<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Karolina.Kahancova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Karolina.Kahancova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Karolina.Kahancova"/>
	<updated>2026-04-22T20:46:26Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&amp;diff=54589</id>
		<title>HCI</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&amp;diff=54589"/>
		<updated>2018-06-02T11:20:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Informační architektura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''&lt;br /&gt;
=== HCI = Human-computer interaction ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;'''''&amp;quot;Druh komunikace, při níž dochází k přenosu informací mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakci programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000477&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakce člověk-počítač je multidisciplinární obor, který se rozvinul na přelomu 70. a 80. let 20. století v souvislosti s rozvojem počítačových sítí. Jde o společensko-technologickou vědní disciplínu, jež integruje velké množství rozmanitých oborů, které na první pohled nemají mnoho společného. Ale při zkoumání informačních potřeb, chování a vnímání koncového uživatele a tvorby uživatelských rozhraní informačních systémů jsou všechny disciplíny nepostradatelné. Jedná se konkrétně o tyto disciplíny: počítačová věda, ergonomie, inženýrství, [[umělá inteligence]], umění, estetika, design, psychologie, [[kognitivní psychologie]], sociologie, filozofie, etika, antropologie, lingvistika a kognitivní věda. Přičemž z pohledu Informační vědy se v oblast HCI zabývá tvorbou, designem a testováním použitelnosti informačních systém ů a jejich uživatelských rozhraní, tak aby byly jednoduše přístupné a intuitivně použitelné pro danou skupinu uživatelů. &amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEČKOVÁ, Lenka. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK. ''Člověk - Časopis pro humanitní a společenské vědy'' [online]. 2010, č. 18 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: http://clovek.ff.cuni.cz/pdf/nemeckova_zprava_18.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sedm hlavních pravidel HCI ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# jednoduchost&lt;br /&gt;
# rychlost&lt;br /&gt;
# viditelnost&lt;br /&gt;
# tolerance&lt;br /&gt;
# konzistentnost&lt;br /&gt;
# přehledná struktura&lt;br /&gt;
# zpětná vazba &amp;lt;ref&amp;gt; MICHÁLKOVÁ, Petra. ''Vizualizace informací v elektronických informačních zdrojích''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2007. 58 s. Vedoucí práce&lt;br /&gt;
Mgr. Petra Šedinová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Uživatelské rozhraní]] ==&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] (User interface) je prostředek pro komunikaci mezi člověkem a informačním systémem. Tato komunikace se neodehrává v reálném čase a prostoru a proto je komunikace prostřednictvím uživatelského rozhraní snadněji naráží na [[informační bariery]] a [[šum]]y. Proto je nutné, aby se tato [[komunikace]] zaměřovala především na potřeby uživatelů a reagovala na vývoj v oblasti IT. Hlavním kritériem kvalitního uživatelského rozhraní je tzv. „User-Friendly Interface“ (uživatelsky přívětivé rozhraní). Kvalitu určují tato kritéria: přehlednost, srozumitelnost, interaktivita, průhlednost, empatie, standardizace, návodnost, pomoc a ochrana&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typy uživatelských rozhraní''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Textové uživatelské rozhraní''' (CUI-Command User Interface) komunikace probíhá pomocí příkazového řádku, jedná se o starší typ rozhraní. Využívá se v systémech určených pro [expertní uživatel]]e.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grafické uživatelské rozhraní''' (GUI-Graphical User Interface) je dnes nejčastěji používaným typem rozhraní, které je založeno na ovládání prostřednictvím grafických prvků. Jako jsou okna, ikony, menu, tlačítka a formuláře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlasové uživatelské rozhraní''' (VUI-Voice User Interface) poskytuje ovládání systému pomocí přirozeného jazyka uživatele. Systém identifikuje hlasové výstupy na základě předem definované báze znalostí systému. Hlas může být také rozpoznáván prostřednictvím videa podle pohybů rtů, jazyka, zubů a obličejových svalů uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Multimodální uživatelské rozhraní''' (MUI-Multimodal User Interface) kombinuje více typů rozhraní. Tato rozhraní používají uživatelé s různým znevýhodněním, kteří potřebují speciální vstupní zařízení nebo výstupní informace transformované v jiné formě.&amp;lt;ref name= &amp;quot;fojtů&amp;quot;&amp;gt;ANDREA FOJTŮ, Lenka Němečková. &amp;lt;i&amp;gt;HCI v kontextu informační vědy: postup návrhu uživatelských rozhraní&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. Dostupné také z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/HCI-v-kontextu-informační-vědy-postup-návrhu-uživatelských-rozhraní_Fojtů.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Informační architektura]]==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé tento termín použil [[Richard Saul Wurman]] již v roce 1976, ale začátek této vědní disciplíny je datován až na počátek 21. století. Ačkoliv je autor tohoto termínu povoláním mimo jiné  architekt v této oblasti se však nejedná o architekturu v pravém slova smyslu, ale  jde o naprosto nový obor v oblasti web designu, který se především soustředí na strukturu webových stránek. Přičemž cílem je vytvoření (postavení) webových stránek, tak aby se dali používat co nejsnadněji. Přehlednosti lze dosáhnout pomocí klasifikování a organizování obsahu webových stránek tak, aby uživatelé nalezli požadované informace snadno a rychle. Hlavní snahou informačních architektů je tedy vytvářet webové stránky, které budou intuitivní a přátelské k uživatelům daného systému. Mezi základními prvky IA patří navigační a vyhledávací systém, organizační systém a systém popisu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ Lucie, Informační architektura | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-30].ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacni-architektura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Použitelnost a přístupnost webu]] ==&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Přístupnost webu|Přístupnost]]''' (web accessibility) je stav, kdy určitá webová stránka, uživatelské rozhraní, systém, aplikace nebo sídlo neklade uživatelům při jejím užívání žádné překážky. S pohledu HCI se jedná o to, aby byly v rámci systému zajištěny vhodné podmínky pro zpracování informací v lidské mysli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost]]'''(web usability) je výrazně podmíněna srozumitelností a přehledností. Interakce s uživatelským rozhraním by tak měla probíhat jednoduše a efektivně k daným účelům, bez složitého přemýšlení za pomoci profesionálních technik. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Znevýhodnění uživatelé''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S přístupností webu úzce souvisí také uživatelé znevýhodněni nejrůznějším způsobem. Znevýhodnění lze klasifikovat do více tříd, které se však vzájemně prolínají a jeden uživatel proto může trpět větším počtem znevýhodnění najednou. Mezi znevýhodněné patří: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotně znevýhodnění uživatelé''' v tomto případě se jedná o znevýhodnění  tělesné, smyslové a kognitivní. např: tělesně postižení uživatelé, zrakově, sluchově, řečově  znevýhodnění a lidé s poruchami kognice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelé se zobrazovacími problémy''' jsou uživatelé znevýhodnění nevyhovujícím hardwarovým a softwarovým vybavením. např: monochromický monitor nebo úplná absence monitoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do kategorie '''Dočasně znevýhodnění uživatelé''' se jednak řadí uživatelé s dočasným zdravotním znevýhodněním např: po úrazu a také uživatelé v nevyhovujícím pracovním prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;souček&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK Martin, Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iniciativy a organizace v oblasti HCI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Special interest Group on Computer-Human Interaction (ACM SIGCHI)''' je speciální zájmová skupina, jež se skládá z profesionálů, akademiků a studentů. Organizace vydává časopisy, publikace, tutoriály, pořádá workshopy a konference. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The American Center for Design (ACD)''' je organizace zaměřená na praktické a teroretické informace o designu. ACD sdružuje výhradně experty a profesionály.&amp;lt;ref name=&amp;quot;souček&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti přístupnosti webu je asi nejznámější iniciativou '''Web Accessibility Initiative (WAI)''', jež funguje v prostředí konsorcia [[World Wide Web]]. Činnost je zaměřena na vývoj nových technologií, vzdělávání, výzkum, výchovu, poskytování nástrojů a vydávání odborných návodů. Dalším sdružením je '''Web Accessibility in Mind (WebAIM)''' . Tato nezisková organizace fungující v rámci Centra pro znevýhodněné na univerzitě ve státě Utah, od roku 1999 napomáhá při řešení problematiky přístupnosti webu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fojtů&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související termíny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''User-centred design (UCD):''' označení pro filozofii vývoje, kdy je uživatel ústředním prvkem, na který se vývojáři soustředí a zaměřují se na jeho schopnost orientace a potřeby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Activity-centered design (ACD): '''označení pro vývoj, kdy je kladen hlavní důraz na aktivity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scenario-based design (SBD):''' označení pro vývoj, který je založený na scénáře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Usage-centered design: '''označení pro vývoj zaměřený na používání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Human Robot Interaction (HRI): '''věda zabývající se interakcí mezi lidmi a roboty. Základy má I v HCI, AI, robotice, porozumění nativním jazykům či sociálních studií. Tento obor byl diskutován již dávno před tím než byl vůbec nějaký robot sestrojen, a to jak na akademické půdě tak v science fiction. Isaac Asimov v roce 1941 sepsal novelu Já, robot, kde stanovil tři zákony robotiky: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Robot nesmí ublížit člověku, ani dovolit aby mu bylo ublíženo &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Robot musí poslouchat příkazy od člověka pokud nejsou v rozporu s prvním zákonem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Robot musí chránit svou existence pokud to není v rozporu s prvním či druhým zákonem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Brain Computer Interaction (BCI): '''přímá komunikační linka mezi mozkem a externím zařízením. HCI je často zaměřeno na úpravu či opravu lidské kognitivních či smyslových funkcí. Tento obor se zaměřuje například na obnovu poškozeného sluchu, zraku či pohybu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ubiquitous communications: '''počítače budou komunikovat prostřednictvím vysokorychlostních lokálních sítí, celostátně přes rozsáhlé sítě a na dálku přes infračervené, ultrazvukové, mobilní či jiné technologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''High bandwidth interaction''': stupeň při kterém se podstatě zvýší interakce mezi člověkem a strojem&lt;br /&gt;
.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Augmented reality: '''rozšířená realita. Označení používané pro reálný obraz světa doplněný o počítačem vytvořené objekty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Virtuální realita]]: '''Často používáno ve spojení s VR technologií, většinou se jedná o VR headset. Zatím málo využíváno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ergonomics:''' Věda o fyzikálních charakteristikách interakce. Ergonomické faktory jsou většinou jasné a pochopitelné a jsou tedy využívány jako základ při vytváření design hardwaru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''WIMP:''' zkratka označující první grafické uživatelské rozhraní založené na práci s okny (window, icon, menu, pointer).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* KRUG, Steve. ''Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnosti webu''. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2923-4.&lt;br /&gt;
* SINHA, G, R SHAHI a M SHANKAR. Human Computer Interaction. 2010 3rd International Conference on Emerging Trends in Engineering and Technology. IEEE, 2010, , 1-4. DOI: 10.1109/ICETET.2010.85. ISBN 978-1-4244-8481-2. Dostupné také z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=5698279&lt;br /&gt;
