<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristyna.Dufkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristyna.Dufkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Kristyna.Dufkova"/>
	<updated>2026-04-22T19:00:16Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=52569</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=52569"/>
		<updated>2018-01-30T17:22:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' (celým jménem Stephen Gary Wozniak) se narodil 11. srpna 1950. Je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Se svým kamarádem Stevem Jobsem zkonstruoval počítač Apple I. Společně i s Ronaldem Waynem založili v roce 1976 společnost Apple Computers, která přiváděla na trh první osobní počítače. Sám také zkonstruoval model počítače Apple II. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve se narodil v San Jose v Kalifornii (USA), jako syn matky Margaret Louise (Němka) a otce Jacoba (Polák) Wozniakových. Otec pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu a už odmala vzdělával syna Steva v elektrotechnice. Společně s dětmi dalších inženýrů založili partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat. Během základní školy navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Z příručky se naučil programovací jazyk FORTRAN a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu''', do druhého ročníku, v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii,&lt;br /&gt;
. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem počítač, který nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o [https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_box '''Blue box''' ] a telefonním hackerství.  Wozniak se spojil s [[Steve_Jobs|Jobsem]] a na žákladě příručky z technické knihovny v '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače) se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Během třetího roč níku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. &lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech po letecké havárii. Wozniak získal pilotní licenci, pilotoval letadlo Beechecraft '''Bonaza A36TC'''  a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. Na palubě byla kromě něj jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. a samotný Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple I.===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl Jobsovi. Ten sehnal pro Wozniaka i čipy od '''Intelu''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel Steve Jobs s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal '''Ron Wagner''', který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. V roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II. a přínos pro počítačový svět===&lt;br /&gt;
Steve Wozniak měl pocit, že jeho dítě není dokonalé a dalo by se významně vylepšit. V tom se rozhodně nemýlil. Při stavbě svého druhého stroje měl ještě jednu velkou výhodu. Vůbec se neohlížel na případné potřeby budoucích zákazníků. Apple II měl být založen na stejném mikroprocesoru, ovšem na rozdíl od předchůdce nabízel jednak rozšiřitelnost pomocí osmi rozšiřujících slotů, a kromě toho i grafický výstup, a to dokonce v šesti barvách. Apple II nabízel kromě tohoto nadstandardu i to, co se pomalu stávalo nutností - Basic v ROM, možnost nahrávání z kazet a připojení k televizi. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý softwarový program VisiCalc, který byl nejvhodnější pro lidi pracující v obchodě. Proto také 90% z celkové klientely tvořili podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů. Visicalc představoval první tabulkový procesor a znamenal pro Apple II velké vítězství - právě touto klíčovou aplikací totiž porazil veškerou tehdejší konkurenci. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt; TRONNER, Petr. Steve Wozniak: hacker, který postavil první počítače značky Apple. In: ''zive.cz'' [online]. Dostupné z: https://www.zive.cz/clanky/steve-wozniak-hacker-ktery-postavil-prvni-pocitace-znacky-apple/co-bylo-kouzlo-applu-ii-a-proc-uz-se-wozniak-naplno-nevratil/sc-3-a-184137-ch-104005/default.aspx#articleStart.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poslední práce pro Apple==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poslední pokus v konstruktérské práci v oblasti mikropočítačů v rychle rostoucí firmě Apple provedl Steve Wozniak v roce 1983. Podpořil nový projekt Apple IIgs, jež se dá považovat za nejvýkonnější osmibitový počítač, ba co víc, za přelomovou generaci na pomezí osmi a šestnácti bitů. Možná i díky jeho vedení se podařilo vytvořit stroj neskutečně výkonný, jehož schopností se bálo i vedení firmy, neboť v některých ohledech překonával i vlajkovou loď Macintosh. &amp;lt;ref&amp;gt; TRONNER, Petr. Steve Wozniak: hacker, který postavil první počítače značky Apple. In: ''zive.cz'' [online]. Dostupné z: https://www.zive.cz/clanky/steve-wozniak-hacker-ktery-postavil-prvni-pocitace-znacky-apple/co-bylo-kouzlo-applu-ii-a-proc-uz-se-wozniak-naplno-nevratil/sc-3-a-184137-ch-104005/default.aspx#articleStart.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 byl spolu se Stevem Jobsem oceněn Národní technologickou medailí za svůj přínos v IT oboru a v tomto roce také Wozniak odchází z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal. Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&amp;lt;ref&amp;gt; TRONNER, Petr. Steve Wozniak: hacker, který postavil první počítače značky Apple. In: ''zive.cz'' [online]. Dostupné z: https://www.zive.cz/clanky/steve-wozniak-hacker-ktery-postavil-prvni-pocitace-znacky-apple/co-bylo-kouzlo-applu-ii-a-proc-uz-se-wozniak-naplno-nevratil/sc-3-a-184137-ch-104005/default.aspx#articleStart.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak už od základní školy chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak Biography.com. [online]. New York: A&amp;amp;E Television Networks, LLC, ©2017. [cit. 2017-12-18].Dostupné z: https://www.biography.com/people/steve-wozniak-9537334&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.woz.org Steve Wozniak]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučené odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
video se Stevem Wozniakem o vývoji prvních počítačů Apple: https://youtu.be/pJif4i9NRdI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=52558</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=52558"/>
		<updated>2018-01-30T17:03:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' (celým jménem Stephen Gary Wozniak) se narodil 11. srpna 1950. Je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Se svým kamarádem Stevem Jobsem zkonstruoval počítač Apple I. Společně i s Ronaldem Waynem založili v roce 1976 společnost Apple Computers, která přiváděla na trh první osobní počítače. Sám také zkonstruoval model počítače Apple II. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve se narodil v San Jose v Kalifornii (USA), jako syn matky Margaret Louise (Němka) a otce Jacoba (Polák) Wozniakových. Otec pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu a už odmala vzdělával syna Steva v elektrotechnice. Společně s dětmi dalších inženýrů založili partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat. Během základní školy navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Z příručky se naučil programovací jazyk FORTRAN a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu''', do druhého ročníku, v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii,&lt;br /&gt;
. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem počítač, který nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o [https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_box '''Blue box''' ] a telefonním hackerství.  Wozniak se spojil s [[Steve_Jobs|Jobsem]] a na žákladě příručky z technické knihovny v '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače) se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Během třetího roč níku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. &lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech po letecké havárii. Wozniak získal pilotní licenci, pilotoval letadlo Beechecraft '''Bonaza A36TC'''  a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. Na palubě byla kromě něj jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. a samotný Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple I.===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl Jobsovi. Ten sehnal pro Wozniaka i čipy od '''Intelu''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel Steve Jobs s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal '''Ron Wagner''', který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. V roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II. a přínos pro počítačový svět===&lt;br /&gt;
Steve Wozniak měl pocit, že jeho dítě není dokonalé a dalo by se významně vylepšit. V tom se rozhodně nemýlil. Při stavbě svého druhého stroje měl ještě jednu velkou výhodu. Vůbec se neohlížel na případné potřeby budoucích zákazníků. Apple II měl být založen na stejném mikroprocesoru, ovšem na rozdíl od předchůdce nabízel jednak rozšiřitelnost pomocí osmi rozšiřujících slotů, a kromě toho i grafický výstup, a to dokonce v šesti barvách. Apple II nabízel kromě tohoto nadstandardu i to, co se pomalu stávalo nutností - Basic v ROM, možnost nahrávání z kazet a připojení k televizi. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý softwarový program VisiCalc, který byl nejvhodnější pro lidi pracující v obchodě. Proto také 90% z celkové klientely tvořili podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů. Visicalc představoval první tabulkový procesor a znamenal pro Apple II velké vítězství - právě touto klíčovou aplikací totiž porazil veškerou tehdejší konkurenci. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt; TRONNER, Petr. Steve Wozniak: hacker, který postavil první počítače značky Apple. In: ''zive.cz'' [online]. Dostupné z: https://www.zive.cz/clanky/steve-wozniak-hacker-ktery-postavil-prvni-pocitace-znacky-apple/co-bylo-kouzlo-applu-ii-a-proc-uz-se-wozniak-naplno-nevratil/sc-3-a-184137-ch-104005/default.aspx#articleStart.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 odchází Wozniak z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal. Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak už od základní školy chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1976 se seznámil se svou první ženou Alicí Robertsonovou, se kterou se rozvedl v roce 1980. Než se s ní však rozvedl koupil jí biograf, kde pořádala se svými přáteli schůze '''svobodných zednářů'''. Wozniak ve snaze zachránit manželství se stal jedním z nich. Po rozvodu promítal v kině nízkorozpočtové filmy.&lt;br /&gt;
V letech 1981- 1987 byl ženatý s Candi Clarkovou, olympijskou kajakářkou. V letech 1990- 2004 byl ženatý se Suzanne Mulkernovou. Nyní je od roku 2008 ženatý s Janet Hillovou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak Biography.com. [online]. New York: A&amp;amp;E Television Networks, LLC, ©2017. [cit. 2017-12-18].Dostupné z: https://www.biography.com/people/steve-wozniak-9537334&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.woz.org Steve Wozniak]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučené odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
video se Stevem Wozniakem o vývoji prvních počítačů Apple: https://youtu.be/pJif4i9NRdI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=52557</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=52557"/>
		<updated>2018-01-30T17:00:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' (celým jménem Stephen Gary Wozniak) se narodil 11. srpna 1950. Je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Se svým kamarádem Stevem Jobsem zkonstruoval počítač Apple I. Společně i s Ronaldem Waynem založili v roce 1976 společnost Apple Computers, která přiváděla na trh první osobní počítače. Sám také zkonstruoval model počítače Apple II. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve se narodil v San Jose v Kalifornii (USA), jako syn matky Margaret Louise (Němka) a otce Jacoba (Polák) Wozniakových. Otec pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu a už odmala vzdělával syna Steva v elektrotechnice. Společně s dětmi dalších inženýrů založili partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat. Během základní školy navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Z příručky se naučil programovací jazyk FORTRAN a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu''', do druhého ročníku, v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii,&lt;br /&gt;
. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem počítač, který nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o [https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_box '''Blue box''' ] a telefonním hackerství.  Wozniak se spojil s [[Steve_Jobs|Jobsem]] a na žákladě příručky z technické knihovny v '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače) se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Během třetího roč níku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. &lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech po letecké havárii. Wozniak získal pilotní licenci, pilotoval letadlo Beechecraft '''Bonaza A36TC'''  a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. Na palubě byla kromě něj jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. a samotný Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple I.===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl Jobsovi. Ten sehnal pro Wozniaka i čipy od '''Intelu''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel Steve Jobs s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal '''Ron Wagner''', který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. V roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II. a přínos pro počítačový svět===&lt;br /&gt;
Steve Wozniak měl pocit, že jeho dítě není dokonalé a dalo by se významně vylepšit. V tom se rozhodně nemýlil. Při stavbě svého druhého stroje měl ještě jednu velkou výhodu. Vůbec se neohlížel na případné potřeby budoucích zákazníků. Apple II měl být založen na stejném mikroprocesoru, ovšem na rozdíl od předchůdce nabízel jednak rozšiřitelnost pomocí osmi rozšiřujících slotů, a kromě toho i grafický výstup, a to dokonce v šesti barvách. Apple II nabízel kromě tohoto nadstandardu i to, co se pomalu stávalo nutností - Basic v ROM, možnost nahrávání z kazet a připojení k televizi. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý softwarový program VisiCalc, který byl nejvhodnější pro lidi pracující v obchodě. Proto také 90% z celkové klientely tvořili podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů. Visicalc představoval první tabulkový procesor a znamenal pro Apple II velké vítězství - právě touto klíčovou aplikací totiž porazil veškerou tehdejší konkurenci. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt; TRONNER, Petr. Steve Wozniak: hacker, který postavil první počítače značky Apple. In: ''zive.cz'' [online]. Dostupné z: https://www.zive.cz/clanky/steve-wozniak-hacker-ktery-postavil-prvni-pocitace-znacky-apple/co-bylo-kouzlo-applu-ii-a-proc-uz-se-wozniak-naplno-nevratil/sc-3-a-184137-ch-104005/default.aspx#articleStart.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 odchází Wozniak z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal. Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak už od základní školy chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1976 se seznámil se svou první ženou Alicí Robertsonovou, se kterou se rozvedl v roce 1980. Než se s ní však rozvedl koupil jí biograf, kde pořádala se svými přáteli schůze '''svobodných zednářů'''. Wozniak ve snaze zachránit manželství se stal jedním z nich. Po rozvodu promítal v kině nízkorozpočtové filmy.&lt;br /&gt;
V letech 1981- 1987 byl ženatý s Candi Clarkovou, olympijskou kajakářkou. V letech 1990- 2004 byl ženatý se Suzanne Mulkernovou. Nyní je od roku 2008 ženatý s Janet Hillovou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak Biography.com. [online]. New York: A&amp;amp;E Television Networks, LLC, ©2017. [cit. 2017-12-18].Dostupné z: https://www.biography.com/people/steve-wozniak-9537334&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.woz.org Steve Wozniak]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučené odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
video se Stevem Wozniakem o vývoji prvních počítačů Apple: https://youtu.be/pJif4i9NRdI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=52554</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=52554"/>
		<updated>2018-01-30T15:54:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' (celým jménem Stephen Gary Wozniak) se narodil 11. srpna 1950. Je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Se svým kamarádem Stevem Jobsem zkonstruoval počítač Apple I. Společně i s Ronaldem Waynem založili v roce 1976 společnost Apple Computers, která přiváděla na trh první osobní počítače. Sám také zkonstruoval model počítače Apple II. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve se narodil v San Jose v Kalifornii (USA), jako syn matky Margaret Louise (Němka) a otce Jacoba (Polák) Wozniakových. Otec pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu a už odmala vzdělával syna Steva v elektrotechnice. Společně s dětmi dalších inženýrů založili partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat. Během základní školy navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Z příručky se naučil programovací jazyk FORTRAN a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu''', do druhého ročníku, v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii,&lt;br /&gt;
. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem počítač, který nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o [https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_box '''Blue box''' ] a telefonním hackerství.  Wozniak se spojil s [[Steve_Jobs|Jobsem]] a na žákladě příručky z technické knihovny v '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače) se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Během třetího roč níku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. &lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech po letecké havárii. Wozniak získal pilotní licenci, pilotoval letadlo Beechecraft '''Bonaza A36TC'''  a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. Na palubě byla kromě něj jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. a samotný Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple I.===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl Jobsovi. Ten sehnal pro Wozniaka i čipy od '''Intelu''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel Steve Jobs s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal '''Ron Wagner''', který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. V roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II.===&lt;br /&gt;
Apple II. přinesl podporu barev, grafiku s vysokým rozlišením, zvuk a schopnost připojit herní ovladač. APo představení Apple II. (1977) přicházejí na trh další dostupné osobní počítače, které se stávají přímým konkurentem. Jenže Apple II. byl propojitelný s barevným televizorem a pružný disk, který umožňoval zvýšení paměti a rychlosti počítače. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý softwarový program VisiCalc, který byl nejvhodnější pro lidi pracující v obchodě. Proto také 90% z celkové klientely tvořili podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 odchází Wozniak z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal. Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak už od základní školy chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1976 se seznámil se svou první ženou Alicí Robertsonovou, se kterou se rozvedl v roce 1980. Než se s ní však rozvedl koupil jí biograf, kde pořádala se svými přáteli schůze '''svobodných zednářů'''. Wozniak ve snaze zachránit manželství se stal jedním z nich. Po rozvodu promítal v kině nízkorozpočtové filmy.&lt;br /&gt;
V letech 1981- 1987 byl ženatý s Candi Clarkovou, olympijskou kajakářkou. V letech 1990- 2004 byl ženatý se Suzanne Mulkernovou. Nyní je od roku 2008 ženatý s Janet Hillovou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak Biography.com. [online]. New York: A&amp;amp;E Television Networks, LLC, ©2017. [cit. 2017-12-18].Dostupné z: https://www.biography.com/people/steve-wozniak-9537334&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.woz.org Steve Wozniak]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52553</id>
		<title>Knihy přání a stížností v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=52553"/>
		<updated>2018-01-30T15:50:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:kniha-stiznosti.jpg|thumb|Kniha stížností a přání]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Kniha přání a stížností je rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Kniha. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-07-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000993&amp;amp;local_base=KTD &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jedinečná možnost, jak získat od [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] zpětnou vazbu. Tato příležitost jim kromě možnosti odstranit viditelné nedostatky a zjištění preferencí uživatelů, pomáhá při definování skrytých problémů v organizaci fondu a služeb. V současné době oproti historii, kdy byla k dispozici pouze písemná [[Komunikace|komunikace]], mohou uživatelé volit i elektronickou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přání – pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím &amp;lt;ref&amp;gt;Přání. In: ''Školní slovník současné češtiny''. Brno: Lingea, 2012. 429 s. ISBN 978-80-87471-59-3 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*stížnost – projev nespokojenosti, roztrpčení nad určitou situací &amp;lt;ref&amp;gt;Stížnost. In: ''Školní slovník současné češtiny.'' Brno: Lingea, 2012. 538 s. ISBN 978-80-87471-59-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Provedení==&lt;br /&gt;
=== '''Elektronická komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Elektronické formuláře umístěné na stránkách knihoven, jenž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatel]] po vyplnění odesílá knihovně k dalšímu zpracování a knihovna mu po zpracování odpovídá zpět. Formuláře určené pro tento typ komunikace mají většinou podobu několika prázdných textových polí, z nichž to největší je určeno pro vyjádření uživatele. Zbývající část formuláře je složena z polí sloužících pro identifikaci uživatele a bývá často nepovinná, polí pro kontakt na uživatele a eventuálně z polí na odpovědi doplňujících otázek. &lt;br /&gt;
Následující možností je využití e-mailu, kdy uživatel po odeslání e-mailu do knihovny čeká na odpověď. S rozvojem technologií se šancí pro vyjádření stala i příležitost zanechat zprávu knihovně na sociálních sítích, pokud má knihovna vytvořený profil, jimiž jsou např. [[Facebook|Facebook]], Google+, LinkedIn, [[Twitter|Twitter]] aj. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''Písemná komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Písemnou komunikaci využívají uživatelé převážně přímo v knihovně, kde vpisují své sdělení přímo do prostředků tomu určených. Jako je například kniha, sešit, lepící papírky, dřevěná schránka na zprávy apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skladba zápisu v knize stížností a přání==&lt;br /&gt;
# Datum zápisu&lt;br /&gt;
# Jméno uživatele (nemusí být uvedeno)&lt;br /&gt;
# Obsah zápisu&lt;br /&gt;
možné druhy zápisu:&lt;br /&gt;
:: a) pochvala&lt;br /&gt;
:: b) stížnost&lt;br /&gt;
:: c) přání&lt;br /&gt;
:: d) odpovědi knihovny na poznámky uživatelů&lt;br /&gt;
:: e) neknihovní poznámky (např. vyjádření citů k někomu, koho uživatel spatřil v knihovně)&lt;br /&gt;
:: f) vulgárnosti (zápisy doplňovány sprostými slovy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady==&lt;br /&gt;
==='''Národní knihovna České republiky'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Národní knihovny České republiky mohou k vyjádření svých přání a stížností, případně i pochval využít [[Facebook|Facebook]], [[Twitter|Twitter]], Google+, e-mailovou adresu či Knihu přání a stížností. Zatímco sociální sítě knihovna používá pro spojení se svými čtenáři a slouží převážně jako prezentace knihovny směrem k lidem, u e-mailové komunikace je tomu přesně naopak, knihovna čeká na kontakt od uživatele. &lt;br /&gt;
Dříve mohli uživatelé na stránkách knihovny nalézt i FAQ a v něm nejčastěji podávané dotazy. Dnes knihovna vytvořila mini návod „Jak to tady chodí“, v němž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelé]] naleznou základní informace a odpovědi na otázky, které byly nejčastějším předmětem dotazů. &amp;lt;ref&amp;gt;HEMOLA, Hanuš. 2016. ''Ústní sdělení.'' Praha, Národní knihovna, 10. 6. 2016 &amp;lt;/ref&amp;gt; Čtenáři také mohou napsat písemný dopis na adresu knihovny či využít Knihu stížností a přání. Tyto druhy jsou již díky vlivu elektronických komunikačních prostředků na ústupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna vlastní Knihy přání a stížností sahající až do roku 1955, vlastní celkem 7 knih, z nichž 6 je umístěno v archivu a ta nejnovější přímo v Národní knihovně u knihovníka na informacích v Hale služeb. Celkem knihy obsahují 1470 zápisů. Převažují nejvíce stížnosti a na ně navazující odpovědi.&lt;br /&gt;
