<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Klara.Adamcova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Klara.Adamcova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Klara.Adamcova"/>
	<updated>2026-04-24T07:19:05Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_i2010&amp;diff=34880</id>
		<title>Iniciativa i2010</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_i2010&amp;diff=34880"/>
		<updated>2016-05-31T18:42:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
V roce 2005 Evropská rada konstatovala, že došlo spíše k opačnému efektu, než ten, který si předsevzali v předchozích programech, a sice překonat svoji konkurenci, zejména pak USA a nově i Japonsko. Proto téhož roku vznikla nová iniciativa '''i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost''', která měla nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cíle této iniciativy byly již skromnější:&lt;br /&gt;
* podpora růstu zaměstnanosti a vznik lepších pracovních míst,&lt;br /&gt;
* dokončení budování jednotného informačního prostoru, &lt;br /&gt;
* nadále trvající tvorba informační společnosti pro občany EU,&lt;br /&gt;
* podpora a usnadnění využívání evropského kulturního a vědeckého obsahu online, &lt;br /&gt;
* zpřístupnění evropského vědeckého a kulturního dědictví na Internetu prostřednictvím vícejazyčného prostředí, za &lt;br /&gt;
* předpokladu dodržování autorských práv a podle nejnovějších obchodních modelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A díky tomu všemu se Evropa měla stát lákavějším cílem pro investice a inovace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem této iniciativy bylo dosáhnutí snazšího využívání evropských online zdrojů. ''„Digitálními knihovnami se rozumí organizované sbírky digitálního obsahu zpřístupněné veřejnosti. Mohou obsahovat digitalizovaný materiál, například digitální kopie knih a jiných &amp;quot;fyzických&amp;quot; materiálů z knihoven a archivů. Rovněž mohou být založeny na informacích, které již byly v digitálním formátu vytvořeny. To je ve stále větší míře případ vědeckých informací, kdy jsou v digitálních úložištích uloženy digitální publikace a obrovská množství informací. Tato iniciativa pokrývá obě strany – digitalizovaný i původní digitální materiál.“''&amp;lt;ref&amp;gt;i2010: Digitální knihovny. ''Knihovna plus'' [online]. 2005, č. 2 [cit. 2016-05-21]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus51/digitalni_knihovnyEU.htm&amp;gt;. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt; Financování iniciativy pocházelo z programů MODINIS, eTEN, eContent Plus a ze 6. rámcového programu a po jejich ukončení ze 7. rámcového programu a z programu na podporu konkurenceschopnosti CIP.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři hlavní priority této iniciativy:&lt;br /&gt;
* '''jednotný informační prostor'''&lt;br /&gt;
* '''inovace a investice'''&lt;br /&gt;
* '''informační společnost'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„V roce 2005 se rozhodlo o vytvoření virtuální evropské knihovny. Cílem této knihovny mělo být zpřístupnění evropských kulturních a vědeckých záznamů všem občanům EU. Evropská komise přispěla k tomuto plánu prostřednictvím své hlavní iniciativy i2010 týkající se digitálních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 2006 byla na základě požadavků '''komise i2010: Digitální knihovny''' vytvořena '''Skupina odborníků na vysoké úrovni (High Level Expert Group on Digital Libraries)''', kterou tvořili zástupci zemí EU, konkrétně zástupci kulturních institucí, nositelé autorských práv, odborníci z pole informačních technologií a akademických obcí. Společně tito zástupci tvořili ''„koncenzus v otázkách týkajících se organizačních, právních a technických záležitostí digitalizace a online zpřístupnění evropského kulturního dědictví“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;, tedy jinými slovy zajišťovali koordinaci mezi vnitrostátními veřejnými orgány v oblastech souvisejících s iniciativou i2010. Skupina fungovala jako poradní orgán  v oblasti evropské informační politiky a digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; V roce 2010 k ukončení své činnosti vydala Skupina odborníků na vysoké úrovni závěrečnou zprávu ''Digitální knihovny: problémy a doporučení pro budoucnost'', kde byly shrnuty všechny dosažené výsledky této Skupiny a problémy, které by bylo dobré do budoucna řešit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za své pracovní období se Skupině podařilo dosáhnout těchto '''výsledků''':&lt;br /&gt;
* vytvořit doporučení pro osiřelá díla a uvést myšlenku tvorby databáze osiřelých děl&lt;br /&gt;
* ''„vyvinout model pro digitalizaci a online zpřístupnění děl již nepřístupných na trhu“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* prosazení výjimky při zhotovování kopie pro účely ochrany dokumentu &lt;br /&gt;
* začlenění web-harvestingu a povinného výtisku ''„pro elektronické dokumenty do politiky členských států“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V činnosti dohlížení na vývoj a potřeby portálu Europeana nadále pokračovala tříčlenná '''Reflexní skupina pro online zpřístupnění evropského kulturního dědictví (Comité des Sages on bringing our cultural heritage online)''', jejímž cílem bylo mimo jiné zvýšit vliv digitalizace dokumentů na evropskou ekonomii a společnost. Jejím vstupním dokumentem byla zpráva ''The New Renaissance'', která krom jiného obsahovala sdělení, že je ''„potřeba hledat řešení, díky němuž by uchování a ochrana kulturního dědictví […] probíhala bez výběru.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Vzhledem k ekonomice členských států ale tento záměr není zcela uskutečnitelný, nelze digitalizovat vše bez předchozího výběru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] byl dalším významným programem program eContentplus, který přímo navazoval na program '''eContent''' (spadající do [[Iniciativa eEurope|iniciativy eEurope]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Program eContentplus již patří do iniciativy i2010. Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;big&amp;gt;'''MICHAEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt MICHAEL byl základním stavebním prvkem aktivit, které předcházely vzniku portálu Europeana a jejichž výstupem byla právě Europeana. Tento projekt vznikl v roce 2004 a později na něj navázal projekt MICHAEL Plus, do kterého se zapojila i Česká republika. Společným úkolem těchto dvou projektů bylo shromažďování informací o digitálních sbírkách kulturního dědictví. Pro tento účel byla vytvořena databáze, ve které se ze seznamu sbírek dalo přejít pomocí hypertextového odkazu přímo na stránky určité instituce, která tyto sbírky uchovávala. Projekt MICHAEL Plus byl uzavřen v roce 2008, avšak sdružení '''Michael Culture Association''' nadále existuje a je jedním z partnerů portálu Europeana, který se podílí na jejích aktivitách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;big&amp;gt;'''Europeana'''&amp;lt;/big&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Europeana logo black.svg|Europeana logo black|400px|vpravo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Impulsem ke zvýšení aktivity Evropské komise ve věci digitalizace a online zpřístupnění evropského kulturního dědictví a poměrně rychlému spádu událostí bylo oznámení společnosti Google o spolupráci s evropskými univerzitními knihovnami  a tudíž obava ze zahlcení anglosaským obsahem a vidina přesunu některých částí kulturního dědictví do soukromého sektoru, což by znevýhodnilo ekonomické přínosy evropských programů zaměřených v digitalizaci podobným směrem.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Europeana vznikl v roce 2007 a trval dva roky. Jeho hlavním cílem bylo vytvoření portálu Europeana, který by sloužil jako centrální přístupový bod ke kulturnímu dědictví uloženému v evropských paměťových institucích. Samotný portál byl spuštěn v roce 2008.  Byl financován z programu eContentplus a vycházel z výsledků předchozích projektů (např. TEL – The European Library) a ze spolupráce knihoven. ''„Projekt řídila '''Národní knihovna Nizozemska''' a dohlížela na něj '''Nadace Evropské digitální knihovny (European Digital Library Foundation)'''.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními zdroji digitalizovaného materiálu byly zpočátku fondy předchozích programů (TEL) a některých paměťových institucí. ''„[…] Evropské orgány ve snaze rychle rozšiřovat obsah portálu vyzývaly členské státy k rozsáhlejší digitalizaci fondů […].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Je zde tedy evidentní snaha o kvantitu. A skutečně množství digitalizovaných objektů zpočátku rapidně vzrůstal. Při spuštění portálu v roce 2008 se zde nacházely dva miliony digitálních objektů, v polovině roku 2010 to bylo již šest milionů, v polovině roku 2012 byl umožněn přístup k více než 23 milionům objektů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; V současnosti Europeana zpřístupňuje více než 53 milionů digitálních objektů, (obrazy, mapy, audio a video záznamy, knihy a další artefakty) pocházejících z celé Evropy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Europeana měla shromažďovat a následně zpřístupňovat kulturní dědictví ze sbírek evropských knihoven, archivů, muzeí a audiovizuálních sbírek. Proto byla zpočátku představována jako Europeana – evropská digitální knihovna, muzeum a archiv. I zde byl kladen důraz na vícejazyčný přístup – základní verze byla dostupná v němčině, angličtině a francouzštině a postupně byly přidávány další jazyky členských zemí. Europeana je výsledkem dlouholetých snah  a spolupráce evropských států v oblasti shromáždění a zpřístupnění kulturního dědictví a sbírek všech paměťových institucí jako celku a to za účelem dosažení snadného přístupu a jejich plného využití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* i2010: Digitální knihovny. ''Knihovna plus'' [online]. 2005, č. 2 [cit. 2016-05-21]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus51/digitalni_knihovnyEU.htm&amp;gt;. ISSN 1801-5948.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy]]&lt;br /&gt;
* [[Iniciativa eEurope]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://europeana.eu/portal/ Europeana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
kulturní zdroje, digitalizace, Europeana, digitální knihovna, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34850</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34850"/>
		<updated>2016-05-31T12:52:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt ''Informační společnost pro všechny''. Zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři hlavní cíle iniciativy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''„přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. ''Lundských zásad'' ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal '''Lundský akční plán''', jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena '''skupina národních zástupců''' (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&amp;lt;/ref&amp;gt; Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt '''MINERVA''' – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt '''MINERVA Plus''', který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt '''MINERVA eC''' (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Úkoly tohoto projektu je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,&lt;br /&gt;
* zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů, &lt;br /&gt;
* podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,&lt;br /&gt;
* dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. '''Parmská charta''', která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;big&amp;gt;'''eContent'''&amp;lt;/big&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Tento program pracoval na třech akčních liniích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání&lt;br /&gt;
# linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu &lt;br /&gt;
# linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA eC.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;big&amp;gt;'''ENRICH'''&amp;lt;/big&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvouletý mezinárodní projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home) vznikl v roce 2007 ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. Byl financován z programu eContentplus a pracoval na platformě [[Manuscriptorium|Manuscriptoria]]. Smyslem tohoto projektu bylo poskytnout jednotný přístup k neuceleným digitálním sbírkám historických dokumentů, které vlastní evropské kulturní instituce a vytvořit tak sdílené virtuální prostředí, které by sloužilo vědeckým výzkumům. Zacíleno bylo na výzkum rukopisů a prvotisků, ale i dalších vzácných historických tisků a dokumentů. V rámci tohoto projektu vzniklo konsorcium, které bylo sestaveno z 18 členů z 11 zemí. Projekt ENRICH byl „historicky prvním projektem programu eContentplus s českým koordinátorem, kterým je Národní knihovna České republiky společně s dalšími dvěma partnery a to AIP Beroun s r.o. a Cross Czech, a.s.&amp;lt;ref&amp;gt;ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt DigiCult&amp;lt;/big&amp;gt;'''==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt '''The European library (TEL)'''. ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt byl spuštěn v roce 2001 jako součást 5. rámcového programu. ''„Projektu se účastnilo 9 národních knihoven, které ve spolupráci s Konferencí evropských národních knihovníků (Conference of European National Librarians- CENL) usilovaly o vytvoření celoevropské digitální knihovny. Projekt měl podpořit spolupráci národních knihoven v Evropě při manipulaci s digitálními sbírkami. Cílem bylo vytvořit bezplatnou digitální knihovnu, která by se stala klíčovým systémem pro přístup k hlavním sbírkám evropských národních knihoven. Projekt TEL měl vytvořit základní postupy při vytváření digitálních knihoven. Zároveň měly být vyvinuty technické základy pro celoevropskou digitální knihovnu s distribuovanými digitálními sbírkami národních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Účelem této knihovny tedy bylo zprostředkování jednotného přístupu k digitálním, ale i tradičním dokumentům a to jak místním, tak vzdáleným uživatelům. ''„Projekt vycházel z faktu, že jsou to právě národní knihovny, jež jsou ve svých zemích přednostně podporovány jako nejvýznamnější zdroje intelektuálního výstupu (tradičního i digitálního), a proto se zaměřil na jejich integraci. V roce 2005 byla na základě úspěšného projektu vytvořena fungující služba Evropská knihovna […].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Uživatelé měli k dispozici komplexní výsledky vyhledávání a možnost nechat si je zaslat. Co se týče vyhledávání, byl kladen důraz na možnost vícehlediskového vyhledávání. V současnosti Evropská knihovna obsahuje digitální sbírky ze 48 evropských národních knihoven a ve 35 jazycích. Její obsah tvoří například mapy, knihy, audiovizuální dokumenty a bibliografické zdroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL-ME-MOR'''&amp;lt;/big&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt TEL-ME-MOR byl jedním z projektů, které rozvíjely předchozí projekt TEL. Navázal na něj v roce 2005 a byl jeho rozšířenou verzí (The European Library – Modular Extensions For Mediating Online Resources). Trval dva roky a jeho financování bylo zajištěno 6. rámcovým programem. ''„Hlavním cílem projektu byla podpora 10 národních knihoven nových členských států EU. Jednou z nově zapojených knihoven se stala i Národní knihovna České republiky. Konference evropských národních knihovníků iniciovala jejich plnohodnotné připojení k Evropské knihovně. Do té doby byly knihovny nových členských států pouze partnery projektu.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Evropská knihovna měla zpřístupňovat evropskou sbírku velmi kvalitních informačních zdrojů ze všech vědních oblastí a to prostřednictvím online přístupu. Tento přístup měl být samozřejmě dostupný ve všech jazycích nových členských států. ''„TEL-ME-MOR se zaměřoval na kulturní, vzdělávací, průmyslový a veřejný sektor. Jeho cílem bylo vést ke spolupráci subjekty z různých oblastí.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt EDL'''&amp;lt;/big&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navazoval na projekty TEL a TEL-ME-MOR byl projekt EDL, který vedla Německá národní knihovna. ''„Projekt Evropská digitální knihovna (European Digital Library) byl přijat Evropskou komisí v roce 2006. Byl částečně financován programem eContentplus […]. […] Hlavním cílem projektu bylo připojení zbývajících devíti národních knihoven Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) do Evropské knihovny. Jednalo se o národní knihovny Belgie, Řecka, Islandu, Irska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Norska, Španělska a Švédska. Díky tomuto projektu se staly všechny země Evropské unie členy Evropské knihovny, ke které připojily své digitální sbírky a bibliografické katalogy.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt TELplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt pokračoval ve vývoji Evropské knihovny a měl za cíl především posílit, vylepšit a rozšířit její služby. Byl koordinován Národní knihovnou Estonska. Jeho úkolem bylo zpracování pomocí metody [[OCR]] více než 20 milionů významných dokumentů, které již byly převedeny od obrazového formátu a jejich následné zpřístupnění prostřednictvím OAI-PMH.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;big&amp;gt;'''FUMAGABA'''&amp;lt;/big&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navázal na projekt TEL (The European Library) byl projekt FUMAGABA. Jeho cílem bylo začlenit sbírky z bývalé Jugoslávské republiky do Evropské knihovny. Jednalo se o sbírky z Ukrajiny, Moldávie, Makedonie, Arménie, Gruzie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Ázerbájdžánu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
* ČESKÁ REPUBLIKA. ''Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.'' Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.viks.sk/digitus/CharterParma.htm Parmská charta]&lt;br /&gt;
