<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristina.Janakova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristina.Janakova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Kristina.Janakova"/>
	<updated>2026-04-21T03:50:41Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDchovy_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=32706</id>
		<title>Státnicové otázky z Výchovy a vzdělávání</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDchovy_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=32706"/>
		<updated>2016-03-15T12:29:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Janakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Problematika alternativních škol a didaktických přístupů. Modernizace obsahu vzdělání a jejich odraz v základních školských dokumentech.]]|| Langrová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Otázky výchovně vzdělávacích cílů a jejich taxonomie. Obecné přístupy k učení. Druhy učení a jejich charakteristika. Kognitivní styly a styly učení. Školní sebepojetí a akademická účinnost žáků.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pedagogická interakce a komunikace.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Individualizace a diferenciace ve vyučování. Individuální a skupinové rozdíly při učení, ve vyučování a ve výchově. Speciální vzdělávací potřeby žáků.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Aktivizující metody výuky a organizační formy. Motivace ve výchově a vyučování.]] || Střádalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Problematika hodnocení v pedagogické teorii i školní praxi.]]  || Střádalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Diagnostika jednotlivce a školní třídy. Standardizované a nové formy testování v pedagogické psychologii.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnost učitele, jeho autorita a profesní kompetence.]] || Kubešková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Třídní a školský management. Psychologická problematika výchovných prostředků.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální klima ve škole a školní třídě. Možnosti poznávání a intervencí. Sociální vývoj jedince a jeho význam pro výchovu a vzdělávání. Rozvíjení sociálních dovedností žáků ve škole.]] || Sochová N.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Postoje rodičů k dítěti, emoční klima v rodině, psychická deprivace a subdeprivace, pedagogicko psychologické problémy neúplných, doplněných a dysfunkčních rodin. Rodičovské styly výchovy.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj a rozvoj morálních aspektů osobnosti. Charakter.  Psychologická problematika zdravého životního stylu dětí a mládeže. Zdravá škola.]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí a rozvoj andragogiky. Podstata andragogiky. Vznik vzdělávání dospělých. Formy vzdělávání dospělých. Vývoj vzdělávání dospělých od šedesátých let a jeho dnešní stav.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kurikulum ve vzdělávání dospělých. Pojem kurikula. Cíle vzdělávání dospělých. Tvorba kurikula]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Funkční gramotnost. Kompetence ve vzdělávání dospělých.Informační technologie ve vzdělávání dospělých. Trh ve vzdělávání dospělých.]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Janakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDchovy_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=30868</id>
		<title>Státnicové otázky z Výchovy a vzdělávání</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDchovy_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=30868"/>
		<updated>2016-01-31T18:06:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Janakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Problematika alternativních škol a didaktických přístupů. Modernizace obsahu vzdělání a jejich odraz v základních školských dokumentech.]]|| Langrová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Otázky výchovně vzdělávacích cílů a jejich taxonomie. Obecné přístupy k učení. Druhy učení a jejich charakteristika. Kognitivní styly a styly učení. Školní sebepojetí a akademická účinnost žáků.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pedagogická interakce a komunikace.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Individualizace a diferenciace ve vyučování. Individuální a skupinové rozdíly při učení, ve vyučování a ve výchově. Speciální vzdělávací potřeby žáků.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Aktivizující metody výuky a organizační formy. Motivace ve výchově a vyučování.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Problematika hodnocení v pedagogické teorii i školní praxi.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Diagnostika jednotlivce a školní třídy. Standardizované a nové formy testování v pedagogické psychologii.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnost učitele, jeho autorita a profesní kompetence.]] || Kubešková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Třídní a školský management. Psychologická problematika výchovných prostředků.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální klima ve škole a školní třídě. Možnosti poznávání a intervencí. Sociální vývoj jedince a jeho význam pro výchovu a vzdělávání. Rozvíjení sociálních dovedností žáků ve škole.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Postoje rodičů k dítěti, emoční klima v rodině, psychická deprivace a subdeprivace, pedagogicko psychologické problémy neúplných, doplněných a dysfunkčních rodin. Rodičovské styly výchovy.]] || Kristína J.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj a rozvoj morálních aspektů osobnosti. Charakter.  Psychologická problematika zdravého životního stylu dětí a mládeže. Zdravá škola.]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí a rozvoj andragogiky. Podstata andragogiky. Vznik vzdělávání dospělých. Formy vzdělávání dospělých. Vývoj vzdělávání dospělých od šedesátých let a jeho dnešní stav.]]|| Kretíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kurikulum ve vzdělávání dospělých. Pojem kurikula. Cíle vzdělávání dospělých. Tvorba kurikula]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Funkční gramotnost. Kompetence ve vzdělávání dospělých.Informační technologie ve vzdělávání dospělých. Trh ve vzdělávání dospělých.]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Janakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8134</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8134"/>
