<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Klara.Brousilova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Klara.Brousilova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Klara.Brousilova"/>
	<updated>2026-04-21T22:26:10Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky.&amp;diff=32904</id>
		<title>Determinace psychiky.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky.&amp;diff=32904"/>
		<updated>2016-03-27T19:45:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* determinace - příčinná podmíněnost a zákonitá závislost věcí a jevů&lt;br /&gt;
* lidská psychika je '''determinována'''&lt;br /&gt;
** ''vnitřními faktory ''- biologická výbava&lt;br /&gt;
** ''vnějšími faktory ''- podmínky prostředí&lt;br /&gt;
* '''determinace'''&lt;br /&gt;
** biologická (vnitřní)&lt;br /&gt;
** psychologická&lt;br /&gt;
** sociální (vnější)&lt;br /&gt;
* vliv dědičnosti a prostředí je hlavním bodem sporu mezi nativismem a naturalismem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OBLASTI DETERMINACE ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BIOLOGICKÁ ===&lt;br /&gt;
* vrozené dispozice - konstituce&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;genotyp&amp;lt;/u&amp;gt;''' = souhrn všech zděděných elementů&lt;br /&gt;
* '''Cattel - 4-stupňová heierarchie biologických podmínek'''&lt;br /&gt;
** ''dědičná výbava'' - genové zakódování vlastního vývoje&lt;br /&gt;
** ''genová výbava'' - obsahuje navíc změny dědičného vkladu mutací a segregací&lt;br /&gt;
** ''vrozená výbava'' - zahrnuje i vývojové podmínky prostředí během nitroděložního vývoje&lt;br /&gt;
** ''konstituční výbava'' - produkt předchozích účinků prostředí během pozdějšího vývoje&lt;br /&gt;
* '''sociobiologie''' (Wilson, Dawkins) - zabývá se vztahem biologické determinace a lidského chování&lt;br /&gt;
** těla jsou jen přepravními schánkami pro geny, které se snaží o co největší expanzi okolí&lt;br /&gt;
* prokazatelným biologickým vlivem je například dědičnost - přenos vlastností v DNA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Součástí ====&lt;br /&gt;
* nervová soustava, endokrynní systém, dědičnost, vrozenost&lt;br /&gt;
* instinkty a reflexy&lt;br /&gt;
* vrozené způsoby učení (habituace, imprinting, podmiňlování, nápodoba, vzhled)&lt;br /&gt;
* bioligické potřeby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PSYCHOLOGICKÁ ===&lt;br /&gt;
* situační podmínky, prostředí&lt;br /&gt;
* podílí se na něm kulturní prostředí, výchova&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zrání ====&lt;br /&gt;
* zákonitá posloupnost evolučních a involučních změn ve stavbě a funkcí organismu&lt;br /&gt;
* má povahu pevně daných kroků&lt;br /&gt;
* je pro všechny lidi v podstatě shodné&lt;br /&gt;
* hlavní úlohu hraje dozrávání nervové a hormonální soustavy&lt;br /&gt;
* v průběhu zrání přichází kritická období ve kterých se rozhoduje o dalším vývoji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Učení ====&lt;br /&gt;
* přetrvávající změna v duševní činnosti jedince, která je navozena psychologickým účinkem zkušenosti&lt;br /&gt;
* do jisté míry zvratné&lt;br /&gt;
* zpevňování, nápodoba, vhled&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== SOCIÁLNÍ ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Socializace ====&lt;br /&gt;
* celokulturní rovina - nejobecnějšáí rovina, předávání norem jedinci v rámci institucí&lt;br /&gt;
* vztahy jedince a skupin - předávání kulturních norem v rámci vzájemné interakce (rodina, spolužáci)&lt;br /&gt;
* malé sociální skupiny - přímá interakce, bezprostřední zdroj socializace (úzká rodina)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NATIVISMUS A NATURALISMUS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NATIVISMUS ===&lt;br /&gt;
* '''nature '''= biologická determinace&lt;br /&gt;
* nejvýznamější vliv na vývoj jedince má dědičnost&lt;br /&gt;
* '''genotyp''' = souhrn všech zděděných elementů&lt;br /&gt;
* základy pojmy, pravdy a zásady jsou vrozené&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;G. W. Leibnitz&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* reagoval na Locka &amp;quot;nic, kromě intelektu samého&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;Racionalistické směry &amp;lt;/u&amp;gt;- Galton, Tolstoj, O´Neil, Rousseau ====&lt;br /&gt;
* člověk je předurčen k dobrému vývoji, pokud mu společnost nrbání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;Iracionalistické směry - Freud&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* socializace je boj jedince se společností, kdy jedinec něco chce a společnost mu brání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;Galton&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* snaha dokázat dědičnost mentálních vlastností podobně, jako Darwin dokázal dědičnost tělesných znaků&lt;br /&gt;
* historiometrie = poznatky z historie o lidských mentálních procesech, chování a kreativitě&lt;br /&gt;
* doložil vliv dědičnosti u nadprůměrných inteligentní lidí&lt;br /&gt;
* dva zákony&lt;br /&gt;
** Dědičný podíl předků = nejvíce znaků získává dítě po rodičích, ale i vzdálenější předkové se účastní svými znaky&lt;br /&gt;
** Zákon zvratu - mají-li rodiče nějaký znak ve význačné míře, vracejí se potomci zase k rpůměru, jsou-li rodiče nadpůrměrně vysocí, tak se ten znak postupně vytrácí &lt;br /&gt;
* navrhl zkoumání jednovaječných dvojčat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NATURALISMUS ===&lt;br /&gt;
* '''nurture '''= sociální determinace&lt;br /&gt;
* největší vliv na vývoj jedince má sociální prostředí&lt;br /&gt;
* '''fenotyp '''= výsledek interakce určitého genotypu a určitého prostředí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;Locke &amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* &amp;quot;Nic není v intelektu, co dříve nebylo ve smyslech&amp;quot;, tabula rasa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;J. B. Watson &amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* &amp;quot;Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí...&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== SLOUČENÍ NÁZORŮ ===&lt;br /&gt;
* v současnosti '''konvergence''' obou směrů&lt;br /&gt;
* podle pedagogického realismu se během života poměr ustálí na 20% vlivu dědičnosti a 80% vlivu prostředí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;Švancara&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* střed Gaussovy křivky tvoří jedinci, na které má vliv především prostředí, extrémy křivky tvoří jedinci, u nichž se uplatňuje vliv dědičnosti&lt;br /&gt;
* psychické stavy jsou předurčeny dědičností (geneticky), a chování v sociálním kontextu je ovlivněno prostředím&lt;br /&gt;
* dědičnost se projevuje v dětském věku, později se uplatňuje vliv prostředí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;Stern&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* teorie konvergence - konvergence vnitřních vloh s vnějšími podmínkami probíhá zráním a učneím&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky.&amp;diff=32903</id>
		<title>Determinace psychiky.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Determinace_psychiky.&amp;diff=32903"/>
		<updated>2016-03-27T19:35:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: Založena nová stránka s textem „* determinace - příčinná podmíněnost a zákonitá závislost věcí a jevů * lidská psychika je determinována ** vnitřními faktory - biologická…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* determinace - příčinná podmíněnost a zákonitá závislost věcí a jevů&lt;br /&gt;
* lidská psychika je determinována&lt;br /&gt;
** vnitřními faktory - biologická výbava&lt;br /&gt;
** vnějšími faktory - podmínky prostředí&lt;br /&gt;
* determinace&lt;br /&gt;
** biologická (vnitřní)&lt;br /&gt;
** psychologická&lt;br /&gt;
** sociální (vnější)&lt;br /&gt;
* vliv dědičnosti a prostředí je hlavním bodem sporu mezi nativismem a naturalismem&lt;br /&gt;
OBLASTI DETERMINACE&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BIOLOGICKÁ&lt;br /&gt;
* vrozené dispozice - konstituce&lt;br /&gt;
* genotyp = souhrn všech zděděných elementů&lt;br /&gt;
* Cattel - 4-stupňová heierarchie biologických podmínek&lt;br /&gt;
** dědičná výbava - genové zakódování vlastního vývoje&lt;br /&gt;
** genová výbava  obsahuje navíc změny dědičného vkladu mutací a segregací&lt;br /&gt;
** vrozená výbava - zahrnuje i vývojové podmínky prostředí během nitroděložního vývoje&lt;br /&gt;
** konstituční výbava - produkt předchozích účinků prostředí během pozdějšího vývoje&lt;br /&gt;
* sociobiologie (Wilson, Dawkins) - zabývá se vztahem biologické determinace a lidského chování&lt;br /&gt;
** těla jsou jen přepravními schánkami pro geny, které se snaží o co největší expanzi okolí&lt;br /&gt;
* prokazatelným biologickým vlivem je například dědičnost - přenos vlastností v DNA&lt;br /&gt;
Součástí&lt;br /&gt;
* nervová soustava, endokrynní systém, dědičnost, vrozenost&lt;br /&gt;
* instinkty a reflexy&lt;br /&gt;
* vrozené způsoby učení (habituace, imprinting, podmiňlování, nápodoba, vzhled)&lt;br /&gt;
* bioligické potřeby&lt;br /&gt;
PSYCHOLOGICKÁ&lt;br /&gt;
* situační podmínky, prostředí&lt;br /&gt;
* podílí se na něm kulturní prostředí, výchova&lt;br /&gt;
Zrání&lt;br /&gt;
* zákonitá posloupnost evolučních a involučních změn ve stavbě a funkcí organismu&lt;br /&gt;
* má povahu pevně daných kroků&lt;br /&gt;
* je pro všechny lidi v podstatě shodné&lt;br /&gt;
* hlavní úlohu hraje dozrávání nervové a hormonální soustavy&lt;br /&gt;
* v průběhu zrání přichází kritická období ve kterých se rozhoduje o dalším vývoji&lt;br /&gt;
Učení&lt;br /&gt;
* přetrvávající změna v duševní činnosti jedince, která je navozena psychologickým účinkem zkušenosti&lt;br /&gt;
* do jisté míry zvratn=&lt;br /&gt;
* zpevňování, nápodoba, vhled&lt;br /&gt;
SOCIÁLNÍ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Socializace&lt;br /&gt;
* celokulturní rovina - nejobecnějšáí rovina, předávání norem jedinci v rámci institucí&lt;br /&gt;
* vztahy jedince a skupin - předávání kulturních norem v rámci vzájemné interakce (rodina, spolužáci)&lt;br /&gt;
* malé sociální skupiny - přímá interakce, bezprostřední zdroj socializace (úzká rodina)&lt;br /&gt;
NATIVISMUS A NATURALISMUS&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NATIVISMUS&lt;br /&gt;
* nature = biologická determinace&lt;br /&gt;
* nejvýznamější vliv na vývoj jedince má dědičnost&lt;br /&gt;
* genotyp = souhrn všech zděděných elementů&lt;br /&gt;
* základy pojmy, pravdy a zásady jsou vrozen=&lt;br /&gt;
* G. W. Leibnitz - reagoval na Locka &amp;quot;nic, ktomě intelektu samého&amp;quot;&lt;br /&gt;
* Racionalistické směry - Galton, Tolstoj, O´Neil, Rousseau - člověk je předurčen k dobrému vývoji, pokud mu společnost nrbání&lt;br /&gt;
* Iracionalistické směry - Freud - socializace je boj jedince se společností, kdy jedinec něco chce a společnost mu brání&lt;br /&gt;
* Galton - doložil vliv dědičnosti u nadprůměrných inteligentní lidí; dva zákony: Dědičný podíl předků (vliv podílu genetického vlastnosti, které předává rodič svým potomkům), Zákon zvratu (navrhl zkoumání jednovaječných dvojčat)&lt;br /&gt;
NATURALISMUS&lt;br /&gt;
* nurture = sociální determinace&lt;br /&gt;
* největší vliv na vývoj jedince má sociální prostředí&lt;br /&gt;
* fenotyp = výsledek interakce určitého genotypu a určtiého prostředí&lt;br /&gt;
* Locke - &amp;quot;Nic není v intelktu, co dříve nebylo ve smyslech&amp;quot;, tabula rasa&lt;br /&gt;
* J. B. Watson - &amp;quot;Dejte mi na výchovu tucet zdravýc dětí...&amp;quot;&lt;br /&gt;
SLOUČENÍ NÁZORŮ&lt;br /&gt;
* v současnosti konvergence obou směrů&lt;br /&gt;
* podle pedagogického realismu se během života poměr ustálí na 20% vlivu dědičnosti a 80% vlivu prostředí&lt;br /&gt;
* Švancara - střed Gaussovy křivky tvoří jedinci, na které má vliv především prostředí, extrémy křivky tvoří jedinci, u nichž se uplatňuje vliv dědičnosti; psychické stavy jsou předurčeny dědičností (geneticky), a chování v sociálním kontextu je ovlivněno prostředím; dědičnost se projevuje v dětském věku, později se uplatňuje vliv prostředí&lt;br /&gt;
* Stern - teorie konvergence - konvergence vnitřních vloh s vnějšími podmínkami probíhá zráním a učneím&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=32902</id>
		<title>Státnicové otázky z Obecné psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=32902"/>
		<updated>2016-03-27T19:20:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Obecná psychologie jako základní disciplína psychologických věd. Předmět obecné psychologie.]]  || Loskotová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychické zákonitosti a jejich charakter.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Determinace psychiky.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychika, její dimenze, formy a funkce.]]  || Klára B. (klidně doplňte)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vědomí a nevědomí, prožívání a chování jako základní dimenze psychiky.]]  || Petra Klára Týnovská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace psychických funkcí, psychických procesů a psychických stavů.]] || Bibiana Takáčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kognitivní procesy, jejich klasifikace, vzájemné vztahy.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vnímání a jeho vlastnosti. Teorie vnímání.]]  || Loskotová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Čivost, počitkové prahy. Psychofyzické zákonitosti.]]  || Kucharský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Představivost, druhy představ a jejich vlastnosti. Teorie představivosti.]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantazie, charakteristika fantazijních představ a mechanismy jejich vzniku a uplatňování; formy  fantazijní činnosti.]]  || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Symbolické procesy: myšlení, řeč, jazyk, mluva.]]  || Šmitáková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.]] ||Dan P.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojmotvorné procesy. Teorie utváření pojmů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Řešení problémů.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Základy sémiotiky a její uplatnění v psychologii. Psycholingvistika.]] || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí inteligence v psychologii. Teorie inteligence a jejich vývoj.]]   ||Khánská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozornost a její vlastnosti. Teorie pozornosti: zařazení pozornosti do systému psychických procesů.]]  ||Bibiana Takáčová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí paměti. Teorie a modely paměti.]]  || Jiroutová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asociační zákonitosti.]] || Nikola F&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Učení jako jedna ze základních forem činnosti. Druhy a formy učení.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy a mechanismy učení. Obecné zákonitosti učení. Teorie učení.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pojetí emocí; vlastnosti emocí. Teorie emocí a jejich vývoj.]]  || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Emoční regulace, výraz emocí, vývoj emocí a jejich socializace.]] || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motivace a motivační procesy. Teorie motivace a jejich vývoj.]]  || Klára V&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace motivačních dispozic.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tvořivost: pojetí kreativity. Vývoj teorií kreativity.]]      || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Plánování a iniciace činnosti, formy realizace záměrů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy rozhodování a psychologické teorie rozhodování.]]  || Schinková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Volní procesy a volní vlastnosti. Teorie vůle a jejich vývoj.]] || Šímová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Regulace a psychické řízení činnosti, chování a jednání.]]  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Atkinson, R. L. a kol.: Psychologie. Praha, Portál 2003 (2. vyd.).&lt;br /&gt;
*Eysenck, M. W., Keane, M. T.: Kognitivní psychologie. Praha, Academia 2008. &lt;br /&gt;
*Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia 2007 (3. vyd.).&lt;br /&gt;
*Sedláková, M.:Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Mentální reprezentace a mentální modely. Praha, Grada 2004.&lt;br /&gt;
*Sternberg, R.:  Kognitivní psychologie. Praha, Portál 2002.&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychika,_jej%C3%AD_dimenze,_formy_a_funkce.&amp;diff=32900</id>
		<title>Psychika, její dimenze, formy a funkce.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychika,_jej%C3%AD_dimenze,_formy_a_funkce.&amp;diff=32900"/>
		<updated>2016-03-27T19:19:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== PSYCHIKA ==&lt;br /&gt;
* nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem &lt;br /&gt;
* odvozeno z řeckého '''psýché - duše''' &lt;br /&gt;
* '''definice''' &lt;br /&gt;
** &amp;quot;'''Psychika je souhrn duševních jevů během celého lidského života'''&amp;quot; &lt;br /&gt;
** &amp;quot;'''Psychika je funkce (projev) činnosti nervové soustavy člověka, zejména CNS'''&amp;quot; &lt;br /&gt;
* u člověka '''pozorujeme jevy''': &lt;br /&gt;
** ''Fyziologické'' - jednání, trávení, dýchání, pohyb &lt;br /&gt;
** ''Psychické'' - myšlení, rozhodování, city, jednání &lt;br /&gt;
** často tyto jevy nelze přesně odlišit - psychické jevy provázejí fyziologické reakce a opačně&lt;br /&gt;
* jednota prožívání a chování vyjadřuje jednotu psychologických a biologických projevů individua a je podstatným znakem psychiky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CHÁPÁNÍ PSYCHIKY ===&lt;br /&gt;
* synonymum k pojmu psychika používají neurologové nebo biologicky orientovaní psychologové pojem '''mysl''' (mind) &lt;br /&gt;
** s důrazem na těsnou provázanost nervových a mentálních dějů &lt;br /&gt;
* ve filozofii či náboženství nejčastěji užíván pojem '''duše'''&lt;br /&gt;
* dalším významným pojmem je '''duch''', který označuje spirituální dimenzi lidské psychiky&lt;br /&gt;
* '''osobnost''' je pojmem, kterým označujeme individuální utváření lidské psychiky &lt;br /&gt;
* psychika různě chápána '''v minulosti'''&lt;br /&gt;
** duše (Aristoteles) &lt;br /&gt;
** vědomí neboli vnitřní zkušenost (Descartes, Wundt, James, psychoanalýza) &lt;br /&gt;
** subjektivní zkušenosti (Titchener) &lt;br /&gt;
** chování (behaviorismus) &lt;br /&gt;
** prožívání (Stern) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DIMENZE PSYCHIKY ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PROŽÍVÁNÍ ===&lt;br /&gt;
* sled uvědomovaných psychických zážitků (obsahů) &lt;br /&gt;
* '''nepřetržitý tok psychických zážitků (obsahů), který probíhá při různých stupních jasnosti vědomí''' &lt;br /&gt;
* v historii ztotožňováno s vědomím &lt;br /&gt;
* '''W. James''' při hodnocení prožívání užíval pojem vědomí &lt;br /&gt;
* probíhá při různých stupních vědomí &lt;br /&gt;
* psychický zážitek '''tři stránky''' - v určitých situacích může některá vystupovat do popředí &lt;br /&gt;
** poznávací &lt;br /&gt;
** citové &lt;br /&gt;
** motivační &lt;br /&gt;
* '''předmětem''' prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli &lt;br /&gt;
* důležitá '''dimenze''' času &lt;br /&gt;
** minulost &lt;br /&gt;
** přítomnost &lt;br /&gt;
** budoucnost (potřeba otevřené budoucnosti, životní perspektivy)&lt;br /&gt;
* dimenze prožívání ovlivňuje procesy &lt;br /&gt;
** příjmu &lt;br /&gt;
** zpracování &lt;br /&gt;
** ukládání informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CHOVÁNÍ ===&lt;br /&gt;
* '''jakákoli lidská aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit''' &lt;br /&gt;
* behaviorismus zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace &lt;br /&gt;
* '''dělení chování''' &lt;br /&gt;
** ''volní'' (úmyslné, záměrné) = aktivita, která směřuje k určitému cíli, je řízena vědomou intencí, záměrem &lt;br /&gt;
** ''mimovolní'' (bezděčné) = vrozené formy chování jako jsou nepodmíněné reflexy (slintání) nebo instinktivní projevy (vrozené automatismy) &lt;br /&gt;
* '''Tolman rozlišil:''' &lt;br /&gt;
** ''molekulární'' = jednoduché, fyziologické projevy (změna krevního tlak, tepu,...) &lt;br /&gt;
** ''molární ''= účelná behaviorální struktura, pozorovatelný pouhým okem&lt;br /&gt;
* ještě se dělí chování také: &lt;br /&gt;
** ''verbální'' - řeč, především obsahová a významová stránka &lt;br /&gt;
** ''neverbální'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== VĚDOMÍ ===&lt;br /&gt;
* filozofické '''vymezení vědomí''', problém vztahu mysli a těla &lt;br /&gt;
** dualismus (Descartes) &lt;br /&gt;
** monismus (Spinoza) &lt;br /&gt;
* '''spojitý proud psychických zážitků bez ostrých přerušení''' &lt;br /&gt;
* základním '''předpokladem''' &lt;br /&gt;
** bdělost (vigilance) &lt;br /&gt;
** jasnost (lucidita) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;Psychologické zkoumání vědomí&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* hlavní výzkumná metoda = '''introspekce''' (Wundt) &lt;br /&gt;
* '''behaviorismus''' &lt;br /&gt;
** Watson, Pavlov - zkoumání vědomí nevědecké &lt;br /&gt;
** Skinner - zkoumání vědomí epifenomén (vedlejší nepodstatná okolnost) mozkové aktivity &lt;br /&gt;
* '''humanistická a kognitivní psychologie''' &lt;br /&gt;
** rozhodující obrat v psychologickém přístupu vědomí v 60. letech 20. století &lt;br /&gt;
* '''James''' - vědomí spojitý proud psychických zážitků &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;Funkce vědomí podle Kihlstorma&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* sledování (monitoring) sebe sama a okolního prostředí &lt;br /&gt;
* ovládání (controlling) sebe sama a okolního prostředí &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NEVĚDOMÍ ===&lt;br /&gt;
* '''souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání''' &lt;br /&gt;
* '''Psychoanalýza''' - Freud, Jung &lt;br /&gt;
* Assagioli (vajíčkový model nevědomí) &lt;br /&gt;
* '''Toman''' &lt;br /&gt;
** ''osobní nevědomí ''= úhrn oněch zkušeností a vzpomínek na uspokojení motivů, které nebyly od určitého okamžiku ve vývoji dotyčné osoby k dispozici nebo byly k dispozici jen při následném trestu a proto byly potlačeny &lt;br /&gt;
** ''familiární (rodinné) nevědomí'' = úhrn oněch nevědomých přání a tendencí, které byly přinejmenším zčásti převzaty (prostřednictvím identifikace a introjekce) od rodičů a jiných příslušníků rodiny &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== FUNKCE PSYCHIKY ==&lt;br /&gt;
* '''poznávací '''- shromažďování, třídění, ukládání a znovu vybavování &lt;br /&gt;
* '''regulační '''- zajišťuje přiměřenost lidského chování, prožívání a jednání &lt;br /&gt;
* '''obranná''' - zajišťuje obranu před desintegrací osobnosti a dezorganizací lidského chování a jednání &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== FORMY PSYCHIKY ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychické procesy ===&lt;br /&gt;
* vedou ke vzniku psychického obsahu, př.: proces představování vede ke vzniku představ &lt;br /&gt;
* jsou velmi rychlé a proměnlivé &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kognitivní ====&lt;br /&gt;
* rozhodování, usuzování, plánování, řešení problémů &lt;br /&gt;
* řadí se sem senzorické procesy, vnímání, učení, paměť, imaginace, myšlení &lt;br /&gt;
* získávání informací o světě kolem nás, o nás samých, o naší orientaci ve světě, informace o informacích &lt;br /&gt;
* '''kognitivní procesy''' &lt;br /&gt;
** nižší - čití a vnímání &lt;br /&gt;
** přechodné je představivost &lt;br /&gt;
** vyšší - myšlení a řeč &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* funkce zajišťována pamětí a pozorností a motivační bází osobnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Emocionální ====&lt;br /&gt;
* vedou ke vzniku emocí, jejichž subjektivní prožitkovou komponentu označujeme jako cit, radost, smutek, zlost, hněv, překvapení,... &lt;br /&gt;
* mají blízko k motivaci &lt;br /&gt;
* dodávají nespecifickou energii a nespecifické hodnocení (libost-nelibost) &lt;br /&gt;
* emocionální procesy jsou subjektivní doprovodné složky obsahu vědomí &lt;br /&gt;
* vyjádření vztahu subjektu k podnětům &lt;br /&gt;
* '''klasifikace''' &lt;br /&gt;
** city &lt;br /&gt;
** nálady &lt;br /&gt;
** afekty &lt;br /&gt;
** vášně &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Motivační ====&lt;br /&gt;
* duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Volní ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PSYCHICKÉ STAVY ===&lt;br /&gt;
* relativně stabilní psychické obsahy &lt;br /&gt;
* tvoří pozadí psychických procesů a obsahů &lt;br /&gt;
* '''dělení''' &lt;br /&gt;
** dočasné - dobrá x špatná nálada, únava, ospalost,...&lt;br /&gt;
** trvalé - stálé charakteristiky psychického dění &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== PSYCHICKÉ DISPOZICE ===&lt;br /&gt;
* temperament &lt;br /&gt;
* schopnosti &lt;br /&gt;
* volní &lt;br /&gt;
* vlastnosti &lt;br /&gt;
* postoje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ZDROJE ==&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie (Vydání 1.). Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vypracované otázky od Jany Dlouhé&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychika,_jej%C3%AD_dimenze,_formy_a_funkce.&amp;diff=32899</id>
		<title>Psychika, její dimenze, formy a funkce.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychika,_jej%C3%AD_dimenze,_formy_a_funkce.&amp;diff=32899"/>
		<updated>2016-03-27T19:18:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== PSYCHIKA ==&lt;br /&gt;
* nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem &lt;br /&gt;
* odvozeno z řeckého '''psýché - duše''' &lt;br /&gt;
* '''definice''' &lt;br /&gt;
** &amp;quot;'''Psychika je souhrn duševních jevů během celého lidského života'''&amp;quot; &lt;br /&gt;
** &amp;quot;'''Psychika je funkce (projev) činnosti nervové soustavy člověka, zejména CNS'''&amp;quot; &lt;br /&gt;
* u člověka '''pozorujeme jevy''': &lt;br /&gt;
** ''Fyziologické'' - jednání, trávení, dýchání, pohyb &lt;br /&gt;
** ''Psychické'' - myšlení, rozhodování, city, jednání &lt;br /&gt;
** často tyto jevy nelze přesně odlišit - psychické jevy provázejí fyziologické reakce a opačně&lt;br /&gt;
* jednota prožívání a chování vyjadřuje jednotu psychologických a biologických projevů individua a je podstatným znakem psychiky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CHÁPÁNÍ PSYCHIKY ===&lt;br /&gt;
* synonymum k pojmu psychika používají neurologové nebo biologicky orientovaní psychologové pojem '''mysl''' (mind) &lt;br /&gt;
** s důrazem na těsnou provázanost nervových a mentálních dějů &lt;br /&gt;
* ve filozofii či náboženství nejčastěji užíván pojem '''duše'''&lt;br /&gt;
* dalším významným pojmem je '''duch''', který označuje spirituální dimenzi lidské psychiky&lt;br /&gt;
* '''osobnost''' je pojmem, kterým označujeme individuální utváření lidské psychiky &lt;br /&gt;
* psychika různě chápána '''v minulosti'''&lt;br /&gt;
** duše (Aristoteles) &lt;br /&gt;
** vědomí neboli vnitřní zkušenost (Descartes, Wundt, James, psychoanalýza) &lt;br /&gt;
** subjektivní zkušenosti (Titchener) &lt;br /&gt;
** chování (behaviorismus) &lt;br /&gt;
** prožívání (Stern) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DIMENZE PSYCHIKY ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PROŽÍVÁNÍ ===&lt;br /&gt;
* sled uvědomovaných psychických zážitků (obsahů) &lt;br /&gt;
* '''nepřetržitý tok psychických zážitků (obsahů), který probíhá při různých stupních jasnosti vědomí''' &lt;br /&gt;
* v historii ztotožňováno s vědomím &lt;br /&gt;
* '''W. James''' při hodnocení prožívání užíval pojem vědomí &lt;br /&gt;
* probíhá při různých stupních vědomí &lt;br /&gt;
* psychický zážitek '''tři stránky''' - v určitých situacích může některá vystupovat do popředí &lt;br /&gt;
** poznávací &lt;br /&gt;
** citové &lt;br /&gt;
** motivační &lt;br /&gt;
* '''předmětem''' prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli &lt;br /&gt;
* důležitá '''dimenze''' času &lt;br /&gt;
** minulost &lt;br /&gt;
** přítomnost &lt;br /&gt;
** budoucnost (potřeba otevřené budoucnosti, životní perspektivy)&lt;br /&gt;
* dimenze prožívání ovlivňuje procesy &lt;br /&gt;
** příjmu &lt;br /&gt;
** zpracování &lt;br /&gt;
** ukládání informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CHOVÁNÍ ===&lt;br /&gt;
* '''jakákoli lidská aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit''' &lt;br /&gt;
* behaviorismus zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace &lt;br /&gt;
* '''dělení chování''' &lt;br /&gt;
** ''volní'' (úmyslné, záměrné) = aktivita, která směřuje k určitému cíli, je řízena vědomou intencí, záměrem &lt;br /&gt;
** ''mimovolní'' (bezděčné) = vrozené formy chování jako jsou nepodmíněné reflexy (slintání) nebo instinktivní projevy (vrozené automatismy) &lt;br /&gt;
* '''Tolman rozlišil:''' &lt;br /&gt;
** ''molekulární'' = jednoduché, fyziologické projevy (změna krevního tlak, tepu,...) &lt;br /&gt;
** ''molární ''= účelná behaviorální struktura, pozorovatelný pouhým okem&lt;br /&gt;
* ještě se dělí chování také: &lt;br /&gt;
** ''verbální'' - řeč, především obsahová a významová stránka &lt;br /&gt;
** ''neverbální'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== VĚDOMÍ ===&lt;br /&gt;
* filozofické '''vymezení vědomí''', problém vztahu mysli a těla &lt;br /&gt;
** dualismus (Descartes) &lt;br /&gt;
** monismus (Spinoza) &lt;br /&gt;
* '''spojitý proud psychických zážitků bez ostrých přerušení''' &lt;br /&gt;
* základním '''předpokladem''' &lt;br /&gt;
** bdělost (vigilance) &lt;br /&gt;
** jasnost (lucidita) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Psychologické zkoumání vědomí ====&lt;br /&gt;
* hlavní výzkumná metoda = '''introspekce''' (Wundt) &lt;br /&gt;
* '''behaviorismus''' &lt;br /&gt;
** Watson, Pavlov - zkoumání vědomí nevědecké &lt;br /&gt;
** Skinner - zkoumání vědomí epifenomén (vedlejší nepodstatná okolnost) mozkové aktivity &lt;br /&gt;
* '''humanistická a kognitivní psychologie''' &lt;br /&gt;
** rozhodující obrat v psychologickém přístupu vědomí v 60. letech 20. století &lt;br /&gt;
* '''James''' - vědomí spojitý proud psychických zážitků &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Funkce vědomí podle Kihlstorma ====&lt;br /&gt;
* sledování (monitoring) sebe sama a okolního prostředí &lt;br /&gt;
* ovládání (controlling) sebe sama a okolního prostředí &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== NEVĚDOMÍ ===&lt;br /&gt;
* '''souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání''' &lt;br /&gt;
* '''Psychoanalýza''' - Freud, Jung &lt;br /&gt;
* Assagioli (vajíčkový model nevědomí) &lt;br /&gt;
* '''Toman''' &lt;br /&gt;
** ''osobní nevědomí ''= úhrn oněch zkušeností a vzpomínek na uspokojení motivů, které nebyly od určitého okamžiku ve vývoji dotyčné osoby k dispozici nebo byly k dispozici jen při následném trestu a proto byly potlačeny &lt;br /&gt;
** ''familiární (rodinné) nevědomí'' = úhrn oněch nevědomých přání a tendencí, které byly přinejmenším zčásti převzaty (prostřednictvím identifikace a introjekce) od rodičů a jiných příslušníků rodiny &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== FUNKCE PSYCHIKY ==&lt;br /&gt;
* '''poznávací '''- shromažďování, třídění, ukládání a znovu vybavování &lt;br /&gt;
* '''regulační '''- zajišťuje přiměřenost lidského chování, prožívání a jednání &lt;br /&gt;
* '''obranná''' - zajišťuje obranu před desintegrací osobnosti a dezorganizací lidského chování a jednání &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== FORMY PSYCHIKY ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychické procesy ===&lt;br /&gt;
* vedou ke vzniku psychického obsahu, př.: proces představování vede ke vzniku představ &lt;br /&gt;
* jsou velmi rychlé a proměnlivé &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kognitivní ====&lt;br /&gt;
* rozhodování, usuzování, plánování, řešení problémů &lt;br /&gt;
* řadí se sem senzorické procesy, vnímání, učení, paměť, imaginace, myšlení &lt;br /&gt;
* získávání informací o světě kolem nás, o nás samých, o naší orientaci ve světě, informace o informacích &lt;br /&gt;
* '''kognitivní procesy''' &lt;br /&gt;
** nižší - čití a vnímání &lt;br /&gt;
** přechodné je představivost &lt;br /&gt;
** vyšší - myšlení a řeč &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* funkce zajišťována pamětí a pozorností a motivační bází osobnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Emocionální ====&lt;br /&gt;
* vedou ke vzniku emocí, jejichž subjektivní prožitkovou komponentu označujeme jako cit, radost, smutek, zlost, hněv, překvapení,... &lt;br /&gt;
* mají blízko k motivaci &lt;br /&gt;
* dodávají nespecifickou energii a nespecifické hodnocení (libost-nelibost) &lt;br /&gt;
* emocionální procesy jsou subjektivní doprovodné složky obsahu vědomí &lt;br /&gt;
* vyjádření vztahu subjektu k podnětům &lt;br /&gt;
* '''klasifikace''' &lt;br /&gt;
** city &lt;br /&gt;
** nálady &lt;br /&gt;
** afekty &lt;br /&gt;
** vášně &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Motivační ====&lt;br /&gt;
* duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Volní ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PSYCHICKÉ STAVY ===&lt;br /&gt;
* relativně stabilní psychické obsahy &lt;br /&gt;
* tvoří pozadí psychických procesů a obsahů &lt;br /&gt;
* '''dělení''' &lt;br /&gt;
** dočasné - dobrá x špatná nálada, únava, ospalost,...&lt;br /&gt;
** trvalé - stálé charakteristiky psychického dění &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== PSYCHICKÉ DISPOZICE ===&lt;br /&gt;
* temperament &lt;br /&gt;
* schopnosti &lt;br /&gt;
* volní &lt;br /&gt;
* vlastnosti &lt;br /&gt;
* postoje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ZDROJE ==&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie (Vydání 1.). Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vypracované otázky od Jany Dlouhé&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychika,_jej%C3%AD_dimenze,_formy_a_funkce.&amp;diff=32898</id>
		<title>Psychika, její dimenze, formy a funkce.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychika,_jej%C3%AD_dimenze,_formy_a_funkce.&amp;diff=32898"/>
		<updated>2016-03-27T19:13:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: Založena nová stránka s textem „PSYCHIKA  * nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem  * odvozeno z řeckého psýché - duše  * definice  ** &amp;quot;Psychika je souhrn duševn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;PSYCHIKA &lt;br /&gt;
* nejzákladnější a nejobecnější psychologický pojem &lt;br /&gt;
* odvozeno z řeckého psýché - duše &lt;br /&gt;
* definice &lt;br /&gt;
** &amp;quot;Psychika je souhrn duševních jevů během celého lidského života&amp;quot; &lt;br /&gt;
** &amp;quot;Psychika je funkce (projev) činnosti nervové soustavy člověka, zejména CNS&amp;quot; &lt;br /&gt;
* u člověka pozorujeme jevy: &lt;br /&gt;
** Fyziologické - jednání, trávení, dýchání, pohyb &lt;br /&gt;
** Psychické - myšlení, rozhodování, city, jednání &lt;br /&gt;
** často tyto jevy nelze přesně odlišit - psychické jevy provázejí fyziologické reakce a opačně&lt;br /&gt;
* jednota prožívání a chování vyjadřuje jednotu psychologických a biologických projevů individua a je podstatným znakem psychiky &lt;br /&gt;
CHÁPÁNÍ PSYCHIKY &lt;br /&gt;
* synonymum k pojmu psychika používají neurologové nebo biologicky orientovaní psychologové pojem mysl (mind) &lt;br /&gt;
** s důrazem na těsnou provázanost nervových a mentálních dějů &lt;br /&gt;
* ve filozofii či náboženství nejčastěji užíván pojem duše&lt;br /&gt;
* dalším významným pojmem je duch, který označuje spirituální dimenzi lidské psychiky&lt;br /&gt;
* osobnost je pojmem, kterým označujeme individuální utváření lidské psychiky &lt;br /&gt;
* psychika různě chápána v minulosti&lt;br /&gt;
** duše (Aristoteles) &lt;br /&gt;
** vědomí neboli vnitřní zkušenost (Descartes, Wundt, James, psychoanalýza) &lt;br /&gt;
** subjektivní zkušenosti (Titchener) &lt;br /&gt;
** chování (behaviorismus) &lt;br /&gt;
** prožívání (Stern) &lt;br /&gt;
DIMENZE PSYCHIKY &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PROŽÍVÁNÍ &lt;br /&gt;
* sled uvědomovaných psychických zážitků (obsahů) &lt;br /&gt;
* nepřetržitý tok psychických zážitků (obsahů), který probíhá při různých stupních jasnosti vědomí &lt;br /&gt;
* v historii ztotožňováno s vědomím &lt;br /&gt;
* W. James při hodnocení prožívání užíval pojem vědomí &lt;br /&gt;
* probíhá při různých stupních vědomí &lt;br /&gt;
* psychický zážitek tři stránky - v určitých situacích může některá vystupovat do popředí &lt;br /&gt;
** poznávací &lt;br /&gt;
** citové &lt;br /&gt;
** motivační &lt;br /&gt;
* předmětem prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli &lt;br /&gt;
* důležitá dimenze času &lt;br /&gt;
** minulost &lt;br /&gt;
** přítomnost &lt;br /&gt;
** budoucnost (potřeba otevřené budoucnosti, životní perspektivy)&lt;br /&gt;
* dimenze prožívání ovlivňuje procesy &lt;br /&gt;
** příjmu &lt;br /&gt;
** zpracování &lt;br /&gt;
** ukládání informací &lt;br /&gt;
CHOVÁNÍ&lt;br /&gt;
* jakákoli lidská aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit &lt;br /&gt;
* behaviorismus zkoumal chování ve vztahu k vnějším podnětům, zaměřoval se na reakce na různé podnětové situace &lt;br /&gt;
* dělení chování &lt;br /&gt;
** volní (úmyslné, záměrné) = aktivita, která směřuje k určitému cíli, je řízena vědomou intencí, záměrem &lt;br /&gt;
** mimovolní (bezděčné) = vrozené formy chování jako jsou nepodmíněné reflexy (slintání) nebo instinktivní projevy (vrozené automatismy) &lt;br /&gt;
* Tolman rozlišil: &lt;br /&gt;
** molekulární = jednoduché, fyziologické projevy (změna krevního tlak, tepu,...) &lt;br /&gt;
** molární = účelná behaviorální struktura, pozorovatelný pouhým okem&lt;br /&gt;
* ještě se dělí chování také: &lt;br /&gt;
** verbální - řeč, především obsahová a významová stránka &lt;br /&gt;
** neverbální &lt;br /&gt;
VĚDOMÍ &lt;br /&gt;
* filozofické vymezení vědomí, problém vztahu mysli a těla &lt;br /&gt;
** dualismus (Descartes) &lt;br /&gt;
** monismus (Spinoza) &lt;br /&gt;
* spojitý proud psychických zážitků bez ostrých přerušení &lt;br /&gt;
* základním předpokladem &lt;br /&gt;
** bdělost (vigilance) &lt;br /&gt;
** jasnost (lucidita) &lt;br /&gt;
Psychologické zkoumání vědomí &lt;br /&gt;
* hlavní výzkumná metoda = introspekce (Wundt) &lt;br /&gt;
* behaviorismus &lt;br /&gt;
** Watson, Pavlov - zkoumání vědomí nevědecké &lt;br /&gt;
** Skinner - zkoumání vědomí epifenomén (vedlejší nepodstatná okolnost) mozkové aktivity &lt;br /&gt;
* humanistická a kognitivní psychologie &lt;br /&gt;
** rozhodující obrat v psychologickém přístupu vědomí v 60. letech 20. století &lt;br /&gt;
* James - vědomí spojitý proud psychických zážitků &lt;br /&gt;
Funkce vědomí podle Kihlstorma &lt;br /&gt;
* sledování (monitoring) sebe sama a okolního prostředí &lt;br /&gt;
* ovládání (controlling) sebe sama a okolního prostředí &lt;br /&gt;
NEVĚDOMÍ &lt;br /&gt;
* souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání &lt;br /&gt;
* Psychoanalýza - Freud, Jung &lt;br /&gt;
* Assagioli (vajíčkový model nevědomí) &lt;br /&gt;
* Toman &lt;br /&gt;
** osobní nevědomí = úhrn oněch zkušeností a vzpomínek na uspokojení motivů, které nebyly od určitého okamžiku ve vývoji dotyčné osoby k dispozici nebo byly k dispozici jen při následném trestu a proto byly potlačeny &lt;br /&gt;
** familiární (rodinné) nevědomí = úhrn oněch nevědomých přání a tendencí, které byly přinejmenším zčásti převzaty (prostřednictvím identifikace a introjekce) od rodičů a jiných příslušníků rodiny &lt;br /&gt;
FUNKCE PSYCHIKY &lt;br /&gt;