* SMITH-ATAKAN, Serengul. Human-computer interaction. London: Thomson, 2006. ISBN 1844804542.&lt;br /&gt;
* DIX, Alan, Janet FINLEY, Gregory ABOWD a Rusell BEALE.Human-computer interaction. 2005, , 1-56.&lt;br /&gt;
* MORAVEC, Tadeáš. Analýza webových stránek vybraných fakult v České republice. Praha, 2014. Diplomová práce. VŠE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Informační architektura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Návrh uživatelského rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Použitelnost webu]]&lt;br /&gt;
[[Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|Definice HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
HCI, virtuální realita, lidské vnímání, design, informační design, informační architektura, uživatelé, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na [[HCI/old|tomto odkazu]].&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&amp;diff=54588</id>
		<title>HCI</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&amp;diff=54588"/>
		<updated>2018-06-02T11:19:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Uživatelské rozhraní */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''&lt;br /&gt;
=== HCI = Human-computer interaction ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;'''''&amp;quot;Druh komunikace, při níž dochází k přenosu informací mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakci programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000477&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakce člověk-počítač je multidisciplinární obor, který se rozvinul na přelomu 70. a 80. let 20. století v souvislosti s rozvojem počítačových sítí. Jde o společensko-technologickou vědní disciplínu, jež integruje velké množství rozmanitých oborů, které na první pohled nemají mnoho společného. Ale při zkoumání informačních potřeb, chování a vnímání koncového uživatele a tvorby uživatelských rozhraní informačních systémů jsou všechny disciplíny nepostradatelné. Jedná se konkrétně o tyto disciplíny: počítačová věda, ergonomie, inženýrství, [[umělá inteligence]], umění, estetika, design, psychologie, [[kognitivní psychologie]], sociologie, filozofie, etika, antropologie, lingvistika a kognitivní věda. Přičemž z pohledu Informační vědy se v oblast HCI zabývá tvorbou, designem a testováním použitelnosti informačních systém ů a jejich uživatelských rozhraní, tak aby byly jednoduše přístupné a intuitivně použitelné pro danou skupinu uživatelů. &amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEČKOVÁ, Lenka. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK. ''Člověk - Časopis pro humanitní a společenské vědy'' [online]. 2010, č. 18 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: http://clovek.ff.cuni.cz/pdf/nemeckova_zprava_18.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sedm hlavních pravidel HCI ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# jednoduchost&lt;br /&gt;
# rychlost&lt;br /&gt;
# viditelnost&lt;br /&gt;
# tolerance&lt;br /&gt;
# konzistentnost&lt;br /&gt;
# přehledná struktura&lt;br /&gt;
# zpětná vazba &amp;lt;ref&amp;gt; MICHÁLKOVÁ, Petra. ''Vizualizace informací v elektronických informačních zdrojích''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2007. 58 s. Vedoucí práce&lt;br /&gt;
Mgr. Petra Šedinová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Uživatelské rozhraní]] ==&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] (User interface) je prostředek pro komunikaci mezi člověkem a informačním systémem. Tato komunikace se neodehrává v reálném čase a prostoru a proto je komunikace prostřednictvím uživatelského rozhraní snadněji naráží na [[informační bariery]] a [[šum]]y. Proto je nutné, aby se tato [[komunikace]] zaměřovala především na potřeby uživatelů a reagovala na vývoj v oblasti IT. Hlavním kritériem kvalitního uživatelského rozhraní je tzv. „User-Friendly Interface“ (uživatelsky přívětivé rozhraní). Kvalitu určují tato kritéria: přehlednost, srozumitelnost, interaktivita, průhlednost, empatie, standardizace, návodnost, pomoc a ochrana&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typy uživatelských rozhraní''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Textové uživatelské rozhraní''' (CUI-Command User Interface) komunikace probíhá pomocí příkazového řádku, jedná se o starší typ rozhraní. Využívá se v systémech určených pro [expertní uživatel]]e.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grafické uživatelské rozhraní''' (GUI-Graphical User Interface) je dnes nejčastěji používaným typem rozhraní, které je založeno na ovládání prostřednictvím grafických prvků. Jako jsou okna, ikony, menu, tlačítka a formuláře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlasové uživatelské rozhraní''' (VUI-Voice User Interface) poskytuje ovládání systému pomocí přirozeného jazyka uživatele. Systém identifikuje hlasové výstupy na základě předem definované báze znalostí systému. Hlas může být také rozpoznáván prostřednictvím videa podle pohybů rtů, jazyka, zubů a obličejových svalů uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Multimodální uživatelské rozhraní''' (MUI-Multimodal User Interface) kombinuje více typů rozhraní. Tato rozhraní používají uživatelé s různým znevýhodněním, kteří potřebují speciální vstupní zařízení nebo výstupní informace transformované v jiné formě.&amp;lt;ref name= &amp;quot;fojtů&amp;quot;&amp;gt;ANDREA FOJTŮ, Lenka Němečková. &amp;lt;i&amp;gt;HCI v kontextu informační vědy: postup návrhu uživatelských rozhraní&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. Dostupné také z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/HCI-v-kontextu-informační-vědy-postup-návrhu-uživatelských-rozhraní_Fojtů.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Informační architektura]]==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé tento termín použil Richard Saul Wurman již v roce 1976, ale začátek této vědní disciplíny je datován až na počátek 21. století. Ačkoliv je autor tohoto termínu povoláním mimo jiné  architekt v této oblasti se však nejedná o architekturu v pravém slova smyslu, ale  jde o naprosto nový obor v oblasti web designu, který se především soustředí na strukturu webových stránek. Přičemž cílem je vytvoření (postavení) webových stránek, tak aby se dali používat co nejsnadněji. Přehlednosti lze dosáhnout pomocí klasifikování a organizování obsahu webových stránek tak, aby uživatelé nalezli požadované informace snadno a rychle. Hlavní snahou informačních architektů je tedy vytvářet webové stránky, které budou intuitivní a přátelské k uživatelům daného systému. Mezi základními prvky IA patří navigační a vyhledávací systém, organizační systém a systém popisu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ Lucie, Informační architektura | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-30].ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacni-architektura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Použitelnost a přístupnost webu]] ==&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Přístupnost webu|Přístupnost]]''' (web accessibility) je stav, kdy určitá webová stránka, uživatelské rozhraní, systém, aplikace nebo sídlo neklade uživatelům při jejím užívání žádné překážky. S pohledu HCI se jedná o to, aby byly v rámci systému zajištěny vhodné podmínky pro zpracování informací v lidské mysli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost]]'''(web usability) je výrazně podmíněna srozumitelností a přehledností. Interakce s uživatelským rozhraním by tak měla probíhat jednoduše a efektivně k daným účelům, bez složitého přemýšlení za pomoci profesionálních technik. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Znevýhodnění uživatelé''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S přístupností webu úzce souvisí také uživatelé znevýhodněni nejrůznějším způsobem. Znevýhodnění lze klasifikovat do více tříd, které se však vzájemně prolínají a jeden uživatel proto může trpět větším počtem znevýhodnění najednou. Mezi znevýhodněné patří: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotně znevýhodnění uživatelé''' v tomto případě se jedná o znevýhodnění  tělesné, smyslové a kognitivní. např: tělesně postižení uživatelé, zrakově, sluchově, řečově  znevýhodnění a lidé s poruchami kognice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelé se zobrazovacími problémy''' jsou uživatelé znevýhodnění nevyhovujícím hardwarovým a softwarovým vybavením. např: monochromický monitor nebo úplná absence monitoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do kategorie '''Dočasně znevýhodnění uživatelé''' se jednak řadí uživatelé s dočasným zdravotním znevýhodněním např: po úrazu a také uživatelé v nevyhovujícím pracovním prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;souček&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK Martin, Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iniciativy a organizace v oblasti HCI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Special interest Group on Computer-Human Interaction (ACM SIGCHI)''' je speciální zájmová skupina, jež se skládá z profesionálů, akademiků a studentů. Organizace vydává časopisy, publikace, tutoriály, pořádá workshopy a konference. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The American Center for Design (ACD)''' je organizace zaměřená na praktické a teroretické informace o designu. ACD sdružuje výhradně experty a profesionály.&amp;lt;ref name=&amp;quot;souček&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti přístupnosti webu je asi nejznámější iniciativou '''Web Accessibility Initiative (WAI)''', jež funguje v prostředí konsorcia [[World Wide Web]]. Činnost je zaměřena na vývoj nových technologií, vzdělávání, výzkum, výchovu, poskytování nástrojů a vydávání odborných návodů. Dalším sdružením je '''Web Accessibility in Mind (WebAIM)''' . Tato nezisková organizace fungující v rámci Centra pro znevýhodněné na univerzitě ve státě Utah, od roku 1999 napomáhá při řešení problematiky přístupnosti webu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fojtů&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související termíny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''User-centred design (UCD):''' označení pro filozofii vývoje, kdy je uživatel ústředním prvkem, na který se vývojáři soustředí a zaměřují se na jeho schopnost orientace a potřeby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Activity-centered design (ACD): '''označení pro vývoj, kdy je kladen hlavní důraz na aktivity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scenario-based design (SBD):''' označení pro vývoj, který je založený na scénáře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Usage-centered design: '''označení pro vývoj zaměřený na používání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Human Robot Interaction (HRI): '''věda zabývající se interakcí mezi lidmi a roboty. Základy má I v HCI, AI, robotice, porozumění nativním jazykům či sociálních studií. Tento obor byl diskutován již dávno před tím než byl vůbec nějaký robot sestrojen, a to jak na akademické půdě tak v science fiction. Isaac Asimov v roce 1941 sepsal novelu Já, robot, kde stanovil tři zákony robotiky: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Robot nesmí ublížit člověku, ani dovolit aby mu bylo ublíženo &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Robot musí poslouchat příkazy od člověka pokud nejsou v rozporu s prvním zákonem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Robot musí chránit svou existence pokud to není v rozporu s prvním či druhým zákonem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Brain Computer Interaction (BCI): '''přímá komunikační linka mezi mozkem a externím zařízením. HCI je často zaměřeno na úpravu či opravu lidské kognitivních či smyslových funkcí. Tento obor se zaměřuje například na obnovu poškozeného sluchu, zraku či pohybu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ubiquitous communications: '''počítače budou komunikovat prostřednictvím vysokorychlostních lokálních sítí, celostátně přes rozsáhlé sítě a na dálku přes infračervené, ultrazvukové, mobilní či jiné technologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''High bandwidth interaction''': stupeň při kterém se podstatě zvýší interakce mezi člověkem a strojem&lt;br /&gt;
.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Augmented reality: '''rozšířená realita. Označení používané pro reálný obraz světa doplněný o počítačem vytvořené objekty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Virtuální realita]]: '''Často používáno ve spojení s VR technologií, většinou se jedná o VR headset. Zatím málo využíváno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ergonomics:''' Věda o fyzikálních charakteristikách interakce. Ergonomické faktory jsou většinou jasné a pochopitelné a jsou tedy využívány jako základ při vytváření design hardwaru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''WIMP:''' zkratka označující první grafické uživatelské rozhraní založené na práci s okny (window, icon, menu, pointer).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* KRUG, Steve. ''Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnosti webu''. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2923-4.&lt;br /&gt;
