<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lenka.Benesova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lenka.Benesova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Lenka.Benesova"/>
	<updated>2026-04-22T23:30:15Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38834</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38834"/>
		<updated>2016-10-30T17:53:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Rules for a Printed Dictionary Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&amp;lt;ref name= &amp;quot;JSC&amp;quot;&amp;gt; A brief history of AACR. Joint Steering Comitee for Development of RDA [online]. 2009 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://www.rda-jsc.org/archivedsite/history.html#21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – &amp;lt;i&amp;gt;Cataloguing Rules&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&amp;lt;ref name= &amp;quot;JSC&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.&lt;br /&gt;
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries / prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.&amp;lt;ref&amp;gt;BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries / prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name= &amp;quot;JSC&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
*Jelikož ALA neustanovila žádná pravidla pro popisné katalogy, ujímá se tohoto úkolu Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*V roce 1949 jsou vydána &amp;lt;i&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress&amp;lt;/i&amp;gt;, která jsou vzápětí přejata ALA.&amp;lt;ref&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress / adopted by the American Library Association. Washington, D.C.: Library of Congress, Descriptive Cataloging Division, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů.&lt;br /&gt;
*Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty.&amp;lt;ref name= &amp;quot;JSC&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy&amp;lt;ref&amp;gt;Statement of Principles Adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October 1961. London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
*V roce 1951 žádá Americká knihovnická asociace [[Seymour Lubetzky|Seymoura Lubetzkeho]], aby zhodnotil její pravidla z roku 1949.&lt;br /&gt;
*Lubetzkeho výsledná práce vychází v roce 1953.&amp;lt;ref&amp;gt;LUBETZKY, Seymour. Cataloging Rules and Principles: a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision. Washington D.C.: Processing Dept., Library of Congress, 1953.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Lubetzky nabádá k používání pravidel založených na principech oproti dosavadním vycházejícím z jednotlivých případů.&lt;br /&gt;
*V roce 1967 jsou vydána Anglo-americká katalogizační pravidla. Mají dvě verze, Severo-americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloging Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association, and the Canadian Library Association. North American text. Chicago : American Library Association, 1967.&amp;lt;/ref&amp;gt; a Britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association and the Canadian Library Association. British text. London : Library Association, 1967&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
*Na pravidlech spolupracovala s Americkou knihovnickou asociací a Knihovnickou asociací i Kanadská knihovnická asociace (Canadian Library Association - CLA) a Knihovna kongresu.&lt;br /&gt;
*Obě verze textu jsou rozděleny do tří částí.&lt;br /&gt;
**I, Záhlaví - Tato část vycházela z Pařížských principů, pravidel ALA z roku 1949 a práce S. Lubetzkeho.&lt;br /&gt;
**II, Popis - Přepracovaná pravidla Knihovny Kongresu z roku 1949.&lt;br /&gt;
**III, Neknižní dokumenty - Taktéž přepracovaná pravidla LK.&lt;br /&gt;
*V letech 1969-1975 byly dodatky a změny vydávány v &amp;lt;i&amp;gt;Cataloging Service&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovny kongresu a &amp;lt;i&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules Amendment Bulletin&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovnické  asociace.&amp;lt;ref name= &amp;quot;JSC&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]]===&lt;br /&gt;
*Myšlenka mezinárodního standardu pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBN) vznikla v roce 1969 v Kodani na sjezdu katalogizačních expertů.&lt;br /&gt;
*Bylo nutné stanovit součásti bibliografického popisu, jejich posloupnost a zavést interpunkci.&lt;br /&gt;
*Jako první byl byl vydán standard pro monografie v roce 1971&amp;lt;ref&amp;gt;ISBD(M) : International Standard Bibliographic Description for Monographic Publications. 1st standard ed. London : IFLA Committee on Cataloguing, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;ref name= &amp;quot;JSC&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
*V roce 1974 je vzniká Spojená řídící komise pro úpravu AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC), jejími zakládajícími členy jsou Americká knihovnická asociace, Knihovnická asociace, Kanadská knihovnická asociace, Britská knihovna a Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*JSC se rozhodla spojit Severoamerický a Britský textu AACR v jednu verzi.&lt;br /&gt;
*V roce 1978 je vydána druhá edice Anglo-amerických katalogizačních pravidel - AACR2.&amp;lt;ref&amp;gt;GORMAN, Michael a Paul W. WINKLER (eds.). Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the British Library, the Canadian Committee on Cataloguing, the Library Association, the Library of Congress. 2nd ed. Chicago : American Library Association ; Ottawa : Canadian Library Association ; London : Library Association, 1978.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pravidla se skládají ze dvou částí: &lt;br /&gt;
**I, Popis - založený na ISBD, obsahuje i kapitoly věnované strojově čitelným souborům a trojrozměrným předmětům a reáliím.&lt;br /&gt;
**II, Vytváření záhlaví&lt;br /&gt;
*V roce 1986 se Australský katalogizační výbor (Australian Committee on Cataloguing - ACOC) stal členem JSC.&amp;lt;ref name= &amp;quot;JSC&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|RDA]]=== &lt;br /&gt;
*Resource Description and Access je standard vydaný v roce 2010 Spojenou řídící komisí pro vývoj RDA (Joint Steering Committee for the Development of RDA, nyní pouze RDA Steering Committee).&amp;lt;ref&amp;gt;About RDA. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/about-rda&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pravidla RDA nahrazují AACR2, které byly vytvořeny pro lístkové katalogy a nejsou tak dostačující pro instituce využívající digitální zdroje.&lt;br /&gt;
*RDA je založeno na konceptuálních modelech [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]], FRAD a FRSAD.&amp;lt;ref&amp;gt;RDA Frequently Asked Questions: RDA Basics. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/rda_faq#1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charakterizujte vývoj a současný stav rodiny formátů typu MARC a uveďte a porovnejte jeho hlavní reprezentanty ve světovém kontextu|UNIMARC]]===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARC bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, respektuje pouze ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARC odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charakterizujte vývoj a současný stav rodiny formátů typu MARC a uveďte a porovnejte jeho hlavní reprezentanty ve světovém kontextu|MARC 21]]===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského CANMARC a amerického USMARC.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38782</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38782"/>
		<updated>2016-10-26T16:20:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Rules for a Printed Dictionary Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&amp;lt;ref&amp;gt;A brief history of AACR. Joint Steering Comitee for Development of RDA [online]. 2009 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://www.rda-jsc.org/archivedsite/history.html#21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – &amp;lt;i&amp;gt;Cataloguing Rules&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.&lt;br /&gt;
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries / prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.&amp;lt;ref&amp;gt;BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries / prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
*Jelikož ALA neustanovila žádná pravidla pro popisné katalogy, ujímá se tohoto úkolu Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*V roce 1949 jsou vydána &amp;lt;i&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress&amp;lt;/i&amp;gt;, která jsou vzápětí přejata ALA.&amp;lt;ref&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress / adopted by the American Library Association. Washington, D.C.: Library of Congress, Descriptive Cataloging Division, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů.&lt;br /&gt;
*Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy&amp;lt;ref&amp;gt;Statement of Principles Adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October 1961. London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
*V roce 1951 žádá Americká knihovnická asociace [[Seymour Lubetzky|Seymoura Lubetzkeho]], aby zhodnotil její pravidla z roku 1949.&lt;br /&gt;
*Lubetzkeho výsledná práce vychází v roce 1953.&amp;lt;ref&amp;gt;LUBETZKY, Seymour. Cataloging Rules and Principles: a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision. Washington D.C.: Processing Dept., Library of Congress, 1953.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Lubetzky nabádá k používání pravidel založených na principech oproti dosavadním vycházejícím z jednotlivých případů.&lt;br /&gt;
*V roce 1967 jsou vydána Anglo-americká katalogizační pravidla. Mají dvě verze, Severo-americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloging Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association, and the Canadian Library Association. North American text. Chicago : American Library Association, 1967.&amp;lt;/ref&amp;gt; a Britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association and the Canadian Library Association. British text. London : Library Association, 1967&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
*Na pravidlech spolupracovala s Americkou knihovnickou asociací a Knihovnickou asociací i Kanadská knihovnická asociace (Canadian Library Association - CLA) a Knihovna kongresu.&lt;br /&gt;
*Obě verze textu jsou rozděleny do tří částí.&lt;br /&gt;
**I, Záhlaví - Tato část vycházela z Pařížských principů, pravidel ALA z roku 1949 a práce S. Lubetzkeho.&lt;br /&gt;
**II, Popis - Přepracovaná pravidla Knihovny Kongresu z roku 1949.&lt;br /&gt;
**III, Neknižní dokumenty - Taktéž přepracovaná pravidla LK.&lt;br /&gt;
*V letech 1969-1975 byly dodatky a změny vydávány v &amp;lt;i&amp;gt;Cataloging Service&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovny kongresu a &amp;lt;i&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules Amendment Bulletin&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovnické  asociace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]]===&lt;br /&gt;
*Myšlenka mezinárodního standardu pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBN) vznikla v roce 1969 v Kodani na sjezdu katalogizačních expertů.&lt;br /&gt;
*Bylo nutné stanovit součásti bibliografického popisu, jejich posloupnost a zavést interpunkci.&lt;br /&gt;
*Jako první byl byl vydán standard pro monografie v roce 1971&amp;lt;ref&amp;gt;ISBD(M) : International Standard Bibliographic Description for Monographic Publications. 1st standard ed. London : IFLA Committee on Cataloguing, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
*V roce 1974 je vzniká Spojená řídící komise pro úpravu AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC), jejími zakládajícími členy jsou Americká knihovnická asociace, Knihovnická asociace, Kanadská knihovnická asociace, Britská knihovna a Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*JSC se rozhodla spojit Severoamerický a Britský textu AACR v jednu verzi.&lt;br /&gt;
*V roce 1978 je vydána druhá edice Anglo-amerických katalogizačních pravidel - AACR2.&amp;lt;ref&amp;gt;GORMAN, Michael a Paul W. WINKLER (eds.). Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the British Library, the Canadian Committee on Cataloguing, the Library Association, the Library of Congress. 2nd ed. Chicago : American Library Association ; Ottawa : Canadian Library Association ; London : Library Association, 1978.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pravidla se skládají ze dvou částí: &lt;br /&gt;
**I, Popis - založený na ISBD, obsahuje i kapitoly věnované strojově čitelným souborům a trojrozměrným předmětům a reáliím.&lt;br /&gt;
**II, Vytváření záhlaví&lt;br /&gt;
*V roce 1986 se Australský katalogizační výbor (Australian Committee on Cataloguing - ACOC) stal členem JSC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|RDA]]=== &lt;br /&gt;
*Resource Description and Access je standard vydaný v roce 2010 Spojenou řídící komisí pro vývoj RDA (Joint Steering Committee for the Development of RDA, nyní pouze RDA Steering Committee).&amp;lt;ref&amp;gt;About RDA. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/about-rda&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pravidla RDA nahrazují AACR2, které byly vytvořeny pro lístkové katalogy a nejsou tak dostačující pro instituce využívající digitální zdroje.&lt;br /&gt;
*RDA je založeno na konceptuálních modelech [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]], FRAD a FRSAD.&amp;lt;ref&amp;gt;RDA Frequently Asked Questions: RDA Basics. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/rda_faq#1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charakterizujte vývoj a současný stav rodiny formátů typu MARC a uveďte a porovnejte jeho hlavní reprezentanty ve světovém kontextu|UNIMARC]]===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARC bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, respektuje pouze ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARC odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charakterizujte vývoj a současný stav rodiny formátů typu MARC a uveďte a porovnejte jeho hlavní reprezentanty ve světovém kontextu|MARC 21]]===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského CANMARC a amerického USMARC.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38774</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38774"/>
		<updated>2016-10-26T16:10:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Rules for a Printed Dictionary Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&amp;lt;ref&amp;gt;A brief history of AACR. Joint Steering Comitee for Development of RDA [online]. 2009 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://www.rda-jsc.org/archivedsite/history.html#21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – &amp;lt;i&amp;gt;Cataloguing Rules&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.&lt;br /&gt;
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries / prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.&amp;lt;ref&amp;gt;BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries / prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
*Jelikož ALA neustanovila žádná pravidla pro popisné katalogy, ujímá se tohoto úkolu Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*V roce 1949 jsou vydána &amp;lt;i&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress&amp;lt;/i&amp;gt;, která jsou vzápětí přejata ALA.&amp;lt;ref&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress / adopted by the American Library Association. Washington, D.C.: Library of Congress, Descriptive Cataloging Division, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů.&lt;br /&gt;
*Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy&amp;lt;ref&amp;gt;Statement of Principles Adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October 1961. London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
*V roce 1951 žádá Americká knihovnická asociace [[Seymour Lubetzky|Seymoura Lubetzkeho]], aby zhodnotil její pravidla z roku 1949.&lt;br /&gt;
*Lubetzkeho výsledná práce vychází v roce 1953.&amp;lt;ref&amp;gt;LUBETZKY, Seymour. Cataloging Rules and Principles: a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision. Washington D.C.: Processing Dept., Library of Congress, 1953.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Lubetzky nabádá k používání pravidel založených na principech oproti dosavadním vycházejícím z jednotlivých případů.&lt;br /&gt;
*V roce 1967 jsou vydána Anglo-americká katalogizační pravidla. Mají dvě verze, Severo-americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloging Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association, and the Canadian Library Association. North American text. Chicago : American Library Association, 1967.&amp;lt;/ref&amp;gt; a Britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association and the Canadian Library Association. British text. London : Library Association, 1967&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
*Na pravidlech spolupracovala s Americkou knihovnickou asociací a Knihovnickou asociací i Kanadská knihovnická asociace (Canadian Library Association - CLA) a Knihovna kongresu.&lt;br /&gt;
*Obě verze textu jsou rozděleny do tří částí.&lt;br /&gt;
**I, Záhlaví - Tato část vycházela z Pařížských principů, pravidel ALA z roku 1949 a práce S. Lubetzkeho.&lt;br /&gt;
**II, Popis - Přepracovaná pravidla Knihovny Kongresu z roku 1949.&lt;br /&gt;
**III, Neknižní dokumenty - Taktéž přepracovaná pravidla LK.&lt;br /&gt;
*V letech 1969-1975 byly dodatky a změny vydávány v &amp;lt;i&amp;gt;Cataloging Service&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovny kongresu a &amp;lt;i&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules Amendment Bulletin&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovnické  asociace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD===&lt;br /&gt;
*Myšlenka mezinárodního standardu pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBN) vznikla v roce 1969 v Kodani na sjezdu katalogizačních expertů.&lt;br /&gt;
*Bylo nutné stanovit součásti bibliografického popisu, jejich posloupnost a zavést interpunkci.&lt;br /&gt;
*Jako první byl byl vydán standard pro monografie v roce 1971&amp;lt;ref&amp;gt;ISBD(M) : International Standard Bibliographic Description for Monographic Publications. 1st standard ed. London : IFLA Committee on Cataloguing, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
*V roce 1974 je vzniká Spojená řídící komise pro úpravu AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC), jejími zakládajícími členy jsou Americká knihovnická asociace, Knihovnická asociace, Kanadská knihovnická asociace, Britská knihovna a Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*JSC se rozhodla spojit Severoamerický a Britský textu AACR v jednu verzi.&lt;br /&gt;
*V roce 1978 je vydána druhá edice Anglo-amerických katalogizačních pravidel - AACR2.&amp;lt;ref&amp;gt;GORMAN, Michael a Paul W. WINKLER (eds.). Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the British Library, the Canadian Committee on Cataloguing, the Library Association, the Library of Congress. 2nd ed. Chicago : American Library Association ; Ottawa : Canadian Library Association ; London : Library Association, 1978.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pravidla se skládají ze dvou částí: &lt;br /&gt;
**I, Popis - založený na ISBD, obsahuje i kapitoly věnované strojově čitelným souborům a trojrozměrným předmětům a reáliím.&lt;br /&gt;
**II, Vytváření záhlaví&lt;br /&gt;
*V roce 1986 se Australský katalogizační výbor (Australian Committee on Cataloguing - ACOC) stal členem JSC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA=== &lt;br /&gt;
*Resource Description and Access je standard vydaný v roce 2010 Spojenou řídící komisí pro vývoj RDA (Joint Steering Committee for the Development of RDA, nyní pouze RDA Steering Committee).&amp;lt;ref&amp;gt;About RDA. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/about-rda&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pravidla RDA nahrazují AACR2, které byly vytvořeny pro lístkové katalogy a nejsou tak dostačující pro instituce využívající digitální zdroje.&lt;br /&gt;
*RDA je založeno na konceptuálních modelech FRBR, FRAD a FRSAD.&amp;lt;ref&amp;gt;RDA Frequently Asked Questions: RDA Basics. RSC: RDA Steering Committee [online]. 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://rda-rsc.org/content/rda_faq#1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARC bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, respektuje pouze ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARC odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského CANMARC a amerického USMARC.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38770</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38770"/>
		<updated>2016-10-26T14:08:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Rules for a Printed Dictionary Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&amp;lt;ref&amp;gt;A brief history of AACR. Joint Steering Comitee for Development of RDA [online]. 2009 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://www.rda-jsc.org/archivedsite/history.html#21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – &amp;lt;i&amp;gt;Cataloguing Rules&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.&lt;br /&gt;
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries / prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.&amp;lt;ref&amp;gt;BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries / prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
*Jelikož ALA neustanovila žádná pravidla pro popisné katalogy, ujímá se tohoto úkolu Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*V roce 1949 jsou vydána &amp;lt;i&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress&amp;lt;/i&amp;gt;, která jsou vzápětí přejata ALA.&amp;lt;ref&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress / adopted by the American Library Association. Washington, D.C.: Library of Congress, Descriptive Cataloging Division, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů.&lt;br /&gt;
*Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy&amp;lt;ref&amp;gt;Statement of Principles Adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October 1961. London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
*V roce 1951 žádá Americká knihovnická asociace [[Seymour Lubetzky|Seymoura Lubetzkeho]], aby zhodnotil její pravidla z roku 1949.&lt;br /&gt;
*Lubetzkeho výsledná práce vychází v roce 1953.&amp;lt;ref&amp;gt;LUBETZKY, Seymour. Cataloging Rules and Principles: a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision. Washington D.C.: Processing Dept., Library of Congress, 1953.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Lubetzky nabádá k používání pravidel založených na principech oproti dosavadním vycházejícím z jednotlivých případů.&lt;br /&gt;
*V roce 1967 jsou vydána Anglo-americká katalogizační pravidla. Mají dvě verze, Severo-americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloging Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association, and the Canadian Library Association. North American text. Chicago : American Library Association, 1967.&amp;lt;/ref&amp;gt; a Britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association and the Canadian Library Association. British text. London : Library Association, 1967&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
*Na pravidlech spolupracovala s Americkou knihovnickou asociací a Knihovnickou asociací i Kanadská knihovnická asociace (Canadian Library Association - CLA) a Knihovna kongresu.&lt;br /&gt;
*Obě verze textu jsou rozděleny do tří částí.&lt;br /&gt;
**I, Záhlaví - Tato část vycházela z Pařížských principů, pravidel ALA z roku 1949 a práce S. Lubetzkeho.&lt;br /&gt;
**II, Popis - Přepracovaná pravidla Knihovny Kongresu z roku 1949.&lt;br /&gt;
**III, Neknižní dokumenty - Taktéž přepracovaná pravidla LK.&lt;br /&gt;
*V letech 1969-1975 byly dodatky a změny vydávány v &amp;lt;i&amp;gt;Cataloging Service&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovny kongresu a &amp;lt;i&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules Amendment Bulletin&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovnické  asociace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD===&lt;br /&gt;
*Myšlenka mezinárodního standardu pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBN) vznikla v roce 1969 v Kodani na sjezdu katalogizačních expertů.&lt;br /&gt;
*Bylo nutné stanovit součásti bibliografického popisu, jejich posloupnost a zavést interpunkci.&lt;br /&gt;
*Jako první byl byl vydán standard pro monografie v roce 1971&amp;lt;ref&amp;gt;ISBD(M) : International Standard Bibliographic Description for Monographic Publications. 1st standard ed. London : IFLA Committee on Cataloguing, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
*V roce 1974 je založen Spojený řídící výbor pro úpravu AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC), jehož členy jsou Americká knihovnická asociace, Knihovnická asociace, Kanadská knihovnická asociace, Britská knihovna a Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*JSC se rozhodl spojit Severoamerický a Britský textu AACR v jednu verzi.&lt;br /&gt;
*V roce 1978 je vydána druhá edice Anglo-amerických katalogizačních pravidel - AACR2.&amp;lt;ref&amp;gt;GORMAN, Michael a Paul W. WINKLER (eds.). Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the British Library, the Canadian Committee on Cataloguing, the Library Association, the Library of Congress. 2nd ed. Chicago : American Library Association ; Ottawa : Canadian Library Association ; London : Library Association, 1978.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pravidla se skládají ze dvou částí: &lt;br /&gt;
**I, Popis - založený na ISBD, obsahuje i kapitoly věnované strojově čitelným souborům a trojrozměrným předmětům a reáliím.&lt;br /&gt;
**II, Vytváření záhlaví&lt;br /&gt;
*V roce 1986 se Australský katalogizační výbor (Australian Committee on Cataloguing - ACOC) stal členem JSC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38769</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38769"/>
		<updated>2016-10-26T14:06:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Rules for a Printed Dictionary Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&amp;lt;ref&amp;gt;A brief history of AACR. Joint Steering Comitee for Development of RDA [online]. 2009 [cit. 2016-10-26]. Dostupné z: http://www.rda-jsc.org/archivedsite/history.html#21&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – &amp;lt;i&amp;gt;Cataloguing Rules&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.&lt;br /&gt;
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries / prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.&amp;lt;ref&amp;gt;BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries / prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
*Jelikož ALA neustanovila žádná pravidla pro popisné katalogy, ujímá se tohoto úkolu Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*V roce 1949 jsou vydána &amp;lt;i&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress&amp;lt;/i&amp;gt;, která jsou vzápětí přejata ALA.&amp;lt;ref&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress / adopted by the American Library Association. Washington, D.C.: Library of Congress, Descriptive Cataloging Division, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů.&lt;br /&gt;
*Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy&amp;lt;ref&amp;gt;Statement of Principles Adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October 1961. London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
*V roce 1951 žádá Americká knihovnická asociace [[Seymour Lubetzky|Seymoura Lubetzkeho]], aby zhodnotil její pravidla z roku 1949.&lt;br /&gt;
*Lubetzkeho výsledná práce vychází v roce 1953.&amp;lt;ref&amp;gt;LUBETZKY, Seymour. Cataloging Rules and Principles: a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision. Washington D.C.: Processing Dept., Library of Congress, 1953.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Lubetzky nabádá k používání pravidel založených na principech oproti dosavadním vycházejícím z jednotlivých případů.&lt;br /&gt;
*V roce 1967 jsou vydána Anglo-americká katalogizační pravidla. Mají dvě verze, Severo-americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloging Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association, and the Canadian Library Association. North American text. Chicago : American Library Association, 1967.&amp;lt;/ref&amp;gt; a Britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association and the Canadian Library Association. British text. London : Library Association, 1967&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