* poznávací - shromažďování, třídění, ukládání a znovu vybavování &lt;br /&gt;
* regulační - zajišťuje přiměřenost lidského chování, prožívání a jednání &lt;br /&gt;
* obranná - zajišťuje obranu před desintegrací osobnosti a dezorganizací lidského chování a jednání &lt;br /&gt;
FORMY PSYCHIKY &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Psychické procesy &lt;br /&gt;
* vedou ke vzniku psychického obsahu, př.: proces představování vede ke vzniku představ &lt;br /&gt;
* jsou velmi rychlé a proměnlivé &lt;br /&gt;
Kognitivní &lt;br /&gt;
* rozhodování, usuzování, plánování, řešení problémů &lt;br /&gt;
* řadí se sem senzorické procesy, vnímání, učení, paměť, imaginace, myšlení &lt;br /&gt;
* získávání informací o světě kolem nás, o nás samých, o naší orientaci ve světě, informace o informacích &lt;br /&gt;
* kognitivní procesy &lt;br /&gt;
** nižší - čití a vnímání &lt;br /&gt;
** přechodné je představivost &lt;br /&gt;
** vyšší - myšlení a řeč &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* funkce zajišťována pamětí a pozorností a motivační bází osobnosti &lt;br /&gt;
Emocionální &lt;br /&gt;
* vedou ke vzniku emocí, jejichž subjektivní prožitkovou komponentu označujeme jako cit, radost, smutek, zlost, hněv, překvapení,... &lt;br /&gt;
* mají blízko k motivaci &lt;br /&gt;
* dodávají nespecifickou energii a nespecifické hodnocení (libost-nelibost) &lt;br /&gt;
* emocionální procesy jsou subjektivní doprovodné složky obsahu vědomí &lt;br /&gt;
* vyjádření vztahu subjektu k podnětům &lt;br /&gt;
* klasifikace &lt;br /&gt;
** city &lt;br /&gt;
** nálady &lt;br /&gt;
** afekty &lt;br /&gt;
** vášně &lt;br /&gt;
Motivační &lt;br /&gt;
* duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování &lt;br /&gt;
Volní &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PSYCHICKÉ STAVY &lt;br /&gt;
* relativně stabilní psychické obsahy &lt;br /&gt;
* tvoří pozadí psychických procesů a obsahů &lt;br /&gt;
* dělení &lt;br /&gt;
** dočasné - dobrá x špatná nálada, únava, ospalost,...&lt;br /&gt;
** trvalé - stálé charakteristiky psychického dění &lt;br /&gt;
PSYCHICKÉ DISPOZICE &lt;br /&gt;
* temperament &lt;br /&gt;
* schopnosti &lt;br /&gt;
* volní &lt;br /&gt;
* vlastnosti &lt;br /&gt;
* postoje&lt;br /&gt;
ZDROJE &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2005). Učebnice obecné psychologie (Vydání 1.). Praha: Academia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vypracované otázky od Jany Dlouhé&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32896</id>
		<title>Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32896"/>
		<updated>2016-03-27T18:06:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== FREUDOVA TEORIE PSYCHOSEXUÁLNÍHO VÝVOJE ==&lt;br /&gt;
* autorem '''Sigmund Freud'''&lt;br /&gt;
** starší a přísný otec, láskyplná matka, trpěl nočními děsy, enurézou a halucinacemi&lt;br /&gt;
** Příbor na Moravě, žil ve Vídni, studoval v Paříži a ke sklonku života do Londýna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hlavní body Freudovy teorie: ===&lt;br /&gt;
* Fyziologický determinismus&lt;br /&gt;
* duševní energie sexuální povahu: tato energie má název LIBIDO&lt;br /&gt;
* nevědomí - osobnost k ledovci&lt;br /&gt;
=== Struktura osobnosti ===&lt;br /&gt;
* '''ID'''&lt;br /&gt;
** princip slasti, iracionální&lt;br /&gt;
** temná a nepřístupná část naší osobnosti, chaos a kotel plný kypících vznětů&lt;br /&gt;
** domáhá okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb, ve svém usilování se nijak nestará o potřeby druhých lidí&lt;br /&gt;
** uspokojení prostř. primárního procesu = snům podobné směšování reality a fantazie, u dospělých noční snění &lt;br /&gt;
* '''EGO'''&lt;br /&gt;
** princip reality, racionální&lt;br /&gt;
** na vědomé úrovni, zvažuje činy a jejich následky, do předvědomí události a osobní zážitky, které pak vybavit&lt;br /&gt;
** sekundární proces = na realitě, směřuje k dosažení opravdového uspokojení potřeby - pomocí testování reality &lt;br /&gt;
* '''SUPEREGO'''&lt;br /&gt;
** princip dokonalosti&lt;br /&gt;
** jedincem zvnitřněná omezení a zákazy ukládané dítěti rodiči a dalšími pro něj významnými dospělými&lt;br /&gt;
** vědomá i nevědomá část&lt;br /&gt;
** moralizující síla v osobnosti, netouží dosáhnout slasti&lt;br /&gt;
** kolem 3 roku, u některých lidí ne plně (necítí vinu i po mravních přestupcích, i antisociálně či zločinně založení)&lt;br /&gt;
** silné superego = perfekcionismus&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== STÁDIA VÝVOJE ===&lt;br /&gt;
(podle toho, co nám přináší slast): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;ORÁLNÍ STADIUM (1 ROK)&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* hlavním zdrojem libosti a uspokojení (pudové) '''stimulace orální oblasti'''&lt;br /&gt;
* ''dvě fáze''&lt;br /&gt;
** fáze orální závislosti - sání z prsu, cucání palce, hraček&lt;br /&gt;
** fáze orálně agresivní – prořezáváním zubů a kousáním (souvisí s Thanatos)&lt;br /&gt;
* ''frustrace'' - odstavení dítěte od prsu = míra uspokojení pak následně vliv na vlastnosti osobnosti:&lt;br /&gt;
** při dobrém uspokojení: optimismus, lehkověrnost, manipulativnost&lt;br /&gt;
** při nedostatečném uspokojení: podezíravost, pesimismus nebo závistivost&lt;br /&gt;
* '''fixace na toto stádium''' = ústa jako primární erotogenní zóna – v sexu, v orientaci na jídlo, kouření, nové poznatky („hltáme je“), být přehnaně zahrnováni péčí, pozorností, přijímání, srdečný vztah k dětem, mateřství, přírodě&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;ANÁLNÍ STADIUM (2-3 ROK)&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* zdroj '''uspokojení na anus''' - zadržování a vypuzování exkrementů&lt;br /&gt;
* ''frustrace'' = odmítnutí exkrementů rodiči (exkrement jako dárek pro rodiče), výchova k udržování tělesné čistoty&lt;br /&gt;
* '''fixace: '''nadměrné důrazy na čistotu -&amp;gt; pořádkumilovnost, šetrnost, tvrdohlavost, spořivost, hromadění majetku a peněz, lakota, sklony ke sběratelství, perfekcionismu X shovívavost -&amp;gt; nepořádnost, plýtvání, uvolněnost&lt;br /&gt;
* rozhodování, zda se dítě pokaká (nečekaně) či vykaká (kontrolovaně) = první zdroj rozhodování dítěte &lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;FALICKÉ STADIUM (3-6 ROK)&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* místo '''uspokojení na oblast genitálu''' (chlapci penis jako majetek, dívky závist)&lt;br /&gt;
* '''Oidipovský komplex''' = láska chlapce k matce – přání tělesného kontaktu, zvědavost na nahé tělo, nevědomé incestní přání, otec rival, strach z potrestání (i kastrační úzkost) k potlačení sexuálních přání a k identifikaci s otcem (agresor) -&amp;gt; uvědomění, když bude stejný jako otec, tak matku zaujme&lt;br /&gt;
* klíčový počátek vývoje superega, rozvoj a ukotvování ega, rozvoj svědomí&lt;br /&gt;
* důležití oba rodiče -&amp;gt; rozdíly mezi M a Ž; vlastní prostor (prohlížet se), masturbace (k omezení samo, nesmí rodiči)&lt;br /&gt;
* '''fixace''' - preference a zvýšená závislost syna na matce nebo dcery na otci&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;LATENTNÍ STADIUM (6-12 LET)&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* pozornost dítěte a pudovost potlačeno školními povinnostmi&lt;br /&gt;
* rádo pečuje o mladší děti (i kluci), období stability, emoční a sexuální přání ustupují do pozadí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====&amp;lt;nowiki/&amp;gt;====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;OBDOBÍ GENITÁLNÍ (12-16 LET)&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* extrafamiliární (mimorodinné) opakování falického stadia (platonická láska k učitelce, trenérovi,…)&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;fixace = biologicky a psychosociálně zralá osobnost, která: plně vyřešila svůj oidipovský komplex; propracovala pregenitální ambivalenci; a na rozdíl od falického charakteru přikládá objektu a jeho uspokojení stejnou váhu jako uspokojení vlastnímu&amp;lt;/u&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== FREUDOVÁ ANNA ==&lt;br /&gt;
* navázala na otce – uplatnila psychoanalytickou terapii u dětí&lt;br /&gt;
* budovala vztah s dítětem – svou pozornost zaměřila na matku (oproti Freuda, ten považoval za hlavního otce)&lt;br /&gt;
* '''mateřská figura klíčová '''– odloučení dítěte od matky v nemocnici může dítě vnímat jako trest, během nepřítomnosti rodiče si o něm vytvoří představu a pak je zklamané, když rodič dorazí (že ho nevysvobodí z nemocnice)&lt;br /&gt;
* kvalitní vztah s matkou důležitý pro osamostatnění se od ní &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ERIKSONOVA TEORIE OSMI VĚKŮ ČLOVĚKA ==&lt;br /&gt;
* liší se od Freuda&lt;br /&gt;
** velký akcent klade na vliv společnosti&lt;br /&gt;
** člověk se vyvíjí a mění v celém průběhu života (nikoli jen do 15 let)&lt;br /&gt;
* '''8 stadií''' (před svou smrtí koncipoval deváté), kde kritériem není pud a to, odkud bere uspokojení, ale je to vyřešení psychosociálního konfliktu – jestliže se to povede, vyvíjí se dál a postupuje o úroveň výše, jestliže se to nepovede, taky postoupí výš, ale s nějakou zátěží, poruchou, změněnými vztahy a v dalším období třeba už nepostoupí a stagnuje &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. základní důvěra X základní nedůvěra (narození – 1. Rok) ===&lt;br /&gt;
* '''základní důvěra''' (může a umí se spolehnout, odolné vůči frustraci) – nechá matku se vzdálit = jistota vazby&lt;br /&gt;
** výchova: dobrá hygiena, kojení, fyzický i sociální kontakt -&amp;gt; jde o empatii, adekvátnost, citlivost, kvalitu mateřského vztahu&lt;br /&gt;
** důvěra ve svět = snižuje úzkost, čitelné okolí, rozvoj OK vlastností, chování, otevřenost vůči světu a nové zkušenosti, soc. vstřícnost, soc. adaptibilita&lt;br /&gt;
* '''základní nedůvěra''' - slabost důvěry (či spoléhání se) - navyklý únik do schizoidního nebo depresívního stavu&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctnost = naděje&amp;lt;/u&amp;gt;'' - vlastnost, která napomáhá životu&lt;br /&gt;
** nedostatek k pocitu, že nemůže věřit v uspokojení svých potřeb a bude od okolí očekávat primárně ohrožení &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. autonomie X stud a pochyby (1-3 rok) ===&lt;br /&gt;
* vztah, v němž řešení jádrového konfliktu probíhá s rodiči nebo se zastupujícími osobami&lt;br /&gt;
* samostatná volba potvrzována rodiči jako dobrá -&amp;gt; '''cit samostatnosti a nezávislosti, schopnost sebevlády a vynakládání volního úsilí''' X pocity zahanbení a pochybnosti vůči sobě ve vztahu k okolí&lt;br /&gt;
* výchova: zvýšená potřeba citlivého přístupu ze strany rodičů (pocit autonomie), pocit bezpečí&lt;br /&gt;
* v souladu s Freudem (anální fáze) význam uvědomělého a již částečně ovládaného zadržování a vypuzování&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = vůle, volní úsilí&amp;lt;/u&amp;gt;'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. iniciativa X vina (3-5 rok) ===&lt;br /&gt;
* osvojit si základní postoj zodpovědnosti za své činy&lt;br /&gt;
* iniciativa (aktivity, objevování svého těla, experimenty, plánování) jako dobrá a podporovaná&lt;br /&gt;
* vyrovnání s konfliktem podporuje vývoj ve směru''' zaměřenosti a cílevědomosti vlastního úsilí '''X neúspěch postoje rezignace a sebeobviňování za činy uskutečněné nebo zamýšlené&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = účelnost&amp;lt;/u&amp;gt;'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4. snaživost X méněcennost (6-12 rok) ===&lt;br /&gt;
* souvislost s docházkou do základní školy – příjem neosobních principů, ne ve světě představ a hry, ale - už by mělo mít cit pro účelnost - věnuje se více úkolům a rozvíjení dovedností&lt;br /&gt;
* ohroženo pocitem nedostatečnosti a méněcennosti, zoufá si někdy nad svou kapacitou, pokládá se za odsouzené k prostřednosti&lt;br /&gt;
* zvládnutí – '''pocit kompetence, sebedůvěry a sebeprosazení v praktické činnosti''' (&amp;quot;umím to, jsem šikovný&amp;quot;) X neúspěch pocity vlastní nedostačivosti a méněcennosti ve srovnání s ostatními&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = kompetence &amp;lt;/u&amp;gt;''(mohoucnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5. identita X zmatení (konfuze) rolí (12-20 rok) ===&lt;br /&gt;
* vývoj vlastní identity bouřlivý - fyzický, psychický a sociální -&amp;gt; nároky na psychické zpracovávání&lt;br /&gt;
* '''sjednocení předchozí představy o sobě samém''' - sumarizuje předchozí a hledí do budoucnosti, plány s cíli&lt;br /&gt;
* nesoudržná, rozporná zkušenosti s tím, jak se jeví sobě a ostatním = nejednotná zmatená struktura sebevymezení - tzv. difuzní identita; silné krize identity - různé rozlady, deprese, obavy, konfuze (zmatek, chaos) rolí&lt;br /&gt;
* velká úloha potřeba identifikace se vzory, modely, příklady a jejich nápodoba&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = věrnost své životní filozofii, svým cílům, zájmům a hodnotám&amp;lt;/u&amp;gt;'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6. intimita X osamělost (20-30 rok) ===&lt;br /&gt;
* '''spojení vytvořené identity s identitou druhého''' - beze strachu, že se ve spojení vlastní identita rozpustí&lt;br /&gt;
* intimita, intimní vztahy navazuje a rozvíjí v období hledání identity, přes identifikaci s druhými k vlastní identitě&lt;br /&gt;
* opakem sklon k distancování se, tendence k izolaci - často ve chvíli, kdy se neplní všechny nároky&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = láska&amp;lt;/u&amp;gt;'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7. generativita X stagnace (30-60 rok) ===&lt;br /&gt;
* '''generativita''' = zájem o plození a vedení příští generace, potřeba něco vytvářet, být produktivní, pečovat, předávat&lt;br /&gt;
* kdo nepřínosný ve smyslu generativity -&amp;gt; zabývá se sám sebou nebo stagnuje&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = pečování&amp;lt;/u&amp;gt;'', něčím konstruktivně a reálně přispět, být prospěšný a pečovat o někoho &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8. integrita „já“ X zoufalství (60 – smrt) ===&lt;br /&gt;
* integrita já - '''vyrovnávání se s bilancí vlastního života i s faktem smrti'''&lt;br /&gt;
* pochopení řádu věcí, o jakousi moudrost, shrnutí všech předchozích stadií - zvládnutí i hodnocení&lt;br /&gt;
* strach ze smrti a úzkost menší, když cítí kontinuitu vlastního života, smysluplnost, účelné a i duchovně a společensky užitečné prožití života&lt;br /&gt;
* desitengrace já - chorobný strach ze smrti k zoufalství&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = spiritualita a moudrost&amp;lt;/u&amp;gt;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RENÉ SPITZ ==&lt;br /&gt;
* ovlivněn pozorováním děti v raném stádiu vývoje, které realizovala Bühlerová&lt;br /&gt;
* dílo „'''Hospitalismus'''“ – reakce na situaci v sirotčincích po 1. sv. v. – otázky deprivace, hospitalismu, anaklitické deprese,…&lt;br /&gt;
* důsledky absence vztahu dítěte s matkou – vedlo k depresím, úpadku, zhoršení oční koordinace, motorické retardaci, i poruchám hormonálního charakteru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vývoj socializace: ===&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;preobjektální stádium&amp;lt;/u&amp;gt;''': od narození do 3 měsíců&lt;br /&gt;
** dítě nemá ustaven žádný rozlišený vztah k objektům okolního světa – neukazuje žádné trvalejší (rozdílně projevované) vztahy&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;stádium předběžného objektu&amp;lt;/u&amp;gt;''':  3 – 6 (8) měsíců&lt;br /&gt;
** dítě reaguje na spatření obličeje úsměvem a odlišuje jej od okolních objektů, úsměv vyvolává spatření každé tváře, ne jen určitých osob, jednoduchá struktura (gestalt) tvořená základními (privilegovanými) rysy obličeje (ústa-nos-oči)&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;stádium objektu&amp;lt;/u&amp;gt;'''&amp;lt;u&amp;gt;:&amp;lt;/u&amp;gt; počátek mezi 6. a 8. měsícem&lt;br /&gt;
** rozlišování mezi známou a cizí tváří, úzkost při odloučení od známé osoby („úzkost osmého měsíce“), specifický vztah k jedné osobě – při odloučení separační úzkost, strach z cizích lidí;&lt;br /&gt;
** jedinečné místo matky v citovém životě dítě (uspokojování nejhlubších pudových potřeb lásky a bezpečí) – při přerušení vztahu tzv. anaklitická deprese &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MARGARET MAHLEROVÁ ==&lt;br /&gt;
* představitelka egopsychologie (psychoanalýza navazující na strukturální teorii Freuda)&lt;br /&gt;
* vývoj cesta k separaci a individuaci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3 základní fáze: ===&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;Normální autismus&amp;lt;/u&amp;gt;''': první měsíc života&lt;br /&gt;
** dítě ponořeno do vlastních pocitů, převažují spánkové stavy, snaha orientovat na uspokojování zákl.potřeb a snižovat napětí, které z neuspokojování plyne, matka filtrem toho negativního, nerozlišuje sebe a ostatní&lt;br /&gt;
** autistická skořápka - obrana proti rušivým podnětům zvnějšku, pro opuštění potřeba optimální hladiny slasti a bezpečné zakotvení v matčině světě&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;Normální symbióza:&amp;lt;/u&amp;gt;''' 2. – 4. měsíc&lt;br /&gt;
** dítě vytváří s matkou jeden všemocný (omnipotentní) systém ohraničený od okolního světa, sdílí mnohé pocity a naladění, existence nějakých druhých&lt;br /&gt;
** pokud matka neposkytuje dítěti harmonickou odezvu, nespolupracuje na jeho iluzi všemocnosti – neschopnost kontrolovat emoce&lt;br /&gt;
* &amp;lt;u&amp;gt;'''Separace a individuace'''&amp;lt;/u&amp;gt;''':''' 4. měsíc – 4. rok&lt;br /&gt;
** '''subfáze diferenciace''' (4. – 10. měsíc) - dítě odlišuje matku od sebe, strach z jiných lidí, ''anaklitická deprese'' (ztráta opory), silný zájem o prozkoumávání okolí všemi možnými prostředky, jednoznačné zaměření na vnější podněty, vnitřní pocity už jsou vedlejší&lt;br /&gt;
** '''subfáze procvičování '''(10. – 16. měsíc) - ''elastické pouto'' – dítě potřebuje své pevné zázemí, při exploraci potřeba zklidnění (vrátit se k matce a uklidnit se), začíná chodit – rozvoj autonomie, změna pozice (vertikální pozice) umožňuje pozorovat svět tak jak je stavěný (vertikálně)&lt;br /&gt;
** '''subfáze navazování přátelských vztahů''' (16. – 25. měsíc) – matka začíná více říkat ne – všemocná matka ''v ambivalentní matku'' – utěšuje, krmí, ale zároveň zakazuje, přikazuje - toto důležité pro formování dítěte, důležitý kontakt s matkou (podle Šulové nemělo být do 3. let dáno do nějaké instituce, ale mělo by být s matkou), jednota s matkou iluzí = separační úzkost&lt;br /&gt;
** '''subfáze individuace''' (25. – 36. měsíc) – '''&amp;lt;u&amp;gt;zrození psychologického Já&amp;lt;/u&amp;gt;''', dítě přijalo i tu dobrou i tu špatnou stránku matky, stabilně vytvořená mentální reprezentace matky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== KAREN HORNEY ==&lt;br /&gt;
* představitelka neopsychoanalýzy (kulturní psychoanalýzy) - na lidské chování ne nejzásadnější vliv pudové tendence člověka, ale sociální faktory prostředí&lt;br /&gt;
* narozena a studovala v Německu, odjela do Spojených států (klinická práce) -&amp;gt; povšimla si rozdílů v druzích neuróz mezi americkými a evropskými pacienty = společenské hodnoty a kultura hlavní úlohy při utváření osobnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hlavní body teorie ===&lt;br /&gt;
* velký význam zážitky v dětství =&amp;gt; základní úzkosti v sociálních faktorech&lt;br /&gt;
* '''Základní úzkost dítěte'''&lt;br /&gt;
** dítě se rodí do světa obtěžkaného problémy&lt;br /&gt;
** '''úzkost''' (základní či bazální úzkost) nevzniká sama sebou, ale '''vyvolána dospělými''', kteří obaleni vlastními neurózami, chovají se nepředvídatelně -&amp;gt; nejistota, rodiče ambivalentní = zmatení, bezmoc a osamocení&lt;br /&gt;
* '''Vztahy s druhými'''&lt;br /&gt;
** pro překonání ZÚ a zisk pocitu bezpečí různé interpersonální vztahy, '''&amp;lt;u&amp;gt;pohyby&amp;lt;/u&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
*** '''směrem k lidem''' - povolnost, neprosazování se, závislost, přání být milován, chráněn a veden; &amp;quot;když se poddám, nemohu být poškozen&amp;quot;&lt;br /&gt;
*** '''směrem od lidí''' - uzavřenost, nezájem o emocionální vazby, &amp;quot;když se stáhnu, nemůže mi být ublíženo&amp;quot;; touha po nezávislosti a soběstačnosti&lt;br /&gt;
*** '''směrem proti lidem''' - hostilita, dominance, vykořisťování, ovládání; &amp;quot;když mám moc, nemůže mi nikdo ublížit&amp;quot;; přátelské chování prostředkem k dosažení moci a zvýšení si soc. pozice, touha po moci&lt;br /&gt;
** zdravé dítě je schopno tyto pohyby kombinovat&lt;br /&gt;
** neurotické dítě má jen jeden a ''&amp;lt;u&amp;gt;hledá různé cesty, jak najít jistotu v sobě samotných&amp;lt;/u&amp;gt;''&lt;br /&gt;
*** může se stát, že si v'''ytvoří jiný sebeobraz, než je jejich self''' – nejčastěji ideální já – nadávají si za to, co udělali – nárok, že nesmí udělat chybu a ještě se trestá – rozpadá se do dvou kusů – jeden náročný, druhý trestající&lt;br /&gt;
*** chování odvozuje od toho, co očekávají ostatní – '''měl bych mód''' (musturbation) – souvisí s modalitou řeči a uvažování – zda říká musím/měl bych/chci si uklidit – když totiž používá někde „měl bych“ tak to často nesplní, není s tím úkolem plně ztotožněn&lt;br /&gt;
**** ''&amp;lt;code&amp;gt;*strategie gremlinů  – pokud má jinou intonaci, než jindy používá („já si musím uklidit“) - tu část, se kterou se plně neztotožnil, tak to svedeme na gremlina, který mu jen něco naříkává, ptáme se, jak ten hlas zní, který nám našeptává, že něco nezvládáme, ptáme se, jak vypadá – když ho popisuje, tak si ho zosobnil, takže se vůči němu vymezí&amp;lt;/code&amp;gt;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JOHN BOWLBY ==&lt;br /&gt;
* prošel psychoanalytickým výcvikem, především vliv Anny Freudové&lt;br /&gt;
* pracoval s rodinami – vztah matka-dítě a otce-dítě v nejranějších fázích&lt;br /&gt;
* '''vztah matka-dítě''' – pro správnou funkčnost důležité, aby '''byla matka osobnostně zralá''', schopna altruismu = zralost se rovná upozadit vlastní zájem zájmu dítěte; celé jedno období se dítě cítí jako její součást, proto to nezralé matky nesnesou (dítě je olizuje, sahá jim na make-up, přebalování je jim nepříjemné, zatímco vyzrálé matky mají radost z hovínek)&lt;br /&gt;
* dítě na jedné straně potřebuje stále oporu dospělého (samo nic nedokáže) a na straně druhé potřebuje poznávat = proto důležité, aby rodiče byli altruističtí, uměli dobře vybalancovat u dítěte samostatnost, zázemí a bezpečí&lt;br /&gt;
* ''matky ''= poskytují zázemí, teplotu, stabilitu, bezpečí&lt;br /&gt;
* ''otcové'' = podněty, novinky, pošťuchují, vyhazují do výšky, škrábou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teorie citové vazby (attachmentu) ===&lt;br /&gt;
* '''''citové přilnutí malého dítěte k matce a dalším blízkým osobám''''' (nejdříve to pojmenoval „bonding“, ale přišlo mu slovo „stahovat“ špatné, tak pak attachment – dotýkat se, protože je to vztah založený na blízkosti)&lt;br /&gt;
* dochází působením vrozeného systému v mozku, který organizuje motivační, emoční a paměťové procesy ve vztahu k významným pečujícím osobám&lt;br /&gt;
* vztah matka-dítě základem pro všechny další sociální vztahy a jeho narušení vede k závažným důsledkům ve vývoji jedince&lt;br /&gt;
* hledání fyzického a emočního uspokojení a ochrany před ohrožením&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;koncepce adekvátního vývoje attachmentu:&amp;lt;/u&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
** '''1. fáze '''(0-3 měsíce): období přesunu od nediskriminovaných reakcí k preferenci lidského hlasu a tváře, sociálnímu smíchu a distální interakci&lt;br /&gt;
** '''2. fáze''' (3-6 měsíců): období diferencovanějších sociálních reakcí, především na známé osoby&lt;br /&gt;
** '''3. fáze''' (6 měsíců-3 roky): vývoj jedinečného attachmentu k pečující osobě - strach z neznámého, pokračuje vnímáním pečující osoby jako bezpečné základny (dosažitelná, citlivá, láskyplná) a oscilací mezi potřebami zvídavosti a stability&lt;br /&gt;
** '''4. fáze''' (cca 3 roky): adekvátní a dobře fungující vztah (attachment) k matce umožňuje dítěti navazovat vztahy k dalším osobám&lt;br /&gt;
* Je-li dítě připoutáno zdravou vazbou, je schopno postupně se samo vzdalovat, explodovat a vystavovat se drobným separacím&lt;br /&gt;
* Pokud ne, '''4 typy patologického připoutávajícího chování'''&lt;br /&gt;
** ''Úzkostné připoutání ''= strach ze ztráty milovaného objektu, připoutávající figury – lidé často závislí, nezralí, pod vlivem stresu&lt;br /&gt;
** ''Kompulzivní sebejistota'' = vyhýbají se blízkým vztahům, chrání se před odmítnutím, starají se jen sami o sebe&lt;br /&gt;
** ''Kompulzivní péče o druhé'' = vztah s druhými velmi blízký, ale pouto vždy jednostranné, pečují o druhé, ať o to stojí či ne&lt;br /&gt;
** ''Odtrženost od vlastních emocí ''= neschopnost vytvořit stabilní citové pouto s kýmkoliv&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MARY AINSWORTHOVÁ ==&lt;br /&gt;
* Spolupracovala s Bowlbym&lt;br /&gt;
* Dítě potřebuje cítit jistotu a důvěru ve své rodiče, aby se mohlo učit novým dovednostem a rozvíjet důvěru v sebe&lt;br /&gt;
* Byla v Ugandě, kde pozorovala tamní rodiny s kojenci&lt;br /&gt;
* Pozorování metodou „'''Strange situation'''“ – pozoruje se to dítě v místnosti s matkou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3 modely primární vazby ===&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;vazba jistá (přilnutí) &amp;lt;/u&amp;gt;'''= dítě ve 12. – 15. měsících '''odhadne, co nastane''', má své naučené signály, kterými si umí zajistit potřebné chování dospělých; prostředí, ve kterém žije je pro něj stabilní a čitelné; schopné explodovat, hraje si, jde se někam projít, nebojí se, že rodiče jim utečou&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;vazba nejistá – úzkostná, vzdorující&amp;lt;/u&amp;gt;''' = dítě '''nemá jistotu '''po prvním roce života pro svoje prostředí, '''nečte dobře signály,''' které k němu prostředí vysílá a signály, které vysílá samo, nejsou pochopeny; dítě chce pomoc, ale matka ho zesměšňuje (matka chce pusu, když ji dostane, začne ho urážet, že je zpocené, upatlané), dítě neexploruje – jediný motiv je uhlídat si matku, takže je stále u ní přísáté&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;vazba nejistá – úzkostná, vyhýbavá&amp;lt;/u&amp;gt;''' = u týraných, zneužívaných, stagnujících dětí; hluboká porucha vztahu matka-dítě; tady '''ví, že matka bude reagovat negativně''' (oproti předchozí, tam neví, jaká reakce bude); dítě se vyhýbá očnímu kontaktu s matkou (když ho naváže, tak ví, že přijdou urážky, jako co čumíš, uhni se,…), děti jsou v nepřetržité tenzi, protože chtějí lásku, ale nemají ji, takže mohou mít problémy (atopický ekzém, poruchy spánku, nevysvětlitelný křik, sebepoškozování = agrese obrácena proti jim samotným); už v 15. měsících ví, že se k matce musí přibližovat tak, aby to nezaregistrovala&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ZDROJE ==&lt;br /&gt;
Šulová, L. (2010). Raný psychický vývoj dítěte (2. vyd.). Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Přednášky: prof. Šulová a doc. Bahbouh''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32895</id>
		<title>Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32895"/>
		<updated>2016-03-27T18:05:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== FREUDOVA TEORIE PSYCHOSEXUÁLNÍHO VÝVOJE ==&lt;br /&gt;
* autorem '''Sigmund Freud'''&lt;br /&gt;
** starší a přísný otec, láskyplná matka, trpěl nočními děsy, enurézou a halucinacemi&lt;br /&gt;
** Příbor na Moravě, žil ve Vídni, studoval v Paříži a ke sklonku života do Londýna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hlavní body Freudovy teorie: ===&lt;br /&gt;
* Fyziologický determinismus&lt;br /&gt;
* duševní energie sexuální povahu: tato energie má název LIBIDO&lt;br /&gt;
* nevědomí - osobnost k ledovci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Struktura osobnosti ===&lt;br /&gt;
* '''ID'''&lt;br /&gt;
** princip slasti, iracionální&lt;br /&gt;
** temná a nepřístupná část naší osobnosti, chaos a kotel plný kypících vznětů&lt;br /&gt;
** domáhá okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb, ve svém usilování se nijak nestará o potřeby druhých lidí&lt;br /&gt;
** uspokojení prostř. primárního procesu = snům podobné směšování reality a fantazie, u dospělých noční snění &lt;br /&gt;
* '''EGO'''&lt;br /&gt;
** princip reality, racionální&lt;br /&gt;
** na vědomé úrovni, zvažuje činy a jejich následky, do předvědomí události a osobní zážitky, které pak vybavit&lt;br /&gt;
** sekundární proces = na realitě, směřuje k dosažení opravdového uspokojení potřeby - pomocí testování reality &lt;br /&gt;
* '''SUPEREGO'''&lt;br /&gt;
** princip dokonalosti&lt;br /&gt;
** jedincem zvnitřněná omezení a zákazy ukládané dítěti rodiči a dalšími pro něj významnými dospělými&lt;br /&gt;
** vědomá i nevědomá část&lt;br /&gt;
** moralizující síla v osobnosti, netouží dosáhnout slasti&lt;br /&gt;
** kolem 3 roku, u některých lidí ne plně (necítí vinu i po mravních přestupcích, i antisociálně či zločinně založení)&lt;br /&gt;
** silné superego = perfekcionismus&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== STÁDIA VÝVOJE ===&lt;br /&gt;
(podle toho, co nám přináší slast): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;ORÁLNÍ STADIUM (1 ROK)&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* hlavním zdrojem libosti a uspokojení (pudové) '''stimulace orální oblasti'''&lt;br /&gt;
* ''dvě fáze''&lt;br /&gt;
** fáze orální závislosti - sání z prsu, cucání palce, hraček&lt;br /&gt;
** fáze orálně agresivní – prořezáváním zubů a kousáním (souvisí s Thanatos)&lt;br /&gt;
* ''frustrace'' - odstavení dítěte od prsu = míra uspokojení pak následně vliv na vlastnosti osobnosti:&lt;br /&gt;
** při dobrém uspokojení: optimismus, lehkověrnost, manipulativnost&lt;br /&gt;
** při nedostatečném uspokojení: podezíravost, pesimismus nebo závistivost&lt;br /&gt;
* '''fixace na toto stádium''' = ústa jako primární erotogenní zóna – v sexu, v orientaci na jídlo, kouření, nové poznatky („hltáme je“), být přehnaně zahrnováni péčí, pozorností, přijímání, srdečný vztah k dětem, mateřství, přírodě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;ANÁLNÍ STADIUM (2-3 ROK)&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* zdroj '''uspokojení na anus''' - zadržování a vypuzování exkrementů&lt;br /&gt;
* ''frustrace'' = odmítnutí exkrementů rodiči (exkrement jako dárek pro rodiče), výchova k udržování tělesné čistoty&lt;br /&gt;
* '''fixace: '''nadměrné důrazy na čistotu -&amp;gt; pořádkumilovnost, šetrnost, tvrdohlavost, spořivost, hromadění majetku a peněz, lakota, sklony ke sběratelství, perfekcionismu X shovívavost -&amp;gt; nepořádnost, plýtvání, uvolněnost&lt;br /&gt;
* rozhodování, zda se dítě pokaká (nečekaně) či vykaká (kontrolovaně) = první zdroj rozhodování dítěte &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;FALICKÉ STADIUM (3-6 ROK)&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* místo '''uspokojení na oblast genitálu''' (chlapci penis jako majetek, dívky závist)&lt;br /&gt;
* '''Oidipovský komplex''' = láska chlapce k matce – přání tělesného kontaktu, zvědavost na nahé tělo, nevědomé incestní přání, otec rival, strach z potrestání (i kastrační úzkost) k potlačení sexuálních přání a k identifikaci s otcem (agresor) -&amp;gt; uvědomění, když bude stejný jako otec, tak matku zaujme&lt;br /&gt;
* klíčový počátek vývoje superega, rozvoj a ukotvování ega, rozvoj svědomí&lt;br /&gt;
* důležití oba rodiče -&amp;gt; rozdíly mezi M a Ž; vlastní prostor (prohlížet se), masturbace (k omezení samo, nesmí rodiči)&lt;br /&gt;
* '''fixace''' - preference a zvýšená závislost syna na matce nebo dcery na otci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;LATENTNÍ STADIUM (6-12 LET)&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* pozornost dítěte a pudovost potlačeno školními povinnostmi&lt;br /&gt;
* rádo pečuje o mladší děti (i kluci), období stability, emoční a sexuální přání ustupují do pozadí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====&amp;lt;nowiki/&amp;gt;====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;u&amp;gt;OBDOBÍ GENITÁLNÍ (12-16 LET)&amp;lt;/u&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* extrafamiliární (mimorodinné) opakování falického stadia (platonická láska k učitelce, trenérovi,…)&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;fixace = biologicky a psychosociálně zralá osobnost, která: plně vyřešila svůj oidipovský komplex; propracovala pregenitální ambivalenci; a na rozdíl od falického charakteru přikládá objektu a jeho uspokojení stejnou váhu jako uspokojení vlastnímu&amp;lt;/u&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== FREUDOVÁ ANNA ==&lt;br /&gt;
* navázala na otce – uplatnila psychoanalytickou terapii u dětí&lt;br /&gt;
* budovala vztah s dítětem – svou pozornost zaměřila na matku (oproti Freuda, ten považoval za hlavního otce)&lt;br /&gt;
* '''mateřská figura klíčová '''– odloučení dítěte od matky v nemocnici může dítě vnímat jako trest, během nepřítomnosti rodiče si o něm vytvoří představu a pak je zklamané, když rodič dorazí (že ho nevysvobodí z nemocnice)&lt;br /&gt;
* kvalitní vztah s matkou důležitý pro osamostatnění se od ní &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ERIKSONOVA TEORIE OSMI VĚKŮ ČLOVĚKA ==&lt;br /&gt;
* liší se od Freuda&lt;br /&gt;
** velký akcent klade na vliv společnosti&lt;br /&gt;
** člověk se vyvíjí a mění v celém průběhu života (nikoli jen do 15 let)&lt;br /&gt;
* '''8 stadií''' (před svou smrtí koncipoval deváté), kde kritériem není pud a to, odkud bere uspokojení, ale je to vyřešení psychosociálního konfliktu – jestliže se to povede, vyvíjí se dál a postupuje o úroveň výše, jestliže se to nepovede, taky postoupí výš, ale s nějakou zátěží, poruchou, změněnými vztahy a v dalším období třeba už nepostoupí a stagnuje &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. základní důvěra X základní nedůvěra (narození – 1. Rok) ===&lt;br /&gt;
* '''základní důvěra''' (může a umí se spolehnout, odolné vůči frustraci) – nechá matku se vzdálit = jistota vazby&lt;br /&gt;
** výchova: dobrá hygiena, kojení, fyzický i sociální kontakt -&amp;gt; jde o empatii, adekvátnost, citlivost, kvalitu mateřského vztahu&lt;br /&gt;
** důvěra ve svět = snižuje úzkost, čitelné okolí, rozvoj OK vlastností, chování, otevřenost vůči světu a nové zkušenosti, soc. vstřícnost, soc. adaptibilita&lt;br /&gt;
* '''základní nedůvěra''' - slabost důvěry (či spoléhání se) - navyklý únik do schizoidního nebo depresívního stavu&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctnost = naděje&amp;lt;/u&amp;gt;'' - vlastnost, která napomáhá životu&lt;br /&gt;
** nedostatek k pocitu, že nemůže věřit v uspokojení svých potřeb a bude od okolí očekávat primárně ohrožení &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. autonomie X stud a pochyby (1-3 rok) ===&lt;br /&gt;
* vztah, v němž řešení jádrového konfliktu probíhá s rodiči nebo se zastupujícími osobami&lt;br /&gt;
* samostatná volba potvrzována rodiči jako dobrá -&amp;gt; '''cit samostatnosti a nezávislosti, schopnost sebevlády a vynakládání volního úsilí''' X pocity zahanbení a pochybnosti vůči sobě ve vztahu k okolí&lt;br /&gt;
* výchova: zvýšená potřeba citlivého přístupu ze strany rodičů (pocit autonomie), pocit bezpečí&lt;br /&gt;
* v souladu s Freudem (anální fáze) význam uvědomělého a již částečně ovládaného zadržování a vypuzování&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = vůle, volní úsilí&amp;lt;/u&amp;gt;'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. iniciativa X vina (3-5 rok) ===&lt;br /&gt;
* osvojit si základní postoj zodpovědnosti za své činy&lt;br /&gt;
* iniciativa (aktivity, objevování svého těla, experimenty, plánování) jako dobrá a podporovaná&lt;br /&gt;
* vyrovnání s konfliktem podporuje vývoj ve směru''' zaměřenosti a cílevědomosti vlastního úsilí '''X neúspěch postoje rezignace a sebeobviňování za činy uskutečněné nebo zamýšlené&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = účelnost&amp;lt;/u&amp;gt;'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4. snaživost X méněcennost (6-12 rok) ===&lt;br /&gt;
* souvislost s docházkou do základní školy – příjem neosobních principů, ne ve světě představ a hry, ale - už by mělo mít cit pro účelnost - věnuje se více úkolům a rozvíjení dovedností&lt;br /&gt;
* ohroženo pocitem nedostatečnosti a méněcennosti, zoufá si někdy nad svou kapacitou, pokládá se za odsouzené k prostřednosti&lt;br /&gt;
* zvládnutí – '''pocit kompetence, sebedůvěry a sebeprosazení v praktické činnosti''' (&amp;quot;umím to, jsem šikovný&amp;quot;) X neúspěch pocity vlastní nedostačivosti a méněcennosti ve srovnání s ostatními&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = kompetence &amp;lt;/u&amp;gt;''(mohoucnost)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5. identita X zmatení (konfuze) rolí (12-20 rok) ===&lt;br /&gt;
* vývoj vlastní identity bouřlivý - fyzický, psychický a sociální -&amp;gt; nároky na psychické zpracovávání&lt;br /&gt;
* '''sjednocení předchozí představy o sobě samém''' - sumarizuje předchozí a hledí do budoucnosti, plány s cíli&lt;br /&gt;
* nesoudržná, rozporná zkušenosti s tím, jak se jeví sobě a ostatním = nejednotná zmatená struktura sebevymezení - tzv. difuzní identita; silné krize identity - různé rozlady, deprese, obavy, konfuze (zmatek, chaos) rolí&lt;br /&gt;
* velká úloha potřeba identifikace se vzory, modely, příklady a jejich nápodoba&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = věrnost své životní filozofii, svým cílům, zájmům a hodnotám&amp;lt;/u&amp;gt;'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6. intimita X osamělost (20-30 rok) ===&lt;br /&gt;
* '''spojení vytvořené identity s identitou druhého''' - beze strachu, že se ve spojení vlastní identita rozpustí&lt;br /&gt;
* intimita, intimní vztahy navazuje a rozvíjí v období hledání identity, přes identifikaci s druhými k vlastní identitě&lt;br /&gt;
* opakem sklon k distancování se, tendence k izolaci - často ve chvíli, kdy se neplní všechny nároky&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = láska&amp;lt;/u&amp;gt;'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7. generativita X stagnace (30-60 rok) ===&lt;br /&gt;
* '''generativita''' = zájem o plození a vedení příští generace, potřeba něco vytvářet, být produktivní, pečovat, předávat&lt;br /&gt;
* kdo nepřínosný ve smyslu generativity -&amp;gt; zabývá se sám sebou nebo stagnuje&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = pečování&amp;lt;/u&amp;gt;'', něčím konstruktivně a reálně přispět, být prospěšný a pečovat o někoho &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8. integrita „já“ X zoufalství (60 – smrt) ===&lt;br /&gt;
* integrita já - '''vyrovnávání se s bilancí vlastního života i s faktem smrti'''&lt;br /&gt;
* pochopení řádu věcí, o jakousi moudrost, shrnutí všech předchozích stadií - zvládnutí i hodnocení&lt;br /&gt;
* strach ze smrti a úzkost menší, když cítí kontinuitu vlastního života, smysluplnost, účelné a i duchovně a společensky užitečné prožití života&lt;br /&gt;
* desitengrace já - chorobný strach ze smrti k zoufalství&lt;br /&gt;
* ''&amp;lt;u&amp;gt;ctností = spiritualita a moudrost&amp;lt;/u&amp;gt;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RENÉ SPITZ ==&lt;br /&gt;
* ovlivněn pozorováním děti v raném stádiu vývoje, které realizovala Bühlerová&lt;br /&gt;