Uživatelé si často stěžovali na dlouhou dobu, kdy čekali na přípravu knih, na záměny knih a jejich ztráty, na nemožnost půjčit si knihy domů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvíce zápisů pochází z let 1955-1965. [[Uživatel a čtenář v knihovně|Uživatelé]] si stěžovali na nefunkční světla ve studovnách, na neochotu, hrubé a pohrdavé jednání či na nevědomost knihovníka. Objevuje se i jeden zápis, kdy si návštěvník stěžoval na jiného čtenáře z důvodu porušování práva na soukromí, když mu uživatel koukal přes rameno na to, co píše a narušoval tak i osobní prostor návštěvníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Knihovna se snaží odpovídat na každou stížnost, přání či jiný podnět a poskytovat uživatelům také zpětnou vazbu. Při vyřešení problému v dnešní době knihovna vše ohlásí čtenáři elektronickou formou či v dřívějších letech dopisní formou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
==='''Krajská knihovna v Pardubicích'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Krajské knihovny v Pardubicích mohou své podněty, pochvaly či připomínky uvést na webových stránkách knihovny, kde se nachází nachází nejen FAQ knihovny, ale také možnost zvolit další ikonku „Napište nám“. Pokud návštěvník požaduje knihu, která v knihovně není k dispozice, může použít formulář s názvem „Nenašli jste knihu?“. &lt;br /&gt;
Dále mohou čtenáři využít také e-mailovou adresu či poštovní službu. Od roku 2011 je v knihovně k dispozici i Kniha stížností a přání v podobě linkovaného sešitu s tvrdými deskami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při rozboru této knihy bylo napočítáno celkem 717 zápisů. Nejvíce zápisů se týče pochval, až na místě druhém místě jsou stížnosti.&lt;br /&gt;
Nejvíce se čtenářské stížnosti týkají nedostatku knih v knihovně, dále si stěžovali na povinnost platit 10Kč za rezervaci knihy, avšak nejvíc se vyjadřovali k poplatkům za jednorázový vstup, který by podle nich měl být zdarma.&lt;br /&gt;
Mezi přáními se nejčastěji vyskytují prosby o zlepšení počítačů, zakoupení skeneru, nápojového automatu či zřízení biblioboxu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Co se týče reakce knihovny na zápisy, tak by se mohlo z 15 odpovědí zdát, že nedochází k reakci. Opak je ovšem pravdou, knihovna místo odepisování zvolila metodu konání a pořídila čtenářům zmiňovaný bibliobox i automat na nápoje a mnohé další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
Článek je založen na práci:&lt;br /&gt;
* DRTINOVÁ, Iveta, 2016. ''Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity.'' Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Radka ŘÍMANOVÁ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
* [[Uživatel a čtenář v knihovně]]&lt;br /&gt;
* [[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/jak-to-tady-chodi Národní knihovna České republiky]&lt;br /&gt;
* [http://kkpce.cz/cs/faq/ Krajská knihovna v Pardubicích]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kniha přání a stížností, knihovna, přání, stížnost, prosba, zápis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51772</id>
		<title>Knihy přání a stížností v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51772"/>
		<updated>2018-01-20T15:02:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:kniha-stiznosti.jpg|thumb|Kniha stížností a přání]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Kniha přání a stížností je rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Kniha. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-07-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000993&amp;amp;local_base=KTD &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jedinečná možnost, jak získat od [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] zpětnou vazbu. Tato příležitost jim kromě možnosti odstranit viditelné nedostatky a zjištění preferencí uživatelů, pomáhá při definování skrytých problémů v organizaci fondu a služeb. V současné době oproti historii, kdy byla k dispozici pouze písemná [[Komunikace|komunikace]], mohou uživatelé volit i elektronickou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přání – pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím &amp;lt;ref&amp;gt;Přání. In: ''Školní slovník současné češtiny''. Brno: Lingea, 2012. 429 s. ISBN 978-80-87471-59-3 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*stížnost – projev nespokojenosti, roztrpčení nad určitou situací &amp;lt;ref&amp;gt;Stížnost. In: ''Školní slovník současné češtiny.'' Brno: Lingea, 2012. 538 s. ISBN 978-80-87471-59-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Provedení==&lt;br /&gt;
=== '''Elektronická komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Elektronické formuláře umístěné na stránkách knihoven, jenž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatel]] po vyplnění odesílá knihovně k dalšímu zpracování a knihovna mu po zpracování odpovídá zpět. Formuláře určené pro tento typ komunikace mají většinou podobu několika prázdných textových polí, z nichž to největší je určeno pro vyjádření uživatele. Zbývající část formuláře je složena z polí sloužících pro identifikaci uživatele a bývá často nepovinná, polí pro kontakt na uživatele a eventuálně z polí na odpovědi doplňujících otázek. &lt;br /&gt;
Následující možností je využití e-mailu, kdy uživatel po odeslání e-mailu do knihovny čeká na odpověď. S rozvojem technologií se šancí pro vyjádření stala i příležitost zanechat zprávu knihovně na sociálních sítích, pokud má knihovna vytvořený profil, jimiž jsou např. [[Facebook|Facebook]], Google+, LinkedIn, [[Twitter|Twitter]] aj. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''Písemná komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Písemnou komunikaci využívají uživatelé převážně přímo v knihovně, kde vpisují své sdělení přímo do prostředků tomu určených. Jako je například kniha, sešit, lepící papírky, dřevěná schránka na zprávy apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skladba zápisu v knize stížností a přání==&lt;br /&gt;
# Datum zápisu&lt;br /&gt;
# Jméno uživatele (nemusí být uvedeno)&lt;br /&gt;
# Obsah zápisu&lt;br /&gt;
:: a) pochvala&lt;br /&gt;
:: b) stížnost&lt;br /&gt;
:: c) přání&lt;br /&gt;
:: d) odpovědi knihovny na poznámky uživatelů&lt;br /&gt;
:: e) neknihovní poznámky (např. vyjádření citů k někomu, koho uživatel spatřil v knihovně)&lt;br /&gt;
:: f) vulgárnosti (zápisy doplňovány sprostými slovy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady==&lt;br /&gt;
==='''Národní knihovna České republiky'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Národní knihovny České republiky mohou k vyjádření svých přání a stížností, případně i pochval využít [[Facebook|Facebook]], [[Twitter|Twitter]], Google+, e-mailovou adresu či Knihu přání a stížností. Zatímco sociální sítě knihovna používá pro spojení se svými čtenáři a slouží převážně jako prezentace knihovny směrem k lidem, u e-mailové komunikace je tomu přesně naopak, knihovna čeká na kontakt od uživatele. &lt;br /&gt;
Dříve mohli uživatelé na stránkách knihovny nalézt i FAQ a v něm nejčastěji podávané dotazy. Dnes knihovna vytvořila mini návod „Jak to tady chodí“, v němž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelé]] naleznou základní informace a odpovědi na otázky, které byly nejčastějším předmětem dotazů. &amp;lt;ref&amp;gt;HEMOLA, Hanuš. 2016. ''Ústní sdělení.'' Praha, Národní knihovna, 10. 6. 2016 &amp;lt;/ref&amp;gt; Čtenáři také mohou napsat písemný dopis na adresu knihovny či využít Knihu stížností a přání. Tyto druhy jsou již díky vlivu elektronických komunikačních prostředků na ústupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna vlastní Knihy přání a stížností sahající až do roku 1955, vlastní celkem 7 knih, z nichž 6 je umístěno v archivu a ta nejnovější přímo v Národní knihovně u knihovníka na informacích v Hale služeb. Celkem knihy obsahují 1470 zápisů. Převažují nejvíce stížnosti a na ně navazující odpovědi.&lt;br /&gt;
Uživatelé si často stěžovali na dlouhou dobu, kdy čekali na přípravu knih, na záměny knih a jejich ztráty, na nemožnost půjčit si knihy domů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvíce zápisů pochází z let 1955-1965. [[Uživatel a čtenář v knihovně|Uživatelé]] si stěžovali na nefunkční světla ve studovnách, na neochotu, hrubé a pohrdavé jednání či na nevědomost knihovníka. Objevuje se i jeden zápis, kdy si návštěvník stěžoval na jiného čtenáře z důvodu porušování práva na soukromí, když mu uživatel koukal přes rameno na to, co píše a narušoval tak i osobní prostor návštěvníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Knihovna se snaží odpovídat na každou stížnost, přání či jiný podnět a poskytovat uživatelům také zpětnou vazbu. Při vyřešení problému v dnešní době knihovna vše ohlásí čtenáři elektronickou formou či v dřívějších letech dopisní formou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
==='''Krajská knihovna v Pardubicích'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Krajské knihovny v Pardubicích mohou své podněty, pochvaly či připomínky uvést na webových stránkách knihovny, kde se nachází nachází nejen FAQ knihovny, ale také možnost zvolit další ikonku „Napište nám“. Pokud návštěvník požaduje knihu, která v knihovně není k dispozice, může použít formulář s názvem „Nenašli jste knihu?“. &lt;br /&gt;
Dále mohou čtenáři využít také e-mailovou adresu či poštovní službu. Od roku 2011 je v knihovně k dispozici i Kniha stížností a přání v podobě linkovaného sešitu s tvrdými deskami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při rozboru této knihy bylo napočítáno celkem 717 zápisů. Nejvíce zápisů se týče pochval, až na místě druhém místě jsou stížnosti.&lt;br /&gt;
Nejvíce se čtenářské stížnosti týkají nedostatku knih v knihovně, dále si stěžovali na povinnost platit 10Kč za rezervaci knihy, avšak nejvíc se vyjadřovali k poplatkům za jednorázový vstup, který by podle nich měl být zdarma.&lt;br /&gt;
Mezi přáními se nejčastěji vyskytují prosby o zlepšení počítačů, zakoupení skeneru, nápojového automatu či zřízení biblioboxu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Co se týče reakce knihovny na zápisy, tak by se mohlo z 15 odpovědí zdát, že nedochází k reakci. Opak je ovšem pravdou, knihovna místo odepisování zvolila metodu konání a pořídila čtenářům zmiňovaný bibliobox i automat na nápoje a mnohé další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
Článek je založen na práci:&lt;br /&gt;
* DRTINOVÁ, Iveta, 2016. ''Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity.'' Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Radka ŘÍMANOVÁ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
* [[Uživatel a čtenář v knihovně]]&lt;br /&gt;
* [[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/jak-to-tady-chodi Národní knihovna České republiky]&lt;br /&gt;
* [http://kkpce.cz/cs/faq/ Krajská knihovna v Pardubicích]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kniha přání a stížností, knihovna, přání, stížnost, prosba, zápis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51771</id>
		<title>Knihy přání a stížností v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51771"/>
		<updated>2018-01-20T15:00:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:kniha-stiznosti.jpg|thumb|Kniha stížností a přání]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Kniha přání a stížností je rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Kniha. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-07-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000993&amp;amp;local_base=KTD &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jedinečná možnost, jak získat od [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] zpětnou vazbu. Tato příležitost jim kromě možnosti odstranit viditelné nedostatky a zjištění preferencí uživatelů, pomáhá při definování skrytých problémů v organizaci fondu a služeb. V současné době oproti historii, kdy byla k dispozici pouze písemná [[Komunikace|komunikace]], mohou uživatelé volit i elektronickou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přání – pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím &amp;lt;ref&amp;gt;Přání. In: ''Školní slovník současné češtiny''. Brno: Lingea, 2012. 429 s. ISBN 978-80-87471-59-3 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*stížnost – projev nespokojenosti, roztrpčení nad určitou situací &amp;lt;ref&amp;gt;Stížnost. In: ''Školní slovník současné češtiny.'' Brno: Lingea, 2012. 538 s. ISBN 978-80-87471-59-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Provedení==&lt;br /&gt;
=== '''Elektronická komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Elektronické formuláře umístěné na stránkách knihoven, jenž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatel]] po vyplnění odesílá knihovně k dalšímu zpracování a knihovna mu po zpracování odpovídá zpět. Formuláře určené pro tento typ komunikace mají většinou podobu několika prázdných textových polí, z nichž to největší je určeno pro vyjádření uživatele. Zbývající část formuláře je složena z polí sloužících pro identifikaci uživatele a bývá často nepovinná, polí pro kontakt na uživatele a eventuálně z polí na odpovědi doplňujících otázek. &lt;br /&gt;
Následující možností je využití e-mailu, kdy uživatel po odeslání e-mailu do knihovny čeká na odpověď. S rozvojem technologií se šancí pro vyjádření stala i příležitost zanechat zprávu knihovně na sociálních sítích, pokud má knihovna vytvořený profil, jimiž jsou např. [[Facebook|Facebook]], Google+, LinkedIn, [[Twitter|Twitter]] aj. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''Písemná komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Písemnou komunikaci využívají uživatelé převážně přímo v knihovně, kde vpisují své sdělení přímo do prostředků tomu určených. Jako je například kniha, sešit, lepící papírky, dřevěná schránka na zprávy apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skladba zápisu v knize stížností a přání==&lt;br /&gt;
# Datum zápisu&lt;br /&gt;
# Jméno uživatele (nemusí být uvedeno)&lt;br /&gt;
# Obsah zápisu&lt;br /&gt;
:: a) pochvala&lt;br /&gt;
:: b) stížnost&lt;br /&gt;
:: c) přání&lt;br /&gt;
:: d) odpovědi knihovny na poznámky uživatelů&lt;br /&gt;
:: e) neknihovní poznámky (např. vyjádření citů k někomu, koho uživatel spatřil v knihovně)&lt;br /&gt;
:: f) vulgárnosti (zápisy doplňovány sprostými slovy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady==&lt;br /&gt;
==='''Národní knihovna České republiky'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Národní knihovny České republiky mohou k vyjádření svých přání a stížností, případně i pochval využít [[Facebook|Facebook]], [[Twitter|Twitter]], Google+, e-mailovou adresu či Knihu přání a stížností. Zatímco sociální sítě knihovna používá pro spojení se svými čtenáři a slouží převážně jako prezentace knihovny směrem k lidem, u e-mailové komunikace je tomu přesně naopak, knihovna čeká na kontakt od uživatele. &lt;br /&gt;
Dříve mohli uživatelé na stránkách knihovny nalézt i FAQ a v něm nejčastěji podávané dotazy. Dnes knihovna vytvořila mini návod „Jak to tady chodí“, v němž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelé]] naleznou základní informace a odpovědi na otázky, které byly nejčastějším předmětem dotazů. &amp;lt;ref&amp;gt;HEMOLA, Hanuš. 2016. ''Ústní sdělení.'' Praha, Národní knihovna, 10. 6. 2016 &amp;lt;/ref&amp;gt; Čtenáři také mohou napsat písemný dopis na adresu knihovny či využít Knihu stížností a přání. Tyto druhy jsou již díky vlivu elektronických komunikačních prostředků na ústupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna vlastní Knihy přání a stížností sahající až do roku 1955, vlastní celkem 7 knih, z nichž 6 je umístěno v archivu a ta nejnovější přímo v Národní knihovně u knihovníka na informacích v Hale služeb. Celkem knihy obsahují 1470 zápisů. Převažují nejvíce stížnosti a na ně navazující odpovědi.&lt;br /&gt;
Uživatelé si často stěžovali na dlouhou dobu, kdy čekali na přípravu knih, na záměny knih a jejich ztráty, na nemožnost půjčit si knihy domů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvíce zápisů pochází z let 1955-1965. [[Uživatel a čtenář v knihovně|Uživatelé]] si stěžovali na nefunkční světla ve studovnách, na neochotu, hrubé a pohrdavé jednání či na nevědomost knihovníka. Objevuje se i jeden zápis, kdy si návštěvník stěžoval na jiného čtenáře z důvodu porušování práva na soukromí, když mu uživatel koukal přes rameno na to, co píše a narušoval tak i osobní prostor návštěvníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Knihovna se snaží odpovídat na každou stížnost, přání či jiný podnět a poskytovat uživatelům také zpětnou vazbu. Při vyřešení problému v dnešní době knihovna vše ohlásí čtenáři elektronickou formou či v dřívějších letech dopisní formou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
==='''Krajská knihovna v Pardubicích'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Krajské knihovny v Pardubicích mohou své podněty, pochvaly či připomínky uvést na webových stránkách knihovny, kde se nachází nachází nejen FAQ knihovny, ale také možnost zvolit další ikonku „Napište nám“. Pokud návštěvník požaduje knihu, která v knihovně není k dispozice, může použít formulář s názvem „Nenašli jste knihu?“. &lt;br /&gt;
Dále mohou čtenáři využít také e-mailovou adresu či poštovní službu. Od roku 2011 je v knihovně k dispozici i Kniha stížností a přání v podobě linkovaného sešitu s tvrdými deskami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při rozboru této knihy bylo napočítáno celkem 717 zápisů. Nejvíce zápisů se týče pochval, až na místě druhém místě jsou stížnosti.&lt;br /&gt;
Nejvíce se čtenářské stížnosti týkají nedostatku knih v knihovně, dále si stěžovali na povinnost platit 10Kč za rezervaci knihy, avšak nejvíc se vyjadřovali k poplatkům za jednorázový vstup, který by podle nich měl být zdarma.&lt;br /&gt;
Mezi přáními se nejčastěji vyskytují prosby o zlepšení počítačů, zakoupení skeneru, nápojového automatu či zřízení biblioboxu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Co se týče reakce knihovny na zápisy, tak by se mohlo z 15 odpovědí zdát, že nedochází k reakci. Opak je ovšem pravdou, knihovna místo odepisování zvolila metodu konání a pořídila čtenářům zmiňovaný bibliobox i automat na nápoje a mnohé další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
DRTINOVÁ, Iveta, 2016. ''Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity.'' Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Radka ŘÍMANOVÁ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
* [[Uživatel a čtenář v knihovně]]&lt;br /&gt;
* [[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/jak-to-tady-chodi Národní knihovna České republiky]&lt;br /&gt;
* [http://kkpce.cz/cs/faq/ Krajská knihovna v Pardubicích]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kniha přání a stížností, knihovna, přání, stížnost, prosba, zápis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51538</id>
		<title>Knihy přání a stížností v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51538"/>
		<updated>2018-01-08T11:40:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:kniha-stiznosti.jpg|thumb|Kniha stížností a přání]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Kniha. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-07-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000993&amp;amp;local_base=KTD &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jedinečná možnost, jak získat od [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] zpětnou vazbu. Tato příležitost jim kromě možnosti odstranit viditelné nedostatky a zjištění preferencí uživatelů, pomáhá při definování skrytých problémů v organizaci fondu a služeb. V současné době oproti historii, kdy byla k dispozici pouze písemná [[Komunikace|komunikace]], mohou uživatelé volit i elektronickou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přání – pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím &amp;lt;ref&amp;gt;Přání. In: ''Školní slovník současné češtiny''. Brno: Lingea, 2012. 429 s. ISBN 978-80-87471-59-3 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*stížnost – projev nespokojenosti, roztrpčení nad určitou situací &amp;lt;ref&amp;gt;Stížnost. In: ''Školní slovník současné češtiny.'' Brno: Lingea, 2012. 538 s. ISBN 978-80-87471-59-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Provedení==&lt;br /&gt;
=== '''Elektronická komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Elektronické formuláře umístěné na stránkách knihoven, jenž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatel]] po vyplnění odesílá knihovně k dalšímu zpracování a knihovna mu po zpracování odpovídá zpět. Formuláře určené pro tento typ komunikace mají většinou podobu několika prázdných textových polí, z nichž to největší je určeno pro vyjádření uživatele. Zbývající část formuláře je složena z polí sloužících pro identifikaci uživatele a bývá často nepovinná, polí pro kontakt na uživatele a eventuálně z polí na odpovědi doplňujících otázek. &lt;br /&gt;
Následující možností je využití e-mailu, kdy uživatel po odeslání e-mailu do knihovny čeká na odpověď. S rozvojem technologií se šancí pro vyjádření stala i příležitost zanechat zprávu knihovně na sociálních sítích, pokud má knihovna vytvořený profil, jimiž jsou např. [[Facebook|Facebook]], Google+, LinkedIn, [[Twitter|Twitter]] aj. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''Písemná komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Písemnou komunikaci využívají uživatelé převážně přímo v knihovně, kde vpisují své sdělení přímo do prostředků tomu určených. Jako je například kniha, sešit, lepící papírky, dřevěná schránka na zprávy apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skladba zápisu v knize stížností a přání==&lt;br /&gt;
# Datum zápisu&lt;br /&gt;
# Jméno uživatele (nemusí být uvedeno)&lt;br /&gt;
# Obsah zápisu&lt;br /&gt;
:: a) pochvala&lt;br /&gt;
:: b) stížnost&lt;br /&gt;
:: c) přání&lt;br /&gt;
:: d) odpovědi knihovny na poznámky uživatelů&lt;br /&gt;
:: e) neknihovní poznámky (např. vyjádření citů k někomu, koho uživatel spatřil v knihovně)&lt;br /&gt;
:: f) vulgárnosti (zápisy doplňovány sprostými slovy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady==&lt;br /&gt;
==='''Národní knihovna České republiky'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Národní knihovny České republiky mohou k vyjádření svých přání a stížností, případně i pochval využít [[Facebook|Facebook]], [[Twitter|Twitter]], Google+, e-mailovou adresu či Knihu přání a stížností. Zatímco sociální sítě knihovna používá pro spojení se svými čtenáři a slouží převážně jako prezentace knihovny směrem k lidem, u e-mailové komunikace je tomu přesně naopak, knihovna čeká na kontakt od uživatele. &lt;br /&gt;
Dříve mohli uživatelé na stránkách knihovny nalézt i FAQ a v něm nejčastěji podávané dotazy. Dnes knihovna vytvořila mini návod „Jak to tady chodí“, v němž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelé]] naleznou základní informace a odpovědi na otázky, které byly nejčastějším předmětem dotazů. &amp;lt;ref&amp;gt;HEMOLA, Hanuš. 2016. ''Ústní sdělení.'' Praha, Národní knihovna, 10. 6. 2016 &amp;lt;/ref&amp;gt; Čtenáři také mohou napsat písemný dopis na adresu knihovny či využít Knihu stížností a přání. Tyto druhy jsou již díky vlivu elektronických komunikačních prostředků na ústupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna vlastní Knihy přání a stížností sahající až do roku 1955, vlastní celkem 7 knih, z nichž 6 je umístěno v archivu a ta nejnovější přímo v Národní knihovně u knihovníka na informacích v Hale služeb. Celkem knihy obsahují 1470 zápisů. Převažují nejvíce stížnosti a na ně navazující odpovědi.&lt;br /&gt;
Uživatelé si často stěžovali na dlouhou dobu, kdy čekali na přípravu knih, na záměny knih a jejich ztráty, na nemožnost půjčit si knihy domů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvíce zápisů pochází z let 1955-1965. [[Uživatel a čtenář v knihovně|Uživatelé]] si stěžovali na nefunkční světla ve studovnách, na neochotu, hrubé a pohrdavé jednání či na nevědomost knihovníka. Objevuje se i jeden zápis, kdy si návštěvník stěžoval na jiného čtenáře z důvodu porušování práva na soukromí, když mu uživatel koukal přes rameno na to, co píše a narušoval tak i osobní prostor návštěvníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Knihovna se snaží odpovídat na každou stížnost, přání či jiný podnět a poskytovat uživatelům také zpětnou vazbu. Při vyřešení problému v dnešní době knihovna vše ohlásí čtenáři elektronickou formou či v dřívějších letech dopisní formou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
==='''Krajská knihovna v Pardubicích'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Krajské knihovny v Pardubicích mohou své podněty, pochvaly či připomínky uvést na webových stránkách knihovny, kde se nachází nachází nejen FAQ knihovny, ale také možnost zvolit další ikonku „Napište nám“. Pokud návštěvník požaduje knihu, která v knihovně není k dispozice, může použít formulář s názvem „Nenašli jste knihu?“. &lt;br /&gt;
Dále mohou čtenáři využít také e-mailovou adresu či poštovní službu. Od roku 2011 je v knihovně k dispozici i Kniha stížností a přání v podobě linkovaného sešitu s tvrdými deskami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při rozboru této knihy bylo napočítáno celkem 717 zápisů. Nejvíce zápisů se týče pochval, až na místě druhém místě jsou stížnosti.&lt;br /&gt;
Nejvíce se čtenářské stížnosti týkají nedostatku knih v knihovně, dále si stěžovali na povinnost platit 10Kč za rezervaci knihy, avšak nejvíc se vyjadřovali k poplatkům za jednorázový vstup, který by podle nich měl být zdarma.&lt;br /&gt;