[http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ Evropská knihovna - TEL ]&lt;br /&gt;
[http://europa.eu/publications/libraries-archives/index_cs.htm%20 Knihovny a archivy EU]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34847</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34847"/>
		<updated>2016-05-31T12:46:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví je v Evropě budována již od poloviny 90. let. ''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''Bibliotheca Universalis''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_i2010&amp;diff=34245</id>
		<title>Iniciativa i2010</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_i2010&amp;diff=34245"/>
		<updated>2016-05-23T13:46:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
V roce 2005 Evropská rada konstatovala, že došlo spíše k opačnému efektu, než ten, který si předsevzali v předchozích programech, a sice překonat svoji konkurenci, zejména pak USA a nově i Japonsko. Proto téhož roku vznikla nová iniciativa '''i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost''', která měla nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cíle této iniciativy byly již skromnější:&lt;br /&gt;
* podpora růstu zaměstnanosti a vznik lepších pracovních míst,&lt;br /&gt;
* dokončení budování jednotného informačního prostoru, &lt;br /&gt;
* nadále trvající tvorba informační společnosti pro občany EU,&lt;br /&gt;
* podpora a usnadnění využívání evropského kulturního a vědeckého obsahu online, &lt;br /&gt;
* zpřístupnění evropského vědeckého a kulturního dědictví na Internetu prostřednictvím vícejazyčného prostředí, za &lt;br /&gt;
* předpokladu dodržování autorských práv a podle nejnovějších obchodních modelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A díky tomu všemu se Evropa měla stát lákavějším cílem pro investice a inovace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem této iniciativy bylo dosáhnutí snazšího využívání evropských online zdrojů. ''„Digitálními knihovnami se rozumí organizované sbírky digitálního obsahu zpřístupněné veřejnosti. Mohou obsahovat digitalizovaný materiál, například digitální kopie knih a jiných &amp;quot;fyzických&amp;quot; materiálů z knihoven a archivů. Rovněž mohou být založeny na informacích, které již byly v digitálním formátu vytvořeny. To je ve stále větší míře případ vědeckých informací, kdy jsou v digitálních úložištích uloženy digitální publikace a obrovská množství informací. Tato iniciativa pokrývá obě strany – digitalizovaný i původní digitální materiál.“''&amp;lt;ref&amp;gt;i2010: Digitální knihovny. ''Knihovna plus'' [online]. 2005, č. 2 [cit. 2016-05-21]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus51/digitalni_knihovnyEU.htm&amp;gt;. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt; Financování iniciativy pocházelo z programů MODINIS, eTEN, eContent Plus a ze 6. rámcového programu a po jejich ukončení ze 7. rámcového programu a z programu na podporu konkurenceschopnosti CIP.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři hlavní priority této iniciativy:&lt;br /&gt;
* '''jednotný informační prostor'''&lt;br /&gt;
* '''inovace a investice'''&lt;br /&gt;
* '''informační společnost'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„V roce 2005 se rozhodlo o vytvoření virtuální evropské knihovny. Cílem této knihovny mělo být zpřístupnění evropských kulturních a vědeckých záznamů všem občanům EU. Evropská komise přispěla k tomuto plánu prostřednictvím své hlavní iniciativy i2010 týkající se digitálních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 2006 byla na základě požadavků '''komise i2010: Digitální knihovny''' vytvořena '''Skupina odborníků na vysoké úrovni (High Level Expert Group on Digital Libraries)''', kterou tvořili zástupci zemí EU, konkrétně zástupci kulturních institucí, nositelé autorských práv, odborníci z pole informačních technologií a akademických obcí. Společně tito zástupci tvořili ''„koncenzus v otázkách týkajících se organizačních, právních a technických záležitostí digitalizace a online zpřístupnění evropského kulturního dědictví“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;, tedy jinými slovy zajišťovali koordinaci mezi vnitrostátními veřejnými orgány v oblastech souvisejících s iniciativou i2010. Skupina fungovala jako poradní orgán  v oblasti evropské informační politiky a digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; V roce 2010 k ukončení své činnosti vydala Skupina odborníků na vysoké úrovni závěrečnou zprávu ''Digitální knihovny: problémy a doporučení pro budoucnost'', kde byly shrnuty všechny dosažené výsledky této Skupiny a problémy, které by bylo dobré do budoucna řešit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za své pracovní období se Skupině podařilo dosáhnout těchto '''výsledků''':&lt;br /&gt;
* vytvořit doporučení pro osiřelá díla a uvést myšlenku tvorby databáze osiřelých děl&lt;br /&gt;
* ''„vyvinout model pro digitalizaci a online zpřístupnění děl již nepřístupných na trhu“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* prosazení výjimky při zhotovování kopie pro účely ochrany dokumentu &lt;br /&gt;
* začlenění web-harvestingu a povinného výtisku ''„pro elektronické dokumenty do politiky členských států“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V činnosti dohlížení na vývoj a potřeby portálu Europeana nadále pokračovala tříčlenná '''Reflexní skupina pro online zpřístupnění evropského kulturního dědictví (Comité des Sages on bringing our cultural heritage online)''', jejímž cílem bylo mimo jiné zvýšit vliv digitalizace dokumentů na evropskou ekonomii a společnost. Jejím vstupním dokumentem byla zpráva ''The New Renaissance'', která krom jiného obsahovala sdělení, že je ''„potřeba hledat řešení, díky němuž by uchování a ochrana kulturního dědictví […] probíhala bez výběru.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Vzhledem k ekonomice členských států ale tento záměr není zcela uskutečnitelný, nelze digitalizovat vše bez předchozího výběru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] byl dalším významným programem program eContentplus, který přímo navazoval na program '''eContent''' (spadající do [[Iniciativa eEurope|iniciativy eEurope]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Program eContentplus již patří do iniciativy i2010. Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''MICHAEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt MICHAEL byl základním stavebním prvkem aktivit, které předcházely vzniku portálu Europeana a jejichž výstupem byla právě Europeana. Tento projekt vznikl v roce 2004 a později na něj navázal projekt MICHAEL Plus, do kterého se zapojila i Česká republika. Společným úkolem těchto dvou projektů bylo shromažďování informací o digitálních sbírkách kulturního dědictví. Pro tento účel byla vytvořena databáze, ve které se ze seznamu sbírek dalo přejít pomocí hypertextového odkazu přímo na stránky určité instituce, která tyto sbírky uchovávala. Projekt MICHAEL Plus byl uzavřen v roce 2008, avšak sdružení '''Michael Culture Association''' nadále existuje a je jedním z partnerů portálu Europeana, který se podílí na jejích aktivitách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Europeana'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Europeana logo black.svg|Europeana logo black]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Impulsem ke zvýšení aktivity Evropské komise ve věci digitalizace a online zpřístupnění evropského kulturního dědictví a poměrně rychlému spádu událostí bylo oznámení společnosti Google o spolupráci s evropskými univerzitními knihovnami  a tudíž obava ze zahlcení anglosaským obsahem a vidina přesunu některých částí kulturního dědictví do soukromého sektoru, což by znevýhodnilo ekonomické přínosy evropských programů zaměřených v digitalizaci podobným směrem.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Europeana vznikl v roce 2007 a trval dva roky. Jeho hlavním cílem bylo vytvoření portálu Europeana, který by sloužil jako centrální přístupový bod ke kulturnímu dědictví uloženému v evropských paměťových institucích. Samotný portál byl spuštěn v roce 2008.  Byl financován z programu eContentplus a vycházel z výsledků předchozích projektů (např. TEL – The European Library) a ze spolupráce knihoven. ''„Projekt řídila '''Národní knihovna Nizozemska''' a dohlížela na něj '''Nadace Evropské digitální knihovny (European Digital Library Foundation)'''.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními zdroji digitalizovaného materiálu byly zpočátku fondy předchozích programů (TEL) a některých paměťových institucí. ''„[…] Evropské orgány ve snaze rychle rozšiřovat obsah portálu vyzývaly členské státy k rozsáhlejší digitalizaci fondů […].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Je zde tedy evidentní snaha o kvantitu. A skutečně množství digitalizovaných objektů zpočátku rapidně vzrůstal. Při spuštění portálu v roce 2008 se zde nacházely dva miliony digitálních objektů, v polovině roku 2010 to bylo již šest milionů, v polovině roku 2012 byl umožněn přístup k více než 23 milionům objektů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; V současnosti Europeana zpřístupňuje více než 53 milionů digitálních objektů, (obrazy, mapy, audio a video záznamy, knihy a další artefakty) pocházejících z celé Evropy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Europeana měla shromažďovat a následně zpřístupňovat kulturní dědictví ze sbírek evropských knihoven, archivů, muzeí a audiovizuálních sbírek. Proto byla zpočátku představována jako Europeana – evropská digitální knihovna, muzeum a archiv. I zde byl kladen důraz na vícejazyčný přístup – základní verze byla dostupná v němčině, angličtině a francouzštině a postupně byly přidávány další jazyky členských zemí. Europeana je výsledkem dlouholetých snah  a spolupráce evropských států v oblasti shromáždění a zpřístupnění kulturního dědictví a sbírek všech paměťových institucí jako celku a to za účelem dosažení snadného přístupu a jejich plného využití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* i2010: Digitální knihovny. ''Knihovna plus'' [online]. 2005, č. 2 [cit. 2016-05-21]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus51/digitalni_knihovnyEU.htm&amp;gt;. ISSN 1801-5948.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy]]&lt;br /&gt;
* [[Iniciativa eEurope]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://europeana.eu/portal/ Europeana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
kulturní zdroje, digitalizace, Europeana, digitální knihovna, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34244</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34244"/>
		<updated>2016-05-23T13:42:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví je v Evropě budována již od poloviny 90. let. ''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''Bibliotheca Universalis''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová [[iniciativa i2010]], která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
* [[Vývoj informační politiky USA a EU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
digitalizace, kulturní dědictví, informační společnost, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_i2010&amp;diff=34243</id>
		<title>Iniciativa i2010</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_i2010&amp;diff=34243"/>
		<updated>2016-05-23T13:38:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
V roce 2005 Evropská rada konstatovala, že došlo spíše k opačnému efektu, než ten, který si předsevzali v předchozích programech, a sice překonat svoji konkurenci, zejména pak USA a nově i Japonsko. Proto téhož roku vznikla nová iniciativa '''i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost''', která měla nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cíle této iniciativy byly již skromnější:&lt;br /&gt;
* podpora růstu zaměstnanosti a vznik lepších pracovních míst,&lt;br /&gt;
* dokončení budování jednotného informačního prostoru, &lt;br /&gt;
* nadále trvající tvorba informační společnosti pro občany EU,&lt;br /&gt;
* podpora a usnadnění využívání evropského kulturního a vědeckého obsahu online, &lt;br /&gt;
* zpřístupnění evropského vědeckého a kulturního dědictví na Internetu prostřednictvím vícejazyčného prostředí, za &lt;br /&gt;
* předpokladu dodržování autorských práv a podle nejnovějších obchodních modelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A díky tomu všemu se Evropa měla stát lákavějším cílem pro investice a inovace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem této iniciativy bylo dosáhnutí snazšího využívání evropských online zdrojů. ''„Digitálními knihovnami se rozumí organizované sbírky digitálního obsahu zpřístupněné veřejnosti. Mohou obsahovat digitalizovaný materiál, například digitální kopie knih a jiných &amp;quot;fyzických&amp;quot; materiálů z knihoven a archivů. Rovněž mohou být založeny na informacích, které již byly v digitálním formátu vytvořeny. To je ve stále větší míře případ vědeckých informací, kdy jsou v digitálních úložištích uloženy digitální publikace a obrovská množství informací. Tato iniciativa pokrývá obě strany – digitalizovaný i původní digitální materiál.“''&amp;lt;ref&amp;gt;i2010: Digitální knihovny. ''Knihovna plus'' [online]. 2005, č. 2 [cit. 2016-05-21]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus51/digitalni_knihovnyEU.htm&amp;gt;. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt; Financování iniciativy pocházelo z programů MODINIS, eTEN, eContent Plus a ze 6. rámcového programu a po jejich ukončení ze 7. rámcového programu a z programu na podporu konkurenceschopnosti CIP.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři hlavní priority této iniciativy:&lt;br /&gt;
* '''jednotný informační prostor'''&lt;br /&gt;
* '''inovace a investice'''&lt;br /&gt;
* '''informační společnost'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„V roce 2005 se rozhodlo o vytvoření virtuální evropské knihovny. Cílem této knihovny mělo být zpřístupnění evropských kulturních a vědeckých záznamů všem občanům EU. Evropská komise přispěla k tomuto plánu prostřednictvím své hlavní iniciativy i2010 týkající se digitálních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 2006 byla na základě požadavků '''komise i2010: Digitální knihovny''' vytvořena '''Skupina odborníků na vysoké úrovni (High Level Expert Group on Digital Libraries)''', kterou tvořili zástupci zemí EU, konkrétně zástupci kulturních institucí, nositelé autorských práv, odborníci z pole informačních technologií a akademických obcí. Společně tito zástupci tvořili ''„koncenzus v otázkách týkajících se organizačních, právních a technických záležitostí digitalizace a online zpřístupnění evropského kulturního dědictví“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;, tedy jinými slovy zajišťovali koordinaci mezi vnitrostátními veřejnými orgány v oblastech souvisejících s iniciativou i2010. Skupina fungovala jako poradní orgán  v oblasti evropské informační politiky a digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; V roce 2010 k ukončení své činnosti vydala Skupina odborníků na vysoké úrovni závěrečnou zprávu ''Digitální knihovny: problémy a doporučení pro budoucnost'', kde byly shrnuty všechny dosažené výsledky této Skupiny a problémy, které by bylo dobré do budoucna řešit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za své pracovní období se Skupině podařilo dosáhnout těchto '''výsledků''':&lt;br /&gt;
* vytvořit doporučení pro osiřelá díla a uvést myšlenku tvorby databáze osiřelých děl&lt;br /&gt;
* ''„vyvinout model pro digitalizaci a online zpřístupnění děl již nepřístupných na trhu“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* prosazení výjimky při zhotovování kopie pro účely ochrany dokumentu &lt;br /&gt;
