<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Klara.Pulpanova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Klara.Pulpanova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Klara.Pulpanova"/>
	<updated>2026-04-08T03:21:08Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=37806</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=37806"/>
		<updated>2016-09-12T19:05:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Jakob Nielsen */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/people/jakob-nielsen/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Jakob Nielsen 1.jpg|náhled|Jakob Nielsen]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Jakob Nielsen (Author of Designing Web Usability)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.goodreads.com/author/show/12637.jakob_nielsen&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nielsen Norman Group ==&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/about/history/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Designing Web usability ==&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Amazon.com&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Amazon.com, 1996 [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.amazon.com/designing-web-usability-jakob-nielsen/dp/156205810x&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu ==&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen vytvořil pro informační vědu několik metod použitelnosti. Nejvýznamnější heuristická analýza – což je jedna z metod testování interaktivního rozhraní. Odborníci hodnotí a testují použitelnost podle předem daných Nielsenových deseti pravidel. &lt;br /&gt;
# 	Viditelnost stavu systému&lt;br /&gt;
# 	Propojení systému a reálného světa&lt;br /&gt;
# 	Uživatelská kontrola a svoboda&lt;br /&gt;
# 	Standartizace a konzistence&lt;br /&gt;
#	Prevence chyb&lt;br /&gt;
# 	Rozpoznání namísto vzpomínání&lt;br /&gt;
# 	Flexibilní a efektivní použití&lt;br /&gt;
# 	Estetický a minimalistický&lt;br /&gt;
# 	Pomoc uživatelům pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb&lt;br /&gt;
# 	Nápověda a návody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud při testování dojde k porušení jednoho z těchto pravidel, problém se zapíše. Vhodný počet odborníků, by měl být podle Nielsena mezi třemi až pěti. &amp;lt;ref&amp;gt;NIELSEN, Jakob. &amp;lt;i&amp;gt;Web.Design&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: SoftPress, 2002, 382 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.nngroup.com/ Nielsen Norman Group]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Design web usability]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen, Niesel Norman Group, Web.design, uživatelské rozhraní, Designing Web Usability, Human Computer Interaction&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=37805</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=37805"/>
		<updated>2016-09-12T17:37:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/people/jakob-nielsen/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Jakob Nielsen 1.jpg|náhled|Jakob Nielsen]]&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Jakob Nielsen (Author of Designing Web Usability)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.goodreads.com/author/show/12637.jakob_nielsen&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nielsen Norman Group ==&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/about/history/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Designing Web usability ==&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Amazon.com&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Amazon.com, 1996 [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.amazon.com/designing-web-usability-jakob-nielsen/dp/156205810x&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu ==&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen vytvořil pro informační vědu několik metod použitelnosti. Nejvýznamnější heuristická analýza – což je jedna z metod testování interaktivního rozhraní. Odborníci hodnotí a testují použitelnost podle předem daných Nielsenových deseti pravidel. &lt;br /&gt;
# 	Viditelnost stavu systému&lt;br /&gt;
# 	Propojení systému a reálného světa&lt;br /&gt;
# 	Uživatelská kontrola a svoboda&lt;br /&gt;
# 	Standartizace a konzistence&lt;br /&gt;
#	Prevence chyb&lt;br /&gt;
# 	Rozpoznání namísto vzpomínání&lt;br /&gt;
# 	Flexibilní a efektivní použití&lt;br /&gt;
# 	Estetický a minimalistický&lt;br /&gt;
# 	Pomoc uživatelům pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb&lt;br /&gt;
# 	Nápověda a návody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud při testování dojde k porušení jednoho z těchto pravidel, problém se zapíše. Vhodný počet odborníků, by měl být podle Nielsena mezi třemi až pěti. &amp;lt;ref&amp;gt;NIELSEN, Jakob. &amp;lt;i&amp;gt;Web.Design&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: SoftPress, 2002, 382 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.nngroup.com/ Nielsen Norman Group]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Design web usability]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen, Niesel Norman Group, Web.design, uživatelské rozhraní, Designing Web Usability, Human Computer Interaction&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=37804</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=37804"/>
		<updated>2016-09-12T17:37:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/people/jakob-nielsen/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Jakob Nielsen 1.jpg|náhled|Jakob Nielsen]]&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Jakob Nielsen (Author of Designing Web Usability)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.goodreads.com/author/show/12637.jakob_nielsen&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nielsen Norman Group ==&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/about/history/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Designing Web usability ==&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Amazon.com&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Amazon.com, 1996 [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.amazon.com/designing-web-usability-jakob-nielsen/dp/156205810x&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu ==&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen vytvořil pro informační vědu několik metod použitelnosti. Nejvýznamnější heuristická analýza – což je jedna z metod testování interaktivního rozhraní. Odborníci hodnotí a testují použitelnost podle předem daných Nielsenových deseti pravidel. &lt;br /&gt;
# 	Viditelnost stavu systému&lt;br /&gt;
# 	Propojení systému a reálného světa&lt;br /&gt;
# 	Uživatelská kontrola a svoboda&lt;br /&gt;
# 	Standartizace a konzistence&lt;br /&gt;
#	Prevence chyb&lt;br /&gt;
# 	Rozpoznání namísto vzpomínání&lt;br /&gt;
# 	Flexibilní a efektivní použití&lt;br /&gt;
# 	Estetický a minimalistický&lt;br /&gt;
# 	Pomoc uživatelům pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb&lt;br /&gt;
# 	Nápověda a návody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud při testování dojde k porušení jednoho z těchto pravidel, problém se zapíše. Vhodný počet odborníků, by měl být podle Nielsena mezi třemi až pěti. &amp;lt;ref&amp;gt;NIELSEN, Jakob. &amp;lt;i&amp;gt;Web.Design&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: SoftPress, 2002, 382 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.nngroup.com/ Nielsen Norman Group]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Design web usability]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen, Niesel Norman Group, Web.design, uživatelské rozhraní, Designing Web Usability, Human Computer Interaction&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=37803</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=37803"/>
		<updated>2016-09-12T17:36:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/people/jakob-nielsen/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Jakob Nielsen 1.jpg|náhled|Jakob Nielsen]]&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Jakob Nielsen (Author of Designing Web Usability)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.goodreads.com/author/show/12637.jakob_nielsen&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nielsen Norman Group ==&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/about/history/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Designing Web usability ==&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Amazon.com&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Amazon.com, 1996 [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.amazon.com/designing-web-usability-jakob-nielsen/dp/156205810x&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu ==&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen vytvořil pro informační vědu několik metod použitelnosti. Nejvýznamnější heuristická analýza – což je jedna z metod testování interaktivního rozhraní. Odborníci hodnotí a testují použitelnost podle předem daných Nielsenových deseti pravidel. &lt;br /&gt;
# 	Viditelnost stavu systému&lt;br /&gt;
# 	Propojení systému a reálného světa&lt;br /&gt;
# 	Uživatelská kontrola a svoboda&lt;br /&gt;
# 	Standartizace a konzistence&lt;br /&gt;
#	Prevence chyb&lt;br /&gt;
# 	Rozpoznání namísto vzpomínání&lt;br /&gt;
# 	Flexibilní a efektivní použití&lt;br /&gt;
# 	Estetický a minimalistický&lt;br /&gt;
# 	Pomoc uživatelům pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb&lt;br /&gt;
# 	Nápověda a návody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud při testování dojde k porušení jednoho z těchto pravidel, problém se zapíše. Vhodný počet odborníků, by měl být podle Nielsena mezi třemi až pěti. &amp;lt;ref&amp;gt;NIELSEN, Jakob. &amp;lt;i&amp;gt;Web.Design&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: SoftPress, 2002, 382 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[https://www.nngroup.com/ Nielsen Norman Group]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Design web usability]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen, Niesel Norman Group, Web.design, uživatelské rozhraní, Designing Web Usability, Human Computer Interaction&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=37802</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=37802"/>
		<updated>2016-09-12T17:34:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Jakob Nielsen */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/people/jakob-nielsen/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Jakob Nielsen 1.jpg|náhled|Jakob Nielsen]]&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Jakob Nielsen (Author of Designing Web Usability)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.goodreads.com/author/show/12637.jakob_nielsen&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nielsen Norman Group ==&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/about/history/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Designing Web usability ==&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Amazon.com&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Amazon.com, 1996 [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.amazon.com/designing-web-usability-jakob-nielsen/dp/156205810x&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu ==&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen vytvořil pro informační vědu několik metod použitelnosti. Nejvýznamnější heuristická analýza – což je jedna z metod testování interaktivního rozhraní. Odborníci hodnotí a testují použitelnost podle předem daných Nielsenových deseti pravidel. &lt;br /&gt;
# 	Viditelnost stavu systému&lt;br /&gt;
# 	Propojení systému a reálného světa&lt;br /&gt;
# 	Uživatelská kontrola a svoboda&lt;br /&gt;
# 	Standartizace a konzistence&lt;br /&gt;
#	Prevence chyb&lt;br /&gt;
# 	Rozpoznání namísto vzpomínání&lt;br /&gt;
# 	Flexibilní a efektivní použití&lt;br /&gt;
# 	Estetický a minimalistický&lt;br /&gt;
# 	Pomoc uživatelům pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb&lt;br /&gt;
# 	Nápověda a návody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud při testování dojde k porušení jednoho z těchto pravidel, problém se zapíše. Vhodný počet odborníků, by měl být podle Nielsena mezi třemi až pěti. &amp;lt;ref&amp;gt;NIELSEN, Jakob. &amp;lt;i&amp;gt;Web.Design&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: SoftPress, 2002, 382 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[https://www.nngroup.com/ Nielsen Norman Group]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Design web usability]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen, Niesel Norman Group, Web.design, uživatelské rozhraní, Designing Web Usability, Human Computer Interaction&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=37801</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=37801"/>
		<updated>2016-09-12T17:33:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Jakob Nielsen */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/people/jakob-nielsen/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Jakob Nielsen 1.jpg|náhled|Jakob Nielsen]]&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Jakob Nielsen (Author of Designing Web Usability)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.goodreads.com/author/show/12637.jakob_nielsen&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nielsen Norman Group ===&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/about/history/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Designing Web usability ===&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Amazon.com&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Amazon.com, 1996 [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.amazon.com/designing-web-usability-jakob-nielsen/dp/156205810x&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen vytvořil pro informační vědu několik metod použitelnosti. Nejvýznamnější heuristická analýza – což je jedna z metod testování interaktivního rozhraní. Odborníci hodnotí a testují použitelnost podle předem daných Nielsenových deseti pravidel. &lt;br /&gt;
# 	Viditelnost stavu systému&lt;br /&gt;
# 	Propojení systému a reálného světa&lt;br /&gt;
# 	Uživatelská kontrola a svoboda&lt;br /&gt;
# 	Standartizace a konzistence&lt;br /&gt;
#	Prevence chyb&lt;br /&gt;
# 	Rozpoznání namísto vzpomínání&lt;br /&gt;
# 	Flexibilní a efektivní použití&lt;br /&gt;
# 	Estetický a minimalistický&lt;br /&gt;
# 	Pomoc uživatelům pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb&lt;br /&gt;
# 	Nápověda a návody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud při testování dojde k porušení jednoho z těchto pravidel, problém se zapíše. Vhodný počet odborníků, by měl být podle Nielsena mezi třemi až pěti. &amp;lt;ref&amp;gt;NIELSEN, Jakob. &amp;lt;i&amp;gt;Web.Design&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: SoftPress, 2002, 382 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[https://www.nngroup.com/ Nielsen Norman Group]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Design web usability]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen, Niesel Norman Group, Web.design, uživatelské rozhraní, Designing Web Usability, Human Computer Interaction&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=37800</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=37800"/>
		<updated>2016-09-12T17:27:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia.  Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. &amp;lt;ref&amp;gt;GARFIELD, Eugene. &amp;lt;i&amp;gt;Bringing National Library of Medicine into Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. National Library: Garfield Library, 1998, 7 s. Dostupné také z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve '''Water Reed Army Hospital''' ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v '''Army Medical Library'''. Tehdejší ředitel '''AML''' ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na '''University of Columbia'''. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Bullet of Medical Library Assocation&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Rockville Pike, Bethesda USA: National Center for Biotechnology information, 2000 [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmc227250/?page=1&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je '''Current List of Medical Literature''' a '''new Army Medical Catalog'''. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa '''MEDLARS''', bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači '''Minneapolis-Honeywell 800''' s vybavením vysokorychlostní '''tiskárny GRACE''' (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu.&amp;lt;ref&amp;gt;WYNDHAM, Miles. &amp;lt;i&amp;gt;A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge&amp;lt;/i&amp;gt;. První vydání. Bethesda USA: National Library of Medicine, 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do '''University of Colorado Medical Center''' v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. &amp;lt;ref&amp;gt;STEVESON, Lloyd. &amp;lt;i&amp;gt;A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. Bethesda USA: Heath Libraries Review, 1998. Dostupné také z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu ==&lt;br /&gt;
Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Databáze]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Počítač]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Medicína]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače, armáda,Filipíny, Japonsko&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC227250/ Frank Bradway Rogers]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://www.youtube.com/watch?v=d5SPsLJ_l8M Video o F.B.Rogersovi]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=37799</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=37799"/>
		<updated>2016-09-12T17:26:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia.  Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. &amp;lt;ref&amp;gt;GARFIELD, Eugene. &amp;lt;i&amp;gt;Bringing National Library of Medicine into Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. National Library: Garfield Library, 1998, 7 s. Dostupné také z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve '''Water Reed Army Hospital''' ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v '''Army Medical Library'''. Tehdejší ředitel '''AML''' ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na '''University of Columbia'''. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Bullet of Medical Library Assocation&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Rockville Pike, Bethesda USA: National Center for Biotechnology information, 2000 [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmc227250/?page=1&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je '''Current List of Medical Literature''' a '''new Army Medical Catalog'''. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa '''MEDLARS''', bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači '''Minneapolis-Honeywell 800''' s vybavením vysokorychlostní '''tiskárny GRACE''' (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu.&amp;lt;ref&amp;gt;WYNDHAM, Miles. &amp;lt;i&amp;gt;A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge&amp;lt;/i&amp;gt;. První vydání. Bethesda USA: National Library of Medicine, 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do '''University of Colorado Medical Center''' v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. &amp;lt;ref&amp;gt;STEVESON, Lloyd. &amp;lt;i&amp;gt;A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. Bethesda USA: Heath Libraries Review, 1998. Dostupné také z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu ==&lt;br /&gt;
Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Databáze]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Počítač]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Medicína]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova=== &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače, armáda,Filipíny, Japonsko&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC227250/ Frank Bradway Rogers]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://www.youtube.com/watch?v=d5SPsLJ_l8M Video o F.B.Rogersovi]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=37798</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=37798"/>
		<updated>2016-09-12T17:25:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia.  Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. &amp;lt;ref&amp;gt;GARFIELD, Eugene. &amp;lt;i&amp;gt;Bringing National Library of Medicine into Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. National Library: Garfield Library, 1998, 7 s. Dostupné také z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve '''Water Reed Army Hospital''' ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v '''Army Medical Library'''. Tehdejší ředitel '''AML''' ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na '''University of Columbia'''. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Bullet of Medical Library Assocation&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Rockville Pike, Bethesda USA: National Center for Biotechnology information, 2000 [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmc227250/?page=1&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je '''Current List of Medical Literature''' a '''new Army Medical Catalog'''. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa '''MEDLARS''', bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači '''Minneapolis-Honeywell 800''' s vybavením vysokorychlostní '''tiskárny GRACE''' (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu.&amp;lt;ref&amp;gt;WYNDHAM, Miles. &amp;lt;i&amp;gt;A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge&amp;lt;/i&amp;gt;. První vydání. Bethesda USA: National Library of Medicine, 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do '''University of Colorado Medical Center''' v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. &amp;lt;ref&amp;gt;STEVESON, Lloyd. &amp;lt;i&amp;gt;A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. Bethesda USA: Heath Libraries Review, 1998. Dostupné také z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu ==&lt;br /&gt;
Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Databáze]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Počítač]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Medicína]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače, armáda,Filipíny, Japonsko&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC227250/ Frank Bradway Rogers]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://www.youtube.com/watch?v=d5SPsLJ_l8M Video o F.B.Rogersovi]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31986</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31986"/>
		<updated>2016-02-10T12:40:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia.  Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. &amp;lt;ref&amp;gt;GARFIELD, Eugene. &amp;lt;i&amp;gt;Bringing National Library of Medicine into Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. National Library: Garfield Library, 1998, 7 s. Dostupné také z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kariéra ===&lt;br /&gt;
Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve '''Water Reed Army Hospital''' ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v '''Army Medical Library'''. Tehdejší ředitel '''AML''' ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na '''University of Columbia'''. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Bullet of Medical Library Assocation&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Rockville Pike, Bethesda USA: National Center for Biotechnology information, 2000 [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmc227250/?page=1&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je '''Current List of Medical Literature''' a '''new Army Medical Catalog'''. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa '''MEDLARS''', bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači '''Minneapolis-Honeywell 800''' s vybavením vysokorychlostní '''tiskárny GRACE''' (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu.&amp;lt;ref&amp;gt;WYNDHAM, Miles. &amp;lt;i&amp;gt;A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge&amp;lt;/i&amp;gt;. První vydání. Bethesda USA: National Library of Medicine, 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do '''University of Colorado Medical Center''' v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. &amp;lt;ref&amp;gt;STEVESON, Lloyd. &amp;lt;i&amp;gt;A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. Bethesda USA: Heath Libraries Review, 1998. Dostupné také z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Publikované knihy ===&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (WASHINGTON, D.C.), ADAMS, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian Medical Literature. Editors: Scott Adams [and] Frank B. Rogers. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). Stresses in current medical bibliography. Boston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Army Medical Library (U.S.). (1950). The Army Medical Library - problems, plans, and possibilities. Baltimore.&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Roger, F. B. (1958). The National Library of Medicine. s.l: s.n..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1980). The Fowlds papers: Calendar of letters relating to politics 1895--1933. Index of correspondents &amp;amp; subjects, 1878-1934. Auckland.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1957). Management improvement in the library. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Storing and retrieving information. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (January 01, 1980). &amp;quot;Index medicus&amp;quot; in the twentieth century. Centenary of Index Medicus, 1879-1979.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1950). The index-catalogue: 1880-1950: (Preliminary draft). Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The relation of library catalogs to abstracting and indexing services. Bethesda, Md: National Library of Medicine?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings, 1839-1913.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1955). The Armed Forces Medical Library and medical education. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1984). A directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Auckland, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Facilities and services of the National Library of Medicine. Buffalo: Millard Fillmore Hospital.&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (U.S.), Adams, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian medical literature. Washington, D.C: U.S. Dept. of Health, Education, and Welfare, Public Health Service.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Audio-Stats., &amp;amp; Medical Library Association Meeting. (1984). Opening session and keynote address: Linkages to the future - stages and strategies. Los Angeles, Calif: Audio-Stats.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Nicholas Romayne, 1756-1817, stormy petrel of American medical education.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1949). The Army Medical Library classification: A critique.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Archives New Zealand: 4$hDirectory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1953). The Armed Forces Medical Library. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine. S.l: National Library of Medicine?.&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1958). Interlibrary loan: National Library of Medicine. New York.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1961). Report of a survey of Lagos area libraries of the Federal Government of Nigeria 16 February - 9 March 1961, for the Ford Foundation.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of letters relating to politics, 1895-1933. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines: Dr Frank Bradway Rogers. Nashville: Tenn.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of material relating to Auckland University College, 1907-1940. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1952). The single tax movement in New Zealand. Auckland?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine: [by] Dorothy M. Schullian and Frank B. Rogers. Washington?: Public Health Service?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1954). Survey of Korean medical libraries: March/April 1954. Washington, D.C: s.n.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calender of letters relating to education, 1899-1933. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Adams, S. (1950). The Army medical library's publication program. Galveston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Clendening Medical Library. (1957). An address at the dedication of the Clendening Medical Library building. Kansas City, Kan: University of Kansas, School of Medicine.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The Medlars story at the National Library of Medicine. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). The National Library of Medicine's role in improving medical communication: A statement to the Subcommittee on Depts. of Labor and Health, Education, and Welfare of the Appropriation Committee, U.S. House of Representatives. Washington, D.C.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. Nashville: George Peabody College for Teachers.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings: 1838-1913. New York.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1951). Army medical library classification: Medicine. Washington, D.C.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Billings, J. S., &amp;amp; In Rogers, F. B. (1965). Selected papers. Chicago: Medical Library Association.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Charen, T. (1962). Abbreviations for medical journal titles: By Frank B. Rogers [and] Thelma Charen. Baltimore.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1969). The rise and decline of the altitude therapy of tuberculosis. S.l: s.n.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC227250/ Frank Bradway Rogers]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://www.youtube.com/watch?v=d5SPsLJ_l8M Video o F.B.Rogersovi]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Databáze]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Počítač]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Medicína]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače, armáda,Filipíny, Japonsko&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31984</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31984"/>
		<updated>2016-02-10T12:37:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia.  Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. &amp;lt;ref&amp;gt;GARFIELD, Eugene. &amp;lt;i&amp;gt;Bringing National Library of Medicine into Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. National Library: Garfield Library, 1998, 7 s. Dostupné také z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kariéra ===&lt;br /&gt;
Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve '''Water Reed Army Hospital''' ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v '''Army Medical Library'''. Tehdejší ředitel '''AML''' ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na '''University of Columbia'''. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Bullet of Medical Library Assocation&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Rockville Pike, Bethesda USA: National Center for Biotechnology information, 2000 [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmc227250/?page=1&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je '''Current List of Medical Literature''' a '''new Army Medical Catalog'''. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa '''MEDLARS''', bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači '''Minneapolis-Honeywell 800''' s vybavením vysokorychlostní '''tiskárny GRACE''' (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu.&amp;lt;ref&amp;gt;WYNDHAM, Miles. &amp;lt;i&amp;gt;A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge&amp;lt;/i&amp;gt;. První vydání. Bethesda USA: National Library of Medicine, 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do '''University of Colorado Medical Center''' v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. &amp;lt;ref&amp;gt;STEVESON, Lloyd. &amp;lt;i&amp;gt;A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. Bethesda USA: Heath Libraries Review, 1998. Dostupné také z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Publikované knihy ===&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (WASHINGTON, D.C.), ADAMS, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian Medical Literature. Editors: Scott Adams [and] Frank B. Rogers. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). Stresses in current medical bibliography. Boston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Army Medical Library (U.S.). (1950). The Army Medical Library - problems, plans, and possibilities. Baltimore.&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Roger, F. B. (1958). The National Library of Medicine. s.l: s.n..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1980). The Fowlds papers: Calendar of letters relating to politics 1895--1933. Index of correspondents &amp;amp; subjects, 1878-1934. Auckland.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1957). Management improvement in the library. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Storing and retrieving information. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (January 01, 1980). &amp;quot;Index medicus&amp;quot; in the twentieth century. Centenary of Index Medicus, 1879-1979.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1950). The index-catalogue: 1880-1950: (Preliminary draft). Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The relation of library catalogs to abstracting and indexing services. Bethesda, Md: National Library of Medicine?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings, 1839-1913.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1955). The Armed Forces Medical Library and medical education. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1984). A directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Auckland, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Facilities and services of the National Library of Medicine. Buffalo: Millard Fillmore Hospital.&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (U.S.), Adams, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian medical literature. Washington, D.C: U.S. Dept. of Health, Education, and Welfare, Public Health Service.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Audio-Stats., &amp;amp; Medical Library Association Meeting. (1984). Opening session and keynote address: Linkages to the future - stages and strategies. Los Angeles, Calif: Audio-Stats.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Nicholas Romayne, 1756-1817, stormy petrel of American medical education.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1949). The Army Medical Library classification: A critique.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Archives New Zealand: 4$hDirectory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1953). The Armed Forces Medical Library. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine. S.l: National Library of Medicine?.&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1958). Interlibrary loan: National Library of Medicine. New York.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1961). Report of a survey of Lagos area libraries of the Federal Government of Nigeria 16 February - 9 March 1961, for the Ford Foundation.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of letters relating to politics, 1895-1933. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines: Dr Frank Bradway Rogers. Nashville: Tenn.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of material relating to Auckland University College, 1907-1940. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1952). The single tax movement in New Zealand. Auckland?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine: [by] Dorothy M. Schullian and Frank B. Rogers. Washington?: Public Health Service?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1954). Survey of Korean medical libraries: March/April 1954. Washington, D.C: s.n.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calender of letters relating to education, 1899-1933. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Adams, S. (1950). The Army medical library's publication program. Galveston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Clendening Medical Library. (1957). An address at the dedication of the Clendening Medical Library building. Kansas City, Kan: University of Kansas, School of Medicine.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The Medlars story at the National Library of Medicine. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). The National Library of Medicine's role in improving medical communication: A statement to the Subcommittee on Depts. of Labor and Health, Education, and Welfare of the Appropriation Committee, U.S. House of Representatives. Washington, D.C.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. Nashville: George Peabody College for Teachers.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings: 1838-1913. New York.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1951). Army medical library classification: Medicine. Washington, D.C.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Billings, J. S., &amp;amp; In Rogers, F. B. (1965). Selected papers. Chicago: Medical Library Association.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Charen, T. (1962). Abbreviations for medical journal titles: By Frank B. Rogers [and] Thelma Charen. Baltimore.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1969). The rise and decline of the altitude therapy of tuberculosis. S.l: s.n.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC227250/ Frank Bradway Rogers]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://www.youtube.com/watch?v=d5SPsLJ_l8M Video o F.B.Rogersovi]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Databáze]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Počítač]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Medicína]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31981</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31981"/>
		<updated>2016-02-10T12:33:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia.  Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. &amp;lt;ref&amp;gt;GARFIELD, Eugene. &amp;lt;i&amp;gt;Bringing National Library of Medicine into Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. National Library: Garfield Library, 1998, 7 s. Dostupné také z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kariéra ===&lt;br /&gt;
Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve '''Water Reed Army Hospital''' ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v '''Army Medical Library'''. Tehdejší ředitel '''AML''' ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na '''University of Columbia'''. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Bullet of Medical Library Assocation&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Rockville Pike, Bethesda USA: National Center for Biotechnology information, 2000 [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmc227250/?page=1&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je '''Current List of Medical Literature''' a '''new Army Medical Catalog'''. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa '''MEDLARS''', bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači '''Minneapolis-Honeywell 800''' s vybavením vysokorychlostní '''tiskárny GRACE''' (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu.&amp;lt;ref&amp;gt;WYNDHAM, Miles. &amp;lt;i&amp;gt;A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge&amp;lt;/i&amp;gt;. První vydání. Bethesda USA: National Library of Medicine, 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do '''University of Colorado Medical Center''' v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. &amp;lt;ref&amp;gt;STEVESON, Lloyd. &amp;lt;i&amp;gt;A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. Bethesda USA: Heath Libraries Review, 1998. Dostupné také z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Publikované knihy ===&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (WASHINGTON, D.C.), ADAMS, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian Medical Literature. Editors: Scott Adams [and] Frank B. Rogers. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). Stresses in current medical bibliography. Boston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Army Medical Library (U.S.). (1950). The Army Medical Library - problems, plans, and possibilities. Baltimore.&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Roger, F. B. (1958). The National Library of Medicine. s.l: s.n..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1980). The Fowlds papers: Calendar of letters relating to politics 1895--1933. Index of correspondents &amp;amp; subjects, 1878-1934. Auckland.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1957). Management improvement in the library. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Storing and retrieving information. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (January 01, 1980). &amp;quot;Index medicus&amp;quot; in the twentieth century. Centenary of Index Medicus, 1879-1979.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1950). The index-catalogue: 1880-1950: (Preliminary draft). Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The relation of library catalogs to abstracting and indexing services. Bethesda, Md: National Library of Medicine?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings, 1839-1913.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1955). The Armed Forces Medical Library and medical education. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1984). A directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Auckland, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Facilities and services of the National Library of Medicine. Buffalo: Millard Fillmore Hospital.&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (U.S.), Adams, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian medical literature. Washington, D.C: U.S. Dept. of Health, Education, and Welfare, Public Health Service.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Audio-Stats., &amp;amp; Medical Library Association Meeting. (1984). Opening session and keynote address: Linkages to the future - stages and strategies. Los Angeles, Calif: Audio-Stats.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Nicholas Romayne, 1756-1817, stormy petrel of American medical education.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1949). The Army Medical Library classification: A critique.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Archives New Zealand: 4$hDirectory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1953). The Armed Forces Medical Library. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine. S.l: National Library of Medicine?.&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1958). Interlibrary loan: National Library of Medicine. New York.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1961). Report of a survey of Lagos area libraries of the Federal Government of Nigeria 16 February - 9 March 1961, for the Ford Foundation.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of letters relating to politics, 1895-1933. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines: Dr Frank Bradway Rogers. Nashville: Tenn.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of material relating to Auckland University College, 1907-1940. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1952). The single tax movement in New Zealand. Auckland?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine: [by] Dorothy M. Schullian and Frank B. Rogers. Washington?: Public Health Service?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1954). Survey of Korean medical libraries: March/April 1954. Washington, D.C: s.n.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calender of letters relating to education, 1899-1933. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Adams, S. (1950). The Army medical library's publication program. Galveston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Clendening Medical Library. (1957). An address at the dedication of the Clendening Medical Library building. Kansas City, Kan: University of Kansas, School of Medicine.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The Medlars story at the National Library of Medicine. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). The National Library of Medicine's role in improving medical communication: A statement to the Subcommittee on Depts. of Labor and Health, Education, and Welfare of the Appropriation Committee, U.S. House of Representatives. Washington, D.C.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. Nashville: George Peabody College for Teachers.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings: 1838-1913. New York.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1951). Army medical library classification: Medicine. Washington, D.C.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Billings, J. S., &amp;amp; In Rogers, F. B. (1965). Selected papers. Chicago: Medical Library Association.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Charen, T. (1962). Abbreviations for medical journal titles: By Frank B. Rogers [and] Thelma Charen. Baltimore.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1969). The rise and decline of the altitude therapy of tuberculosis. S.l: s.n.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC227250/ Frank Bradway Rogers]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://www.youtube.com/watch?v=d5SPsLJ_l8M Video o F.B.Rogersovi]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31978</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31978"/>
		<updated>2016-02-10T12:23:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia.  Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. &amp;lt;ref&amp;gt;GARFIELD, Eugene. &amp;lt;i&amp;gt;Bringing National Library of Medicine into Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. National Library: Garfield Library, 1998, 7 s. Dostupné také z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kariéra ===&lt;br /&gt;
Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve Water Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v Army Medical Library. Tehdejší ředitel AML ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na University of Columbia. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Bullet of Medical Library Assocation&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Rockville Pike, Bethesda USA: National Center for Biotechnology information, 2000 [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmc227250/?page=1&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je Current List of Medical Literature a new Army Medical Catalog. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa MEDLARS, bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800 s vybavením vysokorychlostní tiskárny GRACE (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu.&amp;lt;ref&amp;gt;WYNDHAM, Miles. &amp;lt;i&amp;gt;A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge&amp;lt;/i&amp;gt;. První vydání. Bethesda USA: National Library of Medicine, 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do University of Colorado Medical Center v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. &amp;lt;ref&amp;gt;STEVESON, Lloyd. &amp;lt;i&amp;gt;A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. Bethesda USA: Heath Libraries Review, 1998. Dostupné také z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Publikované knihy ===&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (WASHINGTON, D.C.), ADAMS, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian Medical Literature. Editors: Scott Adams [and] Frank B. Rogers. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). Stresses in current medical bibliography. Boston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Army Medical Library (U.S.). (1950). The Army Medical Library - problems, plans, and possibilities. Baltimore.&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Roger, F. B. (1958). The National Library of Medicine. s.l: s.n..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1980). The Fowlds papers: Calendar of letters relating to politics 1895--1933. Index of correspondents &amp;amp; subjects, 1878-1934. Auckland.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1957). Management improvement in the library. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Storing and retrieving information. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (January 01, 1980). &amp;quot;Index medicus&amp;quot; in the twentieth century. Centenary of Index Medicus, 1879-1979.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1950). The index-catalogue: 1880-1950: (Preliminary draft). Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The relation of library catalogs to abstracting and indexing services. Bethesda, Md: National Library of Medicine?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings, 1839-1913.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1955). The Armed Forces Medical Library and medical education. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1984). A directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Auckland, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Facilities and services of the National Library of Medicine. Buffalo: Millard Fillmore Hospital.&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (U.S.), Adams, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian medical literature. Washington, D.C: U.S. Dept. of Health, Education, and Welfare, Public Health Service.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Audio-Stats., &amp;amp; Medical Library Association Meeting. (1984). Opening session and keynote address: Linkages to the future - stages and strategies. Los Angeles, Calif: Audio-Stats.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Nicholas Romayne, 1756-1817, stormy petrel of American medical education.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1949). The Army Medical Library classification: A critique.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Archives New Zealand: 4$hDirectory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1953). The Armed Forces Medical Library. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine. S.l: National Library of Medicine?.&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1958). Interlibrary loan: National Library of Medicine. New York.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1961). Report of a survey of Lagos area libraries of the Federal Government of Nigeria 16 February - 9 March 1961, for the Ford Foundation.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of letters relating to politics, 1895-1933. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines: Dr Frank Bradway Rogers. Nashville: Tenn.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of material relating to Auckland University College, 1907-1940. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1952). The single tax movement in New Zealand. Auckland?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine: [by] Dorothy M. Schullian and Frank B. Rogers. Washington?: Public Health Service?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1954). Survey of Korean medical libraries: March/April 1954. Washington, D.C: s.n.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calender of letters relating to education, 1899-1933. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Adams, S. (1950). The Army medical library's publication program. Galveston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Clendening Medical Library. (1957). An address at the dedication of the Clendening Medical Library building. Kansas City, Kan: University of Kansas, School of Medicine.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The Medlars story at the National Library of Medicine. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). The National Library of Medicine's role in improving medical communication: A statement to the Subcommittee on Depts. of Labor and Health, Education, and Welfare of the Appropriation Committee, U.S. House of Representatives. Washington, D.C.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. Nashville: George Peabody College for Teachers.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings: 1838-1913. New York.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1951). Army medical library classification: Medicine. Washington, D.C.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Billings, J. S., &amp;amp; In Rogers, F. B. (1965). Selected papers. Chicago: Medical Library Association.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Charen, T. (1962). Abbreviations for medical journal titles: By Frank B. Rogers [and] Thelma Charen. Baltimore.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1969). The rise and decline of the altitude therapy of tuberculosis. S.l: s.n.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31976</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31976"/>
		<updated>2016-02-10T12:13:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia.  Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. &amp;lt;ref&amp;gt;GARFIELD, Eugene. &amp;lt;i&amp;gt;Bringing National Library of Medicine into Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers&amp;lt;/i&amp;gt;. National Library: Garfield Library, 1998, 7 s. Dostupné také z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kariéra ===&lt;br /&gt;
Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve Water Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v Army Medical Library. Tehdejší ředitel AML ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na University of Columbia. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Bullet of Medical Library Assocation&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Rockville Pike, Bethesda USA: National Center for Biotechnology information, 2000 [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmc227250/?page=1&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je Current List of Medical Literature a new Army Medical Catalog. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa MEDLARS, bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800 s vybavením vysokorychlostní tiskárny GRACE (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu.&amp;lt;ref&amp;gt;MILES, Wyndham. &amp;lt;i&amp;gt;A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge&amp;lt;/i&amp;gt;. První vydání. Bethesda USA: National Library of Medicine, 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do University of Colorado Medical Center v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Publikované knihy ===&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (WASHINGTON, D.C.), ADAMS, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian Medical Literature. Editors: Scott Adams [and] Frank B. Rogers. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). Stresses in current medical bibliography. Boston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Army Medical Library (U.S.). (1950). The Army Medical Library - problems, plans, and possibilities. Baltimore.&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Roger, F. B. (1958). The National Library of Medicine. s.l: s.n..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1980). The Fowlds papers: Calendar of letters relating to politics 1895--1933. Index of correspondents &amp;amp; subjects, 1878-1934. Auckland.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1957). Management improvement in the library. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Storing and retrieving information. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (January 01, 1980). &amp;quot;Index medicus&amp;quot; in the twentieth century. Centenary of Index Medicus, 1879-1979.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1950). The index-catalogue: 1880-1950: (Preliminary draft). Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The relation of library catalogs to abstracting and indexing services. Bethesda, Md: National Library of Medicine?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings, 1839-1913.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1955). The Armed Forces Medical Library and medical education. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1984). A directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Auckland, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Facilities and services of the National Library of Medicine. Buffalo: Millard Fillmore Hospital.&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (U.S.), Adams, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian medical literature. Washington, D.C: U.S. Dept. of Health, Education, and Welfare, Public Health Service.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Audio-Stats., &amp;amp; Medical Library Association Meeting. (1984). Opening session and keynote address: Linkages to the future - stages and strategies. Los Angeles, Calif: Audio-Stats.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Nicholas Romayne, 1756-1817, stormy petrel of American medical education.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1949). The Army Medical Library classification: A critique.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Archives New Zealand: 4$hDirectory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1953). The Armed Forces Medical Library. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine. S.l: National Library of Medicine?.&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1958). Interlibrary loan: National Library of Medicine. New York.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1961). Report of a survey of Lagos area libraries of the Federal Government of Nigeria 16 February - 9 March 1961, for the Ford Foundation.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of letters relating to politics, 1895-1933. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines: Dr Frank Bradway Rogers. Nashville: Tenn.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of material relating to Auckland University College, 1907-1940. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1952). The single tax movement in New Zealand. Auckland?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine: [by] Dorothy M. Schullian and Frank B. Rogers. Washington?: Public Health Service?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1954). Survey of Korean medical libraries: March/April 1954. Washington, D.C: s.n.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calender of letters relating to education, 1899-1933. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Adams, S. (1950). The Army medical library's publication program. Galveston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Clendening Medical Library. (1957). An address at the dedication of the Clendening Medical Library building. Kansas City, Kan: University of Kansas, School of Medicine.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The Medlars story at the National Library of Medicine. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). The National Library of Medicine's role in improving medical communication: A statement to the Subcommittee on Depts. of Labor and Health, Education, and Welfare of the Appropriation Committee, U.S. House of Representatives. Washington, D.C.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. Nashville: George Peabody College for Teachers.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings: 1838-1913. New York.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1951). Army medical library classification: Medicine. Washington, D.C.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Billings, J. S., &amp;amp; In Rogers, F. B. (1965). Selected papers. Chicago: Medical Library Association.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Charen, T. (1962). Abbreviations for medical journal titles: By Frank B. Rogers [and] Thelma Charen. Baltimore.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1969). The rise and decline of the altitude therapy of tuberculosis. S.l: s.n.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31975</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31975"/>
		<updated>2016-02-10T11:40:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Význam pro informační vědu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia.  Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kariéra ===&lt;br /&gt;
Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve Water Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v Army Medical Library. Tehdejší ředitel AML ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na University of Columbia. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je Current List of Medical Literature a new Army Medical Catalog. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa MEDLARS, bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800 s vybavením vysokorychlostní tiskárny GRACE (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu. Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do University of Colorado Medical Center v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Publikované knihy ===&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (WASHINGTON, D.C.), ADAMS, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian Medical Literature. Editors: Scott Adams [and] Frank B. Rogers. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). Stresses in current medical bibliography. Boston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Army Medical Library (U.S.). (1950). The Army Medical Library - problems, plans, and possibilities. Baltimore.&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Roger, F. B. (1958). The National Library of Medicine. s.l: s.n..&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1980). The Fowlds papers: Calendar of letters relating to politics 1895--1933. Index of correspondents &amp;amp; subjects, 1878-1934. Auckland.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1957). Management improvement in the library. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Storing and retrieving information. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (January 01, 1980). &amp;quot;Index medicus&amp;quot; in the twentieth century. Centenary of Index Medicus, 1879-1979.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1950). The index-catalogue: 1880-1950: (Preliminary draft). Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The relation of library catalogs to abstracting and indexing services. Bethesda, Md: National Library of Medicine?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings, 1839-1913.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1955). The Armed Forces Medical Library and medical education. Chicago.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1984). A directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Auckland, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Facilities and services of the National Library of Medicine. Buffalo: Millard Fillmore Hospital.&lt;br /&gt;
