<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lenka.Hojcukova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lenka.Hojcukova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Lenka.Hojcukova"/>
	<updated>2026-04-20T21:15:18Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45318</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45318"/>
		<updated>2017-02-20T19:48:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Identifikátory zhmotnění děl */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídkakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. '''Trvalý identifikátor''' zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Identifikátor&amp;quot;&amp;gt;Identifikátor. &amp;lt;i&amp;gt;cs.wikipedia.org&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI &lt;br /&gt;
(ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou &lt;br /&gt;
ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci &lt;br /&gt;
specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L je jedinečný identifikátor pro všechny verze kódu, který obsahuje stejný obsah napříč různými médii. Podle normy ISO 3297: 2007, dále jen &amp;quot;spojující ISSN (ISSN-L)&amp;quot; poskytuje mechanismus pro umísťování nebo propojení mezi různými mediálními verzemi stejného pokračujícího zdroje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ISSN-L je jedno číslo ISSN mezi stávajícím číslem ISSN, takže nedojde ke změně použití nebo postoupení &amp;quot;obyčejným&amp;quot; číslem ISSN; je založen na ISSN z první zveřejněné mediální verze publikace. V případě, že tisk a on-line verze publikace jsou zveřejněny ve stejný čas, ISSN tiskové verze je zvolena jako základ pro ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S ISSN-L je možné určit jediný ISSN pro všechny tyto mediální verze titulu. Použití ISSN-L usnadňuje vyhledávání, získávání a dodávání napříč všemi mediálními verzemi služeb, jako je OpenURL, knihovní katalogy, vyhledávače nebo znalostní báze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* Identifikátor. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-01-22] Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45317</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45317"/>
		<updated>2017-02-20T19:46:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Identifikátory zhmotnění děl */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídkakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. '''Trvalý identifikátor''' zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Identifikátor&amp;quot;&amp;gt;Identifikátor. &amp;lt;i&amp;gt;cs.wikipedia.org&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI &lt;br /&gt;
(ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou &lt;br /&gt;
ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci &lt;br /&gt;
specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L je jedinečný identifikátor pro všechny verze kódu, který obsahuje stejný obsah napříč různými médii. Podle normy ISO 3297: 2007, dále jen &amp;quot;spojující ISSN (ISSN-L)&amp;quot; poskytuje mechanismus pro umísťování nebo propojení mezi různými mediálními verzemi stejného pokračujícího zdroje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ISSN-L je jedno číslo ISSN mezi stávajícím číslem ISSN, takže nedojde ke změně použití nebo postoupení &amp;quot;obyčejným&amp;quot; číslem ISSN; [16] je založen na ISSN z první zveřejněné mediální verze publikace. V případě, že tisk a on-line verze publikace jsou zveřejněny ve stejný čas, ISSN tiskové verze je zvolena jako základ pro ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S ISSN-L je možné určit jediný ISSN pro všechny tyto mediální verze titulu. Použití ISSN-L usnadňuje vyhledávání, získávání a dodávání napříč všemi mediálními verzemi služeb, jako je OpenURL, knihovní katalogy, vyhledávače nebo znalostní báze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* Identifikátor. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-01-22] Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-learning_v_%C4%8Desk%C3%A9m_mimo%C5%A1koln%C3%ADm_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=45251</id>
		<title>E-learning v českém mimoškolním prostředí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-learning_v_%C4%8Desk%C3%A9m_mimo%C5%A1koln%C3%ADm_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=45251"/>
		<updated>2017-02-19T22:16:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-learning v českém mimoškolním prostředí''' neboli elektronické vzdělávání/učení je vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie. Může být charakterizován jako vzdělávací proces spojený s [[počítač|počítači]], [[informační a komunikační technologie|informačními a komunikačními technologiemi]]. Nejobecněji bychom mohli e-learning charakterizovat jako způsob učení či vyučování s využitím informačních a komunikačních technologií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;barešová&amp;quot;&amp;gt;BAREŠOVÁ, Andrea. &amp;lt;i&amp;gt;E-learning ve vzdělávání dospělých&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-learning jako nástroj vzdělávání zaměstnanců ==&lt;br /&gt;
=== Kategorizace e-learningu dle různých přístupů a hledisek ===&lt;br /&gt;
[[Linda Harasimová]] rozdělila v roce 2006, v pojednání o historii e-learningu, elektronické vzdělávání podle třech hledisek:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;&amp;gt;BASLOVÁ, Jitka. &amp;lt;i&amp;gt;E-learning v českém mimoškolním prostředí&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2016 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:dle míry zapojení e-learningu do výuky&lt;br /&gt;
:dle formy výuky &lt;br /&gt;
:dle prostředí vzdělávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Podle míry zapojení je možno dělit elektronické vzdělávání na model, kdy e-learning &lt;br /&gt;
** slouží jako rozšíření části tradiční formy výuky, &lt;br /&gt;
** je směsí tradiční a elektronické výuky (tzv. [[blended learning]]),&lt;br /&gt;
** je model při kterém kurz, resp. učení, probíhá výhradně elektronicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dle formy výuky dělí e-learning na:&lt;br /&gt;
** online kolaborativní vzdělávání opírající se o diskuzi a interakci mezi studenty a vyučujícími,&lt;br /&gt;
** online distanční vzdělávání, které zpočátku pouze nahrazovalo tradiční poštu elektronickou, &lt;br /&gt;
** online výuku pomocí počítačových programů, aplikací, ad.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dle prostředí vzdělávání rozděluje e-learning podle užití:&lt;br /&gt;
** v institucích formálního vzdělávání (školy a univerzity),&lt;br /&gt;
** v institucích mimoškolního vzdělávání (vyjma tradiční vzdělávací systém – např. pracoviště, zájmové aktivity),&lt;br /&gt;
** jako neformální vzdělávání, tj. celoživotní proces nabývání nových vědomostí, zkušeností a dovedností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Členění e-learningu Esgiem dle toho, za čí podpory a pod vedením koho probíhá učení:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
** e-learning vedený žákem (learner-led e-learning),&lt;br /&gt;
** učení s podporou (facilitated e-learning),&lt;br /&gt;
** synchronní e-learning vedený instruktorem (instuctor-led e-learning),&lt;br /&gt;
** kurzy na klíč (embedded learning),&lt;br /&gt;
** vzdálené vedení a podpora (telementoring and e-coaching).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologie podporující e-learning a jeho formy ===&lt;br /&gt;
* Formy e-learningu rozdělené podle technologií, které jsou k výuce využívány&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
** individuální studium elektronických zdrojů v textovém, zvukovém nebo audiovizuálním formátu,&lt;br /&gt;
** prostá výměna informací nebo diskuze mezi dvěma, popř. více osobami ve virtuálním prostoru synchronně nebo asynchronně. Nástroji mohou být - e-mail, e-mailové konference, diskuzní fórum, chat v případě textové komunikace, nebo VoIP a jiné technologie umožňující zvukovou komunikaci mezi 1 a více lidmi, či videokonference mezi 1 a více lidmi.&lt;br /&gt;
** webináře&lt;br /&gt;
** online kurzy ([[MOOC]], neboli massive open online courses, je forma, kdy jsou jednotlivé kurzy dostupné zdarma neomezenému množství osob).&lt;br /&gt;
** výukové počítačové programy&lt;br /&gt;
** výukové webové nebo mobilní aplikace&lt;br /&gt;
** sociální e-learning&lt;br /&gt;
** již zmíněný blended learning, který využívá vhodnou kombinaci výuky v tradičním prostředí a některou z forem e-learningu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretická východiska ==&lt;br /&gt;
=== Předpoklady pro maximalizaci efektivity e-learningu ===&lt;br /&gt;
Joová, Limová a Kimová z Ewha Womans University v Soulu se zabývaly efektivitou firemního e-learningu ve vztahu k flow učení.&lt;br /&gt;
Flow (zřídka překládané jako plynutí) je dle Mihalya Csikszentmihalyie stav, při kterém je člověk téměř bez jakékoliv námahy plně soustředěný na činnost. Za klíčové znaky tzv. flow považuje to, že člověk vždy ví, co je cílem každého kroku v činnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Obrázek č. 1 Kolbův cyklus učení BASLOVÁ, 2016.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Kolbův cyklus učení (BASLOVÁ, 2016).JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Model učení a e-learning ==&lt;br /&gt;
[[David A. Kolb]], v současné době profesor na americké Western Reserve University, se od poloviny 70. let věnuje učení vycházejícímu z vlastních zkušeností (tzv. experiential learning).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kolbová definice učení je řazena do čtyř stylů, přičemž pro každého člověka je charakteristický zpravidla jeden styl.Dominantní&lt;br /&gt;
styl učení je odvozen od toho, které fáze cyklu učení osobě vyhovují nejvíce. Na základě toho se dá předpokládat a stanovit, jaká forma učení je pro danou osobu nejvíce vyhovující a efektivní.&lt;br /&gt;
Kolbův model učení je cyklus složený ze 4 fází:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- konkrétní zkušenosti (concrete experience, CE),&lt;br /&gt;
:- reflexe a zkoumání zkušeností (reflective observation, RO),&lt;br /&gt;
:- utváření abstraktních konceptů a teorií (abstract conceptualization, AC)&lt;br /&gt;
:- testování konceptů v nových situacích (active experimentation, AE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Konvergující typ (converger)'''&lt;br /&gt;
** Nejsilnější stránkou osob, u kterých převládají schopnost AC a AE, je aplikace poznatků do praxe. Obvykle dobře zvládají testy s jednou správnou odpovědí nebo situace, které mají jedno řešení. Pro tyto osoby je typické logické a racionální řešení problémů. Typickými konvergujícími typy jsou inženýři.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Divergující typ (diverger)'''&lt;br /&gt;
** Divergující typ je opakem konvergujícího typu. Vyniká ve fázích CE a RO, jelikož mezi jeho silné stránky patří představivost. Tyto osoby jsou typicky schopni nahlížet na problém z různých perspektiv a přicházet s různými řešeními.  Mezi  divergující  typy  často  patří  manažeři  s příklonem k humanitním vědám nebo umění, popř. personální manažeři.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Asimilující typ (assimilator)'''&lt;br /&gt;
** Dominantními učebními schopnostmi osob s asimilujícím stylem učení jsou AC a RO. Z nasbíraných informací dokáží vytvářet teoretické modely a závěry. Na rozdíl od konvergujících typů však nejsou v takové míře zaujati praktickou aplikací závěrů, pohybují se především v abstraktní rovině. Styl učení osob asimilujícího typu je podobný způsobu, jakým funguje věda, ve které se také tito lidé, vedle např. oblastí plánování, často uplatňují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Akomodující typ (accommodator)'''&lt;br /&gt;
** Je opakem asimilujícího typu. Jeho silné stránky, mezi něž patří uvádění plánů do praxe, experimentování a podrobování se novým zkušenostem, se projevují ve fázích CE a AE. Často na rozdíl od ostatních typů riskuje a dokáže improvizovat. Je orientován více na data a fakta, která považuje za směrodatnější než teorie. Osoby akomodujícího typu se často pohybují v oblastech podnikání, marketingu, prodeje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití teorie při zavádění e-learningu ===&lt;br /&gt;
Pokud nejsou známy konkrétní osoby, které mají kurz absolvovat, je vhodné řídit se obecnými principy, kdy se dle Kolba (a dal-&lt;br /&gt;
ších) u osob z jednotlivých oborů často objevují shodné styly učení. Některé osoby jsou zaměřeny více prakticky, jiné teoreticky, není tedy například vhodné kurzy určené pro inženýry, programátory, aj. (konvergující typ) zaměřovat pouze do teoretické roviny. Naopak kurzy, kterých se účastní řada osob s divergujícím stylem učení, by neměly poskytovat pouze holá fakta a studie bez návaznosti na zasazení do širšího kontextu a možnosti vlastní interpretace. Pakliže se osoby, které jsou orientovány na výsledky, jasná řešení a časovou efektivitu, budou nuceny účastnit kurzu zaměřeného na uvažování v teoretické rovině bez následného uvedení do praxe, s velkou pravděpodobností nebudou kurz považovat za přínosný, spíše naopak. Jestliže kurz probíhá elektronicky, resp. distančně, je vhodné zajistit to, aby studenti měli dostupné podpůrné studijní nástroje navržené pro všechny osoby s různými styly učení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
* Vhodným nástrojem pro konvergující typ by měli být nástroje postavené na získávání vědomostí a následném testování, např. pomocí&lt;br /&gt;
webových nebo mobilních aplikací a za možného použití herních prvků a logických úloh.&lt;br /&gt;
* Naopak divergujícímu typu pravděpodobně nebudou vyhovovat kurzy postavené na studiu teorií a následném ověřování toho, zda si nastudovanou látku pamatují (typicky kurzy vytvořené k absolvování povinného školení o bezpečnosti práce, požární ochraně apod.), jelikož divergující typ často považuje za správné více řešení (na téma pohlíží z různých úhlů pohledu).&lt;br /&gt;
* Asimilujícímu typu vyhovuje samostatná práce, při které z různých nastudovaných informací dokáží utvářet závěry.&lt;br /&gt;
* Pro akomodující typ je vhodnější vybírat případové studie či zkušenosti z praxe, než čistě teoretické texty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* KOLB, David A. Experiential learning: experience as the source of learning and development. [1st ed.]. New Jersey: Prentice Hall, 1984. ISBN 0-13-295261-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://elearningwiki.com/index.php?title=Home E-learning]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning/ E-learning]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
* e-learning&lt;br /&gt;
* online kurzy&lt;br /&gt;
* vzdělávání zaměstnanců&lt;br /&gt;
* Internet&lt;br /&gt;
* Massive Open Online Course (MOOC)&lt;br /&gt;
* E-learning in Czech Non-school Corporations&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-learning_v_%C4%8Desk%C3%A9m_mimo%C5%A1koln%C3%ADm_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=45250</id>
		<title>E-learning v českém mimoškolním prostředí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-learning_v_%C4%8Desk%C3%A9m_mimo%C5%A1koln%C3%ADm_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=45250"/>
		<updated>2017-02-19T22:15:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-learning v českém mimoškolním prostředí''' neboli elektronické vzdělávání/učení je vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie. Může být charakterizován jako vzdělávací proces spojený s [[počítač|počítači]], [[informační a komunikační technologie|informačními a komunikačními technologiemi]]. Nejobecněji bychom mohli e-learning charakterizovat jako způsob učení či vyučování s využitím informačních a komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-learning jako nástroj vzdělávání zaměstnanců ==&lt;br /&gt;
=== Kategorizace e-learningu dle různých přístupů a hledisek ===&lt;br /&gt;
[[Linda Harasimová]] rozdělila v roce 2006, v pojednání o historii e-learningu, elektronické vzdělávání podle třech hledisek:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;&amp;gt;BASLOVÁ, Jitka. &amp;lt;i&amp;gt;E-learning v českém mimoškolním prostředí&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2016 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:dle míry zapojení e-learningu do výuky&lt;br /&gt;
:dle formy výuky &lt;br /&gt;
:dle prostředí vzdělávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Podle míry zapojení je možno dělit elektronické vzdělávání na model, kdy e-learning &lt;br /&gt;
** slouží jako rozšíření části tradiční formy výuky, &lt;br /&gt;
** je směsí tradiční a elektronické výuky (tzv. [[blended learning]]),&lt;br /&gt;
** je model při kterém kurz, resp. učení, probíhá výhradně elektronicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dle formy výuky dělí e-learning na:&lt;br /&gt;
** online kolaborativní vzdělávání opírající se o diskuzi a interakci mezi studenty a vyučujícími,&lt;br /&gt;
** online distanční vzdělávání, které zpočátku pouze nahrazovalo tradiční poštu elektronickou, &lt;br /&gt;
** online výuku pomocí počítačových programů, aplikací, ad.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dle prostředí vzdělávání rozděluje e-learning podle užití:&lt;br /&gt;
** v institucích formálního vzdělávání (školy a univerzity),&lt;br /&gt;
** v institucích mimoškolního vzdělávání (vyjma tradiční vzdělávací systém – např. pracoviště, zájmové aktivity),&lt;br /&gt;
** jako neformální vzdělávání, tj. celoživotní proces nabývání nových vědomostí, zkušeností a dovedností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Členění e-learningu Esgiem dle toho, za čí podpory a pod vedením koho probíhá učení:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
** e-learning vedený žákem (learner-led e-learning),&lt;br /&gt;
** učení s podporou (facilitated e-learning),&lt;br /&gt;
** synchronní e-learning vedený instruktorem (instuctor-led e-learning),&lt;br /&gt;
** kurzy na klíč (embedded learning),&lt;br /&gt;
** vzdálené vedení a podpora (telementoring and e-coaching).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologie podporující e-learning a jeho formy ===&lt;br /&gt;
* Formy e-learningu rozdělené podle technologií, které jsou k výuce využívány&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
