<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kantovaz</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kantovaz"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Kantovaz"/>
	<updated>2026-04-04T05:42:28Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=34036</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=34036"/>
		<updated>2016-05-19T11:11:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Trudi Bellardo Hahn; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;W. Boyd Rayward; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| [[Child directed speech]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[DNS]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || [[Vývoj písma]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || [[Darknet]] || doplnila jsem informace, obrázky, zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[Lisa M. Given]] || [[Richard Stallman]] ||[[Informační etika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] || [[Webometrie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clement Bradford]]  || [[Setuň]]&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Seymour Lubetzky]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || [[Šifry]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || [[Haptika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Posturologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Amanda Spink]] || [[Edgar F. Codd]] || [[Operační systém]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] ||[[Národní knihovna ČR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Šifry]] || [[Autentizace a Autorizace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Eric Schmidt]] ||[[Google]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || [[Ohrožení dětí na internetu]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Edward Wyndham Hulme]] || [[Google]] || Doplnil jsem informace o Google X/zdroje ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]|| [[Marie Königová]]|| [[Richard Papík]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Thomas Froehlich]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] || [[Městská knihovna v Praze]] - doplněny informace, historie, obrázky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || [[Vannevar Bush]] ||upravila jsem a doplnila informace, a přidala zdroj&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]] ||[[OCR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ralph Hartley]] || [[Sanna Talja]]|| [[Biblioterapie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Tefko Saracevic]]|| [[Lev Manovich]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| [[společenské dopady informačních technologií]] ||doplnila jsem pojem netholismus, klíčová slova a související články&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || [[GreyNet]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || [[Předmětové heslo]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || [[Národní digitální knihovna]] ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Klára Půlpánová  || [[Jakob Nielsen]] ||[[Frank Bradway Rogers]] ||||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34035</id>
		<title>Společenské dopady informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34035"/>
		<updated>2016-05-19T11:09:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dopady [[informační technologie|informačních technologií]] se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček 2006, s. 78&amp;lt;/ref&amp;gt; Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* soukromí jednotlivce,&lt;br /&gt;
* přesnost [[informace|informací]],&lt;br /&gt;
* vlastnictví informací,&lt;br /&gt;
* přístupnost informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata &amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Stalking&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),&lt;br /&gt;
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),&lt;br /&gt;
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks''),&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).&amp;lt;ref&amp;gt;Koudelková, 2013, s.9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přesnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vlastnictví informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,&lt;br /&gt;
* sdílené vlastnictví a [[copyleft]] ([[open source]], [[Creative Commons]]), které naopak těží ze snadného šíření dat,&lt;br /&gt;
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přístupnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Digitální propast&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 24-26&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;amp;oldid=11605932&lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&amp;amp;oldid=11265208&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika&lt;br /&gt;
* KOUDELKOVÁ, Jana. Netholismus v teorii a praxi. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Martina Martínková.Dostupné z:https://is.muni.cz/th/283896/pedf_m/Diplomova_prace_Jana_Koudelkova_dhdwsfio.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digital divide]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu|Cenzura Internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
stalking, data mining, netholismus, [[digital divide]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34034</id>
		<title>Společenské dopady informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34034"/>
		<updated>2016-05-19T11:02:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dopady [[informační technologie|informačních technologií]] se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček 2006, s. 78&amp;lt;/ref&amp;gt; Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* soukromí jednotlivce,&lt;br /&gt;
* přesnost [[informace|informací]],&lt;br /&gt;
* vlastnictví informací,&lt;br /&gt;
* přístupnost informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata &amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Stalking&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),&lt;br /&gt;
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),&lt;br /&gt;
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks''),&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).&amp;lt;ref&amp;gt;Koudelková, 2013, s.9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přesnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vlastnictví informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,&lt;br /&gt;
* sdílené vlastnictví a [[copyleft]] ([[open source]], [[Creative Commons]]), které naopak těží ze snadného šíření dat,&lt;br /&gt;
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přístupnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Digitální propast&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 24-26&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;amp;oldid=11605932&lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&amp;amp;oldid=11265208&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika&lt;br /&gt;
* KOUDELKOVÁ, Jana. Netholismus v teorii a praxi. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Martina Martínková.Dostupné z:https://is.muni.cz/th/283896/pedf_m/Diplomova_prace_Jana_Koudelkova_dhdwsfio.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digital divide]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu|Cenzura Internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
stalking, data mining, netholismus, digital divide&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34033</id>
		<title>Společenské dopady informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34033"/>
		<updated>2016-05-19T11:00:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dopady [[informační technologie|informačních technologií]] se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček 2006, s. 78&amp;lt;/ref&amp;gt; Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* soukromí jednotlivce,&lt;br /&gt;