* dílo „'''Hospitalismus'''“ – reakce na situaci v sirotčincích po 1. sv. v. – otázky deprivace, hospitalismu, anaklitické deprese,…&lt;br /&gt;
* důsledky absence vztahu dítěte s matkou – vedlo k depresím, úpadku, zhoršení oční koordinace, motorické retardaci, i poruchám hormonálního charakteru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vývoj socializace: ===&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;preobjektální stádium&amp;lt;/u&amp;gt;''': od narození do 3 měsíců&lt;br /&gt;
** dítě nemá ustaven žádný rozlišený vztah k objektům okolního světa – neukazuje žádné trvalejší (rozdílně projevované) vztahy&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;stádium předběžného objektu&amp;lt;/u&amp;gt;''':  3 – 6 (8) měsíců&lt;br /&gt;
** dítě reaguje na spatření obličeje úsměvem a odlišuje jej od okolních objektů, úsměv vyvolává spatření každé tváře, ne jen určitých osob, jednoduchá struktura (gestalt) tvořená základními (privilegovanými) rysy obličeje (ústa-nos-oči)&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;stádium objektu&amp;lt;/u&amp;gt;'''&amp;lt;u&amp;gt;:&amp;lt;/u&amp;gt; počátek mezi 6. a 8. měsícem&lt;br /&gt;
** rozlišování mezi známou a cizí tváří, úzkost při odloučení od známé osoby („úzkost osmého měsíce“), specifický vztah k jedné osobě – při odloučení separační úzkost, strach z cizích lidí;&lt;br /&gt;
** jedinečné místo matky v citovém životě dítě (uspokojování nejhlubších pudových potřeb lásky a bezpečí) – při přerušení vztahu tzv. anaklitická deprese &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MARGARET MAHLEROVÁ ==&lt;br /&gt;
* představitelka egopsychologie (psychoanalýza navazující na strukturální teorii Freuda)&lt;br /&gt;
* vývoj cesta k separaci a individuaci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3 základní fáze: ===&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;Normální autismus&amp;lt;/u&amp;gt;''': první měsíc života&lt;br /&gt;
** dítě ponořeno do vlastních pocitů, převažují spánkové stavy, snaha orientovat na uspokojování zákl.potřeb a snižovat napětí, které z neuspokojování plyne, matka filtrem toho negativního, nerozlišuje sebe a ostatní&lt;br /&gt;
** autistická skořápka - obrana proti rušivým podnětům zvnějšku, pro opuštění potřeba optimální hladiny slasti a bezpečné zakotvení v matčině světě&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;Normální symbióza:&amp;lt;/u&amp;gt;''' 2. – 4. měsíc&lt;br /&gt;
** dítě vytváří s matkou jeden všemocný (omnipotentní) systém ohraničený od okolního světa, sdílí mnohé pocity a naladění, existence nějakých druhých&lt;br /&gt;
** pokud matka neposkytuje dítěti harmonickou odezvu, nespolupracuje na jeho iluzi všemocnosti – neschopnost kontrolovat emoce&lt;br /&gt;
* &amp;lt;u&amp;gt;'''Separace a individuace'''&amp;lt;/u&amp;gt;''':''' 4. měsíc – 4. rok&lt;br /&gt;
** '''subfáze diferenciace''' (4. – 10. měsíc) - dítě odlišuje matku od sebe, strach z jiných lidí, ''anaklitická deprese'' (ztráta opory), silný zájem o prozkoumávání okolí všemi možnými prostředky, jednoznačné zaměření na vnější podněty, vnitřní pocity už jsou vedlejší&lt;br /&gt;
** '''subfáze procvičování '''(10. – 16. měsíc) - ''elastické pouto'' – dítě potřebuje své pevné zázemí, při exploraci potřeba zklidnění (vrátit se k matce a uklidnit se), začíná chodit – rozvoj autonomie, změna pozice (vertikální pozice) umožňuje pozorovat svět tak jak je stavěný (vertikálně)&lt;br /&gt;
** '''subfáze navazování přátelských vztahů''' (16. – 25. měsíc) – matka začíná více říkat ne – všemocná matka ''v ambivalentní matku'' – utěšuje, krmí, ale zároveň zakazuje, přikazuje - toto důležité pro formování dítěte, důležitý kontakt s matkou (podle Šulové nemělo být do 3. let dáno do nějaké instituce, ale mělo by být s matkou), jednota s matkou iluzí = separační úzkost&lt;br /&gt;
** '''subfáze individuace''' (25. – 36. měsíc) – '''&amp;lt;u&amp;gt;zrození psychologického Já&amp;lt;/u&amp;gt;''', dítě přijalo i tu dobrou i tu špatnou stránku matky, stabilně vytvořená mentální reprezentace matky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== KAREN HORNEY ==&lt;br /&gt;
* představitelka neopsychoanalýzy (kulturní psychoanalýzy) - na lidské chování ne nejzásadnější vliv pudové tendence člověka, ale sociální faktory prostředí&lt;br /&gt;
* narozena a studovala v Německu, odjela do Spojených států (klinická práce) -&amp;gt; povšimla si rozdílů v druzích neuróz mezi americkými a evropskými pacienty = společenské hodnoty a kultura hlavní úlohy při utváření osobnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hlavní body teorie ===&lt;br /&gt;
* velký význam zážitky v dětství =&amp;gt; základní úzkosti v sociálních faktorech&lt;br /&gt;
* '''Základní úzkost dítěte'''&lt;br /&gt;
** dítě se rodí do světa obtěžkaného problémy&lt;br /&gt;
** '''úzkost''' (základní či bazální úzkost) nevzniká sama sebou, ale '''vyvolána dospělými''', kteří obaleni vlastními neurózami, chovají se nepředvídatelně -&amp;gt; nejistota, rodiče ambivalentní = zmatení, bezmoc a osamocení&lt;br /&gt;
* '''Vztahy s druhými'''&lt;br /&gt;
** pro překonání ZÚ a zisk pocitu bezpečí různé interpersonální vztahy, '''&amp;lt;u&amp;gt;pohyby&amp;lt;/u&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
*** '''směrem k lidem''' - povolnost, neprosazování se, závislost, přání být milován, chráněn a veden; &amp;quot;když se poddám, nemohu být poškozen&amp;quot;&lt;br /&gt;
*** '''směrem od lidí''' - uzavřenost, nezájem o emocionální vazby, &amp;quot;když se stáhnu, nemůže mi být ublíženo&amp;quot;; touha po nezávislosti a soběstačnosti&lt;br /&gt;
*** '''směrem proti lidem''' - hostilita, dominance, vykořisťování, ovládání; &amp;quot;když mám moc, nemůže mi nikdo ublížit&amp;quot;; přátelské chování prostředkem k dosažení moci a zvýšení si soc. pozice, touha po moci&lt;br /&gt;
** zdravé dítě je schopno tyto pohyby kombinovat&lt;br /&gt;
** neurotické dítě má jen jeden a ''&amp;lt;u&amp;gt;hledá různé cesty, jak najít jistotu v sobě samotných&amp;lt;/u&amp;gt;''&lt;br /&gt;
*** může se stát, že si v'''ytvoří jiný sebeobraz, než je jejich self''' – nejčastěji ideální já – nadávají si za to, co udělali – nárok, že nesmí udělat chybu a ještě se trestá – rozpadá se do dvou kusů – jeden náročný, druhý trestající&lt;br /&gt;
*** chování odvozuje od toho, co očekávají ostatní – '''měl bych mód''' (musturbation) – souvisí s modalitou řeči a uvažování – zda říká musím/měl bych/chci si uklidit – když totiž používá někde „měl bych“ tak to často nesplní, není s tím úkolem plně ztotožněn&lt;br /&gt;
**** ''&amp;lt;code&amp;gt;*strategie gremlinů  – pokud má jinou intonaci, než jindy používá („já si musím uklidit“) - tu část, se kterou se plně neztotožnil, tak to svedeme na gremlina, který mu jen něco naříkává, ptáme se, jak ten hlas zní, který nám našeptává, že něco nezvládáme, ptáme se, jak vypadá – když ho popisuje, tak si ho zosobnil, takže se vůči němu vymezí&amp;lt;/code&amp;gt;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== JOHN BOWLBY ==&lt;br /&gt;
* prošel psychoanalytickým výcvikem, především vliv Anny Freudové&lt;br /&gt;
* pracoval s rodinami – vztah matka-dítě a otce-dítě v nejranějších fázích&lt;br /&gt;
* '''vztah matka-dítě''' – pro správnou funkčnost důležité, aby '''byla matka osobnostně zralá''', schopna altruismu = zralost se rovná upozadit vlastní zájem zájmu dítěte; celé jedno období se dítě cítí jako její součást, proto to nezralé matky nesnesou (dítě je olizuje, sahá jim na make-up, přebalování je jim nepříjemné, zatímco vyzrálé matky mají radost z hovínek)&lt;br /&gt;
* dítě na jedné straně potřebuje stále oporu dospělého (samo nic nedokáže) a na straně druhé potřebuje poznávat = proto důležité, aby rodiče byli altruističtí, uměli dobře vybalancovat u dítěte samostatnost, zázemí a bezpečí&lt;br /&gt;
* ''matky ''= poskytují zázemí, teplotu, stabilitu, bezpečí&lt;br /&gt;
* ''otcové'' = podněty, novinky, pošťuchují, vyhazují do výšky, škrábou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teorie citové vazby (attachmentu) ===&lt;br /&gt;
* '''''citové přilnutí malého dítěte k matce a dalším blízkým osobám''''' (nejdříve to pojmenoval „bonding“, ale přišlo mu slovo „stahovat“ špatné, tak pak attachment – dotýkat se, protože je to vztah založený na blízkosti)&lt;br /&gt;
* dochází působením vrozeného systému v mozku, který organizuje motivační, emoční a paměťové procesy ve vztahu k významným pečujícím osobám&lt;br /&gt;
* vztah matka-dítě základem pro všechny další sociální vztahy a jeho narušení vede k závažným důsledkům ve vývoji jedince&lt;br /&gt;
* hledání fyzického a emočního uspokojení a ochrany před ohrožením&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;koncepce adekvátního vývoje attachmentu:&amp;lt;/u&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
** '''1. fáze '''(0-3 měsíce): období přesunu od nediskriminovaných reakcí k preferenci lidského hlasu a tváře, sociálnímu smíchu a distální interakci&lt;br /&gt;
** '''2. fáze''' (3-6 měsíců): období diferencovanějších sociálních reakcí, především na známé osoby&lt;br /&gt;
** '''3. fáze''' (6 měsíců-3 roky): vývoj jedinečného attachmentu k pečující osobě - strach z neznámého, pokračuje vnímáním pečující osoby jako bezpečné základny (dosažitelná, citlivá, láskyplná) a oscilací mezi potřebami zvídavosti a stability&lt;br /&gt;
** '''4. fáze''' (cca 3 roky): adekvátní a dobře fungující vztah (attachment) k matce umožňuje dítěti navazovat vztahy k dalším osobám&lt;br /&gt;
* Je-li dítě připoutáno zdravou vazbou, je schopno postupně se samo vzdalovat, explodovat a vystavovat se drobným separacím&lt;br /&gt;
* Pokud ne, '''4 typy patologického připoutávajícího chování'''&lt;br /&gt;
** ''Úzkostné připoutání ''= strach ze ztráty milovaného objektu, připoutávající figury – lidé často závislí, nezralí, pod vlivem stresu&lt;br /&gt;
** ''Kompulzivní sebejistota'' = vyhýbají se blízkým vztahům, chrání se před odmítnutím, starají se jen sami o sebe&lt;br /&gt;
** ''Kompulzivní péče o druhé'' = vztah s druhými velmi blízký, ale pouto vždy jednostranné, pečují o druhé, ať o to stojí či ne&lt;br /&gt;
** ''Odtrženost od vlastních emocí ''= neschopnost vytvořit stabilní citové pouto s kýmkoliv&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MARY AINSWORTHOVÁ ==&lt;br /&gt;
* Spolupracovala s Bowlbym&lt;br /&gt;
* Dítě potřebuje cítit jistotu a důvěru ve své rodiče, aby se mohlo učit novým dovednostem a rozvíjet důvěru v sebe&lt;br /&gt;
* Byla v Ugandě, kde pozorovala tamní rodiny s kojenci&lt;br /&gt;
* Pozorování metodou „'''Strange situation'''“ – pozoruje se to dítě v místnosti s matkou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3 modely primární vazby ===&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;vazba jistá (přilnutí) &amp;lt;/u&amp;gt;'''= dítě ve 12. – 15. měsících '''odhadne, co nastane''', má své naučené signály, kterými si umí zajistit potřebné chování dospělých; prostředí, ve kterém žije je pro něj stabilní a čitelné; schopné explodovat, hraje si, jde se někam projít, nebojí se, že rodiče jim utečou&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;vazba nejistá – úzkostná, vzdorující&amp;lt;/u&amp;gt;''' = dítě '''nemá jistotu '''po prvním roce života pro svoje prostředí, '''nečte dobře signály,''' které k němu prostředí vysílá a signály, které vysílá samo, nejsou pochopeny; dítě chce pomoc, ale matka ho zesměšňuje (matka chce pusu, když ji dostane, začne ho urážet, že je zpocené, upatlané), dítě neexploruje – jediný motiv je uhlídat si matku, takže je stále u ní přísáté&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;vazba nejistá – úzkostná, vyhýbavá&amp;lt;/u&amp;gt;''' = u týraných, zneužívaných, stagnujících dětí; hluboká porucha vztahu matka-dítě; tady '''ví, že matka bude reagovat negativně''' (oproti předchozí, tam neví, jaká reakce bude); dítě se vyhýbá očnímu kontaktu s matkou (když ho naváže, tak ví, že přijdou urážky, jako co čumíš, uhni se,…), děti jsou v nepřetržité tenzi, protože chtějí lásku, ale nemají ji, takže mohou mít problémy (atopický ekzém, poruchy spánku, nevysvětlitelný křik, sebepoškozování = agrese obrácena proti jim samotným); už v 15. měsících ví, že se k matce musí přibližovat tak, aby to nezaregistrovala&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ZDROJE ==&lt;br /&gt;
Šulová, L. (2010). Raný psychický vývoj dítěte (2. vyd.). Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Přednášky: prof. Šulová a doc. Bahbouh''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32894</id>
		<title>Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32894"/>
		<updated>2016-03-27T17:51:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;FREUDOVA TEORIE PSYCHOSEXUÁLNÍHO VÝVOJE&lt;br /&gt;
* autorem Sigmund Freud&lt;br /&gt;
** starší a přísný otec, láskyplná matka, trpěl nočními děsy, enurézou a halucinacemi&lt;br /&gt;
** Příbor na Moravě, žil ve Vídni, studoval v Paříži a ke sklonku života do Londýna&lt;br /&gt;
Hlavní body Freudovy teorie:&lt;br /&gt;
* Fyziologický determinismus&lt;br /&gt;
* duševní energie sexuální povahu: tato energie má název LIBIDO&lt;br /&gt;
* nevědomí - osobnost k ledovci&lt;br /&gt;
Struktura osobnosti&lt;br /&gt;
* ID&lt;br /&gt;
** princip slasti, iracionální&lt;br /&gt;
** temná a nepřístupná část naší osobnosti, chaos a kotel plný kypících vznětů&lt;br /&gt;
** domáhá okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb, ve svém usilování se nijak nestará o potřeby druhých lidí&lt;br /&gt;
** uspokojení prostř. primárního procesu = snům podobné směšování reality a fantazie, u dospělých noční snění &lt;br /&gt;
* EGO&lt;br /&gt;
** princip reality, racionální&lt;br /&gt;
** na vědomé úrovni, zvažuje činy a jejich následky, do předvědomí události a osobní zážitky, které pak vybavit&lt;br /&gt;
** sekundární proces = na realitě, směřuje k dosažení opravdového uspokojení potřeby - pomocí testování reality &lt;br /&gt;
* SUPEREGO&lt;br /&gt;
** princip dokonalosti&lt;br /&gt;
** jedincem zvnitřněná omezení a zákazy ukládané dítěti rodiči a dalšími pro něj významnými dospělými&lt;br /&gt;
** vědomá i nevědomá část&lt;br /&gt;
** moralizující síla v osobnosti, netouží dosáhnout slasti&lt;br /&gt;
** kolem 3 roku, u některých lidí ne plně (necítí vinu i po mravních přestupcích, i antisociálně či zločinně založení)&lt;br /&gt;
** silné superego = perfekcionismus&lt;br /&gt;
STÁDIA VÝVOJE &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(podle toho, co nám přináší slast): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ORÁLNÍ STADIUM (1 ROK)&lt;br /&gt;
* hlavním zdrojem libosti a uspokojení (pudové) stimulace orální oblasti&lt;br /&gt;
* dvě fáze&lt;br /&gt;
** fáze orální závislosti - sání z prsu, cucání palce, hraček&lt;br /&gt;
** fáze orálně agresivní – prořezáváním zubů a kousáním (souvisí s Thanatos)&lt;br /&gt;
* frustrace - odstavení dítěte od prsu = míra uspokojení pak následně vliv na vlastnosti osobnosti:&lt;br /&gt;
** při dobrém uspokojení: optimismus, lehkověrnost, manipulativnost&lt;br /&gt;
** při nedostatečném uspokojení: podezíravost, pesimismus nebo závistivost&lt;br /&gt;
* fixace na toto stádium = ústa jako primární erotogenní zóna – v sexu, v orientaci na jídlo, kouření, nové poznatky („hltáme je“), být přehnaně zahrnováni péčí, pozorností, přijímání, srdečný vztah k dětem, mateřství, přírodě&lt;br /&gt;
ANÁLNÍ STADIUM (2-3 ROK)&lt;br /&gt;
* zdroj uspokojení na anus - zadržování a vypuzování exkrementů&lt;br /&gt;
* frustrace = odmítnutí exkrementů rodiči (exkrement jako dárek pro rodiče), výchova k udržování tělesné čistoty&lt;br /&gt;
* fixace: nadměrné důrazy na čistotu -&amp;gt; pořádkumilovnost, šetrnost, tvrdohlavost, spořivost, hromadění majetku a peněz, lakota, sklony ke sběratelství, perfekcionismu X shovívavost -&amp;gt; nepořádnost, plýtvání, uvolněnost&lt;br /&gt;
* rozhodování, zda se dítě pokaká (nečekaně) či vykaká (kontrolovaně) = první zdroj rozhodování dítěte &lt;br /&gt;
3. FALICKÉ STADIUM (3-6 ROK)&lt;br /&gt;
* místo uspokojení na oblast genitálu (chlapci penis jako majetek, dívky závist)&lt;br /&gt;
* Oidipovský komplex = láska chlapce k matce – přání tělesného kontaktu, zvědavost na nahé tělo, nevědomé incestní přání, otec rival, strach z potrestání (i kastrační úzkost) k potlačení sexuálních přání a k identifikaci s otcem (agresor) -&amp;gt; uvědomění, když bude stejný jako otec, tak matku zaujme&lt;br /&gt;
* klíčový počátek vývoje superega, rozvoj a ukotvování ega, rozvoj svědomí&lt;br /&gt;
* důležití oba rodiče -&amp;gt; rozdíly mezi M a Ž; vlastní prostor (prohlížet se), masturbace (k omezení samo, nesmí rodiči)&lt;br /&gt;
* fixace - preference a zvýšená závislost syna na matce nebo dcery na otci&lt;br /&gt;
LATENTNÍ STADIUM (6-12 LET)&lt;br /&gt;
* pozornost dítěte a pudovost potlačeno školními povinnostmi&lt;br /&gt;
* rádo pečuje o mladší děti (i kluci), období stability, emoční a sexuální přání ustupují do pozadí&lt;br /&gt;
OBDOBÍ GENITÁLNÍ (12-16 LET)&lt;br /&gt;
* extrafamiliární (mimorodinné) opakování falického stadia (platonická láska k učitelce, trenérovi,…)&lt;br /&gt;
* fixace = biologicky a psychosociálně zralá osobnost, která: plně vyřešila svůj oidipovský komplex; propracovala pregenitální ambivalenci; a na rozdíl od falického charakteru přikládá objektu a jeho uspokojení stejnou váhu jako uspokojení vlastnímu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FREUDOVÁ ANNA&lt;br /&gt;
* navázala na otce – uplatnila psychoanalytickou terapii u dětí&lt;br /&gt;
* budovala vztah s dítětem – svou pozornost zaměřila na matku (oproti Freuda, ten považoval za hlavního otce)&lt;br /&gt;
* mateřská figura klíčová – odloučení dítěte od matky v nemocnici může dítě vnímat jako trest, během nepřítomnosti rodiče si o něm vytvoří představu a pak je zklamané, když rodič dorazí (že ho nevysvobodí z nemocnice)&lt;br /&gt;
* kvalitní vztah s matkou důležitý pro osamostatnění se od ní &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eriksonova teorie osmi věků člověka&lt;br /&gt;
* liší se od Freuda&lt;br /&gt;
** velký akcent klade na vliv společnosti&lt;br /&gt;
** člověk se vyvíjí a mění v celém průběhu života (nikoli jen do 15 let)&lt;br /&gt;
* 8 stadií (před svou smrtí koncipoval deváté), kde kritériem není pud a to, odkud bere uspokojení, ale je to vyřešení psychosociálního konfliktu – jestliže se to povede, vyvíjí se dál a postupuje o úroveň výše, jestliže se to nepovede, taky postoupí výš, ale s nějakou zátěží, poruchou, změněnými vztahy a v dalším období třeba už nepostoupí a stagnuje &lt;br /&gt;
1. základní důvěra X základní nedůvěra (narození – 1. Rok)&lt;br /&gt;
* základní důvěra (může a umí se spolehnout, odolné vůči frustraci) – nechá matku se vzdálit = jistota vazby&lt;br /&gt;
** výchova: dobrá hygiena, kojení, fyzický i sociální kontakt -&amp;gt; jde o empatii, adekvátnost, citlivost, kvalitu mateřského vztahu&lt;br /&gt;
** důvěra ve svět = snižuje úzkost, čitelné okolí, rozvoj OK vlastností, chování, otevřenost vůči světu a nové zkušenosti, soc. vstřícnost, soc. adaptibilita&lt;br /&gt;
* základní nedůvěra - slabost důvěry (či spoléhání se) - navyklý únik do schizoidního nebo depresívního stavu&lt;br /&gt;
* ctnost = naděje - vlastnost, která napomáhá životu&lt;br /&gt;
** nedostatek k pocitu, že nemůže věřit v uspokojení svých potřeb a bude od okolí očekávat primárně ohrožení &lt;br /&gt;
2. autonomie X stud a pochyby (1-3 rok)&lt;br /&gt;
* vztah, v němž řešení jádrového konfliktu probíhá s rodiči nebo se zastupujícími osobami&lt;br /&gt;
* samostatná volba potvrzována rodiči jako dobrá -&amp;gt; cit samostatnosti a nezávislosti, schopnost sebevlády a vynakládání volního úsilí X pocity zahanbení a pochybnosti vůči sobě ve vztahu k okolí&lt;br /&gt;
* výchova: zvýšená potřeba citlivého přístupu ze strany rodičů (pocit autonomie), pocit bezpečí&lt;br /&gt;
* v souladu s Freudem (anální fáze) význam uvědomělého a již částečně ovládaného zadržování a vypuzování&lt;br /&gt;
* ctností = vůle, volní úsilí &lt;br /&gt;
3. iniciativa X vina (3-5 rok)&lt;br /&gt;
* osvojit si základní postoj zodpovědnosti za své činy&lt;br /&gt;
* iniciativa (aktivity, objevování svého těla, experimenty, plánování) jako dobrá a podporovaná&lt;br /&gt;
* vyrovnání s konfliktem podporuje vývoj ve směru zaměřenosti a cílevědomosti vlastního úsilí X neúspěch postoje rezignace a sebeobviňování za činy uskutečněné nebo zamýšlené&lt;br /&gt;
* ctností = účelnost &lt;br /&gt;
4. snaživost X méněcennost (6-12 rok)&lt;br /&gt;
* souvislost s docházkou do základní školy – příjem neosobních principů, ne ve světě představ a hry, ale - už by mělo mít cit pro účelnost - věnuje se více úkolům a rozvíjení dovedností&lt;br /&gt;
* ohroženo pocitem nedostatečnosti a méněcennosti, zoufá si někdy nad svou kapacitou, pokládá se za odsouzené k prostřednosti&lt;br /&gt;
* zvládnutí – pocit kompetence, sebedůvěry a sebeprosazení v praktické činnosti (&amp;quot;umím to, jsem šikovný&amp;quot;) X neúspěch pocity vlastní nedostačivosti a méněcennosti ve srovnání s ostatními&lt;br /&gt;
* ctností = kompetence (mohoucnost)&lt;br /&gt;
5. identita X zmatení (konfuze) rolí (12-20 rok)&lt;br /&gt;
* vývoj vlastní identity bouřlivý - fyzický, psychický a sociální -&amp;gt; nároky na psychické zpracovávání&lt;br /&gt;
* sjednocení předchozí představy o sobě samém - sumarizuje předchozí a hledí do budoucnosti, plány s cíli&lt;br /&gt;
* nesoudržná, rozporná zkušenosti s tím, jak se jeví sobě a ostatním = nejednotná zmatená struktura sebevymezení - tzv. difuzní identita; silné krize identity - různé rozlady, deprese, obavy, konfuze (zmatek, chaos) rolí&lt;br /&gt;
* velká úloha potřeba identifikace se vzory, modely, příklady a jejich nápodoba&lt;br /&gt;
* ctností = věrnost své životní filozofii, svým cílům, zájmům a hodnotám &lt;br /&gt;
6. intimita X osamělost (20-30 rok)&lt;br /&gt;
* spojení vytvořené identity s identitou druhého - beze strachu, že se ve spojení vlastní identita rozpustí&lt;br /&gt;
* intimita, intimní vztahy navazuje a rozvíjí v období hledání identity, přes identifikaci s druhými k vlastní identitě&lt;br /&gt;
* opakem sklon k distancování se, tendence k izolaci - často ve chvíli, kdy se neplní všechny nároky&lt;br /&gt;
* ctností = láska &lt;br /&gt;
7. generativita X stagnace (30-60 rok)&lt;br /&gt;
* generativita = zájem o plození a vedení příští generace, potřeba něco vytvářet, být produktivní, pečovat, předávat&lt;br /&gt;
* kdo nepřínosný ve smyslu generativity -&amp;gt; zabývá se sám sebou nebo stagnuje&lt;br /&gt;
* ctností = pečování, něčím konstruktivně a reálně přispět, být prospěšný a pečovat o někoho &lt;br /&gt;
7. integrita „já“ X zoufalství (60 – smrt)&lt;br /&gt;
* integrita já - vyrovnávání se s bilancí vlastního života i s faktem smrti&lt;br /&gt;
* pochopení řádu věcí, o jakousi moudrost, shrnutí všech předchozích stadií - zvládnutí i hodnocení&lt;br /&gt;
* strach ze smrti a úzkost menší, když cítí kontinuitu vlastního života, smysluplnost, účelné a i duchovně a společensky užitečné prožití života&lt;br /&gt;
* desitengrace já - chorobný strach ze smrti k zoufalství&lt;br /&gt;
* ctností = spiritualita a moudrost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
René Spitz&lt;br /&gt;
* ovlivněn pozorováním děti v raném stádiu vývoje, které realizovala Bühlerová&lt;br /&gt;
* dílo „Hospitalismus“ – reakce na situaci v sirotčincích po 1. sv. v. – otázky deprivace, hospitalismu, anaklitické deprese,…&lt;br /&gt;
* důsledky absence vztahu dítěte s matkou – vedlo k depresím, úpadku, zhoršení oční koordinace, motorické retardaci, i poruchám hormonálního charakteru&lt;br /&gt;
vývoj socializace:&lt;br /&gt;
* preobjektální stádium: od narození do 3 měsíců&lt;br /&gt;
** dítě nemá ustaven žádný rozlišený vztah k objektům okolního světa – neukazuje žádné trvalejší (rozdílně projevované) vztahy&lt;br /&gt;
* stádium předběžného objektu:  3 – 6 (8) měsíců&lt;br /&gt;
** dítě reaguje na spatření obličeje úsměvem a odlišuje jej od okolních objektů, úsměv vyvolává spatření každé tváře, ne jen určitých osob, jednoduchá struktura (gestalt) tvořená základními (privilegovanými) rysy obličeje (ústa-nos-oči)&lt;br /&gt;
* stádium objektu: počátek mezi 6. a 8. měsícem&lt;br /&gt;
** rozlišování mezi známou a cizí tváří, úzkost při odloučení od známé osoby („úzkost osmého měsíce“), specifický vztah k jedné osobě – při odloučení separační úzkost, strach z cizích lidí;&lt;br /&gt;
** jedinečné místo matky v citovém životě dítě (uspokojování nejhlubších pudových potřeb lásky a bezpečí) – při přerušení vztahu tzv. anaklitická deprese &lt;br /&gt;
Margaret Mahlerová&lt;br /&gt;
* představitelka egopsychologie (psychoanalýza navazující na strukturální teorii Freuda)&lt;br /&gt;
* vývoj cesta k separaci a individuaci&lt;br /&gt;
tři základní fáze:&lt;br /&gt;
* Normální autismus: první měsíc života&lt;br /&gt;
** dítě ponořeno do vlastních pocitů, převažují spánkové stavy, snaha orientovat na uspokojování zákl.potřeb a snižovat napětí, které z neuspokojování plyne, matka filtrem toho negativního, nerozlišuje sebe a ostatní&lt;br /&gt;
** autistická skořápka - obrana proti rušivým podnětům zvnějšku, pro opuštění potřeba optimální hladiny slasti a bezpečné zakotvení v matčině světě&lt;br /&gt;
* Normální symbióza: 2. – 4. měsíc&lt;br /&gt;
** dítě vytváří s matkou jeden všemocný (omnipotentní) systém ohraničený od okolního světa, sdílí mnohé pocity a naladění, existence nějakých druhých&lt;br /&gt;
** pokud matka neposkytuje dítěti harmonickou odezvu, nespolupracuje na jeho iluzi všemocnosti – neschopnost kontrolovat emoce&lt;br /&gt;
* Separace a individuace: 4. měsíc – 4. rok&lt;br /&gt;
** subfáze diferenciace (4. – 10. měsíc) - dítě odlišuje matku od sebe, strach z jiných lidí, anaklitická deprese (ztráta opory), silný zájem o prozkoumávání okolí všemi možnými prostředky, jednoznačné zaměření na vnější podněty, vnitřní pocity už jsou vedlejší&lt;br /&gt;
** subfáze procvičování (10. – 16. měsíc) - elastické pouto – dítě potřebuje své pevné zázemí, při exploraci potřeba zklidnění (vrátit se k matce a uklidnit se), začíná chodit – rozvoj autonomie, změna pozice (vertikální pozice) umožňuje pozorovat svět tak jak je stavěný (vertikálně)&lt;br /&gt;
** subfáze navazování přátelských vztahů (16. – 25. měsíc) – matka více říkat ne – všemocná matka v ambivalentní matku – utěšuje, krmí, ale zároveň zakazuje, přikazuje - toto důležité pro formování dítěte, důležitý kontakt s matkou (podle Šulové nemělo být do 3. let dáno do nějaké instituce, ale mělo by být s matkou), jednota s matkou iluzí = separační úzkost&lt;br /&gt;
** subfáze individuace (25. – 36. měsíc) – zrození psychologického Já, dítě přijalo i tu dobrou i tu špatnou stránku matky, stabilně vytvořená mentální reprezentace matky&lt;br /&gt;
KAREN HORNEY&lt;br /&gt;
* představitelka neopsychoanalýzy (kulturní psychoanalýzy) - na lidské chování ne nejzásadnější vliv pudové tendence člověka, ale sociální faktory prostředí&lt;br /&gt;
* narozena a studovala v Německu, odjela do Spojených států (klinická práce) -&amp;gt; povšimla si rozdílů v druzích neuróz mezi americkými a evropskými pacienty = společenské hodnoty a kultura hlavní úlohy při utváření osobnosti &lt;br /&gt;
Hlavní body teorie&lt;br /&gt;
* velký význam zážitky v dětství =&amp;gt; základní úzkosti v sociálních faktorech&lt;br /&gt;
* ZÁKLADNÍ ÚZKOST DÍTĚTE&lt;br /&gt;
** dítě se rodí do světa obtěžkaného problémy&lt;br /&gt;
** úzkost (základní či bazální úzkost) nevzniká sama sebou, ale vyvolána dospělými, kteří obaleni vlastními neurózami, chovají se nepředvídatelně -&amp;gt; nejistota, rodiče ambivalentní = zmatení, bezmoc a osamocení&lt;br /&gt;
* VZTAHY S DRUHÝMI&lt;br /&gt;
** pro překonání ZÚ a zisk pocitu bezpečí různé interpersonální vztahy, pohyby&lt;br /&gt;
*** směrem k lidem - povolnost, neprosazování se, závislost, přání být milován, chráněn a veden; &amp;quot;když se poddám, nemohu být poškozen&amp;quot;&lt;br /&gt;
*** směrem od lidí - uzavřenost, nezájem o emocionální vazby, &amp;quot;když se stáhnu, nemůže mi být ublíženo&amp;quot;; touha po nezávislosti a soběstačnosti&lt;br /&gt;
*** směrem proti lidem - hostilita, dominance, vykořisťování, ovládání; &amp;quot;když mám moc, nemůže mi nikdo ublížit&amp;quot;; přátelské chování prostředkem k dosažení moci a zvýšení si soc. pozice, touha po moci&lt;br /&gt;
** zdravé dítě je schopno tyto pohyby kombinovat&lt;br /&gt;
** neurotické dítě má jen jeden a hledá různé cesty, jak najít jistotu v sobě samotných&lt;br /&gt;
*** může se stát, že si vytvoří jiný sebeobraz, než je jejich self – nejčastěji ideální já – nadávají si za to, co udělali – nárok, že nesmí udělat chybu a ještě se trestá – rozpadá se do dvou kusů – jeden náročný, druhý trestající&lt;br /&gt;
*** chování odvozuje od toho, co očekávají ostatní – měl bych mód (musturbation) – souvisí s modalitou řeči a uvažování – zda říká musím/měl bych/chci si uklidit – když totiž používá někde „měl bych“ tak to často nesplní, není s tím úkolem plně ztotožněn&lt;br /&gt;
**** &amp;lt;nowiki&amp;gt;*strategie gremlinů  – pokud má jinou intonaci, než jindy používá („já si musím uklidit“) - tu část, se kterou se plně neztotožnil, tak to svedeme na gremlina, který mu jen něco naříkává, ptáme se, jak ten hlas zní, který nám našeptává, že něco nezvládáme, ptáme se, jak vypadá – když ho popisuje, tak si ho zosobnil, takže se vůči němu vymezí&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
John Bowlby&lt;br /&gt;
* prošel psychoanalytickým výcvikem, především vliv Anny Freudové&lt;br /&gt;
* pracoval s rodinami – vztah matka-dítě a otce-dítě v nejranějších fázích&lt;br /&gt;
* vztah matka-dítě – pro správnou funkčnost důležité, aby byla matka osobnostně zralá, schopna altruismu = zralost se rovná upozadit vlastní zájem zájmu dítěte; celé jedno období se dítě cítí jako její součást, proto to nezralé matky nesnesou (dítě je olizuje, sahá jim na make-up, přebalování je jim nepříjemné, zatímco vyzrálé matky mají radost z hovínek)&lt;br /&gt;
* dítě na jedné straně potřebuje stále oporu dospělého (samo nic nedokáže) a na straně druhé potřebuje poznávat = proto důležité, aby rodiče byli altruističtí, uměli dobře vybalancovat u dítěte samostatnost, zázemí a bezpečí&lt;br /&gt;
* matky = poskytují zázemí, teplotu, stabilitu, bezpečí&lt;br /&gt;
* otcové = podněty, novinky, pošťuchují, vyhazují do výšky, škrábou&lt;br /&gt;
teorie citové vazby (attachmentu)&lt;br /&gt;
* citové přilnutí malého dítěte k matce a dalším blízkým osobám (nejdříve to pojmenoval „bonding“, ale přišlo mu slovo „stahovat“ špatné, tak pak attachment – dotýkat se, protože je to vztah založený na blízkosti)&lt;br /&gt;
* dochází působením vrozeného systému v mozku, který organizuje motivační, emoční a paměťové procesy ve vztahu k významným pečujícím osobám&lt;br /&gt;
* vztah matka-dítě základem pro všechny další sociální vztahy a jeho narušení vede k závažným důsledkům ve vývoji jedince&lt;br /&gt;
* hledání fyzického a emočního uspokojení a ochrany před ohrožením&lt;br /&gt;
* koncepce adekvátního vývoje attachmentu:&lt;br /&gt;
** 1. fáze (0-3 měsíce): období přesunu od nediskriminovaných reakcí k preferenci lidského hlasu a tváře, sociálnímu smíchu a distální interakci&lt;br /&gt;
** 2. fáze (3-6 měsíců): období diferencovanějších sociálních reakcí, především na známé osoby&lt;br /&gt;
** 3. fáze (6 měsíců-3 roky): vývoj jedinečného attachmentu k pečující osobě - strach z neznámého, pokračuje vnímáním pečující osoby jako bezpečné základny (dosažitelná, citlivá, láskyplná) a oscilací mezi potřebami zvídavosti a stability&lt;br /&gt;
** 4. fáze (cca 3 roky): adekvátní a dobře fungující vztah (attachment) k matce umožňuje dítěti navazovat vztahy k dalším osobám&lt;br /&gt;
* Je-li dítě připoutáno zdravou vazbou, je schopno postupně se smao vzdalovat, explodovat a vystavovat se drobným separacím&lt;br /&gt;
* Pokud ne, 4 typy patologického připoutávajícího chování&lt;br /&gt;
** Úzkostné připoutání = strach ze ztráty milovaného objektu, připoutávající figury – lidé často závislí, nezralí, pod vlivem stresu&lt;br /&gt;
** Kompulzivní sebejistota = vyhýbají se blízkým vztahům, chrání se před odmítnutím, starají se jen sami o sebe&lt;br /&gt;
** Kompulzivní péče o druhé = vztah s druhými velmi blízký, ale pouto vždy jednostranné, pečují o druhé, ať o to stojí či ne&lt;br /&gt;
** Odtrženost od vlastních emocí = neschopnost vytvořit stabilní citové pouto s kýmkoliv&lt;br /&gt;
Mary AINSWORTHOVÁ&lt;br /&gt;
* Spolupracovala s Bowlbym&lt;br /&gt;
* Dítě potřebuje cítit jistotu a důvěru ve své rodiče, aby se mohlo učit novým dovednostem a rozvíjet důvěru v sebe&lt;br /&gt;
* Byla v Ugandě, kde pozorovala tamní rodiny s kojenci&lt;br /&gt;
* Pozorování metodou „Strange situation“ – pozoruje se to dítě v místnosti s matkou&lt;br /&gt;
tři modely primární vazby&lt;br /&gt;
* vazba jistá (přilnutí) = dítě ve 12. – 15. měsících odhadne, co nastane, má své naučené signály, kterými si umí zajistit potřebné chování dospělých; prostředí, ve kterém žije je pro něj stabilní a čitelné; schopné explodovat, hraje si, jde se někam projít, nebojí se, že rodiče jim utečou&lt;br /&gt;
* vazba nejistá – úzkostná, vzdorující = dítě nemá jistotu po prvním roce života pro svoje prostředí, nečte dobře signály, které k němu prostředí vysílá a signály, které vysílá samo, nejsou pochopeny; dítě chce pomoc, ale matka ho zesměšňuje (matka chce pusu, když ji dostane, začne ho urážet, že je zpocené, upatlané), dítě neexploruje – jediný motiv je uhlídat si matku, takže je stále u ní přísáté&lt;br /&gt;
* vazba nejistá – úzkostná, vyhýbavá = u týraných, zneužívaných, stagnujících dětí; hluboká porucha vztahu matka-dítě; tady ví, že matka bude reagovat negativně (oproti předchozí, tam neví, jaká reakce bude); dítě se vyhýbá očnímu kontaktu s matkou (když ho naváže, tak ví, že přijdou urážky, jako co čumíš, uhni se,…), děti jsou v nepřetržité tenzi, protože chtějí lásku, ale nemají ji, takže mohou mít problémy (atopický ekzém, poruchy spánku, nevysvětlitelný křik, sebepoškozování = agrese obrácena proti jim samotným); už v 15. měsících ví, že se k matce musí přibližovat tak, aby to nezaregistrovala&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32889</id>
		<title>Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32889"/>
		<updated>2016-03-27T17:37:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;FREUDOVA TEORIE PSYCHOSEXUÁLNÍHO VÝVOJE&lt;br /&gt;
* autorem Sigmund Freud&lt;br /&gt;
** starší a přísný otec, láskyplná matka, trpěl nočními děsy, enurézou a halucinacemi&lt;br /&gt;
** Příbor na Moravě, žil ve Vídni, studoval v Paříži a ke sklonku života do Londýna&lt;br /&gt;
Hlavní body Freudovy teorie:&lt;br /&gt;
* Fyziologický determinismus&lt;br /&gt;
* duševní energie sexuální povahu: tato energie má název LIBIDO&lt;br /&gt;
* nevědomí - osobnost k ledovci&lt;br /&gt;
Struktura osobnosti&lt;br /&gt;
* ID&lt;br /&gt;
** princip slasti, iracionální&lt;br /&gt;
** temná a nepřístupná část naší osobnosti, chaos a kotel plný kypících vznětů&lt;br /&gt;
** domáhá okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb, ve svém usilování se nijak nestará o potřeby druhých lidí&lt;br /&gt;
** uspokojení prostř. primárního procesu = snům podobné směšování reality a fantazie, u dospělých noční snění &lt;br /&gt;
* EGO&lt;br /&gt;
** princip reality, racionální&lt;br /&gt;
** na vědomé úrovni, zvažuje činy a jejich následky, do předvědomí události a osobní zážitky, které pak vybavit&lt;br /&gt;
** sekundární proces = na realitě, směřuje k dosažení opravdového uspokojení potřeby - pomocí testování reality &lt;br /&gt;
* SUPEREGO&lt;br /&gt;
** princip dokonalosti&lt;br /&gt;
** jedincem zvnitřněná omezení a zákazy ukládané dítěti rodiči a dalšími pro něj významnými dospělými&lt;br /&gt;
** vědomá i nevědomá část&lt;br /&gt;
** moralizující síla v osobnosti, netouží dosáhnout slasti&lt;br /&gt;
** kolem 3 roku, u některých lidí ne plně (necítí vinu i po mravních přestupcích, i antisociálně či zločinně založení)&lt;br /&gt;
** silné superego = perfekcionismus&lt;br /&gt;
STÁDIA VÝVOJE &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(podle toho, co nám přináší slast): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ORÁLNÍ STADIUM (1 ROK)&lt;br /&gt;
* hlavním zdrojem libosti a uspokojení (pudové) stimulace orální oblasti&lt;br /&gt;
* dvě fáze&lt;br /&gt;
** fáze orální závislosti - sání z prsu, cucání palce, hraček&lt;br /&gt;
** fáze orálně agresivní – prořezáváním zubů a kousáním (souvisí s Thanatos)&lt;br /&gt;
* frustrace - odstavení dítěte od prsu = míra uspokojení pak následně vliv na vlastnosti osobnosti:&lt;br /&gt;
** při dobrém uspokojení: optimismus, lehkověrnost, manipulativnost&lt;br /&gt;
** při nedostatečném uspokojení: podezíravost, pesimismus nebo závistivost&lt;br /&gt;
* fixace na toto stádium = ústa jako primární erotogenní zóna – v sexu, v orientaci na jídlo, kouření, nové poznatky („hltáme je“), být přehnaně zahrnováni péčí, pozorností, přijímání, srdečný vztah k dětem, mateřství, přírodě&lt;br /&gt;
ANÁLNÍ STADIUM (2-3 ROK)&lt;br /&gt;
* zdroj uspokojení na anus - zadržování a vypuzování exkrementů&lt;br /&gt;
* frustrace = odmítnutí exkrementů rodiči (exkrement jako dárek pro rodiče), výchova k udržování tělesné čistoty&lt;br /&gt;
* fixace: nadměrné důrazy na čistotu -&amp;gt; pořádkumilovnost, šetrnost, tvrdohlavost, spořivost, hromadění majetku a peněz, lakota, sklony ke sběratelství, perfekcionismu X shovívavost -&amp;gt; nepořádnost, plýtvání, uvolněnost&lt;br /&gt;
* rozhodování, zda se dítě pokaká (nečekaně) či vykaká (kontrolovaně) = první zdroj rozhodování dítěte &lt;br /&gt;
3. FALICKÉ STADIUM (3-6 ROK)&lt;br /&gt;
* místo uspokojení na oblast genitálu (chlapci penis jako majetek, dívky závist)&lt;br /&gt;
* Oidipovský komplex = láska chlapce k matce – přání tělesného kontaktu, zvědavost na nahé tělo, nevědomé incestní přání, otec rival, strach z potrestání (i kastrační úzkost) k potlačení sexuálních přání a k identifikaci s otcem (agresor) -&amp;gt; uvědomění, když bude stejný jako otec, tak matku zaujme&lt;br /&gt;
* klíčový počátek vývoje superega, rozvoj a ukotvování ega, rozvoj svědomí&lt;br /&gt;
* důležití oba rodiče -&amp;gt; rozdíly mezi M a Ž; vlastní prostor (prohlížet se), masturbace (k omezení samo, nesmí rodiči)&lt;br /&gt;
* fixace - preference a zvýšená závislost syna na matce nebo dcery na otci&lt;br /&gt;
LATENTNÍ STADIUM (6-12 LET)&lt;br /&gt;
* pozornost dítěte a pudovost potlačeno školními povinnostmi&lt;br /&gt;
* rádo pečuje o mladší děti (i kluci), období stability, emoční a sexuální přání ustupují do pozadí&lt;br /&gt;
OBDOBÍ GENITÁLNÍ (12-16 LET)&lt;br /&gt;
* extrafamiliární (mimorodinné) opakování falického stadia (platonická láska k učitelce, trenérovi,…)&lt;br /&gt;
* fixace = biologicky a psychosociálně zralá osobnost, která: plně vyřešila svůj oidipovský komplex; propracovala pregenitální ambivalenci; a na rozdíl od falického charakteru přikládá objektu a jeho uspokojení stejnou váhu jako uspokojení vlastnímu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FREUDOVÁ ANNA&lt;br /&gt;
* navázala na otce – uplatnila psychoanalytickou terapii u dětí&lt;br /&gt;
* budovala vztah s dítětem – svou pozornost zaměřila na matku (oproti Freuda, ten považoval za hlavního otce)&lt;br /&gt;
* mateřská figura klíčová – odloučení dítěte od matky v nemocnici může dítě vnímat jako trest, během nepřítomnosti rodiče si o něm vytvoří představu a pak je zklamané, když rodič dorazí (že ho nevysvobodí z nemocnice)&lt;br /&gt;
* kvalitní vztah s matkou důležitý pro osamostatnění se od ní &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eriksonova teorie osmi věků člověka&lt;br /&gt;
* liší se od Freuda&lt;br /&gt;