** individuální studium elektronických zdrojů v textovém, zvukovém nebo audiovizuálním formátu,&lt;br /&gt;
** prostá výměna informací nebo diskuze mezi dvěma, popř. více osobami ve virtuálním prostoru synchronně nebo asynchronně. Nástroji mohou být - e-mail, e-mailové konference, diskuzní fórum, chat v případě textové komunikace, nebo VoIP a jiné technologie umožňující zvukovou komunikaci mezi 1 a více lidmi, či videokonference mezi 1 a více lidmi.&lt;br /&gt;
** webináře&lt;br /&gt;
** online kurzy ([[MOOC]], neboli massive open online courses, je forma, kdy jsou jednotlivé kurzy dostupné zdarma neomezenému množství osob).&lt;br /&gt;
** výukové počítačové programy&lt;br /&gt;
** výukové webové nebo mobilní aplikace&lt;br /&gt;
** sociální e-learning&lt;br /&gt;
** již zmíněný blended learning, který využívá vhodnou kombinaci výuky v tradičním prostředí a některou z forem e-learningu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretická východiska ==&lt;br /&gt;
=== Předpoklady pro maximalizaci efektivity e-learningu ===&lt;br /&gt;
Joová, Limová a Kimová z Ewha Womans University v Soulu se zabývaly efektivitou firemního e-learningu ve vztahu k flow učení.&lt;br /&gt;
Flow (zřídka překládané jako plynutí) je dle Mihalya Csikszentmihalyie stav, při kterém je člověk téměř bez jakékoliv námahy plně soustředěný na činnost. Za klíčové znaky tzv. flow považuje to, že člověk vždy ví, co je cílem každého kroku v činnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Obrázek č. 1 Kolbův cyklus učení BASLOVÁ, 2016.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Kolbův cyklus učení (BASLOVÁ, 2016).JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Model učení a e-learning ==&lt;br /&gt;
[[David A. Kolb]], v současné době profesor na americké Western Reserve University, se od poloviny 70. let věnuje učení vycházejícímu z vlastních zkušeností (tzv. experiential learning).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kolbová definice učení je řazena do čtyř stylů, přičemž pro každého člověka je charakteristický zpravidla jeden styl.Dominantní&lt;br /&gt;
styl učení je odvozen od toho, které fáze cyklu učení osobě vyhovují nejvíce. Na základě toho se dá předpokládat a stanovit, jaká forma učení je pro danou osobu nejvíce vyhovující a efektivní.&lt;br /&gt;
Kolbův model učení je cyklus složený ze 4 fází:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- konkrétní zkušenosti (concrete experience, CE),&lt;br /&gt;
:- reflexe a zkoumání zkušeností (reflective observation, RO),&lt;br /&gt;
:- utváření abstraktních konceptů a teorií (abstract conceptualization, AC)&lt;br /&gt;
:- testování konceptů v nových situacích (active experimentation, AE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Konvergující typ (converger)'''&lt;br /&gt;
** Nejsilnější stránkou osob, u kterých převládají schopnost AC a AE, je aplikace poznatků do praxe. Obvykle dobře zvládají testy s jednou správnou odpovědí nebo situace, které mají jedno řešení. Pro tyto osoby je typické logické a racionální řešení problémů. Typickými konvergujícími typy jsou inženýři.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Divergující typ (diverger)'''&lt;br /&gt;
** Divergující typ je opakem konvergujícího typu. Vyniká ve fázích CE a RO, jelikož mezi jeho silné stránky patří představivost. Tyto osoby jsou typicky schopni nahlížet na problém z různých perspektiv a přicházet s různými řešeními.  Mezi  divergující  typy  často  patří  manažeři  s příklonem k humanitním vědám nebo umění, popř. personální manažeři.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Asimilující typ (assimilator)'''&lt;br /&gt;
** Dominantními učebními schopnostmi osob s asimilujícím stylem učení jsou AC a RO. Z nasbíraných informací dokáží vytvářet teoretické modely a závěry. Na rozdíl od konvergujících typů však nejsou v takové míře zaujati praktickou aplikací závěrů, pohybují se především v abstraktní rovině. Styl učení osob asimilujícího typu je podobný způsobu, jakým funguje věda, ve které se také tito lidé, vedle např. oblastí plánování, často uplatňují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Akomodující typ (accommodator)'''&lt;br /&gt;
** Je opakem asimilujícího typu. Jeho silné stránky, mezi něž patří uvádění plánů do praxe, experimentování a podrobování se novým zkušenostem, se projevují ve fázích CE a AE. Často na rozdíl od ostatních typů riskuje a dokáže improvizovat. Je orientován více na data a fakta, která považuje za směrodatnější než teorie. Osoby akomodujícího typu se často pohybují v oblastech podnikání, marketingu, prodeje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití teorie při zavádění e-learningu ===&lt;br /&gt;
Pokud nejsou známy konkrétní osoby, které mají kurz absolvovat, je vhodné řídit se obecnými principy, kdy se dle Kolba (a dal-&lt;br /&gt;
ších) u osob z jednotlivých oborů často objevují shodné styly učení. Některé osoby jsou zaměřeny více prakticky, jiné teoreticky, není tedy například vhodné kurzy určené pro inženýry, programátory, aj. (konvergující typ) zaměřovat pouze do teoretické roviny. Naopak kurzy, kterých se účastní řada osob s divergujícím stylem učení, by neměly poskytovat pouze holá fakta a studie bez návaznosti na zasazení do širšího kontextu a možnosti vlastní interpretace. Pakliže se osoby, které jsou orientovány na výsledky, jasná řešení a časovou efektivitu, budou nuceny účastnit kurzu zaměřeného na uvažování v teoretické rovině bez následného uvedení do praxe, s velkou pravděpodobností nebudou kurz považovat za přínosný, spíše naopak. Jestliže kurz probíhá elektronicky, resp. distančně, je vhodné zajistit to, aby studenti měli dostupné podpůrné studijní nástroje navržené pro všechny osoby s různými styly učení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
* Vhodným nástrojem pro konvergující typ by měli být nástroje postavené na získávání vědomostí a následném testování, např. pomocí&lt;br /&gt;
webových nebo mobilních aplikací a za možného použití herních prvků a logických úloh.&lt;br /&gt;
* Naopak divergujícímu typu pravděpodobně nebudou vyhovovat kurzy postavené na studiu teorií a následném ověřování toho, zda si nastudovanou látku pamatují (typicky kurzy vytvořené k absolvování povinného školení o bezpečnosti práce, požární ochraně apod.), jelikož divergující typ často považuje za správné více řešení (na téma pohlíží z různých úhlů pohledu).&lt;br /&gt;
* Asimilujícímu typu vyhovuje samostatná práce, při které z různých nastudovaných informací dokáží utvářet závěry.&lt;br /&gt;
* Pro akomodující typ je vhodnější vybírat případové studie či zkušenosti z praxe, než čistě teoretické texty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* KOLB, David A. Experiential learning: experience as the source of learning and development. [1st ed.]. New Jersey: Prentice Hall, 1984. ISBN 0-13-295261-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://elearningwiki.com/index.php?title=Home E-learning]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning/ E-learning]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
* e-learning&lt;br /&gt;
* online kurzy&lt;br /&gt;
* vzdělávání zaměstnanců&lt;br /&gt;
* Internet&lt;br /&gt;
* Massive Open Online Course (MOOC)&lt;br /&gt;
* E-learning in Czech Non-school Corporations&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-learning_v_%C4%8Desk%C3%A9m_mimo%C5%A1koln%C3%ADm_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=45247</id>
		<title>E-learning v českém mimoškolním prostředí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-learning_v_%C4%8Desk%C3%A9m_mimo%C5%A1koln%C3%ADm_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=45247"/>
		<updated>2017-02-19T22:11:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-learning v českém mimoškolním prostředí''' neboli elektronické vzdělávání/učení je vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie. Může být charakterizován jako vzdělávací proces spojený s [[počítač|počítači]], [[informační a komunikační technologie|informačními a komunikačními technologiemi]]. Nejobecněji bychom mohli e-learning charakterizovat jako způsob učení či vyučování s využitím informačních a komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-learning jako nástroj vzdělávání zaměstnanců ==&lt;br /&gt;
=== Kategorizace e-learningu dle různých přístupů a hledisek ===&lt;br /&gt;
[[Linda Harasimová]] rozdělila v roce 2006, v pojednání o historii e-learningu, elektronické vzdělávání podle třech hledisek:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:dle míry zapojení e-learningu do výuky&lt;br /&gt;
:dle formy výuky &lt;br /&gt;
:dle prostředí vzdělávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Podle míry zapojení je možno dělit elektronické vzdělávání na model, kdy e-learning &lt;br /&gt;
** slouží jako rozšíření části tradiční formy výuky, &lt;br /&gt;
** je směsí tradiční a elektronické výuky (tzv. [[blended learning]]),&lt;br /&gt;
** je model při kterém kurz, resp. učení, probíhá výhradně elektronicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dle formy výuky dělí e-learning na:&lt;br /&gt;
** online kolaborativní vzdělávání opírající se o diskuzi a interakci mezi studenty a vyučujícími,&lt;br /&gt;
** online distanční vzdělávání, které zpočátku pouze nahrazovalo tradiční poštu elektronickou, &lt;br /&gt;
** online výuku pomocí počítačových programů, aplikací, ad.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dle prostředí vzdělávání rozděluje e-learning podle užití:&lt;br /&gt;
** v institucích formálního vzdělávání (školy a univerzity),&lt;br /&gt;
** v institucích mimoškolního vzdělávání (vyjma tradiční vzdělávací systém – např. pracoviště, zájmové aktivity),&lt;br /&gt;
** jako neformální vzdělávání, tj. celoživotní proces nabývání nových vědomostí, zkušeností a dovedností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Členění e-learningu Esgiem dle toho, za čí podpory a pod vedením koho probíhá učení:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
** e-learning vedený žákem (learner-led e-learning),&lt;br /&gt;
** učení s podporou (facilitated e-learning),&lt;br /&gt;
** synchronní e-learning vedený instruktorem (instuctor-led e-learning),&lt;br /&gt;
** kurzy na klíč (embedded learning),&lt;br /&gt;
** vzdálené vedení a podpora (telementoring and e-coaching).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologie podporující e-learning a jeho formy ===&lt;br /&gt;
* Formy e-learningu rozdělené podle technologií, které jsou k výuce využívány&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
** individuální studium elektronických zdrojů v textovém, zvukovém nebo audiovizuálním formátu,&lt;br /&gt;
** prostá výměna informací nebo diskuze mezi dvěma, popř. více osobami ve virtuálním prostoru synchronně nebo asynchronně. Nástroji mohou být - e-mail, e-mailové konference, diskuzní fórum, chat v případě textové komunikace, nebo VoIP a jiné technologie umožňující zvukovou komunikaci mezi 1 a více lidmi, či videokonference mezi 1 a více lidmi.&lt;br /&gt;
** webináře&lt;br /&gt;
** online kurzy ([[MOOC]], neboli massive open online courses, je forma, kdy jsou jednotlivé kurzy dostupné zdarma neomezenému množství osob).&lt;br /&gt;
** výukové počítačové programy&lt;br /&gt;
** výukové webové nebo mobilní aplikace&lt;br /&gt;
** sociální e-learning&lt;br /&gt;
** již zmíněný blended learning, který využívá vhodnou kombinaci výuky v tradičním prostředí a některou z forem e-learningu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretická východiska ==&lt;br /&gt;
=== Předpoklady pro maximalizaci efektivity e-learningu ===&lt;br /&gt;
Joová, Limová a Kimová z Ewha Womans University v Soulu se zabývaly efektivitou firemního e-learningu ve vztahu k flow učení.&lt;br /&gt;
Flow (zřídka překládané jako plynutí) je dle Mihalya Csikszentmihalyie stav, při kterém je člověk téměř bez jakékoliv námahy plně soustředěný na činnost. Za klíčové znaky tzv. flow považuje to, že člověk vždy ví, co je cílem každého kroku v činnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Obrázek č. 1 Kolbův cyklus učení BASLOVÁ, 2016.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Kolbův cyklus učení (BASLOVÁ, 2016).JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Model učení a e-learning ==&lt;br /&gt;
[[David A. Kolb]], v současné době profesor na americké Western Reserve University, se od poloviny 70. let věnuje učení vycházejícímu z vlastních zkušeností (tzv. experiential learning).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kolbová definice učení je řazena do čtyř stylů, přičemž pro každého člověka je charakteristický zpravidla jeden styl.Dominantní&lt;br /&gt;
styl učení je odvozen od toho, které fáze cyklu učení osobě vyhovují nejvíce. Na základě toho se dá předpokládat a stanovit, jaká forma učení je pro danou osobu nejvíce vyhovující a efektivní.&lt;br /&gt;
Kolbův model učení je cyklus složený ze 4 fází:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- konkrétní zkušenosti (concrete experience, CE),&lt;br /&gt;
:- reflexe a zkoumání zkušeností (reflective observation, RO),&lt;br /&gt;
:- utváření abstraktních konceptů a teorií (abstract conceptualization, AC)&lt;br /&gt;
:- testování konceptů v nových situacích (active experimentation, AE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Konvergující typ (converger)'''&lt;br /&gt;
** Nejsilnější stránkou osob, u kterých převládají schopnost AC a AE, je aplikace poznatků do praxe. Obvykle dobře zvládají testy s jednou správnou odpovědí nebo situace, které mají jedno řešení. Pro tyto osoby je typické logické a racionální řešení problémů. Typickými konvergujícími typy jsou inženýři.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Divergující typ (diverger)'''&lt;br /&gt;
** Divergující typ je opakem konvergujícího typu. Vyniká ve fázích CE a RO, jelikož mezi jeho silné stránky patří představivost. Tyto osoby jsou typicky schopni nahlížet na problém z různých perspektiv a přicházet s různými řešeními.  Mezi  divergující  typy  často  patří  manažeři  s příklonem k humanitním vědám nebo umění, popř. personální manažeři.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Asimilující typ (assimilator)'''&lt;br /&gt;
** Dominantními učebními schopnostmi osob s asimilujícím stylem učení jsou AC a RO. Z nasbíraných informací dokáží vytvářet teoretické modely a závěry. Na rozdíl od konvergujících typů však nejsou v takové míře zaujati praktickou aplikací závěrů, pohybují se především v abstraktní rovině. Styl učení osob asimilujícího typu je podobný způsobu, jakým funguje věda, ve které se také tito lidé, vedle např. oblastí plánování, často uplatňují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Akomodující typ (accommodator)'''&lt;br /&gt;
** Je opakem asimilujícího typu. Jeho silné stránky, mezi něž patří uvádění plánů do praxe, experimentování a podrobování se novým zkušenostem, se projevují ve fázích CE a AE. Často na rozdíl od ostatních typů riskuje a dokáže improvizovat. Je orientován více na data a fakta, která považuje za směrodatnější než teorie. Osoby akomodujícího typu se často pohybují v oblastech podnikání, marketingu, prodeje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití teorie při zavádění e-learningu ===&lt;br /&gt;
Pokud nejsou známy konkrétní osoby, které mají kurz absolvovat, je vhodné řídit se obecnými principy, kdy se dle Kolba (a dal-&lt;br /&gt;
ších) u osob z jednotlivých oborů často objevují shodné styly učení. Některé osoby jsou zaměřeny více prakticky, jiné teoreticky, není tedy například vhodné kurzy určené pro inženýry, programátory, aj. (konvergující typ) zaměřovat pouze do teoretické roviny. Naopak kurzy, kterých se účastní řada osob s divergujícím stylem učení, by neměly poskytovat pouze holá fakta a studie bez návaznosti na zasazení do širšího kontextu a možnosti vlastní interpretace. Pakliže se osoby, které jsou orientovány na výsledky, jasná řešení a časovou efektivitu, budou nuceny účastnit kurzu zaměřeného na uvažování v teoretické rovině bez následného uvedení do praxe, s velkou pravděpodobností nebudou kurz považovat za přínosný, spíše naopak. Jestliže kurz probíhá elektronicky, resp. distančně, je vhodné zajistit to, aby studenti měli dostupné podpůrné studijní nástroje navržené pro všechny osoby s různými styly učení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
* Vhodným nástrojem pro konvergující typ by měli být nástroje postavené na získávání vědomostí a následném testování, např. pomocí&lt;br /&gt;
webových nebo mobilních aplikací a za možného použití herních prvků a logických úloh.&lt;br /&gt;
* Naopak divergujícímu typu pravděpodobně nebudou vyhovovat kurzy postavené na studiu teorií a následném ověřování toho, zda si nastudovanou látku pamatují (typicky kurzy vytvořené k absolvování povinného školení o bezpečnosti práce, požární ochraně apod.), jelikož divergující typ často považuje za správné více řešení (na téma pohlíží z různých úhlů pohledu).&lt;br /&gt;
* Asimilujícímu typu vyhovuje samostatná práce, při které z různých nastudovaných informací dokáží utvářet závěry.&lt;br /&gt;
