<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Klara.Kodedova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Klara.Kodedova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Klara.Kodedova"/>
	<updated>2026-04-20T08:51:55Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_Egypt%C4%9B&amp;diff=44748</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Egyptě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_Egypt%C4%9B&amp;diff=44748"/>
		<updated>2017-02-14T16:05:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Kodedova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;O existenci organizovaných sbírek svitků s písemnými záznamy se uchovaly pouze '''nepřímé důkazy''' z archeologických výzkumů. Tyto sbírky byly uchovávány v chrámech, v knihovnách zvaných &amp;quot;domy svitků&amp;quot;. K chrámům byly přičleněny také &amp;quot;domy života&amp;quot; - místa, ve kterých písaři a učenci vytvářeli a opisovali tajná vědecká a náboženská díla. Jako &amp;quot;'''dům svitků'''&amp;quot; byl označen sál v Horově chrámu v Edfu. Do stěny výklenku v prvním hypostylu byl vytesán seznam 37 posvátných knih, které byly v tomto sále uloženy. Vlastní knihy se ale nedochovaly. &amp;quot;Dům svitků&amp;quot; byl také identifikován v chrámu bohyně [[Eset|Esety]] na ostrově Philae. Podrobný seznam knih se ani zde nenašel. Další seznam náboženských knižních titulů byl vytesán na pískovcových blocích chrámu boha Monta v Tódu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;buřilová&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Písmo == &lt;br /&gt;
V Egyptě se věřilo v magickou moc písma, která pocházela od Bohů. Podle legend vymysleli první písmo bůh [[Thovt]], který je označován jako „Pán spisů a knih“ a ochránce všech písařů, a bohyně písma [[Sešat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Prvním egyptským písmem jsou '''[[hieroglyfy]]''' (hieros = řecky posvátný, glyfein = rýt, vyřezávat). Za jejich předchůdce se považují výjevové texty, které se začaly objevovat už ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Proto je hieroglyfické písmo ikonické a obrázkové povahy. Hieroglyfy nikdy neměly pevný počet znaků. . Často se měnily se změnami panovníků, nebo když byla zastaralá. Vytvořil se však neměnný základ 24 hláskových znaků. Psaní hieroglyfů můžeme rozdělit do několika stylů – sloupcové nebo horizontální psaní, zprava nebo zleva. Pro běžné používání bylo hieroglyfické písmo nevhodné.&lt;br /&gt;
Postupem času se hieroglyfy začaly zjednodušovat. Vzniklo tak písmo '''[[hieratické písmo|hieratické]] a démotické'''. Rozvojem písma hieratického dochází k vytlačování hieroglyfů, ty pak slouží pouze náboženským účelům. &lt;br /&gt;
S objevem papyru, který se upravoval do svitků, došlo k rozšiřování hieroglyfického písma a tím pádem k jeho zkracování a zjednodušování.  Tak vznikla kurzivní forma hieroglyfického písma – [[hieratické písmo]], které obsahovalo pouze 600 znaků. To se nejvíce užívalo pro obchod a administrativu, později i vědecké a náboženské texty. Hieratické písmo sebou přineslo i používání interpunkčních znamének pro začátek textu. Tato interpunkce se většinou zvýrazňovala červeným inkoustem. &lt;br /&gt;
Hieratické písmo bylo pomalu vytlačeno [[Démotština|písmem démotickým]] (démotikos = řecky lidový). Psali se jím právnické i administrativní dokumenty. Po dobytí Egypta Alexandrem Velikým, se písmo začalo užívat i k náboženským a literárním textům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;klečová&amp;quot;&amp;gt;KLEČKOVÁ, Veronika. Dějiny starověkých knižních kultur v kontextu Babylonu, Egypta a Mezopotámie. Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Petr Charvát.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
Nejstarší egyptské písemnosti byly nalezeny 1998 v královské hrobce. Jednalo se o texty na '''hliněných deskách a keramice'''. &lt;br /&gt;
Mezi prvotní materiály patřily například '''kůra stromů nebo listy'''. Postupem času se začaly užívat kameny a jiné tvrdé materiály. Hieroglyfy se vyrývaly do kamene nebo se malování nanášely na dřevěné nebo kamenné plochy pokryté jemnou vrstvou štuku. Mezi nejdostupnější materiály patřila '''ostraka''' – střepy z hliněných nádob. &amp;lt;ref name=&amp;quot;klečová&amp;quot;&amp;gt;KLEČKOVÁ, Veronika. Dějiny starověkých knižních kultur v kontextu Babylonu, Egypta a Mezopotámie. Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Petr Charvát.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Naopak za nejdražší materiál byl považovaný '''papyrus'''. Na výrobu se využívala rostlina Cyperus papyrus, která se v Egyptě používala jako univerzální rostlina. Výroba papyru byla zdlouhavá a náročná. Nejdříve se musel upravit stvol na tenké proužky, které se musely několik dní namáčet. Pruty se poté pokládaly na sebe. Dalšími postupy se z nich tvořil papyrus. Ten se balil do svitků, které se uchovávaly v dřevěných skříňkách nebo hliněných džbánech. Občas se na tyto schránky uváděly názvy knih. &lt;br /&gt;
Papyrus se však velice lehce dá poškodit a velice rychle se rozpadá, proto se nezachovalo veliké množství písemností. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Rosettastone.jpg|náhled|vpravo|Rosettská deska]]&lt;br /&gt;
== Rosettská deska ==&lt;br /&gt;
K rozluštění složitého egyptského písma zásadně pomohl nález čedičové desky, které byla nazvána Rosettská. Byla objevena v roce 1799 při napoleonském tažení do Egypta. Pojmenování získala podle města, kde byla nalezená – Rosette, v dnešní době se město jmenuje Rašíd. &lt;br /&gt;
Na Rosettské desce jsou k vidění nápisy se shodným významem, které jsou vyvedeny ve třech systémech písma – hieroglyfy, démotické a řecké písmo. Nápisy rozluštil v roce 1822 francouzský badatel J. F. Champollion. K porozumění textu pomohla jména Ptolemaia a Kleopatra.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura == &lt;br /&gt;
Z egyptské literatury se dochovalo jen velice málo. I přesto je známo, že se psalo velké množství administrativy a úředních záznamů. Egypťané byli silně nábožensky založení, proto byly populární náboženské texty, jako jsou rituály, zaříkadla a hymny. Své místo si nalezly i naučné texty, ale i odpočinková literatura. Psali se povídky a dokonce i pohádky. Celkově se v Egyptě objevovalo velké množství žánrů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Mezi nejznámější texty patří '''[[Kniha mrtvých|Knihy mrtvých]]''', které byly ukládány či vytvářeny v hrobkách. Obsahovaly zaříkadla, posmrtné formule a návody, jak žít šťastný život po své smrti. Knihy většinou obsahovaly ilustrace. Před svitky byly nanášeny na zdi hrobky nebo na rakve. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
BUŘILOVÁ, Marcela. Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Číně]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Mezopotámii]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Alexandrijská knihovna]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Římě]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovny, Egypt, starověký Egypt, kniha mrtvých, dějiny, starověk, starověké knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Kodedova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Booleovsk%C3%A9_oper%C3%A1tory&amp;diff=44747</id>
		<title>Booleovské operátory</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Booleovsk%C3%A9_oper%C3%A1tory&amp;diff=44747"/>
		<updated>2017-02-14T16:01:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Kodedova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