** velký akcent klade na vliv společnosti&lt;br /&gt;
** člověk se vyvíjí a mění v celém průběhu života (nikoli jen do 15 let)&lt;br /&gt;
* 8 stadií (před svou smrtí koncipoval deváté), kde kritériem není pud a to, odkud bere uspokojení, ale je to vyřešení psychosociálního konfliktu – jestliže se to povede, vyvíjí se dál a postupuje o úroveň výše, jestliže se to nepovede, taky postoupí výš, ale s nějakou zátěží, poruchou, změněnými vztahy a v dalším období třeba už nepostoupí a stagnuje &lt;br /&gt;
1. základní důvěra X základní nedůvěra (narození – 1. Rok)&lt;br /&gt;
* základní důvěra (může a umí se spolehnout, odolné vůči frustraci) – nechá matku se vzdálit = jistota vazby&lt;br /&gt;
** výchova: dobrá hygiena, kojení, fyzický i sociální kontakt -&amp;gt; jde o empatii, adekvátnost, citlivost, kvalitu mateřského vztahu&lt;br /&gt;
** důvěra ve svět = snižuje úzkost, čitelné okolí, rozvoj OK vlastností, chování, otevřenost vůči světu a nové zkušenosti, soc. vstřícnost, soc. adaptibilita&lt;br /&gt;
* základní nedůvěra - slabost důvěry (či spoléhání se) - navyklý únik do schizoidního nebo depresívního stavu&lt;br /&gt;
* ctnost = naděje - vlastnost, která napomáhá životu&lt;br /&gt;
** nedostatek k pocitu, že nemůže věřit v uspokojení svých potřeb a bude od okolí očekávat primárně ohrožení &lt;br /&gt;
2. autonomie X stud a pochyby (1-3 rok)&lt;br /&gt;
* vztah, v němž řešení jádrového konfliktu probíhá s rodiči nebo se zastupujícími osobami&lt;br /&gt;
* samostatná volba potvrzována rodiči jako dobrá -&amp;gt; cit samostatnosti a nezávislosti, schopnost sebevlády a vynakládání volního úsilí X pocity zahanbení a pochybnosti vůči sobě ve vztahu k okolí&lt;br /&gt;
* výchova: zvýšená potřeba citlivého přístupu ze strany rodičů (pocit autonomie), pocit bezpečí&lt;br /&gt;
* v souladu s Freudem (anální fáze) význam uvědomělého a již částečně ovládaného zadržování a vypuzování&lt;br /&gt;
* ctností = vůle, volní úsilí &lt;br /&gt;
3. iniciativa X vina (3-5 rok)&lt;br /&gt;
* osvojit si základní postoj zodpovědnosti za své činy&lt;br /&gt;
* iniciativa (aktivity, objevování svého těla, experimenty, plánování) jako dobrá a podporovaná&lt;br /&gt;
* vyrovnání s konfliktem podporuje vývoj ve směru zaměřenosti a cílevědomosti vlastního úsilí X neúspěch postoje rezignace a sebeobviňování za činy uskutečněné nebo zamýšlené&lt;br /&gt;
* ctností = účelnost &lt;br /&gt;
4. snaživost X méněcennost (6-12 rok)&lt;br /&gt;
* souvislost s docházkou do základní školy – příjem neosobních principů, ne ve světě představ a hry, ale - už by mělo mít cit pro účelnost - věnuje se více úkolům a rozvíjení dovedností&lt;br /&gt;
* ohroženo pocitem nedostatečnosti a méněcennosti, zoufá si někdy nad svou kapacitou, pokládá se za odsouzené k prostřednosti&lt;br /&gt;
* zvládnutí – pocit kompetence, sebedůvěry a sebeprosazení v praktické činnosti (&amp;quot;umím to, jsem šikovný&amp;quot;) X neúspěch pocity vlastní nedostačivosti a méněcennosti ve srovnání s ostatními&lt;br /&gt;
* ctností = kompetence (mohoucnost)&lt;br /&gt;
5. identita X zmatení (konfuze) rolí (12-20 rok)&lt;br /&gt;
* vývoj vlastní identity bouřlivý - fyzický, psychický a sociální -&amp;gt; nároky na psychické zpracovávání&lt;br /&gt;
* sjednocení předchozí představy o sobě samém - sumarizuje předchozí a hledí do budoucnosti, plány s cíli&lt;br /&gt;
* nesoudržná, rozporná zkušenosti s tím, jak se jeví sobě a ostatním = nejednotná zmatená struktura sebevymezení - tzv. difuzní identita; silné krize identity - různé rozlady, deprese, obavy, konfuze (zmatek, chaos) rolí&lt;br /&gt;
* velká úloha potřeba identifikace se vzory, modely, příklady a jejich nápodoba&lt;br /&gt;
* ctností = věrnost své životní filozofii, svým cílům, zájmům a hodnotám &lt;br /&gt;
6. intimita X osamělost (20-30 rok)&lt;br /&gt;
* spojení vytvořené identity s identitou druhého - beze strachu, že se ve spojení vlastní identita rozpustí&lt;br /&gt;
* intimita, intimní vztahy navazuje a rozvíjí v období hledání identity, přes identifikaci s druhými k vlastní identitě&lt;br /&gt;
* opakem sklon k distancování se, tendence k izolaci - často ve chvíli, kdy se neplní všechny nároky&lt;br /&gt;
* ctností = láska &lt;br /&gt;
7. generativita X stagnace (30-60 rok)&lt;br /&gt;
* generativita = zájem o plození a vedení příští generace, potřeba něco vytvářet, být produktivní, pečovat, předávat&lt;br /&gt;
* kdo nepřínosný ve smyslu generativity -&amp;gt; zabývá se sám sebou nebo stagnuje&lt;br /&gt;
* ctností = pečování, něčím konstruktivně a reálně přispět, být prospěšný a pečovat o někoho &lt;br /&gt;
7. integrita „já“ X zoufalství (60 – smrt)&lt;br /&gt;
* integrita já - vyrovnávání se s bilancí vlastního života i s faktem smrti&lt;br /&gt;
* pochopení řádu věcí, o jakousi moudrost, shrnutí všech předchozích stadií - zvládnutí i hodnocení&lt;br /&gt;
* strach ze smrti a úzkost menší, když cítí kontinuitu vlastního života, smysluplnost, účelné a i duchovně a společensky užitečné prožití života&lt;br /&gt;
* desitengrace já - chorobný strach ze smrti k zoufalství&lt;br /&gt;
* ctností = spiritualita a moudrost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
René Spitz&lt;br /&gt;
* ovlivněn pozorováním děti v raném stádiu vývoje, které realizovala Bühlerová&lt;br /&gt;
* dílo „Hospitalismus“ – reakce na situaci v sirotčincích po 1. sv. v. – otázky deprivace, hospitalismu, anaklitické deprese,…&lt;br /&gt;
* důsledky absence vztahu dítěte s matkou – vedlo k depresím, úpadku, zhoršení oční koordinace, motorické retardaci, i poruchám hormonálního charakteru&lt;br /&gt;
vývoj socializace:&lt;br /&gt;
* preobjektální stádium: od narození do 3 měsíců&lt;br /&gt;
** dítě nemá ustaven žádný rozlišený vztah k objektům okolního světa – neukazuje žádné trvalejší (rozdílně projevované) vztahy&lt;br /&gt;
* stádium předběžného objektu:  3 – 6 (8) měsíců&lt;br /&gt;
** dítě reaguje na spatření obličeje úsměvem a odlišuje jej od okolních objektů, úsměv vyvolává spatření každé tváře, ne jen určitých osob, jednoduchá struktura (gestalt) tvořená základními (privilegovanými) rysy obličeje (ústa-nos-oči)&lt;br /&gt;
* stádium objektu: počátek mezi 6. a 8. měsícem&lt;br /&gt;
** rozlišování mezi známou a cizí tváří, úzkost při odloučení od známé osoby („úzkost osmého měsíce“), specifický vztah k jedné osobě – při odloučení separační úzkost, strach z cizích lidí;&lt;br /&gt;
** jedinečné místo matky v citovém životě dítě (uspokojování nejhlubších pudových potřeb lásky a bezpečí) – při přerušení vztahu tzv. anaklitická deprese &lt;br /&gt;
Margaret Mahlerová&lt;br /&gt;
* představitelka egopsychologie (psychoanalýza navazující na strukturální teorii Freuda)&lt;br /&gt;
* vývoj cesta k separaci a individuaci&lt;br /&gt;
tři základní fáze:&lt;br /&gt;
* Normální autismus: první měsíc života&lt;br /&gt;
** dítě ponořeno do vlastních pocitů, převažují spánkové stavy, snaha orientovat na uspokojování zákl.potřeb a snižovat napětí, které z neuspokojování plyne, matka filtrem toho negativního, nerozlišuje sebe a ostatní&lt;br /&gt;
** autistická skořápka - obrana proti rušivým podnětům zvnějšku, pro opuštění potřeba optimální hladiny slasti a bezpečné zakotvení v matčině světě&lt;br /&gt;
* Normální symbióza: 2. – 4. měsíc&lt;br /&gt;
** dítě vytváří s matkou jeden všemocný (omnipotentní) systém ohraničený od okolního světa, sdílí mnohé pocity a naladění, existence nějakých druhých&lt;br /&gt;
** pokud matka neposkytuje dítěti harmonickou odezvu, nespolupracuje na jeho iluzi všemocnosti – neschopnost kontrolovat emoce&lt;br /&gt;
* Separace a individuace: 4. měsíc – 4. rok&lt;br /&gt;
** subfáze diferenciace (4. – 10. měsíc) - dítě odlišuje matku od sebe, strach z jiných lidí, anaklitická deprese (ztráta opory), silný zájem o prozkoumávání okolí všemi možnými prostředky, jednoznačné zaměření na vnější podněty, vnitřní pocity už jsou vedlejší&lt;br /&gt;
** subfáze procvičování (10. – 16. měsíc) - elastické pouto – dítě potřebuje své pevné zázemí, při exploraci potřeba zklidnění (vrátit se k matce a uklidnit se), začíná chodit – rozvoj autonomie, změna pozice (vertikální pozice) umožňuje pozorovat svět tak jak je stavěný (vertikálně)&lt;br /&gt;
** subfáze navazování přátelských vztahů (16. – 25. měsíc) – matka více říkat ne – všemocná matka v ambivalentní matku – utěšuje, krmí, ale zároveň zakazuje, přikazuje - toto důležité pro formování dítěte, důležitý kontakt s matkou (podle Šulové nemělo být do 3. let dáno do nějaké instituce, ale mělo by být s matkou), jednota s matkou iluzí = separační úzkost&lt;br /&gt;
** subfáze individuace (25. – 36. měsíc) – zrození psychologického Já, dítě přijalo i tu dobrou i tu špatnou stránku matky, stabilně vytvořená mentální reprezentace matky&lt;br /&gt;
KAREN HORNEY&lt;br /&gt;
* představitelka neopsychoanalýzy (kulturní psychoanalýzy) - na lidské chování ne nejzásadnější vliv pudové tendence člověka, ale sociální faktory prostředí&lt;br /&gt;
* narozena a studovala v Německu, odjela do Spojených států (klinická práce) -&amp;gt; povšimla si rozdílů v druzích neuróz mezi americkými a evropskými pacienty = společenské hodnoty a kultura hlavní úlohy při utváření osobnosti &lt;br /&gt;
Hlavní body teorie&lt;br /&gt;
* velký význam zážitky v dětství =&amp;gt; základní úzkosti v sociálních faktorech&lt;br /&gt;
* ZÁKLADNÍ ÚZKOST DÍTĚTE&lt;br /&gt;
** dítě se rodí do světa obtěžkaného problémy&lt;br /&gt;
** úzkost (základní či bazální úzkost) nevzniká sama sebou, ale vyvolána dospělými, kteří obaleni vlastními neurózami, chovají se nepředvídatelně -&amp;gt; nejistota, rodiče ambivalentní = zmatení, bezmoc a osamocení&lt;br /&gt;
* VZTAHY S DRUHÝMI&lt;br /&gt;
** pro překonání ZÚ a zisk pocitu bezpečí různé interpersonální vztahy, pohyby&lt;br /&gt;
*** směrem k lidem - povolnost, neprosazování se, závislost, přání být milován, chráněn a veden; &amp;quot;když se poddám, nemohu být poškozen&amp;quot;&lt;br /&gt;
*** směrem od lidí - uzavřenost, nezájem o emocionální vazby, &amp;quot;když se stáhnu, nemůže mi být ublíženo&amp;quot;; touha po nezávislosti a soběstačnosti&lt;br /&gt;
*** směrem proti lidem - hostilita, dominance, vykořisťování, ovládání; &amp;quot;když mám moc, nemůže mi nikdo ublížit&amp;quot;; přátelské chování prostředkem k dosažení moci a zvýšení si soc. pozice, touha po moci&lt;br /&gt;
** zdravé dítě je schopno tyto pohyby kombinovat&lt;br /&gt;
** neurotické dítě má jen jeden a hledá různé cesty, jak najít jistotu v sobě samotných&lt;br /&gt;
*** může se stát, že si vytvoří jiný sebeobraz, než je jejich self – nejčastěji ideální já – nadávají si za to, co udělali – nárok, že nesmí udělat chybu a ještě se trestá – rozpadá se do dvou kusů – jeden náročný, druhý trestající&lt;br /&gt;
*** chování odvozuje od toho, co očekávají ostatní – měl bych mód (musturbation) – souvisí s modalitou řeči a uvažování – zda říká musím/měl bych/chci si uklidit – když totiž používá někde „měl bych“ tak to často nesplní, není s tím úkolem plně ztotožněn&lt;br /&gt;
**** &amp;lt;nowiki&amp;gt;*strategie gremlinů  – pokud má jinou intonaci, než jindy používá („já si musím uklidit“) - tu část, se kterou se plně neztotožnil, tak to svedeme na gremlina, který mu jen něco naříkává, ptáme se, jak ten hlas zní, který nám našeptává, že něco nezvládáme, ptáme se, jak vypadá – když ho popisuje, tak si ho zosobnil, takže se vůči němu vymezí&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
John Bowlby&lt;br /&gt;
* prošel psychoanalytickým výcvikem, především vliv Anny Freudové&lt;br /&gt;
* pracoval s rodinami – vztah matka-dítě a otce-dítě v nejranějších fázích&lt;br /&gt;
* vztah matka-dítě – pro správnou funkčnost důležité, aby byla matka osobnostně zralá, schopna altruismu = zralost se rovná upozadit vlastní zájem zájmu dítěte; celé jedno období se dítě cítí jako její součást, proto to nezralé matky nesnesou (dítě je olizuje, sahá jim na make-up, přebalování je jim nepříjemné, zatímco vyzrálé matky mají radost z hovínek)&lt;br /&gt;
* dítě na jedné straně potřebuje stále oporu dospělého (samo nic nedokáže) a na straně druhé potřebuje poznávat = proto důležité, aby rodiče byli altruističtí, uměli dobře vybalancovat u dítěte samostatnost, zázemí a bezpečí&lt;br /&gt;
* matky = poskytují zázemí, teplotu, stabilitu, bezpečí&lt;br /&gt;
* otcové = podněty, novinky, pošťuchují, vyhazují do výšky, škrábou&lt;br /&gt;
teorie citové vazby (attachmentu)&lt;br /&gt;
* citové přilnutí malého dítěte k matce a dalším blízkým osobám (nejdříve to pojmenoval „bonding“, ale přišlo mu slovo „stahovat“ špatné, tak pak attachment – dotýkat se, protože je to vztah založený na blízkosti)&lt;br /&gt;
* dochází působením vrozeného systému v mozku, který organizuje motivační, emoční a paměťové procesy ve vztahu k významným pečujícím osobám&lt;br /&gt;
* vztah matka-dítě základem pro všechny další sociální vztahy a jeho narušení vede k závažným důsledkům ve vývoji jedince&lt;br /&gt;
* hledání fyzického a emočního uspokojení a ochrany před ohrožením&lt;br /&gt;
* koncepce adekvátního vývoje attachmentu:&lt;br /&gt;
** 1. fáze (0-3 měsíce): období přesunu od nediskriminovaných reakcí k preferenci lidského hlasu a tváře, sociálnímu smíchu a distální interakci&lt;br /&gt;
** 2. fáze (3-6 měsíců): období diferencovanějších sociálních reakcí, především na známé osoby&lt;br /&gt;
** 3. fáze (6 měsíců-3 roky): vývoj jedinečného attachmentu k pečující osobě - strach z neznámého, pokračuje vnímáním pečující osoby jako bezpečné základny (dosažitelná, citlivá, láskyplná) a oscilací mezi potřebami zvídavosti a stability&lt;br /&gt;
** 4. fáze (cca 3 roky): adekvátní a dobře fungující vztah (attachment) k matce umožňuje dítěti navazovat vztahy k dalším osobám&lt;br /&gt;
* Je-li dítě připoutáno zdravou vazbou, je schopno postupně se smao vzdalovat, explodovat a vystavovat se drobným separacím&lt;br /&gt;
* Pokud ne, 4 typy patologického připoutávajícího chování&lt;br /&gt;
** Úzkostné připoutání = strach ze ztráty milovaného objektu, připoutávající figury – lidé často závislí, nezralí, pod vlivem stresu&lt;br /&gt;
** Kompulzivní sebejistota = vyhýbají se blízkým vztahům, chrání se před odmítnutím, starají se jen sami o sebe&lt;br /&gt;
** Kompulzivní péče o druhé = vztah s druhými velmi blízký, ale pouto vždy jednostranné, pečují o druhé, ať o to stojí či ne&lt;br /&gt;
** Odtrženost od vlastních emocí = neschopnost vytvořit stabilní citové pouto s kýmkoliv&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32888</id>
		<title>Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32888"/>
		<updated>2016-03-27T17:35:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;FREUDOVA TEORIE PSYCHOSEXUÁLNÍHO VÝVOJE&lt;br /&gt;
* autorem Sigmund Freud&lt;br /&gt;
** starší a přísný otec, láskyplná matka, trpěl nočními děsy, enurézou a halucinacemi&lt;br /&gt;
** Příbor na Moravě, žil ve Vídni, studoval v Paříži a ke sklonku života do Londýna&lt;br /&gt;
Hlavní body Freudovy teorie:&lt;br /&gt;
* Fyziologický determinismus&lt;br /&gt;
* duševní energie sexuální povahu: tato energie má název LIBIDO&lt;br /&gt;
* nevědomí - osobnost k ledovci&lt;br /&gt;
Struktura osobnosti&lt;br /&gt;
* ID&lt;br /&gt;
** princip slasti, iracionální&lt;br /&gt;
** temná a nepřístupná část naší osobnosti, chaos a kotel plný kypících vznětů&lt;br /&gt;
** domáhá okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb, ve svém usilování se nijak nestará o potřeby druhých lidí&lt;br /&gt;
** uspokojení prostř. primárního procesu = snům podobné směšování reality a fantazie, u dospělých noční snění &lt;br /&gt;
* EGO&lt;br /&gt;
** princip reality, racionální&lt;br /&gt;
** na vědomé úrovni, zvažuje činy a jejich následky, do předvědomí události a osobní zážitky, které pak vybavit&lt;br /&gt;
** sekundární proces = na realitě, směřuje k dosažení opravdového uspokojení potřeby - pomocí testování reality &lt;br /&gt;
* SUPEREGO&lt;br /&gt;
** princip dokonalosti&lt;br /&gt;
** jedincem zvnitřněná omezení a zákazy ukládané dítěti rodiči a dalšími pro něj významnými dospělými&lt;br /&gt;
** vědomá i nevědomá část&lt;br /&gt;
** moralizující síla v osobnosti, netouží dosáhnout slasti&lt;br /&gt;
** kolem 3 roku, u některých lidí ne plně (necítí vinu i po mravních přestupcích, i antisociálně či zločinně založení)&lt;br /&gt;
** silné superego = perfekcionismus&lt;br /&gt;
STÁDIA VÝVOJE &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(podle toho, co nám přináší slast): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ORÁLNÍ STADIUM (1 ROK)&lt;br /&gt;
* hlavním zdrojem libosti a uspokojení (pudové) stimulace orální oblasti&lt;br /&gt;
* dvě fáze&lt;br /&gt;
** fáze orální závislosti - sání z prsu, cucání palce, hraček&lt;br /&gt;
** fáze orálně agresivní – prořezáváním zubů a kousáním (souvisí s Thanatos)&lt;br /&gt;
* frustrace - odstavení dítěte od prsu = míra uspokojení pak následně vliv na vlastnosti osobnosti:&lt;br /&gt;
** při dobrém uspokojení: optimismus, lehkověrnost, manipulativnost&lt;br /&gt;
** při nedostatečném uspokojení: podezíravost, pesimismus nebo závistivost&lt;br /&gt;
* fixace na toto stádium = ústa jako primární erotogenní zóna – v sexu, v orientaci na jídlo, kouření, nové poznatky („hltáme je“), být přehnaně zahrnováni péčí, pozorností, přijímání, srdečný vztah k dětem, mateřství, přírodě&lt;br /&gt;
ANÁLNÍ STADIUM (2-3 ROK)&lt;br /&gt;
* zdroj uspokojení na anus - zadržování a vypuzování exkrementů&lt;br /&gt;
* frustrace = odmítnutí exkrementů rodiči (exkrement jako dárek pro rodiče), výchova k udržování tělesné čistoty&lt;br /&gt;
* fixace: nadměrné důrazy na čistotu -&amp;gt; pořádkumilovnost, šetrnost, tvrdohlavost, spořivost, hromadění majetku a peněz, lakota, sklony ke sběratelství, perfekcionismu X shovívavost -&amp;gt; nepořádnost, plýtvání, uvolněnost&lt;br /&gt;
* rozhodování, zda se dítě pokaká (nečekaně) či vykaká (kontrolovaně) = první zdroj rozhodování dítěte &lt;br /&gt;
3. FALICKÉ STADIUM (3-6 ROK)&lt;br /&gt;
* místo uspokojení na oblast genitálu (chlapci penis jako majetek, dívky závist)&lt;br /&gt;
* Oidipovský komplex = láska chlapce k matce – přání tělesného kontaktu, zvědavost na nahé tělo, nevědomé incestní přání, otec rival, strach z potrestání (i kastrační úzkost) k potlačení sexuálních přání a k identifikaci s otcem (agresor) -&amp;gt; uvědomění, když bude stejný jako otec, tak matku zaujme&lt;br /&gt;
* klíčový počátek vývoje superega, rozvoj a ukotvování ega, rozvoj svědomí&lt;br /&gt;
* důležití oba rodiče -&amp;gt; rozdíly mezi M a Ž; vlastní prostor (prohlížet se), masturbace (k omezení samo, nesmí rodiči)&lt;br /&gt;
* fixace - preference a zvýšená závislost syna na matce nebo dcery na otci&lt;br /&gt;
LATENTNÍ STADIUM (6-12 LET)&lt;br /&gt;
* pozornost dítěte a pudovost potlačeno školními povinnostmi&lt;br /&gt;
* rádo pečuje o mladší děti (i kluci), období stability, emoční a sexuální přání ustupují do pozadí&lt;br /&gt;
OBDOBÍ GENITÁLNÍ (12-16 LET)&lt;br /&gt;
* extrafamiliární (mimorodinné) opakování falického stadia (platonická láska k učitelce, trenérovi,…)&lt;br /&gt;
* fixace = biologicky a psychosociálně zralá osobnost, která: plně vyřešila svůj oidipovský komplex; propracovala pregenitální ambivalenci; a na rozdíl od falického charakteru přikládá objektu a jeho uspokojení stejnou váhu jako uspokojení vlastnímu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FREUDOVÁ ANNA&lt;br /&gt;
* navázala na otce – uplatnila psychoanalytickou terapii u dětí&lt;br /&gt;
* budovala vztah s dítětem – svou pozornost zaměřila na matku (oproti Freuda, ten považoval za hlavního otce)&lt;br /&gt;
* mateřská figura klíčová – odloučení dítěte od matky v nemocnici může dítě vnímat jako trest, během nepřítomnosti rodiče si o něm vytvoří představu a pak je zklamané, když rodič dorazí (že ho nevysvobodí z nemocnice)&lt;br /&gt;
* kvalitní vztah s matkou důležitý pro osamostatnění se od ní &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eriksonova teorie osmi věků člověka&lt;br /&gt;
* liší se od Freuda&lt;br /&gt;
** velký akcent klade na vliv společnosti&lt;br /&gt;
** člověk se vyvíjí a mění v celém průběhu života (nikoli jen do 15 let)&lt;br /&gt;
* 8 stadií (před svou smrtí koncipoval deváté), kde kritériem není pud a to, odkud bere uspokojení, ale je to vyřešení psychosociálního konfliktu – jestliže se to povede, vyvíjí se dál a postupuje o úroveň výše, jestliže se to nepovede, taky postoupí výš, ale s nějakou zátěží, poruchou, změněnými vztahy a v dalším období třeba už nepostoupí a stagnuje &lt;br /&gt;
1. základní důvěra X základní nedůvěra (narození – 1. Rok)&lt;br /&gt;
* základní důvěra (může a umí se spolehnout, odolné vůči frustraci) – nechá matku se vzdálit = jistota vazby&lt;br /&gt;
** výchova: dobrá hygiena, kojení, fyzický i sociální kontakt -&amp;gt; jde o empatii, adekvátnost, citlivost, kvalitu mateřského vztahu&lt;br /&gt;
** důvěra ve svět = snižuje úzkost, čitelné okolí, rozvoj OK vlastností, chování, otevřenost vůči světu a nové zkušenosti, soc. vstřícnost, soc. adaptibilita&lt;br /&gt;
* základní nedůvěra - slabost důvěry (či spoléhání se) - navyklý únik do schizoidního nebo depresívního stavu&lt;br /&gt;
* ctnost = naděje - vlastnost, která napomáhá životu&lt;br /&gt;
** nedostatek k pocitu, že nemůže věřit v uspokojení svých potřeb a bude od okolí očekávat primárně ohrožení &lt;br /&gt;
2. autonomie X stud a pochyby (1-3 rok)&lt;br /&gt;
* vztah, v němž řešení jádrového konfliktu probíhá s rodiči nebo se zastupujícími osobami&lt;br /&gt;
* samostatná volba potvrzována rodiči jako dobrá -&amp;gt; cit samostatnosti a nezávislosti, schopnost sebevlády a vynakládání volního úsilí X pocity zahanbení a pochybnosti vůči sobě ve vztahu k okolí&lt;br /&gt;
* výchova: zvýšená potřeba citlivého přístupu ze strany rodičů (pocit autonomie), pocit bezpečí&lt;br /&gt;
* v souladu s Freudem (anální fáze) význam uvědomělého a již částečně ovládaného zadržování a vypuzování&lt;br /&gt;
* ctností = vůle, volní úsilí &lt;br /&gt;
3. iniciativa X vina (3-5 rok)&lt;br /&gt;
* osvojit si základní postoj zodpovědnosti za své činy&lt;br /&gt;
* iniciativa (aktivity, objevování svého těla, experimenty, plánování) jako dobrá a podporovaná&lt;br /&gt;
* vyrovnání s konfliktem podporuje vývoj ve směru zaměřenosti a cílevědomosti vlastního úsilí X neúspěch postoje rezignace a sebeobviňování za činy uskutečněné nebo zamýšlené&lt;br /&gt;
* ctností = účelnost &lt;br /&gt;
4. snaživost X méněcennost (6-12 rok)&lt;br /&gt;
* souvislost s docházkou do základní školy – příjem neosobních principů, ne ve světě představ a hry, ale - už by mělo mít cit pro účelnost - věnuje se více úkolům a rozvíjení dovedností&lt;br /&gt;
* ohroženo pocitem nedostatečnosti a méněcennosti, zoufá si někdy nad svou kapacitou, pokládá se za odsouzené k prostřednosti&lt;br /&gt;
* zvládnutí – pocit kompetence, sebedůvěry a sebeprosazení v praktické činnosti (&amp;quot;umím to, jsem šikovný&amp;quot;) X neúspěch pocity vlastní nedostačivosti a méněcennosti ve srovnání s ostatními&lt;br /&gt;
* ctností = kompetence (mohoucnost)&lt;br /&gt;
5. identita X zmatení (konfuze) rolí (12-20 rok)&lt;br /&gt;
* vývoj vlastní identity bouřlivý - fyzický, psychický a sociální -&amp;gt; nároky na psychické zpracovávání&lt;br /&gt;
* sjednocení předchozí představy o sobě samém - sumarizuje předchozí a hledí do budoucnosti, plány s cíli&lt;br /&gt;
* nesoudržná, rozporná zkušenosti s tím, jak se jeví sobě a ostatním = nejednotná zmatená struktura sebevymezení - tzv. difuzní identita; silné krize identity - různé rozlady, deprese, obavy, konfuze (zmatek, chaos) rolí&lt;br /&gt;
* velká úloha potřeba identifikace se vzory, modely, příklady a jejich nápodoba&lt;br /&gt;
* ctností = věrnost své životní filozofii, svým cílům, zájmům a hodnotám &lt;br /&gt;
6. intimita X osamělost (20-30 rok)&lt;br /&gt;
* spojení vytvořené identity s identitou druhého - beze strachu, že se ve spojení vlastní identita rozpustí&lt;br /&gt;
* intimita, intimní vztahy navazuje a rozvíjí v období hledání identity, přes identifikaci s druhými k vlastní identitě&lt;br /&gt;
* opakem sklon k distancování se, tendence k izolaci - často ve chvíli, kdy se neplní všechny nároky&lt;br /&gt;
* ctností = láska &lt;br /&gt;
7. generativita X stagnace (30-60 rok)&lt;br /&gt;
* generativita = zájem o plození a vedení příští generace, potřeba něco vytvářet, být produktivní, pečovat, předávat&lt;br /&gt;
* kdo nepřínosný ve smyslu generativity -&amp;gt; zabývá se sám sebou nebo stagnuje&lt;br /&gt;
* ctností = pečování, něčím konstruktivně a reálně přispět, být prospěšný a pečovat o někoho &lt;br /&gt;
7. integrita „já“ X zoufalství (60 – smrt)&lt;br /&gt;
* integrita já - vyrovnávání se s bilancí vlastního života i s faktem smrti&lt;br /&gt;
* pochopení řádu věcí, o jakousi moudrost, shrnutí všech předchozích stadií - zvládnutí i hodnocení&lt;br /&gt;
* strach ze smrti a úzkost menší, když cítí kontinuitu vlastního života, smysluplnost, účelné a i duchovně a společensky užitečné prožití života&lt;br /&gt;
* desitengrace já - chorobný strach ze smrti k zoufalství&lt;br /&gt;
* ctností = spiritualita a moudrost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
René Spitz&lt;br /&gt;
* ovlivněn pozorováním děti v raném stádiu vývoje, které realizovala Bühlerová&lt;br /&gt;
* dílo „Hospitalismus“ – reakce na situaci v sirotčincích po 1. sv. v. – otázky deprivace, hospitalismu, anaklitické deprese,…&lt;br /&gt;
* důsledky absence vztahu dítěte s matkou – vedlo k depresím, úpadku, zhoršení oční koordinace, motorické retardaci, i poruchám hormonálního charakteru&lt;br /&gt;
vývoj socializace:&lt;br /&gt;
* preobjektální stádium: od narození do 3 měsíců&lt;br /&gt;
** dítě nemá ustaven žádný rozlišený vztah k objektům okolního světa – neukazuje žádné trvalejší (rozdílně projevované) vztahy&lt;br /&gt;
* stádium předběžného objektu:  3 – 6 (8) měsíců&lt;br /&gt;
** dítě reaguje na spatření obličeje úsměvem a odlišuje jej od okolních objektů, úsměv vyvolává spatření každé tváře, ne jen určitých osob, jednoduchá struktura (gestalt) tvořená základními (privilegovanými) rysy obličeje (ústa-nos-oči)&lt;br /&gt;
* stádium objektu: počátek mezi 6. a 8. měsícem&lt;br /&gt;
** rozlišování mezi známou a cizí tváří, úzkost při odloučení od známé osoby („úzkost osmého měsíce“), specifický vztah k jedné osobě – při odloučení separační úzkost, strach z cizích lidí;&lt;br /&gt;
** jedinečné místo matky v citovém životě dítě (uspokojování nejhlubších pudových potřeb lásky a bezpečí) – při přerušení vztahu tzv. anaklitická deprese &lt;br /&gt;
Margaret Mahlerová&lt;br /&gt;
* představitelka egopsychologie (psychoanalýza navazující na strukturální teorii Freuda)&lt;br /&gt;
* vývoj cesta k separaci a individuaci&lt;br /&gt;
tři základní fáze:&lt;br /&gt;
* Normální autismus: první měsíc života&lt;br /&gt;
** dítě ponořeno do vlastních pocitů, převažují spánkové stavy, snaha orientovat na uspokojování zákl.potřeb a snižovat napětí, které z neuspokojování plyne, matka filtrem toho negativního, nerozlišuje sebe a ostatní&lt;br /&gt;
** autistická skořápka - obrana proti rušivým podnětům zvnějšku, pro opuštění potřeba optimální hladiny slasti a bezpečné zakotvení v matčině světě&lt;br /&gt;
* Normální symbióza: 2. – 4. měsíc&lt;br /&gt;
** dítě vytváří s matkou jeden všemocný (omnipotentní) systém ohraničený od okolního světa, sdílí mnohé pocity a naladění, existence nějakých druhých&lt;br /&gt;
** pokud matka neposkytuje dítěti harmonickou odezvu, nespolupracuje na jeho iluzi všemocnosti – neschopnost kontrolovat emoce&lt;br /&gt;
* Separace a individuace: 4. měsíc – 4. rok&lt;br /&gt;
** subfáze diferenciace (4. – 10. měsíc) - dítě odlišuje matku od sebe, strach z jiných lidí, anaklitická deprese (ztráta opory), silný zájem o prozkoumávání okolí všemi možnými prostředky, jednoznačné zaměření na vnější podněty, vnitřní pocity už jsou vedlejší&lt;br /&gt;
** subfáze procvičování (10. – 16. měsíc) - elastické pouto – dítě potřebuje své pevné zázemí, při exploraci potřeba zklidnění (vrátit se k matce a uklidnit se), začíná chodit – rozvoj autonomie, změna pozice (vertikální pozice) umožňuje pozorovat svět tak jak je stavěný (vertikálně)&lt;br /&gt;
** subfáze navazování přátelských vztahů (16. – 25. měsíc) – matka více říkat ne – všemocná matka v ambivalentní matku – utěšuje, krmí, ale zároveň zakazuje, přikazuje - toto důležité pro formování dítěte, důležitý kontakt s matkou (podle Šulové nemělo být do 3. let dáno do nějaké instituce, ale mělo by být s matkou), jednota s matkou iluzí = separační úzkost&lt;br /&gt;
** subfáze individuace (25. – 36. měsíc) – zrození psychologického Já, dítě přijalo i tu dobrou i tu špatnou stránku matky, stabilně vytvořená mentální reprezentace matky&lt;br /&gt;
KAREN HORNEY&lt;br /&gt;
* představitelka neopsychoanalýzy (kulturní psychoanalýzy) - na lidské chování ne nejzásadnější vliv pudové tendence člověka, ale sociální faktory prostředí&lt;br /&gt;
* narozena a studovala v Německu, odjela do Spojených států (klinická práce) -&amp;gt; povšimla si rozdílů v druzích neuróz mezi americkými a evropskými pacienty = společenské hodnoty a kultura hlavní úlohy při utváření osobnosti &lt;br /&gt;
Hlavní body teorie&lt;br /&gt;
* velký význam zážitky v dětství =&amp;gt; základní úzkosti v sociálních faktorech&lt;br /&gt;
* ZÁKLADNÍ ÚZKOST DÍTĚTE&lt;br /&gt;
** dítě se rodí do světa obtěžkaného problémy&lt;br /&gt;
** úzkost (základní či bazální úzkost) nevzniká sama sebou, ale vyvolána dospělými, kteří obaleni vlastními neurózami, chovají se nepředvídatelně -&amp;gt; nejistota, rodiče ambivalentní = zmatení, bezmoc a osamocení&lt;br /&gt;
* VZTAHY S DRUHÝMI&lt;br /&gt;
** pro překonání ZÚ a zisk pocitu bezpečí různé interpersonální vztahy, pohyby&lt;br /&gt;
*** směrem k lidem - povolnost, neprosazování se, závislost, přání být milován, chráněn a veden; &amp;quot;když se poddám, nemohu být poškozen&amp;quot;&lt;br /&gt;
*** směrem od lidí - uzavřenost, nezájem o emocionální vazby, &amp;quot;když se stáhnu, nemůže mi být ublíženo&amp;quot;; touha po nezávislosti a soběstačnosti&lt;br /&gt;
*** směrem proti lidem - hostilita, dominance, vykořisťování, ovládání; &amp;quot;když mám moc, nemůže mi nikdo ublížit&amp;quot;; přátelské chování prostředkem k dosažení moci a zvýšení si soc. pozice, touha po moci&lt;br /&gt;
** zdravé dítě je schopno tyto pohyby kombinovat&lt;br /&gt;
** neurotické dítě má jen jeden a hledá různé cesty, jak najít jistotu v sobě samotných&lt;br /&gt;
*** může se stát, že si vytvoří jiný sebeobraz, než je jejich self – nejčastěji ideální já – nadávají si za to, co udělali – nárok, že nesmí udělat chybu a ještě se trestá – rozpadá se do dvou kusů – jeden náročný, druhý trestající&lt;br /&gt;
*** chování odvozuje od toho, co očekávají ostatní – měl bych mód (musturbation) – souvisí s modalitou řeči a uvažování – zda říká musím/měl bych/chci si uklidit – když totiž používá někde „měl bych“ tak to často nesplní, není s tím úkolem plně ztotožněn&lt;br /&gt;
**** &amp;lt;nowiki&amp;gt;*strategie gremlinů  – pokud má jinou intonaci, než jindy používá („já si musím uklidit“) - tu část, se kterou se plně neztotožnil, tak to svedeme na gremlina, který mu jen něco naříkává, ptáme se, jak ten hlas zní, který nám našeptává, že něco nezvládáme, ptáme se, jak vypadá – když ho popisuje, tak si ho zosobnil, takže se vůči němu vymezí&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32886</id>
		<title>Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32886"/>
		<updated>2016-03-27T17:33:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;FREUDOVA TEORIE PSYCHOSEXUÁLNÍHO VÝVOJE&lt;br /&gt;
* autorem Sigmund Freud&lt;br /&gt;
** starší a přísný otec, láskyplná matka, trpěl nočními děsy, enurézou a halucinacemi&lt;br /&gt;
** Příbor na Moravě, žil ve Vídni, studoval v Paříži a ke sklonku života do Londýna&lt;br /&gt;
Hlavní body Freudovy teorie:&lt;br /&gt;
* Fyziologický determinismus&lt;br /&gt;
* duševní energie sexuální povahu: tato energie má název LIBIDO&lt;br /&gt;
* nevědomí - osobnost k ledovci&lt;br /&gt;
Struktura osobnosti&lt;br /&gt;
* ID&lt;br /&gt;
** princip slasti, iracionální&lt;br /&gt;
** temná a nepřístupná část naší osobnosti, chaos a kotel plný kypících vznětů&lt;br /&gt;
** domáhá okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb, ve svém usilování se nijak nestará o potřeby druhých lidí&lt;br /&gt;
** uspokojení prostř. primárního procesu = snům podobné směšování reality a fantazie, u dospělých noční snění &lt;br /&gt;
* EGO&lt;br /&gt;
** princip reality, racionální&lt;br /&gt;
** na vědomé úrovni, zvažuje činy a jejich následky, do předvědomí události a osobní zážitky, které pak vybavit&lt;br /&gt;
** sekundární proces = na realitě, směřuje k dosažení opravdového uspokojení potřeby - pomocí testování reality &lt;br /&gt;
* SUPEREGO&lt;br /&gt;
** princip dokonalosti&lt;br /&gt;
** jedincem zvnitřněná omezení a zákazy ukládané dítěti rodiči a dalšími pro něj významnými dospělými&lt;br /&gt;
** vědomá i nevědomá část&lt;br /&gt;
** moralizující síla v osobnosti, netouží dosáhnout slasti&lt;br /&gt;
** kolem 3 roku, u některých lidí ne plně (necítí vinu i po mravních přestupcích, i antisociálně či zločinně založení)&lt;br /&gt;
** silné superego = perfekcionismus&lt;br /&gt;
STÁDIA VÝVOJE &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(podle toho, co nám přináší slast): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ORÁLNÍ STADIUM (1 ROK)&lt;br /&gt;
* hlavním zdrojem libosti a uspokojení (pudové) stimulace orální oblasti&lt;br /&gt;
* dvě fáze&lt;br /&gt;
** fáze orální závislosti - sání z prsu, cucání palce, hraček&lt;br /&gt;
** fáze orálně agresivní – prořezáváním zubů a kousáním (souvisí s Thanatos)&lt;br /&gt;
* frustrace - odstavení dítěte od prsu = míra uspokojení pak následně vliv na vlastnosti osobnosti:&lt;br /&gt;
** při dobrém uspokojení: optimismus, lehkověrnost, manipulativnost&lt;br /&gt;
** při nedostatečném uspokojení: podezíravost, pesimismus nebo závistivost&lt;br /&gt;
* fixace na toto stádium = ústa jako primární erotogenní zóna – v sexu, v orientaci na jídlo, kouření, nové poznatky („hltáme je“), být přehnaně zahrnováni péčí, pozorností, přijímání, srdečný vztah k dětem, mateřství, přírodě&lt;br /&gt;
ANÁLNÍ STADIUM (2-3 ROK)&lt;br /&gt;
* zdroj uspokojení na anus - zadržování a vypuzování exkrementů&lt;br /&gt;
* frustrace = odmítnutí exkrementů rodiči (exkrement jako dárek pro rodiče), výchova k udržování tělesné čistoty&lt;br /&gt;
* fixace: nadměrné důrazy na čistotu -&amp;gt; pořádkumilovnost, šetrnost, tvrdohlavost, spořivost, hromadění majetku a peněz, lakota, sklony ke sběratelství, perfekcionismu X shovívavost -&amp;gt; nepořádnost, plýtvání, uvolněnost&lt;br /&gt;
* rozhodování, zda se dítě pokaká (nečekaně) či vykaká (kontrolovaně) = první zdroj rozhodování dítěte &lt;br /&gt;
3. FALICKÉ STADIUM (3-6 ROK)&lt;br /&gt;
* místo uspokojení na oblast genitálu (chlapci penis jako majetek, dívky závist)&lt;br /&gt;
* Oidipovský komplex = láska chlapce k matce – přání tělesného kontaktu, zvědavost na nahé tělo, nevědomé incestní přání, otec rival, strach z potrestání (i kastrační úzkost) k potlačení sexuálních přání a k identifikaci s otcem (agresor) -&amp;gt; uvědomění, když bude stejný jako otec, tak matku zaujme&lt;br /&gt;
* klíčový počátek vývoje superega, rozvoj a ukotvování ega, rozvoj svědomí&lt;br /&gt;
* důležití oba rodiče -&amp;gt; rozdíly mezi M a Ž; vlastní prostor (prohlížet se), masturbace (k omezení samo, nesmí rodiči)&lt;br /&gt;
* fixace - preference a zvýšená závislost syna na matce nebo dcery na otci&lt;br /&gt;
LATENTNÍ STADIUM (6-12 LET)&lt;br /&gt;
* pozornost dítěte a pudovost potlačeno školními povinnostmi&lt;br /&gt;
* rádo pečuje o mladší děti (i kluci), období stability, emoční a sexuální přání ustupují do pozadí&lt;br /&gt;
OBDOBÍ GENITÁLNÍ (12-16 LET)&lt;br /&gt;
* extrafamiliární (mimorodinné) opakování falického stadia (platonická láska k učitelce, trenérovi,…)&lt;br /&gt;
* fixace = biologicky a psychosociálně zralá osobnost, která: plně vyřešila svůj oidipovský komplex; propracovala pregenitální ambivalenci; a na rozdíl od falického charakteru přikládá objektu a jeho uspokojení stejnou váhu jako uspokojení vlastnímu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FREUDOVÁ ANNA&lt;br /&gt;
* navázala na otce – uplatnila psychoanalytickou terapii u dětí&lt;br /&gt;
* budovala vztah s dítětem – svou pozornost zaměřila na matku (oproti Freuda, ten považoval za hlavního otce)&lt;br /&gt;
* mateřská figura klíčová – odloučení dítěte od matky v nemocnici může dítě vnímat jako trest, během nepřítomnosti rodiče si o něm vytvoří představu a pak je zklamané, když rodič dorazí (že ho nevysvobodí z nemocnice)&lt;br /&gt;
* kvalitní vztah s matkou důležitý pro osamostatnění se od ní &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eriksonova teorie osmi věků člověka&lt;br /&gt;
* liší se od Freuda&lt;br /&gt;
** velký akcent klade na vliv společnosti&lt;br /&gt;
** člověk se vyvíjí a mění v celém průběhu života (nikoli jen do 15 let)&lt;br /&gt;
* 8 stadií (před svou smrtí koncipoval deváté), kde kritériem není pud a to, odkud bere uspokojení, ale je to vyřešení psychosociálního konfliktu – jestliže se to povede, vyvíjí se dál a postupuje o úroveň výše, jestliže se to nepovede, taky postoupí výš, ale s nějakou zátěží, poruchou, změněnými vztahy a v dalším období třeba už nepostoupí a stagnuje &lt;br /&gt;
1. základní důvěra X základní nedůvěra (narození – 1. Rok)&lt;br /&gt;
* základní důvěra (může a umí se spolehnout, odolné vůči frustraci) – nechá matku se vzdálit = jistota vazby&lt;br /&gt;
** výchova: dobrá hygiena, kojení, fyzický i sociální kontakt -&amp;gt; jde o empatii, adekvátnost, citlivost, kvalitu mateřského vztahu&lt;br /&gt;
** důvěra ve svět = snižuje úzkost, čitelné okolí, rozvoj OK vlastností, chování, otevřenost vůči světu a nové zkušenosti, soc. vstřícnost, soc. adaptibilita&lt;br /&gt;
* základní nedůvěra - slabost důvěry (či spoléhání se) - navyklý únik do schizoidního nebo depresívního stavu&lt;br /&gt;
* ctnost = naděje - vlastnost, která napomáhá životu&lt;br /&gt;
** nedostatek k pocitu, že nemůže věřit v uspokojení svých potřeb a bude od okolí očekávat primárně ohrožení &lt;br /&gt;
2. autonomie X stud a pochyby (1-3 rok)&lt;br /&gt;
* vztah, v němž řešení jádrového konfliktu probíhá s rodiči nebo se zastupujícími osobami&lt;br /&gt;
* samostatná volba potvrzována rodiči jako dobrá -&amp;gt; cit samostatnosti a nezávislosti, schopnost sebevlády a vynakládání volního úsilí X pocity zahanbení a pochybnosti vůči sobě ve vztahu k okolí&lt;br /&gt;
* výchova: zvýšená potřeba citlivého přístupu ze strany rodičů (pocit autonomie), pocit bezpečí&lt;br /&gt;
* v souladu s Freudem (anální fáze) význam uvědomělého a již částečně ovládaného zadržování a vypuzování&lt;br /&gt;
* ctností = vůle, volní úsilí &lt;br /&gt;
3. iniciativa X vina (3-5 rok)&lt;br /&gt;
* osvojit si základní postoj zodpovědnosti za své činy&lt;br /&gt;
* iniciativa (aktivity, objevování svého těla, experimenty, plánování) jako dobrá a podporovaná&lt;br /&gt;
* vyrovnání s konfliktem podporuje vývoj ve směru zaměřenosti a cílevědomosti vlastního úsilí X neúspěch postoje rezignace a sebeobviňování za činy uskutečněné nebo zamýšlené&lt;br /&gt;
* ctností = účelnost &lt;br /&gt;
4. snaživost X méněcennost (6-12 rok)&lt;br /&gt;
* souvislost s docházkou do základní školy – příjem neosobních principů, ne ve světě představ a hry, ale - už by mělo mít cit pro účelnost - věnuje se více úkolům a rozvíjení dovedností&lt;br /&gt;
* ohroženo pocitem nedostatečnosti a méněcennosti, zoufá si někdy nad svou kapacitou, pokládá se za odsouzené k prostřednosti&lt;br /&gt;
* zvládnutí – pocit kompetence, sebedůvěry a sebeprosazení v praktické činnosti (&amp;quot;umím to, jsem šikovný&amp;quot;) X neúspěch pocity vlastní nedostačivosti a méněcennosti ve srovnání s ostatními&lt;br /&gt;