		<updated>2014-11-12T16:38:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Janakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, efektivity a vůle. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuropsychologe&amp;quot;&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* řadící se mezi psychózy &lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – bludy (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&lt;br /&gt;
# poruchy asociací (asociativní přeskoky, paralogie)&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# ambivalence&lt;br /&gt;
# autismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg|Manifestace schizofrenie&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance bludů a halucinací (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost halucinací a systematizovaných bludů atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''Karl Ludwig Kahlbaum''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''Emil Kraepilin''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''E.Bleuler''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Historický vývoj pojmů.jpg|Historický vývoj pojmů&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
vloha (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → stres spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii antipsychotiky (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
:* 3 stádia léčby:&lt;br /&gt;
::# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
::# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
::# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od úzkostných stavů, zlepšení kvality spánku X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni (chlorpromazin se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
* Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:&lt;br /&gt;
::# Psychoedukace&lt;br /&gt;
::# nácvik sociálních dovedností&lt;br /&gt;
::# pracovní terapie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reference&lt;br /&gt;
Sims A (2002). Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. Philadelphia: W. B. Saunders. ISBN 0-7020-2627-1.&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hirsch SR; Weinberger DR (2003). Schizophrenia. Wiley-Blackwell. p. 21. ISBN 978-0-632-06388-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;. (n.d.) prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Janakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neverb%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=7918</id>
		<title>Neverbální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neverb%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=7918"/>
		<updated>2014-11-10T20:52:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Janakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neverbální komunikace''' je pojem zahrnující vše, co si signalizujeme beze slov či spolu se slovy jako doprovod [[verbálni komunikace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunikace&amp;quot;&amp;gt;Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stručný přehled toho, co vše si sdělujeme neverbálně:&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;&amp;gt;Křivohlavý, J. (1988). Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Emoce]] - [[pocity]], [[nálady]], [[afekty]]&lt;br /&gt;
* Zájem o sblížení – navázání intimnejšího styku&lt;br /&gt;
* Snažíme se vytvořit dojem - &amp;quot;Kdo jsem já&amp;quot;&lt;br /&gt;
* Snažíme se ovlivnit postoj partnera&lt;br /&gt;
* Řídíme chod vzájemného styku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 70%;&amp;quot;&amp;gt;„Člověk může přestat mluvit, nemůže však přestat komunikovat svým tělovým idiomem, zde musí něco říct: buď dobře, nebo špatně. Nemůže neříct nic.“ Goffman,1966&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunikace&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy neverbálni komunikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mimika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pohyby a konfigurace obličejových [[svalů]]. V podstatě jde o citlivé modelování vnitřních psychických stavů výrazy obličeje – tím pak sdělujeme své duševné stavy druhým – například při smíchu, úsměvu, pláči, zamračení atp. Mimikou sdělujeme i kulturně tradovaná gesta (např. zdvorilostní úsměv) a tzv. instrumentálni pohyby (výraz při kýchání). &amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve '''sdělování emocí výrazy''' obličeje můžeme rozlišit:&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# emoce pravé – skutečně prožívané&lt;br /&gt;
# emoce záměrně vytvářené – rádoby přirozené výrazy obličeje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikujeme '''7 tzv. primárnich emocí'''&amp;lt;ref&amp;gt;Ekman, Friesen, Ellsworth, (1972). Emotion in the Human Face. New York: Pergamon Press&amp;lt;/ref&amp;gt; ve výrazu obličeje:&lt;br /&gt;
# ''Štěstí – neštěstí'' &lt;br /&gt;
# ''Neočekávané překvapení – splněné očekávaní''&lt;br /&gt;
# ''Strach a bázeň – pocit jistoty''&lt;br /&gt;
# ''Radost – smutek''&lt;br /&gt;
# ''Klid – rozčilení'' &lt;br /&gt;
# ''Spokojenost – nespokojenost, až znechucení''&lt;br /&gt;
# ''Zájem – nezájem''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kulturné rozdíly v neverbálnim vyjádřování emocí ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před více než sto lety [[Charles Darwin]] uvedl [[hypotézu univerzality]] lidských [[Emoce|emocí]] a jejich výrazů. Mnoho výzkumných studií se touto otázkou zabývalo. Tyto studie poukazují na to, že hypotéza univerzality nemusí být platná napříč kulturami, i když existuje přinejmenším několik emocí, které jsou univerzálni.