<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Katerina.Mizlerova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Katerina.Mizlerova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Katerina.Mizlerova"/>
	<updated>2026-04-23T09:53:21Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_metody_hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=54902</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_metody_hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=54902"/>
		<updated>2018-06-06T14:12:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Mizlerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Bibliometrie''' je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2018-04-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
A. Prichard definoval bibliometrii jako aplikaci matematicko-statistických metod, které slouží k objasnění procesů vznikajících v prostředí písemné komunikace. Bibliometrie sleduje směr a charakter rozvoje vědeckých disciplín, intelektuální vliv autorů a vědeckých periodik a spolupráci mezi jednotlivými autory či vědními obory. Problémem bibliometrie je nerovnoměrné zastoupení odborných časopisů v citačních rejstřících a také časté autocitace, které autorům zvyšují počet obdržěných citací.&amp;lt;ref&amp;gt;MACHKOVÁ, Marie, 2006. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podkladem pro bibliometrii jsou data z [[Rejstříku informací o výsledcích]] (RIV), který je dostupný v [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací|Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]] (IS VaVaI).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické zákony ==&lt;br /&gt;
[[Lotkův zákon]] - zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2018-04-28]. http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-04-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zipfův zákon]] - zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvece (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r =1, následující r = 2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta (C), která závisí na délce textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bradfordův zákon]] - zákon rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů '''bibliometrie'''. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich - maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíce relevantních článků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické metody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citační analýza]] - matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnost citací v dalších pracích apod. Jejím výsledkem může být určení hodnoty scientometrického indikátoru. Analýzou citačních rejstříků je možné určit a popsat směr budoucího vývoje vědních disciplín a mapovat vědu. S její pomocí se měří tzv. viditelnost v oblasti vědy. Citační analýzy měří a indikují především: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
* vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
* vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
* nepřímou obsahová souvislost &lt;br /&gt;
* jádro oboru&lt;br /&gt;
* kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Publikační analýza]] - matematicko-statistická bibliometrická metoda, zabývající se kvantitativním měřením produkce publikací. Pomocí publikační analýzy nejčastěji vyhodnocujeme:  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* geografickou oblast&lt;br /&gt;
* vědní oblast&lt;br /&gt;
* časovou periodu&lt;br /&gt;
* typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
* autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
* časopisy v oboru&lt;br /&gt;
* instituce &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
'''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein'' – merit (rec., lat.), ''scientia'' – znalost, vědění. Přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[infometrie]]. Dnes je [[scientometrie]] nejvíce využívána pro hodnocení vědy a pro rozdělování finančních zrojů ve vědě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je kvantitativní věda, ve které je potřeba definovat metriky na jejichž základě je možné kvantitu určit. Určuje se pomocí indikárotů, kterých bylo v průběhu vývoje scientometrie navržěno velké množství. Indikátory jsou obecně určeny pro hodnocení na všech úrovních, na mikroúrovni (autor, článek), střední úrovni (výzkumný tým, projekt, instituce), i na makroúrovni (velké instituce, stát, region).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické indikátory ==&lt;br /&gt;
*  [[Impakt faktor]]  - je číslo, které určitým způsobem určuje kvalitu časopisu v daném oboru a udává, s jakou pravděpodobností lze očekávat, že články z daného časopisu budou citovány. Je definován jako poměr počtu citací, které byly zaznamenány v hodnoceném roce na všechny články publikované v daném časopise za předchozí dva roky, k celkovému počtu všech článků vytištěných v daném časopise za totéž období. Impakt faktor negativně ovlivňuje krátký časový úsek, který je měřen a autocitace autorů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vymetal&amp;quot;&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Relativní citační index]] - S jeho pomocí je možné porovnávat kvalitu časopisů vydávajících práce v daném oboru a porovnávat citační ohlasy v dané oblasti vědeckého systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vymetal&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[H-index]] -  hodnotí kvalitu vědeckých děl publikovaných jedním autorem. Číslo ''h'' udává počet publikací, které byly alespoň ''h''-krát citovány. Mezi jeho výhody patří to, že nebere v potaz málo citované publikace nehledě na jejich množství a minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací. Jeho nevýhodou je, že znevýhodňujě vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru, index stále není ověřen ve všech vědních oblastech a umožňuje porovnávat jen vědce, kteří působí v jedné vědní oblasti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Poločas citovanosti]] - udává po kolika letech se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Pomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, jež byly alespoň stokrát citovány.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vymetal&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Poločas citování]] - Pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis a uvádí se jen u časopisů, které 1 200 nebo více dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vymetal&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hodnocení vědy ==&lt;br /&gt;