*Na pravidlech spolupracovala s Americkou knihovnickou asociací a Knihovnickou asociací i Kanadská knihovnická asociace (Canadian Library Association - CLA) a Knihovna kongresu.&lt;br /&gt;
*Obě verze textu jsou rozděleny do tří částí.&lt;br /&gt;
**I, Záhlaví - Tato část vycházela z Pařížských principů, pravidel ALA z roku 1949 a práce S. Lubetzkeho.&lt;br /&gt;
**II, Popis - Přepracovaná pravidla Knihovny Kongresu z roku 1949.&lt;br /&gt;
**III, Neknižní dokumenty - Taktéž přepracovaná pravidla LK.&lt;br /&gt;
*V letech 1969-1975 byly dodatky a změny vydávány v &amp;lt;i&amp;gt;Cataloging Service&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovny kongresu a &amp;lt;i&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules Amendment Bulletin&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovnické  asociace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD===&lt;br /&gt;
*Myšlenka mezinárodního standardu pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBN) vznikla v roce 1969 v Kodani na sjezdu katalogizačních expertů.&lt;br /&gt;
*Bylo nutné stanovit součásti bibliografického popisu, jejich posloupnost a zavést interpunkci.&lt;br /&gt;
*Jako první byl byl vydán standard pro monografie v roce 1971&amp;lt;ref&amp;gt;ISBD(M) : International Standard Bibliographic Description for Monographic Publications. 1st standard ed. London : IFLA Committee on Cataloguing, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
*V roce 1974 je založen Spojený řídící výbor pro úpravu AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC), jehož členy jsou Americká knihovnická asociace, Knihovnická asociace, Kanadská knihovnická asociace, Britská knihovna a Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*JSC se rozhodl spojit Severoamerický a Britský textu AACR v jednu verzi.&lt;br /&gt;
*V roce 1978 je vydána druhá edice Anglo-amerických katalogizačních pravidel - AACR2.&amp;lt;ref&amp;gt;GORMAN, Michael a Paul W. WINKLER (eds.). Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the British Library, the Canadian Committee on Cataloguing, the Library Association, the Library of Congress. 2nd ed. Chicago : American Library Association ; Ottawa : Canadian Library Association ; London : Library Association, 1978.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pravidla se skládají ze dvou částí: &lt;br /&gt;
**I, Popis&lt;br /&gt;
založený na ISBD, obsahuje i kapitoly věnované strojově čitelným souborům a trojrozměrným předmětům a reáliím.&lt;br /&gt;
**II, Vytváření záhlaví&lt;br /&gt;
*V roce 1986 se Australský katalogizační výbor (Australian Committee on Cataloguing - ACOC) stal členem JSC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38753</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38753"/>
		<updated>2016-10-25T18:23:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Rules for a Printed Dictionary Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – &amp;lt;i&amp;gt;Cataloguing Rules&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.&lt;br /&gt;
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries / prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.&amp;lt;ref&amp;gt;BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries / prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
*Jelikož ALA neustanovila žádná pravidla pro popisné katalogy, ujímá se tohoto úkolu Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*V roce 1949 jsou vydána &amp;lt;i&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress&amp;lt;/i&amp;gt;, která jsou vzápětí přejata ALA.&amp;lt;ref&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress / adopted by the American Library Association. Washington, D.C.: Library of Congress, Descriptive Cataloging Division, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů.&lt;br /&gt;
*Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy&amp;lt;ref&amp;gt;Statement of Principles Adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October 1961. London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
*V roce 1951 žádá Americká knihovnická asociace [[Seymour Lubetzky|Seymoura Lubetzkeho]], aby zhodnotil její pravidla z roku 1949.&lt;br /&gt;
*Lubetzkeho výsledná práce vychází v roce 1953.&amp;lt;ref&amp;gt;LUBETZKY, Seymour. Cataloging Rules and Principles: a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision. Washington D.C.: Processing Dept., Library of Congress, 1953.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Lubetzky nabádá k používání pravidel založených na principech oproti dosavadním vycházejícím z jednotlivých případů.&lt;br /&gt;
*V roce 1967 jsou vydána Anglo-americká katalogizační pravidla. Mají dvě verze, Severo-americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloging Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association, and the Canadian Library Association. – North American text. – Chicago : American Library Association, 1967.&amp;lt;/ref&amp;gt; a Britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association and the Canadian Library Association. – British text. – London : Library Association, 1967&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
*Na pravidlech spolupracovala s Americkou knihovnickou asociací a Knihovnickou asociací i Kanadská knihovnická asociace (Canadian Library Association - CLA) a Knihovna kongresu.&lt;br /&gt;
*Obě verze textu jsou rozděleny do tří částí.&lt;br /&gt;
**I, Záhlaví - Tato část vycházela z Pařížských principů, pravidel ALA z roku 1949 a práce S. Lubetzkeho.&lt;br /&gt;
**II, Popis - Přepracovaná pravidla Knihovny Kongresu z roku 1949.&lt;br /&gt;
**III, Neknižní dokumenty - Taktéž přepracovaná pravidla LK.&lt;br /&gt;
*V letech 1969-1975 byly dodatky a změny vydávány v &amp;lt;i&amp;gt;Cataloging Service&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovny kongresu a &amp;lt;i&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules Amendment Bulletin&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovnické  asociace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD===&lt;br /&gt;
*Myšlenka mezinárodního standardu pro bibliografický popis (&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Bibliographic Description&amp;lt;/i&amp;gt; - ISBN) vznikla v roce 1969 v Kodani na sjezdu katalogizačních expertů.&lt;br /&gt;
*Bylo nutné stanovit součásti bibliografického popisu, jejich posloupnost a zavést interpunkci.&lt;br /&gt;
*Jako první byl byl vydán standard pro monografie v roce 1971&amp;lt;ref&amp;gt;ISBD(M) : International Standard Bibliographic Description for Monographic Publications. – 1st standard ed. – London : IFLA Committee on Cataloguing, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38588</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38588"/>
		<updated>2016-10-22T14:15:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Rules for a Printed Dictionary Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – &amp;lt;i&amp;gt;Cataloguing Rules&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.&lt;br /&gt;
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries / prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.&amp;lt;ref&amp;gt;BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries / prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
*Jelikož ALA neustanovila žádná pravidla pro popisné katalogy, ujímá se tohoto úkolu Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*V roce 1949 jsou vydána &amp;lt;i&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress&amp;lt;/i&amp;gt;, která jsou vzápětí přejata ALA.&amp;lt;ref&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress / adopted by the American Library Association. Washington, D.C.: Library of Congress, Descriptive Cataloging Division, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů.&lt;br /&gt;
*Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy&amp;lt;ref&amp;gt;Statement of Principles Adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October 1961. London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
*V roce 1951 žádá Americká knihovnická asociace [[Seymour Lubetzky|Seymoura Lubetzkeho]], aby zhodnotil její pravidla z roku 1949.&lt;br /&gt;
*Lubetzkeho výsledná práce vychází v roce 1953.&amp;lt;ref&amp;gt;LUBETZKY, Seymour. Cataloging Rules and Principles: a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision. Washington D.C.: Processing Dept., Library of Congress, 1953.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Lubetzky nabádá k používání pravidel založených na principech oproti dosavadním vycházejícím z jednotlivých případů.&lt;br /&gt;
*V roce 1967 jsou vydána Anglo-americká katalogizační pravidla. Mají dvě verze, Severo-americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloging Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association, and the Canadian Library Association. – North American text. – Chicago : American Library Association, 1967.&amp;lt;/ref&amp;gt; a Britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association and the Canadian Library Association. – British text. – London : Library Association, 1967&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
*Na pravidlech spolupracovala s Americkou knihovnickou asociací a Knihovnickou asociací i Kanadská knihovnická asociace (Canadian Library Association - CLA) a Knihovna kongresu.&lt;br /&gt;
*Obě verze textu jsou rozděleny do tří částí.&lt;br /&gt;
**I, Záhlaví - Tato část vycházela z Pařížských principů, pravidel ALA z roku 1949 a práce S. Lubetzkeho.&lt;br /&gt;
**II, Popis - Přepracovaná pravidla Knihovny Kongresu z roku 1949.&lt;br /&gt;
**III, Neknižní dokumenty - Taktéž přepracovaná pravidla LK.&lt;br /&gt;
*V letech 1969-1975 byly dodatky a změny vydávány v &amp;lt;i&amp;gt;Cataloging Service&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovny kongresu a &amp;lt;i&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules Amendment Bulletin&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovnické  asociace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38587</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38587"/>
		<updated>2016-10-22T14:13:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Rules for a Printed Dictionary Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla &amp;lt;i&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – &amp;lt;i&amp;gt;Cataloguing Rules&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries / compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.&lt;br /&gt;
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries / prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.&amp;lt;ref&amp;gt;BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries / prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
*Jelikož ALA neustanovila žádná pravidla pro popisné katalogy, ujímá se tohoto úkolu Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*V roce 1949 jsou vydána &amp;lt;i&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress&amp;lt;/i&amp;gt;, která jsou vzápětí přejata ALA.&amp;lt;ref&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress / adopted by the American Library Association. Washington, D.C.: Library of Congress, Descriptive Cataloging Division, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů.&lt;br /&gt;
*Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy&amp;lt;ref&amp;gt;Statement of Principles Adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October 1961. London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
*V roce 1951 žádá Americká knihovnická asociace [[Seymour Lubetzky|Seymoura Lubetzkeho]], aby zhodnotil její pravidla z roku 1949.&lt;br /&gt;
*Lubetzkeho výsledná práce vychází v roce 1953.&amp;lt;ref&amp;gt;LUBETZKY, Seymour. Cataloging Rules and Principles: a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision. Washington D.C.: Processing Dept., Library of Congress, 1953.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Lubetzky nabádá k používání pravidel založených na principech oproti dosavadním vycházejícím z jednotlivých případů.&lt;br /&gt;
*V roce 1967 jsou vydána Anglo-americká katalogizační pravidla. Mají dvě verze, Severo-americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloging Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association, and the Canadian Library Association. – North American text. – Chicago : American Library Association, 1967.&amp;lt;/ref&amp;gt; a Britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules / prepared by the American Library Association, the Library of Congress, the Library Association and the Canadian Library Association. – British text. – London : Library Association, 1967&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
*Na pravidlech spolupracovala s Americkou knihovnickou asociací a Knihovnickou asociací i Kanadská knihovnická asociace (Canadian Library Association - CLA) a Knihovna kongresu.&lt;br /&gt;
*Obě verze textu jsou rozděleny do tří částí.&lt;br /&gt;
**I, Záhlaví&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato část vycházela z Pařížských principů, pravidel ALA z roku 1949 a práce S. Lubetzkeho.&lt;br /&gt;
**II, Popis&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přepracovaná pravidla Knihovny Kongresu z roku 1949.&lt;br /&gt;
**III, Neknižní dokumenty &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Taktéž přepracovaná pravidla LK.&lt;br /&gt;
*V letech 1969-1975 byly dodatky a změny vydávány v &amp;lt;i&amp;gt;Cataloging Service&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovny kongresu a &amp;lt;i&amp;gt;Anglo-American Cataloguing Rules Amendment Bulletin&amp;lt;/i&amp;gt; Knihovnické  asociace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38585</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38585"/>
		<updated>2016-10-21T15:33:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries: compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries: compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.&lt;br /&gt;
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries: prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.&amp;lt;ref&amp;gt;BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries: prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
*Jelikož ALA neustanovila žádná pravidla pro popisné katalogy, ujímá se tohoto úkolu Knihovna Kongresu.&lt;br /&gt;
*V roce 1949 jsou vydána Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress, která jsou vzápětí přejata ALA.&amp;lt;ref&amp;gt;Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress: adopted by the American Library Association. Washington, D.C.: Library of Congress, Descriptive Cataloging Division, 1949.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jejich součástí jsou pravidla pro popis monografií, seriálů a některých neknižních dokumentů.&lt;br /&gt;
*Následně jsou vydána dodatečná pravidla pro další neknižní formáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38558</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38558"/>
		<updated>2016-10-20T15:42:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries: compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries: compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.&lt;br /&gt;
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries: prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.&amp;lt;ref&amp;gt;BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries: prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38557</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38557"/>
		<updated>2016-10-20T15:41:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries: compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries: compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.&lt;br /&gt;
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries: prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.&amp;lt;ref&amp;gt;BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries: prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38556</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38556"/>
		<updated>2016-10-20T15:39:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries: compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries: compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.&lt;br /&gt;
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries: prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.&amp;lt;ref&amp;gt;BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries: prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38555</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38555"/>
		<updated>2016-10-20T15:33:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvil Dewey|Melvila Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries: compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries: compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Association, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
*Ve třicátých letech zvažují obě asociace přepracování pravidel z roku 1908. Spolupracují až do roku 1939, kdy zapojení Británie ukončí druhá světová válka.&lt;br /&gt;
*V roce 1941 publikuje ALA sama druhé vydání pravidel.&amp;lt;ref&amp;gt;A.L.A. Catalog Rules, Author and Title Entries: prepared by the Catalog Code Revision Committee of the American Library Association, with the collaboration of a Committee of the (British) Library Association. Preliminary American 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1941.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1949 vychází stručnější verze pravidel z roku 1941, která obsahuje pouze pravidla pro tvorbu záhlaví.&amp;lt;ref&amp;gt;BEETLE, Clara (ed.). A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries: prepared by the Division of Cataloging and Classification of the American Library Association. 2nd ed. Chicago: American Library Association, 1949.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Seymour Lubetzky]]=== &lt;br /&gt;
(1898-2003)&lt;br /&gt;
* Tento významný odborník běloruského původu na žádost ALA analyzuje její pravidla z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).&lt;br /&gt;
* Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.&lt;br /&gt;
* Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.&lt;br /&gt;
* Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38554</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38554"/>
		<updated>2016-10-20T14:56:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&amp;lt;ref&amp;gt;Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. Library Journal. (8), 251-254.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules.&amp;lt;ref&amp;gt;Cataloguing Rules 1. of the British Museum 2. of the Bodleian Library 3. of the Library Association. London: Library Association, 1892.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Spolupráce===&lt;br /&gt;
*V roce 1904 začínají ALA a LA z podnětu [[Melvin Dewey|Melvina Deweyho]] oficiálně spolupracovat.&lt;br /&gt;
*Roku 1908 jsou vydána první mezinárodní katalogizační pravidla.&lt;br /&gt;
*Pravidla mají dvě verze, americkou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries: compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. Chicago: American Library Asociation, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; a britskou&amp;lt;ref&amp;gt;Catalog Rules, Author and Title Entries: compiled by committees of the American Library Association and the (British) Library Association. London: Library Asociation, 1908.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, protože se strany nemohly dohodnou na správné katalogizaci osob a děl, která mění jména.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Seymour Lubetzky]]=== &lt;br /&gt;
(1898-2003)&lt;br /&gt;
* Tento významný odborník běloruského původu na žádost ALA analyzuje její pravidla z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).&lt;br /&gt;
* Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.&lt;br /&gt;
* Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.&lt;br /&gt;
* Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38541</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38541"/>
		<updated>2016-10-19T17:46:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules.&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Seymour Lubetzky]]=== &lt;br /&gt;
(1898-2003)&lt;br /&gt;
* Tento významný odborník běloruského původu na žádost ALA analyzuje její pravidla z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).&lt;br /&gt;
* Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.&lt;br /&gt;
* Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.&lt;br /&gt;
* Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38540</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38540"/>
		<updated>2016-10-19T17:41:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Americká knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
American Library Association - ALA&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnická asociace===&lt;br /&gt;
Library Association - LA&lt;br /&gt;
*V roce 1893 jsou v Británii publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules.&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Seymour Lubetzky]]=== &lt;br /&gt;
(1898-2003)&lt;br /&gt;
* Tento významný odborník běloruského původu na žádost ALA analyzuje její pravidla z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).&lt;br /&gt;
* Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.&lt;br /&gt;
* Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.&lt;br /&gt;
* Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38539</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38539"/>
		<updated>2016-10-19T17:36:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Počátky===&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
* Na britské straně jsou v roce 1893 publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules – britskou Knihovnickou asociací (Library Association - LA).&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovna Kongresu===&lt;br /&gt;
*Library of Congress - LC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Seymour Lubetzky]]=== &lt;br /&gt;
(1898-2003)&lt;br /&gt;
* Tento významný odborník běloruského původu na žádost ALA analyzuje její pravidla z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).&lt;br /&gt;
* Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.&lt;br /&gt;
* Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.&lt;br /&gt;
* Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** '''Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38538</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38538"/>
		<updated>2016-10-19T17:07:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Počátky===&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
* Na britské straně jsou v roce 1893 publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules – britskou Knihovnickou asociací (Library Association - LA).&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Seymour Lubetzky]]=== &lt;br /&gt;
(1898-2003)&lt;br /&gt;
* Tento významný odborník běloruského původu analyzuje pravidla ALA z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).&lt;br /&gt;
* Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.&lt;br /&gt;
* Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.&lt;br /&gt;
* Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.&lt;br /&gt;
* 1. Vydání Anglo-amerických pravidel&lt;br /&gt;
** Spolupráce ALA, LA a nově též Kanadské knihovnické asociace (Canadian library Association - CLA) vedla k prvnímu vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR, která měla Americký a Britský text.&lt;br /&gt;
** Oba texty se skládaly ze tří částí: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Záhlaví, volba selekčních údajů – založeno na pařížských principech, ALA pravidlech z roku 1949 i Lubetzkého konceptu z roku 1960;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Popisná část – pravidla LC z roku 1949; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Neknižní materiály – založeno na LC 1949 a dalších doplňujících pravidlech LC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kooperace Velké Británie a USA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1904 na návrh Melvila Deweyho zahajují ALA a LA spolupráci. Díky tomu dochází roku 1908 k vydání společných katalogizačních pravidel, která však mají dvě verze – Americké vydání a Britské vydání. Pravidla se zabývala volbou záhlaví a popisnými údaji. Strany se neshodly na volbě záhlaví pro autory, kteří mění jména a pro publikace, které mění jména. V obou vydáních jsou neshody vyznačeny vždy v poznámkách nebo jsou zmíněny dvě verze pravidel. Od roku 1930 ALA a LA diskutují o revizi. Knihovna Kongresu se také snaží o sjednocení katalogizace ve státech a to posíláním katalogizačních lístků do ostataních knihoven v USA. Vzniká proto komise pro harmonizaci v LC a specializovaných knihovnách. Roku 1941 jsou vydána velmi obsáhlá katalogizační pravidla, bohužel bez zapojení britské strany, která je zaneprázdněna 2. světovou válkou. Roku 1949 vydává Knihovna Kongresu Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress – zjednodušená pravidla oproti r. 1941, které přebírá ALA, a takřka beze změny jsou vydána v roce 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
* Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.&lt;br /&gt;
* Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard. &lt;br /&gt;
* Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.&amp;lt;ref&amp;gt;TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&amp;amp;dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_navlinks_s&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD - International Standard Bibliographic Description ===&lt;br /&gt;
(podrobně otázka 15)&lt;br /&gt;
* Významným mezníkem v dějinách katalogizace je bezesporu tzv. ISBD – Mezinárodní standardní bibliografický popis.&lt;br /&gt;
* Roku 1969 se konalo Mezinárodní setkání katalogizačních expertů v Kodani, organizováno IFLA Komisí pro katalogizaci.&lt;br /&gt;
* Ze setkání vzešla rezoluce k vytvoření standardu regulujícího formu a obsah bibliografického popisu. Tak vznikl první mezinárodní bibliografický standard známý pod zkratkou ISBD.&lt;br /&gt;
* Řeší pouze stránku bibliografického popisu a struktury záznamu bibliografického popisu, tzn. Interpunkci a pořadí údajů na katalogizačním lístku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** '''Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38537</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38537"/>
		<updated>2016-10-19T16:48:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a  nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). &amp;lt;ref&amp;gt;PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &amp;lt;ref&amp;gt;NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Počátky===&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
* Na britské straně jsou v roce 1893 publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules – britskou Knihovnickou asociací (Library Association - LA).&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Seymour Lubetzky]]=== &lt;br /&gt;
(1898-2003)&lt;br /&gt;
* Tento významný odborník běloruského původu analyzuje pravidla ALA z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).&lt;br /&gt;
* Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.&lt;br /&gt;
* Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.&lt;br /&gt;
* Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.&lt;br /&gt;
* 1. Vydání Anglo-amerických pravidel&lt;br /&gt;
** Spolupráce ALA, LA a nově též Kanadské knihovnické asociace (Canadian library Association - CLA) vedla k prvnímu vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR, která měla Americký a Britský text.&lt;br /&gt;
** Oba texty se skládaly ze tří částí: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Záhlaví, volba selekčních údajů – založeno na pařížských principech, ALA pravidlech z roku 1949 i Lubetzkého konceptu z roku 1960;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Popisná část – pravidla LC z roku 1949; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Neknižní materiály – založeno na LC 1949 a dalších doplňujících pravidlech LC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kooperace Velké Británie a USA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1904 na návrh Melvila Deweyho zahajují ALA a LA spolupráci. Díky tomu dochází roku 1908 k vydání společných katalogizačních pravidel, která však mají dvě verze – Americké vydání a Britské vydání. Pravidla se zabývala volbou záhlaví a popisnými údaji. Strany se neshodly na volbě záhlaví pro autory, kteří mění jména a pro publikace, které mění jména. V obou vydáních jsou neshody vyznačeny vždy v poznámkách nebo jsou zmíněny dvě verze pravidel. Od roku 1930 ALA a LA diskutují o revizi. Knihovna Kongresu se také snaží o sjednocení katalogizace ve státech a to posíláním katalogizačních lístků do ostataních knihoven v USA. Vzniká proto komise pro harmonizaci v LC a specializovaných knihovnách. Roku 1941 jsou vydána velmi obsáhlá katalogizační pravidla, bohužel bez zapojení britské strany, která je zaneprázdněna 2. světovou válkou. Roku 1949 vydává Knihovna Kongresu Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress – zjednodušená pravidla oproti r. 1941, které přebírá ALA, a takřka beze změny jsou vydána v roce 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD - International Standard Bibliographic Description ===&lt;br /&gt;
(podrobně otázka 15)&lt;br /&gt;