* Pro akomodující typ je vhodnější vybírat případové studie či zkušenosti z praxe, než čistě teoretické texty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* KOLB, David A. Experiential learning: experience as the source of learning and development. [1st ed.]. New Jersey: Prentice Hall, 1984. ISBN 0-13-295261-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://elearningwiki.com/index.php?title=Home E-learning]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning/ E-learning]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
* e-learning&lt;br /&gt;
* online kurzy&lt;br /&gt;
* vzdělávání zaměstnanců&lt;br /&gt;
* Internet&lt;br /&gt;
* Massive Open Online Course (MOOC)&lt;br /&gt;
* E-learning in Czech Non-school Corporations&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-learning_v_%C4%8Desk%C3%A9m_mimo%C5%A1koln%C3%ADm_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=45246</id>
		<title>E-learning v českém mimoškolním prostředí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-learning_v_%C4%8Desk%C3%A9m_mimo%C5%A1koln%C3%ADm_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=45246"/>
		<updated>2017-02-19T22:10:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-learning v českém mimoškolním prostředí''' neboli elektronické vzdělávání/učení je vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie. Může být charakterizován jako vzdělávací proces spojený s [[počítač|počítači]], [[informační a komunikační technologie|informačními a komunikačními technologiemi]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;barešová&amp;quot;&amp;gt;BAREŠOVÁ, Andrea. &amp;lt;i&amp;gt;E-learning ve vzdělávání dospělých&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nejobecněji bychom mohli e-learning charakterizovat jako způsob učení či vyučování s využitím informačních a komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-learning jako nástroj vzdělávání zaměstnanců ==&lt;br /&gt;
=== Kategorizace e-learningu dle různých přístupů a hledisek ===&lt;br /&gt;
[[Linda Harasimová]] rozdělila v roce 2006, v pojednání o historii e-learningu, elektronické vzdělávání podle třech hledisek:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:dle míry zapojení e-learningu do výuky&lt;br /&gt;
:dle formy výuky &lt;br /&gt;
:dle prostředí vzdělávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Podle míry zapojení je možno dělit elektronické vzdělávání na model, kdy e-learning &lt;br /&gt;
** slouží jako rozšíření části tradiční formy výuky, &lt;br /&gt;
** je směsí tradiční a elektronické výuky (tzv. [[blended learning]]),&lt;br /&gt;
** je model při kterém kurz, resp. učení, probíhá výhradně elektronicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dle formy výuky dělí e-learning na:&lt;br /&gt;
** online kolaborativní vzdělávání opírající se o diskuzi a interakci mezi studenty a vyučujícími,&lt;br /&gt;
** online distanční vzdělávání, které zpočátku pouze nahrazovalo tradiční poštu elektronickou, &lt;br /&gt;
** online výuku pomocí počítačových programů, aplikací, ad.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dle prostředí vzdělávání rozděluje e-learning podle užití:&lt;br /&gt;
** v institucích formálního vzdělávání (školy a univerzity),&lt;br /&gt;
** v institucích mimoškolního vzdělávání (vyjma tradiční vzdělávací systém – např. pracoviště, zájmové aktivity),&lt;br /&gt;
** jako neformální vzdělávání, tj. celoživotní proces nabývání nových vědomostí, zkušeností a dovedností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Členění e-learningu Esgiem dle toho, za čí podpory a pod vedením koho probíhá učení:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
** e-learning vedený žákem (learner-led e-learning),&lt;br /&gt;
** učení s podporou (facilitated e-learning),&lt;br /&gt;
** synchronní e-learning vedený instruktorem (instuctor-led e-learning),&lt;br /&gt;
** kurzy na klíč (embedded learning),&lt;br /&gt;
** vzdálené vedení a podpora (telementoring and e-coaching).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologie podporující e-learning a jeho formy ===&lt;br /&gt;
* Formy e-learningu rozdělené podle technologií, které jsou k výuce využívány&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
** individuální studium elektronických zdrojů v textovém, zvukovém nebo audiovizuálním formátu,&lt;br /&gt;
** prostá výměna informací nebo diskuze mezi dvěma, popř. více osobami ve virtuálním prostoru synchronně nebo asynchronně. Nástroji mohou být - e-mail, e-mailové konference, diskuzní fórum, chat v případě textové komunikace, nebo VoIP a jiné technologie umožňující zvukovou komunikaci mezi 1 a více lidmi, či videokonference mezi 1 a více lidmi.&lt;br /&gt;
** webináře&lt;br /&gt;
** online kurzy ([[MOOC]], neboli massive open online courses, je forma, kdy jsou jednotlivé kurzy dostupné zdarma neomezenému množství osob).&lt;br /&gt;
** výukové počítačové programy&lt;br /&gt;
** výukové webové nebo mobilní aplikace&lt;br /&gt;
** sociální e-learning&lt;br /&gt;
** již zmíněný blended learning, který využívá vhodnou kombinaci výuky v tradičním prostředí a některou z forem e-learningu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretická východiska ==&lt;br /&gt;
=== Předpoklady pro maximalizaci efektivity e-learningu ===&lt;br /&gt;
Joová, Limová a Kimová z Ewha Womans University v Soulu se zabývaly efektivitou firemního e-learningu ve vztahu k flow učení.&lt;br /&gt;
Flow (zřídka překládané jako plynutí) je dle Mihalya Csikszentmihalyie stav, při kterém je člověk téměř bez jakékoliv námahy plně soustředěný na činnost. Za klíčové znaky tzv. flow považuje to, že člověk vždy ví, co je cílem každého kroku v činnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Obrázek č. 1 Kolbův cyklus učení BASLOVÁ, 2016.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Kolbův cyklus učení (BASLOVÁ, 2016).JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Model učení a e-learning ==&lt;br /&gt;
[[David A. Kolb]], v současné době profesor na americké Western Reserve University, se od poloviny 70. let věnuje učení vycházejícímu z vlastních zkušeností (tzv. experiential learning).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kolbová definice učení je řazena do čtyř stylů, přičemž pro každého člověka je charakteristický zpravidla jeden styl.Dominantní&lt;br /&gt;
styl učení je odvozen od toho, které fáze cyklu učení osobě vyhovují nejvíce. Na základě toho se dá předpokládat a stanovit, jaká forma učení je pro danou osobu nejvíce vyhovující a efektivní.&lt;br /&gt;
Kolbův model učení je cyklus složený ze 4 fází:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- konkrétní zkušenosti (concrete experience, CE),&lt;br /&gt;
:- reflexe a zkoumání zkušeností (reflective observation, RO),&lt;br /&gt;
:- utváření abstraktních konceptů a teorií (abstract conceptualization, AC)&lt;br /&gt;
:- testování konceptů v nových situacích (active experimentation, AE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Konvergující typ (converger)'''&lt;br /&gt;
** Nejsilnější stránkou osob, u kterých převládají schopnost AC a AE, je aplikace poznatků do praxe. Obvykle dobře zvládají testy s jednou správnou odpovědí nebo situace, které mají jedno řešení. Pro tyto osoby je typické logické a racionální řešení problémů. Typickými konvergujícími typy jsou inženýři.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Divergující typ (diverger)'''&lt;br /&gt;
** Divergující typ je opakem konvergujícího typu. Vyniká ve fázích CE a RO, jelikož mezi jeho silné stránky patří představivost. Tyto osoby jsou typicky schopni nahlížet na problém z různých perspektiv a přicházet s různými řešeními.  Mezi  divergující  typy  často  patří  manažeři  s příklonem k humanitním vědám nebo umění, popř. personální manažeři.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Asimilující typ (assimilator)'''&lt;br /&gt;
** Dominantními učebními schopnostmi osob s asimilujícím stylem učení jsou AC a RO. Z nasbíraných informací dokáží vytvářet teoretické modely a závěry. Na rozdíl od konvergujících typů však nejsou v takové míře zaujati praktickou aplikací závěrů, pohybují se především v abstraktní rovině. Styl učení osob asimilujícího typu je podobný způsobu, jakým funguje věda, ve které se také tito lidé, vedle např. oblastí plánování, často uplatňují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Akomodující typ (accommodator)'''&lt;br /&gt;
** Je opakem asimilujícího typu. Jeho silné stránky, mezi něž patří uvádění plánů do praxe, experimentování a podrobování se novým zkušenostem, se projevují ve fázích CE a AE. Často na rozdíl od ostatních typů riskuje a dokáže improvizovat. Je orientován více na data a fakta, která považuje za směrodatnější než teorie. Osoby akomodujícího typu se často pohybují v oblastech podnikání, marketingu, prodeje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití teorie při zavádění e-learningu ===&lt;br /&gt;
Pokud nejsou známy konkrétní osoby, které mají kurz absolvovat, je vhodné řídit se obecnými principy, kdy se dle Kolba (a dal-&lt;br /&gt;
ších) u osob z jednotlivých oborů často objevují shodné styly učení. Některé osoby jsou zaměřeny více prakticky, jiné teoreticky, není tedy například vhodné kurzy určené pro inženýry, programátory, aj. (konvergující typ) zaměřovat pouze do teoretické roviny. Naopak kurzy, kterých se účastní řada osob s divergujícím stylem učení, by neměly poskytovat pouze holá fakta a studie bez návaznosti na zasazení do širšího kontextu a možnosti vlastní interpretace. Pakliže se osoby, které jsou orientovány na výsledky, jasná řešení a časovou efektivitu, budou nuceny účastnit kurzu zaměřeného na uvažování v teoretické rovině bez následného uvedení do praxe, s velkou pravděpodobností nebudou kurz považovat za přínosný, spíše naopak. Jestliže kurz probíhá elektronicky, resp. distančně, je vhodné zajistit to, aby studenti měli dostupné podpůrné studijní nástroje navržené pro všechny osoby s různými styly učení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
* Vhodným nástrojem pro konvergující typ by měli být nástroje postavené na získávání vědomostí a následném testování, např. pomocí&lt;br /&gt;
webových nebo mobilních aplikací a za možného použití herních prvků a logických úloh.&lt;br /&gt;
* Naopak divergujícímu typu pravděpodobně nebudou vyhovovat kurzy postavené na studiu teorií a následném ověřování toho, zda si nastudovanou látku pamatují (typicky kurzy vytvořené k absolvování povinného školení o bezpečnosti práce, požární ochraně apod.), jelikož divergující typ často považuje za správné více řešení (na téma pohlíží z různých úhlů pohledu).&lt;br /&gt;
* Asimilujícímu typu vyhovuje samostatná práce, při které z různých nastudovaných informací dokáží utvářet závěry.&lt;br /&gt;
* Pro akomodující typ je vhodnější vybírat případové studie či zkušenosti z praxe, než čistě teoretické texty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BAREŠOVÁ, Andrea. &amp;lt;i&amp;gt;E-learning ve vzdělávání dospělých&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007.&lt;br /&gt;
* BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* KOLB, David A. Experiential learning: experience as the source of learning and development. [1st ed.]. New Jersey: Prentice Hall, 1984. ISBN 0-13-295261-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://elearningwiki.com/index.php?title=Home E-learning]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning/ E-learning]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
* e-learning&lt;br /&gt;
* online kurzy&lt;br /&gt;
* vzdělávání zaměstnanců&lt;br /&gt;
* Internet&lt;br /&gt;
* Massive Open Online Course (MOOC)&lt;br /&gt;
* E-learning in Czech Non-school Corporations&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-learning_v_%C4%8Desk%C3%A9m_mimo%C5%A1koln%C3%ADm_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=45244</id>
		<title>E-learning v českém mimoškolním prostředí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-learning_v_%C4%8Desk%C3%A9m_mimo%C5%A1koln%C3%ADm_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=45244"/>
		<updated>2017-02-19T22:05:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-learning v českém mimoškolním prostředí''' neboli elektronické vzdělávání/učení je vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie. Může být charakterizován jako vzdělávací proces spojený s [[počítač|počítači]], [[informační a komunikační technologie|informačními a komunikačními technologiemi]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;barešová&amp;quot;&amp;gt;BAREŠOVÁ, Andrea. &amp;lt;i&amp;gt;E-learning ve vzdělávání dospělých&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nejobecněji bychom mohli e-learning charakterizovat jako způsob učení či vyučování s využitím informačních a komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-learning jako nástroj vzdělávání zaměstnanců ==&lt;br /&gt;
=== Kategorizace e-learningu dle různých přístupů a hledisek ===&lt;br /&gt;
[[Linda Harasimová]] rozdělila v roce 2006, v pojednání o historii e-learningu, elektronické vzdělávání podle třech hledisek:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:dle míry zapojení e-learningu do výuky&lt;br /&gt;
:dle formy výuky &lt;br /&gt;
:dle prostředí vzdělávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Podle míry zapojení je možno dělit elektronické vzdělávání na model, kdy e-learning &lt;br /&gt;
** slouží jako rozšíření části tradiční formy výuky, &lt;br /&gt;
** je směsí tradiční a elektronické výuky (tzv. [[blended learning]]),&lt;br /&gt;
** je model při kterém kurz, resp. učení, probíhá výhradně elektronicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dle formy výuky dělí e-learning na:&lt;br /&gt;
** online kolaborativní vzdělávání opírající se o diskuzi a interakci mezi studenty a vyučujícími,&lt;br /&gt;
** online distanční vzdělávání, které zpočátku pouze nahrazovalo tradiční poštu elektronickou, &lt;br /&gt;
** online výuku pomocí počítačových programů, aplikací, ad.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dle prostředí vzdělávání rozděluje e-learning podle užití:&lt;br /&gt;
** v institucích formálního vzdělávání (školy a univerzity),&lt;br /&gt;
** v institucích mimoškolního vzdělávání (vyjma tradiční vzdělávací systém – např. pracoviště, zájmové aktivity),&lt;br /&gt;
** jako neformální vzdělávání, tj. celoživotní proces nabývání nových vědomostí, zkušeností a dovedností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Členění e-learningu Esgiem dle toho, za čí podpory a pod vedením koho probíhá učení:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
** e-learning vedený žákem (learner-led e-learning),&lt;br /&gt;
** učení s podporou (facilitated e-learning),&lt;br /&gt;
** synchronní e-learning vedený instruktorem (instuctor-led e-learning),&lt;br /&gt;
** kurzy na klíč (embedded learning),&lt;br /&gt;
** vzdálené vedení a podpora (telementoring and e-coaching).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologie podporující e-learning a jeho formy ===&lt;br /&gt;
* Formy e-learningu rozdělené podle technologií, které jsou k výuce využívány&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
** individuální studium elektronických zdrojů v textovém, zvukovém nebo audiovizuálním formátu,&lt;br /&gt;
** prostá výměna informací nebo diskuze mezi dvěma, popř. více osobami ve virtuálním prostoru synchronně nebo asynchronně. Nástroji mohou být - e-mail, e-mailové konference, diskuzní fórum, chat v případě textové komunikace, nebo VoIP a jiné technologie umožňující zvukovou komunikaci mezi 1 a více lidmi, či videokonference mezi 1 a více lidmi.&lt;br /&gt;
** webináře&lt;br /&gt;
** online kurzy ([[MOOC]], neboli massive open online courses, je forma, kdy jsou jednotlivé kurzy dostupné zdarma neomezenému množství osob).&lt;br /&gt;
** výukové počítačové programy&lt;br /&gt;
** výukové webové nebo mobilní aplikace&lt;br /&gt;
** sociální e-learning&lt;br /&gt;
** již zmíněný blended learning, který využívá vhodnou kombinaci výuky v tradičním prostředí a některou z forem e-learningu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretická východiska ==&lt;br /&gt;
=== Předpoklady pro maximalizaci efektivity e-learningu ===&lt;br /&gt;
Joová, Limová a Kimová z Ewha Womans University v Soulu se zabývaly efektivitou firemního e-learningu ve vztahu k flow učení.&lt;br /&gt;
Flow (zřídka překládané jako plynutí) je dle Mihalya Csikszentmihalyie stav, při kterém je člověk téměř bez jakékoliv námahy plně soustředěný na činnost. Za klíčové znaky tzv. flow považuje to, že člověk vždy ví, co je cílem každého kroku v činnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Obrázek č. 1 Kolbův cyklus učení BASLOVÁ, 2016.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Kolbův cyklus učení (BASLOVÁ, 2016).JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Model učení a e-learning ==&lt;br /&gt;
[[David A. Kolb]], v současné době profesor na americké Western Reserve University, se od poloviny 70. let věnuje učení vycházejícímu z vlastních zkušeností (tzv. experiential learning).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kolbová definice učení je řazena do čtyř stylů, přičemž pro každého člověka je charakteristický zpravidla jeden styl.Dominantní&lt;br /&gt;
styl učení je odvozen od toho, které fáze cyklu učení osobě vyhovují nejvíce. Na základě toho se dá předpokládat a stanovit, jaká forma učení je pro danou osobu nejvíce vyhovující a efektivní.&lt;br /&gt;
Kolbův model učení je cyklus složený ze 4 fází:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- konkrétní zkušenosti (concrete experience, CE),&lt;br /&gt;
:- reflexe a zkoumání zkušeností (reflective observation, RO),&lt;br /&gt;