'''Hodnocení vědeckých výstupů''' v ČR prování [[Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace]] (RVV), která je odborným a poradním orgánem vlády ČR zřízeným zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)&amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. RVVI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2015 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení bude realizováno pomocí pěti základních modulů, které jsou relevantní pro všechny výzkumné organizace, bez ohledu na to, jaký typ výzkumu realizují, nebo na obor, v němž jsou aktivní. Hlavními moduly jsou:&lt;br /&gt;
* kvalita vybraných výsledků&lt;br /&gt;
* výkonnost výsledků&lt;br /&gt;
* společenská relevance&lt;br /&gt;
* životaschopnost&lt;br /&gt;
* Strategie a koncepce&lt;br /&gt;
Hodnocení ve všech pěti modulech bude využívat tyto nástroje:&lt;br /&gt;
* bibliometrickou analýzu&lt;br /&gt;
* vzdálené recenze&lt;br /&gt;
* návštěvu panelů na místě&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. ÚŘAD VLÁDY. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací.  In Usnesení vlády ze dne 8. února 2017 č. 107. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody hodnocení vědy ==&lt;br /&gt;
* hodnocení [[recenzní řízení|peer review]] (jinak také recenzní či posuzovací řízení) je proces, ve kterém odborníci kriticky hodnotí vědeckou práci před jejím vydáním a posuzují, zda odpovídá standardům.&amp;lt;ref&amp;gt;Havlová, Jaroslava. recenzní řízení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014550&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* hodnocení [[Bibliometrie|bibliometrické]] je kvantitativní analýza dokumentů, které vznikají v rámci vědecké komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČESKO. ÚŘAD VLÁDY. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací.  In Usnesení vlády ze dne 8. února 2017 č. 107. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* MACHKOVÁ, Marie, 2006. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
* [[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
* [[Scientometrie]]&lt;br /&gt;
* [[Hodnocení vědy v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Statistika]]&lt;br /&gt;
* [[Citační analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, hodnocení vědy, impakt faktor, H-index, Lotkův zákon, Zipfův zákon, Bradfordův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Mizlerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vernamova_%C5%A1ifra&amp;diff=53709</id>
		<title>Vernamova šifra</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vernamova_%C5%A1ifra&amp;diff=53709"/>
		<updated>2018-05-12T07:40:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Mizlerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vernamova šifra''' je jednoduchý šifrovací postup, který v roce 1917 vyvinul a v roce  1918 si ho nechal patentovat [[Gilbert Vernam]]. Je to v podstatě [[Vigenerova šifra]], jejíž klíč je stejně dlouhý, jako otevřený text. Spočívá v posunu každého znaku zprávy o náhodně zvolený počet míst v abecedě, tím pádem je v principu nerozluštitelná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bilkova&amp;quot;&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela, 2010. Moderní kryptologie. Zlín. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody šifrování ==&lt;br /&gt;
=== Převod na čísla ===&lt;br /&gt;
Při převodu písmen textu na číslice se nejdříve musí definovat abeceda, tzn. každému použitému znaku se musí přiřadit číselná hodnota. Na vstupu se použijí čísla převedeného textu a náhodně vygenerovaná čísla. Výsledným výstupem je zašifrovaný text. Před posledním krokem se převedený text rozčlení na bloky po 5ti číslicích a poslední blok se doplní libovolnými čísly. Poté se přidá klíč a na každou dvojici čísel se aplikuje operace zčítání tak, aby výsledné číslo bylo vždy jednociferné. Při dešifrování se použije operace odečítání pro získání klíče, nebo pro získání původního textu. Po dešifrování se je třeba převést znaky podle dané abecedy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kopecky&amp;quot;&amp;gt;KOPECKÝ, Petr, 2011. Praktická implementace Vernamovy šifry. České Budějovice. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Využití náhodných znaků ===&lt;br /&gt;
V tomto způsobu šifrování textu se používá tzv. [[Vigenèrova tabulka]]. Pro získání zašifrovaného znaku se vezme aktuální znak v textu na vodorovné ose a znak hesla na ose svislé. Průsecík udává znak zašifrovaný. Dešifrování probíhá tak, že pro každý znak klíče se na vodorovné ose najde takový znak, který odpovídá zašifrovanému textu. Udelá se průsečík se svislou osou a na prvním řádku se objeví znak dešifrovaný.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kopecky&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== ASCII bitový převod ===&lt;br /&gt;
ASCII tabulka se používá jako abeceda, s její pomocí se každý znak textu i klíče převede do bitové podoby. Následne se použije matematická funkce XOR, která má na vstupech bitové podoby textu a klíče. Výstupem je ASCII text zašifrovaný Vernamovou šifrou. Pro dešifrování XOR výstupu se využije klíč, který byl použit pro šifrování. Každý klíč musí být náhodný a může být použit pouze jednou, resp. dvakrát, jednou při zašifrování a podruhé při dešifrování textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kopecky&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmínky spolehlivosti ==&lt;br /&gt;
* každý klíč je tak dlouhý jako přenášená zpráva - kratší klíč umožňuje útok hrubou silou&lt;br /&gt;
* klíč je dokonale náhodný - není možné použít generátory náhodných čísel, protože jejich činnost je možné předvídat&lt;br /&gt;
* klíč nelze použít opakovaně - to je důsledkem předhozí podmínky, protože opakovaný klíč není náhodný&amp;lt;ref&amp;gt;ELVIRA, Djemileva, 2011. Kryptografie v ICT. Praha. Bakalářská práce. Bankovní institut výsoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Důkaz neprolomitelnosti ==&lt;br /&gt;
[[Claude Shannon|Claude Elwood Shannon]] v článku Communication Theory of Secrecy Systems z roku 1949, publikoval důkaz neprolomitelnosti vernamovy šifry. Tento důkaz je založen na tom, že je-li klíč náhodnou veličinou s rovnoměrným rozložením, je i kryptogram náhodnou veličeinou s rovnoměrným rozložením a neposkytuje tedy žádnou informaci o původním textu.&amp;lt;ref&amp;gt;PROKOP, Jiří. Algoritmy v jazyku C a C++-2., rozšířené a aktualizované vydání. Grada Publishing as, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití v praxi ==&lt;br /&gt;
