<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Katerina.Sterbova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Katerina.Sterbova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Katerina.Sterbova"/>
	<updated>2026-04-20T16:07:02Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=42420</id>
		<title>Beletrie pro dospělé</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=42420"/>
		<updated>2017-01-16T14:26:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Albatros Media a.s. ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Albatros Media a.s. je mediální společnost nabízející široké spektrum mediálních produktů (knih, e-knih a audioknih) a navazuje na původní nakladatelství, jehož je právním nástupcem. Pod Albators Media spadá celkově dvanáct samostatných značek/nakladatelství (BizBooks, CooBoo, CPress, Computer Press, Management Press, Edika, Motto, Plus, XYZ, Fragment, B4U Publishing). Každá značka se specializuje na jiné odvětví knižního trhu. Zatímco BizBooks a CooBoo se zaměřují na literaturu pro děti a mládež. Motto, Plus a XYZ se věnují beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.albatrosmedia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno roku 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Publikace se proto zaměřovaly především na pedagogiku, psychologii a sociální práce. Postupem času se pole zájmu rozšířilo o další důležité obory, jako je zdraví, politologie či antropologie. Vedení nakladatelství se snaží vyjít vstříc všem zájemcům o populárně psychologickou literaturu a z toho se v několika posledních letech věnují také beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.portal.cz/o-portalu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Baronet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno roku 1993. Ročně vydá kolem 80 titulů. Zaměřuje se na beletrii a literaturu faktu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;O nakladatelství&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://baronet.cz/o_baronetu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://baronet.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Amenius ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se specializuje literaturu pro děti a mládež, ale zároveň věnuje pozornost autorům zabývající se tématy pro dospělé. Spiritistické, meditativní, psychologické či motivační literaturu pro dospělé kombinující odborné texty s beletristickým přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://amenius.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Plus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se zaměřuje na kvalitní literaturu všemožných žánrů (ať už se jedná o lehčí, románky, humoristické čtení, psychologické romány či hororové sci-fi povídky nebo historické romány). Ve snaze zaujmout co nejširší čtenářskou obec spolupracují s předními českými předními překladateli (František Fröhlich, Martin Hilský, Miroslav Jindra, Lada Weissová aj.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.nakladatelstviplus.cz/uvod/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beta-Dobrovský ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se aktivně věnuje dospělému čtenáři a v pravidelných intervalech přináší ty nejaktuálnější thriller, horory či detektivky. Hlavní „tváří“ nakladatelství je světově oblíbený autor (přezdívaný jako král hororu) Stephen King.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.dobrovsky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Argo ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství s velkým polem zájmu přináší svým čtenářům odbornou literaturu či beletrii pro dospělé v nejlepším možném balení. Argo proslulo svou precizností, co se týče vyvedení obálky, formátu či překladu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.argo.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na vrbě ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Straky na vrbě se věnují žánrové beletrii pro dospělé, jež je u nás velice oblíbená. Ač v případě českých autorů poněkud opomíjená. Nakladatelství se zaměřuje na fantastiku. Konkrétně sci-fi a jeho českým představitelům. Zároveň poměrně okrajově vydává poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.straky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Host nakladatelství ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Historie nakladatelství se vztahuje, až do roku 1990. Zakladatel Dušan Skála v období 1990-1994 vydával především samizdatovou literaturu. Postupem času se pole působnosti rozrostlo a v současné době nakladatelství pokrývá široké pole zájmu. Každoročně čtenářům přináší ty nejkvalitnější severské detektivky. Pod svou hlavičkou má mimo jiné bestsellerového autora Jo Nesba. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academia ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství vzniklo v roce 1953 jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia má od roku 1966. Nakladatelství se především zaměřuje na odbornou literaturu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Nakladatelství Academia&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.academia.cz/o-nas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doplněk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Brněnské nakladatelství Doplněk mělo být původně pouhým doplňkem nakladatelství Atlantis. Roku 1991 se ovšem osamostatnilo a začalo vydávat literaturu společensko-vědní. V současné době se věnuje především světové beletrii pro dospělé a próze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.doplnek.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BB/Art ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Nakladatelství BB/art se zaměřuje především na překladovou beletrii a populárně naučnou literaturu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Nakladatelství BB art&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.bbart.cz/onas.asp&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.bbart.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Oldag ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství vzniklo v roce 1993, zaměřuje se na beletrii, populárně naučnou literaturu a literaturu faktu. Oldag  se orientuje především na překladovou literaturu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Oldag - O nás&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.oldag.cz/onas.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.oldag.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství vzniklo v roce 1991, od roku 2014 je součástí mediální skupiny Albatros Media a.s. Na knižní trh uvádí beletrii pro všechny věkové kategorie, populárně naučnou literaturu a odborné tituly a učebnice.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Fragment&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.fragment.cz/o-nas/o-fragment/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.fragment.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafora ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Založeno roku 2001. Nakladatelství se zaměřuje hlavně na překladovou beletrii, ale například i na společenské vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;O nás - Metafora&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.metafora.cz/o-nas&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.metafora.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šulc-Švarc ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Nakladatelství působí na trhu od roku 1991, soustředí se na práci s českými spisovateli. Vydává českou beletrii, věcnou literaturu a knihy pro děti a mládež.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Nakladatelství Šulc - Švarc&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.sulc-svarc.cz/nakladatelstvi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.sulc-svarc.cz/home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství působí na trhu od roku 2004. Je zaměřeno na českou i zahraniční beletrii, autobiografii, literaturu faktu a na knihy pro děti a mladé čtenáře. Publikace nakladatelství XYZ získaly mnoho cen.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;XYZ Knihy&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.xyz.cz/o-nas/o-xyz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.xyz.cz/uvod/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zahraniční nakladatelství zaměřená na beletrii pro dospělé :==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== S. Fischer Verlag ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Německé nakladatelství S. Fidcher Verlag  je jedno z nejvýznamnějších vydavatelů beletrie pro dospělé v Německu. Založil ho v roce 1886 Samuel Fischer v Berlíně. Ihned po vzniku začalo nakladatelství vydávat významná díla od předních autorů té doby (př. Henrik Ibsen, Emil Zola aj.). Později se začalo specializovat na literaturu týkající se naturalismu. Během druhé světové války bylo nakladatelství přesunuto do exilu (Amsterdam). Po druhé světové válce se přesunulo do Frankfurtu, kde sídlí dodnes. V roce 1958 vydalo nakladatelství, jako první, knihu Doktor Živogo od Borise Pasternaka. V roce 2013 se stalo nakladatelství S. Fischer Verlag součástí koncernu  Bibliographische Institut.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.fischerverlage.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Droemer Knaur ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Droemer Knaur je součástí německé vydavatelské společnosti Publishing Group, která spojuje tři významná nakladatelství v Německu – Knaur, Pattloch Verlag, OW Barth. Nakladatelství se zaměřuje na současnou moderní literaturu.  Vydavatelství vzniklo v roce 1846 v Mnichově a v průběhu let změnilo několikrát svého majitele. Během druhé světové války bylo uzavřeno a obnoveno bylo znovu v roce 1945 díky Willy Droemers. V krátkém čase se stalo jedno z nejúspěšnější vydavatelství v Německu a jako první vydalo v roce 1963 paperback (brožura). Tím se podařilo snížit ceny knih a rozšířit žánrové zaměření. Nakladatelství vydalo kompletní dílo Johannese Mario Simmela. Od roku 2010 vydávají zdarma e-knihy začínajícím autorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.droemer-knaur.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aufbau- Verlag === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Německé nakladatelství Aufbau-Verlag se zaměřuje na vydávání současné německé, světové literatury ve formě paperbacků a e-knih. Vzniklo v roce 1945 v Berlíně na podporu německé kultury a autorů, kteří nemohli za druhé světové války publikovat. Vznikaly speciální edice, v kterých vycházela kompletní díla německých autorů (př. Heine- Editon, Geothe Editon). V roce 1991 bylo nakladatelství privatizováno a v součastné době patří mezi 100 nejlepších nakladatelství na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.aufbau-verlag.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anaconda Verlag ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Anaconda Verlag je německé vydavatelství zaměřující se na součastnou literaturu. Vzniklo teprve v roce 2004  Kolíně nad Rýnem, ale zaměřuje se na různé žánry literatury. Na knižním trhu prorazilo díky edici „Klassiker zum kleinen Preis“ (Klasika za nízkou cenu), kdy byla vydávána klasická díla (př. Geothe, Gogol) za minimální cenu. V součastné době vydává nakladatelství přes 100 titulů ročně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.anacondaverlag.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wunderlich Verlag ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Wunderlch Verlage je německé nakladatelství zaměřující se na součastnou německou i světovou literaturu. Vzniklo v roce 1926 v Tübingenu. Proslavilo se především vydáním ženských románů od spisovatelky Rosamunde Pilcher. Od roku 1985 je nakladatelství součástí renomovaného vydavatelství Rowohlt. V součastné době patří mezi významná německá nakladatelství, která vydávají mezinárodní bestselery (př. Jojo Moyes). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.rowohlt.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Faber &amp;amp; Faber === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Faber &amp;amp; Faber patří mezi největší nakladatelství ve Velké Británii. Vzniklo v roce 1929 v Londýně. Pracoval zde jak editor T.S. Eliot, který zde vydal i svá nejznámější díla. Mimo něj vydalo nakladatelství světově známé autory jakou jsou Teg Hughes, Samuel Beckett aj. Jako první vydavatelství na světě si udělalo v roce 1930 vlastní katalog knih. Během druhé světové války muselo nakladatelství částečně omezit vydávání knih, kvůli nedostatku papíru. Po druhé světové válce se zaměřilo na vydávání klasických děl. Součástí nakladatelství je od roku 2008 Faber &amp;amp; Faber akademie tvůrčího psaní, která nabízí kurzy pro začínající spisovatele. Každý rok volně zpřístupní pro čtenáře určitý počet e-knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.faber.co.uk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Penguin Random House UK ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Tato dvě velká nakladatelství s dlouhou historii se v roce  2013 spojila vytvořila koncern vydávající bestselery pro dospělé i dětské čtenáře. Zároveň umožňují začínajícím autorům publikovat svá díla. Mají několik poboček po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.penguinrandomhouse.co.uk/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hodder &amp;amp; Stoughton ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství, patřící pod Hachette UK, je jednou z největších nakladatelských skupin ve Velké Británii. Fungují od roku 1868 a publikují beletrii a literaturu faktu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Hodder&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://www.hodder.co.uk/Information/About Us.page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.hodder.co.uk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gallimard ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Gallimard je významné francouzské nakladatelství, které vydává francouzské a hlavně světové autory. Bylo založeno v roce 1911 Gastonem Gallimardem a první kniha, která zde vyšla byla od Marcela Prousta, která byla následně i oceněna. V nakladatelství vyšlo několik speciálních edic - př. Z celého světa (Franz Kafka, Robert Musil). V tomto nakladatelství vychází díla od Milana Kundery. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.gallimard.fr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== IKAR, a.s. ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': IKAR, a.s. je slovenské nakladatelství, které se zaměřuje především na vydávání slovenských i zahraničních autorů. Vzniklo v roce 1990 a upozornilo na sebe vydáním bestseleru „Zdraví z Boží lékarny“. Poté se určitý čas zaměřilo na ženské romány, ale postupně rozšířili žánrové zaměření. Nakladatelství získalo také řadu ocenění a každý rok ocení i úspěšné slovenské autory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.ikar.sk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slovart ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Slovart působí na slovenském knižním trhu od roku 1991. V roce 1994 založilo dceřinou firmu v Praze. Vydávají současnou beletrii, sci-fi, fantasy a knihy o výtvarném umění. Nakladatelství se taktéž specializuje na dovoz knih v cizích jazycích, zejména v angličtině.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Slovart - vydavateľstvo najlepších kníh&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.slovart.sk/o-nas.html?page_id=183&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.slovart.sk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Marabout ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Marabout je přední francouzské nakladatelství, které vzniklo v roce 1949 v Paříži. Zaměřuje se na vydávání populárně naučné &lt;br /&gt;
literatury a beletrie pro dospělé čtenáře. Každoročně zde vyjde přes 400 titulů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.marabout.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=41368</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=41368"/>
		<updated>2017-01-05T13:24:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
[[File:RFID Chip 004.JPG|thumb|vpravo|RFID tag (etiketa)]]&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
[[File:Library self checkout kiosk.jpg|thumb|vlevo|Selfcheck]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z:http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající [[Služby veřejných a odborných knihoven|služby knihovny]], ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence [[Knihovní fond|knihovního fondu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=41367</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=41367"/>
		<updated>2017-01-05T13:19:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Výhody a nevýhody RFID systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
[[File:RFID Chip 004.JPG|thumb|vpravo|RFID tag (etiketa)]]&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
[[File:Library self checkout kiosk.jpg|thumb|vlevo|Selfcheck]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z:http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence [[Knihovní fond|knihovního fondu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40110</id>
		<title>Beletrie pro dospělé</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40110"/>
		<updated>2016-12-11T15:44:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Zahraniční nakladatelství zaměřená na beletrii pro dospělé : */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Albatros Media a.s. ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Albatros Media a.s. je mediální společnost nabízející široké spektrum mediálních produktů (knih, e-knih a audioknih) a navazuje na původní nakladatelství, jehož je právním nástupcem. Pod Albators Media spadá celkově dvanáct samostatných značek/nakladatelství (BizBooks, CooBoo, CPress, Computer Press, Management Press, Edika, Motto, Plus, XYZ, Fragment, B4U Publishing). Každá značka se specializuje na jiné odvětví knižního trhu. Zatímco BizBooks a CooBoo se zaměřují na literaturu pro děti a mládež. Motto, Plus a XYZ se věnují beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.albatrosmedia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno roku 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Publikace se proto zaměřovaly především na pedagogiku, psychologii a sociální práce. Postupem času se pole zájmu rozšířilo o další důležité obory, jako je zdraví, politologie či antropologie. Vedení nakladatelství se snaží vyjít vstříc všem zájemcům o populárně psychologickou literaturu a z toho se v několika posledních letech věnují také beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.portal.cz/o-portalu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Amenius ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se specializuje literaturu pro děti a mládež, ale zároveň věnuje pozornost autorům zabývající se tématy pro dospělé. Spiritistické, meditativní, psychologické či motivační literaturu pro dospělé kombinující odborné texty s beletristickým přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://amenius.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Plus ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se zaměřuje na kvalitní literaturu všemožných žánrů (ať už se jedná o lehčí, románky, humoristické čtení, psychologické romány či hororové sci-fi povídky nebo historické romány). Ve snaze zaujmout co nejširší čtenářskou obec spolupracují s předními českými předními překladateli (František Fröhlich, Martin Hilský, Miroslav Jindra, Lada Weissová aj.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.nakladatelstviplus.cz/uvod/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beta-Dobrovský ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se aktivně věnuje dospělému čtenáři a v pravidelných intervalech přináší ty nejaktuálnější thriller, horory či detektivky. Hlavní „tváří“ nakladatelství je světově oblíbený autor (přezdívaný jako král hororu) Stephen King.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.dobrovsky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Argo ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství s velkým polem zájmu přináší svým čtenářům odbornou literaturu či beletrii pro dospělé v nejlepším možném balení. Argo proslulo svou precizností, co se týče vyvedení obálky, formátu či překladu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.argo.cz//&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na vrbě ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Straky na vrbě se věnují žánrové beletrii pro dospělé, jež je u nás velice oblíbená. Ač v případě českých autorů poněkud opomíjená. Nakladatelství se zaměřuje na fantastiku. Konkrétně sci-fi a jeho českým představitelům. Zároveň poměrně okrajově vydává poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.straky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Host nakladatelství ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Historie nakladatelství se vztahuje, až do roku 1990. Zakladatel Dušan Skála v období 1990-1994 vydával především samizdatovou literaturu. Postupem času se pole působnosti rozrostlo a v současné době nakladatelství pokrývá široké pole zájmu. Každoročně čtenářům přináší ty nejkvalitnější severské detektivky. Pod svou hlavičkou má mimo jiné bestsellerového autora Jo Nesba. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academia ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se především zaměřuje na odbornou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doplněk ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Brněnské nakladatelství Doplněk mělo být původně pouhým doplňkem nakladatelství Atlantis. Roku 1991 se ovšem osamostatnilo a začalo vydávat literaturu společensko-vědní. V současné době se věnuje především světové beletrii pro dospělé a próze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.doplnek.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zahraniční nakladatelství zaměřená na beletrii pro dospělé :==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== S. Fischer Verlag ===&lt;br /&gt;
