-00707-000&lt;br /&gt;
*Books by and about Margaret Mead. In: The Institut for Intercultural studies [online] [cit. 2015-11-17]. dostupné z: http://www.interculturalstudies.org/Mead/bibliography.html#aboutMead&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*https://wikisofia.cz/index.php/Ter%C3%A9nn%C3%AD_v%C3%BDzkum &lt;br /&gt;
*https://wikisofia.cz/index.php/Pozn%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdeck%C3%A9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí zdroje ===&lt;br /&gt;
*https://www.usa.gov/&lt;br /&gt;
*http://www.samoagovt.ws/&lt;br /&gt;
*https://cs.wikipedia.org/wiki/Antropologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
antropologie, Samoa, Spojené státy Americké, Coming of Age in Samoa (Dospívání na souostroví Samoa)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace_a_knihovnictv%C3%AD&amp;diff=24003</id>
		<title>Digitalizace a knihovnictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitalizace_a_knihovnictv%C3%AD&amp;diff=24003"/>
		<updated>2015-10-26T09:52:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: odkaz&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Digitalizace a knihovnictví/old|tomto odkazu]].'' &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Možná hledáte [[Digitalizace]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&amp;diff=23136</id>
		<title>Informační politika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika&amp;diff=23136"/>
		<updated>2015-10-06T11:08:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Otázky předmětu Informační politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
*[[Chápání informační politiky]]&lt;br /&gt;
*[[Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky]]&lt;br /&gt;
*[[Současné nástroje informační politiky na úrovni EU]]&lt;br /&gt;
*[[Řízení informační politiky na národní úrovni]]&lt;br /&gt;
*[[Současný vývoj a výzkum]]&lt;br /&gt;
*[[Monitoring a hodnocení ]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikační proces]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura pro předmět Informační politika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[The information revolution]]. Edited by Donald Altschiller. New York: Wilson, 1995. 241 s. The reference shelf. Vol. 67, no. 5. ISBN 0-8242-0872-2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CASTELLS, Mauel; et. al. [[Mobile communication and society: A global perspective]]. London: MIT press, 2007 [cit. 2012-04-12]. ISBN 0-262-03355-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EGENDORF, Laura K. (Ed.) The information revolution: opposing viewpoints. San Diego: Greenhaven Press, 2004. 202 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. [[Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway]]. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GAY, Martin. [[The new information revolution: a reference handbook]]. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996. xv, 247 s. ISBN 0-87436-847-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JEDLIČKOVÁ, Petra. [[Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy]]. Praha, 2006. 192 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAHIN, Brian; WILSON, Ernest J. (Ed.). [[National information infrastructure initiatives: vision and policy design]]. Cambridge, MIT Press: 1997. xiv, 649 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LEGGEWIE, Claus; MAAR, Christa (Ed.). [[Internet &amp;amp; Politik: Von der Zuschauer- zur Beteiligungsdemokratie?]].  Köln: Bollman, 1998. 569 s. ISBN 3-89658-101-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATUŠÍK, Zdeněk (Přel. a uspoř.) [[Strategie pro evropské knihovny]]. Praha: SKIP, 2006. 124 s. Aktuality SKIP. Svazek 22. ISBN 80-85851-16-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace]]. In Vize rozvoje České republiky do roku 2015. Praha: Centrum pro sociální a ekonomické strategie, UK FSV, 2001, s. 180-186.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[REVOLUTION in the U.S. information infrastructure]]. Washington D.C.: National Academy of Engineering, 1995. 79 s. ISBN 0-309-05287-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ROBINS, Kevin; WEBSTER, Frank. [[Times of the technoculture: from the information society to the virtual life]]. New York: Routledge, 1999. viii, 318 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VLASÁK, Rudolf. [[Informační sektor, informační profese a informační vzdělávání]]. Národní knihovna: knihovnická revue. Roč. (2001), č. 3. s. 159-168.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MOROZOV, Evgenij. [[The Net Delusion : The Dark Side of Internet Freedom]]. [s.l.] : [s.n.], 2011. 409 s. ISBN 1-58648-874-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Internetové zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Český statistický úřad: http://www.czso.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eurostat: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Internet World Stats. Usage and Population Statistics: http://www.internetworldstats.com/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ITU International Telecommunication Union. (ICT indicators: data and statistics on the ICT/telecommunication sector): http://www.itu.int/ITU-D/ict/informationsharing/index.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ministerstvo informatiky (statistiky o informační společnosti): http://www.micr.cz/statistiky/default.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OECD: http://www.oecd.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Státní informační politika ve vzdělávání (SIP VZ) – Informační gramotnost – MŠMT ČR: http://www.msmt.cz/cp1250/info/sql/web/informace.asp?kods='1004'&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SIP VZ – informační gramotnost: http://www.e-gram.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační vzdělávací portál, spravuje ÚIV v rámci projektu SIP VZ II: http://www.skolinfo.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Internet do škol: http://www.indos.cz/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace Úřadu vlády o SIP: http://www.vlada.cz/1250/eng/vrk/rady/rady.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úřad pro veřejné informační systémy: http://www.uvis.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České fórum pro informační společnost: http://www.info-forum.cz/indexe.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Český telekomunikační úřad: http://www.ctu.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Centrální adresa (oficiální portál státní správy): http://www.centralniadresa.cz/cadr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Březen – měsíc internetu: http://www.brezen.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oficiální stránka o informační společnosti: http://ec.europa.eu/information_society/index_en.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=23135</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=23135"/>
		<updated>2015-10-06T11:08:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná situace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úloha a aktivity Národní Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a [[Kramerius]] probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' se soustřeďuje na digitalizované novodobé dokumenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv''', zaměřený na publikování digitálních dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, o další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=23134</id>
		<title>Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenov%C3%BD_mechanismus_v_ekonomice_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_funkce_ceny&amp;diff=23134"/>
		<updated>2015-10-06T11:07:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenový mechanismus''' (anglický ekvivalent ''price mechanism'') v ekonomice je v širším pojetí '''způsob''', jehož prostřednictvím cena ovlivňuje produkci zboží či služeb a poptávku po nich.&amp;lt;ref&amp;gt;''Longman business English dictionary''. New ed., 2nd ed. Harlow: Pearson Longman, 2007. 594 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cenový mechanismus tak působí na kupující i prodávající a je příčinou mnoha změn v ekonomickém prostředí, a to i v dlouhodobém horizontu.&amp;lt;ref&amp;gt;Price mechanism - Wikipedia, the free encyclopedia. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/price_mechanism.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je základem pro ekonomickou kalkulaci, podnikatelské investiční plánování a rozdělování zdrojů. Cenový mechanismus poskytuje [[informace]] o tom, co vyrábět, jak rozdělit zdroje a zahrnuje všechny prostředky, pomocí nichž dochází k regulaci cen, ať již tržními silami nebo legislativními opatřeními.&amp;lt;ref&amp;gt;FAJMON, HYNEK. ''Vznik EFTA: padesát let poté''. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010. 163 s. ISBN 978-80-86547-91-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je to mechanismus, který zvyšuje ceny, když poptávka převyšuje nabídku a naopak je snižuje, když nabídka převyšuje poptávku.&amp;lt;ref&amp;gt;SWANENBERG, AUGUST. ''Makroekonomie bez předchozích znalostí''. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 296 s. ISBN 978-80-265-0036-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem cenový mechanismus se také objevuje v problematice '''platební bilance v makroekonomii'''. Spolu s měnovým a důchodovým mechanismem patří mezi takzvané přirozené, automaticky působící vyrovnávací mechanismy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vyrovnávací mechanismy platební bilance == &lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]] je nejstarší teoreticky definovaný vyrovnávací mechanismus, který byl již roku 1752 popsán '''Davidem Humem''' ve stati s názvem ''&amp;quot;Of the balance of trade&amp;quot;''.  Z toho důvodu bývá někdy nazýván též jako Humův zákon, klasický model či mechanismus toku měnového kovu a cen. O téměř 200 let později vznikl [[důchodový vyrovnávací mechanismus]], který těží z keynesiánské filozofie postavené na myšlenkách '''Johna Maynarda Keynese'''. Třetím základním vyrovnávacím mechanismem je [[měnový mechanismus]], ale lze vyčlenit i další mechanismy, například úrokový a kurzový, případně jejich kombinace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINČÍK, DAVID. Cenový a důchodový vyrovnávací mechanismus platební bilance - srovnání. In: ''Hradecké ekonomické dny: ekonomický růst a rozvoje regionů: sborník příspěvků''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 462 s. ISBN 978-80-7041-824-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Platební bilance ===&lt;br /&gt;
Výše uvedené mechanismy se snaží vyrovnat '''platební bilanci''', která představuje všechny ekonomické transakce určité země se zahraničím během sledovaného období (zpravidla kalendářní rok).&amp;lt;ref&amp;gt;''Makroekonomie: moderní přístup''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007. 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod transakcemi si lze představit vývoz a dovoz výrobků a služeb, pohyb investičních zdrojů, dary, přesuny peněžních prostředků apod. Platební bilance má podobu '''účtu''' a vyjadřuje sumu všech přijatých a poskytnutých plateb mezi subjekty národní ekonomiky a mezinárodním okolím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot;&amp;gt;LIŠKA, VÁCLAV. ''Makroekonomie''. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 628 s. ISBN 80-86419-54-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Musí být vždy '''vyrovnaná''', tj. jako celek se rovnat nule. Účetně ji lze vyrovnat pomocí přesunu devizových rezerv, ovšem z dlouhodobého hlediska je nutné použít některý ze zmíněných vyrovnávacích mechanismů platební bilance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cena ==&lt;br /&gt;
Základním ekonomickým pojmem je '''cena'''. ''&amp;quot;Obecná ekonomická teorie definuje cenu jako peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží, čili je kvantitativním poměrem, ve kterém je zboží směňováno za peníze.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁMEČNÍK ROMAN,  TUČKOVÁ ZUZANA a  HROMKOVÁ LUDMILA. ''Podniková ekonomika II''. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. 194 s. ISBN 978-80-7318-624-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Je důležitým faktorem, který určuje podíl firmy na trhu a ovlivňuje její hospodářské výsledky.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. ''Strategický marketing: [strategie a trendy]''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 269 s. ISBN 80-245-0902-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; Cena je též chápána jako jeden z prvků [[Marketing|marketingového]] mixu, který dotváří celkový charakter produktu. Existuje velké množství druhů cen, avšak základním kritériem pro posuzování ceny zůstává '''užitek'''. V tržním systému existují tři základní [[Funkce ceny|funkce ceny]]: informační, motivační a alokační. Tyto tři funkce spolu těsně souvisí.&amp;lt;ref&amp;gt;HOLMAN, ROBERT. ''Ekonomie''. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 726 s. ISBN 80-7179-255-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých případech bývají vyčleňovány i další funkce, kupříkladu distribuční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tvorba ceny ===&lt;br /&gt;
Cena je tvořena vzájemnou '''interakcí''' mezi prodávajícím a kupujícím bez ohledu na to, zda o ceně přímo jednají, nebo na ni působí nepřímo svým chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;liska&amp;quot; /&amp;gt; Formálně je tedy cena stanovena prodejci, kteří ji ale upravují vzhledem k nabídce a poptávce. Dalším subjektem, který může ovlivňovat tvorbu cen je stát. Efektivně fungující cenový mechanismus je základem prosperity národní ekonomiky.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMAN JOSEF a  PETERA PETR. ''Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi''. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010. 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotná tvorba ceny může probíhat jako:&lt;br /&gt;
* ''nákladově orientovaná (kalkulace)'',&lt;br /&gt;
* ''poptávkově orientovaná'',&lt;br /&gt;
* ''konkurenčně orientovaná''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychologické hledisko ceny ===&lt;br /&gt;
Zákazníci chápou cenu jako peněžní vyjádření míry kvality či vlastností a užitků výrobku nebo služby ve srovnání s ostatními produkty. Cena je vlastně '''platbou za kvalitu''', jež je interpretována trhem. Představuje kvantitativní ocenění a subjektivní představu o užitcích daného výrobku či služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Hodnota stanovená trhem je výrazem užitků získaných z celého souboru charakteristik konkrétního výrobku nebo služby. Tento soubor zahrnuje fyzikální a výkonové charakteristiky, které zajišťují základní funkce výrobku, spolehlivost výrobku, uživatelské pohodlí, flexibilitu užití a estetičnost vzhledu, stejně jako doplňkové vlastnosti, k nimž patří úroveň servisu a technické poradenství, a symbolické vlastnosti, jako je například prestiž a status nebo čistota a bezpečnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;HANNA, NESSIM. ''Pricing: zásady a postupy tvorby cen''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997. 203 s. ISBN 80-85943-34-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Cenový vyrovnávací mechanismus]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Marketing]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Funkce ceny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=23133</id>
		<title>Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=23133"/>
		<updated>2015-10-06T11:07:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Náhodná veličina''' (používají se i různé kombinace slov náhodná, stochastická nebo náhodová a proměnná nebo veličina) je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase a její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky. Příkladem náhodné veličiny může být počet ok při vrhu kostkou, teplota naměřená na určitém místě ve stejnou hodinu v různých dnech, roční mzda jednotlivých občanů státu, apod.&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti diskrétní náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Pravděpodobnost, že diskrétní náhodná veličina X bude mít po provedení náhodného pokusu hodnotu x značíme P(X=x), P[X=x] nebo stručně P(x).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem jednoho náhodného pokusu je to, že náhodná veličina bude mít právě jednu hodnotu. Všechny hodnoty definičního oboru náhodné veličiny tedy představují úplný systém neslučitelných jevů, což znamená, že součet pravděpodobností všech možných hodnot x diskrétní náhodné proměnné X je roven 1. &amp;lt;ref&amp;gt; HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1.str. 37–38.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důležitá diskrétní rozdělení===&lt;br /&gt;
* [[Alternativní rozdělení]] (X nabývá pouze dvou hodnot 0 nebo 1)&lt;br /&gt;
* [[Binomické rozdělení]] (n pokusů se stejnou pravděpodobností)&lt;br /&gt;
* Poissonovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Negativně binomické rozdělení&lt;br /&gt;
* Pascalovo rozdělení (speciální případ negativně binomického rozdělení)&lt;br /&gt;
* Geometrické rozdělení (speciální případ Pascalova rozdělení)&lt;br /&gt;
* Hypergeometrické rozdělení&lt;br /&gt;
* Logaritmické rozdělení&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Spojitá náhodná veličina má spojitou distribuční funkci F(x). Rozdělení spojité náhodné veličiny nelze popsat pravděpodobnostní funkcí v určitém bodě.&lt;br /&gt;
Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny se určuje prostřednictvím funkce, kterou označujeme jako hustota rozdělení pravděpodobnosti. &lt;br /&gt;
===Důležitá spojitá rozdělení===&lt;br /&gt;
* Rovnoměrné rozdělení&lt;br /&gt;
* Normální rozdělení (označované také jako Gaussovo rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logaritmicko-normální rozdělení (také log-normální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Exponenciální rozdělení&lt;br /&gt;
* Cauchyho rozdělení&lt;br /&gt;
* Gama rozdělení&lt;br /&gt;
* Laplaceovo rozdělení (nebo také dvojitě exponenciální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logistické rozdělení&lt;br /&gt;
* Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Studentovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Fischerovo-Snedecorovo rozdělení&lt;br /&gt;
* χ² rozdělení (Chí kvadrát)&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
===Zdroj===&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory&amp;diff=23132</id>
		<title>Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory&amp;diff=23132"/>
		<updated>2015-10-06T11:07:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Pojem [[informace]]''' má mnoho významů a neexistuje jeho jednoznačná definice. Existuje velké množství definic, které popisují tento jev/fenomén/proces/věc z různých úhlů. Koncept informace je interdisciplinární a je tedy třeba zahrnout různé pohledy k jeho pochopení. Podle asi nejběžnější definice je informace ''&amp;quot;zpráva (sdělení) nesená médiem, které může být hmotné nebo energetické povahy&amp;quot;'', což je v podstatě zjednodušená standardní definice ISO:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;''&amp;quot;Any kind of knowledge about things, facts, concepts, etc. of a universe of dis-course that is exchangable among users. Although exchangable information necessarily will have a representation form to make it communicable, it is the interpretation of this representa-tion (the meaning ) that is relevant in the first place.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ISO/TR 9007:1987. ''Information processing systems -- Concepts and terminology for the conceptual schema and the information base'' [online]. International Organization for Standardization, 1987 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=16549&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etymologie a krátká historie pojmu ==&lt;br /&gt;
Pojem informace vychází z latinského '''informatio''' (představa, obrys) které je odvozeno z '''informare''' (dodávat tvar, formovat). Ve středověké filozofii byl tedy tento termín užíván ve smyslu &amp;quot;'''formulovat myšlenku'''&amp;quot;. S příchodem modernity lze sledovat další posun tohoto pojmu, například René Descartes - od &amp;quot;dávání (substanciální) formy hmotě&amp;quot; se posunujeme ke &amp;quot;'''komunikování něčeho k někomu'''&amp;quot;, což je dodnes stěžejním bodem všech definic informace ve společenských vědách. Ve 20. století se význam slova informace technizuje (Wienerova definice kybernetického pojmu informace později doplněná Shannonem). Zde tedy přichází nový přístup k informacím, založený na pojetí informace jako &amp;quot;'''energie, která snižuje nebo odstraňuje neurčitost'''&amp;quot;, a ze kterého vychází chápání pojmu informace v rámci přírodních věd. Třetí důležité pojetí přichází z dokumentační/knihovnické vědy, která byla pojmem informace tak stržena, že dokonce změnila své jméno na vědu informační. Zde je informace chápána jako '''&amp;quot;záznam nebo data, která je třeba popisovat, ukládat a třídit.&amp;quot;'''&amp;lt;ref&amp;gt;BAWDEN DAVID a  ROBINSON LYN. &amp;lt;i&amp;gt;Introduction to information science&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Facet publishing, 2012, xxx, 351 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie informace byla poprvé oficiálně diskutována v roce 1948 na základě práce Claude Shannona &amp;quot;''A Methematical Theory of Communication''&amp;quot; (v Bell Technical Journal). Přinesl tak první kvalitativní a kvantitativní teorii komunikace. Nový pohled na tato témata přinesl i mnoho inovačních myšlenek v tématech jako entropie, tichá informace a bit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přístupy k pojmu informace dle osobností ==&lt;br /&gt;