* ctností = kompetence (mohoucnost)&lt;br /&gt;
5. identita X zmatení (konfuze) rolí (12-20 rok)&lt;br /&gt;
* vývoj vlastní identity bouřlivý - fyzický, psychický a sociální -&amp;gt; nároky na psychické zpracovávání&lt;br /&gt;
* sjednocení předchozí představy o sobě samém - sumarizuje předchozí a hledí do budoucnosti, plány s cíli&lt;br /&gt;
* nesoudržná, rozporná zkušenosti s tím, jak se jeví sobě a ostatním = nejednotná zmatená struktura sebevymezení - tzv. difuzní identita; silné krize identity - různé rozlady, deprese, obavy, konfuze (zmatek, chaos) rolí&lt;br /&gt;
* velká úloha potřeba identifikace se vzory, modely, příklady a jejich nápodoba&lt;br /&gt;
* ctností = věrnost své životní filozofii, svým cílům, zájmům a hodnotám &lt;br /&gt;
6. intimita X osamělost (20-30 rok)&lt;br /&gt;
* spojení vytvořené identity s identitou druhého - beze strachu, že se ve spojení vlastní identita rozpustí&lt;br /&gt;
* intimita, intimní vztahy navazuje a rozvíjí v období hledání identity, přes identifikaci s druhými k vlastní identitě&lt;br /&gt;
* opakem sklon k distancování se, tendence k izolaci - často ve chvíli, kdy se neplní všechny nároky&lt;br /&gt;
* ctností = láska &lt;br /&gt;
7. generativita X stagnace (30-60 rok)&lt;br /&gt;
* generativita = zájem o plození a vedení příští generace, potřeba něco vytvářet, být produktivní, pečovat, předávat&lt;br /&gt;
* kdo nepřínosný ve smyslu generativity -&amp;gt; zabývá se sám sebou nebo stagnuje&lt;br /&gt;
* ctností = pečování, něčím konstruktivně a reálně přispět, být prospěšný a pečovat o někoho &lt;br /&gt;
7. integrita „já“ X zoufalství (60 – smrt)&lt;br /&gt;
* integrita já - vyrovnávání se s bilancí vlastního života i s faktem smrti&lt;br /&gt;
* pochopení řádu věcí, o jakousi moudrost, shrnutí všech předchozích stadií - zvládnutí i hodnocení&lt;br /&gt;
* strach ze smrti a úzkost menší, když cítí kontinuitu vlastního života, smysluplnost, účelné a i duchovně a společensky užitečné prožití života&lt;br /&gt;
* desitengrace já - chorobný strach ze smrti k zoufalství&lt;br /&gt;
* ctností = spiritualita a moudrost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
René Spitz&lt;br /&gt;
* ovlivněn pozorováním děti v raném stádiu vývoje, které realizovala Bühlerová&lt;br /&gt;
* dílo „Hospitalismus“ – reakce na situaci v sirotčincích po 1. sv. v. – otázky deprivace, hospitalismu, anaklitické deprese,…&lt;br /&gt;
* důsledky absence vztahu dítěte s matkou – vedlo k depresím, úpadku, zhoršení oční koordinace, motorické retardaci, i poruchám hormonálního charakteru&lt;br /&gt;
vývoj socializace:&lt;br /&gt;
* preobjektální stádium: od narození do 3 měsíců&lt;br /&gt;
** dítě nemá ustaven žádný rozlišený vztah k objektům okolního světa – neukazuje žádné trvalejší (rozdílně projevované) vztahy&lt;br /&gt;
* stádium předběžného objektu:  3 – 6 (8) měsíců&lt;br /&gt;
** dítě reaguje na spatření obličeje úsměvem a odlišuje jej od okolních objektů, úsměv vyvolává spatření každé tváře, ne jen určitých osob, jednoduchá struktura (gestalt) tvořená základními (privilegovanými) rysy obličeje (ústa-nos-oči)&lt;br /&gt;
* stádium objektu: počátek mezi 6. a 8. měsícem&lt;br /&gt;
** rozlišování mezi známou a cizí tváří, úzkost při odloučení od známé osoby („úzkost osmého měsíce“), specifický vztah k jedné osobě – při odloučení separační úzkost, strach z cizích lidí;&lt;br /&gt;
** jedinečné místo matky v citovém životě dítě (uspokojování nejhlubších pudových potřeb lásky a bezpečí) – při přerušení vztahu tzv. anaklitická deprese &lt;br /&gt;
Margaret Mahlerová&lt;br /&gt;
* představitelka egopsychologie (psychoanalýza navazující na strukturální teorii Freuda)&lt;br /&gt;
* vývoj cesta k separaci a individuaci&lt;br /&gt;
tři základní fáze:&lt;br /&gt;
* Normální autismus: první měsíc života&lt;br /&gt;
** dítě ponořeno do vlastních pocitů, převažují spánkové stavy, snaha orientovat na uspokojování zákl.potřeb a snižovat napětí, které z neuspokojování plyne, matka filtrem toho negativního, nerozlišuje sebe a ostatní&lt;br /&gt;
** autistická skořápka - obrana proti rušivým podnětům zvnějšku, pro opuštění potřeba optimální hladiny slasti a bezpečné zakotvení v matčině světě&lt;br /&gt;
* Normální symbióza: 2. – 4. měsíc&lt;br /&gt;
** dítě vytváří s matkou jeden všemocný (omnipotentní) systém ohraničený od okolního světa, sdílí mnohé pocity a naladění, existence nějakých druhých&lt;br /&gt;
** pokud matka neposkytuje dítěti harmonickou odezvu, nespolupracuje na jeho iluzi všemocnosti – neschopnost kontrolovat emoce&lt;br /&gt;
* Separace a individuace: 4. měsíc – 4. rok&lt;br /&gt;
** subfáze diferenciace (4. – 10. měsíc) - dítě odlišuje matku od sebe, strach z jiných lidí, anaklitická deprese (ztráta opory), silný zájem o prozkoumávání okolí všemi možnými prostředky, jednoznačné zaměření na vnější podněty, vnitřní pocity už jsou vedlejší&lt;br /&gt;
** subfáze procvičování (10. – 16. měsíc) - elastické pouto – dítě potřebuje své pevné zázemí, při exploraci potřeba zklidnění (vrátit se k matce a uklidnit se), začíná chodit – rozvoj autonomie, změna pozice (vertikální pozice) umožňuje pozorovat svět tak jak je stavěný (vertikálně)&lt;br /&gt;
** subfáze navazování přátelských vztahů (16. – 25. měsíc) – matka více říkat ne – všemocná matka v ambivalentní matku – utěšuje, krmí, ale zároveň zakazuje, přikazuje - toto důležité pro formování dítěte, důležitý kontakt s matkou (podle Šulové nemělo být do 3. let dáno do nějaké instituce, ale mělo by být s matkou), jednota s matkou iluzí = separační úzkost&lt;br /&gt;
** subfáze individuace (25. – 36. měsíc) – zrození psychologického Já, dítě přijalo i tu dobrou i tu špatnou stránku matky, stabilně vytvořená mentální reprezentace matky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32885</id>
		<title>Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32885"/>
		<updated>2016-03-27T17:30:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;FREUDOVA TEORIE PSYCHOSEXUÁLNÍHO VÝVOJE&lt;br /&gt;
* autorem Sigmund Freud&lt;br /&gt;
** starší a přísný otec, láskyplná matka, trpěl nočními děsy, enurézou a halucinacemi&lt;br /&gt;
** Příbor na Moravě, žil ve Vídni, studoval v Paříži a ke sklonku života do Londýna&lt;br /&gt;
Hlavní body Freudovy teorie:&lt;br /&gt;
* Fyziologický determinismus&lt;br /&gt;
* duševní energie sexuální povahu: tato energie má název LIBIDO&lt;br /&gt;
* nevědomí - osobnost k ledovci&lt;br /&gt;
Struktura osobnosti&lt;br /&gt;
* ID&lt;br /&gt;
** princip slasti, iracionální&lt;br /&gt;
** temná a nepřístupná část naší osobnosti, chaos a kotel plný kypících vznětů&lt;br /&gt;
** domáhá okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb, ve svém usilování se nijak nestará o potřeby druhých lidí&lt;br /&gt;
** uspokojení prostř. primárního procesu = snům podobné směšování reality a fantazie, u dospělých noční snění &lt;br /&gt;
* EGO&lt;br /&gt;
** princip reality, racionální&lt;br /&gt;
** na vědomé úrovni, zvažuje činy a jejich následky, do předvědomí události a osobní zážitky, které pak vybavit&lt;br /&gt;
** sekundární proces = na realitě, směřuje k dosažení opravdového uspokojení potřeby - pomocí testování reality &lt;br /&gt;
* SUPEREGO&lt;br /&gt;
** princip dokonalosti&lt;br /&gt;
** jedincem zvnitřněná omezení a zákazy ukládané dítěti rodiči a dalšími pro něj významnými dospělými&lt;br /&gt;
** vědomá i nevědomá část&lt;br /&gt;
** moralizující síla v osobnosti, netouží dosáhnout slasti&lt;br /&gt;
** kolem 3 roku, u některých lidí ne plně (necítí vinu i po mravních přestupcích, i antisociálně či zločinně založení)&lt;br /&gt;
** silné superego = perfekcionismus&lt;br /&gt;
STÁDIA VÝVOJE &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(podle toho, co nám přináší slast): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ORÁLNÍ STADIUM (1 ROK)&lt;br /&gt;
* hlavním zdrojem libosti a uspokojení (pudové) stimulace orální oblasti&lt;br /&gt;
* dvě fáze&lt;br /&gt;
** fáze orální závislosti - sání z prsu, cucání palce, hraček&lt;br /&gt;
** fáze orálně agresivní – prořezáváním zubů a kousáním (souvisí s Thanatos)&lt;br /&gt;
* frustrace - odstavení dítěte od prsu = míra uspokojení pak následně vliv na vlastnosti osobnosti:&lt;br /&gt;
** při dobrém uspokojení: optimismus, lehkověrnost, manipulativnost&lt;br /&gt;
** při nedostatečném uspokojení: podezíravost, pesimismus nebo závistivost&lt;br /&gt;
* fixace na toto stádium = ústa jako primární erotogenní zóna – v sexu, v orientaci na jídlo, kouření, nové poznatky („hltáme je“), být přehnaně zahrnováni péčí, pozorností, přijímání, srdečný vztah k dětem, mateřství, přírodě&lt;br /&gt;
ANÁLNÍ STADIUM (2-3 ROK)&lt;br /&gt;
* zdroj uspokojení na anus - zadržování a vypuzování exkrementů&lt;br /&gt;
* frustrace = odmítnutí exkrementů rodiči (exkrement jako dárek pro rodiče), výchova k udržování tělesné čistoty&lt;br /&gt;
* fixace: nadměrné důrazy na čistotu -&amp;gt; pořádkumilovnost, šetrnost, tvrdohlavost, spořivost, hromadění majetku a peněz, lakota, sklony ke sběratelství, perfekcionismu X shovívavost -&amp;gt; nepořádnost, plýtvání, uvolněnost&lt;br /&gt;
* rozhodování, zda se dítě pokaká (nečekaně) či vykaká (kontrolovaně) = první zdroj rozhodování dítěte &lt;br /&gt;
3. FALICKÉ STADIUM (3-6 ROK)&lt;br /&gt;
* místo uspokojení na oblast genitálu (chlapci penis jako majetek, dívky závist)&lt;br /&gt;
* Oidipovský komplex = láska chlapce k matce – přání tělesného kontaktu, zvědavost na nahé tělo, nevědomé incestní přání, otec rival, strach z potrestání (i kastrační úzkost) k potlačení sexuálních přání a k identifikaci s otcem (agresor) -&amp;gt; uvědomění, když bude stejný jako otec, tak matku zaujme&lt;br /&gt;
* klíčový počátek vývoje superega, rozvoj a ukotvování ega, rozvoj svědomí&lt;br /&gt;
* důležití oba rodiče -&amp;gt; rozdíly mezi M a Ž; vlastní prostor (prohlížet se), masturbace (k omezení samo, nesmí rodiči)&lt;br /&gt;
* fixace - preference a zvýšená závislost syna na matce nebo dcery na otci&lt;br /&gt;
LATENTNÍ STADIUM (6-12 LET)&lt;br /&gt;
* pozornost dítěte a pudovost potlačeno školními povinnostmi&lt;br /&gt;
* rádo pečuje o mladší děti (i kluci), období stability, emoční a sexuální přání ustupují do pozadí&lt;br /&gt;
OBDOBÍ GENITÁLNÍ (12-16 LET)&lt;br /&gt;
* extrafamiliární (mimorodinné) opakování falického stadia (platonická láska k učitelce, trenérovi,…)&lt;br /&gt;
* fixace = biologicky a psychosociálně zralá osobnost, která: plně vyřešila svůj oidipovský komplex; propracovala pregenitální ambivalenci; a na rozdíl od falického charakteru přikládá objektu a jeho uspokojení stejnou váhu jako uspokojení vlastnímu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FREUDOVÁ ANNA&lt;br /&gt;
* navázala na otce – uplatnila psychoanalytickou terapii u dětí&lt;br /&gt;
* budovala vztah s dítětem – svou pozornost zaměřila na matku (oproti Freuda, ten považoval za hlavního otce)&lt;br /&gt;
* mateřská figura klíčová – odloučení dítěte od matky v nemocnici může dítě vnímat jako trest, během nepřítomnosti rodiče si o něm vytvoří představu a pak je zklamané, když rodič dorazí (že ho nevysvobodí z nemocnice)&lt;br /&gt;
* kvalitní vztah s matkou důležitý pro osamostatnění se od ní &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eriksonova teorie osmi věků člověka&lt;br /&gt;
* liší se od Freuda&lt;br /&gt;
** velký akcent klade na vliv společnosti&lt;br /&gt;
** člověk se vyvíjí a mění v celém průběhu života (nikoli jen do 15 let)&lt;br /&gt;
* 8 stadií (před svou smrtí koncipoval deváté), kde kritériem není pud a to, odkud bere uspokojení, ale je to vyřešení psychosociálního konfliktu – jestliže se to povede, vyvíjí se dál a postupuje o úroveň výše, jestliže se to nepovede, taky postoupí výš, ale s nějakou zátěží, poruchou, změněnými vztahy a v dalším období třeba už nepostoupí a stagnuje &lt;br /&gt;
1. základní důvěra X základní nedůvěra (narození – 1. Rok)&lt;br /&gt;
* základní důvěra (může a umí se spolehnout, odolné vůči frustraci) – nechá matku se vzdálit = jistota vazby&lt;br /&gt;
** výchova: dobrá hygiena, kojení, fyzický i sociální kontakt -&amp;gt; jde o empatii, adekvátnost, citlivost, kvalitu mateřského vztahu&lt;br /&gt;
** důvěra ve svět = snižuje úzkost, čitelné okolí, rozvoj OK vlastností, chování, otevřenost vůči světu a nové zkušenosti, soc. vstřícnost, soc. adaptibilita&lt;br /&gt;
* základní nedůvěra - slabost důvěry (či spoléhání se) - navyklý únik do schizoidního nebo depresívního stavu&lt;br /&gt;
* ctnost = naděje - vlastnost, která napomáhá životu&lt;br /&gt;
** nedostatek k pocitu, že nemůže věřit v uspokojení svých potřeb a bude od okolí očekávat primárně ohrožení &lt;br /&gt;
2. autonomie X stud a pochyby (1-3 rok)&lt;br /&gt;
* vztah, v němž řešení jádrového konfliktu probíhá s rodiči nebo se zastupujícími osobami&lt;br /&gt;
* samostatná volba potvrzována rodiči jako dobrá -&amp;gt; cit samostatnosti a nezávislosti, schopnost sebevlády a vynakládání volního úsilí X pocity zahanbení a pochybnosti vůči sobě ve vztahu k okolí&lt;br /&gt;
* výchova: zvýšená potřeba citlivého přístupu ze strany rodičů (pocit autonomie), pocit bezpečí&lt;br /&gt;
* v souladu s Freudem (anální fáze) význam uvědomělého a již částečně ovládaného zadržování a vypuzování&lt;br /&gt;
* ctností = vůle, volní úsilí &lt;br /&gt;
3. iniciativa X vina (3-5 rok)&lt;br /&gt;
* osvojit si základní postoj zodpovědnosti za své činy&lt;br /&gt;
* iniciativa (aktivity, objevování svého těla, experimenty, plánování) jako dobrá a podporovaná&lt;br /&gt;
* vyrovnání s konfliktem podporuje vývoj ve směru zaměřenosti a cílevědomosti vlastního úsilí X neúspěch postoje rezignace a sebeobviňování za činy uskutečněné nebo zamýšlené&lt;br /&gt;
* ctností = účelnost &lt;br /&gt;
4. snaživost X méněcennost (6-12 rok)&lt;br /&gt;
* souvislost s docházkou do základní školy – příjem neosobních principů, ne ve světě představ a hry, ale - už by mělo mít cit pro účelnost - věnuje se více úkolům a rozvíjení dovedností&lt;br /&gt;
* ohroženo pocitem nedostatečnosti a méněcennosti, zoufá si někdy nad svou kapacitou, pokládá se za odsouzené k prostřednosti&lt;br /&gt;
* zvládnutí – pocit kompetence, sebedůvěry a sebeprosazení v praktické činnosti (&amp;quot;umím to, jsem šikovný&amp;quot;) X neúspěch pocity vlastní nedostačivosti a méněcennosti ve srovnání s ostatními&lt;br /&gt;
* ctností = kompetence (mohoucnost)&lt;br /&gt;
5. identita X zmatení (konfuze) rolí (12-20 rok)&lt;br /&gt;
* vývoj vlastní identity bouřlivý - fyzický, psychický a sociální -&amp;gt; nároky na psychické zpracovávání&lt;br /&gt;
* sjednocení předchozí představy o sobě samém - sumarizuje předchozí a hledí do budoucnosti, plány s cíli&lt;br /&gt;
* nesoudržná, rozporná zkušenosti s tím, jak se jeví sobě a ostatním = nejednotná zmatená struktura sebevymezení - tzv. difuzní identita; silné krize identity - různé rozlady, deprese, obavy, konfuze (zmatek, chaos) rolí&lt;br /&gt;
* velká úloha potřeba identifikace se vzory, modely, příklady a jejich nápodoba&lt;br /&gt;
* ctností = věrnost své životní filozofii, svým cílům, zájmům a hodnotám &lt;br /&gt;
6. intimita X osamělost (20-30 rok)&lt;br /&gt;
* spojení vytvořené identity s identitou druhého - beze strachu, že se ve spojení vlastní identita rozpustí&lt;br /&gt;
* intimita, intimní vztahy navazuje a rozvíjí v období hledání identity, přes identifikaci s druhými k vlastní identitě&lt;br /&gt;
* opakem sklon k distancování se, tendence k izolaci - často ve chvíli, kdy se neplní všechny nároky&lt;br /&gt;
* ctností = láska &lt;br /&gt;
7. generativita X stagnace (30-60 rok)&lt;br /&gt;
* generativita = zájem o plození a vedení příští generace, potřeba něco vytvářet, být produktivní, pečovat, předávat&lt;br /&gt;
* kdo nepřínosný ve smyslu generativity -&amp;gt; zabývá se sám sebou nebo stagnuje&lt;br /&gt;
* ctností = pečování, něčím konstruktivně a reálně přispět, být prospěšný a pečovat o někoho &lt;br /&gt;
7. integrita „já“ X zoufalství (60 – smrt)&lt;br /&gt;
* integrita já - vyrovnávání se s bilancí vlastního života i s faktem smrti&lt;br /&gt;
* pochopení řádu věcí, o jakousi moudrost, shrnutí všech předchozích stadií - zvládnutí i hodnocení&lt;br /&gt;
* strach ze smrti a úzkost menší, když cítí kontinuitu vlastního života, smysluplnost, účelné a i duchovně a společensky užitečné prožití života&lt;br /&gt;
* desitengrace já - chorobný strach ze smrti k zoufalství&lt;br /&gt;
* ctností = spiritualita a moudrost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32884</id>
		<title>Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A1_a_klinick%C3%A1_v%C3%BDchodiska_t%C4%9B%C5%BE%C3%ADc%C3%AD_z_vliv%C5%AF_ran%C3%BDch_d%C4%9Btsk%C3%BDch_z%C3%A1%C5%BEitk%C5%AF_a_emoc%C3%AD,_Freudova_teorie_psychosexu%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje,_Eriksonova_teorie_psychosoci%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDvoje,_dal%C5%A1%C3%AD_v%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti_a_jejich_p%C5%99%C3%ADnos_v_t%C3%A9to_oblasti&amp;diff=32884"/>
		<updated>2016-03-27T17:26:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: Založena nová stránka s textem „FREUDOVA TEORIE PSYCHOSEXUÁLNÍHO VÝVOJE * autorem Sigmund Freud ** starší a přísný otec, láskyplná matka, trpěl nočními děsy, enurézou a hal…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;FREUDOVA TEORIE PSYCHOSEXUÁLNÍHO VÝVOJE&lt;br /&gt;
* autorem Sigmund Freud&lt;br /&gt;
** starší a přísný otec, láskyplná matka, trpěl nočními děsy, enurézou a halucinacemi&lt;br /&gt;
** Příbor na Moravě, žil ve Vídni, studoval v Paříži a ke sklonku života do Londýna&lt;br /&gt;
Hlavní body Freudovy teorie:&lt;br /&gt;
* Fyziologický determinismus&lt;br /&gt;
* duševní energie sexuální povahu: tato energie má název LIBIDO&lt;br /&gt;
* nevědomí - osobnost k ledovci&lt;br /&gt;
Struktura osobnosti&lt;br /&gt;
* ID&lt;br /&gt;
** princip slasti, iracionální&lt;br /&gt;
** temná a nepřístupná část naší osobnosti, chaos a kotel plný kypících vznětů&lt;br /&gt;
** domáhá okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb, ve svém usilování se nijak nestará o potřeby druhých lidí&lt;br /&gt;
** uspokojení prostř. primárního procesu = snům podobné směšování reality a fantazie, u dospělých noční snění &lt;br /&gt;
* EGO&lt;br /&gt;
** princip reality, racionální&lt;br /&gt;
** na vědomé úrovni, zvažuje činy a jejich následky, do předvědomí události a osobní zážitky, které pak vybavit&lt;br /&gt;
** sekundární proces = na realitě, směřuje k dosažení opravdového uspokojení potřeby - pomocí testování reality &lt;br /&gt;
* SUPEREGO&lt;br /&gt;
** princip dokonalosti&lt;br /&gt;
** jedincem zvnitřněná omezení a zákazy ukládané dítěti rodiči a dalšími pro něj významnými dospělými&lt;br /&gt;
** vědomá i nevědomá část&lt;br /&gt;
** moralizující síla v osobnosti, netouží dosáhnout slasti&lt;br /&gt;
** kolem 3 roku, u některých lidí ne plně (necítí vinu i po mravních přestupcích, i antisociálně či zločinně založení)&lt;br /&gt;
** silné superego = perfekcionismus&lt;br /&gt;
STÁDIA VÝVOJE &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(podle toho, co nám přináší slast): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ORÁLNÍ STADIUM (1 ROK)&lt;br /&gt;
* hlavním zdrojem libosti a uspokojení (pudové) stimulace orální oblasti&lt;br /&gt;
* dvě fáze&lt;br /&gt;
** fáze orální závislosti - sání z prsu, cucání palce, hraček&lt;br /&gt;
** fáze orálně agresivní – prořezáváním zubů a kousáním (souvisí s Thanatos)&lt;br /&gt;
* frustrace - odstavení dítěte od prsu = míra uspokojení pak následně vliv na vlastnosti osobnosti:&lt;br /&gt;
** při dobrém uspokojení: optimismus, lehkověrnost, manipulativnost&lt;br /&gt;
** při nedostatečném uspokojení: podezíravost, pesimismus nebo závistivost&lt;br /&gt;
* fixace na toto stádium = ústa jako primární erotogenní zóna – v sexu, v orientaci na jídlo, kouření, nové poznatky („hltáme je“), být přehnaně zahrnováni péčí, pozorností, přijímání, srdečný vztah k dětem, mateřství, přírodě&lt;br /&gt;
ANÁLNÍ STADIUM (2-3 ROK)&lt;br /&gt;
* zdroj uspokojení na anus - zadržování a vypuzování exkrementů&lt;br /&gt;
* frustrace = odmítnutí exkrementů rodiči (exkrement jako dárek pro rodiče), výchova k udržování tělesné čistoty&lt;br /&gt;
* fixace: nadměrné důrazy na čistotu -&amp;gt; pořádkumilovnost, šetrnost, tvrdohlavost, spořivost, hromadění majetku a peněz, lakota, sklony ke sběratelství, perfekcionismu X shovívavost -&amp;gt; nepořádnost, plýtvání, uvolněnost&lt;br /&gt;
* rozhodování, zda se dítě pokaká (nečekaně) či vykaká (kontrolovaně) = první zdroj rozhodování dítěte &lt;br /&gt;
3. FALICKÉ STADIUM (3-6 ROK)&lt;br /&gt;
* místo uspokojení na oblast genitálu (chlapci penis jako majetek, dívky závist)&lt;br /&gt;
* Oidipovský komplex = láska chlapce k matce – přání tělesného kontaktu, zvědavost na nahé tělo, nevědomé incestní přání, otec rival, strach z potrestání (i kastrační úzkost) k potlačení sexuálních přání a k identifikaci s otcem (agresor) -&amp;gt; uvědomění, když bude stejný jako otec, tak matku zaujme&lt;br /&gt;
* klíčový počátek vývoje superega, rozvoj a ukotvování ega, rozvoj svědomí&lt;br /&gt;
* důležití oba rodiče -&amp;gt; rozdíly mezi M a Ž; vlastní prostor (prohlížet se), masturbace (k omezení samo, nesmí rodiči)&lt;br /&gt;
* fixace - preference a zvýšená závislost syna na matce nebo dcery na otci&lt;br /&gt;
LATENTNÍ STADIUM (6-12 LET)&lt;br /&gt;
* pozornost dítěte a pudovost potlačeno školními povinnostmi&lt;br /&gt;
* rádo pečuje o mladší děti (i kluci), období stability, emoční a sexuální přání ustupují do pozadí&lt;br /&gt;
OBDOBÍ GENITÁLNÍ (12-16 LET)&lt;br /&gt;
* extrafamiliární (mimorodinné) opakování falického stadia (platonická láska k učitelce, trenérovi,…)&lt;br /&gt;
* fixace = biologicky a psychosociálně zralá osobnost, která: plně vyřešila svůj oidipovský komplex; propracovala pregenitální ambivalenci; a na rozdíl od falického charakteru přikládá objektu a jeho uspokojení stejnou váhu jako uspokojení vlastnímu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Struktura_mal%C3%A9_skupiny_-_vztahy,_role,_statusy,_normy&amp;diff=32878</id>
		<title>Struktura malé skupiny - vztahy, role, statusy, normy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Struktura_mal%C3%A9_skupiny_-_vztahy,_role,_statusy,_normy&amp;diff=32878"/>
		<updated>2016-03-27T13:31:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{NER}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MALÁ SOCIÁLNÍ SKUPINA ==&lt;br /&gt;
* osoby, které se navzájem znají, komunikují spolu, jsou formálně nebo neformálně integrovány nějakým společným cílem&lt;br /&gt;
* příkladem: rodina, žáci školní třídy, pracovníci v kanceláři, nejmenší skupina dyáda&lt;br /&gt;
=== ZNAKY MALÝCH SKUPIN ===&lt;br /&gt;
* navzájem integrující se jedinci v rámci společně sdílených norem&lt;br /&gt;
* vzájemně se znají a vstupují do interakcí v rámci propojených rolí&lt;br /&gt;
* vyvíjejí společnou činnost v rámci společných cílů&lt;br /&gt;
=== TŘÍDĚNÍ MALÉ SKUPINY ===&lt;br /&gt;
* '''neformální / primární''' = příslušníci jsou integrováni neformálně, tedy psychologicky (vzájemnými emocionálními vazbami) - rodina&lt;br /&gt;
* '''formální / sekundární '''= integrováni formálně stanovenými úkoly nebo seskupeni na základě určitých formálních znaků - žáci školní třídy, pracovní týmy,...&lt;br /&gt;
* '''členská '''= skupina, kam jedinec fakticky přísluší&lt;br /&gt;
* '''referenční'''&lt;br /&gt;
** ''pozitivní ''= rád tam přísluší nebo by k ní příslušet chtěl&lt;br /&gt;
** ''negativní'' - nerad tam přísluší a nebo k ní příslušet nechce&lt;br /&gt;
=== FUNKCE MALÝCH SKUPIN ===&lt;br /&gt;
* umožňuje uspokojování jeho sociálních potřeb&lt;br /&gt;
* poskytuje srovnávací rámec pro jeho postoje a jednání&lt;br /&gt;
* utváří jeho pojetí &amp;quot;sociální reality&amp;quot;&lt;br /&gt;
* poskytuje referenční rámec - umožňuje internalizaci určitých norem, standardů&lt;br /&gt;
* pokud uspokojuje potřeby, pak je zdrojem odměn&lt;br /&gt;
=== DIMENZE / CHARAKTERISTIKA SKUPIN ===&lt;br /&gt;
* '''autonomie '''– skupina funguje nezávisle na jiných skupinách&lt;br /&gt;
* '''kontrola '''– skupina řídí chování individuí&lt;br /&gt;
* '''flexibilita''' – aktivity skupiny spíše neformální&lt;br /&gt;
* '''''hédonický tón''''' – skupinová příslušnost spíše příjemným pocitem&lt;br /&gt;
* '''homogenita''' – členové skupiny jsou si podobní z hlediska sociální relevantních znaků&lt;br /&gt;
* '''intimita '''– úzká osobní známost mezi členy skupiny&lt;br /&gt;
* '''závislost''' – členů skupiny na jejich skupině&lt;br /&gt;
* '''participace''' – členové investují čas a úsilí do skupinových aktivit&lt;br /&gt;
* '''''permeabilita''''' – prostupnost – otevřenost pro nové členy&lt;br /&gt;
* '''polarizace''' – orientace na jediný skupinový cíl&lt;br /&gt;
* '''potence''' – význam skupiny pro její členy&lt;br /&gt;
* '''stabilita'''&lt;br /&gt;
* '''stratifikace''' – pozice členů v hierarchii statusů&lt;br /&gt;
* '''''viscidita''''' – přilnavost – členové fungují jednotně&lt;br /&gt;
* '''velikost '''– značné rozpory, někdo tvrdí, že už dyády jsou skupiny, jiní zase, že musí být minimálně tři; při zase velkém počtu pak mohou vznikat podskupiny &lt;br /&gt;
=== VÝVOJ SKUPINY ===&lt;br /&gt;
* '''formování''' – seznamování, převládá úzkost členů, nejistota z hlediska spolupatřičnosti ke skupině&lt;br /&gt;
* '''bouření '''– konfliktnost a emocionalita, členové se snaží prosadit a docílit, aby skupina uspokojovala jejich potřeby&lt;br /&gt;
* '''normování''' = soudržnost a výměna, překonání konfliktů dohodnutím jasnějších pravidel skupinového chování, vytvářejí se společné cíle, postoje, hodnoty, rolová očekávání,…&lt;br /&gt;
* '''optimální výkon''' = rolové chování členů a produktivní řešení problémů a vykonávání skupinových úloh&lt;br /&gt;
* '''ukončení''' = rozchod &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== STRUKTURA SKUPINY ==&lt;br /&gt;
* vnitřní uspořádání skupiny – vytváří se velmi rychle hned ve stadiu vzniku dané skupiny&lt;br /&gt;
* '''skupinová struktura''' se dá charakterizovat jako organizace statusů a rolí uvnitř skupiny&lt;br /&gt;
* lze měřit sociometrií&lt;br /&gt;
* vliv '''kompozice skupiny''' - počet jedinců, jejich individuální vlastnosti a charakteristiky, věk, pohlaví, úroveň mentálních/rozumových schopností,…&lt;br /&gt;
** ''dva způsoby vlivu'':&lt;br /&gt;
*** počet a charakteristiky členů skupiny určují, jaké bude jejich chování ve skupině a jak se vůči nim budou chovat ostatní členové skupiny&lt;br /&gt;
*** individuální charakteristiky mohou vytvářet jisté kombinace s typickým skupinovým chováním&lt;br /&gt;
** př.: velikost skupiny – sice „víc hlav víc ví“, ale obecně čím větší skupiny, tím častěji organizační problémy (koordinace většího počtu lidí), snižuje se podíl účasti jedince na společných aktivitách (sociální zahálka), členové mezi sebou méně kooperují, častější vznik konfliktů, častější výskyt nevhodného chování (souvisí s větší anonymitou) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== STATUS ==&lt;br /&gt;
* míra autority, prestiže, uznání, které má jedinec vůči ostatním členům&lt;br /&gt;
* status jedince daný jeho vztahy k ostatním členům&lt;br /&gt;
* statusový systém se vyvíjí hned od prvních interakcí&lt;br /&gt;
* určitý soubor práv a povinností, který určí skupina, závisí na tom, jak jedinec dokáže prospívat skupině&lt;br /&gt;
* nelze ji bez rozmyslu přijmout či odvrhnout, je nutné ji postupně ovlivňovat &lt;br /&gt;
* pozice vyjádřená mocí, prestiží a hodnotou člena se nazývá sociální status &lt;br /&gt;
* čím přesněji je status určen, tím konkrétnější požadavky na člena skupina má&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy ===&lt;br /&gt;
* '''podle očekávání''' &lt;br /&gt;
** očekávaná - jedinec si myslí, že má určitou pozici &lt;br /&gt;
** reálná - ta, jíž jedinec skutečně má (většinou jiná než očekávaná) &lt;br /&gt;
* '''pozice dle obliby''' - kontakt s ostatními členy, schopnost uspokojovat jejich potřeby &lt;br /&gt;
** jedinec populární &lt;br /&gt;
** oblíbený &lt;br /&gt;
** akceptovaný &lt;br /&gt;
** trpěný &lt;br /&gt;
** mimostojící &lt;br /&gt;
* '''pozice dle vlivu''' (moci, prestiže) - dle schopností a zdatnosti&lt;br /&gt;
** vůdce&lt;br /&gt;
** pomocníci (aktivní)&lt;br /&gt;
** souputníci (pasivní)&lt;br /&gt;
** outsideři&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ROLE ==&lt;br /&gt;
* sdílená očekávání, která se týkají toho, jak se má určitá osoba ve skupině chovat&lt;br /&gt;
* jak se jednotlivý člen má chovat vůči ostatním, jaké má úkoly&lt;br /&gt;
* více na [https://wikisofia.cz/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_role sociální role]&lt;br /&gt;
* někdy striktně dán normami (voják), jindy ne (rodič) &lt;br /&gt;
* důležitá je role v dětství, vytváří základní dispozice pro jednání s lidmi &lt;br /&gt;
* ve vztahu k roli je velmi významný mladší školní věk - formování osobnosti pomocí hry, ztotožnění se se svou sexuální rolí výkon role&lt;br /&gt;
* několik jedinců o stejné roli ji nikdy nebude vykonávat shodně, vliv:&lt;br /&gt;
** vlastností &lt;br /&gt;
** dispozic &lt;br /&gt;
** motivů pro výkon role &lt;br /&gt;
** postoje k roli &lt;br /&gt;
** zkušeností &lt;br /&gt;
** situace &lt;br /&gt;
* vykonáváme několik rolí, ne všechny jsou v souladu (dcera x vedoucí v práci) &lt;br /&gt;
* role od sebe nelze ostře oddělit (profesionální deformace) &lt;br /&gt;
* roli lze odmítnout (matka odvrhne své dítě) &lt;br /&gt;
* některé si lze zvolit (podle vloh, schopností, temperamentu, charakteru, fyzických dispozic), některé nemůžeme podle své volby přijmout či odmítnout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NORMY ==&lt;br /&gt;
* požadavek na chování/vlastnosti věci, člověka, situace, který se předepisuje/vyžaduje, nebo popisuje, co normální&lt;br /&gt;
* psané i nepsané a liší se různou mírou závaznosti a různým rozsahem platnosti&lt;br /&gt;
* '''druhy norem'''&lt;br /&gt;
** ''subjektivní norma'' – vlastní odhad jedince, co sám vnímá jako normální&lt;br /&gt;
** ''sociální norma'' – názor společnosti, co je společností vnímáno jako normální&lt;br /&gt;
** ''statistická norma ''– kvantitativní odchylka od statistické normy, Gaussovou křivkou, normální co průměrné&lt;br /&gt;
** ''funkční norma ''– dle projevů, jednání člověka v dané situaci, lékař ví, jak má fungovat určitý orgán, pokud tak nefunguje, činnost patologická – nefunguje normálně, jak by měl&lt;br /&gt;
** ''klinická norma'' - z hlediska psychiatrické diagnózy – souvisí s přítomností / nepřítomností patolog.symptomů&lt;br /&gt;
** ''ideálová norma ''– jak by to mělo vypadat, toho málo kdo dosahuje&lt;br /&gt;
* ve formálních skupinách dány (jsou to úkoly), v neformálních se vytvářejí v průběhu společných činností jako nepsané požadavky na postoje a chování členů&lt;br /&gt;
* '''skupinové normy '''= očekávání týkající se toho, jak se mají chovat členové skupiny = kontrolují chování členů skupiny, aby bylo v souladu se skupinovými cíli, za jejich dodržování = '''sankce'''&lt;br /&gt;
** ''pozitivní sankce'' = odměny, souhlas, uznání&lt;br /&gt;
** ''negativní sankce'' = tresty, posměšky, fyzické napadání&lt;br /&gt;
* '''konformita''' = vyjadřuje fungování norem a jejich obecnou a závaznou platnost – chování shodné s normami, přizpůsobení se jim&lt;br /&gt;
** pokud si jedinec normy internalizuje, pak je konformita přirozená a nepociťuje ji jako tlak&lt;br /&gt;
** experiment Ashe&lt;br /&gt;
* '''normy orientované dovnitř''' = chování členů vůči sobě – projevování typického skupinového chování, respektování skupinových hodnot a rituálů, respektování hierarchie ve skupiny&lt;br /&gt;
* '''normy orientované navenek''' = prezentování členstva skupiny navenek – chování na veřejnosti &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (2009). Sociální psychologie (Vydání druhé, rozšířené a přepracované). Praha: Academia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výrost, J., &amp;amp; Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie (2. přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschlová, E. (2014). Reliabilita a validita sociomapování komunikace: se zaměřením na vzájemné hodnocení uvnitř malých skupin [Online].[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Struktura_mal%C3%A9_skupiny_-_vztahy,_role,_statusy,_normy&amp;diff=32877</id>
		<title>Struktura malé skupiny - vztahy, role, statusy, normy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Struktura_mal%C3%A9_skupiny_-_vztahy,_role,_statusy,_normy&amp;diff=32877"/>
		<updated>2016-03-27T13:29:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{NER}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MALÁ SOCIÁLNÍ SKUPINA ==&lt;br /&gt;
* osoby, které se navzájem znají, komunikují spolu, jsou formálně nebo neformálně integrovány nějakým společným cílem&lt;br /&gt;
* příkladem: rodina, žáci školní třídy, pracovníci v kanceláři, nejmenší skupina dyáda&lt;br /&gt;
=== ZNAKY MALÝCH SKUPIN ===&lt;br /&gt;
* navzájem integrující se jedinci v rámci společně sdílených norem&lt;br /&gt;
* vzájemně se znají a vstupují do interakcí v rámci propojených rolí&lt;br /&gt;
* vyvíjejí společnou činnost v rámci společných cílů&lt;br /&gt;
=== TŘÍDĚNÍ MALÉ SKUPINY ===&lt;br /&gt;
* '''neformální / primární''' = příslušníci jsou integrováni neformálně, tedy psychologicky (vzájemnými emocionálními vazbami) - rodina&lt;br /&gt;
* '''formální / sekundární '''= integrováni formálně stanovenými úkoly nebo seskupeni na základě určitých formálních znaků - žáci školní třídy, pracovní týmy,...&lt;br /&gt;
* '''členská '''= skupina, kam jedinec fakticky přísluší&lt;br /&gt;
* '''referenční'''&lt;br /&gt;
** ''pozitivní ''= rád tam přísluší nebo by k ní příslušet chtěl&lt;br /&gt;
** ''negativní'' - nerad tam přísluší a nebo k ní příslušet nechce&lt;br /&gt;
=== FUNKCE MALÝCH SKUPIN ===&lt;br /&gt;
* umožňuje uspokojování jeho sociálních potřeb&lt;br /&gt;
* poskytuje srovnávací rámec pro jeho postoje a jednání&lt;br /&gt;
* utváří jeho pojetí &amp;quot;sociální reality&amp;quot;&lt;br /&gt;
* poskytuje referenční rámec - umožňuje internalizaci určitých norem, standardů&lt;br /&gt;
* pokud uspokojuje potřeby, pak je zdrojem odměn&lt;br /&gt;
=== DIMENZE / CHARAKTERISTIKA SKUPIN ===&lt;br /&gt;
* '''autonomie '''– skupina funguje nezávisle na jiných skupinách&lt;br /&gt;
* '''kontrola '''– skupina řídí chování individuí&lt;br /&gt;
* '''flexibilita''' – aktivity skupiny spíše neformální&lt;br /&gt;
* '''''hédonický tón''''' – skupinová příslušnost spíše příjemným pocitem&lt;br /&gt;
* '''homogenita''' – členové skupiny jsou si podobní z hlediska sociální relevantních znaků&lt;br /&gt;
* '''intimita '''– úzká osobní známost mezi členy skupiny&lt;br /&gt;
* '''závislost''' – členů skupiny na jejich skupině&lt;br /&gt;
* '''participace''' – členové investují čas a úsilí do skupinových aktivit&lt;br /&gt;
* '''''permeabilita''''' – prostupnost – otevřenost pro nové členy&lt;br /&gt;
* '''polarizace''' – orientace na jediný skupinový cíl&lt;br /&gt;
* '''potence''' – význam skupiny pro její členy&lt;br /&gt;
* '''stabilita'''&lt;br /&gt;
* '''stratifikace''' – pozice členů v hierarchii statusů&lt;br /&gt;
* '''''viscidita''''' – přilnavost – členové fungují jednotně&lt;br /&gt;
* '''velikost '''– značné rozpory, někdo tvrdí, že už dyády jsou skupiny, jiní zase, že musí být minimálně tři; při zase velkém počtu pak mohou vznikat podskupiny &lt;br /&gt;
=== VÝVOJ SKUPINY ===&lt;br /&gt;
* '''formování''' – seznamování, převládá úzkost členů, nejistota z hlediska spolupatřičnosti ke skupině&lt;br /&gt;
* '''bouření '''– konfliktnost a emocionalita, členové se snaží prosadit a docílit, aby skupina uspokojovala jejich potřeby&lt;br /&gt;
* '''normování''' = soudržnost a výměna, překonání konfliktů dohodnutím jasnějších pravidel skupinového chování, vytvářejí se společné cíle, postoje, hodnoty, rolová očekávání,…&lt;br /&gt;
* '''optimální výkon''' = rolové chování členů a produktivní řešení problémů a vykonávání skupinových úloh&lt;br /&gt;
* '''ukončení''' = rozchod &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== STRUKTURA SKUPINY ==&lt;br /&gt;
* vnitřní uspořádání skupiny – vytváří se velmi rychle hned ve stadiu vzniku dané skupiny&lt;br /&gt;
* '''skupinová struktura''' se dá charakterizovat jako organizace statusů a rolí uvnitř skupiny&lt;br /&gt;
* lze měřit sociometrií&lt;br /&gt;
* vliv '''kompozice skupiny''' - počet jedinců, jejich individuální vlastnosti a charakteristiky, věk, pohlaví, úroveň mentálních/rozumových schopností,…&lt;br /&gt;
** ''dva způsoby vlivu'':&lt;br /&gt;
*** počet a charakteristiky členů skupiny určují, jaké bude jejich chování ve skupině a jak se vůči nim budou chovat ostatní členové skupiny&lt;br /&gt;
*** individuální charakteristiky mohou vytvářet jisté kombinace s typickým skupinovým chováním&lt;br /&gt;
** př.: velikost skupiny – sice „víc hlav víc ví“, ale obecně čím větší skupiny, tím častěji organizační problémy (koordinace většího počtu lidí), snižuje se podíl účasti jedince na společných aktivitách (sociální zahálka), členové mezi sebou méně kooperují, častější vznik konfliktů, častější výskyt nevhodného chování (souvisí s větší anonymitou) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== STATUS ==&lt;br /&gt;
* míra autority, prestiže, uznání, které má jedinec vůči ostatním členům&lt;br /&gt;
* status jedince daný jeho vztahy k ostatním členům&lt;br /&gt;
* statusový systém se vyvíjí hned od prvních interakcí&lt;br /&gt;
* určitý soubor práv a povinností, který určí skupina, závisí na tom, jak jedinec dokáže prospívat skupině&lt;br /&gt;
* nelze ji bez rozmyslu přijmout či odvrhnout, je nutné ji postupně ovlivňovat &lt;br /&gt;
* pozice vyjádřená mocí, prestiží a hodnotou člena se nazývá sociální status &lt;br /&gt;
* čím přesněji je status určen, tím konkrétnější požadavky na člena skupina má&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy ===&lt;br /&gt;
* '''podle očekávání''' &lt;br /&gt;
** očekávaná - jedinec si myslí, že má určitou pozici &lt;br /&gt;
** reálná - ta, jíž jedinec skutečně má (většinou jiná než očekávaná) &lt;br /&gt;
* '''pozice dle obliby''' - kontakt s ostatními členy, schopnost uspokojovat jejich potřeby &lt;br /&gt;
** jedinec populární &lt;br /&gt;
** oblíbený &lt;br /&gt;
** akceptovaný &lt;br /&gt;
** trpěný &lt;br /&gt;
** mimostojící &lt;br /&gt;
* '''pozice dle vlivu''' (moci, prestiže) - dle schopností a zdatnosti&lt;br /&gt;
** vůdce&lt;br /&gt;
** pomocníci (aktivní)&lt;br /&gt;
** souputníci (pasivní)&lt;br /&gt;
** outsideři&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ROLE ==&lt;br /&gt;
* sdílená očekávání, která se týkají toho, jak se má určitá osoba ve skupině chovat&lt;br /&gt;
* jak se jednotlivý člen má chovat vůči ostatním, jaké má úkoly&lt;br /&gt;
* více na [https://wikisofia.cz/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_role sociální role]&lt;br /&gt;
* někdy striktně dán normami (voják), jindy ne (rodič) &lt;br /&gt;
* důležitá je role v dětství, vytváří základní dispozice pro jednání s lidmi &lt;br /&gt;
* ve vztahu k roli je velmi významný mladší školní věk - formování osobnosti pomocí hry, ztotožnění se se svou sexuální rolí výkon role&lt;br /&gt;
* několik jedinců o stejné roli ji nikdy nebude vykonávat shodně, vliv:&lt;br /&gt;
** vlastností &lt;br /&gt;
** dispozic &lt;br /&gt;
** motivů pro výkon role &lt;br /&gt;
** postoje k roli &lt;br /&gt;
** zkušeností &lt;br /&gt;
** situace &lt;br /&gt;
* vykonáváme několik rolí, ne všechny jsou v souladu (dcera x vedoucí v práci) &lt;br /&gt;
* role od sebe nelze ostře oddělit (profesionální deformace) &lt;br /&gt;