* SINHA, G, R SHAHI a M SHANKAR. Human Computer Interaction. 2010 3rd International Conference on Emerging Trends in Engineering and Technology. IEEE, 2010, , 1-4. DOI: 10.1109/ICETET.2010.85. ISBN 978-1-4244-8481-2. Dostupné také z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=5698279&lt;br /&gt;
* SMITH-ATAKAN, Serengul. Human-computer interaction. London: Thomson, 2006. ISBN 1844804542.&lt;br /&gt;
* DIX, Alan, Janet FINLEY, Gregory ABOWD a Rusell BEALE.Human-computer interaction. 2005, , 1-56.&lt;br /&gt;
* MORAVEC, Tadeáš. Analýza webových stránek vybraných fakult v České republice. Praha, 2014. Diplomová práce. VŠE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Informační architektura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Návrh uživatelského rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Použitelnost webu]]&lt;br /&gt;
[[Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|Definice HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
HCI, virtuální realita, lidské vnímání, design, informační design, informační architektura, uživatelé, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na [[HCI/old|tomto odkazu]].&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&amp;diff=54586</id>
		<title>HCI</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&amp;diff=54586"/>
		<updated>2018-06-02T11:19:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Uživatelské rozhraní */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''&lt;br /&gt;
=== HCI = Human-computer interaction ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;'''''&amp;quot;Druh komunikace, při níž dochází k přenosu informací mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakci programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000477&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakce člověk-počítač je multidisciplinární obor, který se rozvinul na přelomu 70. a 80. let 20. století v souvislosti s rozvojem počítačových sítí. Jde o společensko-technologickou vědní disciplínu, jež integruje velké množství rozmanitých oborů, které na první pohled nemají mnoho společného. Ale při zkoumání informačních potřeb, chování a vnímání koncového uživatele a tvorby uživatelských rozhraní informačních systémů jsou všechny disciplíny nepostradatelné. Jedná se konkrétně o tyto disciplíny: počítačová věda, ergonomie, inženýrství, [[umělá inteligence]], umění, estetika, design, psychologie, [[kognitivní psychologie]], sociologie, filozofie, etika, antropologie, lingvistika a kognitivní věda. Přičemž z pohledu Informační vědy se v oblast HCI zabývá tvorbou, designem a testováním použitelnosti informačních systém ů a jejich uživatelských rozhraní, tak aby byly jednoduše přístupné a intuitivně použitelné pro danou skupinu uživatelů. &amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEČKOVÁ, Lenka. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK. ''Člověk - Časopis pro humanitní a společenské vědy'' [online]. 2010, č. 18 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: http://clovek.ff.cuni.cz/pdf/nemeckova_zprava_18.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sedm hlavních pravidel HCI ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# jednoduchost&lt;br /&gt;
# rychlost&lt;br /&gt;
# viditelnost&lt;br /&gt;
# tolerance&lt;br /&gt;
# konzistentnost&lt;br /&gt;
# přehledná struktura&lt;br /&gt;
# zpětná vazba &amp;lt;ref&amp;gt; MICHÁLKOVÁ, Petra. ''Vizualizace informací v elektronických informačních zdrojích''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2007. 58 s. Vedoucí práce&lt;br /&gt;
Mgr. Petra Šedinová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Uživatelské rozhraní]] ==&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] (User interface) je prostředek pro komunikaci mezi člověkem a informačním systémem. Tato komunikace se neodehrává v reálném čase a prostoru a proto je komunikace prostřednictvím uživatelského rozhraní snadněji naráží na [[informační bariery]] a [[šum]]y. Proto je nutné, aby se tato [[komunikace]] zaměřovala především na potřeby uživatelů a reagovala na vývoj v oblasti IT. Hlavním kritériem kvalitního uživatelského rozhraní je tzv. „User-Friendly Interface“ (uživatelsky přívětivé rozhraní). Kvalitu určují tato kritéria: přehlednost, srozumitelnost, interaktivita, průhlednost, empatie, standardizace, návodnost, pomoc a ochrana&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typy uživatelských rozhraní''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Textové uživatelské rozhraní''' (CUI-Command User Interface) komunikace probíhá pomocí příkazového řádku, jedná se o starší typ rozhraní. Využívá se v systémech určených pro expertní uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grafické uživatelské rozhraní''' (GUI-Graphical User Interface) je dnes nejčastěji používaným typem rozhraní, které je založeno na ovládání prostřednictvím grafických prvků. Jako jsou okna, ikony, menu, tlačítka a formuláře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlasové uživatelské rozhraní''' (VUI-Voice User Interface) poskytuje ovládání systému pomocí přirozeného jazyka uživatele. Systém identifikuje hlasové výstupy na základě předem definované báze znalostí systému. Hlas může být také rozpoznáván prostřednictvím videa podle pohybů rtů, jazyka, zubů a obličejových svalů uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Multimodální uživatelské rozhraní''' (MUI-Multimodal User Interface) kombinuje více typů rozhraní. Tato rozhraní používají uživatelé s různým znevýhodněním, kteří potřebují speciální vstupní zařízení nebo výstupní informace transformované v jiné formě.&amp;lt;ref name= &amp;quot;fojtů&amp;quot;&amp;gt;ANDREA FOJTŮ, Lenka Němečková. &amp;lt;i&amp;gt;HCI v kontextu informační vědy: postup návrhu uživatelských rozhraní&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. Dostupné také z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/HCI-v-kontextu-informační-vědy-postup-návrhu-uživatelských-rozhraní_Fojtů.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Informační architektura]]==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé tento termín použil Richard Saul Wurman již v roce 1976, ale začátek této vědní disciplíny je datován až na počátek 21. století. Ačkoliv je autor tohoto termínu povoláním mimo jiné  architekt v této oblasti se však nejedná o architekturu v pravém slova smyslu, ale  jde o naprosto nový obor v oblasti web designu, který se především soustředí na strukturu webových stránek. Přičemž cílem je vytvoření (postavení) webových stránek, tak aby se dali používat co nejsnadněji. Přehlednosti lze dosáhnout pomocí klasifikování a organizování obsahu webových stránek tak, aby uživatelé nalezli požadované informace snadno a rychle. Hlavní snahou informačních architektů je tedy vytvářet webové stránky, které budou intuitivní a přátelské k uživatelům daného systému. Mezi základními prvky IA patří navigační a vyhledávací systém, organizační systém a systém popisu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ Lucie, Informační architektura | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-30].ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacni-architektura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Použitelnost a přístupnost webu]] ==&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Přístupnost webu|Přístupnost]]''' (web accessibility) je stav, kdy určitá webová stránka, uživatelské rozhraní, systém, aplikace nebo sídlo neklade uživatelům při jejím užívání žádné překážky. S pohledu HCI se jedná o to, aby byly v rámci systému zajištěny vhodné podmínky pro zpracování informací v lidské mysli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost]]'''(web usability) je výrazně podmíněna srozumitelností a přehledností. Interakce s uživatelským rozhraním by tak měla probíhat jednoduše a efektivně k daným účelům, bez složitého přemýšlení za pomoci profesionálních technik. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Znevýhodnění uživatelé''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S přístupností webu úzce souvisí také uživatelé znevýhodněni nejrůznějším způsobem. Znevýhodnění lze klasifikovat do více tříd, které se však vzájemně prolínají a jeden uživatel proto může trpět větším počtem znevýhodnění najednou. Mezi znevýhodněné patří: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotně znevýhodnění uživatelé''' v tomto případě se jedná o znevýhodnění  tělesné, smyslové a kognitivní. např: tělesně postižení uživatelé, zrakově, sluchově, řečově  znevýhodnění a lidé s poruchami kognice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelé se zobrazovacími problémy''' jsou uživatelé znevýhodnění nevyhovujícím hardwarovým a softwarovým vybavením. např: monochromický monitor nebo úplná absence monitoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do kategorie '''Dočasně znevýhodnění uživatelé''' se jednak řadí uživatelé s dočasným zdravotním znevýhodněním např: po úrazu a také uživatelé v nevyhovujícím pracovním prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;souček&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK Martin, Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iniciativy a organizace v oblasti HCI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Special interest Group on Computer-Human Interaction (ACM SIGCHI)''' je speciální zájmová skupina, jež se skládá z profesionálů, akademiků a studentů. Organizace vydává časopisy, publikace, tutoriály, pořádá workshopy a konference. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The American Center for Design (ACD)''' je organizace zaměřená na praktické a teroretické informace o designu. ACD sdružuje výhradně experty a profesionály.&amp;lt;ref name=&amp;quot;souček&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti přístupnosti webu je asi nejznámější iniciativou '''Web Accessibility Initiative (WAI)''', jež funguje v prostředí konsorcia [[World Wide Web]]. Činnost je zaměřena na vývoj nových technologií, vzdělávání, výzkum, výchovu, poskytování nástrojů a vydávání odborných návodů. Dalším sdružením je '''Web Accessibility in Mind (WebAIM)''' . Tato nezisková organizace fungující v rámci Centra pro znevýhodněné na univerzitě ve státě Utah, od roku 1999 napomáhá při řešení problematiky přístupnosti webu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fojtů&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související termíny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''User-centred design (UCD):''' označení pro filozofii vývoje, kdy je uživatel ústředním prvkem, na který se vývojáři soustředí a zaměřují se na jeho schopnost orientace a potřeby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Activity-centered design (ACD): '''označení pro vývoj, kdy je kladen hlavní důraz na aktivity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scenario-based design (SBD):''' označení pro vývoj, který je založený na scénáře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Usage-centered design: '''označení pro vývoj zaměřený na používání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Human Robot Interaction (HRI): '''věda zabývající se interakcí mezi lidmi a roboty. Základy má I v HCI, AI, robotice, porozumění nativním jazykům či sociálních studií. Tento obor byl diskutován již dávno před tím než byl vůbec nějaký robot sestrojen, a to jak na akademické půdě tak v science fiction. Isaac Asimov v roce 1941 sepsal novelu Já, robot, kde stanovil tři zákony robotiky: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Robot nesmí ublížit člověku, ani dovolit aby mu bylo ublíženo &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Robot musí poslouchat příkazy od člověka pokud nejsou v rozporu s prvním zákonem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Robot musí chránit svou existence pokud to není v rozporu s prvním či druhým zákonem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Brain Computer Interaction (BCI): '''přímá komunikační linka mezi mozkem a externím zařízením. HCI je často zaměřeno na úpravu či opravu lidské kognitivních či smyslových funkcí. Tento obor se zaměřuje například na obnovu poškozeného sluchu, zraku či pohybu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ubiquitous communications: '''počítače budou komunikovat prostřednictvím vysokorychlostních lokálních sítí, celostátně přes rozsáhlé sítě a na dálku přes infračervené, ultrazvukové, mobilní či jiné technologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''High bandwidth interaction''': stupeň při kterém se podstatě zvýší interakce mezi člověkem a strojem&lt;br /&gt;