===Jak chápe informaci Michael Buckland===&lt;br /&gt;
[[Čtyři aspekty informace (Buckland)|Bucklandův pohled na informaci ]] vychází ze vztahů mezi znalostmi, objekty a procesy a rozlišuje 3 pohledy:&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND,  Michael. &amp;lt;i&amp;gt;Information as Thing&amp;lt;/i&amp;gt;. [online]. 1991 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/thing.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ''Informace jako znalost ''- je objektem informace jako procesu. Jedná se o nehmotnou entitu, nikoliv proces (znalosti, názory, víra).&lt;br /&gt;
* ''Informace jako dokument'' - hmatatelná entita, dokument. Jde o informaci v určité materiální reprezentaci (fixovanou).&lt;br /&gt;
* ''Informace jako proces'' - někdo někoho informuje, sděluje mu zprávu. Závisí na kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak chápe informaci Luciano Floridi===&lt;br /&gt;
Od roku 1990 se objevuje nová oblast výzkumu pojmu informace tzv. [[Filozofie informace (Floridi)|&amp;quot;filozofie informace&amp;quot; Luciana Floridiho]]. Podle ní je význam slova „informace“ závislý na tom, jaký způsobem je informace definována. Definuje tedy čtyři vzájemně propojené fenomény tohoto slova:&lt;br /&gt;
* ''Informace „o něčem“'' (např. jízdní řády)&lt;br /&gt;
* ''Informace „ jako něco“'' (např. DNA, otisk prstu)&lt;br /&gt;
* ''Informace „pro něco“'' (např. algoritmus, instrukce)&lt;br /&gt;
* ''Informace „v něčem“'' (např. vzorce)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Havac&amp;quot;&amp;gt;Zdeněk Haváč: Informace jako ontologický problém [online]. 2007. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://profil.muni.cz/01_2007/havac_informace.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak chápe informaci Yves Decadt===&lt;br /&gt;
[[Tři typy informace (Decadt)|Yves Decadt rozlišuje tři typy informace]] založené na vztahu mezi významem informace a fyzikálním nosičem informace (hmotou(energií). Tuto kontextuální závislost potom nazývá kódem.&lt;br /&gt;
* ''„Gama“ informace'' je ryze symbolická, je používaná v lidském jazyce a genetickém kódu všech biologických organismů.&lt;br /&gt;
* ''„Beta“ informace ''je chápána jako informační proces. Např. kapka vody dopadající na hladinu je typický příklad „beta“ informace. „Komunikace“ mezi molekulami vody je výsledkem dynamického procesu.&lt;br /&gt;
* ''„Alfa“ informace'' je látkově závislá informace, jako důsledek prostorové struktury a tvaru hmoty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Havac&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jak chápe informaci Claude Shannon===&lt;br /&gt;
[[Shannonovo chápání informace|Shannon se ve svém pojetí informace]] dívá na problém pouze z matematicko-statistického hlediska. Podle něj je &amp;quot;informace vlastnost, která odstraňuje vrozenou neznalost příjemce. Množství informace obsažené ve zprávě je míra množství neurčitosti nebo nejistoty o nějakém náhodném ději, odstraněná realizací tohoto děje.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Přichystal, Jan. Úvod do teorie informace [online prezentace]. Brno: Provozně-ekonomická fakulta, Mendelevova univerzita v Brně, [cit. 2015-04-20]. Dostupný z: https://akela.mendelu.cz/~jprich/predn/teoinf.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy k pojmu informace dle vědních oborů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Teorie informace ''pohlíží na informaci pouze z hlediska kvantitativního, zcela tak odhlíží od sémantického významu informace. &lt;br /&gt;
* ''[[Kybernetika]] ''vidí informaci jako &amp;quot;obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;WIENER, Norbert. Kybernetika a společnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. strana 32.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ''[[Sociální komunikace]]'' bere informaci jako &amp;quot;obsah procesu lidské komunikace, odevzdávání a přijímání oznámení, jejich kontaktem, zvukem, signálem a prostředky masové komunikace.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Diderot, Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích, díl 2; Nakladatelský dům OP; Praha 1997; str. 273)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ''Sémiotika, sémantika, lingvistika'' se zabývá informací z hlediska jejího významu a smyslu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Měření informace==&lt;br /&gt;
Vzhledem k rozličným pohledům na informaci není možné určit ani jednotné měření informace.&lt;br /&gt;
Obecně existují dva odlišné přístupy k měření informací:&lt;br /&gt;
* [[Sémantika a syntaxe informace|'''Sémantický''']] (informační) - kvalitativní - měří informační hodnotu, vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na míře pravděpodobnosti. Čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.&lt;br /&gt;
* [[Shannonovo chápání informace|'''Technický''']] (kybernetický) - kvantitativní - za jednotku informace se pokládá 1 bit (binary digit = dvojková číslice) = množství informací nesených volbou mezi dvěma stejně pravděpodobnostními výsledky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
[[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sémantika a syntaxe informace]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Shannonovo chápání informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=23131</id>
		<title>Vannevar Bush</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=23131"/>
		<updated>2015-10-06T11:01:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Vannevar Bush''' [[Soubor:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|upright 1.2|Vannevar Bush]] se narodil 11.3.1890 v Everettu, ve státě Massachusetts. Zemřel 30.6.1974 v Belmontu, stát Massachusetts. Byl americkým elektrotechnikem a administrátorem. Vyvinul diferenciální analyzátor. Během druhé světové války plnil funkci dozorčího nad vládní mobilizací.&amp;lt;ref&amp;gt;Vannevar Bush. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1913 absolvoval Tufts College, kde vystudoval inženýrství. Již od počátku vykazoval velké matematické nadání. Poté pracoval jako učitel matematiky na Tufts College. V roce 1916 získal doktorát na Massachusettském technologickém institutu, prací o oscilačních elektrických obvodech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;&amp;gt;Vannevar Bush. Internet Pioneers [online]. 2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vynálezy===&lt;br /&gt;
Od roku 1930 pracoval s analogovými počítači, v r. 1931 dokončil první '''diferenciální analyzátor''', který byl použit k řešení diferenciálních rovnic. Pracoval také na rozvoji strojů, které by zpracovávaly lidské myšlení (informace), protože narůst informací ve všech oblastech akademické obce byl obrovský. Stroj by měl myšlenky uspořádat. Vynalezl '''Rapid Selector'''', který dokázal uchovávat velké množství informací z mikrofilmů, které byly pak promítány na obrazovce. Dalším Bushovým vynálezem byl návrh stroje pro FBI, který by dokázal přezkoumat 1000 otisků prstů za minutu, nápad byl však FBI odmítnut.&amp;lt;ref&amp;gt;DENNIS, Michael Aaron. Vannevar Bush: American engineer. Encyclopaedia Britannica [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===II. světová válka===&lt;br /&gt;
Ve čtyřicátých letech 20.století působil jako vedoucí '''National Defense Research Committee''' (NRDC), na jehož vzniku se podílel. Organizace sloužila ke koordinaci vojenského výzkumu. Byla financována z prezidentských mimořádných finančních prostředků. Bush se také zasloužil o užitečné inovace, co se týče výzkumu a vývoje, včetně zlepšení radaru. Byl úzce zapojen do projektu ''Manhattan'', jehož cílem bylo vyvinout prdvní atomovou bombu. Bush během války dokázal, že technologie byla klíčem k vítězství. Jeho zásluhou si vědci získali patřičný respekt ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako stěžejní bod v Bushově životě je rok 1943, kdy publikoval článek '''As We May Think'''. Hlavním cílem článku bylo změnit způsob myšlení o vědě v moderním světě. V eseji byl představen koncept '''Memex'''. Jednalo se o stroj, který měl sloužit k ukládání a vyhledávání informací pomocí mikrofilmů. Zařízení se skládalo z pozorovacích obrazovek, klávesnice (výběrových tlačítek), skladování mikrofilmů. Účelem bylo rozšíření lidské paměti. Memex měl mít schopnost provést spojení mezi dokumenty. Právě díky tomu vynálezu bývá Bush označován za vizionáře [[Internet|internetu]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Po II. světové válce===&lt;br /&gt;
Bush získal řadu ocenění, byl jmenován předsedou '''Joint Research and Development Board of the War and Navy Departmens''', dále byl jmenován ředitelem ve společnosti AT&amp;amp;T nebo Merck and Co. V letech 1957 - 1959 působil jako předseda MIT Corporation. Za svůj život napsal i několik publikací, jmenujme '''Prinicipy elektrotechniky''' (1922) nebo již zmíněný zásadní článek As We May Think. Za svůj život obdržel řadu vyznamenání za svou vědeckou činnost. &lt;br /&gt;
Po prodělané mrtvici, zemřel ve věku 84 let na zápal plic, dne 28.června 1974.&amp;lt;ref&amp;gt;Events in the Life of Vannevar Bush: Timeline. Brown Graphics [online]. 1996 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Bush Vannevar]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=23130</id>
		<title>Ted Nelson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ted_Nelson&amp;diff=23130"/>
		<updated>2015-10-06T11:00:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: přidání šablony&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pahýl}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ted Nelson cropped.jpg|thumb|Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu|241x241px]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Theodor Holm Nelson''' (narozen 17. června 1937) je americký průkopník informačních technologií, filozof a sociolog. Jako první použil v roce '''1963''' slova [[hypertext]] nebo [[hypermédium]]. Nelson založil v roce '''1960''' první hypertextový projekt [[Xanadu]]. Xanadu byla vize počítačové sítě s jednoduchým uživatelským rozhraním, kde by byly uloženy a vzájemně provázány veškeré texty kdy napsané člověkem. Beta verza byla spuštěna v roce 1998, funkční a přístupné je Xanadu od roku '''2014'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;NIELSEN&amp;quot;&amp;gt;NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Nelson Ted]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Timothy_Leary&amp;diff=23129</id>
		<title>Timothy Leary</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Timothy_Leary&amp;diff=23129"/>
		<updated>2015-10-06T10:59:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Timothy Leary, Ph.D.''' (22. října 1920, Springfield – 21. května 1996, Beverly Hills) byl americký psycholog, filozof, vědec a publicista. Znám byl ale především jako popularizátor experimentů s rozšiřováním lidského vědomí pomocí psychedelických látek (psilocybin, LSD).  Ačkoliv profesně nezapadá mezi představitele [[Informační věda|informační vědy]], značnou část svého pozdějšího života zasvětil mezilidské [[Komunikace|komunikaci]], myšlenkám o [[Informační společnost|informační společnosti]] a [[Kyberkultura|kyberkultuře]]. Zabýval se novými technologiemi, umělou inteligencí a genovým inženýrstvím. Mezi jeho známá díla z tohoto období patří např. ''Infopsychologie'' (1987), ''Neuropolitika'' (1988) nebo ''Chaos a kyberkultura'' (1994). Třetí zmíněný titul je jeden z jeho posledních a nejrozsáhlejších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je autorem citátu ''„Osobní počítač je LSD 90. let.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;chaos&amp;quot;&amp;gt;LEARY, Timothy. Chaos a kyberkultura. Editor Michael Horowitz. Překlad Alexandr Neuman. Praha: MAŤA, 1997, 371 s. Nové trendy, sv. 2. ISBN 80-859-0530-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Leary a počítačová revoluce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro svou filozofii byl často napadán politiky a konzervativními osobami. Byl zatčen a odsouzen za šíření a přechovávání drog. Po propuštění z vězení se začal více zajímat o svět nových technologií, napsal z tohoto oboru několik knih a článků. Tvrdil, že psychedelická zkušenost se dá nejlépe sdělit v jazyce [[Kybernetika|kybernetiky]].&amp;lt;ref&amp;gt;LEARY, Timothy. Záblesky paměti: Autobiografie s předmluvou W.S.Burroughse. Osobní a kulturní dějepis jedné epochy. Olomouc: Votobia, 1996, s. 520. ISBN 80-7198-038-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Infopsychologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Learyho dílo z roku 1987 ''Infopsychologie'' bylo přepracování a znovu vydání díla z roku 1977 – ''Exopsychologie''.  Pojem infopsychologie představuje, dle Learyho, vědu, která studuje vývoj nervového systému od jeho pozemsko-mechanicko-kolektivních fází až po jeho fáze postpozemsko-kvantově-kybernetické.&amp;lt;ref name=&amp;quot;infopsycho&amp;quot;&amp;gt;LEARY, Timothy. Infopsychologie: manuál k používání lidského nervového systému v souladu s pokyny výrobce. Vyd. 1. Brno: Jota, 1997. Nové obzory, Sv. 17. ISBN 8072170139.&amp;lt;/ref&amp;gt; Infopsychologie předchází exopsychologii a doplňuje jí. Exopsychologie je tedy psychologií postpozemské existence. Důvodem přepracování bylo Learyho upřednostňování „informačního“ před „vesmírným“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;infopsycho&amp;quot;&amp;gt;LEARY, Timothy. Infopsychologie: manuál k používání lidského nervového systému v souladu s pokyny výrobce. Vyd. 1. Brno: Jota, 1997, s. 13. Nové obzory, Sv. 17. ISBN 8072170139.&amp;lt;/ref&amp;gt; Tedy upřednostňování [[Informace|informací]] a informatiky před vesmírem, planetami a možnými civilizacemi. Práce byla částečně napsána během Learyho pobytu ve vězení. &lt;br /&gt;
Práce ''Infopsychologie'' popisuje, jak používat svůj nervový systém a že cesta vede skrze technologii osobních počítačů. Úzce pracuje s tématem [[Kybernetika|kybernetiky]] a [[Neurokybernetika|neurokybernetiky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chaos a kyberkultura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Publikace s roku 1994 je poslední a jedna z nejrozsáhlejších prací Timothy Learyho. Právě díky svému rozsahu je spíše shrnutím a podtržením všech stěžejních Learyho publikací a témat, kterými se v posledních dvou dekádách svého života zabýval. Pojem chaos v rámci díla vyjadřuje základní stav vesmíru i lidského mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;chaos&amp;quot;&amp;gt;LEARY, Timothy. Chaos a kyberkultura. Praha: MAŤA, 1997, s. 90. Nové trendy, sv. 2. ISBN 80-86013-23-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihu provází mj. také rozhovory (např. s Williamem Gibsonem – autorem díla Neuromancer - nebo Williamem S. Burroughsem) nebo citace známých osobností (např. Susan Sarandonové). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Smrt ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Leary umírá v roce 1996 na rakovinu prostaty. Rok před tím uvažuje o sebevraždě, dle jeho slov zmizet do [[Kyberprostor|kyberprostoru]]. Sebevraždu neuskutečnil. Rozhodl se však svou smrt zdokumentovat v přímém přenose. Jeho posledními slovy bylo „Proč ne?“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LEARY, Timothy. Záblesky paměti: Autobiografie s předmluvou W.S.Burroughse. Osobní a kulturní dějepis jedné epochy. Olomouc: Votobia, 1996, 569 s. ISBN 80-719-8038-2.&lt;br /&gt;
* LEARY, Timothy. Infopsychologie: manuál k používání lidského nervového systému v souladu s pokyny výrobce. Vyd. 1. Překlad Petr Pálenský. Brno: Jota, 1997, 213 s. Nové obzory, Sv. 17. ISBN 80-721-7013-9.&lt;br /&gt;
* LEARY, Timothy. Chaos a kyberkultura: manuál k používání lidského nervového systému v souladu s pokyny výrobce. Vyd. 1. Editor Michael Horowitz. Překlad Alexandr Neuman. Praha: MAŤA, 1997, 371 s. Nové trendy, sv. 2. ISBN 80-859-0530-2.&lt;br /&gt;
* Timothy Leary. In: Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2014 [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Timothy_Leary&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://leary.wz.cz/index2.php Česká stránka věnující se T. Learymu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informace, informační společnost, kyberkultura, kybernetika, psychedelické látky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Leary Timothy]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací|Leary Timothy‎]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=23128</id>
		<title>Steve Jobs</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=23128"/>
		<updated>2015-10-06T10:59:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Steven Paul Jobs''' známý jako Steve Jobs (*24. 2. 1955 San Francisco, USA – †5. 10. 2011 Palo Alto, USA). Byl světoznámý vizionář v počítačovém průmyslu. Zakladatel a hlavní člen představenstva firmy [[Apple|Apple Copmuter Corporation]], kterou založil v roce 1976 se [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]]. Firma vymyslela jeden z 1. osobních [[počítač|počítačů]] na světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;[[Soubor:SteveJobsMacbookAir.JPG|thumb|Steve Jobs při jedné z prezentací (2008), San Francisco, USA]]&lt;br /&gt;
==Život a kariéra==&lt;br /&gt;
Steve se narodil americké vysokoškolačce a syrskému studentovi politologie. Ale po porodu byl hned adoptován rodinou Jobsových. Jobs vysokou školu nedostudoval, po půl roce školy nechal a pak docházel pouze na vybrané přednášky. V tomto období se Jobs živil jen sporadicky, přespával u přátel a neměl ani pořádně na jídlo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971 se sešel se Stevem Wozniakem a v roce 1976 ještě společně založili s Ronaldem Waynem v garáži u Jobsových rodičů společnost Apple. V tomtéž roce vymyslel Wozniak osobní počítač Apple 1. Na začátku 80. let Jobs rozpoznal potenciál v myši, díky, které bylo možné ovládat v uživatelském grafickém rozhraní, výsledkem toho byl vznik počítače Apple Lisa. Během roku 1984 Apple přivedl na svět osobní počítač [[Macintosh|Macintosh]].&lt;br /&gt;
V roce 1985 však začaly vycházet najevo spory mezi Jobsem a jeho kolegou Sculleym. Představenstvo se shodlo, že dál Jobs nebude pokračovat a tak Jobs odešel. V té době byl v Applu známý jako přísný a náladový manažer, který více hledí na design, než na uživatelskou potřebu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===NeXT===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po odchodu z Applu založil společnost NeXT computers s kapitálem 7 miliónů dolarů. Po roce však peníze Jobsovi došly. Jeho firmu však zaujal miliardář Ross Perot a rozhodl se ji zainvestovat do dalšího období. Až v roce 1990 byl na trh uveden počítač NeXT workstation. Později byl však zamítnut pro příliš velkou cenu a byl nabídnut pro vědecká odvětví. Na počítači NeXT vymyslel [[Tim Berners-Lee|Tim Berners-Lee]] v [[CERN|CERNU]] [[Www|World Wide Web]]. Dalším evolučním počítačem byl NeXT cube, který umožňoval posílat emaily s hlasovými, obrázkovými a video přílohami. V roce 1997 Apple firmu NeXT odkoupil a Jobs se vrátil do čela Applu, což vedlo později i ke vzniku [[operační systém|operačního systému]] [[Mac OS|Mac OS]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Návrat do Applu=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po návratu do Applu se v dalších etapách díky úspěchů počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad se firma Apple stala největší světovou firmou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot;&amp;gt;Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jobs se proslavil svým vystupováním, kterým dokázal strhnout a přesvědčit publikum, zároveň byl údajně přísným manažerem a podle vyprávění se s ním báli zaměstnanci jezdit ve výtahu. Ve skutečnosti však propouštěl málokdy.&lt;br /&gt;
Zanechal po sobě 4 děti. Na začátku 80. let byla dlouhou dobu partnerka písničkářka Joan Baez. Za ženu si vzal Laurene Powellovou (tři děti), z předchozího vztahu měl dceru. Lidé ho často mohli vídat v oblečení: černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
V roce 2005 mu byla diagnostikována rakovina slinivky břišní, která se nedala operativně odstranit. Podstupoval alternativní léčbu, jak později přiznal, byla to chyba. V roce 2011 následkům nemoci podlehl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot;&amp;gt;Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Další činnosti ==&lt;br /&gt;