Německé nakladatelství S. Fidcher Verlag  je jedno z nejvýznamnějších vydavatelů beletrie pro dospělé v Německu. Založil ho v roce 1886 Samuel Fischer v Berlíně. Ihned po vzniku začalo nakladatelství vydávat významná díla od předních autorů té doby (př. Henrik Ibsen, Emil Zola aj.). Později se začalo specializovat na literaturu týkající se naturalismu. Během druhé světové války bylo nakladatelství přesunuto do exilu (Amsterdam). Po druhé světové válce se přesunulo do Frankfurtu, kde sídlí dodnes. V roce 1958 vydalo nakladatelství, jako první, knihu Doktor Živogo od Borise Pasternaka. V roce 2013 se stalo nakladatelství S. Fischer Verlag součástí koncernu  Bibliographische Institut.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.fischerverlage.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Droemer Knaur ===&lt;br /&gt;
Droemer Knaur je součástí německé vydavatelské společnosti Publishing Group, která spojuje tři významná nakladatelství v Německu – Knaur, Pattloch Verlag, OW Barth. Nakladatelství se zaměřuje na současnou moderní literaturu.  Vydavatelství vzniklo v roce 1846 v Mnichově a v průběhu let změnilo několikrát svého majitele. Během druhé světové války bylo uzavřeno a obnoveno bylo znovu v roce 1945 díky Willy Droemers. V krátkém čase se stalo jedno z nejúspěšnější vydavatelství v Německu a jako první vydalo v roce 1963 paperback (brožura). Tím se podařilo snížit ceny knih a rozšířit žánrové zaměření. Nakladatelství vydalo kompletní dílo Johannese Mario Simmela. Od roku 2010 vydávají zdarma e-knihy začínajícím autorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.droemer-knaur.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aufbau- Verlag === &lt;br /&gt;
Německé nakladatelství Aufbau-Verlag se zaměřuje na vydávání současné německé, světové literatury ve formě paperbacků a e-knih. Vzniklo v roce 1945 v Berlíně na podporu německé kultury a autorů, kteří nemohli za druhé světové války publikovat. Vznikaly speciální edice, v kterých vycházela kompletní díla německých autorů (př. Heine- Editon, Geothe Editon). V roce 1991 bylo nakladatelství privatizováno a v součastné době patří mezi 100 nejlepších nakladatelství na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.aufbau-verlag.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anaconda Verlag ===&lt;br /&gt;
Anaconda Verlag je německé vydavatelství zaměřující se na součastnou literaturu. Vzniklo teprve v roce 2004  Kolíně nad Rýnem, ale zaměřuje se na různé žánry literatury. Na knižním trhu prorazilo díky edici „Klassiker zum kleinen Preis“ (Klasika za nízkou cenu), kdy byla vydávána klasická díla (př. Geothe, Gogol) za minimální cenu. V součastné době vydává nakladatelství přes 100 titulů ročně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.anacondaverlag.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wunderlich Verlag ===&lt;br /&gt;
Wunderlch Verlage je německé nakladatelství zaměřující se na součastnou německou i světovou literaturu. Vzniklo v roce 1926 v Tübingenu. Proslavilo se především vydáním ženských románů od spisovatelky Rosamunde Pilcher. Od roku 1985 je nakladatelství součástí renomovaného vydavatelství Rowohlt. V součastné době patří mezi významná německá nakladatelství, která vydávají mezinárodní bestselery (př. Jojo Moyes). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.rowohlt.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Faber &amp;amp; Faber === &lt;br /&gt;
Faber &amp;amp; Faber patří mezi největší nakladatelství ve Velké Británii. Vzniklo v roce 1929 v Londýně. Pracoval zde jak editor T.S. Eliot, který zde vydal i svá nejznámější díla. Mimo něj vydalo nakladatelství světově známé autory jakou jsou Teg Hughes, Samuel Beckett aj. Jako první vydavatelství na světě si udělalo v roce 1930 vlastní katalog knih. Během druhé světové války muselo nakladatelství částečně omezit vydávání knih, kvůli nedostatku papíru. Po druhé světové válce se zaměřilo na vydávání klasických děl. Součástí nakladatelství je od roku 2008 Faber &amp;amp; Faber akademie tvůrčího psaní, která nabízí kurzy pro začínající spisovatele. Každý rok volně zpřístupní pro čtenáře určitý počet e-knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.faber.co.uk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Penguin Random House UK ===&lt;br /&gt;
Tato dvě velká nakladatelství s dlouhou historii se v roce  2013 spojila vytvořila koncern vydávající bestselery pro dospělé i dětské čtenáře. Zároveň umožňují začínajícím autorům publikovat svá díla. Mají několik poboček po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.penguinrandomhouse.co.uk/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gallimard ===&lt;br /&gt;
Gallimard je významné francouzské nakladatelství, které vydává francouzské a hlavně světové autory. Bylo založeno v roce 1911 Gastonem Gallimardem a první kniha, která zde vyšla byla od Marcela Prousta, která byla následně i oceněna. V nakladatelství vyšlo několik speciálních edic - př. Z celého světa (Franz Kafka, Robert Musil). V tomto nakladatelství vychází díla od Milana Kundery. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.gallimard.fr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== IKAR, a.s. ===&lt;br /&gt;
IKAR, a.s. je slovenské nakladatelství, které se zaměřuje především na vydávání slovenských i zahraničních autorů. Vzniklo v roce 1990 a upozornilo na sebe vydáním bestseleru „Zdraví z Boží lékarny“. Poté se určitý čas zaměřilo na ženské romány, ale postupně rozšířili žánrové zaměření. Nakladatelství získalo také řadu ocenění a každý rok ocení i úspěšné slovenské autory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.ikar.sk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Marabout ===&lt;br /&gt;
Marabout je přední francouzské nakladatelství, které vzniklo v roce 1949 v Pařiži. Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury a beletrie pro dospělé čtenáře. Každoročně zde vyjde přes 400 titulů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.marabout.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40109</id>
		<title>Beletrie pro dospělé</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40109"/>
		<updated>2016-12-11T15:41:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Zahraniční nakladatelství zaměřená na beletrii pro dospělé : */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Albatros Media a.s. ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Albatros Media a.s. je mediální společnost nabízející široké spektrum mediálních produktů (knih, e-knih a audioknih) a navazuje na původní nakladatelství, jehož je právním nástupcem. Pod Albators Media spadá celkově dvanáct samostatných značek/nakladatelství (BizBooks, CooBoo, CPress, Computer Press, Management Press, Edika, Motto, Plus, XYZ, Fragment, B4U Publishing). Každá značka se specializuje na jiné odvětví knižního trhu. Zatímco BizBooks a CooBoo se zaměřují na literaturu pro děti a mládež. Motto, Plus a XYZ se věnují beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.albatrosmedia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno roku 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Publikace se proto zaměřovaly především na pedagogiku, psychologii a sociální práce. Postupem času se pole zájmu rozšířilo o další důležité obory, jako je zdraví, politologie či antropologie. Vedení nakladatelství se snaží vyjít vstříc všem zájemcům o populárně psychologickou literaturu a z toho se v několika posledních letech věnují také beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.portal.cz/o-portalu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Amenius ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se specializuje literaturu pro děti a mládež, ale zároveň věnuje pozornost autorům zabývající se tématy pro dospělé. Spiritistické, meditativní, psychologické či motivační literaturu pro dospělé kombinující odborné texty s beletristickým přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://amenius.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Plus ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se zaměřuje na kvalitní literaturu všemožných žánrů (ať už se jedná o lehčí, románky, humoristické čtení, psychologické romány či hororové sci-fi povídky nebo historické romány). Ve snaze zaujmout co nejširší čtenářskou obec spolupracují s předními českými předními překladateli (František Fröhlich, Martin Hilský, Miroslav Jindra, Lada Weissová aj.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.nakladatelstviplus.cz/uvod/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beta-Dobrovský ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se aktivně věnuje dospělému čtenáři a v pravidelných intervalech přináší ty nejaktuálnější thriller, horory či detektivky. Hlavní „tváří“ nakladatelství je světově oblíbený autor (přezdívaný jako král hororu) Stephen King.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.dobrovsky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Argo ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství s velkým polem zájmu přináší svým čtenářům odbornou literaturu či beletrii pro dospělé v nejlepším možném balení. Argo proslulo svou precizností, co se týče vyvedení obálky, formátu či překladu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.argo.cz//&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na vrbě ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Straky na vrbě se věnují žánrové beletrii pro dospělé, jež je u nás velice oblíbená. Ač v případě českých autorů poněkud opomíjená. Nakladatelství se zaměřuje na fantastiku. Konkrétně sci-fi a jeho českým představitelům. Zároveň poměrně okrajově vydává poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.straky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Host nakladatelství ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Historie nakladatelství se vztahuje, až do roku 1990. Zakladatel Dušan Skála v období 1990-1994 vydával především samizdatovou literaturu. Postupem času se pole působnosti rozrostlo a v současné době nakladatelství pokrývá široké pole zájmu. Každoročně čtenářům přináší ty nejkvalitnější severské detektivky. Pod svou hlavičkou má mimo jiné bestsellerového autora Jo Nesba. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academia ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se především zaměřuje na odbornou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doplněk ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Brněnské nakladatelství Doplněk mělo být původně pouhým doplňkem nakladatelství Atlantis. Roku 1991 se ovšem osamostatnilo a začalo vydávat literaturu společensko-vědní. V současné době se věnuje především světové beletrii pro dospělé a próze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.doplnek.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zahraniční nakladatelství zaměřená na beletrii pro dospělé :==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== S. Fischer Verlag ===&lt;br /&gt;
Německé nakladatelství S. Fidcher Verlag  je jedno z nejvýznamnějších vydavatelů beletrie pro dospělé v Německu. Založil ho v roce 1886 Samuel Fischer v Berlíně. Ihned po vzniku začalo nakladatelství vydávat významná díla od předních autorů té doby (př. Henrik Ibsen, Emil Zola aj.). Později se začalo specializovat na literaturu týkající se naturalismu. Během druhé světové války bylo nakladatelství přesunuto do exilu (Amsterdam). Po druhé světové válce se přesunulo do Frankfurtu, kde sídlí dodnes. V roce 1958 vydalo nakladatelství, jako první, knihu Doktor Živogo od Borise Pasternaka. V roce 2013 se stalo nakladatelství S. Fischer Verlag součástí koncernu  Bibliographische Institut.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.fischerverlage.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Droemer Knaur ===&lt;br /&gt;
Droemer Knaur je součástí německé vydavatelské společnosti Publishing Group, která spojuje tři významná nakladatelství v Německu – Knaur, Pattloch Verlag, OW Barth. Nakladatelství se zaměřuje na současnou moderní literaturu.  Vydavatelství vzniklo v roce 1846 v Mnichově a v průběhu let změnilo několikrát svého majitele. Během druhé světové války bylo uzavřeno a obnoveno bylo znovu v roce 1945 díky Willy Droemers. V krátkém čase se stalo jedno z nejúspěšnější vydavatelství v Německu a jako první vydalo v roce 1963 paperback (brožura). Tím se podařilo snížit ceny knih a rozšířit žánrové zaměření. Nakladatelství vydalo kompletní dílo Johannese Mario Simmela. Od roku 2010 vydávají zdarma e-knihy začínajícím autorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.droemer-knaur.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aufbau- Verlag === &lt;br /&gt;
Německé nakladatelství Aufbau-Verlag se zaměřuje na vydávání současné německé, světové literatury ve formě paperbacků a e-knih. Vzniklo v roce 1945 v Berlíně na podporu německé kultury a autorů, kteří nemohli za druhé světové války publikovat. Vznikaly speciální edice, v kterých vycházela kompletní díla německých autorů (př. Heine- Editon, Geothe Editon). V roce 1991 bylo nakladatelství privatizováno a v součastné době patří mezi 100 nejlepších nakladatelství na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.aufbau-verlag.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anaconda Verlag ===&lt;br /&gt;
Anaconda Verlag je německé vydavatelství zaměřující se na součastnou literaturu. Vzniklo teprve v roce 2004  Kolíně nad Rýnem, ale zaměřuje se na různé žánry literatury. Na knižním trhu prorazilo díky edici „Klassiker zum kleinen Preis“ (Klasika za nízkou cenu), kdy byla vydávána klasická díla (př. Geothe, Gogol) za minimální cenu. V součastné době vydává nakladatelství přes 100 titulů ročně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.anacondaverlag.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wunderlich Verlag ===&lt;br /&gt;
Wunderlch Verlage je německé nakladatelství zaměřující se na součastnou německou i světovou literaturu. Vzniklo v roce 1926 v Tübingenu. Proslavilo se především vydáním ženských románů od spisovatelky Rosamunde Pilcher. Od roku 1985 je nakladatelství součástí renomovaného vydavatelství Rowohlt. V součastné době patří mezi významná německá nakladatelství, která vydávají mezinárodní bestselery (př. Jojo Moyes). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.rowohlt.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Faber &amp;amp; Faber === &lt;br /&gt;
Faber &amp;amp; Faber patří mezi největší nakladatelství ve Velké Británii. Vzniklo v roce 1929 v Londýně. Pracoval zde jak editor T.S. Eliot, který zde vydal i svá nejznámější díla. Mimo něj vydalo nakladatelství světově známé autory jakou jsou Teg Hughes, Samuel Beckett aj. Jako první vydavatelství na světě si udělalo v roce 1930 vlastní katalog knih. Během druhé světové války muselo nakladatelství částečně omezit vydávání knih, kvůli nedostatku papíru. Po druhé světové válce se zaměřilo na vydávání klasických děl. Součástí nakladatelství je od roku 2008 Faber &amp;amp; Faber akademie tvůrčího psaní, která nabízí kurzy pro začínající spisovatele. Každý rok volně zpřístupní pro čtenáře určitý počet e-knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.faber.co.uk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Penguin Random House UK ===&lt;br /&gt;
Tato dvě velká nakladatelství s dlouhou historii se v roce  2013 spojila vytvořila koncern vydávající bestselery pro dospělé i dětské čtenáře. Zároveň umožňují začínajícím autorům publikovat svá díla. Mají několik poboček po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.penguinrandomhouse.co.uk/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gallimard ===&lt;br /&gt;
Gallimard je významné francouzské nakladatelství, které vydává francouzské a hlavně světové autory. Bylo založeno v roce 1911 Gastonem Gallimardem a první kniha, která zde vyšla byla od Marcela Prousta, která byla následně i oceněna. V nakladatelství vyšlo několik speciálních edic - př. Z celého světa (Franz Kafka, Robert Musil). V tomto nakladatelství vychází díla od Milana Kundery. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.gallimard.fr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== IKAR, a.s. ===&lt;br /&gt;
IKAR, a.s. je slovenské nakladatelství, které se zaměřuje především na vydávání slovenských i zahraničních autorů. Vzniklo v roce 1990 a upozornilo na sebe vydáním bestseleru „Zdraví z Boží lékarny“. Poté se určitý čas zaměřilo na ženské romány, ale postupně rozšířili žánrové zaměření. Nakladatelství získalo také řadu ocenění a každý rok ocení i úspěšné slovenské autory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.ikar.sk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Marabout ===&lt;br /&gt;
Marabout je přední francouzské nakladatelství, které vzniklo v roce 1949 v Pařiži. Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury a beletrie pro dospělé čtenáře. Každoročně zde vyjde přes 400 titulů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.marabout.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40108</id>
		<title>Beletrie pro dospělé</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40108"/>