* Významným mezníkem v dějinách katalogizace je bezesporu tzv. ISBD – Mezinárodní standardní bibliografický popis.&lt;br /&gt;
* Roku 1969 se konalo Mezinárodní setkání katalogizačních expertů v Kodani, organizováno IFLA Komisí pro katalogizaci.&lt;br /&gt;
* Ze setkání vzešla rezoluce k vytvoření standardu regulujícího formu a obsah bibliografického popisu. Tak vznikl první mezinárodní bibliografický standard známý pod zkratkou ISBD.&lt;br /&gt;
* Řeší pouze stránku bibliografického popisu a struktury záznamu bibliografického popisu, tzn. Interpunkci a pořadí údajů na katalogizačním lístku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** '''Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38524</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38524"/>
		<updated>2016-10-18T21:42:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a s rozvojem nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly zabývat knihovnické asociace nebo se péče o pravidla ujaly velké knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovníkem (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
*Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Ranganathan velmi obdivoval Cuttera a z jeho díla čerpal.&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Počátky===&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
* Na britské straně jsou v roce 1893 publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules – britskou Knihovnickou asociací (Library Association - LA).&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Seymour Lubetzky]]=== &lt;br /&gt;
(1898-2003)&lt;br /&gt;
* Tento významný odborník běloruského původu analyzuje pravidla ALA z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).&lt;br /&gt;
* Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.&lt;br /&gt;
* Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.&lt;br /&gt;
* Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.&lt;br /&gt;
* 1. Vydání Anglo-amerických pravidel&lt;br /&gt;
** Spolupráce ALA, LA a nově též Kanadské knihovnické asociace (Canadian library Association - CLA) vedla k prvnímu vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR, která měla Americký a Britský text.&lt;br /&gt;
** Oba texty se skládaly ze tří částí: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Záhlaví, volba selekčních údajů – založeno na pařížských principech, ALA pravidlech z roku 1949 i Lubetzkého konceptu z roku 1960;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Popisná část – pravidla LC z roku 1949; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Neknižní materiály – založeno na LC 1949 a dalších doplňujících pravidlech LC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kooperace Velké Británie a USA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1904 na návrh Melvila Deweyho zahajují ALA a LA spolupráci. Díky tomu dochází roku 1908 k vydání společných katalogizačních pravidel, která však mají dvě verze – Americké vydání a Britské vydání. Pravidla se zabývala volbou záhlaví a popisnými údaji. Strany se neshodly na volbě záhlaví pro autory, kteří mění jména a pro publikace, které mění jména. V obou vydáních jsou neshody vyznačeny vždy v poznámkách nebo jsou zmíněny dvě verze pravidel. Od roku 1930 ALA a LA diskutují o revizi. Knihovna Kongresu se také snaží o sjednocení katalogizace ve státech a to posíláním katalogizačních lístků do ostataních knihoven v USA. Vzniká proto komise pro harmonizaci v LC a specializovaných knihovnách. Roku 1941 jsou vydána velmi obsáhlá katalogizační pravidla, bohužel bez zapojení britské strany, která je zaneprázdněna 2. světovou válkou. Roku 1949 vydává Knihovna Kongresu Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress – zjednodušená pravidla oproti r. 1941, které přebírá ALA, a takřka beze změny jsou vydána v roce 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD - International Standard Bibliographic Description ===&lt;br /&gt;
(podrobně otázka 15)&lt;br /&gt;
* Významným mezníkem v dějinách katalogizace je bezesporu tzv. ISBD – Mezinárodní standardní bibliografický popis.&lt;br /&gt;
* Roku 1969 se konalo Mezinárodní setkání katalogizačních expertů v Kodani, organizováno IFLA Komisí pro katalogizaci.&lt;br /&gt;
* Ze setkání vzešla rezoluce k vytvoření standardu regulujícího formu a obsah bibliografického popisu. Tak vznikl první mezinárodní bibliografický standard známý pod zkratkou ISBD.&lt;br /&gt;
* Řeší pouze stránku bibliografického popisu a struktury záznamu bibliografického popisu, tzn. Interpunkci a pořadí údajů na katalogizačním lístku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** '''Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38523</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38523"/>
		<updated>2016-10-18T21:19:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a s rozvojem nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly zabývat knihovnické asociace nebo se péče o pravidla ujaly velké knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde byl knihovníkem (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Ranganathan velmi obdivoval Cuttera a z jeho díla čerpal.&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Počátky===&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
* Na britské straně jsou v roce 1893 publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules – britskou Knihovnickou asociací (Library Association - LA).&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Seymour Lubetzky]]=== &lt;br /&gt;
(1898-2003)&lt;br /&gt;
* Tento významný odborník běloruského původu analyzuje pravidla ALA z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).&lt;br /&gt;
* Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.&lt;br /&gt;
* Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.&lt;br /&gt;
* Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.&lt;br /&gt;
* 1. Vydání Anglo-amerických pravidel&lt;br /&gt;
** Spolupráce ALA, LA a nově též Kanadské knihovnické asociace (Canadian library Association - CLA) vedla k prvnímu vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR, která měla Americký a Britský text.&lt;br /&gt;
** Oba texty se skládaly ze tří částí: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Záhlaví, volba selekčních údajů – založeno na pařížských principech, ALA pravidlech z roku 1949 i Lubetzkého konceptu z roku 1960;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Popisná část – pravidla LC z roku 1949; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Neknižní materiály – založeno na LC 1949 a dalších doplňujících pravidlech LC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kooperace Velké Británie a USA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1904 na návrh Melvila Deweyho zahajují ALA a LA spolupráci. Díky tomu dochází roku 1908 k vydání společných katalogizačních pravidel, která však mají dvě verze – Americké vydání a Britské vydání. Pravidla se zabývala volbou záhlaví a popisnými údaji. Strany se neshodly na volbě záhlaví pro autory, kteří mění jména a pro publikace, které mění jména. V obou vydáních jsou neshody vyznačeny vždy v poznámkách nebo jsou zmíněny dvě verze pravidel. Od roku 1930 ALA a LA diskutují o revizi. Knihovna Kongresu se také snaží o sjednocení katalogizace ve státech a to posíláním katalogizačních lístků do ostataních knihoven v USA. Vzniká proto komise pro harmonizaci v LC a specializovaných knihovnách. Roku 1941 jsou vydána velmi obsáhlá katalogizační pravidla, bohužel bez zapojení britské strany, která je zaneprázdněna 2. světovou válkou. Roku 1949 vydává Knihovna Kongresu Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress – zjednodušená pravidla oproti r. 1941, které přebírá ALA, a takřka beze změny jsou vydána v roce 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD - International Standard Bibliographic Description ===&lt;br /&gt;
(podrobně otázka 15)&lt;br /&gt;
* Významným mezníkem v dějinách katalogizace je bezesporu tzv. ISBD – Mezinárodní standardní bibliografický popis.&lt;br /&gt;
* Roku 1969 se konalo Mezinárodní setkání katalogizačních expertů v Kodani, organizováno IFLA Komisí pro katalogizaci.&lt;br /&gt;
* Ze setkání vzešla rezoluce k vytvoření standardu regulujícího formu a obsah bibliografického popisu. Tak vznikl první mezinárodní bibliografický standard známý pod zkratkou ISBD.&lt;br /&gt;
* Řeší pouze stránku bibliografického popisu a struktury záznamu bibliografického popisu, tzn. Interpunkci a pořadí údajů na katalogizačním lístku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** '''Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38522</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38522"/>
		<updated>2016-10-18T21:18:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a s rozvojem nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly zabývat knihovnické asociace nebo se péče o pravidla ujaly velké knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antonio Panizzi]] === &lt;br /&gt;
(1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde byl knihovníkem (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== &lt;br /&gt;
(1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== &lt;br /&gt;
(1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Ranganathan velmi obdivoval Cuttera a z jeho díla čerpal.&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Počátky===&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
* Na britské straně jsou v roce 1893 publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules – britskou Knihovnickou asociací (Library Association - LA).&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Seymour Lubetzky]]=== &lt;br /&gt;
=(1898-2003)&lt;br /&gt;
* Tento významný odborník běloruského původu analyzuje pravidla ALA z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).&lt;br /&gt;
* Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.&lt;br /&gt;
* Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.&lt;br /&gt;
* Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.&lt;br /&gt;
* 1. Vydání Anglo-amerických pravidel&lt;br /&gt;
** Spolupráce ALA, LA a nově též Kanadské knihovnické asociace (Canadian library Association - CLA) vedla k prvnímu vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR, která měla Americký a Britský text.&lt;br /&gt;
** Oba texty se skládaly ze tří částí: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Záhlaví, volba selekčních údajů – založeno na pařížských principech, ALA pravidlech z roku 1949 i Lubetzkého konceptu z roku 1960;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Popisná část – pravidla LC z roku 1949; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Neknižní materiály – založeno na LC 1949 a dalších doplňujících pravidlech LC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mezinárodní katalogizační pravidla==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kooperace Velké Británie a USA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1904 na návrh Melvila Deweyho zahajují ALA a LA spolupráci. Díky tomu dochází roku 1908 k vydání společných katalogizačních pravidel, která však mají dvě verze – Americké vydání a Britské vydání. Pravidla se zabývala volbou záhlaví a popisnými údaji. Strany se neshodly na volbě záhlaví pro autory, kteří mění jména a pro publikace, které mění jména. V obou vydáních jsou neshody vyznačeny vždy v poznámkách nebo jsou zmíněny dvě verze pravidel. Od roku 1930 ALA a LA diskutují o revizi. Knihovna Kongresu se také snaží o sjednocení katalogizace ve státech a to posíláním katalogizačních lístků do ostataních knihoven v USA. Vzniká proto komise pro harmonizaci v LC a specializovaných knihovnách. Roku 1941 jsou vydána velmi obsáhlá katalogizační pravidla, bohužel bez zapojení britské strany, která je zaneprázdněna 2. světovou válkou. Roku 1949 vydává Knihovna Kongresu Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress – zjednodušená pravidla oproti r. 1941, které přebírá ALA, a takřka beze změny jsou vydána v roce 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pařížská konference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===ISBD - International Standard Bibliographic Description ===&lt;br /&gt;
(podrobně otázka 15)&lt;br /&gt;
* Významným mezníkem v dějinách katalogizace je bezesporu tzv. ISBD – Mezinárodní standardní bibliografický popis.&lt;br /&gt;
* Roku 1969 se konalo Mezinárodní setkání katalogizačních expertů v Kodani, organizováno IFLA Komisí pro katalogizaci.&lt;br /&gt;
* Ze setkání vzešla rezoluce k vytvoření standardu regulujícího formu a obsah bibliografického popisu. Tak vznikl první mezinárodní bibliografický standard známý pod zkratkou ISBD.&lt;br /&gt;
* Řeší pouze stránku bibliografického popisu a struktury záznamu bibliografického popisu, tzn. Interpunkci a pořadí údajů na katalogizačním lístku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR2R===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** '''Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38521</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38521"/>
		<updated>2016-10-18T21:09:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a s rozvojem nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly zabývat knihovnické asociace nebo se péče o pravidla ujaly velké knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Antonio Panizzi]]=== (1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde byl knihovníkem (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Charles Ami Cutter]]=== (1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Shiyali Ramamrita Ranganathan]]=== (1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou k užívání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Každému čtenáři jeho knihu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Každé knize čtenář. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Šetřit čtenářům čas. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Ranganathan velmi obdivoval Cuttera a z jeho díla čerpal.&lt;br /&gt;
Knihovní katalog by měl být organizován tak, aby:&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Počátky===&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
* Na britské straně jsou v roce 1893 publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules – britskou Knihovnickou asociací (Library Association - LA).&lt;br /&gt;
* 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Seymour Lubetzky]]=== (1898-2003)&lt;br /&gt;
* Tento významný odborník běloruského původu analyzuje pravidla ALA z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).&lt;br /&gt;
* Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.&lt;br /&gt;
* Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.&lt;br /&gt;
* Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.&lt;br /&gt;
* 1. Vydání Anglo-amerických pravidel&lt;br /&gt;
** Spolupráce ALA, LA a nově též Kanadské knihovnické asociace (Canadian library Association - CLA) vedla k prvnímu vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR, která měla Americký a Britský text.&lt;br /&gt;
** Oba texty se skládaly ze tří částí: &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Záhlaví, volba selekčních údajů – založeno na pařížských principech, ALA pravidlech z roku 1949 i Lubetzkého konceptu z roku 1960;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Popisná část – pravidla LC z roku 1949; &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Neknižní materiály – založeno na LC 1949 a dalších doplňujících pravidlech LC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kooperace Velké Británie a USA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1904 na návrh Melvila Deweyho zahajují ALA a LA spolupráci. Díky tomu dochází roku 1908 k vydání společných katalogizačních pravidel, která však mají dvě verze – Americké vydání a Britské vydání. Pravidla se zabývala volbou záhlaví a popisnými údaji. Strany se neshodly na volbě záhlaví pro autory, kteří mění jména a pro publikace, které mění jména. V obou vydáních jsou neshody vyznačeny vždy v poznámkách nebo jsou zmíněny dvě verze pravidel. Od roku 1930 ALA a LA diskutují o revizi. Knihovna Kongresu se také snaží o sjednocení katalogizace ve státech a to posíláním katalogizačních lístků do ostataních knihoven v USA. Vzniká proto komise pro harmonizaci v LC a specializovaných knihovnách. Roku 1941 jsou vydána velmi obsáhlá katalogizační pravidla, bohužel bez zapojení britské strany, která je zaneprázdněna 2. světovou válkou. Roku 1949 vydává Knihovna Kongresu Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress – zjednodušená pravidla oproti r. 1941, které přebírá ALA, a takřka beze změny jsou vydána v roce 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pařížská konference==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==ISBD - International Standard Bibliographic Description (podrobně otázka 15)==&lt;br /&gt;
* Významným mezníkem v dějinách katalogizace je bezesporu tzv. ISBD – Mezinárodní standardní bibliografický popis.&lt;br /&gt;
* Roku 1969 se konalo Mezinárodní setkání katalogizačních expertů v Kodani, organizováno IFLA Komisí pro katalogizaci.&lt;br /&gt;
* Ze setkání vzešla rezoluce k vytvoření standardu regulujícího formu a obsah bibliografického popisu. Tak vznikl první mezinárodní bibliografický standard známý pod zkratkou ISBD.&lt;br /&gt;
* Řeší pouze stránku bibliografického popisu a struktury záznamu bibliografického popisu, tzn. Interpunkci a pořadí údajů na katalogizačním lístku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===AACR v harmonizaci s ISBD===&lt;br /&gt;
* Roku 1974 byla vytvořena Spojená řídící komise pro revizi AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC) ve spolupráci: ALA, BL, CLA, LA, LC.&lt;br /&gt;
* Druhé vydání AACR2 vychází v jednom textu – 1978 – dvě části:&lt;br /&gt;
** Popisná část – založena na ISBD, pro různé druhy dokumentů&lt;br /&gt;
** Záhlaví, volba selekčních údajů - blíže k pařížským principům.&lt;br /&gt;
* Po deseti letech v roce 1988 vychází pak revidované vydání AACR – tzv. AACR2R.&lt;br /&gt;
* Je průběžně aktualizováno, přičemž aktualizace byla ukončena roku 2003. Nově pravidla RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pruská instrukce - Preußische Instruktion===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** '''Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===UNIMARC===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===MARC 21===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[katalogizace]]&lt;br /&gt;
[[katalog]]&lt;br /&gt;
[[katalogizační pravidla]]&lt;br /&gt;
[[AACR]]&lt;br /&gt;
[[AACR2]]&lt;br /&gt;
[[UNIMARC]]&lt;br /&gt;
[[MARC21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38519</id>
		<title>Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel,_se_zam%C4%9B%C5%99en%C3%ADm_na_v%C3%BDvoj_anglo-americk%C3%BDch_standard%C5%AF,_ISBD_a_katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch_pravidel_pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BDch_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8CR.&amp;diff=38519"/>
		<updated>2016-10-18T20:14:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalogizační pravidla''', jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a s rozvojem nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly zabývat knihovnické asociace nebo se péče o pravidla ujaly velké knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Raná historie ==&lt;br /&gt;
'''[[Antonio Panizzi]]''' (1797-1879)&lt;br /&gt;
* Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde byl knihovníkem (1831-1866).&lt;br /&gt;
* r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.&lt;br /&gt;
* Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.&lt;br /&gt;
* Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:&lt;br /&gt;
** Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.&lt;br /&gt;
** Pouze jedno záhlaví na jednotku.&lt;br /&gt;
** Normalizovaná forma autorského záhlaví.&lt;br /&gt;
** Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.&lt;br /&gt;
** Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Charles Ami Cutter]]''' (1837-1903)&lt;br /&gt;
* Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.&lt;br /&gt;
* Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.&lt;br /&gt;
* Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.&lt;br /&gt;
* Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.&lt;br /&gt;
*V roce 1880 přišel s novým katalogizačním systémem, který nazval Cutter Expansive Classification.&lt;br /&gt;
*Tento systém obsahoval sedm úrovní, přičemž nejmenší knihovny používaly úroveň první a největší a nejrozsáhlejší knihovny úroveň sedmou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (1892-1972)&lt;br /&gt;
* Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace. &lt;br /&gt;
* '''V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy''': 1. Knihy jsou k užívání, 2. Každému čtenáři jeho knihu, 3. Každé knize čtenář, 4. Šetřit čtenářům čas a 5. Knihovna je rostoucí organismus.&lt;br /&gt;
* Ranganathan velmi obdivoval Cuttera a z jeho díla čerpal. '''Knihovní katalog by měl být organizován tak, aby:'''&lt;br /&gt;
** Odhalil každému čtenáři jeho dokument.&lt;br /&gt;
** Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas čtenáři.&lt;br /&gt;
** Ušetřil čas personálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
* Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog.&lt;br /&gt;
* V roce 1900 a 1902 došlo pak k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
* 1904 bylo vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
* Na britské straně v roce 1893 publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules – britskou Knihovnickou asociací (Library Association).&lt;br /&gt;
* 1902 byla pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přikláněla k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel byl pak představen roku 1904.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Kooperace Velké Británie a USA'''===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1904 na návrh Melvila Deweyho je zahájena spolupráce ALA a LA. Díky této spolupráci dochází roku 1908 k vydání společných katalogizačních pravidel, která však mají dvě verze – Americké vydání a Britské vydání. Pravidla zahrnovala volbu záhlaví i popisné údaje. Strany se neshodly na volbě záhlaví 1) pro autory, kteří mění jména a 2) publikace, které mění jména. V obou vydáních byly neshody vyznačeny vždy v poznámkách nebo byly zmíněny dvě verze pravidel. Od roku 1930 – ALA a LA diskutují o revizi. Vedle snah ALA i Knihovna Kongresu ovlivňuje katalogizaci posíláním katalogizačních lístků do jiných knihoven v USA. Vzniká proto komise pro harmonizaci v LC a specializovaných knihovnách. Bez britské strany bohužel díky 2. Světové válce jsou vydána roku 1941 velmi obsáhlá katalogizační pravidla. Roku 1949 vydává Knihovna Kongresu Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress – zjednodušená pravidla oproti r. 1941, které přebírá ALA, a takřka nedotčena jsou vydána 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''Seymour Lubetzky''' (1898-2003)&lt;br /&gt;
* Tento významný odborník běloruského původu analyzuje pravidla ALA z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).&lt;br /&gt;
* Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.&lt;br /&gt;
* '''Roku 1960 představuje koncept nových pravidel''' – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.&lt;br /&gt;
* Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.&lt;br /&gt;
* '''1. Vydání Anglo-amerických pravidel'''&lt;br /&gt;
** Spolupráce ALA, LA a nově též Kanadské knihovnické asociace (Canadian library Association - CLA) vedla k prvnímu vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR, která měla Americký a Britský text.&lt;br /&gt;
** Oba texty se skládaly ze tří částí: 1. Záhlaví, volba selekčních údajů – založeno na pařížských principech, ALA pravidla 1949 i Lubetzkého konceptu 1960; 2. Popisná část – pravidla LC z roku 1949; 3. Neknižní materiály – založeno na LC 1949 a dalších doplňujících pravidlech LC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==ISBD - International Standard Bibliographic Description (podrobně otázka 15)==&lt;br /&gt;
* Významným mezníkem v dějinách katalogizace je bezesporu tzv. ISBD – Mezinárodní standardní bibliografický popis.&lt;br /&gt;
* Roku 1969 se konalo Mezinárodní setkání katalogizačních expertů v Kodani, organizováno IFLA Komisí pro katalogizaci.&lt;br /&gt;
* Ze setkání vzešla rezoluce k vytvoření standardu regulujícího formu a obsah bibliografického popisu. Tak vznikl první mezinárodní bibliografický standard známý pod zkratkou ISBD.&lt;br /&gt;
* '''Řeší pouze stránku bibliografického popisu a struktury záznamu bibliografického popisu''', tzn. Interpunkci a pořadí údajů na katalogizačním lístku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''AACR v harmonizaci s ISBD'''===&lt;br /&gt;
* Roku 1974 byla vytvořena Spojená řídící komise pro revizi AACR (Joint Steering Committee for the Revision of AACR - JSC) ve spolupráci: ALA, BL, CLA, LA, LC.&lt;br /&gt;
* Druhé vydání AACR2 vychází v jednom textu – 1978 – dvě části:&lt;br /&gt;
** Popisná část – založena na ISBD, pro různé druhy dokumentů&lt;br /&gt;
** Záhlaví, volba selekčních údajů - blíže k pařížským principům.&lt;br /&gt;
* Po deseti letech v roce 1988 vychází pak revidované vydání AACR – tzv. AACR2R.&lt;br /&gt;
* Je průběžně aktualizováno, přičemž aktualizace byla ukončena roku 2003. Nově pravidla RDA.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj pravidel v Německu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.&lt;br /&gt;
* V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Pruská instrukce - Preußische Instruktion'''===&lt;br /&gt;
** Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.&lt;br /&gt;
** Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** '''Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)'''===&lt;br /&gt;
* V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.&lt;br /&gt;
* RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.&lt;br /&gt;
* Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.&lt;br /&gt;
* Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.&lt;br /&gt;
* Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to &amp;quot;ne-marcovského typu&amp;quot; - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Přechod k MARC 21 a RDA''' - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. '''V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''UNIMARC'''===&lt;br /&gt;
* Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.&lt;br /&gt;
* Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.&lt;br /&gt;
* UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.&lt;br /&gt;
* Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.&lt;br /&gt;
* V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. '''Mnoho zemí vč. České republiky proto od unimarcu odstoupilo'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''MARC 21'''===&lt;br /&gt;
* Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.&lt;br /&gt;
* Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.&lt;br /&gt;
* MARC 21 má definovány formáty:&lt;br /&gt;
** Pro bibliografická data&lt;br /&gt;
** Pro autoritní data&lt;br /&gt;
** Pro klasifikační data&lt;br /&gt;
** Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data&lt;br /&gt;
** Pro data o společnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie,_etnografie,_kulturologie&amp;diff=38086</id>
		<title>Antropologie, etnografie, kulturologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie,_etnografie,_kulturologie&amp;diff=38086"/>