V roce 1986 odkoupil od George Lucase studio Pixar, které pak později (2006) prodal Disneymu, čímž získal 7% akcií a křeslo v představenstvu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&lt;br /&gt;
* Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Steve Jobs, Steve Wozniak, Apple, NeXT, Macintosh, operační systém, osobní počítač &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Jobs Steve]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie|Jobs Steve]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=23127</id>
		<title>Johannes Gutenberg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=23127"/>
		<updated>2015-10-06T10:58:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: přidání šablony&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pahýl}}&lt;br /&gt;
[[File:Johannes-Gutenberg.png|Johannes-Gutenberg|thumb|Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
'''Johann Gutenberg''' ''(vlastním jménem Johann Gensfleisch)'' byl německý tiskař, vynálezce [[Vývoj knihtisku|knihtisku]]. Pocházel z Mohuče. Narodil se v patricijské rodině asi kolem roku 1400. &lt;br /&gt;
V mládí se Gutenberg věnoval zlatnictví a výrobě zrcadel. Za svého pobytu ve Štrasburku v letech 1434 až 1444 se začal zabývat možnostmi tisku knih. Kolem roku 1448 pokračuje ve své práci na vynálezu již v rodné Mohuči.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
První z Gutenbergových tisků neobsahují [[Impressum|impressum]], proto nelze s jistotou říci, který z jeho pokusů byla první tištěná kniha. Svou dílnu ztratil kvůli dluhům a sporu s Johannem Fustem. Ten vedl později se svým zetěm, bývalým Gutenbergovým žákem, tiskařkou dílnu sám. Dílem přičítaným Gutenbergovi je latinská dvousvazková Bible. Na každé straně bylo 42 řádků. Dokončená byla nejspíše v roce 1456. K prvním pokusům údajně patří &amp;quot;Zlomek knih Sibyliných&amp;quot; a za nejstarší Gutenbergovy tisky jsou dnes považovány odpustkový list a kalendář na rok 1455. Johann Gutenberg zemřel v roce 1468 v Mohuči.&amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kovové litery v počátcích knihtisku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Johannes Gutenberg, knihtisk, tiskaři&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Gutenberg Johannes]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=23126</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=23126"/>
		<updated>2015-10-06T10:57:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Eugene Garfield (16. 9. 1925-) je zakladatelem a čestným ředitelem společnosti [[Institute of Scientific Information]] (tzv. ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|citačních rejstříků]], tvůrcem známého [[impakt faktor|impakt faktoru]] a Garfieldova indexu (tvz. [[Immediacy index]]). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Je považován za zakladatele [[bibliometrie]] a [[scientometrie]]. Získal také řadu [http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html ocenění].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Eugene Garfield HD2007 Richard J. Bolte Sr. Award.TIF|thumb|200x200px|Eugene Garfield (zdroj:[https://commons.wikimedia.org Wikimedia] )]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16. 9. 1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný Index Medicus.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. SCI). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|citační rejstříky]] '''Social Science Citation Index''' (SSCI) a '''Arts and Humanities Citation Index''' (AHCI) a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací. Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a patentoval software [[HistCite system]], používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://garfield.library.upenn.edu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Citační rejstřík|Citační rejstříky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Garfield Eugene]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=23125</id>
		<title>Claude Shannon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=23125"/>
		<updated>2015-10-06T10:57:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Claude Elwood Shannon''' (30. dubna 1916 - 24. února 2001) byl americký matematik, [[kybernetika|kybernetik]], elektroinženýr, &amp;quot;otec [[teorie informace]]&amp;quot; a zakladatel [[informatika|informatiky]] a digitální [[komunikace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se narodil v Petoskey v Michiganu. Otec Claude Elwood Shannon pracoval jako soudce v Gaylordu, kde celá rodina žila, a matka Mabel Wolf Shannon byla ředitelka střední školy tamtéž.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://http://www.nyu.edu/pages/linguistics/courses/v610003/shan.html CLAUDE SHANNON], Background &amp;amp; Family.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
V Gaylordu vystudoval Shannon střední školu a již v této době se zajímal o radioamatérismus a dálkově řízené modely - jeho vzorem byl Thomas Alva Edison.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;[http://http://casopis.vesmir.cz/clanek/c-e-shannon-prukopnik-informacniho-veku C. E. Shannon - průkopník informačního věku], Časopis Vesmír / 83, 472, 2004/8 / vesmir.cz .&amp;lt;/ref&amp;gt; Během střední školy pracoval jako doručovatel společnosti Western Union.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Studium ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole v roce 1932 nastoupil na University of Michigan. Začal studovat elektroinženýrství, ke kterému si nakonec přidal matematiku, a roku 1936 získal v obou oborech B.S. degree&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://www.example.org Text odkazu], další text.&amp;lt;/ref&amp;gt; - ekvivalent českého Bc. Poté nastoupil na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde začal pracovat jako asistent týmu konstruktérů diferenciálniho analyzátoru pod vedením [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;test4&amp;quot;&amp;gt;[http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969 Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon], CIO Business World.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a v roce 1937 napsal diplomovou práci ''A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits'', která používá Booleovu algebru pro návrh reléových sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test3&amp;quot;&amp;gt;[http://http://dspace.mit.edu/bitstream/handle/1721.1/11173/34541425.pdf?sequence=1 A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits], 10. srpna 1937.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle harvardského profesora Howarda Gardnera to byla pravděpodobně nejdůležitější a nejslavnější diplomová práce století. Na MIT získal magisterský titul v elektroinženýrství a PhD v matematice v roce 1940 za disertační práci ''An Algebra for Theoretical Genetics''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;[[DSpace@MIT: An algebra for theoretical genetics]]&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo a práce ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se ve svém výzkumu pohyboval na střetu několika oborů a i díky tomu začal koncem studia pokládat první teze, na kterých dnes stojí [[informační věda]]. Po roce 1942 odešel do matematického oddělení Bellových laboratoří.&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
životopis, teorie informace, Claude Shannon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Shannon Claude]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací|Shannon Claude]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bill_Gates&amp;diff=23124</id>
		<title>Bill Gates</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bill_Gates&amp;diff=23124"/>
		<updated>2015-10-06T10:56:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Bill Gates''' se narodil do bohaté a vážené rodiny 28. října 1955 v Seattlu, USA. Patří mezi nejbohatší lidi světa. Od mládí měl vlohy k matematice a vědním oborům. Na základní škole se poprvé seznámil s osobním počítačem. Tato zkušenost ho ovlivnila na celý život. Začal chodit na Harvardskou univerzitu, kterou nedodělal, jelikož během svých studií založil firmu Microsoft. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během svého studentského se začal věnovat programování. V osmé třídě základní školy vydělal své první peníze. S kamarádem Paulem Allenem zjistili chyby v systému a firma Computer Center Corporation jim zaplatila, za objevení dalších chyb v softwaru. Tím začal získávat jak programátorské, tak podnikatelské zkušenosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:1 Bill Gates.jpg|200px|náhled|vpravo|Bill Gates]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Microsoft ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Microsoft byla založen Billem Gatesem a Paul Allenem. Začali vymýšlet a programovat [[Software|software]] do počítačů. Prvním kontraktem, který získali, bylo naprogramování [[Operační systém|operačního systému]] pro počítač Altair 8800. Naprogramovali [[Programovací jazyk|programovací jazyk]] BASIC. V raných dobách programování byla většina softwaru zadarmo. Bill Gates přišel s inovativní myšlenkou, že by se mělo za něj platit. S příchodem MS-DOS odmítl prodat licenci IBM (světová společnost informačních technologií). Operační systém se začal objevovat i na jiných počítačích (Compaq, Dell, Hewlett Packard). V této době byl největším konkurentem Apple, který vyvíjel jak své počítače, tak i software. Licenční poplatky za MS-DOS byly nízké. Díky tomu si Microsoft získal dominantní místo na trhu. Další výhodou bylo dodání softwaru na tento operační systém. Obrovským boomem byl příchod [[Windows|Windows]] na trh. Ze začátku to byl nenápadný systém a v ničem inovativní. Teprve s verzí 3.1 se prodej rozjel. Do roku 2004 mělo přes 90% osobních počítačů operační systém Windows. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úspěchem stojí licenční politika. Za každý prodaný počítač s operačním systémem od Microsoftu dostane určitou částku. Drtivá většina softwaru v dnešní době je pouze kompatibilní s Windows. Mezi konkurenty patří [[Apple|Apple]] (Mac), [[Linux|Linux]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do roku 2014 byl předsedou představenstva Microsoftu. V březnu z této pozice odstoupil, jelikož se chtěl naplno věnovat charitě. V současné době je členem představenstva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charita ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2000 byla založena Nadace Billa a Melindy Gatesových. Spektrum působnosti je široké.  Přes stipendia pro menšiny, léčby AIDS, vývoj vakcín. V roce 2010 věnoval charitě víc než třetinu svého majetku. Díky tomu ztratil na pár let “titul“ nejbohatšího člověka na světě. Nabádá další miliardáře, aby věnovali aspoň polovinu svého majetku na dobročinné účely. Podařilo se mu přesvědčit několik desítek lidí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* MARSHALL, David. Bill Gates a Microsoft. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. 64 s. Príbehy úspešných. ISBN 80-85768-87-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WRIGHT, Ed. Slavní leváci v dějinách lidstva. Vyd. 1. Praha: Fortuna Libri, 2008. 256 s. ISBN 978-80-7321-398-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Lidé, kteří tvořili historii. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2010. 224 s. ISBN 978-80-255-0429-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Internetové zdroje ===&lt;br /&gt;
* http://www.gatesfoundation.org/&lt;br /&gt;
* http://www.britannica.com/EBchecked/topic/226865/Bill-Gates&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Operační systém, Windows, programovací jazyk, licenční poplatky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Gates, Bill‎]]&lt;br /&gt;
[[kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie|Gates, Bill‎]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=23123</id>
		<title>OCR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OCR&amp;diff=23123"/>
		<updated>2015-10-06T10:50:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: přidání šablony&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Upravit}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''OCR''' (z anglického '''O'''ptical '''C'''haracter '''R'''ecognition) neboli ''optické rozpoznávání znaků'' je metoda, která pomocí [[Scanery|scanneru]] a příslušného [[Software|software]] umožňuje [[Digitalizace|digitalizaci]] tištěných předloh a jejich další zpracování. Rozpoznávací software převádí obraz buď automaticky, nebo se nejdřív musí naučit rozpoznávat příslušné znaky a struktury. Převedený text je téměř vždy v závislosti na kvalitě předlohy třeba podrobit důkladné korektuře, protože OCR program nemusí rozeznat všechno správně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ocr_cs_wiki&amp;quot;&amp;gt;OCR. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/OCR&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracování textu z tištěné do elektronické podoby je použitelné pro všechny tištěné výstupy z laserových, inkoustových, termosublimačních a jehličkových tiskáren a samozřejmě pro předlohy vytištěné [[Knihtisk|knihtiskem]]. U nevhodných předloh, např. slabě vytištěných jehličkových výtisků nebo dohromady slitých písmen, se z časového hlediska vyplatí spíše přepis textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ocr_cs_wiki&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologií OCR se běžně digitalizují různé typy textových (mezi nimi např. i staré účetní výkazy a doklady, historické tiskoviny) a obrazových (grafy, tabulky, obrázky) dat. Vznikne tak možnost jejich další editace, vyhledávání v nich a jiné usnadnění práce s nimi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ocr_en_wiki&amp;quot;&amp;gt;Optical character recognition. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Optical_character_recognition&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. OCR. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000218&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OCR, digitalizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C3%B3dy_%C4%8Dinnosti&amp;diff=23037</id>
		<title>Módy činnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C3%B3dy_%C4%8Dinnosti&amp;diff=23037"/>
		<updated>2015-09-26T11:20:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: přidání šablony&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pahýl}}&lt;br /&gt;
* '''ECB (Electronic Cipher Book)'''&lt;br /&gt;
:- základní mód, každému bloku otevřeného textu přiřadí jeden blok šifrovaného textu&lt;br /&gt;
:- velice snadno prolomitelný&lt;br /&gt;
* '''CBC (Cipher Block Chaining)'''&lt;br /&gt;
:- mód, který se snaží zavést nějakou závislost mezi šifrovanými bloky =&amp;gt; využívá k tomu [[nonekvivalence|nonekvivalenci (XOR)]]&lt;br /&gt;
:- nevýhodou je stále stejné šifrování prvního bloku a to v módu ECB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dva módy přepínají blokovací šifru do proudového režimu. Data jsou u těchto módů šifrována pomocí posloupnosti [[generátor pseudonáhodných čísel|pseudonáhodných čísel]], která jsou generována zpětnou vazbou.&lt;br /&gt;
* '''CFB (Cipher Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen symboly šifrovaného textu”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zpětná vazba až v úplném výstupu šifrovacího zařízení&lt;br /&gt;
* '''OFB (Output Feedback Mode)'''&lt;br /&gt;
:- ''„generátor pseudonáhodných čísel je řízen výstupem samotného generátoru”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- zde je zpětná vazba již z výstupu generátoru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pátý mód se používá ke zvýšení délky klíče.&lt;br /&gt;
* '''EDE (Encryption-Decryption-Encryption)'''&lt;br /&gt;
:- tři šifrovací bloky zapojené do série&lt;br /&gt;
:- první a poslední blok je šifrován stejným klíčem K1, prostřední blok pak šifrovaná data dešifruje druhým klíčem K2&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Model_Kahn-Wilensky&amp;diff=23036</id>
		<title>Model Kahn-Wilensky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Model_Kahn-Wilensky&amp;diff=23036"/>
		<updated>2015-09-26T11:19:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: přidání šablony&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pahýl}}&lt;br /&gt;
Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_u%C4%8Den%C3%AD&amp;diff=23035</id>
		<title>Kognitivní učení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_u%C4%8Den%C3%AD&amp;diff=23035"/>
		<updated>2015-09-26T11:12:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice kognitivní strategie (stylu) == &lt;br /&gt;
způsob, jak jedinec využívá své předchozí znalosti, zkušenosti, dovednosti a přístupy v procesu učení. Kognitivní styl je vrozený a je označuje individuální vlastnosti jedince v poznávacím procesu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy kognitivních stylů == &lt;br /&gt;
Většina jedinců se pohybuje v mediánu kognitivních stylů. Nejčastěji jsou uváděny následující kognitivní styly:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Závislost-nezávislost na percepčním poli (na vnějším zdroji informací). Subjekty závislé na percepčním poli vnímají skutečnost globálně, subjekty nezávislé na percepčním poli vnímají skutečnost diferencovaně.&lt;br /&gt;
# Reflexivita- impulzivita.  Reflexivní subjekt se více orientuje na kvalitu, dělá minimální množství chyb, kvalitněji zpracovává informace, snáze řeší obtížné úkoly na rozdíl od impulzivního subjektu.&lt;br /&gt;
#Inovativnost-adaptivnost. Subjekt inklinující k inovativnímu stylu je tvůrcem nových řešení, subjekt s adaptivním stylem používá stávající postupy.&lt;br /&gt;
#Silné vnímání rozdílů nového a starého.&lt;br /&gt;
#Konkrétnost-abstraktnost v poznávání. Některé subjekty vnímají konkrétní detaily, obtížně vnímají obecnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kognitivní styl je základem učebního stylu. Od stylu učení se liší dalšími faktory např. sociálním nebo motivační, které jsou závislé na vlivu prostředí. Kognitivní styl není dle většiny odborné veřejnosti identický s učebním stylem, je označován jako zprostředkovatel procesu učení.  &lt;br /&gt;
Příklady  technik  zlepšení kognitivních schopností:&lt;br /&gt;
* Eisenhowerův princip&lt;br /&gt;
* Kontingenční přístup (Contingency Approach)&lt;br /&gt;
* Kreativita (Creativity)&lt;br /&gt;
* Mentální mapy (Mind Maps)&lt;br /&gt;
* Mintzbergův paradox&lt;br /&gt;
* Myšlení (Thinking)&lt;br /&gt;
* Paretovo pravidlo (Pravidlo 80/20)&lt;br /&gt;
* Paralelní týmy&lt;br /&gt;
* Princip ekvifinality&lt;br /&gt;
* Skupinové myšlení (Groupthink)&lt;br /&gt;
* Sloanův filtr (Sloanův princip)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Terminologie ==&lt;br /&gt;
„Ve vymezení pojmu „kognitivní“ existuje velká nejednotnost. V nejužším krajním případě termín zahrnuje děje, jimiž si jedinec uvědomuje svět a sebe, a jde tedy o děje bezprostředně svázané s vědomou druhosignální anebo přinejmenším s vyšší nervovou činností. V širokém pojetí zahrnuje vědomé i nevědomé procesy a spadají sem veškeré děje počínaje vnímáním, přes pozornost, analýzu, paměť, asociace a představivost přes myšlení, řešení problémů, pochopení a používání jazyka až po tvorbu konceptu odpovědi a reakci“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaroslav Veselý, Ústav patologické fyziologie LF UP v Olomouci a Katedra fyziologie a patologické fyziologie LF OU v Ostravě.&lt;br /&gt;
http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki/?p=3262&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kognitivní (poznávací ) procesy === &lt;br /&gt;
biologické a psychické procesy umožňující  poznání  skutečnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kognitivní psychologie === &lt;br /&gt;
se zaměřuje na procesy umožňující zpracovávání informací a rozlišuje nižší a vyšší poznávací procesy (primární a sekundární kognice). Informace o vnějším a vnitřním prostředí získáváme prostřednictvím receptorů (analyzátorů) . &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kognitivními  procesy se zabývá obecná i kognitivní psychologie a také  sociologie, obor [[human-computer interaction]] (interakce člověk – počítač) a [[informační věda]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Kognitivní teorie jako součást sociologie zastává názor, že poznávací procesy v sociální interakci mají základní význam pro existenci sociální struktury. Obor human-computer interaction (HCI) se zajímá zejména o fyziologickou a psychickou složku poznávacích procesů. Problematice percepce informací zrakem se věnuje [[informační vizualizace]], která je jednou z disciplín HCI. Informační věda se kognitivními funkcemi zabývá na svém rozhraní s [[umělou inteligencí]], počítačovou vědou a psychologickými disciplínami“.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