* přesnost [[informace|informací]],&lt;br /&gt;
* vlastnictví informací,&lt;br /&gt;
* přístupnost informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata &amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Stalking&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),&lt;br /&gt;
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),&lt;br /&gt;
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks''),&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).&amp;lt;ref&amp;gt;Koudelková, 2013, s.9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přesnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vlastnictví informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,&lt;br /&gt;
* sdílené vlastnictví a [[copyleft]] ([[open source]], [[Creative Commons]]), které naopak těží ze snadného šíření dat,&lt;br /&gt;
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přístupnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Digitální propast&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 24-26&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;amp;oldid=11605932&lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&amp;amp;oldid=11265208&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika&lt;br /&gt;
* KOUDELKOVÁ, Jana. Netholismus v teorii a praxi. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Martina Martínková.Dostupné z:https://is.muni.cz/th/283896/pedf_m/Diplomova_prace_Jana_Koudelkova_dhdwsfio.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Digital divide&lt;br /&gt;
* Cenzura Internetu&lt;br /&gt;
* Duševní vlastnictví&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
stalking, data mining, netholismus, digital divide&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34032</id>
		<title>Společenské dopady informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34032"/>
		<updated>2016-05-19T11:00:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dopady [[informační technologie|informačních technologií]] se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček 2006, s. 78&amp;lt;/ref&amp;gt; Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* soukromí jednotlivce,&lt;br /&gt;
* přesnost [[informace|informací]],&lt;br /&gt;
* vlastnictví informací,&lt;br /&gt;
* přístupnost informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata &amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Stalking&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),&lt;br /&gt;
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),&lt;br /&gt;
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks''),&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).&amp;lt;ref&amp;gt;Koudelková, 2013, s.9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přesnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vlastnictví informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,&lt;br /&gt;
* sdílené vlastnictví a [[copyleft]] ([[open source]], [[Creative Commons]]), které naopak těží ze snadného šíření dat,&lt;br /&gt;
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přístupnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Digitální propast&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 24-26&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;amp;oldid=11605932&lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&amp;amp;oldid=11265208&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika&lt;br /&gt;
* KOUDELKOVÁ, Jana. Netholismus v teorii a praxi. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Martina Martínková.Dostupné z:https://is.muni.cz/th/283896/pedf_m/Diplomova_prace_Jana_Koudelkova_dhdwsfio.pdf&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Digital divide&lt;br /&gt;
* Cenzura Internetu&lt;br /&gt;
* Duševní vlastnictví&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
stalking, data mining, netholismus, digital divide&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34031</id>
		<title>Společenské dopady informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34031"/>
		<updated>2016-05-19T10:58:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Soukromí */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dopady [[informační technologie|informačních technologií]] se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček 2006, s. 78&amp;lt;/ref&amp;gt; Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* soukromí jednotlivce,&lt;br /&gt;
* přesnost [[informace|informací]],&lt;br /&gt;
* vlastnictví informací,&lt;br /&gt;
* přístupnost informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata &amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Stalking&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),&lt;br /&gt;
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),&lt;br /&gt;
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks''),&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).&amp;lt;ref&amp;gt;Koudelková, 2013, s.9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přesnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vlastnictví informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,&lt;br /&gt;
* sdílené vlastnictví a [[copyleft]] ([[open source]], [[Creative Commons]]), které naopak těží ze snadného šíření dat,&lt;br /&gt;
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přístupnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Digitální propast&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 24-26&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;amp;oldid=11605932&lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&amp;amp;oldid=11265208&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Digital divide&lt;br /&gt;
* Cenzura Internetu&lt;br /&gt;
* Duševní vlastnictví&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
stalking, data mining, netholismus, digital divide&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34030</id>
		<title>Společenské dopady informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34030"/>
		<updated>2016-05-19T10:57:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Soukromí */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dopady [[informační technologie|informačních technologií]] se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček 2006, s. 78&amp;lt;/ref&amp;gt; Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* soukromí jednotlivce,&lt;br /&gt;
* přesnost [[informace|informací]],&lt;br /&gt;
* vlastnictví informací,&lt;br /&gt;
* přístupnost informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata &amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Stalking&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),&lt;br /&gt;
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),&lt;br /&gt;
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks''),&lt;br /&gt;
* [[netholismus]] (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).&amp;lt;ref&amp;gt;KOUDELKOVÁ, 2013, s.9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přesnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vlastnictví informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,&lt;br /&gt;
* sdílené vlastnictví a [[copyleft]] ([[open source]], [[Creative Commons]]), které naopak těží ze snadného šíření dat,&lt;br /&gt;
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přístupnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Digitální propast&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 24-26&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;amp;oldid=11605932&lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&amp;amp;oldid=11265208&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Digital divide&lt;br /&gt;
* Cenzura Internetu&lt;br /&gt;
* Duševní vlastnictví&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
stalking, data mining, netholismus, digital divide&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34029</id>
		<title>Společenské dopady informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=34029"/>
