<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jiri.Ludvicek</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jiri.Ludvicek"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Jiri.Ludvicek"/>
	<updated>2026-04-16T16:34:59Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_-_hav%C3%A1rie_a_%C5%BEiveln%C3%AD_pohromy&amp;diff=31997</id>
		<title>Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_-_hav%C3%A1rie_a_%C5%BEiveln%C3%AD_pohromy&amp;diff=31997"/>
		<updated>2016-02-10T14:27:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Ochrana fondů jako knihovnická disciplína představuje dnes soubor vědních poznatků, technologií, pracovních postupů, standardů, norem a doporučení, které se často vytvářejí v procesu vlastního výzkumu a vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pls&amp;quot;&amp;gt; POLIŠENSKÝ, Jiří. 2002. Ochrana knihovních fondů z hlediska strategických přístupů. In: &amp;lt;i&amp;gt;Sborník z 10. konference, konané ve dnech 24.-26. září 2002 v Seči u Chrudimi.&amp;lt;/i&amp;gt; Brno: Sdružení knihoven ČR, s. 315-328. ISBN 80-86249-18-2. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimořádnou událostí ze zákona se rozumí &amp;lt;i&amp;gt;„škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.“&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;zakon&amp;quot;&amp;gt; Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Živelní pohromy===&lt;br /&gt;
Mezi živelní pohromy zařazujeme například požár, zatopení, orkán aj. V důsledku živených pohrom může dojít k dalším událostem, které celkové následky zhorší. Například v důsledku hašení požáru vodou dojde k promočení fondu; v důsledku povodní nebo orkánu může dojít k výpadku proudu a následkem toho zkolabovat klimatizace, požární a zabezpečovací technika a podobně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Požár ==&lt;br /&gt;
'''Mezi časté příčiny vzniku požáru patří:'''&lt;br /&gt;
* závady na elektroinstalaci, také zatečení do elektroinstalací &lt;br /&gt;
* závady na systému antén a hromosvodů&lt;br /&gt;
* vadný elektrický spotřebič&lt;br /&gt;
* neopatrná manipulace s ohněm uvnitř nebo blízko budovy – kouření, některé opravy nebo stavební práce (např. sváření, oprava lepenkových krytin)&lt;br /&gt;
* neopatrná manipulace s hořlavinami nebo špatně uskladněné hořlaviny&lt;br /&gt;
* vadný stav komínu nebo nesprávné používání lokálních topidel&lt;br /&gt;
* úder blesku&lt;br /&gt;
* úmyslné žhářství&amp;lt;ref name=&amp;quot;studie&amp;quot;&amp;gt; KOPECKÁ, I., V. RUTAR a K. ŠUPOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Metodika postupu při tvorbě krizových plánů pro sbírkotvorné instituce.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha, 2014. Dostupné také z: http://www.pamatkyapovodne.cz/pdf/vystup02.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z dat Hasičského záchranného sboru vyplývá, že v roce 2015 ze všech požárů bylo „nedbalostí“ způsobeno 43% požárů, 30 % se podílí technické závady a třetím nejvýznamnějším faktorem s 13% jsou úmyslné zapálení. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hsc&amp;quot;&amp;gt;Hasiči loni nejčastěji vyjížděli v úterý. &amp;lt;i&amp;gt;HZS ČR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/hasici-loni-nejcasteji-vyjizdeli-v-utery.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Obecné faktory, které zhorší dopad požáru:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* některé stavební materiály (např. dřevo, některé plasty)&lt;br /&gt;
* suchá tráva v blízkosti objektu&lt;br /&gt;
* blízkost nebezpečných činností (možnost výbuchu)&lt;br /&gt;
* absence detekčního požárního systému nebo jeho zastaralost (ložisko požáru se rozšíří)&lt;br /&gt;
* nedostatek hasicích přístrojů a současně absence pasivních hasicích systémů (s omezením kyslíku); nedostatek hydrantů nebo nedostatek vody&lt;br /&gt;
* nedostatečná šířka únikových cest, nefunkční nouzové osvětlení&lt;br /&gt;
* Příčiny organizační povahy, které zhorší dopad požáru&lt;br /&gt;
* nedostatek informací o nebezpečné činnosti v bezprostřední blízkosti budovy&lt;br /&gt;
* nerespektování bezpečnostních doporučení (např. práce s otevřeným ohněm bez zvláštních bezpečnostních opatření)&lt;br /&gt;
* používání elektrických spotřebičů a topidel ve špatném stavu nebo nevhodným způsobem&lt;br /&gt;
* používání vadných propojovacích kabelů&lt;br /&gt;
* povolení kouřit v budově&lt;br /&gt;
* nevhodné skladování hořlavých materiálů&lt;br /&gt;
* nevhodné skladování tuhých paliv (dřevo, uhlí)&lt;br /&gt;
* nedostatečná likvidace suchého porostu&lt;br /&gt;
* dočasné vypínání bezpečnostního systému (např. při údržbě)&lt;br /&gt;
* zablokování nebo uzamčení únikové cesty&lt;br /&gt;
* nedostatky v požárním značení&amp;lt;ref name=&amp;quot;studie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Prevence:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* pravidelné kontroly stavu elektroinstalací, elektrospotřebičů, hromosvodů, komínů…&lt;br /&gt;
* zákaz kouření uvnitř budovy&lt;br /&gt;
* respektování předpisů pro práci s ohněm uvnitř budovy&lt;br /&gt;
* respektování obecných předpisů pro uskladnění hořlavin a zacházení s nimi&lt;br /&gt;
* pravidelné kontroly a nevypínání EPS&lt;br /&gt;
* stanovení optimálních hasicích médií pro budovu nebo její části (podle materiálové povahy vystavených nebo uskladněných sbírkových předmětů) a vybavení budovy příslušnými hasicími přístroji&lt;br /&gt;
* Pro potřebu Hasičského záchranného sboru (HZS) je pro objekty zpracována dokumentace zdolávání požáru v souladu s metodikou vydanou HZS. Proto se doporučuje i [[Krizový plán]] konzultovat se zástupci místního Hasičského záchranného sboru a seznámit je s jeho uložením v objektu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;studie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zatopení==&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Možné příčiny&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* povodeň (rozvodněním řeky nebo potoka po dlouhodobých nebo přívalových deštích, po tání sněhu)&lt;br /&gt;
* poškození vodního díla (protržení hráze rybníka, přehrady)&lt;br /&gt;
* zvýšení hladiny podzemní vody&lt;br /&gt;
* porucha vodovodních nebo kanalizačních instalací&lt;br /&gt;
* porucha střechy nebo svodů&lt;br /&gt;
* důsledky hašení ohně&amp;lt;ref name=&amp;quot;studie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Prevence&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* umístění depozitářů a expozic mimo zátopovou zónu&lt;br /&gt;
* umístění depozitářů a expozic mimo suterénní a podkrovní prostory&lt;br /&gt;
* instalace automatických uzávěrů („klapek“) na odpadních trubkách (opatření proti vniknutí odpadních vod z kanalizace a proti vzduté vodě)&lt;br /&gt;
* v suterénu instalace jímek s čerpadly pro snížení hladiny podzemní vody, izolace (opatření proti vniknutí podzemní vody)&lt;br /&gt;
* včasná evakuace sbírek z ohrožených míst při hrozící povodni&lt;br /&gt;
* umístění alarmových čidel vlhkosti do rizikových míst&lt;br /&gt;
* předběžná smlouva s mrazírnami pro případ záchrany papírových dokumentů (knihy, archiválie, fotografie)&lt;br /&gt;
* předběžná smlouva na přepravu mokrých papírových dokumentů do mrazíren&lt;br /&gt;
* pravidelná kontrola střechy a čištění svodů&lt;br /&gt;
* umístění citlivých nebo cenných sb. předmětů mimo prostory, ohrožené zatečením&lt;br /&gt;
* mít připravené pomocné prostředky pro případ nutné likvidace důsledků zaplavení (PE pytle, přepravky, holínky, gumové rukavice, hadice,….) &amp;lt;ref name=&amp;quot;studie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výpadek elektrického proudu==&lt;br /&gt;
Výpadek může nastat v důsledku mimořádné události jednak živelní pohromy - požáru, zatopení, po úderu bleskem nebo také v důsledku rozsáhlé poruchy či zhroucení rozvodné sítě. &amp;lt;ref name=&amp;quot;studie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Důsledky&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* přestane fungovat klimatizace&lt;br /&gt;
* přestanou fungovat elektronické nebo elektronicky řízené monitorovací a zabezpečovací systémy&lt;br /&gt;
* přestanou fungovat elektrické zámky (na karty)&lt;br /&gt;
* zkomplikuje se komunikace v rámci instituce i mimo instituci (telefony, el. pošta)&lt;br /&gt;
* bude nedostupná elektronická dokumentace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;studie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Prevence&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Minimalizovat zásahy do vnitřního klimatu, závislé na dodávce energie (snaha o dobře izolované nízkoenergetické depozitáře a maximální využití přirozeného větrání budovy).&lt;br /&gt;
* Nastavení takového režimu elektrických zámků, který by při vypnutí elektřiny dveře automaticky uvolnil (průchody v budově a únikové východy).&lt;br /&gt;
* Souběžně s elektronickými zabezpečovacími systémy provozovat i mechanické zabezpečení (klíče, mříže, závory,…).&lt;br /&gt;
* Vést alespoň základní dokumentaci sbírek i v papírové podobě. &amp;lt;ref name=&amp;quot;studie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Plánování==&lt;br /&gt;
Vzhledem k výše uvedeným událostem je nezbytné, aby instituce měla vypracovaný plán pro případ mimořádné události.&lt;br /&gt;
V České Republice se důsledkem záplav z druhé poloviny devadesátých letec rozběhli práce procesy, jejímž cílem bylo shromažďování podkladů k problematice a začali se, na národní úrovni, formovat zásady prevence  a postupy krizových situací. Tyto aktivity organizuje [[Národní knihovna ČR]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ifla&amp;quot;&amp;gt; MCILWAINE, John. &amp;lt;i&amp;gt;IFLA Živelní pohromy a havárie – prevence a plánování: Stručný manuál.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Národní knihovna České republiky, 2007. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/IFLA_zivelni_pohromy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro přípravu krizového plánu vydala [[IFLA | Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (IFLA)]] dokument „Živelní pohromy a havárie – prevence a plánování - Stručný manuál“, který zaměřený na knihovny a dostupný v češtině online.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ifla&amp;quot; /&amp;gt; Zároveň Ministerstvo kultury v rámci programu Národně kulturní identity (NAKI) podpořilo projekt NAKI 009 „Metodika a nástroje ochrany a záchrany kulturního dědictví ohroženého povodněmi“ při jehož řešení vznikla „Metodika postupu při tvorbě krizových plánů pro sbírkotvorné instituce“&amp;lt;ref name=&amp;quot;studie&amp;quot; /&amp;gt; která shnuje zkušenosti sbírkotvorných organizací u nás i ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== References ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*  MCILWAINE, John. &amp;lt;i&amp;gt;IFLA Živelní pohromy a havárie – prevence a plánování: Stručný manuál.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Národní knihovna České republiky, 2007. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/IFLA_zivelni_pohromy.pdf&lt;br /&gt;
* KOPECKÁ, I., V. RUTAR a K. ŠUPOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Metodika postupu při tvorbě krizových plánů pro sbírkotvorné instituce.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha, 2014. Dostupné také z: http://www.pamatkyapovodne.cz/pdf/vystup02.pdf&lt;br /&gt;
* POLIŠENSKÝ, Jiří. 2002. Ochrana knihovních fondů z hlediska strategických přístupů. In: &amp;lt;i&amp;gt;Sborník z 10. konference, konané ve dnech 24.-26. září 2002 v Seči u Chrudimi.&amp;lt;/i&amp;gt; Brno: Sdružení knihoven ČR, s. 315-328. ISBN 80-86249-18-2.&lt;br /&gt;
* Hasiči loni nejčastěji vyjížděli v úterý. &amp;lt;i&amp;gt;HZS ČR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/hasici-loni-nejcasteji-vyjizdeli-v-utery.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Ochrana fondů skladování dokumentů]]&lt;br /&gt;
[[Ochrana fondů - restaurování a konzervování]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, mimořádná událost, havárie, živení pohroma, požár, zatopení, krizový plán&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17306</id>
		<title>Cílová skupina</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17306"/>
		<updated>2015-02-18T09:39:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: /* Terénní sociální práce */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cílová skupina''' (anglicky target group, target audience) &amp;lt;i&amp;gt;„je taková skupina, která je přímo nebo nepřímo dotčena realizovaným projektem nebo z jeho realizovaných efektů má užitek, přičemž se zásadně na jeho realizaci nepodílí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slp&amp;quot;&amp;gt;Slovník pojmů. &amp;lt;i&amp;gt;Slovník pojmů - OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2005 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20100325200400/http://oprlz-jmk.cz/page.php?action=podkategorie&amp;amp;amp;id=14&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam==&lt;br /&gt;
Pojem cílové skupiny je významný pro mnohé profese od [[marketing|marketingových]], vědních, učitelských po sociologické, obchodní i státní.  Určení cílové skupiny je &amp;lt;i&amp;gt;„nástrojem účinné a efektivní marketingové strategie, neboť znalost potřeb cílových skupin pomáhá při vývoji produktu, účinné cenové strategii, při výběru distribučních kanálů, tvoření a cílení reklamních sdělení i školení &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot;&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&amp;lt;/ref&amp;gt;.“ &amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělení do cílových skupin je významné i pro efektivní plánování a kontrolu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kritéria rozdělení==&lt;br /&gt;
===Geografická kritéria===&lt;br /&gt;
Jedná se o rozdělení celku podle geografických faktorů – teritoria, států, regionů, zemí, měst, krajů, podnebí, morfologie krajiny atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Demografická a socioekonomické kritéria===&lt;br /&gt;
U tohoto typu třídění celku se uvažují demografické faktory, jako je věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, početnost rodiny, životní styl, společenské postavení…&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Demografická kritéria jsou považována za základní typ třídění trhu, neboť nejlépe odliší přání a potřeby spotřebitelů, protože jsou s nimi úzce propojeny a dále zjišťování těchto dat je daleko snazší než u většiny ostatních&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;.“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Sociopsychologická kritéria===&lt;br /&gt;
Při aplikaci sociopsycholofických kritérií dochází k rozdělení celku do skupin například podle životního stylu, napříkald:&lt;br /&gt;
* vegetariáni,&lt;br /&gt;
* cestovatelé,&lt;br /&gt;
* duchovní růst,&lt;br /&gt;
* jóga,&lt;br /&gt;
* skinhedi,&lt;br /&gt;
* fanoušci,&lt;br /&gt;
* anarchisti apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot;&amp;gt;Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebo podle charakteristiky osobnosti:&lt;br /&gt;
* podnikavost,&lt;br /&gt;
* autoritativnost,&lt;br /&gt;
* spokojenost,&lt;br /&gt;
* cílevědomost,&lt;br /&gt;
* dominantnost,&lt;br /&gt;
* uzavřenost,&lt;br /&gt;
* a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve skutečnosti se totiž lidé vyskytující se ve stejné skupině od sebe velmi odlišují, což se zjišťuje zejména v [[praxe|praxi]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;. V rámci marketingu se &amp;lt;i&amp;gt;„zákazníci např. ve stejné věkové kategorii se mohou lišit v různých názorech, jako např. konzumace masa, vkus při zařizování bydlení či výběru oblečení atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt; Všechny zmíněné fakta závisí na životním stylu a osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Behaviorální kritéria===&lt;br /&gt;
A nakonec lze aplikovat [[behaviorální kritériá]], jako jsou příčiny [[Chování|chování]], postoje, frekvence nákupu, míra užívání. Díky vysoké specifikaci aplikovaných kriterií popisuje behaviorální přístup velice dobře výslednou cílovou skupinu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ukázky konkrétního pojetí cílových skupin==&lt;br /&gt;
===Filmový rating MPAA===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Proces zařazení filmu do jedné z 5 kategorií definovaných Americkou filmovou asociací (MPAA - Motion Picture Association of America). Kategorie vyjadřuje stupeň [[společenská závadnost|společenské závadnosti]] podle toho, zda a v jaké míře dané dílo obsahuje projevy násilí, hrubého jazyka, zobrazení nahoty a sexuálních scén, deviací apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt; Malý slovník filmových pojmů. Malý slovník filmových pojmů [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://kino.mnhradiste.cz/kino/slovnik&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;G&amp;lt;/b&amp;gt; – „dětský“, nesmí obsahovat žádné faktory společenské závadnosti (filmy Auta, Ratatouille)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG&amp;lt;/b&amp;gt; – může obsahovat mírné projevy násilí, nevýrazné zobrazení nahoty, nesmí obsahovat konzumaci drog (filmy Shrek Třetí, Letopisy Narnie: Princ Kaspian)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG-13&amp;lt;/b&amp;gt; – nejobsáhlejší kategorie; důrazné doporučení, aby děti do 13 let shlédli film pouze v doprovodu rodičů; smí obsahovat více nevhodných motivů (násilí, nahota, hrubý jazyk), nesmí zobrazovat užívání drog a nahotu sexuálního charakteru (filmy Spider-Man 3, Avatar, Piráti z Karibiku: Na konci světa, Indiana Jones a království křišťálové lebky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;R&amp;lt;/b&amp;gt; – mládež do 16 let smí na film pouze v doprovodu dospělé osoby. Film může obsahovat hrubý jazyk, výrazně násilné scény, užívání drog, nahotu spojenou se sexualitou (filmy Umučení Krista, Matrix, Hannibal, Gladiátor, 300: Bitva u Thermopyl)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;NC-17&amp;lt;/b&amp;gt; – film nesmí navštěvovat mládež do 17 let. Film obsahuje velmi výrazné projevy sexuality, násilí, hrubé mluvy apod. (filmy Desperado, Kill Bill, Pulp Fiction: Historky z podsvětí, série Saw)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Terénní sociální práce===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Terénní sociální práce je z hlediska zákona o sociálních službách realizována prostřednictvím terénních forem sociálních služeb. Sociální službou se přitom podle §3 a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společným znakem těchto služeb je jejich naplňování &amp;lt;i&amp;gt;v přirozeném sociálním prostředí, které § 3 d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vymezuje jako rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivce, rodiny a skupiny osob, na které se terénní sociální práce zvlášť zaměřuje, spojuje zejména skutečnost, že obvykle sami nevyhledávají institucionální pomoc&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Mezi nejčastější cílové skupiny terénní sociální práce patří:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* osoby ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých dochází ke kumulaci problémů (chudoba, dluhy, nezaměstnanost, lichva, špatný stav bydlení, špatný přístup ke službám, špatná kvalita vzdělání, kriminalita apod.), nebo osoby sociálním vyloučením ohrožené,&lt;br /&gt;
* osoby ohrožené závislostmi,&lt;br /&gt;
* osoby poskytující placené sexuální služby,&lt;br /&gt;
* děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy,&lt;br /&gt;
* rodiny s dětmi (nezávisle na tom, v jaké lokalitě žijí),&lt;br /&gt;
* osoby bez přístřeší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Některé z důvodů, proč pomáhajícího pracovníka uvedené skupiny nekontaktují:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* neví, že služba existuje,&lt;br /&gt;
* nemohou pomoc vyhledat, protože v blízkém okolí není k dispozici,&lt;br /&gt;
* jejich aktuální životní situace jim ve vyhledání pomoci brání,&lt;br /&gt;
* nemají důvěru v oficiální instituce nebo s nimi mají špatnou zkušenost,&lt;br /&gt;
* mají obavu ze stigmatizace (např.se obávají posměchu okolí) či postihu,&lt;br /&gt;
* v přístupu k pomoci jsou znevýhodněni – nemají komunikační dovednosti, jsou imobilní, děti jsou např. závislé na tom, zda je rodiče přivedou,&lt;br /&gt;
* existující pomoc a služby nereagují na jejich potřeby,&lt;br /&gt;
* mohou se domnívat, že jejich problémy jsou tak rozsáhlé, že už nejsou řešitelné,&lt;br /&gt;
* nemají potřebu pomoc vyhledat či řešit svůj problém. Je to tedy společnost, obec atd., kdo pojmenuje problém a vyžaduje řešení – klient sám necítí potřebu svou situaci měnit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Nejčastější chyby při určování cílové skupiny&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 3. 7. 2014 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Strategie-podnikani/nejcastejsi-chyby-pri-urcovani-cilove-skupiny.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Jak poznat svou cílovou skupinu?&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 18. 11. 2013 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://mladypodnikatel.cz/jak-poznat-svou-cilovou-skupinu-t6716&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Projektová analýza &amp;lt;i&amp;gt;Analýza potřeb cílových skupin&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2008 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://www.studio20.cz/projektova-analyza/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cílová skupina, kritéria skupin, rozdělení skupiny, terénní sociální práce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17305</id>
		<title>Cílová skupina</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17305"/>
		<updated>2015-02-18T09:38:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: /* Terénní sociální práce */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cílová skupina''' (anglicky target group, target audience) &amp;lt;i&amp;gt;„je taková skupina, která je přímo nebo nepřímo dotčena realizovaným projektem nebo z jeho realizovaných efektů má užitek, přičemž se zásadně na jeho realizaci nepodílí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slp&amp;quot;&amp;gt;Slovník pojmů. &amp;lt;i&amp;gt;Slovník pojmů - OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2005 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20100325200400/http://oprlz-jmk.cz/page.php?action=podkategorie&amp;amp;amp;id=14&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam==&lt;br /&gt;
Pojem cílové skupiny je významný pro mnohé profese od [[marketing|marketingových]], vědních, učitelských po sociologické, obchodní i státní.  Určení cílové skupiny je &amp;lt;i&amp;gt;„nástrojem účinné a efektivní marketingové strategie, neboť znalost potřeb cílových skupin pomáhá při vývoji produktu, účinné cenové strategii, při výběru distribučních kanálů, tvoření a cílení reklamních sdělení i školení &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot;&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&amp;lt;/ref&amp;gt;.“ &amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělení do cílových skupin je významné i pro efektivní plánování a kontrolu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kritéria rozdělení==&lt;br /&gt;
===Geografická kritéria===&lt;br /&gt;
Jedná se o rozdělení celku podle geografických faktorů – teritoria, států, regionů, zemí, měst, krajů, podnebí, morfologie krajiny atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Demografická a socioekonomické kritéria===&lt;br /&gt;
U tohoto typu třídění celku se uvažují demografické faktory, jako je věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, početnost rodiny, životní styl, společenské postavení…&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Demografická kritéria jsou považována za základní typ třídění trhu, neboť nejlépe odliší přání a potřeby spotřebitelů, protože jsou s nimi úzce propojeny a dále zjišťování těchto dat je daleko snazší než u většiny ostatních&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;.“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Sociopsychologická kritéria===&lt;br /&gt;
Při aplikaci sociopsycholofických kritérií dochází k rozdělení celku do skupin například podle životního stylu, napříkald:&lt;br /&gt;
* vegetariáni,&lt;br /&gt;
* cestovatelé,&lt;br /&gt;
* duchovní růst,&lt;br /&gt;
* jóga,&lt;br /&gt;
* skinhedi,&lt;br /&gt;
* fanoušci,&lt;br /&gt;
* anarchisti apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot;&amp;gt;Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebo podle charakteristiky osobnosti:&lt;br /&gt;
* podnikavost,&lt;br /&gt;
* autoritativnost,&lt;br /&gt;
* spokojenost,&lt;br /&gt;
* cílevědomost,&lt;br /&gt;