National Library of Medicine (U.S.), Adams, S., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). Guide to Russian medical literature. Washington, D.C: U.S. Dept. of Health, Education, and Welfare, Public Health Service.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Audio-Stats., &amp;amp; Medical Library Association Meeting. (1984). Opening session and keynote address: Linkages to the future - stages and strategies. Los Angeles, Calif: Audio-Stats.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1960). Nicholas Romayne, 1756-1817, stormy petrel of American medical education.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1949). The Army Medical Library classification: A critique.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Archives New Zealand: 4$hDirectory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1953). The Armed Forces Medical Library. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine. S.l: National Library of Medicine?.&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1958). Interlibrary loan: National Library of Medicine. New York.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1961). Report of a survey of Lagos area libraries of the Federal Government of Nigeria 16 February - 9 March 1961, for the Ford Foundation.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of letters relating to politics, 1895-1933. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines: Dr Frank Bradway Rogers. Nashville: Tenn.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1992). Directory of archives and manuscript repositories in New Zealand, the Cook Islands, Fiji, Niue, Tokelau, Tonga, and Western Samoa. Plimmerton, N.Z: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calendar of material relating to Auckland University College, 1907-1940. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1952). The single tax movement in New Zealand. Auckland?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Schullian, D. M., &amp;amp; Rogers, F. B. (1958). The National Library of Medicine: [by] Dorothy M. Schullian and Frank B. Rogers. Washington?: Public Health Service?.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1954). Survey of Korean medical libraries: March/April 1954. Washington, D.C: s.n.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., Fowlds, G., &amp;amp; Auckland University Library. (1980). The Fowlds papers, a calender of letters relating to education, 1899-1933. Auckland: Archives Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Adams, S. (1950). The Army medical library's publication program. Galveston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Clendening Medical Library. (1957). An address at the dedication of the Clendening Medical Library building. Kansas City, Kan: University of Kansas, School of Medicine.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). The Medlars story at the National Library of Medicine. Washington.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1962). The National Library of Medicine's role in improving medical communication: A statement to the Subcommittee on Depts. of Labor and Health, Education, and Welfare of the Appropriation Committee, U.S. House of Representatives. Washington, D.C.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1966). Librarianship in a world of machines. Nashville: George Peabody College for Teachers.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1963). John Shaw Billings: 1838-1913. New York.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1951). Army medical library classification: Medicine. Washington, D.C.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Billings, J. S., &amp;amp; In Rogers, F. B. (1965). Selected papers. Chicago: Medical Library Association.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B., &amp;amp; Charen, T. (1962). Abbreviations for medical journal titles: By Frank B. Rogers [and] Thelma Charen. Baltimore.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rogers, F. B. (1969). The rise and decline of the altitude therapy of tuberculosis. S.l: s.n.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31845</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31845"/>
		<updated>2016-02-09T13:18:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Frank Bradway Rogers */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Frank Bradway Rogers ==&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia.  Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kariéra ===&lt;br /&gt;
Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve Water Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v Army Medical Library. Tehdejší ředitel AML ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na University of Columbia. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je Current List of Medical Literature a new Army Medical Catalog. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa MEDLARS, bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800 s vybavením vysokorychlostní tiskárny GRACE (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu. Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do University of Colorado Medical Center v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31844</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31844"/>
		<updated>2016-02-09T13:08:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Frank Bradway Rogers */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Frank Bradway Rogers ==&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia.  Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kariéra ===&lt;br /&gt;
Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve Water Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v Army Medical Library. Tehdejší ředitel AML ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na University of Columbia. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je Current List of Medical Literature a new Army Medical Catalog. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa MEDLARS, bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800 s vybavením vysokorychlostní tiskárny GRACE (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu. Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do University of Colorado Medical Center v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31843</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31843"/>
		<updated>2016-02-09T11:30:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Frank Bradway Rogers */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Frank Bradway Rogers ==&lt;br /&gt;
'''Frank Bradway Rogers''' byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia.  Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31829</id>
		<title>Frank Bradway Rogers</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Frank_Bradway_Rogers&amp;diff=31829"/>
		<updated>2016-02-09T10:28:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: Založena nová stránka s textem „== Frank Bradway Rogers == Byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Frank Bradway Rogers ==&lt;br /&gt;
Byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=31828</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=31828"/>
		<updated>2016-02-09T10:04:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Trudi Bellardo Hahn; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;W. Boyd Rayward; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| [[Child directed speech]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[DNS]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || [[Vývoj písma]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || [[Darknet]] || doplnila jsem informace, obrázky, zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[Lisa M. Given]] || [[Richard Stallman]] ||[[Informační etika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] || [[Webometrie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clement Bradford]]  || [[Setuň]]&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Seymour Lubetzky]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || [[Šifry]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || [[Haptika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Posturologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Amanda Spink]] || [[Edgar F. Codd]] || [[Operační systém]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] ||[[Národní knihovna ČR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Šifry]] || [[Autentizace a Autorizace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Eric Schmidt]] ||[[Google]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || [[Ohrožení dětí na internetu]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Edward Wyndham Hulme]] || [[Google]] || Doplnil jsem informace o Google X/zdroje ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]|| [[Marie Königová]]|| [[Richard Papík]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Thomas Froehlich]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] || [[Městská knihovna v Praze]] - doplněny informace, historie, obrázky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || [[Vannevar Bush]] ||upravila jsem a doplnila informace, a přidala zdroj&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]] ||[[OCR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ralph Hartley]] || [[Sanna Talja]]|| [[Biblioterapie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Tefko Saracevic]]|| [[Lev Manovich]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| [[společenské dopady informačních technologií]] ||doplnila jsem pojem netholismus a citaci&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || [[Předmětové heslo]] ||Upravila jsem strukturu hesla, přidala zdroj, obrázek a klíčová slova.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || [[Národní digitální knihovna]] ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Klára Půlpánová  || [[Jakob Nielsen]] ||[[Frank Bradway Rogers]] ||||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31639</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31639"/>
		<updated>2016-02-07T15:28:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Jakob Nielsen */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/people/jakob-nielsen/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Jakob Nielsen 1.jpg|náhled|Jakob Nielsen]]&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Jakob Nielsen (Author of Designing Web Usability)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.goodreads.com/author/show/12637.jakob_nielsen&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nielsen Norman Group ===&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/about/history/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Designing Web usability ===&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Amazon.com&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Amazon.com, 1996 [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.amazon.com/designing-web-usability-jakob-nielsen/dp/156205810x&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen vytvořil pro informační vědu několik metod použitelnosti. Nejvýznamnější heuristická analýza – což je jedna z metod testování interaktivního rozhraní. Odborníci hodnotí a testují použitelnost podle předem daných Nielsenových deseti pravidel. &lt;br /&gt;
# 	Viditelnost stavu systému&lt;br /&gt;
# 	Propojení systému a reálného světa&lt;br /&gt;
# 	Uživatelská kontrola a svoboda&lt;br /&gt;
# 	Standartizace a konzistence&lt;br /&gt;
#	Prevence chyb&lt;br /&gt;
# 	Rozpoznání namísto vzpomínání&lt;br /&gt;
# 	Flexibilní a efektivní použití&lt;br /&gt;
# 	Estetický a minimalistický&lt;br /&gt;
# 	Pomoc uživatelům pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb&lt;br /&gt;
# 	Nápověda a návody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud při testování dojde k porušení jednoho z těchto pravidel, problém se zapíše. Vhodný počet odborníků, by měl být podle Nielsena mezi třemi až pěti. &amp;lt;ref&amp;gt;NIELSEN, Jakob. &amp;lt;i&amp;gt;Web.Design&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: SoftPress, 2002, 382 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Publikované knihy ===&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Budiu, R. (2012). Mobile Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-88448-5&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Pernice, K. (2010). Eyetracking Web Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-49836-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Loranger, H. (2006). Prioritizing Web Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-35031-6.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Tahir, M. (2001). Homepage Usability: 50 Websites Deconstructed. New Riders Publishing, Indianapolis, ISBN 0-73571-102-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., Molich, R., Snyder, C., and Farrell, S. (2001). E-Commerce User Experience. Nielsen Norman Group, Fremont, CA, ISBN 0-9706072-0-2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1999). Designing Web Usability: The Practice of Simplicity. New Riders Publishing, Indianapolis, ISBN 1-56205-810-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
del Galdo, E., and Nielsen, J. (Eds.) (1996). International User Interfaces. John Wiley &amp;amp; Sons, New York, NY, ISBN 0-471-14965-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1995). Advances in HCI Vol. 5. Ablex, Norwood, NJ, ISBN 1-56750-199-0 (hardcover), 1-56750-196-6 (softcover).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1995). Multimedia and Hypertext: The Internet and Beyond. AP Professional, Boston. ISBN 0-12-518408-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
German edition: Multimedia, Hypertext und Internet: Grundlagen und Praxis des elektronischen Publizierens , Vieweg Verlag, ISBN 3-528-05525-1. Excerpts: Chapter 3: The History of Hypertext; The Future of Hypertext.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Mack, R. L. (Eds.) (1994). Usability Inspection Methods. John Wiley &amp;amp; Sons, New York, NY, ISBN 0-471-01877-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1993). Usability Engineering. Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518405-0 (hardcover), 0-12-518406-9 (softcover). Japanese translation ISBN 4-8101-9009-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1990). Hypertext and Hypermedia . Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518410-7 (hardcover), 0-12-518411-5 (paperback). Japanese translation ISBN 4-8337-8583-8.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1990). Designing User Interfaces for International Use. Elsevier Science Publishers, Amsterdam, ISBN 0-444-88428-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1989). Coordinating User Interfaces for Consistency. Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518400-X. Reissued 2002 by Morgan Kaufmann Publishers, San Francisco, ISBN 0-12-518400-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[https://www.nngroup.com/ Nielsen Norman Group]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Design web usability]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen, Niesel Norman Group, Web.design, uživatelské rozhraní, Designing Web Usability, Human Computer Interaction&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31638</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31638"/>
		<updated>2016-02-07T15:27:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Jakob Nielsen */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/people/jakob-nielsen/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Jakob Nielsen 1.jpg|náhled|Jakob Nielsen]]&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Jakob Nielsen (Author of Designing Web Usability)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.goodreads.com/author/show/12637.jakob_nielsen&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nielsen Norman Group ===&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/about/history/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Designing Web usability ===&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Amazon.com&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Amazon.com, 1996 [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://www.amazon.com/designing-web-usability-jakob-nielsen/dp/156205810x&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen vytvořil pro informační vědu několik metod použitelnosti. Nejvýznamnější heuristická analýza – což je jedna z metod testování interaktivního rozhraní. Odborníci hodnotí a testují použitelnost podle předem daných Nielsenových deseti pravidel. &lt;br /&gt;
# 	Viditelnost stavu systému&lt;br /&gt;
# 	Propojení systému a reálného světa&lt;br /&gt;
# 	Uživatelská kontrola a svoboda&lt;br /&gt;
# 	Standartizace a konzistence&lt;br /&gt;
#	Prevence chyb&lt;br /&gt;
# 	Rozpoznání namísto vzpomínání&lt;br /&gt;
# 	Flexibilní a efektivní použití&lt;br /&gt;
# 	Estetický a minimalistický&lt;br /&gt;
# 	Pomoc uživatelům pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb&lt;br /&gt;
# 	Nápověda a návody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud při testování dojde k porušení jednoho z těchto pravidel, problém se zapíše. Vhodný počet odborníků, by měl být podle Nielsena mezi třemi až pěti. &amp;lt;ref&amp;gt;NIELSEN, Jakob. &amp;lt;i&amp;gt;Web.Design&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: SoftPress, 2002, 382 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Publikované knihy ===&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Budiu, R. (2012). Mobile Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-88448-5&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Pernice, K. (2010). Eyetracking Web Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-49836-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Loranger, H. (2006). Prioritizing Web Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-35031-6.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Tahir, M. (2001). Homepage Usability: 50 Websites Deconstructed. New Riders Publishing, Indianapolis, ISBN 0-73571-102-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., Molich, R., Snyder, C., and Farrell, S. (2001). E-Commerce User Experience. Nielsen Norman Group, Fremont, CA, ISBN 0-9706072-0-2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1999). Designing Web Usability: The Practice of Simplicity. New Riders Publishing, Indianapolis, ISBN 1-56205-810-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
del Galdo, E., and Nielsen, J. (Eds.) (1996). International User Interfaces. John Wiley &amp;amp; Sons, New York, NY, ISBN 0-471-14965-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1995). Advances in HCI Vol. 5. Ablex, Norwood, NJ, ISBN 1-56750-199-0 (hardcover), 1-56750-196-6 (softcover).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1995). Multimedia and Hypertext: The Internet and Beyond. AP Professional, Boston. ISBN 0-12-518408-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