.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Augmented reality: '''rozšířená realita. Označení používané pro reálný obraz světa doplněný o počítačem vytvořené objekty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Virtuální realita]]: '''Často používáno ve spojení s VR technologií, většinou se jedná o VR headset. Zatím málo využíváno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ergonomics:''' Věda o fyzikálních charakteristikách interakce. Ergonomické faktory jsou většinou jasné a pochopitelné a jsou tedy využívány jako základ při vytváření design hardwaru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''WIMP:''' zkratka označující první grafické uživatelské rozhraní založené na práci s okny (window, icon, menu, pointer).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* KRUG, Steve. ''Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnosti webu''. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2923-4.&lt;br /&gt;
* SINHA, G, R SHAHI a M SHANKAR. Human Computer Interaction. 2010 3rd International Conference on Emerging Trends in Engineering and Technology. IEEE, 2010, , 1-4. DOI: 10.1109/ICETET.2010.85. ISBN 978-1-4244-8481-2. Dostupné také z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=5698279&lt;br /&gt;
* SMITH-ATAKAN, Serengul. Human-computer interaction. London: Thomson, 2006. ISBN 1844804542.&lt;br /&gt;
* DIX, Alan, Janet FINLEY, Gregory ABOWD a Rusell BEALE.Human-computer interaction. 2005, , 1-56.&lt;br /&gt;
* MORAVEC, Tadeáš. Analýza webových stránek vybraných fakult v České republice. Praha, 2014. Diplomová práce. VŠE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Informační architektura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Návrh uživatelského rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Použitelnost webu]]&lt;br /&gt;
[[Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|Definice HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
HCI, virtuální realita, lidské vnímání, design, informační design, informační architektura, uživatelé, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na [[HCI/old|tomto odkazu]].&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&amp;diff=54585</id>
		<title>HCI</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&amp;diff=54585"/>
		<updated>2018-06-02T11:17:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* HCI = Human-computer interaction */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''&lt;br /&gt;
=== HCI = Human-computer interaction ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;'''''&amp;quot;Druh komunikace, při níž dochází k přenosu informací mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakci programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000477&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakce člověk-počítač je multidisciplinární obor, který se rozvinul na přelomu 70. a 80. let 20. století v souvislosti s rozvojem počítačových sítí. Jde o společensko-technologickou vědní disciplínu, jež integruje velké množství rozmanitých oborů, které na první pohled nemají mnoho společného. Ale při zkoumání informačních potřeb, chování a vnímání koncového uživatele a tvorby uživatelských rozhraní informačních systémů jsou všechny disciplíny nepostradatelné. Jedná se konkrétně o tyto disciplíny: počítačová věda, ergonomie, inženýrství, [[umělá inteligence]], umění, estetika, design, psychologie, [[kognitivní psychologie]], sociologie, filozofie, etika, antropologie, lingvistika a kognitivní věda. Přičemž z pohledu Informační vědy se v oblast HCI zabývá tvorbou, designem a testováním použitelnosti informačních systém ů a jejich uživatelských rozhraní, tak aby byly jednoduše přístupné a intuitivně použitelné pro danou skupinu uživatelů. &amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEČKOVÁ, Lenka. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK. ''Člověk - Časopis pro humanitní a společenské vědy'' [online]. 2010, č. 18 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: http://clovek.ff.cuni.cz/pdf/nemeckova_zprava_18.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sedm hlavních pravidel HCI ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# jednoduchost&lt;br /&gt;
# rychlost&lt;br /&gt;
# viditelnost&lt;br /&gt;
# tolerance&lt;br /&gt;
# konzistentnost&lt;br /&gt;
# přehledná struktura&lt;br /&gt;
# zpětná vazba &amp;lt;ref&amp;gt; MICHÁLKOVÁ, Petra. ''Vizualizace informací v elektronických informačních zdrojích''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2007. 58 s. Vedoucí práce&lt;br /&gt;
Mgr. Petra Šedinová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Uživatelské rozhraní]] ==&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] (User interface) je prostředek pro komunikaci mezi člověkem a informačním systémem. Tato komunikace se neodehrává v reálném čase a prostoru a proto je komunikace prostřednictvím uživatelského rozhraní snadněji naráží na informační bariery a šumy. Proto je nutné, aby se tato [[komunikace]] zaměřovala především na potřeby uživatelů a reagovala na vývoj v oblasti IT. Hlavním kritériem kvalitního uživatelského rozhraní je tzv. „User-Friendly Interface“ (uživatelsky přívětivé rozhraní). Kvalitu určují tato kritéria: přehlednost, srozumitelnost, interaktivita, průhlednost, empatie, standardizace, návodnost, pomoc a ochrana&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typy uživatelských rozhraní''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Textové uživatelské rozhraní''' (CUI-Command User Interface) komunikace probíhá pomocí příkazového řádku, jedná se o starší typ rozhraní. Využívá se v systémech určených pro expertní uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grafické uživatelské rozhraní''' (GUI-Graphical User Interface) je dnes nejčastěji používaným typem rozhraní, které je založeno na ovládání prostřednictvím grafických prvků. Jako jsou okna, ikony, menu, tlačítka a formuláře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlasové uživatelské rozhraní''' (VUI-Voice User Interface) poskytuje ovládání systému pomocí přirozeného jazyka uživatele. Systém identifikuje hlasové výstupy na základě předem definované báze znalostí systému. Hlas může být také rozpoznáván prostřednictvím videa podle pohybů rtů, jazyka, zubů a obličejových svalů uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Multimodální uživatelské rozhraní''' (MUI-Multimodal User Interface) kombinuje více typů rozhraní. Tato rozhraní používají uživatelé s různým znevýhodněním, kteří potřebují speciální vstupní zařízení nebo výstupní informace transformované v jiné formě.&amp;lt;ref name= &amp;quot;fojtů&amp;quot;&amp;gt;ANDREA FOJTŮ, Lenka Němečková. &amp;lt;i&amp;gt;HCI v kontextu informační vědy: postup návrhu uživatelských rozhraní&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. Dostupné také z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/HCI-v-kontextu-informační-vědy-postup-návrhu-uživatelských-rozhraní_Fojtů.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Informační architektura]]==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé tento termín použil Richard Saul Wurman již v roce 1976, ale začátek této vědní disciplíny je datován až na počátek 21. století. Ačkoliv je autor tohoto termínu povoláním mimo jiné  architekt v této oblasti se však nejedná o architekturu v pravém slova smyslu, ale  jde o naprosto nový obor v oblasti web designu, který se především soustředí na strukturu webových stránek. Přičemž cílem je vytvoření (postavení) webových stránek, tak aby se dali používat co nejsnadněji. Přehlednosti lze dosáhnout pomocí klasifikování a organizování obsahu webových stránek tak, aby uživatelé nalezli požadované informace snadno a rychle. Hlavní snahou informačních architektů je tedy vytvářet webové stránky, které budou intuitivní a přátelské k uživatelům daného systému. Mezi základními prvky IA patří navigační a vyhledávací systém, organizační systém a systém popisu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ Lucie, Informační architektura | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-30].ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacni-architektura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Použitelnost a přístupnost webu]] ==&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Přístupnost webu|Přístupnost]]''' (web accessibility) je stav, kdy určitá webová stránka, uživatelské rozhraní, systém, aplikace nebo sídlo neklade uživatelům při jejím užívání žádné překážky. S pohledu HCI se jedná o to, aby byly v rámci systému zajištěny vhodné podmínky pro zpracování informací v lidské mysli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost]]'''(web usability) je výrazně podmíněna srozumitelností a přehledností. Interakce s uživatelským rozhraním by tak měla probíhat jednoduše a efektivně k daným účelům, bez složitého přemýšlení za pomoci profesionálních technik. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Znevýhodnění uživatelé''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S přístupností webu úzce souvisí také uživatelé znevýhodněni nejrůznějším způsobem. Znevýhodnění lze klasifikovat do více tříd, které se však vzájemně prolínají a jeden uživatel proto může trpět větším počtem znevýhodnění najednou. Mezi znevýhodněné patří: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotně znevýhodnění uživatelé''' v tomto případě se jedná o znevýhodnění  tělesné, smyslové a kognitivní. např: tělesně postižení uživatelé, zrakově, sluchově, řečově  znevýhodnění a lidé s poruchami kognice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelé se zobrazovacími problémy''' jsou uživatelé znevýhodnění nevyhovujícím hardwarovým a softwarovým vybavením. např: monochromický monitor nebo úplná absence monitoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do kategorie '''Dočasně znevýhodnění uživatelé''' se jednak řadí uživatelé s dočasným zdravotním znevýhodněním např: po úrazu a také uživatelé v nevyhovujícím pracovním prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;souček&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK Martin, Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iniciativy a organizace v oblasti HCI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Special interest Group on Computer-Human Interaction (ACM SIGCHI)''' je speciální zájmová skupina, jež se skládá z profesionálů, akademiků a studentů. Organizace vydává časopisy, publikace, tutoriály, pořádá workshopy a konference. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The American Center for Design (ACD)''' je organizace zaměřená na praktické a teroretické informace o designu. ACD sdružuje výhradně experty a profesionály.&amp;lt;ref name=&amp;quot;souček&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti přístupnosti webu je asi nejznámější iniciativou '''Web Accessibility Initiative (WAI)''', jež funguje v prostředí konsorcia [[World Wide Web]]. Činnost je zaměřena na vývoj nových technologií, vzdělávání, výzkum, výchovu, poskytování nástrojů a vydávání odborných návodů. Dalším sdružením je '''Web Accessibility in Mind (WebAIM)''' . Tato nezisková organizace fungující v rámci Centra pro znevýhodněné na univerzitě ve státě Utah, od roku 1999 napomáhá při řešení problematiky přístupnosti webu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fojtů&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související termíny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''User-centred design (UCD):''' označení pro filozofii vývoje, kdy je uživatel ústředním prvkem, na který se vývojáři soustředí a zaměřují se na jeho schopnost orientace a potřeby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Activity-centered design (ACD): '''označení pro vývoj, kdy je kladen hlavní důraz na aktivity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scenario-based design (SBD):''' označení pro vývoj, který je založený na scénáře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Usage-centered design: '''označení pro vývoj zaměřený na používání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Human Robot Interaction (HRI): '''věda zabývající se interakcí mezi lidmi a roboty. Základy má I v HCI, AI, robotice, porozumění nativním jazykům či sociálních studií. Tento obor byl diskutován již dávno před tím než byl vůbec nějaký robot sestrojen, a to jak na akademické půdě tak v science fiction. Isaac Asimov v roce 1941 sepsal novelu Já, robot, kde stanovil tři zákony robotiky: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Robot nesmí ublížit člověku, ani dovolit aby mu bylo ublíženo &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Robot musí poslouchat příkazy od člověka pokud nejsou v rozporu s prvním zákonem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Robot musí chránit svou existence pokud to není v rozporu s prvním či druhým zákonem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Brain Computer Interaction (BCI): '''přímá komunikační linka mezi mozkem a externím zařízením. HCI je často zaměřeno na úpravu či opravu lidské kognitivních či smyslových funkcí. Tento obor se zaměřuje například na obnovu poškozeného sluchu, zraku či pohybu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ubiquitous communications: '''počítače budou komunikovat prostřednictvím vysokorychlostních lokálních sítí, celostátně přes rozsáhlé sítě a na dálku přes infračervené, ultrazvukové, mobilní či jiné technologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''High bandwidth interaction''': stupeň při kterém se podstatě zvýší interakce mezi člověkem a strojem&lt;br /&gt;