'''Booleovské operátory''' slouží jako určení vztahů v řetězci slov. Jsou to pomocné operátory při vyhledávání. Základní jsou AND, OR a NOT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Autor ==&lt;br /&gt;
Booleovské operátory jsou pojmenovány po '''[[George Boole|Georgovi Booleovi]]''', který je poprvé představil světu. Boole je považován za zakladatele informatiky. Také byl filozof, matematik a pedagog. Vytvořil základy moderní aritmetiky, jinak [[Booleova algebra|Booleovské algebry]]. &lt;br /&gt;
Boole žil v Anglii v 19. století. Po čas svého života učil na několika školách. Během té doby začal aktivně vydávat články o matematice. V roce 1854 vydal knihu, kde představil Booleovskou algebru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== AND ==&lt;br /&gt;
Jedná se o logický součin. Pomocí operátoru '''AND''' se vyhledávají výsledky, které obsahují všechny použité výrazy. Výsledky hledání jsou výrazněji přesnější a zužují tak nabídku stránek, které obsahují pouze jedno vyhledávané heslo. &lt;br /&gt;
AND se může nahrazovat ve vyhledávači '''mezerou''' nebo plusem '''(+)'''. Často se tak AND vůbec nemusí uvádět.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokročilé&amp;quot;&amp;gt;Pokročilé nástroje vyhledávání [online]. 2014. Praha, 2014 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://sprojekty.vse.cz/wp-content/uploads/2014/02/prirucka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;operátory&amp;quot;&amp;gt;Booleovské operátory. Informacni dovednosti [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.informacnidovednosti.cz/booleovske-operatory/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''bazar AND kniha&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
== OR ==&lt;br /&gt;
V logice je brán jako [[logický součet]]. Při vyhledávání výsledků dochází k tomu, že je vyhledáván jeden nebo druhý výraz, zároveň oba dva. Tím dochází ke zvýšení počtu výsledků. Proto je tento operátor vhodnější pro zevrubnou práci s daty. Nebo je vhodný pro jiná slova, které mají stejným význam.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''bazar OR starožitnictví, laptop OR notebook''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K operátoru OR se váže '''exkluzivní OR''', neboli '''XOR'''. Tento operátor není moc užívaný, spíše se používá v databázích, nežli ve vyhledávačích. Při zadání XOR se vyhledá pouze jeden nebo druhý výraz. Z výsledků vyřazuje výsledky, které obsahují obě slova. Tím může docházet ke ztrátě potřebných [[data|dat]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokročilé&amp;quot;&amp;gt;Pokročilé nástroje vyhledávání [online]. 2014. Praha, 2014 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://sprojekty.vse.cz/wp-content/uploads/2014/02/prirucka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;operátory&amp;quot;&amp;gt;Booleovské operátory. Informacni dovednosti [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.informacnidovednosti.cz/booleovske-operatory/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''kniha XOR e-kniha''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NOT ==&lt;br /&gt;
V logice se tento operátor nazývá negace. Při použití operátoru '''NOT''' se zobrazí ve výsledku pouze výraz, který stojí před operátorem. Výraz, který stojí za NOT, se ve výsledku neobjeví. Tím dochází k eliminování nežádoucích [[Informace|informací]]. Zároveň ale může dojít i ke ztrátě důležitých [[Data|dat]]. &lt;br /&gt;
Not se dá při vyhledávání nahradit mínusem '''(-)''' nebo '''AND NOT'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokročilé&amp;quot;&amp;gt;Pokročilé nástroje vyhledávání [online]. 2014. Praha, 2014 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://sprojekty.vse.cz/wp-content/uploads/2014/02/prirucka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;operátory&amp;quot;&amp;gt;Booleovské operátory. Informacni dovednosti [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.informacnidovednosti.cz/booleovske-operatory/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''kiwi NOT pták''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Složitější dotazy ==&lt;br /&gt;
Díky booleovským operátorům se dají vytvářet i složitější zadání, než A AND B AND C. Vytvářejí se kombinací více logických operátorů. Pořadí důležitosti se určuje pomocí kulatých závorek. Pokud se v závorky nepoužijí, tak vždy má přednost operátor AND.&amp;lt;ref&amp;gt;Booleovské operátory. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava [online]. Ostrava, ©1998-2017 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/24.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''( bazar OR starožitnictví ) AND knihy''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Booleovské operátory v logice ==&lt;br /&gt;
V Boolean logice jsou dané dvě hodnoty 1 = '''true''' a 0 = '''false'''. V [[Booleova algebra|Booleově algebře]] se nepoužívají klasické aritmetické znaménka, ale operátory, které určují hodnoty. &lt;br /&gt;
Operátor AND spojuje dva booleovské výrazy. Oba dva výrazy musí mít hodnotu true, aby výsledek byl true. Pokud ale obsahuje aspoň jeden false, tak výsledek nebude true, ale false. Logický součin musí mít splněné obě podmínky. &lt;br /&gt;
[[Disjunkce|Disjunkci]] v logice zobrazuje OR. V tomto případě stačí, aby byla splněna aspoň jedna podmínka, to znamená, že aspoň jeden výraz musí být true. Pokud je tato podmínka splněná, tak výsledek je true. &lt;br /&gt;
NOT  je negací. Váže se na jeden operand. Tím obrací hodnotu výrazu z true na false a obráceně. &amp;lt;ref&amp;gt;Čtyři typy booleovské logiky. Myartve [online]. ©2017 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.myartve.net/ctyri-typy-booleovske-logiky/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Logické operátory v programování ==&lt;br /&gt;
AND, OR a XOR se řadí  mezi [[binární operátory]], jedinou výjimkou je NOT, který je [[unární operátor]]. &lt;br /&gt;
Ke konstrukci logických výrazů nahrazují operátory znaky. U negace NOT se používá'''!''', který se zapisuje před operand. Součin AND se zkráceným vyhodnocováním nahrazují '''&amp;amp;&amp;amp;''', kde u AND s úplným vyhodnocováním je použito pouze jedno '''&amp;amp;'''. Logický součet OR se zkráceným vyhodnocováním má zastoupení '''||'''. OR s úplným vyhodnocováním je znázorňován '''|'''. Posledním operátorem je logicky výlučným součet XOR, který je v řadě znázorněn jako '''^'''.&lt;br /&gt;
Operátory se zkráceným vyhodnocování jsou většinou používaný v programovacím '''[[jazyk C|jazyku C]]''', ze kterého vychází plno dalších programovacích jazyku jako '''[[C++]]''' nebo '''[[Java]]''', kdežto operátory s úplným vyhodnocováním se používá ve standardním '''[[Pascal|Pascalu]]'''.  &lt;br /&gt;
AND s úplným vyhodnocováním, OR s úplným vyhodnocováním a výlučným součet XOR se zároveň používají jako bitové operátory. Ty aplikují operaci na všechny vektory bitů, a ne jen na jednotlivé bity. &amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmizace a programování. Technická univerzita v Liberci [online]. Liberec: Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Technické univerzity v Liberci [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.fm.tul.cz/prg/ALP1/Prednasky/ALP1_T03_OperaceVyrazy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Booleova algebra]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
operátory, Boole, booleovské operátory, logika, and, or, not&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Kodedova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Booleovsk%C3%A9_oper%C3%A1tory&amp;diff=44681</id>
