<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristina.Rumpikova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristina.Rumpikova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Kristina.Rumpikova"/>
	<updated>2026-04-10T03:03:53Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54796</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54796"/>
		<updated>2018-06-04T17:37:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – populace rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Statistika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkum a metody v informační vědě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54795</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54795"/>
		<updated>2018-06-04T17:36:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – populace rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Statistika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Výzkumné metody]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54794</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54794"/>
		<updated>2018-06-04T17:34:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – populace rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
[[Statistika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54793</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54793"/>
		<updated>2018-06-04T17:31:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Reprezentativnost vzorku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – populace rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54792</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54792"/>
		<updated>2018-06-04T17:31:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Nepravděpodobnostní výběr */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – populace rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54791</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54791"/>
		<updated>2018-06-04T17:29:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Nepravděpodobnostní výběr */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – populace rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54790</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54790"/>
		<updated>2018-06-04T17:28:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Pravděpodobnostní výběr */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – populace rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54789</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54789"/>
		<updated>2018-06-04T17:26:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Výběr vzorku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54788</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54788"/>
		<updated>2018-06-04T17:23:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Kvantitativní výzkum */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54787</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54787"/>
		<updated>2018-06-04T17:23:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Kvalitativní výzkum */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54786</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54786"/>
		<updated>2018-06-04T17:20:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Kvalitativní výzkum */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]] je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54785</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54785"/>
		<updated>2018-06-04T17:19:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]] je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] i [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54784</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54784"/>
		<updated>2018-06-04T17:17:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]] vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]] je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] i [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
[[kvantitativní výzkum|Kvantitativním výzkumem]] rozumíme výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54137</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54137"/>
		<updated>2018-05-28T08:50:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Empirický výzkum ==&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]] je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] i [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
Na [[kvalitativní výzkum]] často navazuje ten [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]], nebo i naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54136</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54136"/>
		<updated>2018-05-28T08:49:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Empirický výzkum ==&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]] je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] i [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
Na [[kvalitativní výzkum]] často navazuje ten [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]], nebo i naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kalitativní výzkum, kvantitativný výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54135</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54135"/>
		<updated>2018-05-28T08:49:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Empirický výzkum ==&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]] je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] i [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
Na [[kvalitativní výzkum]] často navazuje ten [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]], nebo i naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kalitativní výzkum, kvantitativný výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54134</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54134"/>
		<updated>2018-05-28T08:48:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Empirický výzkum ==&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]] je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] i [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
Na [[kvalitativní výzkum]] často navazuje ten [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]], nebo i naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Klíčová slova ====&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
empirický výzkum, kalitativní výzkum, kvantitativný výzkum, pravděpodobnostní výběr, nepravděpodobnostní výběr, reprezentativita, validita, reliabilita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54126</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=54126"/>
		<updated>2018-05-28T07:04:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Empirický výzkum ==&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]] je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] i [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