&amp;lt;ref&amp;gt;Ekman, P. Facial expressions [online]. New Jersey: Lawrence Erlbaum Association, (1977) [cited 2014-10-29] 97-116. Available from https://www.paulekman.com/wp-content/uploads/2013/07/Facial-Expression.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Též zpochybňují hypotézu, že tvář mluví sama za sebe, podporují spíš to, že vnímání citových výrazů je do značné míry závisle na kontextu podnětu(vokalizace,[[řeč těla]], ...)&amp;lt;ref&amp;gt;Merluzzi, A. Nonverbal Accents: Cultural Nuances in Emotional Expression. psychologicalscience.org. Web. (April 4, 2014) http://www.psychologicalscience.org/index.php/publications/observer/2014/april-14/nonverbal-accents.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proxemika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sdělování '''přiblížením''' a '''oddálením'''. Proximitou se rozumí pohled na vzdálenosti, které mají lidé mezi sebou, když něco dělají nebo spolu jednají – máme na mysli prostorovou blízkost. [[Interpersonálni vzdálenost]] je v různych situacích různe kulturně podmíněná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;[[Soubor: Personal Spaces in Proxemics.svg|thumb| Osobní zóna člověka]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Osobní zóna člověka''' – příkladem může být bublina, která obklopuje člověka – každý člověk jich má více – různé lidi pak pouští různě hluboko do tohoto prostoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Antropolog E.T. Hall rozlišuje 3 druhy '''proxemických &amp;quot;bublin&amp;quot;''':&amp;lt;ref&amp;gt;Brown, N. Edward T. Hall: The proxemic theory, 1966. csiss.org. Web. Available from http://www.csiss.org/classics/content/13&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# ''Intimní a osobní sféra''&lt;br /&gt;
# ''Sociálni a konzultační sféra''&lt;br /&gt;
# ''Veřejná sféra''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Haptika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento termín označuje '''taktilní kontakt(dotek)''' – příkladem tzv. haptického kontaktu může být podání ruky. [[Hmat]] je celým souborem různých [[smyslů]], které mají společné to, že jejich [[receptory]] jsou zakončeny v [[kůži]]. Taktilní kontakt zahrnuje příjem zpráv o působení tepla, chladu, tlaku a o podnětech způsobujících [[Bolest|bolest]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Dotek - taktilní kontakt, může být:&lt;br /&gt;
** Přímý (na kůži) - nepřímý (přes kabát)&lt;br /&gt;
** Přátelský (pohlazení) - nepřátelský (pohlavek)&lt;br /&gt;
* Má komunikační význam (milenci držením za ruce dávají najevo, že patří k sobě,...)&amp;lt;ref name=&amp;quot;social&amp;quot;&amp;gt;Scheflen, A. (1972) Body language and social order: communication as behavioral control. New Jersey: Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posturologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řeč našich fyzických postojů, držení těla a polohových konfigurací. Poloha, kterou člověk zaujme v [[sociálni interakci]], do určité míry vyjadřuje celkový '''postoj''' tohoto člověka k situaci okolo něho. Význam má také poloha osob v osobním styku – ta nám naznačuje o jaký druh interakce se jedná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
První '''experimentálni''' práce:&lt;br /&gt;
* W. James(1932) – předkládal různe fotografie pokusným osobám a zjišťoval jak je ta, která tendence diagnostikovatelná z předvádených poloh&amp;lt;ref&amp;gt;James, W. (1932) A study of the expression of the bodily posture. In:Journal of General Psychology. 7. 405-437. doi:10.1080/00221309.1932.9918475&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  E. J. Charny ( 1966) – analyzoval záznamy videorekordéru, které zachycovali polohy pacienta a lékaře v průběhu hodinu trvajícich psychoterapeutických sezení&amp;lt;ref&amp;gt;Charny, E.(1966) Postural Configurations in Psychotherapy. In: Psychosomatic Medicine. 28. 305-315. Available from http://goo.gl/BLs7XU&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kinezika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řeč našich pohybů, zahrnuje všechny druhy pohybů. Nejmenší pohybovou jednotkou je '''„kin“''', z nich se skládaji vyšší jednotky '''„kinemy“''', jim jsou nadřízené '''„kinemorfy“'''. Nejvyšší pohybovou jednotku tvoří [[kinemorfická konstrukce]]. Při zkoumání toho co se při pohybech děje, je třeba uvažovat o tom, co určitému pohybu předcházelo a co po něm následuje, pozornost se nevenuje jenom druhu končetiny ale taky rozsahu pohybu a době jeho trvání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;Křivohlavý, J. (1988). Neverbálni komunikace.Řeč pohledů, úsměvů a gest. Praha: Státni pedagogické nakladatelství &amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* z '''časového hlediska''' můžeme rozlišit tyto druhy pohybů:&amp;lt;ref name=&amp;quot;social&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:a.)''bodové činnosti'' - trvajíci několik sekund&lt;br /&gt;
:b.)''pohybové pozice'' - trvajíci několik minut&lt;br /&gt;
:c.)''pohybové prezentace'' - trvajíci řádově několik hodin&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Gestika ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Patří do kineziky. Rozumí se jimi pohyby, které mají výrazný sdělovací účel, který doprovází [[slovní projev]] nebo jej zastupují. V historickém pohledu jsou gesta starší formou lidské komunikace než [[řeč]] ([[George Herbert Mead|G.H. Mead]], [[Jean Piaget|J. Piaget]], Vygotskij aj.). Naznačují určitou ideu, která má být sdělena. Používání gest může být '''vědomé''' i '''nevědomé'''. Je tady mimořádný vliv [[Kultura|kultury]] a taky [[Etnikum|etnika]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Řeč očí a našich pohledů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvoří vlastní jádro mimoslovní sociální komunikace. Oči mají unikátní '''sociální funkci'''. Působí nejen jako příjmač informací, ale také jako jejich vysílač (G. Simmel, 1908). Psychologie se zabývá otázkou, jakým způsobem se dá druhému očima něco sdělovat. Při pozorování řeči očí je potřeba věnovat pozornost: zaměření pohledů, době trvání zaměření pohledů, četnosti pohledů, sledu pohledů – sekvenci, celkovému objemu pohledů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Vzájemné střetnutí pohledů''' možno považovat za vrchol neverbálni komunikace, jsou zde však odlišné kvality:&lt;br /&gt;