:- utváření abstraktních konceptů a teorií (abstract conceptualization, AC)&lt;br /&gt;
:- testování konceptů v nových situacích (active experimentation, AE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Konvergující typ (converger)'''&lt;br /&gt;
** Nejsilnější stránkou osob, u kterých převládají schopnost AC a AE, je aplikace poznatků do praxe. Obvykle dobře zvládají testy s jednou správnou odpovědí nebo situace, které mají jedno řešení. Pro tyto osoby je typické logické a racionální řešení problémů. Typickými konvergujícími typy jsou inženýři.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Divergující typ (diverger)'''&lt;br /&gt;
** Divergující typ je opakem konvergujícího typu. Vyniká ve fázích CE a RO, jelikož mezi jeho silné stránky patří představivost. Tyto osoby jsou typicky schopni nahlížet na problém z různých perspektiv a přicházet s různými řešeními.  Mezi  divergující  typy  často  patří  manažeři  s příklonem k humanitním vědám nebo umění, popř. personální manažeři.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Asimilující typ (assimilator)'''&lt;br /&gt;
** Dominantními učebními schopnostmi osob s asimilujícím stylem učení jsou AC a RO. Z nasbíraných informací dokáží vytvářet teoretické modely a závěry. Na rozdíl od konvergujících typů však nejsou v takové míře zaujati praktickou aplikací závěrů, pohybují se především v abstraktní rovině. Styl učení osob asimilujícího typu je podobný způsobu, jakým funguje věda, ve které se také tito lidé, vedle např. oblastí plánování, často uplatňují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Akomodující typ (accommodator)'''&lt;br /&gt;
** Je opakem asimilujícího typu. Jeho silné stránky, mezi něž patří uvádění plánů do praxe, experimentování a podrobování se novým zkušenostem, se projevují ve fázích CE a AE. Často na rozdíl od ostatních typů riskuje a dokáže improvizovat. Je orientován více na data a fakta, která považuje za směrodatnější než teorie. Osoby akomodujícího typu se často pohybují v oblastech podnikání, marketingu, prodeje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití teorie při zavádění e-learningu ===&lt;br /&gt;
Pokud nejsou známy konkrétní osoby, které mají kurz absolvovat, je vhodné řídit se obecnými principy, kdy se dle Kolba (a dal-&lt;br /&gt;
ších) u osob z jednotlivých oborů často objevují shodné styly učení. Některé osoby jsou zaměřeny více prakticky, jiné teoreticky, není tedy například vhodné kurzy určené pro inženýry, programátory, aj. (konvergující typ) zaměřovat pouze do teoretické roviny. Naopak kurzy, kterých se účastní řada osob s divergujícím stylem učení, by neměly poskytovat pouze holá fakta a studie bez návaznosti na zasazení do širšího kontextu a možnosti vlastní interpretace. Pakliže se osoby, které jsou orientovány na výsledky, jasná řešení a časovou efektivitu, budou nuceny účastnit kurzu zaměřeného na uvažování v teoretické rovině bez následného uvedení do praxe, s velkou pravděpodobností nebudou kurz považovat za přínosný, spíše naopak. Jestliže kurz probíhá elektronicky, resp. distančně, je vhodné zajistit to, aby studenti měli dostupné podpůrné studijní nástroje navržené pro všechny osoby s různými styly učení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
* Vhodným nástrojem pro konvergující typ by měli být nástroje postavené na získávání vědomostí a následném testování, např. pomocí&lt;br /&gt;
webových nebo mobilních aplikací a za možného použití herních prvků a logických úloh.&lt;br /&gt;
* Naopak divergujícímu typu pravděpodobně nebudou vyhovovat kurzy postavené na studiu teorií a následném ověřování toho, zda si nastudovanou látku pamatují (typicky kurzy vytvořené k absolvování povinného školení o bezpečnosti práce, požární ochraně apod.), jelikož divergující typ často považuje za správné více řešení (na téma pohlíží z různých úhlů pohledu).&lt;br /&gt;
* Asimilujícímu typu vyhovuje samostatná práce, při které z různých nastudovaných informací dokáží utvářet závěry.&lt;br /&gt;
* Pro akomodující typ je vhodnější vybírat případové studie či zkušenosti z praxe, než čistě teoretické texty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007.&lt;br /&gt;
* BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* KOLB, David A. Experiential learning: experience as the source of learning and development. [1st ed.]. New Jersey: Prentice Hall, 1984. ISBN 0-13-295261-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://elearningwiki.com/index.php?title=Home E-learning]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning/ E-learning]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
* e-learning&lt;br /&gt;
* online kurzy&lt;br /&gt;
* vzdělávání zaměstnanců&lt;br /&gt;
* Internet&lt;br /&gt;
* Massive Open Online Course (MOOC)&lt;br /&gt;
* E-learning in Czech Non-school Corporations&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-learning_v_%C4%8Desk%C3%A9m_mimo%C5%A1koln%C3%ADm_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=45243</id>
		<title>E-learning v českém mimoškolním prostředí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-learning_v_%C4%8Desk%C3%A9m_mimo%C5%A1koln%C3%ADm_prost%C5%99ed%C3%AD&amp;diff=45243"/>
		<updated>2017-02-19T22:03:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''E-learning v českém mimoškolním prostředí''' neboli elektronické vzdělávání/učení je vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie. Může být charakterizován jako vzdělávací proces spojený s [[počítač|počítači]], [[informační a komunikační technologie|informačními a komunikačními technologiemi]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;barešová&amp;quot;&amp;gt;BAREŠOVÁ, Andrea. &amp;lt;i&amp;gt;E-learning ve vzdělávání dospělých&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nejobecněji bychom mohli e-learning charakterizovat jako způsob učení či vyučování s využitím informačních a komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-learning jako nástroj vzdělávání zaměstnanců ==&lt;br /&gt;
=== Kategorizace e-learningu dle různých přístupů a hledisek ===&lt;br /&gt;
[[Linda Harasimová]] rozdělila v roce 2006, v pojednání o historii e-learningu, elektronické vzdělávání podle třech hledisek:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:dle míry zapojení e-learningu do výuky&lt;br /&gt;
:dle formy výuky &lt;br /&gt;
:dle prostředí vzdělávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Podle míry zapojení je možno dělit elektronické vzdělávání na model, kdy e-learning &lt;br /&gt;
** slouží jako rozšíření části tradiční formy výuky, &lt;br /&gt;
** je směsí tradiční a elektronické výuky (tzv. [[blended learning]]),&lt;br /&gt;
** je model při kterém kurz, resp. učení, probíhá výhradně elektronicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dle formy výuky dělí e-learning na:&lt;br /&gt;
** online kolaborativní vzdělávání opírající se o diskuzi a interakci mezi studenty a vyučujícími,&lt;br /&gt;
** online distanční vzdělávání, které zpočátku pouze nahrazovalo tradiční poštu elektronickou, &lt;br /&gt;
** online výuku pomocí počítačových programů, aplikací, ad.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dle prostředí vzdělávání rozděluje e-learning podle užití:&lt;br /&gt;
** v institucích formálního vzdělávání (školy a univerzity),&lt;br /&gt;
** v institucích mimoškolního vzdělávání (vyjma tradiční vzdělávací systém – např. pracoviště, zájmové aktivity),&lt;br /&gt;
** jako neformální vzdělávání, tj. celoživotní proces nabývání nových vědomostí, zkušeností a dovedností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Členění e-learningu Esgiem dle toho, za čí podpory a pod vedením koho probíhá učení:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
** e-learning vedený žákem (learner-led e-learning),&lt;br /&gt;
** učení s podporou (facilitated e-learning),&lt;br /&gt;
** synchronní e-learning vedený instruktorem (instuctor-led e-learning),&lt;br /&gt;
** kurzy na klíč (embedded learning),&lt;br /&gt;
** vzdálené vedení a podpora (telementoring and e-coaching).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technologie podporující e-learning a jeho formy ===&lt;br /&gt;
* Formy e-learningu rozdělené podle technologií, které jsou k výuce využívány&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
** individuální studium elektronických zdrojů v textovém, zvukovém nebo audiovizuálním formátu,&lt;br /&gt;
** prostá výměna informací nebo diskuze mezi dvěma, popř. více osobami ve virtuálním prostoru synchronně nebo asynchronně. Nástroji mohou být - e-mail, e-mailové konference, diskuzní fórum, chat v případě textové komunikace, nebo VoIP a jiné technologie umožňující zvukovou komunikaci mezi 1 a více lidmi, či videokonference mezi 1 a více lidmi.&lt;br /&gt;
** webináře&lt;br /&gt;
** online kurzy ([[MOOC]], neboli massive open online courses, je forma, kdy jsou jednotlivé kurzy dostupné zdarma neomezenému množství osob).&lt;br /&gt;
** výukové počítačové programy&lt;br /&gt;
** výukové webové nebo mobilní aplikace&lt;br /&gt;
** sociální e-learning&lt;br /&gt;
** již zmíněný blended learning, který využívá vhodnou kombinaci výuky v tradičním prostředí a některou z forem e-learningu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretická východiska ==&lt;br /&gt;
=== Předpoklady pro maximalizaci efektivity e-learningu ===&lt;br /&gt;
Joová, Limová a Kimová z Ewha Womans University v Soulu se zabývaly efektivitou firemního e-learningu ve vztahu k flow učení.&lt;br /&gt;
Flow (zřídka překládané jako plynutí) je dle Mihalya Csikszentmihalyie stav, při kterém je člověk téměř bez jakékoliv námahy plně soustředěný na činnost. Za klíčové znaky tzv. flow považuje to, že člověk vždy ví, co je cílem každého kroku v činnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Obrázek č. 1 Kolbův cyklus učení BASLOVÁ, 2016.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Kolbův cyklus učení (BASLOVÁ, 2016).JPG]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Model učení a e-learning ==&lt;br /&gt;
[[David A. Kolb]], v současné době profesor na americké Western Reserve University, se od poloviny 70. let věnuje učení vycházejícímu z vlastních zkušeností (tzv. experiential learning).&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kolbová definice učení je řazena do čtyř stylů, přičemž pro každého člověka je charakteristický zpravidla jeden styl.Dominantní&lt;br /&gt;
styl učení je odvozen od toho, které fáze cyklu učení osobě vyhovují nejvíce. Na základě toho se dá předpokládat a stanovit, jaká forma učení je pro danou osobu nejvíce vyhovující a efektivní.&lt;br /&gt;
Kolbův model učení je cyklus složený ze 4 fází:&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
:- konkrétní zkušenosti (concrete experience, CE),&lt;br /&gt;
:- reflexe a zkoumání zkušeností (reflective observation, RO),&lt;br /&gt;
:- utváření abstraktních konceptů a teorií (abstract conceptualization, AC)&lt;br /&gt;
:- testování konceptů v nových situacích (active experimentation, AE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Konvergující typ (converger)'''&lt;br /&gt;
** Nejsilnější stránkou osob, u kterých převládají schopnost AC a AE, je aplikace poznatků do praxe. Obvykle dobře zvládají testy s jednou správnou odpovědí nebo situace, které mají jedno řešení. Pro tyto osoby je typické logické a racionální řešení problémů. Typickými konvergujícími typy jsou inženýři.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Divergující typ (diverger)'''&lt;br /&gt;
** Divergující typ je opakem konvergujícího typu. Vyniká ve fázích CE a RO, jelikož mezi jeho silné stránky patří představivost. Tyto osoby jsou typicky schopni nahlížet na problém z různých perspektiv a přicházet s různými řešeními.  Mezi  divergující  typy  často  patří  manažeři  s příklonem k humanitním vědám nebo umění, popř. personální manažeři.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Asimilující typ (assimilator)'''&lt;br /&gt;
** Dominantními učebními schopnostmi osob s asimilujícím stylem učení jsou AC a RO. Z nasbíraných informací dokáží vytvářet teoretické modely a závěry. Na rozdíl od konvergujících typů však nejsou v takové míře zaujati praktickou aplikací závěrů, pohybují se především v abstraktní rovině. Styl učení osob asimilujícího typu je podobný způsobu, jakým funguje věda, ve které se také tito lidé, vedle např. oblastí plánování, často uplatňují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Akomodující typ (accommodator)'''&lt;br /&gt;
** Je opakem asimilujícího typu. Jeho silné stránky, mezi něž patří uvádění plánů do praxe, experimentování a podrobování se novým zkušenostem, se projevují ve fázích CE a AE. Často na rozdíl od ostatních typů riskuje a dokáže improvizovat. Je orientován více na data a fakta, která považuje za směrodatnější než teorie. Osoby akomodujícího typu se často pohybují v oblastech podnikání, marketingu, prodeje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Využití teorie při zavádění e-learningu ===&lt;br /&gt;
Pokud nejsou známy konkrétní osoby, které mají kurz absolvovat, je vhodné řídit se obecnými principy, kdy se dle Kolba (a dal-&lt;br /&gt;
ších) u osob z jednotlivých oborů často objevují shodné styly učení. Některé osoby jsou zaměřeny více prakticky, jiné teoreticky, není tedy například vhodné kurzy určené pro inženýry, programátory, aj. (konvergující typ) zaměřovat pouze do teoretické roviny. Naopak kurzy, kterých se účastní řada osob s divergujícím stylem učení, by neměly poskytovat pouze holá fakta a studie bez návaznosti na zasazení do širšího kontextu a možnosti vlastní interpretace. Pakliže se osoby, které jsou orientovány na výsledky, jasná řešení a časovou efektivitu, budou nuceny účastnit kurzu zaměřeného na uvažování v teoretické rovině bez následného uvedení do praxe, s velkou pravděpodobností nebudou kurz považovat za přínosný, spíše naopak. Jestliže kurz probíhá elektronicky, resp. distančně, je vhodné zajistit to, aby studenti měli dostupné podpůrné studijní nástroje navržené pro všechny osoby s různými styly učení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
* Vhodným nástrojem pro konvergující typ by měli být nástroje postavené na získávání vědomostí a následném testování, např. pomocí&lt;br /&gt;
webových nebo mobilních aplikací a za možného použití herních prvků a logických úloh.&lt;br /&gt;
* Naopak divergujícímu typu pravděpodobně nebudou vyhovovat kurzy postavené na studiu teorií a následném ověřování toho, zda si nastudovanou látku pamatují (typicky kurzy vytvořené k absolvování povinného školení o bezpečnosti práce, požární ochraně apod.), jelikož divergující typ často považuje za správné více řešení (na téma pohlíží z různých úhlů pohledu).&lt;br /&gt;
* Asimilujícímu typu vyhovuje samostatná práce, při které z různých nastudovaných informací dokáží utvářet závěry.&lt;br /&gt;
* Pro akomodující typ je vhodnější vybírat případové studie či zkušenosti z praxe, než čistě teoretické texty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;BASLOVÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* KOLB, David A. Experiential learning: experience as the source of learning and development. [1st ed.]. New Jersey: Prentice Hall, 1984. ISBN 0-13-295261-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://elearningwiki.com/index.php?title=Home E-learning]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning/ E-learning]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
* e-learning&lt;br /&gt;
* online kurzy&lt;br /&gt;
* vzdělávání zaměstnanců&lt;br /&gt;
* Internet&lt;br /&gt;
* Massive Open Online Course (MOOC)&lt;br /&gt;
* E-learning in Czech Non-school Corporations&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=45242</id>
		<title>Architektura informačního průmyslu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=45242"/>
		<updated>2017-02-19T21:59:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Architektura IS podniku podle procesů.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Architektura IS podniku podle procesů, (Šlapák)]]&lt;br /&gt;
'''Architektura informačního průmyslu'''&lt;br /&gt;
=== Architektura IS ===&lt;br /&gt;
Architektura informačního systému (IS) založeného na informačních a komunikačních technologiích (ICT) je podle Dohnala (Dohnal, 1997) chápána „''jako schéma zohledňující všechny podstatné dimenze návrhu informačního systému''“. Umožňuje řídit integraci komponent IS podniku v určitém duchu, stylu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;&amp;gt;,ŠLAPÁK, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Různá pojetí architektury informačních systémů&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dohnal považuje architekturu IS za významnou z těchto důvodů (vedle jiných):&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu doby vývoje IS začleňují jednotlivé aplikace a prostředky,&lt;br /&gt;
* zajišťuje stabilitu vývoje IS i při rychlém technologickém vývoji,&lt;br /&gt;
* umožňuje využít hotových produktů a reagovat na jejich heterogenitu.&lt;br /&gt;