.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Augmented reality: '''rozšířená realita. Označení používané pro reálný obraz světa doplněný o počítačem vytvořené objekty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Virtuální realita]]: '''Často používáno ve spojení s VR technologií, většinou se jedná o VR headset. Zatím málo využíváno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ergonomics:''' Věda o fyzikálních charakteristikách interakce. Ergonomické faktory jsou většinou jasné a pochopitelné a jsou tedy využívány jako základ při vytváření design hardwaru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''WIMP:''' zkratka označující první grafické uživatelské rozhraní založené na práci s okny (window, icon, menu, pointer).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* KRUG, Steve. ''Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnosti webu''. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2923-4.&lt;br /&gt;
* SINHA, G, R SHAHI a M SHANKAR. Human Computer Interaction. 2010 3rd International Conference on Emerging Trends in Engineering and Technology. IEEE, 2010, , 1-4. DOI: 10.1109/ICETET.2010.85. ISBN 978-1-4244-8481-2. Dostupné také z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=5698279&lt;br /&gt;
* SMITH-ATAKAN, Serengul. Human-computer interaction. London: Thomson, 2006. ISBN 1844804542.&lt;br /&gt;
* DIX, Alan, Janet FINLEY, Gregory ABOWD a Rusell BEALE.Human-computer interaction. 2005, , 1-56.&lt;br /&gt;
* MORAVEC, Tadeáš. Analýza webových stránek vybraných fakult v České republice. Praha, 2014. Diplomová práce. VŠE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Informační architektura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Návrh uživatelského rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Použitelnost webu]]&lt;br /&gt;
[[Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|Definice HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
HCI, virtuální realita, lidské vnímání, design, informační design, informační architektura, uživatelé, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na [[HCI/old|tomto odkazu]].&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&amp;diff=54584</id>
		<title>HCI</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&amp;diff=54584"/>
		<updated>2018-06-02T11:17:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* HCI = Human-computer interaction */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''&lt;br /&gt;
=== HCI = Human-computer interaction ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;'''''&amp;quot;Druh komunikace, při níž dochází k přenosu informací mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakci programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000477&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakce člověk-počítač je multidisciplinární obor, který se rozvinul na přelomu 70. a 80. let 20. století v souvislosti s rozvojem počítačových sítí. Jde o společensko-technologickou vědní disciplínu, jež integruje velké množství rozmanitých oborů, které na první pohled nemají mnoho společného. Ale při zkoumání informačních potřeb, chování a vnímání koncového uživatele a tvorby uživatelských rozhraní informačních systémů jsou všechny disciplíny nepostradatelné. Jedná se konkrétně o tyto disciplíny: počítačová věda, ergonomie, inženýrství, [[umělá inteligence]], umění, estetika, design, psychologie, [[kognitivní psychologie]], sociologie, filozofie, etika, antropologie, lingvistika a kognitivní věda. Přičemž z pohledu Informační vědy se v oblast HCI zabývá tvorbou, designem a testováním použitelnosti [[informačních systém]]ů a jejich uživatelských rozhraní, tak aby byly jednoduše přístupné a intuitivně použitelné pro danou skupinu uživatelů. &amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEČKOVÁ, Lenka. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK. ''Člověk - Časopis pro humanitní a společenské vědy'' [online]. 2010, č. 18 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: http://clovek.ff.cuni.cz/pdf/nemeckova_zprava_18.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sedm hlavních pravidel HCI ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# jednoduchost&lt;br /&gt;
# rychlost&lt;br /&gt;
# viditelnost&lt;br /&gt;
# tolerance&lt;br /&gt;
# konzistentnost&lt;br /&gt;
# přehledná struktura&lt;br /&gt;
# zpětná vazba &amp;lt;ref&amp;gt; MICHÁLKOVÁ, Petra. ''Vizualizace informací v elektronických informačních zdrojích''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2007. 58 s. Vedoucí práce&lt;br /&gt;
Mgr. Petra Šedinová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Uživatelské rozhraní]] ==&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] (User interface) je prostředek pro komunikaci mezi člověkem a informačním systémem. Tato komunikace se neodehrává v reálném čase a prostoru a proto je komunikace prostřednictvím uživatelského rozhraní snadněji naráží na informační bariery a šumy. Proto je nutné, aby se tato [[komunikace]] zaměřovala především na potřeby uživatelů a reagovala na vývoj v oblasti IT. Hlavním kritériem kvalitního uživatelského rozhraní je tzv. „User-Friendly Interface“ (uživatelsky přívětivé rozhraní). Kvalitu určují tato kritéria: přehlednost, srozumitelnost, interaktivita, průhlednost, empatie, standardizace, návodnost, pomoc a ochrana&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typy uživatelských rozhraní''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Textové uživatelské rozhraní''' (CUI-Command User Interface) komunikace probíhá pomocí příkazového řádku, jedná se o starší typ rozhraní. Využívá se v systémech určených pro expertní uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grafické uživatelské rozhraní''' (GUI-Graphical User Interface) je dnes nejčastěji používaným typem rozhraní, které je založeno na ovládání prostřednictvím grafických prvků. Jako jsou okna, ikony, menu, tlačítka a formuláře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlasové uživatelské rozhraní''' (VUI-Voice User Interface) poskytuje ovládání systému pomocí přirozeného jazyka uživatele. Systém identifikuje hlasové výstupy na základě předem definované báze znalostí systému. Hlas může být také rozpoznáván prostřednictvím videa podle pohybů rtů, jazyka, zubů a obličejových svalů uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Multimodální uživatelské rozhraní''' (MUI-Multimodal User Interface) kombinuje více typů rozhraní. Tato rozhraní používají uživatelé s různým znevýhodněním, kteří potřebují speciální vstupní zařízení nebo výstupní informace transformované v jiné formě.&amp;lt;ref name= &amp;quot;fojtů&amp;quot;&amp;gt;ANDREA FOJTŮ, Lenka Němečková. &amp;lt;i&amp;gt;HCI v kontextu informační vědy: postup návrhu uživatelských rozhraní&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. Dostupné také z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/HCI-v-kontextu-informační-vědy-postup-návrhu-uživatelských-rozhraní_Fojtů.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Informační architektura]]==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé tento termín použil Richard Saul Wurman již v roce 1976, ale začátek této vědní disciplíny je datován až na počátek 21. století. Ačkoliv je autor tohoto termínu povoláním mimo jiné  architekt v této oblasti se však nejedná o architekturu v pravém slova smyslu, ale  jde o naprosto nový obor v oblasti web designu, který se především soustředí na strukturu webových stránek. Přičemž cílem je vytvoření (postavení) webových stránek, tak aby se dali používat co nejsnadněji. Přehlednosti lze dosáhnout pomocí klasifikování a organizování obsahu webových stránek tak, aby uživatelé nalezli požadované informace snadno a rychle. Hlavní snahou informačních architektů je tedy vytvářet webové stránky, které budou intuitivní a přátelské k uživatelům daného systému. Mezi základními prvky IA patří navigační a vyhledávací systém, organizační systém a systém popisu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ Lucie, Informační architektura | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-30].ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacni-architektura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Použitelnost a přístupnost webu]] ==&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Přístupnost webu|Přístupnost]]''' (web accessibility) je stav, kdy určitá webová stránka, uživatelské rozhraní, systém, aplikace nebo sídlo neklade uživatelům při jejím užívání žádné překážky. S pohledu HCI se jedná o to, aby byly v rámci systému zajištěny vhodné podmínky pro zpracování informací v lidské mysli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost]]'''(web usability) je výrazně podmíněna srozumitelností a přehledností. Interakce s uživatelským rozhraním by tak měla probíhat jednoduše a efektivně k daným účelům, bez složitého přemýšlení za pomoci profesionálních technik. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Znevýhodnění uživatelé''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S přístupností webu úzce souvisí také uživatelé znevýhodněni nejrůznějším způsobem. Znevýhodnění lze klasifikovat do více tříd, které se však vzájemně prolínají a jeden uživatel proto může trpět větším počtem znevýhodnění najednou. Mezi znevýhodněné patří: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotně znevýhodnění uživatelé''' v tomto případě se jedná o znevýhodnění  tělesné, smyslové a kognitivní. např: tělesně postižení uživatelé, zrakově, sluchově, řečově  znevýhodnění a lidé s poruchami kognice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelé se zobrazovacími problémy''' jsou uživatelé znevýhodnění nevyhovujícím hardwarovým a softwarovým vybavením. např: monochromický monitor nebo úplná absence monitoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do kategorie '''Dočasně znevýhodnění uživatelé''' se jednak řadí uživatelé s dočasným zdravotním znevýhodněním např: po úrazu a také uživatelé v nevyhovujícím pracovním prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;souček&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK Martin, Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iniciativy a organizace v oblasti HCI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Special interest Group on Computer-Human Interaction (ACM SIGCHI)''' je speciální zájmová skupina, jež se skládá z profesionálů, akademiků a studentů. Organizace vydává časopisy, publikace, tutoriály, pořádá workshopy a konference. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The American Center for Design (ACD)''' je organizace zaměřená na praktické a teroretické informace o designu. ACD sdružuje výhradně experty a profesionály.&amp;lt;ref name=&amp;quot;souček&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti přístupnosti webu je asi nejznámější iniciativou '''Web Accessibility Initiative (WAI)''', jež funguje v prostředí konsorcia [[World Wide Web]]. Činnost je zaměřena na vývoj nových technologií, vzdělávání, výzkum, výchovu, poskytování nástrojů a vydávání odborných návodů. Dalším sdružením je '''Web Accessibility in Mind (WebAIM)''' . Tato nezisková organizace fungující v rámci Centra pro znevýhodněné na univerzitě ve státě Utah, od roku 1999 napomáhá při řešení problematiky přístupnosti webu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fojtů&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související termíny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''User-centred design (UCD):''' označení pro filozofii vývoje, kdy je uživatel ústředním prvkem, na který se vývojáři soustředí a zaměřují se na jeho schopnost orientace a potřeby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Activity-centered design (ACD): '''označení pro vývoj, kdy je kladen hlavní důraz na aktivity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scenario-based design (SBD):''' označení pro vývoj, který je založený na scénáře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Usage-centered design: '''označení pro vývoj zaměřený na používání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Human Robot Interaction (HRI): '''věda zabývající se interakcí mezi lidmi a roboty. Základy má I v HCI, AI, robotice, porozumění nativním jazykům či sociálních studií. Tento obor byl diskutován již dávno před tím než byl vůbec nějaký robot sestrojen, a to jak na akademické půdě tak v science fiction. Isaac Asimov v roce 1941 sepsal novelu Já, robot, kde stanovil tři zákony robotiky: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Robot nesmí ublížit člověku, ani dovolit aby mu bylo ublíženo &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Robot musí poslouchat příkazy od člověka pokud nejsou v rozporu s prvním zákonem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Robot musí chránit svou existence pokud to není v rozporu s prvním či druhým zákonem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Brain Computer Interaction (BCI): '''přímá komunikační linka mezi mozkem a externím zařízením. HCI je často zaměřeno na úpravu či opravu lidské kognitivních či smyslových funkcí. Tento obor se zaměřuje například na obnovu poškozeného sluchu, zraku či pohybu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ubiquitous communications: '''počítače budou komunikovat prostřednictvím vysokorychlostních lokálních sítí, celostátně přes rozsáhlé sítě a na dálku přes infračervené, ultrazvukové, mobilní či jiné technologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''High bandwidth interaction''': stupeň při kterém se podstatě zvýší interakce mezi člověkem a strojem&lt;br /&gt;