** Může být nejvřelejší formou vzájemného styku&lt;br /&gt;
** Může být vyvrcholením negativních, nepřátelských vztahů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Paralingvistika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studuje akustické neverbálni projevy, které doprovázejí naší řeč. Označuje ty jevy, které stojí stranou klasického zájmu lingvistiky.&lt;br /&gt;
'''Nelingvistické složky''' akustického projevu:&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# ''Hlasové dimenze akustického projevu'' (tónová výška,barva hlasu, dynamika akustického projevu)&lt;br /&gt;
# ''Časové charakteristiky akustického projevu''(rýchlost mluvy, tempo)&lt;br /&gt;
# ''Interakční vztahy v skupinovém projevu''(přestávky v řeči, sledování chvil, kdy se mlčí v dialogu,...)&lt;br /&gt;
# ''Jiné nežli slovné akustické projevy''(chyby v řeči – opomenutí, přeřeknutí, zakoktání,...)&lt;br /&gt;
== Genderove rozdíly v rozpoznávání neverbálního chování (Hogan &amp;amp; Smith, 2006) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Horgan a Smith (2006) uskutečnili studii, která se zabývala [[genderovými rozdíly]] a stereotypním hodnocením neverbálního chování. Probandi byli rozděleny do tří skupin, ve kterých dostali prvotní specifickou informaci o tom k čemu bude následujíci shlédnutí videa sloužit. V první skupině dostali informaci, že budou zjišťovat, který uchazeč by byl dobrým sociálnim pracovníkem, druhá skupina měla k dispozici informaci, že vybírají uchazeče na pozici vyjednavače a třetí [[(kontrolní) skupina]] nedostala žádne specifické informace. Poté jim bylo puštěno video. V první skupině měla informace vést ke spuštění [[genderového stereotypu]] o ženách jako lepších sociálnich pracovnicích a v druhé skupině ke stereotypu o mužech jako o lepších vyjednávačích. Studie ukázala že:&lt;br /&gt;
* Lidé se ukazovali hůř když byli v podmínkách, které byli [[inkongruentní]] se stereotypními očekáváními svého pohlaví&lt;br /&gt;
* Muži odhadovali hůře když šlo o výběr sociálních pracovníků, a podobně ženy odhadovaly hůře když šlo o výběr vyjednávačů nebo jím nebyla řečena žádná ovlivňující informace&lt;br /&gt;
* Taky se ale zistilo, že nikdo z participantů neodhadoval lépe když byli podmínky [[kongruentní]] se stereotypním očekáváním. Vypadá to, že genderové očekávání vede k omezení schopnosti číst neverbální chování spíš než k jeho zlepšení.&amp;lt;ref&amp;gt;Horgan, T., Smith, J. (2006, June 13) Interpersonal Reasons for Interpersonal Perceptions: Gender-incongruent Purpose Goals and Nonverbal Judgment Accuracy. doi:10.1007/s 10919-006-0012-4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Křivohlavý, J. (1988). Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda&lt;br /&gt;
* Křivohlavý, J. (1988). Neverbálni komunikace. Řeč pohledů, úsměvů a gest. Praha: Státní pedagogické nakladatelství&lt;br /&gt;
* Scheflen, A. (1972). Body language and social order: communication as behavioral control. New Jersey: Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs&lt;br /&gt;
* Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hall, E. (1959). The silent language. New York: Anchor Books&lt;br /&gt;
* Patterson, M. (1983). Nonverbal Behavior. A functional Perspective. New York: Springer-Verlag&lt;br /&gt;
* Tegze, O. (2003). Neverbálni komunikace. Brno: Computer Press&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Emoce]]&lt;br /&gt;
* [[Sociálni postoje]]&lt;br /&gt;
* [[Sociálni percepce]]&lt;br /&gt;
* [[Sociálni poznávání a intepretace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
neverbálni komunikace, mimika, haptika, proxemika, posturologie, gesta, paralingvistika, řeč očí&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Janakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neverb%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=7332</id>
		<title>Neverbální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neverb%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=7332"/>
		<updated>2014-10-29T22:12:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Janakova: Založena nová stránka s textem „== Neverbálni komunikace == Tenhle pojem zahrnuje vše co si signalizujeme beze slov či spolu se slovy jako doprovod slovní komunikace. Základní o…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Neverbálni komunikace ==&lt;br /&gt;
Tenhle pojem zahrnuje vše co si signalizujeme beze slov či spolu se slovy jako doprovod slovní [[komunikace]]. Základní otázky zní '''JAK? A CO?'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunikace&amp;quot;&amp;gt;Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:'''JAK''' jinak než slovy si sdělujeme to, co si sdělujeme?&lt;br /&gt;
:'''CO''' si sdělujeme beze slov?&lt;br /&gt;
Stručný přehled toho, co vše si sdělujeme neverbálně:&lt;br /&gt;
* ''[[emoce]]- pocity, nálady, afekty''&lt;br /&gt;
* ''zájem o sblížení – navázání intimnejšího styku''&lt;br /&gt;
* ''snažíme se vytvořit dojem- „Kdo jsem já“''&lt;br /&gt;
* ''snažíme se ovlivnit postoj partnera''&lt;br /&gt;
* ''řídíme chod vzájemného styku''&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;&amp;gt;Křivohlavý, J. (1988). Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 70%;&amp;quot;&amp;gt;„Člověk může přestat mluvit, nemůže však přestat komunikovat svým tělovým idiomem, zde musí něco říct: buď dobře, nebo špatně. Nemůže neříct nic.“ Goffman,1966&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunikace&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Druhy neverbálni komunikace( jak si sdělujeme, to, co si sdělujeme?) ==&lt;br /&gt;