* začlenění web-harvestingu a povinného výtisku ''„pro elektronické dokumenty do politiky členských států“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V činnosti dohlížení na vývoj a potřeby portálu Europeana nadále pokračovala tříčlenná '''Reflexní skupina pro online zpřístupnění evropského kulturního dědictví (Comité des Sages on bringing our cultural heritage online)''', jejímž cílem bylo mimo jiné zvýšit vliv digitalizace dokumentů na evropskou ekonomii a společnost. Jejím vstupním dokumentem byla zpráva ''The New Renaissance'', která krom jiného obsahovala sdělení, že je ''„potřeba hledat řešení, díky němuž by uchování a ochrana kulturního dědictví […] probíhala bez výběru.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Vzhledem k ekonomice členských států ale tento záměr není zcela uskutečnitelný, nelze digitalizovat vše bez předchozího výběru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] byl dalším významným programem program eContentplus, který přímo navazoval na program '''eContent''' (spadající do [[Iniciativa eEurope|iniciativy eEurope]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Program eContentplus již patří do iniciativy i2010. Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''MICHAEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt MICHAEL byl základním stavebním prvkem aktivit, které předcházely vzniku portálu Europeana a jejichž výstupem byla právě Europeana. Tento projekt vznikl v roce 2004 a později na něj navázal projekt MICHAEL Plus, do kterého se zapojila i Česká republika. Společným úkolem těchto dvou projektů bylo shromažďování informací o digitálních sbírkách kulturního dědictví. Pro tento účel byla vytvořena databáze, ve které se ze seznamu sbírek dalo přejít pomocí hypertextového odkazu přímo na stránky určité instituce, která tyto sbírky uchovávala. Projekt MICHAEL Plus byl uzavřen v roce 2008, avšak sdružení '''Michael Culture Association''' nadále existuje a je jedním z partnerů portálu Europeana, který se podílí na jejích aktivitách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Europeana'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Europeana logo black.svg|Europeana logo black]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Impulsem ke zvýšení aktivity Evropské komise ve věci digitalizace a online zpřístupnění evropského kulturního dědictví a poměrně rychlému spádu událostí bylo oznámení společnosti Google o spolupráci s evropskými univerzitními knihovnami  a tudíž obava ze zahlcení anglosaským obsahem a vidina přesunu některých částí kulturního dědictví do soukromého sektoru, což by znevýhodnilo ekonomické přínosy evropských programů zaměřených v digitalizaci podobným směrem.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Europeana vznikl v roce 2007 a trval dva roky. Jeho hlavním cílem bylo vytvoření portálu Europeana, který by sloužil jako centrální přístupový bod ke kulturnímu dědictví uloženému v evropských paměťových institucích. Samotný portál byl spuštěn v roce 2008.  Byl financován z programu eContentplus a vycházel z výsledků předchozích projektů (např. TEL – The European Library) a ze spolupráce knihoven. ''„Projekt řídila '''Národní knihovna Nizozemska''' a dohlížela na něj '''Nadace Evropské digitální knihovny (European Digital Library Foundation)'''.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními zdroji digitalizovaného materiálu byly zpočátku fondy předchozích programů (TEL) a některých paměťových institucí. ''„[…] Evropské orgány ve snaze rychle rozšiřovat obsah portálu vyzývaly členské státy k rozsáhlejší digitalizaci fondů […].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Je zde tedy evidentní snaha o kvantitu. A skutečně množství digitalizovaných objektů zpočátku rapidně vzrůstal. Při spuštění portálu v roce 2008 se zde nacházely dva miliony digitálních objektů, v polovině roku 2010 to bylo již šest milionů, v polovině roku 2012 byl umožněn přístup k více než 23 milionům objektů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; V současnosti Europeana zpřístupňuje více než 53 milionů digitálních objektů, (obrazy, mapy, audio a video záznamy, knihy a další artefakty) pocházejících z celé Evropy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Europeana měla shromažďovat a následně zpřístupňovat kulturní dědictví ze sbírek evropských knihoven, archivů, muzeí a audiovizuálních sbírek. Proto byla zpočátku představována jako Europeana – evropská digitální knihovna, muzeum a archiv. I zde byl kladen důraz na vícejazyčný přístup – základní verze byla dostupná v němčině, angličtině a francouzštině a postupně byly přidávány další jazyky členských zemí. Europeana je výsledkem dlouholetých snah  a spolupráce evropských států v oblasti shromáždění a zpřístupnění kulturního dědictví a sbírek všech paměťových institucí jako celku a to za účelem dosažení snadného přístupu a jejich plného využití.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* i2010: Digitální knihovny. ''Knihovna plus'' [online]. 2005, č. 2 [cit. 2016-05-21]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus51/digitalni_knihovnyEU.htm&amp;gt;. ISSN 1801-5948.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://europeana.eu/portal/ Europeana]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
kulturní zdroje, digitalizace, Europeana, digitální knihovna, informační politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_i2010&amp;diff=34242</id>
		<title>Iniciativa i2010</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_i2010&amp;diff=34242"/>
		<updated>2016-05-23T13:28:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
V roce 2005 Evropská rada konstatovala, že došlo spíše k opačnému efektu, než ten, který si předsevzali v předchozích programech, a sice překonat svoji konkurenci, zejména pak USA a nově i Japonsko. Proto téhož roku vznikla nová iniciativa '''i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost''', která měla nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cíle této iniciativy byly již skromnější:&lt;br /&gt;
* podpora růstu zaměstnanosti a vznik lepších pracovních míst,&lt;br /&gt;
* dokončení budování jednotného informačního prostoru, &lt;br /&gt;
* nadále trvající tvorba informační společnosti pro občany EU,&lt;br /&gt;
* podpora a usnadnění využívání evropského kulturního a vědeckého obsahu online, &lt;br /&gt;
* zpřístupnění evropského vědeckého a kulturního dědictví na Internetu prostřednictvím vícejazyčného prostředí, za &lt;br /&gt;
* předpokladu dodržování autorských práv a podle nejnovějších obchodních modelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A díky tomu všemu se Evropa měla stát lákavějším cílem pro investice a inovace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem této iniciativy bylo dosáhnutí snazšího využívání evropských online zdrojů. ''„Digitálními knihovnami se rozumí organizované sbírky digitálního obsahu zpřístupněné veřejnosti. Mohou obsahovat digitalizovaný materiál, například digitální kopie knih a jiných &amp;quot;fyzických&amp;quot; materiálů z knihoven a archivů. Rovněž mohou být založeny na informacích, které již byly v digitálním formátu vytvořeny. To je ve stále větší míře případ vědeckých informací, kdy jsou v digitálních úložištích uloženy digitální publikace a obrovská množství informací. Tato iniciativa pokrývá obě strany – digitalizovaný i původní digitální materiál.“''&amp;lt;ref&amp;gt;i2010: Digitální knihovny. ''Knihovna plus'' [online]. 2005, č. 2 [cit. 2016-05-21]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus51/digitalni_knihovnyEU.htm&amp;gt;. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt; Financování iniciativy pocházelo z programů MODINIS, eTEN, eContent Plus a ze 6. rámcového programu a po jejich ukončení ze 7. rámcového programu a z programu na podporu konkurenceschopnosti CIP.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři hlavní priority této iniciativy:&lt;br /&gt;
* '''jednotný informační prostor'''&lt;br /&gt;
* '''inovace a investice'''&lt;br /&gt;
* '''informační společnost'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„V roce 2005 se rozhodlo o vytvoření virtuální evropské knihovny. Cílem této knihovny mělo být zpřístupnění evropských kulturních a vědeckých záznamů všem občanům EU. Evropská komise přispěla k tomuto plánu prostřednictvím své hlavní iniciativy i2010 týkající se digitálních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 2006 byla na základě požadavků '''komise i2010: Digitální knihovny''' vytvořena '''Skupina odborníků na vysoké úrovni (High Level Expert Group on Digital Libraries)''', kterou tvořili zástupci zemí EU, konkrétně zástupci kulturních institucí, nositelé autorských práv, odborníci z pole informačních technologií a akademických obcí. Společně tito zástupci tvořili ''„koncenzus v otázkách týkajících se organizačních, právních a technických záležitostí digitalizace a online zpřístupnění evropského kulturního dědictví“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;, tedy jinými slovy zajišťovali koordinaci mezi vnitrostátními veřejnými orgány v oblastech souvisejících s iniciativou i2010. Skupina fungovala jako poradní orgán  v oblasti evropské informační politiky a digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; V roce 2010 k ukončení své činnosti vydala Skupina odborníků na vysoké úrovni závěrečnou zprávu ''Digitální knihovny: problémy a doporučení pro budoucnost'', kde byly shrnuty všechny dosažené výsledky této Skupiny a problémy, které by bylo dobré do budoucna řešit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za své pracovní období se Skupině podařilo dosáhnout těchto '''výsledků''':&lt;br /&gt;
* vytvořit doporučení pro osiřelá díla a uvést myšlenku tvorby databáze osiřelých děl&lt;br /&gt;
* ''„vyvinout model pro digitalizaci a online zpřístupnění děl již nepřístupných na trhu“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* prosazení výjimky při zhotovování kopie pro účely ochrany dokumentu &lt;br /&gt;
* začlenění web-harvestingu a povinného výtisku ''„pro elektronické dokumenty do politiky členských států“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V činnosti dohlížení na vývoj a potřeby portálu Europeana nadále pokračovala tříčlenná '''Reflexní skupina pro online zpřístupnění evropského kulturního dědictví (Comité des Sages on bringing our cultural heritage online)''', jejímž cílem bylo mimo jiné zvýšit vliv digitalizace dokumentů na evropskou ekonomii a společnost. Jejím vstupním dokumentem byla zpráva ''The New Renaissance'', která krom jiného obsahovala sdělení, že je ''„potřeba hledat řešení, díky němuž by uchování a ochrana kulturního dědictví […] probíhala bez výběru.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Vzhledem k ekonomice členských států ale tento záměr není zcela uskutečnitelný, nelze digitalizovat vše bez předchozího výběru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] byl dalším významným programem program eContentplus, který přímo navazoval na program '''eContent''' (spadající do [[Iniciativa eEurope|iniciativy eEurope]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Program eContentplus již patří do iniciativy i2010. Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''MICHAEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt MICHAEL byl základním stavebním prvkem aktivit, které předcházely vzniku portálu Europeana a jejichž výstupem byla právě Europeana. Tento projekt vznikl v roce 2004 a později na něj navázal projekt MICHAEL Plus, do kterého se zapojila i Česká republika. Společným úkolem těchto dvou projektů bylo shromažďování informací o digitálních sbírkách kulturního dědictví. Pro tento účel byla vytvořena databáze, ve které se ze seznamu sbírek dalo přejít pomocí hypertextového odkazu přímo na stránky určité instituce, která tyto sbírky uchovávala. Projekt MICHAEL Plus byl uzavřen v roce 2008, avšak sdružení '''Michael Culture Association''' nadále existuje a je jedním z partnerů portálu Europeana, který se podílí na jejích aktivitách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Europeana'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Impulsem ke zvýšení aktivity Evropské komise ve věci digitalizace a online zpřístupnění evropského kulturního dědictví a poměrně rychlému spádu událostí bylo oznámení společnosti Google o spolupráci s evropskými univerzitními knihovnami  a tudíž obava ze zahlcení anglosaským obsahem a vidina přesunu některých částí kulturního dědictví do soukromého sektoru, což by znevýhodnilo ekonomické přínosy evropských programů zaměřených v digitalizaci podobným směrem.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Europeana logo black.svg|Europeana logo black]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* i2010: Digitální knihovny. ''Knihovna plus'' [online]. 2005, č. 2 [cit. 2016-05-21]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus51/digitalni_knihovnyEU.htm&amp;gt;. ISSN 1801-5948.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://europeana.eu/portal/ Europeana], &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
kulturní zdroje, digitalizace, Europeana, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34241</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34241"/>
		<updated>2016-05-23T13:22:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt ''Informační společnost pro všechny''. Zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři hlavní cíle iniciativy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''„přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. ''Lundských zásad'' ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal '''Lundský akční plán''', jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena '''skupina národních zástupců''' (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&amp;lt;/ref&amp;gt; Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt '''MINERVA''' – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt '''MINERVA Plus''', který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt '''MINERVA eC''' (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Úkoly tohoto projektu je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,&lt;br /&gt;
* zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů, &lt;br /&gt;
* podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,&lt;br /&gt;
* dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. '''Parmská charta''', která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''eContent'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Tento program pracoval na třech akčních liniích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání&lt;br /&gt;
# linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu &lt;br /&gt;
# linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA eC.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''ENRICH'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvouletý mezinárodní projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home) vznikl v roce 2007 ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. Byl financován z programu eContentplus a pracoval na platformě [[Manuscriptorium|Manuscriptoria]]. Smyslem tohoto projektu bylo poskytnout jednotný přístup k neuceleným digitálním sbírkám historických dokumentů, které vlastní evropské kulturní instituce a vytvořit tak sdílené virtuální prostředí, které by sloužilo vědeckým výzkumům. Zacíleno bylo na výzkum rukopisů a prvotisků, ale i dalších vzácných historických tisků a dokumentů. V rámci tohoto projektu vzniklo konsorcium, které bylo sestaveno z 18 členů z 11 zemí. Projekt ENRICH byl „historicky prvním projektem programu eContentplus s českým koordinátorem, kterým je Národní knihovna České republiky společně s dalšími dvěma partnery a to AIP Beroun s r.o. a Cross Czech, a.s.&amp;lt;ref&amp;gt;ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt DigiCult&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt '''The European library (TEL)'''. ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt byl spuštěn v roce 2001 jako součást 5. rámcového programu. ''„Projektu se účastnilo 9 národních knihoven, které ve spolupráci s Konferencí evropských národních knihovníků (Conference of European National Librarians- CENL) usilovaly o vytvoření celoevropské digitální knihovny. Projekt měl podpořit spolupráci národních knihoven v Evropě při manipulaci s digitálními sbírkami. Cílem bylo vytvořit bezplatnou digitální knihovnu, která by se stala klíčovým systémem pro přístup k hlavním sbírkám evropských národních knihoven. Projekt TEL měl vytvořit základní postupy při vytváření digitálních knihoven. Zároveň měly být vyvinuty technické základy pro celoevropskou digitální knihovnu s distribuovanými digitálními sbírkami národních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Účelem této knihovny tedy bylo zprostředkování jednotného přístupu k digitálním, ale i tradičním dokumentům a to jak místním, tak vzdáleným uživatelům. ''„Projekt vycházel z faktu, že jsou to právě národní knihovny, jež jsou ve svých zemích přednostně podporovány jako nejvýznamnější zdroje intelektuálního výstupu (tradičního i digitálního), a proto se zaměřil na jejich integraci. V roce 2005 byla na základě úspěšného projektu vytvořena fungující služba Evropská knihovna […].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Uživatelé měli k dispozici komplexní výsledky vyhledávání a možnost nechat si je zaslat. Co se týče vyhledávání, byl kladen důraz na možnost vícehlediskového vyhledávání. V současnosti Evropská knihovna obsahuje digitální sbírky ze 48 evropských národních knihoven a ve 35 jazycích. Její obsah tvoří například mapy, knihy, audiovizuální dokumenty a bibliografické zdroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL-ME-MOR'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt TEL-ME-MOR byl jedním z projektů, které rozvíjely předchozí projekt TEL. Navázal na něj v roce 2005 a byl jeho rozšířenou verzí (The European Library – Modular Extensions For Mediating Online Resources). Trval dva roky a jeho financování bylo zajištěno 6. rámcovým programem. ''„Hlavním cílem projektu byla podpora 10 národních knihoven nových členských států EU. Jednou z nově zapojených knihoven se stala i Národní knihovna České republiky. Konference evropských národních knihovníků iniciovala jejich plnohodnotné připojení k Evropské knihovně. Do té doby byly knihovny nových členských států pouze partnery projektu.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Evropská knihovna měla zpřístupňovat evropskou sbírku velmi kvalitních informačních zdrojů ze všech vědních oblastí a to prostřednictvím online přístupu. Tento přístup měl být samozřejmě dostupný ve všech jazycích nových členských států. ''„TEL-ME-MOR se zaměřoval na kulturní, vzdělávací, průmyslový a veřejný sektor. Jeho cílem bylo vést ke spolupráci subjekty z různých oblastí.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt EDL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navazoval na projekty TEL a TEL-ME-MOR byl projekt EDL, který vedla Německá národní knihovna. ''„Projekt Evropská digitální knihovna (European Digital Library) byl přijat Evropskou komisí v roce 2006. Byl částečně financován programem eContentplus […]. […] Hlavním cílem projektu bylo připojení zbývajících devíti národních knihoven Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) do Evropské knihovny. Jednalo se o národní knihovny Belgie, Řecka, Islandu, Irska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Norska, Španělska a Švédska. Díky tomuto projektu se staly všechny země Evropské unie členy Evropské knihovny, ke které připojily své digitální sbírky a bibliografické katalogy.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt TELplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt pokračoval ve vývoji Evropské knihovny a měl za cíl především posílit, vylepšit a rozšířit její služby. Byl koordinován Národní knihovnou Estonska. Jeho úkolem bylo zpracování pomocí metody [[OCR]] více než 20 milionů významných dokumentů, které již byly převedeny od obrazového formátu a jejich následné zpřístupnění prostřednictvím OAI-PMH.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''FUMAGABA'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navázal na projekt TEL (The European Library) byl projekt FUMAGABA. Jeho cílem bylo začlenit sbírky z bývalé Jugoslávské republiky do Evropské knihovny. Jednalo se o sbírky z Ukrajiny, Moldávie, Makedonie, Arménie, Gruzie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Ázerbájdžánu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
* ČESKÁ REPUBLIKA. ''Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.'' Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.viks.sk/digitus/CharterParma.htm Parmská charta]&lt;br /&gt;