German edition: Multimedia, Hypertext und Internet: Grundlagen und Praxis des elektronischen Publizierens , Vieweg Verlag, ISBN 3-528-05525-1. Excerpts: Chapter 3: The History of Hypertext; The Future of Hypertext.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Mack, R. L. (Eds.) (1994). Usability Inspection Methods. John Wiley &amp;amp; Sons, New York, NY, ISBN 0-471-01877-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1993). Usability Engineering. Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518405-0 (hardcover), 0-12-518406-9 (softcover). Japanese translation ISBN 4-8101-9009-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1990). Hypertext and Hypermedia . Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518410-7 (hardcover), 0-12-518411-5 (paperback). Japanese translation ISBN 4-8337-8583-8.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1990). Designing User Interfaces for International Use. Elsevier Science Publishers, Amsterdam, ISBN 0-444-88428-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1989). Coordinating User Interfaces for Consistency. Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518400-X. Reissued 2002 by Morgan Kaufmann Publishers, San Francisco, ISBN 0-12-518400-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[https://www.nngroup.com/ Nielsen Norman Group]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Design web usability]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen, Niesel Norman Group, Web.design, uživatelské rozhraní, Designing Web Usability, Human Computer Interaction&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31637</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31637"/>
		<updated>2016-02-07T14:52:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/people/jakob-nielsen/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nielsen Norman Group ===&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Designing Web usability ===&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen vytvořil pro informační vědu několik metod použitelnosti. Nejvýznamnější heuristická analýza – což je jedna z metod testování interaktivního rozhraní. Odborníci hodnotí a testují použitelnost podle předem daných Nielsenových deseti pravidel. &lt;br /&gt;
# 	Viditelnost stavu systému&lt;br /&gt;
# 	Propojení systému a reálného světa&lt;br /&gt;
# 	Uživatelská kontrola a svoboda&lt;br /&gt;
# 	Standartizace a konzistence&lt;br /&gt;
#	Prevence chyb&lt;br /&gt;
# 	Rozpoznání namísto vzpomínání&lt;br /&gt;
# 	Flexibilní a efektivní použití&lt;br /&gt;
# 	Estetický a minimalistický&lt;br /&gt;
# 	Pomoc uživatelům pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb&lt;br /&gt;
# 	Nápověda a návody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud při testování dojde k porušení jednoho z těchto pravidel, problém se zapíše. Vhodný počet odborníků, by měl být podle Nielsena mezi třemi až pěti. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Publikované knihy ===&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Budiu, R. (2012). Mobile Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-88448-5&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Pernice, K. (2010). Eyetracking Web Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-49836-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Loranger, H. (2006). Prioritizing Web Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-35031-6.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Tahir, M. (2001). Homepage Usability: 50 Websites Deconstructed. New Riders Publishing, Indianapolis, ISBN 0-73571-102-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., Molich, R., Snyder, C., and Farrell, S. (2001). E-Commerce User Experience. Nielsen Norman Group, Fremont, CA, ISBN 0-9706072-0-2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1999). Designing Web Usability: The Practice of Simplicity. New Riders Publishing, Indianapolis, ISBN 1-56205-810-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
del Galdo, E., and Nielsen, J. (Eds.) (1996). International User Interfaces. John Wiley &amp;amp; Sons, New York, NY, ISBN 0-471-14965-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1995). Advances in HCI Vol. 5. Ablex, Norwood, NJ, ISBN 1-56750-199-0 (hardcover), 1-56750-196-6 (softcover).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1995). Multimedia and Hypertext: The Internet and Beyond. AP Professional, Boston. ISBN 0-12-518408-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
German edition: Multimedia, Hypertext und Internet: Grundlagen und Praxis des elektronischen Publizierens , Vieweg Verlag, ISBN 3-528-05525-1. Excerpts: Chapter 3: The History of Hypertext; The Future of Hypertext.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Mack, R. L. (Eds.) (1994). Usability Inspection Methods. John Wiley &amp;amp; Sons, New York, NY, ISBN 0-471-01877-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1993). Usability Engineering. Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518405-0 (hardcover), 0-12-518406-9 (softcover). Japanese translation ISBN 4-8101-9009-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1990). Hypertext and Hypermedia . Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518410-7 (hardcover), 0-12-518411-5 (paperback). Japanese translation ISBN 4-8337-8583-8.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1990). Designing User Interfaces for International Use. Elsevier Science Publishers, Amsterdam, ISBN 0-444-88428-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1989). Coordinating User Interfaces for Consistency. Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518400-X. Reissued 2002 by Morgan Kaufmann Publishers, San Francisco, ISBN 0-12-518400-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31636</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31636"/>
		<updated>2016-02-07T14:50:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Jakob Nielsen */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;NN/G&amp;lt;/i&amp;gt;. Nielsen Norman Group, 1998. Dostupné také z: https://www.nngroup.com/people/jakob-nielsen/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nielsen Norman Group ===&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Designing Web usability ===&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen vytvořil pro informační vědu několik metod použitelnosti. Nejvýznamnější heuristická analýza – což je jedna z metod testování interaktivního rozhraní. Odborníci hodnotí a testují použitelnost podle předem daných Nielsenových deseti pravidel. &lt;br /&gt;
# 	Viditelnost stavu systému&lt;br /&gt;
# 	Propojení systému a reálného světa&lt;br /&gt;
# 	Uživatelská kontrola a svoboda&lt;br /&gt;
# 	Standartizace a konzistence&lt;br /&gt;
#	Prevence chyb&lt;br /&gt;
# 	Rozpoznání namísto vzpomínání&lt;br /&gt;
# 	Flexibilní a efektivní použití&lt;br /&gt;
# 	Estetický a minimalistický&lt;br /&gt;
# 	Pomoc uživatelům pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb&lt;br /&gt;
# 	Nápověda a návody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud při testování dojde k porušení jednoho z těchto pravidel, problém se zapíše. Vhodný počet odborníků, by měl být podle Nielsena mezi třemi až pěti. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Publikované knihy ===&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Budiu, R. (2012). Mobile Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-88448-5&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Pernice, K. (2010). Eyetracking Web Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-49836-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Loranger, H. (2006). Prioritizing Web Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-35031-6.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Tahir, M. (2001). Homepage Usability: 50 Websites Deconstructed. New Riders Publishing, Indianapolis, ISBN 0-73571-102-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., Molich, R., Snyder, C., and Farrell, S. (2001). E-Commerce User Experience. Nielsen Norman Group, Fremont, CA, ISBN 0-9706072-0-2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1999). Designing Web Usability: The Practice of Simplicity. New Riders Publishing, Indianapolis, ISBN 1-56205-810-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
del Galdo, E., and Nielsen, J. (Eds.) (1996). International User Interfaces. John Wiley &amp;amp; Sons, New York, NY, ISBN 0-471-14965-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1995). Advances in HCI Vol. 5. Ablex, Norwood, NJ, ISBN 1-56750-199-0 (hardcover), 1-56750-196-6 (softcover).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1995). Multimedia and Hypertext: The Internet and Beyond. AP Professional, Boston. ISBN 0-12-518408-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
German edition: Multimedia, Hypertext und Internet: Grundlagen und Praxis des elektronischen Publizierens , Vieweg Verlag, ISBN 3-528-05525-1. Excerpts: Chapter 3: The History of Hypertext; The Future of Hypertext.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Mack, R. L. (Eds.) (1994). Usability Inspection Methods. John Wiley &amp;amp; Sons, New York, NY, ISBN 0-471-01877-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1993). Usability Engineering. Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518405-0 (hardcover), 0-12-518406-9 (softcover). Japanese translation ISBN 4-8101-9009-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1990). Hypertext and Hypermedia . Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518410-7 (hardcover), 0-12-518411-5 (paperback). Japanese translation ISBN 4-8337-8583-8.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1990). Designing User Interfaces for International Use. Elsevier Science Publishers, Amsterdam, ISBN 0-444-88428-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1989). Coordinating User Interfaces for Consistency. Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518400-X. Reissued 2002 by Morgan Kaufmann Publishers, San Francisco, ISBN 0-12-518400-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31488</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31488"/>
		<updated>2016-02-05T12:46:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Jakob Nielsen */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nielsen Norman Group ===&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Designing Web usability ===&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen vytvořil pro informační vědu několik metod použitelnosti. Nejvýznamnější heuristická analýza – což je jedna z metod testování interaktivního rozhraní. Odborníci hodnotí a testují použitelnost podle předem daných Nielsenových deseti pravidel. &lt;br /&gt;
# 	Viditelnost stavu systému&lt;br /&gt;
# 	Propojení systému a reálného světa&lt;br /&gt;
# 	Uživatelská kontrola a svoboda&lt;br /&gt;
# 	Standartizace a konzistence&lt;br /&gt;
#	Prevence chyb&lt;br /&gt;
# 	Rozpoznání namísto vzpomínání&lt;br /&gt;
# 	Flexibilní a efektivní použití&lt;br /&gt;
# 	Estetický a minimalistický&lt;br /&gt;
# 	Pomoc uživatelům pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb&lt;br /&gt;
# 	Nápověda a návody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud při testování dojde k porušení jednoho z těchto pravidel, problém se zapíše. Vhodný počet odborníků, by měl být podle Nielsena mezi třemi až pěti. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Publikované knihy ===&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Budiu, R. (2012). Mobile Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-88448-5&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Pernice, K. (2010). Eyetracking Web Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-49836-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Loranger, H. (2006). Prioritizing Web Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-35031-6.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Tahir, M. (2001). Homepage Usability: 50 Websites Deconstructed. New Riders Publishing, Indianapolis, ISBN 0-73571-102-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., Molich, R., Snyder, C., and Farrell, S. (2001). E-Commerce User Experience. Nielsen Norman Group, Fremont, CA, ISBN 0-9706072-0-2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1999). Designing Web Usability: The Practice of Simplicity. New Riders Publishing, Indianapolis, ISBN 1-56205-810-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
del Galdo, E., and Nielsen, J. (Eds.) (1996). International User Interfaces. John Wiley &amp;amp; Sons, New York, NY, ISBN 0-471-14965-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1995). Advances in HCI Vol. 5. Ablex, Norwood, NJ, ISBN 1-56750-199-0 (hardcover), 1-56750-196-6 (softcover).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1995). Multimedia and Hypertext: The Internet and Beyond. AP Professional, Boston. ISBN 0-12-518408-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
German edition: Multimedia, Hypertext und Internet: Grundlagen und Praxis des elektronischen Publizierens , Vieweg Verlag, ISBN 3-528-05525-1. Excerpts: Chapter 3: The History of Hypertext; The Future of Hypertext.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Mack, R. L. (Eds.) (1994). Usability Inspection Methods. John Wiley &amp;amp; Sons, New York, NY, ISBN 0-471-01877-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1993). Usability Engineering. Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518405-0 (hardcover), 0-12-518406-9 (softcover). Japanese translation ISBN 4-8101-9009-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1990). Hypertext and Hypermedia . Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518410-7 (hardcover), 0-12-518411-5 (paperback). Japanese translation ISBN 4-8337-8583-8.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1990). Designing User Interfaces for International Use. Elsevier Science Publishers, Amsterdam, ISBN 0-444-88428-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (Ed.) (1989). Coordinating User Interfaces for Consistency. Academic Press, Boston, ISBN 0-12-518400-X. Reissued 2002 by Morgan Kaufmann Publishers, San Francisco, ISBN 0-12-518400-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31483</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31483"/>
		<updated>2016-02-05T12:23:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Jakob Nielsen */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nielsen Norman Group ===&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Designing Web usability ===&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen vytvořil pro informační vědu několik metod použitelnosti. Nejvýznamnější heuristická analýza – což je jedna z metod testování interaktivního rozhraní. Odborníci hodnotí a testují použitelnost podle předem daných Nielsenových deseti pravidel. &lt;br /&gt;