=== Mimika ===&lt;br /&gt;
Pohyby a konfigurace obličejových svalů, v podstatě jde o citlivé modelování vnitřních psychických stavů výrazy obličeje – tím pak sdělujeme své duševné stavy druhým – například při smíchu, úsměvu, pláči, zamračení atp. Mimikou sdělujeme i kulturně tradovaná gesta (např. zdvorilostní úsměv) a tzv. instrumentálni pohyby (výraz při kýchání). &amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* v '''sdělování emocí výrazy''' obličeje můžeme rozlišit:&lt;br /&gt;
# emoce pravé – skutečně prožívané&lt;br /&gt;
# emoce záměrně vytvářené – rádoby přirozené výrazy obličeje&lt;br /&gt;
Identifikujeme '''7 tzv. primárnich emocí''' ve výrazu obličeje:&lt;br /&gt;
# ''štěstí – neštěstí'' &lt;br /&gt;
# ''neočekávané překvapení – splněné očekávaní''&lt;br /&gt;
# ''strach a bázeň – pocit jistoty''&lt;br /&gt;
# ''radost – smutek''&lt;br /&gt;
# ''klid – rozčilení'' &lt;br /&gt;
# ''spokojenost – nespokojenost, až znechucení''&lt;br /&gt;
# ''zájem – nezájem'' &amp;lt;ref&amp;gt;Ekman, Friesen, Ellsworth, (1972). Emotion in the Human Face. New York: Pergamon Press&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Kulturné rozdíly v neverbálnim vyjádřování emocí ====&lt;br /&gt;
Před více jak sto lety [[Charles Darwin]] uvedl [[hypotézu univerzality]] lidských emocí a jejich výrazů. Mnoho výzkumních studií se zabývalo touhle otázkou. Tyto studie poukazují na to, že hypotéza univerzality nemusí být platná napříč kulturami, i když existuje přinejmenším několik emocí, které jsou univerzálni.&amp;lt;ref&amp;gt;Ekman, P. Facial expressions [online]. New Jersey: Lawrence Erlbaum Association, (1977) [cited 2014-10-29] 97-116. Available from https://www.paulekman.com/wp-content/uploads/2013/07/Facial-Expression.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Též zpochybňují hypotézu, že tvář mluví sama za sebe, podporují spíš to, že vnímání citových výrazů je do značné míry závisle na kontextu podnětu(vokalizace,[[řeč těla]], ...)&amp;lt;ref&amp;gt;Merluzzi, A. Nonverbal Accents: Cultural Nuances in Emotional Expression. psychologicalscience.org. Web. (April 4, 2014) http://www.psychologicalscience.org/index.php/publications/observer/2014/april-14/nonverbal-accents.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Proxemika ===&lt;br /&gt;
Sdělování '''přiblížením''' a '''oddálením'''. Proximitou se rozumí pohled na vzdálenosti, které mají lidé mezi sebou, když něco dělají nebo spolu jednají – máme na mysli prostorovou blízkost. [[Interpersonálni vzdálenost]] je v různych situacích různe kulturně podmíněná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;[[Soubor: Personal Spaces in Proxemics.svg|thumb| Osobní zóna člověka]]&lt;br /&gt;
'''Osobní zóna člověka''' – příkladem může být bublina, které obklopuje člověka – každý člověk jich ma více – různe lidi pak pouští různe hluboko do tohoto prostoru.&lt;br /&gt;
* antropolog E.T. Hall rozlišuje 3 druhy '''proxemické „bubliny“''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Intimní a osobní sféra''&lt;br /&gt;
# ''Sociálni a konzultační sféra''&lt;br /&gt;
# ''Veřejná sféra''&amp;lt;ref&amp;gt;Brown, N. Edward T. Hall: The proxemic theory, 1966. csiss.org. Web. Available from http://www.csiss.org/classics/content/13&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Haptika ===&lt;br /&gt;
Tenhle termín označuje '''taktilní kontakt(dotek)''' – příkladem tzv. haptického kontaktu může být podání ruky. [[Hmat]] je celým souborem různych smyslů, které mají společné to, že jejich orgány jsou zakončeny v kůži. Taktilní kontakt zahrnuje příjem zpráv o působení '''tepla''', '''chladu''', '''tlaku''' a o podnětech působícich '''bolest'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* dotek - taktilní kontakt, může být: ''přímy(na kůži) - nepřímy(přes kabát), přátelsky(pohlazení) - nepřátelský(pohlavek)''&lt;br /&gt;
* má komunikativní význam(milenci držením za ruce dávají najevo, že patří k sobě,...)&amp;lt;ref name=&amp;quot;social&amp;quot;&amp;gt;Scheflen, A. (1972) Body language and social order: communication as behavioral control. New Jersey: Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Posturologie ===&lt;br /&gt;
Řeč našich fyzických postojů, držení těla a polohových konfigurací. Poloha, kterou člověk zaujme v [[sociálni interakci]], do určité míry vyjadřuje celkový '''postoj''' tohoto člověka k situaci okolo něho. Význam má také poloha osob v osobním styku – ta nám naznačuje o jaký druh interakce se jedná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
První '''experimentálni''' práce:&lt;br /&gt;
* W. James(1932) – předkládal různe fotografie pokusným osobám a zjišťoval jak je ta, která tendence diagnostikovatelná z předvádených poloh&amp;lt;ref&amp;gt;James, W. (1932) A study of the expression of the bodily posture. In:Journal of General Psychology. 7. 405-437. doi:10.1080/00221309.1932.9918475&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  E. J. Charny ( 1966) – analyzoval záznamy videorekordéru, které zachycovali polohy pacienta a lékaře v průběhu hodinu trvajícich psychoterapeutických sezení&amp;lt;ref&amp;gt;Charny, E.(1966) Postural Configurations in Psychotherapy. In: Psychosomatic Medicine. 28. 305-315. Available from http://goo.gl/BLs7XU&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kinezika ===&lt;br /&gt;
Řeč našich pohybů, zahrnuje všechny druhy pohybů. Nejmenší pohybovou jednotkou je '''„kin“''', z nich se skládaji vyšší jednotky '''„kinemy“''', jim jsou nadřízené '''„kinemorfy“'''. Nejvyšší pohybovou jednotku tvoří [[kinemorfická konstrukce]]. Při zkoumání toho co se při pohybech děje, je třeba uvažovat o tom, co určitému pohybu předcházelo a co po něm následuje, pozornost se nevenuje jenom druhu končetiny ale taky rozsahu pohybu a době jeho trvání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;Křivohlavý, J. (1988). Neverbálni komunikace.Řeč pohledů, úsměvů a gest. Praha: Státni pedagogické nakladatelství &amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* z '''časového hlediska''' můžeme rozlišit tyto druhy pohybů:&lt;br /&gt;