* dominantnost,&lt;br /&gt;
* uzavřenost,&lt;br /&gt;
* a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve skutečnosti se totiž lidé vyskytující se ve stejné skupině od sebe velmi odlišují, což se zjišťuje zejména v [[praxe|praxi]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;. V rámci marketingu se &amp;lt;i&amp;gt;„zákazníci např. ve stejné věkové kategorii se mohou lišit v různých názorech, jako např. konzumace masa, vkus při zařizování bydlení či výběru oblečení atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt; Všechny zmíněné fakta závisí na životním stylu a osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Behaviorální kritéria===&lt;br /&gt;
A nakonec lze aplikovat [[behaviorální kritériá]], jako jsou příčiny [[Chování|chování]], postoje, frekvence nákupu, míra užívání. Díky vysoké specifikaci aplikovaných kriterií popisuje behaviorální přístup velice dobře výslednou cílovou skupinu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ukázky konkrétního pojetí cílových skupin==&lt;br /&gt;
===Filmový rating MPAA===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Proces zařazení filmu do jedné z 5 kategorií definovaných Americkou filmovou asociací (MPAA - Motion Picture Association of America). Kategorie vyjadřuje stupeň [[společenská závadnost|společenské závadnosti]] podle toho, zda a v jaké míře dané dílo obsahuje projevy násilí, hrubého jazyka, zobrazení nahoty a sexuálních scén, deviací apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt; Malý slovník filmových pojmů. Malý slovník filmových pojmů [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://kino.mnhradiste.cz/kino/slovnik&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;G&amp;lt;/b&amp;gt; – „dětský“, nesmí obsahovat žádné faktory společenské závadnosti (filmy Auta, Ratatouille)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG&amp;lt;/b&amp;gt; – může obsahovat mírné projevy násilí, nevýrazné zobrazení nahoty, nesmí obsahovat konzumaci drog (filmy Shrek Třetí, Letopisy Narnie: Princ Kaspian)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG-13&amp;lt;/b&amp;gt; – nejobsáhlejší kategorie; důrazné doporučení, aby děti do 13 let shlédli film pouze v doprovodu rodičů; smí obsahovat více nevhodných motivů (násilí, nahota, hrubý jazyk), nesmí zobrazovat užívání drog a nahotu sexuálního charakteru (filmy Spider-Man 3, Avatar, Piráti z Karibiku: Na konci světa, Indiana Jones a království křišťálové lebky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;R&amp;lt;/b&amp;gt; – mládež do 16 let smí na film pouze v doprovodu dospělé osoby. Film může obsahovat hrubý jazyk, výrazně násilné scény, užívání drog, nahotu spojenou se sexualitou (filmy Umučení Krista, Matrix, Hannibal, Gladiátor, 300: Bitva u Thermopyl)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;NC-17&amp;lt;/b&amp;gt; – film nesmí navštěvovat mládež do 17 let. Film obsahuje velmi výrazné projevy sexuality, násilí, hrubé mluvy apod. (filmy Desperado, Kill Bill, Pulp Fiction: Historky z podsvětí, série Saw)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Terénní sociální práce===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Terénní sociální práce je z hlediska zákona o sociálních službách realizována prostřednictvím terénních forem sociálních služeb. Sociální službou se přitom podle §3 a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společným znakem těchto služeb je jejich naplňování &amp;lt;i&amp;gt;v přirozeném sociálním prostředí, které § 3 d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vymezuje jako rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivce, rodiny a skupiny osob, na které se terénní sociální práce zvlášť zaměřuje, spojuje zejména skutečnost, že obvykle sami nevyhledávají institucionální pomoc&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Mezi nejčastější cílové skupiny terénní sociální práce patří:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* osoby ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých dochází ke kumulaci problémů (chudoba, dluhy, nezaměstnanost, lichva, špatný stav bydlení, špatný přístup ke službám, špatná kvalita vzdělání, kriminalita apod.), nebo osoby sociálním vyloučením ohrožené;&lt;br /&gt;
* osoby ohrožené závislostmi;&lt;br /&gt;
* osoby poskytující placené sexuální služby;&lt;br /&gt;
* děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy;&lt;br /&gt;
* rodiny s dětmi (nezávisle na tom, v jaké lokalitě žijí);&lt;br /&gt;
* osoby bez přístřeší;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Některé z důvodů, proč pomáhajícího pracovníka uvedené skupiny nekontaktují:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* neví, že služba existuje,&lt;br /&gt;
* nemohou pomoc vyhledat, protože v blízkém okolí není k dispozici,&lt;br /&gt;
* jejich aktuální životní situace jim ve vyhledání pomoci brání,&lt;br /&gt;
* nemají důvěru v oficiální instituce nebo s nimi mají špatnou zkušenost,&lt;br /&gt;
* mají obavu ze stigmatizace (např.se obávají posměchu okolí) či postihu,&lt;br /&gt;
* v přístupu k pomoci jsou znevýhodněni – nemají komunikační dovednosti, jsou imobilní, děti jsou např. závislé na tom, zda je rodiče přivedou,&lt;br /&gt;
* existující pomoc a služby nereagují na jejich potřeby,&lt;br /&gt;
* mohou se domnívat, že jejich problémy jsou tak rozsáhlé, že už nejsou řešitelné,&lt;br /&gt;
* nemají potřebu pomoc vyhledat či řešit svůj problém. Je to tedy společnost, obec atd., kdo pojmenuje problém a vyžaduje řešení – klient sám necítí potřebu svou situaci měnit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Nejčastější chyby při určování cílové skupiny&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 3. 7. 2014 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Strategie-podnikani/nejcastejsi-chyby-pri-urcovani-cilove-skupiny.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Jak poznat svou cílovou skupinu?&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 18. 11. 2013 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://mladypodnikatel.cz/jak-poznat-svou-cilovou-skupinu-t6716&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Projektová analýza &amp;lt;i&amp;gt;Analýza potřeb cílových skupin&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2008 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://www.studio20.cz/projektova-analyza/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cílová skupina, kritéria skupin, rozdělení skupiny, terénní sociální práce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17304</id>
		<title>Cílová skupina</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17304"/>
		<updated>2015-02-18T09:37:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: Doplněny související články&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cílová skupina''' (anglicky target group, target audience) &amp;lt;i&amp;gt;„je taková skupina, která je přímo nebo nepřímo dotčena realizovaným projektem nebo z jeho realizovaných efektů má užitek, přičemž se zásadně na jeho realizaci nepodílí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slp&amp;quot;&amp;gt;Slovník pojmů. &amp;lt;i&amp;gt;Slovník pojmů - OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2005 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20100325200400/http://oprlz-jmk.cz/page.php?action=podkategorie&amp;amp;amp;id=14&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam==&lt;br /&gt;
Pojem cílové skupiny je významný pro mnohé profese od [[marketing|marketingových]], vědních, učitelských po sociologické, obchodní i státní.  Určení cílové skupiny je &amp;lt;i&amp;gt;„nástrojem účinné a efektivní marketingové strategie, neboť znalost potřeb cílových skupin pomáhá při vývoji produktu, účinné cenové strategii, při výběru distribučních kanálů, tvoření a cílení reklamních sdělení i školení &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot;&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&amp;lt;/ref&amp;gt;.“ &amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělení do cílových skupin je významné i pro efektivní plánování a kontrolu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kritéria rozdělení==&lt;br /&gt;
===Geografická kritéria===&lt;br /&gt;
Jedná se o rozdělení celku podle geografických faktorů – teritoria, států, regionů, zemí, měst, krajů, podnebí, morfologie krajiny atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Demografická a socioekonomické kritéria===&lt;br /&gt;
U tohoto typu třídění celku se uvažují demografické faktory, jako je věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, početnost rodiny, životní styl, společenské postavení…&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Demografická kritéria jsou považována za základní typ třídění trhu, neboť nejlépe odliší přání a potřeby spotřebitelů, protože jsou s nimi úzce propojeny a dále zjišťování těchto dat je daleko snazší než u většiny ostatních&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;.“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Sociopsychologická kritéria===&lt;br /&gt;
Při aplikaci sociopsycholofických kritérií dochází k rozdělení celku do skupin například podle životního stylu, napříkald:&lt;br /&gt;
* vegetariáni,&lt;br /&gt;
* cestovatelé,&lt;br /&gt;
* duchovní růst,&lt;br /&gt;
* jóga,&lt;br /&gt;
* skinhedi,&lt;br /&gt;
* fanoušci,&lt;br /&gt;
* anarchisti apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot;&amp;gt;Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebo podle charakteristiky osobnosti:&lt;br /&gt;
* podnikavost,&lt;br /&gt;
* autoritativnost,&lt;br /&gt;
* spokojenost,&lt;br /&gt;
* cílevědomost,&lt;br /&gt;
* dominantnost,&lt;br /&gt;
* uzavřenost,&lt;br /&gt;
* a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve skutečnosti se totiž lidé vyskytující se ve stejné skupině od sebe velmi odlišují, což se zjišťuje zejména v [[praxe|praxi]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;. V rámci marketingu se &amp;lt;i&amp;gt;„zákazníci např. ve stejné věkové kategorii se mohou lišit v různých názorech, jako např. konzumace masa, vkus při zařizování bydlení či výběru oblečení atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt; Všechny zmíněné fakta závisí na životním stylu a osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Behaviorální kritéria===&lt;br /&gt;
A nakonec lze aplikovat [[behaviorální kritériá]], jako jsou příčiny [[Chování|chování]], postoje, frekvence nákupu, míra užívání. Díky vysoké specifikaci aplikovaných kriterií popisuje behaviorální přístup velice dobře výslednou cílovou skupinu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ukázky konkrétního pojetí cílových skupin==&lt;br /&gt;
===Filmový rating MPAA===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Proces zařazení filmu do jedné z 5 kategorií definovaných Americkou filmovou asociací (MPAA - Motion Picture Association of America). Kategorie vyjadřuje stupeň [[společenská závadnost|společenské závadnosti]] podle toho, zda a v jaké míře dané dílo obsahuje projevy násilí, hrubého jazyka, zobrazení nahoty a sexuálních scén, deviací apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt; Malý slovník filmových pojmů. Malý slovník filmových pojmů [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://kino.mnhradiste.cz/kino/slovnik&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;G&amp;lt;/b&amp;gt; – „dětský“, nesmí obsahovat žádné faktory společenské závadnosti (filmy Auta, Ratatouille)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG&amp;lt;/b&amp;gt; – může obsahovat mírné projevy násilí, nevýrazné zobrazení nahoty, nesmí obsahovat konzumaci drog (filmy Shrek Třetí, Letopisy Narnie: Princ Kaspian)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG-13&amp;lt;/b&amp;gt; – nejobsáhlejší kategorie; důrazné doporučení, aby děti do 13 let shlédli film pouze v doprovodu rodičů; smí obsahovat více nevhodných motivů (násilí, nahota, hrubý jazyk), nesmí zobrazovat užívání drog a nahotu sexuálního charakteru (filmy Spider-Man 3, Avatar, Piráti z Karibiku: Na konci světa, Indiana Jones a království křišťálové lebky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;R&amp;lt;/b&amp;gt; – mládež do 16 let smí na film pouze v doprovodu dospělé osoby. Film může obsahovat hrubý jazyk, výrazně násilné scény, užívání drog, nahotu spojenou se sexualitou (filmy Umučení Krista, Matrix, Hannibal, Gladiátor, 300: Bitva u Thermopyl)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;NC-17&amp;lt;/b&amp;gt; – film nesmí navštěvovat mládež do 17 let. Film obsahuje velmi výrazné projevy sexuality, násilí, hrubé mluvy apod. (filmy Desperado, Kill Bill, Pulp Fiction: Historky z podsvětí, série Saw)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Terénní sociální práce===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Terénní sociální práce je z hlediska zákona o sociálních službách realizována prostřednictvím terénních forem sociálních služeb. Sociální službou se přitom podle §3 a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společným znakem těchto služeb je jejich naplňování &amp;lt;i&amp;gt;v přirozeném sociálním prostředí, které § 3 d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vymezuje jako rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivce, rodiny a skupiny osob, na které se terénní sociální práce zvlášť zaměřuje, spojuje zejména skutečnost, že obvykle sami nevyhledávají institucionální pomoc&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Mezi nejčastější cílové skupiny terénní sociální práce patří:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* osoby ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých dochází ke kumulaci problémů (chudoba, dluhy, nezaměstnanost, lichva, špatný stav bydlení, špatný přístup ke službám, špatná kvalita vzdělání, kriminalita apod.), nebo osoby sociálním vyloučením ohrožené;&lt;br /&gt;
* osoby ohrožené závislostmi;&lt;br /&gt;
* osoby poskytující placené sexuální služby;&lt;br /&gt;
* děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy;&lt;br /&gt;
* rodiny s dětmi (nezávisle na tom, v jaké lokalitě žijí);&lt;br /&gt;
* osoby bez přístřeší;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Některé z důvodů, proč pomáhajícího pracovníka uvedené skupiny nekontaktují:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* neví, že služba existuje;&lt;br /&gt;
* nemohou pomoc vyhledat, protože v blízkém okolí není k dispozici;&lt;br /&gt;
* jejich aktuální životní situace jim ve vyhledání pomoci brání;&lt;br /&gt;
* nemají důvěru v oficiální instituce nebo s nimi mají špatnou zkušenost;&lt;br /&gt;
* mají obavu ze stigmatizace (např.se obávají posměchu okolí) či postihu;&lt;br /&gt;
* v přístupu k pomoci jsou znevýhodněni – nemají komunikační dovednosti, jsou imobilní, děti jsou např. závislé na tom, zda je rodiče přivedou;&lt;br /&gt;
* existující pomoc a služby nereagují na jejich potřeby;&lt;br /&gt;
* mohou se domnívat, že jejich problémy jsou tak rozsáhlé, že už nejsou řešitelné;&lt;br /&gt;
* nemají potřebu pomoc vyhledat či řešit svůj problém. Je to tedy společnost, obec atd., kdo pojmenuje problém a vyžaduje řešení – klient sám necítí potřebu svou situaci měnit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Nejčastější chyby při určování cílové skupiny&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 3. 7. 2014 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Strategie-podnikani/nejcastejsi-chyby-pri-urcovani-cilove-skupiny.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Jak poznat svou cílovou skupinu?&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 18. 11. 2013 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://mladypodnikatel.cz/jak-poznat-svou-cilovou-skupinu-t6716&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Projektová analýza &amp;lt;i&amp;gt;Analýza potřeb cílových skupin&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2008 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://www.studio20.cz/projektova-analyza/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cílová skupina, kritéria skupin, rozdělení skupiny, terénní sociální práce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17303</id>
		<title>Cílová skupina</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17303"/>
		<updated>2015-02-18T09:09:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: doplnění odkazů na wiki hesla&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cílová skupina''' (anglicky target group, target audience) &amp;lt;i&amp;gt;„je taková skupina, která je přímo nebo nepřímo dotčena realizovaným projektem nebo z jeho realizovaných efektů má užitek, přičemž se zásadně na jeho realizaci nepodílí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slp&amp;quot;&amp;gt;Slovník pojmů. &amp;lt;i&amp;gt;Slovník pojmů - OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2005 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20100325200400/http://oprlz-jmk.cz/page.php?action=podkategorie&amp;amp;amp;id=14&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam==&lt;br /&gt;
Pojem cílové skupiny je významný pro mnohé profese od [[marketing|marketingových]], vědních, učitelských po sociologické, obchodní i státní.  Určení cílové skupiny je &amp;lt;i&amp;gt;„nástrojem účinné a efektivní marketingové strategie, neboť znalost potřeb cílových skupin pomáhá při vývoji produktu, účinné cenové strategii, při výběru distribučních kanálů, tvoření a cílení reklamních sdělení i školení &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot;&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&amp;lt;/ref&amp;gt;.“ &amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělení do cílových skupin je významné i pro efektivní plánování a kontrolu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kritéria rozdělení==&lt;br /&gt;
===Geografická kritéria===&lt;br /&gt;
Jedná se o rozdělení celku podle geografických faktorů – teritoria, států, regionů, zemí, měst, krajů, podnebí, morfologie krajiny atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Demografická a socioekonomické kritéria===&lt;br /&gt;
U tohoto typu třídění celku se uvažují demografické faktory, jako je věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, početnost rodiny, životní styl, společenské postavení…&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Demografická kritéria jsou považována za základní typ třídění trhu, neboť nejlépe odliší přání a potřeby spotřebitelů, protože jsou s nimi úzce propojeny a dále zjišťování těchto dat je daleko snazší než u většiny ostatních&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;.“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Sociopsychologická kritéria===&lt;br /&gt;
Při aplikaci sociopsycholofických kritérií dochází k rozdělení celku do skupin například podle životního stylu, napříkald:&lt;br /&gt;
* vegetariáni,&lt;br /&gt;
* cestovatelé,&lt;br /&gt;
* duchovní růst,&lt;br /&gt;
* jóga,&lt;br /&gt;
* skinhedi,&lt;br /&gt;
* fanoušci,&lt;br /&gt;
* anarchisti apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot;&amp;gt;Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebo podle charakteristiky osobnosti:&lt;br /&gt;
* podnikavost,&lt;br /&gt;
* autoritativnost,&lt;br /&gt;
* spokojenost,&lt;br /&gt;
* cílevědomost,&lt;br /&gt;
* dominantnost,&lt;br /&gt;
* uzavřenost,&lt;br /&gt;
* a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve skutečnosti se totiž lidé vyskytující se ve stejné skupině od sebe velmi odlišují, což se zjišťuje zejména v [[praxe|praxi]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;. V rámci marketingu se &amp;lt;i&amp;gt;„zákazníci např. ve stejné věkové kategorii se mohou lišit v různých názorech, jako např. konzumace masa, vkus při zařizování bydlení či výběru oblečení atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt; Všechny zmíněné fakta závisí na životním stylu a osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Behaviorální kritéria===&lt;br /&gt;
A nakonec lze aplikovat [[behaviorální kritériá]], jako jsou příčiny [[Chování|chování]], postoje, frekvence nákupu, míra užívání. Díky vysoké specifikaci aplikovaných kriterií popisuje behaviorální přístup velice dobře výslednou cílovou skupinu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ukázky konkrétního pojetí cílových skupin==&lt;br /&gt;
===Filmový rating MPAA===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Proces zařazení filmu do jedné z 5 kategorií definovaných Americkou filmovou asociací (MPAA - Motion Picture Association of America). Kategorie vyjadřuje stupeň [[společenská závadnost|společenské závadnosti]] podle toho, zda a v jaké míře dané dílo obsahuje projevy násilí, hrubého jazyka, zobrazení nahoty a sexuálních scén, deviací apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt; Malý slovník filmových pojmů. Malý slovník filmových pojmů [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://kino.mnhradiste.cz/kino/slovnik&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;G&amp;lt;/b&amp;gt; – „dětský“, nesmí obsahovat žádné faktory společenské závadnosti (filmy Auta, Ratatouille)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG&amp;lt;/b&amp;gt; – může obsahovat mírné projevy násilí, nevýrazné zobrazení nahoty, nesmí obsahovat konzumaci drog (filmy Shrek Třetí, Letopisy Narnie: Princ Kaspian)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG-13&amp;lt;/b&amp;gt; – nejobsáhlejší kategorie; důrazné doporučení, aby děti do 13 let shlédli film pouze v doprovodu rodičů; smí obsahovat více nevhodných motivů (násilí, nahota, hrubý jazyk), nesmí zobrazovat užívání drog a nahotu sexuálního charakteru (filmy Spider-Man 3, Avatar, Piráti z Karibiku: Na konci světa, Indiana Jones a království křišťálové lebky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;R&amp;lt;/b&amp;gt; – mládež do 16 let smí na film pouze v doprovodu dospělé osoby. Film může obsahovat hrubý jazyk, výrazně násilné scény, užívání drog, nahotu spojenou se sexualitou (filmy Umučení Krista, Matrix, Hannibal, Gladiátor, 300: Bitva u Thermopyl)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;NC-17&amp;lt;/b&amp;gt; – film nesmí navštěvovat mládež do 17 let. Film obsahuje velmi výrazné projevy sexuality, násilí, hrubé mluvy apod. (filmy Desperado, Kill Bill, Pulp Fiction: Historky z podsvětí, série Saw)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Terénní sociální práce===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Terénní sociální práce je z hlediska zákona o sociálních službách realizována prostřednictvím terénních forem sociálních služeb. Sociální službou se přitom podle §3 a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společným znakem těchto služeb je jejich naplňování &amp;lt;i&amp;gt;v přirozeném sociálním prostředí, které § 3 d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vymezuje jako rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivce, rodiny a skupiny osob, na které se terénní sociální práce zvlášť zaměřuje, spojuje zejména skutečnost, že obvykle sami nevyhledávají institucionální pomoc&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Mezi nejčastější cílové skupiny terénní sociální práce patří:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* osoby ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých dochází ke kumulaci problémů (chudoba, dluhy, nezaměstnanost, lichva, špatný stav bydlení, špatný přístup ke službám, špatná kvalita vzdělání, kriminalita apod.), nebo osoby sociálním vyloučením ohrožené;&lt;br /&gt;
* osoby ohrožené závislostmi;&lt;br /&gt;
* osoby poskytující placené sexuální služby;&lt;br /&gt;
* děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy;&lt;br /&gt;
* rodiny s dětmi (nezávisle na tom, v jaké lokalitě žijí);&lt;br /&gt;
* osoby bez přístřeší;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Některé z důvodů, proč pomáhajícího pracovníka uvedené skupiny nekontaktují:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* neví, že služba existuje;&lt;br /&gt;
* nemohou pomoc vyhledat, protože v blízkém okolí není k dispozici;&lt;br /&gt;
* jejich aktuální životní situace jim ve vyhledání pomoci brání;&lt;br /&gt;
* nemají důvěru v oficiální instituce nebo s nimi mají špatnou zkušenost;&lt;br /&gt;
* mají obavu ze stigmatizace (např.se obávají posměchu okolí) či postihu;&lt;br /&gt;
* v přístupu k pomoci jsou znevýhodněni – nemají komunikační dovednosti, jsou imobilní, děti jsou např. závislé na tom, zda je rodiče přivedou;&lt;br /&gt;
* existující pomoc a služby nereagují na jejich potřeby;&lt;br /&gt;
* mohou se domnívat, že jejich problémy jsou tak rozsáhlé, že už nejsou řešitelné;&lt;br /&gt;
* nemají potřebu pomoc vyhledat či řešit svůj problém. Je to tedy společnost, obec atd., kdo pojmenuje problém a vyžaduje řešení – klient sám necítí potřebu svou situaci měnit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cílová skupina, kritéria skupin, rozdělení skupiny, terénní sociální práce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17302</id>
