<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristyna.Dumkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristyna.Dumkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Kristyna.Dumkova"/>
	<updated>2026-04-21T18:24:39Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_prvky_marketingov%C3%A9_komunikace_a_reklamy&amp;diff=43502</id>
		<title>Základní prvky marketingové komunikace a reklamy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_prvky_marketingov%C3%A9_komunikace_a_reklamy&amp;diff=43502"/>
		<updated>2017-01-29T16:20:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Marketing ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Marketing je metoda řízení, která vychází z potřeb zákazníků. Podle těchto potřeb utváří výrobek, cenu, místo prodeje (distribuci) a propagaci. Jinak řečeno, firmy pomocí tohoto procesu vytvářejí hodnotu pro zákazníky, a tak s nimi budují vztahy tak, aby později získaly zpět jejich protihodnotu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Komunikace ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Komunikace je definována, jako předání určitého sdělení či informací od zdroje k příjemci.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Marketingová komunikace ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
je proces realizovaný řadou příslušníků různých profesí a specializovaných, převážně placených aktivit. Směřuje ke globálnímu cíli – k prodeji zboží a služeb (komerční reklama), ale také k prodeji ideí a ideologií (náboženská reklama), politiků a politických stran (politická reklama), k prodeji charitativních projektů i k prezentaci upozornění, varování před riskantní jízdou, drogami, alkoholem či kouřením (sociální reklama).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== AIDA ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''A'''tention (pozornost)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''I'''nterest (zájem)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''D'''esire (přání)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''A'''ction (akce)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cíle ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
poskytnout informace, vytvořit a stimulovat poptávku, odlišit produkt, zdůraznit užitek a hodnotu produktu, zdůraznit užitek a hodnotu produktu, stabilizovat obrat, vybudovat a pěstovat značku, posílit firemní image&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Cíle a strategie ===&lt;br /&gt;
* Poskytnout informace, informovat trh o dostupnosti určitého výrobku nebo služby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vytvořit, stimulovat poptávku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Diferenciace produktu, firmy, tj. odlišení se od konkurence.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důraz na užitek a hodnotu výrobku – ukázat výhodu, kterou přináší vlastnictví produktu nebo příjem služeb.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Stabilizace obratu – vyrovnat se s výkyvy při změnách prodejů či nepravidelnosti poptávky a stabilizovat náklady.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
==Marketingový komunikační mix ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Osobní formy komunikace (osobní prodej)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neosobní formy komunikace (reklama, podpora prodeje, přímý marketing, PR, sponzoring)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby byly postiženy veškeré aktivity vedoucí k prodeji zboží jakékoli povahy, používá se pro ně terminologické sousloví marketingový komunikační mix, který tvoří:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Reklama&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podpora prodeje&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímý marketing&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Public relations&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní prodej&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sponzoring&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veletrhy a výstavy'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4P – product, price, place, promotion&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4C – customer value, customer cost, convenience, communication&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4E – experience, Exchange, everyplace, evangelism&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reklama''' - placená, neosobní komunikace prostřednictvím různých médií, zadávaná či realizovaná podnikatelskými subjekty, neziskovými organizacemi či osobami, které jsou identifikovatelné v reklamním sdělení a jejichž cílem je přesvědčit členy zvláštní skupiny příjemců sdělení, cílovou skupinu. Reklamními nosiči jsou prostředky jako tiskoviny, prodejní literatura, výroční zprávy, inzeráty v novinách, spoty v televizi, rozhlasu, časopisech či billboardy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Podpora prodeje''' – vlastní pořádání výstavek a účasti na mezinárodních výstavách a veletrzích, předvádění vý-robků další nepravidelné prodejní činnosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Vztahy s veřejností''' – komunikace a vytváření vztahů dovnitř i navenek firmy. Veřejnost zahrnuje zákazníky, dodavatele, akcionáře, vlastní zaměstnance, vládní a správní orgány, obecnou veřejnost a celou společnost, ve které firma operuje. Publicitu lze definovat jako neosobní stimulaci poptávky po výrobku, službě, osobě, přípa-du nebo organizaci tím, že se ve sdělovacích prostředcích umístní významná zpráva nebo se jim dostane přízni-vé prezentace v rozhlase, televizi a podobně. Tato sdělení nefinancuje subjekt.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Osobní prodej''' – prezentace výrobku nebo služby při osobní komunikaci s potenciálním kupujícím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Přímý prodej''' (např. zasílané katalogy či dopisy, podomní prodej).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Reklama ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Druhy reklamy ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informační – vzbudit poptávku či zájem, v zaváděcím stádiu životního cyklu výrobku&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Přesvědčovací – rozvinout poptávku, fáze růstu počátek fáze zralosti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Připomínková – zachování pozice, fáze zralosti fáze poklesu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Média&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Elektronická&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   '''televize –''' široký dosah; masové pokrytí; opakovatelnost/dočasnost, vysoké náklady, limitovaný obsah sdělení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   '''rozhlas –''' velká šíře zásahu, nízké náklady, rychlost přípravy, selekce/dočasnost, limitovaný obsah, dosah&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   '''internet –''' široký dosah, nepřetržité působení, vysoké zacílení, flexibilita/nutnost připojení, znalosti uživatelů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* klasická&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   '''noviny –''' flexibilita, intenzivní pokrytí/krátká životnost, nepozornost při čtení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   '''billboardy, city light vitríny apod. –''' rychlé, dlouhodobé působení/stručnost, povětrnostní vlivy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení efektivnosti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reklamní strategie ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Slogany''' – často používané, rychle se dostanou do podvědomí lidí a profilují produkt/podnik&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Racionální působení''' – reklama přesvědčuje spotřebitele rozumovými argumenty, spoléhá na logiku. Působí více na muže a je vhodnější u technických a podobných výrobků, má větší význam při reklamě mezi podniky. Své místo zde má i doporučení výrobců, neboť spotřebitel je přesvědčen, že výrobce doporučí to, co je pro jeho výrobek vhodné&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Emocionální působení''' – působí na city, využívá poznatků psychologie. Používá se podmanivá hudba, působivé scenérie, účinkování roztomilých dětí nebo zvířat. Často se setkáme s doporučením slavných osob, snahou vnutit nám představu, že všichni používají určitý výrobek, takže vy byste měli také, nebo s tvrzením, že používáním určitého výrobku se staneme idolem žen (mužů), budeme oblíbení atd. Někdy jsou naopak používány nepříjemné vjemy, napž. Bolest hlavy, skvrny na prádle, zvuk zubní vrtačky&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro samotnou reklamu vybíráme takový prostředek, který osloví skupinu obyvatel (podniků), která by mohla být naším potenciálním zákazníkem. Pro někoho to bude tisk, pro jiného televize, pro jiné účely bude vhodný rozhlas.&lt;br /&gt;
Reklama má tři hlavní cíle:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informovat spotřebitele o nových výrobcích, jejich použití, o dostupných službách nebo dalších skutečnostech.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Přesvědčit publikum ke koupi výrobku, ke změně preferencí ohledně značek či k odlišnému vnímání produktu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Připomenout spotřebitelům potřebu produktu nebo upozornit na místa, kde jej lze zakoupit.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Rozeznáváme vnější propagační prostředky (televize, rozhlas, billboardy, plakáty, tabule, letáky, rozhlas, nálepky, inzeráty, světelná reklama.....) a vnitřní propagační prostředky (jídelní lístek, tácky, inventář, vizitky, výstavy, ochutnávky....).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Nejčastější členění reklamy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''1. Podle důležitosti'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Základní (plakáty, prospekty, inzerát, …)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Doplňující (potiskové předměty, … a finančně náročné – TV, módní přehlídky,…)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 '''&lt;br /&gt;
2. Podle okruhu působnosti'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Místní (leták, tácky)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Regionální (tisk, televize)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Celostátní&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Celosvětová&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''3. Podle místa působení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* V dopravních prostředcích (transparent – leták nalepený v MHD)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Na ulici&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Ostatní (doma, ve veřejných místnostech, v prodejně)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4. Podle působení na smysly člověka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Čich&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Hmat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Sluch&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Zrak&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Chuť&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
Reklama - něco před čím se neschováte. KLÍNSKÝ, Petr, Otto MÜNCH a Danuše CHROMÁ. Ekonomika: Ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. 2. uprav. Praha: Eduko, 2011, s. 179. ISBN 978-80-87204-41-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
STROMKO, Břetislav. Marketingová komunikace. In: VŠEM [online]. Praha: .., 2011 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: http://www.vsem.cz/data/data/sis-texty/studijni-texty-bc/st_kam_mk_stromko.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_prvky_marketingov%C3%A9_komunikace_a_reklamy&amp;diff=43501</id>
		<title>Základní prvky marketingové komunikace a reklamy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_prvky_marketingov%C3%A9_komunikace_a_reklamy&amp;diff=43501"/>
		<updated>2017-01-29T16:08:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Marketing ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Marketing je metoda řízení, která vychází z potřeb zákazníků. Podle těchto potřeb utváří výrobek, cenu, místo prodeje (distribuci) a propagaci. Jinak řečeno, firmy pomocí tohoto procesu vytvářejí hodnotu pro zákazníky, a tak s nimi budují vztahy tak, aby později získaly zpět jejich protihodnotu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Komunikace ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Komunikace je definována, jako předání určitého sdělení či informací od zdroje k příjemci.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Marketingová komunikace ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
je proces realizovaný řadou příslušníků různých profesí a specializovaných, převážně placených aktivit. Směřuje ke globálnímu cíli – k prodeji zboží a služeb (komerční reklama), ale také k prodeji ideí a ideologií (náboženská reklama), politiků a politických stran (politická reklama), k prodeji charitativních projektů i k prezentaci upozornění, varování před riskantní jízdou, drogami, alkoholem či kouřením (sociální reklama).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== AIDA ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''A'''tention (pozornost)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''I'''nterest (zájem)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''D'''esire (přání)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''A'''ction (akce)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cíle ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
poskytnout informace, vytvořit a stimulovat poptávku, odlišit produkt, zdůraznit užitek a hodnotu produktu, zdůraznit užitek a hodnotu produktu, stabilizovat obrat, vybudovat a pěstovat značku, posílit firemní image&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cíle a strategie ===&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
Poskytnout informace, informovat trh o dostupnosti určitého výrobku nebo služby. &lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
Vytvořit, stimulovat poptávku. &lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
Diferenciace produktu, firmy, tj. odlišení se od konkurence. &lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
Důraz na užitek a hodnotu výrobku – ukázat výhodu, kterou přináší vlastnictví produktu nebo příjem služeb. &lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