.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Augmented reality: '''rozšířená realita. Označení používané pro reálný obraz světa doplněný o počítačem vytvořené objekty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Virtuální realita]]: '''Často používáno ve spojení s VR technologií, většinou se jedná o VR headset. Zatím málo využíváno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ergonomics:''' Věda o fyzikálních charakteristikách interakce. Ergonomické faktory jsou většinou jasné a pochopitelné a jsou tedy využívány jako základ při vytváření design hardwaru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''WIMP:''' zkratka označující první grafické uživatelské rozhraní založené na práci s okny (window, icon, menu, pointer).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* KRUG, Steve. ''Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnosti webu''. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2923-4.&lt;br /&gt;
* SINHA, G, R SHAHI a M SHANKAR. Human Computer Interaction. 2010 3rd International Conference on Emerging Trends in Engineering and Technology. IEEE, 2010, , 1-4. DOI: 10.1109/ICETET.2010.85. ISBN 978-1-4244-8481-2. Dostupné také z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=5698279&lt;br /&gt;
* SMITH-ATAKAN, Serengul. Human-computer interaction. London: Thomson, 2006. ISBN 1844804542.&lt;br /&gt;
* DIX, Alan, Janet FINLEY, Gregory ABOWD a Rusell BEALE.Human-computer interaction. 2005, , 1-56.&lt;br /&gt;
* MORAVEC, Tadeáš. Analýza webových stránek vybraných fakult v České republice. Praha, 2014. Diplomová práce. VŠE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Informační architektura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Návrh uživatelského rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Použitelnost webu]]&lt;br /&gt;
[[Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|Definice HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
HCI, virtuální realita, lidské vnímání, design, informační design, informační architektura, uživatelé, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na [[HCI/old|tomto odkazu]].&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&amp;diff=54582</id>
		<title>HCI</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&amp;diff=54582"/>
		<updated>2018-06-02T11:15:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* HCI = Human-computer interaction */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''&lt;br /&gt;
=== HCI = Human-computer interaction ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'' &lt;br /&gt;
&amp;lt;blockquote&amp;gt;'''''&amp;quot;Druh komunikace, při níž dochází k přenosu informací mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakci programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000477&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakce člověk-počítač je multidisciplinární obor, který se rozvinul na přelomu 70. a 80. let 20. století v souvislosti s rozvojem počítačových sítí. Jde o společensko-technologickou vědní disciplínu, jež integruje velké množství rozmanitých oborů, které na první pohled nemají mnoho společného. Ale při zkoumání informačních potřeb, chování a vnímání koncového uživatele a tvorby uživatelských rozhraní informačních systémů jsou všechny disciplíny nepostradatelné. Jedná se konkrétně o tyto disciplíny: počítačová věda, ergonomie, inženýrství, umělá inteligence, umění, estetika, design, psychologie, kognitivní psychologie, sociologie, filozofie, etika, antropologie, lingvistika a kognitivní věda. Přičemž z pohledu Informační vědy se v oblast HCI zabývá tvorbou, designem a testováním použitelnosti informačních systémů a jejich uživatelských rozhraní, tak aby byly jednoduše přístupné a intuitivně použitelné pro danou skupinu uživatelů. &amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEČKOVÁ, Lenka. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK. ''Člověk - Časopis pro humanitní a společenské vědy'' [online]. 2010, č. 18 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: http://clovek.ff.cuni.cz/pdf/nemeckova_zprava_18.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sedm hlavních pravidel HCI ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# jednoduchost&lt;br /&gt;
# rychlost&lt;br /&gt;
# viditelnost&lt;br /&gt;
# tolerance&lt;br /&gt;
# konzistentnost&lt;br /&gt;
# přehledná struktura&lt;br /&gt;
# zpětná vazba &amp;lt;ref&amp;gt; MICHÁLKOVÁ, Petra. ''Vizualizace informací v elektronických informačních zdrojích''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2007. 58 s. Vedoucí práce&lt;br /&gt;
Mgr. Petra Šedinová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Uživatelské rozhraní]] ==&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] (User interface) je prostředek pro komunikaci mezi člověkem a informačním systémem. Tato komunikace se neodehrává v reálném čase a prostoru a proto je komunikace prostřednictvím uživatelského rozhraní snadněji naráží na informační bariery a šumy. Proto je nutné, aby se tato [[komunikace]] zaměřovala především na potřeby uživatelů a reagovala na vývoj v oblasti IT. Hlavním kritériem kvalitního uživatelského rozhraní je tzv. „User-Friendly Interface“ (uživatelsky přívětivé rozhraní). Kvalitu určují tato kritéria: přehlednost, srozumitelnost, interaktivita, průhlednost, empatie, standardizace, návodnost, pomoc a ochrana&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typy uživatelských rozhraní''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Textové uživatelské rozhraní''' (CUI-Command User Interface) komunikace probíhá pomocí příkazového řádku, jedná se o starší typ rozhraní. Využívá se v systémech určených pro expertní uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grafické uživatelské rozhraní''' (GUI-Graphical User Interface) je dnes nejčastěji používaným typem rozhraní, které je založeno na ovládání prostřednictvím grafických prvků. Jako jsou okna, ikony, menu, tlačítka a formuláře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlasové uživatelské rozhraní''' (VUI-Voice User Interface) poskytuje ovládání systému pomocí přirozeného jazyka uživatele. Systém identifikuje hlasové výstupy na základě předem definované báze znalostí systému. Hlas může být také rozpoznáván prostřednictvím videa podle pohybů rtů, jazyka, zubů a obličejových svalů uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Multimodální uživatelské rozhraní''' (MUI-Multimodal User Interface) kombinuje více typů rozhraní. Tato rozhraní používají uživatelé s různým znevýhodněním, kteří potřebují speciální vstupní zařízení nebo výstupní informace transformované v jiné formě.&amp;lt;ref name= &amp;quot;fojtů&amp;quot;&amp;gt;ANDREA FOJTŮ, Lenka Němečková. &amp;lt;i&amp;gt;HCI v kontextu informační vědy: postup návrhu uživatelských rozhraní&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. Dostupné také z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/HCI-v-kontextu-informační-vědy-postup-návrhu-uživatelských-rozhraní_Fojtů.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Informační architektura]]==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé tento termín použil Richard Saul Wurman již v roce 1976, ale začátek této vědní disciplíny je datován až na počátek 21. století. Ačkoliv je autor tohoto termínu povoláním mimo jiné  architekt v této oblasti se však nejedná o architekturu v pravém slova smyslu, ale  jde o naprosto nový obor v oblasti web designu, který se především soustředí na strukturu webových stránek. Přičemž cílem je vytvoření (postavení) webových stránek, tak aby se dali používat co nejsnadněji. Přehlednosti lze dosáhnout pomocí klasifikování a organizování obsahu webových stránek tak, aby uživatelé nalezli požadované informace snadno a rychle. Hlavní snahou informačních architektů je tedy vytvářet webové stránky, které budou intuitivní a přátelské k uživatelům daného systému. Mezi základními prvky IA patří navigační a vyhledávací systém, organizační systém a systém popisu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ Lucie, Informační architektura | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-30].ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacni-architektura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Použitelnost a přístupnost webu]] ==&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Přístupnost webu|Přístupnost]]''' (web accessibility) je stav, kdy určitá webová stránka, uživatelské rozhraní, systém, aplikace nebo sídlo neklade uživatelům při jejím užívání žádné překážky. S pohledu HCI se jedná o to, aby byly v rámci systému zajištěny vhodné podmínky pro zpracování informací v lidské mysli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost]]'''(web usability) je výrazně podmíněna srozumitelností a přehledností. Interakce s uživatelským rozhraním by tak měla probíhat jednoduše a efektivně k daným účelům, bez složitého přemýšlení za pomoci profesionálních technik. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Znevýhodnění uživatelé''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S přístupností webu úzce souvisí také uživatelé znevýhodněni nejrůznějším způsobem. Znevýhodnění lze klasifikovat do více tříd, které se však vzájemně prolínají a jeden uživatel proto může trpět větším počtem znevýhodnění najednou. Mezi znevýhodněné patří: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdravotně znevýhodnění uživatelé''' v tomto případě se jedná o znevýhodnění  tělesné, smyslové a kognitivní. např: tělesně postižení uživatelé, zrakově, sluchově, řečově  znevýhodnění a lidé s poruchami kognice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelé se zobrazovacími problémy''' jsou uživatelé znevýhodnění nevyhovujícím hardwarovým a softwarovým vybavením. např: monochromický monitor nebo úplná absence monitoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do kategorie '''Dočasně znevýhodnění uživatelé''' se jednak řadí uživatelé s dočasným zdravotním znevýhodněním např: po úrazu a také uživatelé v nevyhovujícím pracovním prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;souček&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK Martin, Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iniciativy a organizace v oblasti HCI ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Special interest Group on Computer-Human Interaction (ACM SIGCHI)''' je speciální zájmová skupina, jež se skládá z profesionálů, akademiků a studentů. Organizace vydává časopisy, publikace, tutoriály, pořádá workshopy a konference. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''The American Center for Design (ACD)''' je organizace zaměřená na praktické a teroretické informace o designu. ACD sdružuje výhradně experty a profesionály.