		<title>Cílová skupina</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17302"/>
		<updated>2015-02-18T08:57:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: /* Sociopsychologická kritéria */ - oprava čárek u výčtu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cílová skupina''' (anglicky target group, target audience) &amp;lt;i&amp;gt;„je taková skupina, která je přímo nebo nepřímo dotčena realizovaným projektem nebo z jeho realizovaných efektů má užitek, přičemž se zásadně na jeho realizaci nepodílí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slp&amp;quot;&amp;gt;Slovník pojmů. &amp;lt;i&amp;gt;Slovník pojmů - OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2005 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20100325200400/http://oprlz-jmk.cz/page.php?action=podkategorie&amp;amp;amp;id=14&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam==&lt;br /&gt;
Pojem cílové skupiny je významný pro mnohé profese od marketingových, vědních, učitelských po sociologické, obchodní i státní.  Určení cílové skupiny je &amp;lt;i&amp;gt;„nástrojem účinné a efektivní marketingové strategie, neboť znalost potřeb cílových skupin pomáhá při vývoji produktu, účinné cenové strategii, při výběru distribučních kanálů, tvoření a cílení reklamních sdělení i školení &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot;&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&amp;lt;/ref&amp;gt;.“ &amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělení do cílových skupin je významné i pro efektivní plánování a kontrolu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kritéria rozdělení==&lt;br /&gt;
===Geografická kritéria===&lt;br /&gt;
Jedná se o rozdělení celku podle geografických faktorů – teritoria, států, regionů, zemí, měst, krajů, podnebí, morfologie krajiny atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Demografická a socioekonomické kritéria===&lt;br /&gt;
U tohoto typu třídění celku se uvažují demografické faktory, jako je věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, početnost rodiny, životní styl, společenské postavení…&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Demografická kritéria jsou považována za základní typ třídění trhu, neboť nejlépe odliší přání a potřeby spotřebitelů, protože jsou s nimi úzce propojeny a dále zjišťování těchto dat je daleko snazší než u většiny ostatních&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;.“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Sociopsychologická kritéria===&lt;br /&gt;
Při aplikaci sociopsycholofických kritérií dochází k rozdělení celku do skupin například podle životního stylu, napříkald:&lt;br /&gt;
* vegetariáni,&lt;br /&gt;
* cestovatelé,&lt;br /&gt;
* duchovní růst,&lt;br /&gt;
* jóga,&lt;br /&gt;
* skinhedi,&lt;br /&gt;
* fanoušci,&lt;br /&gt;
* anarchisti apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot;&amp;gt;Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebo podle charakteristiky osobnosti:&lt;br /&gt;
* podnikavost,&lt;br /&gt;
* autoritativnost,&lt;br /&gt;
* spokojenost,&lt;br /&gt;
* cílevědomost,&lt;br /&gt;
* dominantnost,&lt;br /&gt;
* uzavřenost,&lt;br /&gt;
* a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve skutečnosti se totiž lidé vyskytující se ve stejné skupině od sebe velmi odlišují, což se zjišťuje zejména v praxi &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;. V rámci marketingu se &amp;lt;i&amp;gt;„zákazníci např. ve stejné věkové kategorii se mohou lišit v různých názorech, jako např. konzumace masa, vkus při zařizování bydlení či výběru oblečení atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt; Všechny zmíněné fakta závisí na životním stylu a osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Behaviorální kritéria===&lt;br /&gt;
A nakonec lze aplikovat behaviorální kritériá, jako jsou příčiny chování, postoje, frekvence nákupu, míra užívání. Díky vysoké specifikaci aplikovaných kriterií popisuje behaviorální přístup velice dobře výslednou cílovou skupinu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ukázky konkrétního pojetí cílových skupin==&lt;br /&gt;
===Filmový rating MPAA===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Proces zařazení filmu do jedné z 5 kategorií definovaných Americkou filmovou asociací (MPAA - Motion Picture Association of America). Kategorie vyjadřuje stupeň společenské závadnosti podle toho, zda a v jaké míře dané dílo obsahuje projevy násilí, hrubého jazyka, zobrazení nahoty a sexuálních scén, deviací apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt; Malý slovník filmových pojmů. Malý slovník filmových pojmů [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://kino.mnhradiste.cz/kino/slovnik&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;G&amp;lt;/b&amp;gt; – „dětský“, nesmí obsahovat žádné faktory společenské závadnosti (filmy Auta, Ratatouille)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG&amp;lt;/b&amp;gt; – může obsahovat mírné projevy násilí, nevýrazné zobrazení nahoty, nesmí obsahovat konzumaci drog (filmy Shrek Třetí, Letopisy Narnie: Princ Kaspian)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG-13&amp;lt;/b&amp;gt; – nejobsáhlejší kategorie; důrazné doporučení, aby děti do 13 let shlédli film pouze v doprovodu rodičů; smí obsahovat více nevhodných motivů (násilí, nahota, hrubý jazyk), nesmí zobrazovat užívání drog a nahotu sexuálního charakteru (filmy Spider-Man 3, Avatar, Piráti z Karibiku: Na konci světa, Indiana Jones a království křišťálové lebky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;R&amp;lt;/b&amp;gt; – mládež do 16 let smí na film pouze v doprovodu dospělé osoby. Film může obsahovat hrubý jazyk, výrazně násilné scény, užívání drog, nahotu spojenou se sexualitou (filmy Umučení Krista, Matrix, Hannibal, Gladiátor, 300: Bitva u Thermopyl)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;NC-17&amp;lt;/b&amp;gt; – film nesmí navštěvovat mládež do 17 let. Film obsahuje velmi výrazné projevy sexuality, násilí, hrubé mluvy apod. (filmy Desperado, Kill Bill, Pulp Fiction: Historky z podsvětí, série Saw)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Terénní sociální práce===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Terénní sociální práce je z hlediska zákona o sociálních službách realizována prostřednictvím terénních forem sociálních služeb. Sociální službou se přitom podle §3 a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společným znakem těchto služeb je jejich naplňování &amp;lt;i&amp;gt;v přirozeném sociálním prostředí, které § 3 d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vymezuje jako rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivce, rodiny a skupiny osob, na které se terénní sociální práce zvlášť zaměřuje, spojuje zejména skutečnost, že obvykle sami nevyhledávají institucionální pomoc&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Mezi nejčastější cílové skupiny terénní sociální práce patří:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* osoby ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých dochází ke kumulaci problémů (chudoba, dluhy, nezaměstnanost, lichva, špatný stav bydlení, špatný přístup ke službám, špatná kvalita vzdělání, kriminalita apod.), nebo osoby sociálním vyloučením ohrožené;&lt;br /&gt;
* osoby ohrožené závislostmi;&lt;br /&gt;
* osoby poskytující placené sexuální služby;&lt;br /&gt;
* děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy;&lt;br /&gt;
* rodiny s dětmi (nezávisle na tom, v jaké lokalitě žijí);&lt;br /&gt;
* osoby bez přístřeší;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Některé z důvodů, proč pomáhajícího pracovníka uvedené skupiny nekontaktují:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* neví, že služba existuje;&lt;br /&gt;
* nemohou pomoc vyhledat, protože v blízkém okolí není k dispozici;&lt;br /&gt;
* jejich aktuální životní situace jim ve vyhledání pomoci brání;&lt;br /&gt;
* nemají důvěru v oficiální instituce nebo s nimi mají špatnou zkušenost;&lt;br /&gt;
* mají obavu ze stigmatizace (např.se obávají posměchu okolí) či postihu;&lt;br /&gt;
* v přístupu k pomoci jsou znevýhodněni – nemají komunikační dovednosti, jsou imobilní, děti jsou např. závislé na tom, zda je rodiče přivedou;&lt;br /&gt;
* existující pomoc a služby nereagují na jejich potřeby;&lt;br /&gt;
* mohou se domnívat, že jejich problémy jsou tak rozsáhlé, že už nejsou řešitelné;&lt;br /&gt;
* nemají potřebu pomoc vyhledat či řešit svůj problém. Je to tedy společnost, obec atd., kdo pojmenuje problém a vyžaduje řešení – klient sám necítí potřebu svou situaci měnit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cílová skupina, kritéria skupin, rozdělení skupiny, terénní sociální práce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17288</id>
		<title>Cílová skupina</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17288"/>
		<updated>2015-02-17T22:54:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: /* Terénní sociální práce */ oprava citace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Cílová skupina (anglicky target group, target audience) &amp;lt;i&amp;gt;„je taková skupina, která je přímo nebo nepřímo dotčena realizovaným projektem nebo z jeho realizovaných efektů má užitek, přičemž se zásadně na jeho realizaci nepodílí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slp&amp;quot;&amp;gt;Slovník pojmů. &amp;lt;i&amp;gt;Slovník pojmů - OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2005 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20100325200400/http://oprlz-jmk.cz/page.php?action=podkategorie&amp;amp;amp;id=14&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam==&lt;br /&gt;
Pojem cílové skupiny je významný pro mnohé profese od marketingových, vědních, učitelských po sociologické, obchodní i státní.  Určení cílové skupiny je &amp;lt;i&amp;gt;„nástrojem účinné a efektivní marketingové strategie, neboť znalost potřeb cílových skupin pomáhá při vývoji produktu, účinné cenové strategii, při výběru distribučních kanálů, tvoření a cílení reklamních sdělení i školení &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot;&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&amp;lt;/ref&amp;gt;.“ &amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělení do cílových skupin je významné i pro efektivní plánování a kontrolu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kritéria rozdělení==&lt;br /&gt;
===Geografická kritéria===&lt;br /&gt;
Jedná se o rozdělení celku podle geografických faktorů – teritoria, států, regionů, zemí, měst, krajů, podnebí, morfologie krajiny atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Demografická a socioekonomické kritéria===&lt;br /&gt;
U tohoto typu třídění celku se uvažují demografické faktory, jako je věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, početnost rodiny, životní styl, společenské postavení…&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Demografická kritéria jsou považována za základní typ třídění trhu, neboť nejlépe odliší přání a potřeby spotřebitelů, protože jsou s nimi úzce propojeny a dále zjišťování těchto dat je daleko snazší než u většiny ostatních&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;.“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Sociopsychologická kritéria===&lt;br /&gt;
Při aplikaci sociopsycholofických kritérií dochází k rozdělení celku do skupin například podle životního stylu, napříkald:&lt;br /&gt;
* vegetariáni;&lt;br /&gt;
* cestovatelé;&lt;br /&gt;
* duchovní růst;&lt;br /&gt;
* jóga;&lt;br /&gt;
* skinhedi;&lt;br /&gt;
* fanoušci;&lt;br /&gt;
* anarchisti apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot;&amp;gt;Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebo podle charakteristiky osobnosti:&lt;br /&gt;
* podnikavost&lt;br /&gt;
* autoritativnost&lt;br /&gt;
* spokojenost&lt;br /&gt;
* cílevědomost&lt;br /&gt;
* dominantnost&lt;br /&gt;
* uzavřenost;&lt;br /&gt;
* a další&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve skutečnosti se totiž lidé vyskytující se ve stejné skupině od sebe velmi odlišují, což se zjišťuje zejména v praxi &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;. V rámci marketingu se &amp;lt;i&amp;gt;„zákazníci např. ve stejné věkové kategorii se mohou lišit v různých názorech, jako např. konzumace masa, vkus při zařizování bydlení či výběru oblečení atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt; Všechny zmíněné fakta závisí na životním stylu a osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Behaviorální kritéria===&lt;br /&gt;
A nakonec lze aplikovat behaviorální kritériá, jako jsou příčiny chování, postoje, frekvence nákupu, míra užívání. Díky vysoké specifikaci aplikovaných kriterií popisuje behaviorální přístup velice dobře výslednou cílovou skupinu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ukázky konkrétního pojetí cílových skupin==&lt;br /&gt;
===Filmový rating MPAA===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Proces zařazení filmu do jedné z 5 kategorií definovaných Americkou filmovou asociací (MPAA - Motion Picture Association of America). Kategorie vyjadřuje stupeň společenské závadnosti podle toho, zda a v jaké míře dané dílo obsahuje projevy násilí, hrubého jazyka, zobrazení nahoty a sexuálních scén, deviací apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt; Malý slovník filmových pojmů. Malý slovník filmových pojmů [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://kino.mnhradiste.cz/kino/slovnik&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;G&amp;lt;/b&amp;gt; – „dětský“, nesmí obsahovat žádné faktory společenské závadnosti (filmy Auta, Ratatouille)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG&amp;lt;/b&amp;gt; – může obsahovat mírné projevy násilí, nevýrazné zobrazení nahoty, nesmí obsahovat konzumaci drog (filmy Shrek Třetí, Letopisy Narnie: Princ Kaspian)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG-13&amp;lt;/b&amp;gt; – nejobsáhlejší kategorie; důrazné doporučení, aby děti do 13 let shlédli film pouze v doprovodu rodičů; smí obsahovat více nevhodných motivů (násilí, nahota, hrubý jazyk), nesmí zobrazovat užívání drog a nahotu sexuálního charakteru (filmy Spider-Man 3, Avatar, Piráti z Karibiku: Na konci světa, Indiana Jones a království křišťálové lebky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;R&amp;lt;/b&amp;gt; – mládež do 16 let smí na film pouze v doprovodu dospělé osoby. Film může obsahovat hrubý jazyk, výrazně násilné scény, užívání drog, nahotu spojenou se sexualitou (filmy Umučení Krista, Matrix, Hannibal, Gladiátor, 300: Bitva u Thermopyl)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;NC-17&amp;lt;/b&amp;gt; – film nesmí navštěvovat mládež do 17 let. Film obsahuje velmi výrazné projevy sexuality, násilí, hrubé mluvy apod. (filmy Desperado, Kill Bill, Pulp Fiction: Historky z podsvětí, série Saw)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Terénní sociální práce===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Terénní sociální práce je z hlediska zákona o sociálních službách realizována prostřednictvím terénních forem sociálních služeb. Sociální službou se přitom podle §3 a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společným znakem těchto služeb je jejich naplňování &amp;lt;i&amp;gt;v přirozeném sociálním prostředí, které § 3 d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vymezuje jako rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivce, rodiny a skupiny osob, na které se terénní sociální práce zvlášť zaměřuje, spojuje zejména skutečnost, že obvykle sami nevyhledávají institucionální pomoc&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Mezi nejčastější cílové skupiny terénní sociální práce patří:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* osoby ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých dochází ke kumulaci problémů (chudoba, dluhy, nezaměstnanost, lichva, špatný stav bydlení, špatný přístup ke službám, špatná kvalita vzdělání, kriminalita apod.), nebo osoby sociálním vyloučením ohrožené;&lt;br /&gt;
* osoby ohrožené závislostmi;&lt;br /&gt;
* osoby poskytující placené sexuální služby;&lt;br /&gt;
* děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy;&lt;br /&gt;
* rodiny s dětmi (nezávisle na tom, v jaké lokalitě žijí);&lt;br /&gt;
* osoby bez přístřeší;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Některé z důvodů, proč pomáhajícího pracovníka uvedené skupiny nekontaktují:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* neví, že služba existuje;&lt;br /&gt;
* nemohou pomoc vyhledat, protože v blízkém okolí není k dispozici;&lt;br /&gt;
* jejich aktuální životní situace jim ve vyhledání pomoci brání;&lt;br /&gt;
* nemají důvěru v oficiální instituce nebo s nimi mají špatnou zkušenost;&lt;br /&gt;
* mají obavu ze stigmatizace (např.se obávají posměchu okolí) či postihu;&lt;br /&gt;
* v přístupu k pomoci jsou znevýhodněni – nemají komunikační dovednosti, jsou imobilní, děti jsou např. závislé na tom, zda je rodiče přivedou;&lt;br /&gt;
* existující pomoc a služby nereagují na jejich potřeby;&lt;br /&gt;
* mohou se domnívat, že jejich problémy jsou tak rozsáhlé, že už nejsou řešitelné;&lt;br /&gt;
* nemají potřebu pomoc vyhledat či řešit svůj problém. Je to tedy společnost, obec atd., kdo pojmenuje problém a vyžaduje řešení – klient sám necítí potřebu svou situaci měnit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cílová skupina, kritéria skupin, rozdělení skupiny, terénní sociální práce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17287</id>
		<title>Cílová skupina</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17287"/>
		<updated>2015-02-17T22:52:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: úprava oddílu terénní práce&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Cílová skupina (anglicky target group, target audience) &amp;lt;i&amp;gt;„je taková skupina, která je přímo nebo nepřímo dotčena realizovaným projektem nebo z jeho realizovaných efektů má užitek, přičemž se zásadně na jeho realizaci nepodílí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slp&amp;quot;&amp;gt;Slovník pojmů. &amp;lt;i&amp;gt;Slovník pojmů - OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2005 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20100325200400/http://oprlz-jmk.cz/page.php?action=podkategorie&amp;amp;amp;id=14&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam==&lt;br /&gt;
Pojem cílové skupiny je významný pro mnohé profese od marketingových, vědních, učitelských po sociologické, obchodní i státní.  Určení cílové skupiny je &amp;lt;i&amp;gt;„nástrojem účinné a efektivní marketingové strategie, neboť znalost potřeb cílových skupin pomáhá při vývoji produktu, účinné cenové strategii, při výběru distribučních kanálů, tvoření a cílení reklamních sdělení i školení &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot;&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&amp;lt;/ref&amp;gt;.“ &amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělení do cílových skupin je významné i pro efektivní plánování a kontrolu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kritéria rozdělení==&lt;br /&gt;
===Geografická kritéria===&lt;br /&gt;
Jedná se o rozdělení celku podle geografických faktorů – teritoria, států, regionů, zemí, měst, krajů, podnebí, morfologie krajiny atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Demografická a socioekonomické kritéria===&lt;br /&gt;
U tohoto typu třídění celku se uvažují demografické faktory, jako je věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, početnost rodiny, životní styl, společenské postavení…&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Demografická kritéria jsou považována za základní typ třídění trhu, neboť nejlépe odliší přání a potřeby spotřebitelů, protože jsou s nimi úzce propojeny a dále zjišťování těchto dat je daleko snazší než u většiny ostatních&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;.“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Sociopsychologická kritéria===&lt;br /&gt;
Při aplikaci sociopsycholofických kritérií dochází k rozdělení celku do skupin například podle životního stylu, napříkald:&lt;br /&gt;
* vegetariáni;&lt;br /&gt;
* cestovatelé;&lt;br /&gt;
* duchovní růst;&lt;br /&gt;
* jóga;&lt;br /&gt;
* skinhedi;&lt;br /&gt;
* fanoušci;&lt;br /&gt;
* anarchisti apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot;&amp;gt;Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebo podle charakteristiky osobnosti:&lt;br /&gt;
* podnikavost&lt;br /&gt;
* autoritativnost&lt;br /&gt;
* spokojenost&lt;br /&gt;
* cílevědomost&lt;br /&gt;
* dominantnost&lt;br /&gt;
* uzavřenost;&lt;br /&gt;
* a další&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve skutečnosti se totiž lidé vyskytující se ve stejné skupině od sebe velmi odlišují, což se zjišťuje zejména v praxi &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;. V rámci marketingu se &amp;lt;i&amp;gt;„zákazníci např. ve stejné věkové kategorii se mohou lišit v různých názorech, jako např. konzumace masa, vkus při zařizování bydlení či výběru oblečení atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt; Všechny zmíněné fakta závisí na životním stylu a osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Behaviorální kritéria===&lt;br /&gt;
A nakonec lze aplikovat behaviorální kritériá, jako jsou příčiny chování, postoje, frekvence nákupu, míra užívání. Díky vysoké specifikaci aplikovaných kriterií popisuje behaviorální přístup velice dobře výslednou cílovou skupinu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ukázky konkrétního pojetí cílových skupin==&lt;br /&gt;
===Filmový rating MPAA===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Proces zařazení filmu do jedné z 5 kategorií definovaných Americkou filmovou asociací (MPAA - Motion Picture Association of America). Kategorie vyjadřuje stupeň společenské závadnosti podle toho, zda a v jaké míře dané dílo obsahuje projevy násilí, hrubého jazyka, zobrazení nahoty a sexuálních scén, deviací apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt; Malý slovník filmových pojmů. Malý slovník filmových pojmů [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://kino.mnhradiste.cz/kino/slovnik&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;G&amp;lt;/b&amp;gt; – „dětský“, nesmí obsahovat žádné faktory společenské závadnosti (filmy Auta, Ratatouille)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG&amp;lt;/b&amp;gt; – může obsahovat mírné projevy násilí, nevýrazné zobrazení nahoty, nesmí obsahovat konzumaci drog (filmy Shrek Třetí, Letopisy Narnie: Princ Kaspian)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG-13&amp;lt;/b&amp;gt; – nejobsáhlejší kategorie; důrazné doporučení, aby děti do 13 let shlédli film pouze v doprovodu rodičů; smí obsahovat více nevhodných motivů (násilí, nahota, hrubý jazyk), nesmí zobrazovat užívání drog a nahotu sexuálního charakteru (filmy Spider-Man 3, Avatar, Piráti z Karibiku: Na konci světa, Indiana Jones a království křišťálové lebky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;R&amp;lt;/b&amp;gt; – mládež do 16 let smí na film pouze v doprovodu dospělé osoby. Film může obsahovat hrubý jazyk, výrazně násilné scény, užívání drog, nahotu spojenou se sexualitou (filmy Umučení Krista, Matrix, Hannibal, Gladiátor, 300: Bitva u Thermopyl)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;NC-17&amp;lt;/b&amp;gt; – film nesmí navštěvovat mládež do 17 let. Film obsahuje velmi výrazné projevy sexuality, násilí, hrubé mluvy apod. (filmy Desperado, Kill Bill, Pulp Fiction: Historky z podsvětí, série Saw)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Terénní sociální práce===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Terénní sociální práce je z hlediska zákona o sociálních službách realizována prostřednictvím terénních forem sociálních služeb. Sociální službou se přitom podle §3 a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Jednotícím znakem těchto služeb je jejich naplňování v přirozeném sociálním prostředí, které § 3 d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vymezuje jako rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivce, rodiny a skupiny osob, na které se terénní sociální práce zvlášť zaměřuje, spojuje zejména skutečnost, že obvykle sami nevyhledávají institucionální pomoc&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Mezi nejčastější cílové skupiny terénní sociální práce patří:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* osoby ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých dochází ke kumulaci problémů (chudoba, dluhy, nezaměstnanost, lichva, špatný stav bydlení, špatný přístup ke službám, špatná kvalita vzdělání, kriminalita apod.), nebo osoby sociálním vyloučením ohrožené;&lt;br /&gt;