Stabilizace obratu – vyrovnat se s výkyvy při změnách prodejů či nepravidelnosti poptávky a stabilizovat náklady.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Marketingový komunikační mix ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Osobní formy komunikace (osobní prodej)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neosobní formy komunikace (reklama, podpora prodeje, přímý marketing, PR, sponzoring)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby byly postiženy veškeré aktivity vedoucí k prodeji zboží jakékoli povahy, používá se pro ně terminologické sousloví marketingový komunikační mix, který tvoří:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Reklama&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podpora prodeje&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímý marketing&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Public relations&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní prodej&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sponzoring&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veletrhy a výstavy'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4P – product, price, place, promotion&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4C – customer value, customer cost, convenience, communication&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4E – experience, Exchange, everyplace, evangelism&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
'''Reklama''' - placená, neosobní komunikace prostřednictvím různých médií, zadávaná či realizovaná podnikatelskými subjekty, neziskovými organizacemi či osobami, které jsou identifikovatelné v reklamním sdělení a jejichž cílem je přesvědčit členy zvláštní skupiny příjemců sdělení, cílovou skupinu. Reklamními nosiči jsou prostředky jako tiskoviny, prodejní literatura, výroční zprávy, inzeráty v novinách, spoty v televizi, rozhlasu, časopisech či billboardy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
'''Podpora prodeje''' – vlastní pořádání výstavek a účasti na mezinárodních výstavách a veletrzích, předvádění vý-robků další nepravidelné prodejní činnosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
'''Vztahy s veřejností''' – komunikace a vytváření vztahů dovnitř i navenek firmy. Veřejnost zahrnuje zákazníky, dodavatele, akcionáře, vlastní zaměstnance, vládní a správní orgány, obecnou veřejnost a celou společnost, ve které firma operuje. Publicitu lze definovat jako neosobní stimulaci poptávky po výrobku, službě, osobě, přípa-du nebo organizaci tím, že se ve sdělovacích prostředcích umístní významná zpráva nebo se jim dostane přízni-vé prezentace v rozhlase, televizi a podobně. Tato sdělení nefinancuje subjekt.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
'''Osobní prodej''' – prezentace výrobku nebo služby při osobní komunikaci s potenciálním kupujícím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
'''Přímý prodej''' (např. zasílané katalogy či dopisy, podomní prodej).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Reklama ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Druhy reklamy ====&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
Informační – vzbudit poptávku či zájem, v zaváděcím stádiu životního cyklu výrobku&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
Přesvědčovací – rozvinout poptávku, fáze růstu počátek fáze zralosti&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
Připomínková – zachování pozice, fáze zralosti fáze poklesu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Média&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Elektronická&lt;br /&gt;
'''televize –''' široký dosah; masové pokrytí; opakovatelnost/dočasnost, vysoké náklady, limitovaný obsah sdělení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''rozhlas –''' velká šíře zásahu, nízké náklady, rychlost přípravy, selekce/dočasnost, limitovaný obsah, dosah&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''internet –''' široký dosah, nepřetržité působení, vysoké zacílení, flexibilita/nutnost připojení, znalosti uživatelů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* klasická&lt;br /&gt;
'''noviny –''' flexibilita, intenzivní pokrytí/krátká životnost, nepozornost při čtení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''billboardy, city light vitríny apod. –''' rychlé, dlouhodobé působení/stručnost, povětrnostní vlivy&lt;br /&gt;
Hodnocení efektivnosti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reklamní strategie ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Slogany''' – často používané, rychle se dostanou do podvědomí lidí a profilují produkt/podnik&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Racionální působení''' – reklama přesvědčuje spotřebitele rozumovými argumenty, spoléhá na logiku. Působí více na muže a je vhodnější u technických a podobných výrobků, má větší význam při reklamě mezi podniky. Své místo zde má i doporučení výrobců, neboť spotřebitel je přesvědčen, že výrobce doporučí to, co je pro jeho výrobek vhodné&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Emocionální působení''' – působí na city, využívá poznatků psychologie. Používá se podmanivá hudba, působivé scenérie, účinkování roztomilých dětí nebo zvířat. Často se setkáme s doporučením slavných osob, snahou vnutit nám představu, že všichni používají určitý výrobek, takže vy byste měli také, nebo s tvrzením, že používáním určitého výrobku se staneme idolem žen (mužů), budeme oblíbení atd. Někdy jsou naopak používány nepříjemné vjemy, napž. Bolest hlavy, skvrny na prádle, zvuk zubní vrtačky&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro samotnou reklamu vybíráme takový prostředek, který osloví skupinu obyvatel (podniků), která by mohla být naším potenciálním zákazníkem. Pro někoho to bude tisk, pro jiného televize, pro jiné účely bude vhodný rozhlas.&lt;br /&gt;
Reklama má tři hlavní cíle:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informovat spotřebitele o nových výrobcích, jejich použití, o dostupných službách nebo dalších skutečnostech.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Přesvědčit publikum ke koupi výrobku, ke změně preferencí ohledně značek či k odlišnému vnímání produktu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Připomenout spotřebitelům potřebu produktu nebo upozornit na místa, kde jej lze zakoupit.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Rozeznáváme vnější propagační prostředky (televize, rozhlas, billboardy, plakáty, tabule, letáky, rozhlas, nálepky, inzeráty, světelná reklama.....) a vnitřní propagační prostředky (jídelní lístek, tácky, inventář, vizitky, výstavy, ochutnávky....).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Nejčastější členění reklamy ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Podle důležitosti'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* •	Základní (plakáty, prospekty, inzerát, …)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* •	Doplňující (potiskové předměty, … a finančně náročné – TV, módní přehlídky,…)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 '''&lt;br /&gt;
2. Podle okruhu působnosti'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* •	Místní (leták, tácky)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* •	Regionální (tisk, televize)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* •	Celostátní&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* •	Celosvětová&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''3. Podle místa působení'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* •	V dopravních prostředcích (transparent – leták nalepený v MHD)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* •	Na ulici&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* •	Ostatní (doma, ve veřejných místnostech, v prodejně)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''4. Podle působení na smysly člověka'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* •	Čich&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* •	Hmat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* •	Sluch&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* •	Zrak&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* •	Chuť&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
Reklama - něco před čím se neschováte. KLÍNSKÝ, Petr, Otto MÜNCH a Danuše CHROMÁ. Ekonomika: Ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. 2. uprav. Praha: Eduko, 2011, s. 179. ISBN 978-80-87204-41-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
STROMKO, Břetislav. Marketingová komunikace. In: VŠEM [online]. Praha: .., 2011 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: http://www.vsem.cz/data/data/sis-texty/studijni-texty-bc/st_kam_mk_stromko.pdf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_s_E-knihami&amp;diff=43412</id>
		<title>Nakladatelství s E-knihami</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_s_E-knihami&amp;diff=43412"/>
		<updated>2017-01-28T15:18:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: Založena nová stránka s textem „== Vydavatelství elektronických knih/ e-knih/ e-books v epub, mobi, pdf == Tento nakladatel vydává pouze elektronické knihy jakéhokoli žánru. Nabí…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vydavatelství elektronických knih/ e-knih/ e-books v epub, mobi, pdf ==&lt;br /&gt;
Tento nakladatel vydává pouze elektronické knihy jakéhokoli žánru. Nabízí pomoc s propagací a distribucí. Zařídí převod napsané knihy do formátů EPUB, MOBI nebo PDF s ISBN.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://vydavatelstvi-eknih.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jiné knihy ==&lt;br /&gt;
Nakladatelství specializující se pouze na elektronické knihy. Pomáhá s redakční prací a zajistí ISBN.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.jine-knihy.cz/knihy-zdarma&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jota nakladatelství ==&lt;br /&gt;
Existuje od roku 1990 a první e-knihu vydalo v roce 2010. V jejich sbírce můžeme najít beletrii českou i překladovou, krimi, biografie, cestopisy a další.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://www.jota.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nakladatelství Klar ==&lt;br /&gt;
Publikuje e-knihy na motivy lidské tragikomedie a zřizuje e-shop s jejich vydanými knihami.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.klar-knihy.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nakladatelství Portál ==&lt;br /&gt;
Na trhu je 25 let. Napomáhá autorům s vydáním papírové i elektronické knihy. Vydává především vzdělávací knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.portal.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nakladatelství Machart ==&lt;br /&gt;
V sobě ukrývá i grafické studio. Je to rodinná firma, která se nesnaží konkurovat velkým nakladatelstvím velikostí, ale spíše kvalitou v oblasti grafiky. Pomáhá dalším nakladatelstvím s převody knih do formátů PDF, ePUB, Mobipocket,… elektronických knih. Vydává knihy na klíč.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.machart-books.cz/profil_nakladatelstvi.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kknihy ==&lt;br /&gt;
Malé nakladatelství založené roku 2014 a specializované pouze na e-knihy. Nabízí zařízení ISBN a převod textu do různých formátů čtení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.kknihy.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy na klíč ==&lt;br /&gt;
Vznikly v září roku 2015. Nabízí vytištění knihy už od jednoho kusu. Tvoří jak tištěné, tak e-knihy i audioknihy. Nabízí pomoc s redaktorskými pracemi i propagací knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.knihy-na-klic.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-knihy jedou! ==&lt;br /&gt;
Vnikl kolem roku 2002. Nakladatelství je schopno nechat vytisknout knihu a to na vyžádání. Žánrů, které vydávají, je mnoho např.: humor, romantika, sci-fi, a další.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://eknihyjedou.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Beletris ==&lt;br /&gt;
Vydává především tištěné, ale i e-knihy. Beletris vznikl v roce 2004. a 10 % titulů tvoří zmíněné e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://beletris.cz/e-shop/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_st%C3%A1tn%C3%AD_spr%C3%A1vy&amp;diff=37820</id>
		<title>Knihovny státní správy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_st%C3%A1tn%C3%AD_spr%C3%A1vy&amp;diff=37820"/>
		<updated>2016-09-13T13:23:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Neexistuje speciální knihovna státní správy, ale státní správa zřizuje pár knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Státní správa==&lt;br /&gt;
je činnost státu prováděna přímo jejími orgány nebo orgány na které tyto činnosti převedla.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Státní správa&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedie, 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Státní_správa&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Národní knihovna==&lt;br /&gt;
[[Národní knihovna ČR|Národní knihovna]] je centrální knihovna České republiky s univerzálním knižním fondem jejímž zřizovatelem NK je Ministerstvo kultury. Je největší a nejstarší knihovnou.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Momentálně se rozprostírá v historické jezuitské koleji V Praze na Starém městě.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_knihovna_České_republiky&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Národní archiv==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
do roku 2004 se jmenoval Státní ústřední [[Archiv|archiv]]. Hlavním účelem je staráním se o cenné dokumenty, které vznikly díky činnosti státních orgánů. Zřizovatelem je ministerstvo vnitra.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní archiv&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_archiv&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Knihovna České národní banky==&lt;br /&gt;
Je veřejně přístupná po registraci. Rozlišuje se mezi interními, zaměstnanci banky a externí, veřejností. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Návštěva odborné knihovny české národní banky&amp;lt;/i&amp;gt;. Ikaros, 2006. Dostupné také z: http://ikaros.cz/navsteva-odborne-knihovny-ceske-narodni-banky&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Byla založena roku 1921. Zaměřuje se především na ekonomickou literaturu (finance, právo, bankovnictví, politiku, sociologii, historii aj.). Fond knihovny obsahuje na 70 000 monografií, řada výzkumných zpráv.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Exkurze v odborné knihovně české národní banky&amp;lt;/i&amp;gt;. Ikaros, 2011. Dostupné také z: http://ikaros.cz/exkurze-v-odborne-knihovne-ceske-narodni-banky&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady státních knihoven==    &lt;br /&gt;
Pedagogická knihovna J. A. Komenského&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Moravskoslezká vědecká knihovna v Ostravě&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Městská knihovna v Praze&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Moravská zemská knihovna v Brně&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_st%C3%A1tn%C3%AD_spr%C3%A1vy&amp;diff=32050</id>
		<title>Knihovny státní správy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_st%C3%A1tn%C3%AD_spr%C3%A1vy&amp;diff=32050"/>