Architekturu IS tak lze považovat za nástroj systémové integrace. Odráží jak integraci vnitropodnikovou, tak integraci podniku s jeho okolím.[[Soubor:Obecná architektura podniku.JPG|rám|vlevo|Obrázek č. 2 Obecná architektura podniku (Kalakota, c1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickou obecnou aplikační architekturu podniku ukazuje obrázek 2 (Kalakota, c1999). Jediné, co se tomuto schématu dá vytknout, je absence subsystémů pro interakci se státní správou, bankovními subjekty a dalšími partnery, které nelze typicky zařadit do dodavatelského řetězce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kalakota dále uvádí podrobnější cesty integrace. Řízení vztahů se zákazníky (CRM), jak je naznačeno, integruje dosavadní aplikace pro řízení marketingu, prodeje a služeb zákazníkům. Integrované řízení výroby (ERP) zahrnuje aplikace pro odhady a plánování výroby, řízení materiálového zabezpečení, řízení skladů, distribuce hotové výroby a účetnictví s financemi. Řízení dodavatelských řetězců (SCM) zahrnuje aplikace pro analýzu tržní poptávky, sledování omezení zdrojů a kapacit a aplikace pro plánování v reálném čase. Efektivní řízení prodejních řetězců je umožněno integrací individualizace produktů, řízením cenové a smluvní politiky, automatizovaným řízením nabídky, řízením vztahů se zprostředkovateli a řízením propagace. V samém centru podnikové architektury nalezneme řízení znalostí a systém pro integraci všech podnikových aplikací (EAI). Řízení znalostí (označováno jako KM – [[knowledge Management]] či BI – [[Business Inteligence]]) je v těsné souvislosti s integrací podnikových aplikací. EAI totiž logicky umožňuje shrnout data ze všech „koutů“ podniku. Aplikace BI pak nabídne analýzy a syntézy dat, předpovědi vývoje. Slouží jako základna pro rozhodování na poli [[CRM]], [[SCM]] i [[ERP]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portálová řešení ===&lt;br /&gt;
Slovo portál podle Klimeše (Klimeš, 1983) označuje architektonicky upravený vchod nebo vjezd do význačné budovy. Původ slova lze nalézt např. ve francouzském la porte – dveře. Taktéž slovo port, rovněž z francouzštiny nebo angličtiny, které v češtině znamená přístav, má příznačný význam. V každém případě jde o termín označující místo vstupu – do budovy či do města.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portál v prostředí Internetu je z pohledu uživatele místo, či spíše adresa, přes kterou má přístup k informacím a aplikacím zpřístupněným provozovatelem portálu. Z jeho pohledu je portálem nejen zmíněná adresa, ale také veškerý hardware a software, jenž chod portálu umožňuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při návrhu portálu pro podnik je nezbytné identifikovat skupiny uživatelů portálu a činnosti, které těmto skupinám portál umožní provádět. KnowledgeTrack navrhuje rozdělení uživatelů do skupin podle vztahové vzdálenosti od podniku. V samém centru portálového řešení se nachází fyzický podnik, zdroj veškerého dění. Zde dochází k tvorbě přidané hodnoty, zpracování informací a jejich distribuce. Další vrstvu tvoří zaměstnanci podniku. Portály pro zaměstnance mají podpořit zaměstnance na obchodních cestách i stále rozšiřující se teleworking. Na tvorbě přidané hodnoty kromě zaměstnanců se podílejí také partneři podniku, kteří tvoří další skupinu uživatelů portálu. Poslední vrstvu tzv. rozšířeného podniku tvoří přímí zákazníci. Ti jsou přímými uživateli informačního systému podniku. Za hranicemi rozšířeného podniku se v přímé souvislosti s poskytovaným produktem nacházejí partneři přímých zákazníků, zákazníci našich zákazníků a zbylá veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu systémové integrace jde o řešení založené jak na vytváření aplikací front‑office (FO), tak na integraci FO a back‑office (BO). Webové stránky samy o sobě rozhodně netvoří portál. Slouží pouze jako uživatelské rozhraní k podnikovým aplikacím. Celkové portálové řešení kombinuje řízení znalostí, integraci aplikací, spolupráci a komunity a umožňuje tak vlastně fungování e‑businessu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-business komunity představují cílovou populaci a zdroj příjmů. Jde jak o zákazníky, tak partnery (přímé i nepřímé). Obsah je to, co nese přidanou hodnotu – produkt či služba a informace. Je předmětem příjmů. Řízená i spontánní spolupráce pak zefektivňuje a umocňuje obchodní vztahy, jež je pro dosažení synergického efektu vhodné navzájem integrovat. Druhou stranu mince tvoří prostředky pro tvorbu a komunikaci přidané hodnoty. Jde o podnikové aplikace, aplikace na podporu spolupráce, lokální aplikace každého zaměstnance a webové aplikace. Vše je nutné integrovat v prostředí, které je snadno rozšiřitelné, bezpečné, vyhovuje obecně platným standardům i požadavkům jednotlivce, je vždy připravené a konsistentní. Portály jsou tedy konkrétní multiaplikací systémové integrace v globální informační společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kategorie institucí ===&lt;br /&gt;
1. Producenti a tvůrci informací a [[informační systém|informačních systémů]] jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu [[Databáze|databází]]. Například producentem [http://databáze%20INSPEC databáze INSPEC] je [[Institution of Engineering and Technology.]] V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|rozhraní]] INSPEC Direct, ale také v mnoha [[databázová centra|databázových centrech]], [[STN International]], [[OVID]], [[Dialog]] a další.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny [[Národní knihovna ČR|(Národní knihovna ČR)]], úřady [[Průmyslové vlastnictví|(Úřad průmyslového vlastnictví)]] či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokering, tedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma [[Albertina Icome]] a [[Medistyl]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).&amp;lt;ref&amp;gt;Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolenými zaměstnanci.&amp;lt;ref&amp;gt;Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.&lt;br /&gt;
* KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* KALAKOTA, Ravi. a Marcia ROBINSON. E-Business: roadmap for success. Reading, Mass.: Addison-Wesley, c1999. ISBN 0201604809.&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace, IS podnik, integrace procesů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45241</id>
		<title>Vědecká data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45241"/>
		<updated>2017-02-19T21:57:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Vědecká data.JPG|rám|vpravo|HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká data''' je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. [[Data]] se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Data&amp;quot; &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní metody sběru dat ==&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření&lt;br /&gt;
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;&amp;gt;OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodologie vědecko-výzkumné činnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- užitečný je zejména při zkoumání velkých skupin.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- způsob získávání dat je omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dobře reaguje na místní situace a podmínky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dokáže hledat lokální příčinné souvislosti,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená výzkumná data ==&lt;br /&gt;
Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. [[Open Access]] tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Otevřená výzkumná data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená data v projektech Horizont 2020 ==&lt;br /&gt;
Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Horizont 2020 ===&lt;br /&gt;
[[H2020]] je největší výzkumný a inovační program [[EU]] v historii.&lt;br /&gt;
Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Horizont 2020: stručně o programu&amp;lt;/i&amp;gt;. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souladu se strategií [[Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích]] je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky&lt;br /&gt;
z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa&lt;br /&gt;
kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých&lt;br /&gt;
částech Horizontu 2020.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
* OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&lt;br /&gt;
* Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.tc.cz/cs/search?q=Horizont+2020/ Horizont 2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
data, informace, znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45240</id>
		<title>Vědecká data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45240"/>
		<updated>2017-02-19T21:56:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Otevřená data v projektech Horizont 2020 */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Vědecká data.JPG|rám|vpravo|HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká data''' je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Data&amp;quot; &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní metody sběru dat ==&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření&lt;br /&gt;
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;&amp;gt;OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodologie vědecko-výzkumné činnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- užitečný je zejména při zkoumání velkých skupin.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- způsob získávání dat je omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dobře reaguje na místní situace a podmínky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dokáže hledat lokální příčinné souvislosti,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená výzkumná data ==&lt;br /&gt;
Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. [[Open Access]] tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Otevřená výzkumná data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená data v projektech Horizont 2020 ==&lt;br /&gt;
Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Horizont 2020 ===&lt;br /&gt;
[[H2020]] je největší výzkumný a inovační program [[EU]] v historii.&lt;br /&gt;
Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Horizont 2020: stručně o programu&amp;lt;/i&amp;gt;. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souladu se strategií [[Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích]] je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky&lt;br /&gt;
z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa&lt;br /&gt;
kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých&lt;br /&gt;
částech Horizontu 2020.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
* OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&lt;br /&gt;
* Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.tc.cz/cs/search?q=Horizont+2020/ Horizont 2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
data, informace, znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45239</id>
		<title>Vědecká data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45239"/>
		<updated>2017-02-19T21:56:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Horizont 2020 */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Vědecká data.JPG|rám|vpravo|HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká data''' je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Data&amp;quot; &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní metody sběru dat ==&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření&lt;br /&gt;
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;&amp;gt;OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodologie vědecko-výzkumné činnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- užitečný je zejména při zkoumání velkých skupin.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- způsob získávání dat je omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dobře reaguje na místní situace a podmínky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dokáže hledat lokální příčinné souvislosti,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená výzkumná data ==&lt;br /&gt;
Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. [[Open Access]] tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Otevřená výzkumná data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená data v projektech Horizont 2020 ==&lt;br /&gt;
Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Horizont 2020 ===&lt;br /&gt;
[[H2020]] je největší výzkumný a inovační program EU v historii.&lt;br /&gt;
Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Horizont 2020: stručně o programu&amp;lt;/i&amp;gt;. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souladu se strategií [[Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích]] je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky&lt;br /&gt;
z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa&lt;br /&gt;
kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých&lt;br /&gt;
částech Horizontu 2020.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
* OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&lt;br /&gt;
* Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.tc.cz/cs/search?q=Horizont+2020/ Horizont 2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
data, informace, znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45238</id>
		<title>Vědecká data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45238"/>
		<updated>2017-02-19T21:54:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Horizont 2020 */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Vědecká data.JPG|rám|vpravo|HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká data''' je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Data&amp;quot; &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní metody sběru dat ==&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření&lt;br /&gt;
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;&amp;gt;OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodologie vědecko-výzkumné činnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- užitečný je zejména při zkoumání velkých skupin.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- způsob získávání dat je omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dobře reaguje na místní situace a podmínky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dokáže hledat lokální příčinné souvislosti,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená výzkumná data ==&lt;br /&gt;
Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. [[Open Access]] tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Otevřená výzkumná data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená data v projektech Horizont 2020 ==&lt;br /&gt;
Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Horizont 2020 ===&lt;br /&gt;
[[H2020]] je největší výzkumný a inovační program EU v historii.&lt;br /&gt;
Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Horizont 2020: stručně o programu&amp;lt;/i&amp;gt;. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souladu se strategií Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky&lt;br /&gt;
z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa&lt;br /&gt;
kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých&lt;br /&gt;
částech Horizontu 2020.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
* OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&lt;br /&gt;
* Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.tc.cz/cs/search?q=Horizont+2020/ Horizont 2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
data, informace, znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45237</id>
		<title>Vědecká data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45237"/>
		<updated>2017-02-19T21:54:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Otevřená výzkumná data */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Vědecká data.JPG|rám|vpravo|HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká data''' je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Data&amp;quot; &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní metody sběru dat ==&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření&lt;br /&gt;
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;&amp;gt;OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodologie vědecko-výzkumné činnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- užitečný je zejména při zkoumání velkých skupin.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- způsob získávání dat je omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dobře reaguje na místní situace a podmínky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dokáže hledat lokální příčinné souvislosti,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená výzkumná data ==&lt;br /&gt;
Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. [[Open Access]] tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Otevřená výzkumná data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená data v projektech Horizont 2020 ==&lt;br /&gt;
Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Horizont 2020 ===&lt;br /&gt;
H2020 je největší výzkumný a inovační program EU v historii.&lt;br /&gt;
Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Horizont 2020: stručně o programu&amp;lt;/i&amp;gt;. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souladu se strategií Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky&lt;br /&gt;
z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa&lt;br /&gt;
kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých&lt;br /&gt;
částech Horizontu 2020.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
* OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&lt;br /&gt;
* Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.tc.cz/cs/search?q=Horizont+2020/ Horizont 2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
data, informace, znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45236</id>
		<title>Vědecká data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45236"/>