Mezi přáními se nejčastěji vyskytují prosby o zlepšení počítačů, zakoupení skeneru, nápojového automatu či zřízení biblioboxu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Co se týče reakce knihovny na zápisy, tak by se mohlo z 15 odpovědí zdát, že nedochází k reakci. Opak je ovšem pravdou, knihovna místo odepisování zvolila metodu konání a pořídila čtenářům zmiňovaný bibliobox i automat na nápoje a mnohé další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DRTINOVÁ, Iveta, 2016. ''Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity.'' Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Radka ŘÍMANOVÁ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
* [[Uživatel a čtenář v knihovně]]&lt;br /&gt;
* [[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/jak-to-tady-chodi Národní knihovna České republiky]&lt;br /&gt;
* [http://kkpce.cz/cs/faq/ Krajská knihovna v Pardubicích]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kniha přání a stížností, knihovna, přání, stížnost, prosba, zápis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51537</id>
		<title>Knihy přání a stížností v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51537"/>
		<updated>2018-01-08T11:39:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:kniha-stiznosti.jpg|thumb|Kniha stížností a přání]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Kniha. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-07-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000993&amp;amp;local_base=KTD &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jedinečná možnost, jak získat od [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] zpětnou vazbu. Tato příležitost jim kromě možnosti odstranit viditelné nedostatky a zjištění preferencí uživatelů, pomáhá při definování skrytých problémů v organizaci fondu a služeb. V současné době oproti historii, kdy byla k dispozici pouze písemná [[Komunikace|komunikace]], mohou uživatelé volit i elektronickou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přání – pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím &amp;lt;ref&amp;gt;Přání. In: ''Školní slovník současné češtiny''. Brno: Lingea, 2012. 429 s. ISBN 978-80-87471-59-3 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*stížnost – projev nespokojenosti, roztrpčení nad určitou situací &amp;lt;ref&amp;gt;Stížnost. In: ''Školní slovník současné češtiny.'' Brno: Lingea, 2012. 538 s. ISBN 978-80-87471-59-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Provedení==&lt;br /&gt;
=== '''Elektronická komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Elektronické formuláře umístěné na stránkách knihoven, jenž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatel]] po vyplnění odesílá knihovně k dalšímu zpracování a knihovna mu po zpracování odpovídá zpět. Formuláře určené pro tento typ komunikace mají většinou podobu několika prázdných textových polí, z nichž to největší je určeno pro vyjádření uživatele. Zbývající část formuláře je složena z polí sloužících pro identifikaci uživatele a bývá často nepovinná, polí pro kontakt na uživatele a eventuálně z polí na odpovědi doplňujících otázek. &lt;br /&gt;
Následující možností je využití e-mailu, kdy uživatel po odeslání e-mailu do knihovny čeká na odpověď. S rozvojem technologií se šancí pro vyjádření stala i příležitost zanechat zprávu knihovně na sociálních sítích, pokud má knihovna vytvořený profil, jimiž jsou např. [[Facebook|Facebook]], Google+, LinkedIn, [[Twitter|Twitter]] aj. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''Písemná komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Písemnou komunikaci využívají uživatelé převážně přímo v knihovně, kde vpisují své sdělení přímo do prostředků tomu určených. Jako je například kniha, sešit, lepící papírky, dřevěná schránka na zprávy apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skladba zápisu v knize stížností a přání==&lt;br /&gt;
# Datum zápisu&lt;br /&gt;
# Jméno uživatele (nemusí být uvedeno)&lt;br /&gt;
# Obsah zápisu&lt;br /&gt;
:: a) pochvala&lt;br /&gt;
:: b) stížnost&lt;br /&gt;
:: c) přání&lt;br /&gt;
:: d) odpovědi knihovny na poznámky uživatelů&lt;br /&gt;
:: e) neknihovní poznámky (např. vyjádření citů k někomu, koho uživatel spatřil v knihovně)&lt;br /&gt;
:: f) vulgárnosti (zápisy doplňovány sprostými slovy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady==&lt;br /&gt;
==='''Národní knihovna České republiky'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Národní knihovny České republiky mohou k vyjádření svých přání a stížností, případně i pochval využít [[Facebook|Facebook]], [[Twitter|Twitter]], Google+, e-mailovou adresu či Knihu přání a stížností. Zatímco sociální sítě knihovna používá pro spojení se svými čtenáři a slouží převážně jako prezentace knihovny směrem k lidem, u e-mailové komunikace je tomu přesně naopak, knihovna čeká na kontakt od uživatele. &lt;br /&gt;
Dříve mohli uživatelé na stránkách knihovny nalézt i FAQ a v něm nejčastěji podávané dotazy. Dnes knihovna vytvořila mini návod „Jak to tady chodí“, v němž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelé]] naleznou základní informace a odpovědi na otázky, které byly nejčastějším předmětem dotazů. &amp;lt;ref&amp;gt;HEMOLA, Hanuš. 2016. ''Ústní sdělení.'' Praha, Národní knihovna, 10. 6. 2016 &amp;lt;/ref&amp;gt; Čtenáři také mohou napsat písemný dopis na adresu knihovny či využít Knihu stížností a přání. Tyto druhy jsou již díky vlivu elektronických komunikačních prostředků na ústupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna vlastní Knihy přání a stížností sahající až do roku 1955, vlastní celkem 7 knih, z nichž 6 je umístěno v archivu a ta nejnovější přímo v Národní knihovně u knihovníka na informacích v Hale služeb. Celkem knihy obsahují 1470 zápisů. Převažují nejvíce stížnosti a na ně navazující odpovědi.&lt;br /&gt;
Uživatelé si často stěžovali na dlouhou dobu, kdy čekali na přípravu knih, na záměny knih a jejich ztráty, na nemožnost půjčit si knihy domů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvíce zápisů pochází z let 1955-1965. [[Uživatel a čtenář v knihovně|Uživatelé]] si stěžovali na nefunkční světla ve studovnách, na neochotu, hrubé a pohrdavé jednání či na nevědomost knihovníka. Objevuje se i jeden zápis, kdy si návštěvník stěžoval na jiného čtenáře z důvodu porušování práva na soukromí, když mu uživatel koukal přes rameno na to, co píše a narušoval tak i osobní prostor návštěvníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Knihovna se snaží odpovídat na každou stížnost, přání či jiný podnět a poskytovat uživatelům také zpětnou vazbu. Při vyřešení problému v dnešní době knihovna vše ohlásí čtenáři elektronickou formou či v dřívějších letech dopisní formou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
==='''Krajská knihovna v Pardubicích'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Krajské knihovny v Pardubicích mohou své podněty, pochvaly či připomínky uvést na webových stránkách knihovny, kde se nachází nachází nejen FAQ knihovny, ale také možnost zvolit další ikonku „Napište nám“. Pokud návštěvník požaduje knihu, která v knihovně není k dispozice, může použít formulář s názvem „Nenašli jste knihu?“. &lt;br /&gt;
Dále mohou čtenáři využít také e-mailovou adresu či poštovní službu. Od roku 2011 je v knihovně k dispozici i Kniha stížností a přání v podobě linkovaného sešitu s tvrdými deskami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při rozboru této knihy bylo napočítáno celkem 717 zápisů. Nejvíce zápisů se týče pochval, až na místě druhém místě jsou stížnosti.&lt;br /&gt;
Nejvíce se čtenářské stížnosti týkají nedostatku knih v knihovně, dále si stěžovali na povinnost platit 10Kč za rezervaci knihy, avšak nejvíc se vyjadřovali k poplatkům za jednorázový vstup, který by podle nich měl být zdarma.&lt;br /&gt;
Mezi přáními se nejčastěji vyskytují prosby o zlepšení počítačů, zakoupení skeneru, nápojového automatu či zřízení biblioboxu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Co se týče reakce knihovny na zápisy, tak by se mohlo z 15 odpovědí zdát, že nedochází k reakci. Opak je ovšem pravdou, knihovna místo odepisování zvolila metodu konání a pořídila čtenářům zmiňovaný bibliobox i automat na nápoje a mnohé další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DRTINOVÁ, Iveta, 2016. ''Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity.'' Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Radka ŘÍMANOVÁ.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
* [[Uživatel a čtenář v knihovně]]&lt;br /&gt;
* [[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/jak-to-tady-chodi Národní knihovna České republiky]&lt;br /&gt;
* [http://kkpce.cz/cs/faq/ Krajská knihovna v Pardubicích]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kniha přání a stížností, knihovna, přání, stížnost, prosba, zápis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51536</id>
		<title>Knihy přání a stížností v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51536"/>
		<updated>2018-01-08T11:34:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:kniha-stiznosti.jpg|thumb|Kniha stížností a přání]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Kniha. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-07-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000993&amp;amp;local_base=KTD &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jedinečná možnost, jak získat od [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] zpětnou vazbu. Tato příležitost jim kromě možnosti odstranit viditelné nedostatky a zjištění preferencí uživatelů, pomáhá při definování skrytých problémů v organizaci fondu a služeb. V současné době oproti historii, kdy byla k dispozici pouze písemná [[Komunikace|komunikace]], mohou uživatelé volit i elektronickou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přání – pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím &amp;lt;ref&amp;gt;Přání. In: ''Školní slovník současné češtiny''. Brno: Lingea, 2012. 429 s. ISBN 978-80-87471-59-3 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*stížnost – projev nespokojenosti, roztrpčení nad určitou situací &amp;lt;ref&amp;gt;Stížnost. In: ''Školní slovník současné češtiny.'' Brno: Lingea, 2012. 538 s. ISBN 978-80-87471-59-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Provedení==&lt;br /&gt;
=== '''Elektronická komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Elektronické formuláře umístěné na stránkách knihoven, jenž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatel]] po vyplnění odesílá knihovně k dalšímu zpracování a knihovna mu po zpracování odpovídá zpět. Formuláře určené pro tento typ komunikace mají většinou podobu několika prázdných textových polí, z nichž to největší je určeno pro vyjádření uživatele. Zbývající část formuláře je složena z polí sloužících pro identifikaci uživatele a bývá často nepovinná, polí pro kontakt na uživatele a eventuálně z polí na odpovědi doplňujících otázek. &lt;br /&gt;
Následující možností je využití e-mailu, kdy uživatel po odeslání e-mailu do knihovny čeká na odpověď. S rozvojem technologií se šancí pro vyjádření stala i příležitost zanechat zprávu knihovně na sociálních sítích, pokud má knihovna vytvořený profil, jimiž jsou např. [[Facebook|Facebook]], Google+, LinkedIn, [[Twitter|Twitter]] aj. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''Písemná komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Písemnou komunikaci využívají uživatelé převážně přímo v knihovně, kde vpisují své sdělení přímo do prostředků tomu určených. Jako je například kniha, sešit, lepící papírky, dřevěná schránka na zprávy apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skladba zápisu v knize stížností a přání==&lt;br /&gt;
# Datum zápisu&lt;br /&gt;
# Jméno uživatele (nemusí být uvedeno)&lt;br /&gt;
# Obsah zápisu&lt;br /&gt;
:: a) pochvala&lt;br /&gt;
:: b) stížnost&lt;br /&gt;
:: c) přání&lt;br /&gt;
:: d) odpovědi knihovny na poznámky uživatelů&lt;br /&gt;
:: e) neknihovní poznámky (např. vyjádření citů k někomu, koho uživatel spatřil v knihovně)&lt;br /&gt;
:: f) vulgárnosti (zápisy doplňovány sprostými slovy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady==&lt;br /&gt;
==='''Národní knihovna České republiky'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Národní knihovny České republiky mohou k vyjádření svých přání a stížností, případně i pochval využít [[Facebook|Facebook]], [[Twitter|Twitter]], Google+, e-mailovou adresu či Knihu přání a stížností. Zatímco sociální sítě knihovna používá pro spojení se svými čtenáři a slouží převážně jako prezentace knihovny směrem k lidem, u e-mailové komunikace je tomu přesně naopak, knihovna čeká na kontakt od uživatele. &lt;br /&gt;
Dříve mohli uživatelé na stránkách knihovny nalézt i FAQ a v něm nejčastěji podávané dotazy. Dnes knihovna vytvořila mini návod „Jak to tady chodí“, v němž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelé]] naleznou základní informace a odpovědi na otázky, které byly nejčastějším předmětem dotazů. &amp;lt;ref&amp;gt;HEMOLA, Hanuš. 2016. ''Ústní sdělení.'' Praha, Národní knihovna, 10. 6. 2016 &amp;lt;/ref&amp;gt; Čtenáři také mohou napsat písemný dopis na adresu knihovny či využít Knihu stížností a přání. Tyto druhy jsou již díky vlivu elektronických komunikačních prostředků na ústupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna vlastní Knihy přání a stížností sahající až do roku 1955, vlastní celkem 7 knih, z nichž 6 je umístěno v archivu a ta nejnovější přímo v Národní knihovně u knihovníka na informacích v Hale služeb. Celkem knihy obsahují 1470 zápisů. Převažují nejvíce stížnosti a na ně navazující odpovědi.&lt;br /&gt;
Uživatelé si často stěžovali na dlouhou dobu, kdy čekali na přípravu knih, na záměny knih a jejich ztráty, na nemožnost půjčit si knihy domů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvíce zápisů pochází z let 1955-1965. [[Uživatel a čtenář v knihovně|Uživatelé]] si stěžovali na nefunkční světla ve studovnách, na neochotu, hrubé a pohrdavé jednání či na nevědomost knihovníka. Objevuje se i jeden zápis, kdy si návštěvník stěžoval na jiného čtenáře z důvodu porušování práva na soukromí, když mu uživatel koukal přes rameno na to, co píše a narušoval tak i osobní prostor návštěvníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Knihovna se snaží odpovídat na každou stížnost, přání či jiný podnět a poskytovat uživatelům také zpětnou vazbu. Při vyřešení problému v dnešní době knihovna vše ohlásí čtenáři elektronickou formou či v dřívějších letech dopisní formou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
==='''Krajská knihovna v Pardubicích'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Krajské knihovny v Pardubicích mohou své podněty, pochvaly či připomínky uvést na webových stránkách knihovny, kde se nachází nachází nejen FAQ knihovny, ale také možnost zvolit další ikonku „Napište nám“. Pokud návštěvník požaduje knihu, která v knihovně není k dispozice, může použít formulář s názvem „Nenašli jste knihu?“. &lt;br /&gt;
Dále mohou čtenáři využít také e-mailovou adresu či poštovní službu. Od roku 2011 je v knihovně k dispozici i Kniha stížností a přání v podobě linkovaného sešitu s tvrdými deskami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při rozboru této knihy bylo napočítáno celkem 717 zápisů. Nejvíce zápisů se týče pochval, až na místě druhém místě jsou stížnosti.&lt;br /&gt;
Nejvíce se čtenářské stížnosti týkají nedostatku knih v knihovně, dále si stěžovali na povinnost platit 10Kč za rezervaci knihy, avšak nejvíc se vyjadřovali k poplatkům za jednorázový vstup, který by podle nich měl být zdarma.&lt;br /&gt;
Mezi přáními se nejčastěji vyskytují prosby o zlepšení počítačů, zakoupení skeneru, nápojového automatu či zřízení biblioboxu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Co se týče reakce knihovny na zápisy, tak by se mohlo z 15 odpovědí zdát, že nedochází k reakci. Opak je ovšem pravdou, knihovna místo odepisování zvolila metodu konání a pořídila čtenářům zmiňovaný bibliobox i automat na nápoje a mnohé další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
DRTINOVÁ, Iveta, 2016. ''Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity.'' Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Radka ŘÍMANOVÁ.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
[[Uživatel a čtenář v knihovně]]&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb ]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/jak-to-tady-chodi Národní knihovna České republiky]&lt;br /&gt;
[http://kkpce.cz/cs/faq/ Krajská knihovna v Pardubicích]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kniha přání a stížností, knihovna, přání, stížnost, prosba, zápis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Kniha-stiznosti.jpg&amp;diff=51535</id>
		<title>Soubor:Kniha-stiznosti.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Kniha-stiznosti.jpg&amp;diff=51535"/>
		<updated>2018-01-08T11:32:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: Kniha stížností a přání&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kniha stížností a přání&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51534</id>
		<title>Knihy přání a stížností v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51534"/>
		<updated>2018-01-08T11:23:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:kniha-stiznosti.jpg|thumb|Kniha stížností a přání]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Kniha. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-07-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000993&amp;amp;local_base=KTD &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jedinečná možnost, jak získat od [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] zpětnou vazbu. Tato příležitost jim kromě možnosti odstranit viditelné nedostatky a zjištění preferencí uživatelů, pomáhá při definování skrytých problémů v organizaci fondu a služeb. V současné době oproti historii, kdy byla k dispozici pouze písemná [[Komunikace|komunikace]], mohou uživatelé volit i elektronickou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přání – pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím &amp;lt;ref&amp;gt;Přání. In: ''Školní slovník současné češtiny''. Brno: Lingea, 2012. 429 s. ISBN 978-80-87471-59-3 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*stížnost – projev nespokojenosti, roztrpčení nad určitou situací &amp;lt;ref&amp;gt;Stížnost. In: ''Školní slovník současné češtiny.'' Brno: Lingea, 2012. 538 s. ISBN 978-80-87471-59-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Provedení==&lt;br /&gt;
=== '''Elektronická komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Elektronické formuláře umístěné na stránkách knihoven, jenž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatel]] po vyplnění odesílá knihovně k dalšímu zpracování a knihovna mu po zpracování odpovídá zpět. Formuláře určené pro tento typ komunikace mají většinou podobu několika prázdných textových polí, z nichž to největší je určeno pro vyjádření uživatele. Zbývající část formuláře je složena z polí sloužících pro identifikaci uživatele a bývá často nepovinná, polí pro kontakt na uživatele a eventuálně z polí na odpovědi doplňujících otázek. &lt;br /&gt;
Následující možností je využití e-mailu, kdy uživatel po odeslání e-mailu do knihovny čeká na odpověď. S rozvojem technologií se šancí pro vyjádření stala i příležitost zanechat zprávu knihovně na sociálních sítích, pokud má knihovna vytvořený profil, jimiž jsou např. [[Facebook|Facebook]], Google+, LinkedIn, [[Twitter|Twitter]] aj. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''Písemná komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Písemnou komunikaci využívají uživatelé převážně přímo v knihovně, kde vpisují své sdělení přímo do prostředků tomu určených. Jako je například kniha, sešit, lepící papírky, dřevěná schránka na zprávy apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skladba zápisu v knize stížností a přání==&lt;br /&gt;
# Datum zápisu&lt;br /&gt;
# Jméno [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatele]] (nemusí být uvedeno)&lt;br /&gt;
# Obsah zápisu&lt;br /&gt;
:: a) pochvala&lt;br /&gt;
:: b) stížnost&lt;br /&gt;
:: c) přání&lt;br /&gt;
:: d) odpovědi knihovny na poznámky uživatelů&lt;br /&gt;
:: e) neknihovní poznámky (např. vyjádření citů k někomu, koho uživatel spatřil v knihovně)&lt;br /&gt;
:: f) vulgárnosti (zápisy doplňovány sprostými slovy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady==&lt;br /&gt;
==='''Národní knihovna České republiky'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Národní knihovny České republiky mohou k vyjádření svých přání a stížností, případně i pochval využít [[Facebook|Facebook]], [[Twitter|Twitter]], Google+, e-mailovou adresu či Knihu přání a stížností. Zatímco sociální sítě knihovna používá pro spojení se svými čtenáři a slouží převážně jako prezentace knihovny směrem k lidem, u e-mailové komunikace je tomu přesně naopak, knihovna čeká na kontakt od uživatele. &lt;br /&gt;
Dříve mohli uživatelé na stránkách knihovny nalézt i FAQ a v něm nejčastěji podávané dotazy. Dnes knihovna vytvořila mini návod „Jak to tady chodí“, v němž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelé]] naleznou základní informace a odpovědi na otázky, které byly nejčastějším předmětem dotazů. &amp;lt;ref&amp;gt;HEMOLA, Hanuš. 2016. ''Ústní sdělení.'' Praha, Národní knihovna, 10. 6. 2016 &amp;lt;/ref&amp;gt; Čtenáři také mohou napsat písemný dopis na adresu knihovny či využít Knihu stížností a přání. Tyto druhy jsou již díky vlivu elektronických komunikačních prostředků na ústupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna vlastní Knihy přání a stížností sahající až do roku 1955, vlastní celkem 7 knih, z nichž 6 je umístěno v archivu a ta nejnovější přímo v Národní knihovně u knihovníka na informacích v Hale služeb. Celkem knihy obsahují 1470 zápisů. Převažují nejvíce stížnosti a na ně navazující odpovědi.&lt;br /&gt;
Uživatelé si často stěžovali na dlouhou dobu, kdy čekali na přípravu knih, na záměny knih a jejich ztráty, na nemožnost půjčit si knihy domů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvíce zápisů pochází z let 1955-1965. [[Uživatel a čtenář v knihovně|Uživatelé]] si stěžovali na nefunkční světla ve studovnách, na neochotu, hrubé a pohrdavé jednání či na nevědomost knihovníka. Objevuje se i jeden zápis, kdy si návštěvník stěžoval na jiného čtenáře z důvodu porušování práva na soukromí, když mu uživatel koukal přes rameno na to, co píše a narušoval tak i osobní prostor návštěvníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Knihovna se snaží odpovídat na každou stížnost, přání či jiný podnět a poskytovat uživatelům také zpětnou vazbu. Při vyřešení problému v dnešní době knihovna vše ohlásí čtenáři elektronickou formou či v dřívějších letech dopisní formou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
==='''Krajská knihovna v Pardubicích'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Krajské knihovny v Pardubicích mohou své podněty, pochvaly či připomínky uvést na webových stránkách knihovny, kde se nachází nachází nejen FAQ knihovny, ale také možnost zvolit další ikonku „Napište nám“. Pokud návštěvník požaduje knihu, která v knihovně není k dispozice, může použít formulář s názvem „Nenašli jste knihu?“. &lt;br /&gt;
Dále mohou čtenáři využít také e-mailovou adresu či poštovní službu. Od roku 2011 je v knihovně k dispozici i Kniha stížností a přání v podobě linkovaného sešitu s tvrdými deskami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při rozboru této knihy bylo napočítáno celkem 717 zápisů. Nejvíce zápisů se týče pochval, až na místě druhém místě jsou stížnosti.&lt;br /&gt;
Nejvíce se čtenářské stížnosti týkají nedostatku knih v knihovně, dále si stěžovali na povinnost platit 10Kč za rezervaci knihy, avšak nejvíc se vyjadřovali k poplatkům za jednorázový vstup, který by podle nich měl být zdarma.&lt;br /&gt;
Mezi přáními se nejčastěji vyskytují prosby o zlepšení počítačů, zakoupení skeneru, nápojového automatu či zřízení biblioboxu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Co se týče reakce knihovny na zápisy, tak by se mohlo z 15 odpovědí zdát, že nedochází k reakci. Opak je ovšem pravdou, knihovna místo odepisování zvolila metodu konání a pořídila čtenářům zmiňovaný bibliobox i automat na nápoje a mnohé další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
DRTINOVÁ, Iveta, 2016. ''Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity.'' Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Radka ŘÍMANOVÁ.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
[[Uživatel a čtenář v knihovně]]&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb ]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/jak-to-tady-chodi Národní knihovna České republiky]&lt;br /&gt;
[http://kkpce.cz/cs/faq/ Krajská knihovna v Pardubicích]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kniha přání a stížností, knihovna, přání, stížnost, prosba, zápis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=51504</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=51504"/>