		<updated>2016-12-11T15:39:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* S. Fischer Verlag */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Albatros Media a.s. ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Albatros Media a.s. je mediální společnost nabízející široké spektrum mediálních produktů (knih, e-knih a audioknih) a navazuje na původní nakladatelství, jehož je právním nástupcem. Pod Albators Media spadá celkově dvanáct samostatných značek/nakladatelství (BizBooks, CooBoo, CPress, Computer Press, Management Press, Edika, Motto, Plus, XYZ, Fragment, B4U Publishing). Každá značka se specializuje na jiné odvětví knižního trhu. Zatímco BizBooks a CooBoo se zaměřují na literaturu pro děti a mládež. Motto, Plus a XYZ se věnují beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.albatrosmedia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno roku 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Publikace se proto zaměřovaly především na pedagogiku, psychologii a sociální práce. Postupem času se pole zájmu rozšířilo o další důležité obory, jako je zdraví, politologie či antropologie. Vedení nakladatelství se snaží vyjít vstříc všem zájemcům o populárně psychologickou literaturu a z toho se v několika posledních letech věnují také beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.portal.cz/o-portalu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Amenius ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se specializuje literaturu pro děti a mládež, ale zároveň věnuje pozornost autorům zabývající se tématy pro dospělé. Spiritistické, meditativní, psychologické či motivační literaturu pro dospělé kombinující odborné texty s beletristickým přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://amenius.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Plus ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se zaměřuje na kvalitní literaturu všemožných žánrů (ať už se jedná o lehčí, románky, humoristické čtení, psychologické romány či hororové sci-fi povídky nebo historické romány). Ve snaze zaujmout co nejširší čtenářskou obec spolupracují s předními českými předními překladateli (František Fröhlich, Martin Hilský, Miroslav Jindra, Lada Weissová aj.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.nakladatelstviplus.cz/uvod/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beta-Dobrovský ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se aktivně věnuje dospělému čtenáři a v pravidelných intervalech přináší ty nejaktuálnější thriller, horory či detektivky. Hlavní „tváří“ nakladatelství je světově oblíbený autor (přezdívaný jako král hororu) Stephen King.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.dobrovsky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Argo ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství s velkým polem zájmu přináší svým čtenářům odbornou literaturu či beletrii pro dospělé v nejlepším možném balení. Argo proslulo svou precizností, co se týče vyvedení obálky, formátu či překladu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.argo.cz//&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na vrbě ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Straky na vrbě se věnují žánrové beletrii pro dospělé, jež je u nás velice oblíbená. Ač v případě českých autorů poněkud opomíjená. Nakladatelství se zaměřuje na fantastiku. Konkrétně sci-fi a jeho českým představitelům. Zároveň poměrně okrajově vydává poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.straky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Host nakladatelství ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Historie nakladatelství se vztahuje, až do roku 1990. Zakladatel Dušan Skála v období 1990-1994 vydával především samizdatovou literaturu. Postupem času se pole působnosti rozrostlo a v současné době nakladatelství pokrývá široké pole zájmu. Každoročně čtenářům přináší ty nejkvalitnější severské detektivky. Pod svou hlavičkou má mimo jiné bestsellerového autora Jo Nesba. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academia ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se především zaměřuje na odbornou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doplněk ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Brněnské nakladatelství Doplněk mělo být původně pouhým doplňkem nakladatelství Atlantis. Roku 1991 se ovšem osamostatnilo a začalo vydávat literaturu společensko-vědní. V současné době se věnuje především světové beletrii pro dospělé a próze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.doplnek.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zahraniční nakladatelství zaměřená na beletrii pro dospělé :==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== S. Fischer Verlag ===&lt;br /&gt;
Německé nakladatelství S. Fidcher Verlag  je jedno z nejvýznamnějších vydavatelů beletrie pro dospělé v Německu. Založil ho v roce 1886 Samuel Fischer v Berlíně. Ihned po vzniku začalo nakladatelství vydávat významná díla od předních autorů té doby (př. Henrik Ibsen, Emil Zola aj.). Později se začalo specializovat na literaturu týkající se naturalismu. Během druhé světové války bylo nakladatelství přesunuto do exilu (Amsterdam). Po druhé světové válce se přesunulo do Frankfurtu, kde sídlí dodnes. V roce 1958 vydalo nakladatelství, jako první, knihu Doktor Živogo od Borise Pasternaka. V roce 2013 se stalo nakladatelství S. Fischer Verlag součástí koncernu  Bibliographische Institut.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''':www.fischerverlage.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Droemer Knaur ===&lt;br /&gt;
Droemer Knaur je součástí německé vydavatelské společnosti Publishing Group, která spojuje tři významná nakladatelství v Německu – Knaur, Pattloch Verlag, OW Barth. Nakladatelství se zaměřuje na současnou moderní literaturu.  Vydavatelství vzniklo v roce 1846 v Mnichově a v průběhu let změnilo několikrát svého majitele. Během druhé světové války bylo uzavřeno a obnoveno bylo znovu v roce 1945 díky Willy Droemers. V krátkém čase se stalo jedno z nejúspěšnější vydavatelství v Německu a jako první vydalo v roce 1963 paperback (brožura). Tím se podařilo snížit ceny knih a rozšířit žánrové zaměření. Nakladatelství vydalo kompletní dílo Johannese Mario Simmela. Od roku 2010 vydávají zdarma e-knihy začínajícím autorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.droemer-knaur.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aufbau- Verlag === &lt;br /&gt;
Německé nakladatelství Aufbau-Verlag se zaměřuje na vydávání současné německé, světové literatury ve formě paperbacků a e-knih. Vzniklo v roce 1945 v Berlíně na podporu německé kultury a autorů, kteří nemohli za druhé světové války publikovat. Vznikaly speciální edice, v kterých vycházela kompletní díla německých autorů (př. Heine- Editon, Geothe Editon). V roce 1991 bylo nakladatelství privatizováno a v součastné době patří mezi 100 nejlepších nakladatelství na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.aufbau-verlag.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anaconda Verlag ===&lt;br /&gt;
Anaconda Verlag je německé vydavatelství zaměřující se na součastnou literaturu. Vzniklo teprve v roce 2004  Kolíně nad Rýnem, ale zaměřuje se na různé žánry literatury. Na knižním trhu prorazilo díky edici „Klassiker zum kleinen Preis“ (Klasika za nízkou cenu), kdy byla vydávána klasická díla (př. Geothe, Gogol) za minimální cenu. V součastné době vydává nakladatelství přes 100 titulů ročně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.anacondaverlag.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wunderlich Verlag ===&lt;br /&gt;
Wunderlch Verlage je německé nakladatelství zaměřující se na součastnou německou i světovou literaturu. Vzniklo v roce 1926 v Tübingenu. Proslavilo se především vydáním ženských románů od spisovatelky Rosamunde Pilcher. Od roku 1985 je nakladatelství součástí renomovaného vydavatelství Rowohlt. V součastné době patří mezi významná německá nakladatelství, která vydávají mezinárodní bestselery (př. Jojo Moyes). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.rowohlt.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Faber &amp;amp; Faber === &lt;br /&gt;
Faber &amp;amp; Faber patří mezi největší nakladatelství ve Velké Británii. Vzniklo v roce 1929 v Londýně. Pracoval zde jak editor T.S. Eliot, který zde vydal i svá nejznámější díla. Mimo něj vydalo nakladatelství světově známé autory jakou jsou Teg Hughes, Samuel Beckett aj. Jako první vydavatelství na světě si udělalo v roce 1930 vlastní katalog knih. Během druhé světové války muselo nakladatelství částečně omezit vydávání knih, kvůli nedostatku papíru. Po druhé světové válce se zaměřilo na vydávání klasických děl. Součástí nakladatelství je od roku 2008 Faber &amp;amp; Faber akademie tvůrčího psaní, která nabízí kurzy pro začínající spisovatele. Každý rok volně zpřístupní pro čtenáře určitý počet e-knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.faber.co.uk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Penguin Random House UK ===&lt;br /&gt;
Tato dvě velká nakladatelství s dlouhou historii se v roce  2013 spojila vytvořila koncern vydávající bestselery pro dospělé i dětské čtenáře. Zároveň umožňují začínajícím autorům publikovat svá díla. Mají několik poboček po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.penguinrandomhouse.co.uk/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gallimard ===&lt;br /&gt;
Gallimard je významné francouzské nakladatelství, které vydává francouzské a hlavně světové autory. Bylo založeno v roce 1911 Gastonem Gallimardem a první kniha, která zde vyšla byla od Marcela Prousta, která byla následně i oceněna. V nakladatelství vyšlo několik speciálních edic - př. Z celého světa (Franz Kafka, Robert Musil). V tomto nakladatelství vychází díla od Milana Kundery. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.gallimard.fr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== IKAR, a.s. ===&lt;br /&gt;
IKAR, a.s. je slovenské nakladatelství, které se zaměřuje především na vydávání slovenských i zahraničních autorů. Vzniklo v roce 1990 a upozornilo na sebe vydáním bestseleru „Zdraví z Boží lékarny“. Poté se určitý čas zaměřilo na ženské romány, ale postupně rozšířili žánrové zaměření. Nakladatelství získalo také řadu ocenění a každý rok ocení i úspěšné slovenské autory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.ikar.sk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Marabout ===&lt;br /&gt;
Marabout je přední francouzské nakladatelství, které vzniklo v roce 1949 v Pařiži. Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury a beletrie pro dospělé čtenáře. Každoročně zde vyjde přes 400 titulů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.marabout.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40107</id>
		<title>Beletrie pro dospělé</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40107"/>
		<updated>2016-12-11T15:38:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* S. Fischer Verlag */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Albatros Media a.s. ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Albatros Media a.s. je mediální společnost nabízející široké spektrum mediálních produktů (knih, e-knih a audioknih) a navazuje na původní nakladatelství, jehož je právním nástupcem. Pod Albators Media spadá celkově dvanáct samostatných značek/nakladatelství (BizBooks, CooBoo, CPress, Computer Press, Management Press, Edika, Motto, Plus, XYZ, Fragment, B4U Publishing). Každá značka se specializuje na jiné odvětví knižního trhu. Zatímco BizBooks a CooBoo se zaměřují na literaturu pro děti a mládež. Motto, Plus a XYZ se věnují beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.albatrosmedia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno roku 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Publikace se proto zaměřovaly především na pedagogiku, psychologii a sociální práce. Postupem času se pole zájmu rozšířilo o další důležité obory, jako je zdraví, politologie či antropologie. Vedení nakladatelství se snaží vyjít vstříc všem zájemcům o populárně psychologickou literaturu a z toho se v několika posledních letech věnují také beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.portal.cz/o-portalu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Amenius ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se specializuje literaturu pro děti a mládež, ale zároveň věnuje pozornost autorům zabývající se tématy pro dospělé. Spiritistické, meditativní, psychologické či motivační literaturu pro dospělé kombinující odborné texty s beletristickým přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://amenius.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Plus ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se zaměřuje na kvalitní literaturu všemožných žánrů (ať už se jedná o lehčí, románky, humoristické čtení, psychologické romány či hororové sci-fi povídky nebo historické romány). Ve snaze zaujmout co nejširší čtenářskou obec spolupracují s předními českými předními překladateli (František Fröhlich, Martin Hilský, Miroslav Jindra, Lada Weissová aj.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.nakladatelstviplus.cz/uvod/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beta-Dobrovský ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se aktivně věnuje dospělému čtenáři a v pravidelných intervalech přináší ty nejaktuálnější thriller, horory či detektivky. Hlavní „tváří“ nakladatelství je světově oblíbený autor (přezdívaný jako král hororu) Stephen King.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.dobrovsky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Argo ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství s velkým polem zájmu přináší svým čtenářům odbornou literaturu či beletrii pro dospělé v nejlepším možném balení. Argo proslulo svou precizností, co se týče vyvedení obálky, formátu či překladu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.argo.cz//&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na vrbě ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Straky na vrbě se věnují žánrové beletrii pro dospělé, jež je u nás velice oblíbená. Ač v případě českých autorů poněkud opomíjená. Nakladatelství se zaměřuje na fantastiku. Konkrétně sci-fi a jeho českým představitelům. Zároveň poměrně okrajově vydává poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.straky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Host nakladatelství ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Historie nakladatelství se vztahuje, až do roku 1990. Zakladatel Dušan Skála v období 1990-1994 vydával především samizdatovou literaturu. Postupem času se pole působnosti rozrostlo a v současné době nakladatelství pokrývá široké pole zájmu. Každoročně čtenářům přináší ty nejkvalitnější severské detektivky. Pod svou hlavičkou má mimo jiné bestsellerového autora Jo Nesba. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academia ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se především zaměřuje na odbornou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doplněk ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Brněnské nakladatelství Doplněk mělo být původně pouhým doplňkem nakladatelství Atlantis. Roku 1991 se ovšem osamostatnilo a začalo vydávat literaturu společensko-vědní. V současné době se věnuje především světové beletrii pro dospělé a próze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.doplnek.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zahraniční nakladatelství zaměřená na beletrii pro dospělé :==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== S. Fischer Verlag ===&lt;br /&gt;
Německé nakladatelství S. Fidcher Verlag  je jedno z nejvýznamnějších vydavatelů beletrie pro dospělé v Německu. Založil ho v roce 1886 Samuel Fischer v Berlíně. Ihned po vzniku začalo nakladatelství vydávat významná díla od předních autorů té doby (př. Henrik Ibsen, Emil Zola aj.). Později se začalo specializovat na literaturu týkající se naturalismu. Během druhé světové války bylo nakladatelství přesunuto do exilu (Amsterdam). Po druhé světové válce se přesunulo do Frankfurtu, kde sídlí dodnes. V roce 1958 vydalo nakladatelství, jako první, knihu Doktor Živogo od Borise Pasternaka. V roce 2013 se stalo nakladatelství S. Fischer Verlag součástí koncernu  Bibliographische Institut.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''':[www.fischerverlage.de]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Droemer Knaur ===&lt;br /&gt;
Droemer Knaur je součástí německé vydavatelské společnosti Publishing Group, která spojuje tři významná nakladatelství v Německu – Knaur, Pattloch Verlag, OW Barth. Nakladatelství se zaměřuje na současnou moderní literaturu.  Vydavatelství vzniklo v roce 1846 v Mnichově a v průběhu let změnilo několikrát svého majitele. Během druhé světové války bylo uzavřeno a obnoveno bylo znovu v roce 1945 díky Willy Droemers. V krátkém čase se stalo jedno z nejúspěšnější vydavatelství v Německu a jako první vydalo v roce 1963 paperback (brožura). Tím se podařilo snížit ceny knih a rozšířit žánrové zaměření. Nakladatelství vydalo kompletní dílo Johannese Mario Simmela. Od roku 2010 vydávají zdarma e-knihy začínajícím autorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.droemer-knaur.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aufbau- Verlag === &lt;br /&gt;
Německé nakladatelství Aufbau-Verlag se zaměřuje na vydávání současné německé, světové literatury ve formě paperbacků a e-knih. Vzniklo v roce 1945 v Berlíně na podporu německé kultury a autorů, kteří nemohli za druhé světové války publikovat. Vznikaly speciální edice, v kterých vycházela kompletní díla německých autorů (př. Heine- Editon, Geothe Editon). V roce 1991 bylo nakladatelství privatizováno a v součastné době patří mezi 100 nejlepších nakladatelství na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.aufbau-verlag.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anaconda Verlag ===&lt;br /&gt;
Anaconda Verlag je německé vydavatelství zaměřující se na součastnou literaturu. Vzniklo teprve v roce 2004  Kolíně nad Rýnem, ale zaměřuje se na různé žánry literatury. Na knižním trhu prorazilo díky edici „Klassiker zum kleinen Preis“ (Klasika za nízkou cenu), kdy byla vydávána klasická díla (př. Geothe, Gogol) za minimální cenu. V součastné době vydává nakladatelství přes 100 titulů ročně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.anacondaverlag.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wunderlich Verlag ===&lt;br /&gt;
Wunderlch Verlage je německé nakladatelství zaměřující se na součastnou německou i světovou literaturu. Vzniklo v roce 1926 v Tübingenu. Proslavilo se především vydáním ženských románů od spisovatelky Rosamunde Pilcher. Od roku 1985 je nakladatelství součástí renomovaného vydavatelství Rowohlt. V součastné době patří mezi významná německá nakladatelství, která vydávají mezinárodní bestselery (př. Jojo Moyes). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.rowohlt.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Faber &amp;amp; Faber === &lt;br /&gt;
Faber &amp;amp; Faber patří mezi největší nakladatelství ve Velké Británii. Vzniklo v roce 1929 v Londýně. Pracoval zde jak editor T.S. Eliot, který zde vydal i svá nejznámější díla. Mimo něj vydalo nakladatelství světově známé autory jakou jsou Teg Hughes, Samuel Beckett aj. Jako první vydavatelství na světě si udělalo v roce 1930 vlastní katalog knih. Během druhé světové války muselo nakladatelství částečně omezit vydávání knih, kvůli nedostatku papíru. Po druhé světové válce se zaměřilo na vydávání klasických děl. Součástí nakladatelství je od roku 2008 Faber &amp;amp; Faber akademie tvůrčího psaní, která nabízí kurzy pro začínající spisovatele. Každý rok volně zpřístupní pro čtenáře určitý počet e-knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.faber.co.uk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Penguin Random House UK ===&lt;br /&gt;
Tato dvě velká nakladatelství s dlouhou historii se v roce  2013 spojila vytvořila koncern vydávající bestselery pro dospělé i dětské čtenáře. Zároveň umožňují začínajícím autorům publikovat svá díla. Mají několik poboček po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.penguinrandomhouse.co.uk/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gallimard ===&lt;br /&gt;