		<updated>2016-02-10T20:10:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: Založena nová stránka s textem „Neexistuje speciální knihovna státní správy, ale státní správa zřizuje pár knihoven.  ==Státní správa== je činnost státu prováděna přímo…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Neexistuje speciální knihovna státní správy, ale státní správa zřizuje pár knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Státní správa==&lt;br /&gt;
je činnost státu prováděna přímo jejími orgány nebo orgány na které tyto činnosti převedla.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Státní správa&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedie, 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Státní_správa&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Národní knihovna==&lt;br /&gt;
je centrální knihovna České republiky s univerzálním knižním fondem jejímž zřizovatelem NK je Ministerstvo kultury. Je největší a nejstarší knihovnou.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Momentálně se rozprostírá v historické jezuitské koleji V Praze na Starém městě.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní knihovna&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_knihovna_České_republiky&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Národní archiv==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
do roku 2004 se jmenoval Státní ústřední archiv. Hlavním účelem je staráním se o cenné dokumenty, které vznikly díky činnosti státních orgánů. Zřizovatelem je ministerstvo vnitra.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Národní archiv&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_archiv&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Knihovna České národní banky==&lt;br /&gt;
Je veřejně přístupná po registraci. Rozlišuje se mezi interními, zaměstnanci banky a externí, veřejností. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Návštěva odborné knihovny české národní banky&amp;lt;/i&amp;gt;. Ikaros, 2006. Dostupné také z: http://ikaros.cz/navsteva-odborne-knihovny-ceske-narodni-banky&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Byla založena roku 1921. Zaměřuje se především na ekonomickou literaturu (finance, právo, bankovnictví, politiku, sociologii, historii aj.). Fond knihovny obsahuje na 70 000 monografií, řada výzkumných zpráv.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Exkurze v odborné knihovně české národní banky&amp;lt;/i&amp;gt;. Ikaros, 2011. Dostupné také z: http://ikaros.cz/exkurze-v-odborne-knihovne-ceske-narodni-banky&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Robert_E._Kahn&amp;diff=32039</id>
		<title>Robert E. Kahn</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Robert_E._Kahn&amp;diff=32039"/>
		<updated>2016-02-10T19:10:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Robert E. Kahn.jpg|thumb|Robert E. Kahn|alt=Robert E. Kahn.jpg]]&lt;br /&gt;
Celým jménem Robert Elliot Kahn „Bob“ (23. prosince 1938) je americký elektrotechnik, který spolu s Vintem Cerfem vytvořil TCP/IP. Je jedním z „otců“ internetu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
„Bob“ Kahn se narodil v New Yorku v Brooklynu. V roce 1960 vystudoval bakalářský titul v oboru elektrotechniky na City College of New York. Roku 1962 vystudoval magisterský titul na Princetonu a o dva roky později také doktorát. Poté začal pracovat na zpracování informací technického úřadu (IPTO) v rámci organizace DARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na podzim roku 1972 představil ARPANET s připojením na 20 různých počítačů na mezinárodní počítačovou komunikaci. Což bylo po té, co si lidé uvědomili důležitost přepojování paketů. Spolu s Vintem [[Vint Cerf]]em vyvinul TCP/IP protokol.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Robert Kahn&amp;lt;/i&amp;gt;. Computer history museum, 2016. Dostupné také z: http://www.computerhistory.org/fellowawards/hall/bios/Robert,Kahn/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté co se stal vedoucím IPTO začal největší počítačový program na výzkum a vývoj pro federální vládu USA. Po třinácti letech v agentuře DARPA v roce 1986 odešel a založil korporaci pro národní výzkumné iniciativy (NCRI) a od roku 2015 má post předsedy, prezidenta a generálního ředitele.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Robert E. Kahn&amp;lt;/i&amp;gt;. San Francisco: Wikipedia. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bob_Kahn&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Internet ==&lt;br /&gt;
Slovo pochází z původně latinské předpony inter (mezi) a anglického net (síť). Původně šlo o název jedné ze sítí, ovšem pojem se uchytil a nyní označuje celou síť.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Internet&amp;lt;/i&amp;gt;. San Francisco: Wikipedia. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celosvětový systém propojených počítačových sítí, díky kterým mezi sebou počítače komunikují. Společným cílem je bezproblémová komunikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při práci na projektu se satelitními paketovými sítěmi, přišel s prvními nápady na to, co se později stalo TCP protokolem. Ten byl určen jako náhrada za dřívější síťový protokol NCP, který byl použit v ARPANETu. Při tomto při formování základů architektonické síti hrál hlavní roli. Umožnilo by to počítačům a sítím na celém světě vzájemně komunikovat. A to bez ohledu na to jakým hardwarem či softwarem by ostatní počítače v každé síti disponovali.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky malým dílčím úsekům v celé síti by mělo být možné komunikovat s každým přes specializované počítače. Každá část sítě mohla být bodem selhání nebo by měla být schopna řídit celou síť. Každý útržek informace zaslané prostřednictvím sítě měla pořadové číslo, aby bylo zajištěno, že byly řešeny ve správném pořadí na cílovém počítači a možnost detekovat ztrátu některého z nich.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítač, který poslal informaci do jiného, bude vědět, že byl úspěšně přijat. Pokud se posílaná informace během cesty z jednoho počítače do druhého ztratila, bude detekována po vypršení časového limitu, který uzná, že nebylo potvrzeno přijetí. &lt;br /&gt;
Každý kus informace posílané prostřednictvím sítě by bylo doprovázeno kontrolním součtem, který vypočítá původnímu odesílateli a kontrolu konečnému příjemci, aby bylo zjištěno, že informace nebyla jakýmkoli způsobem během cesty poškozena. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Každý počítač napojený na internet má svou IP adresu. Pro lepší zapamatování se používá doménové jméno, např.: www.wikisofia.cz.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
'''1994 – Marconiho cena'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1997 – Národní medaile technologie, Národní medaile technologie a inovace'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2004 – Prezidentská medaile svobody'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2013 – Cena královny Alžběty za inženýrství'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Robert E. Kahn také získal čestné tituly z Princetonské univerzity, univerzity v Pise, University College v Londýně a mnoho dalších.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2012 byl také uznán jako čestný doktor Saint Petersbugské univerzity v informační technologii, mechaniky a optiky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=32026</id>
		<title>Vint Cerf</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=32026"/>
		<updated>2016-02-10T17:57:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Vint Cerf, Bangalore 2007 3.jpg|400px|thumb|Vint Cerf, Bangalore 2007 3|alt=Vint Cerf, Bangalore 2007 3.jpg]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celým jménem Vinton Gray Cerf se narodil 23. června v New Hawenu v Connecticutu. Vint Cerf je informatik a tzv. „otcem internetu“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Vint Cerf&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedie, 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Vint_Cerf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Momentálně se zabývá meziplanetárním internetem.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životopis==&lt;br /&gt;
Po získání bakalářského titulu v roce 1965 z matematiky ze Stanfordské univerzity nastoupil na dva roky do IBM jako systémový inženýr.  Poté vystudoval Californskou univerzitu v Los Angeles, kterou zakončil v roce 1970 magisterským diplomem z počítačových věd. Vrátil se zpět na Stanford, kde dokončil doktorát z počítačových věd v roce 1972.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Vinton Gray Cerf&amp;lt;/i&amp;gt;. Encyklopedia Britannica, 2014. Dostupné také z: http://www.britannica.com/biography/Vinton-Gray-Cerf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Californské univerzitě Vint Cerf napsal komunikační protokol pro ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network)  Označován za Zárodek internetu. První [[https//:wikisofia.cz/index.php/Počítačová_síť|počítačová síť]] založená na přepojování paketů.  Zapojena byla roku 1969 a odpojena 1990. UCLA (University of California Los Angeles/Californská univerzita v Los Angeles) byla mezi prvními uzly ARPANETu. Při práci na protokole se Vint Cerf setkal s Robertem E. Kahnem, elektrotechnikem, který tehdy byl vedoucí vědecký pracovník v Bolt Beranek &amp;amp; Newman. Podle Vinta Cerfa patří profesionální vztah s Robertem E. Kahnem mezi nejdůležitější v jeho kariéře.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Robert_E._Kahn|Robert Kahn]] v roce 1972 začal pracovat v DARPA jako programový manažer v Information processing techniques office (IPTO). Roku 1973 Robert Kahn přiblížil Vintovi Cerfovi síť s přepínáním paketů. Spolu brzy vypracovali předběžnou verzi sítě jménem Internet ARPA. Vint Cerf se k Robertu Kahnovi připojil v IPTO roku 1976 a spolu řídili projekty na vytváření sítí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Cerf opustil organizaci DARPA v roce 1982, stal se viceprezidentem v MCI Communications Corporation, kde vydržel do roku 2003 a pokračoval v práci na tom, aby se Internet stal veřejně přístupným médiem. V MCI se snažili vyvíjet MCI Mail, první komerční e-mailovou službu pro [[Internet]]. Od roku 1992 – 1995 byl zakládajícím prezidentem Internet Society a od roku 1998 – 2007 působil na postu 1. předsedy pro Internetové sdružení pro rozdělování jmen a čísel. Roku 2005 odešel a stal se viceprezidentem ve společnosti Google Inc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==ARPANET==&lt;br /&gt;
Byl financován agenturou ARPA (od roku 1972 DARPA) což je agentura ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty. ARPANET měla původně být pouze experimentální síť, která měla za úkol prověřit fungování systému pro využití přepojování paketů. Neměla mít centrální složku, aby fungovala, i kdyby byly některé části zničeny. Hlavním cílem bylo umožnit vzdálený přístup k nejvýkonnějším počítačům té doby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři počítače na čtyřech univerzitách se staly základem této sítě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) University of California Los Angeles&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' '''Stanford Central Research Institute'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) University of California Santa Barbara'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) University of Utah''''''&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ARPANET&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ARPANET&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Protokol TCP/IP==&lt;br /&gt;
Vint Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;spolu s Bobem Kahnem vytvořili komunikační protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol neboli primární přenosný protkol/protokol síťové vrstvy) obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v síti a zárověň to je hlavní protokol Internetu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je rozdělen do čtyř vrstev, které znázorňují hierarchii činností. Je přesně definována výměna informací mezi vrstvami.  Nižší vrstva poskytuje své služby vrstvě vyšší.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/TCP/IP&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vrstvy TCP/IP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) aplikační&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) transportní'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) síťová'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) síťového rozhraní'''''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996 - Památeční cenu Yuiriho Rubinského a cenu SIGCOMu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1997 – Cena Grahama Bella, Národní medaile za technologie a inovace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 – Marconiho cena&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 ''A další…''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=32025</id>
		<title>Vint Cerf</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=32025"/>
		<updated>2016-02-10T17:55:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Vint Cerf, Bangalore 2007 3.jpg|400px|thumb|Vint Cerf, Bangalore 2007 3|alt=Vint Cerf, Bangalore 2007 3.jpg]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celým jménem Vinton Gray Cerf se narodil 23. června v New Hawenu v Connecticutu. Vint Cerf je informatik a tzv. „otcem internetu“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Vint Cerf&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedie, 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Vint_Cerf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Momentálně se zabývá meziplanetárním internetem.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životopis==&lt;br /&gt;
Po získání bakalářského titulu v roce 1965 z matematiky ze Stanfordské univerzity nastoupil na dva roky do IBM jako systémový inženýr.  Poté vystudoval Californskou univerzitu v Los Angeles, kterou zakončil v roce 1970 magisterským diplomem z počítačových věd. Vrátil se zpět na Stanford, kde dokončil doktorát z počítačových věd v roce 1972.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Vinton Gray Cerf&amp;lt;/i&amp;gt;. Encyklopedia Britannica, 2014. Dostupné také z: http://www.britannica.com/biography/Vinton-Gray-Cerf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Californské univerzitě Vint Cerf napsal komunikační protokol pro ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network)  Označován za Zárodek internetu. První [[https//:wikisofia.cz/index.php/Počítačová_síť|počítačová síť]] založená na přepojování paketů.  Zapojena byla roku 1969 a odpojena 1990. UCLA (University of California Los Angeles/Californská univerzita v Los Angeles) byla mezi prvními uzly ARPANETu. Při práci na protokole se Vint Cerf setkal s Robertem E. Kahnem, elektrotechnikem, který tehdy byl vedoucí vědecký pracovník v Bolt Beranek &amp;amp; Newman. Podle Vinta Cerfa patří profesionální vztah s Robertem E. Kahnem mezi nejdůležitější v jeho kariéře.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Robert_E._Kahn|Robert Kahn]] v roce 1972 začal pracovat v DARPA jako programový manažer v Information processing techniques office (IPTO). Roku 1973 Robert Kahn přiblížil Vintovi Cerfovi síť s přepínáním paketů. Spolu brzy vypracovali předběžnou verzi sítě jménem Internet ARPA. Vint Cerf se k Robertu Kahnovi připojil v IPTO roku 1976 a spolu řídili projekty na vytváření sítí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Cerf opustil organizaci DARPA v roce 1982, stal se viceprezidentem v MCI Communications Corporation, kde vydržel do roku 2003 a pokračoval v práci na tom, aby se Internet stal veřejně přístupným médiem. V MCI se snažili vyvíjet MCI Mail, první komerční e-mailovou službu pro [[Internet]]. Od roku 1992 – 1995 byl zakládajícím prezidentem Internet Society a od roku 1998 – 2007 působil na postu 1. předsedy pro Internetové sdružení pro rozdělování jmen a čísel. Roku 2005 odešel a stal se viceprezidentem ve společnosti Google Inc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==ARPANET==&lt;br /&gt;