:a.)''bodové činnosti'' - trvajíci několik sekund&lt;br /&gt;
:b.)''pohybové pozice'' - trvajíci několik minut&lt;br /&gt;
:c.)''pohybové prezentace'' - trvajíci řádově několik hodin&amp;lt;ref name=&amp;quot;social&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Gesta ====&lt;br /&gt;
Patří do kineziky. Rozumí se nimi pohyby, které mají výrazný sdělovací účel, který doprovázi [[slovní projev]] nebo jej zastupují. V historickém pohledu jsou gesta starší formou lidské komunikace než [[řeč]] (Mead, Piaget, Vygotskij aj.). Naznačují určitou ideu, která ma být sdělena. Používání gest může byt '''vedomé''' i '''nevědomé'''. Je tady mimořádny vliv kultury a taky etnika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Řeč očí a našich pohledů ===&lt;br /&gt;
Tvoří vlastní jádro mimoslovní sociálni komunikace. Oči mají unikátni '''sociálni funkci''', mají funkci nejen jako příjmače informací, ale taky jako vysílače informací (G. Simmel, 1908). Psychologie se zabýva otázkou, jakým způsobem se dá druhému očima něco sdělovat. Při pozorování řeči očí, třeba věnovat pozornost: zaměření pohledů, době trvání zaměření pohledu, četnosti pohledů, sledu pohledů – sekvenci, celkovému objemu pohledů  &amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''vzájemné střetnutí pohledů''' možno považovat za vrchol neverbálni komunikace, jsou zde však odlišné kvality:&lt;br /&gt;
:a.)může být nejvřelejší formou vzájemného styku&lt;br /&gt;
:b.)může být vyvrcholením negativních, nepřátelských vztahů&lt;br /&gt;
=== Paralingvistika ===&lt;br /&gt;
Studuje akustické neverbálni projevy, které doprovázejí naší řeč. Označuje ty jevy, které stojí stranou klasického zájmu lingvistiky.&lt;br /&gt;
'''Nelingvistické složky''' akustického projevu:&lt;br /&gt;
# ''Hlasové dimenze akustického projevu'' (tónová výška,barva hlasu, dynamika akustického projevu)&lt;br /&gt;
# ''Časové charakteristiky akustického projevu''(rýchlost mluvy, tempo)&lt;br /&gt;
# ''Interakční vztahy v skupinovém projevu''(přestávky v řeči, sledování chvil, kdy se mlčí v dialogu,...)&lt;br /&gt;
# ''Jiné nežli slovné akustické projevy''(chyby v řeči – opomenutí, přeřeknutí, zakoktání,...)&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Genderove rozdíly v rozpoznávání neverbálního chování ===&lt;br /&gt;
Horgan a Smith (2006) uskutečnili studii, která se zabývala [[genderovými rozdíly]] a stereotypickým hodnocením neverbálniho chování. Probandi byli rozděleny do tří skupin. Každé skupině se promítalo video s nějakou situací, ale každá dostala jinou prvotní informaci k čemu video slouží. V první si lidé mysleli, že mají objevit, který uchazeč by byl dobrým sociálnim pracovníkem, co mělo vést k aktivaci [[stereotypu]], že ženy by byli v téhle práci lepší než muži, v druhé skupině si mysleli, že objevují, který uchazeč by se hodil na pozici vyjednavače, tohle mělo vést k aktivaci stereotypu o mužech jako lepších vyjednavačích. Třetí[[(kontrolní) skupina]] nedostala žádne specifické informace.&lt;br /&gt;
* studie ukázala, že lidi se ukazovali hůř když byli v podmínkach, které byli [[inkongruentní]] se stereotypickými očekávaními jejich pohlaví&lt;br /&gt;
* muži odhadovali hůře když šlo o výběr sociálnich pracovníku, a podobně ženy odhadovali hůře když šlo o výběr vyjednávačů nebo jím nebyla řečena žádna ovlivňujíci informace&lt;br /&gt;
* taky se ale zistilo, že nikdo z participantů neodhadoval lépe když byli podmínky [[kongruentní]] se stereotypním očekávaním. Vypadá to, že genderové očekávaní vede k omezení schopností číst neverbálni chování spíš jako k jeho zlepšení.&amp;lt;ref&amp;gt;Horgan, T., Smith, J. (2006, June 13) Interpersonal Reasons for Interpersonal Perceptions: Gender-incongruent Purpose Goals and Nonverbal Judgment Accuracy. doi:10.1007/s 10919-006-0012-4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Křivohlavý, J. (1988). Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda&lt;br /&gt;
* Křivohlavý, J. (1988). Neverbálni komunikace. Řeč pohledů, úsměvů a gest. Praha: Státní pedagogické nakladatelství&lt;br /&gt;
* Scheflen, A. (1972). Body language and social order: communication as behavioral control. New Jersey: Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs&lt;br /&gt;
* Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Hall, E. (1959). The silent language. New York: Anchor Books&lt;br /&gt;
* Patterson, M. (1983). Nonverbal Behavior. A functional Perspective. New York: Springer-Verlag&lt;br /&gt;
* Tegze, O. (2003). Neverbálni komunikace. Brno: Computer Press&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [[Emoce]]&lt;br /&gt;
* [[Sociálni postoje]]&lt;br /&gt;
* [[Sociálni percepce]]&lt;br /&gt;
* [[Sociálni poznávání a intepretace]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
neverbálni komunikace, mimika, haptika, proxemika, posturologie, gesta, paralingvistika, řeč očí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Janakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Kristina.Janakova&amp;diff=7326</id>
		<title>Uživatel:Kristina.Janakova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Kristina.Janakova&amp;diff=7326"/>
		<updated>2014-10-29T15:54:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Janakova: Založena nová stránka s textem „== Neverbálni komunikace == Tenhle pojem zahrnuje vše co si signalizujeme beze slov či spolu se slovy jako doprovod slovní komunikace. Základní o…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Neverbálni komunikace ==&lt;br /&gt;
Tenhle pojem zahrnuje vše co si signalizujeme beze slov či spolu se slovy jako doprovod slovní [[komunikace]]. Základní otázky zní '''JAK? A CO?'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunikace&amp;quot;&amp;gt;Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:'''JAK''' jinak než slovy si sdělujeme to, co si sdělujeme?&lt;br /&gt;