Na [[kvalitativní výzkum]] často navazuje ten [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]], nebo i naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53632</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53632"/>
		<updated>2018-05-10T09:17:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Empirický výzkum ==&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]] je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] i [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
Na [[kvalitativní výzkum]] často navazuje ten [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]], nebo i naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria [[validita|validity]] a [[reliabilita|reliability]], resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53631</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53631"/>
		<updated>2018-05-10T09:15:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Empirický výzkum ==&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]] je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] i [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
Na [[kvalitativní výzkum]] často navazuje ten [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]], nebo i naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné [[sociální sítě]]. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria '''validity''' a '''reliability''', resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53630</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53630"/>
		<updated>2018-05-10T09:13:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Empirický výzkum ==&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]] je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] i [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
Na [[kvalitativní výzkum]] často navazuje ten [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]], nebo i naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší [[pravděpodobnost]], že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné sociální sítě. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost [[informace]] z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria '''validity''' a '''reliability''', resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53629</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53629"/>
		<updated>2018-05-10T09:12:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Empirický výzkum ==&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od [[antická filozofie|antické]] a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní [[Logika|logiky]] popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]] je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] i [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
Na [[kvalitativní výzkum]] často navazuje ten [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]], nebo i naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč [[populace]], skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné sociální sítě. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost informace z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' se vztahuje k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria '''validity''' a '''reliability''', resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53628</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53628"/>
		<updated>2018-05-10T09:07:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Empirický výzkum ==&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od antické a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní logiky popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] i [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
Na [[kvalitativní výzkum]] často navazuje ten [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]], nebo i naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše [[hypotéza|hypotézy]] jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné sociální sítě. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a [[Sociologie|sociologii]] a označuje přenositelnost a zobecnitelnost informace z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' – vztahuje se k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' – vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria '''validity''' a '''reliability''', resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53627</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53627"/>
		<updated>2018-05-10T09:03:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Empirický výzkum ==&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se [[senzualismus|senzualismem]]. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od antické a [[středověká filozofie|středověké filozofie]], začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní logiky popsal [[John Stuart Mill]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum''' je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Vychází z metod používaných v oblasti [[přírodní vědy|přírodních věd]]. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití [[induktivní metody|induktivních metod]].&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení [[hypotéza|hypotéz]] – které se v průběhu výzkumu [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] i [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
Na [[kvalitativní výzkum]] často navazuje ten [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]], nebo i naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá [[deduktivní metody|deduktivních metod.]]&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme [[hypotéza|hypotézy]] a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy jejich potvrzení nebo vyvrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Populace]] musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. [[informátor]] v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] – otec domácnosti.&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U [[Kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativního]] je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na [[populace|populaci]] a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element [[populace]] má stejnou [[pravděpodobnost]], že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou [[populace|populaci]] použitelné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematický výběr''' – z [[populace]] vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v [[populace|populaci]].&lt;br /&gt;
* '''Náhodný stratifikovaný výběr''' – [[populace]] rozdělíme na [[homogenní]] celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