		<updated>2016-10-05T21:28:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Academia===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://academia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Akropolis===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.akropolis.info/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Akropolis vzniklo v roce 1990 jako soukromé nakladatelství Jiřího Tomáše. Podstatnou část produkce nakladatelství Akropolis tvoří populárně–naučné práce z oblasti historie a dějin umění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Auditorium===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.auditorium.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Auditorium vydává odbornou a populárně naučnou literaturu z oblasti sociálních věd, zejména pak práva a historie. V rámci spolupráce s vědeckými pracovišti a vysokými školami publikuje nakladatelství jak monografie, tak výstupy z grantů a dalších výzkumných činností.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Argo===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.argo.cz//&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydává jak beletristickou tak odbornou literaturu. Knihy z oboru kulturní antropologie vychází v edici Capricorn.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dauphin===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.dauphin.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Dauphin se zaměřuje na českou i světovou prózu i poezie, dále se zaměřuje na etnografii, psychologii i dějiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Dokořán===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''https://www.dokoran.cz&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Dokořán vzniklo v roce 2001. Zaměřuje se na populárně-naučnou a odbornou literaturu, příležitostně vydává i beletrii a poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Etnos===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' nakladatelství nemá své webové stránky&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se zaměřuje především na oblast etnografie a umění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===GRADA===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.grada.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství GRADA vzniklo v roce 1991 a je největším českým nakladatelstvím odborné literatury. Jeho produkce je rozsáhlá a obsahuje tituly z oblasti práv, ekonomie, psychologie, zdravotnictví, architektury, techniky, a dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Host===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Host vydává především kvalitní českou a překladovou prózu, poezii, literární teorii i literaturu naučnou. Odborné publikace se zaměřují především na historii, sociologii, jazykovědu, osobnosti filmu i další obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===JOTA===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.jota.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1990 a vydává zejména beletrii, vojenskou literaturu, turistické průvodce a cestopisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Karolinum===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/ink2_stat/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Některé ediční projekty zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Malvern===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.malvern.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelská činnost nakladatelství Malvern se soustředí na religionistiku, mystiku, kulturní antropologii a přírodní vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pavel Mervart===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.pavelmervart.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se zaměřuje naučnou literaturu, ale i beletrie a poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Portál===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.portal.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly další oblasti jako sociologie, politologie, zdraví, média, antropologie, ekologie, filozofie, ekonomie, sémiotika či kulturologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prostor===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.eprostor.com/ &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1989 v návaznosti na stejnojmennou samizdatovou edici a revue. Prostor vydává jak beletrii, tak literaturu z oblasti historie, kulturních dějin a ostatních společenskovědních oborů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===SLON===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.slon-knihy.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Sociální nakladatelství (zkráceně SLON) vniklo v roce 1991 a orientuje se na tituly z oblasti sociologie, politologie, kulturní a sociální antropologie, moderních dějin a psychologie. Zhruba třetinu produkce nakladatelství tvoří překlady, ostatní knihy jsou od českých a slovenských autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Togga===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.togga.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelství a nakladatelství TOGGA bylo založené v roce 1997 a původně zaměřovalo svoji pozornost na vydávání knižních publikací z oblasti muzikologie. V krátkem čase se rozšířil jeho záběr i na další humanitní obory a v současné době vydává knihy již vlastním nákladem anebo v koedicích ‚ historické, filosofické, literárněvědné, pedagogické, lékařské, filologické či kunsthistorické. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Triton===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.tridistri.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se specializuje především na knihy o lékařství, filozofii, historii a pedagogice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vyšehrad===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.ivysehrad.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství bylo založeno v roce 1934 a patří mezi největší česká nakladatelství. Vydává beletrii, literaturu historickou, literaturu faktu, filozofické a teologické tituly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Oxford University Press===&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://global.oup.com/academic/?cc=cz&amp;amp;lang=en&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Je to největší univerzitní vydavatelství na světě. Bylo založeno v roce 1586 a je součástí Oxfordské univerzity. Vydává vědecké práce a učebnice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie,_etnografie,_kulturologie&amp;diff=38079</id>
		<title>Antropologie, etnografie, kulturologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie,_etnografie,_kulturologie&amp;diff=38079"/>
		<updated>2016-10-05T18:07:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;big&amp;gt;Academia&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://academia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Akropolis&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.akropolis.info/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Akropolis vzniklo v roce 1990 jako soukromé nakladatelství Jiřího Tomáše. Podstatnou část produkce nakladatelství Akropolis tvoří populárně–naučné práce z oblasti historie a dějin umění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Auditorium&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.auditorium.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Auditorium vydává odbornou a populárně naučnou literaturu z oblasti sociálních věd, zejména pak práva a historie. V rámci spolupráce s vědeckými pracovišti a vysokými školami publikuje nakladatelství jak monografie, tak výstupy z grantů a dalších výzkumných činností.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Argo&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.argo.cz//&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydává jak beletristickou tak odbornou literaturu. Knihy z oboru kulturní antropologie vychází v edici Capricorn.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Dauphin&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.dauphin.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Dauphin se zaměřuje na českou i světovou prózu i poezie, dále se zaměřuje na etnografii, psychologii i dějiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Dokořán&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''https://www.dokoran.cz&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Dokořán vzniklo v roce 2001. Zaměřuje se na populárně-naučnou a odbornou literaturu, příležitostně vydává i beletrii a poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Etnos&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' nakladatelství nemá své webové stránky&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se zaměřuje především na oblast etnografie a umění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;GRADA&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.grada.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství GRADA vzniklo v roce 1991 a je největším českým nakladatelstvím odborné literatury. Jeho produkce je rozsáhlá a obsahuje tituly z oblasti práv, ekonomie, psychologie, zdravotnictví, architektury, techniky, a dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Host&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Host vydává především kvalitní českou a překladovou prózu, poezii, literární teorii i literaturu naučnou. Odborné publikace se zaměřují především na historii, sociologii, jazykovědu, osobnosti filmu i další obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;JOTA&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.jota.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1990 a vydává zejména beletrii, vojenskou literaturu, turistické průvodce a cestopisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Karolinum&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/ink2_stat/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Některé ediční projekty zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Malvern&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.malvern.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelská činnost nakladatelství Malvern se soustředí na religionistiku, mystiku, kulturní antropologii a přírodní vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Pavel Mervart&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.pavelmervart.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se zaměřuje naučnou literaturu, ale i beletrie a poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Portál&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.portal.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly další oblasti jako sociologie, politologie, zdraví, média, antropologie, ekologie, filozofie, ekonomie, sémiotika či kulturologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Prostor&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.eprostor.com/ &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1989 v návaznosti na stejnojmennou samizdatovou edici a revue. Prostor vydává jak beletrii, tak literaturu z oblasti historie, kulturních dějin a ostatních společenskovědních oborů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;SLON&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.slon-knihy.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Sociální nakladatelství (zkráceně SLON) vniklo v roce 1991 a orientuje se na tituly z oblasti sociologie, politologie, kulturní a sociální antropologie, moderních dějin a psychologie. Zhruba třetinu produkce nakladatelství tvoří překlady, ostatní knihy jsou od českých a slovenských autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Togga&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.togga.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelství a nakladatelství TOGGA bylo založené v roce 1997 a původně zaměřovalo svoji pozornost na vydávání knižních publikací z oblasti muzikologie. V krátkem čase se rozšířil jeho záběr i na další humanitní obory a v současné době vydává knihy již vlastním nákladem anebo v koedicích ‚ historické, filosofické, literárněvědné, pedagogické, lékařské, filologické či kunsthistorické. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Triton&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.tridistri.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se specializuje především na knihy o lékařství, filozofii, historii a pedagogice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Vyšehrad&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.ivysehrad.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství bylo založeno v roce 1934 a patří mezi největší česká nakladatelství. Vydává beletrii, literaturu historickou, literaturu faktu, filozofické a teologické tituly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Oxford University Press&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://global.oup.com/academic/?cc=cz&amp;amp;lang=en&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Je to největší univerzitní vydavatelství na světě. Bylo založeno v roce 1586 a je součástí Oxfordské univerzity. Vydává vědecké práce a učebnice.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie,_etnografie,_kulturologie&amp;diff=38078</id>
		<title>Antropologie, etnografie, kulturologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie,_etnografie,_kulturologie&amp;diff=38078"/>
		<updated>2016-10-05T18:03:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;big&amp;gt;Academia&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://academia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Auditorium&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.auditorium.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Auditorium vydává odbornou a populárně naučnou literaturu z oblasti sociálních věd, zejména pak práva a historie. V rámci spolupráce s vědeckými pracovišti a vysokými školami publikuje nakladatelství jak monografie, tak výstupy z grantů a dalších výzkumných činností.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Argo&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.argo.cz//&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydává jak beletristickou tak odbornou literaturu. Knihy z oboru kulturní antropologie vychází v edici Capricorn.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Dauphin&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.dauphin.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Dauphin se zaměřuje na českou i světovou prózu i poezie, dále se zaměřuje na etnografii, psychologii i dějiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Dokořán&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''https://www.dokoran.cz&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Dokořán vzniklo v roce 2001. Zaměřuje se na populárně-naučnou a odbornou literaturu, příležitostně vydává i beletrii a poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Etnos&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' nakladatelství nemá své webové stránky&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se zaměřuje především na oblast etnografie a umění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;GRADA&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.grada.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství GRADA vzniklo v roce 1991 a je největším českým nakladatelstvím odborné literatury. Jeho produkce je rozsáhlá a obsahuje tituly z oblasti práv, ekonomie, psychologie, zdravotnictví, architektury, techniky, a dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Host&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Host vydává především kvalitní českou a překladovou prózu, poezii, literární teorii i literaturu naučnou. Odborné publikace se zaměřují především na historii, sociologii, jazykovědu, osobnosti filmu i další obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;JOTA&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.jota.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1990 a vydává zejména beletrii, vojenskou literaturu, turistické průvodce a cestopisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Karolinum&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/ink2_stat/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Některé ediční projekty zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Malvern&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.malvern.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelská činnost nakladatelství Malvern se soustředí na religionistiku, mystiku, kulturní antropologii a přírodní vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Pavel Mervart&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.pavelmervart.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se zaměřuje naučnou literaturu, ale i beletrie a poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Portál&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.portal.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly další oblasti jako sociologie, politologie, zdraví, média, antropologie, ekologie, filozofie, ekonomie, sémiotika či kulturologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Prostor&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.eprostor.com/ &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1989 v návaznosti na stejnojmennou samizdatovou edici a revue. Prostor vydává jak beletrii, tak literaturu z oblasti historie, kulturních dějin a ostatních společenskovědních oborů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;SLON&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.slon-knihy.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Sociální nakladatelství (zkráceně SLON) vniklo v roce 1991 a orientuje se na tituly z oblasti sociologie, politologie, kulturní a sociální antropologie, moderních dějin a psychologie. Zhruba třetinu produkce nakladatelství tvoří překlady, ostatní knihy jsou od českých a slovenských autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Togga&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.togga.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelství a nakladatelství TOGGA bylo založené v roce 1997 a původně zaměřovalo svoji pozornost na vydávání knižních publikací z oblasti muzikologie. V krátkem čase se rozšířil jeho záběr i na další humanitní obory a v současné době vydává knihy již vlastním nákladem anebo v koedicích ‚ historické, filosofické, literárněvědné, pedagogické, lékařské, filologické či kunsthistorické. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Triton&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.tridistri.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se specializuje především na knihy o lékařství, filozofii, historii a pedagogice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Vyšehrad&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.ivysehrad.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství bylo založeno v roce 1934 a patří mezi největší česká nakladatelství. Vydává beletrii, literaturu historickou, literaturu faktu, filozofické a teologické tituly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Oxford University Press&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://global.oup.com/academic/?cc=cz&amp;amp;lang=en&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Je to největší univerzitní vydavatelství na světě. Bylo založeno v roce 1586 a je součástí Oxfordské univerzity. Vydává vědecké práce a učebnice.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie,_etnografie,_kulturologie&amp;diff=38077</id>
		<title>Antropologie, etnografie, kulturologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie,_etnografie,_kulturologie&amp;diff=38077"/>
		<updated>2016-10-05T17:54:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;big&amp;gt;Academia&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://academia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Akropolis&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.auditorium.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Auditorium vydává odbornou a populárně naučnou literaturu z oblasti sociálních věd, zejména pak práva a historie. V rámci spolupráce s vědeckými pracovišti a vysokými školami publikuje nakladatelství jak monografie, tak výstupy z grantů a dalších výzkumných činností.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Dauphin&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.dauphin.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Dauphin se zaměřuje na českou i světovou prózu i poezie, dále se zaměřuje na etnografii, psychologii i dějiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Dokořán&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''https://www.dokoran.cz&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Dokořán vzniklo v roce 2001. Zaměřuje se na populárně-naučnou a odbornou literaturu, příležitostně vydává i beletrii a poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Etnos&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' nakladatelství nemá své webové stránky&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se zaměřuje především na oblast etnografie a umění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;GRADA&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.grada.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství GRADA vzniklo v roce 1991 a je největším českým nakladatelstvím odborné literatury. Jeho produkce je rozsáhlá a obsahuje tituly z oblasti práv, ekonomie, psychologie, zdravotnictví, architektury, techniky, a dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Host&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Host vydává především kvalitní českou a překladovou prózu, poezii, literární teorii i literaturu naučnou. Odborné publikace se zaměřují především na historii, sociologii, jazykovědu, osobnosti filmu i další obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;JOTA&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.jota.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1990 a vydává zejména beletrii, vojenskou literaturu, turistické průvodce a cestopisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Karolinum&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/ink2_stat/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Některé ediční projekty zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Malvern&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.malvern.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelská činnost nakladatelství Malvern se soustředí na religionistiku, mystiku, kulturní antropologii a přírodní vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Pavel Mervart&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.pavelmervart.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se zaměřuje naučnou literaturu, ale i beletrie a poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Portál&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.portal.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly další oblasti jako sociologie, politologie, zdraví, média, antropologie, ekologie, filozofie, ekonomie, sémiotika či kulturologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Prostor&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.eprostor.com/ &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1989 v návaznosti na stejnojmennou samizdatovou edici a revue. Prostor vydává jak beletrii, tak literaturu z oblasti historie, kulturních dějin a ostatních společenskovědních oborů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;SLON&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.slon-knihy.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Sociální nakladatelství (zkráceně SLON) vniklo v roce 1991 a orientuje se na tituly z oblasti sociologie, politologie, kulturní a sociální antropologie, moderních dějin a psychologie. Zhruba třetinu produkce nakladatelství tvoří překlady, ostatní knihy jsou od českých a slovenských autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Togga&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.togga.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelství a nakladatelství TOGGA bylo založené v roce 1997 a původně zaměřovalo svoji pozornost na vydávání knižních publikací z oblasti muzikologie. V krátkem čase se rozšířil jeho záběr i na další humanitní obory a v současné době vydává knihy již vlastním nákladem anebo v koedicích ‚ historické, filosofické, literárněvědné, pedagogické, lékařské, filologické či kunsthistorické. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Triton&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.tridistri.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se specializuje především na knihy o lékařství, filozofii, historii a pedagogice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Vyšehrad&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''http://www.ivysehrad.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství bylo založeno v roce 1934 a patří mezi největší česká nakladatelství. Vydává beletrii, literaturu historickou, literaturu faktu, filozofické a teologické tituly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Oxford University Press&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://global.oup.com/academic/?cc=cz&amp;amp;lang=en&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Je to největší univerzitní vydavatelství na světě. Bylo založeno v roce 1586 a je součástí Oxfordské univerzity. Vydává vědecké práce a učebnice.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jesse_Shera&amp;diff=29945</id>
		<title>Jesse Shera</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jesse_Shera&amp;diff=29945"/>
		<updated>2016-01-21T21:45:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Jesse Hauk Shera''' byl americký knihovník a informační vědec, který měl zásluhu na rozšíření [[informační technologie]] v knihovnách během padesátých, šedesátých a sedmdesátých let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
Shera se narodil 8. prosince 1903 v Oxfordu v Ohiu. Titul bakaláře získal na univerzitě v Miami a magisterský titul z anglického jazyka na Yale v roce 1927. Chtěl se stát učitelem angličtiny, ale nemohl v tomto oboru sehnat práci, proto se vrátil na univerzitu v Miami, kde jej zaměstnali v knihovně. V letech 1938 až 1940 studoval na univerzitě v Chicagu knižní vědu.&lt;br /&gt;
Po promoci působil Shera v Knihovně Kongresu a poté v informačním oddělení Úřadu pro strategické služby, kde krom dohlížení nad knihovnou měl v popisu práce organizování vojenských zpráv. Pracoval s nejnovějšími technologiemi, jaké byly tehdy v knihovnách k dispozici, jako jsou tabelátor a děrné štítky. Od roku 1944 působil v knihovně Chicagské univerzity v jejímž čele stál jeho bývalý spolužák [[Ralph Beals]]. V roce 1947 se stal pomocným profesorem na Chicagské univerzitě, kde přednášel dějiny amerického knihovnictví, katalogizaci, řízení knihoven a klasifikační teorii. V roce 1952 opustil Chicago, aby nastoupil jako děkan Školy knihovní vědy na Western Reserve University. Během svého působení rozšířil fakultu a zavedl doktorský program, jehož model později převzaly ostatní knihovnické školy. V roce 1970 se Shera vzdal pozice děkana, ale i nadále zůstal profesorem. Psal a učil až do své smrti 1. března 1982.&amp;lt;ref name=wing&amp;gt;WINGER, Howard. Jesse Hauk Shera. In: WIEGAND, Wayne. Supplement to the Dictionary of American Library Biography. Libraries unlimited, 1990, s. 119-123.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přínos informační vědě a knihovnictví==&lt;br /&gt;
V roce 1955 založil Shera spolu s Allenem Kentem a Jamesem Perrym Centrum pro výzkum [[dokumentace]] a [[komunikace]], které přispělo k tehdy vznikajícímu oboru získávání informací. V roce 1956 sponzorovalo Centrum Konferenci zabývající se praktickým využitím zaznamenaného vědění. Sedm stovek zástupců z oblasti průmyslu, politiky, obchodu, vzdělávání a knihovnictví zde řešilo společné problémy. Tato konference byla prvním z mnoha mezioborových a mezinárodních setkání, která se konala pod záštitou Centra pro výzkum dokumentace a komunikace. Shera byl ředitelem Centra od roku 1960 do roku 1971. Přestože byl dlouho zastáncem používání [[informační věda|informační vědy]] a informační technologie v knihovnách, na sklonku života se jeho postoj změnil. Věřil v důležitost humanismu v knihovnách a jiných informačních organizacích a domníval se, že technologie mohou působit na úkor lidského přístupu a zastínit potřeby společnosti. &amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;WEBER, Kinberley. Jesse Hauk Shera [online]. 2015-11-16 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://capstoneportfoliokimberleysweber.weebly.com/ils-503-jesse-shera.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Publikace==&lt;br /&gt;