&amp;lt;ref name=&amp;quot;souček&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti přístupnosti webu je asi nejznámější iniciativou '''Web Accessibility Initiative (WAI)''', jež funguje v prostředí konsorcia [[World Wide Web]]. Činnost je zaměřena na vývoj nových technologií, vzdělávání, výzkum, výchovu, poskytování nástrojů a vydávání odborných návodů. Dalším sdružením je '''Web Accessibility in Mind (WebAIM)''' . Tato nezisková organizace fungující v rámci Centra pro znevýhodněné na univerzitě ve státě Utah, od roku 1999 napomáhá při řešení problematiky přístupnosti webu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fojtů&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související termíny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''User-centred design (UCD):''' označení pro filozofii vývoje, kdy je uživatel ústředním prvkem, na který se vývojáři soustředí a zaměřují se na jeho schopnost orientace a potřeby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Activity-centered design (ACD): '''označení pro vývoj, kdy je kladen hlavní důraz na aktivity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scenario-based design (SBD):''' označení pro vývoj, který je založený na scénáře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Usage-centered design: '''označení pro vývoj zaměřený na používání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Human Robot Interaction (HRI): '''věda zabývající se interakcí mezi lidmi a roboty. Základy má I v HCI, AI, robotice, porozumění nativním jazykům či sociálních studií. Tento obor byl diskutován již dávno před tím než byl vůbec nějaký robot sestrojen, a to jak na akademické půdě tak v science fiction. Isaac Asimov v roce 1941 sepsal novelu Já, robot, kde stanovil tři zákony robotiky: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Robot nesmí ublížit člověku, ani dovolit aby mu bylo ublíženo &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Robot musí poslouchat příkazy od člověka pokud nejsou v rozporu s prvním zákonem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Robot musí chránit svou existence pokud to není v rozporu s prvním či druhým zákonem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Brain Computer Interaction (BCI): '''přímá komunikační linka mezi mozkem a externím zařízením. HCI je často zaměřeno na úpravu či opravu lidské kognitivních či smyslových funkcí. Tento obor se zaměřuje například na obnovu poškozeného sluchu, zraku či pohybu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ubiquitous communications: '''počítače budou komunikovat prostřednictvím vysokorychlostních lokálních sítí, celostátně přes rozsáhlé sítě a na dálku přes infračervené, ultrazvukové, mobilní či jiné technologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''High bandwidth interaction''': stupeň při kterém se podstatě zvýší interakce mezi člověkem a strojem&lt;br /&gt;
.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Augmented reality: '''rozšířená realita. Označení používané pro reálný obraz světa doplněný o počítačem vytvořené objekty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Virtuální realita]]: '''Často používáno ve spojení s VR technologií, většinou se jedná o VR headset. Zatím málo využíváno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ergonomics:''' Věda o fyzikálních charakteristikách interakce. Ergonomické faktory jsou většinou jasné a pochopitelné a jsou tedy využívány jako základ při vytváření design hardwaru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''WIMP:''' zkratka označující první grafické uživatelské rozhraní založené na práci s okny (window, icon, menu, pointer).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* KRUG, Steve. ''Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnosti webu''. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2923-4.&lt;br /&gt;
* SINHA, G, R SHAHI a M SHANKAR. Human Computer Interaction. 2010 3rd International Conference on Emerging Trends in Engineering and Technology. IEEE, 2010, , 1-4. DOI: 10.1109/ICETET.2010.85. ISBN 978-1-4244-8481-2. Dostupné také z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=5698279&lt;br /&gt;
* SMITH-ATAKAN, Serengul. Human-computer interaction. London: Thomson, 2006. ISBN 1844804542.&lt;br /&gt;
* DIX, Alan, Janet FINLEY, Gregory ABOWD a Rusell BEALE.Human-computer interaction. 2005, , 1-56.&lt;br /&gt;
* MORAVEC, Tadeáš. Analýza webových stránek vybraných fakult v České republice. Praha, 2014. Diplomová práce. VŠE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Informační architektura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Návrh uživatelského rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Použitelnost webu]]&lt;br /&gt;
[[Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|Definice HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
HCI, virtuální realita, lidské vnímání, design, informační design, informační architektura, uživatelé, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na [[HCI/old|tomto odkazu]].&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54581</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54581"/>
		<updated>2018-06-02T11:10:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Další citační indikátory */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;POŽÁREK, Jakub. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54580</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54580"/>
		<updated>2018-06-02T11:06:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54579</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54579"/>
		<updated>2018-06-02T11:02:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Další citační indikátory */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54578</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54578"/>
		<updated>2018-06-02T11:00:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54577</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54577"/>
		<updated>2018-06-02T10:59:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Další citační indikátory */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54576</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54576"/>
		<updated>2018-06-02T10:57:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Google Scholar */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;SOUČEK, MArtin. Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54575</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54575"/>
		<updated>2018-06-02T10:55:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54574</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54574"/>
		<updated>2018-06-02T10:54:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Google Scholar */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54572</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54572"/>
		<updated>2018-06-02T10:45:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Scopus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54571</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54571"/>
		<updated>2018-06-02T10:41:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54487</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54487"/>
		<updated>2018-05-31T20:42:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Citační rejstříky a databáze */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54486</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54486"/>
		<updated>2018-05-31T20:40:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Citační rejstříky a databáze */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref&amp;gt; name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54483</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54483"/>
		<updated>2018-05-31T16:53:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie,   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54482</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54482"/>
		<updated>2018-05-31T16:52:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
citační indikátory, rejstříky, databáze, scientometrie  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54480</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54480"/>
		<updated>2018-05-31T16:29:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Další citační indikátory */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54478</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54478"/>
		<updated>2018-05-31T16:20:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Google Scholar */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54477</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54477"/>
		<updated>2018-05-31T16:17:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Scopus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54476</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54476"/>
		<updated>2018-05-31T16:16:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Scopus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a [[abstrakt]]ové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také [[informace]] o [[patent]]ech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]], přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54475</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54475"/>
		<updated>2018-05-31T16:14:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Web of Science */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi. Excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54474</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54474"/>
		<updated>2018-05-31T16:09:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Citační rejstříky a databáze */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54472</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54472"/>
		<updated>2018-05-31T15:54:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Web of Science */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci [[Journal Citation Reports]]. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54471</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54471"/>
		<updated>2018-05-31T15:53:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Web of Science */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54470</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54470"/>
		<updated>2018-05-31T15:52:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Web of Science */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti [[biologie]], [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, [[chemie]], inženýrských a technických oborů, [[aplikovaných věd]], medicíny a [[lékařství]]. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:[[ historie]], umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54469</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54469"/>
		<updated>2018-05-31T15:52:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Web of Science */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti [[biologie]], [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, [[chemie]], inženýrských a technických oborů, [[aplikovaných věd]], medicíny a [[lékařství]]. [[Aktualizace]] probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně:[[ historie]], umění a architektura, archelogie, [[literatura]], [[filozofie]], [[jazykověda]], herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54467</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54467"/>
		<updated>2018-05-31T15:50:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Web of Science */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti [[biologie]], [[ekologie]], [[zemědělství]], fyziky, [[chemie]], inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54466</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54466"/>
		<updated>2018-05-31T15:49:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Web of Science */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, [[sociologie]], [[psychologie]], psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54465</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54465"/>
		<updated>2018-05-31T15:48:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Další citační indikátory */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54464</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54464"/>
		<updated>2018-05-31T15:48:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Další citační indikátory */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další [[citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek [[IF]] byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54462</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54462"/>
		<updated>2018-05-31T15:47:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Citační indikátory */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátor]]y ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54461</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54461"/>
		<updated>2018-05-31T15:47:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Impakt faktor */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Citační indikátory]] ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54459</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54459"/>
		<updated>2018-05-31T15:46:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Citační rejstříky a databáze */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== [[Citační rejstřík]]y a [[databáze]] ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54458</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54458"/>