		<updated>2018-01-07T21:41:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' (celým jménem Stephen Gary Wozniak) se narodil 11. srpna 1950. Je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Se svým kamarádem Stevem Jobsem zkonstruoval počítač Apple I. Společně i s Ronaldem Waynem založili v roce 1976 společnost Apple Computers, která přiváděla na trh první osobní počítače. Sám také zkonstruoval model počítače Apple II. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve se narodil v San Jose v Kalifornii (USA), jako syn matky Margaret Louise (Němka) a otce Jacoba (Polák) Wozniakových. Otec pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu a už odmala vzdělával syna Steva v elektrotechnice. Společně s dětmi dalších inženýrů založili partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat. Během základní školy navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Z příručky se naučil programovací jazyk FORTRAN a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu''', do druhého ročníku, v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii,&lt;br /&gt;
. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem počítač, který nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o [https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_box '''Blue box''' ] a telefonním hackerství.  Wozniak se spojil s [[Steve_Jobs|Jobsem]] a na žákladě příručky z technické knihovny v '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače) se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Během třetího roč níku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. &lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech po letecké havárii. Wozniak získal pilotní licenci, pilotoval letadlo Beechecraft '''Bonaza A36TC'''  a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. Na palubě byla kromě něj jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. a samotný Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple I.===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl [Steve_Jobs|Jobsovi]]. Ten sehnal pro Wozniaka i čipy od '''Intelu''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel [Steve_Jobs|Steve Jobs]] s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal '''Ron Wagner''', který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. V roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II.===&lt;br /&gt;
Apple II. přinesl podporu barev, grafiku s vysokým rozlišením, zvuk a schopnost připojit herní ovladač. APo představení Apple II. (1977) přicházejí na trh další dostupné osobní počítače, které se stávají přímým konkurentem. Jenže Apple II. byl propojitelný s barevným televizorem a pružný disk, který umožňoval zvýšení paměti a rychlosti počítače. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý softwarový program VisiCalc, který byl nejvhodnější pro lidi pracující v obchodě. Proto také 90% z celkové klientely tvořili podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 odchází Wozniak z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal. Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak už od základní školy chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1976 se seznámil se svou první ženou Alicí Robertsonovou, se kterou se rozvedl v roce 1980. Než se s ní však rozvedl koupil jí biograf, kde pořádala se svými přáteli schůze '''svobodných zednářů'''. Wozniak ve snaze zachránit manželství se stal jedním z nich. Po rozvodu promítal v kině nízkorozpočtové filmy.&lt;br /&gt;
V letech 1981- 1987 byl ženatý s Candi Clarkovou, olympijskou kajakářkou. V letech 1990- 2004 byl ženatý se Suzanne Mulkernovou. Nyní je od roku 2008 ženatý s Janet Hillovou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak Biography.com. [online]. New York: A&amp;amp;E Television Networks, LLC, ©2017. [cit. 2017-12-18].Dostupné z: https://www.biography.com/people/steve-wozniak-9537334&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.woz.org Steve Wozniak]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=51503</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=51503"/>
		<updated>2018-01-07T21:40:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' (celým jménem Stephen Gary Wozniak) se narodil 11. srpna 1950. Je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Se svým kamarádem Stevem Jobsem zkonstruoval počítač Apple I. Společně i s Ronaldem Waynem založili v roce 1976 společnost Apple Computers, která přiváděla na trh první osobní počítače. Sám také zkonstruoval model počítače Apple II. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve se narodil v San Jose v Kalifornii (USA), jako syn matky Margaret Louise (Němka) a otce Jacoba (Polák) Wozniakových. Otec pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu a už odmala vzdělával syna Steva v elektrotechnice. Společně s dětmi dalších inženýrů založili partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat. Během základní školy navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Z příručky se naučil programovací jazyk FORTRAN a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu''', do druhého ročníku, v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii,&lt;br /&gt;
. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem počítač, který nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o [[https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_box '''Blue box''' ]] a telefonním hackerství.  Wozniak se spojil s [[Steve_Jobs|Jobsem]] a na žákladě příručky z technické knihovny v '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače) se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Během třetího roč níku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. &lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech po letecké havárii. Wozniak získal pilotní licenci, pilotoval letadlo Beechecraft '''Bonaza A36TC'''  a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. Na palubě byla kromě něj jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. a samotný Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple I.===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl [Steve_Jobs|Jobsovi]]. Ten sehnal pro Wozniaka i čipy od '''Intelu''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel [Steve_Jobs|Steve Jobs]] s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal '''Ron Wagner''', který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. V roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II.===&lt;br /&gt;
Apple II. přinesl podporu barev, grafiku s vysokým rozlišením, zvuk a schopnost připojit herní ovladač. APo představení Apple II. (1977) přicházejí na trh další dostupné osobní počítače, které se stávají přímým konkurentem. Jenže Apple II. byl propojitelný s barevným televizorem a pružný disk, který umožňoval zvýšení paměti a rychlosti počítače. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý softwarový program VisiCalc, který byl nejvhodnější pro lidi pracující v obchodě. Proto také 90% z celkové klientely tvořili podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 odchází Wozniak z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal. Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak už od základní školy chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1976 se seznámil se svou první ženou Alicí Robertsonovou, se kterou se rozvedl v roce 1980. Než se s ní však rozvedl koupil jí biograf, kde pořádala se svými přáteli schůze '''svobodných zednářů'''. Wozniak ve snaze zachránit manželství se stal jedním z nich. Po rozvodu promítal v kině nízkorozpočtové filmy.&lt;br /&gt;
V letech 1981- 1987 byl ženatý s Candi Clarkovou, olympijskou kajakářkou. V letech 1990- 2004 byl ženatý se Suzanne Mulkernovou. Nyní je od roku 2008 ženatý s Janet Hillovou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak Biography.com. [online]. New York: A&amp;amp;E Television Networks, LLC, ©2017. [cit. 2017-12-18].Dostupné z: https://www.biography.com/people/steve-wozniak-9537334&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.woz.org Steve Wozniak]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51502</id>
		<title>Knihy přání a stížností v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51502"/>
		<updated>2018-01-07T21:17:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Kniha. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-07-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000993&amp;amp;local_base=KTD &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jedinečná možnost, jak získat od [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] zpětnou vazbu. Tato příležitost jim kromě možnosti odstranit viditelné nedostatky a zjištění preferencí uživatelů, pomáhá při definování skrytých problémů v organizaci fondu a služeb. V současné době oproti historii, kdy byla k dispozici pouze písemná [[Komunikace|komunikace]], mohou uživatelé volit i elektronickou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přání – pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím &amp;lt;ref&amp;gt;Přání. In: ''Školní slovník současné češtiny''. Brno: Lingea, 2012. 429 s. ISBN 978-80-87471-59-3 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*stížnost – projev nespokojenosti, roztrpčení nad určitou situací &amp;lt;ref&amp;gt;Stížnost. In: ''Školní slovník současné češtiny.'' Brno: Lingea, 2012. 538 s. ISBN 978-80-87471-59-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Provedení==&lt;br /&gt;
=== '''Elektronická komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Elektronické formuláře umístěné na stránkách knihoven, jenž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatel]] po vyplnění odesílá knihovně k dalšímu zpracování a knihovna mu po zpracování odpovídá zpět. Formuláře určené pro tento typ komunikace mají většinou podobu několika prázdných textových polí, z nichž to největší je určeno pro vyjádření uživatele. Zbývající část formuláře je složena z polí sloužících pro identifikaci uživatele a bývá často nepovinná, polí pro kontakt na uživatele a eventuálně z polí na odpovědi doplňujících otázek. &lt;br /&gt;
Následující možností je využití e-mailu, kdy uživatel po odeslání e-mailu do knihovny čeká na odpověď. S rozvojem technologií se šancí pro vyjádření stala i příležitost zanechat zprávu knihovně na sociálních sítích, pokud má knihovna vytvořený profil, jimiž jsou např. [[Facebook|Facebook]], Google+, LinkedIn, [[Twitter|Twitter]] aj. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''Písemná komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Písemnou komunikaci využívají uživatelé převážně přímo v knihovně, kde vpisují své sdělení přímo do prostředků tomu určených. Jako je například kniha, sešit, lepící papírky, dřevěná schránka na zprávy apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skladba zápisu v knize stížností a přání==&lt;br /&gt;
# Datum zápisu&lt;br /&gt;
# Jméno [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatele]] (nemusí být uvedeno)&lt;br /&gt;
# Obsah zápisu&lt;br /&gt;
:: a) pochvala&lt;br /&gt;
:: b) stížnost&lt;br /&gt;
:: c) přání&lt;br /&gt;
:: d) odpovědi knihovny na poznámky uživatelů&lt;br /&gt;
:: e) neknihovní poznámky (např. vyjádření citů k někomu, koho uživatel spatřil v knihovně)&lt;br /&gt;
:: f) vulgárnosti (zápisy doplňovány sprostými slovy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady==&lt;br /&gt;
==='''Národní knihovna České republiky'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Národní knihovny České republiky mohou k vyjádření svých přání a stížností, případně i pochval využít [[Facebook|Facebook]], [[Twitter|Twitter]], Google+, e-mailovou adresu či Knihu přání a stížností. Zatímco sociální sítě knihovna používá pro spojení se svými čtenáři a slouží převážně jako prezentace knihovny směrem k lidem, u e-mailové komunikace je tomu přesně naopak, knihovna čeká na kontakt od uživatele. &lt;br /&gt;
Dříve mohli uživatelé na stránkách knihovny nalézt i FAQ a v něm nejčastěji podávané dotazy. Dnes knihovna vytvořila mini návod „Jak to tady chodí“, v němž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelé]] naleznou základní informace a odpovědi na otázky, které byly nejčastějším předmětem dotazů. &amp;lt;ref&amp;gt;HEMOLA, Hanuš. 2016. ''Ústní sdělení.'' Praha, Národní knihovna, 10. 6. 2016 &amp;lt;/ref&amp;gt; Čtenáři také mohou napsat písemný dopis na adresu knihovny či využít Knihu stížností a přání. Tyto druhy jsou již díky vlivu elektronických komunikačních prostředků na ústupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna vlastní Knihy přání a stížností sahající až do roku 1955, vlastní celkem 7 knih, z nichž 6 je umístěno v archivu a ta nejnovější přímo v Národní knihovně u knihovníka na informacích v Hale služeb. Celkem knihy obsahují 1470 zápisů. Převažují nejvíce stížnosti a na ně navazující odpovědi.&lt;br /&gt;
Uživatelé si často stěžovali na dlouhou dobu, kdy čekali na přípravu knih, na záměny knih a jejich ztráty, na nemožnost půjčit si knihy domů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvíce zápisů pochází z let 1955-1965. [[Uživatel a čtenář v knihovně|Uživatelé]] si stěžovali na nefunkční světla ve studovnách, na neochotu, hrubé a pohrdavé jednání či na nevědomost knihovníka. Objevuje se i jeden zápis, kdy si návštěvník stěžoval na jiného čtenáře z důvodu porušování práva na soukromí, když mu uživatel koukal přes rameno na to, co píše a narušoval tak i osobní prostor návštěvníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Knihovna se snaží odpovídat na každou stížnost, přání či jiný podnět a poskytovat uživatelům také zpětnou vazbu. Při vyřešení problému v dnešní době knihovna vše ohlásí čtenáři elektronickou formou či v dřívějších letech dopisní formou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
==='''Krajská knihovna v Pardubicích'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Krajské knihovny v Pardubicích mohou své podněty, pochvaly či připomínky uvést na webových stránkách knihovny, kde se nachází nachází nejen FAQ knihovny, ale také možnost zvolit další ikonku „Napište nám“. Pokud návštěvník požaduje knihu, která v knihovně není k dispozice, může použít formulář s názvem „Nenašli jste knihu?“. &lt;br /&gt;
Dále mohou čtenáři využít také e-mailovou adresu či poštovní službu. Od roku 2011 je v knihovně k dispozici i Kniha stížností a přání v podobě linkovaného sešitu s tvrdými deskami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při rozboru této knihy bylo napočítáno celkem 717 zápisů. Nejvíce zápisů se týče pochval, až na místě druhém místě jsou stížnosti.&lt;br /&gt;
Nejvíce se čtenářské stížnosti týkají nedostatku knih v knihovně, dále si stěžovali na povinnost platit 10Kč za rezervaci knihy, avšak nejvíc se vyjadřovali k poplatkům za jednorázový vstup, který by podle nich měl být zdarma.&lt;br /&gt;
Mezi přáními se nejčastěji vyskytují prosby o zlepšení počítačů, zakoupení skeneru, nápojového automatu či zřízení biblioboxu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Co se týče reakce knihovny na zápisy, tak by se mohlo z 15 odpovědí zdát, že nedochází k reakci. Opak je ovšem pravdou, knihovna místo odepisování zvolila metodu konání a pořídila čtenářům zmiňovaný bibliobox i automat na nápoje a mnohé další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
DRTINOVÁ, Iveta, 2016. ''Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity.'' Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Radka ŘÍMANOVÁ.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
[[Uživatel a čtenář v knihovně]]&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb ]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/jak-to-tady-chodi Národní knihovna České republiky]&lt;br /&gt;
[http://kkpce.cz/cs/faq/ Krajská knihovna v Pardubicích]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kniha přání a stížností, knihovna, přání, stížnost, prosba, zápis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51501</id>
		<title>Knihy přání a stížností v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51501"/>
		<updated>2018-01-07T21:17:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Kniha. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-07-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000993&amp;amp;local_base=KTD &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jedinečná možnost, jak získat od [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] zpětnou vazbu. Tato příležitost jim kromě možnosti odstranit viditelné nedostatky a zjištění preferencí uživatelů, pomáhá při definování skrytých problémů v organizaci fondu a služeb. V současné době oproti historii, kdy byla k dispozici pouze písemná [[Komunikace|komunikace]], mohou uživatelé volit i elektronickou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přání – pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím &amp;lt;ref&amp;gt;Přání. In: ''Školní slovník současné češtiny''. Brno: Lingea, 2012. 429 s. ISBN 978-80-87471-59-3 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*stížnost – projev nespokojenosti, roztrpčení nad určitou situací &amp;lt;ref&amp;gt;Stížnost. In: ''Školní slovník současné češtiny.'' Brno: Lingea, 2012. 538 s. ISBN 978-80-87471-59-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Provedení==&lt;br /&gt;
=== '''Elektronická komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Elektronické formuláře umístěné na stránkách knihoven, jenž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatel]] po vyplnění odesílá knihovně k dalšímu zpracování a knihovna mu po zpracování odpovídá zpět. Formuláře určené pro tento typ komunikace mají většinou podobu několika prázdných textových polí, z nichž to největší je určeno pro vyjádření uživatele. Zbývající část formuláře je složena z polí sloužících pro identifikaci uživatele a bývá často nepovinná, polí pro kontakt na uživatele a eventuálně z polí na odpovědi doplňujících otázek. &lt;br /&gt;
Následující možností je využití e-mailu, kdy uživatel po odeslání e-mailu do knihovny čeká na odpověď. S rozvojem technologií se šancí pro vyjádření stala i příležitost zanechat zprávu knihovně na sociálních sítích, pokud má knihovna vytvořený profil, jimiž jsou např. [[Facebook|Facebook]], Google+, LinkedIn, [[Twitter|Twitter]] aj. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''Písemná komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Písemnou komunikaci využívají uživatelé převážně přímo v knihovně, kde vpisují své sdělení přímo do prostředků tomu určených. Jako je například kniha, sešit, lepící papírky, dřevěná schránka na zprávy apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skladba zápisu v knize stížností a přání==&lt;br /&gt;
# Datum zápisu&lt;br /&gt;
# Jméno u[[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatele]] (nemusí být uvedeno)&lt;br /&gt;
# Obsah zápisu&lt;br /&gt;
:: a) pochvala&lt;br /&gt;
:: b) stížnost&lt;br /&gt;
:: c) přání&lt;br /&gt;
:: d) odpovědi knihovny na poznámky uživatelů&lt;br /&gt;
:: e) neknihovní poznámky (např. vyjádření citů k někomu, koho uživatel spatřil v knihovně)&lt;br /&gt;
:: f) vulgárnosti (zápisy doplňovány sprostými slovy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady==&lt;br /&gt;
==='''Národní knihovna České republiky'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Národní knihovny České republiky mohou k vyjádření svých přání a stížností, případně i pochval využít [[Facebook|Facebook]], [[Twitter|Twitter]], Google+, e-mailovou adresu či Knihu přání a stížností. Zatímco sociální sítě knihovna používá pro spojení se svými čtenáři a slouží převážně jako prezentace knihovny směrem k lidem, u e-mailové komunikace je tomu přesně naopak, knihovna čeká na kontakt od uživatele. &lt;br /&gt;
Dříve mohli uživatelé na stránkách knihovny nalézt i FAQ a v něm nejčastěji podávané dotazy. Dnes knihovna vytvořila mini návod „Jak to tady chodí“, v němž [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelé]] naleznou základní informace a odpovědi na otázky, které byly nejčastějším předmětem dotazů. &amp;lt;ref&amp;gt;HEMOLA, Hanuš. 2016. ''Ústní sdělení.'' Praha, Národní knihovna, 10. 6. 2016 &amp;lt;/ref&amp;gt; Čtenáři také mohou napsat písemný dopis na adresu knihovny či využít Knihu stížností a přání. Tyto druhy jsou již díky vlivu elektronických komunikačních prostředků na ústupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna vlastní Knihy přání a stížností sahající až do roku 1955, vlastní celkem 7 knih, z nichž 6 je umístěno v archivu a ta nejnovější přímo v Národní knihovně u knihovníka na informacích v Hale služeb. Celkem knihy obsahují 1470 zápisů. Převažují nejvíce stížnosti a na ně navazující odpovědi.&lt;br /&gt;
Uživatelé si často stěžovali na dlouhou dobu, kdy čekali na přípravu knih, na záměny knih a jejich ztráty, na nemožnost půjčit si knihy domů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvíce zápisů pochází z let 1955-1965. [[Uživatel a čtenář v knihovně|Uživatelé]] si stěžovali na nefunkční světla ve studovnách, na neochotu, hrubé a pohrdavé jednání či na nevědomost knihovníka. Objevuje se i jeden zápis, kdy si návštěvník stěžoval na jiného čtenáře z důvodu porušování práva na soukromí, když mu uživatel koukal přes rameno na to, co píše a narušoval tak i osobní prostor návštěvníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Knihovna se snaží odpovídat na každou stížnost, přání či jiný podnět a poskytovat uživatelům také zpětnou vazbu. Při vyřešení problému v dnešní době knihovna vše ohlásí čtenáři elektronickou formou či v dřívějších letech dopisní formou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
==='''Krajská knihovna v Pardubicích'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Krajské knihovny v Pardubicích mohou své podněty, pochvaly či připomínky uvést na webových stránkách knihovny, kde se nachází nachází nejen FAQ knihovny, ale také možnost zvolit další ikonku „Napište nám“. Pokud návštěvník požaduje knihu, která v knihovně není k dispozice, může použít formulář s názvem „Nenašli jste knihu?“. &lt;br /&gt;
Dále mohou čtenáři využít také e-mailovou adresu či poštovní službu. Od roku 2011 je v knihovně k dispozici i Kniha stížností a přání v podobě linkovaného sešitu s tvrdými deskami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při rozboru této knihy bylo napočítáno celkem 717 zápisů. Nejvíce zápisů se týče pochval, až na místě druhém místě jsou stížnosti.&lt;br /&gt;
Nejvíce se čtenářské stížnosti týkají nedostatku knih v knihovně, dále si stěžovali na povinnost platit 10Kč za rezervaci knihy, avšak nejvíc se vyjadřovali k poplatkům za jednorázový vstup, který by podle nich měl být zdarma.&lt;br /&gt;
Mezi přáními se nejčastěji vyskytují prosby o zlepšení počítačů, zakoupení skeneru, nápojového automatu či zřízení biblioboxu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Co se týče reakce knihovny na zápisy, tak by se mohlo z 15 odpovědí zdát, že nedochází k reakci. Opak je ovšem pravdou, knihovna místo odepisování zvolila metodu konání a pořídila čtenářům zmiňovaný bibliobox i automat na nápoje a mnohé další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
DRTINOVÁ, Iveta, 2016. ''Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity.'' Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Radka ŘÍMANOVÁ.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
[[Uživatel a čtenář v knihovně]]&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb ]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/jak-to-tady-chodi Národní knihovna České republiky]&lt;br /&gt;
[http://kkpce.cz/cs/faq/ Krajská knihovna v Pardubicích]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kniha přání a stížností, knihovna, přání, stížnost, prosba, zápis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51500</id>
		<title>Knihy přání a stížností v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51500"/>
		<updated>2018-01-07T21:13:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Kniha. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-07-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000993&amp;amp;local_base=KTD &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jedinečná možnost, jak získat od [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] zpětnou vazbu. Tato příležitost jim kromě možnosti odstranit viditelné nedostatky a zjištění preferencí uživatelů, pomáhá při definování skrytých problémů v organizaci fondu a služeb. V současné době oproti historii, kdy byla k dispozici pouze písemná [[Komunikace|komunikace]], mohou uživatelé volit i elektronickou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přání – pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím &amp;lt;ref&amp;gt;Přání. In: ''Školní slovník současné češtiny''. Brno: Lingea, 2012. 429 s. ISBN 978-80-87471-59-3 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*stížnost – projev nespokojenosti, roztrpčení nad určitou situací &amp;lt;ref&amp;gt;Stížnost. In: ''Školní slovník současné češtiny.'' Brno: Lingea, 2012. 538 s. ISBN 978-80-87471-59-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Provedení==&lt;br /&gt;
=== '''Elektronická komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Elektronické formuláře umístěné na stránkách knihoven, jenž uživatel po vyplnění odesílá knihovně k dalšímu zpracování a knihovna mu po zpracování odpovídá zpět. Formuláře určené pro tento typ komunikace mají většinou podobu několika prázdných textových polí, z nichž to největší je určeno pro vyjádření uživatele. Zbývající část formuláře je složena z polí sloužících pro identifikaci uživatele a bývá často nepovinná, polí pro kontakt na uživatele a eventuálně z polí na odpovědi doplňujících otázek. &lt;br /&gt;
Následující možností je využití e-mailu, kdy uživatel po odeslání e-mailu do knihovny čeká na odpověď. S rozvojem technologií se šancí pro vyjádření stala i příležitost zanechat zprávu knihovně na sociálních sítích, pokud má knihovna vytvořený profil, jimiž jsou např. [[Facebook|Facebook]], Google+, LinkedIn, [[Twitter|Twitter]] aj. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''Písemná komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Písemnou komunikaci využívají uživatelé převážně přímo v knihovně, kde vpisují své sdělení přímo do prostředků tomu určených. Jako je například kniha, sešit, lepící papírky, dřevěná schránka na zprávy apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skladba zápisu v knize stížností a přání==&lt;br /&gt;