		<updated>2016-05-19T10:42:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dopady [[informační technologie|informačních technologií]] se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček 2006, s. 78&amp;lt;/ref&amp;gt; Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 19&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* soukromí jednotlivce,&lt;br /&gt;
* přesnost [[informace|informací]],&lt;br /&gt;
* vlastnictví informací,&lt;br /&gt;
* přístupnost informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Soukromí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata &amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 20&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Stalking&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),&lt;br /&gt;
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),&lt;br /&gt;
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),&lt;br /&gt;
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks''),&lt;br /&gt;
* netholismus (psychická závislost na mediálních prostředcích, zejména internetu, počítačových hrách, nadužívání sociálních sítí, mobilních přístrojů).&amp;lt;ref&amp;gt;KOUDELKOVÁ, Jana. Netholismus v teorii a praxi. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Martina Martínková.Dostupné z:https://is.muni.cz/th/283896/pedf_m/Diplomova_prace_Jana_Koudelkova_dhdwsfio.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přesnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vlastnictví informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 22&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,&lt;br /&gt;
* sdílené vlastnictví a [[copyleft]] ([[open source]], [[Creative Commons]]), které naopak těží ze snadného šíření dat,&lt;br /&gt;
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přístupnost informací ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast).&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie 2014, Digitální propast&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Šlerka 2011, s. 24-26&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;amp;oldid=11605932&lt;br /&gt;
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&amp;amp;oldid=11265208&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Digital divide&lt;br /&gt;
* Cenzura Internetu&lt;br /&gt;
* Duševní vlastnictví&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
stalking, data mining, netholismus, digital divide&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=34008</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=34008"/>
		<updated>2016-05-18T15:08:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Mooersův zákon */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce '''1960''' Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání [[informace]] pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;ref&amp;gt;CHU, Heting. &amp;lt;i&amp;gt;Information Representation and Retrieval in the Digital Age&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
C: N. Mooers je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Mooersův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
*[[Software]]&lt;br /&gt;
*[[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=34007</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=34007"/>
		<updated>2016-05-18T15:05:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Mooersův zákon */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání [[informace]] pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;ref&amp;gt;CHU, Heting. &amp;lt;i&amp;gt;Information Representation and Retrieval in the Digital Age&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
C: N. Mooers je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Mooersův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
*[[Software]]&lt;br /&gt;
*[[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=34006</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=34006"/>
		<updated>2016-05-18T15:04:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Životopis */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání [[informace]] pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;ref&amp;gt;CHU, Heting. &amp;lt;i&amp;gt;Information Representation and Retrieval in the Digital Age&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
C: N. Mooers je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Mooersův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
*[[Software]]&lt;br /&gt;
*[[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=34005</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=34005"/>
		<updated>2016-05-18T15:03:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Životopis */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
==== Calvin Northrup Mooers ====&lt;br /&gt;
se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání [[informace]] pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;ref&amp;gt;CHU, Heting. &amp;lt;i&amp;gt;Information Representation and Retrieval in the Digital Age&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
C: N. Mooers je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Mooersův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
*[[Software]]&lt;br /&gt;
*[[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=34004</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=34004"/>
		<updated>2016-05-18T14:58:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Mooersův zákon */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání [[informace]] pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;ref&amp;gt;CHU, Heting. &amp;lt;i&amp;gt;Information Representation and Retrieval in the Digital Age&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
C: N. Mooers je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Mooersův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
*[[Software]]&lt;br /&gt;
*[[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=34003</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=34003"/>
		<updated>2016-05-18T14:41:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Libraries of the Future */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že [[počítač]] má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce [[Internet|internetu]]).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu [[digitální knihovny]] po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]], [[Osobní počítač]], [[Počítačová síť]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://memex.org/licklider.pdf In Memoriam: J. C. R. Licklider s články Man-computer symbiosis a The Computer as a Communication Device]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=34002</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=34002"/>
		<updated>2016-05-18T14:40:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Man - Computer Symbiosis */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že [[počítač]] má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce [[Internet|internetu]]).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]], [[Osobní počítač]], [[Počítačová síť]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://memex.org/licklider.pdf In Memoriam: J. C. R. Licklider s články Man-computer symbiosis a The Computer as a Communication Device]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=34001</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=34001"/>
		<updated>2016-05-18T14:39:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Man - Computer Symbiosis */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že [[počítač]] má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce [[internetu]]).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]], [[Osobní počítač]], [[Počítačová síť]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://memex.org/licklider.pdf In Memoriam: J. C. R. Licklider s články Man-computer symbiosis a The Computer as a Communication Device]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=34000</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=34000"/>