* roli lze odmítnout (matka odvrhne své dítě) &lt;br /&gt;
* některé si lze zvolit (podle vloh, schopností, temperamentu, charakteru, fyzických dispozic), některé nemůžeme podle své volby přijmout či odmítnout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NORMY ==&lt;br /&gt;
* požadavek na chování/vlastnosti věci, člověka, situace, který se předepisuje/vyžaduje, nebo popisuje, co normální&lt;br /&gt;
* psané i nepsané a liší se různou mírou závaznosti a různým rozsahem platnosti&lt;br /&gt;
* '''druhy norem'''&lt;br /&gt;
** ''subjektivní norma'' – vlastní odhad jedince, co sám vnímá jako normální&lt;br /&gt;
** ''sociální norma'' – názor společnosti, co je společností vnímáno jako normální&lt;br /&gt;
** ''statistická norma ''– kvantitativní odchylka od statistické normy, Gaussovou křivkou, normální co průměrné&lt;br /&gt;
** ''funkční norma ''– dle projevů, jednání člověka v dané situaci, lékař ví, jak má fungovat určitý orgán, pokud tak nefunguje, činnost patologická – nefunguje normálně, jak by měl&lt;br /&gt;
** ''klinická norma'' - z hlediska psychiatrické diagnózy – souvisí s přítomností / nepřítomností patolog.symptomů&lt;br /&gt;
** ''ideálová norma ''– jak by to mělo vypadat, toho málo kdo dosahuje&lt;br /&gt;
* ve formálních skupinách dány (jsou to úkoly), v neformálních se vytvářejí v průběhu společných činností jako nepsané požadavky na postoje a chování členů&lt;br /&gt;
* '''skupinové normy '''= očekávání týkající se toho, jak se mají chovat členové skupiny = kontrolují chování členů skupiny, aby bylo v souladu se skupinovými cíli, za jejich dodržování = '''sankce'''&lt;br /&gt;
** ''pozitivní sankce'' = odměny, souhlas, uznání&lt;br /&gt;
** ''negativní sankce'' = tresty, posměšky, fyzické napadání&lt;br /&gt;
* '''konformita''' = vyjadřuje fungování norem a jejich obecnou a závaznou platnost – chování shodné s normami, přizpůsobení se jim&lt;br /&gt;
** pokud si jedinec normy internalizuje, pak je konformita přirozená a nepociťuje ji jako tlak&lt;br /&gt;
** experiment Ashe&lt;br /&gt;
* '''normy orientované dovnitř''' = chování členů vůči sobě – projevování typického skupinového chování, respektování skupinových hodnot a rituálů, respektování hierarchie ve skupiny&lt;br /&gt;
* '''normy orientované navenek''' = prezentování členstva skupiny navenek – chování na veřejnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* h-	požadavek na chování/vlastnosti věci, člověka, situace, který se předepisuje/vyžaduje, nebo popisuje, co normální -	psané i nepsané a liší se různou mírou závaznosti a různým rozsahem platnosti -	druhy norem: o	subjektivní norma – vlastní odhad jedince, co sám vnímá jako normální o	sociální norma – názor společnosti, co je společností vnímáno jako normální o	statistická norma – kvantitativní odchylka od statistické normy, Gaussovou křivkou, normální co průměrné o	funkční norma – dle projevů, jednání člověka v dané situaci, lékař ví, jak má fungovat určitý orgán, pokud tak nefunguje, činnost patologická – nefunguje normálně, jak by měl o	klinická norma - z hlediska psychiatrické diagnózy – souvisí s přítomností / nepřítomností patolog.symptomů o	ideálová norma – jak by to mělo vypadat, toho málo kdo dosa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Model tří kruhů ===&lt;br /&gt;
ích skupinách dány (jsou to úkoly), v neformálních se vytvářejí v průběhu společných činností jako nepsané požadavky na postoje a chování členů -	skupinové normy = očekávání týkající se toho, jak se mají chovat členové skupiny = kontrolují chování členů skupiny, aby bylo v souladu se skupinovými cíli, za jejich dodržování = sankce o	pozitivní sankce = odměny, souhlas, uznání o	negativní sankce = tresty, posměšky, fyzické napadání -	konformita = vyjadřuje fungování norem a jejich obecnou a závaznou platnost – chování shodné s normami, přizpůsobení se jim o	pokud si jedinec normy internalizuje, pak je konformita přirozená a nepociťuje ji jako tlak -	normy orientované dovnitř = chování členů vůči sobě – projevování typického skupinového chování, respektování skupinových hodnot a rituálů, respektování hierarchie ve skupiny -	normy orientované navenek = prezentování členstva skupiny navenek – chování na veřejnosti  48 hod = intenzivní povídání&lt;br /&gt;
* ochablost &lt;br /&gt;
* napětí z nedostatku soukromí &lt;br /&gt;
* teritoriální chování &lt;br /&gt;
* přecitlivělost na své soukromí = ponorková nemoc &lt;br /&gt;
* konflikty = nepřiměřené jednání &lt;br /&gt;
* kolektiv buď přestane fungovat nebo dojde k diferenciaci rolí (někdo se ujme vedení) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zásady, jak vytvářet takové skupiny: &lt;br /&gt;
* vybírat kompatibilní jedince &lt;br /&gt;
* strukturovat skupinu - stanovit vedoucího &lt;br /&gt;
* měl by být nějaký program činnosti &lt;br /&gt;
* motivovat skupinu (smysl toho, co dělají) pak snáší stres lépe&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* sekty a extrémistické skupiny - osobnosti patologicky stigmatizované - vůdce šílený = skupina šílená &lt;br /&gt;
* náboženské sekty - Borovička „Sekty satanských bohů“ &lt;br /&gt;
* Koreš - dominantní rys manipulátorů - dovedou být milí, ale i zlí = 2 tváře &lt;br /&gt;
* sekty vyžadují loajalitu - oddanost sektě - přeruší všechny ostatní vztahy&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (2009). Sociální psychologie (Vydání druhé, rozšířené a přepracované). Praha: Academia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výrost, J., &amp;amp; Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie (2. přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschlová, E. (2014). Reliabilita a validita sociomapování komunikace: se zaměřením na vzájemné hodnocení uvnitř malých skupin [Online].[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Struktura_mal%C3%A9_skupiny_-_vztahy,_role,_statusy,_normy&amp;diff=32876</id>
		<title>Struktura malé skupiny - vztahy, role, statusy, normy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Struktura_mal%C3%A9_skupiny_-_vztahy,_role,_statusy,_normy&amp;diff=32876"/>
		<updated>2016-03-27T13:28:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{NER}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MALÁ SOCIÁLNÍ SKUPINA ==&lt;br /&gt;
* osoby, které se navzájem znají, komunikují spolu, jsou formálně nebo neformálně integrovány nějakým společným cílem&lt;br /&gt;
* příkladem: rodina, žáci školní třídy, pracovníci v kanceláři, nejmenší skupina dyáda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''ZNAKY MALÝCH SKUPIN''' ===&lt;br /&gt;
* navzájem integrující se jedinci v rámci společně sdílených norem&lt;br /&gt;
* vzájemně se znají a vstupují do interakcí v rámci propojených rolí&lt;br /&gt;
* vyvíjejí společnou činnost v rámci společných cílů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''TŘÍDĚNÍ MALÉ SKUPINY''' ===&lt;br /&gt;
* '''neformální / primární''' = příslušníci jsou integrováni neformálně, tedy psychologicky (vzájemnými emocionálními vazbami) - rodina&lt;br /&gt;
* '''formální / sekundární '''= integrováni formálně stanovenými úkoly nebo seskupeni na základě určitých formálních znaků - žáci školní třídy, pracovní týmy,...&lt;br /&gt;
* '''členská '''= skupina, kam jedinec fakticky přísluší&lt;br /&gt;
* '''referenční'''&lt;br /&gt;
** ''pozitivní ''= rád tam přísluší nebo by k ní příslušet chtěl&lt;br /&gt;
** ''negativní'' - nerad tam přísluší a nebo k ní příslušet nechce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''FUNKCE MALÝCH SKUPIN''' ===&lt;br /&gt;
* umožňuje uspokojování jeho sociálních potřeb&lt;br /&gt;
* poskytuje srovnávací rámec pro jeho postoje a jednání&lt;br /&gt;
* utváří jeho pojetí &amp;quot;sociální reality&amp;quot;&lt;br /&gt;
* poskytuje referenční rámec - umožňuje internalizaci určitých norem, standardů&lt;br /&gt;
* pokud uspokojuje potřeby, pak je zdrojem odměn&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''DIMENZE / CHARAKTERISTIKA SKUPIN''' ===&lt;br /&gt;
* '''autonomie '''– skupina funguje nezávisle na jiných skupinách&lt;br /&gt;
* '''kontrola '''– skupina řídí chování individuí&lt;br /&gt;
* '''flexibilita''' – aktivity skupiny spíše neformální&lt;br /&gt;
* '''''hédonický tón''''' – skupinová příslušnost spíše příjemným pocitem&lt;br /&gt;
* '''homogenita''' – členové skupiny jsou si podobní z hlediska sociální relevantních znaků&lt;br /&gt;
* '''intimita '''– úzká osobní známost mezi členy skupiny&lt;br /&gt;
* '''závislost''' – členů skupiny na jejich skupině&lt;br /&gt;
* '''participace''' – členové investují čas a úsilí do skupinových aktivit&lt;br /&gt;
* '''''permeabilita''''' – prostupnost – otevřenost pro nové členy&lt;br /&gt;
* '''polarizace''' – orientace na jediný skupinový cíl&lt;br /&gt;
* '''potence''' – význam skupiny pro její členy&lt;br /&gt;
* '''stabilita'''&lt;br /&gt;
* '''stratifikace''' – pozice členů v hierarchii statusů&lt;br /&gt;
* '''''viscidita''''' – přilnavost – členové fungují jednotně&lt;br /&gt;
* '''velikost '''– značné rozpory, někdo tvrdí, že už dyády jsou skupiny, jiní zase, že musí být minimálně tři; při zase velkém počtu pak mohou vznikat podskupiny &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== VÝVOJ SKUPINY ===&lt;br /&gt;
* '''formování''' – seznamování, převládá úzkost členů, nejistota z hlediska spolupatřičnosti ke skupině&lt;br /&gt;
* '''bouření '''– konfliktnost a emocionalita, členové se snaží prosadit a docílit, aby skupina uspokojovala jejich potřeby&lt;br /&gt;
* '''normování''' = soudržnost a výměna, překonání konfliktů dohodnutím jasnějších pravidel skupinového chování, vytvářejí se společné cíle, postoje, hodnoty, rolová očekávání,…&lt;br /&gt;
* '''optimální výkon''' = rolové chování členů a produktivní řešení problémů a vykonávání skupinových úloh&lt;br /&gt;
* '''ukončení''' = rozchod &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== STRUKTURA SKUPINY ==&lt;br /&gt;
* vnitřní uspořádání skupiny – vytváří se velmi rychle hned ve stadiu vzniku dané skupiny&lt;br /&gt;
* '''skupinová struktura''' se dá charakterizovat jako organizace statusů a rolí uvnitř skupiny&lt;br /&gt;
* lze měřit sociometrií&lt;br /&gt;
* vliv '''kompozice skupiny''' - počet jedinců, jejich individuální vlastnosti a charakteristiky, věk, pohlaví, úroveň mentálních/rozumových schopností,…&lt;br /&gt;
** ''dva způsoby vlivu'':&lt;br /&gt;
*** počet a charakteristiky členů skupiny určují, jaké bude jejich chování ve skupině a jak se vůči nim budou chovat ostatní členové skupiny&lt;br /&gt;
*** individuální charakteristiky mohou vytvářet jisté kombinace s typickým skupinovým chováním&lt;br /&gt;
** př.: velikost skupiny – sice „víc hlav víc ví“, ale obecně čím větší skupiny, tím častěji organizační problémy (koordinace většího počtu lidí), snižuje se podíl účasti jedince na společných aktivitách (sociální zahálka), členové mezi sebou méně kooperují, častější vznik konfliktů, častější výskyt nevhodného chování (souvisí s větší anonymitou) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== STATUS ==&lt;br /&gt;
* míra autority, prestiže, uznání, které má jedinec vůči ostatním členům&lt;br /&gt;
* status jedince daný jeho vztahy k ostatním členům&lt;br /&gt;
* statusový systém se vyvíjí hned od prvních interakcí&lt;br /&gt;
* určitý soubor práv a povinností, který určí skupina, závisí na tom, jak jedinec dokáže prospívat skupině&lt;br /&gt;
* nelze ji bez rozmyslu přijmout či odvrhnout, je nutné ji postupně ovlivňovat &lt;br /&gt;
* pozice vyjádřená mocí, prestiží a hodnotou člena se nazývá sociální status &lt;br /&gt;
* čím přesněji je status určen, tím konkrétnější požadavky na člena skupina má&lt;br /&gt;
Druhy &lt;br /&gt;
* podle očekávání &lt;br /&gt;
** očekávaná - jedinec si myslí, že má určitou pozici &lt;br /&gt;
** reálná - ta, jíž jedinec skutečně má (většinou jiná než očekávaná) &lt;br /&gt;
* pozice dle obliby - kontakt s ostatními členy, schopnost uspokojovat jejich potřeby &lt;br /&gt;
** jedinec populární &lt;br /&gt;
** oblíbený &lt;br /&gt;
** akceptovaný &lt;br /&gt;
** trpěný &lt;br /&gt;
** mimostojící &lt;br /&gt;
* pozice dle vlivu (moci, prestiže) - dle schopností a zdatnosti &lt;br /&gt;
** vůdce &lt;br /&gt;
** pomocníci (aktivní) &lt;br /&gt;
** souputníci (pasivní) &lt;br /&gt;
** outsideři&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ROLE ==&lt;br /&gt;
* sdílená očekávání, která se týkají toho, jak se má určitá osoba ve skupině chovat&lt;br /&gt;
* jak se jednotlivý člen má chovat vůči ostatním, jaké má úkoly&lt;br /&gt;
* více na [https://wikisofia.cz/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_role sociální role]&lt;br /&gt;
* někdy striktně dán normami (voják), jindy ne (rodič) &lt;br /&gt;
* důležitá je role v dětství, vytváří základní dispozice pro jednání s lidmi &lt;br /&gt;
* ve vztahu k roli je velmi významný mladší školní věk - formování osobnosti pomocí hry, ztotožnění se se svou sexuální rolí výkon role&lt;br /&gt;
* několik jedinců o stejné roli ji nikdy nebude vykonávat shodně, vliv:&lt;br /&gt;
** vlastností &lt;br /&gt;
** dispozic &lt;br /&gt;
** motivů pro výkon role &lt;br /&gt;
** postoje k roli &lt;br /&gt;
** zkušeností &lt;br /&gt;
** situace &lt;br /&gt;
* vykonáváme několik rolí, ne všechny jsou v souladu (dcera x vedoucí v práci) &lt;br /&gt;
* role od sebe nelze ostře oddělit (profesionální deformace) &lt;br /&gt;
* roli lze odmítnout (matka odvrhne své dítě) &lt;br /&gt;
* některé si lze zvolit (podle vloh, schopností, temperamentu, charakteru, fyzických dispozic), některé nemůžeme podle své volby přijmout či odmítnout&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NORMY ==&lt;br /&gt;
* požadavek na chování/vlastnosti věci, člověka, situace, který se předepisuje/vyžaduje, nebo popisuje, co normální&lt;br /&gt;
* psané i nepsané a liší se různou mírou závaznosti a různým rozsahem platnosti&lt;br /&gt;
* '''druhy norem'''&lt;br /&gt;
** ''subjektivní norma'' – vlastní odhad jedince, co sám vnímá jako normální&lt;br /&gt;
** ''sociální norma'' – názor společnosti, co je společností vnímáno jako normální&lt;br /&gt;
** ''statistická norma ''– kvantitativní odchylka od statistické normy, Gaussovou křivkou, normální co průměrné&lt;br /&gt;
** ''funkční norma ''– dle projevů, jednání člověka v dané situaci, lékař ví, jak má fungovat určitý orgán, pokud tak nefunguje, činnost patologická – nefunguje normálně, jak by měl&lt;br /&gt;
** ''klinická norma'' - z hlediska psychiatrické diagnózy – souvisí s přítomností / nepřítomností patolog.symptomů&lt;br /&gt;
** ''ideálová norma ''– jak by to mělo vypadat, toho málo kdo dosahuje&lt;br /&gt;
* ve formálních skupinách dány (jsou to úkoly), v neformálních se vytvářejí v průběhu společných činností jako nepsané požadavky na postoje a chování členů&lt;br /&gt;
* '''skupinové normy '''= očekávání týkající se toho, jak se mají chovat členové skupiny = kontrolují chování členů skupiny, aby bylo v souladu se skupinovými cíli, za jejich dodržování = '''sankce'''&lt;br /&gt;
** ''pozitivní sankce'' = odměny, souhlas, uznání&lt;br /&gt;
** ''negativní sankce'' = tresty, posměšky, fyzické napadání&lt;br /&gt;
* '''konformita''' = vyjadřuje fungování norem a jejich obecnou a závaznou platnost – chování shodné s normami, přizpůsobení se jim&lt;br /&gt;
** pokud si jedinec normy internalizuje, pak je konformita přirozená a nepociťuje ji jako tlak&lt;br /&gt;
** experiment Ashe&lt;br /&gt;
* '''normy orientované dovnitř''' = chování členů vůči sobě – projevování typického skupinového chování, respektování skupinových hodnot a rituálů, respektování hierarchie ve skupiny&lt;br /&gt;
* '''normy orientované navenek''' = prezentování členstva skupiny navenek – chování na veřejnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* h-	požadavek na chování/vlastnosti věci, člověka, situace, který se předepisuje/vyžaduje, nebo popisuje, co normální -	psané i nepsané a liší se různou mírou závaznosti a různým rozsahem platnosti -	druhy norem: o	subjektivní norma – vlastní odhad jedince, co sám vnímá jako normální o	sociální norma – názor společnosti, co je společností vnímáno jako normální o	statistická norma – kvantitativní odchylka od statistické normy, Gaussovou křivkou, normální co průměrné o	funkční norma – dle projevů, jednání člověka v dané situaci, lékař ví, jak má fungovat určitý orgán, pokud tak nefunguje, činnost patologická – nefunguje normálně, jak by měl o	klinická norma - z hlediska psychiatrické diagnózy – souvisí s přítomností / nepřítomností patolog.symptomů o	ideálová norma – jak by to mělo vypadat, toho málo kdo dosa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Model tří kruhů ===&lt;br /&gt;
ích skupinách dány (jsou to úkoly), v neformálních se vytvářejí v průběhu společných činností jako nepsané požadavky na postoje a chování členů -	skupinové normy = očekávání týkající se toho, jak se mají chovat členové skupiny = kontrolují chování členů skupiny, aby bylo v souladu se skupinovými cíli, za jejich dodržování = sankce o	pozitivní sankce = odměny, souhlas, uznání o	negativní sankce = tresty, posměšky, fyzické napadání -	konformita = vyjadřuje fungování norem a jejich obecnou a závaznou platnost – chování shodné s normami, přizpůsobení se jim o	pokud si jedinec normy internalizuje, pak je konformita přirozená a nepociťuje ji jako tlak -	normy orientované dovnitř = chování členů vůči sobě – projevování typického skupinového chování, respektování skupinových hodnot a rituálů, respektování hierarchie ve skupiny -	normy orientované navenek = prezentování členstva skupiny navenek – chování na veřejnosti  48 hod = intenzivní povídání&lt;br /&gt;
* ochablost &lt;br /&gt;
* napětí z nedostatku soukromí &lt;br /&gt;
* teritoriální chování &lt;br /&gt;
* přecitlivělost na své soukromí = ponorková nemoc &lt;br /&gt;
* konflikty = nepřiměřené jednání &lt;br /&gt;
* kolektiv buď přestane fungovat nebo dojde k diferenciaci rolí (někdo se ujme vedení) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zásady, jak vytvářet takové skupiny: &lt;br /&gt;
* vybírat kompatibilní jedince &lt;br /&gt;
* strukturovat skupinu - stanovit vedoucího &lt;br /&gt;
* měl by být nějaký program činnosti &lt;br /&gt;
* motivovat skupinu (smysl toho, co dělají) pak snáší stres lépe&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* sekty a extrémistické skupiny - osobnosti patologicky stigmatizované - vůdce šílený = skupina šílená &lt;br /&gt;
* náboženské sekty - Borovička „Sekty satanských bohů“ &lt;br /&gt;
* Koreš - dominantní rys manipulátorů - dovedou být milí, ale i zlí = 2 tváře &lt;br /&gt;
* sekty vyžadují loajalitu - oddanost sektě - přeruší všechny ostatní vztahy&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (2009). Sociální psychologie (Vydání druhé, rozšířené a přepracované). Praha: Academia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výrost, J., &amp;amp; Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie (2. přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschlová, E. (2014). Reliabilita a validita sociomapování komunikace: se zaměřením na vzájemné hodnocení uvnitř malých skupin [Online].[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobnost_pubescenta,_stadium_form%C3%A1ln%C3%ADch_logick%C3%BDch_operac%C3%AD&amp;diff=32857</id>
		<title>Osobnost pubescenta, stadium formálních logických operací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobnost_pubescenta,_stadium_form%C3%A1ln%C3%ADch_logick%C3%BDch_operac%C3%AD&amp;diff=32857"/>
		<updated>2016-03-25T10:38:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* '''1. období '''– pubescence (11/12-15 let) / '''2. období -''' adolescence&lt;br /&gt;
** 1. fáze '''prepuberta '''(11-13 let) - začátek první výskyt sek. pohlavních znaků (u dívek vyznačené bradavky, u kluků růst fousů) končí – u chlapců noční poluce, u dívek první menstruace&lt;br /&gt;
** 2. fáze '''puberta''' (13-15 let) - začíná polucí a menstruací (konec dívky pravidelná menstruace, chlapci schopnost realizovat pohlavní akt vědomě)&lt;br /&gt;
* učení se od úzké rodiny, potom základní normy porovnává s vrstevníky (například porovnání výkonu), potom se odděluje od celého rodinného systému a vzdává se aktivně opory rodinné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Freud - genitální stadium -  nové oživení sexuálního pudu na jiné úrovni než dříve&lt;br /&gt;
* Erikson - identita X zmatení rolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== interindividuální rozdílnost ===&lt;br /&gt;
* v 8. třídě – 3 skupiny – nezralé, prochází, zralé  &lt;br /&gt;
* skupinové – holky do 15 let o dva roky vyspělejší než kluci, ale po 15 letech to rychle kluci doženou (během 6 měsíců), chlapci i častěji sexuální zkušenosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== intraindividuální ===&lt;br /&gt;
* proporce dospělého muže, duševně dítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3 hlediska ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Biologické ====&lt;br /&gt;
* '''hormonální''' dospívání&lt;br /&gt;
* nástup '''sekundárních tělesných znaků''' – ochlupení genitálií, jiné tvarování penisu, růst prsou &lt;br /&gt;
* velká změna proporcí – zhubnutí, nabírání výšky&lt;br /&gt;
* změna vizáže – změny pleti, mastnosti vlasů, růst chloupků&lt;br /&gt;
* ohromné změny''' v psychice člověka''' – nutné vyrovnání se s těmito změnami – nutné jejich vidění světa (některá se stydí za svá velká prsa, jiná na tom staví svou identitu) &lt;br /&gt;
* změna tělesného konceptu a hormonální vyladěnosti sehrává obrovskou roli – doba, kdy je vizáž klíčová (zde důležitá otázka krásy)&lt;br /&gt;
* u chlapců typické „hrdinské příběhy“ – př.: sexuální výkony&lt;br /&gt;
* špatný odhad své tělesné proporce – neprochází dobře dveřmi, neodhadne šířku&lt;br /&gt;
* v pokojích často zrcadla – hlavně dívky proti sobě, trénují mimiku, nevylezou z domu bez úpravy celkového zevnějšku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== sociální ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== psychologické ====&lt;br /&gt;
* dochází k dozrání kognitivních struktur  &lt;br /&gt;
* značná emocionální labilita – nečekané nálady, zvraty, konfliktnost X usměvavost, smích X pláč &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sekulární akcelerace ==&lt;br /&gt;
* dochází ke zrychlování vývoje v určitých historických etapách&lt;br /&gt;
* teď fáze akcelerace&lt;br /&gt;
* mezigeneračně se zrychlí dosažení menarche/poluce o 4 měsíce dříve než to bylo u předchozí generace&lt;br /&gt;
* 1921 – '''1. Sexuologický ústav na Karlově náměstí '''– archiv, máme za posledních 100 let výsledky měření – dokazuje toto zrychlení – způsobeno kvalitou stravy, změnou podnětů&lt;br /&gt;
* zkracování dětství – ale množství poznatků, dlouhodobost školy – nastává dospělost relativně dost pozdě – takže fyzicky a mentální dospělý využívá výhody dětství &lt;br /&gt;
* vede to k rozervanosti – dospělý i dítě – u řady dospívajících ta snaha vysvětlit ten chaos a zmatek vede k experimentování, hledání vlastní identity, aktivního dobírání se ke správné cestě životem -&amp;gt; velká rizika = sociální patologie (krádeže, šikana, sexuální promiskuita, sex za peníze,…)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kognitivní vývoj ==&lt;br /&gt;
* rozvoj '''řečových schopností'''&lt;br /&gt;
** mezigenerační rozdíly – vliv neživých médií (SMS, chaty – zkratkovité vyjadřování), méně se čte (popřípadě rychlé čtení – komiks, časopisy) – nerozvíjí se kreativita,&lt;br /&gt;
** špatná interpretace poezie - pořád nejkvětnatější mluva – chuť nejexpresivněji se vyjadřovat, i snaha vytvořit si vlastní ře&lt;br /&gt;
* vrchol v oblasti kognitivního vývoje (mezi 15-25 rokem vrchol kognitivní zralosti - dle Piageta)&lt;br /&gt;
* nástup '''abstraktního myšlení''' – umí operace realizovat v mysli (např.: matematické úlohy), ne všichni; řešit kombinatoricky složitá zadání, umí řešit něco, co je ještě nikdo neučil, umí řešit několika způsoby&lt;br /&gt;
* abstrakce i v '''pochopení vysoce abstraktních pojmů''' – svoboda, spravedlnost, pochopí i morální dilemata, tvoří si soudy o úsudcích jiných&lt;br /&gt;
* vyšší míra '''decentrace '''(= nastartována v předškolním období – dítě pochopí, že když je smutné, jiní nejsou, když si někdo rozbije koleno, tak ho to bolí) – schopnost vcítit se do vyšších emocí, i do řešení něčeho, jak bychom to sice samy neřešili, ale chápeme, proč to udělal, schopnost vyvlíknout se z vlastní kůže (holky pláčou, opravdu, ale i si kontrolují make-up)&lt;br /&gt;
* období '''vyšších formálních operací'''&lt;br /&gt;
* řeší mnoho věcí pouze v mysli – představa jak měl být vtipný nebo bude vtipný druhý den, tvoří si vnitřní svět, kde je nenápadná holka žádoucí, přestože v realitě to tak není – rozdíl mezi realitou a virtualitou (zde problém, že se posiluje spíše virtualita než realita, právě kvůli internetu – upozornit na to rodiče – počítač jako takový neškodí, ale nutné naučit děti, aby rozlišovali co je hra a co realita)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proměna prožívání ==&lt;br /&gt;
* '''hormonální změny '''- kolísavost emočního ladění, větší labilita, tendence reagovat přecitlivěle&lt;br /&gt;
** apatičnost, nečekaná únava, podléhání klimatickým změnám (podzim = deprese) – řeší to kompenzačními mechanismy (básně, umělecká videa, umělecká činnost, společenství, virtuální hry&lt;br /&gt;
* emoční reakce nápadnější, nepřiměřené, impulzivita a nedostatek sebeovládání&lt;br /&gt;
* výkyvy v sebehodnocení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozvoj identity ==&lt;br /&gt;
* Erikson - hledání a rozvoje vlastní identity = osvojování nových kompetencí a rolí&lt;br /&gt;
* hlubší sebepoznání, překračuje hranici aktuálního sebepojetí a usiluje i o budoucí, hypotetické sebevymezení&lt;br /&gt;
* zabývají se sami sebou ve zvýšené míře, kritičtí, srovnávají se s druhými a na základě toho dospívají k sebepojetí&lt;br /&gt;
* skupinová identita = ztotožnění s nějakou skupinou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Socializace ==&lt;br /&gt;
* důležitý sociální mezník – ukončení povinné školní docházky a volba další vzdělávací varianty&lt;br /&gt;
* odmítá '''podřízenou roli '''– resp. odmítá nadřazenost autorit – rodičů, učitelů = druhá fáze negativity&lt;br /&gt;
* zvyšuje se význam a vliv vrstevnické skupiny - srovnávání svých možností v rodině s pozicí, jakou mají ostatní &lt;br /&gt;
* komunikace s dospělými konfliktní, s vrstevníky specifická&lt;br /&gt;
* význam normy stanovené vrstevníky, které přednost před normami rodiny, školy,…&lt;br /&gt;
* vrstevníci neformálními autoritami&lt;br /&gt;
* emancipuje od rodiny – citová vazba se proměňuje, ale zůstává, pocit jistoty a bezpečí, který vazba na rodinu poskytovala, se transformuje do symbolické roviny - deidentifikace ve vztahu k rodičům&lt;br /&gt;
* zpochybňování rodičovských hodnot a norem&lt;br /&gt;
* experimentování se sexuální rolí v podobě prvních lásek - zájem o druhé pohlaví bázlivý a nejistý, koketují, vtipkují, pokřikují na sebe, posmívají se, chlapci na obdiv svou sílu, odvahu, dovednost, dívky svůj vzhled, půvab, vtip či oblíbenost&lt;br /&gt;
* autoerotické praktiky mezi dospívajícími obecně rozšířeny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== STADIUM FORMÁLNÍCH OPERACÍ ==&lt;br /&gt;
* vývoj poznávacích procesů uvolněním vázanosti na konkrétní realitu - dospívající '''schopen uvažovat i hypoteticky''', nezávisle na konkrétním vymezení problému &lt;br /&gt;
* konkrétní myšlení vázáno na skutečnost X u formálního reálně neexistují&lt;br /&gt;
* mladší školák se snaží poznat jaký svět je X pubescent jaký by tento svět mohl, resp. měl být&lt;br /&gt;
* způsob abstraktního uvažování spojen s předměty (např. čísla v aritmetice nahrazena nekonkrétními písmeny)&lt;br /&gt;
* obsah zaměnitelný, ale způsob, tj. forma, zůstává&lt;br /&gt;
* rozdíl konkrétních logických operací a formálních logických operací:&lt;br /&gt;
** pubescent důraz na '''uvažování o mnoha různých možnostech''', nejen skutečných, ale i nereálných - jak jinak by situace mohla vypadat, v čem by se mohla měnit&lt;br /&gt;
** pubescent uvažuje ''' systematicky''' - dovede vytvořit hypotézu a systematickými, postupnými kroky ji vyloučit, nebo potvrdit&lt;br /&gt;
** pubescent dovede '''různé myšlenky kombinovat a integrovat '''X školák tímto způsobem přemýšlí o reálných věcech, např. klasifikovat množinu objektů podle několika hledisek X pubescent na hypotetické úrovni, kdy manipuluje s abstraktními jednotkami&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''kritičnos'''t pubescentů - přesvědčeni, že všechno by šlo snadno vyřešit – např. je nesmysl válčit, je nesmysl žít jako rodiče&lt;br /&gt;
* úvahy o všelijakých '''hypotetických variantách''', které ani nemají příliš velkou pravděpodobnost uskutečnění - denní snění, rozvíjí fantazii, tvořivost&lt;br /&gt;
* změna vztahu k''' časové dimenzi''' - pro mladšího školáka nejdůležitější současnost X pro pubescenta '''budoucnost '''= úvahy o budoucnosti v podstatě možné brát jako formu hypotetického uvažování&lt;br /&gt;
* potřeba jistoty a bezpečí ohrožena anticipací (předjímání, uvědomění) budoucnosti&lt;br /&gt;
* potřeba seberealizace se rozšiřuje z přítomnosti i na budoucnost&lt;br /&gt;
* potřeba otevřené budoucnosti&lt;br /&gt;
* změna pohledu na svět k posílení určitého egocentrismu, který se může projevovat následovně&lt;br /&gt;
** pubescent hyperkritický - dovede představit různé varianty čehokoli, většinou najde i takovou, kterou považuje za ideální&lt;br /&gt;
** pubescent sklon polemizovat&lt;br /&gt;
** osobní klam = jeho myšlenky, pocity a zkušenosti jsou zcela výjimečné, taková naivita je na druhé straně chrání před rozkladným vlivem všech možných nejistot&lt;br /&gt;
** egocentrismus dospívajících se projevuje určitou formou vztahovačnosti&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobnost_pubescenta,_stadium_form%C3%A1ln%C3%ADch_logick%C3%BDch_operac%C3%AD&amp;diff=32856</id>
		<title>Osobnost pubescenta, stadium formálních logických operací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobnost_pubescenta,_stadium_form%C3%A1ln%C3%ADch_logick%C3%BDch_operac%C3%AD&amp;diff=32856"/>
		<updated>2016-03-25T10:36:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* '''1. období '''– pubescence (11/12-15 let) / '''2. období -''' adolescence&lt;br /&gt;
** 1. fáze '''prepuberta '''(11-13 let) - začátek první výskyt sek. pohlavních znaků (u dívek vyznačené bradavky, u kluků růst fousů) končí – u chlapců noční poluce, u dívek první menstruace&lt;br /&gt;
** 2. fáze '''puberta''' (13-15 let) - začíná polucí a menstruací (konec dívky pravidelná menstruace, chlapci schopnost realizovat pohlavní akt vědomě)&lt;br /&gt;
* učení se od úzké rodiny, potom základní normy porovnává s vrstevníky (například porovnání výkonu), potom se odděluje od celého rodinného systému a vzdává se aktivně opory rodinné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Freud - genitální stadium -  nové oživení sexuálního pudu na jiné úrovni než dříve&lt;br /&gt;
* Erikson - identita X zmatení rolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== interindividuální rozdílnost ===&lt;br /&gt;
* v 8. třídě – 3 skupiny – nezralé, prochází, zralé  &lt;br /&gt;
* skupinové – holky do 15 let o dva roky vyspělejší než kluci, ale po 15 letech to rychle kluci doženou (během 6 měsíců), chlapci i častěji sexuální zkušenosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== intraindividuální ===&lt;br /&gt;
* proporce dospělého muže, duševně dítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3 hlediska ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Biologické ====&lt;br /&gt;
* '''hormonální''' dospívání&lt;br /&gt;
* nástup '''sekundárních tělesných znaků''' – ochlupení genitálií, jiné tvarování penisu, růst prsou &lt;br /&gt;
* velká změna proporcí – zhubnutí, nabírání výšky&lt;br /&gt;
* změna vizáže – změny pleti, mastnosti vlasů, růst chloupků&lt;br /&gt;
* ohromné změny''' v psychice člověka''' – nutné vyrovnání se s těmito změnami – nutné jejich vidění světa (některá se stydí za svá velká prsa, jiná na tom staví svou identitu) &lt;br /&gt;
* změna tělesného konceptu a hormonální vyladěnosti sehrává obrovskou roli – doba, kdy je vizáž klíčová (zde důležitá otázka krásy)&lt;br /&gt;
* u chlapců typické „hrdinské příběhy“ – př.: sexuální výkony&lt;br /&gt;
* špatný odhad své tělesné proporce – neprochází dobře dveřmi, neodhadne šířku&lt;br /&gt;
* v pokojích často zrcadla – hlavně dívky proti sobě, trénují mimiku, nevylezou z domu bez úpravy celkového zevnějšku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== sociální ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== psychologické ====&lt;br /&gt;
* dochází k dozrání kognitivních struktur  &lt;br /&gt;
* značná emocionální labilita – nečekané nálady, zvraty, konfliktnost X usměvavost, smích X pláč &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sekulární akcelerace ==&lt;br /&gt;
* dochází ke zrychlování vývoje v určitých historických etapách&lt;br /&gt;
* teď fáze akcelerace&lt;br /&gt;
* mezigeneračně se zrychlí dosažení menarche/poluce o 4 měsíce dříve než to bylo u předchozí generace&lt;br /&gt;
* 1921 – '''1. Sexuologický ústav na Karlově náměstí '''– archiv, máme za posledních 100 let výsledky měření – dokazuje toto zrychlení – způsobeno kvalitou stravy, změnou podnětů&lt;br /&gt;
* zkracování dětství – ale množství poznatků, dlouhodobost školy – nastává dospělost relativně dost pozdě – takže fyzicky a mentální dospělý využívá výhody dětství &lt;br /&gt;
* vede to k rozervanosti – dospělý i dítě – u řady dospívajících ta snaha vysvětlit ten chaos a zmatek vede k experimentování, hledání vlastní identity, aktivního dobírání se ke správné cestě životem -&amp;gt; velká rizika = sociální patologie (krádeže, šikana, sexuální promiskuita, sex za peníze,…)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kognitivní vývoj ==&lt;br /&gt;
* rozvoj '''řečových schopností'''&lt;br /&gt;
** mezigenerační rozdíly – vliv neživých médií (SMS, chaty – zkratkovité vyjadřování), méně se čte (popřípadě rychlé čtení – komiks, časopisy) – nerozvíjí se kreativita,&lt;br /&gt;
** špatná interpretace poezie - pořád nejkvětnatější mluva – chuť nejexpresivněji se vyjadřovat, i snaha vytvořit si vlastní řeč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vrchol v oblasti kognitivního vývoje (mezi 15-25 rokem vrchol kognitivní zralosti - dle Piageta) &lt;br /&gt;
* nástup '''abstraktního myšlení''' – umí operace realizovat v mysli (např.: matematické úlohy), ne všichni; řešit kombinatoricky složitá zadání, umí řešit něco, co je ještě nikdo neučil, umí řešit několika způsoby  &lt;br /&gt;
* abstrakce i v '''pochopení vysoce abstraktních pojmů''' – svoboda, spravedlnost, pochopí i morální dilemata, tvoří si soudy o úsudcích jiných &lt;br /&gt;
* vyšší míra '''decentrace '''(= nastartována v předškolním období – dítě pochopí, že když je smutné, jiní nejsou, když si někdo rozbije koleno, tak ho to bolí) – schopnost vcítit se do vyšších emocí, i do řešení něčeho, jak bychom to sice samy neřešili, ale chápeme, proč to udělal, schopnost vyvlíknout se z vlastní kůže (holky pláčou, opravdu, ale i si kontrolují make-up)  &lt;br /&gt;
* období '''vyšších formálních operací''' &lt;br /&gt;
* řeší mnoho věcí pouze v mysli – představa jak měl být vtipný nebo bude vtipný druhý den, tvoří si vnitřní svět, kde je nenápadná holka žádoucí, přestože v realitě to tak není – rozdíl mezi realitou a virtualitou (zde problém, že se posiluje spíše virtualita než realita, právě kvůli internetu – upozornit na to rodiče – počítač jako takový neškodí, ale nutné naučit děti, aby rozlišovali co je hra a co realita) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proměna prožívání ==&lt;br /&gt;
* '''hormonální změny '''- kolísavost emočního ladění, větší labilita, tendence reagovat přecitlivěle&lt;br /&gt;
** apatičnost, nečekaná únava, podléhání klimatickým změnám (podzim = deprese) – řeší to kompenzačními mechanismy (básně, umělecká videa, umělecká činnost, společenství, virtuální hry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* emoční reakce nápadnější, nepřiměřené, impulzivita a nedostatek sebeovládání&lt;br /&gt;
* výkyvy v sebehodnocení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozvoj identity ==&lt;br /&gt;
* Erikson - hledání a rozvoje vlastní identity = osvojování nových kompetencí a rolí&lt;br /&gt;
* hlubší sebepoznání, překračuje hranici aktuálního sebepojetí a usiluje i o budoucí, hypotetické sebevymezení&lt;br /&gt;
* zabývají se sami sebou ve zvýšené míře, kritičtí, srovnávají se s druhými a na základě toho dospívají k sebepojetí&lt;br /&gt;
* skupinová identita = ztotožnění s nějakou skupinou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Socializace ==&lt;br /&gt;
* důležitý sociální mezník – ukončení povinné školní docházky a volba další vzdělávací varianty&lt;br /&gt;
* odmítá '''podřízenou roli '''– resp. odmítá nadřazenost autorit – rodičů, učitelů = druhá fáze negativity&lt;br /&gt;
* zvyšuje se význam a vliv vrstevnické skupiny - srovnávání svých možností v rodině s pozicí, jakou mají ostatní &lt;br /&gt;
* komunikace s dospělými konfliktní, s vrstevníky specifická&lt;br /&gt;
* význam normy stanovené vrstevníky, které přednost před normami rodiny, školy,…&lt;br /&gt;
* vrstevníci neformálními autoritami&lt;br /&gt;
* emancipuje od rodiny – citová vazba se proměňuje, ale zůstává, pocit jistoty a bezpečí, který vazba na rodinu poskytovala, se transformuje do symbolické roviny - deidentifikace ve vztahu k rodičům&lt;br /&gt;
* zpochybňování rodičovských hodnot a norem&lt;br /&gt;
* experimentování se sexuální rolí v podobě prvních lásek - zájem o druhé pohlaví bázlivý a nejistý, koketují, vtipkují, pokřikují na sebe, posmívají se, chlapci na obdiv svou sílu, odvahu, dovednost, dívky svůj vzhled, půvab, vtip či oblíbenost&lt;br /&gt;
* autoerotické praktiky mezi dospívajícími obecně rozšířeny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== STADIUM FORMÁLNÍCH OPERACÍ ==&lt;br /&gt;
* vývoj poznávacích procesů uvolněním vázanosti na konkrétní realitu - dospívající '''schopen uvažovat i hypoteticky''', nezávisle na konkrétním vymezení problému &lt;br /&gt;
* konkrétní myšlení vázáno na skutečnost X u formálního reálně neexistují&lt;br /&gt;
* mladší školák se snaží poznat jaký svět je X pubescent jaký by tento svět mohl, resp. měl být&lt;br /&gt;
* způsob abstraktního uvažování spojen s předměty (např. čísla v aritmetice nahrazena nekonkrétními písmeny)&lt;br /&gt;
* obsah zaměnitelný, ale způsob, tj. forma, zůstává&lt;br /&gt;
* rozdíl konkrétních logických operací a formálních logických operací:&lt;br /&gt;
** pubescent důraz na '''uvažování o mnoha různých možnostech''', nejen skutečných, ale i nereálných - jak jinak by situace mohla vypadat, v čem by se mohla měnit&lt;br /&gt;
** pubescent uvažuje ''' systematicky''' - dovede vytvořit hypotézu a systematickými, postupnými kroky ji vyloučit, nebo potvrdit&lt;br /&gt;
** pubescent dovede '''různé myšlenky kombinovat a integrovat '''X školák tímto způsobem přemýšlí o reálných věcech, např. klasifikovat množinu objektů podle několika hledisek X pubescent na hypotetické úrovni, kdy manipuluje s abstraktními jednotkami&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''kritičnos'''t pubescentů - přesvědčeni, že všechno by šlo snadno vyřešit – např. je nesmysl válčit, je nesmysl žít jako rodiče&lt;br /&gt;
* úvahy o všelijakých '''hypotetických variantách''', které ani nemají příliš velkou pravděpodobnost uskutečnění - denní snění, rozvíjí fantazii, tvořivost&lt;br /&gt;
* změna vztahu k''' časové dimenzi''' - pro mladšího školáka nejdůležitější současnost X pro pubescenta '''budoucnost '''= úvahy o budoucnosti v podstatě možné brát jako formu hypotetického uvažování&lt;br /&gt;