		<title>Booleovské operátory</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Booleovsk%C3%A9_oper%C3%A1tory&amp;diff=44681"/>
		<updated>2017-02-13T21:42:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Kodedova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
'''Booleovské operátory''' slouží jako určení vztahů v řetězci slov. Jsou to pomocné operátory při vyhledávání. Základní jsou AND, OR a NOT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Autor ==&lt;br /&gt;
Booleovské operátory jsou pojmenovány po '''[[George Boole|Georgovi Booleovi]]''', který je poprvé představil světu. Boole je považován za zakladatele informatiky. Také byl filozof, matematik a pedagog. Vytvořil základy moderní aritmetiky, jinak [[Booleova algebra|Booleovské algebry]]. &lt;br /&gt;
Boole žil v Anglii v 19. století. Po čas svého života učil na několika školách. Během té doby začal aktivně vydávat články o matematice. V roce 1854 vydal knihu, kde představil Booleovskou algebru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== AND ==&lt;br /&gt;
Jedná se o logický součin. Pomocí operátoru '''AND''' se vyhledávají výsledky, které obsahují všechny použité výrazy. Výsledky hledání jsou výrazněji přesnější a zužují tak nabídku stránek, které obsahují pouze jedno vyhledávané heslo. &lt;br /&gt;
AND se může nahrazovat ve vyhledávači '''mezerou''' nebo plusem '''(+)'''. Často se tak AND vůbec nemusí uvádět.&amp;lt;ref&amp;gt;Pokročilé nástroje vyhledávání [online]. 2014. Praha, 2014 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://sprojekty.vse.cz/wp-content/uploads/2014/02/prirucka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Booleovské operátory. Informacni dovednosti [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.informacnidovednosti.cz/booleovske-operatory/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''bazar AND kniha&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
== OR ==&lt;br /&gt;
V logice je brán jako [[logický součet]]. Při vyhledávání výsledků dochází k tomu, že je vyhledáván jeden nebo druhý výraz, zároveň oba dva. Tím dochází ke zvýšení počtu výsledků. Proto je tento operátor vhodnější pro zevrubnou práci s daty. Nebo je vhodný pro jiná slova, které mají stejným význam.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''bazar OR starožitnictví, laptop OR notebook''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K operátoru OR se váže '''exkluzivní OR''', neboli '''XOR'''. Tento operátor není moc užívaný, spíše se používá v databázích, nežli ve vyhledávačích. Při zadání XOR se vyhledá pouze jeden nebo druhý výraz. Z výsledků vyřazuje výsledky, které obsahují obě slova. Tím může docházet ke ztrátě potřebných [[data|dat]]. &amp;lt;ref&amp;gt;Pokročilé nástroje vyhledávání [online]. 2014. Praha, 2014 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://sprojekty.vse.cz/wp-content/uploads/2014/02/prirucka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Booleovské operátory. Informacni dovednosti [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.informacnidovednosti.cz/booleovske-operatory/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''kniha XOR e-kniha''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NOT ==&lt;br /&gt;
V logice se tento operátor nazývá negace. Při použití operátoru '''NOT''' se zobrazí ve výsledku pouze výraz, který stojí před operátorem. Výraz, který stojí za NOT, se ve výsledku neobjeví. Tím dochází k eliminování nežádoucích [[Informace|informací]]. Zároveň ale může dojít i ke ztrátě důležitých [[Data|dat]]. &lt;br /&gt;
Not se dá při vyhledávání nahradit mínusem '''(-)''' nebo '''AND NOT'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Pokročilé nástroje vyhledávání [online]. 2014. Praha, 2014 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://sprojekty.vse.cz/wp-content/uploads/2014/02/prirucka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Booleovské operátory. Informacni dovednosti [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.informacnidovednosti.cz/booleovske-operatory/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''kiwi NOT pták''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Složitější dotazy ==&lt;br /&gt;
Díky booleovským operátorům se dají vytvářet i složitější zadání, než A AND B AND C. Vytvářejí se kombinací více logických operátorů. Pořadí důležitosti se určuje pomocí kulatých závorek. Pokud se v závorky nepoužijí, tak vždy má přednost operátor AND.&amp;lt;ref&amp;gt;Booleovské operátory. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava [online]. Ostrava, ©1998-2017 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/24.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''( bazar OR starožitnictví ) AND knihy''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Booleovské operátory v logice ==&lt;br /&gt;
V Boolean logice jsou dané dvě hodnoty 1 = '''true''' a 0 = '''false'''. V [[Booleova algebra|Booleově algebře]] se nepoužívají klasické aritmetické znaménka, ale operátory, které určují hodnoty. &lt;br /&gt;
Operátor AND spojuje dva booleovské výrazy. Oba dva výrazy musí mít hodnotu true, aby výsledek byl true. Pokud ale obsahuje aspoň jeden false, tak výsledek nebude true, ale false. Logický součin musí mít splněné obě podmínky. &lt;br /&gt;
[[Disjunkce|Disjunkci]] v logice zobrazuje OR. V tomto případě stačí, aby byla splněna aspoň jedna podmínka, to znamená, že aspoň jeden výraz musí být true. Pokud je tato podmínka splněná, tak výsledek je true. &lt;br /&gt;
NOT  je negací. Váže se na jeden operand. Tím obrací hodnotu výrazu z true na false a obráceně. &amp;lt;ref&amp;gt;Čtyři typy booleovské logiky. Myartve [online]. ©2017 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.myartve.net/ctyri-typy-booleovske-logiky/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Logické operátory v programování ==&lt;br /&gt;
AND, OR a XOR se řadí  mezi [[binární operátory]], jedinou výjimkou je NOT, který je [[unární operátor]]. &lt;br /&gt;
Ke konstrukci logických výrazů nahrazují operátory znaky. U negace NOT se používá'''!''', který se zapisuje před operand. Součin AND se zkráceným vyhodnocováním nahrazují '''&amp;amp;&amp;amp;''', kde u AND s úplným vyhodnocováním je použito pouze jedno '''&amp;amp;'''. Logický součet OR se zkráceným vyhodnocováním má zastoupení '''||'''. OR s úplným vyhodnocováním je znázorňován '''|'''. Posledním operátorem je logicky výlučným součet XOR, který je v řadě znázorněn jako '''^'''.&lt;br /&gt;
Operátory se zkráceným vyhodnocování jsou většinou používaný v programovacím '''[[jazyk C|jazyku C]]''', ze kterého vychází plno dalších programovacích jazyku jako '''[[C++]]''' nebo '''[[Java]]''', kdežto operátory s úplným vyhodnocováním se používá ve standardním '''[[Pascal|Pascalu]]'''.  &lt;br /&gt;
AND s úplným vyhodnocováním, OR s úplným vyhodnocováním a výlučným součet XOR se zároveň používají jako bitové operátory. Ty aplikují operaci na všechny vektory bitů, a ne jen na jednotlivé bity. &amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmizace a programování. Technická univerzita v Liberci [online]. Liberec: Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Technické univerzity v Liberci [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.fm.tul.cz/prg/ALP1/Prednasky/ALP1_T03_OperaceVyrazy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Booleova algebra]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