# Datum zápisu&lt;br /&gt;
# Jméno uživatele (nemusí být uvedeno)&lt;br /&gt;
# Obsah zápisu&lt;br /&gt;
:: a) pochvala&lt;br /&gt;
:: b) stížnost&lt;br /&gt;
:: c) přání&lt;br /&gt;
:: d) odpovědi knihovny na poznámky uživatelů&lt;br /&gt;
:: e) neknihovní poznámky (např. vyjádření citů k někomu, koho uživatel spatřil v knihovně)&lt;br /&gt;
:: f) vulgárnosti (zápisy doplňovány sprostými slovy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady==&lt;br /&gt;
==='''Národní knihovna České republiky'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Národní knihovny České republiky mohou k vyjádření svých přání a stížností, případně i pochval využít [[Facebook|Facebook]], [[Twitter|Twitter]], Google+, e-mailovou adresu či Knihu přání a stížností. Zatímco sociální sítě knihovna používá pro spojení se svými čtenáři a slouží převážně jako prezentace knihovny směrem k lidem, u e-mailové komunikace je tomu přesně naopak, knihovna čeká na kontakt od uživatele. &lt;br /&gt;
Dříve mohli uživatelé na stránkách knihovny nalézt i FAQ a v něm nejčastěji podávané dotazy. Dnes knihovna vytvořila mini návod „Jak to tady chodí“, v němž uživatelé naleznou základní informace a odpovědi na otázky, které byly nejčastějším předmětem dotazů. &amp;lt;ref&amp;gt;HEMOLA, Hanuš. 2016. ''Ústní sdělení.'' Praha, Národní knihovna, 10. 6. 2016 &amp;lt;/ref&amp;gt; Uživatelé také mohou napsat písemný dopis na adresu knihovny či využít Knihu stížností a přání. Tyto druhy jsou již díky vlivu elektronických komunikačních prostředků na ústupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna vlastní Knihy přání a stížností sahající až do roku 1955, vlastní celkem 7 knih, z nichž 6 je umístěno v archivu a ta nejnovější přímo v Národní knihovně u knihovníka na informacích v Hale služeb. Celkem knihy obsahují 1470 zápisů. Převažují nejvíce stížnosti a na ně navazující odpovědi.&lt;br /&gt;
Uživatelé si často stěžovali na dlouhou dobu, kdy čekali na přípravu knih, na záměny knih a jejich ztráty, na nemožnost půjčit si knihy domů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvíce zápisů pochází z let 1955-1965. Uživatelé si stěžovali na nefunkční světla ve studovnách, na neochotu, hrubé a pohrdavé jednání či na nevědomost knihovníka. Objevuje se i jeden zápis, kdy si návštěvník stěžoval na jiného uživatele z důvodu porušování práva na soukromí, když mu uživatel koukal přes rameno na to, co píše a narušoval tak i osobní prostor návštěvníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Knihovna se snaží odpovídat na každou stížnost, přání či jiný podnět a poskytovat uživatelům také zpětnou vazbu. Při vyřešení problému v dnešní době knihovna vše ohlásí čtenáři elektronickou formou či v dřívějších letech dopisní formou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
==='''Krajská knihovna v Pardubicích'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Krajské knihovny v Pardubicích mohou své podněty, pochvaly či připomínky uvést na webových stránkách knihovny, kde se nachází nachází nejen FAQ knihovny, ale také možnost zvolit další ikonku „Napište nám“. Pokud návštěvník požaduje knihu, která v knihovně není k dispozice, může použít formulář s názvem „Nenašli jste knihu?“. &lt;br /&gt;
Dále mohou čtenáři využít také e-mailovou adresu či poštovní službu. Od roku 2011 je v knihovně k dispozici i Kniha stížností a přání v podobě linkovaného sešitu s tvrdými deskami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při rozboru této knihy bylo napočítáno celkem 717 zápisů. Nejvíce zápisů se týče pochval, až na místě druhém místě jsou stížnosti.&lt;br /&gt;
Nejvíce se čtenářské stížnosti týkají nedostatku knih v knihovně, dále si stěžovali na povinnost platit 10Kč za rezervaci knihy, avšak nejvíc se vyjadřovali k poplatkům za jednorázový vstup, který by podle nich měl být zdarma.&lt;br /&gt;
Mezi přáními se nejčastěji vyskytují prosby o zlepšení počítačů, zakoupení skeneru, nápojového automatu či zřízení biblioboxu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Co se týče reakce knihovny na zápisy, tak by se mohlo z 15 odpovědí zdát, že nedochází k reakci. Opak je ovšem pravdou, knihovna místo odepisování zvolila metodu konání a pořídila čtenářům zmiňovaný bibliobox i automat na nápoje a mnohé další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
DRTINOVÁ, Iveta, 2016. ''Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity.'' Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Radka ŘÍMANOVÁ.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
[[Uživatel a čtenář v knihovně]]&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb ]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/jak-to-tady-chodi Národní knihovna České republiky]&lt;br /&gt;
[http://kkpce.cz/cs/faq/ Krajská knihovna v Pardubicích]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kniha přání a stížností, knihovna, přání, stížnost, prosba, zápis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51499</id>
		<title>Knihy přání a stížností v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51499"/>
		<updated>2018-01-07T21:11:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek.“'' &amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Kniha. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-07-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000993&amp;amp;local_base=KTD &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jedinečná možnost, jak získat od uživatelů zpětnou vazbu. Tato příležitost jim kromě možnosti odstranit viditelné nedostatky a zjištění preferencí uživatelů, pomáhá při definování skrytých problémů v organizaci fondu a služeb. V současné době oproti historii, kdy byla k dispozici pouze písemná [[Komunikace|komunikace]], mohou uživatelé volit i elektronickou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přání – pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím &amp;lt;ref&amp;gt;Přání. In: ''Školní slovník současné češtiny''. Brno: Lingea, 2012. 429 s. ISBN 978-80-87471-59-3 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*stížnost – projev nespokojenosti, roztrpčení nad určitou situací &amp;lt;ref&amp;gt;Stížnost. In: ''Školní slovník současné češtiny.'' Brno: Lingea, 2012. 538 s. ISBN 978-80-87471-59-3&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Provedení==&lt;br /&gt;
=== '''Elektronická komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Elektronické formuláře umístěné na stránkách knihoven, jenž uživatel po vyplnění odesílá knihovně k dalšímu zpracování a knihovna mu po zpracování odpovídá zpět. Formuláře určené pro tento typ komunikace mají většinou podobu několika prázdných textových polí, z nichž to největší je určeno pro vyjádření uživatele. Zbývající část formuláře je složena z polí sloužících pro identifikaci uživatele a bývá často nepovinná, polí pro kontakt na uživatele a eventuálně z polí na odpovědi doplňujících otázek. &lt;br /&gt;
Následující možností je využití e-mailu, kdy uživatel po odeslání e-mailu do knihovny čeká na odpověď. S rozvojem technologií se šancí pro vyjádření stala i příležitost zanechat zprávu knihovně na sociálních sítích, pokud má knihovna vytvořený profil, jimiž jsou např. [[Facebook|Facebook]], Google+, LinkedIn, [[Twitter|Twitter]] aj. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''Písemná komunikace''' ===&lt;br /&gt;
Písemnou komunikaci využívají uživatelé převážně přímo v knihovně, kde vpisují své sdělení přímo do prostředků tomu určených. Jako je například kniha, sešit, lepící papírky, dřevěná schránka na zprávy apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skladba zápisu v knize stížností a přání==&lt;br /&gt;
# Datum zápisu&lt;br /&gt;
# Jméno uživatele (nemusí být uvedeno)&lt;br /&gt;
# Obsah zápisu&lt;br /&gt;
:: a) pochvala&lt;br /&gt;
:: b) stížnost&lt;br /&gt;
:: c) přání&lt;br /&gt;
:: d) odpovědi knihovny na poznámky uživatelů&lt;br /&gt;
:: e) neknihovní poznámky (např. vyjádření citů k někomu, koho uživatel spatřil v knihovně)&lt;br /&gt;
:: f) vulgárnosti (zápisy doplňovány sprostými slovy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady==&lt;br /&gt;
==='''Národní knihovna České republiky'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Národní knihovny České republiky mohou k vyjádření svých přání a stížností, případně i pochval využít [[Facebook|Facebook]], [[Twitter|Twitter]], Google+, e-mailovou adresu či Knihu přání a stížností. Zatímco sociální sítě knihovna používá pro spojení se svými čtenáři a slouží převážně jako prezentace knihovny směrem k lidem, u e-mailové komunikace je tomu přesně naopak, knihovna čeká na kontakt od uživatele. &lt;br /&gt;
Dříve mohli uživatelé na stránkách knihovny nalézt i FAQ a v něm nejčastěji podávané dotazy. Dnes knihovna vytvořila mini návod „Jak to tady chodí“, v němž uživatelé naleznou základní informace a odpovědi na otázky, které byly nejčastějším předmětem dotazů. &amp;lt;ref&amp;gt;HEMOLA, Hanuš. 2016. ''Ústní sdělení.'' Praha, Národní knihovna, 10. 6. 2016 &amp;lt;/ref&amp;gt; Uživatelé také mohou napsat písemný dopis na adresu knihovny či využít Knihu stížností a přání. Tyto druhy jsou již díky vlivu elektronických komunikačních prostředků na ústupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna vlastní Knihy přání a stížností sahající až do roku 1955, vlastní celkem 7 knih, z nichž 6 je umístěno v archivu a ta nejnovější přímo v Národní knihovně u knihovníka na informacích v Hale služeb. Celkem knihy obsahují 1470 zápisů. Převažují nejvíce stížnosti a na ně navazující odpovědi.&lt;br /&gt;
Uživatelé si často stěžovali na dlouhou dobu, kdy čekali na přípravu knih, na záměny knih a jejich ztráty, na nemožnost půjčit si knihy domů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvíce zápisů pochází z let 1955-1965. Uživatelé si stěžovali na nefunkční světla ve studovnách, na neochotu, hrubé a pohrdavé jednání či na nevědomost knihovníka. Objevuje se i jeden zápis, kdy si návštěvník stěžoval na jiného uživatele z důvodu porušování práva na soukromí, když mu uživatel koukal přes rameno na to, co píše a narušoval tak i osobní prostor návštěvníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Knihovna se snaží odpovídat na každou stížnost, přání či jiný podnět a poskytovat uživatelům také zpětnou vazbu. Při vyřešení problému v dnešní době knihovna vše ohlásí čtenáři elektronickou formou či v dřívějších letech dopisní formou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
==='''Krajská knihovna v Pardubicích'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Krajské knihovny v Pardubicích mohou své podněty, pochvaly či připomínky uvést na webových stránkách knihovny, kde se nachází nachází nejen FAQ knihovny, ale také možnost zvolit další ikonku „Napište nám“. Pokud návštěvník požaduje knihu, která v knihovně není k dispozice, může použít formulář s názvem „Nenašli jste knihu?“. &lt;br /&gt;
Dále mohou čtenáři využít také e-mailovou adresu či poštovní službu. Od roku 2011 je v knihovně k dispozici i Kniha stížností a přání v podobě linkovaného sešitu s tvrdými deskami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při rozboru této knihy bylo napočítáno celkem 717 zápisů. Nejvíce zápisů se týče pochval, až na místě druhém místě jsou stížnosti.&lt;br /&gt;
Nejvíce se čtenářské stížnosti týkají nedostatku knih v knihovně, dále si stěžovali na povinnost platit 10Kč za rezervaci knihy, avšak nejvíc se vyjadřovali k poplatkům za jednorázový vstup, který by podle nich měl být zdarma.&lt;br /&gt;
Mezi přáními se nejčastěji vyskytují prosby o zlepšení počítačů, zakoupení skeneru, nápojového automatu či zřízení biblioboxu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Co se týče reakce knihovny na zápisy, tak by se mohlo z 15 odpovědí zdát, že nedochází k reakci. Opak je ovšem pravdou, knihovna místo odepisování zvolila metodu konání a pořídila čtenářům zmiňovaný bibliobox i automat na nápoje a mnohé další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
DRTINOVÁ, Iveta, 2016. ''Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity.'' Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Radka ŘÍMANOVÁ.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Knihovny a informační instituce]]&lt;br /&gt;
[[Uživatel a čtenář v knihovně]]&lt;br /&gt;
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb ]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/jak-to-tady-chodi Národní knihovna České republiky]&lt;br /&gt;
[http://kkpce.cz/cs/faq/ Krajská knihovna v Pardubicích]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kniha přání a stížností, knihovna, přání, stížnost, prosba, zápis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=51498</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=51498"/>
		<updated>2018-01-07T20:23:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' (celým jménem Stephen Gary Wozniak) se narodil 11. srpna 1950. Je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Se svým kamarádem Stevem Jobsem zkonstruoval počítač Apple I. Společně i s Ronaldem Waynem založili v roce 1976 společnost Apple Computers, která přiváděla na trh první osobní počítače. Sám také zkonstruoval model počítače Apple II. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve se narodil v San Jose v Kalifornii (USA), jako syn matky Margaret Louise (Němka) a otce Jacoba (Polák) Wozniakových. Otec pocházel ze silně katolické rodiny a silně se bouřil proti náboženství - jeho &amp;quot;náboženstvím&amp;quot; byla věda. Pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu a už odmala vzdělával syna Steva v elektrotechnice.  Na základní škole byl Steve ve všem velmi pokročilý - především v matematice a přírodních vědách. Společně s dětmi dalších inženýrů založili partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat. Během základní školy navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Sám si také sestrojil vlastní radiový vysílač a přijímač. Z příručky se naučil programovací jazyk FORTRAN a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu''', do druhého ročníku, v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii,&lt;br /&gt;
. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem počítač, který nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o '''Blue box''' a telefonním hackerství.  Wozniak se spojil s Jobsem a na žákladě příručky z technické knihovny v '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače) se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Podařilo se jim sestavit digitální Blue Box. Během třetího roč níku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. &lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech, 1980, po letecké havárii. Wozniak získal pilotní licenci, pilotoval letadlo Beechecraft '''Bonaza A36TC'''  a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. V letadle byla kromě něj jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje, protože utrpěl posttraumatickou amnézii.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Co je Blue Box?'''''Blue Box je elektronické zařízení, které umožňovalo vytáčení bezplatných čísel na základě frekvencí.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života. Mimo práci měl však doma rozpracováno několik projektů, jak pro své kolegy, tak pro sebe.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple I.===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl Jobsovi. Ten sehnal pro Wozniaka i čipy od '''Intelu''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel Steve Jobs s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal Ron Wagner, který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. V roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II.===&lt;br /&gt;
Apple II. přinesl podporu barev, grafiku s vysokým rozlišením, zvuk a schopnost připojit herní ovladač. APo představení Apple II. (1977) přicházejí na trh další dostupné osobní počítače, které se stávají přímým konkurentem. Jenže Apple II. byl propojitelný s barevným televizorem a pružný disk, který umožňoval zvýšení paměti a rychlosti počítače. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý softwarový program VisiCalc, který byl nejvhodnější pro lidi pracující v obchodě. Proto také 90% z celkové klientely tvořili podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 odchází Wozniak z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal. Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak už od základní školy chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1976 se seznámil se svou první ženou Alicí Robertsonovou, se kterou se rozvedl v roce 1980. Než se s ní však rozvedl koupil jí biograf, kde pořádala se svými přáteli schůze '''svobodných zednářů'''. Wozniak ve snaze zachránit manželství se stal jedním z nich. Po rozvodu promítal v kině nízkorozpočtové filmy.&lt;br /&gt;
V letech 1981- 1987 byl ženatý s Candi Clarkovou, olympijskou kajakářkou. V letech 1990- 2004 byl ženatý se Suzanne Mulkernovou. Nyní je od roku 2008 ženatý s Janet Hillovou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak Biography.com. [online]. New York: A&amp;amp;E Television Networks, LLC, ©2017. [cit. 2017-12-18].Dostupné z: https://www.biography.com/people/steve-wozniak-9537334&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.woz.org Steve Wozniak]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=51497</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=51497"/>
		<updated>2018-01-07T20:21:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' (celým jménem Stephen Gary Wozniak) se narodil 11. srpna 1950. Je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Se svým kamarádem Stevem Jobsem zkonstruoval počítač Apple I. Společně i s Ronaldem Waynem založili v roce 1976 společnost Apple Computers, která přiváděla na trh první osobní počítače. Sám také zkonstruoval model počítače Apple II. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve se narodil v San Jose v Kalifornii (USA), jako syn matky Margaret Louise (Němka) a otce Jacoba (Polák) Wozniakových. Otec pocházel ze silně katolické rodiny a silně se bouřil proti náboženství - jeho &amp;quot;náboženstvím&amp;quot; byla věda. Pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu a už odmala vzdělával syna Steva v elektrotechnice.  Na základní škole byl Steve ve všem velmi pokročilý - především v matematice a přírodních vědách. Společně s dětmi dalších inženýrů založili partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat. Během základní školy navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Sám si také sestrojil vlastní radiový vysílač a přijímač. Z příručky se naučil programovací jazyk FORTRAN a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu''', do druhého ročníku, v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii,&lt;br /&gt;
. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem počítač, který nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o '''Blue box''' a telefonním hackerství.  Wozniak se spojil s Jobsem a na žákladě příručky z technické knihovny v '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače) se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Podařilo se jim sestavit digitální Blue Box. Během třetího roč níku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. &lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech, 1980, po letecké havárii. Wozniak získal pilotní licenci, pilotoval letadlo Beechecraft '''Bonaza A36TC'''  a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. V letadle byla kromě něj jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje, protože utrpěl posttraumatickou amnézii.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Co je Blue Box?'''''Blue Box je elektronické zařízení, které umožňovalo vytáčení bezplatných čísel na základě frekvencí.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života. Mimo práci měl však doma rozpracováno několik projektů, jak pro své kolegy, tak pro sebe.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple I.===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl Jobsovi. Ten sehnal pro Wozniaka i čipy od '''Intelu''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel Steve Jobs s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal Ron Wagner, který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. V roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II.===&lt;br /&gt;
Apple II. přinesl podporu barev, grafiku s vysokým rozlišením, zvuk a schopnost připojit herní ovladač. APo představení Apple II. (1977) přicházejí na trh další dostupné osobní počítače, které se stávají přímým konkurentem. Jenže Apple II. byl propojitelný s barevným televizorem a pružný disk, který umožňoval zvýšení paměti a rychlosti počítače. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý softwarový program VisiCalc, který byl nejvhodnější pro lidi pracující v obchodě. Proto také 90% z celkové klientely tvořili podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 odchází Wozniak z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal. Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak už od základní školy chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1976 se seznámil se svou první ženou Alicí Robertsonovou, se kterou se rozvedl v roce 1980. Než se s ní však rozvedl koupil jí biograf, kde pořádala se svými přáteli schůze '''svobodných zednářů'''. Wozniak ve snaze zachránit manželství se stal jedním z nich. Po rozvodu promítal v kině nízkorozpočtové filmy.&lt;br /&gt;
V letech 1981- 1987 byl ženatý s Candi Clarkovou, olympijskou kajakářkou. V letech 1990- 2004 byl ženatý se Suzanne Mulkernovou. Nyní je od roku 2008 ženatý s Janet Hillovou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  Woz.org [online]. 2015-10-05 [cit. 2017-12-18]. Dostupné z: http://www.woz.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak Biography.com. [online]. New York: A&amp;amp;E Television Networks, LLC, ©2017. [cit. 2017-12-18].Dostupné z: https://www.biography.com/people/steve-wozniak-9537334&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[[http://www.woz.org Steve Wozniak]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=51492</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=51492"/>
		<updated>2018-01-07T19:35:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' (celým jménem Stephen Gary Wozniak) se narodil 11. srpna 1950. Je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Se svým kamarádem Stevem Jobsem zkonstruoval počítač Apple I. Společně i s Ronaldem Waynem založili v roce 1976 společnost Apple Computers, která přiváděla na trh první osobní počítače. Sám také zkonstruoval model počítače Apple II. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve se narodil v San Jose v Kalifornii (USA), jako syn matky Margaret Louise (Němka) a otce Jacoba (Polák) Wozniakových. Otec pocházel ze silně katolické rodiny a silně se bouřil proti náboženství - jeho &amp;quot;náboženstvím&amp;quot; byla věda. Pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu a už odmala vzdělával syna Steva v elektrotechnice.  Na základní škole byl Steve ve všem velmi pokročilý - především v matematice a přírodních vědách. Společně s dětmi dalších inženýrů založili partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat. Během základní školy navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Sám si také sestrojil vlastní radiový vysílač a přijímač. Z příručky se naučil programovací jazyk FORTRAN a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu''', do druhého ročníku, v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii,&lt;br /&gt;
. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem počítač, který nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o '''Blue box''' a telefonním hackerství.  Wozniak se spojil s Jobsem a na žákladě příručky z technické knihovny v '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače) se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Podařilo se jim sestavit digitální Blue Box. Během třetího roč níku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. &lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech, 1980, po letecké havárii. Wozniak získal pilotní licenci, pilotoval letadlo Beechecraft '''Bonaza A36TC'''  a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. V letadle byla kromě něj jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje, protože utrpěl posttraumatickou amnézii.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Co je Blue Box?'''''Blue Box je elektronické zařízení, které umožňovalo vytáčení bezplatných čísel na základě frekvencí.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života. Mimo práci měl však doma rozpracováno několik projektů, jak pro své kolegy, tak pro sebe.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple I.===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl Jobsovi. Ten sehnal pro Wozniaka i čipy od '''Intelu''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel Steve Jobs s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal Ron Wagner, který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. V roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II.===&lt;br /&gt;