* osoby ohrožené závislostmi;&lt;br /&gt;
* osoby poskytující placené sexuální služby;&lt;br /&gt;
* děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy;&lt;br /&gt;
* rodiny s dětmi (nezávisle na tom, v jaké lokalitě žijí);&lt;br /&gt;
* osoby bez přístřeší;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Některé z důvodů, proč pomáhajícího pracovníka uvedené skupiny nekontaktují:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* neví, že služba existuje;&lt;br /&gt;
* nemohou pomoc vyhledat, protože v blízkém okolí není k dispozici;&lt;br /&gt;
* jejich aktuální životní situace jim ve vyhledání pomoci brání;&lt;br /&gt;
* nemají důvěru v oficiální instituce nebo s nimi mají špatnou zkušenost;&lt;br /&gt;
* mají obavu ze stigmatizace (např.se obávají posměchu okolí) či postihu;&lt;br /&gt;
* v přístupu k pomoci jsou znevýhodněni – nemají komunikační dovednosti, jsou imobilní, děti jsou např. závislé na tom, zda je rodiče přivedou;&lt;br /&gt;
* existující pomoc a služby nereagují na jejich potřeby;&lt;br /&gt;
* mohou se domnívat, že jejich problémy jsou tak rozsáhlé, že už nejsou řešitelné;&lt;br /&gt;
* nemají potřebu pomoc vyhledat či řešit svůj problém. Je to tedy společnost, obec atd., kdo pojmenuje problém a vyžaduje řešení – klient sám necítí potřebu svou situaci měnit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cílová skupina, kritéria skupin, rozdělení skupiny, terénní sociální práce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17286</id>
		<title>Cílová skupina</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=17286"/>
		<updated>2015-02-17T22:42:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: Založena nová stránka s textem „Cílová skupina (anglicky target group, target audience) &amp;lt;i&amp;gt;„je taková skupina, která je přímo nebo nepřímo dotčena realizovaným projektem nebo …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Cílová skupina (anglicky target group, target audience) &amp;lt;i&amp;gt;„je taková skupina, která je přímo nebo nepřímo dotčena realizovaným projektem nebo z jeho realizovaných efektů má užitek, přičemž se zásadně na jeho realizaci nepodílí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slp&amp;quot;&amp;gt;Slovník pojmů. &amp;lt;i&amp;gt;Slovník pojmů - OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2005 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20100325200400/http://oprlz-jmk.cz/page.php?action=podkategorie&amp;amp;amp;id=14&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam==&lt;br /&gt;
Pojem cílové skupiny je významný pro mnohé profese od marketingových, vědních, učitelských po sociologické, obchodní i státní.  Určení cílové skupiny je &amp;lt;i&amp;gt;„nástrojem účinné a efektivní marketingové strategie, neboť znalost potřeb cílových skupin pomáhá při vývoji produktu, účinné cenové strategii, při výběru distribučních kanálů, tvoření a cílení reklamních sdělení i školení &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot;&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&amp;lt;/ref&amp;gt;.“ &amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělení do cílových skupin je významné i pro efektivní plánování a kontrolu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kritéria rozdělení==&lt;br /&gt;
===Geografická kritéria===&lt;br /&gt;
Jedná se o rozdělení celku podle geografických faktorů – teritoria, států, regionů, zemí, měst, krajů, podnebí, morfologie krajiny atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Demografická a socioekonomické kritéria===&lt;br /&gt;
U tohoto typu třídění celku se uvažují demografické faktory, jako je věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, početnost rodiny, životní styl, společenské postavení…&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Demografická kritéria jsou považována za základní typ třídění trhu, neboť nejlépe odliší přání a potřeby spotřebitelů, protože jsou s nimi úzce propojeny a dále zjišťování těchto dat je daleko snazší než u většiny ostatních&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;.“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Sociopsychologická kritéria===&lt;br /&gt;
Při aplikaci sociopsycholofických kritérií dochází k rozdělení celku do skupin například podle životního stylu, napříkald:&lt;br /&gt;
* vegetariáni;&lt;br /&gt;
* cestovatelé;&lt;br /&gt;
* duchovní růst;&lt;br /&gt;
* jóga;&lt;br /&gt;
* skinhedi;&lt;br /&gt;
* fanoušci;&lt;br /&gt;
* anarchisti apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot;&amp;gt;Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebo podle charakteristiky osobnosti:&lt;br /&gt;
* podnikavost&lt;br /&gt;
* autoritativnost&lt;br /&gt;
* spokojenost&lt;br /&gt;
* cílevědomost&lt;br /&gt;
* dominantnost&lt;br /&gt;
* uzavřenost;&lt;br /&gt;
* a další&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve skutečnosti se totiž lidé vyskytující se ve stejné skupině od sebe velmi odlišují, což se zjišťuje zejména v praxi &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;. V rámci marketingu se &amp;lt;i&amp;gt;„zákazníci např. ve stejné věkové kategorii se mohou lišit v různých názorech, jako např. konzumace masa, vkus při zařizování bydlení či výběru oblečení atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt; Všechny zmíněné fakta závisí na životním stylu a osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Behaviorální kritéria===&lt;br /&gt;
A nakonec lze aplikovat behaviorální kritériá, jako jsou příčiny chování, postoje, frekvence nákupu, míra užívání. Díky vysoké specifikaci aplikovaných kriterií popisuje behaviorální přístup velice dobře výslednou cílovou skupinu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ukázky konkrétního pojetí cílových skupin==&lt;br /&gt;
===Filmový rating MPAA===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Proces zařazení filmu do jedné z 5 kategorií definovaných Americkou filmovou asociací (MPAA - Motion Picture Association of America). Kategorie vyjadřuje stupeň společenské závadnosti podle toho, zda a v jaké míře dané dílo obsahuje projevy násilí, hrubého jazyka, zobrazení nahoty a sexuálních scén, deviací apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt; Malý slovník filmových pojmů. Malý slovník filmových pojmů [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://kino.mnhradiste.cz/kino/slovnik&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;G&amp;lt;/b&amp;gt; – „dětský“, nesmí obsahovat žádné faktory společenské závadnosti (filmy Auta, Ratatouille)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG&amp;lt;/b&amp;gt; – může obsahovat mírné projevy násilí, nevýrazné zobrazení nahoty, nesmí obsahovat konzumaci drog (filmy Shrek Třetí, Letopisy Narnie: Princ Kaspian)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;PG-13&amp;lt;/b&amp;gt; – nejobsáhlejší kategorie; důrazné doporučení, aby děti do 13 let shlédli film pouze v doprovodu rodičů; smí obsahovat více nevhodných motivů (násilí, nahota, hrubý jazyk), nesmí zobrazovat užívání drog a nahotu sexuálního charakteru (filmy Spider-Man 3, Avatar, Piráti z Karibiku: Na konci světa, Indiana Jones a království křišťálové lebky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;R&amp;lt;/b&amp;gt; – mládež do 16 let smí na film pouze v doprovodu dospělé osoby. Film může obsahovat hrubý jazyk, výrazně násilné scény, užívání drog, nahotu spojenou se sexualitou (filmy Umučení Krista, Matrix, Hannibal, Gladiátor, 300: Bitva u Thermopyl)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;b&amp;gt;NC-17&amp;lt;/b&amp;gt; – film nesmí navštěvovat mládež do 17 let. Film obsahuje velmi výrazné projevy sexuality, násilí, hrubé mluvy apod. (filmy Desperado, Kill Bill, Pulp Fiction: Historky z podsvětí, série Saw)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Terénní sociální práce===&lt;br /&gt;
Jednotlivce, rodiny a skupiny osob, na které se terénní sociální práce zvlášť zaměřuje, spojuje zejména skutečnost, že obvykle sami nevyhledávají institucionální pomoc&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Některé z důvodů, proč pomáhajícího pracovníka níže uvedené skupiny nekontaktují:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;neví, že služba existuje;&lt;br /&gt;
* nemohou pomoc vyhledat, protože v blízkém okolí není k dispozici;&lt;br /&gt;
* jejich aktuální životní situace jim ve vyhledání pomoci brání;&lt;br /&gt;
* nemají důvěru v oficiální instituce nebo s nimi mají špatnou zkušenost;&lt;br /&gt;
* mají obavu ze stigmatizace (např.se obávají posměchu okolí) či postihu;&lt;br /&gt;
* v přístupu k pomoci jsou znevýhodněni – nemají komunikační dovednosti, jsou imobilní, děti jsou např. závislé na tom, zda je rodiče přivedou;&lt;br /&gt;
* existující pomoc a služby nereagují na jejich potřeby;&lt;br /&gt;
* mohou se domnívat, že jejich problémy jsou tak rozsáhlé, že už nejsou řešitelné;&lt;br /&gt;
* nemají potřebu pomoc vyhledat či řešit svůj problém. Je to tedy společnost, obec atd., kdo pojmenuje problém a vyžaduje řešení – klient sám necítí potřebu svou situaci měnit.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Mezi nejčastější cílové skupiny terénní sociální práce patří:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;osoby ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých dochází ke kumulaci problémů (chudoba, dluhy, nezaměstnanost, lichva, špatný stav bydlení, špatný přístup ke službám, špatná kvalita vzdělání, kriminalita apod.), nebo osoby sociálním vyloučením ohrožené;&lt;br /&gt;
* osoby ohrožené závislostmi;&lt;br /&gt;
* osoby poskytující placené sexuální služby;&lt;br /&gt;
* děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy;&lt;br /&gt;
* rodiny s dětmi (nezávisle na tom, v jaké lokalitě žijí);&lt;br /&gt;
* osoby bez přístřeší;&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
===Zdroje===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cílová skupina, kritéria skupin, rozdělení skupiny, terénní sociální práce&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Institucion%C3%A1ln%C3%AD_repozit%C3%A1%C5%99&amp;diff=16906</id>
		<title>Institucionální repozitář</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Institucion%C3%A1ln%C3%AD_repozit%C3%A1%C5%99&amp;diff=16906"/>
		<updated>2015-02-06T14:26:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: doplněna klíčová slova&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Institucionální repozitář''' je jedním z typů [[digitální repozitář|digitálního úložiště]] (repozitáře) s [[Open Access|otevřeným přístupem]], jehož různorodý obsah je vázán na konkrétní instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologická databáze pak institucionální repozitář definuje jako &amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;digitální repozitář obsahující digitální dokumenty, které jsou produktem výzkumné, vědecké, vývojové a další tvůrčí činnosti konkrétní instituce nebo konkrétního konsorcia.&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. &amp;lt;i&amp;gt;Institucionální repozitář.&amp;lt;/i&amp;gt; In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014622&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Obsah repozitářů==&lt;br /&gt;
Podle Paula Genoniho&amp;lt;ref name=&amp;quot;gen&amp;quot;&amp;gt;GENONI, Paul. Content in institutional repositories: a collection management issue. &amp;lt;i&amp;gt;Library Management.&amp;lt;/i&amp;gt; 2004, vol. 25, iss. 6/7, s. 300- 306.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který ve uvadí ve své práci výzkumy, ze kterých vyplývá, &amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;že se institucionální repozitáře mohou stát vhodným místem pro mnoho druhů šedé literatury a nepublikovaných materiálů&amp;lt;ref name=&amp;quot;gen&amp;quot;/&amp;gt;&amp;quot;&amp;lt;/i&amp;gt;, a to:&lt;br /&gt;
* preprinty&lt;br /&gt;
* podkladové studie&lt;br /&gt;
* diplomové a dizertační práce,&lt;br /&gt;
* výzkumné a technické zprávy&lt;br /&gt;
* sborníky z konferencí&lt;br /&gt;
* bulletiny a letáky součástí instituce,&lt;br /&gt;
* dokumenty k žádostem o granty&lt;br /&gt;
* zprávy o činnosti&lt;br /&gt;
* zprávy a memoranda&lt;br /&gt;
* statistické zprávy,&lt;br /&gt;
* technická dokumentace či průzkumy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kral&amp;quot;&amp;gt;KRÁLOVÁ, Jaroslava. &amp;lt;i&amp;gt;Problematika aplikace myšlenky Open Access do praxe v akademickém prostředí.&amp;lt;/i&amp;gt; Brno, 2011. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Věra Jurmanová Volemanová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S obsahem repozitářů je dále spojena i otázka vědeckých dat sloužících pro výzkum nebo jako podklad článku. Například z článku Almy Swan vyplývá doporučení, že vědecká data měla být součástí institucionálních repozitářů&amp;lt;ref&amp;gt;SWAN, Alma. Institutional repositories – now and next [online]. 2011 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z:http://eprints.soton.ac.uk/271471/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příležitost pro repozitáře jsou například pravidla programu Evropské unie Horizont 2020 stanovují příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (a u některých vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Software pro institucionální repozitáře==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OpenDOAR-sw-5-2-2015.png|náhled|Přehled používaného SW pro institucionální repozitáře|384x384px]]Vzhledem k charakteru repozitářů je celosvětovým trendem použití volně dostupných (open source) řešení. Podle statistik adresáře [http://www.opendoar.org OpenDOAR] je nejčastěji využívat software [http://www.dspace.org DSpace] a [http://www.eprints.org/ EPrints]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DSpace===&lt;br /&gt;
[http://dspace.org/ DSpace] je vyvíjen knihovnami na MIT (Massachusetts Institute of Technology) a Hewlett-Packard Labs. Záměrem je vytvoření softwaru pro univerzální otevřenou digitální knihovnu pro MIT, který bude volně využitelný i dalšími institucemi. První verze byla zveřejněna v listopadu 2002. Od té doby byl již instalován a je provozován&lt;br /&gt;
ve více než 100 institucích po celém světě. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot;&amp;gt;LHOTÁK, Martin. Open source pro digitální knihovnu. IN Automatizace knihovnických procesů : sborník z 11. ročníku semináře pořádaného ve dnech 16. – 17. května 2007 v Liberci. Praha : ČVUT v Praze – Výpočetní a informační centrum, 2007. Dostupný také z WWW: &amp;lt;http://www.akvs.cz/akp-2007/09-lhotak.pdf&amp;gt;. ISBN 978-80-01-03691-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Komunita kolem DSpace je velmi aktivní, jsou pořádána pravidelná setkání uživatelů a vývojářů. Pro vývoj a akceptaci nových prvků jsou definována jasná pravidla. V podstatě každý může přispívat. Do oficiální verze jsou přijaty úpravy schválené komisí složenou z hlavních vývojářů. Vývoj je technologicky zajišťován přes [http://sourceforge.net SourceForge].&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je repozitář pro ukládání dat a webové rozhraní pro uživatele i pro administrátory. DSpace podporuje řadu standardů pro popis, komunikaci a jednoznačnou identifikaci. Používá Dublin Core pro popisná metadata, podporuje protokol OAI-PMH v2.0 pro sdílení metadat s jinými systémy, pro definici jednoznačných identifikátorů URN používá CRNI Handles.&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===EPrints===&lt;br /&gt;
[http://www.eprints.org/ EPrints] je webově založený institucionální repozitář pro open access vyvíjený na University of Southampton. Je určen především pro publikování, sdílení a archivaci vědecké literatury, tezí, zpráv a multimédií. Systém je&lt;br /&gt;
multilinguální a je kompatibilní s OAI.&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Po instalaci je možné EPrints okamžitě provozovat, disponuje funkčním uživatelským a administrátorským rozhraním. Jeho primární určení a tím i celkové nastavení, nemusí vyhovovat jiným typům dokumentů. Pro publikování vědeckých dokumentů je to pro mnoho institucí velmi vhodné řešení připravené k okamžitému použití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro komunikace s externím prostředím je implementované OAI-PMH.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázků===&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Repositories&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
repozitář, digitální repozitář, institucionální repozitář, vědecké publikace, vědecká data, dspace, eprints&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;diff=16905</id>
		<title>Recenzní řízení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;diff=16905"/>
		<updated>2015-02-06T14:25:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: doplněna klíčová slova&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Recenzním řízením''' (angl. peer-review) se rozumí &amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;proces odborného kritického posouzení vědeckých prací před jejich vydáním, který zajišťuje kvalitu odborných textů&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;nk&amp;quot;&amp;gt;NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. &amp;lt;i&amp;gt;RECENZNÍ ŘÍZENÍ&amp;lt;/i&amp;gt; [Elektronický dokument]. 2012 [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/recenzni_rizeni.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nebo také:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Proces, kdy odborníci kriticky hodnotí vědeckou práci před jejím vydáním, posuzují, zda odpovídá standardům, a posléze autor/autoři na základě připomínek posuzovatelů (recenzentů) upraví svou práci do konečné podoby, která se zveřejní.''&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Recenzní řízení. In: KTD: &amp;lt;i&amp;gt;Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014550&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní rozdělení==&lt;br /&gt;
*'''Otevřené recenzní řízení''' &lt;br /&gt;
Autoři jsou informováni o jménech posuzovatelů a také recenzenti znají totožnost autora (popř. autorů) článku. Například časopis ProInflow&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Pro Inflow Časopis pro informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-01-20]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* '''Anonymní recenzní řízení''' &lt;br /&gt;
Recenzenti neznají autory textu a naopak. Například časopis Národopisná revue. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národopisná revue.&amp;lt;/i&amp;gt; Strážnice: Ústav lidové kultury, 2015. ISSN 0862-8351. Dostupné z: http://revue.nulk.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Typický průběh řízení==&lt;br /&gt;
# '''Tzv. před-recenzní kontrola'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; redakce posuzuje, zda rukopis splňuje základní požadavky kladené na vědecký/odborný článek. Jsou-li nalezeny závažné nedostatky, je text rovnou odmítnut. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''První fáze recenzního řízení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt; V první fázi je příspěvek hodnocen redakcí časopisu. Zkoumá se, zda téma a charakter článku odpovídá zaměření vědeckého časopisu a zároveň zda je rukopis formálně zprávě, tj. že odpovídá pokynům pro autory daného časopisu. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Druhá fáze recenzního řízení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;V druhé fázi řízení dochází k předání rukopisu zpravidla dvou nezávislým recenzentům. Alespoň jeden z nich by neměl být s autorem spjat ať institucionálně, osobně či pracovně. Recenzenti ve svém odborném posudku buď rukopis doporučí, nedoporučí anebo mají připomínky od drobných po zásadní, kdy mohou navrhnout přepracování článku. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Závěrečná fáze'''&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;V případě, kdy se recenzenti neshodnou, či autor na základě připomínek rukopis přepracuje, ale není zřejmé, jestli vyhověl, může být přizván další recenzent. Nakonec ale téměř vždy má poslední slovo šéfredaktor odborného časopisu, který rozhodne, zdali článek bude nebo nebude vydán.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá redakce odborného časopisu publikuje podmínky recenzního řízení (zpravidla online), kde deklaruje typ řízení, formální požadavky a průběh řízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literaturua===&lt;br /&gt;
*NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. &amp;lt;i&amp;gt;RECENZNÍ ŘÍZENÍ&amp;lt;/i&amp;gt; [Elektronický dokument]. 2012 [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/recenzni_rizeni.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. PROINFLOW. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení | pro.inflow.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/recenzni-rizeni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. JURISPRUDENCE, Právnická fakulta UK. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení | Jurisprudence&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.jurisprudence.cz/cz/recenzni-rizeni.c-7.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. INSTITUT OCHRANY OBYVATELSTVA LÁZNĚ BOHDANEČ. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení - The Science for Population Protection&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [2014] [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.population-protection.eu/recenzni-rizeni.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení: Časopis Orbis scholae. ČASOPIS ORBIS SCHOLAE. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [2014] [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.orbisscholae.cz/recenzni-rizeni/informace-o-recenznim-rizeni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
recenzní řízení, peer-review, odborný časopis, publikování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=16904</id>
		<title>Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=16904"/>
		<updated>2015-02-06T14:23:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: doplněna klíčová slova&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Princip „&amp;lt;i&amp;gt;Open Access neboli otevřený přístup prosazuje myšlenku okamžitého, nepřetržitého a neomezeného online přístupu zejména k vědeckým poznatkům.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Králová, J. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Problematika aplikace myšlenky Open Access do praxe v akademickém prostředí.&amp;lt;/i&amp;gt; Magisterská diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, Brno. Získáno 2015-01-29, z http://is.muni.cz/th/217222/ff_m/Diplomova_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování &amp;lt;b&amp;gt;bezplatně&amp;lt;/b&amp;gt;, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt;. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody==&lt;br /&gt;
'''Mezi hlavní výhody přístupu patří:'''&lt;br /&gt;
* neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* rychlé sdílení nových poznatků;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* účinná vědecká komunikace;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zviditelnění autorů a výsledků jejich vědecké práce;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* větší využívání a větší ohlas publikací;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní strategie publikování v rámci otevřeného přístupu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zlatá cesta''' ''(anglicky: gold open access, gold route to open access, gold open access publishing apod.)''&lt;br /&gt;
autoři publikují v otevřeném časopise, který poskytuje okamžitý otevřený přístup ke všem článkům na webu vydavatele. Vydavatel může po autorech, jejichž články přijme k publikování, požadovat úhradu poplatků za zpracování článku (angl. article processing charges, APCs, což ale neplatí vždy, např. je-li vydavatelem univerzita, tj. nekomerční vydavatel, nebývají zpravidla poplatky vyžadovány). &amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;&amp;gt;Co je to OA?. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 1998–2015, 2015-01-08 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zelená cesta''' ''(anglicky: green open access, green route to open access, author-archived open access apod.)''&lt;br /&gt;
autoři publikují v jakémkoliv časopise založeném na předplatném a následně uloží (auto-archivují, angl. self-archiving, self deposit apod.) článek, resp. finální autorskou verzi článku přijatého ke zveřejnění po recenzním řízení, v otevřeném institucionálním nebo oborovém repozitáři. Uložený článek může být okamžitě přístupný bez omezení, nebo může podléhat embargu vydavatele; v takovém případě může být zájemcům zpřístupněn na základě individuální (automatické) žádosti zaslané autorovi (jde o tzv. ID/OA model  , Immediate Deposit, Optional Access).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==„Gratis“ vs „Libre“==&lt;br /&gt;