operátory, Boole, booleovské operátory, logika, and, or, not&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Kodedova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_Egypt%C4%9B&amp;diff=44680</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Egyptě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_Egypt%C4%9B&amp;diff=44680"/>
		<updated>2017-02-13T21:40:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Kodedova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;O existenci organizovaných sbírek svitků s písemnými záznamy se uchovaly pouze '''nepřímé důkazy''' z archeologických výzkumů. Tyto sbírky byly uchovávány v chrámech, v knihovnách zvaných &amp;quot;domy svitků&amp;quot;. K chrámům byly přičleněny také &amp;quot;domy života&amp;quot; - místa, ve kterých písaři a učenci vytvářeli a opisovali tajná vědecká a náboženská díla. Jako &amp;quot;'''dům svitků'''&amp;quot; byl označen sál v Horově chrámu v Edfu. Do stěny výklenku v prvním hypostylu byl vytesán seznam 37 posvátných knih, které byly v tomto sále uloženy. Vlastní knihy se ale nedochovaly. &amp;quot;Dům svitků&amp;quot; byl také identifikován v chrámu bohyně [[Eset|Esety]] na ostrově Philae. Podrobný seznam knih se ani zde nenašel. Další seznam náboženských knižních titulů byl vytesán na pískovcových blocích chrámu boha Monta v Tódu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;buřilová&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Písmo == &lt;br /&gt;
V Egyptě se věřilo v magickou moc písma, která pocházela od Bohů. Podle legend vymysleli první písmo bůh [[Thovt]], který je označován jako „Pán spisů a knih“ a ochránce všech písařů, a bohyně písma [[Sešat]].&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Prvním egyptským písmem jsou '''[[hieroglyfy]]''' (hieros = řecky posvátný, glyfein = rýt, vyřezávat). Za jejich předchůdce se považují výjevové texty, které se začaly objevovat už ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Proto je hieroglyfické písmo ikonické a obrázkové povahy. Hieroglyfy nikdy neměly pevný počet znaků. . Často se měnily se změnami panovníků, nebo když byla zastaralá. Vytvořil se však neměnný základ 24 hláskových znaků. Psaní hieroglyfů můžeme rozdělit do několika stylů – sloupcové nebo horizontální psaní, zprava nebo zleva. Pro běžné používání bylo hieroglyfické písmo nevhodné.&lt;br /&gt;
Postupem času se hieroglyfy začaly zjednodušovat. Vzniklo tak písmo '''[[hieratické písmo|hieratické]] a démotické'''. Rozvojem písma hieratického dochází k vytlačování hieroglyfů, ty pak slouží pouze náboženským účelům. &lt;br /&gt;
S objevem papyru, který se upravoval do svitků, došlo k rozšiřování hieroglyfického písma a tím pádem k jeho zkracování a zjednodušování.  Tak vznikla kurzivní forma hieroglyfického písma – [[hieratické písmo]], které obsahovalo pouze 600 znaků. To se nejvíce užívalo pro obchod a administrativu, později i vědecké a náboženské texty. Hieratické písmo sebou přineslo i používání interpunkčních znamének pro začátek textu. Tato interpunkce se většinou zvýrazňovala červeným inkoustem. &lt;br /&gt;
Hieratické písmo bylo pomalu vytlačeno [[Démotština|písmem démotickým]] (démotikos = řecky lidový). Psali se jím právnické i administrativní dokumenty. Po dobytí Egypta Alexandrem Velikým, se písmo začalo užívat i k náboženským a literárním textům. &amp;lt;ref&amp;gt;KLEČKOVÁ, Veronika. Dějiny starověkých knižních kultur v kontextu Babylonu, Egypta a Mezopotámie. Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Petr Charvát.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
Nejstarší egyptské písemnosti byly nalezeny 1998 v královské hrobce. Jednalo se o texty na '''hliněných deskách a keramice'''. &lt;br /&gt;
Mezi prvotní materiály patřily například '''kůra stromů nebo listy'''. Postupem času se začaly užívat kameny a jiné tvrdé materiály. Hieroglyfy se vyrývaly do kamene nebo se malování nanášely na dřevěné nebo kamenné plochy pokryté jemnou vrstvou štuku. Mezi nejdostupnější materiály patřila '''ostraka''' – střepy z hliněných nádob. &amp;lt;ref&amp;gt;KLEČKOVÁ, Veronika. Dějiny starověkých knižních kultur v kontextu Babylonu, Egypta a Mezopotámie. Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Petr Charvát.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Naopak za nejdražší materiál byl považovaný '''papyrus'''. Na výrobu se využívala rostlina Cyperus papyrus, která se v Egyptě používala jako univerzální rostlina. Výroba papyru byla zdlouhavá a náročná. Nejdříve se musel upravit stvol na tenké proužky, které se musely několik dní namáčet. Pruty se poté pokládaly na sebe. Dalšími postupy se z nich tvořil papyrus. Ten se balil do svitků, které se uchovávaly v dřevěných skříňkách nebo hliněných džbánech. Občas se na tyto schránky uváděly názvy knih. &lt;br /&gt;
Papyrus se však velice lehce dá poškodit a velice rychle se rozpadá, proto se nezachovalo veliké množství písemností. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Rosettastone.jpg|náhled|vpravo|Rosettská deska]]&lt;br /&gt;
== Rosettská deska ==&lt;br /&gt;
K rozluštění složitého egyptského písma zásadně pomohl nález čedičové desky, které byla nazvána Rosettská. Byla objevena v roce 1799 při napoleonském tažení do Egypta. Pojmenování získala podle města, kde byla nalezená – Rosette, v dnešní době se město jmenuje Rašíd. &lt;br /&gt;
Na Rosettské desce jsou k vidění nápisy se shodným významem, které jsou vyvedeny ve třech systémech písma – hieroglyfy, démotické a řecké písmo. Nápisy rozluštil v roce 1822 francouzský badatel J. F. Champollion. K porozumění textu pomohla jména Ptolemaia a Kleopatra.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura == &lt;br /&gt;
Z egyptské literatury se dochovalo jen velice málo. I přesto je známo, že se psalo velké množství administrativy a úředních záznamů. Egypťané byli silně nábožensky založení, proto byly populární náboženské texty, jako jsou rituály, zaříkadla a hymny. Své místo si nalezly i naučné texty, ale i odpočinková literatura. Psali se povídky a dokonce i pohádky. Celkově se v Egyptě objevovalo velké množství žánrů.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Mezi nejznámější texty patří '''[[Kniha mrtvých|Knihy mrtvých]]''', které byly ukládány či vytvářeny v hrobkách. Obsahovaly zaříkadla, posmrtné formule a návody, jak žít šťastný život po své smrti. Knihy většinou obsahovaly ilustrace. Před svitky byly nanášeny na zdi hrobky nebo na rakve. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
BUŘILOVÁ, Marcela. Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Číně]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Mezopotámii]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Alexandrijská knihovna]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Římě]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovny, Egypt, starověký Egypt, kniha mrtvých, dějiny, starověk, starověké knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Kodedova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Booleovsk%C3%A9_oper%C3%A1tory&amp;diff=44072</id>
		<title>Booleovské operátory</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Booleovsk%C3%A9_oper%C3%A1tory&amp;diff=44072"/>
		<updated>2017-02-05T16:55:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Kodedova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;br /&gt;
Booleovské operátory slouží jako určení vztahů v řetězci slov. Jsou to pomocné operátory při vyhledávání. Základní jsou AND, OR a NOT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Autor ==&lt;br /&gt;