Gallimard je významné francouzské nakladatelství, které vydává francouzské a hlavně světové autory. Bylo založeno v roce 1911 Gastonem Gallimardem a první kniha, která zde vyšla byla od Marcela Prousta, která byla následně i oceněna. V nakladatelství vyšlo několik speciálních edic - př. Z celého světa (Franz Kafka, Robert Musil). V tomto nakladatelství vychází díla od Milana Kundery. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.gallimard.fr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== IKAR, a.s. ===&lt;br /&gt;
IKAR, a.s. je slovenské nakladatelství, které se zaměřuje především na vydávání slovenských i zahraničních autorů. Vzniklo v roce 1990 a upozornilo na sebe vydáním bestseleru „Zdraví z Boží lékarny“. Poté se určitý čas zaměřilo na ženské romány, ale postupně rozšířili žánrové zaměření. Nakladatelství získalo také řadu ocenění a každý rok ocení i úspěšné slovenské autory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.ikar.sk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Marabout ===&lt;br /&gt;
Marabout je přední francouzské nakladatelství, které vzniklo v roce 1949 v Pařiži. Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury a beletrie pro dospělé čtenáře. Každoročně zde vyjde přes 400 titulů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.marabout.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40106</id>
		<title>Beletrie pro dospělé</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40106"/>
		<updated>2016-12-11T15:36:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Albatros Media a.s. ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Albatros Media a.s. je mediální společnost nabízející široké spektrum mediálních produktů (knih, e-knih a audioknih) a navazuje na původní nakladatelství, jehož je právním nástupcem. Pod Albators Media spadá celkově dvanáct samostatných značek/nakladatelství (BizBooks, CooBoo, CPress, Computer Press, Management Press, Edika, Motto, Plus, XYZ, Fragment, B4U Publishing). Každá značka se specializuje na jiné odvětví knižního trhu. Zatímco BizBooks a CooBoo se zaměřují na literaturu pro děti a mládež. Motto, Plus a XYZ se věnují beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.albatrosmedia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno roku 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Publikace se proto zaměřovaly především na pedagogiku, psychologii a sociální práce. Postupem času se pole zájmu rozšířilo o další důležité obory, jako je zdraví, politologie či antropologie. Vedení nakladatelství se snaží vyjít vstříc všem zájemcům o populárně psychologickou literaturu a z toho se v několika posledních letech věnují také beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.portal.cz/o-portalu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Amenius ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se specializuje literaturu pro děti a mládež, ale zároveň věnuje pozornost autorům zabývající se tématy pro dospělé. Spiritistické, meditativní, psychologické či motivační literaturu pro dospělé kombinující odborné texty s beletristickým přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://amenius.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Plus ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se zaměřuje na kvalitní literaturu všemožných žánrů (ať už se jedná o lehčí, románky, humoristické čtení, psychologické romány či hororové sci-fi povídky nebo historické romány). Ve snaze zaujmout co nejširší čtenářskou obec spolupracují s předními českými předními překladateli (František Fröhlich, Martin Hilský, Miroslav Jindra, Lada Weissová aj.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.nakladatelstviplus.cz/uvod/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beta-Dobrovský ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se aktivně věnuje dospělému čtenáři a v pravidelných intervalech přináší ty nejaktuálnější thriller, horory či detektivky. Hlavní „tváří“ nakladatelství je světově oblíbený autor (přezdívaný jako král hororu) Stephen King.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.dobrovsky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Argo ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství s velkým polem zájmu přináší svým čtenářům odbornou literaturu či beletrii pro dospělé v nejlepším možném balení. Argo proslulo svou precizností, co se týče vyvedení obálky, formátu či překladu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.argo.cz//&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na vrbě ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Straky na vrbě se věnují žánrové beletrii pro dospělé, jež je u nás velice oblíbená. Ač v případě českých autorů poněkud opomíjená. Nakladatelství se zaměřuje na fantastiku. Konkrétně sci-fi a jeho českým představitelům. Zároveň poměrně okrajově vydává poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.straky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Host nakladatelství ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Historie nakladatelství se vztahuje, až do roku 1990. Zakladatel Dušan Skála v období 1990-1994 vydával především samizdatovou literaturu. Postupem času se pole působnosti rozrostlo a v současné době nakladatelství pokrývá široké pole zájmu. Každoročně čtenářům přináší ty nejkvalitnější severské detektivky. Pod svou hlavičkou má mimo jiné bestsellerového autora Jo Nesba. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academia ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se především zaměřuje na odbornou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doplněk ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Brněnské nakladatelství Doplněk mělo být původně pouhým doplňkem nakladatelství Atlantis. Roku 1991 se ovšem osamostatnilo a začalo vydávat literaturu společensko-vědní. V současné době se věnuje především světové beletrii pro dospělé a próze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.doplnek.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zahraniční nakladatelství zaměřená na beletrii pro dospělé :==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== S. Fischer Verlag ===&lt;br /&gt;
Německé nakladatelství S. Fidcher Verlag  je jedno z nejvýznamnějších vydavatelů beletrie pro dospělé v Německu. Založil ho v roce 1886 Samuel Fischer v Berlíně. Ihned po vzniku začalo nakladatelství vydávat významná díla od předních autorů té doby (př. Henrik Ibsen, Emil Zola aj.). Později se začalo specializovat na literaturu týkající se naturalismu. Během druhé světové války bylo nakladatelství přesunuto do exilu (Amsterdam). Po druhé světové válce se přesunulo do Frankfurtu, kde sídlí dodnes. V roce 1958 vydalo nakladatelství, jako první, knihu Doktor Živogo od Borise Pasternaka. V roce 2013 se stalo nakladatelství S. Fischer Verlag součástí koncernu  Bibliographische Institut.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.fischerverlage.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Droemer Knaur ===&lt;br /&gt;
Droemer Knaur je součástí německé vydavatelské společnosti Publishing Group, která spojuje tři významná nakladatelství v Německu – Knaur, Pattloch Verlag, OW Barth. Nakladatelství se zaměřuje na současnou moderní literaturu.  Vydavatelství vzniklo v roce 1846 v Mnichově a v průběhu let změnilo několikrát svého majitele. Během druhé světové války bylo uzavřeno a obnoveno bylo znovu v roce 1945 díky Willy Droemers. V krátkém čase se stalo jedno z nejúspěšnější vydavatelství v Německu a jako první vydalo v roce 1963 paperback (brožura). Tím se podařilo snížit ceny knih a rozšířit žánrové zaměření. Nakladatelství vydalo kompletní dílo Johannese Mario Simmela. Od roku 2010 vydávají zdarma e-knihy začínajícím autorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.droemer-knaur.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aufbau- Verlag === &lt;br /&gt;
Německé nakladatelství Aufbau-Verlag se zaměřuje na vydávání současné německé, světové literatury ve formě paperbacků a e-knih. Vzniklo v roce 1945 v Berlíně na podporu německé kultury a autorů, kteří nemohli za druhé světové války publikovat. Vznikaly speciální edice, v kterých vycházela kompletní díla německých autorů (př. Heine- Editon, Geothe Editon). V roce 1991 bylo nakladatelství privatizováno a v součastné době patří mezi 100 nejlepších nakladatelství na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.aufbau-verlag.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anaconda Verlag ===&lt;br /&gt;
Anaconda Verlag je německé vydavatelství zaměřující se na součastnou literaturu. Vzniklo teprve v roce 2004  Kolíně nad Rýnem, ale zaměřuje se na různé žánry literatury. Na knižním trhu prorazilo díky edici „Klassiker zum kleinen Preis“ (Klasika za nízkou cenu), kdy byla vydávána klasická díla (př. Geothe, Gogol) za minimální cenu. V součastné době vydává nakladatelství přes 100 titulů ročně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.anacondaverlag.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wunderlich Verlag ===&lt;br /&gt;
Wunderlch Verlage je německé nakladatelství zaměřující se na součastnou německou i světovou literaturu. Vzniklo v roce 1926 v Tübingenu. Proslavilo se především vydáním ženských románů od spisovatelky Rosamunde Pilcher. Od roku 1985 je nakladatelství součástí renomovaného vydavatelství Rowohlt. V součastné době patří mezi významná německá nakladatelství, která vydávají mezinárodní bestselery (př. Jojo Moyes). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.rowohlt.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Faber &amp;amp; Faber === &lt;br /&gt;
Faber &amp;amp; Faber patří mezi největší nakladatelství ve Velké Británii. Vzniklo v roce 1929 v Londýně. Pracoval zde jak editor T.S. Eliot, který zde vydal i svá nejznámější díla. Mimo něj vydalo nakladatelství světově známé autory jakou jsou Teg Hughes, Samuel Beckett aj. Jako první vydavatelství na světě si udělalo v roce 1930 vlastní katalog knih. Během druhé světové války muselo nakladatelství částečně omezit vydávání knih, kvůli nedostatku papíru. Po druhé světové válce se zaměřilo na vydávání klasických děl. Součástí nakladatelství je od roku 2008 Faber &amp;amp; Faber akademie tvůrčího psaní, která nabízí kurzy pro začínající spisovatele. Každý rok volně zpřístupní pro čtenáře určitý počet e-knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.faber.co.uk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Penguin Random House UK ===&lt;br /&gt;
Tato dvě velká nakladatelství s dlouhou historii se v roce  2013 spojila vytvořila koncern vydávající bestselery pro dospělé i dětské čtenáře. Zároveň umožňují začínajícím autorům publikovat svá díla. Mají několik poboček po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.penguinrandomhouse.co.uk/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gallimard ===&lt;br /&gt;
Gallimard je významné francouzské nakladatelství, které vydává francouzské a hlavně světové autory. Bylo založeno v roce 1911 Gastonem Gallimardem a první kniha, která zde vyšla byla od Marcela Prousta, která byla následně i oceněna. V nakladatelství vyšlo několik speciálních edic - př. Z celého světa (Franz Kafka, Robert Musil). V tomto nakladatelství vychází díla od Milana Kundery. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.gallimard.fr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== IKAR, a.s. ===&lt;br /&gt;
IKAR, a.s. je slovenské nakladatelství, které se zaměřuje především na vydávání slovenských i zahraničních autorů. Vzniklo v roce 1990 a upozornilo na sebe vydáním bestseleru „Zdraví z Boží lékarny“. Poté se určitý čas zaměřilo na ženské romány, ale postupně rozšířili žánrové zaměření. Nakladatelství získalo také řadu ocenění a každý rok ocení i úspěšné slovenské autory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.ikar.sk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Marabout ===&lt;br /&gt;
Marabout je přední francouzské nakladatelství, které vzniklo v roce 1949 v Pařiži. Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury a beletrie pro dospělé čtenáře. Každoročně zde vyjde přes 400 titulů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.marabout.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40105</id>
		<title>Beletrie pro dospělé</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40105"/>
		<updated>2016-12-11T15:34:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Zahraniční nakladatelství zaměřená na obor lékařství: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Albatros Media a.s. ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Albatros Media a.s. je mediální společnost nabízející široké spektrum mediálních produktů (knih, e-knih a audioknih) a navazuje na původní nakladatelství, jehož je právním nástupcem. Pod Albators Media spadá celkově dvanáct samostatných značek/nakladatelství (BizBooks, CooBoo, CPress, Computer Press, Management Press, Edika, Motto, Plus, XYZ, Fragment, B4U Publishing). Každá značka se specializuje na jiné odvětví knižního trhu. Zatímco BizBooks a CooBoo se zaměřují na literaturu pro děti a mládež. Motto, Plus a XYZ se věnují beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.albatrosmedia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno roku 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Publikace se proto zaměřovaly především na pedagogiku, psychologii a sociální práce. Postupem času se pole zájmu rozšířilo o další důležité obory, jako je zdraví, politologie či antropologie. Vedení nakladatelství se snaží vyjít vstříc všem zájemcům o populárně psychologickou literaturu a z toho se v několika posledních letech věnují také beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.portal.cz/o-portalu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Amenius ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se specializuje literaturu pro děti a mládež, ale zároveň věnuje pozornost autorům zabývající se tématy pro dospělé. Spiritistické, meditativní, psychologické či motivační literaturu pro dospělé kombinující odborné texty s beletristickým přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://amenius.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Plus ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se zaměřuje na kvalitní literaturu všemožných žánrů (ať už se jedná o lehčí, románky, humoristické čtení, psychologické romány či hororové sci-fi povídky nebo historické romány). Ve snaze zaujmout co nejširší čtenářskou obec spolupracují s předními českými předními překladateli (František Fröhlich, Martin Hilský, Miroslav Jindra, Lada Weissová aj.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.nakladatelstviplus.cz/uvod/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beta-Dobrovský ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se aktivně věnuje dospělému čtenáři a v pravidelných intervalech přináší ty nejaktuálnější thriller, horory či detektivky. Hlavní „tváří“ nakladatelství je světově oblíbený autor (přezdívaný jako král hororu) Stephen King.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.dobrovsky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Argo ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství s velkým polem zájmu přináší svým čtenářům odbornou literaturu či beletrii pro dospělé v nejlepším možném balení. Argo proslulo svou precizností, co se týče vyvedení obálky, formátu či překladu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.argo.cz//&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na vrbě ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Straky na vrbě se věnují žánrové beletrii pro dospělé, jež je u nás velice oblíbená. Ač v případě českých autorů poněkud opomíjená. Nakladatelství se zaměřuje na fantastiku. Konkrétně sci-fi a jeho českým představitelům. Zároveň poměrně okrajově vydává poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.straky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Host nakladatelství ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Historie nakladatelství se vztahuje, až do roku 1990. Zakladatel Dušan Skála v období 1990-1994 vydával především samizdatovou literaturu. Postupem času se pole působnosti rozrostlo a v současné době nakladatelství pokrývá široké pole zájmu. Každoročně čtenářům přináší ty nejkvalitnější severské detektivky. Pod svou hlavičkou má mimo jiné bestsellerového autora Jo Nesba. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academia ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se především zaměřuje na odbornou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doplněk ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Brněnské nakladatelství Doplněk mělo být původně pouhým doplňkem nakladatelství Atlantis. Roku 1991 se ovšem osamostatnilo a začalo vydávat literaturu společensko-vědní. V současné době se věnuje především světové beletrii pro dospělé a próze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.doplnek.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zahraniční nakladatelství zaměřená na beletrii pro dospělé :==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== S. Fischer Verlag ===&lt;br /&gt;
Německé nakladatelství S. Fidcher Verlag  je jedno z nejvýznamnějších vydavatelů beletrie pro dospělé v Německu. Založil ho v roce 1886 Samuel Fischer v Berlíně. Ihned po vzniku začalo nakladatelství vydávat významná díla od předních autorů té doby (př. Henrik Ibsen, Emil Zola aj.). Později se začalo specializovat na literaturu týkající se naturalismu. Během druhé světové války bylo nakladatelství přesunuto do exilu (Amsterdam). Po druhé světové válce se přesunulo do Frankfurtu, kde sídlí dodnes. V roce 1958 vydalo nakladatelství, jako první, knihu Doktor Živogo od Borise Pasternaka. V roce 2013 se stalo nakladatelství S. Fischer Verlag součástí koncernu  Bibliographische Institut.  &lt;br /&gt;
'''Web''': www.fischerverlage.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Droemer Knaur ===&lt;br /&gt;
Droemer Knaur je součástí německé vydavatelské společnosti Publishing Group, která spojuje tři významná nakladatelství v Německu – Knaur, Pattloch Verlag, OW Barth. Nakladatelství se zaměřuje na současnou moderní literaturu.  Vydavatelství vzniklo v roce 1846 v Mnichově a v průběhu let změnilo několikrát svého majitele. Během druhé světové války bylo uzavřeno a obnoveno bylo znovu v roce 1945 díky Willy Droemers. V krátkém čase se stalo jedno z nejúspěšnější vydavatelství v Německu a jako první vydalo v roce 1963 paperback (brožura). Tím se podařilo snížit ceny knih a rozšířit žánrové zaměření. Nakladatelství vydalo kompletní dílo Johannese Mario Simmela. Od roku 2010 vydávají zdarma e-knihy začínajícím autorům.&lt;br /&gt;
'''Web''': www.droemer-knaur.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aufbau- Verlag === &lt;br /&gt;
Německé nakladatelství Aufbau-Verlag se zaměřuje na vydávání současné německé, světové literatury ve formě paperbacků a e-knih. Vzniklo v roce 1945 v Berlíně na podporu německé kultury a autorů, kteří nemohli za druhé světové války publikovat. Vznikaly speciální edice, v kterých vycházela kompletní díla německých autorů (př. Heine- Editon, Geothe Editon). V roce 1991 bylo nakladatelství privatizováno a v součastné době patří mezi 100 nejlepších nakladatelství na světě. &lt;br /&gt;
'''Web''': www.aufbau-verlag.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anaconda Verlag ===&lt;br /&gt;
Anaconda Verlag je německé vydavatelství zaměřující se na součastnou literaturu. Vzniklo teprve v roce 2004  Kolíně nad Rýnem, ale zaměřuje se na různé žánry literatury. Na knižním trhu prorazilo díky edici „Klassiker zum kleinen Preis“ (Klasika za nízkou cenu), kdy byla vydávána klasická díla (př. Geothe, Gogol) za minimální cenu. V součastné době vydává nakladatelství přes 100 titulů ročně. &lt;br /&gt;
'''Web''': www.anacondaverlag.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wunderlich Verlag ===&lt;br /&gt;
Wunderlch Verlage je německé nakladatelství zaměřující se na součastnou německou i světovou literaturu. Vzniklo v roce 1926 v Tübingenu. Proslavilo se především vydáním ženských románů od spisovatelky Rosamunde Pilcher. Od roku 1985 je nakladatelství součástí renomovaného vydavatelství Rowohlt. V součastné době patří mezi významná německá nakladatelství, která vydávají mezinárodní bestselery (př. Jojo Moyes). &lt;br /&gt;