[http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ Evropská knihovna - TEL ]&lt;br /&gt;
[http://europa.eu/publications/libraries-archives/index_cs.htm%20 Knihovny a archivy EU]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34230</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34230"/>
		<updated>2016-05-22T19:52:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt ''Informační společnost pro všechny''. Zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři hlavní cíle iniciativy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''„přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. ''Lundských zásad'' ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal '''Lundský akční plán''', jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena '''skupina národních zástupců''' (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&amp;lt;/ref&amp;gt; Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt '''MINERVA''' – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt '''MINERVA Plus''', který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt '''MINERVA eC''' (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Úkoly tohoto projektu je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,&lt;br /&gt;
* zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů, &lt;br /&gt;
* podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,&lt;br /&gt;
* dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. '''Parmská charta''', která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''eContent'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Tento program pracoval na třech akčních liniích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání&lt;br /&gt;
# linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu &lt;br /&gt;
# linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA eC.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''ENRICH'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvouletý mezinárodní projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home) vznikl v roce 2007 ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. Byl financován z programu eContentplus a pracoval na platformě [[Manuscriptorium|Manuscriptoria]]. Smyslem tohoto projektu bylo poskytnout jednotný přístup k neuceleným digitálním sbírkám historických dokumentů, které vlastní evropské kulturní instituce a vytvořit tak sdílené virtuální prostředí, které by sloužilo vědeckým výzkumům. Zacíleno bylo na výzkum rukopisů a prvotisků, ale i dalších vzácných historických tisků a dokumentů. V rámci tohoto projektu vzniklo konsorcium, které bylo sestaveno z 18 členů z 11 zemí. Projekt ENRICH byl „historicky prvním projektem programu eContentplus s českým koordinátorem, kterým je Národní knihovna České republiky společně s dalšími dvěma partnery a to AIP Beroun s r.o. a Cross Czech, a.s.&amp;lt;ref&amp;gt;ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt DigiCult&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt '''The European library (TEL)'''. ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt byl spuštěn v roce 2001 jako součást 5. rámcového programu. ''„Projektu se účastnilo 9 národních knihoven, které ve spolupráci s Konferencí evropských národních knihovníků (Conference of European National Librarians- CENL) usilovaly o vytvoření celoevropské digitální knihovny. Projekt měl podpořit spolupráci národních knihoven v Evropě při manipulaci s digitálními sbírkami. Cílem bylo vytvořit bezplatnou digitální knihovnu, která by se stala klíčovým systémem pro přístup k hlavním sbírkám evropských národních knihoven. Projekt TEL měl vytvořit základní postupy při vytváření digitálních knihoven. Zároveň měly být vyvinuty technické základy pro celoevropskou digitální knihovnu s distribuovanými digitálními sbírkami národních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Účelem této knihovny tedy bylo zprostředkování jednotného přístupu k digitálním, ale i tradičním dokumentům a to jak místním, tak vzdáleným uživatelům. ''„Projekt vycházel z faktu, že jsou to právě národní knihovny, jež jsou ve svých zemích přednostně podporovány jako nejvýznamnější zdroje intelektuálního výstupu (tradičního i digitálního), a proto se zaměřil na jejich integraci. V roce 2005 byla na základě úspěšného projektu vytvořena fungující služba Evropská knihovna […].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Uživatelé měli k dispozici komplexní výsledky vyhledávání a možnost nechat si je zaslat. Co se týče vyhledávání, byl kladen důraz na možnost vícehlediskového vyhledávání. V současnosti Evropská knihovna obsahuje digitální sbírky ze 48 evropských národních knihoven a ve 35 jazycích. Její obsah tvoří například mapy, knihy, audiovizuální dokumenty a bibliografické zdroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL-ME-MOR'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt TEL-ME-MOR byl jedním z projektů, které rozvíjely předchozí projekt TEL. Navázal na něj v roce 2005 a byl jeho rozšířenou verzí (The European Library – Modular Extensions For Mediating Online Resources). Trval dva roky a jeho financování bylo zajištěno 6. rámcovým programem. ''„Hlavním cílem projektu byla podpora 10 národních knihoven nových členských států EU. Jednou z nově zapojených knihoven se stala i Národní knihovna České republiky. Konference evropských národních knihovníků iniciovala jejich plnohodnotné připojení k Evropské knihovně. Do té doby byly knihovny nových členských států pouze partnery projektu.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Evropská knihovna měla zpřístupňovat evropskou sbírku velmi kvalitních informačních zdrojů ze všech vědních oblastí a to prostřednictvím online přístupu. Tento přístup měl být samozřejmě dostupný ve všech jazycích nových členských států. ''„TEL-ME-MOR se zaměřoval na kulturní, vzdělávací, průmyslový a veřejný sektor. Jeho cílem bylo vést ke spolupráci subjekty z různých oblastí.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt EDL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navazoval na projekty TEL a TEL-ME-MOR byl projekt EDL, který vedla Německá národní knihovna. ''„Projekt Evropská digitální knihovna (European Digital Library) byl přijat Evropskou komisí v roce 2006. Byl částečně financován programem eContentplus […]. […] Hlavním cílem projektu bylo připojení zbývajících devíti národních knihoven Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) do Evropské knihovny. Jednalo se o národní knihovny Belgie, Řecka, Islandu, Irska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Norska, Španělska a Švédska. Díky tomuto projektu se staly všechny země Evropské unie členy Evropské knihovny, ke které připojily své digitální sbírky a bibliografické katalogy.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt TELplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt pokračoval ve vývoji Evropské knihovny a měl za cíl především posílit, vylepšit a rozšířit její služby. Byl koordinován Národní knihovnou Estonska. Jeho úkolem bylo zpracování pomocí metody [[OCR]] více než 20 milionů významných dokumentů, které již byly převedeny od obrazového formátu a jejich následné zpřístupnění prostřednictvím OAI-PMH.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''FUMAGABA'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navázal na projekt TEL (The European Library) byl projekt FUMAGABA. Jeho cílem bylo začlenit sbírky z bývalé Jugoslávské republiky do Evropské knihovny. Jednalo se o sbírky z Ukrajiny, Moldávie, Makedonie, Arménie, Gruzie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Ázerbájdžánu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
* ČESKÁ REPUBLIKA. ''Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.'' Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.viks.sk/digitus/CharterParma.htm Parmská charta]&lt;br /&gt;
[http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ Evropská knihovna - TEL ]&lt;br /&gt;
[http://europa.eu/publications/libraries-archives/index_cs.htm%20 Knihovny a archivy EU]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_i2010&amp;diff=34228</id>
		<title>Iniciativa i2010</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_i2010&amp;diff=34228"/>
		<updated>2016-05-22T19:38:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: Založena nová stránka s textem „ V roce 2005 Evropská rada konstatovala, že došlo spíše k opačnému efektu, než ten, který si předsevzali v předchozích programech, a sice přek…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
V roce 2005 Evropská rada konstatovala, že došlo spíše k opačnému efektu, než ten, který si předsevzali v předchozích programech, a sice překonat svoji konkurenci, zejména pak USA a nově i Japonsko. Proto téhož roku vznikla nová iniciativa '''i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost''', která měla nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cíle této iniciativy byly již skromnější:&lt;br /&gt;
* podpora růstu zaměstnanosti a vznik lepších pracovních míst,&lt;br /&gt;
* dokončení budování jednotného informačního prostoru, &lt;br /&gt;
* nadále trvající tvorba informační společnosti pro občany EU,&lt;br /&gt;
* podpora a usnadnění využívání evropského kulturního a vědeckého obsahu online, &lt;br /&gt;
* zpřístupnění evropského vědeckého a kulturního dědictví na Internetu prostřednictvím vícejazyčného prostředí, za &lt;br /&gt;
* předpokladu dodržování autorských práv a podle nejnovějších obchodních modelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A díky tomu všemu se Evropa měla stát lákavějším cílem pro investice a inovace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„V roce 2005 se rozhodlo o vytvoření virtuální evropské knihovny. Cílem této knihovny mělo být zpřístupnění evropských kulturních a vědeckých záznamů všem občanům EU. Evropská komise přispěla k tomuto plánu prostřednictvím své hlavní iniciativy i2010 týkající se digitálních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 2006 byla na základě požadavků '''komise i2010: Digitální knihovny''' vytvořena '''Skupina odborníků na vysoké úrovni (High Level Expert Group on Digital Libraries)''', kterou tvořili zástupci zemí EU, konkrétně zástupci kulturních institucí, nositelé autorských práv, odborníci z pole informačních technologií a akademických obcí. Společně tito zástupci tvořili ''„koncenzus v otázkách týkajících se organizačních, právních a technických záležitostí digitalizace a online zpřístupnění evropského kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://europeana.eu/portal/ Europeana], &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
kulturní zdroje, digitalizace, Europeana, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34222</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34222"/>
		<updated>2016-05-22T18:05:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt ''Informační společnost pro všechny''. Zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři hlavní cíle iniciativy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''„přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. ''Lundských zásad'' ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal '''Lundský akční plán''', jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena '''skupina národních zástupců''' (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&amp;lt;/ref&amp;gt; Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt '''MINERVA''' – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt '''MINERVA Plus''', který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt '''MINERVA eC''' (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Úkoly tohoto projektu je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,&lt;br /&gt;
* zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů, &lt;br /&gt;
* podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,&lt;br /&gt;
* dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. '''Parmská charta''', která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''eContent'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Tento program pracoval na třech akčních liniích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání&lt;br /&gt;
# linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu &lt;br /&gt;
# linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA eC.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''ENRICH'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvouletý mezinárodní projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home) vznikl v roce 2007 ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. Byl financován z programu eContentplus a pracoval na platformě [[Manuscriptorium|Manuscriptoria]]. Smyslem tohoto projektu bylo poskytnout jednotný přístup k neuceleným digitálním sbírkám historických dokumentů, které vlastní evropské kulturní instituce a vytvořit tak sdílené virtuální prostředí, které by sloužilo vědeckým výzkumům. Zacíleno bylo na výzkum rukopisů a prvotisků, ale i dalších vzácných historických tisků a dokumentů. V rámci tohoto projektu vzniklo konsorcium, které bylo sestaveno z 18 členů z 11 zemí. Projekt ENRICH byl „historicky prvním projektem programu eContentplus s českým koordinátorem, kterým je Národní knihovna České republiky společně s dalšími dvěma partnery a to AIP Beroun s r.o. a Cross Czech, a.s.&amp;lt;ref&amp;gt;ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt DigiCult&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt '''The European library (TEL)'''. ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt byl spuštěn v roce 2001 jako součást 5. rámcového programu. ''„Projektu se účastnilo 9 národních knihoven, které ve spolupráci s Konferencí evropských národních knihovníků (Conference of European National Librarians- CENL) usilovaly o vytvoření celoevropské digitální knihovny. Projekt měl podpořit spolupráci národních knihoven v Evropě při manipulaci s digitálními sbírkami. Cílem bylo vytvořit bezplatnou digitální knihovnu, která by se stala klíčovým systémem pro přístup k hlavním sbírkám evropských národních knihoven. Projekt TEL měl vytvořit základní postupy při vytváření digitálních knihoven. Zároveň měly být vyvinuty technické základy pro celoevropskou digitální knihovnu s distribuovanými digitálními sbírkami národních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Účelem této knihovny tedy bylo zprostředkování jednotného přístupu k digitálním, ale i tradičním dokumentům a to jak místním, tak vzdáleným uživatelům. ''„Projekt vycházel z faktu, že jsou to právě národní knihovny, jež jsou ve svých zemích přednostně podporovány jako nejvýznamnější zdroje intelektuálního výstupu (tradičního i digitálního), a proto se zaměřil na jejich integraci. V roce 2005 byla na základě úspěšného projektu vytvořena fungující služba Evropská knihovna […].