Booleovské operátory jsou pojmenovány po '''[[George Boole|Georgovi Booleovi]]''', který je poprvé představil světu. Boole je považován za zakladatele informatiky. Také byl filozof, matematik a pedagog. Vytvořil základy moderní aritmetiky, jinak [[Booleova algebra|Booleovské algebry]]. &lt;br /&gt;
Boole žil v Anglii v 19. století. Po čas svého života učil na několika školách. Během té doby začal aktivně vydávat články o matematice. V roce 1854 vydal knihu, kde představil Booleovskou algebru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== AND ==&lt;br /&gt;
Jedná se o logický součin. Pomocí operátoru '''AND''' se vyhledávají výsledky, které obsahují všechny použité výrazy. Výsledky hledání jsou výrazněji přesnější a zužují tak nabídku stránek, které obsahují pouze jedno vyhledávané heslo. &lt;br /&gt;
AND se může nahrazovat ve vyhledávači '''mezerou''' nebo plusem '''(+)'''. Často se tak AND vůbec nemusí uvádět.&amp;lt;ref&amp;gt;Pokročilé nástroje vyhledávání [online]. 2014. Praha, 2014 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://sprojekty.vse.cz/wp-content/uploads/2014/02/prirucka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Booleovské operátory. Informacni dovednosti [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.informacnidovednosti.cz/booleovske-operatory/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''bazar AND kniha&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
== OR ==&lt;br /&gt;
V logice je brán jako [[logický součet]]. Při vyhledávání výsledků dochází k tomu, že je vyhledáván jeden nebo druhý výraz, zároveň oba dva. Tím dochází ke zvýšení počtu výsledků. Proto je tento operátor vhodnější pro zevrubnou práci s daty. Nebo je vhodný pro jiná slova, které mají stejným význam.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''bazar OR starožitnictví, laptop OR notebook''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K operátoru OR se váže '''exkluzivní OR''', neboli '''XOR'''. Tento operátor není moc užívaný, spíše se používá v databázích, nežli ve vyhledávačích. Při zadání XOR se vyhledá pouze jeden nebo druhý výraz. Z výsledků vyřazuje výsledky, které obsahují obě slova. Tím může docházet ke ztrátě potřebných [[data|dat]]. &amp;lt;ref&amp;gt;Pokročilé nástroje vyhledávání [online]. 2014. Praha, 2014 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://sprojekty.vse.cz/wp-content/uploads/2014/02/prirucka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Booleovské operátory. Informacni dovednosti [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.informacnidovednosti.cz/booleovske-operatory/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''kniha XOR e-kniha''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NOT ==&lt;br /&gt;
V logice se tento operátor nazývá negace. Při použití operátoru '''NOT''' se zobrazí ve výsledku pouze výraz, který stojí před operátorem. Výraz, který stojí za NOT, se ve výsledku neobjeví. Tím dochází k eliminování nežádoucích [[Informace|informací]]. Zároveň ale může dojít i ke ztrátě důležitých [[Data|dat]]. &lt;br /&gt;
Not se dá při vyhledávání nahradit mínusem '''(-)''' nebo '''AND NOT'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Pokročilé nástroje vyhledávání [online]. 2014. Praha, 2014 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://sprojekty.vse.cz/wp-content/uploads/2014/02/prirucka.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Booleovské operátory. Informacni dovednosti [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.informacnidovednosti.cz/booleovske-operatory/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''kiwi NOT pták''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Složitější dotazy ==&lt;br /&gt;
Díky booleovským operátorům se dají vytvářet i složitější zadání, než A AND B AND C. Vytvářejí se kombinací více logických operátorů. Pořadí důležitosti se určuje pomocí kulatých závorek. Pokud se v závorky nepoužijí, tak vždy má přednost operátor AND.&amp;lt;ref&amp;gt;Booleovské operátory. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava [online]. Ostrava, ©1998-2017 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/24.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' ''( bazar OR starožitnictví ) AND knihy''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Booleovské operátory v logice ==&lt;br /&gt;
V Boolean logice jsou dané dvě hodnoty 1 = '''true''' a 0 = '''false'''. V [[Booleova algebra|Booleově algebře]] se nepoužívají klasické aritmetické znaménka, ale operátory, které určují hodnoty. &lt;br /&gt;
Operátor AND spojuje dva booleovské výrazy. Oba dva výrazy musí mít hodnotu true, aby výsledek byl true. Pokud ale obsahuje aspoň jeden false, tak výsledek nebude true, ale false. Logický součin musí mít splněné obě podmínky. &lt;br /&gt;
[[Disjunkce|Disjunkci]] v logice zobrazuje OR. V tomto případě stačí, aby byla splněna aspoň jedna podmínka, to znamená, že aspoň jeden výraz musí být true. Pokud je tato podmínka splněná, tak výsledek je true. &lt;br /&gt;
NOT  je negací. Váže se na jeden operand. Tím obrací hodnotu výrazu z true na false a obráceně. &amp;lt;ref&amp;gt;Čtyři typy booleovské logiky. Myartve [online]. ©2017 [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.myartve.net/ctyri-typy-booleovske-logiky/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Logické operátory v programování ==&lt;br /&gt;
AND, OR a XOR se řadí  mezi [[binární operátory]], jedinou výjimkou je NOT, který je [[unární operátor]]. &lt;br /&gt;
Ke konstrukci logických výrazů nahrazují operátory znaky. U negace NOT se používá'''!''', který se zapisuje před operand. Součin AND se zkráceným vyhodnocováním nahrazují '''&amp;amp;&amp;amp;''', kde u AND s úplným vyhodnocováním je použito pouze jedno '''&amp;amp;'''. Logický součet OR se zkráceným vyhodnocováním má zastoupení '''||'''. OR s úplným vyhodnocováním je znázorňován '''|'''. Posledním operátorem je logicky výlučným součet XOR, který je v řadě znázorněn jako '''^'''.&lt;br /&gt;
Operátory se zkráceným vyhodnocování jsou většinou používaný v programovacím '''[[jazyk C|jazyku C]]''', ze kterého vychází plno dalších programovacích jazyku jako '''[[C++]]''' nebo '''[[Java]]''', kdežto operátory s úplným vyhodnocováním se používá ve standardním '''[[Pascal|Pascalu]]'''.  &lt;br /&gt;
AND s úplným vyhodnocováním, OR s úplným vyhodnocováním a výlučným součet XOR se zároveň používají jako bitové operátory. Ty aplikují operaci na všechny vektory bitů, a ne jen na jednotlivé bity. &amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmizace a programování. Technická univerzita v Liberci [online]. Liberec: Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Technické univerzity v Liberci [cit. 2017-02-05]. Dostupné z: http://www.fm.tul.cz/prg/ALP1/Prednasky/ALP1_T03_OperaceVyrazy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Booleova algebra]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Programovací jazyk]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Kodedova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_Egypt%C4%9B&amp;diff=44071</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Egyptě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_Egypt%C4%9B&amp;diff=44071"/>