V praxi je vernamova šifra velice obžížně použitelná. Je těžké zapamatovat si dlouhý náhodný klíč, a tak musí být zaznamenán. Jeho generování je složité, musí být zajištěno, že klíč zná pouze odesilatel a příjemce zprávy. Komunikující setrane si tedy musí předem dohodnout způsob doručení klíče a po odeslání zprávy ho zničit. Aby bylo možné bezpečně odeslat 2 MB tajných dat, je nutné předem bezpečně odeslat 2 MB dat (klíč). Vernamo va šifra se tudíž i přes svou sílu používala jen výjimečně.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁLA, Vojtěch, 2005. Kvantová kryptografie. Aldebaran bulletin [online]. 3(14) [cit. 2018-05-11]. ISSN 1214-1674. Dostupné z: https://www.aldebaran.cz/bulletin/2005_14_kry.php&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BÍLKOVÁ, Gabriela, 2010. Moderní kryptologie. Zlín. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* IVÁNEK, Jiří. Vybrané kapitoly kódování informací. Praha, 2007. Studijní text. Univerzita Karlova.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOPECKÝ, Petr, 2011. Praktická implementace Vernamovy šifry. České Budějovice. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Symetrická kryptografie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Kryptografie, symetrická kryptografie, šifrování, šifry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Mizlerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vernamova_%C5%A1ifra&amp;diff=53687</id>
		<title>Vernamova šifra</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vernamova_%C5%A1ifra&amp;diff=53687"/>
		<updated>2018-05-11T14:43:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Mizlerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vernamova šifra''' je jednoduchý šifrovací postup, který v roce 1917 vyvinul a v roce  1918 si ho nechal patentovat [[Gilbert Vernam]]. Je to v podstatě [[Vigenerova šifra]], jejíž klíč je stejně dlouhý, jako otevřený text. Spočívá v posunu každého znaku zprávy o náhodně zvolený počet míst v abecedě, tím pádem je v principu nerozluštitelná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bilkova&amp;quot;&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela, 2010. Moderní kryptologie. Zlín. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody šifrování ==&lt;br /&gt;
=== Převod na čísla ===&lt;br /&gt;
Při převodu písmen textu na číslice se nejdříve musí definovat abeceda, tzn. každému použitému znaku se musí přiřadit číselná hodnota. Na vstupu se použijí čísla převedeného textu a náhodně vygenerovaná čísla. Výsledným výstupem je zašifrovaný text. Před posledním krokem se převedený text rozčlení na bloky po 5ti číslicích a poslední blok se doplní libovolnými čísly. Poté se přidá klíč a na každou dvojici čísel se aplikuje operace zčítání tak, aby výsledné číslo bylo vždy jednociferné. Při dešifrování se použije operace odečítání pro získání klíče, nebo pro získání původního textu. Po dešifrování se je třeba převést znaky podle dané abecedy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kopecky&amp;quot;&amp;gt;KOPECKÝ, Petr, 2011. Praktická implementace Vernamovy šifry. České Budějovice. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Využití náhodných znaků ===&lt;br /&gt;
V tomto způsobu šifrování textu se používá tzv. [[Vigenèrova tabulka]]. Pro získání zašifrovaného znaku se vezme aktuální znak v textu na vodorovné ose a znak hesla na ose svislé. Průsecík udává znak zašifrovaný. Dešifrování probíhá tak, že pro každý znak klíče se na vodorovné ose najde takový znak, který odpovídá zašifrovanému textu. Udelá se průsečík se svislou osou a na prvním řádku se objeví znak dešifrovaný.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kopecky&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== ASCII bitový převod ===&lt;br /&gt;
ASCII tabulka se používá jako abeceda, s její pomocí se každý znak textu i klíče převede do bitové podoby. Následne se použije matematická funkce XOR, která má na vstupech bitové podoby textu a klíče. Výstupem je ASCII text zašifrovaný Vernamovou šifrou. Pro dešifrování XOR výstupu se využije klíč, který byl použit pro šifrování. Každý klíč musí být náhodný a může být použit pouze jednou, resp. dvakrát, jednou při zašifrování a podruhé při dešifrování textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kopecky&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmínky spolehlivosti ==&lt;br /&gt;
* každý klíč je tak dlouhý jako přenášená zpráva - kratší klíč umožňuje útok hrubou silou&lt;br /&gt;
* klíč je dokonale náhodný - není možné použít generátory náhodných čísel, protože jejich činnost je možné předvídat&lt;br /&gt;
* klíč nelze použít opakovaně - to je důsledkem předhozí podmínky, protože opakovaný klíč není náhodný&amp;lt;ref&amp;gt;ELVIRA, Djemileva, 2011. Kryptografie v ICT. Praha. Bakalářská práce. Bankovní institut výsoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Důkaz neprolomitelnosti ==&lt;br /&gt;
[[Claude Shannon|Claude Elwood Shannon]] v článku Communication Theory of Secrecy Systems z roku 1949, publikoval důkaz neprolomitelnosti vernamovy šifry. Tento důkaz je založen na tom, že je-li klíč náhodnou veličinou s rovnoměrným rozložením, je i kryptogram náhodnou veličeinou s rovnoměrným rozložením a neposkytuje tedy žádnou informaci o původním textu.&amp;lt;ref&amp;gt;PROKOP, Jiří. Algoritmy v jazyku C a C++-2., rozšířené a aktualizované vydání. Grada Publishing as, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití v praxi ==&lt;br /&gt;
V praxi je vernamova šifra velice obžížně použitelná. Je těžké zapamatovat si dlouhý náhodný klíč, a tak musí být zaznamenán. Jeho generování je složité, musí být zajištěno, že klíč zná pouze odesilatel a příjemce zprávy. Komunikující setrane si tedy musí předem dohodnout způsob doručení klíče a po odeslání zprávy ho zničit.&amp;lt;ref&amp;gt;HÁLA, Vojtěch, 2005. Kvantová kryptografie. Aldebaran bulletin [online]. 3(14) [cit. 2018-05-11]. ISSN 1214-1674. Dostupné z: https://www.aldebaran.cz/bulletin/2005_14_kry.php&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BÍLKOVÁ, Gabriela, 2010. Moderní kryptologie. Zlín. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&lt;br /&gt;
* IVÁNEK, Jiří. Vybrané kapitoly kódování informací. Praha, 2007. Studijní text. Univerzita Karlova.&lt;br /&gt;
* KOPECKÝ, Petr, 2011. Praktická implementace Vernamovy šifry. České Budějovice. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.&lt;br /&gt;
* VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Mizlerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vernamova_%C5%A1ifra&amp;diff=53674</id>
		<title>Vernamova šifra</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vernamova_%C5%A1ifra&amp;diff=53674"/>
		<updated>2018-05-11T14:21:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Mizlerova: Založena nová stránka s textem „'''Vernamova šifra''' je jednoduchý šifrovací postup, který v roce 1917 vyvinul a v roce  1918 si ho nechal patentovat Gilbert Vernam. Je to v pod…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Vernamova šifra''' je jednoduchý šifrovací postup, který v roce 1917 vyvinul a v roce  1918 si ho nechal patentovat [[Gilbert Vernam]]. Je to v podstatě [[Vigenerova šifra]], jejíž klíč je stejně dlouhý, jako otevřený text. Spočívá v posunu každého znaku zprávy o náhodně zvolený počet míst v abecedě, tím pádem je v principu nerozluštitelná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bilkova&amp;quot;&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela, 2010. Moderní kryptologie. Zlín. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody šifrování ==&lt;br /&gt;