Shera byl velmi plodným autorem a jeho texty ovlivnily informační vědu a knihovnickou profesi. Psal jak o [[veřejné knihovny|knihovnách veřejných]] tak o [[akademické knihovny|akademických]] a [[speciální knihovny|speciálních]]. Mezi jeho publikace patří 11 knih, které napsal nebo editoval, 45 kapitol v knihách a mnoho článků a recenzí.&amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;V jeho knihách a článcích je nedílné provázání knihovnictví a knihoven s jejich sociologickým pozadím často opakujícím se motivem. To je patrné v jeho studiích historie knihoven a knihovnické výuky. Společenským dějům, které stály u zrodu knihovnictví se věnuje v knize ''Foundation of the public library: The origins of the public library movement in New England'' (Základ veřejné knihovny: Původ hnutí za veřejné knihovny v Nové anglii). Kniha ''Historians, Books and libraries'' (Historici, knihy a knihovny) se používala při výuce sociálních věd na Chicagské univerzitě. Společně s mladší kolegyní [[Margaret Egan]] vydali článek zabývající se bibliografickou organizací ''Foundation of the theory of bibliography'' (základ bibliografické teorie) v časopise ''Library quarterly''. Mezi další jeho tituly patří ''Libraries and the Organization of Knowledge'' (knihovny a organizace vědění), ''Information resources: a challenge to american science and industry'' (Informační zdroje: výzva pro americkou vědu a průmysl), ''Sociological foundation of librarianship'' (Sociologický základ knihovnictví) a další.&amp;lt;ref&amp;gt;Jesse Shera. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-10-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jesse_Shera&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Handicap==&lt;br /&gt;
Shera celý život trpěl [[šilhavost|šilhavostí]], která mu výrazně ztěžovala čtení. Často se proto učil texty zpaměti. S věkem se jeho zrak ještě zhoršoval a v roce 1967 byl jedním z hlavních důvodů proč nemohl odcestovat do Indie, aby přednášel s [[S. R. Ranganathan|S. R. Ranganathanem]].&amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Bibliografie==&lt;br /&gt;
*''The age factor in employment, a classified bibliography.'' Bulletin of bibliography and dramatic index. Boston: Boston Book Co., 1931-32.&lt;br /&gt;
*''An eddy in the western flow of America culture.'' Ohio state archæological and historical quarterly. Columbus, O., 1935.&lt;br /&gt;
*''Bibliographic organization.'' Chicago, University of Chicago Press, 1951&lt;br /&gt;
*''Foundations of the public library: the origins of the public library movement in New England, 1629–1855.'' Chicago : University of Chicago Press, 1952&lt;br /&gt;
*''Historians, books and libraries: a survey of historical scholarship in relation to library resources, organization and services.'' Cleveland, Press of Western Reserve University, 1953&lt;br /&gt;
*''Documentation in action'' / Jesse H. Shera, Allen Kent, James W. Perry [editors]. New York : Reinhold Publishing Corp., 1956.&lt;br /&gt;
*''The classified catalog: basic principles and practices.'' Chicago, American Library Association, 1956&lt;br /&gt;
*''Information resources: a challenge to American science and industry.'' Cleveland, Press of Western Reserve Univ. 1958&lt;br /&gt;
*''An epistemological foundation for library science.'' Cleveland, Press of Western Reserve University, 1965&lt;br /&gt;
*''Libraries and the organization of knowledge.'' London, C. Lockwood 1965&lt;br /&gt;
*''Documentation and the organization of knowledge.'' Hamden, Conn., Archon Books, 1966&lt;br /&gt;
*''Sociological foundations of librarianship.'' New York, Asia Pub. House 1970 ISBN 0-210-22283-2&lt;br /&gt;
*''&amp;quot;The complete librarian&amp;quot;; and other essays.'' Cleveland, Press of Western Reserve University, 1971, 1979 ISBN 0-8295-0193-2&lt;br /&gt;
*''The foundations of education for librarianship.'' New York, Becker and Hayes 1972 ISBN 0-471-78520-2&lt;br /&gt;
*''Knowing books and men; knowing computers too.'' Littleton, Colo., Libraries Unlimited, 1973 ISBN 0-87287-073-1&lt;br /&gt;
*''Introduction to library science: basic elements of library service.'' Littleton, Colo.: Libraries Unlimited, 1976 ISBN 0-87287-173-8&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
*Jesse Shera. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-10-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jesse_Shera&lt;br /&gt;
*WEBER, Kinberley. Jesse Hauk Shera [online]. 2015-11-16 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://capstoneportfoliokimberleysweber.weebly.com/ils-503-jesse-shera.html&lt;br /&gt;
*WINGER, Howard. Jesse Hauk Shera. In: WIEGAND, Wayne. Supplement to the Dictionary of American Library Biography. Libraries unlimited, 1990, s. 119-123.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Informační věda]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovnictví, informační věda, informační technologie, sociologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jesse_Shera&amp;diff=29944</id>
		<title>Jesse Shera</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jesse_Shera&amp;diff=29944"/>
		<updated>2016-01-21T21:41:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Jesse Hauk Shera''' byl americký knihovník a informační vědec, který měl zásluhu na rozšíření [[informační technologie]] v knihovnách během padesátých, šedesátých a sedmdesátých let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
Shera se narodil 8. prosince 1903 v Oxfordu v Ohiu. Titul bakaláře získal na univerzitě v Miami a magisterský titul z anglického jazyka na Yale v roce 1927. Chtěl se stát učitelem angličtiny, ale nemohl v tomto oboru sehnat práci, proto se vrátil na univerzitu v Miami, kde jej zaměstnali v knihovně. V letech 1938 až 1940 studoval na univerzitě v Chicagu knižní vědu.&lt;br /&gt;
Po promoci působil Shera v Knihovně Kongresu a poté v informačním oddělení Úřadu pro strategické služby, kde krom dohlížení nad knihovnou měl v popisu práce organizování vojenských zpráv. Pracoval s nejnovějšími technologiemi, jaké byly tehdy v knihovnách k dispozici, jako jsou tabelátor a děrné štítky. Od roku 1944 působil v knihovně Chicagské univerzity v jejímž čele stál jeho bývalý spolužák [[Ralph Beals]]. V roce 1947 se stal pomocným profesorem na Chicagské univerzitě, kde přednášel dějiny amerického knihovnictví, katalogizaci, řízení knihoven a klasifikační teorii. V roce 1952 opustil Chicago, aby nastoupil jako děkan Školy knihovní vědy na Western Reserve University. Během svého působení rozšířil fakultu a zavedl doktorský program, jehož model později převzaly ostatní knihovnické školy. V roce 1970 se Shera vzdal pozice děkana, ale i nadále zůstal profesorem. Psal a učil až do své smrti 1. března 1982.&amp;lt;ref name=wing&amp;gt;WINGER, Howard. Jesse Hauk Shera. In: WIEGAND, Wayne. Supplement to the Dictionary of American Library Biography. Libraries unlimited, 1990, s. 119-123.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přínos informační vědě a knihovnictví==&lt;br /&gt;
V roce 1955 založil Shera spolu s Allenem Kentem a Jamesem Perrym Centrum pro výzkum [[dokumentace]] a [[komunikace]], které přispělo k tehdy vznikajícímu oboru získávání informací. V roce 1956 sponzorovalo Centrum Konferenci zabývající se praktickým využitím zaznamenaného vědění. Sedm stovek zástupců z oblasti průmyslu, politiky, obchodu, vzdělávání a knihovnictví zde řešilo společné problémy. Tato konference byla prvním z mnoha mezioborových a mezinárodních setkání, která se konala pod záštitou Centra pro výzkum dokumentace a komunikace. Shera byl ředitelem Centra od roku 1960 do roku 1971. Přestože byl dlouho zastáncem používání [[informační věda|informační vědy]] a informační technologie v knihovnách, na sklonku života se jeho postoj změnil. Věřil v důležitost humanismu v knihovnách a jiných informačních organizacích a domníval se, že technologie mohou působit na úkor lidského přístupu a zastínit potřeby společnosti. &amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;WEBER, Kinberley. Jesse Hauk Shera [online]. 2015-11-16 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://capstoneportfoliokimberleysweber.weebly.com/ils-503-jesse-shera.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Publikace==&lt;br /&gt;
Shera byl velmi plodným autorem a jeho texty ovlivnily informační vědu a knihovnickou profesi. Psal jak o knihovnách veřejných tak o akademických a speciálních. Mezi jeho publikace patří 11 knih, které napsal nebo editoval, 45 kapitol v knihách a mnoho článků a recenzí.&amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;V jeho knihách a článcích je nedílné provázání knihovnictví a knihoven s jejich sociologickým pozadím často opakujícím se motivem. To je patrné v jeho studiích historie knihoven a knihovnické výuky. Společenským dějům, které stály u zrodu knihovnictví se věnuje v knize ''Foundation of the public library: The origins of the public library movement in New England'' (Základ veřejné knihovny: Původ hnutí za veřejné knihovny v Nové anglii). Kniha ''Historians, Books and libraries'' (Historici, knihy a knihovny) se používala při výuce sociálních věd na Chicagské univerzitě. Společně s mladší kolegyní [[Margaret Egan]] vydali článek zabývající se bibliografickou organizací ''Foundation of the theory of bibliography'' (základ bibliografické teorie) v časopise ''Library quarterly''. Mezi další jeho tituly patří ''Libraries and the Organization of Knowledge'' (knihovny a organizace vědění), ''Information resources: a challenge to american science and industry'' (Informační zdroje: výzva pro americkou vědu a průmysl), ''Sociological foundation of librarianship'' (Sociologický základ knihovnictví) a další.&amp;lt;ref&amp;gt;Jesse Shera. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-10-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jesse_Shera&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Handicap==&lt;br /&gt;
Shera celý život trpěl [[šilhavost|šilhavostí]], která mu výrazně ztěžovala čtení. Často se proto učil texty zpaměti. S věkem se jeho zrak ještě zhoršoval a v roce 1967 byl jedním z hlavních důvodů proč nemohl odcestovat do Indie, aby přednášel s [[S. R. Ranganathan|S. R. Ranganathanem]].&amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Bibliografie==&lt;br /&gt;
*''The age factor in employment, a classified bibliography.'' Bulletin of bibliography and dramatic index. Boston: Boston Book Co., 1931-32.&lt;br /&gt;
*''An eddy in the western flow of America culture.'' Ohio state archæological and historical quarterly. Columbus, O., 1935.&lt;br /&gt;
*''Bibliographic organization.'' Chicago, University of Chicago Press, 1951&lt;br /&gt;
*''Foundations of the public library: the origins of the public library movement in New England, 1629–1855.'' Chicago : University of Chicago Press, 1952&lt;br /&gt;
*''Historians, books and libraries: a survey of historical scholarship in relation to library resources, organization and services.'' Cleveland, Press of Western Reserve University, 1953&lt;br /&gt;
*''Documentation in action'' / Jesse H. Shera, Allen Kent, James W. Perry [editors]. New York : Reinhold Publishing Corp., 1956.&lt;br /&gt;
*''The classified catalog: basic principles and practices.'' Chicago, American Library Association, 1956&lt;br /&gt;
*''Information resources: a challenge to American science and industry.'' Cleveland, Press of Western Reserve Univ. 1958&lt;br /&gt;
*''An epistemological foundation for library science.'' Cleveland, Press of Western Reserve University, 1965&lt;br /&gt;
*''Libraries and the organization of knowledge.'' London, C. Lockwood 1965&lt;br /&gt;
*''Documentation and the organization of knowledge.'' Hamden, Conn., Archon Books, 1966&lt;br /&gt;
*''Sociological foundations of librarianship.'' New York, Asia Pub. House 1970 ISBN 0-210-22283-2&lt;br /&gt;
*''&amp;quot;The complete librarian&amp;quot;; and other essays.'' Cleveland, Press of Western Reserve University, 1971, 1979 ISBN 0-8295-0193-2&lt;br /&gt;
*''The foundations of education for librarianship.'' New York, Becker and Hayes 1972 ISBN 0-471-78520-2&lt;br /&gt;
*''Knowing books and men; knowing computers too.'' Littleton, Colo., Libraries Unlimited, 1973 ISBN 0-87287-073-1&lt;br /&gt;
*''Introduction to library science: basic elements of library service.'' Littleton, Colo.: Libraries Unlimited, 1976 ISBN 0-87287-173-8&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
*Jesse Shera. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-10-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jesse_Shera&lt;br /&gt;
*WEBER, Kinberley. Jesse Hauk Shera [online]. 2015-11-16 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://capstoneportfoliokimberleysweber.weebly.com/ils-503-jesse-shera.html&lt;br /&gt;
*WINGER, Howard. Jesse Hauk Shera. In: WIEGAND, Wayne. Supplement to the Dictionary of American Library Biography. Libraries unlimited, 1990, s. 119-123.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Informační věda]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovnictví, informační věda, informační technologie, sociologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8CR&amp;diff=29924</id>
		<title>Národní knihovna ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8CR&amp;diff=29924"/>
		<updated>2016-01-21T20:41:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Národní knihovna České republiky''' je ústřední knihovnou České republiky a má nejvyšší postavení v systému státních [[veřejné knihovny|veřejných knihoven]]. Národní knihovna ČR slouží také jako univerzitní knihovna [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]]. Sídlem NK je bývalá jezuitská kolej [[Klementinum]]. Zřizovatelem NK je Ministerstvo kultury ČR. &lt;br /&gt;
[[Soubor:Klementinum, východní vchod.jpg|náhled|vpravo|Klementinum, východní vchod]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Jako knihovna Karlovy Univerzity vznikala od 14. století. V roce 1366 daroval [[Karel IV.]] univerzitě první rukopisy a roku 1370 věnoval univerzitě dalších 114 rukopisů z pozůstalosti Viléma z Lestkova. Mezi těmito knihami byly i tři kodexy, které jsou dnes nejstaršími součástmi fondu Národní knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Nejstarší univerzitní kodexy a Karel IV. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-09-26 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/karlovy-kodexy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když se Karlovy Univerzita dostala pod správu jezuitů, byla její knihovna přesunuta do budovy Klementina, kde sídlí dodnes.&lt;br /&gt;
Po odchodu jezuitů byla roku 1777 univerzitní knihovna prohlášena dekretem Marie Terezie za veřejnou c.k. Univerzitní knihovnu. Roku 1782 získala knihovna právo na povinný výtisk od pražských tiskařů a roku 1807 bylo toto právo rozšířeno na celé území Čech. Během následujících dvou staletí změnila knihovna mnohokrát jméno, až v roce 1990 získala dnešní název ''Národní knihovna''.&amp;lt;ref&amp;gt; Z historie knihovny. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-10-03 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/z-historie-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Už od devadesátých let Národní knihovna digitalizuj svoje fondy. Snaží se tak lépe zpřístupnit rukopisy, staré tisky a dokumenty, které jsou ohrožené degradací papíru. V roce 2005 získala NK za digitalizaci knih a dokumentů od [[UNESCO]] cenu Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;2005 - The National Library of the Czech Republic. UNESCO, Memory of the world [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/the-national-library-of-the-czech-republic/&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální dokumenty jsou přístupné v digitálních knihovnách Manuscriptorium&amp;lt;ref&amp;gt;Manuscriptorium [online]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; a Kramerius&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius [online]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;. V Manuscriptoriu jsou digitální podoby rukopisů a starých tisků, zatímco v Krameriu jsou zpřístupněny novodobé dokumenty a to zejména z 19. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Práva a povinnosti==&lt;br /&gt;
Národní knihovna vykonává v systému knihoven koordinační, odborné, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti. Zpracovává evidenci knihovních dokumentů knihoven na území ČR, kterou pak knihovnám zpřístupňuje. Zpracovává národní [[bibliografie|bibliografii]] a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému. Je národní agenturou pro mezinárodní číslování knih a hudebnin a národním centrem meziknihovních služeb České republiky a mezinárodní výměny oficiálních publikací. Při jednání s kolektivními správci autorských práv zastupuje knihovny. Zabezpečuje koordinaci regionálních funkcí v celé ČR a vyhodnocuje splnění těchto funkcí.&amp;lt;ref&amp;gt;Zákon č. 257/2001 Sb. Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Národní knihovna trvale uchovává [[konzervační fond|konzervační]] a [[historický fond]]. Národní knihovna má právo na dva [[povinný výtisk|povinné výtisky]] neperiodických publikací a dva povinné výtisky periodického tisku.&amp;lt;ref&amp;gt;Zákon č. 37/1995 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Zákon č. 46/2000 Sb., tiskový zákon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Služby==&lt;br /&gt;
Národní knihovna poskytuje zdarma jakémukoli tazateli ústní informace o katalozích, databázích a sbírkách knihovny a referenční, bibliografické a faktografické informace menšího rozsahu. &lt;br /&gt;
Registrační poplatek je 100 korun. Registrace trvá jeden rok, poté je třeba jí za stejný poplatek prodloužit. Registrovaný uživatel si může zdarma zapůjčovat z knihovního fondu prezenčně a stejně tak si může prezenčně vypůjčit přenosné čtecí zařízení. Absenčně si mohou knihy a čtecí zařízení půjčovat pouze registrovaní uživatelé starší 18 let, kteří doložili trvalý nebo dlouhodobý pobit na území ČR. Registrovaný uživatel má také zdarma přístup na internet a do knihovních databází. Národní knihovna dále poskytuje profesionální konzultace knihovnám, studentům knihovnictví a knihovnickým institucím a vydavatelům. Mezi placené služby patří poskytování soupisu literatury, zhotovování rozmnoženin a kopií, zhotovování elektronických kopií a exkurze. Meziknihovní výpůjčky v rámci ČR jsou zdarma, mezinárodní meziknihovní služby jsou placené.&amp;lt;ref&amp;gt;HUŇOVÁ, Jana. Přehled služeb poskytovaných NK. Národní knihovna České republiky [online]. 2014-02-12 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/prehled-sluzeb&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Praha, Staré Město, Karolinum, Slovanská knihovna, chodba.JPG|0.1px|náhled|vpravo|Slovanská knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Slovanská knihovna== &lt;br /&gt;
Slovanská je součástí NK, má však autonomní postavení v odborných knihovních záležitostech. Jde o specializovanou vědeckou knihovnu pro obor slavistiky. Byla založena roku 1924 a je jednou z největších a nejvýznamnějších slavistických knihoven v Evropě. Její fond čítá více než 800 000 knižních svazků, sbírku plakátů, map, obrazů a uměleckých materiálů. Knihovna je veřejně přístupná a mimo tradiční knihovní služby pořádá odborné semináře, konference, výstavy a jiné kulturní akce.&amp;lt;ref&amp;gt;BABKA, Lukáš. O knihovně. Národní knihovna České republiky. Slovanská knihovna [online]. 2012-10-22 [cit. 2015-11-23]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/slovanska-knihovna/zakladni-informace/o-knihovne&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Národní knihovny]]&lt;br /&gt;
*[[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
veřejná knihovna, univerzitní knihovna, systém knihoven, Klementinum, konzervační fond, rukopisy, digitalizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&amp;diff=27063</id>
		<title>Komunikační šum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&amp;diff=27063"/>
		<updated>2015-12-15T17:36:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Komunikační šum''' jsou okolnosti, které zkreslují a narušují přenos [[informace]]. Tyto rušivé vlivy způsobují, že může být vysílaná zpráva nesprávně přijata.&lt;br /&gt;
Šum může být chápán pouze jako rušivé vlivy komunikačního kanálu, nebo v širším významu jako veškerá zkreslení ať už k nim dochází v kterékoli fázi komunikačního modelu. &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi druhy komunikačního šumu patří fyzický šum, fyziologický šum, psychologický šum a sémantický šum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Šum v Shannon–Weaver modelu komunikace==&lt;br /&gt;
Shannonův model komunikace má pět základních prvků: informační zdroj, vysílač (kodér), kanál, přijímač (dekodér) a místo určení. Šum je potom prvkem šestým, který předchozích pět ovlivňuje a způsobuje selhání [[komunikace]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy komunikačního šumu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fyzický šum===&lt;br /&gt;
Fyzický šum jsou vlastnosti vnějšího prostředí, mimo mluvčího (komunikátor) a posluchače (komunikant), rozptylující posluchače od získání informace, kterou se mu mluvčí snaží sdělit, nebo fyzicky omezují přenos signálu. Mezi původce fyzického šumu můžeme zařadit například: zvuky v pozadí konverzace, špatný televizní signál, hluk dopravy, silný vítr, rozmazané slovo v knize, oslepující světlo, nesnesitelné horko či chlad.&lt;br /&gt;
===Fyziologický šum===&lt;br /&gt;
Fyziologický šum je výsledkem tělesných vlastností, vad a stavů komunikantu a komunikátoru, například vada sluchu nebo zraku, koktání, špatná artikulace, únava, hlad.&lt;br /&gt;
===Psychologický šum===&lt;br /&gt;
Psychologický šum je zapříčiněn očekáváními, se kterými ke komunikaci přistupujeme, jako jsou předsudky, stereotypy, záporný postoj k přijatému sdělení, nenávist, plané naděje, uzavřenost, nedůvěra.&lt;br /&gt;
===Sémantický šum===&lt;br /&gt;
K sémantickému šumu dochází pokud komunikátor mluví jazykem, kterému komunikant nerozumí. Krom komunikace mezi cizinci nastává tento druh informačního šumu při používání dialektu, žargonu nebo složitých technických termínů.&lt;br /&gt;
===Verbální šum===&lt;br /&gt;
Verbálním šumem je cokoli, co znemožňuje rozeznat význam slov, ať už jde o kvalitu kanálu, nebo vlastnost jednoho z účastníků rozhovoru.&lt;br /&gt;
===Neverbální šum===&lt;br /&gt;
Stejně jako komunikace i šum může být neverbální. Třeba sluneční brýle, které nám brání ve čtení výrazu tváře druhého, protože zakrývají oči, ze kterých vychází velké množství neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
==Poměr signálu k šumu==&lt;br /&gt;
DeVito zmiňuje pojem &amp;quot;poměr signálu k šumu&amp;quot; kde signál značí informace, které hodnotíme jako užitečné a šum jako informace bez užitku.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;V tomto článku například najdete mnoho užitečných informací, což znamená je obsahuje vysoké procento signálu a malé procento šumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikačního šumu se nelze zcela zbavit, ale je možné jej zredukovat, pokud se naučíme lépe naslouchat a zdokonalíme se ve vysílání a přijímání neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
*DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.&lt;br /&gt;
*JIROUŠKOVÁ, Michaela. Šum. ''Encyklopedie lingvistiky'', ed. Kateřina PROKOPOVÁ. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. [cit.2015-12-15] 2014http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Šum&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikační kanál]]&lt;br /&gt;
*[[Verbální komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Neverbální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, informace, komunikant, komunikátor, informační kanál&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&amp;diff=27061</id>
		<title>Komunikační šum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&amp;diff=27061"/>
		<updated>2015-12-15T17:22:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Komunikační šum''' jsou okolnosti, které zkreslují a narušují přenos informace. Tyto rušivé vlivy způsobují, že může být vysílaná zpráva nesprávně přijata.&lt;br /&gt;
Může být chápán pouze jako rušivé vlivy komunikačního kanálu, nebo v širším významu jako veškerá zkreslení ať už k nim dochází v kterékoli fázi komunikačního modelu. &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi druhy komunikačního šumu patří fyzický šum, fyziologický šum, psychologický šum a sémantický šum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Šum v Shannon–Weaver modelu komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannonův model komunikace má pět základních prvků: informační zdroj, vysílač (kodér), kanál, přijímač (dekodér) a místo určení. Šum je potom prvkem šestým, který předchozích pět ovlivňuje a způsobuje selhání komunikace.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy komunikačního šumu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Fyzický šum===&lt;br /&gt;
Fyzický šum jsou vlastnosti vnějšího prostředí, mimo mluvčího (komunikátor) a posluchače (komunikant), rozptylující posluchače od získání informace, kterou se mu mluvčí snaží sdělit, nebo fyzicky omezují přenos signálu. Mezi původce fyzického šumu můžeme zařadit například: zvuky v pozadí konverzace, špatný televizní signál, hluk dopravy, silný vítr, rozmazané slovo v knize, oslepující světlo, nesnesitelné horko či chlad.&lt;br /&gt;
===Fyziologický šum===&lt;br /&gt;
Fyziologický šum je výsledkem tělesných vlastností, vad a stavů komunikantu a komunikátoru, například vada sluchu nebo zraku, koktání, špatná artikulace, únava, hlad.&lt;br /&gt;
===Psychologický šum===&lt;br /&gt;
Psychologický šum je zapříčiněn očekáváními, se kterými ke komunikaci přistupujeme, jako jsou předsudky, stereotypy, záporný postoj k přijatému sdělení, nenávist, plané naděje, uzavřenost, nedůvěra.&lt;br /&gt;
===Sémantický šum===&lt;br /&gt;
K sémantickému šumu dochází pokud komunikátor mluví jazykem, kterému komunikant nerozumí. Krom komunikace mezi cizinci nastává tento druh informačního šumu při používání dialektu, žargonu nebo složitých technických termínů.&lt;br /&gt;
===Verbální šum===&lt;br /&gt;
Verbálním šumem je cokoli, co znemožňuje rozeznat význam slov, ať už jde o kvalitu kanálu, nebo vlastnost jednoho z účastníků rozhovoru.&lt;br /&gt;
===Neverbální šum===&lt;br /&gt;
Stejně jako komunikace i šum může být neverbální. Třeba sluneční brýle, které nám brání ve čtení výrazu tváře druhého, protože zakrývají oči, ze kterých vychází velké množství neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
==Poměr signálu k šumu==&lt;br /&gt;
DeVito zmiňuje pojem &amp;quot;poměr signálu k šumu&amp;quot; kde signál značí informace, které hodnotíme jako užitečné a šum jako informace bez užitku.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;V tomto článku například najdete mnoho užitečných informací, což znamená je obsahuje vysoké procento signálu a malé procento šumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikačního šumu se nelze zcela zbavit, ale je možné jej zredukovat, pokud se naučíme lépe naslouchat a zdokonalíme se ve vysílání a přijímání neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
*DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.&lt;br /&gt;
*JIROUŠKOVÁ, Michaela. Šum. ''Encyklopedie lingvistiky'', ed. Kateřina PROKOPOVÁ. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. [cit.2015-12-15] 2014http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Šum&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikační kanál]]&lt;br /&gt;
*[[Verbální komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Neverbální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, informace, komunikant, komunikátor, informační kanál&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&amp;diff=26079</id>
		<title>Komunikační šum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&amp;diff=26079"/>
		<updated>2015-12-02T13:56:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Komunikační šum''' jsou okolnosti, které zkreslují a narušují přenos informace. Tyto rušivé vlivy způsobují, že může být vysílaná zpráva nesprávně přijata.&lt;br /&gt;
Může být chápán pouze jako rušivé vlivy komunikačního kanálu, nebo v širším významu jako veškerá zkreslení ať už k nim dochází v kterékoli fázi komunikačního modelu. &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi druhy komunikačního šumu patří fyzický šum, fyziologický šum, psychologický šum a sémantický šum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Druhy komunikačního šumu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fyzický šum====&lt;br /&gt;
Fyzický šum jsou vlastnosti vnějšího prostředí, mimo mluvčího (komunikátor) a posluchače (komunikant), rozptylující posluchače od získání informace, kterou se mu mluvčí snaží sdělit, nebo fyzicky omezují přenos signálu. Mezi původce fyzického šumu můžeme zařadit například: zvuky v pozadí konverzace, špatný televizní signál, hluk dopravy, silný vítr, rozmazané slovo v knize, oslepující světlo, nesnesitelné horko či chlad.&lt;br /&gt;
====Fyziologický šum====&lt;br /&gt;
Fyziologický šum je výsledkem tělesných vlastností, vad a stavů komunikantu a komunikátoru, například vada sluchu nebo zraku, koktání, špatná artikulace, únava, hlad.&lt;br /&gt;
====Psychologický šum====&lt;br /&gt;
Psychologický šum je zapříčiněn očekáváními, se kterými ke komunikaci přistupujeme, jako jsou předsudky, stereotypy, záporný postoj k přijatému sdělení, nenávist, plané naděje, uzavřenost, nedůvěra.&lt;br /&gt;
====Sémantický šum====&lt;br /&gt;
K sémantickému šumu dochází pokud komunikátor mluví jazykem, kterému komunikant nerozumí. Krom komunikace mezi cizinci nastává tento druh informačního šumu při používání dialektu, žargonu nebo složitých technických termínů.&lt;br /&gt;