Apple II. přinesl podporu barev, grafiku s vysokým rozlišením, zvuk a schopnost připojit herní ovladač. APo představení Apple II. (1977) přicházejí na trh další dostupné osobní počítače, které se stávají přímým konkurentem. Jenže Apple II. byl propojitelný s barevným televizorem a pružný disk, který umožňoval zvýšení paměti a rychlosti počítače. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý softwarový program VisiCalc, který byl nejvhodnější pro lidi pracující v obchodě. Proto také 90% z celkové klientely tvořili podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 odchází Wozniak z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal. Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak už od základní školy chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1976 se seznámil se svou první ženou Alicí Robertsonovou, se kterou se rozvedl v roce 1980. Než se s ní však rozvedl koupil jí biograf, kde pořádala se svými přáteli schůze '''svobodných zednářů'''. Wozniak ve snaze zachránit manželství se stal jedním z nich. Po rozvodu promítal v kině nízkorozpočtové filmy.&lt;br /&gt;
V letech 1981- 1987 byl ženatý s Candi Clarkovou, olympijskou kajakářkou. V letech 1990- 2004 byl ženatý se Suzanne Mulkernovou. Nyní je od roku 2008 ženatý s Janet Hillovou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - Muž, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  Woz.org [online]. 2015-10-05 [cit. 2017-12-18]. Dostupné z: http://www.woz.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak Biography.com. [online]. New York: A&amp;amp;E Television Networks, LLC, ©2017. [cit. 2017-12-18].Dostupné z: https://www.biography.com/people/steve-wozniak-9537334&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51483</id>
		<title>Knihy přání a stížností v knihovnách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihy_p%C5%99%C3%A1n%C3%AD_a_st%C3%AD%C5%BEnost%C3%AD_v_knihovn%C3%A1ch&amp;diff=51483"/>
		<updated>2018-01-07T09:22:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: Založena nová stránka s textem „&amp;lt;br /&amp;gt; ''„Rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek.“'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jedinečná možnost, jak získat od uživatelů zpětnou vazbu. Tato příležitost jim kromě možnosti odstranit viditelné nedostatky a zjištění preferencí uživatelů, pomáhá při definování skrytých problémů v organizaci fondu a služeb. V současné době oproti historii, kdy byla k dispozici pouze písemná [[Komunikace|komunikace]], mohou uživatelé volit i elektronickou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*kniha - tištěné slovesné (nebo obrazové) dílo v samostatném svazku&lt;br /&gt;
*přání – pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím&lt;br /&gt;
*stížnost – projev nespokojenosti, roztrpčení nad určitou situací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Provedení==&lt;br /&gt;
=== Elektronická komunikace ===&lt;br /&gt;
Elektronické formuláře umístěné na stránkách knihoven, jenž uživatel po vyplnění odesílá knihovně k dalšímu zpracování a knihovna mu po zpracování odpovídá zpět. Formuláře určené pro tento typ komunikace mají většinou podobu několika prázdných textových polí, z nichž to největší je určeno pro vyjádření uživatele. Zbývající část formuláře je složena z polí sloužících pro identifikaci uživatele a bývá často nepovinná, polí pro kontakt na uživatele a eventuálně z polí na odpovědi doplňujících otázek. &lt;br /&gt;
Následující možností je využití e-mailu, kdy uživatel po odeslání e-mailu do knihovny čeká na odpověď. S rozvojem technologií se šancí pro vyjádření stala i příležitost zanechat zprávu knihovně na sociálních sítích, pokud má knihovna vytvořený profil, jimiž jsou např. [[Facebook|Facebook]], Google+, LinkedIn, [[Twitter|Twitter]] aj. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Písemná komunikace ===&lt;br /&gt;
Písemnou komunikaci využívají uživatelé převážně přímo v knihovně, kde vpisují své sdělení přímo do prostředků tomu určených. Jako je například kniha, sešit, lepící papírky, dřevěná schránka na zprávy apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skladba zápisu v knize stížností a přání==&lt;br /&gt;
# Datum zápisu&lt;br /&gt;
# Jméno uživatele (nemusí být uvedeno)&lt;br /&gt;
# Obsah zápisu&lt;br /&gt;
:: a) pochvala&lt;br /&gt;
:: b) stížnost&lt;br /&gt;
:: c) přání&lt;br /&gt;
:: d) odpovědi knihovny na poznámky uživatelů&lt;br /&gt;
:: e) neknihovní poznámky (např. vyjádření citů k někomu, koho uživatel spatřil v knihovně)&lt;br /&gt;
:: f) vulgárnosti (zápisy doplňovány sprostými slovy)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady==&lt;br /&gt;
==='''Národní knihovna České republiky'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Národní knihovny České republiky mohou k vyjádření svých přání a stížností, případně i pochval využít Facebook, Twitter, Google+, e-mailovou adresu či Knihu přání a stížností. Zatímco Facebook, Twitter, a Google+ jsou sociální sítě, které knihovna používá pro spojení se svými čtenáři a slouží převážně jako prezentace knihovny směrem k lidem, u e-mailové komunikace je tomu přesně naopak, knihovna čeká na kontakt od uživatele. &lt;br /&gt;
Dříve mohli uživatelé na stránkách knihovny nalézt i FAQ a v něm nejčastěji podávané dotazy. Dnes knihovna vytvořila mini návod „Jak to tady chodí“, v němž uživatelé naleznou základní informace a odpovědi na otázky, které byly nejčastějším předmětem dotazů. &lt;br /&gt;
Uživatelé také mohou napsat písemný dopis na adresu knihovny či využít Knihu stížností a přání. Tyto druhy jsou již díky vlivu elektronických komunikačních prostředků na ústupu.&lt;br /&gt;
Knihovna vlastní Knihy přání a stížností sahající až do roku 1955, vlastní celkem 7 knih, z nichž 6 je umístěno v archivu a ta nejnovější přímo v Národní knihovně u knihovníka na informacích v Hale služeb. Celkem knihy obsahují 1470 zápisů. Převažují nejvíce stížnosti a na ně navazující odpovědi.&lt;br /&gt;
Uživatelé si často stěžovali na dlouhou dobu, kdy čekali na přípravu knih, na záměny knih a jejich ztráty, na nemožnost půjčit si knihy domů.&lt;br /&gt;
Nejvíce zápisů pochází z let 1955-1965. Uživatelé si stěžovali na nefunkční světla ve studovnách, na neochotu, hrubé a pohrdavé jednání či na nevědomost knihovníka. Objevuje se i jeden zápis, kdy si návštěvník stěžoval na jiného uživatele z důvodu porušování práva na soukromí, když mu uživatel koukal přes rameno na to, co píše a narušoval tak i osobní prostor návštěvníka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Knihovna se snaží odpovídat na každou stížnost, přání či jiný podnět a poskytovat uživatelům také zpětnou vazbu. Při vyřešení problému v dnešní době knihovna vše ohlásí čtenáři elektronickou formou či v dřívějších letech dopisní formou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
==='''Krajská knihovna v Pardubicích'''===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Uživatelé Krajské knihovny v Pardubicích mohou své podněty, pochvaly či připomínky uvést na webových stránkách knihovny, kde se nachází nachází nejen FAQ knihovny, ale také možnost zvolit další ikonku „Napište nám“. Pokud návštěvník požaduje knihu, která v knihovně není k dispozice, může použít formulář s názvem „Nenašli jste knihu?“. &lt;br /&gt;
Dále mohou čtenáři využít také e-mailovou adresu či poštovní službu. Od roku 2011 je v knihovně k dispozici i Kniha stížností a přání v podobě linkovaného sešitu s tvrdými deskami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při rozboru této knihy bylo napočítáno celkem 717 zápisů. Nejvíce zápisů se týče pochval, až na místě druhém místě jsou stížnosti.&lt;br /&gt;
Nejvíce se čtenářské stížnosti týkají nedostatku knih v knihovně, dále si stěžovali na povinnost platit 10Kč za rezervaci knihy, avšak nejvíc se vyjadřovali k poplatkům za jednorázový vstup, který by podle nich měl být zdarma.&lt;br /&gt;
Mezi přáními se nejčastěji vyskytují prosby o zlepšení počítačů, zakoupení skeneru, nápojového automatu či zřízení biblioboxu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reakce knihovny na podněty a připomínky===&lt;br /&gt;
Co se týče reakce knihovny na zápisy, tak by se mohlo z 15 odpovědí zdát, že nedochází k reakci. Opak je ovšem pravdou, knihovna místo odepisování zvolila metodu konání a pořídila čtenářům zmiňovaný bibliobox i automat na nápoje a mnohé další.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=50952</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=50952"/>
		<updated>2017-12-18T18:40:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' (celým jménem Stephen Gary Wozniak) se narodil 11. srpna 1950. Je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Se svým kamarádem Stevem Jobsem zkonstruoval počítač Apple I. Společně i s Ronaldem Waynem založili v roce 1976 společnost Apple Computers, která přiváděla na trh první osobní počítače. Sám také zkonstruoval model počítače Apple II. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve se narodil v San Jose v Kalifornii (USA), jako syn matky Margaret Louise (Němka) a otce Jacoba (Polák) Wozniakových. Otec pocházel ze silně katolické rodiny a silně se bouřil proti náboženství - jeho &amp;quot;náboženstvím&amp;quot; byla věda. Pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu a už odmala vzdělával syna Steva v elektrotechnice.  Na základní škole byl Steve ve všem velmi pokročilý - především v matematice a přírodních vědách. Společně s dětmi dalších inženýrů založili partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat. Během základní školy navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Sám si také sestrojil vlastní radiový vysílač a přijímač. Z příručky se naučil programovací jazyk FORTRAN a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu''', do druhého ročníku, v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii,&lt;br /&gt;
. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem počítač, který nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o '''Blue box''' a telefonním hackerství.  Wozniak se spojil s Jobsem a na žákladě příručky z technické knihovny v '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače) se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Podařilo se jim sestavit digitální Blue Box. Během třetího roč níku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. &lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech, 1980, po letecké havárii. Wozniak získal pilotní licenci, pilotoval letadlo Beechecraft '''Bonaza A36TC'''  a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. V letadle byla kromě něj jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje, protože utrpěl posttraumatickou amnézii.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Co je Blue Box?'''''Blue Box je elektronické zařízení, které umožňovalo vytáčení bezplatných čísel na základě frekvencí.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života. Mimo práci měl však doma rozpracováno několik projektů, jak pro své kolegy, tak pro sebe.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple I.===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl Jobsovi. Ten sehnal pro Wozniaka i čipy od '''Intelu''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel Steve Jobs s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal Ron Wagner, který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. V roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II.===&lt;br /&gt;
Apple II. přinesl podporu barev, grafiku s vysokým rozlišením, zvuk a schopnost připojit herní ovladač. APo představení Apple II. (1977) přicházejí na trh další dostupné osobní počítače, které se stávají přímým konkurentem. Jenže Apple II. byl propojitelný s barevným televizorem a pružný disk, který umožňoval zvýšení paměti a rychlosti počítače. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý softwarový program VisiCalc, který byl nejvhodnější pro lidi pracující v obchodě. Proto také 90% z celkové klientely tvořili podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 odchází Wozniak z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal. Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak už od základní školy chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1976 se seznámil se svou první ženou Alicí Robertsonovou, se kterou se rozvedl v roce 1980. Než se s ní však rozvedl koupil jí biograf, kde pořádala se svými přáteli schůze '''svobodných zednářů'''. Wozniak ve snaze zachránit manželství se stal jedním z nich. Po rozvodu promítal v kině nízkorozpočtové filmy.&lt;br /&gt;
V letech 1981- 1987 byl ženatý s Candi Clarkovou, olympijskou kajakářkou. V letech 1990- 2004 byl ženatý se Suzanne Mulkernovou. Nyní je od roku 2008 ženatý s Janet Hillovou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  Woz.org [online]. 2015-10-05 [cit. 2017-12-18]. Dostupné z: http://www.woz.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak Biography.com. [online]. New York: A&amp;amp;E Television Networks, LLC, ©2017. [cit. 2017-12-18].Dostupné z: https://www.biography.com/people/steve-wozniak-9537334&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=50951</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=50951"/>
		<updated>2017-12-18T18:39:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' (celým jménem Stephen Gary Wozniak) se narodil 11. srpna 1950. Je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Se svým kamarádem Stevem Jobsem zkonstruoval počítač Apple I. Společně i s Ronaldem Waynem založili v roce 1976 společnost Apple Computers, která přiváděla na trh první osobní počítače. Sám také zkonstruoval model počítače Apple II. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve se narodil v San Jose v Kalifornii (USA), jako syn matky Margaret Louise (Němka) a otce Jacoba (Polák) Wozniakových. Otec pocházel ze silně katolické rodiny a silně se bouřil proti náboženství - jeho &amp;quot;náboženstvím&amp;quot; byla věda. Pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu a už odmala vzdělával syna Steva v elektrotechnice.  Na základní škole byl Steve ve všem velmi pokročilý - především v matematice a přírodních vědách. Společně s dětmi dalších inženýrů založili partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat. Během základní školy navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Sám si také sestrojil vlastní radiový vysílač a přijímač. Z příručky se naučil programovací jazyk FORTRAN a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu''', do druhého ročníku, v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii,&lt;br /&gt;
. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem počítač, který nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o '''Blue box''' a telefonním hackerství.  Wozniak se spojil s Jobsem a na žákladě příručky z technické knihovny v '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače) se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Podařilo se jim sestavit digitální Blue Box. Během třetího roč níku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. &lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech, 1980, po letecké havárii. Wozniak získal pilotní licenci, pilotoval letadlo Beechecraft '''Bonaza A36TC'''  a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. V letadle byla kromě něj jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje, protože utrpěl posttraumatickou amnézii.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Co je Blue Box?'''''Blue Box je elektronické zařízení, které umožňovalo vytáčení bezplatných čísel na základě frekvencí.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života. Mimo práci měl však doma rozpracováno několik projektů, jak pro své kolegy, tak pro sebe.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple I.===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z tohoto klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl Jobsovi. Ten sehnal pro Wozniaka i čipy od '''Intelu''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel Steve Jobs s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal Ron Wagner, který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. V roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II.===&lt;br /&gt;
Apple II. přinesl podporu barev, grafiku s vysokým rozlišením, zvuk a schopnost připojit herní ovladač. APo představení Apple II. (1977) přicházejí na trh další dostupné osobní počítače, které se stávají přímým konkurentem. Jenže Apple II. byl propojitelný s barevným televizorem a pružný disk, který umožňoval zvýšení paměti a rychlosti počítače. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý softwarový program VisiCalc, který byl nejvhodnější pro lidi pracující v obchodě. Proto také 90% z celkové klientely tvořili podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 odchází Wozniak z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal. Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak už od základní školy chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1976 se seznámil se svou první ženou Alicí Robertsonovou, se kterou se rozvedl v roce 1980. Než se s ní však rozvedl koupil jí biograf, kde pořádala se svými přáteli schůze '''svobodných zednářů'''. Wozniak ve snaze zachránit manželství se stal jedním z nich. Po rozvodu promítal v kině nízkorozpočtové filmy.&lt;br /&gt;
V letech 1981- 1987 byl ženatý s Candi Clarkovou, olympijskou kajakářkou. V letech 1990- 2004 byl ženatý se Suzanne Mulkernovou. Nyní je od roku 2008 ženatý s Janet Hillovou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  Woz.org [online]. 2015-10-05 [cit. 2017-12-18]. Dostupné z: http://www.woz.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak Biography.com. [online]. New York: A&amp;amp;E Television Networks, LLC, ©2017. [cit. 2017-12-18].Dostupné z: https://www.biography.com/people/steve-wozniak-9537334&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=50950</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=50950"/>
		<updated>2017-12-18T18:37:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' (celým jménem Stephen Gary Wozniak) se narodil 11. srpna 1950. Je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Se svým kamarádem Stevem Jobsem zkonstruoval počítač Apple I. Společně i s Ronaldem Waynem založili v roce 1976 společnost Apple Computers, která přiváděla na trh první osobní počítače. Sám také zkonstruoval model počítače Apple II. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve se narodil v San Jose v Kalifornii (USA), jako syn matky Margaret Louise (Němka) a otce Jacoba (Polák) Wozniakových. Otec pocházel ze silně katolické rodiny a silně se bouřil proti náboženství - jeho &amp;quot;náboženstvím&amp;quot; byla věda. Pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu a už odmala vzdělával syna Steva v elektrotechnice.  Na základní škole byl Steve ve všem velmi pokročilý - především v matematice a přírodních vědách. Společně s dětmi dalších inženýrů založili partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat. Během základní školy navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Sám si také sestrojil vlastní radiový vysílač a přijímač. Z příručky se naučil programovací jazyk FORTRAN a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu''', do druhého ročníku, v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii,&lt;br /&gt;
. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem počítač, který nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o '''Blue box''' a telefonním hackerství.  Wozniak se spojil s Jobsem a na žákladě příručky z technické knihovny v '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače) se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Podařilo se jim sestavit digitální Blue Box. Během třetího roč níku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. &lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech, 1980, po letecké havárii. Wozniak získal pilotní licenci, pilotoval letadlo Beechecraft '''Bonaza A36TC'''  a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. V letadle byla kromě něj jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje, protože utrpěl posttraumatickou amnézii.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Co je Blue Box?'''''Blue Box je elektronické zařízení, které umožňovalo vytáčení bezplatných čísel na základě frekvencí.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života. Mimo práci měl však doma rozpracováno několik projektů, jak pro své kolegy, tak pro sebe.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple I.===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z tohoto klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl Jobsovi. Ten sehnal pro Wozniaka i čipy od '''Intelu''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel Steve Jobs s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal Ron Wagner, který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. V roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II.===&lt;br /&gt;
Apple II. přinesl podporu barev, grafiku s vysokým rozlišením, zvuk a schopnost připojit herní ovladač. APo představení Apple II. (1977) přicházejí na trh další dostupné osobní počítače, které se stávají přímým konkurentem. Jenže Apple II. byl propojitelný s barevným televizorem a pružný disk, který umožňoval zvýšení paměti a rychlosti počítače. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý softwarový program VisiCalc, který byl nejvhodnější pro lidi pracující v obchodě. Proto také 90% z celkové klientely tvořili podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 odchází Wozniak z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal. Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak už od základní školy chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1976 se seznámil se svou první ženou Alicí Robertsonovou, se kterou se rozvedl v roce 1980. Než se s ní však rozvedl koupil jí biograf, kde pořádala se svými přáteli schůze '''svobodných zednářů'''. Wozniak ve snaze zachránit manželství se stal jedním z nich. Po rozvodu promítal v kině nízkorozpočtové filmy.&lt;br /&gt;
V letech 1981- 1987 byl ženatý s Candi Clarkovou, olympijskou kajakářkou. V letech 1990- 2004 byl ženatý se Suzanne Mulkernovou. Nyní je od roku 2008 ženatý s Janet Hillovou. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  Woz.org [online]. 2015-10-05 [cit. 2017-12-18]. Dostupné z: http://www.woz.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak Biography.com. [online]. New York: A&amp;amp;E Television Networks, LLC, ©2017. [cit. 2017-12-18].Dostupné z: https://www.biography.com/people/steve-wozniak-9537334&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=50947</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=50947"/>
		<updated>2017-12-18T17:44:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' (celým jménem Stephen Gary Wozniak) se narodil 11. srpna 1950. Je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Se svým kamarádem Stevem Jobsem zkonstruoval počítač Apple I. Společně i s Ronaldem Waynem založili v roce 1976 společnost Apple Computers, která přiváděla na trh první osobní počítače. Sám také zkonstruoval model počítače Apple II. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve se narodil v San Jose v Kalifornii (USA), jako syn matky Margaret Louise (Němka) a otce Jacoba (Polák) Wozniakových. Otec pocházel ze silně katolické rodiny a silně se bouřil proti náboženství - jeho &amp;quot;náboženstvím&amp;quot; byla věda. Pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu a už odmala vzdělával syna Steva v elektrotechnice.  Na základní škole byl Steve ve všem velmi pokročilý - především v matematice a přírodních vědách. Společně s dětmi dalších inženýrů založili partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat. Během základní školy navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Sám si také sestrojil vlastní radiový vysílač a přijímač. Z příručky se naučil programovací jazyk FORTRAN a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu'''. Zde se především zabýval sestavováním '''televizní rušičky''', kterou poté používal především ve společenské místnosti, když jeho spolužáci sledovali TV. Také se zde zabýval počítačovými programy, celkem jich vytvořil sedm a každé ráno tyto programy chodil zapínat a nechal si je tisknout. Tímto udělal na škole několikatisícový dluh, který mnohonásobně překračoval rozpočet fakulty. Do druhého ročníku,v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Jeho kolega mu nabídl náhradní součástky, aby mohl Steve sestrojit jeden z navržených počítačů. Počítač byl hotov v roce 1970. Steve ho sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem. Počítač nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o '''Blue box''' (Modrá krabice) a telefonním hackerství. Článek psali především mladí inženýři,kteří přišli na to,jak tyto krabice využít. Celý článek byl údajně založen na fikci, ale obsahoval až příliš podrobností, které šlo ověřit. Wozniak se spojil s Jobsem a společně se rozhodli zjistit, jaká je pravda. Vydali se do '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače), kde byla rozsáhlá technická knihovna s telefonními příručkami, kde byli vše potřebné informace. Podařilo se jim jí získat a na základě této příručky se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Podařilo se jim sestavit digitální Blue Box. Během třetího ročníku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. Tato spolupráce měla později vliv na to, že se rozhodli založit společně '''Apple'''. Wozniak měl během studia autonehodu, po které se rozhodl studia na rok přerušit, aby si vydělal na školné a nové auto. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech, 1980, po letecké havárii. Studoval však pod jménem Rocky Raccon Clark. Jako hlavní obor si zvolil psychologii a samozřejmě docházel i na technické předměty. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Co je Blue Box?'''''Blue Box je elektronické zařízení, které umožňovalo vytáčení bezplatných čísel na základě frekvencí.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kariéra===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života. Mimo práci měl však doma rozpracováno několik projektů, jak pro své kolegy, tak pro sebe.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;br&amp;gt;Apple==&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Homebrew Computer Club===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z tohoto klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Každý z této skupiny byl okouzlen počítačem '''Altair''', který přišel v tu dobu na trh. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl Jobsovi. Jobs sehnal pro Wozniaka i čipy od '''[[Intelu]]''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel Steve Jobs s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal Ron Wagner, který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. Toto období bylo pro Wozniaka velmi náročné, jelikož kvůli založení Apple I. musel odejít z HP. Ale v roce 1976 vzniká společnost Apple Computer. A v roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II.===&lt;br /&gt;