=== Převod na čísla ===&lt;br /&gt;
Při převodu písmen textu na číslice se nejdříve musí definovat abeceda, tzn. každému použitému znaku se musí přiřadit číselná hodnota. Na vstupu se použijí čísla převedeného textu a náhodně vygenerovaná čísla. Výsledným výstupem je zašifrovaný text. Před posledním krokem se převedený text rozčlení na bloky po 5ti číslicích a poslední blok se doplní libovolnými čísly. Poté se přidá klíč a na každou dvojici čísel se aplikuje operace zčítání tak, aby výsledné číslo bylo vždy jednociferné. Při dešifrování se použije operace odečítání pro získání klíče, nebo pro získání původního textu. Po dešifrování se je třeba převést znaky podle dané abecedy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kopecky&amp;quot;&amp;gt;KOPECKÝ, Petr, 2011. Praktická implementace Vernamovy šifry. České Budějovice. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Využití náhodných znaků ===&lt;br /&gt;
V tomto způsobu šifrování textu se používá tzv. [[Vigenèrova tabulka]]. Pro získání zašifrovaného znaku se vezme aktuální znak v textu na vodorovné ose a znak hesla na ose svislé. Průsecík udává znak zašifrovaný. Dešifrování probíhá tak, že pro každý znak klíče se na vodorovné ose najde takový znak, který odpovídá zašifrovanému textu. Udelá se průsečík se svislou osou a na prvním řádku se objeví znak dešifrovaný.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kopecky&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== ASCII bitový převod ===&lt;br /&gt;
ASCII tabulka se používá jako abeceda, s její pomocí se každý znak textu i klíče převede do bitové podoby. Následne se použije matematická funkce XOR, která má na vstupech bitové podoby textu a klíče. Výstupem je ASCII text zašifrovaný Vernamovou šifrou. Pro dešifrování XOR výstupu se využije klíč, který byl použit pro šifrování. Každý klíč musí být náhodný a může být použit pouze jednou, resp. dvakrát, jednou při zašifrování a podruhé při dešifrování textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kopecky&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podmínky spolehlivosti ==&lt;br /&gt;
* každý klíč je tak dlouhý jako přenášená zpráva - kratší klíč umožňuje útok hrubou silou&lt;br /&gt;
* klíč je dokonale náhodný - není možné použít generátory náhodných čísel, protože jejich činnost je možné předvídat&lt;br /&gt;
* klíč nelze použít opakovaně - to je důsledkem předhozí podmínky, protože opakovaný klíč není náhodný&amp;lt;ref&amp;gt;ELVIRA, Djemileva, 2011. Kryptografie v ICT. Praha. Bakalářská práce. Bankovní institut výsoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Důkaz neprolomitelnosti ==&lt;br /&gt;
[[Claude Shannon|Claude Elwood Shannon]] v článku Communication Theory of Secrecy Systems z roku 1949, publikoval důkaz neprolomitelnosti vernamovy šifry. Tento důkaz je založen na tom, že je-li klíč náhodnou veličinou s rovnoměrným rozložením, je i kryptogram náhodnou veličeinou s rovnoměrným rozložením a neposkytuje tedy žádnou informaci o původním textu.&amp;lt;ref&amp;gt;PROKOP, Jiří. Algoritmy v jazyku C a C++-2., rozšířené a aktualizované vydání. Grada Publishing as, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Mizlerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=53474</id>
		<title>Digitální stopa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa&amp;diff=53474"/>
		<updated>2018-05-06T09:43:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Mizlerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Digitální stopa''' je [[informace]] zanechaná uživatelem v prostředí internetu nebo jako součást souborů.&amp;lt;ref&amp;gt;BRECHLEROVÁ, Dagmar. Digitální stopy a jejich odstraňování. In: Computerworld [online]. 2016 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://computerworld.cz/securityworld/digitalni-stopy-a-jejich-odstranovani-53197&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Informace, které po sobě uživatelé internetu zanechávají, se dělí na '''aktivní''' a '''pasivní'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní''' - veškeré informace, které o sobě uživatel '''dobrovolně a vědomně''' zveřejní prostřednictvím různých služeb&amp;lt;ref name=&amp;quot;skocek&amp;quot;&amp;gt;SKOČEK, Jakub. Digitální identita v době služeb Google. Praha, 2015. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150974/. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Například se jedná o: &lt;br /&gt;
* profily a následné příspěvky zanechané na [[Online sociální sítě|sociálních sítích]]&lt;br /&gt;
* emaily, sms, historie chatu…&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* různé úřední údaje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pasivní''' - jedná se o soubor informací, který bez našeho přímého záměru vznikající při interakci v prostředí internetu&amp;lt;ref name=&amp;quot;skocek&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* [[IP adresa]]&lt;br /&gt;
* vyhledávané výrazy na internetu&lt;br /&gt;
* údaje o času stráveném na určité webové stránce (cookies)&lt;br /&gt;
* poskytovatel připojení, lokace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot;&amp;gt;SKOČEK, Jakub. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Ústav informačních studií a knihovnictví.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti zneužití ===&lt;br /&gt;
* krádež osobních informací (údaje z kreditních karet, rodné číslo, e-mailová adresa)&lt;br /&gt;
* [[kyberšikana]] - jedná se o specifický druh šikany, který k útokům využívá informační komunikační technologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vite co&amp;quot;&amp;gt; Víte co je kyberšikana, kybergrooming, sexting, kyberstalking, happy slapping, phishing, pharming?, c2008. In: Remix [online]. 2011 [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: http://remix.nicm.cz/vite-co-je-kybersikana-kybergrooming-sexting-kyberstalking-happy-slapping-phishing-pharming/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking|kyberstalking]] - zneužívání informačních a komunikačních technologií ke stallkingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vite co&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* zdroj informací pro personalisty - z volně dostupných informací na sociálních sítích mohou zaměstnavatelé získat velké množství informacích o stávajících i o budoucích zaměstnancích. &lt;br /&gt;