'''Web''': www.rowohlt.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Faber &amp;amp; Faber === &lt;br /&gt;
Faber &amp;amp; Faber patří mezi největší nakladatelství ve Velké Británii. Vzniklo v roce 1929 v Londýně. Pracoval zde jak editor T.S. Eliot, který zde vydal i svá nejznámější díla. Mimo něj vydalo nakladatelství světově známé autory jakou jsou Teg Hughes, Samuel Beckett aj. Jako první vydavatelství na světě si udělalo v roce 1930 vlastní katalog knih. Během druhé světové války muselo nakladatelství částečně omezit vydávání knih, kvůli nedostatku papíru. Po druhé světové válce se zaměřilo na vydávání klasických děl. Součástí nakladatelství je od roku 2008 Faber &amp;amp; Faber akademie tvůrčího psaní, která nabízí kurzy pro začínající spisovatele. Každý rok volně zpřístupní pro čtenáře určitý počet e-knih. &lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.faber.co.uk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Penguin Random House UK ===&lt;br /&gt;
Tato dvě velká nakladatelství s dlouhou historii se v roce  2013 spojila vytvořila koncern vydávající bestselery pro dospělé i dětské čtenáře. Zároveň umožňují začínajícím autorům publikovat svá díla. Mají několik poboček po celém světě.&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.penguinrandomhouse.co.uk/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gallimard ===&lt;br /&gt;
Gallimard je významné francouzské nakladatelství, které vydává francouzské a hlavně světové autory. Bylo založeno v roce 1911 Gastonem Gallimardem a první kniha, která zde vyšla byla od Marcela Prousta, která byla následně i oceněna. V nakladatelství vyšlo několik speciálních edic - př. Z celého světa (Franz Kafka, Robert Musil). V tomto nakladatelství vychází díla od Milana Kundery. &lt;br /&gt;
'''Web''': www.gallimard.fr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== IKAR, a.s. ===&lt;br /&gt;
IKAR, a.s. je slovenské nakladatelství, které se zaměřuje především na vydávání slovenských i zahraničních autorů. Vzniklo v roce 1990 a upozornilo na sebe vydáním bestseleru „Zdraví z Boží lékarny“. Poté se určitý čas zaměřilo na ženské romány, ale postupně rozšířili žánrové zaměření. Nakladatelství získalo také řadu ocenění a každý rok ocení i úspěšné slovenské autory. &lt;br /&gt;
'''Web''': www.ikar.sk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Marabout ===&lt;br /&gt;
Marabout je přední francouzské nakladatelství, které vzniklo v roce 1949 v Pařiži. Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury a beletrie pro dospělé čtenáře. Každoročně zde vyjde přes 400 titulů. &lt;br /&gt;
'''Web''': www.marabout.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40104</id>
		<title>Beletrie pro dospělé</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Beletrie_pro_dosp%C4%9Bl%C3%A9&amp;diff=40104"/>
		<updated>2016-12-11T15:33:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Albatros Media a.s. ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Albatros Media a.s. je mediální společnost nabízející široké spektrum mediálních produktů (knih, e-knih a audioknih) a navazuje na původní nakladatelství, jehož je právním nástupcem. Pod Albators Media spadá celkově dvanáct samostatných značek/nakladatelství (BizBooks, CooBoo, CPress, Computer Press, Management Press, Edika, Motto, Plus, XYZ, Fragment, B4U Publishing). Každá značka se specializuje na jiné odvětví knižního trhu. Zatímco BizBooks a CooBoo se zaměřují na literaturu pro děti a mládež. Motto, Plus a XYZ se věnují beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.albatrosmedia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství bylo založeno roku 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Publikace se proto zaměřovaly především na pedagogiku, psychologii a sociální práce. Postupem času se pole zájmu rozšířilo o další důležité obory, jako je zdraví, politologie či antropologie. Vedení nakladatelství se snaží vyjít vstříc všem zájemcům o populárně psychologickou literaturu a z toho se v několika posledních letech věnují také beletrii pro dospělé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.portal.cz/o-portalu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Amenius ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se specializuje literaturu pro děti a mládež, ale zároveň věnuje pozornost autorům zabývající se tématy pro dospělé. Spiritistické, meditativní, psychologické či motivační literaturu pro dospělé kombinující odborné texty s beletristickým přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://amenius.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Plus ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se zaměřuje na kvalitní literaturu všemožných žánrů (ať už se jedná o lehčí, románky, humoristické čtení, psychologické romány či hororové sci-fi povídky nebo historické romány). Ve snaze zaujmout co nejširší čtenářskou obec spolupracují s předními českými předními překladateli (František Fröhlich, Martin Hilský, Miroslav Jindra, Lada Weissová aj.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.nakladatelstviplus.cz/uvod/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Beta-Dobrovský ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se aktivně věnuje dospělému čtenáři a v pravidelných intervalech přináší ty nejaktuálnější thriller, horory či detektivky. Hlavní „tváří“ nakladatelství je světově oblíbený autor (přezdívaný jako král hororu) Stephen King.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.dobrovsky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Argo ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství s velkým polem zájmu přináší svým čtenářům odbornou literaturu či beletrii pro dospělé v nejlepším možném balení. Argo proslulo svou precizností, co se týče vyvedení obálky, formátu či překladu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.argo.cz//&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na vrbě ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Straky na vrbě se věnují žánrové beletrii pro dospělé, jež je u nás velice oblíbená. Ač v případě českých autorů poněkud opomíjená. Nakladatelství se zaměřuje na fantastiku. Konkrétně sci-fi a jeho českým představitelům. Zároveň poměrně okrajově vydává poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.straky.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Host nakladatelství ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Historie nakladatelství se vztahuje, až do roku 1990. Zakladatel Dušan Skála v období 1990-1994 vydával především samizdatovou literaturu. Postupem času se pole působnosti rozrostlo a v současné době nakladatelství pokrývá široké pole zájmu. Každoročně čtenářům přináší ty nejkvalitnější severské detektivky. Pod svou hlavičkou má mimo jiné bestsellerového autora Jo Nesba. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academia ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se především zaměřuje na odbornou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doplněk ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Brněnské nakladatelství Doplněk mělo být původně pouhým doplňkem nakladatelství Atlantis. Roku 1991 se ovšem osamostatnilo a začalo vydávat literaturu společensko-vědní. V současné době se věnuje především světové beletrii pro dospělé a próze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.doplnek.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zahraniční nakladatelství zaměřená na obor lékařství:==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== S. Fischer Verlag ===&lt;br /&gt;
Německé nakladatelství S. Fidcher Verlag  je jedno z nejvýznamnějších vydavatelů beletrie pro dospělé v Německu. Založil ho v roce 1886 Samuel Fischer v Berlíně. Ihned po vzniku začalo nakladatelství vydávat významná díla od předních autorů té doby (př. Henrik Ibsen, Emil Zola aj.). Později se začalo specializovat na literaturu týkající se naturalismu. Během druhé světové války bylo nakladatelství přesunuto do exilu (Amsterdam). Po druhé světové válce se přesunulo do Frankfurtu, kde sídlí dodnes. V roce 1958 vydalo nakladatelství, jako první, knihu Doktor Živogo od Borise Pasternaka. V roce 2013 se stalo nakladatelství S. Fischer Verlag součástí koncernu  Bibliographische Institut.  &lt;br /&gt;
'''Web''': www.fischerverlage.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Droemer Knaur ===&lt;br /&gt;
Droemer Knaur je součástí německé vydavatelské společnosti Publishing Group, která spojuje tři významná nakladatelství v Německu – Knaur, Pattloch Verlag, OW Barth. Nakladatelství se zaměřuje na současnou moderní literaturu.  Vydavatelství vzniklo v roce 1846 v Mnichově a v průběhu let změnilo několikrát svého majitele. Během druhé světové války bylo uzavřeno a obnoveno bylo znovu v roce 1945 díky Willy Droemers. V krátkém čase se stalo jedno z nejúspěšnější vydavatelství v Německu a jako první vydalo v roce 1963 paperback (brožura). Tím se podařilo snížit ceny knih a rozšířit žánrové zaměření. Nakladatelství vydalo kompletní dílo Johannese Mario Simmela. Od roku 2010 vydávají zdarma e-knihy začínajícím autorům.&lt;br /&gt;
'''Web''': www.droemer-knaur.de/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aufbau- Verlag === &lt;br /&gt;
Německé nakladatelství Aufbau-Verlag se zaměřuje na vydávání současné německé, světové literatury ve formě paperbacků a e-knih. Vzniklo v roce 1945 v Berlíně na podporu německé kultury a autorů, kteří nemohli za druhé světové války publikovat. Vznikaly speciální edice, v kterých vycházela kompletní díla německých autorů (př. Heine- Editon, Geothe Editon). V roce 1991 bylo nakladatelství privatizováno a v součastné době patří mezi 100 nejlepších nakladatelství na světě. &lt;br /&gt;
'''Web''': www.aufbau-verlag.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Anaconda Verlag ===&lt;br /&gt;
Anaconda Verlag je německé vydavatelství zaměřující se na součastnou literaturu. Vzniklo teprve v roce 2004  Kolíně nad Rýnem, ale zaměřuje se na různé žánry literatury. Na knižním trhu prorazilo díky edici „Klassiker zum kleinen Preis“ (Klasika za nízkou cenu), kdy byla vydávána klasická díla (př. Geothe, Gogol) za minimální cenu. V součastné době vydává nakladatelství přes 100 titulů ročně. &lt;br /&gt;
'''Web''': www.anacondaverlag.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wunderlich Verlag ===&lt;br /&gt;
Wunderlch Verlage je německé nakladatelství zaměřující se na součastnou německou i světovou literaturu. Vzniklo v roce 1926 v Tübingenu. Proslavilo se především vydáním ženských románů od spisovatelky Rosamunde Pilcher. Od roku 1985 je nakladatelství součástí renomovaného vydavatelství Rowohlt. V součastné době patří mezi významná německá nakladatelství, která vydávají mezinárodní bestselery (př. Jojo Moyes). &lt;br /&gt;
'''Web''': www.rowohlt.de&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Faber &amp;amp; Faber === &lt;br /&gt;
Faber &amp;amp; Faber patří mezi největší nakladatelství ve Velké Británii. Vzniklo v roce 1929 v Londýně. Pracoval zde jak editor T.S. Eliot, který zde vydal i svá nejznámější díla. Mimo něj vydalo nakladatelství světově známé autory jakou jsou Teg Hughes, Samuel Beckett aj. Jako první vydavatelství na světě si udělalo v roce 1930 vlastní katalog knih. Během druhé světové války muselo nakladatelství částečně omezit vydávání knih, kvůli nedostatku papíru. Po druhé světové válce se zaměřilo na vydávání klasických děl. Součástí nakladatelství je od roku 2008 Faber &amp;amp; Faber akademie tvůrčího psaní, která nabízí kurzy pro začínající spisovatele. Každý rok volně zpřístupní pro čtenáře určitý počet e-knih. &lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.faber.co.uk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Penguin Random House UK ===&lt;br /&gt;
Tato dvě velká nakladatelství s dlouhou historii se v roce  2013 spojila vytvořila koncern vydávající bestselery pro dospělé i dětské čtenáře. Zároveň umožňují začínajícím autorům publikovat svá díla. Mají několik poboček po celém světě.&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.penguinrandomhouse.co.uk/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gallimard ===&lt;br /&gt;
Gallimard je významné francouzské nakladatelství, které vydává francouzské a hlavně světové autory. Bylo založeno v roce 1911 Gastonem Gallimardem a první kniha, která zde vyšla byla od Marcela Prousta, která byla následně i oceněna. V nakladatelství vyšlo několik speciálních edic - př. Z celého světa (Franz Kafka, Robert Musil). V tomto nakladatelství vychází díla od Milana Kundery. &lt;br /&gt;
'''Web''': www.gallimard.fr/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== IKAR, a.s. ===&lt;br /&gt;
IKAR, a.s. je slovenské nakladatelství, které se zaměřuje především na vydávání slovenských i zahraničních autorů. Vzniklo v roce 1990 a upozornilo na sebe vydáním bestseleru „Zdraví z Boží lékarny“. Poté se určitý čas zaměřilo na ženské romány, ale postupně rozšířili žánrové zaměření. Nakladatelství získalo také řadu ocenění a každý rok ocení i úspěšné slovenské autory. &lt;br /&gt;
'''Web''': www.ikar.sk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Marabout ===&lt;br /&gt;
Marabout je přední francouzské nakladatelství, které vzniklo v roce 1949 v Pařiži. Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury a beletrie pro dospělé čtenáře. Každoročně zde vyjde přes 400 titulů. &lt;br /&gt;
'''Web''': www.marabout.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=40103</id>
		<title>Nakladatelé a knižní trh v České republice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=40103"/>
		<updated>2016-12-11T15:16:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Tabulka hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Tabulka hesel ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Antropologie, etnografie, kulturologie]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekonomické vědy, obchod]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie a náboženství]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy (Astronomie, Astrofyzika)]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Geografie, geologie, vědy o zemi]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - zvukové nosiče]]  || Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - hudebniny]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Lékařství]]  || Ema Juranová, Miriam Tančiboková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Matematika]]  || Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mediální studia]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické vědy]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Právo-knižní trh|Právo]]  || Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie - knižní trh|Psychologie]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Technika, technologie, inženýrství]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tělesná výchova a sport. Rekreace]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Umění, architektura, muzeologie]]  || Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Výchova a vzdělávání, učebnice]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační technologie]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Zemědělství]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Beletrie pro dospělé]]  || Ladislav Svatoš, Kateřina Štěrbová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura pro děti a mládež]]  || Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poezie]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantasy a sci-fi]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sci-fi a fantasy]]  || Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Encyklopedie, referenční literatura]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály elektronických knih]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Audioknihy]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Distributoři zahraniční literatury vč. slovenské v ČR]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály v informační vědě a knihovnictví]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály antikvární literatury]] || Markéta Michálková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]] || Lenka Kovářová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=40102</id>
		<title>Nakladatelé a knižní trh v České republice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=40102"/>
		<updated>2016-12-11T15:14:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Tabulka hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Tabulka hesel ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Antropologie, etnografie, kulturologie]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekonomické vědy, obchod]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie a náboženství]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy (Astronomie, Astrofyzika)]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Geografie, geologie, vědy o zemi]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - zvukové nosiče]]  || Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - hudebniny]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Lékařství]]  || Ema Juranová, Miriam Tančiboková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Matematika]]  || Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mediální studia]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické vědy]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Právo-knižní trh|Právo]]  || Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie - knižní trh|Psychologie]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Technika, technologie, inženýrství]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tělesná výchova a sport. Rekreace]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Umění, architektura, muzeologie]]  || Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Výchova a vzdělávání, učebnice]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační technologie]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Zemědělství]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Beletrie pro dospělé]]  || Ladislav Svatoš|| Kateřina Štěrbová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura pro děti a mládež]]  || Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poezie]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantasy a sci-fi]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sci-fi a fantasy]]  || Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Encyklopedie, referenční literatura]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály elektronických knih]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Audioknihy]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Distributoři zahraniční literatury vč. slovenské v ČR]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály v informační vědě a knihovnictví]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály antikvární literatury]] || Markéta Michálková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]] || Lenka Kovářová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40101</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40101"/>
		<updated>2016-12-11T15:05:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
[[File:RFID Chip 004.JPG|thumb|vpravo|RFID tag (etiketa)]]&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
[[File:Library self checkout kiosk.jpg|thumb|vlevo|Selfcheck]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z:http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40100</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40100"/>
		<updated>2016-12-11T14:39:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Druhy RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
[[File:RFID Chip 004.JPG|thumb|vpravo|RFID tag (etiketa)]]&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