http://ikaros.cz/kognitivni-aspekty-procesu-vyhledavani-informaci&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam původní práce: PILECKÁ, Věra. Kognitivní aspekty procesu vyhledávání informací [Cognitive aspects of information retrieval process]. Praha, 2006. 127 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2001. Vedoucí diplomové práce PhDr. Richard Papík&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metakognice ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
individuální poznávání procesu přemýšlení a poznávání daným jedincem. Cílem může být zlepšování individuálních kognitivních schopností. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kognitivní vývoj ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
# obecně: ontogenetický vývoj myšlení, jeho jednotlivých kognitivních funkcí a kognitivních procesů;  &lt;br /&gt;
# v souvislosti s lidskou ontogenezí je tak zúženě označován rozvoj dětských schopností poznávání okolního světa (kdy je kognitivní vývoj nejdynamičtější). Původní představa (někdy označována jako teorie kognitivního vývoje, angl. cognitive developmental theory) relativně ostře ohraničených etap kognitivního vývoje dětí J. Piageta z roku 1969 (senzomotorická – angl. sensori-motor, pre-operační – angl. preoperational, konkrétně-operační – angl. concrete operational a formálně-operační – angl. formal operational) je nahrazena představou o výrazně individuálním rozvoji schopností jednotlivých dětí ve vztahu k percepcím, zvládání jazyka, rozhodování atd. Sledování kognitivního vývoje je významné pro kognitivní vědu ve vztahu k objasňování mechanismu a souvislostí rozvoje jednotlivých kognitivních funkcí a kognitivních procesů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Učení kognitivní flexibility === &lt;br /&gt;
způsob učení, kdy obsah výuky a výukové aktivity jsou různě prezentovány, je kladen důraz na různé pohledy a přístupy, na vytváření různých konstrukcí znalostí. Výsledkem je zvyšování [[kognitivní flexibility jedince]], tedy schopnosti diferentněji mentálně i behaviorálně reagovat na vnitřní i vnější podněty. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kognitivní server Univerzity Hradec Králové&lt;br /&gt;
http://fim.uhk.cz/cogn/?Module=dictionary&amp;amp;Letter=K&amp;amp;Site=4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kognitivní (poznávací ) procesy === &lt;br /&gt;
biologické a psychické procesy umožňující  poznání  skutečnosti. Kognitivní psychologie se zaměřuje na procesy umožňující zpracovávání informací a rozlišuje nižší a vyšší poznávací procesy (primární a sekundární kognice). Informace o vnějším a vnitřním prostředí získáváme prostřednictvím receptorů (analyzátorů). Pro termín kognitivní procesy používají autoři různá označení, neexistuje pro něj ustálené označení. &lt;br /&gt;
Kognitivními  procesy se zabývá obecná i kognitivní psychologie a také  sociologie, obor human-computer interaction (interakce člověk – počítač) a informační věda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Kognitivní teorie jako součást sociologie zastává názor, že poznávací procesy v sociální interakci mají základní význam pro existenci sociální struktury&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://ikaros.cz/kognitivni-aspekty-procesu-vyhledavani-informaci&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam původní práce: PILECKÁ, Věra. Kognitivní aspekty procesu vyhledávání informací [Cognitive aspects of information retrieval process]. Praha, 2006. 127 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2001. Vedoucí diplomové práce PhDr. Richard Papík.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kognitivní psychologie === &lt;br /&gt;
zkoumá vnímání informací člověkem, jak se je učí, pamatují a jak o nich přemýšlejí. Zkoumá, jak se lidé učí cizím jazykům, jak řeší každodenní úkony a situace.   Existují dva přístupy k použití termínu kognitivní psychologie, v prvním je používám pro obor psychologie poznávacích procesů, v druhém je termín používán pro část psychologie, která se zabývá procesy zpracování informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Faktory kognitivních procesů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí ===&lt;br /&gt;
Překrývá se s pozorností. Stav, kdy si uvědomujeme, že si uvědomujeme a co si uvědomujeme a to i pod prahem pozornosti. Okolní svět vnímáme prostřednictvím [[exteroreceptorů]] a vjemy z vnitřního prostředí těla vnímáme [[interoreceptory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Pozornost ===&lt;br /&gt;
Nástroj umožňující aktivní zpracování ohraničeného množství informací ze zásob údajů uložených v dlouhodobé paměti. Pozornost obsahuje vědomé i nevědomé procesy.  Mentální schopnosti člověka jsou omezené a pozornost reguluje jejich využití filtrováním informací. Vlastnostmi pozornosti jsou trvalost, pružnost a rozsah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vnímání (percepce) ===&lt;br /&gt;
je  primární poznávací schopnost.  Podstatou je poznávání prostřednictvím smyslů, senzorických procesů na biologické úrovni. Vjemy z okolí vnímáme exteroreceptory a vjemy z vnitřního prostředí těla interoreceptory. &lt;br /&gt;
Kognitivní vnímání je funkcí vyšší úrovně nervového systému integrující jednotlivé vjemy celistvých vjemů o  okolním světě. Vnímání  souvisí s učením, pamětí, věděním a inteligencí.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== „Pojmem učení === &lt;br /&gt;
označujeme relativně trvalou změnu chování, která vyplývá z návyku. Jedná se o schopnost, kterou je třeba přiměřenou zátěží rozvíjet, jinak ustrne. Učení je podmínkou funkční adaptace na prostředí. Mezi druhy učení zařazujeme učení se signálům a učení se operantám, zvláštním případem je sociální učení. Podle dalšího možného dělení můžeme rozlišit čtyři různé druhy učení: habituaci, klasické podmiňování, operantní podmiňování a komplexní učení. Habituace je nejjednodušší formou učení. Pojem podmiňování vyjadřuje, za jakých podmínek k učení dochází. Komplexní učení zahrnuje nejen tvorbu asociací, ale také používání určité strategie při řešení problému. Mezi způsoby záměrného učení zařazují psychologové i kognitivní učení, jehož základem je mentální model skutečnosti“.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
http://ikaros.cz/kognitivni-aspekty-procesu-vyhledavani-informaci&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam původní práce: PILECKÁ, Věra. Kognitivní aspekty procesu vyhledávání informací [Cognitive aspects of information retrieval process]. Praha, 2006. 127 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2001. Vedoucí diplomové práce PhDr. Richard Papík.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Paměť ===&lt;br /&gt;
zajišťuje uchovávání zkušenosti procesem kódování, uchovávání a vybavování informací. Z biologického hlediska rozlišujeme genetickou, imunologickou a nervovou paměť. Ke každému analyzátoru  můžeme  také přiřadit typ paměti (např. zrak - paměť vizuální). Nejčastěji se setkáme s označením paměti na senzorickou, krátkodobou a dlouhodobou v závislosti na čase a kapacitě uchovaných informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Myšlení ===&lt;br /&gt;
je nejsložitější kognitivní proces chápání vztahů a řešení problémů. Probíhá ve fází tvorby  hypotézy řešení, jejího ověření (verifikace)  a vyřešení problému. Myšlení můžeme dělit na  různé druhy – např. vědomé a neuvědomované, manipulační, obrazově-názorné a pojmově-logické, deduktivní a induktivní.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Jazyk ===&lt;br /&gt;
umožňuje komunikaci, výměnu pocitů a myšlenek jedince s okolím, přemýšlení o dění a subjektech, kteří nejsou fyzicky přítomni a to včetně myšlenek a to verbálním i neverbálním způsobem. Úroveň použití závisí na úrovní myšlení daného jedince. &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
=== Imaginace ===&lt;br /&gt;
je proces vyvolání představy, která se váže k předešlé zkušenosti a její přetvoření v novou představu. Představa není vyjádřena slovy. Imaginace je základní složkou lidské duševní činnosti a stojí obvykle na počátku lidské činnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje: ==&lt;br /&gt;
http://fim.uhk.cz/cogn/?Module=dictionary&amp;amp;Letter=K&amp;amp;Site=4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kognitivní server Univerzity Hradec Králové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki/?p=3262&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jaroslav Veselý, Ústav patologické fyziologie LF UP v Olomouci a Katedra fyziologie a patologické fyziologie LF OU v Ostravě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://ikaros.cz/kognitivni-aspekty-procesu-vyhledavani-informaci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam původní práce: PILECKÁ, Věra. Kognitivní aspekty procesu vyhledávání informací [Cognitive aspects of information retrieval process]. Praha, 2006. 127 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2001. Vedoucí diplomové práce PhDr. Richard Papík.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura: ==&lt;br /&gt;
STERNBERG, Robert J. Kognitivní psychologie. Praha: Portál s.r.o., 2002. ISBN 80-7178-376-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Kognitivní psychologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data_Encryption_Standard&amp;diff=23034</id>
		<title>Data Encryption Standard</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data_Encryption_Standard&amp;diff=23034"/>
		<updated>2015-09-26T11:02:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: změna velikosti nadpisů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Data Encryption Standard''' (zkráceně DES) je druh symetrického šifrovacího algoritmu se soukromým klíčem používaný k ochraně soukromých dat. Byl to první šifrovací algoritmus který byl uznán vládou USA a zveřejněn pro všeobecné užívání. Patří mezi [[Symetrické kryptosystémy|symetrické šifry]] a je založen na Feistelově blokové šifře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Již od začátku se objevovaly názory a předpoklady, jak je teoreticky možné tuto šifru prolomit za pomoci lepší výpočetní techniky. S postupem času a nárůstem výkonu výpočetní techniky se již šifra DES přestala zdát tak bezpečnou. Mnoho z těchto metod sice nakonec uplatněno nebylo, ale staly se základem pro kryptoanalýzu většiny moderních šifer. &lt;br /&gt;
[[Electronic Frontier Foundation]] nechal vytvořit roku 1998 přístroj se speciálně vyrobenými čipy, který stál 250 000 dolarů. Tento přístroj pojmenovaný jako DES Cracker byl tvořen 1,536 čipy a dokázal prohledat 88 miliard klíčů za vteřinu. Tento přístroj rozluštil zprávu zašifrovanou pomocí šifry DES v průběhu za 56 hodin. Tehdy bylo již dlouho dobu jasné, že je potřeba nový a lepší standard. Tím se v roce 2000 stala šifra [[Advanced Encryption Standard|Rijndael]] a od šifry DES se pomalu ustupovalo, ačkoliv bylo možné využít jeho bezpečnějších modifikací jako byl TripleDES.&amp;lt;ref&amp;gt;LANDAU, Susan. Standing the Test of Time: The Data Encryption Standard [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.ams.org/notices/200003/fea-landau.pdf%3Fq%3Dstanding-the-test-of-time-the-data-encryption-standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Principy fungování DES ==&lt;br /&gt;
Data Encryption Standard je 64 bitová bloková šifra, což znamená, že data, která je potřeba zašifrovat, jsou rozdělena do 64 bitových bloků a každý z nich je jednotlivě transformován šifrovacím algoritmem. Aby opakované použití transformace na všechny bloky nebylo slabinou vedoucí ke snadnějšímu prolomení šifry, jsou zde navíc uplatněny tzv. “modes of operation”, díky nímž zašifrovaná data působí jako náhodné sekvence.&lt;br /&gt;
Data Encryption Standard byla založena na Feistelově blokové šifře a funguje na principu “avalanche efekt”, tzn. malá změna v plaintextu způsobí signifikantní změnu v šifrovém textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proces šifrování ===&lt;br /&gt;
Otevřená data, která jsou určena k zašifrování, jsou nejdříve rozdělena do bloků po 64 bitech, se kterými je následně prováděna řada operací. Jako první dochází k permutaci dat za pomoci připravené tabulky, jedná se o výpočetně náročný krok. Dalším krokem, ke kterému dochází, je přidání kryptografického klíče, který je přidáván bit po bitu a dochází k transformaci dat pomocí funkce XOR. Třetím důležitým procesem je nelineární substituce. To vše se provádí v mnoha opakováních (rounds). &amp;lt;ref&amp;gt;NATIONAL INSTITUTE OF STANDARDS AND TECHNOLOGY. DATA ENCRYPTION STANDARD (DES). 1999. Dostupné z: http://csrc.nist.gov/publications/fips/fips46-3/fips46-3.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dešifrování ===&lt;br /&gt;
Co se dešifrování týče, jedná se prakticky o totožný postup, pouze v invertované podobě. Jako input je použit text šifrovaný a po aplikaci klíče získáme text otevřený.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nedostatky šifry DES ==&lt;br /&gt;
Již od začátku bylo jasné, že Data Encryption Standard trpí několika nedostatky, které se mohou v průběhu času ukázat jako zásadní. Na jednu stranu se přišlo se sérií kryptoanalytických útoků jak diferenciální kryptoanalýza či lineární kryptoanalýza. Nakonec se ale podařilo rozluštit zprávu zašifrovanou šifrou DES jednoduše pomocí útoku hrubou silou, což je jednoduchá, ale nejméně efektivní možnost.&amp;lt;ref&amp;gt;THE IETF TRUST. Security Implications of Using the Data Encryption Standard (DES). 2006, 28 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Advanced Encryption Standard]]&lt;br /&gt;
* [[Symetrické kryptosystémy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=23033</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=23033"/>
		<updated>2015-09-26T10:59:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Impakt faktor ==&lt;br /&gt;
'''Impakt faktor''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes Web of Science. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Immediacy index&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cited Half-life&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Citing Half-life&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* H-index&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Eigenfactor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=23032</id>
		<title>Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny_a_jej%C3%AD_vlastnosti:_pravd%C4%9Bpodobnostn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD,_distribu%C4%8Dn%C3%AD_funkce&amp;diff=23032"/>
		<updated>2015-09-26T10:49:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: odstranění prázdného místa&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Náhodná veličina (používají se i různé kombinace slov náhodná, stochastická nebo náhodová a proměnná nebo veličina) je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase a její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky. Příkladem náhodné veličiny může být počet ok při vrhu kostkou, teplota naměřená na určitém místě ve stejnou hodinu v různých dnech, roční mzda jednotlivých občanů státu, apod.&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti diskrétní náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Pravděpodobnost, že diskrétní náhodná veličina X bude mít po provedení náhodného pokusu hodnotu x značíme P(X=x), P[X=x] nebo stručně P(x).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem jednoho náhodného pokusu je to, že náhodná veličina bude mít právě jednu hodnotu. Všechny hodnoty definičního oboru náhodné veličiny tedy představují úplný systém neslučitelných jevů, což znamená, že součet pravděpodobností všech možných hodnot x diskrétní náhodné proměnné X je roven 1. &amp;lt;ref&amp;gt; HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1.str. 37–38.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Důležitá diskrétní rozdělení===&lt;br /&gt;
* [[Alternativní rozdělení]] (X nabývá pouze dvou hodnot 0 nebo 1)&lt;br /&gt;
* [[Binomické rozdělení]] (n pokusů se stejnou pravděpodobností)&lt;br /&gt;
* Poissonovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Negativně binomické rozdělení&lt;br /&gt;
* Pascalovo rozdělení (speciální případ negativně binomického rozdělení)&lt;br /&gt;
* Geometrické rozdělení (speciální případ Pascalova rozdělení)&lt;br /&gt;
* Hypergeometrické rozdělení&lt;br /&gt;
* Logaritmické rozdělení&lt;br /&gt;
==Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny==&lt;br /&gt;
Spojitá náhodná veličina má spojitou distribuční funkci F(x). Rozdělení spojité náhodné veličiny nelze popsat pravděpodobnostní funkcí v určitém bodě.&lt;br /&gt;
Rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny se určuje prostřednictvím funkce, kterou označujeme jako hustota rozdělení pravděpodobnosti. &lt;br /&gt;
===Důležitá spojitá rozdělení===&lt;br /&gt;
* Rovnoměrné rozdělení&lt;br /&gt;
* Normální rozdělení (označované také jako Gaussovo rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logaritmicko-normální rozdělení (také log-normální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Exponenciální rozdělení&lt;br /&gt;
* Cauchyho rozdělení&lt;br /&gt;
* Gama rozdělení&lt;br /&gt;
* Laplaceovo rozdělení (nebo také dvojitě exponenciální rozdělení)&lt;br /&gt;
* Logistické rozdělení&lt;br /&gt;
* Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Studentovo rozdělení&lt;br /&gt;
* Fischerovo-Snedecorovo rozdělení&lt;br /&gt;
* χ² rozdělení (Chí kvadrát)&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
===Zdroj===&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Advanced_Encryption_Standard&amp;diff=23031</id>
		<title>Advanced Encryption Standard</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Advanced_Encryption_Standard&amp;diff=23031"/>
		<updated>2015-09-26T09:19:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: změna velikosti nadpisů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Advanced Encryption Standard''' (AES) je v současné době nejpoužívanější [[Symetrické_kryptosystémy|symetrickou šifrou]]. V některých průmyslových standardech je její použití povinné a v mnoha dalších, komerčních i nekomerčních, je používaná jakožto nejbezpečnější způsob zabezpečení dat. Doposud se neobjevil žádný způsob, jak tuto šifru prolomit, vyjma útoku hrubou silou. Šifra Rijndael byla vytvořena kryptografy Vincentem Rijmenem a Joanem Daemenem. &amp;lt;ref&amp;gt;PAAR, Christof a Jan PELZL. Understanding cryptography: a textbook for students and practitioners. New York: Springer, 2010, xviii, 372 p. ISBN 36-420-4101-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;[1]&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Poté co se zjistilo, že původní šifrovací standard [[Data Encryption Standard|DES]] již nesplňuje potřebná bezpečnostní kritéria a je možné ji relativně snadno prolomit, byla americkým úřadem pro standardizaci (NIST) roku 1997 vyhlášena soutěž o nový a lepší šifrovací algoritmus. Do finále se dostalo pět silných šifer – [[MARS]], [[RC6]], Rijndael, [[Serpent]] a [[Twofish]]. Soutěž o nový standard ale nakonec vyhrál roku 2000 překvapivě tým, který nebyl americký. Zvítězil belgický tým se svojí šifrou Rijndael, která byla co se bezpečnosti, designu a výkonnosti tím nejlepším kandidátem. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;DAEMEN, Joan. The design of Rijndael: AES - the Advanced Encryption Standard. Berlin: Springer, 2002, 238 s. ISBN 35-404-2580-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;[2]&lt;br /&gt;
== Principy fungování AES ==&lt;br /&gt;
Rijndael je symetrická bloková šifra která zpracovává data v blocích o velkosti 128 bitů a za použití šifrovacích klíčů o délce 128, 192 nebo 256 bitů. Algoritmus Rijndael byl navržen tak, aby bych schopen používat i jiné velikosti šifrovaných bloků a klíčů, nicméně nejsou zahrnuty ve standardu AES.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;NATIONAL INSTITUTE OF STANDARDS AND TECHNOLOGY. ADVANCED ENCRYPTION STANDARD (AES). 2001, 47 s. Dostupné z: http://csrc.nist.gov/publications/fips/fips197/fips-197.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;[3]&lt;br /&gt;
=== Proces šifrování ===&lt;br /&gt;
Tato šifra je postavena na principu použití substituce a permutace k převedení bloků otevřeného textu do textu šifrového a naopak. U šifry Rijndael dochází v každém opakování k zašifrování všech 128 bitů oproti DES, ve které se promění pouze polovina bitů (tudíž 32), což ji činí mnohem efektivnější. AES se v zásadě skládá z takzvaných vrstev, přes které prochází bloky bitů z plaintextu a převádějí se do textu šifrovaného. Co se matematických principů týče, jedná se o aplikaci konečných těles, tzn. těles s konečným počtem prvků. &lt;br /&gt;
==== Key Addition layer ====&lt;br /&gt;
Zde dochází k aplikaci šifrovacího klíče a procesům, jako je XOR.&lt;br /&gt;
==== Byte Substitution layer (S-Box) ====&lt;br /&gt;
Každý prvek je transformován za pomoci tabulek zvaných S-Box. Je tím zaručeno, že se změny jednotlivých bitů projeví i na všech ostatních.&lt;br /&gt;
==== Diffusion layer ====&lt;br /&gt;
Tato vrstva se skládá z dvou částí, jež obě provádějí lineární operace. Dochází zde k permutaci dat.&amp;lt;ref&amp;gt;PAAR, Christof a Jan PELZL. Understanding cryptography: a textbook for students and practitioners. New York: Springer, 2010, xviii, 372 p. ISBN 36-420-4101-9.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;[4]&lt;br /&gt;