Oproti strategiím publikovaní (zlatá a zelená cesta) pojmy „gratis“ a „libre“ označují díla atributy otevřeného přístupu. Atribut „gratis“ znamená, že dílo (článek) je přístupný zdarma.  Tedy odstraňuje finanční bariéry v přístupu k informacím a v zásadě poskytuje čtenáři právo číst, stahovat a tisknout.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naproti tomu atribut „libre“ představuje rovněž bezplatný přístup, avšak zdarma a bez dalších překážek je publikace k dispozici i pro další způsoby využívání i opětovné použití. „Libre otevřený přístup“ je tedy rozšířen o právo vytvářet kopie, šířit je, prohledávat, propojovat, využívat a vytěžovat. Práva na opětovné použití jsou určována příslušnou licencí Creative Commons, zpravidla vyžadující přiznání autorství původních autorů (licence CC-BY).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Open Access Week==&lt;br /&gt;
V ČR se již od roku 2010 pravidelně koná &amp;quot;Týden Open Access&amp;quot; jehož cílem je rozšířit povědomí o problematice otevřeného přístupu mezi vědecké pracovníky a studenty a informovat o výhodách, které jim publikování v režimu OA přináší. &amp;lt;ref&amp;gt;Open Access Week. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week ÚK ČVUT&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access-week/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strategie OA v ČR==&lt;br /&gt;
Otevřeným přístupem vědeckých informací se zabývala na svém 291. zasedání ze dne 28.února 2014 i Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI)  s doporučeními: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Aby ČR přijala a podpořila národní strategii otevřeného přístupu v souladu s Doporučením Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání. &lt;br /&gt;
#Výzkumným organizacím&lt;br /&gt;
## podporovat budování repozitářů s otevřeným přístupem;&lt;br /&gt;
## vyzvat výzkumné pracovníky, aby výsledky svého výzkumu zveřejňovali buď v otevřených časopisech nebo v institucionálních či předmětových repozitářích; &lt;br /&gt;
## přijmout vnitřní předpisy a pravidla naplňování zásad otevřeného přístupu&lt;br /&gt;
## zabývat se problematikou ukládání a zpřístupňování výzkumných dat;&lt;br /&gt;
# poskytovatelům podpory v oblasti výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
## podporovat v rámci svěřených kompetenci po vzoru Evropské komise politiku otevřeného přístupu a podle jejího doporučení 3 na národní úrovni, &lt;br /&gt;
## požadovat otevřený přístup k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Východiska pro doporučení RVVI===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Berlínská deklarace otevřeného přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách''' z října 2003 &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která vyzývá výzkumné instituce a organizace k podpoře modelu otevřeného přístupu při šíření vědeckých poznatků a jejich využívání s co nejmenšími omezeními;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Deklarace OECD o otevřeném přístupu k výzkumným údajům financovaným z veřejných zdrojů'''  z roku 2004; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady''' z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
open access, vědecké práce, publikování, auto-archivace, akademické prostředí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16903</id>
		<title>Veřejný prostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16903"/>
		<updated>2015-02-06T14:21:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: doplněna klíčová slova&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejný prostor''' je ''„…fyzické nebo virtuální prostředí, kde spolu vstupují do styku lidé záměrně i náhodně bez vlastní volby a komunikují mezi sebou.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot;&amp;gt;RYNDA,  Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Studie 4.4: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: FHS. UK, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je každý prostor (nejenom fyzický), který slouží veřejným zájmům. Do veřejného prostoru vstupují aktéři, kteří se zde záměrně, nebo náhodně setkávají a komunikují spolu. Veřejný prostor je „''… prostředím, kde se střetávají zájmy individuální, osobní, soukromé, skupinové, komerční, tržní, politické…''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot; /&amp;gt;“  &lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je úzce spjat s dějinami města. Město se stává místem [[komunikace]] a směny. Přebytek a investice do výstavby svádějí lidi ve větším počtu na menší místo obvykle vymezené hradbami. V této chvíli spolu lidé mohou komunikovat. Prostoru ve městě je málo a objevuje se vyjednávání a soupeření o prostor.&amp;lt;ref&amp;gt;SOKOL, Jan. 2001. &amp;lt;i&amp;gt;Člověk jako osoba.&amp;lt;/i&amp;gt; Portál. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Struktura veřejného prostoru==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejný prostor musí mít určitou strukturu, aby se v něm jednotliví aktéři mohli orientovat, případně se s ním identifikovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ln&amp;quot;&amp;gt;LYNCH, Kevin. 2004. &amp;lt;i&amp;gt;Obraz města- The Image of the City.&amp;lt;/i&amp;gt; Poligon. Praha / SCHULZE, Norbert, Christian. 2010. Genius loci. Dokořán. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle Linche si tak například městký veřejný prostor utváří určitou svéráznou Image. Jedince se v prostoru orientuje pomocí specifických a konkrétních znaků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ln&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Koncepce násilí a moci==&lt;br /&gt;
Podle Foucoulta&amp;lt;ref&amp;gt;FOUCAULT, Michel. 2000. &amp;lt;i&amp;gt;Dohlížet a trestat&amp;lt;/i&amp;gt;, Dauphin. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; dochází ve veřejném prostoru k souboji o moc. Jediným „ručitelem“ pro fungování veřejného prostoru se spolu s modernizací stává stát. Stát má podle Foucoulta monopol k použití násilí a dohledu. Do přemýšlení o veřejném prostoru se tak dostává pojem dohledu. Jeho všudypřítomnost vede aktéry k disciplinarizaci a sebedisciplinarizaci. Aktér nikdy neví,  je–li zrovna sledován. Disciplína je ve veřejném prostoru klíčová. Na druhou stranu je klíčová i [[důvěra]]. Aktéři si ve veřejném prostoru musí důvěřovat, musí předvídat své chování navzájem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další přístupy k veřejnému prostoru==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vyjednávání a „právo na město“===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Henri Lefebvre prosazuej pohled na veřejný prostor jako na arénu, ve které jednotlivý aktéři vyjednávají o svoji pozici ve veřejném prostoru (města) a mohou také prosazovat své „právo na město“ ve chvíli, kdy jsou z veřejného prostoru města vylučováni. Dojde – li k takovému vyloučení, přestane veřejný prostor jakožto veřejný fungovat&amp;lt;ref&amp;gt;LEFEBVRE, Henri. 1996. &amp;lt;i&amp;gt;Writings on cities.&amp;lt;/i&amp;gt; Blckwell publishers. Oxford&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
===Interpretativní přístup===&lt;br /&gt;
„Podle interpretativního přístupu je veřejný prostor rekonstruovatelný a popsatelný jako aktivně utvářený a sdílený soubor významů&amp;lt;ref name=&amp;quot;kracmar&amp;quot;&amp;gt;KRAČMAR, Vojtěch. &amp;lt;i&amp;gt;MEZI CHODNÍKEM A SILNICÍ: Kmen městských cyklistů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/139481/. Diplomová práce. FHS UK Praha. Vedoucí práce Mgr. Hedvika Novotná.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;. „Skrze analýzu významů a reprezentací, které se ve veřejném prostoru konstituují, vyjednávají, konzervují, mění, zanikají a navzájem utkávají&amp;lt;ref&amp;gt;POSPĚCH, Pavel. 2013. &amp;lt;i&amp;gt;Městský veřejný prostor: interpretativní přístup.&amp;lt;/i&amp;gt; Sociologicky časopis/Czech Sociological Review, 2013, Vol. 49, No. 1. Praha&amp;lt;/ref&amp;gt;“.&lt;br /&gt;
&amp;quot;Veřejný prostor je dle Intrepretativního přístupu fluidním a neustále se proměňujícím prostředím, které každý aktér neustále utváří. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kracmar&amp;quot; /&amp;gt; Podle Petříčka&amp;lt;ref&amp;gt;PETŘÍČEK, Miroslav. 2004. &amp;lt;i&amp;gt;Radiofejetony.&amp;lt;/i&amp;gt; Elektornicky:&lt;br /&gt;
http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2004/05/040528_radiofejeton.shtml, dostupné k 4.2.2015&amp;lt;/ref&amp;gt; je důležité být ve veřejném prostoru vidět. Aktéři se tak stávají herci, kteří hrají svou roli, a vysílají signály o svém postavení, směřování a svých cílech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha.&lt;br /&gt;
* SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha.&lt;br /&gt;
* BAUMAN, Zygmund. 2000. Úvahy o postmoderní době. Sociologické nakladatelství. Praha.&lt;br /&gt;
* RYNDA, Ivan. 2012. Communitas pro praxis – e-learning pro KA1.Studie 4.4.: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. FHS. UK. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
veřejný prostor, místo, město, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16902</id>
		<title>Veřejný prostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16902"/>
		<updated>2015-02-06T14:17:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: /* Koncepce násilí a moci */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Veřejný prostor''' je ''„…fyzické nebo virtuální prostředí, kde spolu vstupují do styku lidé záměrně i náhodně bez vlastní volby a komunikují mezi sebou.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot;&amp;gt;RYNDA,  Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Studie 4.4: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: FHS. UK, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je každý prostor (nejenom fyzický), který slouží veřejným zájmům. Do veřejného prostoru vstupují aktéři, kteří se zde záměrně, nebo náhodně setkávají a komunikují spolu. Veřejný prostor je „''… prostředím, kde se střetávají zájmy individuální, osobní, soukromé, skupinové, komerční, tržní, politické…''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot; /&amp;gt;“  &lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je úzce spjat s dějinami města. Město se stává místem [[komunikace]] a směny. Přebytek a investice do výstavby svádějí lidi ve větším počtu na menší místo obvykle vymezené hradbami. V této chvíli spolu lidé mohou komunikovat. Prostoru ve městě je málo a objevuje se vyjednávání a soupeření o prostor.&amp;lt;ref&amp;gt;SOKOL, Jan. 2001. &amp;lt;i&amp;gt;Člověk jako osoba.&amp;lt;/i&amp;gt; Portál. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Struktura veřejného prostoru==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejný prostor musí mít určitou strukturu, aby se v něm jednotliví aktéři mohli orientovat, případně se s ním identifikovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ln&amp;quot;&amp;gt;LYNCH, Kevin. 2004. &amp;lt;i&amp;gt;Obraz města- The Image of the City.&amp;lt;/i&amp;gt; Poligon. Praha / SCHULZE, Norbert, Christian. 2010. Genius loci. Dokořán. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle Linche si tak například městký veřejný prostor utváří určitou svéráznou Image. Jedince se v prostoru orientuje pomocí specifických a konkrétních znaků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ln&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Koncepce násilí a moci==&lt;br /&gt;
Podle Foucoulta&amp;lt;ref&amp;gt;FOUCAULT, Michel. 2000. &amp;lt;i&amp;gt;Dohlížet a trestat&amp;lt;/i&amp;gt;, Dauphin. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; dochází ve veřejném prostoru k souboji o moc. Jediným „ručitelem“ pro fungování veřejného prostoru se spolu s modernizací stává stát. Stát má podle Foucoulta monopol k použití násilí a dohledu. Do přemýšlení o veřejném prostoru se tak dostává pojem dohledu. Jeho všudypřítomnost vede aktéry k disciplinarizaci a sebedisciplinarizaci. Aktér nikdy neví,  je–li zrovna sledován. Disciplína je ve veřejném prostoru klíčová. Na druhou stranu je klíčová i [[důvěra]]. Aktéři si ve veřejném prostoru musí důvěřovat, musí předvídat své chování navzájem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další přístupy k veřejnému prostoru==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vyjednávání a „právo na město“===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Henri Lefebvre prosazuej pohled na veřejný prostor jako na arénu, ve které jednotlivý aktéři vyjednávají o svoji pozici ve veřejném prostoru (města) a mohou také prosazovat své „právo na město“ ve chvíli, kdy jsou z veřejného prostoru města vylučováni. Dojde – li k takovému vyloučení, přestane veřejný prostor jakožto veřejný fungovat&amp;lt;ref&amp;gt;LEFEBVRE, Henri. 1996. &amp;lt;i&amp;gt;Writings on cities.&amp;lt;/i&amp;gt; Blckwell publishers. Oxford&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
===Interpretativní přístup===&lt;br /&gt;
„Podle interpretativního přístupu je veřejný prostor rekonstruovatelný a popsatelný jako aktivně utvářený a sdílený soubor významů&amp;lt;ref name=&amp;quot;kracmar&amp;quot;&amp;gt;KRAČMAR, Vojtěch. &amp;lt;i&amp;gt;MEZI CHODNÍKEM A SILNICÍ: Kmen městských cyklistů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/139481/. Diplomová práce. FHS UK Praha. Vedoucí práce Mgr. Hedvika Novotná.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;. „Skrze analýzu významů a reprezentací, které se ve veřejném prostoru konstituují, vyjednávají, konzervují, mění, zanikají a navzájem utkávají&amp;lt;ref&amp;gt;POSPĚCH, Pavel. 2013. &amp;lt;i&amp;gt;Městský veřejný prostor: interpretativní přístup.&amp;lt;/i&amp;gt; Sociologicky časopis/Czech Sociological Review, 2013, Vol. 49, No. 1. Praha&amp;lt;/ref&amp;gt;“.&lt;br /&gt;
&amp;quot;Veřejný prostor je dle Intrepretativního přístupu fluidním a neustále se proměňujícím prostředím, které každý aktér neustále utváří. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kracmar&amp;quot; /&amp;gt; Podle Petříčka&amp;lt;ref&amp;gt;PETŘÍČEK, Miroslav. 2004. &amp;lt;i&amp;gt;Radiofejetony.&amp;lt;/i&amp;gt; Elektornicky:&lt;br /&gt;
http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2004/05/040528_radiofejeton.shtml, dostupné k 4.2.2015&amp;lt;/ref&amp;gt; je důležité být ve veřejném prostoru vidět. Aktéři se tak stávají herci, kteří hrají svou roli, a vysílají signály o svém postavení, směřování a svých cílech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha.&lt;br /&gt;
* SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha.&lt;br /&gt;
* BAUMAN, Zygmund. 2000. Úvahy o postmoderní době. Sociologické nakladatelství. Praha.&lt;br /&gt;
* RYNDA, Ivan. 2012. Communitas pro praxis – e-learning pro KA1.Studie 4.4.: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. FHS. UK. Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=16901</id>
		<title>Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=16901"/>
		<updated>2015-02-06T14:16:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Princip „&amp;lt;i&amp;gt;Open Access neboli otevřený přístup prosazuje myšlenku okamžitého, nepřetržitého a neomezeného online přístupu zejména k vědeckým poznatkům.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Králová, J. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Problematika aplikace myšlenky Open Access do praxe v akademickém prostředí.&amp;lt;/i&amp;gt; Magisterská diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, Brno. Získáno 2015-01-29, z http://is.muni.cz/th/217222/ff_m/Diplomova_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování &amp;lt;b&amp;gt;bezplatně&amp;lt;/b&amp;gt;, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt;. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody==&lt;br /&gt;
'''Mezi hlavní výhody přístupu patří:'''&lt;br /&gt;
* neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* rychlé sdílení nových poznatků;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* účinná vědecká komunikace;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zviditelnění autorů a výsledků jejich vědecké práce;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* větší využívání a větší ohlas publikací;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní strategie publikování v rámci otevřeného přístupu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zlatá cesta''' ''(anglicky: gold open access, gold route to open access, gold open access publishing apod.)''&lt;br /&gt;
autoři publikují v otevřeném časopise, který poskytuje okamžitý otevřený přístup ke všem článkům na webu vydavatele. Vydavatel může po autorech, jejichž články přijme k publikování, požadovat úhradu poplatků za zpracování článku (angl. article processing charges, APCs, což ale neplatí vždy, např. je-li vydavatelem univerzita, tj. nekomerční vydavatel, nebývají zpravidla poplatky vyžadovány). &amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;&amp;gt;Co je to OA?. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 1998–2015, 2015-01-08 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zelená cesta''' ''(anglicky: green open access, green route to open access, author-archived open access apod.)''&lt;br /&gt;
autoři publikují v jakémkoliv časopise založeném na předplatném a následně uloží (auto-archivují, angl. self-archiving, self deposit apod.) článek, resp. finální autorskou verzi článku přijatého ke zveřejnění po recenzním řízení, v otevřeném institucionálním nebo oborovém repozitáři. Uložený článek může být okamžitě přístupný bez omezení, nebo může podléhat embargu vydavatele; v takovém případě může být zájemcům zpřístupněn na základě individuální (automatické) žádosti zaslané autorovi (jde o tzv. ID/OA model  , Immediate Deposit, Optional Access).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==„Gratis“ vs „Libre“==&lt;br /&gt;
Oproti strategiím publikovaní (zlatá a zelená cesta) pojmy „gratis“ a „libre“ označují díla atributy otevřeného přístupu. Atribut „gratis“ znamená, že dílo (článek) je přístupný zdarma.  Tedy odstraňuje finanční bariéry v přístupu k informacím a v zásadě poskytuje čtenáři právo číst, stahovat a tisknout.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naproti tomu atribut „libre“ představuje rovněž bezplatný přístup, avšak zdarma a bez dalších překážek je publikace k dispozici i pro další způsoby využívání i opětovné použití. „Libre otevřený přístup“ je tedy rozšířen o právo vytvářet kopie, šířit je, prohledávat, propojovat, využívat a vytěžovat. Práva na opětovné použití jsou určována příslušnou licencí Creative Commons, zpravidla vyžadující přiznání autorství původních autorů (licence CC-BY).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Open Access Week==&lt;br /&gt;
V ČR se již od roku 2010 pravidelně koná &amp;quot;Týden Open Access&amp;quot; jehož cílem je rozšířit povědomí o problematice otevřeného přístupu mezi vědecké pracovníky a studenty a informovat o výhodách, které jim publikování v režimu OA přináší. &amp;lt;ref&amp;gt;Open Access Week. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week ÚK ČVUT&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access-week/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strategie OA v ČR==&lt;br /&gt;
Otevřeným přístupem vědeckých informací se zabývala na svém 291. zasedání ze dne 28.února 2014 i Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI)  s doporučeními: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Aby ČR přijala a podpořila národní strategii otevřeného přístupu v souladu s Doporučením Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání. &lt;br /&gt;
#Výzkumným organizacím&lt;br /&gt;
## podporovat budování repozitářů s otevřeným přístupem;&lt;br /&gt;
## vyzvat výzkumné pracovníky, aby výsledky svého výzkumu zveřejňovali buď v otevřených časopisech nebo v institucionálních či předmětových repozitářích; &lt;br /&gt;
## přijmout vnitřní předpisy a pravidla naplňování zásad otevřeného přístupu&lt;br /&gt;
## zabývat se problematikou ukládání a zpřístupňování výzkumných dat;&lt;br /&gt;
# poskytovatelům podpory v oblasti výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
## podporovat v rámci svěřených kompetenci po vzoru Evropské komise politiku otevřeného přístupu a podle jejího doporučení 3 na národní úrovni, &lt;br /&gt;
## požadovat otevřený přístup k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Východiska pro doporučení RVVI===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Berlínská deklarace otevřeného přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách''' z října 2003 &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která vyzývá výzkumné instituce a organizace k podpoře modelu otevřeného přístupu při šíření vědeckých poznatků a jejich využívání s co nejmenšími omezeními;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Deklarace OECD o otevřeném přístupu k výzkumným údajům financovaným z veřejných zdrojů'''  z roku 2004; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady''' z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Institucion%C3%A1ln%C3%AD_repozit%C3%A1%C5%99&amp;diff=16900</id>
		<title>Institucionální repozitář</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Institucion%C3%A1ln%C3%AD_repozit%C3%A1%C5%99&amp;diff=16900"/>
		<updated>2015-02-06T14:16:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: změna velokosti grafu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Institucionální repozitář''' je jedním z typů [[digitální repozitář|digitálního úložiště]] (repozitáře) s [[Open Access|otevřeným přístupem]], jehož různorodý obsah je vázán na konkrétní instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologická databáze pak institucionální repozitář definuje jako &amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;digitální repozitář obsahující digitální dokumenty, které jsou produktem výzkumné, vědecké, vývojové a další tvůrčí činnosti konkrétní instituce nebo konkrétního konsorcia.&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. &amp;lt;i&amp;gt;Institucionální repozitář.&amp;lt;/i&amp;gt; In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014622&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Obsah repozitářů==&lt;br /&gt;
Podle Paula Genoniho&amp;lt;ref name=&amp;quot;gen&amp;quot;&amp;gt;GENONI, Paul. Content in institutional repositories: a collection management issue. &amp;lt;i&amp;gt;Library Management.&amp;lt;/i&amp;gt; 2004, vol. 25, iss. 6/7, s. 300- 306.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který ve uvadí ve své práci výzkumy, ze kterých vyplývá, &amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;že se institucionální repozitáře mohou stát vhodným místem pro mnoho druhů šedé literatury a nepublikovaných materiálů&amp;lt;ref name=&amp;quot;gen&amp;quot;/&amp;gt;&amp;quot;&amp;lt;/i&amp;gt;, a to:&lt;br /&gt;
* preprinty&lt;br /&gt;
* podkladové studie&lt;br /&gt;
* diplomové a dizertační práce,&lt;br /&gt;
* výzkumné a technické zprávy&lt;br /&gt;
* sborníky z konferencí&lt;br /&gt;
* bulletiny a letáky součástí instituce,&lt;br /&gt;
* dokumenty k žádostem o granty&lt;br /&gt;
* zprávy o činnosti&lt;br /&gt;
* zprávy a memoranda&lt;br /&gt;
* statistické zprávy,&lt;br /&gt;
* technická dokumentace či průzkumy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kral&amp;quot;&amp;gt;KRÁLOVÁ, Jaroslava. &amp;lt;i&amp;gt;Problematika aplikace myšlenky Open Access do praxe v akademickém prostředí.&amp;lt;/i&amp;gt; Brno, 2011. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Věra Jurmanová Volemanová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S obsahem repozitářů je dále spojena i otázka vědeckých dat sloužících pro výzkum nebo jako podklad článku. Například z článku Almy Swan vyplývá doporučení, že vědecká data měla být součástí institucionálních repozitářů&amp;lt;ref&amp;gt;SWAN, Alma. Institutional repositories – now and next [online]. 2011 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z:http://eprints.soton.ac.uk/271471/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příležitost pro repozitáře jsou například pravidla programu Evropské unie Horizont 2020 stanovují příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (a u některých vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Software pro institucionální repozitáře==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OpenDOAR-sw-5-2-2015.png|náhled|Přehled používaného SW pro institucionální repozitáře|384x384px]]Vzhledem k charakteru repozitářů je celosvětovým trendem použití volně dostupných (open source) řešení. Podle statistik adresáře [http://www.opendoar.org OpenDOAR] je nejčastěji využívat software [http://www.dspace.org DSpace] a [http://www.eprints.org/ EPrints]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DSpace===&lt;br /&gt;