# 	Viditelnost stavu systému&lt;br /&gt;
# 	Propojení systému a reálného světa&lt;br /&gt;
# 	Uživatelská kontrola a svoboda&lt;br /&gt;
# 	Standartizace a konzistence&lt;br /&gt;
#	Prevence chyb&lt;br /&gt;
# 	Rozpoznání namísto vzpomínání&lt;br /&gt;
# 	Flexibilní a efektivní použití&lt;br /&gt;
# 	Estetický a minimalistický&lt;br /&gt;
# 	Pomoc uživatelům pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb&lt;br /&gt;
# 	Nápověda a návody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud při testování dojde k porušení jednoho z těchto pravidel, problém se zapíše. Vhodný počet odborníků, by měl být podle Nielsena mezi třemi až pěti. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Publikované knihy ===&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Budiu, R. (2012). Mobile Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-88448-5&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Pernice, K. (2010). Eyetracking Web Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-49836-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Loranger, H. (2006). Prioritizing Web Usability, New Riders Press, ISBN 0-321-35031-6.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., and Tahir, M. (2001). Homepage Usability: 50 Websites Deconstructed. New Riders Publishing, Indianapolis, ISBN 0-73571-102-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J., Molich, R., Snyder, C., and Farrell, S. (2001). E-Commerce User Experience. Nielsen Norman Group, Fremont, CA, ISBN 0-9706072-0-2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nielsen, J. (1999). Designing Web Usability: The Practice of Simplicity. New Riders Publishing, Indianapolis, ISBN 1-56205-810-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
del Galdo, E., and Nielsen, J. (Eds.) (1996). International User Interfaces. John Wiley &amp;amp; Sons, New York, NY, ISBN 0-471-14965-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31481</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31481"/>
		<updated>2016-02-05T12:11:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Jakob Nielsen */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nielsen Norman Group ===&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Designing Web usability ===&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Význam pro informační vědu ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen vytvořil pro informační vědu několik metod použitelnosti. Nejvýznamnější heuristická analýza – což je jedna z metod testování interaktivního rozhraní. Odborníci hodnotí a testují použitelnost podle předem daných Nielsenových deseti pravidel. &lt;br /&gt;
# 	Viditelnost stavu systému&lt;br /&gt;
# 	Propojení systému a reálného světa&lt;br /&gt;
# 	Uživatelská kontrola a svoboda&lt;br /&gt;
# 	Standartizace a konzistence&lt;br /&gt;
#	Prevence chyb&lt;br /&gt;
# 	Rozpoznání namísto vzpomínání&lt;br /&gt;
# 	Flexibilní a efektivní použití&lt;br /&gt;
# 	Estetický a minimalistický&lt;br /&gt;
# 	Pomoc uživatelům pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb&lt;br /&gt;
# 	Nápověda a návody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud při testování dojde k porušení jednoho z těchto pravidel, problém se zapíše. Vhodný počet odborníků, by měl být podle Nielsena mezi třemi až pěti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31478</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31478"/>
		<updated>2016-02-05T12:07:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Jakob Nielsen */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nielsen Norman Group ===&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Designing Web usability ===&lt;br /&gt;
Zásadní dílem Jacoba Nielsena je kniha Designing Web Usability, poprvé vydaná v roce 1999. Jedná se o příručku, ve které jsou všechny Nielsenovi zkušenosti z oblasti web designu a použitelnosti webu. Byla přeložena do 12 světových jazyků a obrátilo se na ní 250 000  internetových odborníků z celého světa. V češtině vyšla pod názvem Web.design. Nielsen se soustředí na problematiku grafiky a navigaci na webových stránkách z pohledu uživatele. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31475</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31475"/>
		<updated>2016-02-05T11:49:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Jakob Nielsen */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na [[Technical University of Denmark]] obor '''Human computer interaction''' a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a '''Aarthus University'''. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je '''Bellcore''' a taky s '''IBM User Interface Institute'''. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti '''Sun Microsystems''' na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nielsen Norman Group ===&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil [[Nielsen Norman Group]], která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti [[user experience]] a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s [[Donaldem Normanem]], bývalým víceprezidentem [[Apple Computers]] a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal [[Bruce Tognazzini]] a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali '''User Experience World Tour''' po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. '''Usability Week'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31473</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31473"/>
		<updated>2016-02-05T11:42:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Jakob Nielsen */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Život ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na Technical University of Denmark obor Human computer interaction a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a Aarthus University. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je Bellcore a taky s IBM User Interface Institute. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti Sun Microsystems na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nielsen Norman Group ===&lt;br /&gt;
V roce 1998 založil Nielsen Norman Group, která se zabývá výzkumem, poradenství a školením lidí v oblasti user experience a počítačového rozhraní. Firmu zakládat společně s Donaldem Normanem, bývalým víceprezidentem Apple Computers a je stejně jako Nielsen váženým člověkem v oblasti v použitelnosti a designu webu. V roce 2000 se k nim přidal Bruce Tognazzini a stal se třetím ředitelem firmy. Kromě poradenských služeb firma pořádá semináře o user experience a použitelnosti. A od roku 2001 různé nezávislé uživatelské studie a publikuje články a jiné publikace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2000 a 2001 se pořádali User Experience World Tour po Evropě, Asii a Austrálii a navštívili 11 různých míst po celém světě. V roce 2002 začala firma pořádat celodenní vzdělávací kurzy, založené na znalostech z aktuálních výzkumů.  Nabízí více než 40 kurzů po celém světě v rámci tzv. Usability Week. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31452</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31452"/>
		<updated>2016-02-05T11:22:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Jakob Nielsen */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Život ===&lt;br /&gt;
Jakob Nielsen se narodil 5. října 1957 v Kodani. Studoval na Technical University of Denmark obor Human computer interaction a získal titul Ph.D. Následně na této začal pracovat na univerzitách v Kodani a Aarthus University. Rovněž pracoval pro telefonní společností jako je Bellcore a taky s IBM User Interface Institute. Od roku 1994 až do roku 1998 ve společnosti Sun Microsystems na zjednodušení použitelnosti podnikových softwarů. V této společnosti byl vedoucím v oblasti použitelnosti webových stránek a intranetu (SunWeb). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31327</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31327"/>
		<updated>2016-02-04T13:18:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Život */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Život ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31326</id>
		<title>Jakob Nielsen</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jakob_Nielsen&amp;diff=31326"/>
		<updated>2016-02-04T13:16:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: Založena nová stránka s textem „==Jakob Nielsen== '''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Za…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Jakob Nielsen==&lt;br /&gt;
'''Jacob Nielsen''' je významný odborník v oblasti designu a použitelnosti webu (web design usability). Je spisovatel a řečník. Zabývá se vylepšováním uživatelského rozhraní a jako první použil termín „discount usability enegineering“. Tato metoda spočívá v rychlém a levném vylepšování uživatelského rozhraní. Vyvinul několik metod použitelnosti a je autorem 79 patentů. V současnosti je ředitelem '''Nielsen Norman Group'''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Život ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=31325</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=31325"/>
		<updated>2016-02-04T12:45:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Trudi Bellardo Hahn; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers;  Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| [[Child directed speech]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[DNS]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || [[Vývoj písma]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || [[Darknet]] || doplnila jsem informace, obrázky, zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[Lisa M. Given]] || [[Richard Stallman]] ||[[Informační etika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] || [[Webometrie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clement Bradford]]  || [[Setuň]]&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Seymour Lubetzky]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || [[Šifry]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || [[Haptika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Posturologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || [[Operační systém]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] ||[[Národní knihovna ČR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Šifry]] || [[Autentizace a Autorizace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Eric Schmidt]] ||[[Google]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || [[Ohrožení dětí na internetu]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Edward Wyndham Hulme]] || [[Google]] || Doplnil jsem informace o Google X/zdroje ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]|| [[Marie Königová]]|| [[Richard Papík]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Thomas Froehlich]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] || [[Městská knihovna v Praze]] - doplněny informace, historie, obrázky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || [[Vannevar Bush]] ||upravila jsem a doplnila informace, a přidala zdroj&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ralph Hartley]] || [[Sanna Talja]]|| [[Biblioterapie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Tefko Saracevic]]|| [[Lev Manovich]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || [[Předmětové heslo]] ||Upravila jsem strukturu hesla, přidala zdroj, obrázek a klíčová slova.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || [[Digitalizace]] ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Text záhlaví !! Text záhlaví !! Text záhlaví&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Klára Půlpánová  || [[Jakob Nielsen]] || Text buňky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Text buňky || Text buňky || Text buňky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Text buňky || Text buňky || Text buňky&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29746</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29746"/>
		<updated>2016-01-19T14:19:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Komiks.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-19]. Dostupné z: http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1469&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Vy jste si začali, my to teď skončíme&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &amp;lt;ref&amp;gt;MIROSLAV, Ronovec. &amp;lt;i&amp;gt;Muž mimo čas: Captain America v komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Phantom Lady 2.jpg|náhled|První hrdinka s odvážným kostýmem]]&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Odmaskovaný Stan Lee&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, které se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura == &lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Odmaskovaný Stan Lee. Pevnost. 2014, 05/2014(144), 56-57. ISSN 9 771213 821003 05.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RONOVEC, Miroslav. Muž mimo čas: Captain America v komiksu. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 10-11.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Vy jste si začali, my to teď skončíme. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 56-57.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MCCLOUD, Scott. Jak rozumět komiksu. První vydání. Brno: BB/art, 2008. ISBN 978-80-7381-419-9.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1767 Komiks ve 40.letech]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.crew.cz/ Přehled moderních komiksů]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Komiks&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
komiks, [[Japonsko]], manga, anime, druhá světová válka, starověk, středověk, rukopisy, [[Marvel Comics]], [[DC Comics]], Captain America, Pearl Harbor, Zlatá éra, Stříbrná éra&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29745</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29745"/>
		<updated>2016-01-19T14:17:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Komiks.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-19]. Dostupné z: http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1469&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Vy jste si začali, my to teď skončíme&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &amp;lt;ref&amp;gt;MIROSLAV, Ronovec. &amp;lt;i&amp;gt;Muž mimo čas: Captain America v komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Phantom Lady 2.jpg|náhled|První hrdinka s odvážným kostýmem]]&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Odmaskovaný Stan Lee&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, které se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura == &lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Odmaskovaný Stan Lee. Pevnost. 2014, 05/2014(144), 56-57. ISSN 9 771213 821003 05.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RONOVEC, Miroslav. Muž mimo čas: Captain America v komiksu. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 10-11.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Vy jste si začali, my to teď skončíme. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 56-57.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MCCLOUD, Scott. Jak rozumět komiksu. První vydání. Brno: BB/art, 2008. ISBN 978-80-7381-419-9.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1767 Komiks ve 40.letech]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.crew.cz/ Přehled moderních komiksů]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Komiks&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
komiks, [[Japonsko]], manga, anime, druhá světová válka, starověk, středověk, rukopisy, [[Marvel Comics]], [[DC Comics]], Captain America, Pearl Harbor, Zlatá éra, Stříbrná éra&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29743</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29743"/>
		<updated>2016-01-19T14:05:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Komiks.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-19]. Dostupné z: http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1469&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Vy jste si začali, my to teď skončíme&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &amp;lt;ref&amp;gt;MIROSLAV, Ronovec. &amp;lt;i&amp;gt;Muž mimo čas: Captain America v komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Phantom Lady 2.jpg|náhled|První hrdinka s odvážným kostýmem]]&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Odmaskovaný Stan Lee&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, které se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura == &lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Odmaskovaný Stan Lee. Pevnost. 2014, 05/2014(144), 56-57. ISSN 9 771213 821003 05.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RONOVEC, Miroslav. Muž mimo čas: Captain America v komiksu. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 10-11.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Vy jste si začali, my to teď skončíme. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 56-57.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MCCLOUD, Scott. Jak rozumět komiksu. První vydání. Brno: BB/art, 2008. ISBN 978-80-7381-419-9.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1767 Komiks ve 40.letech]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.crew.cz/ Přehled moderních komiksů]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Komiks&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