* potřeba jistoty a bezpečí ohrožena anticipací (předjímání, uvědomění) budoucnosti&lt;br /&gt;
* potřeba seberealizace se rozšiřuje z přítomnosti i na budoucnost&lt;br /&gt;
* potřeba otevřené budoucnosti&lt;br /&gt;
* změna pohledu na svět k posílení určitého egocentrismu, který se může projevovat následovně&lt;br /&gt;
** pubescent hyperkritický - dovede představit různé varianty čehokoli, většinou najde i takovou, kterou považuje za ideální&lt;br /&gt;
** pubescent sklon polemizovat&lt;br /&gt;
** osobní klam = jeho myšlenky, pocity a zkušenosti jsou zcela výjimečné, taková naivita je na druhé straně chrání před rozkladným vlivem všech možných nejistot&lt;br /&gt;
** egocentrismus dospívajících se projevuje určitou formou vztahovačnosti&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobnost_pubescenta,_stadium_form%C3%A1ln%C3%ADch_logick%C3%BDch_operac%C3%AD&amp;diff=32855</id>
		<title>Osobnost pubescenta, stadium formálních logických operací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobnost_pubescenta,_stadium_form%C3%A1ln%C3%ADch_logick%C3%BDch_operac%C3%AD&amp;diff=32855"/>
		<updated>2016-03-25T10:31:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* '''1. období '''– pubescence (11/12-15 let) / '''2. období -''' adolescence&lt;br /&gt;
** 1. fáze '''prepuberta '''(11-13 let) - začátek první výskyt sek. pohlavních znaků (u dívek vyznačené bradavky, u kluků růst fousů)&lt;br /&gt;
končí – u chlapců noční poluce, u dívek první menstruace&lt;br /&gt;
** 2. fáze '''puberty''' (13-15 let) - začíná polucí a menstruací (konec dívky pravidelná menstruace, chlapci schopnost realizovat pohlavní akt vědomě)&lt;br /&gt;
* učení se od úzké rodiny, potom základní normy porovnává s vrstevníky (například porovnání výkonu), potom se odděluje od celého rodinného systému a vzdává se aktivně opory rodinné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Freud - genitální stadium -  nové oživení sexuálního pudu na jiné úrovni než dříve&lt;br /&gt;
* Erikson - identita X zmatení rolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== interindividuální rozdílnost ===&lt;br /&gt;
* v 8. třídě – 3 skupiny – nezralé, prochází, zralé  &lt;br /&gt;
* skupinové – holky do 15 let o dva roky vyspělejší než kluci, ale po 15 letech to rychle kluci doženou (během 6 měsíců), chlapci i častěji sexuální zkušenosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== intraindividuální ===&lt;br /&gt;
* proporce dospělého muže, duševně dítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3 hlediska ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Biologické ====&lt;br /&gt;
* '''hormonální''' dospívání&lt;br /&gt;
* nástup '''sekundárních tělesných znaků''' – ochlupení genitálií, jiné tvarování penisu, růst prsou &lt;br /&gt;
* velká změna proporcí – zhubnutí, nabírání výšky&lt;br /&gt;
* změna vizáže – změny pleti, mastnosti vlasů, růst chloupků&lt;br /&gt;
* ohromné změny''' v psychice člověka''' – nutné vyrovnání se s těmito změnami – nutné jejich vidění světa (některá se stydí za svá velká prsa, jiná na tom staví svou identitu) &lt;br /&gt;
* změna tělesného konceptu a hormonální vyladěnosti sehrává obrovskou roli – doba, kdy je vizáž klíčová (zde důležitá otázka krásy)&lt;br /&gt;
* u chlapců typické „hrdinské příběhy“ – př.: sexuální výkony&lt;br /&gt;
* špatný odhad své tělesné proporce – neprochází dobře dveřmi, neodhadne šířku&lt;br /&gt;
* v pokojích často zrcadla – hlavně dívky proti sobě, trénují mimiku, nevylezou z domu bez úpravy celkového zevnějšku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== sociální ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== psychologické ====&lt;br /&gt;
* dochází k dozrání kognitivních struktur  &lt;br /&gt;
* značná emocionální labilita – nečekané nálady, zvraty, konfliktnost X usměvavost, smích X pláč &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sekulární akcelerace ==&lt;br /&gt;
* dochází ke zrychlování vývoje v určitých historických etapách&lt;br /&gt;
* teď fáze akcelerace&lt;br /&gt;
* mezigeneračně se zrychlí dosažení menarche/poluce o 4 měsíce dříve než to bylo u předchozí generace&lt;br /&gt;
* 1921 – '''1. Sexuologický ústav na Karlově náměstí '''– archiv, máme za posledních 100 let výsledky měření – dokazuje toto zrychlení – způsobeno kvalitou stravy, změnou podnětů&lt;br /&gt;
* zkracování dětství – ale množství poznatků, dlouhodobost školy – nastává dospělost relativně dost pozdě – takže fyzicky a mentální dospělý využívá výhody dětství &lt;br /&gt;
* vede to k rozervanosti – dospělý i dítě – u řady dospívajících ta snaha vysvětlit ten chaos a zmatek vede k experimentování, hledání vlastní identity, aktivního dobírání se ke správné cestě životem -&amp;gt; velká rizika = sociální patologie (krádeže, šikana, sexuální promiskuita, sex za peníze,…)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kognitivní vývoj ==&lt;br /&gt;
* rozvoj '''řečových schopností'''&lt;br /&gt;
** mezigenerační rozdíly – vliv neživých médií (SMS, chaty – zkratkovité vyjadřování), méně se čte (popřípadě rychlé čtení – komiks, časopisy) – nerozvíjí se kreativita,&lt;br /&gt;
** špatná interpretace poezie - pořád nejkvětnatější mluva – chuť nejexpresivněji se vyjadřovat, i snaha vytvořit si vlastní řeč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vrchol v oblasti kognitivního vývoje (mezi 15-25 rokem vrchol kognitivní zralosti - dle Piageta) &lt;br /&gt;
* nástup '''abstraktního myšlení''' – umí operace realizovat v mysli (např.: matematické úlohy), ne všichni; řešit kombinatoricky složitá zadání, umí řešit něco, co je ještě nikdo neučil, umí řešit několika způsoby  &lt;br /&gt;
* abstrakce i v '''pochopení vysoce abstraktních pojmů''' – svoboda, spravedlnost, pochopí i morální dilemata, tvoří si soudy o úsudcích jiných &lt;br /&gt;
* vyšší míra '''decentrace '''(= nastartována v předškolním období – dítě pochopí, že když je smutné, jiní nejsou, když si někdo rozbije koleno, tak ho to bolí) – schopnost vcítit se do vyšších emocí, i do řešení něčeho, jak bychom to sice samy neřešili, ale chápeme, proč to udělal, schopnost vyvlíknout se z vlastní kůže (holky pláčou, opravdu, ale i si kontrolují make-up)  &lt;br /&gt;
* období '''vyšších formálních operací''' &lt;br /&gt;
* řeší mnoho věcí pouze v mysli – představa jak měl být vtipný nebo bude vtipný druhý den, tvoří si vnitřní svět, kde je nenápadná holka žádoucí, přestože v realitě to tak není – rozdíl mezi realitou a virtualitou (zde problém, že se posiluje spíše virtualita než realita, právě kvůli internetu – upozornit na to rodiče – počítač jako takový neškodí, ale nutné naučit děti, aby rozlišovali co je hra a co realita) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proměna prožívání ==&lt;br /&gt;
* '''hormonální změny '''- kolísavost emočního ladění, větší labilita, tendence reagovat přecitlivěle&lt;br /&gt;
** apatičnost, nečekaná únava, podléhání klimatickým změnám (podzim = deprese) – řeší to kompenzačními mechanismy (básně, umělecká videa, umělecká činnost, společenství, virtuální hry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* emoční reakce nápadnější, nepřiměřené, impulzivita a nedostatek sebeovládání&lt;br /&gt;
* výkyvy v sebehodnocení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozvoj identity ==&lt;br /&gt;
* Erikson - hledání a rozvoje vlastní identity = osvojování nových kompetencí a rolí&lt;br /&gt;
* hlubší sebepoznání, překračuje hranici aktuálního sebepojetí a usiluje i o budoucí, hypotetické sebevymezení&lt;br /&gt;
* zabývají se sami sebou ve zvýšené míře, kritičtí, srovnávají se s druhými a na základě toho dospívají k sebepojetí&lt;br /&gt;
* skupinová identita = ztotožnění s nějakou skupinou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Socializace ==&lt;br /&gt;
* důležitý sociální mezník – ukončení povinné školní docházky a volba další vzdělávací varianty&lt;br /&gt;
* odmítá '''podřízenou roli '''– resp. odmítá nadřazenost autorit – rodičů, učitelů = druhá fáze negativity&lt;br /&gt;
* zvyšuje se význam a vliv vrstevnické skupiny - srovnávání svých možností v rodině s pozicí, jakou mají ostatní &lt;br /&gt;
* komunikace s dospělými konfliktní, s vrstevníky specifická&lt;br /&gt;
* význam normy stanovené vrstevníky, které přednost před normami rodiny, školy,…&lt;br /&gt;
* vrstevníci neformálními autoritami&lt;br /&gt;
* emancipuje od rodiny – citová vazba se proměňuje, ale zůstává, pocit jistoty a bezpečí, který vazba na rodinu poskytovala, se transformuje do symbolické roviny - deidentifikace ve vztahu k rodičům&lt;br /&gt;
* zpochybňování rodičovských hodnot a norem&lt;br /&gt;
* experimentování se sexuální rolí v podobě prvních lásek - zájem o druhé pohlaví bázlivý a nejistý, koketují, vtipkují, pokřikují na sebe, posmívají se, chlapci na obdiv svou sílu, odvahu, dovednost, dívky svůj vzhled, půvab, vtip či oblíbenost&lt;br /&gt;
* autoerotické praktiky mezi dospívajícími obecně rozšířeny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STADIUM FORMÁLNÍCH OPERACÍ&lt;br /&gt;
* vývoj poznávacích procesů uvolněním vázanosti na konkrétní realitu - dospívající schopen uvažovat i hypoteticky, nezávisle na &lt;br /&gt;
* konkrétním vymezení problému&lt;br /&gt;
* konkrétní myšlení vázáno na skutečnost X u formálního reálně neexistují&lt;br /&gt;
* mladší školák se snaží poznat jaký svět je X pubescent jaký by tento svět mohl, resp. měl, být&lt;br /&gt;
* způsob abstraktního uvažování spojen s předměty (např. čísla v aritmetice nahrazena nekonkrétními písmeny)&lt;br /&gt;
* obsah zaměnitelný, ale způsob, tj. forma, zůstává&lt;br /&gt;
* rozdíl konkrétních logických operací a formálních logických operací:&lt;br /&gt;
pubescent důraz na uvažování o mnoha různých možnostech, nejen skutečných, ale i nereálných, jak jinak by situace mohla vypadat, v čem by se mohla měnit X dítě neuvažuje, co by mohlo být, ale o tom, co je&lt;br /&gt;
pubescent uvažovat systematicky - dovede vytvořit hypotézu a systematickými, postupnými kroky ji vyloučit, nebo potvrdit&lt;br /&gt;
pubescent dovede různé myšlenky kombinovat a integrovat X školák tímto způsobem přemýšlet o reálných věcech, např. klasifikovat množinu objektů podle několika hledisek X pubescent na hypotetické úrovni, kdy manipuluje s abstraktními jednotkami&lt;br /&gt;
* kritičnost pubescentů, kteří přesvědčeni, že všechno by šlo snadno vyřešit – např. je nesmysl válčit, je nesmysl žít jako rodiče&lt;br /&gt;
* úvahy o všelijakých hypotetických variantách, které ani nemají příliš velkou pravděpodobnost uskutečnění - denní snění, rozvíjí fantazii, tvořivost&lt;br /&gt;
* změna vztahu k časové dimenzi - pro mladšího školáka nejdůležitější současnost X pro pubescenta budoucnost = úvahy o budoucnosti v podstatě možné brát jako formu hypotetického uvažování&lt;br /&gt;
* potřeba jistoty a bezpečí ohrožena anticipací (předjímání, uvědomění) budoucnosti&lt;br /&gt;
* potřeba seberealizace se rozšiřuje z přítomnosti i na budoucnost&lt;br /&gt;
* potřeba otevřené budoucnosti&lt;br /&gt;
* změna pohledu na svět k posílení určitého egocentrismu, který se může projevovat následovně&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
pubescent hyperkritický - dovede představit různé varianty čehokoli, většinou najde i takovou, kterou považuje za ideální&lt;br /&gt;
pubescent sklon polemizovat&lt;br /&gt;
pubescent osobnímu klamu, jeho myšlenky, pocity a zkušenosti jsou zcela výjimečné. Taková naivita je na druhé straně chrání před rozkladným vlivem všech možných nejistot.&lt;br /&gt;
egocentrismus dospívajících se projevuje určitou formou vztahovačnosti.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobnost_pubescenta,_stadium_form%C3%A1ln%C3%ADch_logick%C3%BDch_operac%C3%AD&amp;diff=32854</id>
		<title>Osobnost pubescenta, stadium formálních logických operací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobnost_pubescenta,_stadium_form%C3%A1ln%C3%ADch_logick%C3%BDch_operac%C3%AD&amp;diff=32854"/>
		<updated>2016-03-25T10:28:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* '''1. období '''– pubescence (11/12-15 let) / '''2. období -''' adolescence&lt;br /&gt;
** 1. fáze '''prepuberta '''(11-13 let) - začátek první výskyt sek. pohlavních znaků (u dívek vyznačené bradavky, u kluků růst fousů)&lt;br /&gt;
končí – u chlapců noční poluce, u dívek první menstruace&lt;br /&gt;
** 2. fáze '''puberty''' (13-15 let) - začíná polucí a menstruací (konec dívky pravidelná menstruace, chlapci schopnost realizovat pohlavní akt vědomě)&lt;br /&gt;
* učení se od úzké rodiny, potom základní normy porovnává s vrstevníky (například porovnání výkonu), potom se odděluje od celého rodinného systému a vzdává se aktivně opory rodinné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Freud - genitální stadium -  nové oživení sexuálního pudu na jiné úrovni než dříve&lt;br /&gt;
* Erikson - identita X zmatení rolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== interindividuální rozdílnost ===&lt;br /&gt;
* v 8. třídě – 3 skupiny – nezralé, prochází, zralé  &lt;br /&gt;
* skupinové – holky do 15 let o dva roky vyspělejší než kluci, ale po 15 letech to rychle kluci doženou (během 6 měsíců), chlapci i častěji sexuální zkušenosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== intraindividuální ===&lt;br /&gt;
* proporce dospělého muže, duševně dítě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3 hlediska ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Biologické ====&lt;br /&gt;
* '''hormonální''' dospívání&lt;br /&gt;
* nástup '''sekundárních tělesných znaků''' – ochlupení genitálií, jiné tvarování penisu, růst prsou &lt;br /&gt;
* velká změna proporcí – zhubnutí, nabírání výšky&lt;br /&gt;
* změna vizáže – změny pleti, mastnosti vlasů, růst chloupků&lt;br /&gt;
* ohromné změny''' v psychice člověka''' – nutné vyrovnání se s těmito změnami – nutné jejich vidění světa (některá se stydí za svá velká prsa, jiná na tom staví svou identitu) &lt;br /&gt;
* změna tělesného konceptu a hormonální vyladěnosti sehrává obrovskou roli – doba, kdy je vizáž klíčová (zde důležitá otázka krásy)&lt;br /&gt;
* u chlapců typické „hrdinské příběhy“ – př.: sexuální výkony&lt;br /&gt;
* špatný odhad své tělesné proporce – neprochází dobře dveřmi, neodhadne šířku&lt;br /&gt;
* v pokojích často zrcadla – hlavně dívky proti sobě, trénují mimiku, nevylezou z domu bez úpravy celkového zevnějšku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== sociální ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== psychologické ====&lt;br /&gt;
* dochází k dozrání kognitivních struktur  &lt;br /&gt;
* značná emocionální labilita – nečekané nálady, zvraty, konfliktnost X usměvavost, smích X pláč &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sekulární akcelerace ==&lt;br /&gt;
* dochází ke zrychlování vývoje v určitých historických etapách&lt;br /&gt;
* teď fáze akcelerace&lt;br /&gt;
* mezigeneračně se zrychlí dosažení menarche/poluce o 4 měsíce dříve než to bylo u předchozí generace&lt;br /&gt;
* 1921 – '''1. Sexuologický ústav na Karlově náměstí '''– archiv, máme za posledních 100 let výsledky měření – dokazuje toto zrychlení – způsobeno kvalitou stravy, změnou podnětů&lt;br /&gt;
* zkracování dětství – ale množství poznatků, dlouhodobost školy – nastává dospělost relativně dost pozdě – takže fyzicky a mentální dospělý využívá výhody dětství &lt;br /&gt;
* vede to k rozervanosti – dospělý i dítě – u řady dospívajících ta snaha vysvětlit ten chaos a zmatek vede k experimentování, hledání vlastní identity, aktivního dobírání se ke správné cestě životem -&amp;gt; velká rizika = sociální patologie (krádeže, šikana, sexuální promiskuita, sex za peníze,…)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kognitivní vývoj ==&lt;br /&gt;
* rozvoj '''řečových schopností'''&lt;br /&gt;
** mezigenerační rozdíly – vliv neživých médií (SMS, chaty – zkratkovité vyjadřování), méně se čte (popřípadě rychlé čtení – komiks, časopisy) – nerozvíjí se kreativita,&lt;br /&gt;
** špatná interpretace poezie - pořád nejkvětnatější mluva – chuť nejexpresivněji se vyjadřovat, i snaha vytvořit si vlastní řeč&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vrchol v oblasti kognitivního vývoje (mezi 15-25 rokem vrchol kognitivní zralosti - dle Piageta) &lt;br /&gt;
* nástup '''abstraktního myšlení''' – umí operace realizovat v mysli (např.: matematické úlohy), ne všichni; řešit kombinatoricky složitá zadání, umí řešit něco, co je ještě nikdo neučil, umí řešit několika způsoby  &lt;br /&gt;
* abstrakce i v '''pochopení vysoce abstraktních pojmů''' – svoboda, spravedlnost, pochopí i morální dilemata, tvoří si soudy o úsudcích jiných &lt;br /&gt;
* vyšší míra '''decentrace '''(= nastartována v předškolním období – dítě pochopí, že když je smutné, jiní nejsou, když si někdo rozbije koleno, tak ho to bolí) – schopnost vcítit se do vyšších emocí, i do řešení něčeho, jak bychom to sice samy neřešili, ale chápeme, proč to udělal, schopnost vyvlíknout se z vlastní kůže (holky pláčou, opravdu, ale i si kontrolují make-up)  &lt;br /&gt;
* období '''vyšších formálních operací''' &lt;br /&gt;
* řeší mnoho věcí pouze v mysli – představa jak měl být vtipný nebo bude vtipný druhý den, tvoří si vnitřní svět, kde je nenápadná holka žádoucí, přestože v realitě to tak není – rozdíl mezi realitou a virtualitou (zde problém, že se posiluje spíše virtualita než realita, právě kvůli internetu – upozornit na to rodiče – počítač jako takový neškodí, ale nutné naučit děti, aby rozlišovali co je hra a co realita) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Proměna prožívání ==&lt;br /&gt;
* '''hormonální změny '''- kolísavost emočního ladění, větší labilita, tendence reagovat přecitlivěle&lt;br /&gt;
** apatičnost, nečekaná únava, podléhání klimatickým změnám (podzim = deprese) – řeší to kompenzačními mechanismy (básně, umělecká videa, umělecká činnost, společenství, virtuální hry&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* emoční reakce nápadnější, nepřiměřené, impulzivita a nedostatek sebeovládání&lt;br /&gt;
* výkyvy v sebehodnocení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozvoj identity ==&lt;br /&gt;
* Erikson - hledání a rozvoje vlastní identity = osvojování nových kompetencí a rolí&lt;br /&gt;
* hlubší sebepoznání, překračuje hranici aktuálního sebepojetí a usiluje i o budoucí, hypotetické sebevymezení&lt;br /&gt;
* zabývají se sami sebou ve zvýšené míře, kritičtí, srovnávají se s druhými a na základě toho dospívají k sebepojetí&lt;br /&gt;
* skupinová identita = ztotožnění s nějakou skupinou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Socializace ==&lt;br /&gt;
* důležitý sociální mezník – ukončení povinné školní docházky a volba další vzdělávací varianty&lt;br /&gt;
* odmítá '''podřízenou roli '''– resp. odmítá nadřazenost autorit – rodičů, učitelů = druhá fáze negativity&lt;br /&gt;
* zvyšuje se význam a vliv vrstevnické skupiny - srovnávání svých možností v rodině s pozicí, jakou mají ostatní &lt;br /&gt;
* komunikace s dospělými konfliktní, s vrstevníky specifická&lt;br /&gt;
* význam normy stanovené vrstevníky, které přednost před normami rodiny, školy,…&lt;br /&gt;
* vrstevníci neformálními autoritami&lt;br /&gt;
* emancipuje od rodiny – citová vazba se proměňuje, ale zůstává, pocit jistoty a bezpečí, který vazba na rodinu poskytovala, se transformuje do symbolické roviny - deidentifikace ve vztahu k rodičům&lt;br /&gt;
* zpochybňování rodičovských hodnot a norem&lt;br /&gt;
* experimentování se sexuální rolí v podobě prvních lásek - zájem o druhé pohlaví bázlivý a nejistý, koketují, vtipkují, pokřikují na sebe, posmívají se, chlapci na obdiv svou sílu, odvahu, dovednost, dívky svůj vzhled, půvab, vtip či oblíbenost&lt;br /&gt;
* autoerotické praktiky mezi dospívajícími obecně rozšířeny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobnost_pubescenta,_stadium_form%C3%A1ln%C3%ADch_logick%C3%BDch_operac%C3%AD&amp;diff=32853</id>
		<title>Osobnost pubescenta, stadium formálních logických operací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobnost_pubescenta,_stadium_form%C3%A1ln%C3%ADch_logick%C3%BDch_operac%C3%AD&amp;diff=32853"/>
		<updated>2016-03-25T10:21:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;1. období – pubescence (11/12-15 let) / 2. období adolescence&lt;br /&gt;
* 1. fáze prepuberta (11-13 let)&lt;br /&gt;
začátek první výskyt sek. pohlavních znaků (u dívek vyznačené bradavky, u kluků růst fousů)&lt;br /&gt;
končí – u chlapců noční poluce, u dívek první menstruace&lt;br /&gt;
* 2. fáze puberty (13-15 let)&lt;br /&gt;
začíná polucí a menstruací&lt;br /&gt;
konec dívky pravidelná menstruace, chlapci schopnost realizovat pohlavní akt vědomě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
učení se od úzké rodiny, potom základní normy porovnává s vrstevníky, dochází k porovnání výkonu, potom se odděluje od celého rodinného systému a vzdává se aktivně opory rodinné&lt;br /&gt;
* Freud - genitální stadium -  nové oživení sexuálního pudu na jiné úrovni než dříve&lt;br /&gt;
* Erikson - identita X zmatení rolí&lt;br /&gt;
==== interindividuální rozdílnost ====&lt;br /&gt;
* v 8. třídě – 3 skupiny – nezralé, prochází, zralé  &lt;br /&gt;
* skupinové – holky do 15 let o dva roky vyspělejší než kluci, ale po 15 letech to rychle kluci doženou (během 6 měsíců), chlapci i častěji sexuální zkušenosti &lt;br /&gt;
==== intraindividuální====&lt;br /&gt;
* proporce dospělého muže, duševně dítě&lt;br /&gt;
==== 3 hlediska ====&lt;br /&gt;
===== Biologické =====&lt;br /&gt;
* hormonální dospívání&lt;br /&gt;
* nástup sekundárních tělesných znaků – ochlupení genitálií, jiné tvarování penisu, růst prsou &lt;br /&gt;
* velká změna proporcí – zhubnutí, nabírání výšky&lt;br /&gt;
* změna vizáže – změny pleti, mastnosti vlasů, růst chloupků&lt;br /&gt;
* ohromné změny v psychice člověka – nutné vyrovnání se s těmito změnami – nutné jejich vidění světa (některá se stydí za svá velká prsa, jiná na tom staví svou identitu) &lt;br /&gt;
* změna tělesného konceptu a hormonální vyladěnosti sehrává obrovskou roli – doba, kdy je vizáž klíčová (zde důležitá otázka krásy)&lt;br /&gt;
* u chlapců typické „hrdinské příběhy“ – př.: sexuální výkony&lt;br /&gt;
* špatný odhad své tělesné proporce – neprochází dobře dveřmi, neodhadne šířku&lt;br /&gt;
* v pokojích často zrcadla – hlavně dívky proti sobě, trénují mimiku, nevylezou z domu bez úpravy celkového zevnějšku&lt;br /&gt;
===== sociální =====&lt;br /&gt;
===== psychologické ===== &lt;br /&gt;
* dochází k dozrání kognitivních struktur  &lt;br /&gt;
* značná emocionální labilita – nečekané nálady, zvraty, konfliktnost X usměvavost, smích X pláč &lt;br /&gt;
==== Sekulární akcelerace ====&lt;br /&gt;
* dochází ke zrychlování vývoje v určitých historických etapách&lt;br /&gt;
* teď fáze akcelerace&lt;br /&gt;
* mezigeneračně se zrychlí dosažení menarche/poluce o 4 měsíce dříve než to bylo u předchozí generace&lt;br /&gt;
* 1921 – 1. Sexuologický ústav na Karlově náměstí – archiv, máme za posledních 100 let výsledky měření – dokazuje toto zrychlení – způsobeno kvalitou stravy, změnou podnětů&lt;br /&gt;
* zkracování dětství – ale množství poznatků, dlouhodobost školy – nastává dospělost relativně dost pozdě – takže fyzicky a mentální dospělý využívá výhody dětství &lt;br /&gt;
* vede to k rozervanosti – dospělý i dítě – u řady dospívajících ta snaha vysvětlit ten chaos a zmatek vede k experimentování, hledání vlastní identity, aktivního dobírání se ke správné cestě životem -&amp;gt; velká rizika = sociální patologie (krádeže, šikana, sexuální promiskuita, sex za peníze,…)&lt;br /&gt;
=== Kognitivní vývoj ===&lt;br /&gt;
* rozvoj řečových schopností&lt;br /&gt;
mezigenerační rozdíly – vliv neživých médií (SMS, chaty – zkratkovité vyjadřování), méně se čte (popřípadě rychlé čtení – komiks, časopisy) – nerozvíjí se kreativita, špatná interpretace poezie &lt;br /&gt;
pořád nejkvětnatější mluva – chuť nejexpresivněji se vyjadřovat, i snaha vytvořit si vlastní řeč&lt;br /&gt;
* vrchol v oblasti kognitivního vývoje (mezi 15-25 rokem vrchol kognitivní zralosti - dle Piageta) &lt;br /&gt;
* nástup abstraktního myšlení – umí operace realizovat v mysli (např.: matematické úlohy), ne všichni; řešit kombinatoricky složitá zadání, umí řešit něco, co je ještě nikdo neučil, umí řešit několika způsoby  &lt;br /&gt;
* abstrakce i v pochopení vysoce abstraktních pojmů – svoboda, spravedlnost, pochopí i morální dilemata, tvoří si soudy o úsudcích jiných &lt;br /&gt;
* vyšší míra decentrace (= nastartována v předškolním období – dítě pochopí, že když ono smutné, jiní nejsou, když si někdo rozbije koleno, tak ho to bolí) – schopnost vcítit se do vyšších emocí, i do řešení něčeho, jak bychom to sice samy neřešili, ale chápeme, proč to udělal, schopnost vyvlíknout se z vlastní kůže (holky pláčou, opravdu, ale i si kontrolují make-up)  &lt;br /&gt;
* období vyšších formálních operací &lt;br /&gt;
* řeší mnoho věcí pouze v mysli – představa jak měl být vtipný nebo bude vtipný druhý den, tvoří si vnitřní svět, kde je nenápadná holka žádoucí, přestože v realitě to tak není – rozdíl mezi realitou a virtualitou (zde problém, že se posiluje spíše virtualita než realita, právě kvůli internetu – upozornit na to rodiče – počítač jako takový neškodí, ale nutné naučit děti, aby rozlišovali co je hra a co realita) &lt;br /&gt;
=== Proměna prožívání === &lt;br /&gt;
* hormonální změny - kolísavost emočního ladění, větší labilita, tendence reagovat přecitlivěle&lt;br /&gt;
apatičnost, nečekaná únava, podléhání klimatickým změnám (podzim = deprese) – řeší to kompenzačními mechanismy (básně, umělecká videa, umělecká činnost, společenství, virtuální hry &lt;br /&gt;
* emoční reakce nápadnější, nepřiměřené, impulzivita a nedostatek sebeovládání&lt;br /&gt;
* výkyvy v sebehodnocení&lt;br /&gt;
=== Rozvoj identity === &lt;br /&gt;
* Erikson - hledání a rozvoje vlastní identity = osvojování nových kompetencí a rolí&lt;br /&gt;
* hlubší sebepoznání, překračuje hranici aktuálního sebepojetí a usiluje i o budoucí, hypotetické sebevymezení&lt;br /&gt;
* zabývají se sami sebou ve zvýšené míře, kritičtí, srovnávají se s druhými a na základě toho dospívají k sebepojetí&lt;br /&gt;
* skupinová identita = ztotožnění s nějakou skupinou&lt;br /&gt;
=== Socializace === &lt;br /&gt;
* důležitý sociální mezník – ukončení povinné školní docházky a volba další vzdělávací varianty&lt;br /&gt;
* odmítá podřízenou roli – resp. odmítá nadřazenost autorit – rodičů, učitelů = druhá fáze negativity&lt;br /&gt;
* zvyšuje se význam a vliv vrstevnické skupiny - srovnávání svých možností v rodině s pozicí, jakou mají ostatní &lt;br /&gt;
* komunikace s dospělými konfliktní, s vrstevníky specifická&lt;br /&gt;
* význam normy stanovené vrstevníky, které přednost před normami rodiny, školy,…&lt;br /&gt;
* vrstevníci neformálními autoritami&lt;br /&gt;
* emancipuje od rodiny – citová vazba se proměňuje, ale zůstává, pocit jistoty a bezpečí, který vazba na rodinu poskytovala, se transformuje do symbolické roviny - deidentifikace ve vztahu k rodičům&lt;br /&gt;
* zpochybňování rodičovských hodnot a norem&lt;br /&gt;
* experimentování se sexuální rolí v podobě prvních lásek - zájem o druhé pohlaví bázlivý a nejistý, koketují, vtipkují, pokřikují na sebe, posmívají se, chlapci na obdiv svou sílu, odvahu, dovednost, dívky svůj vzhled, půvab, vtip či oblíbenost&lt;br /&gt;
* autoerotické praktiky mezi dospívajícími obecně rozšířeny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobnost_pubescenta,_stadium_form%C3%A1ln%C3%ADch_logick%C3%BDch_operac%C3%AD&amp;diff=32852</id>
		<title>Osobnost pubescenta, stadium formálních logických operací</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobnost_pubescenta,_stadium_form%C3%A1ln%C3%ADch_logick%C3%BDch_operac%C3%AD&amp;diff=32852"/>
		<updated>2016-03-25T10:15:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: Založena nová stránka s textem „-1. období – pubescence (11/12-15 let) / 2. období adolescence o	1. fáze prepuberta (11-13 let) 	začátek první výskyt sek. pohlavních znaků (…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;-1. období – pubescence (11/12-15 let) / 2. období adolescence&lt;br /&gt;
o	1. fáze prepuberta (11-13 let)&lt;br /&gt;
	začátek první výskyt sek. pohlavních znaků (u dívek vyznačené bradavky, u kluků růst fousů)&lt;br /&gt;
	končí – u chlapců noční poluce, u dívek první menstruace&lt;br /&gt;
o	2. fáze puberty (13-15 let)&lt;br /&gt;
	začíná polucí a menstruací&lt;br /&gt;
	konec dívky pravidelná menstruace, chlapci schopnost realizovat pohlavní akt vědomě&lt;br /&gt;
-	učení se od úzké rodiny, potom základní normy porovnává s vrstevníky, dochází k porovnání výkonu, potom se odděluje od celého rodinného systému a vzdává se aktivně opory rodinné&lt;br /&gt;
-	Freud - genitální stadium -  nové oživení sexuálního pudu na jiné úrovni než dříve&lt;br /&gt;
-	Erikson - identita X zmatení rolí&lt;br /&gt;
-	interindividuální rozdílnost&lt;br /&gt;
o	v 8. třídě – 3 skupiny – nezralé, prochází, zralé &lt;br /&gt;
o	skupinové – holky do 15 let o dva roky vyspělejší než kluci, ale po 15 letech to rychle kluci doženou (během 6 měsíců), chlapci i častěji sexuální zkušenosti &lt;br /&gt;
-	intraindividuální&lt;br /&gt;
o	proporce dospělého muže, duševně dítě &lt;br /&gt;
-	3 hlediska&lt;br /&gt;
o	Biologické&lt;br /&gt;
	hormonální dospívání&lt;br /&gt;
	nástup sekundárních tělesných znaků – ochlupení genitálií, jiné tvarování penisu, růst prsou &lt;br /&gt;
	velká změna proporcí – zhubnutí, nabírání výšky&lt;br /&gt;
	změna vizáže – změny pleti, mastnosti vlasů, růst chloupků&lt;br /&gt;
	ohromné změny v psychice člověka – nutné vyrovnání se s těmito změnami – nutné jejich vidění světa (některá se stydí za svá velká prsa, jiná na tom staví svou identitu) &lt;br /&gt;
	změna tělesného konceptu a hormonální vyladěnosti sehrává obrovskou roli – doba, kdy je vizáž klíčová (zde důležitá otázka krásy)&lt;br /&gt;
	u chlapců typické „hrdinské příběhy“ – př.: sexuální výkony&lt;br /&gt;
	špatný odhad své tělesné proporce – neprochází dobře dveřmi, neodhadne šířku&lt;br /&gt;
	v pokojích často zrcadla – hlavně dívky proti sobě, trénují mimiku, nevylezou z domu bez úpravy celkového zevnějšku&lt;br /&gt;
o	sociální&lt;br /&gt;
o	psychologické &lt;br /&gt;
	dochází k dozrání kognitivních struktur &lt;br /&gt;
	značná emocionální labilita – nečekané nálady, zvraty, konfliktnost X usměvavost, smích X pláč &lt;br /&gt;
Sekulární akcelerace&lt;br /&gt;
-	dochází ke zrychlování vývoje v určitých historických etapách&lt;br /&gt;
-	teď fáze akcelerace&lt;br /&gt;
-	mezigeneračně se zrychlí dosažení menarche/poluce o 4 měsíce dříve než to bylo u předchozí generace&lt;br /&gt;
-	1921 – 1. Sexuologický ústav na Karlově náměstí – archiv, máme za posledních 100 let výsledky měření – dokazuje toto zrychlení – způsobeno kvalitou stravy, změnou podnětů&lt;br /&gt;
-	zkracování dětství – ale množství poznatků, dlouhodobost školy – nastává dospělost relativně dost pozdě – takže fyzicky a mentální dospělý využívá výhody dětství &lt;br /&gt;
-	vede to k rozervanosti – dospělý i dítě – u řady dospívajících ta snaha vysvětlit ten chaos a zmatek vede k experimentování, hledání vlastní identity, aktivního dobírání se ke správné cestě životem -&amp;gt; velká rizika = sociální patologie (krádeže, šikana, sexuální promiskuita, sex za peníze,…)&lt;br /&gt;
Kognitivní vývoj&lt;br /&gt;
-	rozvoj řečových schopností&lt;br /&gt;
o	mezigenerační rozdíly – vliv neživých médií (SMS, chaty – zkratkovité vyjadřování), méně se čte (popřípadě rychlé čtení – komiks, časopisy) – nerozvíjí se kreativita, špatná interpretace poezie &lt;br /&gt;
o	pořád nejkvětnatější mluva – chuť nejexpresivněji se vyjadřovat, i snaha vytvořit si vlastní řeč&lt;br /&gt;
-	vrchol v oblasti kognitivního vývoje (mezi 15-25 rokem vrchol kognitivní zralosti - dle Piageta)&lt;br /&gt;
-	nástup abstraktního myšlení – umí operace realizovat v mysli (např.: matematické úlohy), ne všichni; řešit kombinatoricky složitá zadání, umí řešit něco, co je ještě nikdo neučil, umí řešit několika způsoby &lt;br /&gt;
-	abstrakce i v pochopení vysoce abstraktních pojmů – svoboda, spravedlnost, pochopí i morální dilemata, tvoří si soudy o úsudcích jiných&lt;br /&gt;
-	vyšší míra decentrace (= nastartována v předškolním období – dítě pochopí, že když ono smutné, jiní nejsou, když si někdo rozbije koleno, tak ho to bolí) – schopnost vcítit se do vyšších emocí, i do řešení něčeho, jak bychom to sice samy neřešili, ale chápeme, proč to udělal, schopnost vyvlíknout se z vlastní kůže (holky pláčou, opravdu, ale i si kontrolují make-up) &lt;br /&gt;
-	období vyšších formálních operací&lt;br /&gt;
-	řeší mnoho věcí pouze v mysli – představa jak měl být vtipný nebo bude vtipný druhý den, tvoří si vnitřní svět, kde je nenápadná holka žádoucí, přestože v realitě to tak není – rozdíl mezi realitou a virtualitou (zde problém, že se posiluje spíše virtualita než realita, právě kvůli internetu – upozornit na to rodiče – počítač jako takový neškodí, ale nutné naučit děti, aby rozlišovali co je hra a co realita) &lt;br /&gt;
Proměna prožívání &lt;br /&gt;
-	hormonální změny - kolísavost emočního ladění, větší labilita, tendence reagovat přecitlivěle&lt;br /&gt;
o	apatičnost, nečekaná únava, podléhání klimatickým změnám (podzim = deprese) – řeší to kompenzačními mechanismy (básně, umělecká videa, umělecká činnost, společenství, virtuální hry &lt;br /&gt;
-	emoční reakce nápadnější, nepřiměřené, impulzivita a nedostatek sebeovládání&lt;br /&gt;
-	výkyvy v sebehodnocení&lt;br /&gt;
Rozvoj identity &lt;br /&gt;
-	Erikson - hledání a rozvoje vlastní identity = osvojování nových kompetencí a rolí&lt;br /&gt;
-	hlubší sebepoznání, překračuje hranici aktuálního sebepojetí a usiluje i o budoucí, hypotetické sebevymezení&lt;br /&gt;
-	zabývají se sami sebou ve zvýšené míře, kritičtí, srovnávají se s druhými a na základě toho dospívají k sebepojetí&lt;br /&gt;
-	skupinová identita = ztotožnění s nějakou skupinou&lt;br /&gt;
Socializace &lt;br /&gt;
-	důležitý sociální mezník – ukončení povinné školní docházky a volba další vzdělávací varianty&lt;br /&gt;
-	odmítá podřízenou roli – resp. odmítá nadřazenost autorit – rodičů, učitelů = druhá fáze negativity&lt;br /&gt;
-	zvyšuje se význam a vliv vrstevnické skupiny - srovnávání svých možností v rodině s pozicí, jakou mají ostatní &lt;br /&gt;
-	komunikace s dospělými konfliktní, s vrstevníky specifická&lt;br /&gt;
-	význam normy stanovené vrstevníky, které přednost před normami rodiny, školy,…&lt;br /&gt;
-	vrstevníci neformálními autoritami&lt;br /&gt;
-	emancipuje od rodiny – citová vazba se proměňuje, ale zůstává, pocit jistoty a bezpečí, který vazba na rodinu poskytovala, se transformuje do symbolické roviny - deidentifikace ve vztahu k rodičům&lt;br /&gt;
-	zpochybňování rodičovských hodnot a norem&lt;br /&gt;
-	experimentování se sexuální rolí v podobě prvních lásek - zájem o druhé pohlaví bázlivý a nejistý, koketují, vtipkují, pokřikují na sebe, posmívají se, chlapci na obdiv svou sílu, odvahu, dovednost, dívky svůj vzhled, půvab, vtip či oblíbenost&lt;br /&gt;
-	autoerotické praktiky mezi dospívajícími obecně rozšířeny&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32851</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32851"/>
		<updated>2016-03-25T10:14:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD == &lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
===Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) &amp;lt;ref&amp;gt;Šulová, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Raný psychický vývoj dítěte&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 2008.&amp;lt;/ref&amp;gt; – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
* '''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda'''&lt;br /&gt;
** Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
** Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
** Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
** Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
** Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
** Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
** Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa&lt;br /&gt;
** Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
** Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
** Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
** Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
** Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
** Minimum medikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
** Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
** Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
** Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
** Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
** Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
** Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
** Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
** Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
=== Spánek ===&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů &amp;lt;ref&amp;gt;LANGMEIER, J., Krejčířová, D. &amp;lt;i&amp;gt;Vývojová psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Grada, 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32850</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32850"/>
		<updated>2016-03-25T10:13:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD == &lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
==== Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) &amp;lt;ref&amp;gt;Šulová, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Raný psychický vývoj dítěte&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 2008.&amp;lt;/ref&amp;gt; – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
* '''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda'''&lt;br /&gt;
** Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
** Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
** Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
** Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
** Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
** Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
** Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa&lt;br /&gt;
** Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
** Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
** Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
** Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
** Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
** Minimum medikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
** Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
** Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
** Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
** Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
** Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
** Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
** Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
** Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
=== Spánek ===&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů &amp;lt;ref&amp;gt;LANGMEIER, J., Krejčířová, D. &amp;lt;i&amp;gt;Vývojová psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Grada, 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32849</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32849"/>
		<updated>2016-03-25T10:13:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD == &lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
==== Porodní alternativy: === &amp;lt;ref&amp;gt;Šulová, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Raný psychický vývoj dítěte&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 2008.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