=== Dešifrování ===&lt;br /&gt;
“Dešifrování není sice shodné se šifrováním a probíhá trochu jinak, ale využívá ty samé myšlenky a principy.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;AES (Advanced Encryption Standard): šifra pro třetí tisíciletí [online]. 2001 [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: http://www.jikos.cz/~gumysh/docs/AES/index.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;[5]&lt;br /&gt;
== Výkon a náročnost ==&lt;br /&gt;
Jedním z hlavních důvodů, proč byl Rijndael zvolen jako standard, je i jeho efektivita, malá náročnost na počítačovou pamět a vysoká výkonnost při aplikaci v softwaru a hardwaru a to jak u osobních počítačů, tak i v komplexnějších vládních či komerčních systémech.&amp;lt;ref&amp;gt;NATIONAL INSTITUTE OF STANDARDS AND TECHNOLOGY. Report on the Development of the Advanced Encryption Standard (AES). 2000, 116 s. Dostupné z: http://csrc.nist.gov/archive/aes/round2/r2report.pdf&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;[6]&lt;br /&gt;
== Implementace ==&lt;br /&gt;
Jakožto standard je šifra AES implementována v široké škále různého softwaru i hardwaru. Je nedílnou součástí mnoha softwarových knihoven jako například GnuTSL, [[OpenSSL]] atd. Mezi mnoha aplikacemi, které tento standard využívají, se dají vyjmenovat BitLocker(nástroj pro šifrování pevných disků), archivační a kompresní nástroje jako je RAR, protokol pro zabezpečení Wi-Fi Protected Access, zabezpečení počítačových her a mnoho dalších.&amp;lt;ref&amp;gt;AES implementations. Wikipedia.org [online]. [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/AES_implementations&amp;lt;/ref&amp;gt;[7]&lt;br /&gt;
== Kryptoanalýza ==&lt;br /&gt;
V současné době neexistuje žádný známý útok, který by byl proti této šifře efektivní. Od jejího publikování se sice objevila řada možných útoků, ale ukázaly se buď úplně nefunkčními, nebo byla jejich efektivita tak nízká, že nepředstavovala žádnou skutečnou hrozbu. V roce 2011 byl publikován způsob, kterým se dá teoreticky získat šifrovací klíč a ačkoliv je 4krát efektivnější než útok hrubou silou, skutečné prolomení šifry by ale i tak trvalo zhruba trilionu počítačů více jak 2 miliardy let.&amp;lt;ref&amp;gt;AES Encryption isn't Cracked. Agilebits.com. 2011. Dostupné z: https://blog.agilebits.com/2011/08/18/aes-encryption-isnt-cracked/&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;[8]&lt;br /&gt;
Největší hrozbou tak zůstává stejně jako u jakýchkoliv jiných šifer špatná implementace (útok postranním kanálem), příliš slabá hesla či informační nevzdělanost uživatelů.&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
Dá se předpokládat, že šifra AES bude nepřekonaným standardem v průmyslu po mnoho dalších let.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
https://wikisofia.cz/index.php/Symetrick%C3%A9_kryptosyst%C3%A9my&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Problematika_digit%C3%A1ln%C3%ADch_repozit%C3%A1%C5%99%C5%AF;_referen%C4%8Dn%C3%AD_r%C3%A1mec_OAIS;_jejich_budov%C3%A1n%C3%AD,_provoz_a_certifikace&amp;diff=20820</id>
		<title>Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Problematika_digit%C3%A1ln%C3%ADch_repozit%C3%A1%C5%99%C5%AF;_referen%C4%8Dn%C3%AD_r%C3%A1mec_OAIS;_jejich_budov%C3%A1n%C3%AD,_provoz_a_certifikace&amp;diff=20820"/>
		<updated>2015-06-19T11:14:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální repozitář''' (jinak také digitální úložiště, angl. ''digital repository'') je organizace, která je odpovědná za uchování digitálního materiálu/dat. Úkolem digitálního repozitáře je uchovávat, spravovat a zpřístupňovat digitální obsah. Jedná se o “'''informační systém určený k digitální archivaci''', tj. zajišťující uložení, ochranu, integritu, autenticitu a zpřístupnění digitálních dokumentů v dlouhodobém horizontu.”&amp;lt;ref&amp;gt;Cubr, Ladislav, Havlová, Jaroslava. digitální repozitář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014292&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dlouhodobým horizontem se rozumí časový rámec přesahující současné technologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem '''[[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů]]'''/dat (zkratka DODD nebo také LTD, angl. ''long-term preservation'') je uchovat informace uložené v digitální podobě tak, aby vydržely stejně dlouho jako ty na analogových nosičích a byly stejně použitelné a srozumitelné.&lt;br /&gt;
Pro digitální repozitáře to znamená vyrovnání se knihovnám ve schopnostech uchování tradičních druhů dokumentů a zaručit uchování a ochranu digitálních dokumentů po dlouhou dobu (doba uchování záleží na významu uchovávaných informací/dokumentů).&amp;lt;ref&amp;gt; KABINET INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. LTP [online]. 2015 [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://ltp.knihovna.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy digiálních repozitářů ==&lt;br /&gt;
Existují dva základní typy digitálních repozitářů, a to institucionální a oborový repozitář. Oba tyto typy repozitářů se řadí mezi tzv. otevřené digitální repozitáře, což znamená, že jsou bezplatně veřejně přístupné. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Institucionální repozitář ===&lt;br /&gt;
[[Institucionální repozitář]] je digitální repozitář obsahující “digitální dokumenty, které jsou produktem výzkumné, vědecké, vývojové a další tvůrčí činnosti konkrétní instituce nebo konkrétního konsorcia”&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Institucionální repozitář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014622&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Obsahem tohoto repozitáře jsou tedy materiály, které náleží k jedné konkrétní instituci, např. repozitář závěrečných prací na konkrétní univerzitě. Tyto repozitáře fungují na tzv. open-source softwarech, nejčastějšími jsou [http://www.dspace.org DSpace] , Fedora a [http://www.eprints.org/uk EPrints].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Oborový repozitář ===&lt;br /&gt;
Oborový repozitář (jinak také předmětový repozitář, angl. ''disciplinary repository'') je digitální repozitář “obsahující digitální dokumenty, které jsou produktem výzkumné, vědecké, vývojové a další tvůrčí činnosti konkrétního vědeckého oboru nebo skupiny souvisejících oborů.”&amp;lt;ref&amp;gt;MAREK, Jiří, HAVLOVÁ, Jaroslava. Oborový repozitář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000016022&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto repozitáře tedy nejsou omezeny výsledky jedné vybrané instituce. Zahrnují práci s jednoho či více příbuzných oborů, a poskytují prostor pro vědce a akademiky z oboru publikovat jejich práce (týká se repozitářů provozovaných vybranými institucemi).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Otevřený digitální repozitář === &lt;br /&gt;
Otevřeným digitálním repozitářem (angl. ''open access repository'') se rozumí “'''institucionální''' nebo '''oborový''' repozitář využívaný pro potřeby naplnění tzv. [[Zelená cesta Open Access|zelené cesty otevřeného přístupu]]. &lt;br /&gt;
Otevřenost repozitáře určuje nejen míra větší či menší volné dostupnosti uložených dokumentů, ale zejména míra interoperability (schopnosti systémů efektivně spolupracovat) repozitáře s ostatními repozitáři umožňující jejich vzájemné propojování a spolupráci.”&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava, MAREK, Jiří. Otevřený repozitář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000015849&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dělení repozitářů vytvořili také Armbruster a Romary&amp;lt;ref&amp;gt;ARMBRUSTER, Chris a Laurent ROMARY. Comparing Repository Types: Challenges and Barriers for Subject-Based Repositories, Research Repositories, National Repository Systems and Institutional Repositories in Serving Scholarly Communication. SSRN Electronic Journal [online]. s. - [cit. 2014-12-23]. DOI: 10.2139/ssrn.1506905. Dostupné z: http://www.ssrn.com/abstract=1506905&amp;lt;/ref&amp;gt;, kteří ve svém článku “Comparing Repository Types” uvedly čtyři typy:&lt;br /&gt;
* institucionální,&lt;br /&gt;
* oborové,&lt;br /&gt;
* národní,&lt;br /&gt;
* výzkumné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Důvěryhodnost repozitáře ==&lt;br /&gt;
Důvěryhodnost u digitálního repozitáře znamená, “že podle konkrétních kritérií byla uznána (prokázána) schopnost repozitáře zachovat digitální dokumenty v dlouhodobém horizontu přístupné a použitelné.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Hutař, Jan. Proč jsou české digitální repozitáře nespolehlivé? Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 1, s. 39-53 [cit. 2014-12-24]. Dostupný z: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82039.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Budování a provoz digitálního repozitáře je nákladná činnost, vzhledem k tomu, že digitální repozitář je organizací, která uchovává a zpřístupňuje informace, se kterými pracuje, a nejen skladem, kde jsou uloženy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro testování důvěryhodnosti digitálních repozitářů extistují certifikáty, audity, standardy a nástroje.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metody auditu a certifikace ===&lt;br /&gt;
Audit pomáhá repozitáři vyrovnat se s riziky tak, aby se eliminovala možnost jejich výskytu. Tyto audity stanovují, která rizika jsou největší hrozbou pro správnou práci repozitáře. Zjednodušeně řečeno, audit kontroluje systém/repozitář ještě před certifikací, vyhledá slabé a silné stránky a připraví tak repozitář na následnou certifikaci. Ta pak díky provedení vnitřního auditu může být rychlejší a levnější. Mezi audity a certifikací patří: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== TRAC ====&lt;br /&gt;
TRAC je zkratkou pro Trustworthy Repositories Audit &amp;amp; Certification: Criteria and Checklist. Tento standard je na bázi checklistu (externí standard), který doporučuje postup pro tvorbu důvěryhodného repozitáře. Vychází z referenčního modelu [[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]]. Je jedinou metodikou, podle které probíhají externí audity a udílení certifikátů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== ISO 16363:2012 ====&lt;br /&gt;
Tato norma “definuje doporučené postupy pro posouzení důvěryhodnosti digitálních repozitářů. Je použitelná pro celý rozsah digitálních repozitářů. ISO 16363: 2012 může být použit jako základ pro certifikaci.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;ISO 16363:2012. ISO - International Organization for Standardization [online]. Geneva: International Organization for Standardization, 2012 [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=56510&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== DRAMBORA ====&lt;br /&gt;
DRAMBORA je zkratka pro Digital Repository Audit Method Based on Risk Assessment.&lt;br /&gt;
Jedná se o interní audit (sebehodnocení) a flexibilní nástroj, který pomáhá instituci, která plánuje certifikaci repozitáře. Provádí interní audit repozitáře, vyhledává slabá místa a rizika.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NESTOR ====&lt;br /&gt;
Celým názvem Nestor Catalogue of Criteria for Trusted Digital Repositories.Nástroj pro interní audit, jehož účelem je poskytnout instituci návod, přimět ji k dodržování aktuálních standardů a pomoci ji tak dodržovat určitou kvalitu repozitáře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K těmto certifikacím a auditům lze zařadit také [http://www.ndk.cz/platter-cz/Platter.pdf PLATTER], což je Průvodce plánem důvěryhodného digitálního repozitáře. Není přímo nástrojem na audit nebo certifikací, jedná se o návod, jak postupovat při tvorbě důvěryhodného digitálního repozitáře a doplňuje tak existující certifikace a nástroje pro audit.&amp;lt;ref&amp;gt;ROSENTHAL, Colin, Asger BLEKINGE-RASMUSSEN a Jan HUTAŘ. Průvodce plánem důvěryhodného digitálního repozitáře (PLATTER). 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2009, 51 s. ISBN 978-807-0505-694.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Desatero důvěryhodného digitálního repozitáře ==&lt;br /&gt;
Digitální repozitář by měl na základě nástrojů a auditu splňovat následující desatero, které vytvořili Bohdana Stoklasová a Jan Hutař (Národní knihovna ČR). Toto desatero je základem každého repozitáře, který by měl být považován za důvěryhodný: &lt;br /&gt;
# Repozitář se zavazuje k trvalé správě/ochraně digitálních objektů pro definovanou komunitu. &lt;br /&gt;
# Repozitář musí prokázat organizační způsobilost pro tento úkol (tj. vhodné financování, personální zajištění, vhodné procesy). &lt;br /&gt;
# Repozitář dostojí smluvním a právním požadavkům a splňuje své povinnosti v této oblasti. &lt;br /&gt;
# Repozitář má vypracován účelný a účinný strategický rámec. &lt;br /&gt;
# Repozitář získává a zpracovává digitální objekty podle stanovených kritérií, která odpovídají jeho cílům a schopnostem. &lt;br /&gt;
# Repozitář udržuje a zajišťuje dlouhodobou integritu, autenticitu a využitelnost spravovaných digitálních objektů. &lt;br /&gt;
# Repozitář archivuje potřebná metadata o všech akcích, které byly s digitálními objekty v průběhu skladování provedeny. &lt;br /&gt;
# Repozitář naplňuje potřebná kritéria pro zpřístupňování. &lt;br /&gt;
# Repozitář má strategický program pro plánování ochrany. &lt;br /&gt;
# Repozitář má odpovídající technickou infrastrukturu, potřebnou k trvalému udržování a zabezpečení spravovaných digitálních objektů.&amp;lt;ref&amp;gt;STOKLASOVÁ, Bohdana a Jan HUTAŘ. Nové směry v dlouhodobém uchovávání digitálních dokumentů v mezinárodním kontextu [prezentace]. Praha: Národní knihovna ČR, 37 snímků [cit. [2015-06-14]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1952207/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Referenční model OAIS == &lt;br /&gt;
Správný digitální repozitář by měl být sestaven podle '''referenčního modelu OAIS''' (Open Archival Information System). Tento model je normou ISO 14721:2012 (Space data and information transfer systems - Open archival information system (OAIS) - Reference model)&amp;lt;ref&amp;gt; ISO 14721:2012. ISO - International Organization for Standardization [online]. Geneva: International Organization for Standardization, 2012 [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=57284&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o referenční rámec, který zajišťuje základní koncepce archivu pro uložení elektronických dokumentů. Tento model definuje hlavní funkce, které má archiv zajišťovat pro příjem, správu dat,archivní uložení, administraci, přístup, a plánování ochrany. [[Soubor:Oais obrazek.jpg|náhled|vpravo|Referenční model OAIS]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Open-source digitální knihovny a repozitáře ==&lt;br /&gt;
Seznam open-sourcových digitálních knihoven a repozitářů, které se v České republice používají.&amp;lt;ref&amp;gt; Open-source - Digitální knihovny a repozitáře. Opensource knihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://opensource.knihovna.cz/index.php/aplikace?sid=89:Digitalni-knihovny-a-repozitare&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://vudl.org/ VuDL] - aplikace pro správu digitální knihovny postavena na otevřených technologiích&lt;br /&gt;
* [http://invenio-software.org/ Invenio] - otevřené digitální úložiště od CERNu&lt;br /&gt;
* [http://fedorarepository.org/ Fedora] - slouží pro ukládání, správu a přístup k digitálním objektům&lt;br /&gt;
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=FE3B76AD49B12D5C7A65D4127D4CD785 Kramerius] - největší český opensource projekt, jehož základem je repozitář Fedora&lt;br /&gt;
* [http://www.dspace.cz/ DSpace] - software pro budování digitálních repozitářů, určený pro akademické, komerční a neziskové instituce&lt;br /&gt;
* [http://projecthydra.org/ Hydra] - universální víceúčelový repozitář s možností nástavby mnoha dalších aplikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=18395</id>
		<title>Proces informatizace společnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=18395"/>
		<updated>2015-03-25T14:40:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: rekategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Prezentace článku na Slideshare''': http://www.slideshare.net/stunome/the-federal-policy-vehicles-paving-the-information-highway-a-procesy-informatizace-spolecnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Text článku ke stažení ve formátu PDF''': https://docs.google.com/open?id=0B-sIzXbxfUB3ZjU3ZmIzNzItYjhhMC00NWI2LThhNmUtYmQ4ZTkzNmQ4Nzg1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Úvod'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Článek je součástí studie Vize rozvoje České republiky do roku 2015, vydané v roce 2000 Centrem pro sociální a ekonomické strategie UK v Praze na Fakultě sociální věd. Autorem je Mgr. Aleš Bednařík, Ph.D.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výchozí stav a vývojové trendy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2000 roste význam informačních a komunikačních technologií – rizikový, ale velmi výnosný průmysl (před prasknutím dot.com bubliny). Fúzují firmy z oblasti informačních a komunikačních technologií a společnosti z oblasti zábavního průmyslu, vznikají silné podnikatelské subjekty s velkým kapitálem. Osobní počítače se rozšiřují mimo armádu a akademická pracovitě do podniků a středních i základních škol, kde slouží ke zvládnutí počítačové gramotnosti. V domácnostech jsou využívány především textové a tabulkové editory a aplikace sloužící k zábavě, zatím nejvíce počítačové hry. World Wide Web umožňuje konvergenci médií – rozhlas a tv na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Praktická využití internetu v roce 2000'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čerstvou novinkou jsou internetové obchody orientované na B2C (pro koncové zákazníky), už tehdy byla možnost platby bankovní kartou. Přes internet probíhá také B2B komunikace mezi výrobcem a odběratelem – koordinace objednávek. Na internetu první vzdělávací programy. Informační technologie se dostávají i do státní správy, už tehdy přípravy na zavedení elektronického podpisu. Kromě rychlého růstu IT i vývoj telekomunikací – textové zprávy, telefonické bankovnictví, GPS globální navigační systém. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Internetová kriminalita''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolu s internetovým obchodem vznikají nové formy kriminality, dochází k poškozování autorských práv, to plyne ze samotné architektury internetu - volné stahování dokumentů. Digitální informace jsou kopírovány a distribuovány bez jakékoli kontroly. Na internetu se objevuje pornografie. Negativní jevy vyvolávají diskuze o globální regulaci obsahu, ty jsou však bezpředmětné, protože regulace je v současnosti (v roce 2000) technicky i politicky nemožná.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rizika a šance rozvoje''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celý článek vyznívá poměrně technopesimisticky, rizika nad pozitivy budoucího vývoje výrazně převažují. Jediné pozitivní možnosti pan Bednařík vidí v digitalizaci televize a rozhlasu a urychlení a zefektivnění komunikace mezi občany, občanskými organizacemi, podnikovými subjekty a institucemi veřejné správy. Další šance je, že vyšší informovanost a možnost přístupu k informacím přinese vyšší zainteresovanost stran, ať už se jedná o obchod či politická rozhodnutí.&lt;br /&gt;
Jako rizika pan Bednařík uvádí nutnost vybudování potřebné sítě a vzdělaných odborníků nejen na straně poskytovatelů obsahu, ale také na straně uživatelů. Je nutné umožnit přístup k internetu všem, aby se nebudovaly sociální nerovnosti. Obává se také rizik odosobněné komunikace, a to jak z hlediska možných psychických potíží, tak z hlediska komunikace pouze za osobním prospěchem, rizika zahlcení informacemi, šíření lží, obtížnosti interpretace informací, zveřejňování utajovaných a důvěrných informací, závislosti na užívání technologie, ale i možných nemocí z neznalosti dopadu nových technologií na lidský organismus. Jako hrozbu vidí i konvergenci médií, kde spatřuje riziko v zneužití velkého vlivu vlasníků médií a velkých inzerentů a obtížnou regulaci obsahu internetu.&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Objektov%C4%9B_orientovan%C3%A9_syst%C3%A9my_datab%C3%A1z%C3%AD&amp;diff=18394</id>
		<title>Objektově orientované systémy databází</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Objektov%C4%9B_orientovan%C3%A9_syst%C3%A9my_datab%C3%A1z%C3%AD&amp;diff=18394"/>
		<updated>2015-03-25T14:39:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Typy databází==&lt;br /&gt;
Na současném [[Databáze|databázovém]] trhu existují tři základní typy – relační databáze ('''Relational Database Management System''', RDBMS), objektově-relační ('''Object Relational Database Management System''', ORDBMS) a objektové ('''Object Database Management System''', ODBMS). &lt;br /&gt;