[[File:Library self checkout kiosk.jpg|thumb|vlevo|Selfcheck]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z:http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Veřejné knihovnické a informační služby]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40099</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40099"/>
		<updated>2016-12-11T14:39:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Struktura RFID systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
[[File:Library self checkout kiosk.jpg|thumb|vlevo|Selfcheck]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z:http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Veřejné knihovnické a informační služby]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40098</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40098"/>
		<updated>2016-12-11T14:39:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Struktura RFID systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
[[File:RFID Chip 004.JPG|thumb|vpravo|RFID tag (etiketa)]]&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
[[File:Library self checkout kiosk.jpg|thumb|vlevo|Selfcheck]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z:http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Veřejné knihovnické a informační služby]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40097</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40097"/>
		<updated>2016-12-11T14:33:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Selfcheck */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
[[File:Library self checkout kiosk.jpg|thumb|vlevo|Selfcheck]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z:http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Veřejné knihovnické a informační služby]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40096</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40096"/>
		<updated>2016-12-11T14:32:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Selfcheck */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z:http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
[[File:Library self checkout kiosk.jpg|thumb|vlevo|Selfcheck]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Veřejné knihovnické a informační služby]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40095</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40095"/>
		<updated>2016-12-11T14:28:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Implementace a následné používání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z:http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Veřejné knihovnické a informační služby]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40094</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40094"/>
		<updated>2016-12-11T14:27:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Implementace a následné používání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Ochrana&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z:http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Veřejné knihovnické a informační služby]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40093</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40093"/>
		<updated>2016-12-11T14:25:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;RFID&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z:http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Veřejné knihovnické a informační služby]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40092</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40092"/>
		<updated>2016-12-11T14:18:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;RFID&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z:http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Veřejné knihovnické a informační služby]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40091</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40091"/>
		<updated>2016-12-11T14:17:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;RFID&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Veřejné knihovnické a informační služby]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40090</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40090"/>
		<updated>2016-12-11T14:16:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;RFID&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám (2010/11 a později)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40089</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40089"/>
		<updated>2016-12-11T14:15:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;RFID&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]&lt;br /&gt;
[Kategorie:Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám (2010/11 a později)]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40088</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40088"/>
		<updated>2016-12-11T14:15:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;RFID&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám (2010/11 a později)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40087</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40087"/>
		<updated>2016-12-11T14:14:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;RFID&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/RFID RFID] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF Ochrana fondů skladování dokumentů] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
RFID, Ochrana fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40086</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40086"/>
		<updated>2016-12-11T14:09:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Výhody a nevýhody RFID systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;RFID&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40085</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40085"/>
		<updated>2016-12-11T14:07:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Výhody a nevýhody RFID systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;RFID&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
* RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
* Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
* Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
* Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
* Rychlejší revize&lt;br /&gt;
* Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
* Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
* Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
* Cena RIFD čipů&lt;br /&gt;
*&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40084</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40084"/>
		<updated>2016-12-11T14:06:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Implementace a následné používání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k [[Počítač|počítači]], který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;RFID&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40083</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40083"/>
		<updated>2016-12-11T14:02:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Součastnost */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. [[Software]] zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40082</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40082"/>
		<updated>2016-12-11T14:01:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Součastnost */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a [[Bezpečnost, ochrana|zabezpečení]] dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. Software zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40081</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40081"/>
		<updated>2016-12-11T14:00:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející [[RFID]] technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a zabezpečení dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. Software zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40080</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40080"/>
		<updated>2016-12-11T13:37:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Součastnost */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející RFID technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a zabezpečení dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. Software zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40079</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40079"/>
		<updated>2016-12-11T13:36:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející RFID technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a zabezpečení dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. Software zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40078</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40078"/>
		<updated>2016-12-11T13:34:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Selfcheck */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející RFID technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a zabezpečení dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. Software zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40077</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40077"/>
		<updated>2016-12-11T13:34:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Selfcheck */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející RFID technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a zabezpečení dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. Software zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje půjčení/vracení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40076</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40076"/>
		<updated>2016-12-11T13:31:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Revize */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející RFID technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a zabezpečení dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. Software zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje zapůjčení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv. ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40075</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40075"/>
		<updated>2016-12-11T13:30:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Revize */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející RFID technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a zabezpečení dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. Software zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje zapůjčení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces [[Revize|revizí]]. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software|knihovního systému]] a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40074</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40074"/>
		<updated>2016-12-11T13:26:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Implementace a následné používání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející RFID technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a zabezpečení dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. Software zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje zapůjčení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces revizí. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do knihovního systému a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40073</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40073"/>
		<updated>2016-12-11T13:24:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Implementace a následné používání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející RFID technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a zabezpečení dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. Software zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &lt;br /&gt;
http://www.lanius.cz/rfid.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje zapůjčení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces revizí. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do knihovního systému a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40072</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40072"/>
		<updated>2016-12-11T13:22:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Druhy RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející RFID technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a zabezpečení dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. Software zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
* Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
* Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
* Levné&lt;br /&gt;
* Na jedno použití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
* Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
* Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
* Drahé&lt;br /&gt;
* Znovupoužitelné RFID &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &lt;br /&gt;
http://www.lanius.cz/rfid.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje zapůjčení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces revizí. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do knihovního systému a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40071</id>
		<title>Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_technologii_RFID_a_jej%C3%ADm_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch.&amp;diff=40071"/>
		<updated>2016-12-11T13:21:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: Založena nová stránka s textem „'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromag…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''RFID''' je zkrácený výraz pro  Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lanius&amp;quot;&amp;gt;RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Za první zařízení předcházející RFID technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součastnost ==&lt;br /&gt;
V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a zabezpečení dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. Software zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy RFID ==&lt;br /&gt;
'''Pasivní RFID'''&lt;br /&gt;
Bez vnitřního napájení&lt;br /&gt;
Přijímá energii z vnějšího zdroje&lt;br /&gt;
Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)&lt;br /&gt;
Levné&lt;br /&gt;
Na jedno použití&lt;br /&gt;
'''Aktivní RFID'''&lt;br /&gt;
Vnitřní napájení&lt;br /&gt;
Vzdálené čtecí zařízení&lt;br /&gt;
Drahé&lt;br /&gt;
Znovupoužitelné RFID. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Cosmotron&amp;quot;&amp;gt;Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura RFID systému ==&lt;br /&gt;
RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke  konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;Dummies&amp;quot;&amp;gt;Sweeney, Patrick J. ''RFID For Dummies''. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Implementace a následné používání ==&lt;br /&gt;
Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách. Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.&lt;br /&gt;
Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. &lt;br /&gt;
Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. &lt;br /&gt;
http://www.lanius.cz/rfid.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Selfcheck ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje zapůjčení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu)  půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. &lt;br /&gt;
Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Selfcheck&amp;quot;&amp;gt;Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Revize ==&lt;br /&gt;
Součástí RFID systému je i tzv ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí  celý proces revizí. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. &lt;br /&gt;
Díky této  metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do knihovního systému a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Revize&amp;quot;&amp;gt;Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody RFID systému ==&lt;br /&gt;
'''Výhody''' &lt;br /&gt;
RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě&lt;br /&gt;
Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení)&lt;br /&gt;
Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů&lt;br /&gt;
Bezkontaktní operace&lt;br /&gt;
Rychlejší revize&lt;br /&gt;
Lepší evidence knihovního fondu&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie&lt;br /&gt;
Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)&lt;br /&gt;
Cena RIFD čipů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A1_%C4%8Dte%C4%8Dka_knih&amp;diff=32145</id>
		<title>Elektronická čtečka knih</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A1_%C4%8Dte%C4%8Dka_knih&amp;diff=32145"/>
		<updated>2016-02-13T12:19:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor: Sony PRS T2 vs Amazon Kindle Touch.jpg|thumb|upright 1.2|Čtečka Sony PRS T2 (vlevo) a Amazon Kindle Touch (vpravo)]]&lt;br /&gt;
'''Elektronické čtečky knih''' (angl. e-reader) slouží k zobrazování a čtení [[Elektronické knihy|elektronických knih]] či jiných elektronických [[Dokument|dokumentů]]. Podle toho taky bývají navrženy a vyrobeny. Základním bodem, v čem se čtečky liší od tabletů, je displej na bázi elektronického inkoustu (e-ink), který zajišťuje dlouhou výdrž zařízení na jedno nabití. Nedovoluje však další možnosti typické pro tablety, jako je například prohlížení barevných fotografií, přehrávání videa či hraní her. Čtečkou e-knih se však nerozumí jen hardwarové přenosné zařízení umožňující čtení e-knih (tj. hardwarová čtečka), ale i program či aplikace v počítači, chytrém mobilním telefonu či tabletu sloužící stejnému účelu (tj. softwarová čtečka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Vznik elektronických čteček silně podpořil Projekt Gutenberg, který založil roce 1971 Michael S. Hart . Tento projekt se zaměřoval distribuci prvních elektronických knih, především z oboru informatiky. Později se začala objevovat na internetu i beletrie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako první na trh přišla v roce 2007  elektronická čtečka knih Kindle od společnosti Amazon. Zájem o elektronické čtečky šel strmě nahoru a postupně se začaly na trhu objevovat i jiné firmy např. Kobo, E-reading, Sony Reader  aj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Amazon v roce 2010 oznámila, že za celý rok prodala do čteček více elektronických knih, než-li tištěných verzí. &amp;lt;ref&amp;gt;Historie čteček eknih. ''Eknihovna''[online]. 2004-2015 [cit. 2015-12-08 Dostupné z: http://www.eknihovna.cz/historie-ctecek-eknih/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody elektronických čteček ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtečky e-booků (elektronických knih) mají několik výhod oproti klasickým knihám:&lt;br /&gt;
* Můžete si zvolit velikost textu či měnit font.&lt;br /&gt;
* Do čtečky se vejdou až stovky knih najednou.&lt;br /&gt;
* Čtečka s 6“ displejem je lehčí než běžná tištěná kniha, leckdy i výrazně kompaktnější. Dobře se drží.&lt;br /&gt;
* Většina čteček umožňuje připojení na [[internet]] pomocí Wi-Fi. &lt;br /&gt;
* Některé čtečky podporují slovníky, předčítání textu, přehrávání hudby, audio knih apod.&amp;lt;ref&amp;gt;STLUKOVÁ, Iva. E-knihy a čtečky – úvod do problematiky pro každého. Městská knihovna Beroun [online]. 24.9.2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.knihovnaberoun.cz/e-knihy-a-ctecky-uvod-do-problematiky-pro-kazdeho/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podporované formáty e-knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihy v elektronické podobě (tzv. e-booky) jsou dostupné v různých [[Elektronické knihy#Formáty|textových formátech]] a záleží na konkrétní čtečce, které formáty podporuje.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Display s elektronickým inkoustem == &lt;br /&gt;