Byl financován agenturou ARPA (od roku 1972 DARPA) což je agentura ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty. ARPANET měla původně být pouze experimentální síť, která měla za úkol prověřit fungování systému pro využití přepojování paketů. Neměla mít centrální složku, aby fungovala, i kdyby byly některé části zničeny. Hlavním cílem bylo umožnit vzdálený přístup k nejvýkonnějším počítačům té doby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři počítače na čtyřech univerzitách se staly základem této sítě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) University of California Los Angeles&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' '''Stanford Central Research Institute'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) University of California Santa Barbara'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) University of Utah''''''&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ARPANET&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ARPANET&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Protokol TCP/IP==&lt;br /&gt;
Vint Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 spolu s Bobem Kahnem vytvořili komunikační protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol neboli primární přenosný protkol/protokol síťové vrstvy) obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v síti a zárověň to je hlavní protokol Internetu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je rozdělen do čtyř vrstev, které znázorňují hierarchii činností. Je přesně definována výměna informací mezi vrstvami.  Nižší vrstva poskytuje své služby vrstvě vyšší.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/TCP/IP&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vrstvy TCP/IP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) aplikační&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) transportní'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) síťová'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) síťového rozhraní'''''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996 - Památeční cenu Yuiriho Rubinského a cenu SIGCOMu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1997 – Cena Grahama Bella, Národní medaile za technologie a inovace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 – Marconiho cena&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 ''A další…''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=32024</id>
		<title>Vint Cerf</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=32024"/>
		<updated>2016-02-10T17:54:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Vint Cerf, Bangalore 2007 3.jpg|400px|thumb|Vint Cerf, Bangalore 2007 3|alt=Vint Cerf, Bangalore 2007 3.jpg]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celým jménem Vinton Gray Cerf se narodil 23. června v New Hawenu v Connecticutu. Vint Cerf je informatik a tzv. „otcem internetu“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Vint Cerf&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedie, 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Vint_Cerf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Momentálně se zabývá meziplanetárním internetem.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životopis==&lt;br /&gt;
Po získání bakalářského titulu v roce 1965 z matematiky ze Stanfordské univerzity nastoupil na dva roky do IBM jako systémový inženýr.  Poté vystudoval Californskou univerzitu v Los Angeles, kterou zakončil v roce 1970 magisterským diplomem z počítačových věd. Vrátil se zpět na Stanford, kde dokončil doktorát z počítačových věd v roce 1972.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Vinton Gray Cerf&amp;lt;/i&amp;gt;. Encyklopedia Britannica, 2014. Dostupné také z: http://www.britannica.com/biography/Vinton-Gray-Cerf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Californské univerzitě Vint Cerf napsal komunikační protokol pro ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network) Zárodek internetu.První [[https//:wikisofia.cz/index.php/Počítačová_síť|počítačová síť]] založená na přepojování paketů.  Zapojena byla roku 1969 a odpojena 1990. UCLA (University of California Los Angeles/Californská univerzita v Los Angeles) byla mezi prvními uzly ARPANETu. Při práci na protokole se Vint Cerf setkal s Robertem E. Kahnem, elektrotechnikem, který tehdy byl vedoucí vědecký pracovník v Bolt Beranek &amp;amp; Newman. Podle Vinta Cerfa patří profesionální vztah s Robertem E. Kahnem mezi nejdůležitější v jeho kariéře.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Robert_E._Kahn|Robert Kahn]] v roce 1972 začal pracovat v DARPA jako programový manažer v Information processing techniques office (IPTO). Roku 1973 Robert Kahn přiblížil Vintovi Cerfovi síť s přepínáním paketů. Spolu brzy vypracovali předběžnou verzi sítě jménem Internet ARPA. Vint Cerf se k Robertu Kahnovi připojil v IPTO roku 1976 a spolu řídili projekty na vytváření sítí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Cerf opustil organizaci DARPA v roce 1982, stal se viceprezidentem v MCI Communications Corporation, kde vydržel do roku 2003 a pokračoval v práci na tom, aby se Internet stal veřejně přístupným médiem. V MCI se snažili vyvíjet MCI Mail, první komerční e-mailovou službu pro [[Internet]]. Od roku 1992 – 1995 byl zakládajícím prezidentem Internet Society a od roku 1998 – 2007 působil na postu 1. předsedy pro Internetové sdružení pro rozdělování jmen a čísel. Roku 2005 odešel a stal se viceprezidentem ve společnosti Google Inc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==ARPANET==&lt;br /&gt;
Byl financován agenturou ARPA (od roku 1972 DARPA) což je agentura ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty. ARPANET měla původně být pouze experimentální síť, která měla za úkol prověřit fungování systému pro využití přepojování paketů. Neměla mít centrální složku, aby fungovala, i kdyby byly některé části zničeny. Hlavním cílem bylo umožnit vzdálený přístup k nejvýkonnějším počítačům té doby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři počítače na čtyřech univerzitách se staly základem této sítě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) University of California Los Angeles&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' '''Stanford Central Research Institute'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) University of California Santa Barbara'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) University of Utah''''''&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ARPANET&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ARPANET&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Protokol TCP/IP==&lt;br /&gt;
Vint Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 spolu s Bobem Kahnem vytvořili komunikační protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol neboli primární přenosný protkol/protokol síťové vrstvy) obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v síti a zárověň to je hlavní protokol Internetu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je rozdělen do čtyř vrstev, které znázorňují hierarchii činností. Je přesně definována výměna informací mezi vrstvami.  Nižší vrstva poskytuje své služby vrstvě vyšší.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/TCP/IP&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vrstvy TCP/IP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) aplikační&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) transportní'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) síťová'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) síťového rozhraní'''''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996 - Památeční cenu Yuiriho Rubinského a cenu SIGCOMu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1997 – Cena Grahama Bella, Národní medaile za technologie a inovace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 – Marconiho cena&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 ''A další…''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=32023</id>
		<title>Vint Cerf</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=32023"/>
		<updated>2016-02-10T17:48:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Vint Cerf, Bangalore 2007 3.jpg|400px|thumb|Vint Cerf, Bangalore 2007 3|alt=Vint Cerf, Bangalore 2007 3.jpg]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celým jménem Vinton Gray Cerf se narodil 23. června v New Hawenu v Connecticutu. Vint Cerf je informatik a tzv. „otcem internetu“&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Vint Cerf&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedie, 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Vint_Cerf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Momentálně se zabývá meziplanetárním internetem.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životopis==&lt;br /&gt;
Po získání bakalářského titulu v roce 1965 z matematiky ze Stanfordské univerzity nastoupil na dva roky do IBM jako systémový inženýr.  Poté vystudoval Californskou univerzitu v Los Angeles, kterou zakončil v roce 1970 magisterským diplomem z počítačových věd. Vrátil se zpět na Stanford, kde dokončil doktorát z počítačových věd v roce 1972.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Vinton Gray Cerf&amp;lt;/i&amp;gt;. Encyklopedia Britannica, 2014. Dostupné také z: http://www.britannica.com/biography/Vinton-Gray-Cerf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Californské univerzitě Vint Cerf napsal komunikační protokol pro ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network) první [[https//:wikisofia.cz/index.php/Počítačová_síť|počítačová síť]] založená na přepojování paketů. Zárodek internetu. Zapojena byla roku 1969 a odpojena 1990. UCLA (University of California Los Angeles/Californská univerzita v Los Angeles) byla mezi prvními uzly ARPANETu. Při práci na protokole se Vint Cerf setkal s Robertem E. Kahnem, elektrotechnikem, který tehdy byl vedoucí vědecký pracovník v Bolt Beranek &amp;amp; Newman. Podle Vinta Cerfa patří profesionální vztah s Robertem E. Kahnem mezi nejdůležitější v jeho kariéře.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Robert_E._Kahn|Robert Kahn]] v roce 1972 začal pracovat v DARPA jako programový manažer v Information processing techniques office (IPTO). Roku 1973 Robert Kahn přiblížil Vintovi Cerfovi síť s přepínáním paketů. Spolu brzy vypracovali předběžnou verzi sítě jménem Internet ARPA. Vint Cerf se k Robertu Kahnovi připojil v IPTO roku 1976 a spolu řídili projekty na vytváření sítí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Cerf opustil organizaci DARPA v roce 1982, stal se viceprezidentem v MCI Communications Corporation, kde vydržel do roku 2003 a pokračoval v práci na tom, aby se Internet stal veřejně přístupným médiem. V MCI se snažili vyvíjet MCI Mail, první komerční e-mailovou službu pro [[Internet]]. Od roku 1992 – 1995 byl zakládajícím prezidentem Internet Society a od roku 1998 – 2007 působil na postu 1. předsedy pro Internetové sdružení pro rozdělování jmen a čísel. Roku 2005 odešel a stal se viceprezidentem ve společnosti Google Inc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==ARPANET==&lt;br /&gt;
Byl financován agenturou ARPA (od roku 1972 DARPA) což je agentura ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty. ARPANET měla původně být pouze experimentální síť, která měla za úkol prověřit fungování systému pro využití přepojování paketů. Neměla mít centrální složku, aby fungovala, i kdyby byly některé části zničeny. Hlavním cílem bylo umožnit vzdálený přístup k nejvýkonnějším počítačům té doby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři počítače na čtyřech univerzitách se staly základem této sítě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) University of California Los Angeles&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' '''Stanford Central Research Institute'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) University of California Santa Barbara'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) University of Utah''''''&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;ARPANET&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikipedia, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ARPANET&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Protokol TCP/IP==&lt;br /&gt;
Vint Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 spolu s Bobem Kahnem vytvořili komunikační protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol neboli primární přenosný protkol/protokol síťové vrstvy) obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v síti a zárověň to je hlavní protokol Internetu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je rozdělen do čtyř vrstev, které znázorňují hierarchii činností. Je přesně definována výměna informací mezi vrstvami.  Nižší vrstva poskytuje své služby vrstvě vyšší.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/TCP/IP&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vrstvy TCP/IP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) aplikační&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) transportní'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) síťová'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) síťového rozhraní'''''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996 - Památeční cenu Yuiriho Rubinského a cenu SIGCOMu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1997 – Cena Grahama Bella, Národní medaile za technologie a inovace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 – Marconiho cena&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 ''A další…''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hmat&amp;diff=31064</id>
		<title>Hmat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hmat&amp;diff=31064"/>