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Uživatelé měli k dispozici komplexní výsledky vyhledávání a možnost nechat si je zaslat. Co se týče vyhledávání, byl kladen důraz na možnost vícehlediskového vyhledávání. V současnosti Evropská knihovna obsahuje digitální sbírky ze 48 evropských národních knihoven a ve 35 jazycích. Její obsah tvoří například mapy, knihy, audiovizuální dokumenty a bibliografické zdroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL-ME-MOR'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt TEL-ME-MOR byl jedním z projektů, které rozvíjely předchozí projekt TEL. Navázal na něj v roce 2005 a byl jeho rozšířenou verzí (The European Library – Modular Extensions For Mediating Online Resources). Trval dva roky a jeho financování bylo zajištěno 6. rámcovým programem. ''„Hlavním cílem projektu byla podpora 10 národních knihoven nových členských států EU. Jednou z nově zapojených knihoven se stala i Národní knihovna České republiky. Konference evropských národních knihovníků iniciovala jejich plnohodnotné připojení k Evropské knihovně. Do té doby byly knihovny nových členských států pouze partnery projektu.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Evropská knihovna měla zpřístupňovat evropskou sbírku velmi kvalitních informačních zdrojů ze všech vědních oblastí a to prostřednictvím online přístupu. Tento přístup měl být samozřejmě dostupný ve všech jazycích nových členských států. ''„TEL-ME-MOR se zaměřoval na kulturní, vzdělávací, průmyslový a veřejný sektor. Jeho cílem bylo vést ke spolupráci subjekty z různých oblastí.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt EDL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navazoval na projekty TEL a TEL-ME-MOR byl projekt EDL, který vedla Německá národní knihovna. ''„Projekt Evropská digitální knihovna (European Digital Library) byl přijat Evropskou komisí v roce 2006. Byl částečně financován programem eContentplus […]. […] Hlavním cílem projektu bylo připojení zbývajících devíti národních knihoven Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) do Evropské knihovny. Jednalo se o národní knihovny Belgie, Řecka, Islandu, Irska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Norska, Španělska a Švédska. Díky tomuto projektu se staly všechny země Evropské unie členy Evropské knihovny, ke které připojily své digitální sbírky a bibliografické katalogy.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt TELplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt pokračoval ve vývoji Evropské knihovny a měl za cíl především posílit, vylepšit a rozšířit její služby. Byl koordinován Národní knihovnou Estonska. Jeho úkolem bylo zpracování pomocí metody [[OCR]] více než 20 milionů významných dokumentů, které již byly převedeny od obrazového formátu a jejich následné zpřístupnění prostřednictvím OAI-PMH.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''FUMAGABA'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navázal na projekt TEL (The European Library) byl projekt FUMAGABA. Jeho cílem bylo začlenit sbírky z bývalé Jugoslávské republiky do Evropské knihovny. Jednalo se o sbírky z Ukrajiny, Moldávie, Makedonie, Arménie, Gruzie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Ázerbájdžánu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
* ČESKÁ REPUBLIKA. ''Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.'' Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.viks.sk/digitus/CharterParma.htm Parmská charta]&lt;br /&gt;
[http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ Evropská knihovna - TEL ]&lt;br /&gt;
[http://europa.eu/publications/libraries-archives/index_cs.htm%20 Knihovny a archivy EU]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34216</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34216"/>
		<updated>2016-05-22T16:50:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví je v Evropě budována již od poloviny 90. let. ''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''Bibliotheca Universalis''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová iniciativa i2010, která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Digitalizace, Kulturní dědictví, Informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34215</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34215"/>
		<updated>2016-05-22T16:48:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot;&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kubatova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví je v Evropě budována již od poloviny 90. let. ''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''Bibliotheca Universalis''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit [[Informační potřeba|informační potřeby]] Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena [[Iniciativa eEurope]], která byla součástí ekonomického pilíře strategie a zaměřovala se na rozvoj [[Informační společnost|informační společnosti]]. Pět let od vyhlášení Lisabonské strategie vznikla nová iniciativa i2010, která měla i nadále naplňovat cíle Lisabonské strategie.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Kulturní dědictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Digitalizace, Kulturní dědictví, Informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34212</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34212"/>
		<updated>2016-05-22T16:26:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu kulturního dědictví jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;Vrbenská, Františka. digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Kubátová, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. &amp;lt;i&amp;gt;Digitalizace evropského kulturního dědictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna111/11150kubat.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví je v Evropě budována již od poloviny 90. let. ''„Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Vorlíčková, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt ''Elektronické knihovny'' a jeho výstup '''Bibliotheca Universalis''', na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt ''Elektronická muzea a galerie''. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bibliotheca Universalis.gif|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit informační potřeby Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena Iniciativa eEurope. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Digitalizace, Kulturní zdroje, Kulturní dědictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Bibliotheca_Universalis.gif&amp;diff=34209</id>
		<title>Soubor:Bibliotheca Universalis.gif</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Bibliotheca_Universalis.gif&amp;diff=34209"/>
		<updated>2016-05-22T16:17:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Licence ==&lt;br /&gt;
{{Nalezeno na webu}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34207</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34207"/>
		<updated>2016-05-22T16:10:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu kulturního dědictví jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;Vrbenská, Františka. digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnešní společnost žije v &amp;quot;online světě&amp;quot;. Lidé ''„jsou zvyklí na pohodlí rychlého vyhledávání (např. přes Google) a na nové služby. Platí pro ně pravidlo: co není na webu, neexistuje.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Kubátová, Alena. Digitalizace evropského kulturního dědictví. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; Z toho plyne nutnost digitalizace kulturních zdrojů, protože jinak by tyto vzácné objekty, paměti našich předků brzy upadly v zapomnění. Je nezbytné, aby kulturní instituce digitalizovaly své sbírky v co největší možné míře. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. &amp;lt;i&amp;gt;Digitalizace evropského kulturního dědictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna111/11150kubat.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví je v Evropě budována již od poloviny 90. let. „Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů [...]&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Vorlíčková, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&amp;lt;/ref&amp;gt; digitalizačních aktivit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt Elektronické knihovny a jeho výstup Bibliotheca Universalis, na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt Elektronická muzea a galerie. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit informační potřeby Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena Iniciativa eEurope. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. ''Ikaros'' [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-22].  ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Digitalizace, Kulturní zdroje, Kulturní dědictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34183</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34183"/>
		<updated>2016-05-22T13:15:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu kulturního dědictví jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
[[Digitalizace|Digitalizací]] se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;Vrbenská, Františka. digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. &amp;lt;i&amp;gt;Digitalizace evropského kulturního dědictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna111/11150kubat.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt Elektronické knihovny a jeho výstup Bibliotheca Universalis, na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt Elektronická muzea a galerie. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit informační potřeby Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena Iniciativa eEurope. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34182</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34182"/>
		<updated>2016-05-22T12:52:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu kulturního dědictví jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
Digitalizací se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;Vrbenská, Františka. digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„[[Digitalizace]] není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. &amp;lt;i&amp;gt;Digitalizace evropského kulturního dědictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna111/11150kubat.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt Elektronické knihovny a jeho výstup Bibliotheca Universalis, na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt Elektronická muzea a galerie. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Projekt GABRIEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt GABRIEL byl informační platformou pro projekt Bibliotheca Universalis a mimo to vytvořil základy, na kterých se později realizovala vize jednotného přístupu k evropskému kulturnímu dědictví.  Projekt byl spuštěn v roce 1995 a zpočátku fungoval jako platforma pro sdílení informací z prostředí digitalizačních projektů členských knihoven CENL. Projekt byl ukončen v roce 2005 při uvedení Evropské knihovny do provozu a jeho obsah byl začleněn do obsahu projektu TEL.&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit informační potřeby Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena Iniciativa eEurope&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34181</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34181"/>
		<updated>2016-05-22T12:52:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři hlavní cíle iniciativy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''„přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&amp;lt;/ref&amp;gt; Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt MINERVA – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt MINERVA Plus, který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt MINERVA eC (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Úkoly tohoto projektu je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,&lt;br /&gt;
* zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů, &lt;br /&gt;
* podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,&lt;br /&gt;
* dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. '''Parmská charta''', která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''eContent'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Tento program pracoval na třech akčních liniích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání&lt;br /&gt;
# linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu &lt;br /&gt;
# linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA Ec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění kulturního dědictví byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''ENRICH'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvouletý mezinárodní projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home) vznikl v roce 2007 ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. Byl financován z programu eContentplus a pracoval na platformě Manuscriptoria. Smyslem tohoto projektu bylo poskytnout jednotný přístup k neuceleným digitálním sbírkám historických dokumentů, které vlastní evropské kulturní instituce a vytvořit tak sdílené virtuální prostředí, které by sloužilo vědeckým výzkumům. Zacíleno bylo na výzkum rukopisů a prvotisků, ale i dalších vzácných historických tisků a dokumentů. V rámci tohoto projektu vzniklo konsorcium, které bylo sestaveno z 18 členů z 11 zemí. Projekt ENRICH byl „historicky prvním projektem programu eContentplus s českým koordinátorem, kterým je Národní knihovna České republiky společně s dalšími dvěma partnery a to AIP Beroun s r.o. a Cross Czech, a.s.&amp;lt;ref&amp;gt;ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt DigiCult&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt The European library (TEL). ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt byl spuštěn v roce 2001 jako součást 5. rámcového programu. ''„Projektu se účastnilo 9 národních knihoven, které ve spolupráci s Konferencí evropských národních knihovníků (Conference of European National Librarians- CENL) usilovaly o vytvoření celoevropské digitální knihovny. Projekt měl podpořit spolupráci národních knihoven v Evropě při manipulaci s digitálními sbírkami. Cílem bylo vytvořit bezplatnou digitální knihovnu, která by se stala klíčovým systémem pro přístup k hlavním sbírkám evropských národních knihoven. Projekt TEL měl vytvořit základní postupy při vytváření digitálních knihoven. Zároveň měly být vyvinuty technické základy pro celoevropskou digitální knihovnu s distribuovanými digitálními sbírkami národních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Účelem této knihovny tedy bylo zprostředkování jednotného přístupu k digitálním, ale i tradičním dokumentům a to jak místním, tak vzdáleným uživatelům. ''„Projekt vycházel z faktu, že jsou to právě národní knihovny, jež jsou ve svých zemích přednostně podporovány jako nejvýznamnější zdroje intelektuálního výstupu (tradičního i digitálního), a proto se zaměřil na jejich integraci. V roce 2005 byla na základě úspěšného projektu vytvořena fungující služba Evropská knihovna […].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Uživatelé měli k dispozici komplexní výsledky vyhledávání a možnost nechat si je zaslat. Co se týče vyhledávání, byl kladen důraz na možnost vícehlediskového vyhledávání. V současnosti Evropská knihovna obsahuje digitální sbírky ze 48 evropských národních knihoven a ve 35 jazycích. Její obsah tvoří například mapy, knihy, audiovizuální dokumenty a bibliografické zdroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL-ME-MOR'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt TEL-ME-MOR byl jedním z projektů, které rozvíjely předchozí projekt TEL. Navázal na něj v roce 2005 a byl jeho rozšířenou verzí (The European Library – Modular Extensions For Mediating Online Resources). Trval dva roky a jeho financování bylo zajištěno 6. rámcovým programem. ''„Hlavním cílem projektu byla podpora 10 národních knihoven nových členských států EU. Jednou z nově zapojených knihoven se stala i Národní knihovna České republiky. Konference evropských národních knihovníků iniciovala jejich plnohodnotné připojení k Evropské knihovně. Do té doby byly knihovny nových členských států pouze partnery projektu.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Evropská knihovna měla zpřístupňovat evropskou sbírku velmi kvalitních informačních zdrojů ze všech vědních oblastí a to prostřednictvím online přístupu. Tento přístup měl být samozřejmě dostupný ve všech jazycích nových členských států. ''„TEL-ME-MOR se zaměřoval na kulturní, vzdělávací, průmyslový a veřejný sektor. Jeho cílem bylo vést ke spolupráci subjekty z různých oblastí.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt EDL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navazoval na projekty TEL a TEL-ME-MOR byl projekt EDL, který vedla Německá národní knihovna. ''„Projekt Evropská digitální knihovna (European Digital Library) byl přijat Evropskou komisí v roce 2006. Byl částečně financován programem eContentplus […]. […] Hlavním cílem projektu bylo připojení zbývajících devíti národních knihoven Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) do Evropské knihovny. Jednalo se o národní knihovny Belgie, Řecka, Islandu, Irska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Norska, Španělska a Švédska. Díky tomuto projektu se staly všechny země Evropské unie členy Evropské knihovny, ke které připojily své digitální sbírky a bibliografické katalogy.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt TELplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt pokračoval ve vývoji Evropské knihovny a měl za cíl především posílit, vylepšit a rozšířit její služby. Byl koordinován Národní knihovnou Estonska. Jeho úkolem bylo zpracování pomocí metody OCR více než 20 milionů významných dokumentů, které již byly převedeny od obrazového formátu a jejich následné zpřístupnění prostřednictvím OAI-PMH.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''FUMAGABA'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navázal na projekt TEL (The European Library) byl projekt FUMAGABA. Jeho cílem bylo začlenit sbírky z bývalé Jugoslávské republiky do Evropské knihovny. Jednalo se o sbírky z Ukrajiny, Moldávie, Makedonie, Arménie, Gruzie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Ázerbájdžánu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
* ČESKÁ REPUBLIKA. ''Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.'' Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.viks.sk/digitus/CharterParma.htm Parmská charta]&lt;br /&gt;