		<updated>2016-05-18T14:37:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Man - Computer Symbiosis */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že [[počítač]] má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]], [[Osobní počítač]], [[Počítačová síť]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://memex.org/licklider.pdf In Memoriam: J. C. R. Licklider s články Man-computer symbiosis a The Computer as a Communication Device]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33999</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33999"/>
		<updated>2016-05-18T14:33:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]], [[Osobní počítač]], [[Počítačová síť]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://memex.org/licklider.pdf In Memoriam: J. C. R. Licklider s články Man-computer symbiosis a The Computer as a Communication Device]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33998</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33998"/>
		<updated>2016-05-18T14:32:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]], [[Osobní počítač]], [[Počítačová síť]]&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://memex.org/licklider.pdf In Memoriam: J. C. R. Licklider s články Man-computer symbiosis a The Computer as a Communication Device]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33997</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33997"/>
		<updated>2016-05-18T14:32:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]], [[Osobní počítač]], [[Počítačová síť]]&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [http://memex.org/licklider.pdf In Memoriam: J. C. R. Licklider s články Man-computer symbiosis a The Computer as a Communication Device]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33996</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33996"/>
		<updated>2016-05-18T14:29:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]], [[Osobní počítač]], [[Počítačová síť]]&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://memex.org/licklider.pdf In Memoriam: J. C. R. Licklider s články Man-computer symbiosis a The Computer as a Communication Device]&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33995</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33995"/>
		<updated>2016-05-18T14:25:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]], [[Osobní počítač]], [[Počítačová síť]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33994</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33994"/>
		<updated>2016-05-18T14:23:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33993</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33993"/>
		<updated>2016-05-18T14:23:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33992</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33992"/>
		<updated>2016-05-18T14:22:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33991</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33991"/>
		<updated>2016-05-18T14:22:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33990</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33990"/>
		<updated>2016-05-18T14:16:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33989</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33989"/>
		<updated>2016-05-18T14:15:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova==&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33988</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33988"/>
		<updated>2016-05-18T14:14:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
== Klíčová slova==&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33985</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33985"/>
		<updated>2016-05-18T11:55:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33957</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33957"/>
		<updated>2016-05-17T13:53:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;ref&amp;gt;CHU, Heting. &amp;lt;i&amp;gt;Information Representation and Retrieval in the Digital Age&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
C: N. Mooers je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Mooersův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
*[[Software]]&lt;br /&gt;
*[[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33956</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33956"/>
		<updated>2016-05-17T13:52:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;ref&amp;gt;CHU, Heting. &amp;lt;i&amp;gt;Information Representation and Retrieval in the Digital Age&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
C: N. Mooers je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Mooersův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
*[[Software]]&lt;br /&gt;
*[[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33955</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33955"/>
		<updated>2016-05-17T13:52:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;ref&amp;gt;CHU, Heting. &amp;lt;i&amp;gt;Information Representation and Retrieval in the Digital Age&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
C: N. Mooers je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Mooersův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
*[[Software]]&lt;br /&gt;
*[[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33954</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33954"/>
		<updated>2016-05-17T13:51:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;ref&amp;gt;CHU, Heting. &amp;lt;i&amp;gt;Information Representation and Retrieval in the Digital Age&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
C: N. Mooers je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Mooersův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
*[[Software]]&lt;br /&gt;
*[[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33953</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33953"/>
		<updated>2016-05-17T13:51:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;ref&amp;gt;CHU, Heting. &amp;lt;i&amp;gt;Information Representation and Retrieval in the Digital Age&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
C: N. Mooers je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Mooersův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duševní vlastnictví]]&lt;br /&gt;
*[[Software]]&lt;br /&gt;
*[[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33952</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33952"/>
		<updated>2016-05-17T13:40:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;ref&amp;gt;CHU, Heting. &amp;lt;i&amp;gt;Information Representation and Retrieval in the Digital Age&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
C: N. Mooers je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Mooersův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Duševní vlastnictví]], [[Software]], [[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33951</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33951"/>
		<updated>2016-05-17T13:33:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;ref&amp;gt;CHU, Heting. &amp;lt;i&amp;gt;Information Representation and Retrieval in the Digital Age&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
Je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. M. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Moorův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Duševní vlastnictví]], [[Software]], [[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33950</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33950"/>
		<updated>2016-05-17T13:09:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
Je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. M. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Moorův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Duševní vlastnictví]], [[Software]], [[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33949</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33949"/>