		<updated>2016-02-02T10:45:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: /* Papilární linie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Hmat je jeden z pěti smyslů vnímání. Dále tam patří sluch, čich, zrak a chuť. Hmat je velmi důležitý pro slepé tzv. nevidomé občany, kteří si ohmatáním sochy dokáží v mysli představit, jak socha vypadá. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Hmat je soubor několika různých smyslů, které umožňují získávat informace z okolí pomocí receptorů „zabudovaných“ v kůži. Stimulace jsou např. tlak, bolest, chlad, teplo,… souhrnně se nazývají taktilní kontakt. Hmatové receptory  jsou po těle rozmístěny s různou hustotou jedno z nejcitlivějších míst je na konečcích prstů a špičce jazyka a nejméně v oblasti zad.“(1)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Mezilidský kontakt pomocí hmatu se nazývá haptika.“(1)&lt;br /&gt;
Zatímco zrak vnímáme jedním orgánem, očima, hmat vnímáme v podstatě celou plochou těla. Úplně stejně dokážeme díky hmatu zpracovat mnohem více informací o váze, povrchu, hmotě co daný objekt tvoří. Hmat nám umožňuje získat mnoho užitečných poznatků a nevidomým pomáhá najít cestu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Rovněž v našem těle funguje jako účinný poplašný systém: pocit tepla nebo bolesti často varuje náš mozek dříve, než si dokážeme uvědomit, že tělo je možná ohroženo. Tělo bezprostředně zareaguje ochranným reflexem – např. ucukneme rukou dříve, než se stačíte vážně popálit o rozžhavený předmět.“(2)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tělíska ==&lt;br /&gt;
Mnoho vědeckých výzkumů zjišťovalo, jak vlastně hmat funguje. Po prvním objevu, že hmat reaguje na nervová zakončení, ovládla chybný názor, že každý receptor reaguje jen na nějaký určitý podmět např. teplo, bolest,…etc. Názor byl později opraven. Ovšem existuje několik receptorů specializující se na jednu určitou stimulaci. Tato zakončení se nachází v dermis tzv. škáře a v nejvnitřnější vrstvě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„'''Ruffiniho tělísko''' '''–''' specializované nervové zakončení v kůži důležité pro vnímání tepla, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Meissnerovo tělísko –''' druh smyslového hmatového tělíska; specializované nervové zakončení, zejm. na špičkách prstů, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Krauseho tělísko –''' pro vnímání chladu,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pacinianova tělíska -''' pro vnímání tlaku.“(2) &lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Perlička na konec: Muži jsou podle měření prahu bolesti citlivější na bolest než ženy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Central Pocket Loop Whorl in a left little finger.JPG|400px|thumb|Central Pocket Loop Whorl in a left little finger]]&lt;br /&gt;
==Papilární linie==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
jsou kožní lišty, které se tvoří na bříšcích prstů horních i dolních končetin, na dlaních a plošcích chodidel. Jsou indiviuální a neexistují dva lidé se stejnými papilárními liniemi. Věda, která se jimi zabývá se nazývá Daktyloskopie a zkoumá otisky prstů s jejíž pomocí se nejčastěji identifikuje osoba, která spáchala kriminální čin nebo identifikována oběť.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Není možné se jich zcela zbavit, pokud dojde k poškození povrchové vrstvy kůže, obnoví se i s papilárními liniemi ale vznikne malé zjizvení, kde jsou linie přerušeny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Mark and Scott Kelly at the Johnson Space Center, Houston Texas.jpg|thumb|Mark and Scott Kelly at the Johnson Space Center, Houston Texas]]&lt;br /&gt;
Nabízí se otázka zda u jednovaječných dvojčat jsou totžné i papilární linie. Jednovaječná dvojčata nejsou nikdy stoprocentně stejná. I když matou své okolí mají mezi sebou jisté odchylky. V dospělosti se od sebe liší více než v dětství. Což lze vidět na dvoječatech Kellyovích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje a citace ==&lt;br /&gt;
1) Hmat. Wikipedia [online]. 25. 9. 2014 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hmat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2)  HRONKOVÁ, Veronika. Hmat. Galaktis: Moderní vzdělávání [online]. web, 2009 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/hmat/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3)  Hmat a bolest. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [online]. web, 2009 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://www.cpzp.cz/clanek/985-0-Hmat-a-bolest.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Papilární linie. In: Velký lékařský slovník [online]. 2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/papilarni-linie&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Mají jednovaječná dvojčata stejné otisky prstů? In: Přírodovědci.cz [online]. 2013 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/901&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hmat&amp;diff=31063</id>
		<title>Hmat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hmat&amp;diff=31063"/>
		<updated>2016-02-02T10:44:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Hmat je jeden z pěti smyslů vnímání. Dále tam patří sluch, čich, zrak a chuť. Hmat je velmi důležitý pro slepé tzv. nevidomé občany, kteří si ohmatáním sochy dokáží v mysli představit, jak socha vypadá. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Hmat je soubor několika různých smyslů, které umožňují získávat informace z okolí pomocí receptorů „zabudovaných“ v kůži. Stimulace jsou např. tlak, bolest, chlad, teplo,… souhrnně se nazývají taktilní kontakt. Hmatové receptory  jsou po těle rozmístěny s různou hustotou jedno z nejcitlivějších míst je na konečcích prstů a špičce jazyka a nejméně v oblasti zad.“(1)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Mezilidský kontakt pomocí hmatu se nazývá haptika.“(1)&lt;br /&gt;
Zatímco zrak vnímáme jedním orgánem, očima, hmat vnímáme v podstatě celou plochou těla. Úplně stejně dokážeme díky hmatu zpracovat mnohem více informací o váze, povrchu, hmotě co daný objekt tvoří. Hmat nám umožňuje získat mnoho užitečných poznatků a nevidomým pomáhá najít cestu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Rovněž v našem těle funguje jako účinný poplašný systém: pocit tepla nebo bolesti často varuje náš mozek dříve, než si dokážeme uvědomit, že tělo je možná ohroženo. Tělo bezprostředně zareaguje ochranným reflexem – např. ucukneme rukou dříve, než se stačíte vážně popálit o rozžhavený předmět.“(2)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tělíska ==&lt;br /&gt;
Mnoho vědeckých výzkumů zjišťovalo, jak vlastně hmat funguje. Po prvním objevu, že hmat reaguje na nervová zakončení, ovládla chybný názor, že každý receptor reaguje jen na nějaký určitý podmět např. teplo, bolest,…etc. Názor byl později opraven. Ovšem existuje několik receptorů specializující se na jednu určitou stimulaci. Tato zakončení se nachází v dermis tzv. škáře a v nejvnitřnější vrstvě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„'''Ruffiniho tělísko''' '''–''' specializované nervové zakončení v kůži důležité pro vnímání tepla, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Meissnerovo tělísko –''' druh smyslového hmatového tělíska; specializované nervové zakončení, zejm. na špičkách prstů, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Krauseho tělísko –''' pro vnímání chladu,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pacinianova tělíska -''' pro vnímání tlaku.“(2) &lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Perlička na konec: Muži jsou podle měření prahu bolesti citlivější na bolest než ženy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Central Pocket Loop Whorl in a left little finger.JPG|400px|thumb|Central Pocket Loop Whorl in a left little finger]]&lt;br /&gt;
==Papilární linie==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
jsou kožní lišty, které se tvoří na bříšcích prstů horních i dolních končit. Jsou indiviuální a neexistují dva lidé se stejnými papilárními liniemi. Věda, která se jimi zabývá se nazývá Daktyloskopie a zkoumá otisky prstů s jejíž pomocí se nejčastěji identifikuje osoba, která spáchala kriminální čin nebo identifikována oběť.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Není možné se jich zcela zbavit, pokud dojde k poškození povrchové vrstvy kůže, obnoví se i s papilárními liniemi ale vznikne malé zjizvení, kde jsou linie přerušeny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Mark and Scott Kelly at the Johnson Space Center, Houston Texas.jpg|thumb|Mark and Scott Kelly at the Johnson Space Center, Houston Texas]]&lt;br /&gt;
Nabízí se otázka zda u jednovaječných dvojčat jsou totžné i papilární linie. Jednovaječná dvojčata nejsou nikdy stoprocentně stejná. I když matou své okolí mají mezi sebou jisté odchylky. V dospělosti se od sebe liší více než v dětství. Což lze vidět na dvoječatech Kellyovích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje a citace ==&lt;br /&gt;
1) Hmat. Wikipedia [online]. 25. 9. 2014 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hmat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2)  HRONKOVÁ, Veronika. Hmat. Galaktis: Moderní vzdělávání [online]. web, 2009 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/hmat/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3)  Hmat a bolest. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [online]. web, 2009 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://www.cpzp.cz/clanek/985-0-Hmat-a-bolest.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Papilární linie. In: Velký lékařský slovník [online]. 2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/papilarni-linie&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Mají jednovaječná dvojčata stejné otisky prstů? In: Přírodovědci.cz [online]. 2013 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/901&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Robert_E._Kahn&amp;diff=30966</id>
		<title>Robert E. Kahn</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Robert_E._Kahn&amp;diff=30966"/>
		<updated>2016-02-01T13:14:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: Založena nová stránka s textem „alt=Robert E. Kahn.jpg Celým jménem Robert Elliot Kohn „Bob“ (23. prosince 1938) je americký elektr…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Robert E. Kahn.jpg|thumb|Robert E. Kahn|alt=Robert E. Kahn.jpg]]&lt;br /&gt;
Celým jménem Robert Elliot Kohn „Bob“ (23. prosince 1938) je americký elektrotechnik, který spolu s Vintem Cerfem vytvořil TCP/IP. Je jedním z „otců“ internetu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
„Bob“ Kahn se narodil v New Yorku v Brooklynu. V roce 1960 vystudoval bakalářský titul v oboru elektrotechniky na City College of New York. Roku 1962 vystudoval magisterský titul na Princetonu a o dva roky později také doktorát. Poté začal pracovat na zpracování informací technického úřadu (IPTO) v rámci organizace DARPA.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na podzim roku 1972 představil ARPANET s připojením na 20 různých počítačů na mezinárodní počítačovou komunikaci. Což bylo po té, co si lidé uvědomili důležitost přepojování paketů. Spolu s Vintem Cerfem vyvinul TCP/IP protokol. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté co se stal vedoucím IPTO začal největší počítačový program na výzkum a vývoj pro federální vládu USA. Po třinácti letech v agentuře DARPA v roce 1986 odešel a založil korporaci pro národní výzkumné iniciativy (NCRI) a od roku 2015 má post předsedy, prezidenta a generálního ředitele.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Internet ==&lt;br /&gt;
Slovo pochází z původně latinské předpony inter (mezi) a anglického net (síť). Původně šlo o název jedné ze sítí, ovšem pojem se uchytil a nyní označuje celou síť.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celosvětový systém propojených počítačových sítí, díky kterým mezi sebou počítače komunikují. Společným cílem je bezproblémová komunikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Každý počítač napojený na internet má svou IP adresu. Pro lepší zapamatování se používá doménové jméno, např.: www.wikisofia.cz.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
'''1994 – Marconiho cena'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1997 – Národní medaile technologie, Národní medaile technologie a inovace'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2004 – Prezidentská medaile svobody'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2013 – Cena královny Alžběty za inženýrství'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Robert E. Kahn také získal čestné tituly z Princetonské univerzity, univerzity v Pise, University College v Londýně a mnoho dalších.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2012 byl také uznán jako čestný doktor Saint Petersbugské univerzity v informační technologii, mechaniky a optiky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
1) Robert E. Kahn. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bob_Kahn&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Internet. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Robert Kahn. In: Computer history museum [online]. 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: ) http://www.computerhistory.org/fellowawards/hall/bios/Robert,Kahn/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=30867</id>
		<title>Vint Cerf</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=30867"/>
		<updated>2016-01-31T17:57:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: /* Protokol TCP/IP */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Vint Cerf, Bangalore 2007 3.jpg|400px|thumb|Vint Cerf, Bangalore 2007 3|alt=Vint Cerf, Bangalore 2007 3.jpg]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celým jménem Vinton Gray Cerf se narodil 23. června v New Hawenu v Connecticutu. Vint Cerf je informatik a tzv. „otcem internetu“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Momentálně se zabývá meziplanetárním internetem.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životopis==&lt;br /&gt;
Po získání bakalářského titulu v roce 1965 z matematiky ze Stanfordské univerzity nastoupil na dva roky do IBM jako systémový inženýr.  Poté vystudoval Californskou univerzitu v Los Angeles, kterou zakončil v roce 1970 magisterským diplomem z počítačových věd. Vrátil se zpět na Stanford, kde dokončil doktorát z počítačových věd v roce 1972.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Californské univerzitě Vint Cerf napsal komunikační protokol pro ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network) první počítačová síť založená na přepojování paketů. Zárodek internetu. Zapojena byla roku 1969 a odpojena 1990. UCLA (University of California Los Angeles/Californská univerzita v Los Angeles) byla mezi prvními uzly ARPANETu. Při práci na protokole se Vint Cerf setkal s Robertem E. Kahnem, elektrotechnikem, který tehdy byl vedoucí vědecký pracovník v Bolt Beranek &amp;amp; Newman. Podle Vinta Cerfa patří profesionální vztah s Robertem E. Kahnem mezi nejdůležitější v jeho kariéře.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Robert Kahn v roce 1972 začal pracovat v DARPA jako programový manažer v Information processing techniques office (IPTO). Roku 1973 Robert Kahn přiblížil Vintovi Cerfovi síť s přepínáním paketů. Spolu brzy vypracovali předběžnou verzi sítě jménem Internet ARPA. Vint Cerf se k Robertu Kahnovi připojil v IPTO roku 1976 a spolu řídili projekty na vytváření sítí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Cerf opustil organizaci DARPA v roce 1982, stal se viceprezidentem v MCI Communications Corporation, kde vydržel do roku 2003 a pokračoval v práci na tom, aby se Internet stal veřejně přístupným médiem. V MCI se snažili vyvíjet MCI Mail, první komerční e-mailovou službu pro internet. Od roku 1992 – 1995 byl zakládajícím prezidentem Internet Society a od roku 1998 – 2007 působil na postu 1. předsedy pro Internetové sdružení pro rozdělování jmen a čísel. Roku 2005 odešel a stal se viceprezidentem ve společnosti Google Inc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