* Sledování návyků uživatelů - ve většině případů je realizováno navštívenou webovou stránkou, nebo tzv. třetími stranami reprezentovanými sběrateli dat a reklamními společnostmi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možnosti kontroly ===&lt;br /&gt;
Jediný způsob, jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné, co můžeme udělat, je '''kontrolovat podobu naší digitální stopy'''. Nejjednodušším způsobem takovéto kontroly je vyhledání jména uživatele pomocí obyčejného vyhledávače. K rozšíření výsledků lze použít různá dodatečná data (e-mail adresa, datum narození). Ovšem k zjištění těchto informací vzniklo i mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop. Rozdílem mezi těmito možnostmi vyhledání digitálních stop je poté hlavně v zobrazování výsledků. Místo hypertextových odkazů se zobrazí komplexní seznam nalezených informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''aktivní stopy'' to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ''pasivní stopy'' to jsou např. Google Ad Preferences.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správa digitálních stop ===&lt;br /&gt;
Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Aktivní stopy'' &lt;br /&gt;
* používání více přihlašovacích jmen&lt;br /&gt;
* rozvážné publikování fotografií, videí a osobních údajů&lt;br /&gt;
* vhodné nastavení soukromí - zejména u sociálních sítí&lt;br /&gt;
* vhodné nastavení zabezpečení prohlížeče&lt;br /&gt;
* Me on the web - alertová služba, která pomocí klíčových slov sleduje nově zveřejněné informace v určité oblasti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy''&lt;br /&gt;
* Do not Track - umožňuje částečně zamezit nechtěnému sledování&lt;br /&gt;
* Opt-outs - umožňuje uživateli vyvázání se z nechtěné služby&lt;br /&gt;
* Softwarové řešení - např. volně stažitelný doplněk internetového prohlížeče Ghostery&lt;br /&gt;
* Anonymní prohlížení&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jakub&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odstranění digitálních stop===&lt;br /&gt;
Smazání digitálních stop v dnešní době je prakticky nemožné. Závisí proto na samotném uživateli, jak své ''aktivní stopy'' bude kontrolovat. Následky aktivních digitálních stop se dají minimalizovat například tím, že budeme používat více přihlašovacích jmen a e-mailových adres. Minimalizovat informace po sobě zanechané můžeme ale také pomocí technických metod. Jednou z nich je například '''[https://cs.wikipedia.org/wiki/Tor_(software) TOR]''', což je softwarový systém, který zajišťuje anonymitu uživatele při pohybu na internetu tím, že zabraňuje serverům, aby získaly reálnou IP adresu počítače. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pasivní stopy'' mají určitou dobu platnosti uchování dat. Uživatelé mohou jen zabránit dodatečnému sběru dat, například pomocí softwarových řešení nebo správou cookies. Poté zbývá jen vyčkat, než uplyne stanovená doba uložení a již získaná data budou smazána. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovšem na rozdíl od aktivní digitální stopy nemáme nad vznikem a následnou správou pasivní stopy prakticky žádnou kontrolu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. Digitální stopy a digitální identita. Metodický portál RVP [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Available from: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/12943/DIGITALNI-STOPY-A-DIGITALNI-IDENTITA.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Digital footprints. ProInflow [online]. 2013, vol. 5, no. 1 [cit. 2015-01-20]. Available from: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/790&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PORADA, V. a R. RAK. Teorie digitálních stop a její aplikace v kriminalistice a forenzních vědách. Karlovarská právní revue. 2006, no. 4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SKOČEK, Jakub. Digitální identita v době služeb Google. Praha, 2015. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150974/. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Ústav informačních studií a knihovnictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SKOČEK, Jakub. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Ústav informačních studií a knihovnictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
sociální sítě, digitální identita, soukromí na internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Mizlerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_metody_hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=53434</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_metody_hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=53434"/>
		<updated>2018-05-05T08:31:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Mizlerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bibliometrie ==&lt;br /&gt;
'''Bibliometrie''' je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2018-04-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
A. Prichard definoval bibliometrii jako aplikaci matematicko-statistických metod, které slouží k objasnění procesů vznikajících v prostředí písemné komunikace. Bibliometrie sleduje směr a charakter rozvoje vědeckých disciplín, intelektuální vliv autorů a vědeckých periodik a spolupráci mezi jednotlivými autory či vědními obory. Problémem bibliometrie je nerovnoměrné zastoupení odborných časopisů v citačních rejstřících a také časté autocitace, které autorům zvyšují počet obdržěných citací.&amp;lt;ref&amp;gt;MACHKOVÁ, Marie, 2006. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické zákony ==&lt;br /&gt;
[[Lotkův zákon]] - zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2018-04-28]. http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-04-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zipfův zákon]] - zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvece (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r =1, následující r = 2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta (C), která závisí na délce textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bradfordův zákon]] - zákon rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů '''bibliometrie'''. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich - maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíce relevantních článků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické metody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citační analýza]] - matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnost citací v dalších pracích apod. Jejím výsledkem může být určení hodnoty scientometrického indikátoru. Analýzou citačních rejstříků je možné určit a popsat směr budoucího vývoje vědních disciplín a mapovat vědu. S její pomocí se měří tzv. viditelnost v oblasti vědy. Citační analýzy měří a indikují především: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
* vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
* vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
* nepřímou obsahová souvislost &lt;br /&gt;
* jádro oboru&lt;br /&gt;
* kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Publikační analýza]] - matematicko-statistická bibliometrická metoda, zabývající se kvantitativním měřením produkce publikací. Pomocí publikační analýzy nejčastěji vyhodnocujeme:  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* geografickou oblast&lt;br /&gt;
* vědní oblast&lt;br /&gt;
* časovou periodu&lt;br /&gt;
* typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
* autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
* časopisy v oboru&lt;br /&gt;
* instituce &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
'''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein'' – merit (rec., lat.), ''scientia'' – znalost, vědění. Přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[infometrie]]. Dnes je [[scientometrie]] nejvíce využívána pro hodnocení vědy a pro rozdělování finančních zrojů ve vědě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je kvantitativní věda, ve které je potřeba definovat metriky na jejichž základě je možné kvantitu určit. Určuje se pomocí indikárotů, kterých bylo v průběhu vývoje scientometrie navržěno velké množství. Indikátory jsou obecně určeny pro hodnocení na všech úrovních, na mikroúrovni (autor, článek), střední úrovni (výzkumný tým, projekt, instituce), i na makroúrovni (velké instituce, stát, region).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické indikátory ==&lt;br /&gt;
*  [[Impakt faktor]]  - je číslo, které určitým způsobem určuje kvalitu časopisu v daném oboru a udává, s jakou pravděpodobností lze očekávat, že články z daného časopisu budou citovány. Je definován jako poměr počtu citací, které byly zaznamenány v hodnoceném roce na všechny články publikované v daném časopise za předchozí dva roky, k celkovému počtu všech článků vytištěných v daném časopise za totéž období. Impakt faktor negativně ovlivňuje krátký časový úsek, který je měřen a autocitace autorů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vymetal&amp;quot;&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Relativní citační index]] - S jeho pomocí je možné porovnávat kvalitu časopisů vydávajících práce v daném oboru a porovnávat citační ohlasy v dané oblasti vědeckého systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vymetal&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[H-index]] -  hodnotí kvalitu vědeckých děl publikovaných jedním autorem. Číslo ''h'' udává počet publikací, které byly alespoň ''h''-krát citovány. Mezi jeho výhody patří to, že nebere v potaz málo citované publikace nehledě na jejich množství a minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací. Jeho nevýhodou je, že znevýhodňujě vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru, index stále není ověřen ve všech vědních oblastech a umožňuje porovnávat jen vědce, kteří působí v jedné vědní oblasti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Poločas citovanosti]] - udává po kolika letech se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Pomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, jež byly alespoň stokrát citovány.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vymetal&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Poločas citování]] - Pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis a uvádí se jen u časopisů, které 1 200 nebo více dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vymetal&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hodnocení vědy ==&lt;br /&gt;
'''Hodnocení vědeckých výstupů''' v ČR prování [[Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace]] (RVV), která je odborným a poradním orgánem vlády ČR zřízeným zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)&amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. RVVI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2015 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení bude realizováno pomocí pěti základních modulů, které jsou relevantní pro všechny výzkumné organizace, bez ohledu na to, jaký typ výzkumu realizují, nebo na obor, v němž jsou aktivní. Hlavními moduly jsou:&lt;br /&gt;
* kvalita vybraných výsledků&lt;br /&gt;
* výkonnost výsledků&lt;br /&gt;
* společenská relevance&lt;br /&gt;
* životaschopnost&lt;br /&gt;
* Strategie a koncepce&lt;br /&gt;
Hodnocení ve všech pěti modulech bude využívat tyto nástroje:&lt;br /&gt;
* bibliometrickou analýzu&lt;br /&gt;
* vzdálené recenze&lt;br /&gt;
* návštěvu panelů na místě&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. ÚŘAD VLÁDY. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací.  In Usnesení vlády ze dne 8. února 2017 č. 107. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody hodnocení vědy ==&lt;br /&gt;
* hodnocení [[recenzní řízení|peer review]] (jinak také recenzní či posuzovací řízení) je proces, ve kterém odborníci kriticky hodnotí vědeckou práci před jejím vydáním a posuzují, zda odpovídá standardům.&amp;lt;ref&amp;gt;Havlová, Jaroslava. recenzní řízení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000014550&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* hodnocení [[Bibliometrie|bibliometrické]] je kvantitativní analýza dokumentů, které vznikají v rámci vědecké komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČESKO. ÚŘAD VLÁDY. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací.  In Usnesení vlády ze dne 8. února 2017 č. 107. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* MACHKOVÁ, Marie, 2006. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, hodnocení vědy, impakt faktor, H-index, Lotkův zákon, Zipfův zákon, Bradfordův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Mizlerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53394</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53394"/>
		<updated>2018-04-29T15:23:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Mizlerova: Přidání odkazu na stránku Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 [[Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000]] || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) [[Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily]] || Jirásková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Mizlerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_metody_hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=53391</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_metody_hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=53391"/>
		<updated>2018-04-29T15:21:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Mizlerova: Doplnění hesla&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bibliometrie ==&lt;br /&gt;