		<updated>2018-05-31T15:45:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Citační rejstříky a databáze */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54457</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54457"/>
		<updated>2018-05-31T15:44:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Další citační indikátory */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot;&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075 &amp;lt;ref name=&amp;quot;pozarek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54455</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54455"/>
		<updated>2018-05-31T15:37:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Citační rejstříky a databáze */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54453</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54453"/>
		<updated>2018-05-31T15:35:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Scopus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information, 1958 ve Philadelphii. [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Scopus]] ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54452</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54452"/>
		<updated>2018-05-31T15:34:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Web of Science */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information, 1958 ve Philadelphii. [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Web of Science]] ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54451</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54451"/>
		<updated>2018-05-31T15:34:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Vznik */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information, 1958 ve Philadelphii. [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes [[Web of Science]]. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54450</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54450"/>
		<updated>2018-05-31T15:33:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Web of Science */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information, 1958 ve Philadelphii. [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný [[Eugene Garfield]] začal výtvářet [[citační rejstřík]]y a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes Web of Science. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54449</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54449"/>
		<updated>2018-05-31T15:30:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Impakt faktor */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information, 1958 ve Philadelphii. [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný Eugen Garfield začal výtvářet citační rejstříky a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''[[Impakt faktor]]''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes Web of Science. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54448</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54448"/>
		<updated>2018-05-31T15:30:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Scholar Google */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information, 1958 ve Philadelphii. [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný Eugen Garfield začal výtvářet citační rejstříky a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Google Scholar]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''Impakt faktor''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes Web of Science. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54447</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54447"/>
		<updated>2018-05-31T15:30:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Scholar Google */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information, 1958 ve Philadelphii. [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný Eugen Garfield začal výtvářet citační rejstříky a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Scholar Google]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky [[Google Scholar]] řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''Impakt faktor''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes Web of Science. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54446</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54446"/>
		<updated>2018-05-31T15:29:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Google Scholar */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information, 1958 ve Philadelphii. [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný Eugen Garfield začal výtvářet citační rejstříky a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Scholar Google]] ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky Google Scholar řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''Impakt faktor''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes Web of Science. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54445</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54445"/>
		<updated>2018-05-31T15:28:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Citační rejstříky a databáze */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugene Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information, 1958 ve Philadelphii. [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný Eugen Garfield začal výtvářet citační rejstříky a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky Google Scholar řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''Impakt faktor''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes Web of Science. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54444</id>
		<title>Citační rejstříky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&amp;diff=54444"/>
		<updated>2018-05-31T15:27:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Kahancova: /* Další citační indikátory */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec [[Eugen Garfield]], jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information, 1958 ve Philadelphii. [[Citační rejstřík]] je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot;&amp;gt;LUCIE, Vavříková. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do scientometrie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace, jež citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost a právě citační rejstříky jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. Dalšími funkcemi je jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Citační rejstříky – WikiKnihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web of Science ==&lt;br /&gt;
Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný Eugen Garfield začal výtvářet citační rejstříky a založil organizaci ISI. V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. [[Databáze]] spravuje několik dílčích informačních zdrojů. vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Science Citation Index (SCI)''' je nejstarším z uvedených citačních rejstříků, poprvé byl vydán v roce 1963. Jedná se o bibliografickou databázi a excerpuje asi 3 700 časopisů z oblasti biologie, ekologie, zemědělství, fyziky, chemie, inženýrských a technických oborů, aplikovaných věd, medicíny a lékařství. Aktualizace probíhá každý týden.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Soucial Science Citation Index (SSCI)'''  vznikl v roce 1973, obsahuje data zhruba z 2000 časopisů z celkem 50 různých společenskovědních disciplín. Excerpovány jsou časopisy z oblasti ekonomie, managementu, politologie, sociologie, psychologie, psychiatrie a pečovatelství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Arts and Humanities Citation Index (AHCI)''' tento rejstřík vznikl v roce 1979. Na rozdíl od dvou předešlých tato databáze není zpracována v rámci Journal Citation Reports. Obsahuje přes 1000 časopisů tematicky zaměřených na umění a humanitní vědy konkrétně: historie, umění a architektura, archelogie, literatura, filozofie, jazykověda, herectví, náboženství a religionistika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavříková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scopus ==&lt;br /&gt;
Vydavatelem této vůbec největší multioborové citační a abstraktové databáze je společnost Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je databáze zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search).  Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje jako je [[H-index]] , přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Scopus&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/scopus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a  repozitářích. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Google Scholar&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky Google Scholar řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Goole Scholar je,  že z důvodu velkého obsahu nejsou vždy citace odpovídající skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Informační věda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Impakt faktor]] ==&lt;br /&gt;
'''Impakt faktor''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.&lt;br /&gt;
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].&amp;lt;br /&amp;gt; Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].&lt;br /&gt;
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes Web of Science. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.&lt;br /&gt;
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjadřuje se obecným vzorcem:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IF se uvádí na tři desetinná místa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5letý impakt faktor'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konkrétní příklad:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně&lt;br /&gt;
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech &lt;br /&gt;
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise&lt;br /&gt;
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků&lt;br /&gt;
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu&lt;br /&gt;
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány&lt;br /&gt;
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review&lt;br /&gt;
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje&lt;br /&gt;
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise&lt;br /&gt;
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu&lt;br /&gt;
* omezené pokrytí databáze&lt;br /&gt;
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací&lt;br /&gt;
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací&lt;br /&gt;
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit&lt;br /&gt;
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi&lt;br /&gt;
* závislost na dynamice oboru v daném čase&lt;br /&gt;
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem&lt;br /&gt;
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)&lt;br /&gt;
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa&lt;br /&gt;
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[H-index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o poměrně nový citační indikátor, který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch. H-index je číselný údaj, který vypovídá o dopadu vědecké činnosti jednotlivce.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data pro výpočet H-indexu tvoří všechny články a počet získaných citací konkrétního autora. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků podle počtu citací. Hodnotu h-indexu získáme, když se pořadí množiny dokumentů rovná počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací. Např: V případě, že má vědec h-index s hodnotou 80, znamená to, že publikoval 80 článků z nichž má každý minimálně 80 citací. S vývojem vědecké kariéry stoupá i h-index.  H-index lze použít, jak na mikroúrovni-autoři, tak na střední úrovni-instituce nebo výzkumný tým. Výhodou h-indexu je jednoduchost odvoditelnosti, zohledňuje počet publikací a jejich citovanost a málo citované dokumenty vyřazuje. Jeho nedostatkem je, že zvýhodňuje autory, kteří dlouhodobě působí v daném oboru. Hodnotu h-indexu nelze porovnávat skrze odlišné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;JAKUB, Požárek. &amp;lt;i&amp;gt;Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Immediacy index]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známý také jako index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např: Časopis Y publikuje 200 článků a tyto články získají 15 citací.&lt;br /&gt;
Immediacy index této skupiny článků bude: Časopis Y: 15/200 = 0,075&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Cited Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Citing Half-life]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Eigenfactor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova === &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Kahancova</name></author>
		
	</entry>
</feed>