====Verbální šum====&lt;br /&gt;
Verbálním šumem je cokoli, co znemožňuje rozeznat význam slov, ať už jde o kvalitu kanálu, nebo vlastnost jednoho z účastníků rozhovoru.&lt;br /&gt;
====Neverbální šum====&lt;br /&gt;
Stejně jako komunikace i šum může být neverbální. Třeba sluneční brýle, které nám brání ve čtení výrazu tváře druhého, protože zakrývají oči, ze kterých vychází velké množství neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
===Poměr signálu k šumu===&lt;br /&gt;
DeVito zmiňuje pojem &amp;quot;poměr signálu k šumu&amp;quot; kde signál značí informace, které hodnotíme jako užitečné a šum jako informace bez užitku.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;V tomto článku například najdete mnoho užitečných informací, což znamená je obsahuje vysoké procento signálu a malé procento šumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikačního šumu se nelze zcela zbavit, ale je možné jej zredukovat, pokud se naučíme lépe naslouchat a zdokonalíme se ve vysílání a přijímání neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
*DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikační kanál]]&lt;br /&gt;
*[[Verbální komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Neverbální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, informace, komunikant, komunikátor, informační kanál&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&amp;diff=26078</id>
		<title>Komunikační šum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&amp;diff=26078"/>
		<updated>2015-12-02T13:53:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Komunikační šum''' jsou okolnosti, které zkreslují a narušují přenos informace. Tyto rušivé vlivy způsobují, že může být vysílaná zpráva nesprávně přijata.&lt;br /&gt;
Může být chápán pouze jako rušivé vlivy komunikačního kanálu, nebo v širším významu jako veškerá zkreslení ať už k nim dochází v kterékoli fázi komunikačního modelu. &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi druhy komunikačního šumu patří fyzický šum, fyziologický šum, psychologický šum a sémantický šum. &lt;br /&gt;
Stejně jako komunikace i šum může být neverbální. Třeba sluneční brýle, které nám brání ve čtení výrazu tváře druhého, protože zakrývají oči, ze kterých vychází velké množství neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
===Druhy komunikačního šumu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fyzický šum====&lt;br /&gt;
Fyzický šum jsou vlastnosti vnějšího prostředí, mimo mluvčího (komunikátor) a posluchače (komunikant), rozptylující posluchače od získání informace, kterou se mu mluvčí snaží sdělit, nebo fyzicky omezují přenos signálu. Mezi původce fyzického šumu můžeme zařadit například: zvuky v pozadí konverzace, špatný televizní signál, hluk dopravy, silný vítr, rozmazané slovo v knize, oslepující světlo, nesnesitelné horko či chlad.&lt;br /&gt;
====Fyziologický šum====&lt;br /&gt;
Fyziologický šum je výsledkem tělesných vlastností, vad a stavů komunikantu a komunikátoru, například vada sluchu nebo zraku, koktání, špatná artikulace, únava, hlad.&lt;br /&gt;
====Psychologický šum====&lt;br /&gt;
Psychologický šum je zapříčiněn očekáváními, se kterými ke komunikaci přistupujeme, jako jsou předsudky, stereotypy, záporný postoj k přijatému sdělení, nenávist, plané naděje, uzavřenost, nedůvěra.&lt;br /&gt;
====Sémantický šum====&lt;br /&gt;
K sémantickému šumu dochází pokud komunikátor mluví jazykem, kterému komunikant nerozumí. Krom komunikace mezi cizinci nastává tento druh informačního šumu při používání dialektu, žargonu nebo složitých technických termínů.&lt;br /&gt;
====Verbální šum====&lt;br /&gt;
Verbálním šumem je cokoli, co znemožňuje rozeznat význam slov, ať už jde o kvalitu kanálu, nebo vlastnost jednoho z účastníků rozhovoru.&lt;br /&gt;
====Neverbální šum====&lt;br /&gt;
Stejně jako komunikace i šum může být neverbální. Třeba sluneční brýle, které nám brání ve čtení výrazu tváře druhého, protože zakrývají oči, ze kterých vychází velké množství neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
===Poměr signálu k šumu===&lt;br /&gt;
DeVito zmiňuje pojem &amp;quot;poměr signálu k šumu&amp;quot; kde signál značí informace, které hodnotíme jako užitečné a šum jako informace bez užitku.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;V tomto článku například najdete mnoho užitečných informací, což znamená je obsahuje vysoké procento signálu a malé procento šumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikačního šumu se nelze zcela zbavit, ale je možné jej zredukovat, pokud se naučíme lépe naslouchat a zdokonalíme se ve vysílání a přijímání neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
*DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.&lt;br /&gt;
*VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikační kanál]]&lt;br /&gt;
*[[Verbální komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Neverbální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, informace, komunikant, komunikátor, informační kanál&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&amp;diff=26057</id>
		<title>Komunikační šum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunika%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um&amp;diff=26057"/>
		<updated>2015-12-01T17:18:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Komunikační šum''' jsou okolnosti, které zkreslují a narušují přenos informace. Tyto rušivé vlivy způsobují, že může být vysílaná zpráva nesprávně přijata.&lt;br /&gt;
Mezi druhy komunikačního šumu patří fyzický šum, fyziologický šum, psychologický šum a sémantický šum. &lt;br /&gt;
Stejně jako komunikace i šum může být neverbální. Třeba sluneční brýle, které nám brání ve čtení výrazu tváře druhého, protože zakrývají oči, ze kterých vychází velké množství neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
===Druhy komunikačního šumu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fyzický šum====&lt;br /&gt;
Fyzický šum jsou vlastnosti vnějšího prostředí, mimo mluvčího (komunikátor) a posluchače (komunikant), rozptylující posluchače od získání informace, kterou se mu mluvčí snaží sdělit, nebo fyzicky omezují přenos signálu. Mezi původce fyzického šumu můžeme zařadit například: zvuky v pozadí konverzace, špatný televizní signál, hluk dopravy, silný vítr, rozmazané slovo v knize, oslepující světlo, nesnesitelné horko či chlad.&lt;br /&gt;
====Fyziologický šum====&lt;br /&gt;
Fyziologický šum je výsledkem tělesných vlastností, vad a stavů komunikantu a komunikátoru, například vada sluchu nebo zraku, koktání, špatná artikulace, únava, hlad.&lt;br /&gt;
====Psychologický šum====&lt;br /&gt;
Psychologický šum je zapříčiněn očekáváními, se kterými ke komunikaci přistupujeme, jako jsou předsudky, stereotypy, záporný postoj k přijatému sdělení, nenávist, plané naděje, uzavřenost, nedůvěra.&lt;br /&gt;
====Sémantický šum====&lt;br /&gt;
K sémantickému šumu dochází pokud komunikátor mluví jazykem, kterému komunikant nerozumí. Krom komunikace mezi cizinci nastává tento druh informačního šumu při používání dialektu, žargonu nebo složitých technických termínů.&lt;br /&gt;
====Verbální šum====&lt;br /&gt;
Verbálním šumem je cokoli, co znemožňuje rozeznat význam slov, ať už jde o kvalitu kanálu, nebo vlastnost jednoho z účastníků rozhovoru.&lt;br /&gt;
====Neverbální šum====&lt;br /&gt;
Stejně jako komunikace i šum může být neverbální. Třeba sluneční brýle, které nám brání ve čtení výrazu tváře druhého, protože zakrývají oči, ze kterých vychází velké množství neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
===Poměr signálu k šumu===&lt;br /&gt;
DeVito zmiňuje pojem &amp;quot;poměr signálu k šumu&amp;quot; kde signál značí informace, které hodnotíme jako užitečné a šum jako informace bez užitku.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;V tomto článku například najdete mnoho užitečných informací, což znamená je obsahuje vysoké procento signálu a malé procento šumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikačního šumu se nelze zcela zbavit, ale je možné jej zredukovat, pokud se naučíme lépe naslouchat a zdokonalíme se ve vysílání a přijímání neverbálních signálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
*DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikační kanál]]&lt;br /&gt;
*[[Verbální komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Neverbální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, informace, komunikant, komunikátor, informační kanál&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Suzanne_Briet&amp;diff=25761</id>
		<title>Suzanne Briet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Suzanne_Briet&amp;diff=25761"/>
		<updated>2015-11-28T21:30:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Suzanne Briet''' byla francouzská knihovnice, spisovatelka, historička a průkopnice [[dokumentace]], známá svým traktátem ''Qu'est-ce que la documentation?'' (Co je dokumentace?). Její vize [[dokument|dokumentu]] se posouvá za pevné formy jako jsou knihy k novým formátům, které přicházejí s technickým pokrokem. Přezdívalo se jí &amp;quot;Madame Documentation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky==&lt;br /&gt;
Suzanne Briet, celým jménem Renée-Marie-Hélène-Suzanne Briet, se narodila ve francouzských Ardenách 1. února 1894 a dospívala tak v meziválečné Francii v době výrazných společenských změn. Když vypukla druhá světová válka bylo jí pouhých dvacet let. Briet vystudovala v Sèvres angličtinu a historii a po třech letech, kdy učila na druhém stupni základní školy v Annabě v Alžírsku, se rozhodla pro knihovnické zaměstnání. Na knihovnické zkoušky se připravovala v kurzech sorbonnského profesora [[Louis Barrau-Dihigo|Louise Barrau-Dihigo]] a ve třiceti letech se stala jednou ze tří prvních profesionálních knihovnic v [[Bibliothèque Nationale]].&amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životní dráha==&lt;br /&gt;
Za dobu působení Suzanne Briet v Bibliothèque Nationale došlo v knihovnické profesi k důležitým změnám. Postupně přicházely mnohé technické inovace, například v prvním roce jejího zaměstnání v Bibliothèque Nationale byla do budovy ze 17. století poprvé zavedena elektřina.&amp;lt;ref name=maack&amp;gt;MAACK, Mary Niles. ''The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement''. 2003. Dostupné také z: https://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dokumentace se stala samostatnou profesí. V průběhu druhé světové války velký počet žen, které předtím působily pouze v domácnosti, vstupoval do zaměstnání, čímž se výrazně zvýšil i počet knihovnic. Briet sama byla zastánkyní hnutí za &amp;quot;moderní knihovny&amp;quot;, oponující zastaralým tradicím, které tehdejší knihovny ovládaly, a nakloněné modernějším knihovnickým představám. &lt;br /&gt;
Během těchto let Briet založila a dohlížela nad Salle des Catalogues et Bibliographies, zpřístupňující mnoha lidem dosud nedostupné materiály, a spolu s chemikem Jeanem Gérardem založila Union Française des Organismes de Documentation (Francouzskou dokumentaristickou společnost). I za války v době cenzury a útlaku poskytovala Briet nadále knihovnické a katalogizační služby v Bibliothèque Nationale a dokonce se účastnila konference v Salzburgu pořádané německými dokumentaristy. &lt;br /&gt;
Na konci války význam Briet v mezinárodním dokumentaristickém hnutí vzrostl. Z pověření UNESCO sestavila mezinárodní průzkum vzdělání knihovníků a dokumentaristů. Za své zásluhy získala Légion d'honneur (Řád čestné legie).&lt;br /&gt;
Dále pomohla zřídit Institut National de Techniques de la Documentation (Národní institut dokumentačních technik) v rámci Conservatoire National des Arts et Métiers (Národní konzervatoře umění a řemesel). Stala se také viceprezidentkou Mezinárodního svazu pro dokumentaci. &amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1951 vydala Briet traktát ''Qu'est-ce que la documentation?'', v němž posouvá hranice dokumentace, aby obsáhly nejen texty, ale jakýkoli fyzický důkaz. &lt;br /&gt;
O rok později se vydala do Spojených států zkoumat profesionákní výuku a bibliografické a rešeršní služby.&lt;br /&gt;
Briet byla také zastánkyní feminismu, zakladatelkou ženského klubu a prezidentkou Union des femmes européennes (Spolku evropských žen).&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. ''The Reception of Suzanne Briet in the United States''. 2003. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/briet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V šedesáti letech odešla Briet do brzkého důchodu, během něhož se věnovala svým zálibám, například historii Arden. V roce 1976 vydala paměti nazvané ''Entre Aisne et Meuse et au-dela''. Suzanne Briet zemřela v Paříži v roce 1989 ve věku devadesáti pěti let.&amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vliv na informační vědu==&lt;br /&gt;
Briet patřila mezi druhou vlnu evropských dokumentaristů a stavěla tak na myšlenkách zakladatelů evropské dokumentace [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a [[Henri de la Fontaine|Henriho de la Fontaine]]. Chápala, že kultura a technologie jsou vzájemně provázané a vyzývala informační pracovníky, aby zasahovali i do oblastí mimo svojí specializaci. &lt;br /&gt;
Paul Otlet zkomplikoval definici dokumentu, když přišel s myšlenkou, že jakýkoli předmět nezávisle na záměru, který stál za jeho vytvořením, lze považovat za dokument. Briet poznamenává, že aby byl předmět dokumentem, musí být jako dokument vědomě využíván. Dává zde příklad antilopy, která, zatímco žije svobodně v divočině, není dokumentem, ale je-li chycena a umístěna do zoo, stává se předmětem studia a tudíž dokumentem. Podle Briet musí dokument sloužit jako &amp;quot;důkaz nějaké skutečnosti&amp;quot;. Dokumentace se tedy zabývá více formáty a překračuje tak hranice knihovnictví.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. ''What is a document''?. 1997. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/whatdoc.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Bibliografie==&lt;br /&gt;
*''Qu’est-ce que la documentation?'' Paris: Edit, 1951.&lt;br /&gt;
*''Bibliothécaires et documentalistes.'' Revue de la documentation, 1954, no XXI, p.43.&lt;br /&gt;
*''Arthur Rimbaud, catalogue de l'exposition du centenaire de sa naissance.'' BNF, 1954.&lt;br /&gt;
*''Jean de Schulemberg.'' Mézières, Éditions de la Société d'Études Ardennaises, 1960.&lt;br /&gt;
*''Châteaux des Ardennes.'' Mézières, Éditions de la société des Écrivains Ardennais, Les cahiers ardennais, 1963, numéro 17.&lt;br /&gt;
*''Entre Aisne et Meuse… et au-delà.'' Charleville-Mézières, société des Écrivains Ardennais, Les cahiers ardennais, 1976, numéro 22.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
*BUCKLAND, Michael. ''What is a document''?. 1997. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/whatdoc.html&lt;br /&gt;
*BUCKLAND, Michael. ''The Reception of Suzanne Briet in the United States''. 2003. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/briet.html&lt;br /&gt;
*MAACK, Mary Niles. ''The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement''. 2003. Dostupné také z: https://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm&lt;br /&gt;
*Suzanne Briet. (2015, juillet 10). ''Wikipédia, l'encyclopédie libre.'' Page consultée novembre 28, 2015 à partir de http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Suzanne_Briet&amp;amp;oldid=116703429.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*[http://ella.slis.indiana.edu/~roday/briet.htm/ What is documentation?]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Dokument]]&lt;br /&gt;
*[[Dokumentace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
dokumentace, dokument, knihovnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jesse_Shera&amp;diff=25760</id>
		<title>Jesse Shera</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jesse_Shera&amp;diff=25760"/>
		<updated>2015-11-28T21:20:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Jesse Hauk Shera''' byl americký knihovník a informační vědec, který měl zásluhu na rozšíření informační technologie v knihovnách během padesátých, šedesátých a sedmdesátých let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
Shera se narodil 8. prosince 1903 v Oxfordu v Ohiu. Titul bakaláře získal na univerzitě v Miami a magisterský titul z anglického jazyka na Yale v roce 1927. Chtěl se stát učitelem angličtiny, ale nemohl v tomto oboru sehnat práci, proto se vrátil na univerzitu v Miami, kde jej zaměstnali v knihovně. V letech 1938 až 1940 studoval na univerzitě v Chicagu knižní vědu.&lt;br /&gt;
Po promoci působil Shera v Knihovně Kongresu a poté v informačním oddělení Úřadu pro strategické služby, kde krom dohlížení nad knihovnou měl v popisu práce organizování vojenských zpráv. Pracoval s nejnovějšími technologiemi, jaké byly tehdy v knihovnách k dispozici, jako jsou tabelátor a děrné štítky. Od roku 1944 působil v knihovně Chicagské univerzity v jejímž čele stál jeho bývalý spolužák [[Ralph Beals]]. V roce 1947 se stal pomocným profesorem na Chicagské univerzitě, kde přednášel dějiny amerického knihovnictví, katalogizaci, řízení knihoven a klasifikační teorii. V roce 1952 opustil Chicago, aby nastoupil jako děkan Školy knihovní vědy na Western Reserve University. Během svého působení rozšířil fakultu a zavedl doktorský program, jehož model později převzaly ostatní knihovnické školy. V roce 1970 se Shera vzdal pozice děkana, ale i nadále zůstal profesorem. Psal a učil až do své smrti 1. března 1982.&amp;lt;ref name=wing&amp;gt;WINGER, Howard. Jesse Hauk Shera. In: WIEGAND, Wayne. Supplement to the Dictionary of American Library Biography. Libraries unlimited, 1990, s. 119-123.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přínos informační vědě a knihovnictví==&lt;br /&gt;
V roce 1955 založil Shera spolu s Allenem Kentem a Jamesem Perrym Centrum pro výzkum [[dokumentace]] a [[komunikace]], které přispělo k tehdy vznikajícímu oboru získávání informací. V roce 1956 sponzorovalo Centrum Konferenci zabývající se praktickým využitím zaznamenaného vědění. Sedm stovek zástupců z oblasti průmyslu, politiky, obchodu, vzdělávání a knihovnictví zde řešilo společné problémy. Tato konference byla prvním z mnoha mezioborových a mezinárodních setkání, která se konala pod záštitou Centra pro výzkum dokumentace a komunikace. Shera byl ředitelem Centra od roku 1960 do roku 1971. Přestože byl dlouho zastáncem používání [[informační věda|informační vědy]] a informační technologie v knihovnách, na sklonku života se jeho postoj změnil. Věřil v důležitost humanismu v knihovnách a jiných informačních organizacích a domníval se, že technologie mohou působit na úkor lidského přístupu a zastínit potřeby společnosti. &amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;WEBER, Kinberley. Jesse Hauk Shera [online]. 2015-11-16 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://capstoneportfoliokimberleysweber.weebly.com/ils-503-jesse-shera.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Publikace==&lt;br /&gt;
Shera byl velmi plodným autorem a jeho texty ovlivnily informační vědu a knihovnickou profesi. Psal jak o knihovnách veřejných tak o akademických a speciálních. Mezi jeho publikace patří 11 knih, které napsal nebo editoval, 45 kapitol v knihách a mnoho článků a recenzí.&amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;V jeho knihách a článcích je nedílné provázání knihovnictví a knihoven s jejich sociologickým pozadím často opakujícím se motivem. To je patrné v jeho studiích historie knihoven a knihovnické výuky. Společenským dějům, které stály u zrodu knihovnictví se věnuje v knize ''Foundation of the public library: The origins of the public library movement in New England'' (Základ veřejné knihovny: Původ hnutí za veřejné knihovny v Nové anglii). Kniha ''Historians, Books and libraries'' (Historici, knihy a knihovny) se používala při výuce sociálních věd na Chicagské univerzitě. Společně s mladší kolegyní [[Margaret Egan]] vydali článek zabývající se bibliografickou organizací ''Foundation of the theory of bibliography'' (základ bibliografické teorie) v časopise ''Library quarterly''. Mezi další jeho tituly patří ''Libraries and the Organization of Knowledge'' (knihovny a organizace vědění), ''Information resources: a challenge to american science and industry'' (Informační zdroje: výzva pro americkou vědu a průmysl), ''Sociological foundation of librarianship'' (Sociologický základ knihovnictví) a další.&amp;lt;ref&amp;gt;Jesse Shera. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-10-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jesse_Shera&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Handicap==&lt;br /&gt;
Shera celý život trpěl šilhavostí, která mu výrazně ztěžovala čtení. Často se proto učil texty zpaměti. S věkem se jeho zrak ještě zhoršoval a v roce 1967 byl jedním z hlavních důvodů proč nemohl odcestovat do Indie, aby přednášel s [[S.R.Ranganathan|S.R.Ranganathanem]].&amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Bibliografie==&lt;br /&gt;
*''The age factor in employment, a classified bibliography.'' Bulletin of bibliography and dramatic index. Boston: Boston Book Co., 1931-32.&lt;br /&gt;
*''An eddy in the western flow of America culture.'' Ohio state archæological and historical quarterly. Columbus, O., 1935.&lt;br /&gt;
*''Bibliographic organization.'' Chicago, University of Chicago Press, 1951&lt;br /&gt;
*''Foundations of the public library: the origins of the public library movement in New England, 1629–1855.'' Chicago : University of Chicago Press, 1952&lt;br /&gt;
*''Historians, books and libraries: a survey of historical scholarship in relation to library resources, organization and services.'' Cleveland, Press of Western Reserve University, 1953&lt;br /&gt;
*''Documentation in action'' / Jesse H. Shera, Allen Kent, James W. Perry [editors]. New York : Reinhold Publishing Corp., 1956.&lt;br /&gt;
*''The classified catalog: basic principles and practices.'' Chicago, American Library Association, 1956&lt;br /&gt;
*''Information resources: a challenge to American science and industry.'' Cleveland, Press of Western Reserve Univ. 1958&lt;br /&gt;
*''An epistemological foundation for library science.'' Cleveland, Press of Western Reserve University, 1965&lt;br /&gt;
*''Libraries and the organization of knowledge.'' London, C. Lockwood 1965&lt;br /&gt;
*''Documentation and the organization of knowledge.'' Hamden, Conn., Archon Books, 1966&lt;br /&gt;
*''Sociological foundations of librarianship.'' New York, Asia Pub. House 1970 ISBN 0-210-22283-2&lt;br /&gt;
*''&amp;quot;The complete librarian&amp;quot;; and other essays.'' Cleveland, Press of Western Reserve University, 1971, 1979 ISBN 0-8295-0193-2&lt;br /&gt;
*''The foundations of education for librarianship.'' New York, Becker and Hayes 1972 ISBN 0-471-78520-2&lt;br /&gt;
*''Knowing books and men; knowing computers too.'' Littleton, Colo., Libraries Unlimited, 1973 ISBN 0-87287-073-1&lt;br /&gt;
*''Introduction to library science: basic elements of library service.'' Littleton, Colo.: Libraries Unlimited, 1976 ISBN 0-87287-173-8&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
*Jesse Shera. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-10-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jesse_Shera&lt;br /&gt;
*WEBER, Kinberley. Jesse Hauk Shera [online]. 2015-11-16 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://capstoneportfoliokimberleysweber.weebly.com/ils-503-jesse-shera.html&lt;br /&gt;
*WINGER, Howard. Jesse Hauk Shera. In: WIEGAND, Wayne. Supplement to the Dictionary of American Library Biography. Libraries unlimited, 1990, s. 119-123.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Informační věda]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihovnictví, informační věda, informační technologie, sociologie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8CR&amp;diff=25534</id>
		<title>Národní knihovna ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8CR&amp;diff=25534"/>
		<updated>2015-11-26T13:15:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Upravit}}&lt;br /&gt;
'''Národní knihovna České republiky''' je ústřední knihovnou České republiky a má nejvyšší postavení v systému státních [[veřejné knihovny|veřejných knihoven]]. Národní knihovna ČR slouží také jako univerzitní knihovna [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]]. Sídlem NK je bývalá jezuitská kolej [[Klementinum]]. Zřizovatelem NK je Ministerstvo kultury ČR. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Jako knihovna Karlovy Univerzity vznikala od 14. století. V roce 1366 daroval [[Karel IV.]] univerzitě první rukopisy a roku 1370 věnoval univerzitě dalších 114 rukopisů z pozůstalosti Viléma z Lestkova. Mezi těmito knihami byly i tři kodexy, které jsou dnes nejstaršími součástmi fondu Národní knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Nejstarší univerzitní kodexy a Karel IV. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-09-26 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/karlovy-kodexy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když se Karlovy Univerzita dostala pod správu jezuitů, byla její knihovna přesunuta do budovy Klementina, kde sídlí dodnes.&lt;br /&gt;
Po odchodu jezuitů byla roku 1777 univerzitní knihovna prohlášena dekretem Marie Terezie za veřejnou c.k. Univerzitní knihovnu. Roku 1782 získala knihovna právo na povinný výtisk od pražských tiskařů a roku 1807 bylo toto právo rozšířeno na celé území Čech. Během následujících dvou staletí změnila knihovna mnohokrát jméno, až v roce 1990 získala dnešní název ''Národní knihovna''.&amp;lt;ref&amp;gt; Z historie knihovny. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-10-03 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/z-historie-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Už od devadesátých let Národní knihovna digitalizuj svoje fondy. Snaží se tak lépe zpřístupnit rukopisy, staré tisky a dokumenty, které jsou ohrožené degradací papíru. V roce 2005 získala NK za digitalizaci knih a dokumentů od [[UNESCO]] cenu Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;2005 - The National Library of the Czech Republic. UNESCO, Memory of the world [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/the-national-library-of-the-czech-republic/&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální dokumenty jsou přístupné v digitálních knihovnách Manuscriptorium&amp;lt;ref&amp;gt;Manuscriptorium [online]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; a Kramerius&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius [online]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;. V Manuscriptoriu jsou digitální podoby rukopisů a starých tisků, zatímco v Krameriu jsou zpřístupněny novodobé dokumenty a to zejména z 19. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Práva a povinnosti==&lt;br /&gt;
Národní knihovna vykonává v systému knihoven koordinační, odborné, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti. Zpracovává evidenci knihovních dokumentů knihoven na území ČR, kterou pak knihovnám zpřístupňuje. Zpracovává národní [[bibliografie|bibliografii]] a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému. Je národní agenturou pro mezinárodní číslování knih a hudebnin a národním centrem meziknihovních služeb České republiky a mezinárodní výměny oficiálních publikací. Při jednání s kolektivními správci autorských práv zastupuje knihovny. Zabezpečuje koordinaci regionálních funkcí v celé ČR a vyhodnocuje splnění těchto funkcí.&amp;lt;ref&amp;gt;Zákon č. 257/2001 Sb. Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Národní knihovna trvale uchovává [[konzervační fond|konzervační]] a [[historický fond]]. Národní knihovna má právo na dva [[povinný výtisk|povinné výtisky]] neperiodických publikací a dva povinné výtisky periodického tisku.&amp;lt;ref&amp;gt;Zákon č. 37/1995 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Zákon č. 46/2000 Sb., tiskový zákon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Služby==&lt;br /&gt;
Národní knihovna poskytuje zdarma jakémukoli tazateli ústní informace o katalozích, databázích a sbírkách knihovny a referenční, bibliografické a faktografické informace menšího rozsahu. &lt;br /&gt;
Registrační poplatek je 100 korun. Registrace trvá jeden rok, poté je třeba jí za stejný poplatek prodloužit. Registrovaný uživatel si může zdarma zapůjčovat z knihovního fondu prezenčně a stejně tak si může prezenčně vypůjčit přenosné čtecí zařízení. Absenčně si mohou knihy a čtecí zařízení půjčovat pouze registrovaní uživatelé starší 18 let, kteří doložili trvalý nebo dlouhodobý pobit na území ČR. Registrovaný uživatel má také zdarma přístup na internet a do knihovních databází. Národní knihovna dále poskytuje profesionální konzultace knihovnám, studentům knihovnictví a knihovnickým institucím a vydavatelům. Mezi placené služby patří poskytování soupisu literatury, zhotovování rozmnoženin a kopií, zhotovování elektronických kopií a exkurze. Meziknihovní výpůjčky v rámci ČR jsou zdarma, mezinárodní meziknihovní služby jsou placené.&amp;lt;ref&amp;gt;HUŇOVÁ, Jana. Přehled služeb poskytovaných NK. Národní knihovna České republiky [online]. 2014-02-12 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/prehled-sluzeb&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Slovanská knihovna==&lt;br /&gt;