[[File:Kobo ereader touch black front.JPG|thumb||vlevo|Elektronická čtečka Kobo]]&lt;br /&gt;
Většina čteček využívá tzv. elektronický inkoust. Displeje s elektronickým inkoustem jsou složeny z váčků napuštěných miniaturními pigmentovými částicemi. U černobílých displejů jsou bílé částice nabité pozitivně, naopak černé částice negativně. Každou kapsli shora a zespoda obklopuje elektroda, jedna kladná a druhá záporná. Jejich neustálé přepólování přitahuje částice na jednu či druhou stranu podle potřeby. Měnící se náboj elektrod s pigmentovými kapslemi pohybuje. Výsledkem je požadovaný odstín každé jednotlivé kapsle. Veškeré kapsle dohromady pak vytvoří obraz na displeji.&amp;lt;ref&amp;gt;Jak funguje čtečka knih. Okay.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.okay.cz/jak-funguje-ctecka-knih/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-inkoust je založen na fyzikálním fenoménu nazývaném elektroforéza. Zjednodušeně řečeno jde o využití pohybu částic s elektrickým nábojem v tekutém prostředí mezi dvěma vodivými deskami.&amp;lt;ref&amp;gt;Elektronický inkoust, Amazon Kindle a Linux. AbcLinuxu.cz [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.abclinuxu.cz/clanky/elektronicky-inkoust-amazon-kindle-a-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody displejů s E-ink oproti LCD panelům ===&lt;br /&gt;
* displej je energeticky nenáročný, čtečka tak výdrží nabitá v řádech týdnů,&lt;br /&gt;
* text je stejně čitelný jako na skutečném papíru,&lt;br /&gt;
* displej je šetrný k lidským očím, neboť nevydává očím škodlivé záření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody displejů s E-ink oproti LCD panelům ===&lt;br /&gt;
* některé displeje nemají vlastní podsvícení a potřebují tak světlo z okolí,&lt;br /&gt;
* špatná čitelnost za sníženého osvětlení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejznámější výrobci elektronických čteček knih==&lt;br /&gt;
Elektronické čtečky knih se neustále vyvíjejí, ale mezi celosvětově nejznámější výrobce čteček patří například:&lt;br /&gt;
* Amazon&lt;br /&gt;
* Kobo&lt;br /&gt;
* PocketBook&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi regionální výrobce se zahrnují:&lt;br /&gt;
* E-reading (Česká republika)&lt;br /&gt;
* Tolino (Německo)&lt;br /&gt;
* Barnes &amp;amp; Noble (Velká Británie).&amp;lt;ref&amp;gt;VYTLAČIL, Petr. ''Jak vybrat čtečku e-knih''. Eknihovna[online]. 2014 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: Dostupné z: http://www.ebooky.cz/jak-vybrat-ctecku-e-knih-nejen-pod-stromecek/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Budoucnost elektronických čteček==&lt;br /&gt;
Dnešní moderní společnost jde s vývojem stále dále a elektronika je pro dnešní lidi důležitá, proto je i rozšíření &lt;br /&gt;
elektronických čteček důsledkem.&lt;br /&gt;
Pro budoucnost e-knih a jejich čteček je rozhodující zájem ze stran čtenářů. Podle pana Caleyho je přechod z tištěných knih na elektronické stejný jako přechod z rukopisů na tištěné knihy. Díky elektornickým knihám se přidali i další možnosti jako interaktivita a propojení s internetem.&amp;lt;ref&amp;gt;RYLICH, Jan. Myšlenka, jejíž čas právě nastal: Budoucnost elektronických knih. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 6 [cit. 2015-08-27]. urn:nbn:cz:ik-14099. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14099&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické knihy navíc v sobě obsahují metadata a usnadňují tak organizaci a katalogizaci.&lt;br /&gt;
Navíc je elektronické zařízení i dalším z bodů na trhu výrobců elektroniky, kteří svými zařízeními bojují o prestiž a nabízejí stále výkonnější zařízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky elektronickým knihám jsou i mnohé dokumenty přístupnější široké veřejnosti př. vysokoškolská skripta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články === &lt;br /&gt;
* [[Autorský zákon a knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické knihy]]&lt;br /&gt;
* [[E-learning]]&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
* [[Internet]]&lt;br /&gt;
* [[Metadata]]&lt;br /&gt;
* [[Operační systém]]&lt;br /&gt;
* [[Půjčování e-knih v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-book, E-knihy, E-ink, display, čtení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázků===&lt;br /&gt;
[https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A1_%C4%8Dte%C4%8Dka_knih&amp;diff=32144</id>
		<title>Elektronická čtečka knih</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elektronick%C3%A1_%C4%8Dte%C4%8Dka_knih&amp;diff=32144"/>
		<updated>2016-02-13T12:19:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor: Sony PRS T2 vs Amazon Kindle Touch.jpg|thumb|upright 1.2|Čtečka Sony PRS T2 (vlevo) a Amazon Kindle Touch (vpravo)]]&lt;br /&gt;
'''Elektronické čtečky knih''' (angl. e-reader) slouží k zobrazování a čtení [[Elektronické knihy|elektronických knih]] či jiných elektronických [[Dokument|dokumentů]]. Podle toho taky bývají navrženy a vyrobeny. Základním bodem, v čem se čtečky liší od tabletů, je displej na bázi elektronického inkoustu (e-ink), který zajišťuje dlouhou výdrž zařízení na jedno nabití. Nedovoluje však další možnosti typické pro tablety, jako je například prohlížení barevných fotografií, přehrávání videa či hraní her. Čtečkou e-knih se však nerozumí jen hardwarové přenosné zařízení umožňující čtení e-knih (tj. hardwarová čtečka), ale i program či aplikace v počítači, chytrém mobilním telefonu či tabletu sloužící stejnému účelu (tj. softwarová čtečka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Vznik elektronických čteček silně podpořil Projekt Gutenberg, který založil roce 1971 Michael S. Hart . Tento projekt se zaměřoval distribuci prvních elektronických knih, především z oboru informatiky. Později se začala objevovat na internetu i beletrie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako první na trh přišla v roce 2007  elektronická čtečka knih Kindle od společnosti Amazon. Zájem o elektronické čtečky šel strmě nahoru a postupně se začaly na trhu objevovat i jiné firmy např. Kobo, E-reading, Sony Reader  aj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Amazon v roce 2010 oznámila, že za celý rok prodala do čteček více elektronických knih, než-li tištěných verzí. &amp;lt;ref&amp;gt;Historie čteček eknih. ''Eknihovna''[online]. 2004-2015 [cit. 2015-12-08 Dostupné z: http://www.eknihovna.cz/historie-ctecek-eknih/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody elektronických čteček ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtečky e-booků (elektronických knih) mají několik výhod oproti klasickým knihám:&lt;br /&gt;
* Můžete si zvolit velikost textu či měnit font.&lt;br /&gt;
* Do čtečky se vejdou až stovky knih najednou.&lt;br /&gt;
* Čtečka s 6“ displejem je lehčí než běžná tištěná kniha, leckdy i výrazně kompaktnější. Dobře se drží.&lt;br /&gt;
* Většina čteček umožňuje připojení na [[internet]] pomocí Wi-Fi. &lt;br /&gt;
* Některé čtečky podporují slovníky, předčítání textu, přehrávání hudby, audio knih apod.&amp;lt;ref&amp;gt;STLUKOVÁ, Iva. E-knihy a čtečky – úvod do problematiky pro každého. Městská knihovna Beroun [online]. 24.9.2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.knihovnaberoun.cz/e-knihy-a-ctecky-uvod-do-problematiky-pro-kazdeho/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Podporované formáty e-knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihy v elektronické podobě (tzv. e-booky) jsou dostupné v různých [[Elektronické knihy#Formáty|textových formátech]] a záleží na konkrétní čtečce, které formáty podporuje.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Display s elektronickým inkoustem == &lt;br /&gt;
[[File:Kobo ereader touch black front.JPG|thumb||vlevo|Elektronická čtečka Kobo]]&lt;br /&gt;
Většina čteček využívá tzv. elektronický inkoust. Displeje s elektronickým inkoustem jsou složeny z váčků napuštěných miniaturními pigmentovými částicemi. U černobílých displejů jsou bílé částice nabité pozitivně, naopak černé částice negativně. Každou kapsli shora a zespoda obklopuje elektroda, jedna kladná a druhá záporná. Jejich neustálé přepólování přitahuje částice na jednu či druhou stranu podle potřeby. Měnící se náboj elektrod s pigmentovými kapslemi pohybuje. Výsledkem je požadovaný odstín každé jednotlivé kapsle. Veškeré kapsle dohromady pak vytvoří obraz na displeji.&amp;lt;ref&amp;gt;Jak funguje čtečka knih. Okay.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.okay.cz/jak-funguje-ctecka-knih/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-inkoust je založen na fyzikálním fenoménu nazývaném elektroforéza. Zjednodušeně řečeno jde o využití pohybu částic s elektrickým nábojem v tekutém prostředí mezi dvěma vodivými deskami.&amp;lt;ref&amp;gt;Elektronický inkoust, Amazon Kindle a Linux. AbcLinuxu.cz [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.abclinuxu.cz/clanky/elektronicky-inkoust-amazon-kindle-a-linux&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody displejů s E-ink oproti LCD panelům ===&lt;br /&gt;
* displej je energeticky nenáročný, čtečka tak výdrží nabitá v řádech týdnů,&lt;br /&gt;
* text je stejně čitelný jako na skutečném papíru,&lt;br /&gt;
* displej je šetrný k lidským očím, neboť nevydává očím škodlivé záření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody displejů s E-ink oproti LCD panelům ===&lt;br /&gt;
* některé displeje nemají vlastní podsvícení a potřebují tak světlo z okolí,&lt;br /&gt;
* špatná čitelnost za sníženého osvětlení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejznámější výrobci elektronických čteček knih==&lt;br /&gt;
Elektronické čtečky knih se neustále vyvíjejí, ale mezi celosvětově nejznámější výrobce čteček patří například:&lt;br /&gt;
* Amazon&lt;br /&gt;
* Kobo&lt;br /&gt;
* PocketBook&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi regionální výrobce se zahrnují:&lt;br /&gt;
* E-reading (Česká republika)&lt;br /&gt;
* Tolino (Německo)&lt;br /&gt;
* Barnes &amp;amp; Noble (Velká Británie).&amp;lt;ref&amp;gt;VYTLAČIL, Petr. ''Jak vybrat čtečku e-knih''. Eknihovna[online]. 2014 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: Dostupné z: http://www.ebooky.cz/jak-vybrat-ctecku-e-knih-nejen-pod-stromecek/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Budoucnost elektronických čteček==&lt;br /&gt;
Dnešní moderní společnost jde s vývojem stále dále a elektronika je pro dnešní lidi důležitá, proto je i rozšíření &lt;br /&gt;
elektronických čteček důsledkem.&lt;br /&gt;
Pro budoucnost e-knih a jejich čteček je rozhodující zájem ze stran čtenářů. Podle pana Caleyho je přechod z tištěných knih na elektronické stejný jako přechod z rukopisů na tištěné knihy. Díky elektornickým knihám se přidali i další možnosti jako interaktivita a propojení s internetem.&amp;lt;ref&amp;gt;RYLICH, Jan. Myšlenka, jejíž čas právě nastal: Budoucnost elektronických knih. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 6 [cit. 2015-08-27]. urn:nbn:cz:ik-14099. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14099&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické knihy navíc v sobě obsahují metadata a usnadňují tak organizaci a katalogizaci.&lt;br /&gt;
Navíc je elektronické zařízení i dalším z bodů na trhu výrobců elektroniky, kteří svými zařízeními bojují o prestiž a nabízejí stále výkonnější zařízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky elektronickým knihám jsou i mnohé dokumenty přístupnější široké veřejnosti př. vysokoškolská skripta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články === &lt;br /&gt;
* [[Autorský zákon a knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické kniha]]&lt;br /&gt;
* [[E-learning]]&lt;br /&gt;
* [[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
* [[Internet]]&lt;br /&gt;
* [[Metadata]]&lt;br /&gt;
* [[Operační systém]]&lt;br /&gt;
* [[Půjčování e-knih v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-book, E-knihy, E-ink, display, čtení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zdroje obrázků===&lt;br /&gt;
[https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Thomas_J._Watson&amp;diff=32143</id>
		<title>Thomas J. Watson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Thomas_J._Watson&amp;diff=32143"/>
		<updated>2016-02-13T11:35:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Thomas J Watson Sr.jpg|thumb| Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Thomas J. Watson''' (17.2. 1874 - 19.6. 1956) byl americký obchodník a  generální ředitel společnosti [[International Business Machines|International Business Machines (IBM)]], která se zabývá výpočetní technikou. Dokázal během svého vedení udělat z této organizace jednu z nejbohatších a efektivně prodávajících firem. Byl označen jako nejbohatší a největší obchodník v 50. letech minulého století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dětství ==&lt;br /&gt;
Thomas J Watson se narodil do rodiny irských přistěhovalců, jako jediný syn. Vyrůstal spolu se svými čtyřmi sestrami na farmě v East Cambell, ve státě New York. Jeho otec vlastnil malou firmu na zpracování dřeva. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Milionar&amp;quot;&amp;gt;ALBERT, Poissant. ''Jak myslí milionáři''. Vyd. 1. Praha: Alternativa, 1985, s. 235-240.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V deseti letech začal navštěvovat akademie v Addison. Na toto studium navázal plynule ročním kurzem ve finančním sektoru, který dokončil v roce 1891. &amp;lt;ref name=&amp;quot;IBM&amp;quot;&amp;gt; Thomas J. Watson. IBM [online].[cit. 2015-11-29]. Dostupné z: https://www-03.ibm.com/ibm/history/exhibits/chairmen/chairmen_3.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Nechal se ihned zaměstnat jako obchodní manažer pro malou firmu, která prodávala šicí stroje. Jeho práce spočívala vpřemlouvání chudých farmářů, aby si zakoupili šicí stroje. Tuto práci vykonával velmi krátce. Po podání výpovědi byl dlouho nezaměstnaný. V této době se seznámil v C.B. Barronem, který ho zaměstnal v Building and Loan Association, kde bylo jeho cílem uzavírat obchody a prodávat akcie této firmy. V této době nastal pro Watsona profesionální růst. Stal se společníkem C. B. Barrona a otevřel si malé řeznictví v Buffalu, kde zaměstnával kvalifikované pracovníky. Měl v úmyslu otevřít celou síť řeznictví v okolí města Buffal. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt; Thomas J. Watson. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_J._Watson.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bohužel jeho společník zmizel spolu se všemi vydělanými penězi, což znamenalo krach firmy Building and Loan Association. Krátce poté byl donucen zavřít i své řeznictví. Propustil své zaměstnance a prodal všechno zařízení, kromě kontrolní pokladny. Tuto pokladnu došel osobně vrátit do společnosti [[National Cash Register]] (NCR) a při této příležitosti se zeptal na možnost, pracovat pro tuto společnost, jako obchodník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Milionar&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V prvopočátku byl odmítnut, ale Watson se nenechal zastrašit a po určitý čas se pravidelně objevoval ve společnosti NCR. Jeho houževnatost zaujala pracovníky NCR a nechali ho zaměstnat na zkušební dobu. Využil svých zkušeností z minulosti a během třech měsíců se stal nejúspěšnějším prodejcem kontrolních pokladen z celé firmy. Toto zapříčinilo, že se během třech měsíců v roce 1899 stal generálním manažerem prodeje. Jeho kariéra vzrůstala a během třech let se stal hlavním obchodím ředitelem. Jeho rychlý kariérní postup nebyl příjemný generálnímu řediteli Johnu H. Patteresonovi a tak byl Thomas Watson donucen ze společnosti NCR odejít. Při odchodu si slíbil, že vybuduje větší a lepší společnost, než je NCR.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Britanica&amp;quot;&amp;gt; Thomas J. Watson. ''Encyclopedia Britannica'' [online]. 2014 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Thomas-J-Watson-Sr.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== IBM ==&lt;br /&gt;
O Watsona projevila ihned zájem firma Computing-Tabulating-Recording Company (CTR), která se specifikovala na psací stroje. Zde se stal generálním ředitelem. Společnost CTR tvořilo několik odvětví. Watson se zaměřil na odvětví společnosti Tabulating Machine, která se snažila prosadit na trhu s [[psací stroj|psacími stroji]] a [[Počítač|počítači]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:IBM Yorktown.jpg|thumb|vlevo|IBM Yorktown]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zřídil výzkumnou laboratoř, která se zabývala vývojem těchto strojů. Po první světové válce se začal zabývat stroji na zpracování dat.  V roce 1924 se stal předsedou představenstva společnosti CTR a při této příležitosti změnil kompletně název celé firmy na International Bussines Machines (IBM). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během druhé světové války úzce spolupracovat s Německem, pro které společnost IMB vymyslela přístroj na sčítání lidu. Ale později se Watson od Německa distancoval a raději podpořil americkou armádu s počítači na zpracovaní dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Milionar&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po druhé světové válce rozšířil působnost IBM do 80 zemí, kde celkově bylo 888 středisek a 340 000 zaměstnanců.&lt;br /&gt;
V roce 1956 těsně před svou smrtí předal firmu svému synovi Thomasovi Watsonovi Jr., který pokračoval ve vedení stejně jako jeho otec. &amp;lt;ref name=&amp;quot;IBM&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[File:Thomas J. Watson, Sr. Gravesite.JPG|thumb|vpravo|hřbitov Sleepy Hollow v New Yorku]]&lt;br /&gt;
Thomas J. Watson měl spolu se svou manželkou Jeanette Kittredge dva syny a dvě dcery. Synové se aktivně podíleli na činnosti firmy IBM a dcery se staly velvyslankyněmi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Britanica&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas J. Watson zemřel dne 19.6.1956 a je pohřben na hřbitově Sleepy Hollow v New Yorku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Britanica&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ALBERT, Poissant. ''Jak myslí milionáři''. Vyd. 1. Praha: Alternativa, 1985, s. 235-240.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [https://www-03.ibm.com/ibm/history/exhibits/chairmen/chairmen_3.html Thomas J. Watson na IBM] &lt;br /&gt;
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_J._Watson  Thomas J. Watson na Wikipedii]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D Počítač] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hardware Hardware] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
IBM, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_Vincent_Atanasoff&amp;diff=32142</id>
		<title>John Vincent Atanasoff</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_Vincent_Atanasoff&amp;diff=32142"/>
		<updated>2016-02-13T11:08:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:ATANASOFF Pic^2 - Flickr - Eye Steel Film.jpg|thumb|John Vincent Atanasoff]]&lt;br /&gt;
'''John Vincent Atanasoff''' (4.10.1903 – 15.6.1995) byl americký fyzik a vynálezce. Proslavil ho především sestrojením prvního elektronického [[počítač|počítače]] [[Atanasoff–Berry computer|Atanasoff–Berry computer (ABC)]], který sestrojil v roce  1930 při studiích na univerzitě Iowa State College.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dětství ==&lt;br /&gt;
[[File:ATANASOFF Pic^6 - Flickr - Eye Steel Film.jpg|thumb|vlevo|John Vincent Atanasoff]]&lt;br /&gt;