		<updated>2017-02-19T21:51:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Základní metody sběru dat */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Vědecká data.JPG|rám|vpravo|HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká data''' je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Data&amp;quot; &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní metody sběru dat ==&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření&lt;br /&gt;
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;&amp;gt;OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodologie vědecko-výzkumné činnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- užitečný je zejména při zkoumání velkých skupin.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- způsob získávání dat je omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dobře reaguje na místní situace a podmínky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dokáže hledat lokální příčinné souvislosti,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená výzkumná data ==&lt;br /&gt;
Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. Open Access tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Otevřená výzkumná data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená data v projektech Horizont 2020 ==&lt;br /&gt;
Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Horizont 2020 ===&lt;br /&gt;
H2020 je největší výzkumný a inovační program EU v historii.&lt;br /&gt;
Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Horizont 2020: stručně o programu&amp;lt;/i&amp;gt;. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souladu se strategií Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky&lt;br /&gt;
z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa&lt;br /&gt;
kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých&lt;br /&gt;
částech Horizontu 2020.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
* OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&lt;br /&gt;
* Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.tc.cz/cs/search?q=Horizont+2020/ Horizont 2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
data, informace, znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45235</id>
		<title>Vědecká data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45235"/>
		<updated>2017-02-19T21:49:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Základní metody sběru dat */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Vědecká data.JPG|rám|vpravo|HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká data''' je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Data&amp;quot; &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní metody sběru dat ==&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření&lt;br /&gt;
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;&amp;gt;OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodologie vědecko-výzkumné činnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
- relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- užitečný je zejména při zkoumání velkých skupin.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
- způsob získávání dat je omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
- podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dobře reaguje na místní situace a podmínky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dokáže hledat lokální příčinné souvislosti,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
- získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená výzkumná data ==&lt;br /&gt;
Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. Open Access tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Otevřená výzkumná data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená data v projektech Horizont 2020 ==&lt;br /&gt;
Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Horizont 2020 ===&lt;br /&gt;
H2020 je největší výzkumný a inovační program EU v historii.&lt;br /&gt;
Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Horizont 2020: stručně o programu&amp;lt;/i&amp;gt;. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souladu se strategií Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky&lt;br /&gt;
z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa&lt;br /&gt;
kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých&lt;br /&gt;
částech Horizontu 2020.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
* OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&lt;br /&gt;
* Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.tc.cz/cs/search?q=Horizont+2020/ Horizont 2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
data, informace, znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45234</id>
		<title>Vědecká data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45234"/>
		<updated>2017-02-19T21:47:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Kvalitativní výzkum */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Vědecká data.JPG|rám|vpravo|HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká data''' je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Data&amp;quot; &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní metody sběru dat ==&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření&lt;br /&gt;
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- užitečný je zejména při zkoumání velkých skupin.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- způsob získávání dat je omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;&amp;gt;OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodologie vědecko-výzkumné činnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dobře reaguje na místní situace a podmínky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dokáže hledat lokální příčinné souvislosti,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená výzkumná data ==&lt;br /&gt;
Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. Open Access tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Otevřená výzkumná data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená data v projektech Horizont 2020 ==&lt;br /&gt;
Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Horizont 2020 ===&lt;br /&gt;
H2020 je největší výzkumný a inovační program EU v historii.&lt;br /&gt;
Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Horizont 2020: stručně o programu&amp;lt;/i&amp;gt;. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souladu se strategií Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky&lt;br /&gt;
z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa&lt;br /&gt;
kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých&lt;br /&gt;
částech Horizontu 2020.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
* OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&lt;br /&gt;
* Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.tc.cz/cs/search?q=Horizont+2020/ Horizont 2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
data, informace, znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45233</id>
		<title>Vědecká data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45233"/>
		<updated>2017-02-19T21:47:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Základní metody sběru dat */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Vědecká data.JPG|rám|vpravo|HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká data''' je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Data&amp;quot; &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní metody sběru dat ==&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření&lt;br /&gt;
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- užitečný je zejména při zkoumání velkých skupin.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- způsob získávání dat je omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;&amp;gt;OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodologie vědecko-výzkumné činnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dobře reaguje na místní situace a podmínky,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- dokáže hledat lokální příčinné souvislosti,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
- získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená výzkumná data ==&lt;br /&gt;
Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. Open Access tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Otevřená výzkumná data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená data v projektech Horizont 2020 ==&lt;br /&gt;
Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Horizont 2020 ===&lt;br /&gt;
H2020 je největší výzkumný a inovační program EU v historii.&lt;br /&gt;
Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Horizont 2020: stručně o programu&amp;lt;/i&amp;gt;. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souladu se strategií Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky&lt;br /&gt;
z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa&lt;br /&gt;
kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých&lt;br /&gt;
částech Horizontu 2020.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
* OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&lt;br /&gt;
* Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.tc.cz/cs/search?q=Horizont+2020/ Horizont 2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
data, informace, znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45232</id>
		<title>Vědecká data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45232"/>
		<updated>2017-02-19T21:43:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Základní metody sběru dat */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Vědecká data.JPG|rám|vpravo|HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká data''' je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Data&amp;quot; &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní metody sběru dat ==&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření&lt;br /&gt;
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
- relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza,&lt;br /&gt;
- poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi,&lt;br /&gt;
- užitečný je zejména při zkoumání velkých skupin. &lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
- způsob získávání dat je omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;&amp;gt;OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodologie vědecko-výzkumné činnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
- podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky,&lt;br /&gt;
- dobře reaguje na místní situace a podmínky,&lt;br /&gt;
- dokáže hledat lokální příčinné souvislosti, &lt;br /&gt;
- umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
- získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí&lt;br /&gt;
- sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi, &lt;br /&gt;
- kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená výzkumná data ==&lt;br /&gt;
Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. Open Access tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Otevřená výzkumná data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená data v projektech Horizont 2020 ==&lt;br /&gt;
Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Horizont 2020 ===&lt;br /&gt;
H2020 je největší výzkumný a inovační program EU v historii.&lt;br /&gt;
Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Horizont 2020: stručně o programu&amp;lt;/i&amp;gt;. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souladu se strategií Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky&lt;br /&gt;
z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa&lt;br /&gt;
kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých&lt;br /&gt;
částech Horizontu 2020.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
* OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&lt;br /&gt;
* Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.tc.cz/cs/search?q=Horizont+2020/ Horizont 2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
data, informace, znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45231</id>
		<title>Vědecká data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45231"/>
		<updated>2017-02-19T21:37:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Vědecká data.JPG|rám|vpravo|HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká data''' je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Data&amp;quot; &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní metody sběru dat ==&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření&lt;br /&gt;
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií. Mezi jeho výhody patří relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza. Dále poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi. Užitečný je &lt;br /&gt;
zejména při zkoumání velkých skupin. Způsob získávání dat je však omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;&amp;gt;OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodologie vědecko-výzkumné činnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky. Základními výhodami kvalitativního výzkumu jsou podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky, navíc dobře reaguje na místní situace a podmínky a dokáže hledat lokální příčinné souvislosti. Kvalitativní výzkum umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie. Základní nevýhodou kvalitativního výzkumu je to, že získaná znalost nemusí být&lt;br /&gt;
zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí. Sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi. Kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená výzkumná data ==&lt;br /&gt;
Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. Open Access tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Otevřená výzkumná data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená data v projektech Horizont 2020 ==&lt;br /&gt;
Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Horizont 2020 ===&lt;br /&gt;
H2020 je největší výzkumný a inovační program EU v historii.&lt;br /&gt;
Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Horizont 2020: stručně o programu&amp;lt;/i&amp;gt;. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souladu se strategií Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky&lt;br /&gt;
z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa&lt;br /&gt;
kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých&lt;br /&gt;
částech Horizontu 2020.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
* OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&lt;br /&gt;
* Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.tc.cz/cs/search?q=Horizont+2020/ Horizont 2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
data, informace, znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45230</id>
		<title>Vědecká data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45230"/>
		<updated>2017-02-19T21:36:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Vědecká data.JPG|rám|vpravo|HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vědecká data je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Data&amp;quot; &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní metody sběru dat ==&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření&lt;br /&gt;
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií. Mezi jeho výhody patří relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza. Dále poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi. Užitečný je &lt;br /&gt;
zejména při zkoumání velkých skupin. Způsob získávání dat je však omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;&amp;gt;OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodologie vědecko-výzkumné činnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky. Základními výhodami kvalitativního výzkumu jsou podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky, navíc dobře reaguje na místní situace a podmínky a dokáže hledat lokální příčinné souvislosti. Kvalitativní výzkum umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie. Základní nevýhodou kvalitativního výzkumu je to, že získaná znalost nemusí být&lt;br /&gt;
zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí. Sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi. Kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená výzkumná data ==&lt;br /&gt;
Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. Open Access tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Otevřená výzkumná data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená data v projektech Horizont 2020 ==&lt;br /&gt;
Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Horizont 2020 ===&lt;br /&gt;
H2020 je největší výzkumný a inovační program EU v historii.&lt;br /&gt;
Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Horizont 2020: stručně o programu&amp;lt;/i&amp;gt;. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souladu se strategií Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky&lt;br /&gt;
z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa&lt;br /&gt;
kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých&lt;br /&gt;
částech Horizontu 2020.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
* OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&lt;br /&gt;
* Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.tc.cz/cs/search?q=Horizont+2020/ Horizont 2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
data, informace, znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45229</id>
		<title>Vědecká data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_data&amp;diff=45229"/>
		<updated>2017-02-19T21:35:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Vědecká data.JPG|rám|vpravo|HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká (výzkumná) data'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Data&amp;quot; &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní metody sběru dat ==&lt;br /&gt;
=== Kvantitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření&lt;br /&gt;
vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií. Mezi jeho výhody patří relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza. Dále poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi. Užitečný je &lt;br /&gt;
zejména při zkoumání velkých skupin. Způsob získávání dat je však omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;&amp;gt;OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. &amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodologie vědecko-výzkumné činnosti&amp;lt;/i&amp;gt;. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalitativní výzkum ===&lt;br /&gt;
Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky. Základními výhodami kvalitativního výzkumu jsou podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky, navíc dobře reaguje na místní situace a podmínky a dokáže hledat lokální příčinné souvislosti. Kvalitativní výzkum umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie. Základní nevýhodou kvalitativního výzkumu je to, že získaná znalost nemusí být&lt;br /&gt;
zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí. Sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi. Kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OLECKÁ&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená výzkumná data ==&lt;br /&gt;
Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. Open Access tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Otevřená výzkumná data&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Otevřená data v projektech Horizont 2020 ==&lt;br /&gt;
Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Otevřená výzkumná data&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Horizont 2020 ===&lt;br /&gt;
H2020 je největší výzkumný a inovační program EU v historii.&lt;br /&gt;
Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Horizont 2020: stručně o programu&amp;lt;/i&amp;gt;. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souladu se strategií Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky&lt;br /&gt;
z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa&lt;br /&gt;
kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých&lt;br /&gt;
částech Horizontu 2020.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horizont 2020&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
* OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.&lt;br /&gt;
* Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.tc.cz/cs/search?q=Horizont+2020/ Horizont 2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
data, informace, znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45228</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45228"/>
		<updated>2017-02-19T21:32:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Identifikátory autoritních entit */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídkakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. '''Trvalý identifikátor''' zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Identifikátor&amp;quot;&amp;gt;Identifikátor. &amp;lt;i&amp;gt;cs.wikipedia.org&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI &lt;br /&gt;
(ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou &lt;br /&gt;
ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci &lt;br /&gt;
specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* Identifikátor. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-01-22] Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45227</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45227"/>
		<updated>2017-02-19T21:31:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Identifikátory autoritních entit */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídkakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. '''Trvalý identifikátor''' zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Identifikátor&amp;quot;&amp;gt;Identifikátor. &amp;lt;i&amp;gt;cs.wikipedia.org&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI &lt;br /&gt;
(ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou &lt;br /&gt;
ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci &lt;br /&gt;
specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* Identifikátor. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-01-22] Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45226</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45226"/>
		<updated>2017-02-19T21:28:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Identifikátory autoritních entit */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídkakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. '''Trvalý identifikátor''' zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Identifikátor&amp;quot;&amp;gt;Identifikátor. &amp;lt;i&amp;gt;cs.wikipedia.org&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* Identifikátor. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-01-22] Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45225</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45225"/>
		<updated>2017-02-19T21:27:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Identifikátory autoritních entit */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídkakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. '''Trvalý identifikátor''' zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Identifikátor&amp;quot;&amp;gt;Identifikátor. &amp;lt;i&amp;gt;cs.wikipedia.org&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;#&amp;quot; &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;#&amp;quot; &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;#&amp;quot; &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* Identifikátor. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-01-22] Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45224</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45224"/>
		<updated>2017-02-19T21:25:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídkakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. '''Trvalý identifikátor''' zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Identifikátor&amp;quot;&amp;gt;Identifikátor. &amp;lt;i&amp;gt;cs.wikipedia.org&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* Identifikátor. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-01-22] Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45223</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45223"/>
		<updated>2017-02-19T21:23:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídkakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. Trvalý identifikátor zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Identifikátor&amp;quot;&amp;gt;Identifikátor. &amp;lt;i&amp;gt;cs.wikipedia.org&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* Identifikátor. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-01-22] Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45222</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45222"/>
		<updated>2017-02-19T21:22:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídkakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. Trvalý identifikátor zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Identifikátor&amp;quot;&amp;gt;Identifikátor. &amp;lt;i&amp;gt;cs.wikipedia.org&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428].Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* Identifikátor. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-01-22] Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45221</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45221"/>
		<updated>2017-02-19T21:20:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídkakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. Trvalý identifikátor zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Identifikátor&amp;quot;&amp;gt;Identifikátor. &amp;lt;i&amp;gt;cs.wikipedia.org&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* Identifikátor. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-01-22] Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45220</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45220"/>
		<updated>2017-02-19T21:17:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídkakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. Trvalý identifikátor zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Identifikátor&amp;quot;&amp;gt;Identifikátor. &amp;lt;i&amp;gt;cs.wikipedia.org&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* Identifikátor. cs.wikipedia.org. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org. [cit. 2017-01-22] Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45219</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45219"/>
		<updated>2017-02-19T21:15:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídkakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. Trvalý identifikátor zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* Identifikátor. cs.wikipedia.org. [cit. 2017-02-19] Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Identifik%C3%A1tor&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org. [cit. 2017-01-22] Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45218</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45218"/>
		<updated>2017-02-19T21:11:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídkakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. Trvalý identifikátor zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45217</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45217"/>
		<updated>2017-02-19T21:10:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor (anglicky ''identifier'') je stručná informace, nezřídakdy vyjádřená v člověku těžko zapamatovatelném formátu, jejímž účelem je poskytnout přirozené nebo umělé inteligenci (lidské bytosti nebo počítačovému programu) prostředek ke vzájemnému odlišení jednotlivých entit stejné třídy objektů. Trvalý identifikátor zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet.&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45215</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45215"/>
		<updated>2017-02-19T21:07:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trvalý identifikátor zahrnuje stručný přehled základních trvalých identifikátorů informačních entit,&lt;br /&gt;
jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací&lt;br /&gt;
v síti Internet&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45214</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45214"/>
		<updated>2017-02-19T20:57:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká identifikátory. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45213</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45213"/>
		<updated>2017-02-19T20:55:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Identifikátory autoritních entit */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká [[identifikátory]]. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky Conference of European National Librarians ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45211</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45211"/>
		<updated>2017-02-19T20:53:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Identifikátory autoritních entit */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká [[identifikátory]]. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli [[Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky [[Conference of European National Librarians]] ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; (Registration Agencies, [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány Registrační autoritou ISNI. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky Online Computer Library Center).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45209</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45209"/>
		<updated>2017-02-19T20:51:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Identifikátory autoritních entit */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká [[identifikátory]]. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky ''Registration authority'', zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní Mezinárodní agentura ISNI (ISNI International Agency, [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli [[Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky [[Conference of European National Librarians]] ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Registration Agencies]], [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány [[Registrační autoritou ISNI]]. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky [[Online Computer Library Center]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45208</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45208"/>
		<updated>2017-02-19T20:50:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Identifikátory autoritních entit */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká [[identifikátory]]. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization, zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky [[Registration authority]], zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní [[Mezinárodní agentura ISNI]] ([[ISNI International Agency]], [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli [[Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky [[Conference of European National Librarians]] ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Registration Agencies]], [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány [[Registrační autoritou ISNI]]. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky [[Online Computer Library Center]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45207</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45207"/>
		<updated>2017-02-19T20:49:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Identifikátory autoritních entit */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká [[identifikátory]]. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN (International Standard Authority Data Number) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) [[Mezinárodní organizace pro normalizaci]] (anglicky [[International Organization for Standardization]], zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky [[Registration authority]], zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní [[Mezinárodní agentura ISNI]] ([[ISNI International Agency]], [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli [[Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky [[Conference of European National Librarians]] ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Registration Agencies]], [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány [[Registrační autoritou ISNI]]. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky [[Online Computer Library Center]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45206</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45206"/>
		<updated>2017-02-19T20:48:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká [[identifikátory]]. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN ([[International Standard Authority Data Number]]) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN (International Standard Author Number) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) [[Mezinárodní organizace pro normalizaci]] (anglicky [[International Organization for Standardization]], zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky [[Registration authority]], zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní [[Mezinárodní agentura ISNI]] ([[ISNI International Agency]], [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli [[Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky [[Conference of European National Librarians]] ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Registration Agencies]], [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány [[Registrační autoritou ISNI]]. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky [[Online Computer Library Center]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45205</id>
		<title>Trvalý identifikátor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Trval%C3%BD_identifik%C3%A1tor&amp;diff=45205"/>
		<updated>2017-02-19T20:43:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit BRATKOVÁ, 2007.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Pracovní schéma sítě trvalých identifikátorů informačních entit (BRATKOVÁ, 2007) Vnitřní (bílý) okruh = oblast tvůrců, výrobců a distributorů informací (autoritních entit); Střední (zelený) okruh = oblast tvůrčích děl - abstrakcí;  Vnější (modrý) okruh = oblast vyjádření tvůrčích děl;  Okolí = oblast zhmotnění tvůrčích děl (publikací)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikace [[informačních entit|informační entity]] jakéhokoliv druhu či typu patří v současném období k velmi&lt;br /&gt;
významným informačním operacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Síť trvalých identifikátorů informačních entit&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již dávno nepostačují k identifikaci, jež je zpravidla vždy součástí dalších informačních procesů a operací, jenom tradiční informační znaky informačních entit (autor, název, nakladatel, rok vydání, název edice apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost již několik desetiletí využívá k přesnější identifikaci těchto entit specifické identifikační informační znaky, jimž se jednoduše říká [[identifikátory]]. V podobě specificky tvořených či generovaných řetězců (skládajících se číslic, písmen nebo symbolů) zastupují definovanou informační entitu v různých informačních procesech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně platí, že identifikátor je nutné chápat jako konvenci (zvyklost) či jako sociální dohodu a konkrétní hodnota identifikátoru je pak závislá na charakteru organizace, která ho vytváří, udržuje a přiděluje [COYLE, 2006, s. 428]. Prakticky ve všech informačních systémech se v současnosti využívá velkého množství identifikátorů lokálního významu.&lt;br /&gt;