		<updated>2017-02-05T16:49:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Kodedova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;O existenci organizovaných sbírek svitků s písemnými záznamy se uchovaly pouze '''nepřímé důkazy''' z archeologických výzkumů. Tyto sbírky byly uchovávány v chrámech, v knihovnách zvaných &amp;quot;domy svitků&amp;quot;. K chrámům byly přičleněny také &amp;quot;domy života&amp;quot; - místa, ve kterých písaři a učenci vytvářeli a opisovali tajná vědecká a náboženská díla. Jako &amp;quot;'''dům svitků'''&amp;quot; byl označen sál v Horově chrámu v Edfu. Do stěny výklenku v prvním hypostylu byl vytesán seznam 37 posvátných knih, které byly v tomto sále uloženy. Vlastní knihy se ale nedochovaly. &amp;quot;Dům svitků&amp;quot; byl také identifikován v chrámu bohyně [[Eset|Esety]] na ostrově Philae. Podrobný seznam knih se ani zde nenašel. Další seznam náboženských knižních titulů byl vytesán na pískovcových blocích chrámu boha Monta v Tódu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;buřilová&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Písmo == &lt;br /&gt;
V Egyptě se věřilo v magickou moc písma, která pocházela od Bohů. Podle legend vymysleli první písmo bůh [[Thovt]], který je označován jako „Pán spisů a knih“ a ochránce všech písařů, a bohyně písma [[Sešat]].&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Prvním egyptským písmem jsou '''[[hieroglyfy]]''' (hieros = řecky posvátný, glyfein = rýt, vyřezávat). Za jejich předchůdce se považují výjevové texty, které se začaly objevovat už ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Proto je hieroglyfické písmo ikonické a obrázkové povahy. Hieroglyfy nikdy neměly pevný počet znaků. . Často se měnily se změnami panovníků, nebo když byla zastaralá. Vytvořil se však neměnný základ 24 hláskových znaků. Psaní hieroglyfů můžeme rozdělit do několika stylů – sloupcové nebo horizontální psaní, zprava nebo zleva. Pro běžné používání bylo hieroglyfické písmo nevhodné.&lt;br /&gt;
Postupem času se hieroglyfy začaly zjednodušovat. Vzniklo tak písmo '''[[hieratické písmo|hieratické]] a démotické'''. Rozvojem písma hieratického dochází k vytlačování hieroglyfů, ty pak slouží pouze náboženským účelům. &lt;br /&gt;
S objevem papyru, který se upravoval do svitků, došlo k rozšiřování hieroglyfického písma a tím pádem k jeho zkracování a zjednodušování.  Tak vznikla kurzivní forma hieroglyfického písma – [[hieratické písmo]], které obsahovalo pouze 600 znaků. To se nejvíce užívalo pro obchod a administrativu, později i vědecké a náboženské texty. Hieratické písmo sebou přineslo i používání interpunkčních znamének pro začátek textu. Tato interpunkce se většinou zvýrazňovala červeným inkoustem. &lt;br /&gt;
Hieratické písmo bylo pomalu vytlačeno [[Démotština|písmem démotickým]] (démotikos = řecky lidový). Psali se jím právnické i administrativní dokumenty. Po dobytí Egypta Alexandrem Velikým, se písmo začalo užívat i k náboženským a literárním textům. &amp;lt;ref&amp;gt;KLEČKOVÁ, Veronika. Dějiny starověkých knižních kultur v kontextu Babylonu, Egypta a Mezopotámie. Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Petr Charvát.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
Nejstarší egyptské písemnosti byly nalezeny 1998 v královské hrobce. Jednalo se o texty na '''hliněných deskách a keramice'''. &lt;br /&gt;
Mezi prvotní materiály patřily například '''kůra stromů nebo listy'''. Postupem času se začaly užívat kameny a jiné tvrdé materiály. Hieroglyfy se vyrývaly do kamene nebo se malování nanášely na dřevěné nebo kamenné plochy pokryté jemnou vrstvou štuku. Mezi nejdostupnější materiály patřila '''ostraka''' – střepy z hliněných nádob. &amp;lt;ref&amp;gt;KLEČKOVÁ, Veronika. Dějiny starověkých knižních kultur v kontextu Babylonu, Egypta a Mezopotámie. Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Petr Charvát.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Naopak za nejdražší materiál byl považovaný '''papyrus'''. Na výrobu se využívala rostlina Cyperus papyrus, která se v Egyptě používala jako univerzální rostlina. Výroba papyru byla zdlouhavá a náročná. Nejdříve se musel upravit stvol na tenké proužky, které se musely několik dní namáčet. Pruty se poté pokládaly na sebe. Dalšími postupy se z nich tvořil papyrus. Ten se balil do svitků, které se uchovávaly v dřevěných skříňkách nebo hliněných džbánech. Občas se na tyto schránky uváděly názvy knih. &lt;br /&gt;
Papyrus se však velice lehce dá poškodit a velice rychle se rozpadá, proto se nezachovalo veliké množství písemností. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Rosettastone.jpg|náhled|vpravo|Rosettská deska]]&lt;br /&gt;
== Rosettská deska ==&lt;br /&gt;
K rozluštění složitého egyptského písma zásadně pomohl nález čedičové desky, které byla nazvána Rosettská. Byla objevena v roce 1799 při napoleonském tažení do Egypta. Pojmenování získala podle města, kde byla nalezená – Rosette, v dnešní době se město jmenuje Rašíd. &lt;br /&gt;
Na Rosettské desce jsou k vidění nápisy se shodným významem, které jsou vyvedeny ve třech systémech písma – hieroglyfy, démotické a řecké písmo. Nápisy rozluštil v roce 1822 francouzský badatel J. F. Champollion. K porozumění textu pomohla jména Ptolemaia a Kleopatra.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura == &lt;br /&gt;
Z egyptské literatury se dochovalo jen velice málo. I přesto je známo, že se psalo velké množství administrativy a úředních záznamů. Egypťané byli silně nábožensky založení, proto byly populární náboženské texty, jako jsou rituály, zaříkadla a hymny. Své místo si nalezly i naučné texty, ale i odpočinková literatura. Psali se povídky a dokonce i pohádky. Celkově se v Egyptě objevovalo velké množství žánrů.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Mezi nejznámější texty patří '''[[Kniha mrtvých|Knihy mrtvých]]''', které byly ukládány či vytvářeny v hrobkách. Obsahovaly zaříkadla, posmrtné formule a návody, jak žít šťastný život po své smrti. Knihy většinou obsahovaly ilustrace. Před svitky byly nanášeny na zdi hrobky nebo na rakve. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
BUŘILOVÁ, Marcela. Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Číně]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Mezopotámii]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Alexandrijská knihovna]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověkém Římě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Kodedova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_Egypt%C4%9B&amp;diff=44070</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Egyptě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_Egypt%C4%9B&amp;diff=44070"/>
		<updated>2017-02-05T16:19:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Kodedova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;O existenci organizovaných sbírek svitků s písemnými záznamy se uchovaly pouze '''nepřímé důkazy''' z archeologických výzkumů. Tyto sbírky byly uchovávány v chrámech, v knihovnách zvaných &amp;quot;domy svitků&amp;quot;. K chrámům byly přičleněny také &amp;quot;domy života&amp;quot; - místa, ve kterých písaři a učenci vytvářeli a opisovali tajná vědecká a náboženská díla. Jako &amp;quot;'''dům svitků'''&amp;quot; byl označen sál v Horově chrámu v Edfu. Do stěny výklenku v prvním hypostylu byl vytesán seznam 37 posvátných knih, které byly v tomto sále uloženy. Vlastní knihy se ale nedochovaly. &amp;quot;Dům svitků&amp;quot; byl také identifikován v chrámu bohyně [[Eset|Esety]] na ostrově Philae. Podrobný seznam knih se ani zde nenašel. Další seznam náboženských knižních titulů byl vytesán na pískovcových blocích chrámu boha Monta v Tódu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;buřilová&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Písmo == &lt;br /&gt;