[http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ Evropská knihovna - TEL ]&lt;br /&gt;
[http://europa.eu/publications/libraries-archives/index_cs.htm%20 Knihovny a archivy EU]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34179</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34179"/>
		<updated>2016-05-22T12:47:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři hlavní cíle iniciativy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''„přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&amp;lt;/ref&amp;gt; Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt MINERVA – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt MINERVA Plus, který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt MINERVA eC (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Úkoly tohoto projektu je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,&lt;br /&gt;
* zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů, &lt;br /&gt;
* podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,&lt;br /&gt;
* dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. '''Parmská charta''', která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''eContent'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Tento program pracoval na třech akčních liniích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání&lt;br /&gt;
# linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu &lt;br /&gt;
# linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA Ec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění kulturního dědictví byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''ENRICH'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvouletý mezinárodní projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home) vznikl v roce 2007 ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. Byl financován z programu eContentplus a pracoval na platformě Manuscriptoria. Smyslem tohoto projektu bylo poskytnout jednotný přístup k neuceleným digitálním sbírkám historických dokumentů, které vlastní evropské kulturní instituce a vytvořit tak sdílené virtuální prostředí, které by sloužilo vědeckým výzkumům. Zacíleno bylo na výzkum rukopisů a prvotisků, ale i dalších vzácných historických tisků a dokumentů. V rámci tohoto projektu vzniklo konsorcium, které bylo sestaveno z 18 členů z 11 zemí. Projekt ENRICH byl „historicky prvním projektem programu eContentplus s českým koordinátorem, kterým je Národní knihovna České republiky společně s dalšími dvěma partnery a to AIP Beroun s r.o. a Cross Czech, a.s.&amp;lt;ref&amp;gt;ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt DigiCult&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt The European library (TEL). ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt byl spuštěn v roce 2001 jako součást 5. rámcového programu. ''„Projektu se účastnilo 9 národních knihoven, které ve spolupráci s Konferencí evropských národních knihovníků (Conference of European National Librarians- CENL) usilovaly o vytvoření celoevropské digitální knihovny. Projekt měl podpořit spolupráci národních knihoven v Evropě při manipulaci s digitálními sbírkami. Cílem bylo vytvořit bezplatnou digitální knihovnu, která by se stala klíčovým systémem pro přístup k hlavním sbírkám evropských národních knihoven. Projekt TEL měl vytvořit základní postupy při vytváření digitálních knihoven. Zároveň měly být vyvinuty technické základy pro celoevropskou digitální knihovnu s distribuovanými digitálními sbírkami národních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Účelem této knihovny tedy bylo zprostředkování jednotného přístupu k digitálním, ale i tradičním dokumentům a to jak místním, tak vzdáleným uživatelům. ''„Projekt vycházel z faktu, že jsou to právě národní knihovny, jež jsou ve svých zemích přednostně podporovány jako nejvýznamnější zdroje intelektuálního výstupu (tradičního i digitálního), a proto se zaměřil na jejich integraci. V roce 2005 byla na základě úspěšného projektu vytvořena fungující služba Evropská knihovna […].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Uživatelé měli k dispozici komplexní výsledky vyhledávání a možnost nechat si je zaslat. Co se týče vyhledávání, byl kladen důraz na možnost vícehlediskového vyhledávání. V současnosti Evropská knihovna obsahuje digitální sbírky ze 48 evropských národních knihoven a ve 35 jazycích. Její obsah tvoří například mapy, knihy, audiovizuální dokumenty a bibliografické zdroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL-ME-MOR'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt TEL-ME-MOR byl jedním z projektů, které rozvíjely předchozí projekt TEL. Navázal na něj v roce 2005 a byl jeho rozšířenou verzí (The European Library – Modular Extensions For Mediating Online Resources). Trval dva roky a jeho financování bylo zajištěno 6. rámcovým programem. ''„Hlavním cílem projektu byla podpora 10 národních knihoven nových členských států EU. Jednou z nově zapojených knihoven se stala i Národní knihovna České republiky. Konference evropských národních knihovníků iniciovala jejich plnohodnotné připojení k Evropské knihovně. Do té doby byly knihovny nových členských států pouze partnery projektu.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Evropská knihovna měla zpřístupňovat evropskou sbírku velmi kvalitních informačních zdrojů ze všech vědních oblastí a to prostřednictvím online přístupu. Tento přístup měl být samozřejmě dostupný ve všech jazycích nových členských států. ''„TEL-ME-MOR se zaměřoval na kulturní, vzdělávací, průmyslový a veřejný sektor. Jeho cílem bylo vést ke spolupráci subjekty z různých oblastí.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt EDL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navazoval na projekty TEL a TEL-ME-MOR byl projekt EDL, který vedla Německá národní knihovna. ''„Projekt Evropská digitální knihovna (European Digital Library) byl přijat Evropskou komisí v roce 2006. Byl částečně financován programem eContentplus […]. […] Hlavním cílem projektu bylo připojení zbývajících devíti národních knihoven Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) do Evropské knihovny. Jednalo se o národní knihovny Belgie, Řecka, Islandu, Irska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Norska, Španělska a Švédska. Díky tomuto projektu se staly všechny země Evropské unie členy Evropské knihovny, ke které připojily své digitální sbírky a bibliografické katalogy.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt TELplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt pokračoval ve vývoji Evropské knihovny a měl za cíl především posílit, vylepšit a rozšířit její služby. Byl koordinován Národní knihovnou Estonska. Jeho úkolem bylo zpracování pomocí metody OCR více než 20 milionů významných dokumentů, které již byly převedeny od obrazového formátu a jejich následné zpřístupnění prostřednictvím OAI-PMH.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''FUMAGABA'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navázal na projekt TEL (The European Library) byl projekt FUMAGABA. Jeho cílem bylo začlenit sbírky z bývalé Jugoslávské republiky do Evropské knihovny. Jednalo se o sbírky z Ukrajiny, Moldávie, Makedonie, Arménie, Gruzie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Ázerbájdžánu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
* ČESKÁ REPUBLIKA. ''Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.'' Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.viks.sk/digitus/CharterParma.htm Parmská charta]&lt;br /&gt;
[http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ Evropská knihovna - TEL ]&lt;br /&gt;
[http://europa.eu/publications/libraries-archives/index_cs.htm%20 Knihovny a archivy EU]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34178</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34178"/>
		<updated>2016-05-22T12:45:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tři hlavní cíle iniciativy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''* ''„přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&amp;lt;/ref&amp;gt; Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt MINERVA – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt MINERVA Plus, který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt MINERVA eC (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Úkoly tohoto projektu je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,&lt;br /&gt;
* zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů, &lt;br /&gt;
* podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,&lt;br /&gt;
* dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. '''Parmská charta''', která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''eContent'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Tento program pracoval na třech akčních liniích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání&lt;br /&gt;
# linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu &lt;br /&gt;
# linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA Ec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění kulturního dědictví byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''ENRICH'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvouletý mezinárodní projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home) vznikl v roce 2007 ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. Byl financován z programu eContentplus a pracoval na platformě Manuscriptoria. Smyslem tohoto projektu bylo poskytnout jednotný přístup k neuceleným digitálním sbírkám historických dokumentů, které vlastní evropské kulturní instituce a vytvořit tak sdílené virtuální prostředí, které by sloužilo vědeckým výzkumům. Zacíleno bylo na výzkum rukopisů a prvotisků, ale i dalších vzácných historických tisků a dokumentů. V rámci tohoto projektu vzniklo konsorcium, které bylo sestaveno z 18 členů z 11 zemí. Projekt ENRICH byl „historicky prvním projektem programu eContentplus s českým koordinátorem, kterým je Národní knihovna České republiky společně s dalšími dvěma partnery a to AIP Beroun s r.o. a Cross Czech, a.s.&amp;lt;ref&amp;gt;ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt DigiCult&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt The European library (TEL). ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt byl spuštěn v roce 2001 jako součást 5. rámcového programu. ''„Projektu se účastnilo 9 národních knihoven, které ve spolupráci s Konferencí evropských národních knihovníků (Conference of European National Librarians- CENL) usilovaly o vytvoření celoevropské digitální knihovny. Projekt měl podpořit spolupráci národních knihoven v Evropě při manipulaci s digitálními sbírkami. Cílem bylo vytvořit bezplatnou digitální knihovnu, která by se stala klíčovým systémem pro přístup k hlavním sbírkám evropských národních knihoven. Projekt TEL měl vytvořit základní postupy při vytváření digitálních knihoven. Zároveň měly být vyvinuty technické základy pro celoevropskou digitální knihovnu s distribuovanými digitálními sbírkami národních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Účelem této knihovny tedy bylo zprostředkování jednotného přístupu k digitálním, ale i tradičním dokumentům a to jak místním, tak vzdáleným uživatelům. ''„Projekt vycházel z faktu, že jsou to právě národní knihovny, jež jsou ve svých zemích přednostně podporovány jako nejvýznamnější zdroje intelektuálního výstupu (tradičního i digitálního), a proto se zaměřil na jejich integraci. V roce 2005 byla na základě úspěšného projektu vytvořena fungující služba Evropská knihovna […].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Uživatelé měli k dispozici komplexní výsledky vyhledávání a možnost nechat si je zaslat. Co se týče vyhledávání, byl kladen důraz na možnost vícehlediskového vyhledávání. V současnosti Evropská knihovna obsahuje digitální sbírky ze 48 evropských národních knihoven a ve 35 jazycích. Její obsah tvoří například mapy, knihy, audiovizuální dokumenty a bibliografické zdroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL-ME-MOR'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt TEL-ME-MOR byl jedním z projektů, které rozvíjely předchozí projekt TEL. Navázal na něj v roce 2005 a byl jeho rozšířenou verzí (The European Library – Modular Extensions For Mediating Online Resources). Trval dva roky a jeho financování bylo zajištěno 6. rámcovým programem. ''„Hlavním cílem projektu byla podpora 10 národních knihoven nových členských států EU. Jednou z nově zapojených knihoven se stala i Národní knihovna České republiky. Konference evropských národních knihovníků iniciovala jejich plnohodnotné připojení k Evropské knihovně. Do té doby byly knihovny nových členských států pouze partnery projektu.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Evropská knihovna měla zpřístupňovat evropskou sbírku velmi kvalitních informačních zdrojů ze všech vědních oblastí a to prostřednictvím online přístupu. Tento přístup měl být samozřejmě dostupný ve všech jazycích nových členských států. ''„TEL-ME-MOR se zaměřoval na kulturní, vzdělávací, průmyslový a veřejný sektor. Jeho cílem bylo vést ke spolupráci subjekty z různých oblastí.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt EDL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navazoval na projekty TEL a TEL-ME-MOR byl projekt EDL, který vedla Německá národní knihovna. ''„Projekt Evropská digitální knihovna (European Digital Library) byl přijat Evropskou komisí v roce 2006. Byl částečně financován programem eContentplus […]. […] Hlavním cílem projektu bylo připojení zbývajících devíti národních knihoven Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) do Evropské knihovny. Jednalo se o národní knihovny Belgie, Řecka, Islandu, Irska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Norska, Španělska a Švédska. Díky tomuto projektu se staly všechny země Evropské unie členy Evropské knihovny, ke které připojily své digitální sbírky a bibliografické katalogy.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt TELplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt pokračoval ve vývoji Evropské knihovny a měl za cíl především posílit, vylepšit a rozšířit její služby. Byl koordinován Národní knihovnou Estonska. Jeho úkolem bylo zpracování pomocí metody OCR více než 20 milionů významných dokumentů, které již byly převedeny od obrazového formátu a jejich následné zpřístupnění prostřednictvím OAI-PMH.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''FUMAGABA'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navázal na projekt TEL (The European Library) byl projekt FUMAGABA. Jeho cílem bylo začlenit sbírky z bývalé Jugoslávské republiky do Evropské knihovny. Jednalo se o sbírky z Ukrajiny, Moldávie, Makedonie, Arménie, Gruzie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Ázerbájdžánu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
* ČESKÁ REPUBLIKA. ''Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.'' Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.viks.sk/digitus/CharterParma.htm Parmská charta]&lt;br /&gt;
[http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ Evropská knihovna - TEL ]&lt;br /&gt;
[http://europa.eu/publications/libraries-archives/index_cs.htm%20 Knihovny a archivy EU]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34177</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34177"/>
		<updated>2016-05-22T12:42:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„[…] Měla tři hlavní cíle:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&amp;lt;/ref&amp;gt; Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt MINERVA – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt MINERVA Plus, který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt MINERVA eC (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Úkoly tohoto projektu je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,&lt;br /&gt;
* zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů, &lt;br /&gt;
* podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,&lt;br /&gt;
* dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. '''Parmská charta''', která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''eContent'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Tento program pracoval na třech akčních liniích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání&lt;br /&gt;
# linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu &lt;br /&gt;
# linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA Ec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění kulturního dědictví byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''ENRICH'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvouletý mezinárodní projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home) vznikl v roce 2007 ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. Byl financován z programu eContentplus a pracoval na platformě Manuscriptoria. Smyslem tohoto projektu bylo poskytnout jednotný přístup k neuceleným digitálním sbírkám historických dokumentů, které vlastní evropské kulturní instituce a vytvořit tak sdílené virtuální prostředí, které by sloužilo vědeckým výzkumům. Zacíleno bylo na výzkum rukopisů a prvotisků, ale i dalších vzácných historických tisků a dokumentů. V rámci tohoto projektu vzniklo konsorcium, které bylo sestaveno z 18 členů z 11 zemí. Projekt ENRICH byl „historicky prvním projektem programu eContentplus s českým koordinátorem, kterým je Národní knihovna České republiky společně s dalšími dvěma partnery a to AIP Beroun s r.o. a Cross Czech, a.s.&amp;lt;ref&amp;gt;ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt DigiCult&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt The European library (TEL). ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt byl spuštěn v roce 2001 jako součást 5. rámcového programu. ''„Projektu se účastnilo 9 národních knihoven, které ve spolupráci s Konferencí evropských národních knihovníků (Conference of European National Librarians- CENL) usilovaly o vytvoření celoevropské digitální knihovny. Projekt měl podpořit spolupráci národních knihoven v Evropě při manipulaci s digitálními sbírkami. Cílem bylo vytvořit bezplatnou digitální knihovnu, která by se stala klíčovým systémem pro přístup k hlavním sbírkám evropských národních knihoven. Projekt TEL měl vytvořit základní postupy při vytváření digitálních knihoven. Zároveň měly být vyvinuty technické základy pro celoevropskou digitální knihovnu s distribuovanými digitálními sbírkami národních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Účelem této knihovny tedy bylo zprostředkování jednotného přístupu k digitálním, ale i tradičním dokumentům a to jak místním, tak vzdáleným uživatelům. ''„Projekt vycházel z faktu, že jsou to právě národní knihovny, jež jsou ve svých zemích přednostně podporovány jako nejvýznamnější zdroje intelektuálního výstupu (tradičního i digitálního), a proto se zaměřil na jejich integraci. V roce 2005 byla na základě úspěšného projektu vytvořena fungující služba Evropská knihovna […].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Uživatelé měli k dispozici komplexní výsledky vyhledávání a možnost nechat si je zaslat. Co se týče vyhledávání, byl kladen důraz na možnost vícehlediskového vyhledávání. V současnosti Evropská knihovna obsahuje digitální sbírky ze 48 evropských národních knihoven a ve 35 jazycích. Její obsah tvoří například mapy, knihy, audiovizuální dokumenty a bibliografické zdroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL-ME-MOR'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt TEL-ME-MOR byl jedním z projektů, které rozvíjely předchozí projekt TEL. Navázal na něj v roce 2005 a byl jeho rozšířenou verzí (The European Library – Modular Extensions For Mediating Online Resources). Trval dva roky a jeho financování bylo zajištěno 6. rámcovým programem. ''„Hlavním cílem projektu byla podpora 10 národních knihoven nových členských států EU. Jednou z nově zapojených knihoven se stala i Národní knihovna České republiky. Konference evropských národních knihovníků iniciovala jejich plnohodnotné připojení k Evropské knihovně. Do té doby byly knihovny nových členských států pouze partnery projektu.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Evropská knihovna měla zpřístupňovat evropskou sbírku velmi kvalitních informačních zdrojů ze všech vědních oblastí a to prostřednictvím online přístupu. Tento přístup měl být samozřejmě dostupný ve všech jazycích nových členských států. ''„TEL-ME-MOR se zaměřoval na kulturní, vzdělávací, průmyslový a veřejný sektor. Jeho cílem bylo vést ke spolupráci subjekty z různých oblastí.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt EDL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navazoval na projekty TEL a TEL-ME-MOR byl projekt EDL, který vedla Německá národní knihovna. ''„Projekt Evropská digitální knihovna (European Digital Library) byl přijat Evropskou komisí v roce 2006. Byl částečně financován programem eContentplus […]. […] Hlavním cílem projektu bylo připojení zbývajících devíti národních knihoven Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) do Evropské knihovny. Jednalo se o národní knihovny Belgie, Řecka, Islandu, Irska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Norska, Španělska a Švédska. Díky tomuto projektu se staly všechny země Evropské unie členy Evropské knihovny, ke které připojily své digitální sbírky a bibliografické katalogy.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt TELplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt pokračoval ve vývoji Evropské knihovny a měl za cíl především posílit, vylepšit a rozšířit její služby. Byl koordinován Národní knihovnou Estonska. Jeho úkolem bylo zpracování pomocí metody OCR více než 20 milionů významných dokumentů, které již byly převedeny od obrazového formátu a jejich následné zpřístupnění prostřednictvím OAI-PMH.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''FUMAGABA'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navázal na projekt TEL (The European Library) byl projekt FUMAGABA. Jeho cílem bylo začlenit sbírky z bývalé Jugoslávské republiky do Evropské knihovny. Jednalo se o sbírky z Ukrajiny, Moldávie, Makedonie, Arménie, Gruzie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Ázerbájdžánu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
* ČESKÁ REPUBLIKA. ''Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.'' Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.viks.sk/digitus/CharterParma.htm Parmská charta]&lt;br /&gt;
[http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ Evropská knihovna - TEL ]&lt;br /&gt;
[http://europa.eu/publications/libraries-archives/index_cs.htm%20 Knihovny a archivy EU]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34173</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34173"/>
		<updated>2016-05-22T12:35:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. &lt;br /&gt;
''„[…] Měla tři hlavní cíle:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&amp;lt;/ref&amp;gt; Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt MINERVA – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt MINERVA Plus, který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt MINERVA eC (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Úkoly tohoto projektu je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,&lt;br /&gt;
* zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů, &lt;br /&gt;
* podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,&lt;br /&gt;
* dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. '''Parmská charta''', která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''eContent'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Tento program pracoval na třech akčních liniích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání&lt;br /&gt;
# linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu &lt;br /&gt;
# linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA Ec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění kulturního dědictví byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''ENRICH'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvouletý mezinárodní projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home) vznikl v roce 2007 ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. Byl financován z programu eContentplus a pracoval na platformě Manuscriptoria. Smyslem tohoto projektu bylo poskytnout jednotný přístup k neuceleným digitálním sbírkám historických dokumentů, které vlastní evropské kulturní instituce a vytvořit tak sdílené virtuální prostředí, které by sloužilo vědeckým výzkumům. Zacíleno bylo na výzkum rukopisů a prvotisků, ale i dalších vzácných historických tisků a dokumentů. V rámci tohoto projektu vzniklo konsorcium, které bylo sestaveno z 18 členů z 11 zemí. Projekt ENRICH byl „historicky prvním projektem programu eContentplus s českým koordinátorem, kterým je Národní knihovna České republiky společně s dalšími dvěma partnery a to AIP Beroun s r.o. a Cross Czech, a.s.&amp;lt;ref&amp;gt;ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt DigiCult&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt The European library (TEL). ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt byl spuštěn v roce 2001 jako součást 5. rámcového programu. ''„Projektu se účastnilo 9 národních knihoven, které ve spolupráci s Konferencí evropských národních knihovníků (Conference of European National Librarians- CENL) usilovaly o vytvoření celoevropské digitální knihovny. Projekt měl podpořit spolupráci národních knihoven v Evropě při manipulaci s digitálními sbírkami. Cílem bylo vytvořit bezplatnou digitální knihovnu, která by se stala klíčovým systémem pro přístup k hlavním sbírkám evropských národních knihoven. Projekt TEL měl vytvořit základní postupy při vytváření digitálních knihoven. Zároveň měly být vyvinuty technické základy pro celoevropskou digitální knihovnu s distribuovanými digitálními sbírkami národních knihoven.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Účelem této knihovny tedy bylo zprostředkování jednotného přístupu k digitálním, ale i tradičním dokumentům a to jak místním, tak vzdáleným uživatelům. ''„Projekt vycházel z faktu, že jsou to právě národní knihovny, jež jsou ve svých zemích přednostně podporovány jako nejvýznamnější zdroje intelektuálního výstupu (tradičního i digitálního), a proto se zaměřil na jejich integraci. V roce 2005 byla na základě úspěšného projektu vytvořena fungující služba Evropská knihovna […].“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Uživatelé měli k dispozici komplexní výsledky vyhledávání a možnost nechat si je zaslat. Co se týče vyhledávání, byl kladen důraz na možnost vícehlediskového vyhledávání. V současnosti Evropská knihovna obsahuje digitální sbírky ze 48 evropských národních knihoven a ve 35 jazycích. Její obsah tvoří například mapy, knihy, audiovizuální dokumenty a bibliografické zdroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt TEL-ME-MOR'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt TEL-ME-MOR byl jedním z projektů, které rozvíjely předchozí projekt TEL. Navázal na něj v roce 2005 a byl jeho rozšířenou verzí (The European Library – Modular Extensions For Mediating Online Resources). Trval dva roky a jeho financování bylo zajištěno 6. rámcovým programem. ''„Hlavním cílem projektu byla podpora 10 národních knihoven nových členských států EU. Jednou z nově zapojených knihoven se stala i Národní knihovna České republiky. Konference evropských národních knihovníků iniciovala jejich plnohodnotné připojení k Evropské knihovně. Do té doby byly knihovny nových členských států pouze partnery projektu.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  Evropská knihovna měla zpřístupňovat evropskou sbírku velmi kvalitních informačních zdrojů ze všech vědních oblastí a to prostřednictvím online přístupu. Tento přístup měl být samozřejmě dostupný ve všech jazycích nových členských států. ''„TEL-ME-MOR se zaměřoval na kulturní, vzdělávací, průmyslový a veřejný sektor. Jeho cílem bylo vést ke spolupráci subjekty z různých oblastí.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Projekt EDL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navazoval na projekty TEL a TEL-ME-MOR byl projekt EDL, který vedla Německá národní knihovna. ''„Projekt Evropská digitální knihovna (European Digital Library) byl přijat Evropskou komisí v roce 2006. Byl částečně financován programem eContentplus […]. […] Hlavním cílem projektu bylo připojení zbývajících devíti národních knihoven Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) do Evropské knihovny. Jednalo se o národní knihovny Belgie, Řecka, Islandu, Irska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Norska, Španělska a Švédska. Díky tomuto projektu se staly všechny země Evropské unie členy Evropské knihovny, ke které připojily své digitální sbírky a bibliografické katalogy.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;''Projekt TELplus''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt pokračoval ve vývoji Evropské knihovny a měl za cíl především posílit, vylepšit a rozšířit její služby. Byl koordinován Národní knihovnou Estonska. Jeho úkolem bylo zpracování pomocí metody OCR více než 20 milionů významných dokumentů, které již byly převedeny od obrazového formátu a jejich následné zpřístupnění prostřednictvím OAI-PMH.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''FUMAGABA'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším projektem, který navázal na projekt TEL (The European Library) byl projekt FUMAGABA. Jeho cílem bylo začlenit sbírky z bývalé Jugoslávské republiky do Evropské knihovny. Jednalo se o sbírky z Ukrajiny, Moldávie, Makedonie, Arménie, Gruzie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Ázerbájdžánu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''MICHAEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt vznikl v roce 2004 a později na něj navázal projekt MICHAEL Plus, do kterého se zapojila i Česká republika. Společným úkolem těchto dvou projektů bylo shromažďování informací o digitálních sbírkách kulturního dědictví. Pro tento účel byla vytvořena databáze, ve které se ze seznamu sbírek dalo přejít pomocí hypertextového odkazu přímo na stránky určité instituce, která tyto sbírky uchovávala.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
* ČESKÁ REPUBLIKA. ''Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.'' Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
* ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage. ENRICH - European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage [online]. 2009 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://enrich.manuscriptorium.com/?q=about-cs &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.viks.sk/digitus/CharterParma.htm Parmská charta]&lt;br /&gt;
[http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/ Evropská knihovna - TEL ]&lt;br /&gt;
[http://europa.eu/publications/libraries-archives/index_cs.htm%20 Knihovny a archivy EU]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34135</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34135"/>
		<updated>2016-05-21T14:21:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. ''„[…] Měla tři hlavní cíle:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&amp;lt;/ref&amp;gt; Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt MINERVA – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt MINERVA Plus, který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt MINERVA eC (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Úkoly tohoto projektu je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,&lt;br /&gt;
* zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů, &lt;br /&gt;
* podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,&lt;br /&gt;
* dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. '''Parmská charta''', která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''eContent'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Tento program pracoval na třech akčních liniích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání&lt;br /&gt;
# linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu &lt;br /&gt;
# linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA Ec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění kulturního dědictví byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''ENRICH'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt ENRICH (v celém znění European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage Home)vznikl ze spolupráce paměťových institucí, které chtěly vytvořit nejvýznamnější digitální knihovnu na poli evropských historických fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt DigiCult&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt The European library (TEL). ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''MICHAEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt vznikl v roce 2004 a později na něj navázal projekt MICHAEL Plus, do kterého se zapojila i Česká republika. Společným úkolem těchto dvou projektů bylo shromažďování informací o digitálních sbírkách kulturního dědictví. Pro tento účel byla vytvořena databáze, ve které se ze seznamu sbírek dalo přejít pomocí hypertextového odkazu přímo na stránky určité instituce, která tyto sbírky uchovávala.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
* ČESKÁ REPUBLIKA. ''Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.'' Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.viks.sk/digitus/CharterParma.htm Parmská charta]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34132</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34132"/>