Za posledních 25 let vývoje počítačů a programování aplikací můžeme vysledovat mohutný trend přechodu od strukturovaného k objektově orientovanému programování. Toto platí i v oblasti zpracování [[Data|dat]] a databází. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
'''Objektově orientovaná databáze''' (také Objektově orientované systémy databází) - je systém spravy databázi, ve kterém informace je představena formou objektů stejne jako v [[objektově orientované programovací jazyky|objektově orientovaných programovacích jazycích]]. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro objektové databáze neexistuje žádný oficiální standard. Standardem je de facto kniha [[Morgan Kaufman|Morgana Kaufmana]] The Object Database Standard: ODMG-V2.0. Důraz ODBMS je na přímou korespondenci mezi následujícími:&lt;br /&gt;
* objekty a objektové vztahy v aplikaci napsané v OO jazycích,&lt;br /&gt;
* jejich uchovávání v databázi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schema DB a [[dotazovací jazyk]] (''query language'') musí podporovat všechny vlastnosti nutné k práci s objekty, tedy:&lt;br /&gt;
* plná podpora objektů,&lt;br /&gt;
* třídy,&lt;br /&gt;
* zapouzdření,&lt;br /&gt;
* dědičnost,&lt;br /&gt;
* polymorfismus,&lt;br /&gt;
* jednoznačná identifikace objektu,&lt;br /&gt;
* reference mezi objekty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní koncové implementace OOSD se mužou zásadně od sebe lišit podle:&lt;br /&gt;
* dotazovacího jazyku,&lt;br /&gt;
* integraci dotazu,&lt;br /&gt;
* navigačních interfaců.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dotazovací jazyk==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Objektově orientovaný jazyk''' (C++, Java, Smalltalk) je jazykem jak pro aplikaci, tak i pro databázi. Poskytuje těsný vztah mezi objektem aplikace a uloženým objektem a nabízí možnost hledat objekty pomocí deklarativního programovacího přístupu. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Prace s objekty==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze je integrovana do programavacího jazyku, což umožňuje programátorům vyvoj produktů, jejich ukladání jako objektů, reduplikovaci a modifikaci již existujících objektů pro vytváření nových objektů v ramci OODBMS. Programator může dodržovat konzistenci v ramci jediného prostředí, ve kterém OODBMS a programovácí jazyk použivají jediný reprezentační model. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S objekty se dá pracovat přímo v programovacím jazyku vytvářením a přístupem přes metody. Není tedy nutný žádný mezistupeň pro práci s daty, jako je například SQL.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objektově orientované DB jsou navrhnute pro spolehlivou praci s objektově orientované jazyky jako Delphi, Ruby, Python, Perl, Java, C#,Visual Basic .NET, C++, Objective-C a Smalltalk, taký použivají vlastní programovací jazyky. Rozšiřují funkčnost objektových programovacích jazyků (C++, Smalltalk, Java) a poskytují plnou schopnost programování databáze. Datový model aplikace a datový model databáze se ve výsledku hodně shodují a výsledný kód se dá mnohem efektivněji udržovat.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Datový model==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objektové databáze využívají datového modelu, který má objektově orientované aspekty jako třídy s atributy a metodami a integritními omezeními; poskytují objektové identifikátory (OID) pro každou trvalou instanci třídy; podporují zapouzdření (encapsulation); násobnou dědičnost (multiple inheritance) a podporují abstraktní datové typy.&lt;br /&gt;
Objektové databáze kombinují prvky objektově orientovaného programování s databázovými schopnostmi. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vyhody OOSD==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup k datům je snadnějsí - objekt může být získan přímo bez vyhledávání, pomocí tzn. ''pointer''ů.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hodně objektových databází, např. Gemstone nebo VOSS, nabízí podporu versioningu. Objekt může být představen jako množina svých verzí. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Efektivita takové databáze se hodně zvyšuje v oblástech, který vyžadují obrovské počty dat o jedném předmetu. Například, banka může na základě informace o účtu uživatele poskýtnout mu další rozsáhlá data jako vypís transakcí, záznamy v účtu atd. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použití objektových databází==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objektové databáze založene na perzistentním programování získaly segment v takových oblastéch jako inženýrství, telekomunikace, fyzice částic a molekulární biologii. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 	British Airways použivají Versant Object Database pro svoje Origin and Destination (O&amp;amp;D) Revenue Management System. Systém O&amp;amp;D Revenue Management se použivá pro zvyšení výnosů světových sítí a aliancí British Airways. &lt;br /&gt;
* 	bioMérieux použivá FastObjects pro ukládání a získávání komplexních informací o krevních testech.  &lt;br /&gt;
* 	Siemens zužitková technologii [http://www.gemstone.com/products/ GemStone] Smalltalk jako vyrovnávací pámět a korpus pro svůj CONDIS system, který řídí sítě a systémové infrastruktury v realném čase pomocí objektové technologii. Systému CONDIS využívají takové struktury jako např. Swiss Railways, City of London, Telecom Argentina.  &lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Další skupina ODBMS produktů je zaměřena na použití v elektronických zařízeních, [[Software|softwarových]] balíčcích a real-time systémech. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# [http://www.service-architecture.com/articles/object-oriented-databases/object-oriented_database_oodbms_definition.html/ Object-Oriented Database Management System (OODBMS) Definition]&lt;br /&gt;
# [http://www.dbsvet.cz/view.php?cisloclanku=2004030301/ Objektově orientované databáze]&lt;br /&gt;
# [http://en.wikipedia.org/wiki/Object_database/ Object Database]&lt;br /&gt;
# [http://www.fi.muni.cz/~xbatko/oracle/compare.html Relační vs. objektově-relační vs. objektové databáze]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Systém řízení báze dat]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Medi%C3%A1ln%C3%AD_gramotnost&amp;diff=18393</id>
		<title>Mediální gramotnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Medi%C3%A1ln%C3%AD_gramotnost&amp;diff=18393"/>
		<updated>2015-03-25T14:39:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mediální gramotnost''' '''(angl. Media Literacy)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Představuje hlavní cíl [[mediální výchova|mediální výchovy]]. Je to schopnost [[informace|vyhledávat]], [[informace|analyzovat]], objektivně [[informace|hodnotit]] a dál [[informace|předávat]] [[informace]] a sdělení z [[média|médií]] ([[televize]], [[rozhlas]], [[noviny]], [[internet]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
# [[Média]]&lt;br /&gt;
# [[Mediální gramotnost]]&lt;br /&gt;
# [[Mediálně gramotná osoba]]&lt;br /&gt;
# [[Mediální výchova]]&lt;br /&gt;
# [[Vývoj mediální výchovy v ČR]]&lt;br /&gt;
# [[Mediální gramotnost ve světě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Média'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Média nejčastěji využíváme k zábavě či vzdělání. Primární funkce médií je však zprostředkování informací. Cílem médií je nejrychlejší přenos informací k jedinci. Média se dělí na [[média|masová]] (televize, rozhlas, noviny), [[média|sociální]] (tématické weby) a [[média|institucionální]], která vznikají pod firmami či úřady. Média ovlivňují veškeré dění kolem nás. Navíc média vždy působí v sociálním, kulturním či politickém kontextu a v nějaké momentální situaci. Izolovat jejich vliv je takřka nemožné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mediální gramotnost'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Představuje hlavní cíl mediální výchovy. Jedná se o schopnost a kompetenci racionálně vyhledávat, analyzovat, objektivně a s odstupem hodnotit a i pomocí [[komunikační technika|komunikační techniky]] dál předávat sdělení a informace z médií (novin, rozhlasu, televize, internetu). Mediální gramotnost je nutnou výbavou člověka žijícího v 21. století. Stále více se stává součástí vzdělávání ve vzdělávacích programech v mnoha zemích. V užším pohledu by mediální gramotnost měla obsahovat tyto složky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• základní poznatky o [[média|fungování médií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• znalosti o [[média|společenské roli médií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• schopnost určit typ nabízených sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mediálně gramotná osoba'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mediálně gramotná osoba by měla ideálně:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• porozumět tomu, co vidí, slyší a čte&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• [[Komunikace|dekódovat obsah sdělení]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• zaujmout kritický postoj&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• být schopna selektivity při příjímání konkrétních sdělení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• být schopna selektivity při volbě médií&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• být schopna úsudku při zužitkování informačních sdělení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mediální výchova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o formu edukace, která je zaměřena na systematické vytváření kritického odstupu od mediovaných sdělení a schopnosti interpretovat mediální sdělení z hlediska jeho [[informace|informační kvality]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vývoj mediální gramotnosti v České republice'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1872''' - z hlediska mediální výchovy je zásadní především uspořádání výstavy časopisů a novin. Charakter výstav se postupně měnil od odborné veřejnosti k běžné veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1877''' - konala se [[Světová výstava novin a časopisů]], kterou uspořádala [[Typografická beseda]]. Bylo představeno více než 7000 titulů časopisů z celého světa. Byla to výstava, která do té doby neměla ve světě obdoby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1928''' - [[Výstava Soudobé kultury v Brně]]. K vidění byly modely redakcí velkých novinových a časopiseckých titulů. Byla znázorněna hierarchie a organizace novinového podniku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1933''' -  [[Výstava světového tisku v Pardubicích]], která byla zaměřena na vzorky periodik z celého světa. Jednalo se o první výstavu, která byla pod záštitou státu, přímo pak pod záštitou prezidenta [[T.G. Masaryk|T.G. Masaryka]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1948''' - [[Mezinárodní výstava rozhlasu]], známa pod zkratkou [[Mezinárodní výstava rozhlasu|MEVRO]]. Výstava je známá především tím, že se zde uskutečnilo první televizní vysílání v Československu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1969''' - uskutečnila se výstava, která byla věnována jen tisku a to od jeho nejstarší české historie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''70. léta 20. století''' - v tomto období se konaly dvě mediální výstavy, které měly mediálně edukační efekt.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' - založení [[Asociace pro mládež, vědu a techniku|Asociace pro mládež, vědu a techniku (AMAVET)]]. Projektem AMAVETu pro mediální gramotnost je Dětská televize. Děti a mladí lidé (12 - 26 let) během svých setkání společně připravují a natáčejí vlastní televizní pořady, které se pak dostávají do skutečného vysílání. Studenti tak svou činností splňují praktickou i teoretickou část tvorby mediální gramotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2000''' - důležité změny v oblasti mediální gramotnosti se odehrávají po roce 2000. Začaly vznikat mimo školské projekty, které začaly s výukou mediální výchovy, její propagací, či pořádáním konferencí na podporu tohoto tématu, zabývat. Organizace [[Partners Czech]] přišla s projektem [[Rozumět médiím]], který našel financování v [[Evropský sociální fond|Evropském sociálním fondu]]. Zaměření projektu bylo ryze edukačně mediální. Hlavním výstupem projektu bylo vytvoření příručky [[Rozumět médiím: základy mediální výchovy pro učitele]]. Podporu projekt dostal od Centra mediálních studií FSV UK, Rady pro reklamu, České televize a dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. září 2006''' - zásadním zlomem mediální gramotnosti v České republice byla [[školská reforma]], jejímž výsledkem je [[školská reforma|Rámcový vzdělávací program]]. V tomto programu se mediální výchova objevuje jako plnohodnotné a závazné průřezové téma pro vyučování ve školách, čímž se vedení žáků k mediální gramotnosti stává oficiálním programem českého školství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2008''' - vznik Centra pro mediální vzdělávání, které nabízí vzdělávací kurzy nejen pro učitele a studenty, ale i pro širokou veřejnost. Centrum vydává vlastní studijní materiály a rovněž publikuje se svými studenty časopis.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2011''' - 26. dubna se konala v Jednacím sále Parlamentu České republiky celostátní vědecká konference, která byla prostorem pro více než 70 předních českých odborníků na problematiku mediální výchovy i zástupců škol z celé České republiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mediální gramotnost ve světě'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''USA'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V USA se během sedmdesátých let vzdělávání v oblasti filmové tvorby postupně transformovalo do mediální výchovy. Přestože se mediální výchova v USA nevyvíjela zprvu jako v Evropě, počátkem 21. století je americká mediální výchova již zralým systémem. Je jí věnována řada webových stránek, pořádají se konference, vydává se řada publikací. Amerika se také stala sídlem několika hlavních organizací mediální výchovy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Velká Británie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncem osmdesátých let byla mediální výchova začleněna do vzdělávacího programu Anglie a Walesu. Výuka je především zaměřena na žáky od 11 do 16 let. [[C. Bazalgette]] se domníval,že by cílem mediální výchovy měla být výchova aktivnějších, kritičtějších, vzdělanějších a náročnějších konzumentů médií. V roce 1996 vzniká Media Education Centre, vedené profesorem [[A. Hart|A. Hartem]], jehož hlavním cílem byl výzkum postavení mediální výchovy v anglickém vzdělávacím programu a situace na mezinárodním poli. Velká Británie je jedna z nejvlivnějších zemí v oblasti mediální výchovy nejen v Evropě, ale i ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další evropské státy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve většině evropských zemí, kromě Maďarska, není mediální výchova samostatným předmětem. Mediální výchova je na dobré úrovni i v severských státech a Nizozemí. Ve většině těchto zemí spojily síly národní a filmové instituce s vládními orgány s cílem posílit mediální výchovu ve školách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroje:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mediální gramotnost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Medi%C3%A1ln%C3%AD_gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CÁP, Michal. Mediální výchova v České republice a Spojených státech amerických. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Jana Krátká, Ph.D.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WHITCROFT, Ladislava. Mediální výchova ve světě. In: Čtenářská gramotnost a projektové vyučování [online]. 2010 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-zahranici/mv-ve-svete&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_spravedlnosti_(Norbert_Wiener)&amp;diff=18392</id>
		<title>Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_spravedlnosti_(Norbert_Wiener)&amp;diff=18392"/>
		<updated>2015-03-25T14:38:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: rekategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Během 40. let [[Norbert Wiener]] formuloval základní myšlenky [[kybernetika|kybernetiky]]. Již tehdy tušil, že kybernetika v kombinaci se vznikajícím odvětvím počítačů bude mít významné společenské i etické důsledky: nastane „druhá industriální revoluce“ – „věk automatizace“ s „ohromným potenciálem pro konání dobra i zla.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;bynum11&amp;quot;&amp;gt;Bynum 2011, 1.1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiener nepojmenoval [[informační etika|informační etiku]] jako samostatné odvětví [[etika|etiky]], byl si však dobře vědom etického přesahu kybernetiky. Podle Wienera je smyslem lidského života „maximalizovat svůj potenciál jako inteligentní, samostatně se rozhodující bytosti, které zodpovídají za svůj život“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bynum11&amp;quot; /&amp;gt; V souladu s touto úvahou Wiener specifikoval čtyři „základní principy spravedlnosti“ (''great principles of justice''):&amp;lt;ref&amp;gt;Wiener 1954, str. 105–106&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;''Pojmenování principů převzato z'' Bynum 2011, 1.1.3 Justice and human flourishing&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Princip svobody ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
Justice requires “the liberty of each human being to develop in his freedom the full measure of the human possibilities embodied in him.”&lt;br /&gt;
&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá lidská bytost má mít volnost v plné míře rozvinout svůj vrozený lidský potenciál.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Princip rovnosti ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;Justice requires “the equality by which what is just for A and B remains just when the positions of A and B are interchanged.”&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rovnost znamená že podmínky pro A i B zůstávají stejné i v případě, kdy si A i B prohodí místo.&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Princip benevolence ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
Justice requires “a good will between man and man that knows no limits short of those of humanity itself.”&lt;br /&gt;
&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrá vůle mezi lidmi, která nezná jiných hranic než hranice samotného lidství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Princip nejmenšího narušení svobody ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiener předpokládá, že lidské společenství je nutným základem pro dobrý život; despotická společnost však záměrně porušuje svobodu jednotlivce a tím pádem nerespektuje tři výše uvedené principy.&amp;lt;ref&amp;gt;Bynum 2011, 1.1.3 Justice and human flourishing&amp;lt;/ref&amp;gt; Proti takovým společenstvím Wiener namířil dodatečný princip:&amp;lt;ref&amp;gt;Wiener 1954, str. 106&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
What compulsion the very existence of the community and the state may demand must be exercised in such a way as to produce no unnecessary infringement of freedom.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Požadavky na samotnou existenci komunity a státu musí být zajištěny tak, aby zbytečně nenarušovaly svobodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika&lt;br /&gt;
* WIENER, Norbert, 1954. The Human Use of Human Beings: Cybernetics and Society. Second Edition. New York, NY: Doubleday Anchor. ISBN 0306803208.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kategorie:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD&amp;diff=18391</id>
		<title>Kategorie:Informační studia a knihovnictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kategorie:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD&amp;diff=18391"/>
		<updated>2015-03-25T14:36:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1klady_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu/old&amp;diff=18389</id>
		<title>Základy principy při návrhu dokumentu/old</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1klady_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu/old&amp;diff=18389"/>
		<updated>2015-03-25T14:32:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Popište základní principy při návrhu dokumentu (rozložení stránky, optický střed, zlatý řez, sazební obrazec)? Popište standardizované formáty papíru a jednotky používané v DTP. Popište klasifikaci písem užívaných v typografii, vysvětlete terminologii a příklady užití. Jaké jsou základní principy sazby dokumentu a nejčastější chyby? K čemu slouží a co obsahuje grafický manuál společnosti? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kočička, P., Blažek F.,: Praktická Typografie, Computer Press, Praha 2001&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přehled==&lt;br /&gt;
==Obsah==&lt;br /&gt;
'''Rozložení stránky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''optický střed'''''&lt;br /&gt;