V Egyptě se věřilo v magickou moc písma, která pocházela od Bohů. Podle legend vymysleli první písmo bůh [[Thovt]], který je označován jako „Pán spisů a knih“ a ochránce všech písařů, a bohyně písma [[Sešat]].&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Prvním egyptským písmem jsou '''[[hieroglyfy]]''' (hieros = řecky posvátný, glyfein = rýt, vyřezávat). Za jejich předchůdce se považují výjevové texty, které se začaly objevovat už ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Proto je hieroglyfické písmo ikonické a obrázkové povahy. Hieroglyfy nikdy neměly pevný počet znaků. . Často se měnily se změnami panovníků, nebo když byla zastaralá. Vytvořil se však neměnný základ 24 hláskových znaků. Psaní hieroglyfů můžeme rozdělit do několika stylů – sloupcové nebo horizontální psaní, zprava nebo zleva. Pro běžné používání bylo hieroglyfické písmo nevhodné.&lt;br /&gt;
Postupem času se hieroglyfy začaly zjednodušovat. Vzniklo tak písmo '''[[hieratické písmo|hieratické]] a démotické'''. Rozvojem písma hieratického dochází k vytlačování hieroglyfů, ty pak slouží pouze náboženským účelům. &lt;br /&gt;
S objevem papyru, který se upravoval do svitků, došlo k rozšiřování hieroglyfického písma a tím pádem k jeho zkracování a zjednodušování.  Tak vznikla kurzivní forma hieroglyfického písma – [[hieratické písmo]], které obsahovalo pouze 600 znaků. To se nejvíce užívalo pro obchod a administrativu, později i vědecké a náboženské texty. Hieratické písmo sebou přineslo i používání interpunkčních znamének pro začátek textu. Tato interpunkce se většinou zvýrazňovala červeným inkoustem. &lt;br /&gt;
Hieratické písmo bylo pomalu vytlačeno [[Démotština|písmem démotickým]] (démotikos = řecky lidový). Psali se jím právnické i administrativní dokumenty. Po dobytí Egypta Alexandrem Velikým, se písmo začalo užívat i k náboženským a literárním textům. &amp;lt;ref&amp;gt;KLEČKOVÁ, Veronika. Dějiny starověkých knižních kultur v kontextu Babylonu, Egypta a Mezopotámie. Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Petr Charvát.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
Nejstarší egyptské písemnosti byly nalezeny 1998 v královské hrobce. Jednalo se o texty na '''hliněných deskách a keramice'''. &lt;br /&gt;
Mezi prvotní materiály patřily například '''kůra stromů nebo listy'''. Postupem času se začaly užívat kameny a jiné tvrdé materiály. Hieroglyfy se vyrývaly do kamene nebo se malování nanášely na dřevěné nebo kamenné plochy pokryté jemnou vrstvou štuku. Mezi nejdostupnější materiály patřila '''ostraka''' – střepy z hliněných nádob. &amp;lt;ref&amp;gt;KLEČKOVÁ, Veronika. Dějiny starověkých knižních kultur v kontextu Babylonu, Egypta a Mezopotámie. Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Petr Charvát.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Naopak za nejdražší materiál byl považovaný '''papyrus'''. Na výrobu se využívala rostlina Cyperus papyrus, která se v Egyptě používala jako univerzální rostlina. Výroba papyru byla zdlouhavá a náročná. Nejdříve se musel upravit stvol na tenké proužky, které se musely několik dní namáčet. Pruty se poté pokládaly na sebe. Dalšími postupy se z nich tvořil papyrus. Ten se balil do svitků, které se uchovávaly v dřevěných skříňkách nebo hliněných džbánech. Občas se na tyto schránky uváděly názvy knih. &lt;br /&gt;
Papyrus se však velice lehce dá poškodit a velice rychle se rozpadá, proto se nezachovalo veliké množství písemností. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Rosettastone.jpg|náhled|vpravo|Rosettská deska]]&lt;br /&gt;
== Rosettská deska ==&lt;br /&gt;
K rozluštění složitého egyptského písma zásadně pomohl nález čedičové desky, které byla nazvána Rosettská. Byla objevena v roce 1799 při napoleonském tažení do Egypta. Pojmenování získala podle města, kde byla nalezená – Rosette, v dnešní době se město jmenuje Rašíd. &lt;br /&gt;
Na Rosettské desce jsou k vidění nápisy se shodným významem, které jsou vyvedeny ve třech systémech písma – hieroglyfy, démotické a řecké písmo. Nápisy rozluštil v roce 1822 francouzský badatel J. F. Champollion. K porozumění textu pomohla jména Ptolemaia a Kleopatra.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura == &lt;br /&gt;
Z egyptské literatury se dochovalo jen velice málo. I přesto je známo, že se psalo velké množství administrativy a úředních záznamů. Egypťané byli silně nábožensky založení, proto byly populární náboženské texty, jako jsou rituály, zaříkadla a hymny. Své místo si nalezly i naučné texty, ale i odpočinková literatura. Psali se povídky a dokonce i pohádky. Celkově se v Egyptě objevovalo velké množství žánrů.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Mezi nejznámější texty patří '''[[Kniha mrtvých|Knihy mrtvých]]''', které byly ukládány či vytvářeny v hrobkách. Obsahovaly zaříkadla, posmrtné formule a návody, jak žít šťastný život po své smrti. Knihy většinou obsahovaly ilustrace. Před svitky byly nanášeny na zdi hrobky nebo na rakve. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
BUŘILOVÁ, Marcela. Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Číně]]&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Mezopotámii]]&lt;br /&gt;
[[Alexandrijská knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Kodedova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=44069</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=44069"/>
		<updated>2017-02-05T15:26:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Kodedova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce.  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| [[Rosalinda Pickard]]|| [[Základní pojmy v kryptologii]]|| V druhém článku jsem rozšířila jen malé a kusé informace takřka ke všem pojmům, přidala několik dalších, které by dle mého názoru neměly chybět, přidala jsem obrázky a rozšířila jsem seznam použité literatury a externích odkazů.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]|| [[Hoax]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová  || [[Kódování]] ||[[Databáze]]|| V opravovaném článku jsem doplnila chybějící informace, rozšířila již uvedené informace, přidala informace, které článek zatím neobsahoval a doplnila jsem reference spolu s odkazy. &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| [[Zdrojový kód]]|| [[Hardware]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| [[Certifikační autorita]]|| [[Melvil Dewey]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| [[Knihovny ve starověkém Egyptě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || [[Quora]] || [[LinkedIn]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Mrázková|| [[Informační a komunikační technologie]]|| [[Eigenfactor]]|| Opravovaný článek jsem rozšířila o chybějící informace, doplnila jsem reference a upravila kompozici.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kubálková||  [[VKontakte]] || [[Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]] || Vzhledem k tomu, že oba články, které jsem si vybrala, byly již z části hotové, tak jsem pouze doplnila chybějící informace&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Bugnerová || [[Preprint]] || [[Byte – jednotka informace]] || V opravovaném článku, jsem upravila strukturu celého textu, doplnila nějaké informace a opravila zdroje. Přidala jsem klíčová slova.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jan Kropáček|| Linux|| Podnikový informační systém||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Kodedova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_Egypt%C4%9B&amp;diff=44068</id>