[http://dspace.org/ DSpace] je vyvíjen knihovnami na MIT (Massachusetts Institute of Technology) a Hewlett-Packard Labs. Záměrem je vytvoření softwaru pro univerzální otevřenou digitální knihovnu pro MIT, který bude volně využitelný i dalšími institucemi. První verze byla zveřejněna v listopadu 2002. Od té doby byl již instalován a je provozován&lt;br /&gt;
ve více než 100 institucích po celém světě. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot;&amp;gt;LHOTÁK, Martin. Open source pro digitální knihovnu. IN Automatizace knihovnických procesů : sborník z 11. ročníku semináře pořádaného ve dnech 16. – 17. května 2007 v Liberci. Praha : ČVUT v Praze – Výpočetní a informační centrum, 2007. Dostupný také z WWW: &amp;lt;http://www.akvs.cz/akp-2007/09-lhotak.pdf&amp;gt;. ISBN 978-80-01-03691-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Komunita kolem DSpace je velmi aktivní, jsou pořádána pravidelná setkání uživatelů a vývojářů. Pro vývoj a akceptaci nových prvků jsou definována jasná pravidla. V podstatě každý může přispívat. Do oficiální verze jsou přijaty úpravy schválené komisí složenou z hlavních vývojářů. Vývoj je technologicky zajišťován přes [http://sourceforge.net SourceForge].&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je repozitář pro ukládání dat a webové rozhraní pro uživatele i pro administrátory. DSpace podporuje řadu standardů pro popis, komunikaci a jednoznačnou identifikaci. Používá Dublin Core pro popisná metadata, podporuje protokol OAI-PMH v2.0 pro sdílení metadat s jinými systémy, pro definici jednoznačných identifikátorů URN používá CRNI Handles.&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===EPrints===&lt;br /&gt;
[http://www.eprints.org/ EPrints] je webově založený institucionální repozitář pro open access vyvíjený na University of Southampton. Je určen především pro publikování, sdílení a archivaci vědecké literatury, tezí, zpráv a multimédií. Systém je&lt;br /&gt;
multilinguální a je kompatibilní s OAI.&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Po instalaci je možné EPrints okamžitě provozovat, disponuje funkčním uživatelským a administrátorským rozhraním. Jeho primární určení a tím i celkové nastavení, nemusí vyhovovat jiným typům dokumentů. Pro publikování vědeckých dokumentů je to pro mnoho institucí velmi vhodné řešení připravené k okamžitému použití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro komunikace s externím prostředím je implementované OAI-PMH.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázků===&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Repositories&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_repozit%C3%A1%C5%99&amp;diff=16899</id>
		<title>Digitální repozitář</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_repozit%C3%A1%C5%99&amp;diff=16899"/>
		<updated>2015-02-06T14:07:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální repozitář''' (digital repository) je elektronické úložiště pro uchovávání a zpřístupňování digitálního obsahu. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy jej definuje jako &amp;quot;Informační systém určený k [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|digitální archivaci]], tj. zajišťující uložení, ochranu, integritu, autenticitu a zpřístupnění [[digitální dokumenty|digitálních dokumentů]] v dlouhodobém horizontu&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Cubr, Ladislav, Havlová, Jaroslava. digitální repozitář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014292&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Typy ===&lt;br /&gt;
Armbruster a Romary dělí digitální repozitáře na tyto 4 typy&amp;lt;ref&amp;gt;ARMBRUSTER, Chris a Laurent ROMARY. Comparing Repository Types: Challenges and Barriers for Subject-Based Repositories, Research Repositories, National Repository Systems and Institutional Repositories in Serving Scholarly Communication. SSRN Electronic Journal [online]. s. - [cit. 2014-12-23]. DOI: 10.2139/ssrn.1506905. Dostupné z: http://www.ssrn.com/abstract=1506905&amp;lt;/ref&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* předmětové, &lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář|institucionální]], &lt;br /&gt;
* výzkumné,&lt;br /&gt;
* národní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důvěryhodnost digitálních repozitářů ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Oais obrazek.jpg|thumb|model OAIS]]&lt;br /&gt;
Důvěryhodný digitální repozitář je takový repozitář, který prokazatelně zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních materiálů a jejich použitelnost i v budoucnu. Měl by splňovat těchto deset bodů&amp;lt;ref&amp;gt;Hutař, Jan. Proč jsou české digitální repozitáře nespolehlivé? Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 1, s. 39-53 [cit. 2014-12-24]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82039.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# musí se zavázat k neustálému opatrování/správě digitálních objektů pro určitou cílovou komunitu,&lt;br /&gt;
# musí prokázat svou životaschopnost/způsobilost (včetně financování, personálních otázek, struktury, procesů), aby dostál stanovenému závazku,&lt;br /&gt;
# musí si osvojit a dodržovat potřebná smluvní a zákonná práva a dostát všem z nich plynoucím závazkům,&lt;br /&gt;
# musí mít efektivní a dostačující rámcovou strategii,&lt;br /&gt;
# získává a ukládá digitální objekty na základě stanovených kritérií, které odpovídají cílům a schopnostem instituce,&lt;br /&gt;
# neustále udržuje/zajišťuje integritu, autenticitu a využitelnost digitálních objektů, které trvale uchovává,&lt;br /&gt;
# vytváří a uchovává potřebná metadata o událostech souvisejících s uloženými digitálními objekty v průběhu jejich uchování, jakož i metadata o samotném vytvoření digitálních objektů, podmínkách zpřístupnění a kontextu využití digitálních objektů,&lt;br /&gt;
# musí splnit nezbytné požadavky na zpřístupnění objektů z repozitáře určité komunitě,&lt;br /&gt;
# musí mít strategii pro plánování ochrany a souvisejících procesů včetně záchranných prací,&lt;br /&gt;
# musí mít technickou infrastrukturu adekvátní účelu neustálé údržby a zajištění digitálních objektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále by měl být v souladu s referenčním modelem OAIS (ISO 14721:2003).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HRUŠKA, Zdeněk. Audit digitálních repozitářů. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-12-24]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/audit-digitalnich-repozitaru&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* RLG/OCLC. Trusted digital repositories: Attributes and Responsibilities : an RLG-OCLC [online]. Mountain View: RLG, 2002 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: www.oclc.org/content/dam/research/activities/trustedrep/repositories.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* O službě - NUŠL [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/ &lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
*Wikimedia Commons&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitální repozitáře, institucionální repozitáře, digitální knihovny, OAIS&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;diff=16833</id>
		<title>Recenzní řízení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;diff=16833"/>
		<updated>2015-02-05T20:13:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;Recenzním řízením se rozumí proces odborného kritického posouzení vědeckých prací před jejich vydáním, který zajišťuje kvalitu odborných textů.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;nk&amp;quot;&amp;gt;NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. &amp;lt;i&amp;gt;RECENZNÍ ŘÍZENÍ&amp;lt;/i&amp;gt; [Elektronický dokument]. 2012 [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/recenzni_rizeni.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nebo také:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Proces, kdy odborníci kriticky hodnotí vědeckou práci před jejím vydáním, posuzují, zda odpovídá standardům, a posléze autor/autoři na základě připomínek posuzovatelů (recenzentů) upraví svou práci do konečné podoby, která se zveřejní.'' &amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Recenzní řízení. In: KTD: &amp;lt;i&amp;gt;Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014550&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Anglicky je recenzní řízení označeno termínem peer-review.&lt;br /&gt;
==Základní rozdělení==&lt;br /&gt;
*'''Otevřené recenzní řízení''' &lt;br /&gt;
Autoři jsou informováni o jménech posuzovatelů a také recenzenti znají totožnost autora (popř. autorů) článku. Například časopis ProInflow&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Pro Inflow Časopis pro informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-01-20]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* '''Anonymní recenzní řízení''' &lt;br /&gt;
Recenzenti neznají autory textu a naopak. Například časopis Národopisná revue. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národopisná revue.&amp;lt;/i&amp;gt; Strážnice: Ústav lidové kultury, 2015. ISSN 0862-8351. Dostupné z: http://revue.nulk.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Typický průběh řízení==&lt;br /&gt;
# '''Tzv. před-recenzní kontrola'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; redakce posuzuje, zda rukopis splňuje základní požadavky kladené na vědecký/odborný článek. Jsou-li nalezeny závažné nedostatky, je text rovnou odmítnut. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''První fáze recenzního řízení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt; V první fázi je příspěvek hodnocen redakcí časopisu. Zkoumá se, zda téma a charakter článku odpovídá zaměření vědeckého časopisu a zároveň zda je rukopis formálně zprávě, tj. že odpovídá pokynům pro autory daného časopisu. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Druhá fáze recenzního řízení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;V druhé fázi řízení dochází k předání rukopisu zpravidla dvou nezávislým recenzentům. Alespoň jeden z nich by neměl být s autorem spjat ať institucionálně, osobně či pracovně. Recenzenti ve svém odborném posudku buď rukopis doporučí, nedoporučí anebo mají připomínky od drobných po zásadní, kdy mohou navrhnout přepracování článku. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Závěrečná fáze'''&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;V případě, kdy se recenzenti neshodnou, či autor na základě připomínek rukopis přepracuje, ale není zřejmé, jestli vyhověl, může být přizván další recenzent. Nakonec ale téměř vždy má poslední slovo šéfredaktor odborného časopisu, který rozhodne, zdali článek bude nebo nebude vydán.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá redakce odborného časopisu publikuje podmínky recenzního řízení (zpravidla online), kde deklaruje typ řízení, formální požadavky a průběh řízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literaturua===&lt;br /&gt;
*NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. &amp;lt;i&amp;gt;RECENZNÍ ŘÍZENÍ&amp;lt;/i&amp;gt; [Elektronický dokument]. 2012 [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/recenzni_rizeni.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. PROINFLOW. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení | pro.inflow.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/recenzni-rizeni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. JURISPRUDENCE, Právnická fakulta UK. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení | Jurisprudence&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.jurisprudence.cz/cz/recenzni-rizeni.c-7.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. INSTITUT OCHRANY OBYVATELSTVA LÁZNĚ BOHDANEČ. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení - The Science for Population Protection&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [2014] [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.population-protection.eu/recenzni-rizeni.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení: Časopis Orbis scholae. ČASOPIS ORBIS SCHOLAE. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [2014] [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.orbisscholae.cz/recenzni-rizeni/informace-o-recenznim-rizeni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16832</id>
		<title>Veřejný prostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16832"/>
		<updated>2015-02-05T20:09:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„…veřejný prostor je fyzické nebo virtuální prostředí, kde spolu vstupují do styku lidé záměrně i náhodně bez vlastní volby a komunikují mezi sebou&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot;&amp;gt;RYNDA,  Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Studie 4.4: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: FHS. UK, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je každý prostor (nejenom fyzický), který slouží veřejným zájmům. Do veřejného prostoru vstupují [[aktér|aktéři]], kteří se zde záměrně, nebo náhodně setkávají a komunikují spolu. Veřejný prostor je „''… prostředím, kde se střetávají zájmy individuální, osobní, soukromé, skupinové, komerční, tržní, politické…''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot; /&amp;gt;“  &lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je úzce spjat s dějinami města. Město se stává místem [[komunikace]] a [[směna|směny]]. Přebytek a investice do výstavby svádějí lidi ve větším počtu na menší místo obvykle vymezené hradbami. V této chvíli spolu lidé mohou komunikovat. Prostoru ve městě je málo a objevuje se vyjednávání a soupeření o [[prostor]].&amp;lt;ref&amp;gt;SOKOL, Jan. 2001. &amp;lt;i&amp;gt;Člověk jako osoba.&amp;lt;/i&amp;gt; Portál. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Struktura veřejného prostoru==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejný prostor musí mít určitou strukturu, aby se v něm jednotliví aktéři mohli orientovat, případně se s ním identifikovat&amp;lt;ref name=&amp;quot;ln&amp;quot;&amp;gt;LYNCH, Kevin. 2004. &amp;lt;i&amp;gt;Obraz města- The Image of the City.&amp;lt;/i&amp;gt; Poligon. Praha / SCHULZE, Norbert, Christian. 2010. Genius loci. Dokořán. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle Linche si tak například městký veřejný prostor utváří určitou svéráznou Image. Jedince se v prostoru orientuje pomocí specifických a konkrétních znaků&amp;lt;ref name=&amp;quot;ln&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Koncepce násilí a moci==&lt;br /&gt;
Podle Foucoulta&amp;lt;ref&amp;gt;FOUCAULT, Michel. 2000. &amp;lt;i&amp;gt;Dohlížet a trestat&amp;lt;/i&amp;gt;, Dauphin. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; dochází ve veřejném prostoru k souboji o moc. Jediným „ručitelem“ pro fungování veřejného prostoru se spolu s modernizací stává stát. Stát má podle Foucoulta monopol k použití násilí a dohledu. Do přemýšlení o veřejném prostoru se tak dostává pojem dohledu. Jeho všudypřítomnost vede aktéry k disciplinarizaci a sebedisciplinarizaci. Aktér nikdy neví,  je–li zrovna sledován. [[Disciplína]] je ve veřejném prostoru klíčová. Na druhou stranu je klíčová i [[důvěra]]. Aktéři si ve veřejném prostoru musí důvěřovat, musí předvídat své chování navzájem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další přístupy k veřejnému prostoru==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vyjednávání a „právo na město“===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Henri Lefebvre prosazuej pohled na veřejný prostor jako na arénu, ve které jednotlivý aktéři vyjednávají o svoji pozici ve veřejném prostoru (města) a mohou také prosazovat své „právo na město“ ve chvíli, kdy jsou z veřejného prostoru města vylučováni. Dojde – li k takovému vyloučení, přestane veřejný prostor jakožto veřejný fungovat&amp;lt;ref&amp;gt;LEFEBVRE, Henri. 1996. &amp;lt;i&amp;gt;Writings on cities.&amp;lt;/i&amp;gt; Blckwell publishers. Oxford&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
===Interpretativní přístup===&lt;br /&gt;
„Podle interpretativního přístupu je veřejný prostor rekonstruovatelný a popsatelný jako aktivně utvářený a sdílený soubor významů&amp;lt;ref name=&amp;quot;kracmar&amp;quot;&amp;gt;KRAČMAR, Vojtěch. &amp;lt;i&amp;gt;MEZI CHODNÍKEM A SILNICÍ: Kmen městských cyklistů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/139481/. Diplomová práce. FHS UK Praha. Vedoucí práce Mgr. Hedvika Novotná.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;. „Skrze analýzu významů a reprezentací, které se ve veřejném prostoru konstituují, vyjednávají, konzervují, mění, zanikají a navzájem utkávají&amp;lt;ref&amp;gt;POSPĚCH, Pavel. 2013. &amp;lt;i&amp;gt;Městský veřejný prostor: interpretativní přístup.&amp;lt;/i&amp;gt; Sociologicky časopis/Czech Sociological Review, 2013, Vol. 49, No. 1. Praha&amp;lt;/ref&amp;gt;“.&lt;br /&gt;
&amp;quot;Veřejný prostor je dle Intrepretativního přístupu fluidním a neustále se proměňujícím prostředím, které každý aktér neustále utváří. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kracmar&amp;quot; /&amp;gt; Podle Petříčka&amp;lt;ref&amp;gt;PETŘÍČEK, Miroslav. 2004. &amp;lt;i&amp;gt;Radiofejetony.&amp;lt;/i&amp;gt; Elektornicky:&lt;br /&gt;
http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2004/05/040528_radiofejeton.shtml, dostupné k 4.2.2015&amp;lt;/ref&amp;gt; je důležité být ve veřejném prostoru vidět. Aktéři se tak stávají herci, kteří hrají svou roli, a vysílají signály o svém postavení, směřování a svých cílech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Referece ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
* FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha.&lt;br /&gt;
* SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha.&lt;br /&gt;
* BAUMAN, Zygmund. 2000. Úvahy o postmoderní době. Sociologické nakladatelství. Praha.&lt;br /&gt;
* RYNDA, Ivan. 2012. Communitas pro praxis – e-learning pro KA1.Studie 4.4.: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. FHS. UK. Praha.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Institucion%C3%A1ln%C3%AD_repozit%C3%A1%C5%99&amp;diff=16828</id>
		<title>Institucionální repozitář</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Institucion%C3%A1ln%C3%AD_repozit%C3%A1%C5%99&amp;diff=16828"/>
		<updated>2015-02-05T19:53:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Je jedním z typů [[digitální repozitář|digitálního úložiště]] (repozitáře) s [[Open Access|otevřeným přístupem]], jehož různorodý obsah je vázán na konkrétní instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologická databáze pak institucionální repozitář definuje jako &amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;digitální repozitář obsahující digitální dokumenty, které jsou produktem výzkumné, vědecké, vývojové a další tvůrčí činnosti konkrétní instituce nebo konkrétního konsorcia.&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. &amp;lt;i&amp;gt;Institucionální repozitář.&amp;lt;/i&amp;gt; In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014622&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Obsah repozitářů==&lt;br /&gt;
Podle Paula Genoniho&amp;lt;ref name=&amp;quot;gen&amp;quot;&amp;gt;GENONI, Paul. Content in institutional repositories: a collection management issue. &amp;lt;i&amp;gt;Library Management.&amp;lt;/i&amp;gt; 2004, vol. 25, iss. 6/7, s. 300- 306.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který ve uvadí ve své práci výzkumy, ze kterých vyplývá, &amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;že se institucionální repozitáře mohou stát vhodným místem pro mnoho druhů šedé literatury a nepublikovaných materiálů&amp;lt;ref name=&amp;quot;gen&amp;quot;/&amp;gt;&amp;quot;&amp;lt;/i&amp;gt;, a to:&lt;br /&gt;
* preprinty&lt;br /&gt;
* podkladové studie&lt;br /&gt;
* diplomové a dizertační práce,&lt;br /&gt;
* výzkumné a technické zprávy&lt;br /&gt;
* sborníky z konferencí&lt;br /&gt;
* bulletiny a letáky součástí instituce,&lt;br /&gt;
* dokumenty k žádostem o granty&lt;br /&gt;
* zprávy o činnosti&lt;br /&gt;
* zprávy a memoranda&lt;br /&gt;
* statistické zprávy,&lt;br /&gt;
* technická dokumentace či průzkumy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kral&amp;quot;&amp;gt;KRÁLOVÁ, Jaroslava. &amp;lt;i&amp;gt;Problematika aplikace myšlenky Open Access do praxe v akademickém prostředí.&amp;lt;/i&amp;gt; Brno, 2011. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Věra Jurmanová Volemanová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S obsahem repozitářů je dále spojena i otázka vědeckých dat sloužících pro výzkum nebo jako podklad článku. Například z článku Almy Swan vyplývá doporučení, že vědecká data měla být součástí institucionálních repozitářů&amp;lt;ref&amp;gt;SWAN, Alma. Institutional repositories – now and next [online]. 2011 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z:http://eprints.soton.ac.uk/271471/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příležitost pro repozitáře jsou například pravidla programu Evropské unie Horizont 2020 stanovují příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (a u některých vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Software pro institucionální repozitáře==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OpenDOAR-sw-5-2-2015.png|náhled|Přehled používaného SW pro institucionální repozitáře]]Vzhledem k charakteru repozitářů je celosvětovým trendem použití volně dostupných (open source) řešení. Podle statistik adresáře [http://www.opendoar.org OpenDOAR] je nejčastěji využívat software [http://www.dspace.org DSpace] a [http://www.eprints.org/ EPrints]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DSpace===&lt;br /&gt;
[http://dspace.org/ DSpace] je vyvíjen knihovnami na MIT (Massachusetts Institute of Technology) a Hewlett-Packard Labs. Záměrem je vytvoření softwaru pro univerzální otevřenou digitální knihovnu pro MIT, který bude volně využitelný i dalšími institucemi. První verze byla zveřejněna v listopadu 2002. Od té doby byl již instalován a je provozován&lt;br /&gt;
ve více než 100 institucích po celém světě. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot;&amp;gt;LHOTÁK, Martin. Open source pro digitální knihovnu. IN Automatizace knihovnických procesů : sborník z 11. ročníku semináře pořádaného ve dnech 16. – 17. května 2007 v Liberci. Praha : ČVUT v Praze – Výpočetní a informační centrum, 2007. Dostupný také z WWW: &amp;lt;http://www.akvs.cz/akp-2007/09-lhotak.pdf&amp;gt;. ISBN 978-80-01-03691-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Komunita kolem DSpace je velmi aktivní, jsou pořádána pravidelná setkání uživatelů a vývojářů. Pro vývoj a akceptaci nových prvků jsou definována jasná pravidla. V podstatě každý může přispívat. Do oficiální verze jsou přijaty úpravy schválené komisí složenou z hlavních vývojářů. Vývoj je technologicky zajišťován přes [http://sourceforge.net SourceForge].&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je repozitář pro ukládání dat a webové rozhraní pro uživatele i pro administrátory. DSpace podporuje řadu standardů pro popis, komunikaci a jednoznačnou identifikaci. Používá Dublin Core pro popisná metadata, podporuje protokol OAI-PMH v2.0 pro sdílení metadat s jinými systémy, pro definici jednoznačných identifikátorů URN používá CRNI Handles.&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===EPrints===&lt;br /&gt;
[http://www.eprints.org/ EPrints] je webově založený institucionální repozitář pro open access vyvíjený na University of Southampton. Je určen především pro publikování, sdílení a archivaci vědecké literatury, tezí, zpráv a multimédií. Systém je&lt;br /&gt;
multilinguální a je kompatibilní s OAI.&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Po instalaci je možné EPrints okamžitě provozovat, disponuje funkčním uživatelským a administrátorským rozhraním. Jeho primární určení a tím i celkové nastavení, nemusí vyhovovat jiným typům dokumentů. Pro publikování vědeckých dokumentů je to pro mnoho institucí velmi vhodné řešení připravené k okamžitému použití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro komunikace s externím prostředím je implementované OAI-PMH.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázků===&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Repositories&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:OpenDOAR-sw-5-2-2015.png&amp;diff=16826</id>
		<title>Soubor:OpenDOAR-sw-5-2-2015.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:OpenDOAR-sw-5-2-2015.png&amp;diff=16826"/>
		<updated>2015-02-05T19:53:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: Přehled používaného SW pro institucionální repozitáře&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Popis ==&lt;br /&gt;