==ARPANET==&lt;br /&gt;
Byl financován agenturou ARPA (od roku 1972 DARPA) což je agentura ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty. ARPANET měla původně být pouze experimentální síť, která měla za úkol prověřit fungování systému pro využití přepojování paketů. Neměla mít centrální složku, aby fungovala, i kdyby byly některé části zničeny. Hlavním cílem bylo umožnit vzdálený přístup k nejvýkonnějším počítačům té doby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři počítače na čtyřech univerzitách se staly základem této sítě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) University of California Los Angeles&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' '''Stanford Central Research Institute'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) University of California Santa Barbara'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) University of Utah''''''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Protokol TCP/IP==&lt;br /&gt;
Vint Cerf spolu s Bobem Kahnem vytvořili komunikační protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol neboli primární přenosný protkol/protokol síťové vrstvy) obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v síti a zárověň to je hlavní protokol Internetu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je rozdělen do čtyř vrstev, které znázorňují hierarchii činností. Je přesně definována výměna informací mezi vrstvami.  Nižší vrstva poskytuje své služby vrstvě vyšší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vrstvy TCP/IP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) aplikační&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) transportní'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) síťová'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) síťového rozhraní'''''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996 - Památeční cenu Yuiriho Rubinského a cenu SIGCOMu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1997 – Cena Grahama Bella, Národní medaile za technologie a inovace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 – Marconiho cena&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 ''A další…''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vint Cerf. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Vint_Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vinton Gray Cerf. Encyclopedia Britannica [online]. 2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Vinton-Gray-Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ARPANET. Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ARPANET&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TCP/IP. In: Wikipedia [online]. 2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/TCP/IP&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=30866</id>
		<title>Vint Cerf</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=30866"/>
		<updated>2016-01-31T17:56:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Vint Cerf, Bangalore 2007 3.jpg|400px|thumb|Vint Cerf, Bangalore 2007 3|alt=Vint Cerf, Bangalore 2007 3.jpg]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celým jménem Vinton Gray Cerf se narodil 23. června v New Hawenu v Connecticutu. Vint Cerf je informatik a tzv. „otcem internetu“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Momentálně se zabývá meziplanetárním internetem.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životopis==&lt;br /&gt;
Po získání bakalářského titulu v roce 1965 z matematiky ze Stanfordské univerzity nastoupil na dva roky do IBM jako systémový inženýr.  Poté vystudoval Californskou univerzitu v Los Angeles, kterou zakončil v roce 1970 magisterským diplomem z počítačových věd. Vrátil se zpět na Stanford, kde dokončil doktorát z počítačových věd v roce 1972.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Californské univerzitě Vint Cerf napsal komunikační protokol pro ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network) první počítačová síť založená na přepojování paketů. Zárodek internetu. Zapojena byla roku 1969 a odpojena 1990. UCLA (University of California Los Angeles/Californská univerzita v Los Angeles) byla mezi prvními uzly ARPANETu. Při práci na protokole se Vint Cerf setkal s Robertem E. Kahnem, elektrotechnikem, který tehdy byl vedoucí vědecký pracovník v Bolt Beranek &amp;amp; Newman. Podle Vinta Cerfa patří profesionální vztah s Robertem E. Kahnem mezi nejdůležitější v jeho kariéře.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Robert Kahn v roce 1972 začal pracovat v DARPA jako programový manažer v Information processing techniques office (IPTO). Roku 1973 Robert Kahn přiblížil Vintovi Cerfovi síť s přepínáním paketů. Spolu brzy vypracovali předběžnou verzi sítě jménem Internet ARPA. Vint Cerf se k Robertu Kahnovi připojil v IPTO roku 1976 a spolu řídili projekty na vytváření sítí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Cerf opustil organizaci DARPA v roce 1982, stal se viceprezidentem v MCI Communications Corporation, kde vydržel do roku 2003 a pokračoval v práci na tom, aby se Internet stal veřejně přístupným médiem. V MCI se snažili vyvíjet MCI Mail, první komerční e-mailovou službu pro internet. Od roku 1992 – 1995 byl zakládajícím prezidentem Internet Society a od roku 1998 – 2007 působil na postu 1. předsedy pro Internetové sdružení pro rozdělování jmen a čísel. Roku 2005 odešel a stal se viceprezidentem ve společnosti Google Inc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
==ARPANET==&lt;br /&gt;
Byl financován agenturou ARPA (od roku 1972 DARPA) což je agentura ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty. ARPANET měla původně být pouze experimentální síť, která měla za úkol prověřit fungování systému pro využití přepojování paketů. Neměla mít centrální složku, aby fungovala, i kdyby byly některé části zničeny. Hlavním cílem bylo umožnit vzdálený přístup k nejvýkonnějším počítačům té doby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři počítače na čtyřech univerzitách se staly základem této sítě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) University of California Los Angeles&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' '''Stanford Central Research Institute'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) University of California Santa Barbara'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) University of Utah''''''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Protokol TCP/IP==&lt;br /&gt;
Vint Cerf spolu s Bobem Kahnem vytvořili komunikační protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol neboli primární přenosný protkol/protokol síťové vrstvy) obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v síti a zárověň to je hlavní protokol Internetu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je rozdělen do čtyř vrstev, které znázorňují hierarchii činností. Je přesně definována výměna informací mezi vrstvami.  Nižší vrstva poskytuje své služby vrstvě vyšší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vrstvy TCP/IP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) aplikační&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) transportní'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) síťová'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) sťového rozhraní'''''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996 - Památeční cenu Yuiriho Rubinského a cenu SIGCOMu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1997 – Cena Grahama Bella, Národní medaile za technologie a inovace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 – Marconiho cena&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 ''A další…''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vint Cerf. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Vint_Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vinton Gray Cerf. Encyclopedia Britannica [online]. 2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Vinton-Gray-Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ARPANET. Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ARPANET&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TCP/IP. In: Wikipedia [online]. 2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/TCP/IP&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=30863</id>
		<title>Vint Cerf</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=30863"/>
		<updated>2016-01-31T17:27:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Celým jménem Vinton Gray Cerf se narodil 23. června v New Hawenu v Connecticutu. Vint Cerf je informatik a tzv. „otcem internetu“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Momentálně se zabývá meziplanetárním internetem.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životopis==&lt;br /&gt;
Po získání bakalářského titulu v roce 1965 z matematiky ze Stanfordské univerzity nastoupil na dva roky do IBM jako systémový inženýr.  Poté vystudoval Californskou univerzitu v Los Angeles, kterou zakončil v roce 1970 magisterským diplomem z počítačových věd. Vrátil se zpět na Stanford, kde dokončil doktorát z počítačových věd v roce 1972.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Californské univerzitě Vint Cerf napsal komunikační protokol pro ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network) první počítačová síť založená na přepojování paketů. Zárodek internetu. Zapojena byla roku 1969 a odpojena 1990. UCLA (University of California Los Angeles/Californská univerzita v Los Angeles) byla mezi prvními uzly ARPANETu. Při práci na protokole se Vint Cerf setkal s Robertem E. Kahnem, elektrotechnikem, který tehdy byl vedoucí vědecký pracovník v Bolt Beranek &amp;amp; Newman. Podle Vinta Cerfa patří profesionální vztah s Robertem E. Kahnem mezi nejdůležitější v jeho kariéře.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Robert Kahn v roce 1972 začal pracovat v DARPA jako programový manažer v Information processing techniques office (IPTO). Roku 1973 Robert Kahn přiblížil Vintovi Cerfovi síť s přepínáním paketů. Spolu brzy vypracovali předběžnou verzi sítě jménem Internet ARPA. Vint Cerf se k Robertu Kahnovi připojil v IPTO roku 1976 a spolu řídili projekty na vytváření sítí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Cerf opustil organizaci DARPA v roce 1982, stal se viceprezidentem v MCI Communications Corporation, kde vydržel do roku 2003 a pokračoval v práci na tom, aby se Internet stal veřejně přístupným médiem. V MCI se snažili vyvíjet MCI Mail, první komerční e-mailovou službu pro internet. Od roku 1992 – 1995 byl zakládajícím prezidentem Internet Society a od roku 1998 – 2007 působil na postu 1. předsedy pro Internetové sdružení pro rozdělování jmen a čísel. Roku 2005 odešel a stal se viceprezidentem ve společnosti Google Inc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
==ARPANET==&lt;br /&gt;
Byl financován agenturou ARPA (od roku 1972 DARPA) což je agentura ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty. ARPANET měla původně být pouze experimentální síť, která měla za úkol prověřit fungování systému pro využití přepojování paketů. Neměla mít centrální složku, aby fungovala, i kdyby byly některé části zničeny. Hlavním cílem bylo umožnit vzdálený přístup k nejvýkonnějším počítačům té doby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři počítače na čtyřech univerzitách se staly základem této sítě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) University of California Los Angeles&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' '''Stanford Central Research Institute'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) University of California Santa Barbara'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) University of Utah''''''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Protokol TCP/IP==&lt;br /&gt;
Vint Cerf spolu s Bobem Kahnem vytvořili komunikační protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol neboli primární přenosný protkol/protokol síťové vrstvy) obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v síti a zárověň to je hlavní protokol Internetu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je rozdělen do čtyř vrstev, které znázorňují hierarchii činností. Je přesně definována výměna informací mezi vrstvami.  Nižší vrstva poskytuje své služby vrstvě vyšší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vrstvy TCP/IP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) aplikační&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) transportní'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) síťová'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) sťového rozhraní'''''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996 - Památeční cenu Yuiriho Rubinského a cenu SIGCOMu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1997 – Cena Grahama Bella, Národní medaile za technologie a inovace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 – Marconiho cena&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 ''A další…''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vint Cerf. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Vint_Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vinton Gray Cerf. Encyclopedia Britannica [online]. 2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Vinton-Gray-Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ARPANET. Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ARPANET&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TCP/IP. In: Wikipedia [online]. 2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/TCP/IP&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=30862</id>
		<title>Vint Cerf</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=30862"/>
		<updated>2016-01-31T17:27:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;Vint Cerf - 2010&amp;quot; by Вени Марковски Veni Markovski - Own work. Licensed under CC BY 3.0 via Wikimedia Commons - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vint_Cerf_-_2010.jpg#/media/File:Vint_Cerf_-_2010.jpg&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celým jménem Vinton Gray Cerf se narodil 23. června v New Hawenu v Connecticutu. Vint Cerf je informatik a tzv. „otcem internetu“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Momentálně se zabývá meziplanetárním internetem.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životopis==&lt;br /&gt;