'''Bibliometrie''' je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2018-04-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
A. Prichard definoval bibliometrii jako aplikaci matematicko-statistických metod, které slouží k objasnění procesů vznikajících v prostředí písemné komunikace. Bibliometrie sleduje směr a charakter rozvoje vědeckých disciplín, intelektuální vliv autorů a vědeckých periodik a spolupráci mezi jednotlivými autory či vědními obory. Problémem bibliometrie je nerovnoměrné zastoupení odborných časopisů v citačních rejstřících a také časté autocitace, které autorům zvyšují počet obdržěných citací.&amp;lt;ref&amp;gt;MACHKOVÁ, Marie, 2006. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické zákony ==&lt;br /&gt;
[[Lotkův zákon]] - zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2018-04-28]. http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-04-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zipfův zákon]] - zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvece (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r =1, následující r = 2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta (C), která závisí na délce textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bradfordův zákon]] - zákon rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů '''bibliometrie'''. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich - maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíce relevantních článků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické metody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citační analýza]] - matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnost citací v dalších pracích apod. Jejím výsledkem může být určení hodnoty scientometrického indikátoru. Analýzou citačních rejstříků je možné určit a popsat směr budoucího vývoje vědních disciplín a mapovat vědu. S její pomocí se měří tzv. viditelnost v oblasti vědy. Citační analýzy měří a indikují především: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
* vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
* vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
* nepřímou obsahová souvislost &lt;br /&gt;
* jádro oboru&lt;br /&gt;
* kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Publikační analýza]] - matematicko-statistická bibliometrická metoda, zabývající se kvantitativním měřením produkce publikací. Pomocí publikační analýzy nejčastěji vyhodnocujeme:  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* geografickou oblast&lt;br /&gt;
* vědní oblast&lt;br /&gt;
* časovou periodu&lt;br /&gt;
* typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
* autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
* časopisy v oboru&lt;br /&gt;
* instituce &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
'''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein'' – merit (rec., lat.), ''scientia'' – znalost, vědění. Přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[infometrie]]. Dnes je [[scientometrie]] nejvíce využívána pro hodnocení vědy a pro rozdělování finančních zrojů ve vědě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je kvantitativní věda, ve které je potřeba definovat metriky na jejichž základě je možné kvantitu určit. Určuje se pomocí indikárotů, kterých bylo v průběhu vývoje scientometrie navržěno velké množství. Indikátory jsou obecně určeny pro hodnocení na všech úrovních, na mikroúrovni (autor, článek), střední úrovni (výzkumný tým, projekt, instituce), i na makroúrovni (velké instituce, stát, region).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické indikátory ==&lt;br /&gt;
*  [[Impakt faktor]]  - je číslo, které určitým způsobem určuje kvalitu časopisu v daném oboru a udává, s jakou pravděpodobností lze očekávat, že články z daného časopisu budou citovány. Je definován jako poměr počtu citací, které byly zaznamenány v hodnoceném roce na všechny články publikované v daném časopise za předchozí dva roky, k celkovému počtu všech článků vytištěných v daném časopise za totéž období. Impakt faktor negativně ovlivňuje krátký časový úsek, který je měřen a autocitace autorů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vymetal&amp;quot;&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Relativní citační index]] - S jeho pomocí je možné porovnávat kvalitu časopisů vydávajících práce v daném oboru a porovnávat citační ohlasy v dané oblasti vědeckého systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vymetal&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[H-index]] -  hodnotí kvalitu vědeckých děl publikovaných jedním autorem. Číslo ''h'' udává počet publikací, které byly alespoň ''h''-krát citovány. Mezi jeho výhody patří to, že nebere v potaz málo citované publikace nehledě na jejich množství a minimalizuje vliv vědců s jednou citovanou publikací. Jeho nevýhodou je, že znevýhodňujě vědce, kteří dlouhodobě působí v oboru, index stále není ověřen ve všech vědních oblastech a umožňuje porovnávat jen vědce, kteří působí v jedné vědní oblasti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Poločas citovanosti]] - udává po kolika letech se objeví 50% všech citací na články daného časopisu v citačních rejstřících. Pomáhá při hodnocení stáří citovaných článků a uvádí se pouze u časopisů, jež byly alespoň stokrát citovány.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vymetal&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Poločas citování]] - Pomáhá při hodnocení stáří většiny článků, které cituje daný časopis a uvádí se jen u časopisů, které 1 200 nebo více dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vymetal&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hodnocení vědy ==&lt;br /&gt;
'''Hodnocení vědeckých výstupů''' v ČR prování [[Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace]] (RVV), která je odborným a poradním orgánem vlády ČR zřízeným zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)&amp;lt;ref&amp;gt;Rada pro výzkum, vývoj a inovace. RVVI. In Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Internet Projekt, c2015 [cit. 2018-04-29]. Dostupné z WWW: http://www.vyzkum.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení bude realizováno pomocí pěti základních modulů, které jsou relevantní pro všechny výzkumné organizace, bez ohledu na to, jaký typ výzkumu realizují, nebo na obor, v němž jsou aktivní. Hlavními moduly jsou:&lt;br /&gt;
* kvalita vybraných výsledků&lt;br /&gt;
* výkonnost výsledků&lt;br /&gt;
* společenská relevance&lt;br /&gt;
* životaschopnost&lt;br /&gt;
* Strategie a koncepce&lt;br /&gt;
Hodnocení ve všech pěti modulech bude využívat tyto nástroje:&lt;br /&gt;
* bibliometrickou analýzu&lt;br /&gt;
* vzdálené recenze&lt;br /&gt;