Slovanská je součástí NK, má však autonomní postavení v odborných knihovních záležitostech. Jde o specializovanou vědeckou knihovnu pro obor slavistiky. Byla založena roku 1924 a je jednou z největších a nejvýznamnějších slavistických knihoven v Evropě. Její fond čítá více než 800 000 knižních svazků, sbírku plakátů, map, obrazů a uměleckých materiálů. Knihovna je veřejně přístupná a mimo tradiční knihovní služby pořádá odborné semináře, konference, výstavy a jiné kulturní akce.&amp;lt;ref&amp;gt;BABKA, Lukáš. O knihovně. Národní knihovna České republiky. Slovanská knihovna [online]. 2012-10-22 [cit. 2015-11-23]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/slovanska-knihovna/zakladni-informace/o-knihovne&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Národní knihovny]]&lt;br /&gt;
*[[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Suzanne_Briet&amp;diff=25531</id>
		<title>Suzanne Briet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Suzanne_Briet&amp;diff=25531"/>
		<updated>2015-11-26T12:58:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Suzanne Briet''' byla francouzská knihovnice, spisovatelka, historička a průkopnice [[dokumentace]], známá svým traktátem ''Qu'est-ce que la documentation?'' (Co je dokumentace?). Její vize [[dokument|dokumentu]] se posouvá za pevné formy jako jsou knihy k novým formátům, které přicházejí s technickým pokrokem. Přezdívalo se jí &amp;quot;Madame Documentation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky==&lt;br /&gt;
Suzanne Briet, celým jménem Renée-Marie-Hélène-Suzanne Briet, se narodila ve francouzských Ardenách 1. února 1894 a dospívala tak v meziválečné Francii v době výrazných společenských změn. Když vypukla druhá světová válka bylo jí pouhých dvacet let. Briet vystudovala v Sèvres angličtinu a historii a po třech letech, kdy učila na druhém stupni základní školy v Annabě v Alžírsku, se rozhodla pro knihovnické zaměstnání. Na knihovnické zkoušky se připravovala v kurzech sorbonnského profesora [[Louis Barrau-Dihigo|Louise Barrau-Dihigo]] a ve třiceti letech se stala jednou ze tří prvních profesionálních knihovnic v [[Bibliothèque Nationale]].&amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životní dráha==&lt;br /&gt;
Za dobu působení Suzanne Briet v Bibliothèque Nationale došlo v knihovnické profesi k důležitým změnám. Postupně přicházely mnohé technické inovace, například v prvním roce jejího zaměstnání v Bibliothèque Nationale byla do budovy ze 17. století poprvé zavedena elektřina.&amp;lt;ref name=maack&amp;gt;MAACK, Mary Niles. ''The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement''. 2003. Dostupné také z: https://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dokumentace se stala samostatnou profesí. V průběhu druhé světové války velký počet žen, které předtím působily pouze v domácnosti, vstupoval do zaměstnání, čímž se výrazně zvýšil i počet knihovnic. Briet sama byla zastánkyní hnutí za &amp;quot;moderní knihovny&amp;quot;, oponující zastaralým tradicím, které tehdejší knihovny ovládaly, a nakloněné modernějším knihovnickým představám. &lt;br /&gt;
Během těchto let Briet založila a dohlížela nad Salle des Catalogues et Bibliographies, zpřístupňující mnoha lidem dosud nedostupné materiály, a spolu s chemikem Jeanem Gérardem založila Union Française des Organismes de Documentation (Francouzskou dokumentaristickou společnost). I za války v době cenzury a útlaku poskytovala Briet nadále knihovnické a katalogizační služby v Bibliothèque Nationale a dokonce se účastnila konference v Salzburgu pořádané německými dokumentaristy. &lt;br /&gt;
Na konci války význam Briet v mezinárodním dokumentaristickém hnutí vzrostl. Z pověření UNESCO sestavila mezinárodní průzkum vzdělání knihovníků a dokumentaristů. Za své zásluhy získala Légion d'honneur (Řád čestné legie).&lt;br /&gt;
Dále pomohla zřídit Institut National de Techniques de la Documentation (Národní institut dokumentačních technik) v rámci Conservatoire National des Arts et Métiers (Národní konzervatoře umění a řemesel). Stala se také viceprezidentkou Mezinárodního svazu pro dokumentaci. &amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1951 vydala Briet traktát ''Qu'est-ce que la documentation?'', v němž posouvá hranice dokumentace, aby obsáhly nejen texty, ale jakýkoli fyzický důkaz. &lt;br /&gt;
O rok později se vydala do Spojených států zkoumat profesionákní výuku a bibliografické a rešeršní služby.&lt;br /&gt;
Briet byla také zastánkyní feminismu, zakladatelkou ženského klubu a prezidentkou Union des femmes européennes (Spolku evropských žen).&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. ''The Reception of Suzanne Briet in the United States''. 2003. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/briet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V šedesáti letech odešla Briet do brzkého důchodu, během něhož se věnovala svým zálibám, například historii Arden. V roce 1976 vydala paměti nazvané ''Entre Aisne et Meuse et au-dela''. Suzanne Briet zemřela v Paříži v roce 1989 ve věku devadesáti pěti let.&amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vliv na informační vědu==&lt;br /&gt;
Briet patřila mezi druhou vlnu evropských dokumentaristů a stavěla tak na myšlenkách zakladatelů evropské dokumentace [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a [[Henri de la Fontaine|Henriho de la Fontaine]]. Chápala, že kultura a technologie jsou vzájemně provázané a vyzývala informační pracovníky, aby zasahovali i do oblastí mimo svojí specializaci. &lt;br /&gt;
Paul Otlet zkomplikoval definici dokumentu, když přišel s myšlenkou, že jakýkoli předmět nezávisle na záměru, který stál za jeho vytvořením, lze považovat za dokument. Briet poznamenává, že aby byl předmět dokumentem, musí být jako dokument vědomě využíván. Dává zde příklad antilopy, která, zatímco žije svobodně v divočině, není dokumentem, ale je-li chycena a umístěna do zoo, stává se předmětem studia a tudíž dokumentem. Podle Briet musí dokument sloužit jako &amp;quot;důkaz nějaké skutečnosti&amp;quot;. Dokumentace se tedy zabývá více formáty a překračuje tak hranice knihovnictví.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. ''What is a document''?. 1997. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/whatdoc.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
*BUCKLAND, Michael. ''What is a document''?. 1997. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/whatdoc.html&lt;br /&gt;
*BUCKLAND, Michael. ''The Reception of Suzanne Briet in the United States''. 2003. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/briet.html&lt;br /&gt;
*MAACK, Mary Niles. ''The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement''. 2003. Dostupné také z: https://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*[http://ella.slis.indiana.edu/~roday/briet.htm/ What is documentation?]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Dokument]]&lt;br /&gt;
*[[Dokumentace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
dokumentace, dokument, knihovnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Suzanne_Briet&amp;diff=25122</id>
		<title>Suzanne Briet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Suzanne_Briet&amp;diff=25122"/>
		<updated>2015-11-23T19:11:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Suzanne Briet''' byla francouzská knihovnice, spisovatelka, historička a průkopnice [[dokumentace]], známá svým traktátem ''Qu'est-ce que la documentation?'' (Co je dokumentace?) Její vize dokumentu se posouvá za pevné formy jako jsou knihy k novým formátům, které přicházejí s technickým pokrokem. Přezdívalo se jí &amp;quot;Madame Documentation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky==&lt;br /&gt;
Suzanne Briet, celým jménem Renée-Marie-Hélène-Suzanne Briet, se narodila ve francouzských Ardenách 1. února 1894 a dospívala tak v meziválečné Francii v době výrazných společenských změn. Když vypukla druhá světová válka bylo jí pouhých dvacet let. Briet vystudovala v Sèvres angličtinu a historii a po třech letech kdy učila na druhém stupni základní školy v Annabě v Alžírsku se rozhodla pro knihovnické zaměstnání. Na knihovnické zkoušky se připravovala v kurzech sorbonnského profesora [[Louise Barrau-Dihigo]] a ve třiceti letech se stala jednou ze tří prvních profesionálních knihovnic v [[Bibliothèque Nationale]]&amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životní dráha==&lt;br /&gt;
Za dobu působení Suzanne Briet v Bibliothèque Nationale došlo v knihovnické profesi k důležitým změnám. Postupně přicházely mnohé technické inovace, například v prvním roce jejího zaměstnání v Bibliothèque Nationale byla do budovy ze 17. století poprvé zavedena elektřina.&amp;lt;ref name=maack&amp;gt;MAACK, Mary Niles. ''The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement''. 2003. Dostupné také z: https://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dokumentace se stala samostatnou profesí. V průběhu druhé světové války velký počet žen, které předtím působily pouze v domácnosti, vstupoval do zaměstnání, čímž se výrazně zvýšil i počet knihovnic. Briet sama byla zastánkyní hnutí za &amp;quot;moderní knihovny&amp;quot;, oponující zastaralým tradicím, které tehdejší knihovny ovládaly, a nakloněné modernějším knihovnickým představám. &lt;br /&gt;
Během těchto let Briet založila a dohlížela nad Salle des Catalogues et Bibliographies, zpřístupňující mnoha lidem dosud nedostupné materiály, a spolu s chemikem Jeanem Gérardem založila Union Française des Organismes de Documentation (Francouzskou dokumentaristickou společnost). I za války v době cenzury a útlaku poskytovala Briet nadále knihovnické a katalogizační služby v Bibliothèque Nationale a dokonce se účastnila konference v Salzburgu pořádané německými dokumentaristy. &lt;br /&gt;
Na konci války význam Briet v mezinárodním dokumentaristickém hnutí vzrostl. Z pověření UNESCO sestavila mezinárodní průzkum vzdělání knihovníků a dokumentaristů. Za své zásluhy získala Légion d'honneur (Řád čestné legie).&lt;br /&gt;
Dále pomohla zřídit Institut National de Techniques de la Documentation (Národní institut dokumentačních technik) v rámci Conservatoire National des Arts et Métiers (Národní konzervatoře umění a řemesel). Stala se také viceprezidentkou Mezinárodního svazu pro dokumentaci. &amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1951 vydala Briet traktát ''Qu'est-ce que la documentation?'' v němž posouvá hranice dokumentace, aby obsáhly nejen texty, ale jakýkoli fyzický důkaz. &lt;br /&gt;
O rok později se vydala do Spojených států zkoumat profesionákní výuku a bibliografické a rešeršní služby.&lt;br /&gt;
Briet byla také zastánkyní feminismu, zakladatelkou ženského klubu a prezidentkou Union des femmes européennes (Spolku evropských žen).&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. ''The Reception of Suzanne Briet in the United States''. 2003. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/briet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V šedesáti letech odešla Briet do brzkého důchodu, během něhož se věnovala svým zálibám, například historii Arden. V roce 1976 vydala paměti nazvané ''Entre Aisne et Meuse et au-dela''. Suzanne Briet zemřela v Paříži v roce 1989 ve věku devadesáti pěti let.&amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vliv na informační vědu==&lt;br /&gt;
Briet patřila mezi druhou vlnu evropských dokumentaristů a stavěla tak na myšlenkách zakladatelů evropské dokumentace [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a [[Henri de la Fontaine|Henriho de la Fontaine]]. Chápala, že kultura a technologie jsou vzájemně provázané a vyzývala informační pracovníky, aby zasahovali i do oblastí mimo svojí specializaci. &lt;br /&gt;
Paul Otlet zkomplikoval definici dokumentu, když přišel s myšlenkou, že jakýkoli předmět nezávisle na záměru, který stál za jeho vytvořením, lze považovat za dokument. Briet poznamenává, že aby byl předmět dokumentem, musí být jako dokument vědomě využíván. Dává zde příklad antilopy, která, zatímco žije svobodně v divočině, není dokumentem, ale je-li chycena a umístěna do zoo, stává se předmětem studia a tudíž dokumentem. Podle Briet musí dokument sloužit jako &amp;quot;důkaz nějaké skutečnosti&amp;quot;. Dokumentace se tedy zabývá více formáty a překračuje tak hranice knihovnictví.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. ''What is a document''?. 1997. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/whatdoc.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
*BUCKLAND, Michael. ''What is a document''?. 1997. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/whatdoc.html&lt;br /&gt;
*BUCKLAND, Michael. ''The Reception of Suzanne Briet in the United States''. 2003. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/briet.html&lt;br /&gt;
*MAACK, Mary Niles. ''The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement''. 2003. Dostupné také z: https://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
*[http://ella.slis.indiana.edu/~roday/briet.htm/ What is documentation?]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8CR&amp;diff=25121</id>
		<title>Národní knihovna ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8CR&amp;diff=25121"/>
		<updated>2015-11-23T18:44:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Upravit}}&lt;br /&gt;
'''Národní knihovna České republiky''' je ústřední knihovnou České republiky a má nejvyšší postavení v systému státních [[veřejné knihovny|veřejných knihoven]]. Národní knihovna ČR slouží také jako univerzitní knihovna [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]]. Sídlem NK je bývalá jezuitská kolej [[Klementinum]]. Zřizovatelem NK je Ministerstvo kultury ČR. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Jako knihovna Karlovy Univerzity vznikala od 14. století. V roce 1366 daroval [[Karel IV.]] univerzitě první rukopisy a roku 1370 věnoval univerzitě dalších 114 rukopisů z pozůstalosti Viléma z Lestkova. Mezi těmito knihami byly i tři kodexy, které jsou dnes nejstaršími součástmi fondu Národní knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Nejstarší univerzitní kodexy a Karel IV. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-09-26 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/karlovy-kodexy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když se Karlovy Univerzita dostala pod správu jezuitů, byla její knihovna přesunuta do budovy Klementina, kde sídlí dodnes.&lt;br /&gt;
Po odchodu jezuitů byla roku 1777 univerzitní knihovna prohlášena dekretem Marie Terezie za veřejnou c.k. Univerzitní knihovnu. Roku 1782 získala knihovna právo na povinný výtisk od pražských tiskařů a roku 1807 bylo toto právo rozšířeno na celé území Čech. Během následujících dvou staletí změnila knihovna mnohokrát jméno, až v roce 1990 získala dnešní název ''Národní knihovna''.&amp;lt;ref&amp;gt; Z historie knihovny. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-10-03 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/z-historie-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Už od devadesátých let Národní knihovna digitalizuj svoje fondy. Snaží se tak lépe zpřístupnit rukopisy, staré tisky a dokumenty, které jsou ohrožené degradací papíru. V roce 2005 získala NK za digitalizaci knih a dokumentů od [[UNESCO]] cenu Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;2005 - The National Library of the Czech Republic. UNESCO, Memory of the world [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/the-national-library-of-the-czech-republic/&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální dokumenty jsou přístupné v digitálních knihovnách Manuscriptorium&amp;lt;ref&amp;gt;Manuscriptorium [online]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; a Kramerius&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius [online]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;. V Manuscriptoriu jsou digitální podoby rukopisů a starých tisků, zatímco v Krameriu jsou zpřístupněny novodobé dokumenty a to zejména z 19. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Práva a povinnosti==&lt;br /&gt;
Národní knihovna vykonává v systému knihoven koordinační, odborné, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti. Zpracovává evidenci knihovních dokumentů knihoven na území ČR, kterou pak knihovnám zpřístupňuje. Zpracovává národní [[bibliografie|bibliografii]] a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému. Je národní agenturou pro mezinárodní číslování knih a hudebnin a národním centrem meziknihovních služeb České republiky a mezinárodní výměny oficiálních publikací. Při jednání s kolektivními správci autorských práv zastupuje knihovny. Zabezpečuje koordinaci regionálních funkcí v celé ČR a vyhodnocuje splnění těchto funkcí.&amp;lt;ref&amp;gt;Zákon č. 257/2001 Sb. Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Národní knihovna trvale uchovává [[konzervační fond|konzervační]] a [[historický fond]]. Národní knihovna má právo na dva [[povinný výtisk|povinné výtisky]] neperiodických publikací a dva povinné výtisky periodického tisku.&amp;lt;ref&amp;gt;Zákon č. 37/1995 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Zákon č. 46/2000 Sb., tiskový zákon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Služby==&lt;br /&gt;
Národní knihovna poskytuje zdarma jakémukoli tazateli ústní informace o katalozích, databázích a sbírkách knihovny a referenční, bibliografické a faktografické informace menšího rozsahu. &lt;br /&gt;
Registrační poplatek je 100 korun. Registrace trvá jeden rok, poté je třeba jí za stejný poplatek prodloužit. Registrovaný uživatel si může zdarma zapůjčovat z knihovního fondu prezenčně a stejně tak si může prezenčně vypůjčit přenosné čtecí zařízení. Absenčně si mohou knihy a čtecí zařízení půjčovat pouze registrovaní uživatelé starší 18 let, kteří doložili trvalý nebo dlouhodobý pobit na území ČR. Registrovaný uživatel má také zdarma přístup na internet a do knihovních databází. Národní knihovna dále poskytuje profesionální konzultace knihovnám, studentům knihovnictví a knihovnickým institucím a vydavatelům. Mezi placené služby patří poskytování soupisu literatury, zhotovování rozmnoženin a kopií, zhotovování elektronických kopií a exkurze. Meziknihovní výpůjčky v rámci ČR jsou zdarma, mezinárodní meziknihovní služby jsou placené.&amp;lt;ref&amp;gt;HUŇOVÁ, Jana. Přehled služeb poskytovaných NK. Národní knihovna České republiky [online]. 2014-02-12 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/prehled-sluzeb&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Slovanská knihovna==&lt;br /&gt;
Slovanská je součástí NK, má však autonomní postavení v odborných knihovních záležitostech. Jde o specializovanou vědeckou knihovnu pro obor slavistiky. Byla založena roku 1924 a je jednou z největších a nejvýznamnějších slavistických knihoven v Evropě. Její fond čítá více než 800 000 knižních svazků, sbírku plakátů, map, obrazů a uměleckých materiálů. Knihovna je veřejně přístupná a mimo tradiční knihovní služby pořádá odborné semináře, konference, výstavy a jiné kulturní akce.&amp;lt;ref&amp;gt;BABKA, Lukáš. O knihovně. Národní knihovna České republiky. Slovanská knihovna [online]. 2012-10-22 [cit. 2015-11-23]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/slovanska-knihovna/zakladni-informace/o-knihovne&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jesse_Shera&amp;diff=25117</id>
		<title>Jesse Shera</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jesse_Shera&amp;diff=25117"/>
		<updated>2015-11-23T18:05:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Jesse Hauk Shera''' byl americký knihovník a informační vědec, který měl zásluhu na rozšíření informační technologie v knihovnách během padesátých, šedesátých a sedmdesátých let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
Shera se narodil 8. prosince 1903 v Oxfordu v Ohiu. Titul bakaláře získal na univerzitě v Miami a magisterský titul z anglického jazyka na Yale v roce 1927. Chtěl se stát učitelem angličtiny, ale nemohl v tomto oboru sehnat práci, proto se vrátil na univerzitu v Miami, kde jej zaměstnali v knihovně. V letech 1938 až 1940 studoval na univerzitě v Chicagu knižní vědu.&lt;br /&gt;
Po promoci působil Shera v Knihovně Kongresu a poté v informačním oddělení Úřadu pro strategické služby, kde krom dohlížení nad knihovnou měl v popisu práce organizování vojenských zpráv. Pracoval s nejnovějšími technologiemi, jaké byly tehdy v knihovnách k dispozici, jako jsou tabelátor a děrné štítky. Od roku 1944 působil v knihovně Chicagské univerzity v jejímž čele stál jeho bývalý spolužák [[Ralph Beals]]. V roce 1947 se stal pomocným profesorem na Chicagské univerzitě, kde přednášel dějiny amerického knihovnictví, katalogizaci, řízení knihoven a klasifikační teorii. V roce 1952 opustil Chicago, aby nastoupil jako děkan Školy knihovní vědy na Western Reserve University. Během svého působení rozšířil fakultu a zavedl doktorský program, jehož model později převzaly ostatní knihovnické školy. V roce 1970 se Shera vzdal pozice děkana, ale i nadále zůstal profesorem. Psal a učil až do své smrti 1. března 1982.&amp;lt;ref name=wing&amp;gt;WINGER, Howard. Jesse Hauk Shera. In: WIEGAND, Wayne. Supplement to the Dictionary of American Library Biography. Libraries unlimited, 1990, s. 119-123.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přínos informační vědě a knihovnictví==&lt;br /&gt;
V roce 1955 založil Shera spolu s Allenem Kentem a Jamesem Perrym Centrum pro výzkum dokumentace a komunikace, které přispělo k tehdy vznikajícímu oboru získávání informací. V roce 1956 sponzorovalo Centrum Konferenci zabývající se praktickým využitím zaznamenaného vědění. Sedm stovek zástupců z oblasti průmyslu, politiky, obchodu, vzdělávání a knihovnictví zde řešilo společné problémy. Tato konference byla prvním z mnoha mezioborových a mezinárodních setkání, která se konala pod záštitou Centra pro výzkum dokumentace a komunikace. Shera byl ředitelem Centra od roku 1960 do roku 1971. Přestože byl dlouho zastácem používání informační vědy a informační technologie v knihovnách, na sklonku života se jeho postoj změnil. Věřil v důležitost humanismu v knihovnách a jiných informačních organizacích a domníval se, že technologie mohou působit na úkor lidského přístupu a zastínit potřeby společnosti. &amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;WEBER, Kinberley. Jesse Hauk Shera [online]. 2015-11-16 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://capstoneportfoliokimberleysweber.weebly.com/ils-503-jesse-shera.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Publikace==&lt;br /&gt;
Shera byl velmi plodným autorem a jeho texty ovlivnily informační vědu a knihovnickou profesi. Psal jak o knihovnách veřejných tak o akademických a speciálních. Mezi jeho publikace patří 11 knih, které napsal nebo editoval, 45 kapitol v knihách a mnoho článků a recenzí.&amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;V jeho knihách a článcích je nedílné provázání knihovnictví a knihoven s jejich sociologickým pozadím často opakujícím se motivem. To je patrné v jeho studiích historie knihoven a knihovnické výuky. Společenským dějům, které stály u zrodu knihovnictví se věnuje v knize ''Foundation of the public library: The origins of the public library movement in New England'' (Základ veřejné knihovny: Původ hnutí za veřejné knihovny v Nové anglii). Kniha ''Historians, Books and libraries'' (Historici, knihy a knihovny) se používala při výuce sociálních věd na Chicagské univerzitě. Společně s mladší kolegyní [[Margaret Egan]] vydali článek zabývající se bibliografickou organizací ''Foundation of the theory of bibliography'' (základ bibliografické teorie) v časopise ''Library quarterly''. Mezi další jeho tituly patří ''Libraries and the Organization of Knowledge'' (knihovny a organizace vědění), ''Information resources: a challenge to american science and industry'' (Informační zdroje: výzva pro americkou vědu a průmysl), ''Sociological foundation of librarianship'' (Sociologický základ knihovnictví) a další.&amp;lt;ref&amp;gt;Jesse Shera. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-10-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jesse_Shera&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Handicap==&lt;br /&gt;
Shera celý život trpěl šilhavostí, která mu výrazně ztěžovala čtení. Často se proto učil texty zpaměti. S věkem se jeho zrak ještě zhoršoval a v roce 1967 byl jedním z hlavních důvodů proč nemohl odcestovat do Indie, aby přednášel s [[S.R.Ranganathan|S.R.Ranganathanem]].&amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
*Jesse Shera. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-10-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jesse_Shera&lt;br /&gt;
*WEBER, Kinberley. Jesse Hauk Shera [online]. 2015-11-16 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://capstoneportfoliokimberleysweber.weebly.com/ils-503-jesse-shera.html&lt;br /&gt;
*WINGER, Howard. Jesse Hauk Shera. In: WIEGAND, Wayne. Supplement to the Dictionary of American Library Biography. Libraries unlimited, 1990, s. 119-123.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Suzanne_Briet&amp;diff=25116</id>
		<title>Suzanne Briet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Suzanne_Briet&amp;diff=25116"/>
		<updated>2015-11-23T17:59:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Suzanne Briet''' byla francouzská knihovnice, spisovatelka, historička a průkopnice [[dokumentace]], známá svým traktátem ''Qu'est-ce que la documentation?'' (Co je dokumentace?) Její vize dokumentu se posouvá za pevné formy jako jsou knihy k novým formátům, které přicházejí s technickým pokrokem. Přezdívalo se jí &amp;quot;Madame Documentation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky==&lt;br /&gt;
Suzanne Briet, celým jménem Renée-Marie-Hélène-Suzanne Briet, se narodila ve francouzských Ardenách 1. února 1894 a dospívala tak v meziválečné Francii v době výrazných společenských změn. Když vypukla druhá světová válka bylo jí pouhých dvacet let. Briet vystudovala v Sèvres angličtinu a historii a po třech letech kdy učila na druhém stupni základní školy v Annabě v Alžírsku se rozhodla pro knihovnické zaměstnání. Na knihovnické zkoušky se připravovala v kurzech sorbonnského profesora [[Louise Barrau-Dihigo]] a ve třiceti letech se stala jednou ze tří prvních profesionálních knihovnic v [[Bibliothèque Nationale]]&amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životní dráha==&lt;br /&gt;
Za dobu působení Suzanne Briet v Bibliothèque Nationale došlo v knihovnické profesi k důležitým změnám. Postupně přicházely mnohé technické inovace, například v prvním roce jejího zaměstnání v Bibliothèque Nationale byla do budovy ze 17. století poprvé zavedena elektřina.&amp;lt;ref name=maack&amp;gt;MAACK, Mary Niles. ''The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement''. 2003. Dostupné také z: https://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dokumentace se stala samostatnou profesí. V průběhu druhé světové války velký počet žen, které předtím působily pouze v domácnosti, vstupoval do zaměstnání, čímž se výrazně zvýšil i počet knihovnic. Briet sama byla zastánkyní hnutí za &amp;quot;moderní knihovny&amp;quot;, oponující zastaralým tradicím, které tehdejší knihovny ovládaly, a nakloněné modernějším knihovnickým představám. &lt;br /&gt;
Během těchto let Briet založila a dohlížela nad Salle des Catalogues et Bibliographies, zpřístupňující mnoha lidem dosud nedostupné materiály, a spolu s chemikem Jeanem Gérardem založila Union Française des Organismes de Documentation (Francouzskou dokumentaristickou společnost). I za války v době cenzury a útlaku poskytovala Briet nadále knihovnické a katalogizační služby v Bibliothèque Nationale a dokonce se účastnila konference v Salzburgu pořádané německými dokumentaristy. &lt;br /&gt;
Na konci války význam Briet v mezinárodním dokumentaristickém hnutí vzrostl. Z pověření UNESCO sestavila mezinárodní průzkum vzdělání knihovníků a dokumentaristů. Za své zásluhy získala Légion d'honneur (Řád čestné legie).&lt;br /&gt;
Dále pomohla zřídit Institut National de Techniques de la Documentation (Národní institut dokumentačních technik) v rámci Conservatoire National des Arts et Métiers (Národní konzervatoře umění a řemesel). Stala se také viceprezidentkou Mezinárodního svazu pro dokumentaci. &amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1951 vydala Briet traktát ''Qu'est-ce que la documentation?'' v němž posouvá hranice dokumentace, aby obsáhly nejen texty, ale jakýkoli fyzický důkaz. &lt;br /&gt;
O rok později se vydala do Spojených států zkoumat profesionákní výuku a bibliografické a rešeršní služby.&lt;br /&gt;