* '''Vícestupňový náhodný výběr''' – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové [[populace]] budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané [[populace]], což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u [[populace|populací]], které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné sociální sítě. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou [[populace|populaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve [[Statistika|statistice]] a sociologii a označuje přenositelnost a zobecnitelnost informace z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v [[populace|populaci]], z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v [[Sociologie|sociologii]], ale užívá se i ve výzkumech [[Pedagogika|pedagogického]], [[Psychologie|psychologického]], [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|ekonomického]] nebo [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologického]] charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' – vztahuje se k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' – vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria '''validity''' a '''reliability''', resp. způsoby jejich testování nejsou v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativním výzkumu]] uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53623</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53623"/>
		<updated>2018-05-10T08:37:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Empirický výzkum ==&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se senzualismem. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od antické a středověké filozofie, začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní logiky popsal J.S.Mill. &amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;&amp;gt;LINHART, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Velký sociologický slovník&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&lt;br /&gt;
Výzkum – systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Vychází z metod používaných v oblasti přírodních věd. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití induktivních metod.&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení hypotéz – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
Na kvalitativní výzkum často navazuje ten kvantitativní, nebo i naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá deduktivních metod.&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy potvrzení nebo vyvrácení hypotézy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
'''Populace''' – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;&amp;gt;HIRT, Tomáš (eds.). &amp;lt;i&amp;gt;Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Populace musí být nutně definovatelná resp. ohraničitelná.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorek''' – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;&amp;gt;DISMAN, Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotka analýzy''' – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. informátor v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti)&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní výběr ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrán do vzorku.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.&lt;br /&gt;
Systematický výběr – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.&lt;br /&gt;
Náhodný stratifikovaný výběr – populace rozdělíme na homogenní celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
Vícestupňový náhodný výběr – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní výběr===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt; Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné sociální sítě. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;hirt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve statistice a sociologii a označuje přenositelnost a zobecnitelnost informace z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část.&amp;lt;ref name=&amp;quot;linhart&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech pedagogického, psychologického, ekonomického nebo antropologického charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' – vztahuje se k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' – vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;disman&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria validity a reliability, resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu:&amp;lt;ref&amp;gt;DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. &amp;lt;i&amp;gt;The SAGE handbook of qualitative research&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53621</id>
		<title>Empirický výzkum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Empirick%C3%BD_v%C3%BDzkum&amp;diff=53621"/>
		<updated>2018-05-10T08:09:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: Založena nová stránka s textem „== Empirický výzkum == '''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost.  Od konce 16. století začíná být pojem spojován se senz…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Empirický výzkum ==&lt;br /&gt;
'''Empirický výzkum''' – z řeckého ''empeiriea'' = zkušenost. &lt;br /&gt;
Od konce 16. století začíná být pojem spojován se senzualismem. Tento filozofický směr zakládá na požitku, avšak na rozdíl od antické a středověké filozofie, začleněném do organizované lidské zkušenosti, není spontánního charakteru. Práce s empirickým materiálem může tedy ovlivňovat i teoretický základ. Tuto metodu induktivních úsudků ve svém díle systém deduktivní a induktivní logiky popsal J.S.Mill (V.sociologický slovník)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem.&lt;br /&gt;
Výzkum – systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků. (HENDL)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Vychází z metod používaných v oblasti přírodních věd. Zaměřuje se na popis kvalit určitých jevů. Tyto jevy popisujeme a interpretujeme, není možné je nějakým způsobem měřit. Použití induktivních metod.&lt;br /&gt;
Na začátku kvalitativního výzkumu je pozorování skutečnosti, zjišťování pravidelností. Výsledkem je formulace teorie, konceptu, přístupu. &lt;br /&gt;
V některých případech nám poslouží jako pomocník stanovení hypotéz – které se v průběhu výzkumu kvalitativního i kvantitativního ověřují – potvrzují, či vyvracejí).&lt;br /&gt;
Na kvalitativní výzkum často navazuje ten kvantitativní, nebo i naopak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Výzkum čehokoli, co lze nějakým způsobem změřit nebo spočítat. Používá deduktivních metod.&lt;br /&gt;
Vychází z teorie, ze které odvozujeme hypotézy a ty po té testujeme v rámci dané teorie. Výsledkem je tedy potvrzení nebo vyvrácení hypotézy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výběr vzorku ==&lt;br /&gt;
Populace – soubor jednotek, o kterých předpokládáme, že je bude možné pro výzkum využít – jednotky pozorování. (srov. Toušek 2009)&lt;br /&gt;
Populace musí být nutně definovatelná – resp. ohraničitelná&lt;br /&gt;
Vzorek – výseč populace, skupina jednotek, kterou zkoumáme. Čím je vzorek větší, tím je rozdíl mezi jeho strukturou a strukturou populace menší. (Disman)&lt;br /&gt;