* návštěvu panelů na místě&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. ÚŘAD VLÁDY. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací.  In Usnesení vlády ze dne 8. února 2017 č. 107. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metody hodnocení vědy ==&lt;br /&gt;
* hodnocení [[peer review]] (jinak také recenze či posouzení) je proces hodnocení autorovy vědecké práce, výzkumu nebo myšlenky jinými lidmi, kteří jsou experti ve stejné oblasti. &amp;lt;ref&amp;gt;Peer review, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2018-04-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Peer_review&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* hodnocení [[Bibliometrie|bibliometrické]] je kvantitativní analýza dokumentů, které vznikají v rámci vědecké komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČESKO. ÚŘAD VLÁDY. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací.  In Usnesení vlády ze dne 8. února 2017 č. 107. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* MACHKOVÁ, Marie, 2006. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
* VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. ISBN. 978-80-7357-520-5.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
bibliometrie, scientometrie, hodnocení vědy, impakt faktor, H-index, Lotkův zákon, Zipfův zákon, Bradfordův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Mizlerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_metody_hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=53377</id>
		<title>Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bibliometrie,_scientometrie_a_metody_hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=53377"/>
		<updated>2018-04-28T17:19:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Mizlerova: Vytvoření hesla&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Bibliometrie ==&lt;br /&gt;
'''Bibliometrie''' je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2018-04-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000344&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
A. Prichard definoval bibliometrii jako aplikaci matematicko-statistických metod, které slouží k objasnění procesů vznikajících v prostředí písemné komunikace. Bibliometrie sleduje směr a charakter rozvoje vědeckých disciplín, intelektuální vliv autorů a vědeckých periodik a spolupráci mezi jednotlivými autory či vědními obory. Problémem bibliometrie je nerovnoměrné zastoupení odborných časopisů v citačních rejstřících a také časté autocitace, které autorům zvyšují počet obdržěných citací.&amp;lt;ref&amp;gt;MACHKOVÁ, Marie, 2006. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické zákony ==&lt;br /&gt;
[[Lotkův zákon]] - zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2018-04-28]. http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-04-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000510&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zipfův zákon]] - zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvece (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r =1, následující r = 2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta (C), která závisí na délce textu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bradfordův zákon]] - zákon rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů '''bibliometrie'''. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich - maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíce relevantních článků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliometrické metody ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citační analýza]] - matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnost citací v dalších pracích apod. Jejím výsledkem může být určení hodnoty scientometrického indikátoru. Analýzou citačních rejstříků je možné určit a popsat směr budoucího vývoje vědních disciplín a mapovat vědu. S její pomocí se měří tzv. viditelnost v oblasti vědy. Citační analýzy měří a indikují především: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* počet citací dokumentu&lt;br /&gt;
* vztahy dokumentů&lt;br /&gt;
* vzájemnou obsahovou souvislost&lt;br /&gt;
* nepřímou obsahová souvislost &lt;br /&gt;
* jádro oboru&lt;br /&gt;
* kvantifikované profily oboru a prognostické odhady&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Publikační analýza]] - matematicko-statistická bibliometrická metoda, zabývající se kvantitativním měřením produkce publikací. Pomocí publikační analýzy nejčastěji vyhodnocujeme:  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* geografickou oblast&lt;br /&gt;
* vědní oblast&lt;br /&gt;
* časovou periodu&lt;br /&gt;
* typ vědecké literatury&lt;br /&gt;
* autora v oboru nebo zemi&lt;br /&gt;
* časopisy v oboru&lt;br /&gt;
* instituce &amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrie ==&lt;br /&gt;
'''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein'' – merit (rec., lat.), ''scientia'' – znalost, vědění. Přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[infometrie]]. Dnes je [[scientometrie]] nejvíce využívána pro hodnocení vědy a pro rozdělování finančních zrojů ve vědě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scientometrie je kvantitativní věda, ve které je potřeba definovat metriky na jejichž základě je možné kvantitu určit. Určuje se pomocí indikárotů, kterých bylo v průběhu vývoje scientometrie navržěno velké množství. Indikátory jsou obecně určeny pro hodnocení na všech úrovních, na mikroúrovni (autor, článek), střední úrovni (výzkumný tým, projekt, instituce), i na makroúrovni (velké instituce, stát, region).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vavrikova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Scientometrické indikátory ==&lt;br /&gt;
=== [[Impakt faktor]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[H-index]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Mizlerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53019</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53019"/>
		<updated>2018-03-10T08:04:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Mizlerova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat (Big Data)  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Kybernetické útoky, cyber war || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 Právo a internet  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer lnteraction (HCI) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;informační politika&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační politika Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Informační legislativa - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||  &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě||  &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Mizlerova</name></author>
		
	</entry>
</feed>