komiks, [[Japonsko]], manga, anime, druhá světová válka, starověk, středověk, rukopisy, [[Marvel Comics]], [[DC Comics]], Captain America&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29742</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29742"/>
		<updated>2016-01-19T14:02:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Předchůdci komiksu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Komiks.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-19]. Dostupné z: http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1469&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Vy jste si začali, my to teď skončíme&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &amp;lt;ref&amp;gt;MIROSLAV, Ronovec. &amp;lt;i&amp;gt;Muž mimo čas: Captain America v komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Phantom Lady 2.jpg|náhled|První hrdinka s odvážným kostýmem]]&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Odmaskovaný Stan Lee&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, které se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura == &lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Odmaskovaný Stan Lee. Pevnost. 2014, 05/2014(144), 56-57. ISSN 9 771213 821003 05.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RONOVEC, Miroslav. Muž mimo čas: Captain America v komiksu. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 10-11.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Vy jste si začali, my to teď skončíme. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 56-57.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MCCLOUD, Scott. Jak rozumět komiksu. První vydání. Brno: BB/art, 2008. ISBN 978-80-7381-419-9.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1767 Komiks ve 40.letech]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.crew.cz/ Přehled moderních komiksů]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Komiks&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29740</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29740"/>
		<updated>2016-01-19T13:50:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Současnost */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Komiks.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-19]. Dostupné z: http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1469&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Vy jste si začali, my to teď skončíme&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &amp;lt;ref&amp;gt;MIROSLAV, Ronovec. &amp;lt;i&amp;gt;Muž mimo čas: Captain America v komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Phantom Lady 2.jpg|náhled|První hrdinka s odvážným kostýmem]]&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Odmaskovaný Stan Lee&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, které se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura == &lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Odmaskovaný Stan Lee. Pevnost. 2014, 05/2014(144), 56-57. ISSN 9 771213 821003 05.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RONOVEC, Miroslav. Muž mimo čas: Captain America v komiksu. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 10-11.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Vy jste si začali, my to teď skončíme. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 56-57.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MCCLOUD, Scott. Jak rozumět komiksu. První vydání. Brno: BB/art, 2008. ISBN 978-80-7381-419-9.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1767 Komiks ve 40.letech]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.crew.cz/ Přehled moderních komiksů]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Komiks&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29739</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29739"/>
		<updated>2016-01-19T13:49:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Komiks */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Komiks.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-19]. Dostupné z: http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1469&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Vy jste si začali, my to teď skončíme&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &amp;lt;ref&amp;gt;MIROSLAV, Ronovec. &amp;lt;i&amp;gt;Muž mimo čas: Captain America v komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Phantom Lady 2.jpg|náhled|První hrdinka s odvážným kostýmem]]&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Odmaskovaný Stan Lee&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, kterým se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura == &lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Odmaskovaný Stan Lee. Pevnost. 2014, 05/2014(144), 56-57. ISSN 9 771213 821003 05.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RONOVEC, Miroslav. Muž mimo čas: Captain America v komiksu. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 10-11.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Vy jste si začali, my to teď skončíme. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 56-57.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MCCLOUD, Scott. Jak rozumět komiksu. První vydání. Brno: BB/art, 2008. ISBN 978-80-7381-419-9.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1767 Komiks ve 40.letech]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.crew.cz/ Přehled moderních komiksů]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Komiks&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29737</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29737"/>
		<updated>2016-01-19T13:08:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Komiks.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-19]. Dostupné z: http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1469&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Vy jste si začali, my to teď skončíme&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &amp;lt;ref&amp;gt;MIROSLAV, Ronovec. &amp;lt;i&amp;gt;Muž mimo čas: Captain America v komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Odmaskovaný Stan Lee&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, kterým se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura == &lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Odmaskovaný Stan Lee. Pevnost. 2014, 05/2014(144), 56-57. ISSN 9 771213 821003 05.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RONOVEC, Miroslav. Muž mimo čas: Captain America v komiksu. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 10-11.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Vy jste si začali, my to teď skončíme. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 56-57.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MCCLOUD, Scott. Jak rozumět komiksu. První vydání. Brno: BB/art, 2008. ISBN 978-80-7381-419-9.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1767 Komiks ve 40.letech]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.crew.cz/ Přehled moderních komiksů]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Komiks&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29736</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29736"/>
		<updated>2016-01-19T13:06:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Komiks */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Komiks.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-19]. Dostupné z: http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1469&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Vy jste si začali, my to teď skončíme&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &amp;lt;ref&amp;gt;MIROSLAV, Ronovec. &amp;lt;i&amp;gt;Muž mimo čas: Captain America v komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Odmaskovaný Stan Lee&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, kterým se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura == &lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Odmaskovaný Stan Lee. Pevnost. 2014, 05/2014(144), 56-57. ISSN 9 771213 821003 05.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RONOVEC, Miroslav. Muž mimo čas: Captain America v komiksu. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 10-11.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
RŮŽIČKA, Lukáš. Vy jste si začali, my to teď skončíme. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 56-57.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MCCLOUD, Scott. Jak rozumět komiksu. První vydání. Brno: BB/art, 2008. ISBN 978-80-7381-419-9.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
[http://www.komiks.cz/clanek.php?id=1767 Komiks ve 40.letech]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.crew.cz/ Přehled moderních komiksů]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Komiks&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29724</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29724"/>
		<updated>2016-01-19T11:28:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Komiks */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Vy jste si začali, my to teď skončíme&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &amp;lt;ref&amp;gt;MIROSLAV, Ronovec. &amp;lt;i&amp;gt;Muž mimo čas: Captain America v komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Odmaskovaný Stan Lee&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, kterým se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29723</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29723"/>
		<updated>2016-01-19T11:27:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Komiks */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Vy jste si začali, my to teď skončíme&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &amp;lt;ref&amp;gt;MIROSLAV, Ronovec. &amp;lt;i&amp;gt;Muž mimo čas: Captain America v komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Odmaskovaný Stan Lee&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, kterým se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29717</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29717"/>
		<updated>2016-01-19T11:06:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Komiks */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &amp;lt;ref&amp;gt;LUKÁŠ, Růžička. &amp;lt;i&amp;gt;Vy jste si začali, my to teď skončíme&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, kterým se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29714</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29714"/>
		<updated>2016-01-19T10:57:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Komiks */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, kterým se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29711</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29711"/>
		<updated>2016-01-19T10:50:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Komiks */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu. &amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, kterým se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;MCCLOUD, Scott. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět komiksu&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008, 216 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29480</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29480"/>
		<updated>2016-01-13T15:10:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Komiks */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, kterým se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29479</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29479"/>
		<updated>2016-01-13T15:04:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Komiks */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, kterým se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29478</id>
		<title>Komiks</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komiks&amp;diff=29478"/>
		<updated>2016-01-13T14:59:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Pulpanova: /* Komiks */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Komiks ==&lt;br /&gt;
Je [[médium]], které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek).  Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký [[undergroundový komiks]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Předchůdci komiksu === &lt;br /&gt;
Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Raných křesťanských době se, taktéž dělali [[iluminované rukopisy]]. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit [[Velvislavovu bibli]] ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako ''Velvislavova bible'' pochází ze 14. století [[Krumlovský obrazový kodex]], kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z [[Bayeux]]. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až [[Guntebergův knihtisk]]. Už v roce 1460 vychází kreslené [[Utrpení svatého Erasma]], bylo velice oblíbené.  Za další významný vývoj můžeme ''Williama Hogartha'' jehož série obrazů [[Dráha prostitutky]] (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl [[copyright]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základy moderního komiksu položil ''Rodolphe Töpffer'' v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor [[Richard Outcault]] představil svůj strip [[Yellow Kid]] (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Yellow Kid 02829v.jpg|náhled|První komiks]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta) ===&lt;br /&gt;
Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě [[Action Comics]], první superhrdina od tvůrců [[Joea Shustera]] a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl [[Superman]] a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před [[Adolfem Hitlerem]]. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrčí duo [[Joe Simon]] a [[Jack Kirby]] ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl [[Captain America]]. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala [[Německo-americká federace]]. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu [[Timely Comics]] (současný [[Marvel]]), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po útoku na [[Pearl Harbor]] se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou [[The Shield]], [[Bulletman]], [[Green Lama]], [[Spy Smasher]] a [[Black Terror]]. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl [[Hedvábný přízrak]] z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti [[Comics Code Authority]]. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 60. léta tzv. Stříbrná éra === &lt;br /&gt;
Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista [[Stan Lee]]. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým [[Fantastic Four]]. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy [[Spider-Mana]]. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové [[Marvel]] a [[DC]]. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii ([[Hulk]], [[Daredevil]], [[Spider-Man]], [[Iron Man]], [[Avengers]], [[X-Meni]]...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Současnost === &lt;br /&gt;
Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu [[manga]]. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění.  Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, kterým se nazývají [[anime]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je [[Image]], [[Dark Hourse]], [[Vertigo]], [[Icon]] a mnohá další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Druhy komiksu ===&lt;br /&gt;
* ''[[Strip]]'' – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech&lt;br /&gt;
* ''Komiksové album'' – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ&lt;br /&gt;
* ''[[Grafický román]]'' – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů&lt;br /&gt;
* ''Komiksový časopis''&lt;br /&gt;
* ''Komiksová série či minisérie'' – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5&lt;br /&gt;
* ''[[Komiksový fanzim]]'' – většinou neziskový a od více autorů&lt;br /&gt;
* ''Polokomiksový časopis'' – komiks je jednou z částí&lt;br /&gt;
* ''[[Webový komiks]]'' – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Pulpanova</name></author>
		
	</entry>
</feed>