Jednotka analýzy – jednotlivé subjekty zkoumání – artefakty, individua, události, organizace, geografické celky (např. informátor v kvalitativním výzkumu – otec domácnosti)&lt;br /&gt;
Způsob výběru vzorku (rovněž možno užít konstrukce vzorku) závisí na typu výzkumu, který provádíme. U výzkumu kvantitativního je výběr náhodný, aby bylo možné získaná data zobecnit na populaci a výstup statisticky zpracovat. &lt;br /&gt;
Výběr vzorku lze rozdělit na pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní.&lt;br /&gt;
=== Pravděpodobnostní ===&lt;br /&gt;
„Náhodný (pravděpodobnostní) výběr je takový výběr, ve kterém každý element populace má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrán do vzorku.“ (DISMAN)&lt;br /&gt;
V náhodném vzorku jsou reprezentovány, jak vlastnosti známé, tedy ty které jsou cílem našeho zkoumání, tak i ty, které jím nejsou. Výskyt pro nás relevantních vlastností je tedy podobný a naše hypotézy jsou tedy na danou populaci použitelné.&lt;br /&gt;
Systematický výběr – z populace vybereme prvního jedince a od něj potom každého N-tého. Konečný vzorek tedy sestává z každé N-té jednotky v populaci.&lt;br /&gt;
Náhodný stratifikovaný výběr – populace rozdělíme na homogenní celky a náhodně z nich vybíráme.&lt;br /&gt;
Vícestupňový náhodný výběr – je prováděn ve dvou nebo více krocích. V prvním kroku jsou náhodně vybrána přirozená seskupení a poté jsou opět náhodně vybráni jedinci z těchto předem vymezených uskupení.&lt;br /&gt;
=== Nepravděpodobnostní ===&lt;br /&gt;
Základním znakem je skutečnost, že někteří členové populace budou vybráni spíše než jiní. &lt;br /&gt;
* '''Kvótní''' – kopíruje populaci podle nám známých kritérií, na jejichž základech stanovíme tzv. výběrové kvóty. Z toho důvodu je nutné, abychom znali složení zkoumané populace, což se může v některých případech jevit jako problém, navíc na vzorek nahlížíme pouze z hlediska pro nás klíčových charakteristik, ostatní, které mohou být také podstatné, přehlížíme. Dalším problémem kvótních vzorků je jejich zkreslenost, které se může projevovat např. větším zastoupením určité skupiny, u které je vyšší pravděpodobnost, že se bude na výzkumu podílet. Z těchto důvodů se doporučuje kombinovat kvótní výběr i s jinými postupy, které toto rizika redukují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Účelový''' – výběr vychází výhradně z úsudku výzkumníka, který rozhoduje  „…o tom, co by mělo být pozorováno, a o tom, co je možné pozorovat“. (disman) Tyto skutečnosti by však měl mít výzkumník však podloženy a zdůvodněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Snowball''' – označovaný také jako řetězový výběr nebo referenční výběr. Tento typ výběru je vhodný především u populací, které nejsou běžně dostupné nebo o nich máme jen zběžné informace, případně vůbec žádné, např. drogově závislí, bezdomovci. Na počátku výzkumu kontaktujeme jednu nebo  více osob, jejichž prostřednictvím se pak dostane k dalším osobám, které se na výzkumu budou podílet. U tohoto postupu hrozí zkreslení dat, a to především proto, že jsou často „nabalováni“ jedinci z jedné sociální sítě. V rámci této sítě může docházet k jednání, které však není reprezentativní pro celou populaci (hirt).&lt;br /&gt;
=== Reprezentativnost vzorku ===&lt;br /&gt;
'''Reprezentativita''' je pojem používaný především ve statistice a sociologii a označuje přenositelnost a zobecnitelnost informace z výběrového souboru na zvolený výzkumný soubor nebo jeho část. (soc.slovník)&lt;br /&gt;
Jedná se o takovou kvalitu výběru, díky níž je rozložení charakteristik vzorku shodné s rozložením v populaci, z níž byl vzorek vybrán. Ze striktně statistického hlediska jsou reprezentativní jen pravděpodobnostní šetření. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Validita''' je jedním ze základních kritérií hodnocení kvality výzkumu v sociologii, ale užívá se i ve výzkumech pedagogického, psychologického, ekonomického nebo antropologického charakteru. Používá se především pro hodnocení metod použitých v konkrétním výzkumu. „Validní je takové měření, které měří skutečně to, co jsme zamýšleli měřit.“ (Disman 1993).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interní validita''' – vztahuje se k tomu, zda změny závislé proměnné mohou být přičítány nezávislé proměnné. Ptáme se, zda měříme opravdu to, co chceme měřit?&lt;br /&gt;
* '''Externí validita''' – vypovídá o možnosti zobecnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reliabilita''' (=spolehlivost) je pojem vyjadřující opakovatelnost získaných závěrů při stejném výzkumu.&lt;br /&gt;
„Reliabilní je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se ovšem stav měřeného subjektu nezměnil.“ (Disman 1993).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritéria validity a reliability, resp. způsoby jejich testování nejsou v kvalitativním výzkumu uplatnitelná.&lt;br /&gt;
Alternativní kritéria reprezentativity v kvalitativním výzkumu dle (Lincoln – Guba 1994):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Důvěryhodnost''' – výsledky výzkumu jsou věrohodné z perspektivy dílčích postupů těch, kteří ho provedli. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Převoditelnost''' - výsledky výzkumu mohou být přenositelné i na jiné případy při zachování určité míry „citlivosti“.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''Spolehlivost''' – stabilita výsledků, při které je brána v úvahu možná změna, která ovšem musí sledovatelná. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Potvrditelnost''' – výsledky/data jsou zpětně dohledatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
DENZIN, Norman K. a Yvonna S. LINCOLN. The SAGE handbook of qualitative research. 3 vyd. Thousand Oaks: Sage Publications, c2005. ISBN 0-7619-2757-3. &lt;br /&gt;
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7.&lt;br /&gt;
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4&lt;br /&gt;
HIRT, Tomáš a kol. Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie. V Plzni: Západočeská univerzita, 2012. ISBN 978-80-261-0122-2.&lt;br /&gt;
Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1.)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53618</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53618"/>
		<updated>2018-05-10T07:51:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 [[Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000]] || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53062</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53062"/>
		<updated>2018-03-23T16:12:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53061</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53061"/>
		<updated>2018-03-23T16:08:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristina.Rumpikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Rumpikova</name></author>
		
	</entry>
</feed>