Titul umístěný na stránku přesně do jejího středu opticky vypadá jako by padal dolů. Lidské oko totiž vnímá horní polovinu sránky jako větší. Proto se v typografii zavedl tzv. optický střed stránky. Jde vlastně o pravidlo umísťování textu do horní polovinu stránky tak, aby působil opticky vyváženě. Existuje staletím ověřený způsob konstrukce optického středu. Není nutné ho ale dodržovat přesně pokud ovšem nechceme podtrhnout geometrickou závislost nebo harmonii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''sazební obrazec'''''&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sazebnir.gif|left]]podobná pravidla jako pro optický střed fungují i pro konstrukci sazebního obrazce knihy. Sazební obrazec by měl působit vyváženě a dolní okraj knihy má být volný pro pohodlné držení knihy. Klasická konstrukce však není z dnešního pohledu úsporná. Z čistě ekonomického důvodu můžeme uvažovat o variantě 4:5 (viz principy sazby), ostatní příliš plýtvají místem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''''zlatý řez'''''&lt;br /&gt;
Je prokázáno, že určité proporční vztahy celku působí na člověka lépe, přirozeněji než jiné. Výtvarníci se snažili přijít na jistou obecnou zákonitost, jak co nejlépe dělit úsečku či plochu. Vzniklý poměr byl nazván zlatý řez. Nesčetněkrát se opakuje v přírodě okolo nás a lidské oko je na něj podvědomě zvyklé. Renesanční umělci vytvářeli svá díla často na základě složitých konstrukcí na zlatém řezu založených, jak dokazují mnohé dochované skici.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednoduchou konstrukci zlatého řezu ukazuje následující ilustrace. Není bez zajímavosti, že pochází už z 1. stol. před naším letopočtem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:zlaty_rez.gif]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud bychom chtěli vyjádřit zlatý řez matematicky, je třeba najít na jednotkové úsečce takové x, aby platilo, že (1-x)/x = x/1. Z toho po vyřešení rovnice vyplývá, že x = (?5-1)/2&lt;br /&gt;
x = 0,618... &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:usecka_zlaty_rez.gif]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základ pro matematický výpočet ideálního poměru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V praxi tedy bohatě postačí pamatovat si zaokrouhlené číslo 0,62. Libovolnou úsečku pak rozdělíme v poměru 0,62 : 0,38 a dominantní prvek kompozice umístíme do vzniklého poměru. Zlatý řez je možno sestrojit pro každou stranu obdélníka, v průsečících potom získáme „zlatý bod“ — ideální místo pro přesné umístění dominanty. Těchto poznatků využijeme nejen v typografii, ale dobře nám poslouží také při komponování kresby nebo fotografie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:zlaty_bod.gif]]&lt;br /&gt;
''Zlatý bod''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebylo by správné tvrzení, že se dobrá kompozice bez principu zlatého řezu neobejde. Často může být vhodnější uchýlit se ke kompozici podle středové osy nebo jiné, která se jeví za daných okolností zajímavější. Jedná se však o osvědčené pravidlo, jehož použití výsledku v mnoha případech jedině prospěje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Standardizované formáty papíru a typometrický systém'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''formát papíru:'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''pro typický malonákladový tisk:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
formát A4 (210 × 297 mm), A3 (297 × 420 mm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tab Extra (A3+, 305 × 457 mm)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SRA3 (A3++, 320 × 450 mm)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
technologické okraje (typicky 8, 3, 3, 3 mm)&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
pro typický ofsetový tisk''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– tiskový arch přibližně A2, A1, B2, B1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– různé technologické okraje – konzultovat s tiskárnou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''další obvyklé rozměry''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• A4 leporelo 99, 99, 99 × 210 mm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• A4 skládačka 98, 99, 100 × 210 mm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• vizitka 90 × 50 mm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''základní řady A, B''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A0: 1 m2, poměr stran 1:√2 (tj. přibližně 1:1,4142)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
řada B – geometrický průměr mezi An a An-1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A0 841 × 1189 B0 1000 × 1414 (mm)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A1 594 × 841  B1 707 × 1000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A2 420 × 594  B2 500 × 707&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A3 297 × 420  B3 353 × 500&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A4 210 × 297  B4 250 × 353&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A5 148 × 210  B5 176 × 250&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A6 105 × 148  B6 125 × 176&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Typometrický systém'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V typografii se příliš nesetkáme s klasickými centimetry, spíše se tu operuje s pojmy jako jsou body, kuželky, čtverčíky, palce a pak teprve přicházejí na řadu centimetry. Přestože v každém sázecím programu je možno centimetry navolit, není to účelné ani praktické a vede to k zaokrouhlovacím chybám. &lt;br /&gt;
Jednotky v typografii jsou dvojího druhu: absolutní a relativní. Absolutní se dají převést na centimetry nebo palce, relativní slouží ke snadnému dorozumění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Absolutní jednotky:'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
existuje několik způsobů počítání měrných jednotek písma a to Didot, Pica a Upravený systém pica (Adobe), který se v dnešní době používá nejčastěji. Pica (adobe) je upravený anglický systém pica tak aby lépe vyhovoval elektronickému zpracování. Jeden palec obsahuje 72 bodů, tedy 6 pica (přesně) po 12 bodech. &lt;br /&gt;
Velikost písma, jinýmy slovy stupeň písma se tedy udává v bodech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Relativní jednotky:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Absolutní jednotky jsou výhodné pro stanovení velikosti písma nebo řádkového prokladu, ale jinak jsou spíše na obtíž. Relativní systém vychází z optických poznatků. Čtverčík (em) je rozměr čtverce, jehož šířka se rovná velikosti písma. (čtverčík 10bodového písma má velikost 10 bodů) Ve čtverčících se udává odstavcová zarážka, mezislovní mezera, prostrkávání, rozměry pomlček a další sazební prvky   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''klasifikace písem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
od pol 20 stol. vzniklo několik systémů třídění písem, z nichž se u nás ujaly dva. Prvním je oficiální klasifikace mezinárodní asociace typografů ATypl, druhým, klasifikace Jana Solpery, profesora VŠUP, která se v roce 1977 stala v československu oborovou normou, která je ovšem v současnosti pouze neoficiální. Oba systémy jsou vhodné spíše pro odborníky, což si uvědomují i písmolijny, které ve svých vzornících používají různá vlastní členění. Nevýhodou obou systémů je i to, že řadu současných počítačových písem není možné jednoznačně zařadit do žádné z jejich kategorií. Jednu z nových klasifikací zavedl německý distributor písem FontFont, který svůj katalog dělí do 9 kategorií - na písma typografická, geometrická, amorfní, ironická, historická, inteligentní, ručně psaná, destruktivní a obrázková. Tento systém třídění lépe vyhovuje počítačovým písmům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Klasifikace ATypl'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní typografická asociace zavedla třídění do 9skupin latinkových a jedné nelatinkové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.Renasanční antikva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Barokní antikva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.Klasická antikva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Tučná antikva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.Egyptienka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.Bezserifová písma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.Skripty (imitují ručně psaná písma)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.Zdobená písma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.Lomená písma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.Nelatinková písma (řecká, azbuka, arabská, hebrejská)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Československá klasifikace Jana Solpery:'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.Dynamická antikva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Přechodová antikva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.Statická antikva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Lineární písmo serifové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.Lineární bezserifové statické písmo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.Lineární bezserifové konstruované písmo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.Lineární bezserifové dynamické písmo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.Lineární antikva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.Kaligrafická písma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.Volně psaná písma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
11.Písma lomená&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní principy sazby dokumentu a nečastější chyby'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
existují dva základní druhy sazby: hladká (holý text) a akcidenční (plakáty, obchodní tiskopisy, dopisní papíry, účty atd).Pro oba platí základní pravidla rozvržení postavení sazby, tzv zrcadlo sazby. Zrcadlo sazby je tedy podrobný zákres jednotlivých prvnků tiskové stránky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro sázení textu existuje celá řada typografických pravidel pro práci s písmem odstavci a správné použití znaků, které je dobré dodržet, chceme-li zachovat přehlednost a určitou úroveň tištěného textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastější chyby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásady korektní sazby nevznikly samoúčelně, ale mají smysl: usnadňují čtenáři orientaci v sazbě, napomáhají plynulému čtení a odstraňují nejednoznačnosti. Jako zdroj informací může posloužit Typografický manuál Vladimíra Berana. Výborný přehled poskytne učebnice Sazba I (SPN, Praha 1989), značná část pravidel je popsána i v Pravidlech českého pravopisu. Nedokončená, on-line učebnice sazby je na http://www.comin.cz/pismo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Regule se týkají mnoha jazykových fenoménů. Například způsobu psaní zkratek (píšeme s tečkou: „atd.“) a zkratkových slov (bez tečky: „fa Novák a syn“), číslic (oddělování tisíců, dat, času, měny) nebo zvláštních znaků (ligatury, paragraf, hvězdička, křížek, &amp;amp;, procento, stupeň ad.). Velký důraz je kladen na psaní interpunkčních znamének. Nejčastější je neznalost rozdílu mezi spojovníkem „-“ a pomlčkou „–“ (diference a způsoby použití jsou uvedeny v Pravidlech českého pravopisu) či správného psaní českých „uvozovek“. Do oblasti typografických pravidel spadá též správné dělení slov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:III-mfd.gif]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Na ukázce z Mladé fronty Dnes jsou žlutě označena některá porušení pravidel. Místo pomlček redakce používá spojovníky, na jednoznakové předložky na koncích řádků neberou zřetel, stejně tak české uvozovky. Místo nich používají znak pro míru palce (nikoli anglické uvozovky, jak se mnozí domnívají). První odstavec má zúžené písmo, řádky nedrží účaří, ale v každém sloupci libovolně létají, mezislovní mezery jsou nevhodné. V nadpisu chybí slitek fi.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''grafický manuál společnosti'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grafický manuál je základním kamenem jakékoliv corporate identity. Jde o souhrn definic jejích jednotlivých částí, např. podoby loga, výběr fontů, specifikace barevného schématu… Součástí grafického manuálu by měla být i pravidla a doporučení, jak s těmito částmi nakládat (např. určení minimální vzdálenosti loga od dalších objektů apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bez důkladně zpracovaného grafického manuálu lze jen stěží zachovat ucelenou vizuální prezentaci společnosti, význam grafického manuálu přitom stoupá s velikostí firmy (čím více lidí může věci pokazit…). Grafický manuál obvykle vzniká ve spolupráci s vedením firmy a po schválení se stává závazným pro všechny zaměstnance.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
zdroje:&lt;br /&gt;
http://www.kiv.zcu.cz/~lobaz/dtp1/prednasky2008/dtp_2008_04.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.kiv.zcu.cz/~lobaz/dtp1/prednasky2008/dtp_2008_02.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anotovaná bibliografie==&lt;br /&gt;
==Demonstrace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD/old&amp;diff=18388</id>
		<title>Základní principy digitální reprezentace obrazových informací/old</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD/old&amp;diff=18388"/>
		<updated>2015-03-25T14:32:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V čem spočívá vektorová reprezentace obrazových informací v počítači? V čem spočívá rastrová(bitmapová) reprezentace obrazových informací v počítači? Formáty pro ukládání obrazových dat a v čem se liší? Jaká je souvislost mezi rozlišením a barevnou hloubkou? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Žára, J., Beneš, B., Sochor, J., Felkel, P.: Moderní počítačová grafika. Computer Press, Praha 2005, kapitola 1 &lt;br /&gt;
* Vostrovský V.: Základy počítačového publikování, CZU, skripta, Praha 2003, kapitola 6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přehled==&lt;br /&gt;
Existují dva základní způsoby, jakými počítače ukládají a zpracovávají obrazové informace. Rastrová grafika spolu s vektorovou grafikou představují dva základní způsoby ukládání obrázků.&lt;br /&gt;
[[Soubor:ot_c1_bitmapa.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Obsah==&lt;br /&gt;
'''Bitmapové objekty''' (fotografie, obrázky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bitmapa je pravoúhlá oblast v systému souřadnic XY jednotlivých digitálních bodů (pixelů) Body jsou uspořádány do mřížky. Každý bod má určen svou přesnou polohu a barvu. Tento způsob popisu obrázků používá např. televize nebo digitální fotoaparát. Kvalitu záznamu obrázku ovlivňuje především rozlišení a barevná hloubka. Rozmístění a počet barevných bodů obvykle odpovídají zařízení, na kterém se obrázek zobrazuje (monitor, papír). Pokud se obrázek zobrazuje na monitoru, stačí rozlišení 72 DPI, pro tisk na tiskárně 300 DPI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro převod obrazových předloh (klasické fotografie, kreseb a dalších) do bitmapové grafiky slouží zařízení nazývané skener nebo digitální fotoaparát.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Nevýhody bitmapové grafiky''&lt;br /&gt;
velké nároky na zdroje (při velkém rozlišení a barevné hloubce může velikost obrázku dosáhnout několika megabytů, to neplatí při užití komprimovaných formátů)&lt;br /&gt;
změna velikosti (zvětšování nebo zmenšování) vede ke zhoršení obrazové kvality obrázku&lt;br /&gt;
zvětšování obrázku je možné jen v omezené míře, neboť při větším zvětšení je na výsledném obrázku patrný rastr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Výhody bitmapové grafiky''&lt;br /&gt;
pořízení obrázku je velmi snadné například pomocí fotografie nebo pomocí skeneru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Používané formáty souborů rozlišujeme jako nekomprimované a komprimované, komprimované pak na formáty s bezeztrátovou či ztrátovou kompresí: BMP, GIF, JPEG, TIFF atd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
'''Vektorové objekty''' (písmo, vektorová grafika - logak, obalový desigh atd) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vektorové objekty nemají charakter jednotlivých digitálních bodů, ale jsou tvořeny matematickými vzorci a funkcemi. &lt;br /&gt;
Základem vektorového objektu je trajektorie, která má určitým způsobem nadefinován tah a výplň (body, přímky, křivky, polygony).&lt;br /&gt;
Zatímco vektorový obrázek je složen z jednoduchých geometrických objektů jako jsou body, přímky, křivky a mnohoúhelníky, lidské oko pracuje na principu bitmapové grafiky, neboť sítnice představuje bitmapový rastr. Mozek ale zpracovává obraz jako vektorovou grafiku.&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
Výhody vektorové grafiky:''&lt;br /&gt;
je možné libovolné zmenšování nebo zvětšování obrázku bez ztráty kvality.&lt;br /&gt;
je možné pracovat s každým objektem v obrázku odděleně&lt;br /&gt;
výsledná paměťová náročnost obrázku je obvykle mnohem menší než u rastrové grafiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nevýhody vektorové grafiky:''&lt;br /&gt;
oproti rastrové grafice zpravidla složitější pořízení obrázku&lt;br /&gt;
překročí-li složitost grafického objektu určitou mez, začne být vektorová grafika náročnější na paměť, procesor, velikost disku než grafika bitmapová. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vektorová grafika se používá zejména pro počítačovu sazbu, tvorbu ilustrací, diagramů a počítačových animací. Pro práci s vektorovu grafikou se používají zvláštní vektorové editory (např. Adobe Illustrator, Corel Draw, Inkscape, Sodipodi, Zoner Callisto atd) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem vektorové grafiky je matematika. Obrázek není složen z jednotlivých bodů, ale z křivek - vektorů. Křivky spojují jednotlivé kotevní body a mohou mít definovanou výplň (barevná plocha nebo barevný přechod). Tyto čáry se nazývají Bézierovy křivky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francouzský matematik ''Pierre Bézier'' vyvinul metodu, díky které je schopen popsat pomocí čtyř bodů libovolný úsek křivky. Křivka je popsána pomocí dvou krajních bodů (tzv. kotevní body) a dvou bodů, které určují tvar křivky (tzv. kontrolní body). Spojnice mezi kontrolním bodem a kotevním bodem je tečnou k výsledné křivce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:ot_c1_bezierova krivka.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Formáty vektorové grafiky''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.eps, .ps - PostScript,.pdf - Portable Document Format, .ai - Adobe Illustrator Artwork,.cdr - Corel Draw, .svg - Scalable Vector Graphics, .zmf - Zoner Callisto&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anotovaná bibliografie==&lt;br /&gt;
==Demonstrace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_klasifikace_c%C3%ADlov%C3%BDch_skupin_u%C5%BEivatel%C5%AF/old&amp;diff=18387</id>
		<title>Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů/old</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_klasifikace_c%C3%ADlov%C3%BDch_skupin_u%C5%BEivatel%C5%AF/old&amp;diff=18387"/>
		<updated>2015-03-25T14:31:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Dělení výzkumu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klasifikaci cílových uživatelů provádíme prostřednictvím výzkumu, který obecně dělíme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;kvantitativní&amp;lt;/b&amp;gt; – Kvantitativní výzkum je výzkum, který se provádí na větších vzorcích populace, jeho výsledkem jsou statistická data (nejčastějším typem otázky v kvantitativním výzkumu je otázka četnosti: kolik? Jak často?). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;kvalitativní&amp;lt;/b&amp;gt; – Kvalitativní výzkum obecně pracuje s menším vzorkem populace a jeho vyhodnocování je poněkud těžší než vyhodnocování dat z kvantitativního výzkumu, typickou otázkou z kvantitativního výzkumu je např. proč upřednostňujete tento výrobek před tímto…). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;kombinovaný&amp;lt;/b&amp;gt; – je kombinací obou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další možná hlediska při dělení výzkumu jsou: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Z hlediska role subjektů ve výzkumu&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;demoskopický&amp;lt;/b&amp;gt; – při výzkumu zkoumáme roli subjektu&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;ekoskopický&amp;lt;/b&amp;gt; – zabývá se věcnými, relativně stálými daty (obvykle ekonomická data), není podmíněn lidskou subjektivitou, pracujeme se sekundárními daty (ročenky, výroční zprávy…)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Z hlediska sběru dat&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;primární&amp;lt;/b&amp;gt; – data získáváme výhradně pro účely výzkumu, nejčastěji se provádí šetřením, metodikou je dotazování&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;sekundární&amp;lt;/b&amp;gt; – tvořen z dat, která byla sesbírána za účelem jiného výzkumu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Z hlediska kritéria výběru&amp;lt;/b&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;záměrný výběr&amp;lt;/b&amp;gt; – u kvalitativních výzkumů, nemůžeme počítat výběrovou chybu&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;náhodný výběr&amp;lt;/b&amp;gt; – často u kvantitativních, lze spočítat výběrovou chybu; Oslovím, koho potkám NENÍ náhodný, chybí kritérium náhodnosti (třeba každý desátý je OK, koho potkám = náhodný) Náhodnost v rámci určitého souboru, např. každý 5.student. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fáze výzkumu=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Definování problémů a cílů výzkumu → &lt;br /&gt;