* '''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda'''&lt;br /&gt;
** Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
** Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
** Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
** Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
** Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
** Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
** Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa&lt;br /&gt;
** Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
** Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
** Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
** Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
** Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
** Minimum medikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
** Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
** Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
** Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
** Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
** Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
** Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
** Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
** Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
=== Spánek ===&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů &amp;lt;ref&amp;gt;LANGMEIER, J., Krejčířová, D. &amp;lt;i&amp;gt;Vývojová psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Grada, 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32848</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32848"/>
		<updated>2016-03-25T10:12:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD == &amp;lt;ref&amp;gt;Šulová, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Raný psychický vývoj dítěte&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 2008.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
=== Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
* '''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda'''&lt;br /&gt;
** Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
** Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
** Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
** Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
** Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
** Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
** Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa&lt;br /&gt;
** Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
** Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
** Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
** Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
** Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
** Minimum medikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
** Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
** Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
** Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
** Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
** Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
** Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
** Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
** Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
=== Spánek ===&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů &amp;lt;ref&amp;gt;LANGMEIER, J., Krejčířová, D. &amp;lt;i&amp;gt;Vývojová psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Grada, 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32847</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32847"/>
		<updated>2016-03-25T10:12:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD == &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Šulová, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Raný psychický vývoj dítěte&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 2008.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
=== Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
* '''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda'''&lt;br /&gt;
** Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
** Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
** Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
** Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
** Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
** Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
** Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa&lt;br /&gt;
** Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
** Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
** Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
** Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
** Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
** Minimum medikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
** Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
** Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
** Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
** Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
** Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
** Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
** Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
** Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
=== Spánek ===&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů &amp;lt;ref&amp;gt;LANGMEIER, J., Krejčířová, D. &amp;lt;i&amp;gt;Vývojová psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Grada, 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32846</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32846"/>
		<updated>2016-03-25T10:11:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD == &amp;lt;ref&amp;gt;Šulová, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Raný psychický vývoj dítěte&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 2008.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
=== Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
* '''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda'''&lt;br /&gt;
** Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
** Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
** Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
** Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
** Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
** Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
** Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa&lt;br /&gt;
** Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
** Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
** Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
** Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
** Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
** Minimum medikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
** Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
** Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
** Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
** Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
** Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
** Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
** Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
** Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
=== Spánek ===&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů &amp;lt;ref&amp;gt;LANGMEIER, J., Krejčířová, D. &amp;lt;i&amp;gt;Vývojová psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Grada, 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32845</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32845"/>
		<updated>2016-03-25T10:11:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD ==&amp;lt;ref&amp;gt;Šulová, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Raný psychický vývoj dítěte&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 2008.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
=== Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
* '''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda'''&lt;br /&gt;
** Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
** Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
** Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
** Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
** Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
** Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
** Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa&lt;br /&gt;
** Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
** Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
** Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
** Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
** Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
** Minimum medikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
** Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
** Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
** Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
** Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
** Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
** Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
** Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
** Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
=== Spánek ===&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů &amp;lt;ref&amp;gt;LANGMEIER, J., Krejčířová, D. &amp;lt;i&amp;gt;Vývojová psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Grada, 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32844</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32844"/>
		<updated>2016-03-25T10:09:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD ==&lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
=== Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
* '''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda'''&lt;br /&gt;
** Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
** Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
** Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
** Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
** Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
** Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
** Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa&lt;br /&gt;
** Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
** Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
** Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
** Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
** Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
** Minimum medikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
** Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
** Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
** Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
** Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
** Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
** Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
** Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
** Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
=== Spánek ===&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů &amp;lt;ref name=&amp;quot;J. Langmeier, D. Krejčířová&amp;quot;&amp;gt; Vývojová psychologie.&amp;lt;/ref&amp;gt;: &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32843</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32843"/>
		<updated>2016-03-25T10:04:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD ==&lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
=== Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
* '''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda'''&lt;br /&gt;
** Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
** Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
** Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
** Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
** Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
** Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
** Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa&lt;br /&gt;
** Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
** Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
** Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
** Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
** Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
** Minimum medikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
** Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
** Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
** Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
** Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
** Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
** Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
** Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
** Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
=== Spánek ===&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů: &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32842</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32842"/>
		<updated>2016-03-25T10:03:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD ==&lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
=== Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
* '''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda'''&lt;br /&gt;
** Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
** Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
** Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
** Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
** Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
** Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
** Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa&lt;br /&gt;
** Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
** Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
** Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
** Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
** Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
** Minimum medikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
** Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
** Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
** Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
** Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
** Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
** Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
** Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
** Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;=== Spánek ===&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů: &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32841</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32841"/>
		<updated>2016-03-25T10:02:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD ==&lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
=== Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
* '''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda'''&lt;br /&gt;
** Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
** Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
** Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
** Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
** Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
** Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
** Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa&lt;br /&gt;
** Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
** Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
** Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
** Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
** Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
** Minimum medikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
** Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
** Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
** Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
** Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
** Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
** Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
** Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
** Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
=== Spánek ===&amp;lt;ref&amp;gt;J. Langmeier, D. K. (2006). Vývojová psychologie (2.nd ed.). Praha: Grada Publishing, a.s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů: &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32840</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32840"/>
		<updated>2016-03-25T10:01:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: /* Spánek */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD ==&lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
=== Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
* '''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda'''&lt;br /&gt;
** Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
** Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
** Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
** Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
** Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
** Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
** Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa&lt;br /&gt;
** Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
** Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
** Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
** Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
** Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
** Minimum medikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
** Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
** Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
** Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
** Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
** Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
** Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
** Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
** Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;J. Langmeier, D. K. (2006). Vývojová psychologie (2.nd ed.). Praha: Grada Publishing, a.s.&amp;lt;/ref&amp;gt;=== Spánek ===&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů: &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32839</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32839"/>
		<updated>2016-03-25T09:58:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD ==&lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
=== Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
* '''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda'''&lt;br /&gt;
** Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
** Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
** Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
** Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
** Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
** Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
** Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa&lt;br /&gt;
** Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
** Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
** Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
** Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
** Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
** Minimum medikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
** Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
** Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
** Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
** Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
** Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
** Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
** Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
** Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
=== Spánek ===&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů: &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32838</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32838"/>
		<updated>2016-03-25T09:53:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD ==&lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
=== Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
'''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda''':&lt;br /&gt;
* Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
* Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
* Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
* Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
* Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
* Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
* Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
'''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa:&lt;br /&gt;
* Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
* Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
* Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
* Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
* Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
* Minimum medikace&lt;br /&gt;
'''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
* Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
* Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
* Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
* Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
* Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
:Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
:Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
:Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní reflexy ===&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Polohové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohybové reflexy ===&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyživovací reflexy ===&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obranné reflexy ===&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
* '''období normálního autismu''' – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
=== Spánek ===&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* '''Brazelton''' - 6 základních stavů: &lt;br /&gt;
** ''Hluboký spánek'' = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Lehký spánek'' (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu&lt;br /&gt;
** ''Dřímota'' = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký&lt;br /&gt;
** ''Klidný bdělý stav'' = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus&lt;br /&gt;
** ''Aktivní bdělý stav'' = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy&lt;br /&gt;
** ''Pláč ''= oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32837</id>
		<title>Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porod_a_novorozeneck%C3%A9_obdob%C3%AD,_porodn%C3%AD_alternativy,_novorozeneck%C3%A9_reflexy,_ran%C3%BD_v%C3%BDvoj_senzoriky,_pot%C5%99eby_novorozence,_po%C4%8D%C3%A1tky_motivace&amp;diff=32837"/>
		<updated>2016-03-24T17:14:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: Založena nová stránka s textem „== POROD == * Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po * Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních === Po…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== POROD ==&lt;br /&gt;
* Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po&lt;br /&gt;
* Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních&lt;br /&gt;
=== Porodní alternativy: ===&lt;br /&gt;
* '''Klasické porody s využitím všech technických vymožeností''' (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku&lt;br /&gt;
* '''Snaha o návrat k přirozenosti'''- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)&lt;br /&gt;
==== DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI ====&lt;br /&gt;
'''Lamaz''' – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), '''Lamazova metoda''':&lt;br /&gt;
* Porod je normální, přirozený a zdravý&lt;br /&gt;
* Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu&lt;br /&gt;
* Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší&lt;br /&gt;
* Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu&lt;br /&gt;
* Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí&lt;br /&gt;
* Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru&lt;br /&gt;
* Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat&lt;br /&gt;
'''Leboyer''' – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa:&lt;br /&gt;
* Tlumené světlo v teplém tónu&lt;br /&gt;
* Personál co nejtišší&lt;br /&gt;
* Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát&lt;br /&gt;
* Pupeční šňůra se nechá dotepat&lt;br /&gt;
* Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet&lt;br /&gt;
* Minimum medikace&lt;br /&gt;
'''Michel Odent''' – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:&lt;br /&gt;
* Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…&lt;br /&gt;
* Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky&lt;br /&gt;
* Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)&lt;br /&gt;
* Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu&lt;br /&gt;
* Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie&lt;br /&gt;
=== Otázka bolesti při porodu: ===&lt;br /&gt;
* 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza&lt;br /&gt;
* 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:&lt;br /&gt;
:Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu&lt;br /&gt;
:Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace&lt;br /&gt;
:Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem&lt;br /&gt;
* 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní&lt;br /&gt;
== NOVOROZENEC ==&lt;br /&gt;
* Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí &lt;br /&gt;
* Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den &lt;br /&gt;
* Nedonošené dítě: 27-37 týden &lt;br /&gt;
* Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg&lt;br /&gt;
* Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem: ====&lt;br /&gt;
* pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené &lt;br /&gt;
* malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky &lt;br /&gt;
* špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně) &lt;br /&gt;
* nevyznačené období spánku a bdění &lt;br /&gt;
* bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji) &lt;br /&gt;
* sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně &lt;br /&gt;
* nekřičí &lt;br /&gt;
* výrazně červená pokožka&lt;br /&gt;
* zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)&lt;br /&gt;
==== dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem ====&lt;br /&gt;
* Výbavný Morouúv (úlekový) reflex  &lt;br /&gt;
* Jasné periody spánku a bdění  &lt;br /&gt;
* Trvalejší pohyby  &lt;br /&gt;
* Stále světloplachost  &lt;br /&gt;
* Umí křičet  &lt;br /&gt;
* Asymetrická poloha &lt;br /&gt;
==== Donošené děti: ====&lt;br /&gt;
* Aktivní, vytrvalé pohyby &lt;br /&gt;
* Svalový tonus &lt;br /&gt;
* Úlekový reflex &lt;br /&gt;
* Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění &lt;br /&gt;
* Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí &lt;br /&gt;
* Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne &lt;br /&gt;
* Úchopový reflex &lt;br /&gt;
* Výbavné i všechny další reflexy&lt;br /&gt;
== NOVOROZENECKÉ REFLEXY ==&lt;br /&gt;
* 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení&lt;br /&gt;
* Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve&lt;br /&gt;
==== Základní reflexy ====&lt;br /&gt;
* dýchání, sání, polykání&lt;br /&gt;
==== Polohové reflexy ====&lt;br /&gt;
* '''Moorův reflex''' – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy&lt;br /&gt;
* '''Tonicko-šíjový''' – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi&lt;br /&gt;
* '''Babinského''' - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).  &lt;br /&gt;
* '''Vojtův''' – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře&lt;br /&gt;
==== Pohybové reflexy ====&lt;br /&gt;
* '''Reflex chůze''' - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů&lt;br /&gt;
* '''Reflex lezení''' - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu&lt;br /&gt;
* '''Plovací reflex''' – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou&lt;br /&gt;
==== Vyživovací reflexy ====&lt;br /&gt;
* Orální&lt;br /&gt;
* Polykací&lt;br /&gt;
* Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení&lt;br /&gt;
* Hledací automatizmus&lt;br /&gt;
==== Obranné reflexy ====&lt;br /&gt;
* Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci&lt;br /&gt;
* Reflexy očního ústrojí&lt;br /&gt;
* Kašlání&lt;br /&gt;
* Kýchání&lt;br /&gt;
* Dávivý reflex&lt;br /&gt;
* Zívání&lt;br /&gt;
* Ustrnutí&lt;br /&gt;
* Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti&lt;br /&gt;
==== Protosociální chování ====&lt;br /&gt;
báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).&lt;br /&gt;
==== Reflexivní úsměv ====&lt;br /&gt;
reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).	&lt;br /&gt;
==== Landauúv reflex ====&lt;br /&gt;
chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)&lt;br /&gt;
==== Magnetický reflex ====&lt;br /&gt;
dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb&lt;br /&gt;
== VÝVOJ RANÉ SENZORIKY ==&lt;br /&gt;
1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur&lt;br /&gt;
rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)&lt;br /&gt;
=== Hmat ===&lt;br /&gt;
* rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický&lt;br /&gt;
* nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)&lt;br /&gt;
* termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C&lt;br /&gt;
=== Čich ===&lt;br /&gt;
* podřízený význam, vývoj po narození&lt;br /&gt;
* reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky&lt;br /&gt;
* po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození&lt;br /&gt;
=== Chuť ===&lt;br /&gt;
* v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života&lt;br /&gt;
* konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce&lt;br /&gt;
=== Sluch ===&lt;br /&gt;
* rozvinut prenatálně&lt;br /&gt;
* výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby&lt;br /&gt;
* po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku&lt;br /&gt;
* brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky&lt;br /&gt;
* zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru&lt;br /&gt;
=== Zrak ===&lt;br /&gt;
* optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)&lt;br /&gt;
* vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná&lt;br /&gt;
* fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce&lt;br /&gt;
* nefunguje koordinace pohybů obou očí&lt;br /&gt;
* fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím&lt;br /&gt;
* přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný&lt;br /&gt;
* „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze&lt;br /&gt;
== Počátky motivace a potřeb ==&lt;br /&gt;
období normálního autismu – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí&lt;br /&gt;
=== Spánek ===&lt;br /&gt;
* převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)&lt;br /&gt;
* Brazelton - 6 základních stavů:&lt;br /&gt;
spánek bez očních pohybů&lt;br /&gt;
REM spánek (častější než u dospělých – 50% oproti 20% dospělých)&lt;br /&gt;
podřimování, klimbání, ospalost&lt;br /&gt;
klidné bdění&lt;br /&gt;
neklidné bdění, otevřené oči, motorická aktivita&lt;br /&gt;
pláč a křik&lt;br /&gt;
* spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)&lt;br /&gt;
* kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější&lt;br /&gt;
=== Potrava === &lt;br /&gt;
* uspokojováno sáním&lt;br /&gt;
* kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy&lt;br /&gt;
* Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií&lt;br /&gt;
* sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)&lt;br /&gt;
* vyměšování - mimovolná a automatická&lt;br /&gt;
=== Regulace teploty a dýchání ===&lt;br /&gt;
* v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu&lt;br /&gt;
* dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku&lt;br /&gt;
=== Sociální komunikace a kontakt ===&lt;br /&gt;
* matka i dítě pro svou roli predisponovány:&lt;br /&gt;
* dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv&lt;br /&gt;
* matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne&lt;br /&gt;
* buď synchronicita nebo asynchronicita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=30502</id>
		<title>Státnicové otázky z Vývojové psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=30502"/>
		<updated>2016-01-27T18:57:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Předmět a úkoly vývojové psychologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Základní determinace vývoje psychiky a vztah hlavních determinant]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska základních směrů ve vývojové psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přehled diagnostických a výzkumných metod vývojové psychologie, základní typy výzkumných projektů vývojové psychologie]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje]]  || Kočandrlová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace]]   || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vliv matky na raný vývoj dítěte a na jeho socioemocionální vývoj]] || Khánská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kojenecké období, rané formy učení, vývoj lokomoce, koordinace, experimentace, hlavní znaky vývoje a činnosti dítěte do jednoho roku, předřečové projevy dítěte a jejich význam]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristika batolecího věku]]|| Kubešková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj řeči v 1. a 2. roce života]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristické znaky dítěte předškolní věku]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj morálního usuzování, jednání, cítění]] || Ondřej Heřman&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj a druhy dětské hry, různé interpretace hry]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Diagnostická hodnota dětské kresby - vývojová a klinická]]  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladší školní věk, přechod od předškolního věku do školního, změny v myšlení, ve vztazích, biologických znacích, charakteristika stadia konkrétních logických operací]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnost pubescenta, stadium formálních logických operací]]  || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Adolescence]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladá dospělost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Střední dospělost]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozdní dospělost]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Stárnutí a stáří, biologické, sociální a psychické aspekty, psychické schopnostní a osobnostní změny, adaptace na stáří]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti]]  || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenkový proud těžící z trendu zrání kognitivních struktur, podstata Piagetova přístupu k vývoji jedince, přehled fází kognitivního vývoje dle Piageta]]  || Bibiána Takáčová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Definice a různé pojetí socializace, rozdílné společensko- kulturní normy a cíle v procesu socializace, rodina jako základní socializační činitel, rodičovské výchovné postoje]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vývoj sociálně-psychologických vztahů v ontogenezi]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J. Vývojová psychologie pro dětské lékaře. Praha: Avicenum, 1983.&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J.; MATĚJČEK, Z. Psychická deprivace v dětství. Praha: Avicenum, 1974.&lt;br /&gt;
*MORGENSTERNOVÁ, M., ŠULOVÁ, L., SCHÖLL, L.: Bilingvismum a interkulturní komunikace. Praha, 1. Vyd., Wolters Kluwer, 2011, 128 str.&lt;br /&gt;
*PIAGET, J. ; INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: SPN, 1970.&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Raný psychický vývoj dítěte, Praha, Karolinum, 2004, 2010&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Repetitorium vybraných poznatků vývojové psychologie, In: Mertin, V., Gillernová,I. (eds): Psychologie pro učitelky mateřské školy, Praha, Portál, 2003,2011&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ, L.: Morálně-etický vývoj dítěte, in: Weiss, P. a kol.: Etické otázky v  psychologii. Praha, Portál, 2011, s. 123–141, 349 str.&lt;br /&gt;
*ŠVANCARA, J. Diagnostika psychického vývoje. 3. vyd. Praha: Avicenum, 1980.&lt;br /&gt;
*VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. a II. Praha: Karolinum, 1996.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_ze_Soci%C3%A1ln%C3%AD_psychologie&amp;diff=30501</id>
		<title>Státnicové otázky ze Sociální psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_ze_Soci%C3%A1ln%C3%AD_psychologie&amp;diff=30501"/>
		<updated>2016-01-27T18:55:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Brousilova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Předmět sociální psychologie a její vztahy k ostatním psychologickým společenským vědám]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Utváření sociální psychologie jako samostatné vědy v návaznosti na psychologii a sociologii a vývoj sociální psychologie začátkem 20.stol.(první učebnice, experimenty a aplikace)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychoanalýza a neopsychoanalýza v sociální psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Behaviorismus a neobehaviorismus v sociální psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie pole a kognitivistické koncepce v sociální psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj sociální psychologie v druhé polovině 20. stol. (přehodnocování dosavadního vývoje, odlišení evropského a severoamerického přístupu, obnovení pozornosti k masovým procesům, kulturně- a etnopsychologické směry)]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Coping v sociální psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Socializace jedince]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální percepce]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální poznávání a interpretace (atribuce)]]  || Schinková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Sociální motivace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Sociální postoje, jejich utváření a změna]] || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Sociální učení, nápodoba a identifikace]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Interpersonální vztahy, konformita]]|| Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Afiliace, atraktivita, láska]] || Klára Vož&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální facilitace, kooperace a kompetice (soupeření, soutěžení)]] || Khánská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Interpersonální, skupinová a masová komunikace]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Emoce v sociální psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Agrese a násilí]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Prosociální chování (altruismus)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mezikulturní psychologie]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Konflikty, jejich teorie a přístupy k nim]] || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Struktura malé skupiny - vztahy, role, statusy, normy]] || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dynamika malé skupiny - skupinová interakce a komunikace, skupinové řešení problému, vůdcovství]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Hromadné chování, masové psychické jevy a procesy]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální psychologie osobnosti, sebepojetí a identity v sociální psychologii]] || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Brousilova</name></author>
		
	</entry>
</feed>