		<updated>2016-05-21T14:02:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. ''„[…] Měla tři hlavní cíle:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&amp;lt;/ref&amp;gt; Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt MINERVA – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt MINERVA Plus, který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt MINERVA eC (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Úkoly tohoto projektu je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,&lt;br /&gt;
* zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů, &lt;br /&gt;
* podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,&lt;br /&gt;
* dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. '''Parmská charta''', která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''eContent'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Tento program pracoval na třech akčních liniích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání&lt;br /&gt;
# linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu &lt;br /&gt;
# linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA Ec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění kulturního dědictví byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''ENRICH'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt DigiCult&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt The European library (TEL). ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''MICHAEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt vznikl v roce 2004 a později na něj navázal projekt MICHAEL Plus, do kterého se zapojila i Česká republika. Společným úkolem těchto dvou projektů bylo shromažďování informací o digitálních sbírkách kulturního dědictví. Pro tento účel byla vytvořena databáze, ve které se ze seznamu sbírek dalo přejít pomocí hypertextového odkazu přímo na stránky určité instituce, která tyto sbírky uchovávala.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
* ČESKÁ REPUBLIKA. ''Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.'' Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.viks.sk/digitus/CharterParma.htm Parmská charta]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34131</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34131"/>
		<updated>2016-05-21T13:40:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. ''„[…] Měla tři hlavní cíle:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&amp;lt;/ref&amp;gt; Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot;&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt; Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt MINERVA – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt MINERVA Plus, který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; ''„V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt MINERVA eC (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Úkoly tohoto projektu je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,&lt;br /&gt;
* zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů, &lt;br /&gt;
* podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,&lt;br /&gt;
* dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. '''Parmská charta''', která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''eContent'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Tento program pracoval na třech akčních liniích:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání&lt;br /&gt;
# linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu &lt;br /&gt;
# linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA Ec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;eContentplus&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti online zpřístupnění kulturního dědictví byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt; Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. &lt;br /&gt;
Program eContentplus měl tři tematické oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi&lt;br /&gt;
* digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)&lt;br /&gt;
* vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''ENRICH'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Projekt DigiCult&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt The European library (TEL). ''„DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''MICHAEL'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento projekt vznikl v roce 2004 a později na něj navázal projekt MICHAEL Plus, do kterého se zapojila i Česká republika. Společným úkolem těchto dvou projektů bylo shromažďování informací o digitálních sbírkách kulturního dědictví. Pro tento účel byla vytvořena databáze, ve které se ze seznamu sbírek dalo přejít pomocí hypertextového odkazu přímo na stránky určité instituce, která tyto sbírky uchovávala.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vorlickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
* ČESKÁ REPUBLIKA. ''Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.'' Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. ''Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky.'' Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34123</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34123"/>
		<updated>2016-05-21T12:39:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. ''„[…] Měla tři hlavní cíle:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&amp;lt;/ref&amp;gt; Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. ''„Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]''. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
* ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34111</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34111"/>
		<updated>2016-05-20T20:54:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. ''„[…] Měla tři hlavní cíle:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:&lt;br /&gt;
* '''Akční plán eEurope2002''' – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,&lt;br /&gt;
* '''eEurope+''' - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,&lt;br /&gt;
* '''eEurope2005''' – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad ''„v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“''&amp;lt;ref&amp;gt;Usnesení výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34110</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34110"/>
		<updated>2016-05-20T20:47:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. ''„[…] Měla tři hlavní cíle:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34109</id>
		<title>Iniciativa eEurope</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Iniciativa_eEurope&amp;diff=34109"/>
		<updated>2016-05-20T20:42:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: Založena nová stránka s textem „„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“&amp;lt;ref&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“&amp;lt;ref&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt; Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. ''„[…] Měla tři hlavní cíle:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku''&lt;br /&gt;
* ''vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím''&lt;br /&gt;
* ''potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“''&amp;lt;ref&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34101</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34101"/>
		<updated>2016-05-20T18:17:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu kulturního dědictví jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
Digitalizací se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;Vrbenská, Františka. digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„[[Digitalizace]] není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. &amp;lt;i&amp;gt;Digitalizace evropského kulturního dědictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna111/11150kubat.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt Elektronické knihovny a jeho výstup Bibliotheca Universalis, na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt Elektronická muzea a galerie. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit informační potřeby Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci Lisabonské strategie byla schválena Iniciativa eEurope&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34091</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34091"/>
		<updated>2016-05-20T17:33:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu kulturního dědictví jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
Digitalizací se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;Vrbenská, Františka. digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky digitalizace kulturního dědictví v Evropě==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„[[Digitalizace]] není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. &amp;lt;i&amp;gt;Digitalizace evropského kulturního dědictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna111/11150kubat.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Konference G7'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním stěžejním bodem v oblasti evropské digitalizace byla Konference G7, která se uskutečnila v roce 1995. Tato konference se věnovala informační společnosti a informačním technologiím. Projednávala se zde podpora 11 pilotních projektů mezinárodní spolupráce, které byly zaměřeny na rozvoj informačních technologií v různých oblastech lidské činnosti. Za počátky digitalizačních tendencí se dají považovat 2 projekty, které vzešly z této konference. Prvním z nich je projekt Elektronické knihovny a jeho výstup Bibliotheca Universalis, na jehož základě měla probíhat mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a komunikace mezi zapojenými státy. Hlavní zodpovědnost za tento projekt nesly Japonsko a Francie, která zastupovala Evropu, a společně vytvořili Univerzální knihovnu. Ta se měla stát velkou virtuální sbírkou poznatků, kulturního dědictví a stěžejních děl světové literatury a měla být přístupná skrze rozsáhlé multimediální technologie. Účelem tohoto projektu mělo být přispění k mezinárodní dostupnosti digitálních zdrojů, obsahujících nejen bibliografické záznamy, ale i obsahové informace. Druhým projektem vycházejícím z Konference G7 byl projekt Elektronická muzea a galerie. Tento projekt měly na starosti Itálie a Francie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. &amp;lt;i&amp;gt;Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2009, 54 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Info2000'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program Info2000 vznikal v letech 1996-2000 a soustředil se na právě vznikající digitální průmysl. Hlavním bodem projektu byl rozvoj evropského digitálního obsahu, který měl uspokojit informační potřeby Evropanů a evropských podniků a přispět tak ''„k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a vzniku nových pracovních míst. […] V rámci programu Info2000 bylo vytvořeno mnoho významných projektů zaměřujících se na digitalizaci kulturního dědictví.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot; /&amp;gt; Jedná se například o projekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1968''' - multimediální archiv obsahující dokumenty spjaté s revolučním rokem 1968,&lt;br /&gt;
* '''Artlinks''' – interaktivní zobrazení umění od pravěku až po moderní umělecké směry&lt;br /&gt;
* '''DeafHist''' – obsahoval informace o historii a kultuře neslyšících, přičemž tyto informace byly zobrazovány interaktivní formou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Lisabonská strategie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lisabonská strategie byla výsledkem lisabonského summitu, na kterém se v roce 2000 setkali zástupci vlád zemí EU. Byla vyhlášena na období 2000 – 2010 a jejím cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropské unie. Jedním z bodů Lisabonské strategie byla Informační společnost, které mělo být dosaženo a která měla vést k ekonomice založené na znalostech a rozvoji využívání Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. ''Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]''. Praha, 2009-08-11. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.&lt;br /&gt;
* Lisabonská strategie : konkurenceschopnější Evropa s více kvalitními pracovními příležitostmi. In: Evropský parlament [online]. Evropská Unie: European Parliament, 2004 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1001.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34078</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34078"/>
		<updated>2016-05-20T15:32:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu kulturního dědictví jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;br /&gt;
Digitalizací se rozumí převod dokumentu do digitální (elektronické) podoby. Jedná se o technologii reformátování, kdy jsou zdroje převedeny z jednoho typu nosiče na jiný.&amp;lt;ref&amp;gt;Vrbenská, Františka. digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„[[Digitalizace]] není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. &amp;lt;i&amp;gt;Digitalizace evropského kulturního dědictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna111/11150kubat.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* VRBENSKÁ, Františka. ''Digitalizace dokumentů''. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001728&amp;amp;local_base=KTD. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34076</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=34076"/>
		<updated>2016-05-20T14:10:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu kulturního dědictví jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Digitalizace]]==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Digitalizace není jen otázkou technických možností, je to morální povinnost. V době, kdy je stále více kulturních objektů spotřebováváno online, kdy jsou digitální přístroje všudypřítomné, je velmi důležité, aby i kulturní odkaz byl online. Nebudeme-li pokračovat v tomto úkolu, riskujeme, že se postupně ztratí to, co bylo základem evropských zemí a civilizace v posledních stoletích.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;KUBÁTOVÁ, Alena. &amp;lt;i&amp;gt;Digitalizace evropského kulturního dědictví&amp;lt;/i&amp;gt;. 2011. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna111/11150kubat.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
* KUBÁTOVÁ, Alena. ''Digitalizace evropského kulturního dědictví''. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 50-52 [cit. 2016-05-20]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11150kubat.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Workflow digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=33887</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=33887"/>
		<updated>2016-05-16T18:07:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: /* Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu kulturního dědictví jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=33886</id>
		<title>Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_oblasti_digitalizace_a_online_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B,_jejich_hlavn%C3%AD_c%C3%ADle_a_v%C3%BDstupy&amp;diff=33886"/>
		<updated>2016-05-16T18:06:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: Založena nová stránka s textem „=Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy=   Pr…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces '''digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví''' je v Evropě zajišťován mnoha paměťovými institucemi členských států EU. Jejich společným cílem je zajištění fyzické ochrany a především zpřístupnění obsahu kulturního dědictví jak vědecké komunitě, tak široké veřejnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitalizace==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32279</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32279"/>
		<updated>2016-02-16T08:54:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Kolárová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Martin Janda&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Naďa Buchtová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| Denisa Lešková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Vojtěch Soudný&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| František Sion&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || Matej Komín&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Sophie Teheux&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || Martina Ventluková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || Jan Stejskal&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Žižková, Zuzana&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || Veronika Váchová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2014-2015)_-_st%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_-_knihovnick%C3%A9_zam%C4%9B%C5%99en%C3%AD&amp;diff=32277</id>
		<title>Informační studia a knihovnictví (2014-2015) - státnicové okruhy - knihovnické zaměření</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2014-2015)_-_st%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_-_knihovnick%C3%A9_zam%C4%9B%C5%99en%C3%AD&amp;diff=32277"/>
		<updated>2016-02-16T08:49:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Adamcova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Sophie Teheux&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || Martina Ventluková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || Jan Stejskal&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || Veronika Váchová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Adamcova</name></author>
		
	</entry>
</feed>