John Vincent Atanasoff se narodil bulharským přistěhovalcům. Jeho otec byl strojní inženýr a matka učitelka matematiky. Už od raného dětství projevoval Atanasoff známky vysokého IQ. Jeho rodiče ho plně podporovaly ve vzdělání a tak dokázal za pouhé dva roky vystudovat střední školu v Mulberry High School.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Iowa&amp;quot;&amp;gt; John Vincent Atanasoff. ''Iowa State University'' [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://jva.cs.iastate.edu/jvabio.php.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následovalo studium na univerzitě ve Floridě, kde získal bakalářský titul z elektrotechniky. Studium završil na prestižní univerzitě  Iowa State College, kde vystudoval magisterský a posléze doktorský titul v o oboru matematika. .&amp;lt;ref name=&amp;quot;Iowa&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dokončení studia přijal místo profesorského asistenta na univerzitě Iowa State College. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt; John Vincent Atanasoff. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_Vincent_Atanasoff .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sestrojení počítače ==&lt;br /&gt;
[[File:ATANASOFF Pic^10 - Flickr - Eye Steel Film.jpg|thumb|John Vincent Atanasoff s elektronickým počítačem Atanasoff–Berry computer (ABC)]]&lt;br /&gt;
Během své dizertační práce používal Atanasoff, v té době nejlepší Monroe kalkurátor od firmy IBM. Ovšem tento stroj byl pomalý a tak se snažil sestrojit rychlejší, spolehlivější matematickou pomůcku.  Během svého působení  na univerzitě Iowa State College poznal studenta [[Clifford Berry|Clifforda Berryho]]. Díky dotacím od univerzity sestavil, spolu s Berrym, v roce 1939 elektronický počítač Atanasoff–Berry computer (ABC), který sloužil k řešení lineárních rovnic v oblasti fyziky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zivotopis&amp;quot;&amp;gt; John Atanasoff. ''John Atanasoff'' [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www.johnatanasoff.com/biography.php?sub=basic_facts.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní myšlenky, které byly použity v ABC, zahrnovaly binární matematiku a [[George Bool|booleovskou logikou]] se schopností řešit až 29 lineárních rovnic.  Tento stroj si bohužel univerzita nenechala patentovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Patentní spor ==&lt;br /&gt;
V letech 1954 – 1973 se vedl vleklý soudní spor o vyvrácení patentů elektronické výpočetní techniky, které si nechali patentovat [[John Mauchly|John Mauchly]] a [[J. P. Eckert|J. P. Eckert]]. John Vincent Atanasoff byl přizván, jako jeden z hlavních svědků. &lt;br /&gt;
[[File:Atanasoff-Berry Computer.jpg|thumb|vlevo|Atanasoff-Berry Computer]]&lt;br /&gt;
Atanasoff se totiž setkal s Mauchlym již v roce 1940, kdy mu poprvé pověděl o svém novém objevu  ABC. Toto setkání vyústilo v pravidelné Mauchlovy návštěvy na  Iowa State College, kde s Atanasoffem diskutovali o možnostech ABC, nezmínil se mu ovšem, že již pracuje na svém počítačovém projektu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;john&amp;quot;&amp;gt; The Atanasoff-Berry Computer (ABC). ''The Introduction of Electronic Computing'' [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www4.ncsu.edu/~belail/The_Introduction_of_Electronic_Computing/Atanasoff-Berry_Computer.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1954 vyhledal patentový právník IBM Johna Vincenta  Atanasoffa, aby provedl své svědectví  a zapříčinil zrušení Eckertova–Mauchlyho patentu na bubnové magnetické paměti. John Vincent Atanasoff při svých výpovědích představil i   hmatatelné důkazy a z toho vyplynulo, že tento profesor z univerzity v Iowě se svým asistentem sestrojili počítač o několik let dříve než Mauchly a Eckert. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pocitac&amp;quot;&amp;gt; John Vincent Atanasoff. ''The history of computers'' [online]. 2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://history-computer.com/index.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozsudkem Federálního soudu Spojených států z 19. října 1973 byly tedy patenty za elektronický počítač udělené Mauchymu a Eckertovi prohlášeny za neplatné s odůvodněním, že základní principy dávno před nimi využil a publikoval John Vincent   Atanasoff. .&amp;lt;ref name=&amp;quot;pocitac&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život==&lt;br /&gt;
[[File:John.atanasoff.jpeg|thumb|Pomník na počest Johna Vincenta Atanasoffa]]&lt;br /&gt;
John Vincent Atanasoff se poprvé oženil v roce 1926  se studentkou ekonomie Lurou Meeks, kterou potkal při studiích na univerzitě. Měl s ní tři děti – dceru Elsie a dvojčata Joanne a Johna. Z důvodu jeho pracovní vytíženosti se manželé v roce 1949 rozvedli. Ve stejném roce se znovu oženil s Alici Crosby se kterou žil až do své smrti. .&amp;lt;ref name=&amp;quot;Iowa&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svůj přínos pro vědu dostal několik státních vyznamenání a je po něm pojmenováno několik kulturních i vzdělávacích zařízení. &amp;lt;ref name=&amp;quot;john&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
John Vincent Atanasoff zemřel 15.6.1995 na mrtvici ve svém domově. Je pohřben na hřbitově v Mount Airy, ve státě Maryland. .&amp;lt;ref name=&amp;quot;zivotopis&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://jva.cs.iastate.edu/ John Vincent Atanasoff na Iowa State University] &lt;br /&gt;
* [https://en.wikipedia.org/wiki/John_Vincent_Atanasoff John Vincent Atanasoff na Wikipedii]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D Počítač] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Claude_Shannon Claude Shannon]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
John Vincent Atanasoff, Atanasoff–Berry Computer, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:John_Vincent_Atanasoff&amp;diff=30470</id>
		<title>Diskuse:John Vincent Atanasoff</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:John_Vincent_Atanasoff&amp;diff=30470"/>
		<updated>2016-01-27T15:50:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Děkujeme za pěkný článek, stačí už jen zapracovat na těchto věcech, aby byl hotový:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vymaž z článku tučný styl textu. Ponech ho jen u jména na začátku.&lt;br /&gt;
* Pozměň umístění obrázku úplně dole. Rozhazuje to formátování Odkazů. Případně ho smaž.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě nejasností se ozvi na redakce.wikisofia@gmail.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[Diskuse s uživatelem:Michal.Bily|diskuse]]) 27. 1. 2016, 14:57 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Článek jsem opravila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Katerina.Sterbova|Katerina.Sterbova]] ([[Diskuse s uživatelem:Michal.Bily|diskuse]]) 27. 1. 2016, 16:50 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_Vincent_Atanasoff&amp;diff=30468</id>
		<title>John Vincent Atanasoff</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_Vincent_Atanasoff&amp;diff=30468"/>
		<updated>2016-01-27T15:48:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Patentní spor */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:ATANASOFF Pic^2 - Flickr - Eye Steel Film.jpg|thumb|John Vincent Atanasoff]]&lt;br /&gt;
'''John Vincent Atanasoff''' (4.10.1903 – 15.6.1995) byl americký fyzik a vynálezce. Proslavil ho především vynález prvního elektronického [[počítač|počítače]] [[Atanasoff–Berry computer|Atanasoff–Berry computer (ABC)]], který vynalezl v roce  1930 při studiích na univerzitě Iowa State College.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dětství ==&lt;br /&gt;
[[File:ATANASOFF Pic^6 - Flickr - Eye Steel Film.jpg|thumb|vlevo|John Vincent Atanasoff]]&lt;br /&gt;
John Vincent Atanasoff se narodil bulharským přistěhovalcům. Jeho otec byl strojní inženýr a matka učitelka matematiky. Už od raného dětství projevoval Atanasoff známky vysokého IQ. Jeho rodiče ho plně podporovaly ve vzdělání a tak dokázal za pouhé dva roky vystudovat střední školu v Mulberry High School.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Iowa&amp;quot;&amp;gt; John Vincent Atanasoff. ''Iowa State University'' [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://jva.cs.iastate.edu/jvabio.php.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následovalo studium na univerzitě ve Floridě, kde získal bakalářský titul z elektrotechniky. Studium završil na prestižní univerzitě  Iowa State College, kde vystudoval magisterský a posléze doktorský titul v o oboru matematika. .&amp;lt;ref name=&amp;quot;Iowa&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dokončení studia přijal místo profesorského asistenta na univerzitě Iowa State College. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt; John Vincent Atanasoff. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_Vincent_Atanasoff .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vynález počítače ==&lt;br /&gt;
[[File:ATANASOFF Pic^10 - Flickr - Eye Steel Film.jpg|thumb|John Vincent Atanasoff s elektronickým počítačem Atanasoff–Berry computer (ABC)]]&lt;br /&gt;
Během své dizertační práce používal Atanasoff, v té době nejlepší Monroe kalkurátor od firmy IBM. Ovšem tento stroj byl pomalý a tak se snažil vynalézt rychlejší, spolehlivější matematickou pomůcku.  Během svého působení  na univerzitě Iowa State College poznal studenta [[Clifford Berry|Clifforda Berryho]]. Díky dotacím od univerzity sestavil, spolu s Berrym, v roce 1939 elektronický počítač Atanasoff–Berry computer (ABC), který sloužil k řešení lineárních rovnic v oblasti fyziky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zivotopis&amp;quot;&amp;gt; John Atanasoff. ''John Atanasoff'' [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www.johnatanasoff.com/biography.php?sub=basic_facts.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní myšlenky, které byly použity v ABC, zahrnovaly binární matematiku a [[George Bool|booleovskou logikou]] se schopností řešit až 29 lineárních rovnic.  Tento stroj si bohužel univerzita nenechala patentovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Patentní spor ==&lt;br /&gt;
V letech 1954 – 1973 se vedl vleklý soudní spor o vyvrácení patentů elektronické výpočetní techniky, které si nechali patentovat [[John Mauchly|John Mauchly]] a [[J. P. Eckert|J. P. Eckert]]. John Vincent Atanasoff byl přizván, jako jeden z hlavních svědků. &lt;br /&gt;
[[File:Atanasoff-Berry Computer.jpg|thumb|vlevo|Atanasoff-Berry Computer]]&lt;br /&gt;
Atanasoff se totiž setkal s Mauchlym již v roce 1940, kdy mu poprvé pověděl o svém novém objevu  ABC. Toto setkání vyústilo v pravidelné Mauchlovy návštěvy na  Iowa State College, kde s Atanasoffem diskutovali o možnostech ABC, nezmínil se mu ovšem, že již pracuje na svém počítačovém projektu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;john&amp;quot;&amp;gt; The Atanasoff-Berry Computer (ABC). ''The Introduction of Electronic Computing'' [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www4.ncsu.edu/~belail/The_Introduction_of_Electronic_Computing/Atanasoff-Berry_Computer.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1954 vyhledal patentový právník IBM Johna Vincenta  Atanasoffa, aby provedl své svědectví  a zapříčinil zrušení Eckertova–Mauchlyho patentu na bubnové magnetické paměti. John Vincent Atanasoff při svých výpovědích představil i   hmatatelné důkazy a z toho vyplynulo, že tento profesor z univerzity v Iowě se svým asistentem sestrojili počítač o několik let dříve než Mauchly a Eckert. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pocitac&amp;quot;&amp;gt; John Vincent Atanasoff. ''The history of computers'' [online]. 2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://history-computer.com/index.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozsudkem Federálního soudu Spojených států z 19. října 1973 byly tedy patenty za elektronický počítač udělené Mauchymu a Eckertovi prohlášeny za neplatné s odůvodněním, že základní principy dávno před nimi využil a publikoval John Vincent   Atanasoff. .&amp;lt;ref name=&amp;quot;pocitac&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život==&lt;br /&gt;
[[File:John.atanasoff.jpeg|thumb|Pomník na počest Johna Vincenta Atanasoffa]]&lt;br /&gt;
John Vincent Atanasoff se poprvé oženil v roce 1926  se studentkou ekonomie Lurou Meeks, kterou potkal při studiích na univerzitě. Měl s ní tři děti – dceru Elsie a dvojčata Joanne a Johna. Z důvodu jeho pracovní vytíženosti se manželé v roce 1949 rozvedli. Ve stejném roce se znovu oženil s Alici Crosby se kterou žil až do své smrti. .&amp;lt;ref name=&amp;quot;Iowa&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svůj přínos pro vědu dostal několik státních vyznamenání a je po něm pojmenováno několik kulturních i vzdělávacích zařízení. &amp;lt;ref name=&amp;quot;john&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
John Vincent Atanasoff zemřel 15.6.1995 na mrtvici ve svém domově. Je pohřben na hřbitově v Mount Airy, ve státě Maryland. .&amp;lt;ref name=&amp;quot;zivotopis&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://jva.cs.iastate.edu/ John Vincent Atanasoff na Iowa State University] &lt;br /&gt;
* [https://en.wikipedia.org/wiki/John_Vincent_Atanasoff John Vincent Atanasoff na Wikipedii]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D Počítač] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Claude_Shannon Claude Shannon]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
John Vincent Atanasoff, Atanasoff–Berry Computer, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_Vincent_Atanasoff&amp;diff=30467</id>
		<title>John Vincent Atanasoff</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_Vincent_Atanasoff&amp;diff=30467"/>
		<updated>2016-01-27T15:47:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Sterbova: /* Život */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:ATANASOFF Pic^2 - Flickr - Eye Steel Film.jpg|thumb|John Vincent Atanasoff]]&lt;br /&gt;
'''John Vincent Atanasoff''' (4.10.1903 – 15.6.1995) byl americký fyzik a vynálezce. Proslavil ho především vynález prvního elektronického [[počítač|počítače]] [[Atanasoff–Berry computer|Atanasoff–Berry computer (ABC)]], který vynalezl v roce  1930 při studiích na univerzitě Iowa State College.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dětství ==&lt;br /&gt;
[[File:ATANASOFF Pic^6 - Flickr - Eye Steel Film.jpg|thumb|vlevo|John Vincent Atanasoff]]&lt;br /&gt;
John Vincent Atanasoff se narodil bulharským přistěhovalcům. Jeho otec byl strojní inženýr a matka učitelka matematiky. Už od raného dětství projevoval Atanasoff známky vysokého IQ. Jeho rodiče ho plně podporovaly ve vzdělání a tak dokázal za pouhé dva roky vystudovat střední školu v Mulberry High School.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Iowa&amp;quot;&amp;gt; John Vincent Atanasoff. ''Iowa State University'' [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://jva.cs.iastate.edu/jvabio.php.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následovalo studium na univerzitě ve Floridě, kde získal bakalářský titul z elektrotechniky. Studium završil na prestižní univerzitě  Iowa State College, kde vystudoval magisterský a posléze doktorský titul v o oboru matematika. .&amp;lt;ref name=&amp;quot;Iowa&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dokončení studia přijal místo profesorského asistenta na univerzitě Iowa State College. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Wikipedia&amp;quot;&amp;gt; John Vincent Atanasoff. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_Vincent_Atanasoff .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vynález počítače ==&lt;br /&gt;
[[File:ATANASOFF Pic^10 - Flickr - Eye Steel Film.jpg|thumb|John Vincent Atanasoff s elektronickým počítačem Atanasoff–Berry computer (ABC)]]&lt;br /&gt;
Během své dizertační práce používal Atanasoff, v té době nejlepší Monroe kalkurátor od firmy IBM. Ovšem tento stroj byl pomalý a tak se snažil vynalézt rychlejší, spolehlivější matematickou pomůcku.  Během svého působení  na univerzitě Iowa State College poznal studenta [[Clifford Berry|Clifforda Berryho]]. Díky dotacím od univerzity sestavil, spolu s Berrym, v roce 1939 elektronický počítač Atanasoff–Berry computer (ABC), který sloužil k řešení lineárních rovnic v oblasti fyziky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zivotopis&amp;quot;&amp;gt; John Atanasoff. ''John Atanasoff'' [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www.johnatanasoff.com/biography.php?sub=basic_facts.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní myšlenky, které byly použity v ABC, zahrnovaly binární matematiku a [[George Bool|booleovskou logikou]] se schopností řešit až 29 lineárních rovnic.  Tento stroj si bohužel univerzita nenechala patentovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Patentní spor ==&lt;br /&gt;
V letech 1954 – 1973 se vedl vleklý soudní spor o vyvrácení patentů elektronické výpočetní techniky, které si nechali patentovat [[John Mauchly|John Mauchly]] a [[J. P. Eckert|J. P. Eckert]]. John Vincent Atanasoff byl přizván, jako jeden z hlavních svědků. &lt;br /&gt;
[[File:Atanasoff-Berry Computer.jpg|thumb|Atanasoff-Berry Computer]]&lt;br /&gt;
Atanasoff se totiž setkal s Mauchlym již v roce 1940, kdy mu poprvé pověděl o svém novém objevu  ABC. Toto setkání vyústilo v pravidelné Mauchlovy návštěvy na  Iowa State College, kde s Atanasoffem diskutovali o možnostech ABC, nezmínil se mu ovšem, že již pracuje na svém počítačovém projektu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;john&amp;quot;&amp;gt; The Atanasoff-Berry Computer (ABC). ''The Introduction of Electronic Computing'' [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://www4.ncsu.edu/~belail/The_Introduction_of_Electronic_Computing/Atanasoff-Berry_Computer.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1954 vyhledal patentový právník IBM Johna Vincenta  Atanasoffa, aby provedl své svědectví  a zapříčinil zrušení Eckertova–Mauchlyho patentu na bubnové magnetické paměti. John Vincent Atanasoff při svých výpovědích představil i   hmatatelné důkazy a z toho vyplynulo, že tento profesor z univerzity v Iowě se svým asistentem sestrojili počítač o několik let dříve než Mauchly a Eckert. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pocitac&amp;quot;&amp;gt; John Vincent Atanasoff. ''The history of computers'' [online]. 2015 [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://history-computer.com/index.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozsudkem Federálního soudu Spojených států z 19. října 1973 byly tedy patenty za elektronický počítač udělené Mauchymu a Eckertovi prohlášeny za neplatné s odůvodněním, že základní principy dávno před nimi využil a publikoval John Vincent   Atanasoff. .&amp;lt;ref name=&amp;quot;pocitac&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život==&lt;br /&gt;
[[File:John.atanasoff.jpeg|thumb|Pomník na počest Johna Vincenta Atanasoffa]]&lt;br /&gt;
John Vincent Atanasoff se poprvé oženil v roce 1926  se studentkou ekonomie Lurou Meeks, kterou potkal při studiích na univerzitě. Měl s ní tři děti – dceru Elsie a dvojčata Joanne a Johna. Z důvodu jeho pracovní vytíženosti se manželé v roce 1949 rozvedli. Ve stejném roce se znovu oženil s Alici Crosby se kterou žil až do své smrti. .&amp;lt;ref name=&amp;quot;Iowa&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svůj přínos pro vědu dostal několik státních vyznamenání a je po něm pojmenováno několik kulturních i vzdělávacích zařízení. &amp;lt;ref name=&amp;quot;john&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
John Vincent Atanasoff zemřel 15.6.1995 na mrtvici ve svém domově. Je pohřben na hřbitově v Mount Airy, ve státě Maryland. .&amp;lt;ref name=&amp;quot;zivotopis&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://jva.cs.iastate.edu/ John Vincent Atanasoff na Iowa State University] &lt;br /&gt;
* [https://en.wikipedia.org/wiki/John_Vincent_Atanasoff John Vincent Atanasoff na Wikipedii]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D Počítač] &lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Claude_Shannon Claude Shannon]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
John Vincent Atanasoff, Atanasoff–Berry Computer, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Sterbova</name></author>
		
	</entry>
</feed>