		<updated>2016-05-17T13:06:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
Je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. M. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Moorův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Duševní vlastnictví]], [[Software]], [[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33948</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33948"/>
		<updated>2016-05-17T13:06:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
Je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. M. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Moorův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Duševní vlastnictví]], [[Software]], [[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33947</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33947"/>
		<updated>2016-05-17T13:05:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
Je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. M. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Moorův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Duševní vlastnictví]], [[Software]], [[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33946</id>
		<title>Joseph Carl Robnett Licklider</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Carl_Robnett_Licklider&amp;diff=33946"/>
		<updated>2016-05-17T12:46:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]]&lt;br /&gt;
'''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život a dílo==&lt;br /&gt;
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Fano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet Pioneers: J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Man - Computer Symbiosis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.&amp;lt;ref&amp;gt;Rappold,Raychel:&amp;lt;i&amp;gt;J.C.R. Licklider&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil &amp;quot;Intergalaktickou počítačovou síť&amp;quot; v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu).&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;History of computers&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Libraries of the Future ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo &amp;quot;As We May Think&amp;quot;. V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.&amp;lt;i&amp;gt; Národní knihovna: Knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt;. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pioneer&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33945</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33945"/>
		<updated>2016-05-17T12:34:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
Je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. M. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Moorův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
=== Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Calvin_Northrup_Mooers Calvin Northrup Mooers]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Duševní vlastnictví]], [[Software]], [[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33944</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33944"/>
		<updated>2016-05-17T12:23:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
Je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. M. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Moorův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
=== Externí odkazy===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Duševní vlastnictví]], [[Software]], [[Mortimer Taube]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33943</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33943"/>
		<updated>2016-05-17T12:18:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
Je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. M. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Moorův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
=== Externí odkazy===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
Duševní vlastnictví, Software, Mortimer Taube&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33942</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33942"/>
		<updated>2016-05-17T12:11:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
Je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. M. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Moorův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
=== Externí odkazy===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33941</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33941"/>
		<updated>2016-05-17T12:10:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
Je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. M. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Moorův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ==== &lt;br /&gt;
Externí odkazy&lt;br /&gt;
Související články&lt;br /&gt;
Klíčová slova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33940</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33940"/>
		<updated>2016-05-17T12:09:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
Je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. M. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Moorův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Použitá literatura =====&lt;br /&gt;
===== Externí odkazy&lt;br /&gt;
 =====&lt;br /&gt;
===== Související články&lt;br /&gt;
 =====&lt;br /&gt;
===== Klíčová slova =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33939</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33939"/>
		<updated>2016-05-17T12:05:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
Je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. M. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Moorův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33938</id>
		<title>Calvin Northrup Mooers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&amp;diff=33938"/>
		<updated>2016-05-17T12:04:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kantovaz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Calvin Northrup Mooers '''(24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní &amp;quot;information retrieval&amp;quot; - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševního vlastnictví]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
'''Calvin Northrup Mooers''' se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. &amp;lt;ref&amp;gt;An Interview with CALVIN N. &amp;amp; CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1941'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1946'''&lt;br /&gt;
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zatocoding ==&lt;br /&gt;
'''1947'''&lt;br /&gt;
C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet [[Zatocoding]] - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:&lt;br /&gt;
* Byl to automatický a mechanický znalostní systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.&lt;br /&gt;
* A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky.&lt;br /&gt;
K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Mooersův zákon ==&lt;br /&gt;
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== TRAC ==&lt;br /&gt;
Je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1959 - 1964'''&lt;br /&gt;
C. M. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1965'''&lt;br /&gt;
Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se  snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový [[software]] považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Moorův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1983''' Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes [[Telnet]].&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finding Aids at The University of Minnesota&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kantovaz</name></author>
		
	</entry>
</feed>