Přehled používaného SW pro institucionální repozitáře&lt;br /&gt;
== Licence ==&lt;br /&gt;
{{cc-by-sa-3.0}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Institucion%C3%A1ln%C3%AD_repozit%C3%A1%C5%99&amp;diff=16824</id>
		<title>Institucionální repozitář</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Institucion%C3%A1ln%C3%AD_repozit%C3%A1%C5%99&amp;diff=16824"/>
		<updated>2015-02-05T19:48:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: Založena nová stránka s textem „Je jedním z typů digitálního úložiště (repozitáře) s otevřeným přístupem, jehož různorodý obsa…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Je jedním z typů [[digitální repozitář|digitálního úložiště]] (repozitáře) s [[Open Access|otevřeným přístupem]], jehož různorodý obsah je vázán na konkrétní instituci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Terminologická databáze pak institucionální repozitář definuje jako &amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;digitální repozitář obsahující digitální dokumenty, které jsou produktem výzkumné, vědecké, vývojové a další tvůrčí činnosti konkrétní instituce nebo konkrétního konsorcia.&amp;lt;ref&amp;gt;CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. &amp;lt;i&amp;gt;Institucionální repozitář.&amp;lt;/i&amp;gt; In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014622&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Obsah repozitářů==&lt;br /&gt;
Podle Paula Genoniho&amp;lt;ref name=&amp;quot;gen&amp;quot;&amp;gt;GENONI, Paul. Content in institutional repositories: a collection management issue. &amp;lt;i&amp;gt;Library Management.&amp;lt;/i&amp;gt; 2004, vol. 25, iss. 6/7, s. 300- 306.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který ve uvadí ve své práci výzkumy, ze kterých vyplývá, &amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;že se institucionální repozitáře mohou stát vhodným místem pro mnoho druhů šedé literatury a nepublikovaných materiálů&amp;lt;ref name=&amp;quot;gen&amp;quot;/&amp;gt;&amp;quot;&amp;lt;/i&amp;gt;, a to:&lt;br /&gt;
* preprinty&lt;br /&gt;
* podkladové studie&lt;br /&gt;
* diplomové a dizertační práce,&lt;br /&gt;
* výzkumné a technické zprávy&lt;br /&gt;
* sborníky z konferencí&lt;br /&gt;
* bulletiny a letáky součástí instituce,&lt;br /&gt;
* dokumenty k žádostem o granty&lt;br /&gt;
* zprávy o činnosti&lt;br /&gt;
* zprávy a memoranda&lt;br /&gt;
* statistické zprávy,&lt;br /&gt;
* technická dokumentace či průzkumy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kral&amp;quot;&amp;gt;KRÁLOVÁ, Jaroslava. &amp;lt;i&amp;gt;Problematika aplikace myšlenky Open Access do praxe v akademickém prostředí.&amp;lt;/i&amp;gt; Brno, 2011. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Věra Jurmanová Volemanová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S obsahem repozitářů je dále spojena i otázka vědeckých dat sloužících pro výzkum nebo jako podklad článku. Například z článku Almy Swan vyplývá doporučení, že vědecká data měla být součástí institucionálních repozitářů&amp;lt;ref&amp;gt;SWAN, Alma. Institutional repositories – now and next [online]. 2011 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z:http://eprints.soton.ac.uk/271471/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příležitost pro repozitáře jsou například pravidla programu Evropské unie Horizont 2020 stanovují příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (a u některých vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Software pro institucionální repozitáře==&lt;br /&gt;
[[Soubor:OpenDOAR-sw.jpg|náhled|Přehled používaného SW pro institucionální repozitáře]]Vzhledem k charakteru repozitářů je celosvětovým trendem použití volně dostupných (open source) řešení. Podle statistik adresáře [http://www.opendoar.org OpenDOAR] je nejčastěji využívat software [http://www.dspace.org DSpace] a [http://www.eprints.org/ EPrints]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DSpace===&lt;br /&gt;
[http://dspace.org/ DSpace] je vyvíjen knihovnami na MIT (Massachusetts Institute of Technology) a Hewlett-Packard Labs. Záměrem je vytvoření softwaru pro univerzální otevřenou digitální knihovnu pro MIT, který bude volně využitelný i dalšími institucemi. První verze byla zveřejněna v listopadu 2002. Od té doby byl již instalován a je provozován&lt;br /&gt;
ve více než 100 institucích po celém světě. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot;&amp;gt;LHOTÁK, Martin. Open source pro digitální knihovnu. IN Automatizace knihovnických procesů : sborník z 11. ročníku semináře pořádaného ve dnech 16. – 17. května 2007 v Liberci. Praha : ČVUT v Praze – Výpočetní a informační centrum, 2007. Dostupný také z WWW: &amp;lt;http://www.akvs.cz/akp-2007/09-lhotak.pdf&amp;gt;. ISBN 978-80-01-03691-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Komunita kolem DSpace je velmi aktivní, jsou pořádána pravidelná setkání uživatelů a vývojářů. Pro vývoj a akceptaci nových prvků jsou definována jasná pravidla. V podstatě každý může přispívat. Do oficiální verze jsou přijaty úpravy schválené komisí složenou z hlavních vývojářů. Vývoj je technologicky zajišťován přes [http://sourceforge.net SourceForge].&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dispozici je repozitář pro ukládání dat a webové rozhraní pro uživatele i pro administrátory. DSpace podporuje řadu standardů pro popis, komunikaci a jednoznačnou identifikaci. Používá Dublin Core pro popisná metadata, podporuje protokol OAI-PMH v2.0 pro sdílení metadat s jinými systémy, pro definici jednoznačných identifikátorů URN používá CRNI Handles.&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===EPrints===&lt;br /&gt;
[http://www.eprints.org/ EPrints] je webově založený institucionální repozitář pro open access vyvíjený na University of Southampton. Je určen především pro publikování, sdílení a archivaci vědecké literatury, tezí, zpráv a multimédií. Systém je&lt;br /&gt;
multilinguální a je kompatibilní s OAI.&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Po instalaci je možné EPrints okamžitě provozovat, disponuje funkčním uživatelským a administrátorským rozhraním. Jeho primární určení a tím i celkové nastavení, nemusí vyhovovat jiným typům dokumentů. Pro publikování vědeckých dokumentů je to pro mnoho institucí velmi vhodné řešení připravené k okamžitému použití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;lht&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro komunikace s externím prostředím je implementované OAI-PMH.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázků===&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Repositories&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16820</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16820"/>
		<updated>2015-02-05T18:23:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační fond|Editace hesla Informační systém - pojem Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informace|Editace hesla Informační cyklus - pojem Informace]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povrchový a hluboký web]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování |editace Informační chování - Informační chování obecně]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost|Editace hesla Informační gramotnost - pojem Informační vzdělávání ]]|| - Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl/Architektura informačního průmyslu]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Norbert Wiener]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povinný výtisk]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Městská knihovna v Praze|Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Městská knihovna v Praze]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| [[Šest stupňů odloučení|Editace hesla sociální sítě - Šest stupňů odloučení]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie - Lutfija Drastilová|Human-computer Interaction  -editace]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost webu - editace]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika|Neurokybernetika a Biokybernetika - Přidání dvou podhesel]]||Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[E-book| Výhody a nevýhody - přidání celého hesla]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patent|Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranné známky|Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[www]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačová síť - internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Elektronický podpis]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Certifikační autorita]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Elektronické čtečky knih]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vannevar Bush]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Automatizované zpracování jazyka]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Design služeb]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Recenzní řízení]]|| Jiří Ludvíček&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Open Access]]|| Jiří Ludvíček&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Veřejný prostor]]|| Jiří Ludvíček&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Institucionální repozitář|Institucionální repozitář]]|| Jiří Ludvíček&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=16789</id>
		<title>Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=16789"/>
		<updated>2015-02-05T15:46:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: Založena nová stránka s textem „Princip „&amp;lt;i&amp;gt;Open Access neboli otevřený přístup prosazuje myšlenku okamžitého, nepřetržitého a neomezeného online přístupu zejména k vědec…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Princip „&amp;lt;i&amp;gt;Open Access neboli otevřený přístup prosazuje myšlenku okamžitého, nepřetržitého a neomezeného online přístupu zejména k vědeckým poznatkům.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Králová, J. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Problematika aplikace myšlenky Open Access do praxe v akademickém prostředí.&amp;lt;/i&amp;gt; Magisterská diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, Brno. Získáno 2015-01-29, z http://is.muni.cz/th/217222/ff_m/Diplomova_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování &amp;lt;b&amp;gt;bezplatně&amp;lt;/b&amp;gt;, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt;. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody==&lt;br /&gt;
'''Mezi hlavní výhody přístupu patří:'''&lt;br /&gt;
* neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* rychlé sdílení nových poznatků;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* účinná vědecká komunikace;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zviditelnění autorů a výsledků jejich vědecké práce;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* větší využívání a větší ohlas publikací;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní strategie publikování v rámci otevřeného přístupu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zlatá cesta''' ''(anglicky: gold open access, gold route to open access, gold open access publishing apod.)''&lt;br /&gt;
autoři publikují v otevřeném časopise, který poskytuje okamžitý otevřený přístup ke všem článkům na webu vydavatele. Vydavatel může po autorech, jejichž články přijme k publikování, požadovat úhradu poplatků za zpracování článku (angl. article processing charges, APCs, což ale neplatí vždy, např. je-li vydavatelem univerzita, tj. nekomerční vydavatel, nebývají zpravidla poplatky vyžadovány). &amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;&amp;gt;Co je to OA?. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 1998–2015, 2015-01-08 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zelená cesta''' ''(anglicky: green open access, green route to open access, author-archived open access apod.)''&lt;br /&gt;
autoři publikují v jakémkoliv časopise založeném na předplatném a následně uloží (auto-archivují, angl. self-archiving, self deposit apod.) článek, resp. finální autorskou verzi článku přijatého ke zveřejnění po recenzním řízení, v otevřeném institucionálním nebo oborovém repozitáři. Uložený článek může být okamžitě přístupný bez omezení, nebo může podléhat embargu vydavatele; v takovém případě může být zájemcům zpřístupněn na základě individuální (automatické) žádosti zaslané autorovi (jde o tzv. ID/OA model  , Immediate Deposit, Optional Access).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===„Gratis“ vs „Libre“===&lt;br /&gt;
Oproti strategiím publikovaní (zlatá a zelená cesta) pojmy „gratis“ a „libre“ označují díla atributy otevřeného přístupu. Atribut „gratis“ znamená, že dílo (článek) je přístupný zdarma.  Tedy odstraňuje finanční bariéry v přístupu k informacím a v zásadě poskytuje čtenáři právo číst, stahovat a tisknout.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naproti tomu atribut „libre“ představuje rovněž bezplatný přístup, avšak zdarma a bez dalších překážek je publikace k dispozici i pro další způsoby využívání i opětovné použití. „Libre otevřený přístup“ je tedy rozšířen o právo vytvářet kopie, šířit je, prohledávat, propojovat, využívat a vytěžovat. Práva na opětovné použití jsou určována příslušnou licencí Creative Commons, zpravidla vyžadující přiznání autorství původních autorů (licence CC-BY).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Open Access Week==&lt;br /&gt;
V ČR se již od roku 2010 pravidelně koná &amp;quot;Týden Open Access&amp;quot; jehož cílem je rozšířit povědomí o problematice otevřeného přístupu mezi vědecké pracovníky a studenty a informovat o výhodách, které jim publikování v režimu OA přináší. &amp;lt;ref&amp;gt;Open Access Week. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week ÚK ČVUT&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access-week/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strategie OA v ČR==&lt;br /&gt;
Otevřeným přístupem vědeckých informací se zabývala na svém 291. zasedání ze dne 28.února 2014 i Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI)  s doporučeními: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Aby ČR přijala a podpořila národní strategii otevřeného přístupu v souladu s Doporučením Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání. &lt;br /&gt;
#Výzkumným organizacím&lt;br /&gt;
## podporovat budování repozitářů s otevřeným přístupem;&lt;br /&gt;
## vyzvat výzkumné pracovníky, aby výsledky svého výzkumu zveřejňovali buď v otevřených časopisech nebo v institucionálních či předmětových repozitářích; &lt;br /&gt;
## přijmout vnitřní předpisy a pravidla naplňování zásad otevřeného přístupu&lt;br /&gt;
## zabývat se problematikou ukládání a zpřístupňování výzkumných dat;&lt;br /&gt;
# poskytovatelům podpory v oblasti výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
## podporovat v rámci svěřených kompetenci po vzoru Evropské komise politiku otevřeného přístupu a podle jejího doporučení 3 na národní úrovni, &lt;br /&gt;
## požadovat otevřený přístup k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Východiska pro doporučení RVVI===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Berlínská deklarace otevřeného přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách''' z října 2003 &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která vyzývá výzkumné instituce a organizace k podpoře modelu otevřeného přístupu při šíření vědeckých poznatků a jejich využívání s co nejmenšími omezeními;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Deklarace OECD o otevřeném přístupu k výzkumným údajům financovaným z veřejných zdrojů'''  z roku 2004; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady''' z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16784</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=16784"/>
		<updated>2015-02-05T14:41:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační fond|Editace hesla Informační systém - pojem Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informace|Editace hesla Informační cyklus - pojem Informace]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povrchový a hluboký web]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování |editace Informační chování - Informační chování obecně]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost|Editace hesla Informační gramotnost - pojem Informační vzdělávání ]]|| - Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl/Architektura informačního průmyslu]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Norbert Wiener]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povinný výtisk]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Městská knihovna v Praze|Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Městská knihovna v Praze]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| [[Šest stupňů odloučení|Editace hesla sociální sítě - Šest stupňů odloučení]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie - Lutfija Drastilová|Human-computer Interaction  -editace]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost webu - editace]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika|Neurokybernetika a Biokybernetika - Přidání dvou podhesel]]||Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[E-book| Výhody a nevýhody - přidání celého hesla]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patent|Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranné známky|Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[www]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačová síť - internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Elektronický podpis]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Certifikační autorita]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Elektronické čtečky knih]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vannevar Bush]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Automatizované zpracování jazyka]]||Tomáš Budín&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Design služeb]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Recenzní řízení]]|| Jiří Ludvíček&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Open Access]]|| Jiří Ludvíček&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Veřejný prostor]]|| Jiří Ludvíček&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Institucionální repozitáře|Institucionální repozitář]]|| Jiří Ludvíček&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;diff=16777</id>
		<title>Recenzní řízení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;diff=16777"/>
		<updated>2015-02-05T13:22:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Anglicky peer-review&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;Recenzním řízením se rozumí proces odborného kritického posouzení vědeckých prací před jejich vydáním, který zajišťuje kvalitu odborných textů.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;nk&amp;quot;&amp;gt;NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. &amp;lt;i&amp;gt;RECENZNÍ ŘÍZENÍ&amp;lt;/i&amp;gt; [Elektronický dokument]. 2012 [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/recenzni_rizeni.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nebo také:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Proces, kdy odborníci kriticky hodnotí vědeckou práci před jejím vydáním, posuzují, zda odpovídá standardům, a posléze autor/autoři na základě připomínek posuzovatelů (recenzentů) upraví svou práci do konečné podoby, která se zveřejní.'' &amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Recenzní řízení. In: KTD: &amp;lt;i&amp;gt;Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014550&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní rozdělení==&lt;br /&gt;
*'''Otevřené recenzní řízení''' &lt;br /&gt;
Autoři jsou informováni o jménech posuzovatelů a také recenzenti znají totožnost autora (popř. autorů) článku. Například časopis ProInflow&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Pro Inflow Časopis pro informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-01-20]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* '''Anonymní recenzní řízení''' &lt;br /&gt;
Recenzenti neznají autory textu a naopak. Například časopis Národopisná revue. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národopisná revue.&amp;lt;/i&amp;gt; Strážnice: Ústav lidové kultury, 2015. ISSN 0862-8351. Dostupné z: http://revue.nulk.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Typický průběh řízení==&lt;br /&gt;
# '''Tzv. před-recenzní kontrola'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; redakce posuzuje, zda rukopis splňuje základní požadavky kladené na vědecký/odborný článek. Jsou-li nalezeny závažné nedostatky, je text rovnou odmítnut. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''První fáze recenzního řízení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt; V první fázi je příspěvek hodnocen redakcí časopisu. Zkoumá se, zda téma a charakter článku odpovídá zaměření vědeckého časopisu a zároveň zda je rukopis formálně zprávě, tj. že odpovídá pokynům pro autory daného časopisu. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Druhá fáze recenzního řízení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;V druhé fázi řízení dochází k předání rukopisu zpravidla dvou nezávislým recenzentům. Alespoň jeden z nich by neměl být s autorem spjat ať institucionálně, osobně či pracovně. Recenzenti ve svém odborném posudku buď rukopis doporučí, nedoporučí anebo mají připomínky od drobných po zásadní, kdy mohou navrhnout přepracování článku. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Závěrečná fáze'''&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;V případě, kdy se recenzenti neshodnou, či autor na základě připomínek rukopis přepracuje, ale není zřejmé, jestli vyhověl, může být přizván další recenzent. Nakonec ale téměř vždy má poslední slovo šéfredaktor odborného časopisu, který rozhodne, zdali článek bude nebo nebude vydán.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá redakce odborného časopisu publikuje podmínky recenzního řízení (zpravidla online), kde deklaruje typ řízení, formální požadavky a průběh řízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literaturua===&lt;br /&gt;
*NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. &amp;lt;i&amp;gt;RECENZNÍ ŘÍZENÍ&amp;lt;/i&amp;gt; [Elektronický dokument]. 2012 [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/recenzni_rizeni.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. PROINFLOW. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení | pro.inflow.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/recenzni-rizeni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. JURISPRUDENCE, Právnická fakulta UK. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení | Jurisprudence&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.jurisprudence.cz/cz/recenzni-rizeni.c-7.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. INSTITUT OCHRANY OBYVATELSTVA LÁZNĚ BOHDANEČ. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení - The Science for Population Protection&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [2014] [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.population-protection.eu/recenzni-rizeni.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení: Časopis Orbis scholae. ČASOPIS ORBIS SCHOLAE. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [2014] [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.orbisscholae.cz/recenzni-rizeni/informace-o-recenznim-rizeni&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;diff=16776</id>
		<title>Recenzní řízení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;diff=16776"/>
		<updated>2015-02-05T13:20:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
Anglicky peer-review&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;Recenzním řízením se rozumí proces odborného kritického posouzení vědeckých prací před jejich vydáním, který zajišťuje kvalitu odborných textů.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;nk&amp;quot;&amp;gt;NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. &amp;lt;i&amp;gt;RECENZNÍ ŘÍZENÍ&amp;lt;/i&amp;gt; [Elektronický dokument]. 2012 [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/recenzni_rizeni.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
nebo také:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Proces, kdy odborníci kriticky hodnotí vědeckou práci před jejím vydáním, posuzují, zda odpovídá standardům, a posléze autor/autoři na základě připomínek posuzovatelů (recenzentů) upraví svou práci do konečné podoby, která se zveřejní.'' &amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Recenzní řízení. In: KTD: &amp;lt;i&amp;gt;Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014550&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní rozdělení==&lt;br /&gt;