Apple II. přinesl podporu barev, grafiku s vysokým rozlišením, zvuk a schopnost připojit herní ovladač. Apple II. byl veřejně představen na '''West Cost Computer Fair''' v roce 1977. Po představení Apple II. přicházejí na trh další dostupné osobní počítače, které se stávají přímým konkurentem.&lt;br /&gt;
Jenže Apple II. byl propojitelný s barevným televizorem a pružný disk, který umožňoval zvýšení paměti a rychlosti počítače. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý program VisiCalc. VisiCalc je nejstarší softwarový program pro tabulkový kalkulátor. Cílem VisiCalc bylo kvalitně vybavit lidi pracující v obchodě nástrojem na vysoké úrovni. Po několika měsících byla klientela Apple tvořen z 90% podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů.&lt;br /&gt;
V roce 1980 také rozjíždí Wozniak svůj plán &amp;quot;Woz&amp;quot;. Ten spočíval v tom, že každý pracovník marketingu si může odkoupit od Wozniaka akcie Apple celkem za 2000 dolarů po 5 dolarech za kus.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Letecká nehoda===&lt;br /&gt;
Kolem roku 1980 získal Wozniak pilotní licenci. V roce 1981, 7. února, pilotoval letadlo '''Beechecraft Bonaza A36TC''' a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. V letadle byli čtyři osoby - Wozniak, jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje, protože utrpěl posttraumatickou amnézii. A pět týdnů po nehodě trpěl výpadkem paměti. Po nehodě se nebyl schopen vrátit do společnosti Apple a několik týdnů jen přežíval. Během této doby začal přehodnocovat jeho působení v Applu. Usoudil, že by měl odejít. Nakonec odešel až v roce 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===US Festivaly===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1981 se rozhodl Wozniak, ovlivněný filmem Woodstock, uspořádat velký koncert se známými rockovými hvězdami. První se konal 3. září 1982 v parku San Bernardina v Kalifornii. Festival se opakoval v roce 1983 a orientoval se spíše na hudbu new wave a heavy metal. Wozniak na těchto koncertech prodělal několik miliónů dolarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 odchází Wozniak z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak, už od základní školy, chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se věnuje jiným dobročinným projektům a v roce 1990 sponzoroval tyto projekty :&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* projekt Children´s Discovery Museum,  v San José&lt;br /&gt;
* založení počítačového muzea The Tech of Sillicon Valley&lt;br /&gt;
* financování baletního souboru San Jose Cleveland Ballet (dnes znám jako Ballet of Sillicon Valley)&lt;br /&gt;
* rozšíření centra pro Performing Arts (Centrum Múzického umění),  v San José&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ulice na proti Children´s Discovery Museum byla na jeho počest pojmenována &amp;quot;Woz Way&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1976 se seznámil se svou první ženou Alicí Robertsonovou, se kterou se rozvedl v roce 1980. Než se s ní však rozvedl koupil jí biograf, kde pořádala se svými přáteli schůze '''svobodných zednářů'''. Wozniak ve snaze zachránit manželství se stal jedním z nich. Po rozvodu promítal v kině nízkorozpočtové filmy.&lt;br /&gt;
V letech 1981- 1987 byl ženatý s Candi Clarkovou, olympijskou kajakářkou. V letech 1990- 2004 byl ženatý se Suzanne Mulkernovou. Nyní je od roku 2008 ženatý s Janet Hillovou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  Http://www.woz.org/. Woz.org [online]. 2015-10-05 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: http://www.woz.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=50336</id>
		<title>Steve Wozniak</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Wozniak&amp;diff=50336"/>
		<updated>2017-12-04T17:13:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Steve Wozniak.jpg|thumb|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Steve Wozniak''' - též znám jako „'''Woz'''“(*11. srpna 1950) , je '''americkým inženýrem''', '''vynálezcem''',  '''programátorem a filantropem''' . Mezi lety 1973- 1976 pracoval pro firmu [[Hewlett- Packard]] (HP), kde konstruoval kalkulátory. V roce 1976 vlastnoručně sestavil první osobní počítač – [[Apple I]]. &lt;br /&gt;
V roce 1976 založil se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] firmu [[Apple]] Computer, kde pracoval až do roku 1985. V roce 1985 založil společnost [[CL 9]] (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Poté se věnoval pedagogické a charitativní činnosti. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mládí, studia a vynálezy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wozniak se narodil v San Jose, Kalifornii (USA), jako syn Margaret Louise a Jacoba (&amp;quot;Jerryho&amp;quot;) Wozniakových. Otec pocházel ze silně katolické rodiny a silně se bouřil proti náboženství - jeho &amp;quot;náboženstvím&amp;quot; byla věda. Jacob Wozniak pracoval jako inženýr na tajném raketovém programu v Lockheadu. Otec od mala vzdělával Steva v '''elektrotechnice'''. Jelikož byl Steve velmi zvědavý a rád se učil, měl na otce neustále otázky, ten mu je vysvětloval pomocí klasického výkladu o elektronice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základní škole byl Steve ve všem velmi pokročilý - především v matematice a přírodních vědách. Když mu bylo sedm let, rodina se přestěhovala do '''Sunnyvale''', do srdce oblasti, které je dnes nazýváno Sillicon Valley (tehdy Santa Clara Valley). Většina dětí, která tu žila a která se se s Stevem kamarádila, měla také otce inženýry a díky jejich zaměstnání měly děti neustálý přísun různých elektronických součástek. Založili si partu &amp;quot;Elektronická děcka&amp;quot; a společně sestavovali různé vynálezy. Společně sestrojili domácí telefon, který spojoval šest domů a oni si tak mohli v noci telefonovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během základní školy sestavoval Steve jeden elektronický projekt za druhým a na mnoha z nich pracoval společně se svým otcem. V šesté třídě začal navštěvovat s otcem kroužek pro radioamatéry, kde se učili vše potřebné pro získání oficiální radioamatérské licence, kterou nakonec úspěšně získali. Steve se stal ve svých jedenácti letech jedním z nejmladších radioamatérů na světě. Sám si také sestrojil vlastní radiový vysílač a přijímač. U sestavování tohoto zařízení začal studovat problematiku pájení kabelů, aby odpovídaly signálům, se kterými chtěl pracovat. Tato zkušenost mu později přinesla velkou pomoc při navrhování a sestavování počítačových panelů pro '''Apple I'''. Na základní škole se také Steve pravidelně zúčastňoval různých vědeckých soutěžích, které často vyhrával. Nejvyšší cenu obdržel z olympiády '''Bay Area Science Fair'''.&lt;br /&gt;
V maturitním ročníku získal práci v malé společnosti '''Sylvanie''', kde se poprvé setkal s počítačem. Z příručky se naučil '''programovací''' '''jazyk''' '''FORTRAN''' a četl různé manuály nejaktuálnějších systémů. Také se zde zrodil jeho nápad navrhnout a sestavit počítač, s co nejmenším počtem komponentů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Univerzita a Blue Box===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole šel studovat první ročník na '''Coloradskou univerzitu'''. Zde se především zabýval sestavováním '''televizní rušičky''', kterou poté používal především ve společenské místnosti, když jeho spolužáci sledovali TV. Také se zde zabýval počítačovými programy, celkem jich vytvořil sedm a každé ráno tyto programy chodil zapínat a nechal si je tisknout. Tímto udělal na škole několikatisícový dluh, který mnohonásobně překračoval rozpočet fakulty. Do druhého ročníku,v roce 1979, přestoupil na '''De Anza Community University''' v Kalifornii. V průběhu studia na De Anza si našel práci u firmy, která vyráběla počítače pro automobilový průmysl. Jeho kolega mu nabídl náhradní součástky, aby mohl Steve sestrojit jeden z navržených počítačů. Počítač byl hotov v roce 1970. Steve ho sestavil se svým kamarádem Billem Fernandezem. Počítač nazvali '''Soda Cream Computer''', dle nápoje, který pili při jeho sestavování. V tomto roce se také seznamuje se [[Steve_Jobs|Stevem Jobsem]] a začalo je pojit velké přátelské pouto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1971, kdy Wozniak navštěvoval svou třetí vysokou školu '''Berkeley''', se dostal náhodou k výtisku časopisu '''Esquire''', kde si přečetl článek o '''Blue box''' (Modrá krabice) a telefonním hackerství. Článek psali především mladí inženýři,kteří přišli na to,jak tyto krabice využít. Celý článek byl údajně založen na fikci, ale obsahoval až příliš podrobností, které šlo ověřit. Wozniak se spojil s Jobsem a společně se rozhodli zjistit, jaká je pravda. Vydali se do '''SLAC''' (Stanford Linear Accelerator Centre - Stanfordské centrum lineárního urychlovače), kde byla rozsáhlá technická knihovna s telefonními příručkami, kde byli vše potřebné informace. Podařilo se jim jí získat a na základě této příručky se rozhodli '''Blue Box''' sestavit. Podařilo se jim sestavit digitální Blue Box. Během třetího ročníku se stal Wozniak na univerzitě proslulý jako &amp;quot;telefonní hacker&amp;quot; pod jménem '''Berkeley Blue'''. [[Steve_Jobs|Jobs]] přišel s nápadem, že by mohli Blue Box prodávat. Jeden stál 150 dolarů a Blue boxy prodávali především na kolejích v Berkeley. Tato spolupráce měla později vliv na to, že se rozhodli založit společně '''Apple'''. Wozniak měl během studia autonehodu, po které se rozhodl studia na rok přerušit, aby si vydělal na školné a nové auto. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Školu dokončil až ve svých třiceti letech, 1980, po letecké havárii. Studoval však pod jménem Rocky Raccon Clark. Jako hlavní obor si zvolil psychologii a samozřejmě docházel i na technické předměty. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Co je Blue Box?'''''Blue Box je elektronické zařízení, které umožňovalo vytáčení bezplatných čísel na základě frekvencí.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kariéra===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1973  získal práci ve firmě '''Hewlett- Packard''', kde konstruoval kalkulátory. Tuto firmu si velmi oblíbil a chtěl zde pracovat až do konce života. Mimo práci měl však doma rozpracováno několik projektů, jak pro své kolegy, tak pro sebe.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;br&amp;gt;Apple==&lt;br /&gt;
[[File:Homebrew Computer Club Sep1976.png|thumb|Homebrew Computer Club Sep1976]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Homebrew Computer Club===&lt;br /&gt;
V roce 1975 se setkal s neobyčejnou skupinou nadšenců zvanou '''Homebrewský počítačový klub''' (Homebrew Computer Club). Všechny tyto lidi uchvátila technologie.&lt;br /&gt;
Po prvním setkání této skupiny začal Wozniak navrhovat počítač, který vstoupil do historie jako '''Apple I'''. Homebrewská skupina měla od počátku cíl zhotovit takový počítač, který by si mohli dovolit lidé koupit a používat. Každý z tohoto klubu považoval počítače za přínos pro lidstvo. Každý z této skupiny byl okouzlen počítačem '''Altair''', který přišel v tu dobu na trh. Wozniak však takový počítač už sestavil - '''Soda Cream Computer''' a ten mu posloužil jako odrazový můstek pro '''Apple I'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Apple I. napsal Wozniak i svůj první 256 bytový monitorový program. Apple I. byl revoluční v tom, že používal klávesnici - poprvé v historii se stalo, že někdo napsal na klávesnici znak a viděl ho zobrazený před sebou. Svůj Apple I. předvedl Jobsovi. Jobs sehnal pro Wozniaka i čipy od '''[[Intelu]]''', které byly velmi drahé a ani jeden z nich si je nemohli dovolit.&lt;br /&gt;
V roce 1975 přišel Steve Jobs s návrhem prodávat lidem z Homebrewe desku s tištěnými obvody, aby si mohli sestrojit vlastní počítač. Zde se zrodil počátek '''Apple Computer'''. Třetím partnerem se stal Ron Wagner, který znal veškeré právnické obraty a také uspořádal první operační manuál.&lt;br /&gt;
Při zakládání společnost si Wozniak uvědomil, že vše, co navrhl v době zaměstnání v HP, patří této společnosti. Považoval tedy za povinnost oznámit jim i Apple I., ten však společnost odmítla. První velká zakázka byla pro obchod '''Byte Shop'''. &lt;br /&gt;
Wozniak napsal pro Apple I. vlastní programovací jazyk '''BASIC'''. Jediná chyba Apple I. byla v tom, že neměl žádnou trvalou paměť. Pro tento problém vyvinul Wozniak rozhraní pro magnetofonový pásek, ze kterého se automaticky přenesl program do počítače. Toto období bylo pro Wozniaka velmi náročné, jelikož kvůli založení Apple I. musel odejít z HP. Ale v roce 1976 vzniká společnost Apple Computer. A v roce 1977 došlo k oficiálnímu zaregistrování autorských práv a potom k samotnému zaregistrování patentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple I Computer.jpg|thumb|Apple I Computer]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple2.jpg|thumb|Apple II]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Apple II.===&lt;br /&gt;
Apple II. přinesl podporu barev, grafiku s vysokým rozlišením, zvuk a schopnost připojit herní ovladač. Apple II. byl veřejně představen na '''West Cost Computer Fair''' v roce 1977. Po představení Apple II. přicházejí na trh další dostupné osobní počítače, které se stávají přímým konkurentem.&lt;br /&gt;
Jenže Apple II. byl propojitelný s barevným televizorem a pružný disk, který umožňoval zvýšení paměti a rychlosti počítače. Na Apple II., jako na jediném, fungoval obsáhlý program VisiCalc. VisiCalc je nejstarší softwarový program pro tabulkový kalkulátor. Cílem VisiCalc bylo kvalitně vybavit lidi pracující v obchodě nástrojem na vysoké úrovni. Po několika měsících byla klientela Apple tvořen z 90% podnikatelé. Výroba se zvýšila ze 100 přístrojů měsíčně na 10 000 tisíc měsíčně. V roce 1980 prodal Apple přes milion těchto počítačů.&lt;br /&gt;
V roce 1980 také rozjíždí Wozniak svůj plán &amp;quot;Woz&amp;quot;. Ten spočíval v tom, že každý pracovník marketingu si může odkoupit od Wozniaka akcie Apple celkem za 2000 dolarů po 5 dolarech za kus.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Letecká nehoda===&lt;br /&gt;
Kolem roku 1980 získal Wozniak pilotní licenci. V roce 1981, 7. února, pilotoval letadlo '''Beechecraft Bonaza A36TC''' a když se rozjížděl na ranveji, letadlo havarovalo. V letadle byli čtyři osoby - Wozniak, jeho snoubenka se svým bratrem a jeho přítelkyní. Všichni byli zraněni. Wozniak si z této nehody do dnes nic nepamatuje, protože utrpěl posttraumatickou amnézii. A pět týdnů po nehodě trpěl výpadkem paměti. Po nehodě se nebyl schopen vrátit do společnosti Apple a několik týdnů jen přežíval. Během této doby začal přehodnocovat jeho působení v Applu. Usoudil, že by měl odejít. Nakonec odešel až v roce 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===US Festivaly===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1981 se rozhodl Wozniak, ovlivněný filmem Woodstock, uspořádat velký koncert se známými rockovými hvězdami. První se konal 3. září 1982 v parku San Bernardina v Kalifornii. Festival se opakoval v roce 1983 a orientoval se spíše na hudbu new wave a heavy metal. Wozniak na těchto koncertech prodělal několik miliónů dolarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Po roce 1985==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1985 odchází Wozniak z Apple a zakládá společnost CL 9 (Cloud 9) na výrobu univerzálních dálkových ovladačů. Společnost CL 9 po několika letech však prodal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesto, že Wozniak odešel z Apple, je stále jeho zaměstnancem a ročně dostává kolem 120, 000 dolarů. Stále je také držitelem akcií Apple.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 přesměroval svou pozornost a dobročinnost na školy v Los Gatos. Sponzoroval školy nákupy počítačového vybavení a zaváděl na školách počítačové laboratoře. Wozniak, už od základní školy, chtěl být učitelem, protože dle jeho názoru učitelé na základní škole hrají důležitou roli v životě studenta. Nakonec sám vedl počítačové kurzy pro děti na základních školách a jejich učitele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se věnuje jiným dobročinným projektům a v roce 1990 sponzoroval tyto projekty :&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* projekt Children´s Discovery Museum,  v San José&lt;br /&gt;
* založení počítačového muzea The Tech of Sillicon Valley&lt;br /&gt;
* financování baletního souboru San Jose Cleveland Ballet (dnes znám jako Ballet of Sillicon Valley)&lt;br /&gt;
* rozšíření centra pro Performing Arts (Centrum Múzického umění),  v San José&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ulice na proti Children´s Discovery Museum byla na jeho počest pojmenována &amp;quot;Woz Way&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1976 se seznámil se svou první ženou Alicí Robertsonovou, se kterou se rozvedl v roce 1980. Než se s ní však rozvedl koupil jí biograf, kde pořádala se svými přáteli schůze '''svobodných zednářů'''. Wozniak ve snaze zachránit manželství se stal jedním z nich. Po rozvodu promítal v kině nízkorozpočtové filmy.&lt;br /&gt;
V letech 1981- 1987 byl ženatý s Candi Clarkovou, olympijskou kajakářkou. V letech 1990- 2004 byl ženatý se Suzanne Mulkernovou. Nyní je od roku 2008 ženatý s Janet Hillovou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;IWOZ: STEVE WOZNIAK - MUŽ, který postavil první osobní počítač. &amp;lt;i&amp;gt;IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s. ISBN ISBN 978-80-7349-064-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Steve Wozniak. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Steve_Wozniak&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  Http://www.woz.org/. Woz.org [online]. 2015-10-05 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: http://www.woz.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* WOZNIAK, Steve a Gina SMITH. IWOZ: Steve Wozniak - muž, který postavil první osobní počítač. 1. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2007, 355 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7349-064-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Steve Jobs]]&lt;br /&gt;
* [[Apple]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Steve Wozniak, Woz, Apple I., Apple II., Apple Computer, Steve Jobs, Apple, programátor, Blue Box, počítač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=50335</id>
		<title>Úprava závěrečných prací na hesla (2017)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=50335"/>
		<updated>2017-12-04T16:57:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Název závěrečné práce !! Heslo 1 - bakalářka/diplomka !! Heslo 2 - úprava existujícího&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Věra Hojdarová || Principy služeb prezidentských knihoven|| Prezidentské knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Chaloupková|| Právo na zapomnění v prostředí internetu|| Právo na zapomnění v prostředí internetu||Emotion Markup Language&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| Znalostní společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Administrativní knihovny na ministerstvech České republiky|| Administrativní knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Fajkusová|| Google generace a její vztah k informacím|| Google generace||Kodikologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleš Krůta|| Digitální identita v době služeb Google|| Digitální identita||Databáze ProQuest&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Pivoňková|| Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích|| Podpora dětského čtenářství||Vývoj písma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Andrea Bílá|| Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů|| Komunitní funkce knihoven|| Paul Ekman&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Eliášková|| Regionální funkce knihoven ve Středočeském kraji v letech 2001–2011|| Regionální funkce knihoven||Beletrie pro dospělé&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Josefina Panenková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| Knihovna jako vydavatel|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Martina Horálková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| Online služby pro publikování v ČR|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||x|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| Online služby pro publikování v zahraničí|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Patricie Slaničková|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření výkonnosti a kvality v knihovnách|| Standard veřejných knihovnických a informačních služeb&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Suchá|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření spokojenosti uživatelů knihoven||České knihovnické spolky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Doušova|| Možnosti zařazení deskových her do nabídky služeb veřejných knihoven|| Deskové hry v knihovnách||Bill Gates&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleksi Mikkonen|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Interkulturní komunikace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Vrba|| Geografické informační systémy v oblasti životního prostředí a ochrany přírody|| Geografické informační systémy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Jerman|| Knihovnické služby pro bezdomovce|| Knihovnické služby pro bezdomovce||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Public relations v českých knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Mediální PR komunikace v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Internetová a online PR komunikace v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-|&lt;br /&gt;