:'''CO''' si sdělujeme beze slov?&lt;br /&gt;
Stručný přehled toho, co vše si sdělujeme neverbálně:&lt;br /&gt;
* ''[[emoce]]- pocity, nálady, afekty''&lt;br /&gt;
* ''zájem o sblížení – navázání intimnejšího styku''&lt;br /&gt;
* ''snažíme se vytvořit dojem- „Kdo jsem já“''&lt;br /&gt;
* ''snažíme se ovlivnit postoj partnera''&lt;br /&gt;
* ''řídíme chod vzájemného styku''&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;&amp;gt;Křivohlavý, J. (1988). Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 70%;&amp;quot;&amp;gt;„Člověk může přestat mluvit, nemůže však přestat komunikovat svým tělovým idiomem, zde musí něco říct: buď dobře, nebo špatně. Nemůže neříct nic.“ Goffman,1966&amp;lt;ref name=&amp;quot;komunikace&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Druhy neverbálni komunikace( jak si sdělujeme, to, co si sdělujeme?) ==&lt;br /&gt;
=== Mimika ===&lt;br /&gt;
Pohyby a konfigurace obličejových svalů, v podstatě jde o citlivé modelování vnitřních psychických stavů výrazy obličeje – tím pak sdělujeme své duševné stavy druhým – například při smíchu, úsměvu, pláči, zamračení atp. Mimikou sdělujeme i kulturně tradovaná gesta (např. zdvorilostní úsměv) a tzv. instrumentálni pohyby (výraz při kýchání). &amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* v '''sdělování emocí výrazy''' obličeje můžeme rozlišit:&lt;br /&gt;
# emoce pravé – skutečně prožívané&lt;br /&gt;
# emoce záměrně vytvářené – rádoby přirozené výrazy obličeje&lt;br /&gt;
Identifikujeme '''7 tzv. primárnich emocí''' ve výrazu obličeje:&lt;br /&gt;
# ''štěstí – neštěstí'' &lt;br /&gt;
# ''neočekávané překvapení – splněné očekávaní''&lt;br /&gt;
# ''strach a bázeň – pocit jistoty''&lt;br /&gt;
# ''radost – smutek''&lt;br /&gt;
# ''klid – rozčilení'' &lt;br /&gt;
# ''spokojenost – nespokojenost, až znechucení''&lt;br /&gt;
# ''zájem – nezájem'' &amp;lt;ref&amp;gt;Ekman, Friesen, Ellsworth, (1972). Emotion in the Human Face. New York: Pergamon Press&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Kulturné rozdíly v neverbálnim vyjádřování emocí ====&lt;br /&gt;
Před více jak sto lety [[Charles Darwin]] uvedl [[hypotézu univerzality]] lidských emocí a jejich výrazů. Mnoho výzkumních studií se zabývalo touhle otázkou. Tyto studie poukazují na to, že hypotéza univerzality nemusí být platná napříč kulturami, i když existuje přinejmenším několik emocí, které jsou univerzálni.&amp;lt;ref&amp;gt;Ekman, P. Facial expressions [online]. New Jersey: Lawrence Erlbaum Association, (1977) [cited 2014-10-29] 97-116. Available from https://www.paulekman.com/wp-content/uploads/2013/07/Facial-Expression.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Též zpochybňují hypotézu, že tvář mluví sama za sebe, podporují spíš to, že vnímání citových výrazů je do značné míry závisle na kontextu podnětu(vokalizace,[[řeč těla]], ...)&amp;lt;ref&amp;gt;Merluzzi, A. Nonverbal Accents: Cultural Nuances in Emotional Expression. psychologicalscience.org. Web. (April 4, 2014) http://www.psychologicalscience.org/index.php/publications/observer/2014/april-14/nonverbal-accents.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Proxemika ===&lt;br /&gt;
Sdělování '''přiblížením''' a '''oddálením'''. Proximitou se rozumí pohled na vzdálenosti, které mají lidé mezi sebou, když něco dělají nebo spolu jednají – máme na mysli prostorovou blízkost. [[Interpersonálni vzdálenost]] je v různych situacích různe kulturně podmíněná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;[[Soubor: Personal Spaces in Proxemics.svg|thumb| Osobní zóna člověka]]&lt;br /&gt;
'''Osobní zóna člověka''' – příkladem může být bublina, které obklopuje člověka – každý člověk jich ma více – různe lidi pak pouští různe hluboko do tohoto prostoru.&lt;br /&gt;
* antropolog E.T. Hall rozlišuje 3 druhy '''proxemické „bubliny“''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Intimní a osobní sféra''&lt;br /&gt;
# ''Sociálni a konzultační sféra''&lt;br /&gt;
# ''Veřejná sféra''&amp;lt;ref&amp;gt;Brown, N. Edward T. Hall: The proxemic theory, 1966. csiss.org. Web. Available from http://www.csiss.org/classics/content/13&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Haptika ===&lt;br /&gt;
Tenhle termín označuje '''taktilní kontakt(dotek)''' – příkladem tzv. haptického kontaktu může být podání ruky. [[Hmat]] je celým souborem různych smyslů, které mají společné to, že jejich orgány jsou zakončeny v kůži. Taktilní kontakt zahrnuje příjem zpráv o působení '''tepla''', '''chladu''', '''tlaku''' a o podnětech působícich '''bolest'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* dotek - taktilní kontakt, může být: ''přímy(na kůži) - nepřímy(přes kabát), přátelsky(pohlazení) - nepřátelský(pohlavek)''&lt;br /&gt;
* má komunikativní význam(milenci držením za ruce dávají najevo, že patří k sobě,...)&amp;lt;ref name=&amp;quot;social&amp;quot;&amp;gt;Scheflen, A. (1972) Body language and social order: communication as behavioral control. New Jersey: Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Posturologie ===&lt;br /&gt;
Řeč našich fyzických postojů, držení těla a polohových konfigurací. Poloha, kterou člověk zaujme v [[sociálni interakci]], do určité míry vyjadřuje celkový '''postoj''' tohoto člověka k situaci okolo něho. Význam má také poloha osob v osobním styku – ta nám naznačuje o jaký druh interakce se jedná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
První '''experimentálni''' práce:&lt;br /&gt;
* W. James(1932) – předkládal různe fotografie pokusným osobám a zjišťoval jak je ta, která tendence diagnostikovatelná z předvádených poloh&amp;lt;ref&amp;gt;James, W. (1932) A study of the expression of the bodily posture. In:Journal of General Psychology. 7. 405-437. doi:10.1080/00221309.1932.9918475&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  E. J. Charny ( 1966) – analyzoval záznamy videorekordéru, které zachycovali polohy pacienta a lékaře v průběhu hodinu trvajícich psychoterapeutických sezení&amp;lt;ref&amp;gt;Charny, E.(1966) Postural Configurations in Psychotherapy. In: Psychosomatic Medicine. 28. 305-315. Available from http://goo.gl/BLs7XU&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kinezika ===&lt;br /&gt;