*'''Otevřené recenzní řízení''' &lt;br /&gt;
Autoři jsou informováni o jménech posuzovatelů a také recenzenti znají totožnost autora (popř. autorů) článku. Například časopis ProInflow&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Pro Inflow Časopis pro informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-01-20]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* '''Anonymní recenzní řízení''' &lt;br /&gt;
Recenzenti neznají autory textu a naopak. Například časopis Národopisná revue. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národopisná revue.&amp;lt;/i&amp;gt; Strážnice: Ústav lidové kultury, 2015. ISSN 0862-8351. Dostupné z: http://revue.nulk.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Typický průběh řízení==&lt;br /&gt;
# '''Tzv. před-recenzní kontrola'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; redakce posuzuje, zda rukopis splňuje základní požadavky kladené na vědecký/odborný článek. Jsou-li nalezeny závažné nedostatky, je text rovnou odmítnut. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''První fáze recenzního řízení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt; V první fázi je příspěvek hodnocen redakcí časopisu. Zkoumá se, zda téma a charakter článku odpovídá zaměření vědeckého časopisu a zároveň zda je rukopis formálně zprávě, tj. že odpovídá pokynům pro autory daného časopisu. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Druhá fáze recenzního řízení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;V druhé fázi řízení dochází k předání rukopisu zpravidla dvou nezávislým recenzentům. Alespoň jeden z nich by neměl být s autorem spjat ať institucionálně, osobně či pracovně. Recenzenti ve svém odborném posudku buď rukopis doporučí, nedoporučí anebo mají připomínky od drobných po zásadní, kdy mohou navrhnout přepracování článku. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Závěrečná fáze'''&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;V případě, kdy se recenzenti neshodnou, či autor na základě připomínek rukopis přepracuje, ale není zřejmé, jestli vyhověl, může být přizván další recenzent. Nakonec ale téměř vždy má poslední slovo šéfredaktor odborného časopisu, který rozhodne, zdali článek bude nebo nebude vydán.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá redakce odborného časopisu publikuje podmínky recenzního řízení (zpravidla online), kde deklaruje typ řízení, formální požadavky a průběh řízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literaturua===&lt;br /&gt;
*NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. &amp;lt;i&amp;gt;RECENZNÍ ŘÍZENÍ&amp;lt;/i&amp;gt; [Elektronický dokument]. 2012 [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/recenzni_rizeni.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. PROINFLOW. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení | pro.inflow.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/recenzni-rizeni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. JURISPRUDENCE, Právnická fakulta UK. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení | Jurisprudence&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.jurisprudence.cz/cz/recenzni-rizeni.c-7.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. INSTITUT OCHRANY OBYVATELSTVA LÁZNĚ BOHDANEČ. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení - The Science for Population Protection&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [2014] [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.population-protection.eu/recenzni-rizeni.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení: Časopis Orbis scholae. ČASOPIS ORBIS SCHOLAE. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [2014] [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.orbisscholae.cz/recenzni-rizeni/informace-o-recenznim-rizeni&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;diff=16774</id>
		<title>Recenzní řízení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;diff=16774"/>
		<updated>2015-02-05T13:14:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
Anglicky peer-review&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;Recenzním řízením se rozumí proces odborného kritického posouzení vědeckých prací před jejich vydáním, který zajišťuje kvalitu odborných textů.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;nk&amp;quot;&amp;gt;NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. &amp;lt;i&amp;gt;RECENZNÍ ŘÍZENÍ&amp;lt;/i&amp;gt; [Elektronický dokument]. 2012 [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/recenzni_rizeni.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní rozdělení==&lt;br /&gt;
*'''Otevřené recenzní řízení''' &lt;br /&gt;
Autoři jsou informováni o jménech posuzovatelů a také recenzenti znají totožnost autora (popř. autorů) článku. Například časopis ProInflow&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Pro Inflow Časopis pro informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-01-20]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* '''Anonymní recenzní řízení''' &lt;br /&gt;
Recenzenti neznají autory textu a naopak. Například časopis Národopisná revue. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národopisná revue.&amp;lt;/i&amp;gt; Strážnice: Ústav lidové kultury, 2015. ISSN 0862-8351. Dostupné z: http://revue.nulk.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Typický průběh řízení==&lt;br /&gt;
# '''Tzv. před-recenzní kontrola'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; redakce posuzuje, zda rukopis splňuje základní požadavky kladené na vědecký/odborný článek. Jsou-li nalezeny závažné nedostatky, je text rovnou odmítnut. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''První fáze recenzního řízení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt; V první fázi je příspěvek hodnocen redakcí časopisu. Zkoumá se, zda téma a charakter článku odpovídá zaměření vědeckého časopisu a zároveň zda je rukopis formálně zprávě, tj. že odpovídá pokynům pro autory daného časopisu. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Druhá fáze recenzního řízení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;V druhé fázi řízení dochází k předání rukopisu zpravidla dvou nezávislým recenzentům. Alespoň jeden z nich by neměl být s autorem spjat ať institucionálně, osobně či pracovně. Recenzenti ve svém odborném posudku buď rukopis doporučí, nedoporučí anebo mají připomínky od drobných po zásadní, kdy mohou navrhnout přepracování článku. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Závěrečná fáze'''&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;V případě, kdy se recenzenti neshodnou, či autor na základě připomínek rukopis přepracuje, ale není zřejmé, jestli vyhověl, může být přizván další recenzent. Nakonec ale téměř vždy má poslední slovo šéfredaktor odborného časopisu, který rozhodne, zdali článek bude nebo nebude vydán.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá redakce odborného časopisu publikuje podmínky recenzního řízení (zpravidla online), kde deklaruje typ řízení, formální požadavky a průběh řízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literaturua===&lt;br /&gt;
*NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. &amp;lt;i&amp;gt;RECENZNÍ ŘÍZENÍ&amp;lt;/i&amp;gt; [Elektronický dokument]. 2012 [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/recenzni_rizeni.pdf&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. PROINFLOW. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení | pro.inflow.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/recenzni-rizeni&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. JURISPRUDENCE, Právnická fakulta UK. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení | Jurisprudence&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.jurisprudence.cz/cz/recenzni-rizeni.c-7.html&lt;br /&gt;
*Recenzní řízení. INSTITUT OCHRANY OBYVATELSTVA LÁZNĚ BOHDANEČ. &amp;lt;i&amp;gt;Recenzní řízení - The Science for Population Protection&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [2014] [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.population-protection.eu/recenzni-rizeni.php&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;diff=16769</id>
		<title>Recenzní řízení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Recenzn%C3%AD_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;diff=16769"/>
		<updated>2015-02-05T13:02:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: Založena nová stránka s textem „{{Pracuje se}} Anglicky peer-review  &amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;Recenzním řízením se rozumí proces odborného kritického posouzení vědeckých prací před jejich vydání…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
Anglicky peer-review&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;&amp;quot;Recenzním řízením se rozumí proces odborného kritického posouzení vědeckých prací před jejich vydáním, který zajišťuje kvalitu odborných textů.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;nk&amp;quot;&amp;gt;NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. &amp;lt;i&amp;gt;RECENZNÍ ŘÍZENÍ&amp;lt;/i&amp;gt; [Elektronický dokument]. 2012 [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/recenzni_rizeni.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní rozdělení==&lt;br /&gt;
*'''Otevřené recenzní řízení''' &lt;br /&gt;
Autoři jsou informováni o jménech posuzovatelů a také recenzenti znají totožnost autora (popř. autorů) článku. Například časopis ProInflow&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Pro Inflow Časopis pro informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-01-20]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* '''Anonymní recenzní řízení''' &lt;br /&gt;
Recenzenti neznají autory textu a naopak. Například časopis Národopisná revue. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národopisná revue.&amp;lt;/i&amp;gt; Strážnice: Ústav lidové kultury, 2015. ISSN 0862-8351. Dostupné z: http://revue.nulk.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Typický průběh řízení==&lt;br /&gt;
# '''Tzv. před-recenzní kontrola'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; redakce posuzuje, zda rukopis splňuje základní požadavky kladené na vědecký/odborný článek. Jsou-li nalezeny závažné nedostatky, je text rovnou odmítnut. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''První fáze recenzního řízení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt; V první fázi je příspěvek hodnocen redakcí časopisu. Zkoumá se, zda téma a charakter článku odpovídá zaměření vědeckého časopisu a zároveň zda je rukopis formálně zprávě, tj. že odpovídá pokynům pro autory daného časopisu. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Druhá fáze recenzního řízení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;V druhé fázi řízení dochází k předání rukopisu zpravidla dvou nezávislým recenzentům. Alespoň jeden z nich by neměl být s autorem spjat ať institucionálně, osobně či pracovně. Recenzenti ve svém odborném posudku buď rukopis doporučí, nedoporučí anebo mají připomínky od drobných po zásadní, kdy mohou navrhnout přepracování článku. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Závěrečná fáze'''&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;V případě, kdy se recenzenti neshodnou, či autor na základě připomínek rukopis přepracuje, ale není zřejmé, jestli vyhověl, může být přizván další recenzent. Nakonec ale téměř vždy má poslední slovo šéfredaktor odborného časopisu, který rozhodne, zdali článek bude nebo nebude vydán.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá redakce odborného časopisu publikuje podmínky recenzního řízení (zpravidla online), kde deklaruje typ řízení, formální požadavky a průběh řízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16639</id>
		<title>Veřejný prostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16639"/>
		<updated>2015-02-04T18:14:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|dvou dnů}}&lt;br /&gt;
''„…veřejný prostor je fyzické nebo virtuální prostředí, kde spolu vstupují do styku lidé záměrně i náhodně bez vlastní volby a komunikují mezi sebou&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot;&amp;gt;RYNDA,  Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Studie 4.4: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: FHS. UK, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je každý prostor (nejenom fyzický), který slouží veřejným zájmům. Do veřejného prostoru vstupují [[aktér|aktéři]], kteří se zde záměrně, nebo náhodně setkávají a komunikují spolu. Veřejný prostor je „''… prostředím, kde se střetávají zájmy individuální, osobní, soukromé, skupinové, komerční, tržní, politické…''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot; /&amp;gt;“  &lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je úzce spjat s dějinami města. Město se stává místem [[komunikace]] a [[směna|směny]]. Přebytek a investice do výstavby svádějí lidi ve větším počtu na menší místo obvykle vymezené hradbami. V této chvíli spolu lidé mohou komunikovat. Prostoru ve městě je málo a objevuje se vyjednávání a soupeření o [[prostor]].&amp;lt;ref&amp;gt;SOKOL, Jan. 2001. &amp;lt;i&amp;gt;Člověk jako osoba.&amp;lt;/i&amp;gt; Portál. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
==Koncepce násilí a moci==&lt;br /&gt;
Podle Foucoulta&amp;lt;ref&amp;gt;FOUCAULT, Michel. 2000. &amp;lt;i&amp;gt;Dohlížet a trestat&amp;lt;/i&amp;gt;, Dauphin. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; dochází ve veřejném prostoru k souboji o moc. Jediným „ručitelem“ pro fungování veřejného prostoru se spolu s modernizací stává stát. Stát má podle Foucoulta monopol k použití násilí a dohledu. Do přemýšlení o veřejném prostoru se tak dostává pojem dohledu. Jeho všudypřítomnost vede aktéry k disciplinarizaci a sebedisciplinarizaci. Aktér nikdy neví,  je–li zrovna sledován. [[Disciplína]] je ve veřejném prostoru klíčová. Na druhou stranu je klíčová i [[důvěra]]. Aktéři si ve veřejném prostoru musí důvěřovat, musí předvídat své chování navzájem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interpretativní přístup==&lt;br /&gt;
„Podle interpretativního přístupu je veřejný prostor rekonstruovatelný a popsatelný jako aktivně utvářený a sdílený soubor významů&amp;lt;ref name=&amp;quot;kracmar&amp;quot;&amp;gt;KRAČMAR, Vojtěch. &amp;lt;i&amp;gt;MEZI CHODNÍKEM A SILNICÍ: Kmen městských cyklistů&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/139481/. Diplomová práce. FHS UK Praha. Vedoucí práce Mgr. Hedvika Novotná.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;. „Skrze analýzu významů a reprezentací, které se ve veřejném prostoru konstituují, vyjednávají, konzervují, mění, zanikají a navzájem utkávají&amp;lt;ref&amp;gt;POSPĚCH, Pavel. 2013. &amp;lt;i&amp;gt;Městský veřejný prostor: interpretativní přístup.&amp;lt;/i&amp;gt; Sociologicky časopis/Czech Sociological Review, 2013, Vol. 49, No. 1. Praha&amp;lt;/ref&amp;gt;“.&lt;br /&gt;
&amp;quot;Veřejný prostor je dle Intrepretativního přístupu fluidním a neustále se proměňujícím prostředím, které každý aktér neustále utváří. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kracmar&amp;quot; /&amp;gt; Podle Petříčka&amp;lt;ref&amp;gt;PETŘÍČEK, Miroslav. 2004. &amp;lt;i&amp;gt;Radiofejetony.&amp;lt;/i&amp;gt; Elektornicky:&lt;br /&gt;
http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2004/05/040528_radiofejeton.shtml, dostupné k 4.2.2015&amp;lt;/ref&amp;gt; je důležité být ve veřejném prostoru vidět. Aktéři se tak stávají herci, kteří hrají svou roli, a vysílají signály o svém postavení, směřování a svých cílech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Referece ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
* FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha.&lt;br /&gt;
* SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha.&lt;br /&gt;
* BAUMAN, Zygmund. 2000. Úvahy o postmoderní době. Sociologické nakladatelství. Praha.&lt;br /&gt;
* RYNDA, Ivan. 2012. Studie 4.4.: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. FHS. UK. Praha&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16603</id>
		<title>Veřejný prostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16603"/>
		<updated>2015-02-04T14:27:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se|dvou dnů}}&lt;br /&gt;
''„…veřejný prostor je fyzické nebo virtuální prostředí, kde spolu vstupují do styku lidé záměrně i náhodně bez vlastní volby a komunikují mezi sebou&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot;&amp;gt;RYNDA,  Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Studie 4.4: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: FHS. UK, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je každý prostor (nejenom fyzický), který slouží veřejným zájmům. Do veřejného prostoru vstupují [[aktér|aktéři]], kteří se zde záměrně, nebo náhodně setkávají a komunikují spolu. Veřejný prostor je „''… prostředím, kde se střetávají zájmy individuální, osobní, soukromé, skupinové, komerční, tržní, politické…''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot; /&amp;gt;“  &lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je úzce spjat s dějinami města. Město se stává místem [[komunikace]] a [[směna|směny]]. Přebytek a investice do výstavby svádějí lidi ve větším počtu na menší místo obvykle vymezené hradbami. V této chvíli spolu lidé mohou komunikovat. Prostoru ve městě je málo a objevuje se vyjednávání a soupeření o [[prostor]].&amp;lt;ref&amp;gt;SOKOL, Jan. 2001. &amp;lt;i&amp;gt;Člověk jako osoba.&amp;lt;/i&amp;gt; Portál. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
==Koncepce násilí a moci==&lt;br /&gt;
Podle Foucoulta&amp;lt;ref&amp;gt;FOUCAULT, Michel. 2000. &amp;lt;i&amp;gt;Dohlížet a trestat&amp;lt;/i&amp;gt;, Dauphin. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; dochází ve veřejném prostoru k souboji o moc. Jediným „ručitelem“ pro fungování veřejného prostoru se spolu s modernizací stává stát. Stát má podle Foucoulta monopol k použití násilí a dohledu. Do přemýšlení o veřejném prostoru se tak dostává pojem dohledu. Jeho všudypřítomnost vede aktéry k disciplinarizaci a sebedisciplinarizaci. Aktér nikdy neví,  je–li zrovna sledován. [[Disciplína]] je ve veřejném prostoru klíčová. Na druhou stranu je klíčová i [[důvěra]]. Aktéři si ve veřejném prostoru musí důvěřovat, musí předvídat své chování navzájem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Referece ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
* FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha.&lt;br /&gt;
* SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha.&lt;br /&gt;
* BAUMAN, Zygmund. 2000. Úvahy o postmoderní době. Sociologické nakladatelství. Praha.&lt;br /&gt;
* RYNDA, Ivan. 2012. Studie 4.4.: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. FHS. UK. Praha&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16447</id>
		<title>Veřejný prostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16447"/>
		<updated>2015-02-03T00:48:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: /* Literatura */  - oprava překlepu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„…veřejný prostor je fyzické nebo virtuální prostředí, kde spolu vstupují do styku lidé záměrně i náhodně bez vlastní volby a komunikují mezi sebou&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot;&amp;gt;RYNDA,  Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Studie 4.4: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: FHS. UK, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je každý prostor (nejenom fyzický), který slouží veřejným zájmům. Do veřejného prostoru vstupují [[aktér|aktéři]], kteří se zde záměrně, nebo náhodně setkávají a komunikují spolu. Veřejný prostor je „''… prostředím, kde se střetávají zájmy individuální, osobní, soukromé, skupinové, komerční, tržní, politické…''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot; /&amp;gt;“  &lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je úzce spjat s dějinami města. Město se stává místem [[komunikace]] a [[směna|směny]]. Přebytek a investice do výstavby svádějí lidi ve větším počtu na menší místo obvykle vymezené hradbami. V této chvíli spolu lidé mohou komunikovat. Prostoru ve městě je málo a objevuje se vyjednávání a soupeření o [[prostor]].&amp;lt;ref&amp;gt;SOKOL, Jan. 2001. &amp;lt;i&amp;gt;Člověk jako osoba.&amp;lt;/i&amp;gt; Portál. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
==Koncepce násilí a moci==&lt;br /&gt;
Podle Foucoulta&amp;lt;ref&amp;gt;FOUCAULT, Michel. 2000. &amp;lt;i&amp;gt;Dohlížet a trestat&amp;lt;/i&amp;gt;, Dauphin. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; dochází ve veřejném prostoru k souboji o moc. Jediným „ručitelem“ pro fungování veřejného prostoru se spolu s modernizací stává stát. Stát má podle Foucoulta monopol k použití násilí a dohledu. Do přemýšlení o veřejném prostoru se tak dostává pojem dohledu. Jeho všudypřítomnost vede aktéry k disciplinarizaci a sebedisciplinarizaci. Aktér nikdy neví,  je–li zrovna sledován. [[Disciplína]] je ve veřejném prostoru klíčová. Na druhou stranu je klíčová i [[důvěra]]. Aktéři si ve veřejném prostoru musí důvěřovat, musí předvídat své chování navzájem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Referece ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
* FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha.&lt;br /&gt;
* SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha.&lt;br /&gt;
* BAUMAN, Zygmund. 2000. Úvahy o postmoderní době. Sociologické nakladatelství. Praha.&lt;br /&gt;
* RYNDA, Ivan. 2012. Studie 4.4.: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. FHS. UK. Praha&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16446</id>
		<title>Veřejný prostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ve%C5%99ejn%C3%BD_prostor&amp;diff=16446"/>
		<updated>2015-02-03T00:48:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Ludvicek: Založena nová stránka s textem „''„…veřejný prostor je fyzické nebo virtuální prostředí, kde spolu vstupují do styku lidé záměrně i náhodně bez vlastní volby a komuniku…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„…veřejný prostor je fyzické nebo virtuální prostředí, kde spolu vstupují do styku lidé záměrně i náhodně bez vlastní volby a komunikují mezi sebou&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot;&amp;gt;RYNDA,  Ivan. &amp;lt;i&amp;gt;Studie 4.4: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: FHS. UK, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je každý prostor (nejenom fyzický), který slouží veřejným zájmům. Do veřejného prostoru vstupují [[aktér|aktéři]], kteří se zde záměrně, nebo náhodně setkávají a komunikují spolu. Veřejný prostor je „''… prostředím, kde se střetávají zájmy individuální, osobní, soukromé, skupinové, komerční, tržní, politické…''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rynda&amp;quot; /&amp;gt;“  &lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Veřejný prostor je úzce spjat s dějinami města. Město se stává místem [[komunikace]] a [[směna|směny]]. Přebytek a investice do výstavby svádějí lidi ve větším počtu na menší místo obvykle vymezené hradbami. V této chvíli spolu lidé mohou komunikovat. Prostoru ve městě je málo a objevuje se vyjednávání a soupeření o [[prostor]].&amp;lt;ref&amp;gt;SOKOL, Jan. 2001. &amp;lt;i&amp;gt;Člověk jako osoba.&amp;lt;/i&amp;gt; Portál. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
==Koncepce násilí a moci==&lt;br /&gt;
Podle Foucoulta&amp;lt;ref&amp;gt;FOUCAULT, Michel. 2000. &amp;lt;i&amp;gt;Dohlížet a trestat&amp;lt;/i&amp;gt;, Dauphin. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; dochází ve veřejném prostoru k souboji o moc. Jediným „ručitelem“ pro fungování veřejného prostoru se spolu s modernizací stává stát. Stát má podle Foucoulta monopol k použití násilí a dohledu. Do přemýšlení o veřejném prostoru se tak dostává pojem dohledu. Jeho všudypřítomnost vede aktéry k disciplinarizaci a sebedisciplinarizaci. Aktér nikdy neví,  je–li zrovna sledován. [[Disciplína]] je ve veřejném prostoru klíčová. Na druhou stranu je klíčová i [[důvěra]]. Aktéři si ve veřejném prostoru musí důvěřovat, musí předvídat své chování navzájem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Referece ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
* FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha.&lt;br /&gt;
* SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha.&lt;br /&gt;
* BAUMAN, Zygmund. 2000. Úvahy o postmoderní době. Sociologické nakladatelství. Praha.&lt;br /&gt;
* PRYNDA, Ivan. 2012. Studie 4.4.: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. FHS. UK. Praha&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Ludvicek</name></author>
		
	</entry>
</feed>