* Příprava plánu výzkumu, návrh metodiky → &lt;br /&gt;
* Realizace – shromažďování a analýza dat →&lt;br /&gt;
* Vypracování zprávy a prezentace výsledků    &lt;br /&gt;
                                                                    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vyhodnocování a dotazník===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Způsoby sběru relevantních dat jsou následující: &lt;br /&gt;
* Dotazování &lt;br /&gt;
* Přímé pozorování &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Charakteristika dotazníku====&lt;br /&gt;
* struktura dotazníku je dána druhem otázek, které se v něm vyskytují&lt;br /&gt;
* dotazník není  pouze soubor otázek, ale zároveň i plán celého výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* při formulování otázek je nutné dodržovat určité zásady:&lt;br /&gt;
** používat jednoduchý jazyk a krátké otázky&lt;br /&gt;
** vyloučit vágní a víceznačná slova („často“, „obvykle“, „zřídka“ apod.)&lt;br /&gt;
** vyloučit dvojité otázky (otázka se nesmí ptát na 2 věcí současně)&lt;br /&gt;
**vyloučit sugestivní otázky (otázka navádí  k určité odpovědi)&lt;br /&gt;
**dbát na obsah otázek (otázka musí vést k relevantní odpovědi)&lt;br /&gt;
** používat známý slovník&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Dělení dotazníkových otázek====&lt;br /&gt;
* úvodní otázky – otevřené otázky&lt;br /&gt;
* filtrační otázky – z nich se dozvíme, hodí-li se respondent pro náš výzkum&lt;br /&gt;
* zahřívací otázky – už se týkají problému, ale pouze v obecné poloze&lt;br /&gt;
* specifické otázky – konkrétní otázky k tématu&lt;br /&gt;
* identifikační otázky – řadíme je nakonec, abychom respondenty neodradili&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výzkum produktu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zabývá širokým okruhem problémů souvisejících s produktem a jeho atributy. &lt;br /&gt;
Může být zaměřen na:&lt;br /&gt;
* vyhledávání námětů na nový výrobek&lt;br /&gt;
* výzkum nového výrobku a jeho atributů&lt;br /&gt;
* výzkum stávajícího výrobku a jeho atributů v jednotlivých fázích životního cyklu výrobku&lt;br /&gt;
* výzkum image výrobku&lt;br /&gt;
* analýzu výrobkového mixu a optimalizaci sortimentu&lt;br /&gt;
* analýzu pozice výrobku a jeho srovnání s konkurenčními výrobky apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem výzkumu je dosáhnout takové skladby prvků, aby dotvořily výrobek do harmonického celku, který bude odpovídat charakteru potřeby a bude respektovat určitý životní styl a osobnost uživatele.&lt;br /&gt;
Cílem je minimalizovat rizika spojená se vstupem nového či zdokonaleného výrobku na trh.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Proces testování výrobků===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* 1. fáze: &amp;lt;b&amp;gt;Rozhodovací fáze&amp;lt;/b&amp;gt; – definovat předmět a cíle testování, poté zvolit metodu testování, vybrat vzorek testujících osob a zvolit způsob hodnocení testujících osob. &lt;br /&gt;
* 2.fáze: &amp;lt;b&amp;gt;Realizační fáze&amp;lt;/b&amp;gt; – realizace testu, poté vyhodnocení, analýza výsledků a následují návrhy a doporučení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
Kozel, R. Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing, 2006.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přednášky Ing. Milana Postlera &amp;quot;Výzkum a měření efektivity v marketingu&amp;quot; přednášené na FSV UK, Institutu komunikačních studií a žurnalistiky v letním semestru akademického roku 2005/2006&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přednášky Mgr. Jana Brejchy &amp;quot;Základy interakčního designu&amp;quot;, &amp;quot;Principy interaktivní tvorby&amp;quot; přednášené na FF UK, ÚStavu informačních studií a knihovnictví v letním a zimním semestru akademického roku 2007/2008&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anotovaná bibliografie==&lt;br /&gt;
==Demonstrace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===VALS: Values And Life Style=== &lt;br /&gt;
(http://www.sric-bi.com/VALS/)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VALS je ojedinělý kvalitativní výzkum, který se zabývá segmentací trhu.  Byl vytvořen Arnoldem Mitchellem, jeho prvotním účelem bylo popsat a analyzovat hodnotovou přeměnu americké společnosti na konci 70.let 20.století. Postupem času se values and lifestyle stal oblíbeným nástrojem marketingového výzkumu, především pak v oblasti „předvídání spotřebitelského chování“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejznámějším produktem VALS je segmentace společnosti do jednotlivých oddílů, klíčem k umístění do určité kategorie je motivace (vysoká/nízká) a možnosti (nízké/ vysoké) dle tohoto klíče se společnost dělí na: &lt;br /&gt;
* INNOVATHORS&lt;br /&gt;
* THINKERS (myslitelé)&lt;br /&gt;
* ACHIEVERS (dosahující)&lt;br /&gt;
* EXPERIENCERS (&lt;br /&gt;
* BELIEVERS (věřící)&lt;br /&gt;
* STRIVERS (usilující)&lt;br /&gt;
* MAKERS (tvůrci)&lt;br /&gt;
* SURVIVORS (přežívající)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[image:VALS.jpg]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice podobnou typologii vytvořila reklamní společnost Leo Burnett (Češi na prahu třetího milénia - typologie životních stylů české společnosti.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_anal%C3%BDzy_po%C5%BEadavk%C5%AF_u%C5%BEivatel%C5%AF/old&amp;diff=18386</id>
		<title>Způsoby analýzy požadavků uživatelů/old</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_anal%C3%BDzy_po%C5%BEadavk%C5%AF_u%C5%BEivatel%C5%AF/old&amp;diff=18386"/>
		<updated>2015-03-25T14:30:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jaroslava.Pachlova: kategorizace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Přehled==&lt;br /&gt;
Při zkoumání uživatelských potřeb se nabízí dvě cesty, '''kvantitativní a kvalitativní výzkum'''. Liší se použitou metodou i počtem provedení zkoumání. U kvalitativního výzkumu provádíme obvykle cca 6 zkoumání, u kvantitativního minimálně 20. Často ovšem vyžadují kvantitativní výzkum různé instituce, například veřejné. Etnografický rozhovor představuje typ komplexního kvalitativního výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Obsah==&lt;br /&gt;
Při zkoumání uživatelských potřeb se nabízí dvě cesty, '''kvantitativní a kvalitativní výzkum'''. Liší se použitou metodou i počtem provedení zkoumání. U kvalitativního výzkumu provádíme obvykle cca 6 zkoumání, u kvantitativního minimálně 20. Často ovšem vyžadují kvantitativní výzkum různé instituce, například veřejné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kvalitativní výzkum=== &lt;br /&gt;
Umožňuje nám lépe poznat různé oblasti a omezení, která souvisí s naším produktem. Jeho použití je jednodušší a rychlejší než u kvantitativních metod, zároveň můžeme touto cestou rychleji a snáz poznat vzorce chování uživatelů a potenciálních uživatelů produktu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitativní výzkum zejména umožňuje:&lt;br /&gt;
* Pochopit chování, přístup a schopnosti potenciálních uživatelů.&lt;br /&gt;
* Poznat technický, obchodní a vůbec celkový kontext navrhovaného produktu.&lt;br /&gt;
* Získat přehled o společenském kontextu a používaných pojmech.&lt;br /&gt;
* Zjistit, jak se používají existující produkty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praktické otázky, na které kvalitativní výzkum odpovídá lépe než kvantitativní:&lt;br /&gt;
* Jak zapadá produkt do života potenciálního uživatele?&lt;br /&gt;
* Co lidi motivuje, aby produkt používali? Jaké konkrétní kroky vedou k naplnění jejich potřeb?&lt;br /&gt;
* Co lidem připadá přesvědčivé? Jak to lze vztáhnout k navrhovanému produktu?&lt;br /&gt;
* S jakými problémy se dnes lidé setkávají, když provádějí různé úkony?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším pozitivním efektem je posílení tvůrčího týmu, který navrhuje uživatelský design. Tým je při aplikaci poznatků z kvalitativního výzkumu jednotnější, lépe se shodne na jednotlivých dílčích problémech, jaké celek lépe chápe zájmy i obavy uživatele. Při tvorbě designu se tým může opřít o objektivní fakta, takže získává navenek vyšší kredibilitu a autoritu. Tvůrci také mohou kvalifikovaněji rozhodnout o podobě designu, protože výzkum mezi uživateli dává vždy přesnější výsledky než jakkoli kvalifikovaný odhad tvůrce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitativní výzkum je možné využít i v dalších souvisejících oblastech řízení vývoje produktů, například při hledání nových obchodních příležitostí (nebo naopak zavrhování slepých cest).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Typy kvalitativního výzkumu:====&lt;br /&gt;
'''Rozhovory se  stakeholdery'''&lt;br /&gt;
Měly by být na začátku samotné tvorby produktu. Díky rozhovoru s důležitými osobami řešícími různé související oblasti tvorby a podpory produktu (technický vývoj, uživatelská podpora, obchodní oddělení, marketing…) získá tvůrce produktu přehled o všech souvislostech. Například tak může designér poznat technická omezení produktu, která mají vliv na výslednou podobu. Ideálně probíhají na začátku tvorby designu a navíc individuálně, aby se zajímavé odlišné názory jednotlivých členů týmu neztratily v záplavě dalších hlasů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O čem bychom měli získat představu:&lt;br /&gt;
* Předběžná představa produktu, která se může napříč různými odděleními diametrálně odlišovat.&lt;br /&gt;
* Finanční a časové možnosti.&lt;br /&gt;
* Technologické možnosti a omezení.&lt;br /&gt;
* Směr vývoje odvětví – V některých případech je v rozporu se zájmem uživatele (např. při zavádění některých nových technologií). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvorbou designu bychom ideálně měli uspokojit všechny strany, uživatele produktu i výrobce.&lt;br /&gt;
* Vnímání uživatelů stakeholdery (například pracovníky zákaznické podpory).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozhovory s experty oboru'''&lt;br /&gt;
Jedná se o experty činné v oblasti, pro kterou je produkt vyvíjen (například lékaři v případě medicínského přístroje). Znají nejen kontext daného oboru, ale také ostatní uživatele, jejich specifika, zájmy, potřeby, problémy. Přestože mohou poskytnout velmi cenné podněty, existuje několik věcí, se kterými musíme počítat:&lt;br /&gt;
* Může se jednat o expertní uživatele. Mají tedy jiné požadavky na rozhraní než převládající většina běžných uživatelů.&lt;br /&gt;
* Nejsou experty pro design produktu. Než přijmout jejich návrhy řešení, je lepší zeptat se, jaký problém by tímto způsobem řešili.&lt;br /&gt;
* Je dobré s nimi navázat dlouhodobou spolupráci a průběžně konzultovat jednotlivé fáze vývoje designu produktu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozhovory se zákazníky''' &lt;br /&gt;
Rozlišujme zákazníky a uživatele. V některých případech se jedná o tytéž osoby, obecně je však zákazníkem ten, kdo rozhoduje o nákupu produktu (například IT manažer). Uživatelem je člověk, který produkt skutečně používá. Jejich motivace a potřeby bývají různé.&lt;br /&gt;
Uspokojit potřeby zákazníků je velmi důležité pro samotnou životaschopnost produktu. Zajímá nás, s jakým cílem produkt kupují, z čeho pramení jejich nespokojenost se současným stavem, jak vypadá jejich rozhodovací proces při nákupu produktu tohoto typu, jakou roli hrají oni sami při nákupu, údržbě nebo řízení produktu, používané pojmy atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozhovory s uživateli'''&lt;br /&gt;
Na ty by měl být kladen maximální důraz. Rozhovory vedeme jak se stávajícími uživateli (který chceme například redesignovat nebo upgradovat), tak i s těmi, kdo zatím náš produkt nepoužívají, ale mají takové potřeby, které může produkt vyřešit, a patří do příslušné cílové skupiny. Zároveň se tak dozvíme, jak fakt, že někdo náš produkt už používá, ovlivňuje jeho očekávání, chování nebo uvažování o produktu a úkolech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímá nás:&lt;br /&gt;
* Jakým způsobem produkt zapadá do jejich života nebo pracovního procesu, kdy, proč a jak ho používají.&lt;br /&gt;
* Znalosti potřebné v dané oblasti (co musí uživatel vědět, aby se mohl zabývat svou činností).&lt;br /&gt;
* Současná činnost a úkoly – ať už k nim je produkt využíván nebo ne.&lt;br /&gt;
* Cíle a motivace pro používání produktu.&lt;br /&gt;
* Mentální model: Jak uživatelé uvažují o své činnosti, jaká očekávání mají od produktu.&lt;br /&gt;
* Problémy a frustrace, které plynou ze stávajícího řešení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pozorování uživatele'''&lt;br /&gt;
Má proti rozhovoru výhodu větší bezprostřednosti. Lidé totiž mohou cítit ostych nebo obavu mluvit otevřeně o problémech, které s produkty mají. Obávají se třeba, že budou vypadat hloupě, pokud se jim špatně ovládá nějaký software. V ideálním případě kombinujeme oba přístupy, uživatele sledujeme v jeho přirozeném prostředí a v případě potřeby klademe upřesňující otázky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rešerše zdrojů'''&lt;br /&gt;
Designér také studuje například marketingové plány nebo statistiky linek zákaznické podpory. Měly by sloužit jako podklad pro rozhovory se stakeholdery i v dalších fázích výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Průzkum produktu a konkurence'''&lt;br /&gt;
Provádí se na stávajících verzích produktu i na prototypech. Probíhá jako neformální heuristická analýza nebo expertní zhodnocení, které postihne důležité charakteristiky produktu i jeho hlavních konkurentů. Poskytuje lepší přehled o samotném produktu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Etnografický rozhovor===&lt;br /&gt;
Představuje nejúčinnější a nejefektivnější způsob zjišťování požadavků a potřeb uživatelů. Kombinuje imerzivní pozorování a řízený rozhovor. Jeho pionýry jsou Hugh Beyer a Karen Holtzblattová. Tenkrát ho nazývali kontextuálním dotazováním. &lt;br /&gt;
To je založeno na modelu učení mistr-učeň. Zkoumaný uživatel vystupuje v roli zkušeného mistra daného řemesla, zatímco tazatel je v roli učedníka. Probíhá v kontextu běžného pracovního prostředí uživatele, v duchu partnerské spolupráce, která má podobu pozorování i diskuse nad strukturou práce a dalších detailech. Velká část práce designéra spočívá v interpretaci získaných údajů a jejich aplikaci na vznikající rozhraní. Designér zaměřuje průběh kontextuálního dotazování na věci, které souvisí především s návrhem rozhraní. Nepřichází s hotovými otázkami ani nenechává rozhovor volně plynout.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Vylepšující doporučení pro etnografický rozhovor====&lt;br /&gt;
Kratší rozhovory (Beyer a Holtzblattová doporučovali celý den, efektivnější však je vybrat více uživatelů, kteří stráví s dotazujícím hodinu).&lt;br /&gt;
* Menší designérské týmy, stejní lidé mluví se všemi uživateli, mají díky tomu komplexnější obrázek.&lt;br /&gt;
* Na první místo klade etnografický rozhovor cíle uživatele, nikoli jeho úkoly, jako tomu bylo u kontextuálního dotazování.&lt;br /&gt;
* Funguje i mimo kontext businessu, například na běžné spotřebitelské chování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Jak provádět etnografický rozhovor=====&lt;br /&gt;
Jeho cílem je poznat rituály a chování uživatelů jednotlivého produktu.&lt;br /&gt;
Základem je výběr vhodných osob pro rozhovor. Využijeme definování person, které může vycházet z určení rolí v příslušném oboru (například při návrhu telefonního systému rozlišujeme přepojovatele, člověka, který telefonuje od svého stolu, člověka, který používá přenosné zařízení…), zohledňovat sociodemografické vlastnosti nebo chování a preference, dále také znalosti. Zde pak rozlišujeme úroveň znalosti oboru a technologickou znalost. V některých případech je nutné rozlišovat i odlišnosti související s místní nebo firemní kulturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro každou z proměnných je třeba provést přibližně 4-6 rozhovorů. Rozhovor mají ideálně vést dva lidé, jeden se dotazuje a dělá si drobné poznámky, druhý vše sleduje a vytváří detailní záznam rozhovoru. V průběhu zkoumání se rozhovory stávají více soustředěnými na detaily, postupně pak už ověřují hypotézy. Po rozhovoru vždy následuje zhodnocení a určení strategie pro další rozhovor.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Praktické rady=====&lt;br /&gt;
* Rozhovory probíhají v přirozeném prostředí.&lt;br /&gt;
* Nepoužívají se předem připravené sady otázek.&lt;br /&gt;
* Zaměřujeme se na cíle, až pak na úkoly.&lt;br /&gt;
* Neděláme z uživatele designéra.&lt;br /&gt;
* Vyhýbáme se diskusi nad technologiemi.&lt;br /&gt;
* Necháme uživatele vyprávět příběhy o použití produktu.&lt;br /&gt;
* Požádejte o ukázku.&lt;br /&gt;
* Vyhněte se návodným otázkám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Méně vhodné metody zkoumání uživatelských potřeb===&lt;br /&gt;
====Card Sorting====&lt;br /&gt;
Je oblíbené mezi informačními architekty, pomáhá porozumět tomu, jak si uživatelé představují informace a koncepty. Vychází z předpokladu, že mentální model uživatele koreluje s tím, jak chtějí později uživatelé používat produkt, což nemusí být pravda. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Plnění úkolů====&lt;br /&gt;
Zkoumáme různé aspekty, které přicházejí při plnění úkolů. Používají se otevřené otázky nebo dotazníky, vyhodnocují se ve formě tabulek nebo grafů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Focus groups====&lt;br /&gt;
Představují vhodný zdroj informací o preferencích nebo tužbách uživatele, nefungují ale příliš dobře pro výzkum uživatelských potřeb. Navíc mají skupiny tendenci dospět ke konsenzu, takže upřednostňují většinový nebo nejvýraznější hlas.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zkoumání segmentů trhu (např. SRI nebo PRIZM)====&lt;br /&gt;
Na základě přesných měřítek vytvoříme skupiny potenciálních zákazníků. Můžeme pak zkoumat a předpovídat chování těchto úzkých skupin. Slouží však spíš jako nástroj pro zhodnocení návratnosti investice nebo jako impuls, který vede ke startu samotného vývoje produktu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====User testing====&lt;br /&gt;
Potřebujeme k němu již vytvořený artefakt, tedy produkt v určitém stádiu dopracovanosti. User testing se může provádět jak na hotovém produktu, tak i na prototypech. Slouží především k ověření funkčnosti navrženého designu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anotovaná bibliografie==&lt;br /&gt;
* Cooper, A., Reiman, R. About Face 2.0: The Essentials of Interaction Design, John Wiley &amp;amp; Sons, Inc. NY 2003, kapitoly 3,4 &lt;br /&gt;
* Přednáška Jakuba France z Prague Sigchi - včetně [http://snm.stogr.net/index.php?title=Zp%C5%AFsoby_anal%C3%BDzy_po%C5%BEadavk%C5%AF_u%C5%BEivatel%C5%AF&amp;amp;action=edit&amp;amp;section=15 dalších poznámek ]&lt;br /&gt;
* Přednáška Petra Havlíka, H1.cz - [http://blog.h1.cz/open-monday-ladime-konverzni-schopnosti-webu-3-nastroje-v-akci/ Ladíme konverzní schopnosti webu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Demonstrace==&lt;br /&gt;
===Technické prostředky pro analýzu grafických rozhraní – na příkladu webového zkoumání použitelnosti===&lt;br /&gt;
Chceme-li vylepšit použitelnost webových stránek, pracujeme v několika krocích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====1) Vytipujeme nejslabší stránky:====&lt;br /&gt;
Mají vysokou '''bounce rate''', '''exit rate''', nebo na nich uživatelé tráví výrazně '''málo času'''. &lt;br /&gt;
Používáme &lt;br /&gt;
* Google Analytics, &lt;br /&gt;
* Yahoo Web Analytics.&lt;br /&gt;
atd.) Pokud jsou na nich stránky, které bývají často tzv. landing page, zaměříme se primárně na ně.&lt;br /&gt;
====2) Na slabých stránkách hledáme slabá místa.====&lt;br /&gt;
Pomocí heatmapy (sleduje klikání) scrollmapy, vyplňování polí, sledování celé akce uživatele.&lt;br /&gt;
* mYx.cz,&lt;br /&gt;
* Clicktale.com,&lt;br /&gt;
* a další (ClickDensity, Crazy Egg...)&lt;br /&gt;
====3) Vytvoříme hypotézu, jak problém vyřešit.====&lt;br /&gt;
====4) Ověříme hypotézu testováním.====&lt;br /&gt;
* Google Website Optimizer,&lt;br /&gt;
* sledováním změn statistik pomocí nástrojů z bodu 1. a pozorujeme, jestli se změnila interakce pomocí nástrojů z bodu 2.&lt;br /&gt;
Google Website Optimizer: Umožňuje A/B testování, multivariantní testování, statistické vyhodnocení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslava.Pachlova</name></author>
		
	</entry>
</feed>