		<title>Knihovny ve starověkém Egyptě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_ve_starov%C4%9Bk%C3%A9m_Egypt%C4%9B&amp;diff=44068"/>
		<updated>2017-02-05T15:25:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Kodedova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;O existenci organizovaných sbírek svitků s písemnými záznamy se uchovaly pouze nepřímé důkazy z archeologických výzkumů. Tyto sbírky byly uchovávány v chrámech, v knihovnách zvaných &amp;quot;domy svitků&amp;quot;. K chrámům byly přičleněny také &amp;quot;domy života&amp;quot; - místa, ve kterých písaři a učenci vytvářeli a opisovali tajná vědecká a náboženská díla. Jako &amp;quot;dům svitků&amp;quot; byl označen sál v Horově chrámu v Edfu. Do stěny výklenku v prvním hypostylu byl vytesán seznam 37 posvátných knih, které byly v tomto sále uloženy. Vlastní knihy se ale nedochovaly. &amp;quot;Dům svitků&amp;quot; byl také identifikován v chrámu bohyně Esety na ostrově Philae. Podrobný seznam knih se ani zde nenašel. Další seznam náboženských knižních titulů byl vytesán na pískovcových blocích chrámu boha Monta v Tódu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;buřilová&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. &amp;lt;i&amp;gt;Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Písmo == &lt;br /&gt;
V Egyptě se věřilo v magickou moc písma, která pocházela od Bohů. Podle legend vymysleli první písmo bůh [[Thovt]], který je označován jako „Pán spisů a knih“ a ochránce všech písařů, a bohyně písma [[Sešat]].&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Prvním egyptským písmem jsou [[hieroglyfy]] (hieros = řecky posvátný, glyfein = rýt, vyřezávat). Za jejich předchůdce se považují výjevové texty, které se začaly objevovat už ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Proto je hieroglyfické písmo ikonické a obrázkové povahy. Hieroglyfy nikdy neměly pevný počet znaků. . Často se měnily se změnami panovníků, nebo když byla zastaralá. Vytvořil se však neměnný základ 24 hláskových znaků. Psaní hieroglyfů můžeme rozdělit do několika stylů – sloupcové nebo horizontální psaní, zprava nebo zleva. Pro běžné používání bylo [[hieroglyfické písmo]] nevhodné.&lt;br /&gt;
Postupem času se hieroglyfy začaly zjednodušovat. Vzniklo tak písmo hieratické a démotické. Rozvojem písma hieratického dochází k vytlačování hieroglyfů, ty pak slouží pouze náboženským účelům. &lt;br /&gt;
S objevem papyru, který se upravoval do svitků, došlo k rozšiřování hieroglyfického písma a tím pádem k jeho zkracování a zjednodušování.  Tak vznikla kurzivní forma hieroglyfického písma – hieratické písmo, které obsahovalo pouze 600 znaků. To se nejvíce užívalo pro obchod a administrativu, později i vědecké a náboženské texty. Hieratické písmo sebou přineslo i používání interpunkčních znamének pro začátek textu. Tato interpunkce se většinou zvýrazňovala červeným inkoustem. &lt;br /&gt;
Hieratické písmo bylo pomalu vytlačeno [[Démotština|písmem démotickým]] (démotikos = řecky lidový). Psali se jím právnické i administrativní dokumenty. Po dobytí Egypta Alexandrem Velikým, se písmo začalo užívat i k náboženským a literárním textům. &amp;lt;ref&amp;gt;KLEČKOVÁ, Veronika. Dějiny starověkých knižních kultur v kontextu Babylonu, Egypta a Mezopotámie. Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Petr Charvát.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
Nejstarší egyptské písemnosti byly nalezeny 1998 v královské hrobce. Jednalo se o texty na hliněných deskách a keramice. &lt;br /&gt;
Mezi prvotní materiály patřily například kůra stromů nebo listy. Postupem času se začaly užívat kameny a jiné tvrdé materiály. Hieroglyfy se vyrývaly do kamene nebo se malování nanášely na dřevěné nebo kamenné plochy pokryté jemnou vrstvou štuku. Mezi nejdostupnější materiály patřila ostraka – střepy z hliněných nádob. &amp;lt;ref&amp;gt;KLEČKOVÁ, Veronika. Dějiny starověkých knižních kultur v kontextu Babylonu, Egypta a Mezopotámie. Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Petr Charvát.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Naopak za nejdražší materiál byl považovaný papyrus. Na výrobu se využívala rostlina Cyperus papyrus, která se v Egyptě používala jako univerzální rostlina. Výroba papyru byla zdlouhavá a náročná. Nejdříve se musel upravit stvol na tenké proužky, které se musely několik dní namáčet. Pruty se poté pokládaly na sebe. Dalšími postupy se z nich tvořil papyrus. Ten se balil do svitků, které se uchovávaly v dřevěných skříňkách nebo hliněných džbánech. Občas se na tyto schránky uváděly názvy knih. &lt;br /&gt;
Papyrus se však velice lehce dá poškodit a velice rychle se rozpadá, proto se nezachovalo veliké množství písemností. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Rosettastone.jpg|náhled|vpravo|Rosettská deska]]&lt;br /&gt;
== Rosettská deska ==&lt;br /&gt;
K rozluštění složitého egyptského písma zásadně pomohl nález čedičové desky, které byla nazvána Rosettská. Byla objevena v roce 1799 při napoleonském tažení do Egypta. Pojmenování získala podle města, kde byla nalezená – Rosette, v dnešní době se město jmenuje Rašíd. &lt;br /&gt;
Na Rosettské desce jsou k vidění nápisy se shodným významem, které jsou vyvedeny ve třech systémech písma – hieroglyfy, démotické a řecké písmo. Nápisy rozluštil v roce 1822 francouzský badatel J. F. Champollion. K porozumění textu pomohla jména Ptolemaia a Kleopatra.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura == &lt;br /&gt;
Z egyptské literatury se dochovalo jen velice málo. I přesto je známo, že se psalo velké množství administrativy a úředních záznamů. Egypťané byli silně nábožensky založení, proto byly populární náboženské texty, jako jsou rituály, zaříkadla a hymny. Své místo si nalezly i naučné texty, ale i odpočinková literatura. Psali se povídky a dokonce i pohádky. Celkově se v Egyptě objevovalo velké množství žánrů.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Mezi nejznámější texty patří [[Kniha mrtvých|Knihy mrtvých]], které byly ukládány či vytvářeny v hrobkách. Obsahovaly zaříkadla, posmrtné formule a návody, jak žít šťastný život po své smrti. Knihy většinou obsahovaly ilustrace. Před svitky byly nanášeny na zdi hrobky nebo na rakve. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
BUŘILOVÁ, Marcela. Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Číně]]&lt;br /&gt;
[[Knihovny ve starověké Mezopotámii]]&lt;br /&gt;
[[Alexandrijská knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Kodedova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=39589</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=39589"/>
		<updated>2016-11-22T16:41:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Kodedova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová|| Vzácné knihy a rukopisy||Bibliometrické metody||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| Rosalinda Pickard|| Základní pojmy v kryptologii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| Hudba-zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| Autorské právo|| Apple||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| Twitter|| Knihovny ve starověkém Římě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||Postindustriální společnost|| Byte - jednotka informace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová || Kódování || Databáze ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| Zdrojový kód|| Hardware||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Kodedova</name></author>
		
	</entry>
</feed>