Po získání bakalářského titulu v roce 1965 z matematiky ze Stanfordské univerzity nastoupil na dva roky do IBM jako systémový inženýr.  Poté vystudoval Californskou univerzitu v Los Angeles, kterou zakončil v roce 1970 magisterským diplomem z počítačových věd. Vrátil se zpět na Stanford, kde dokončil doktorát z počítačových věd v roce 1972.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Californské univerzitě Vint Cerf napsal komunikační protokol pro ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network) první počítačová síť založená na přepojování paketů. Zárodek internetu. Zapojena byla roku 1969 a odpojena 1990. UCLA (University of California Los Angeles/Californská univerzita v Los Angeles) byla mezi prvními uzly ARPANETu. Při práci na protokole se Vint Cerf setkal s Robertem E. Kahnem, elektrotechnikem, který tehdy byl vedoucí vědecký pracovník v Bolt Beranek &amp;amp; Newman. Podle Vinta Cerfa patří profesionální vztah s Robertem E. Kahnem mezi nejdůležitější v jeho kariéře.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Robert Kahn v roce 1972 začal pracovat v DARPA jako programový manažer v Information processing techniques office (IPTO). Roku 1973 Robert Kahn přiblížil Vintovi Cerfovi síť s přepínáním paketů. Spolu brzy vypracovali předběžnou verzi sítě jménem Internet ARPA. Vint Cerf se k Robertu Kahnovi připojil v IPTO roku 1976 a spolu řídili projekty na vytváření sítí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Cerf opustil organizaci DARPA v roce 1982, stal se viceprezidentem v MCI Communications Corporation, kde vydržel do roku 2003 a pokračoval v práci na tom, aby se Internet stal veřejně přístupným médiem. V MCI se snažili vyvíjet MCI Mail, první komerční e-mailovou službu pro internet. Od roku 1992 – 1995 byl zakládajícím prezidentem Internet Society a od roku 1998 – 2007 působil na postu 1. předsedy pro Internetové sdružení pro rozdělování jmen a čísel. Roku 2005 odešel a stal se viceprezidentem ve společnosti Google Inc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
==ARPANET==&lt;br /&gt;
Byl financován agenturou ARPA (od roku 1972 DARPA) což je agentura ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty. ARPANET měla původně být pouze experimentální síť, která měla za úkol prověřit fungování systému pro využití přepojování paketů. Neměla mít centrální složku, aby fungovala, i kdyby byly některé části zničeny. Hlavním cílem bylo umožnit vzdálený přístup k nejvýkonnějším počítačům té doby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři počítače na čtyřech univerzitách se staly základem této sítě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) University of California Los Angeles&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' '''Stanford Central Research Institute'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) University of California Santa Barbara'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) University of Utah''''''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Protokol TCP/IP==&lt;br /&gt;
Vint Cerf spolu s Bobem Kahnem vytvořili komunikační protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol neboli primární přenosný protkol/protokol síťové vrstvy) obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v síti a zárověň to je hlavní protokol Internetu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je rozdělen do čtyř vrstev, které znázorňují hierarchii činností. Je přesně definována výměna informací mezi vrstvami.  Nižší vrstva poskytuje své služby vrstvě vyšší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vrstvy TCP/IP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) aplikační&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) transportní'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) síťová'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) sťového rozhraní'''''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996 - Památeční cenu Yuiriho Rubinského a cenu SIGCOMu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1997 – Cena Grahama Bella, Národní medaile za technologie a inovace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 – Marconiho cena&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 ''A další…''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vint Cerf. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Vint_Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vinton Gray Cerf. Encyclopedia Britannica [online]. 2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Vinton-Gray-Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ARPANET. Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ARPANET&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TCP/IP. In: Wikipedia [online]. 2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/TCP/IP&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=30856</id>
		<title>Vint Cerf</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vint_Cerf&amp;diff=30856"/>
		<updated>2016-01-31T15:28:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: Založena nová stránka s textem „Celým jménem Vinton Gray Cerf se narodil 23. června v New Hawenu v Connecticutu. Vint Cerf je informatik a tzv. „otcem internetu“.&amp;lt;br /&amp;gt;    '''Momen…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Celým jménem Vinton Gray Cerf se narodil 23. června v New Hawenu v Connecticutu. Vint Cerf je informatik a tzv. „otcem internetu“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Momentálně se zabývá meziplanetárním internetem.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životopis==&lt;br /&gt;
Po získání bakalářského titulu v roce 1965 z matematiky ze Stanfordské univerzity nastoupil na dva roky do IBM jako systémový inženýr.  Poté vystudoval Californskou univerzitu v Los Angeles, kterou zakončil v roce 1970 magisterským diplomem z počítačových věd. Vrátil se zpět na Stanford, kde dokončil doktorát z počítačových věd v roce 1972.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Californské univerzitě Vint Cerf napsal komunikační protokol pro ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network) první počítačová síť založená na přepojování paketů. Zárodek internetu. Zapojena byla roku 1969 a odpojena 1990. UCLA (University of California Los Angeles/Californská univerzita v Los Angeles) byla mezi prvními uzly ARPANETu. Při práci na protokole se Vint Cerf setkal s Robertem E. Kahnem, elektrotechnikem, který tehdy byl vedoucí vědecký pracovník v Bolt Beranek &amp;amp; Newman. Podle Vinta Cerfa patří profesionální vztah s Robertem E. Kahnem mezi nejdůležitější v jeho kariéře.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Robert Kahn v roce 1972 začal pracovat v DARPA jako programový manažer v Information processing techniques office (IPTO). Roku 1973 Robert Kahn přiblížil Vintovi Cerfovi síť s přepínáním paketů. Spolu brzy vypracovali předběžnou verzi sítě jménem Internet ARPA. Vint Cerf se k Robertu Kahnovi připojil v IPTO roku 1976 a spolu řídili projekty na vytváření sítí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Cerf opustil organizaci DARPA v roce 1982, stal se viceprezidentem v MCI Communications Corporation, kde vydržel do roku 2003 a pokračoval v práci na tom, aby se Internet stal veřejně přístupným médiem. V MCI se snažili vyvíjet MCI Mail, první komerční e-mailovou službu pro internet. Od roku 1992 – 1995 byl zakládajícím prezidentem Internet Society a od roku 1998 – 2007 působil na postu 1. předsedy pro Internetové sdružení pro rozdělování jmen a čísel. Roku 2005 odešel a stal se viceprezidentem ve společnosti Google Inc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
==ARPANET==&lt;br /&gt;
Byl financován agenturou ARPA (od roku 1972 DARPA) což je agentura ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty. ARPANET měla původně být pouze experimentální síť, která měla za úkol prověřit fungování systému pro využití přepojování paketů. Neměla mít centrální složku, aby fungovala, i kdyby byly některé části zničeny. Hlavním cílem bylo umožnit vzdálený přístup k nejvýkonnějším počítačům té doby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři počítače na čtyřech univerzitách se staly základem této sítě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) University of California Los Angeles&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' '''Stanford Central Research Institute'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) University of California Santa Barbara'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) University of Utah''''''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Protokol TCP/IP==&lt;br /&gt;
Vint Cerf spolu s Bobem Kahnem vytvořili komunikační protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol neboli primární přenosný protkol/protokol síťové vrstvy) obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v síti a zárověň to je hlavní protokol Internetu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je rozdělen do čtyř vrstev, které znázorňují hierarchii činností. Je přesně definována výměna informací mezi vrstvami.  Nižší vrstva poskytuje své služby vrstvě vyšší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vrstvy TCP/IP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) aplikační&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) transportní'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) síťová'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4) sťového rozhraní'''''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1996 - Památeční cenu Yuiriho Rubinského a cenu SIGCOMu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1997 – Cena Grahama Bella, Národní medaile za technologie a inovace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1998 – Marconiho cena&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 ''A další…''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vint Cerf. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Vint_Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vinton Gray Cerf. Encyclopedia Britannica [online]. 2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Vinton-Gray-Cerf&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ARPANET. Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ARPANET&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TCP/IP. In: Wikipedia [online]. 2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/TCP/IP&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=30808</id>
		<title>Haptika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&amp;diff=30808"/>
		<updated>2016-01-30T18:43:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Haptika''' pochází z řeckého slova ''haptein'', což znamená dotýkat se. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 60%;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot;&amp;gt;ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot;&amp;gt;DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o taktilní [[kontakt]], tedy dráždění pokožky a stimulaci kožních smyslů. Tento taktilní kontakt zahrnuje:&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení tepla&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení chladu&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení [[Bolest|bolesti]]&lt;br /&gt;
* příjem zpráv o působení vibrací&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během přijímání těchto zpráv dochází k tlaku na dotyková tělíska (receptory), kterých je pod kůží asi milion. Nejhustší výskyt je na špičce jazyka, konečcích prstů, rukou, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt; Nejméně jich pak je v oblasti zad.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haptika, jakožto komunikace [[hmat|hmatem]] se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou vnímány již v děloze a ihned po narození se jako děti setkáváme s mazlením, hlazením či poplácáváním. Tyto vzájemné dotyky se liší podle kultur, některé kultury se dotýkají více, jiné zase méně. Co u jedné společnosti znamená překročení hranice, je u jiné vnímáno jako běžný kontakt.&lt;br /&gt;
Přestože je dotyk nesmírně důležitý pro každého člověka, potřeba těchto dotyků se mění v závislosti na věku a pohlaví. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Co se týče rozdílností mezi pohlavím, muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní [[senzorická deprivace|senzorické deprivaci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Druhy dotyků ==&lt;br /&gt;
=== Podle typu kontaktu: ===&lt;br /&gt;
* '''Dotyk přímý''' - kontakt kůže na kůži&lt;br /&gt;
* '''Dotyk nepřímý''' - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu)&lt;br /&gt;
=== Podle jednání dané osoby: ===&lt;br /&gt;
* '''Dotyk přátelský''' - např. pohlazení, polibek&lt;br /&gt;
* '''Dotyk nepřátelský''' - např. pohlavek, facka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U doteků jde vždy o autenticitu, protože i přátelský dotyk může být udělen s nepřátelským úmyslem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;krivo&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Významy dotyků ==&lt;br /&gt;
Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů dotyku.&lt;br /&gt;
* '''Pozitivní [[emoce]]''' - pomocí dotyku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím&lt;br /&gt;
* '''Hravost''' - často dotykem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti nebo mezi přáteli&lt;br /&gt;
* '''Ovládání''' - dotyk může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotykem druhého upozorníme, že na něj mluvíme &lt;br /&gt;
* '''Rituální význam''' - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí&lt;br /&gt;
* '''Funkční význam''' - zde hrají roli dotyky, které provádíme za určitý účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;devito&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký význam má '''podání ruky''', které je jedním z rituálů a které je důležitým krokem při iniciaci [[sociální styk|sociálního styku]]. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklým ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tímto stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (''ručím za to vlastní rukou''), nabízíme přátelství nebo gratulaci.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně větší než u žen. [[Dominance|Dominantní]] lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto [[submisivita|submisivní]] jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sedivy&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
Haptika je velice důležitou a nedílnou součástí každodenního života. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk vypovídá spoustu o věcech i lidech, kterých se dotýkáme a které tak poznáváme. Bez možnosti fyzického dotyku by došlo k taktilní senzorické deprivaci, tedy fyzickému a především citovému strádání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ŠEDIVÝ, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Sociální komunikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro. &amp;lt;i&amp;gt;Jak si navzájem lépe porozumíme&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. ISBN 25-095-88.  &lt;br /&gt;
* DEVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace: 6. vydání&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Neverbální komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
* [[Kontakt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
komunikace, hmat, dotyk, kontakt, kůže&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hmat&amp;diff=30805</id>
		<title>Hmat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hmat&amp;diff=30805"/>
		<updated>2016-01-30T18:15:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: /* Tělíska */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Hmat je jeden z pěti smyslů vnímání. Dále tam patří sluch, čich, zrak a chuť. Hmat je velmi důležitý pro slepé tzv. nevidomé občany, kteří si ohmatáním sochy dokáží v mysli představit, jak socha vypadá. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Hmat je soubor několika různých smyslů, které umožňují získávat informace z okolí pomocí receptorů „zabudovaných“ v kůži. Stimulace jsou např. tlak, bolest, chlad, teplo,… souhrnně se nazývají taktilní kontakt. Hmatové receptory  jsou po těle rozmístěny s různou hustotou jedno z nejcitlivějších míst je na konečcích prstů a špičce jazyka a nejméně v oblasti zad.“(1)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Mezilidský kontakt pomocí hmatu se nazývá haptika.“(1)&lt;br /&gt;
Zatímco zrak vnímáme jedním orgánem, očima, hmat vnímáme v podstatě celou plochou těla. Úplně stejně dokážeme díky hmatu zpracovat mnohem více informací o váze, povrchu, hmotě co daný objekt tvoří. Hmat nám umožňuje získat mnoho užitečných poznatků a nevidomým pomáhá najít cestu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Rovněž v našem těle funguje jako účinný poplašný systém: pocit tepla nebo bolesti často varuje náš mozek dříve, než si dokážeme uvědomit, že tělo je možná ohroženo. Tělo bezprostředně zareaguje ochranným reflexem – např. ucukneme rukou dříve, než se stačíte vážně popálit o rozžhavený předmět.“(2)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tělíska ==&lt;br /&gt;
Mnoho vědeckých výzkumů zjišťovalo, jak vlastně hmat funguje. Po prvním objevu, že hmat reaguje na nervová zakončení, ovládla chybný názor, že každý receptor reaguje jen na nějaký určitý podmět např. teplo, bolest,…etc. Názor byl později opraven. Ovšem existuje několik receptorů specializující se na jednu určitou stimulaci. Tato zakončení se nachází v dermis tzv. škáře a v nejvnitřnější vrstvě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„'''Ruffiniho tělísko''' '''–''' specializované nervové zakončení v kůži důležité pro vnímání tepla, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Meissnerovo tělísko –''' druh smyslového hmatového tělíska; specializované nervové zakončení, zejm. na špičkách prstů, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Krauseho tělísko –''' pro vnímání chladu,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pacinianova tělíska -''' pro vnímání tlaku.“(2) &lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Perlička na konec: Muži jsou podle měření prahu bolesti citlivější na bolest než ženy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje a citace ==&lt;br /&gt;
1) Hmat. Wikipedia [online]. 25. 9. 2014 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hmat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2)  HRONKOVÁ, Veronika. Hmat. Galaktis: Moderní vzdělávání [online]. web, 2009 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/hmat/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3)  Hmat a bolest. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [online]. web, 2009 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://www.cpzp.cz/clanek/985-0-Hmat-a-bolest.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hmat&amp;diff=30443</id>
		<title>Hmat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hmat&amp;diff=30443"/>
		<updated>2016-01-27T13:30:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: /* Hmat */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Hmat je jeden z pěti smyslů vnímání. Dále tam patří sluch, čich, zrak a chuť. Hmat je velmi důležitý pro slepé tzv. nevidomé občany, kteří si ohmatáním sochy dokáží v mysli představit, jak socha vypadá. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Hmat je soubor několika různých smyslů, které umožňují získávat informace z okolí pomocí receptorů „zabudovaných“ v kůži. Stimulace jsou např. tlak, bolest, chlad, teplo,… souhrnně se nazývají taktilní kontakt. Hmatové receptory  jsou po těle rozmístěny s různou hustotou jedno z nejcitlivějších míst je na konečcích prstů a špičce jazyka a nejméně v oblasti zad.“(1)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Mezilidský kontakt pomocí hmatu se nazývá haptika.“(1)&lt;br /&gt;
Zatímco zrak vnímáme jedním orgánem, očima, hmat vnímáme v podstatě celou plochou těla. Úplně stejně dokážeme díky hmatu zpracovat mnohem více informací o váze, povrchu, hmotě co daný objekt tvoří. Hmat nám umožňuje získat mnoho užitečných poznatků a nevidomým pomáhá najít cestu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Rovněž v našem těle funguje jako účinný poplašný systém: pocit tepla nebo bolesti často varuje náš mozek dříve, než si dokážeme uvědomit, že tělo je možná ohroženo. Tělo bezprostředně zareaguje ochranným reflexem – např. ucukneme rukou dříve, než se stačíte vážně popálit o rozžhavený předmět.“(2)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tělíska ==&lt;br /&gt;
Mnoho vědeckých výzkumů zjišťovalo, jak vlastně hmat funguje. Po prvním objevu, že hmat reaguje na nervová zakončení, ovládla chybný názor, že každý receptor reaguje jen na nějaký určitý podmět např. teplo, bolest,…etc. Názor byl později opraven. Ovšem existuje několik receptorů specializující se na jednu určitou stimulaci. Tato zakončení se nachází v dermis tzv. škáře a v nejvnitřnější vrstvě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Ruffiniho tělísko – specializované nervové zakončení v kůži důležité pro vnímání tepla, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meissnerovo tělísko – druh smyslového hmatového tělíska; specializované nervové zakončení, zejm. na špičkách prstů, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krauseho tělísko – pro vnímání chladu,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pacinianova tělíska - pro vnímání tlaku.“(2) &lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Perlička na konec: Muži jsou podle měření prahu bolesti citlivější na bolest než ženy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje a citace ==&lt;br /&gt;
1) Hmat. Wikipedia [online]. 25. 9. 2014 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hmat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2)  HRONKOVÁ, Veronika. Hmat. Galaktis: Moderní vzdělávání [online]. web, 2009 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/hmat/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3)  Hmat a bolest. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [online]. web, 2009 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://www.cpzp.cz/clanek/985-0-Hmat-a-bolest.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=29154</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=29154"/>
		<updated>2016-01-09T20:33:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau;  Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[Makro]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || [[Rukopis]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || Asa Don Dickinson&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || [[Haptika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Módy činnosti]] || Doplnila jsem info.,4 zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Thomas Froehlich]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || || [[Lev Manovich]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet - Aparnet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=29148</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=29148"/>
		<updated>2016-01-09T20:15:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau;  Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[Makro]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || [[Rukopis]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || Asa Don Dickinson&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Módy činnosti]] || Doplnila jsem info.,4 zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Thomas Froehlich]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || || [[Lev Manovich]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet - Aparnet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28801</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28801"/>
		<updated>2016-01-05T20:47:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Lev Manovich; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; Thomas Froehlich&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[Makro]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || Rukopis ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || Asa Don Dickinson&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || [[elektronický časopis]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Módy činnosti]] || Doplnila jsem info.,4 zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet - Aparnet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28800</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28800"/>
		<updated>2016-01-05T20:45:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Lev Manovich; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; Thomas Froehlich&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[Makro]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || Rukopis ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || Asa Don Dickinson&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||[[elektronický časopis]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Módy činnosti]] || Doplnila jsem info.,4 zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet - Aparnet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hmat&amp;diff=28799</id>
		<title>Hmat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hmat&amp;diff=28799"/>
		<updated>2016-01-05T20:39:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: Založena nová stránka s textem „= Hmat = Hmat je jeden z pěti smyslů vnímání. Dále tam patří sluch, čich, zrak a chuť. Hmat je velmi důležitý pro slepé tzv. nevidomé občan…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Hmat =&lt;br /&gt;
Hmat je jeden z pěti smyslů vnímání. Dále tam patří sluch, čich, zrak a chuť. Hmat je velmi důležitý pro slepé tzv. nevidomé občany, kteří si ohmatáním sochy dokáží v mysli představit, jak socha vypadá. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Hmat je soubor několika různých smyslů, které umožňují získávat informace z okolí pomocí receptorů „zabudovaných“ v kůži. Stimulace jsou např. tlak, bolest, chlad, teplo,… souhrnně se nazývají taktilní kontakt. Hmatové receptory  jsou po těle rozmístěny s různou hustotou jedno z nejcitlivějších míst je na konečcích prstů a špičce jazyka a nejméně v oblasti zad.“(1)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Mezilidský kontakt pomocí hmatu se nazývá haptika.“(1)&lt;br /&gt;
Zatímco zrak vnímáme jedním orgánem, očima, hmat vnímáme v podstatě celou plochou těla. Úplně stejně dokážeme díky hmatu zpracovat mnohem více informací o váze, povrchu, hmotě co daný objekt tvoří. Hmat nám umožňuje získat mnoho užitečných poznatků a nevidomým pomáhá najít cestu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Rovněž v našem těle funguje jako účinný poplašný systém: pocit tepla nebo bolesti často varuje náš mozek dříve, než si dokážeme uvědomit, že tělo je možná ohroženo. Tělo bezprostředně zareaguje ochranným reflexem – např. ucukneme rukou dříve, než se stačíte vážně popálit o rozžhavený předmět.“(2)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tělíska ==&lt;br /&gt;
Mnoho vědeckých výzkumů zjišťovalo, jak vlastně hmat funguje. Po prvním objevu, že hmat reaguje na nervová zakončení, ovládla chybný názor, že každý receptor reaguje jen na nějaký určitý podmět např. teplo, bolest,…etc. Názor byl později opraven. Ovšem existuje několik receptorů specializující se na jednu určitou stimulaci. Tato zakončení se nachází v dermis tzv. škáře a v nejvnitřnější vrstvě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Ruffiniho tělísko – specializované nervové zakončení v kůži důležité pro vnímání tepla, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meissnerovo tělísko – druh smyslového hmatového tělíska; specializované nervové zakončení, zejm. na špičkách prstů, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krauseho tělísko – pro vnímání chladu,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pacinianova tělíska - pro vnímání tlaku.“(2) &lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Perlička na konec: Muži jsou podle měření prahu bolesti citlivější na bolest než ženy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje a citace ==&lt;br /&gt;
1) Hmat. Wikipedia [online]. 25. 9. 2014 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hmat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2)  HRONKOVÁ, Veronika. Hmat. Galaktis: Moderní vzdělávání [online]. web, 2009 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/hmat/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3)  Hmat a bolest. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [online]. web, 2009 [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: http://www.cpzp.cz/clanek/985-0-Hmat-a-bolest.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=23928</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=23928"/>
		<updated>2015-10-19T20:28:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Dumkova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Souček Martin - příklad||  [[S. R. Ranganathan ]] || [[Vannevar Bush]] || [[Elektronické knihy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Paul Otlet]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěrbová Kateřina|| [[Eugen Garfield]] || [[John Vincent Atanasoff]] ||&lt;br /&gt;
- &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka|| [[Claude Shannon]] || [[Augustin Merta ]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin || [[]] || [[ ]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Tim Berners-Lee]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Cappuro]] || [[Richard L. Meier]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]] || [[Norbert Wiener]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[S. R. Ranganathan]] || [[Johannes Gutenberg]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček|| [[Melvil Dewey]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Jiří Cejpek]] || [[Vannevar Bush]] || ||&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
Je třeba zpracovat, nebo opravit tato hesla:&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan;&lt;br /&gt;
Melvil Dewey;  &lt;br /&gt;
Marshal McLuhan;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Dumkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>