Briet byla také zastánkyní feminismu, zakladatelkou ženského klubu a prezidentkou Union des femmes européennes (Spolku evropských žen).&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. ''The Reception of Suzanne Briet in the United States''. 2003. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/briet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V šedesáti letech odešla Briet do brzkého důchodu, během něhož se věnovala svým zálibám, například historii Arden. V roce 1976 vydala paměti nazvané ''Entre Aisne et Meuse et au-dela''. Suzanne Briet zemřela v Paříži v roce 1989 ve věku devadesáti pěti let.&amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vliv na informační vědu==&lt;br /&gt;
Briet patřila mezi druhou vlnu evropských dokumentaristů a stavěla tak na myšlenkách zakladatelů evropské dokumentace [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a [[Henri de la Fontaine|Henriho de la Fontaine]]. Chápala, že kultura a technologie jsou vzájemně provázané a vyzývala informační pracovníky, aby zasahovali i do oblastí mimo svojí specializaci. &lt;br /&gt;
Paul Otlet zkomplikoval definici dokumentu, když přišel s myšlenkou, že jakýkoli předmět nezávisle na záměru, který stál za jeho vytvořením, lze považovat za dokument. Briet poznamenává, že aby byl předmět dokumentem, musí být jako dokument vědomě využíván. Dává zde příklad antilopy, která, zatímco žije svobodně v divočině, není dokumentem, ale je-li chycena a umístěna do zoo, stává se předmětem studia a tudíž dokumentem. Podle Briet musí dokument sloužit jako &amp;quot;důkaz nějaké skutečnosti&amp;quot;. Dokumentace se tedy zabývá více formáty a překračuje tak hranice knihovnictví.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. ''What is a document''?. 1997. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/whatdoc.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
*BUCKLAND, Michael. ''What is a document''?. 1997. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/whatdoc.html&lt;br /&gt;
*BUCKLAND, Michael. ''The Reception of Suzanne Briet in the United States''. 2003. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/briet.html&lt;br /&gt;
*MAACK, Mary Niles. ''The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement''. 2003. Dostupné také z: https://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8CR&amp;diff=24805</id>
		<title>Národní knihovna ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8CR&amp;diff=24805"/>
		<updated>2015-11-18T14:47:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Upravit}}&lt;br /&gt;
'''Národní knihovna České republiky''' je ústřední knihovnou České republiky a má nejvyšší postavení v systému státních [[veřejné knihovny|veřejných knihoven]]. Národní knihovna ČR slouží také jako univerzitní knihovna [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]]. Sídlem NK je bývalá jezuitská kolej [[Klementinum]]. Zřizovatelem NK je Ministerstvo kultury ČR. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Jako knihovna Karlovy Univerzity vznikala od 14. století. V roce 1366 daroval [[Karel IV.]] univerzitě první rukopisy a roku 1370 věnoval univerzitě dalších 114 rukopisů z pozůstalosti Viléma z Lestkova. Mezi těmito knihami byly i tři kodexy, které jsou dnes nejstaršími součástmi fondu Národní knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Nejstarší univerzitní kodexy a Karel IV. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-09-26 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/karlovy-kodexy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když se Karlovy Univerzita dostala pod správu jezuitů, byla její knihovna přesunuta do budovy Klementina, kde sídlí dodnes.&lt;br /&gt;
Po odchodu jezuitů byla roku 1777 univerzitní knihovna prohlášena dekretem Marie Terezie za veřejnou c.k. Univerzitní knihovnu. Roku 1782 získala knihovna právo na povinný výtisk od pražských tiskařů a roku 1807 bylo toto právo rozšířeno na celé území Čech. Během následujících dvou staletí změnila knihovna mnohokrát jméno, až v roce 1990 získala dnešní název ''Národní knihovna''.&amp;lt;ref&amp;gt; Z historie knihovny. Národní knihovna České republiky [online]. 2012-10-03 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/z-historie-knihovny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Už od devadesátých let Národní knihovna digitalizuje a v roce 2005 získala dokonce za digitalizaci knih a dokumentů od [[UNESCO]] cenu Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;2005 - The National Library of the Czech Republic. UNESCO, Memory of the world [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/the-national-library-of-the-czech-republic/&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální dokumenty jsou přístupné v digitálních knihovnách Manuscriptorium&amp;lt;ref&amp;gt;Manuscriptorium [online]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; a Kramerius&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius [online]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Práva a povinnosti==&lt;br /&gt;
Národní knihovna vykonává v systému knihoven koordinační, odborné, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti. Zpracovává evidenci knihovních dokumentů knihoven na území ČR, kterou pak knihovnám zpřístupňuje. Zpracovává národní [[bibliografie|bibliografii]] a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému. Je národní agenturou pro mezinárodní číslování knih a hudebnin a národním centrem meziknihovních služeb České republiky a mezinárodní výměny oficiálních publikací. Při jednání s kolektivními správci autorských práv zastupuje knihovny. Zabezpečuje koordinaci regionálních funkcí v celé ČR a vyhodnocuje splnění těchto funkcí.&amp;lt;ref&amp;gt;Zákon č. 257/2001 Sb. Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Národní knihovna trvale uchovává [[konzervační fond|konzervační]] a [[historický fond]]. Národní knihovna má právo na dva [[povinný výtisk|povinné výtisky]] neperiodických publikací a dva povinné výtisky periodického tisku.&amp;lt;ref&amp;gt;Zákon č. 37/1995 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Zákon č. 46/2000 Sb., tiskový zákon&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Služby==&lt;br /&gt;
Národní knihovna poskytuje zdarma jakémukoli tazateli ústní informace o katalozích, databázích a sbírkách knihovny a referenční, bibliografické a faktografické informace menšího rozsahu. Registrovaný uživatel si může zdarma zapůjčovat z knihovního fondu prezenčně a stejně tak si může prezenčně vypůjčit přenosné čtecí zařízení. Absenčně si mohou knihy a čtecí zařízení půjčovat pouze registrovaní uživatelé starší 18 let, kteří doložili trvalý nebo dlouhodobý pobit na území ČR. Registrovaný uživatel má také zdarma přístup na internet a do knihovních databází. Národní knihovna dále poskytuje profesionální konzultace knihovnám, studentům knihovnictví a knihovnickým institucím a vydavatelům. Mezi placené služby patří poskytování soupisu literatury, zhotovování rozmnoženin a kopií, zhotovování elektronických kopií a exkurze. Meziknihovní výpůjčky v rámci ČR jsou zdarma, mezinárodní meziknihovní služby jsou placené.&amp;lt;ref&amp;gt;HUŇOVÁ, Jana. Přehled služeb poskytovaných NK. Národní knihovna České republiky [online]. 2014-02-12 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/prehled-sluzeb&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24799</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24799"/>
		<updated>2015-11-17T19:34:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Ross Ashby;  David Bawden; James R. Beniger; Harold Borko; Charles P. Bourne; Léon Brillouin; Bertram C. Brookes; Manuel Castells; Harlan Cleveland; Francis Joseph Cole; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Brenda Louise Dervin; Asa Don Dickinson; Andrew Dillon; Frits Donker Duyvis; David Ellis; Jason Farradane; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Richard De Gennaro; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Donald T. Hawkins; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Karen Spärck Jones; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Manfred Kochen; Robert M. Landau; Joseph Carl Robnett Licklider; Seymour Lubetzky; Hans Peter Luhn; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Lev Manovich; Karen Markey;  Alexander Ivanovich Mikhailov; Calvin Northrup Mooers; Bonnie Nardi;  Jakob Nielsen; Friedrich Wilhelm Ostwald; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Lyn Robinson; Frank Bradway Rogers; Gerald Salton; Tefko Saracevic; Ferdinand de Saussure; Reijo Savolainen; Ralph R. Shaw; Carol C. Kuhlthau; Martin Schrettinger; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Roger K. Summit; Don R. Swanson; Seymour Irving Taine; Sanna Talja; Robert Saxton Taylor; Carol Tenopir; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová||  || [[George Boole]] || [[Alfred Lotka]]||heslo Lotka již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěrbová Kateřina|| Thomas J. Watson&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  || [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald]]||Claude Shannon &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Cappuro]] ||  || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || || [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || || [[Johannes Gutenberg]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || Brewster Kahle&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[]] || || [[Vannevar Bush]]||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[William Gibson]] ||[[Alexander Graham Bell]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Andrew Carnegie]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Marschall Mcluhan]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Theodor H. Nelson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Alan Pritchard]] ||[[ Christine L. Borgman]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Thomas Daniel Wilson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Emilia Currás]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Robert Sabert Casey]] || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24781</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24781"/>
		<updated>2015-11-16T20:26:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Ross Ashby;  David Bawden; James R. Beniger; Harold Borko; Charles P. Bourne; Léon Brillouin; Bertram C. Brookes; Robert Sabert Casey; Manuel Castells; Harlan Cleveland; Francis Joseph Cole; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Brenda Louise Dervin; Asa Don Dickinson; Andrew Dillon; Frits Donker Duyvis; David Ellis; Jason Farradane; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Richard De Gennaro; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Donald T. Hawkins; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Karen Spärck Jones; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Manfred Kochen; Frederick Wilfrid Lancaster; Robert M. Landau; Joseph Carl Robnett Licklider; Seymour Lubetzky; Hans Peter Luhn; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Lev Manovich; Karen Markey;  Alexander Ivanovich Mikhailov; Calvin Northrup Mooers; Bonnie Nardi;  Jakob Nielsen; Friedrich Wilhelm Ostwald; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Lyn Robinson; Frank Bradway Rogers; Gerald Salton; Tefko Saracevic; Ferdinand de Saussure; Reijo Savolainen; Ralph R. Shaw; Carol C. Kuhlthau; Martin Schrettinger; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Roger K. Summit; Don R. Swanson; Seymour Irving Taine; Sanna Talja; Robert Saxton Taylor; Carol Tenopir; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Veřejné knihovny]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová||  || [[George Boole]] || [[Alfred Lotka]]||heslo Lotka již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěrbová Kateřina|| || [[John Vincent Atanasoff]] |||| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  || [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald]]||Claude Shannon &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Cappuro]] ||  || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || || [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || || [[Johannes Gutenberg]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || Brewster Kahle&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[]] || || [[Vannevar Bush]]||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[William Gibson]] ||[[Alexander Graham Bell]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Andrew Carnegie]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Marschall Mcluhan]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Theodor H. Nelson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Alan Pritchard]] ||[[ Christine L. Borgman]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Thomas Daniel Wilson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Emilia Currás]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jesse_Shera&amp;diff=24780</id>
		<title>Jesse Shera</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jesse_Shera&amp;diff=24780"/>
		<updated>2015-11-16T19:35:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Jesse Hauk Shera''' byl americký knihovník a informační vědec, který měl zásluhu na rozšíření informační technologie v knihovnách během padesátých, šedesátých a sedmdesátých let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
Shera se narodil 8. prosince 1903 v Oxfordu v Ohiu. Titul bakaláře získal na univerzitě v Miami a magisterský titul z anglického jazyka na Yale v roce 1927. Chtěl se stát učitelem angličtiny, ale nemohl v tomto oboru sehnat práci, proto se vrátil na univerzitu v Miami, kde jej zaměstnali v knihovně. V letech 1938 až 1940 studoval na univerzitě v Chicagu knižní vědu.&lt;br /&gt;
Po promoci působil Shera v Knihovně Kongresu a poté v informačním oddělení Úřadu pro strategické služby, kde krom dohlížení nad knihovnou měl v popisu práce organizování vojenských zpráv. Pracoval s nejnovějšími technologiemi, jaké byly tehdy v knihovnách k dispozici, jako jsou tabelátor a děrné štítky. Od roku 1944 působil v knihovně Chicagské univerzity v jejímž čele stál jeho bývalý spolužák [[Ralph Beals]]. V roce 1947 se stal pomocným profesorem na Chicagské univerzitě, kde přednášel dějiny amerického knihovnictví, katalogizaci, řízení knihoven a klasifikační teorii. V roce 1952 opustil Chicago, aby nastoupil jako děkan Školy knihovní vědy na Western Reserve University. Během svého působení rozšířil fakultu a zavedl doktorský program, jehož model později převzaly ostatní knihovnické školy. V roce 1970 se Shera vzdal pozice děkana, ale i nadále zůstal profesorem. Psal a učil až do své smrti 1. března 1982.&amp;lt;ref name=wing&amp;gt;WINGER, Howard. Jesse Hauk Shera. In: WIEGAND, Wayne. Supplement to the Dictionary of American Library Biography. Libraries unlimited, 1990, s. 119-123.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přínos informační vědě a knihovnictví==&lt;br /&gt;
V roce 1955 založil Shera spolu s Allenem Kentem a Jamesem Perrym Centrum pro výzkum dokumentace a komunikace, které přispělo k tehdy vznikajícímu oboru získávání informací. V roce 1956 sponzorovalo Centrum Konferenci zabývající se praktickým využitím zaznamenaného vědění. Sedm stovek zástupců z oblasti průmyslu, politiky, obchodu, vzdělávání a knihovnictví zde řešilo společné problémy. Tato konference byla prvním z mnoha mezioborových a mezinárodních setkání, která se konala pod záštitou Centra pro výzkum dokumentace a komunikace. Shera byl ředitelem Centra od roku 1960 do roku 1971. Přestože byl dlouho zastácem používání informační vědy a informační technologie v knihovnách, na sklonku života se jeho postoj změnil. Věřil v důležitost humanismu v knihovnách a jiných informačních organizacích a domníval se, že technologie mohou působit na úkor lidského přístupu a zastínit potřeby společnosti. &amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;WEBER, Kinberley. Jesse Hauk Shera [online]. 2015-11-16 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://capstoneportfoliokimberleysweber.weebly.com/ils-503-jesse-shera.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Publikace==&lt;br /&gt;
Shera byl velmi plodným autorem a jeho texty ovlivnily informační vědu a knihovnickou profesi. Psal jak o knihovnách veřejných tak o akademických a speciálních. Mezi jeho publikace patří 11 knih, které napsal nebo editoval, 45 kapitol v knihách a mnoho článků a recenzí.&amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;V jeho knihách a článcích je nedílné provázání knihovnictví a knihoven s jejich sociologickým pozadím často opakujícím se motivem. To je patrné v jeho studiích historie knihoven a knihovnické výuky. Společenským dějům, které stály u zrodu knihovnictví se věnuje v knize ''Foundation of the public library: The origins of the public library movement in New England'' (Základ veřejné knihovny: Původ hnutí za veřejné knihovny v Nové anglii). Kniha ''Historians, Books and libraries'' (Historici, knihy a knihovny) se používala při výuce sociálních věd na Chicagské univerzitě. Společně s mladší kolegyní [[Margaret Egan]] vydali článek zabývající se bibliografickou organizací ''Foundation of the theory of bibliography'' (základ bibliografické teorie) v časopise ''Library quarterly''. Mezi další jeho tituly patří ''Libraries and the Organization of Knowledge'' (knihovny a organizace vědění), ''Information resources: a challenge to american science and industry'' (Informační zdroje: výzva pro americkou vědu a průmysl), ''Sociological foundation of librarianship'' (Sociologický základ knihovnictví) a další.&amp;lt;ref&amp;gt;Jesse Shera. Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2015-10-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jesse_Shera&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Handicap==&lt;br /&gt;
Shera celý život trpěl šilhavostí, která mu výrazně ztěžovala čtení. Často se proto učil texty zpaměti. S věkem se jeho zrak ještě zhoršoval a v roce 1967 byl jedním z hlavních důvodů proč nemohl odcestovat do Indie, aby přednášel s [[S.R.Ranganathan|S.R.Ranganathanem]].&amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Suzanne_Briet&amp;diff=24779</id>
		<title>Suzanne Briet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Suzanne_Briet&amp;diff=24779"/>
		<updated>2015-11-16T19:09:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Suzanne Briet''' byla francouzská knihovnice, spisovatelka, historička a průkopnice [[dokumentace]], známá svým traktátem ''Qu'est-ce que la documentation?'' (Co je dokumentace?) Její vize dokumentu se posouvá za pevné formy jako jsou knihy k novým formátům, které přicházejí s technickým pokrokem. Přezdívalo se jí &amp;quot;Madame Documentation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Počátky==&lt;br /&gt;
Suzanne Briet, celým jménem Renée-Marie-Hélène-Suzanne Briet, se narodila ve francouzských Ardenách 1. února 1894 a dospívala tak v meziválečné Francii v době výrazných společenských změn. Když vypukla druhá světová válka bylo jí pouhých dvacet let. Briet vystudovala v Sèvres angličtinu a historii a po třech letech kdy učila na druhém stupni základní školy v Annabě v Alžírsku se rozhodla pro knihovnické zaměstnání. Na knihovnické zkoušky se připravovala v kurzech sorbonnského profesora [[Louise Barrau-Dihigo]] a ve třiceti letech se stala jednou ze tří prvních profesionálních knihovnic v [[Bibliothèque Nationale]]&amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Životní dráha==&lt;br /&gt;
Za dobu působení Suzanne Briet v Bibliothèque Nationale došlo v knihovnické profesi k důležitým změnám. Postupně přicházely mnohé technické inovace, například v prvním roce jejího zaměstnání v Bibliothèque Nationale byla do budovy ze 17. století poprvé zavedena elektřina.&amp;lt;ref name=maack&amp;gt;MAACK, Mary Niles. ''The Lady and the Antelope: Suzanne Briet's Contribution to the French Documentation Movement''. 2003. Dostupné také z: https://pages.gseis.ucla.edu/faculty/maack/BrietPrePress.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Dokumentace se stala samostatnou profesí. V průběhu druhé světové války velký počet žen, které předtím působily pouze v domácnosti, vstupoval do zaměstnání, čímž se výrazně zvýšil i počet knihovnic. Briet sama byla zastánkyní hnutí za &amp;quot;moderní knihovny&amp;quot;, oponující zastaralým tradicím, které tehdejší knihovny ovládaly, a nakloněné modernějším knihovnickým představám. &lt;br /&gt;
Během těchto let Briet založila a dohlížela nad Salle des Catalogues et Bibliographies, zpřístupňující mnoha lidem dosud nedostupné materiály, a spolu s chemikem Jeanem Gérardem založila Union Française des Organismes de Documentation (Francouzskou dokumentaristickou společnost). I za války v době cenzury a útlaku poskytovala Briet nadále knihovnické a katalogizační služby v Bibliothèque Nationale a dokonce se účastnila konference v Salzburgu pořádané německými dokumentaristy. &lt;br /&gt;
Na konci války význam Briet v mezinárodním dokumentaristickém hnutí vzrostl. Z pověření UNESCO sestavila mezinárodní průzkum vzdělání knihovníků a dokumentaristů. Za své zásluhy získala Légion d'honneur (Řád čestné legie).&lt;br /&gt;
Dále pomohla zřídit Institut National de Techniques de la Documentation (Národní institut dokumentačních technik) v rámci Conservatoire National des Arts et Métiers (Národní konzervatoře umění a řemesel). Stala se také viceprezidentkou Mezinárodního svazu pro dokumentaci. &amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1951 vydala Briet traktát ''Qu'est-ce que la documentation?'' v němž posouvá hranice dokumentace, aby obsáhly nejen texty, ale jakýkoli fyzický důkaz. &lt;br /&gt;
O rok později se vydala do Spojených států zkoumat profesionákní výuku a bibliografické a rešeršní služby.&lt;br /&gt;
Briet byla také zastánkyní feminismu, zakladatelkou ženského klubu a prezidentkou Union des femmes européennes (Spolku evropských žen).&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. ''The Reception of Suzanne Briet in the United States''. 2003. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/briet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V šedesáti letech odešla Briet do brzkého důchodu, během něhož se věnovala svým zálibám, například historii Arden. V roce 1976 vydala paměti nazvané ''Entre Aisne et Meuse et au-dela''. Suzanne Briet zemřela v Paříži v roce 1989 ve věku devadesáti pěti let.&amp;lt;ref name=maack /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vliv na informační vědu==&lt;br /&gt;
Briet patřila mezi druhou vlnu evropských dokumentaristů a stavěla tak na myšlenkách zakladatelů evropské dokumentace [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a [[Henri de la Fontaine|Henriho de la Fontaine]]. Chápala, že kultura a technologie jsou vzájemně provázané a vyzývala informační pracovníky, aby zasahovali i do oblastí mimo svojí specializaci. &lt;br /&gt;
Paul Otlet zkomplikoval definici dokumentu, když přišel s myšlenkou, že jakýkoli předmět nezávisle na záměru, který stál za jeho vytvořením, lze považovat za dokument. Briet poznamenává, že aby byl předmět dokumentem, musí být jako dokument vědomě využíván. Dává zde příklad antilopy, která, zatímco žije svobodně v divočině, není dokumentem, ale je-li chycena a umístěna do zoo, stává se předmětem studia a tudíž dokumentem. Podle Briet musí dokument sloužit jako &amp;quot;důkaz nějaké skutečnosti&amp;quot;. Dokumentace se tedy zabývá více formáty a překračuje tak hranice knihovnictví.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. ''What is a document''?. 1997. Dostupné také z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/whatdoc.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jesse_Shera&amp;diff=24777</id>
		<title>Jesse Shera</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jesse_Shera&amp;diff=24777"/>
		<updated>2015-11-16T17:49:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Benesova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Jesse Hauk Shera''' byl americký knihovník a informační vědec, který měl zásluhu na rozšíření informační technologie v knihovnách během padesátých, šedesátých a sedmdesátých let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
Shera se narodil 8. prosince 1903 v Oxfordu v Ohiu. Titul bakaláře získal na univerzitě v Miami a magisterský titul z anglického jazyka na Yale v roce 1927. Chtěl se stát učitelem angličtiny, ale nemohl v tomto oboru sehnat práci, proto se vrátil na univerzitu v Miami, kde jej zaměstnali v knihovně. V letech 1938 až 1940 studoval na univerzitě v Chicagu knižní vědu.&lt;br /&gt;
Po promoci působil Shera v Knihovně Kongresu a poté v informačním oddělení Úřadu pro strategické služby, kde krom dohlížení nad knihovnou měl v popisu práce organizování vojenských zpráv. Pracoval s nejnovějšími technologiemi, jaké byly tehdy v knihovnách k dispozici, jako jsou tabelátor a děrné štítky. Od roku 1944 působil v knihovně Chicagské univerzity v jejímž čele stál jeho bývalý spolužák [[Ralph Beals]]. V roce 1947 se stal pomocným profesorem na Chicagské univerzitě, kde přednášel dějiny amerického knihovnictví, katalogizaci, řízení knihoven a klasifikační teorii. V roce 1952 opustil Chicago, aby nastoupil jako děkan Školy knihovní vědy na Western Reserve University. Během svého působení rozšířil fakultu a zavedl doktorský program, jehož model později převzaly ostatní knihovnické školy. V roce 1970 se Shera vzdal pozice děkana, ale i nadále zůstal profesorem. Psal a učil až do své smrti 1. března 1982.&amp;lt;ref name=wing&amp;gt;WINGER, Howard W. (1990). &amp;quot;Jesse Hauk Shera&amp;quot;. In Wayne A. Wiegand. ''Supplement to the Dictionary of American Library Biography''. Libraries Unlimited. pp. 119–123&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přínos informační vědě a knihovnictví==&lt;br /&gt;
V roce 1955 založil Shera spolu s Allenem Kentem a Jamesem Perrym Centrum pro výzkum dokumentace a komunikace, které přispělo k tehdy vznikajícímu oboru získávání informací. V roce 1956 sponzorovalo Centrum Konferenci zabývající se praktickým využitím zaznamenaného vědění. Sedm stovek zástupců z oblasti průmyslu, politiky, obchodu, vzdělávání a knihovnictví zde řešilo společné problémy. Tato konference byla prvním z mnoha mezioborových a mezinárodních setkání, která se konala pod záštitou Centra pro výzkum dokumentace a komunikace. Shera byl ředitelem Centra od roku 1960 do roku 1971. Přestože byl dlouho zastácem používání informační vědy a informační technologie v knihovnách, na sklonku života se jeho postoj změnil. Věřil v důležitost humanismu v knihovnách a jiných informačních organizacích a domníval se, že technologie mohou působit na úkor lidského přístupu a zastínit potřeby společnosti. &amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;quot;Jesse Hauk Shera&amp;quot;. Kimberley S. Weber Capstone Portfolio, Information and Library Science, SCSU. Retrieved November 13, 2015&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Publikace==&lt;br /&gt;
Shera byl velmi plodným autorem a jeho texty ovlivnily informační vědu a knihovnickou profesi. Psal jak o knihovnách veřejných tak o akademických a speciálních. Mezi jeho publikace patří 11 knih, které napsal nebo editoval, 45 kapitol v knihách a mnoho článků a recenzí.&amp;lt;ref name=wing /&amp;gt;V jeho knihách a článcích je nedílné provázání knihovnictví a knihoven s jejich sociologickým pozadím často opakujícím se motivem. To je patrné v jeho studiích historie knihoven a knihovnické výuky. Společenským dějům, které stály u zrodu knihovnictví se věnuje v knize ''Foundation of the public library: The origins of the public library movement in New England'' (Základ veřejné knihovny: Původ hnutí za veřejné knihovny v Nové anglii). Kniha ''Historians, Books and libraries'' (Historici, knihy a knihovny) se používala při výuce sociálních věd na Chicagské univerzitě. Společně s mladší kolegyní [[Margaret Egan]] vydali článek zabývající se bibliografickou organizací ''Foundation of the theory of bibliography'' (základ bibliografické teorie) v časopise ''Library quarterly''. Mezi další jeho tituly patří ''Libraries and the Organization of Knowledge'' (knihovny a organizace vědění), ''Information resources: a challenge to american science and industry'' (Informační zdroje: výzva pro americkou vědu a průmysl), ''Sociological foundation of librarianship'' (Sociologický základ knihovnictví) a další.&amp;lt;ref&amp;gt;Jesse Shera. (2015, October 4). In ''Wikipedia, The Free Encyclopedia''. Retrieved 18:17, November 13, 2015&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Handicap==&lt;br /&gt;
Shera celý život trpěl šilhavostí, která mu výrazně ztěžovala čtení. Často se proto učil texty zpaměti. S věkem se jeho zrak ještě zhoršoval a v roce 1967 byl jedním z hlavních důvodů proč nemohl odcestovat do Indie, aby přednášel s [[S.R.Ranganathan|S.R.Ranganathanem]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Benesova</name></author>
		
	</entry>
</feed>