Řeč našich pohybů, zahrnuje všechny druhy pohybů. Nejmenší pohybovou jednotkou je '''„kin“''', z nich se skládaji vyšší jednotky '''„kinemy“''', jim jsou nadřízené '''„kinemorfy“'''. Nejvyšší pohybovou jednotku tvoří [[kinemorfická konstrukce]]. Při zkoumání toho co se při pohybech děje, je třeba uvažovat o tom, co určitému pohybu předcházelo a co po něm následuje, pozornost se nevenuje jenom druhu končetiny ale taky rozsahu pohybu a době jeho trvání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;Křivohlavý, J. (1988). Neverbálni komunikace.Řeč pohledů, úsměvů a gest. Praha: Státni pedagogické nakladatelství &amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* z '''časového hlediska''' můžeme rozlišit tyto druhy pohybů:&lt;br /&gt;
:a.)''bodové činnosti'' - trvajíci několik sekund&lt;br /&gt;
:b.)''pohybové pozice'' - trvajíci několik minut&lt;br /&gt;
:c.)''pohybové prezentace'' - trvajíci řádově několik hodin&amp;lt;ref name=&amp;quot;social&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Gesta ====&lt;br /&gt;
Patří do kineziky. Rozumí se nimi pohyby, které mají výrazný sdělovací účel, který doprovázi [[slovní projev]] nebo jej zastupují. V historickém pohledu jsou gesta starší formou lidské komunikace než [[řeč]] (Mead, Piaget, Vygotskij aj.). Naznačují určitou ideu, která ma být sdělena. Používání gest může byt '''vedomé''' i '''nevědomé'''. Je tady mimořádny vliv kultury a taky etnika.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Řeč očí a našich pohledů ===&lt;br /&gt;
Tvoří vlastní jádro mimoslovní sociálni komunikace. Oči mají unikátni '''sociálni funkci''', mají funkci nejen jako příjmače informací, ale taky jako vysílače informací (G. Simmel, 1908). Psychologie se zabýva otázkou, jakým způsobem se dá druhému očima něco sdělovat. Při pozorování řeči očí, třeba věnovat pozornost: zaměření pohledů, době trvání zaměření pohledu, četnosti pohledů, sledu pohledů – sekvenci, celkovému objemu pohledů  &amp;lt;ref name=&amp;quot;navzajem&amp;quot;/&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''vzájemné střetnutí pohledů''' možno považovat za vrchol neverbálni komunikace, jsou zde však odlišné kvality:&lt;br /&gt;
:a.)může být nejvřelejší formou vzájemného styku&lt;br /&gt;
:b.)může být vyvrcholením negativních, nepřátelských vztahů&lt;br /&gt;
=== Paralingvistika ===&lt;br /&gt;
Studuje akustické neverbálni projevy, které doprovázejí naší řeč. Označuje ty jevy, které stojí stranou klasického zájmu lingvistiky.&lt;br /&gt;
'''Nelingvistické složky''' akustického projevu:&lt;br /&gt;
# ''Hlasové dimenze akustického projevu'' (tónová výška,barva hlasu, dynamika akustického projevu)&lt;br /&gt;
# ''Časové charakteristiky akustického projevu''(rýchlost mluvy, tempo)&lt;br /&gt;
# ''Interakční vztahy v skupinovém projevu''(přestávky v řeči, sledování chvil, kdy se mlčí v dialogu,...)&lt;br /&gt;
# ''Jiné nežli slovné akustické projevy''(chyby v řeči – opomenutí, přeřeknutí, zakoktání,...)&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Genderove rozdíly v rozpoznávání neverbálního chování ===&lt;br /&gt;
Horgan a Smith (2006) uskutečnili studii, která se zabývala [[genderovými rozdíly]] a stereotypickým hodnocením neverbálniho chování. Probandi byli rozděleny do tří skupin. Každé skupině se promítalo video s nějakou situací, ale každá dostala jinou prvotní informaci k čemu video slouží. V první si lidé mysleli, že mají objevit, který uchazeč by byl dobrým sociálnim pracovníkem, co mělo vést k aktivaci [[stereotypu]], že ženy by byli v téhle práci lepší než muži, v druhé skupině si mysleli, že objevují, který uchazeč by se hodil na pozici vyjednavače, tohle mělo vést k aktivaci stereotypu o mužech jako lepších vyjednavačích. Třetí[[(kontrolní) skupina]] nedostala žádne specifické informace.&lt;br /&gt;
* studie ukázala, že lidi se ukazovali hůř když byli v podmínkach, které byli [[inkongruentní]] se stereotypickými očekávaními jejich pohlaví&lt;br /&gt;
* muži odhadovali hůře když šlo o výběr sociálnich pracovníku, a podobně ženy odhadovali hůře když šlo o výběr vyjednávačů nebo jím nebyla řečena žádna ovlivňujíci informace&lt;br /&gt;
* taky se ale zistilo, že nikdo z participantů neodhadoval lépe když byli podmínky [[kongruentní]] se stereotypním očekávaním. Vypadá to, že genderové očekávaní vede k omezení schopností číst neverbálni chování spíš jako k jeho zlepšení.&amp;lt;ref&amp;gt;Horgan, T., Smith, J. (2006, June 13) Interpersonal Reasons for Interpersonal Perceptions: Gender-incongruent Purpose Goals and Nonverbal Judgment Accuracy. doi:10.1007/s 10919-006-0012-4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Křivohlavý, J. (1988). Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda&lt;br /&gt;
* Křivohlavý, J. (1988). Neverbálni komunikace. Řeč pohledů, úsměvů a gest. Praha: Státní pedagogické nakladatelství&lt;br /&gt;
* Scheflen, A. (1972). Body language and social order: communication as behavioral control. New Jersey: Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs&lt;br /&gt;
* Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Hall, E. (1959). The silent language. New York: Anchor Books&lt;br /&gt;
* Patterson, M. (1983). Nonverbal Behavior. A functional Perspective. New York: Springer-Verlag&lt;br /&gt;
* Tegze, O. (2003). Neverbálni komunikace. Brno: Computer Press&lt;br /&gt;
=== Souvisejíci články ===&lt;br /&gt;
* [[Emoce]]&lt;br /&gt;
* [[Sociálni postoje]]&lt;br /&gt;
* [[Sociálni percepce]]&lt;br /&gt;
* [[Sociálni poznávání a intepretace]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
neverbálni komunikace, mimika, haptika, proxemika, posturologie, gesta, paralingvistika, řeč očí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Janakova</name></author>
		
	</entry>
</feed>