|| Sofie Čapková|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Typologie uživatelů sociálních sítí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěpánka Filipová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| České sociální sítě pro čtenáře||Karen E. Fisher (Pettigrew) &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sabina Jůnová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Zahraniční sociální sítě pro čtenáře||Twitter&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Hecová|| Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ : vliv rozdílných vzdělávacích programů|| Metody výuky počátečního čtení||OPAC&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Iveta Peterčáková|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Vyhledávač Seznam||Informační zahlcení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Skálová|| Budoucnost katalogizační profese|| Katalogizátor||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sára Bezvodová|| Role animace v uživatelském rozhraní mobilních zařízení||Mobilní zařízení||Eugene Garfield&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Soňa Veselá|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Informační profesionál||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Noví informační profesionálové ČR (NIP CZ)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jaroslav Nedavaška|| FRBRizace katalogů a databází – situace v zahraničí|| FRBRizace||Komprese obrazových informací&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Petra Vojtěchovská|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Senioři píší Wikipedii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Růžičková|| Popis a evaluace projektu nové služby e-výpůjčky v Městské knihovně Úvaly|| Služba e-výpůjčky||Povinný výtisk&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Bartoloměj Eliáš|| Audit znalostního managementu|| Znalostní management a znalosti v organizacích||Hierarchie Data → Informace → Znalost&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Oborová brána Umění a architektura (ART)|| Oborové brány||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Syrovátková|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí||Bitcoin&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anežka Hegrová|| Analýza služeb veřejných knihoven pro zrakově postižené|| Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené||Informační systém&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavlína Jurigová|| Vizualizace jako metoda prezentace dat|| Vizualizace dat||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Libuše Šimová|| Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele|| Uživatelské chování|| Digital divide - digitální propast&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Selekční jazyky farmaceutických klasifikačních systémů||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Farmakoinformatika||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Derwent Drug File||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| International Pharmaceutical Abstracts||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| IMS RESEARCH||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Merck Index||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| PubMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| BioMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Flohr|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Bibliographia medica Čechoslovaca||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Malý|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv a databáze lékáren SÚKL||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Informační chování zdravotních sester|| Informační chování zdravotních sester||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Mimra || Soudní knihovny v ČR|| Soudní knihovny v ČR||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Trendy v legislativách povinného odevzdávání online publikací v evropských zemích|| Povinný depozit online publikací v zahraničí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Koubková|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludvík Steiner|| Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci|| Popularizace vědy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Havran|| Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice|| Zdeňka Braunerová|| Vývoj knihoven ve středověku&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Dufková|| Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity|| Knihy přání a stížností v knihovně|| Steve Wozniak&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Onleihe – online výpůjční systém digitálních médií|| Onleihe||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Knihovnické služby pro migranty||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Horalová|| Informačná bublina a jej dôsledky|| Informační bublina||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lydie Bartošová|| Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí|| Informační zdroje v oblasti životního prostředí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Mapování terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích|| Terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Charvátová|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Informační chování seniorů ve wiki prostředí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marek Kubašta|| Virtuální realita: historie imerzivních praktik a vize budoucnosti|| Virtuální realita (do existujícího hesla přepracovat sekci o historii VR)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alexander Savov|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Manipulace s výsledky vyhledávání||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Klimplová|| Historický fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci|| Fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci||Literatura a nová médi&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Rudová|| Budoucnost archivování filmu|| Archivace filmu||Organizace knihovních fondů&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Landrgottová|| Digitální knihovna HathiTrust, její funkce a služby|| HathiTrust||Gramatika&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vít Švejda|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=49947</id>
		<title>Úprava závěrečných prací na hesla (2017)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=49947"/>
		<updated>2017-10-31T21:07:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Název závěrečné práce !! Heslo 1 - bakalářka/diplomka !! Heslo 2 - úprava existujícího&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Věra Hojdarová || Principy služeb prezidentských knihoven|| Prezidentské knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Chaloupková|| Právo na zapomnění v prostředí internetu|| Právo na zapomnění v prostředí internetu||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| Znalostní společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Administrativní knihovny na ministerstvech České republiky|| Administrativní knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Fajkusová|| Google generace a její vztah k informacím|| Google generace||Kodikologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleš Krůta|| Digitální identita v době služeb Google|| Digitální identita||Databáze ProQuest&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Pivoňková|| Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích|| Podpora dětského čtenářství||Vývoj písma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Andrea Bílá|| Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů|| Komunitní funkce knihoven|| Paul Ekman&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Eliášková|| Regionální funkce knihoven ve Středočeském kraji v letech 2001–2011|| Regionální funkce knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření výkonnosti a kvality v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Suchá|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření spokojenosti uživatelů knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Doušova|| Možnosti zařazení deskových her do nabídky služeb veřejných knihoven|| Deskové hry v knihovnách||Bill Gates&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Interkulturní komunikace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Geografické informační systémy v oblasti životního prostředí a ochrany přírody|| Geografické informační systémy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Jerman|| Knihovnické služby pro bezdomovce|| Knihovnické služby pro bezdomovce||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| || Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Typologie uživatelů sociálních sítí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěpánka Filipová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| České sociální sítě pro čtenáře||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sabina Jůnová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Zahraniční sociální sítě pro čtenáře||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Hecová|| Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ : vliv rozdílných vzdělávacích programů|| Metody výuky počátečního čtení||OPAC&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Iveta Peterčáková|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Vyhledávač Seznam||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Budoucnost katalogizační profese|| Katalogizátor||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sára Bezvodová|| Role animace v uživatelském rozhraní mobilních zařízení||Mobilní zařízení||Eugene Garfield&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Informační profesionál||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jaroslav Nedavaška|| FRBRizace katalogů a databází – situace v zahraničí|| FRBRizace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Projekt Senioři píší Wikipedii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Růžičková|| Popis a evaluace projektu nové služby e-výpůjčky v Městské knihovně Úvaly|| Služba e-výpůjčky||Povinný výtisk&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Bartoloměj Eliáš|| Audit znalostního managementu|| Znalostní management a znalosti v organizacích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Oborová brána Umění a architektura (ART)|| Oborové brány||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Syrovátková|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí||Bitcoin&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anežka Hegrová|| Analýza služeb veřejných knihoven pro zrakově postižené|| Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Vizualizace jako metoda prezentace dat|| Vizualizace dat||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Libuše Šimová|| Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele|| Uživatelské chování|| Digital divide - digitální propast&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Selekční jazyky farmaceutických klasifikačních systémů||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Farmakoinformatika||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Derwent Drug File||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| International Pharmaceutical Abstracts||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| IMS RESEARCH||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Merck Index||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| PubMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| BioMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Bibliographia medica Čechoslovaca||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv a databáze lékáren SÚKL||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Patricie Slaničková || Informační chování zdravotních sester|| Informační chování zdravotních sester|| Haptika&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Soudní knihovny v ČR|| Soudní knihovny v ČR||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Trendy v legislativách povinného odevzdávání online publikací v evropských zemích|| Povinný depozit online publikací v zahraničí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Havran|| Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice|| Zdeňka Braunerová|| Vývoj knihoven ve středověku&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Dufková|| Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity|| Knihy přání a stížností v knihovně|| Microsoft Office&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Onleihe – online výpůjční systém digitálních médií|| Onleihe||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Knihovnické služby pro migranty||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Informačná bublina a jej dôsledky|| Informační bublina||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Historie a úroveň soutěže o nejkrásnější české knihy roku z pohledu hodnotící komise a reakcí v dobovém tisku|| Soutěž o nejkrásnější českou knihu roku||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Mapování terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích|| Terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Informační chování seniorů ve wiki prostředí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Virtuální realita: historie imerzivních praktik a vize budoucnosti|| Virtuální realita (do existujícího hesla přepracovat sekci o historii VR)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alexander Savov|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Manipulace s výsledky vyhledávání||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Klimplová|| Historický fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci|| Fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Rudová|| Budoucnost archivování filmu|| Archivace filmu||Organizace knihovních fondů&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Landrgottová|| Digitální knihovna HathiTrust, její funkce a služby|| HathiTrust||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vít Švejda|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=49768</id>
		<title>Úprava závěrečných prací na hesla (2017)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=49768"/>
		<updated>2017-10-23T16:51:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Název závěrečné práce !! Heslo !! Volný sloupec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| x || Principy služeb prezidentských knihoven|| Prezidentské knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Právo na zapomnění v prostředí internetu|| Právo na zapomnění v prostředí internetu||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| Znalostní společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Administrativní knihovny na ministerstvech České republiky|| Administrativní knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Google generace a její vztah k informacím|| Google generace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleš Krůta|| Digitální identita v době služeb Google|| Digitální identita||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Pivoňková|| Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích|| Podpora dětského čtenářství||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Andrea Bílá|| Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů|| Komunitní funkce knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Eliášková|| Regionální funkce knihoven ve Středočeském kraji v letech 2001–2011|| Regionální funkce knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření výkonnosti a kvality v knihovnác||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření spokojenosti uživatelů knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Doušova|| Možnosti zařazení deskových her do nabídky služeb veřejných knihoven|| Deskové hry v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Interkulturní komunikace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Geografické informační systémy v oblasti životního prostředí a ochrany přírody|| Geografické informační systémy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Knihovnické služby pro bezdomovce|| Knihovnické služby pro bezdomovce||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| || Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Typologie uživatelů sociálních sítí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěpánka Filipová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| České sociální sítě pro čtenáře||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sabina Jůnová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Zahraniční sociální sítě pro čtenáře||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Hecová|| Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ : vliv rozdílných vzdělávacích programů|| Metody výuky počátečního čtení||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Iveta Peterčáková|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Vyhledávač Seznam||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Budoucnost katalogizační profese|| Katalogizátor||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Role animace v uživatelském rozhraní mobilních zařízení||Mobilní zařízení||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Informační profesionál||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| FRBRizace katalogů a databází – situace v zahraničí|| FRBRizace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Projekt Senioři píší Wikipedii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Růžičková|| Popis a evaluace projektu nové služby e-výpůjčky v Městské knihovně Úvaly|| Služba e-výpůjčky||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| Znalostní management a znalosti v organizacích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Oborová brána Umění a architektura (ART)|| Oborové brány||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Syrovátková|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Analýza služeb veřejných knihoven pro zrakově postižené|| Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Vizualizace jako metoda prezentace dat|| Vizualizace dat||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele|| Uživatelské chování||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Selekční jazyky farmaceutických klasifikačních systémů||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Farmakoinformatika||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Derwent Drug File||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| International Pharmaceutical Abstracts||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| IMS RESEARCH||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Merck Index||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| PubMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| BioMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Rudová|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Bibliographia medica Čechoslovaca||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv a databáze lékáren SÚKL||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Informační chování zdravotních sester|| Informační chování zdravotních sester||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Soudní knihovny v ČR|| Soudní knihovny v ČR||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Trendy v legislativách povinného odevzdávání online publikací v evropských zemích|| Povinný depozit online publikací v zahraničí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice|| Zdeňka Braunerová||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Dufková|| Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity|| Knihy přání a stížností v knihovně||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Onleihe – online výpůjční systém digitálních médií|| Onleihe||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Knihovnické služby pro migranty||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Informačná bublina a jej dôsledky|| Informační bublina||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Historie a úroveň soutěže o nejkrásnější české knihy roku z pohledu hodnotící komise a reakcí v dobovém tisku|| Soutěž o nejkrásnější českou knihu roku||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Mapování terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích|| Terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Informační chování seniorů ve wiki prostředí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Virtuální realita: historie imerzivních praktik a vize budoucnosti|| Virtuální realita (do existujícího hesla přepracovat sekci o historii VR)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Manipulace s výsledky vyhledávání||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Klimplová|| Historický fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci|| Fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Budoucnost archivování filmu|| Archivace filmu||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Digitální knihovna HathiTrust, její funkce a služby|| HathiTrust||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=49765</id>
		<title>Úprava závěrečných prací na hesla (2017)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=49765"/>
		<updated>2017-10-23T16:43:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dufkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Název závěrečné práce !! Heslo !! Volný sloupec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| x || Principy služeb prezidentských knihoven|| Prezidentské knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Právo na zapomnění v prostředí internetu|| Právo na zapomnění v prostředí internetu||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| Znalostní společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Administrativní knihovny na ministerstvech České republiky|| Administrativní knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Google generace a její vztah k informacím|| Google generace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleš Krůta|| Digitální identita v době služeb Google|| Digitální identita||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Pivoňková|| Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích|| Podpora dětského čtenářství||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Andrea Bílá|| Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů|| Komunitní funkce knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Eliášková|| Regionální funkce knihoven ve Středočeském kraji v letech 2001–2011|| Regionální funkce knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření výkonnosti a kvality v knihovnác||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření spokojenosti uživatelů knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Doušova|| Možnosti zařazení deskových her do nabídky služeb veřejných knihoven|| Deskové hry v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Interkulturní komunikace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Geografické informační systémy v oblasti životního prostředí a ochrany přírody|| Geografické informační systémy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Knihovnické služby pro bezdomovce|| Knihovnické služby pro bezdomovce||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| || Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Typologie uživatelů sociálních sítí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěpánka Filipová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| České sociální sítě pro čtenáře||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sabina Jůnová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Zahraniční sociální sítě pro čtenáře||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Hecová|| Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ : vliv rozdílných vzdělávacích programů|| Metody výuky počátečního čtení||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Iveta Peterčáková|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Vyhledávač Seznam||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Budoucnost katalogizační profese|| Katalogizátor||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Role animace v uživatelském rozhraní mobilních zařízení||Mobilní zařízení||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Informační profesionál||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| FRBRizace katalogů a databází – situace v zahraničí|| FRBRizace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Projekt Senioři píší Wikipedii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Růžičková|| Popis a evaluace projektu nové služby e-výpůjčky v Městské knihovně Úvaly|| Služba e-výpůjčky||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| Znalostní management a znalosti v organizacích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Oborová brána Umění a architektura (ART)|| Oborové brány||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Syrovátková|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Analýza služeb veřejných knihoven pro zrakově postižené|| Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Vizualizace jako metoda prezentace dat|| Vizualizace dat||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele|| Uživatelské chování||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Selekční jazyky farmaceutických klasifikačních systémů||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Farmakoinformatika||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Derwent Drug File||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| International Pharmaceutical Abstracts||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| IMS RESEARCH||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Merck Index||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| PubMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| BioMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Rudová|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Bibliographia medica Čechoslovaca||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv a databáze lékáren SÚKL||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Dufková|| Informační chování zdravotních sester|| Informační chování zdravotních sester||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Soudní knihovny v ČR|| Soudní knihovny v ČR||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Trendy v legislativách povinného odevzdávání online publikací v evropských zemích|| Povinný depozit online publikací v zahraničí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice|| Zdeňka Braunerová||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity|| Knihy přání a stížností v knihovně||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Onleihe – online výpůjční systém digitálních médií|| Onleihe||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Knihovnické služby pro migranty||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Informačná bublina a jej dôsledky|| Informační bublina||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Historie a úroveň soutěže o nejkrásnější české knihy roku z pohledu hodnotící komise a reakcí v dobovém tisku|| Soutěž o nejkrásnější českou knihu roku||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Mapování terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích|| Terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Informační chování seniorů ve wiki prostředí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Virtuální realita: historie imerzivních praktik a vize budoucnosti|| Virtuální realita (do existujícího hesla přepracovat sekci o historii VR)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Manipulace s výsledky vyhledávání||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Klimplová|| Historický fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci|| Fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Budoucnost archivování filmu|| Archivace filmu||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Digitální knihovna HathiTrust, její funkce a služby|| HathiTrust||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dufkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>