Trvalé identifikátory, které jsou určené zejména pro potřeby jednoznačné identifikace digitálních objektů (DOI, HDL, URN, PURL, ARK a popřípadě i jiné), jsou v '''pracovním schématu''' prezentovány zároveň ve skupině vyjádření tvůrčích děl a také ve skupině zhmotnění tvůrčích děl (publikací apod.). Schéma na obr. č. 1 ale tyto identifikátory představuje také ve skupině tvůrčích (abstraktních) děl (přerušovanou čarou), protože publikovaná dokumentace prakticky ke všem systémům těchto identifikátorů je takto deklaruje - viz například dokumentace k identifikátoru DOI [International DOI Foundation, 2007]. Samotné abstrakce v digitální formě neexistují, budou proto vždy reprezentovány zdrojem typu metadatový záznam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rovině mezinárodní komunikace informací v digitální době pak na značném významu nabývají takové identifikátory, které jsou v globálním rámci jednoznačné či jedinečné a zejména trvalé (angl. persistent). Hovoříme&lt;br /&gt;
o trvalých identifikátorech informačních entit. Hrají důležitou roli v zabezpečení potřebné interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat) informačních systémů v prostředí počítačových sítí. Představme si ''základní trvalé identifikátory informačních entit, jež jsou globálně užívány v soudobých informačních systémech včetně komunikace informací v síti Internet''. Jedná se o vybrané [[mezinárodní standardní identifikátory]] informačních entit a o vybrané trvalé identifikátory informačních entit (zejména digitální).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní trvalé (standardní) identifikátory ==&lt;br /&gt;
K již dobře známým identifikátorům mezinárodního charakteru (ISBN, ISSN) přibyla řada&lt;br /&gt;
dalších, které pomáhají jednoznačně a trvale identifikovat nejen další typy tradičních&lt;br /&gt;
bibliografických či knihovních entit (ISMN, ISRN, EAN), ale i novodobé netradiční&lt;br /&gt;
bibliografické entity, jakými jsou digitální zdroje zpřístupňované v prostředí počítačových&lt;br /&gt;
sítí (DOI, URN, PURL, ARK aj.), nebo také jiné informační entity dosud běžně&lt;br /&gt;
nezpracovávané, jakými jsou abstraktní tvůrčí díla ([[ISWC]], [[ISAN]], ISTC aj.), vyjádření&lt;br /&gt;
tvůrčích děl (ISRC) nebo sami tvůrci, výrobci a distributoři informací (ISADN, ISNI aj.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory autoritních entit ===&lt;br /&gt;
* Identifikátory [[ISADN]] a [[INSAN]]&lt;br /&gt;
Myšlenka o přidělování mezinárodního standardního čísla, které by jednoznačně identifikovalo autoritní entity (fyzické osoby a korporace, popř. i další entity) v rámci autoritních záznamů, vznikla na půdě organizace IFLA již v 70. letech 20. století. Koncepce&lt;br /&gt;
vytvoření a zavedení Mezinárodního standardního čísla pro autoritní data ISADN ([[International Standard Authority Data Number]]) byla později rozvíjena v 80. letech.&lt;br /&gt;
Jeden z existujících modelů mezinárodního čísla ISADN byl navržen francouzskými odborníky v 80. letech 20. stol. [WILLER, 1996]. Číslo mělo obsahovat celkem 13 znaků (arabských číslic a písmen latinské abecedy). &lt;br /&gt;
Mělo se skládat ze čtyř částí: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# zdroje čísla autoritní entity a zároveň autoritního záznamu,&lt;br /&gt;
# údaje o národnosti/zemi autoritní entity,&lt;br /&gt;
# jazyka užívaného v dílech entity, &lt;br /&gt;
# pořadového čísla autoritního záznamu přiděleného v rámci organizace, která by záznam vytvořila.&lt;br /&gt;
Nejnovější návrh modelu tohoto identifikátoru s pozměněným označením INSAN ([[International Standard Author Number]]) byl publikován americkými odborníky v letech 1999-2000.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Síť&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor IPI popř. [[IPIN]] &lt;br /&gt;
IPI, resp. IPIN (Interested Parties Information Number), identifikátor tzv. zainteresovaných stran IPI je globálním identifikátorem fyzických osob a korporací, jež jsou v roli tvůrců děl (skladatelů, textařů, interpretů, režisérů, spisovatelů aj.) nebo majitelů jednotlivých typů práv (autorských a jiných) k těmto dílům. Identifikátor IPI je v rámci systému CIS přidělován na základě interních metodik, a to v rámci databáze, kterou provozuje Švýcarská společnost pro správu autorských práv hudebních děl SUISA (Swiss&lt;br /&gt;
Society for the Rights of Authors of Musical Works).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Systém&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost&amp;lt;/i&amp;gt;. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: [http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf/ Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost ]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Identifikátor [[ISNI]] (původně ISPI) - mezinárodní standardní identifikátor jména (anglicky ''International Standard Name Identifier'', francouzsky ''Code international normalisé des noms'', zkráceně ISNI) je trvalý Identifikátor určený k jednoznačné a globální identifikaci tzv. „veřejných identit“, tj. jmen fyzických osob (včetně fiktivních osob) a korporací, které jsou v roli tvůrců, producentů, vydavatelů, distributorů nebo správců intelektuálních obsahů (děl).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikátor '''ISNI''' je kodifikován mezinárodní normou ISO 27729 (20. 7. 2010 byl zveřejněn návrh mezinárodní normy ISO/DIS 27729, 24. 11. 2011 byla publikována oficiálně první verze normy a 6. 3. 2012 zatím poslední verze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ISO 27729:2012&amp;quot;&amp;gt;ISO 27729:2012.&amp;lt;i&amp;gt; Information and documentation – International Standard Name Identifier&amp;lt;/i&amp;gt;. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: International Standard&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní norma byla původně od roku 2006 připravována pod názvem Mezinárodní standardní identifikátor strany (angl. International Standard Party Identifier, zkráceně ISPI), v roce 2007 však došlo s ohledem na zpřesnění identifikovaných entit ke změně na název ISNI. Norma byla připravena pracovní skupinou (WG 6) příslušné Technické komise a subkomise (TC 46/SC 9) [[Mezinárodní organizace pro normalizaci]] (anglicky [[International Organization for Standardization]], zkráceně [[ISO]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;lt;/i&amp;gt;. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizaci systému ISNI tvoří tři subsystémy: &amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační autorita&amp;lt;/big&amp;gt; - (anglicky [[Registration authority]], zkráceně [[RA]]) - tuto funkci plní [[Mezinárodní agentura ISNI]] ([[ISNI International Agency]], [[ISNI-IA]]), která je konsorciem 6-ti členů reprezentujících společnosti pro správu autorských práv a knihovny celého světa: ( [[CISAC]], [[IFRRO]], [[CARB]], [[ProQuest]], [[Síť OCLC]], neboli [[Systém souborného katalogu knihovnické sítě OCLC]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;/&amp;gt; - Síť OCLC plní specifickou roli Přidělující agentury, Konference evropských národních knihovníků, anglicky [[Conference of European National Librarians]] ([[CENL]]) - zastoupena Britskou knihovnou, BL a Národní knihovnou Francie, BnF ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Registrační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Registration Agencies]], [[RAGs]]) jsou ustanovovány registrační autoritou/Mezinárodní agenturou ISNI. Může jí být organizace reprezentující nějaké území nebo obchodní oblast, jako je knižní vydavatelský průmysl, hudební průmysl aj. RAGs budou vyřizovat přidělování čísel ISNI na základě žádostí žadatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** &amp;lt;big&amp;gt;Verifikační agentury ISNI&amp;lt;/big&amp;gt; ([[Verification Agencies]]) jsou ustanovovány [[Registrační autoritou ISNI]]. Plní funkci specializovaných srovnávacích služeb pro registrační autoritu/'''ISNI-IA''' a jí budovanou referenční databázi (zajišťuje '''Síť OCLC''',&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mezinárodní standardní identifikátor jména&amp;quot;/&amp;gt; anglicky [[Online Computer Library Center]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt; Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby&amp;lt;/i&amp;gt;. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory tvůrčích děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISWC]]&lt;br /&gt;
* [[ISAN]] a V-ISAN&lt;br /&gt;
* [[ISTC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory vyjádření děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISRC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikátory zhmotnění děl ===&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* [[ISMN]]&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (a [[ISSN-L]])&lt;br /&gt;
ISSN-L is a unique identifier for all versions of the serial containing the same content across different media. As defined by ISO 3297:2007, the &amp;quot;linking ISSN (ISSN-L)&amp;quot; provides a mechanism for collocation or linking among the different media versions of the same continuing resource.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The ISSN-L is one ISSN number among the existing ISSNs, so, does not change the use or assignment of &amp;quot;ordinary&amp;quot; ISSNs;[16] it is based on the ISSN of the first published medium version of the publication. If the print and online versions of the publication are published at the same time, the ISSN of the print version is chosen as the basis of the ISSN-L.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
With ISSN-L is possible to designate one single ISSN for all those media versions of the title. The use of ISSN-L facilitates search, retrieval and delivery across all media versions for services like OpenURL, library catalogues, search engines or knowledge bases. &amp;lt;ref name=&amp;quot;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;International Standard Serial NumberInternational Standard Serial Number&amp;lt;/i&amp;gt;. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[ISRN]]&lt;br /&gt;
* [[EAN]]&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování knižních publikací&lt;br /&gt;
** Čárový kód EAN pro označování seriálových publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trvalé identifikátory pro digitální objekty (entity) ==&lt;br /&gt;
* [[URI]] – obecný rámec trvalých identifikátorů&lt;br /&gt;
* [[URN]] &lt;br /&gt;
** URN obecně&lt;br /&gt;
** Jmenný prostor URN:NBN&lt;br /&gt;
* [[HDL]] (HANDLE)&lt;br /&gt;
* [[DOI]]&lt;br /&gt;
* [[PURL]]&lt;br /&gt;
* [[AKR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
* ISO 27729:2012. Information and documentation – International Standard Name Identifier. Geneva: International Organization for Standardization, 2012-03-06. [cit. 2016-10-23]. 15 s. International Standard. Dostupný z: http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=44292&lt;br /&gt;
* Mezinárodní agentura ISNI. ISNI : International Standard Name Identifier [online]. London: ISNI International Agency, [2011-] [cit. 2016-10-23]. Dostupný z: http://isni.org/&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní identifikátor jména. cs.wikipedia.org [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na&lt;br /&gt;
* Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby. wikisofia.cz [online]. Dostupné z: [https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby/Charakterizujte a porovnejte nejvýznamnější univerzální dokumentografické systémy USA, jejich databáze a služby]&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Systém globální identifikace tvůrců, výrobců a distributorů obsahů zahajuje svoji činnost. In INFORUM 2011: 17. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha, 24.–26. 5. 2011 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2011 [cit. 2017-01-22]. ISSN 1801-2213. Dostupný z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/bratkova-eva.pdf&lt;br /&gt;
* International Standard Serial Number. en.wikipedia.org. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Serial_Number#Linking_ISSN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.issn.org Mezinárodní centrum ISSN]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tory/Mezinárodní standardní identifikátory]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/INSAN/ INSAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISNI/ ISNI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/CISAC/ CISAC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISWC/ ISWC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISAN/ ISAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISTC/ ISTC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRC/ ISRC]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISBN/ ISBN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISMN/ ISMN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISSN/ ISSN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/ISRN/ ISRN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/EAN/ EAN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URI/ URI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/URN/ URN]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/HDL/ HDL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/DOI/ DOI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/PURL/ PURL]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/AKR/ AKR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2016-10-22]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
ISADN, ISWC, ISAN, INSAN, ISNI, CISAC, ISWC, ISAN, ISTC, ISRC, ISBN, ISMN, ISSN, ISSN-L, ISRN, EAN, URI, URN, HDL, DOI, PURL, AKR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43830</id>
		<title>Architektura informačního průmyslu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43830"/>
		<updated>2017-01-31T18:26:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Architektura IS podniku podle procesů.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Architektura IS podniku podle procesů, (Šlapák)]]&lt;br /&gt;
'''Architektura informačního průmyslu'''&lt;br /&gt;
=== Architektura IS ===&lt;br /&gt;
Architektura informačního systému (IS) založeného na informačních a komunikačních technologiích (ICT) je podle Dohnala (Dohnal, 1997) chápána „''jako schéma zohledňující všechny podstatné dimenze návrhu informačního systému''“. Umožňuje řídit integraci komponent IS podniku v určitém duchu, stylu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;&amp;gt;,ŠLAPÁK, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Různá pojetí architektury informačních systémů&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dohnal považuje architekturu IS za významnou z těchto důvodů (vedle jiných):&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu doby vývoje IS začleňují jednotlivé aplikace a prostředky,&lt;br /&gt;
* zajišťuje stabilitu vývoje IS i při rychlém technologickém vývoji,&lt;br /&gt;
* umožňuje využít hotových produktů a reagovat na jejich heterogenitu.&lt;br /&gt;
Architekturu IS tak lze považovat za nástroj systémové integrace. Odráží jak integraci vnitropodnikovou, tak integraci podniku s jeho okolím.[[Soubor:Obecná architektura podniku.JPG|rám|vlevo|Obrázek č. 2 Obecná architektura podniku (Kalakota, c1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickou obecnou aplikační architekturu podniku ukazuje obrázek 2 (Kalakota, c1999). Jediné, co se tomuto schématu dá vytknout, je absence subsystémů pro interakci se státní správou, bankovními subjekty a dalšími partnery, které nelze typicky zařadit do dodavatelského řetězce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kalakota dále uvádí podrobnější cesty integrace. Řízení vztahů se zákazníky (CRM), jak je naznačeno, integruje dosavadní aplikace pro řízení marketingu, prodeje a služeb zákazníkům. Integrované řízení výroby (ERP) zahrnuje aplikace pro odhady a plánování výroby, řízení materiálového zabezpečení, řízení skladů, distribuce hotové výroby a účetnictví s financemi. Řízení dodavatelských řetězců (SCM) zahrnuje aplikace pro analýzu tržní poptávky, sledování omezení zdrojů a kapacit a aplikace pro plánování v reálném čase. Efektivní řízení prodejních řetězců je umožněno integrací individualizace produktů, řízením cenové a smluvní politiky, automatizovaným řízením nabídky, řízením vztahů se zprostředkovateli a řízením propagace. V samém centru podnikové architektury nalezneme řízení znalostí a systém pro integraci všech podnikových aplikací (EAI). Řízení znalostí (označováno jako KM – [[knowledge Management]] či BI – [[Business Inteligence]]) je v těsné souvislosti s integrací podnikových aplikací. EAI totiž logicky umožňuje shrnout data ze všech „koutů“ podniku. Aplikace BI pak nabídne analýzy a syntézy dat, předpovědi vývoje. Slouží jako základna pro rozhodování na poli [[CRM]], [[SCM]] i [[ERP]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portálová řešení ===&lt;br /&gt;
Slovo portál podle Klimeše (Klimeš, 1983) označuje architektonicky upravený vchod nebo vjezd do význačné budovy. Původ slova lze nalézt např. ve francouzském la porte – dveře. Taktéž slovo port, rovněž z francouzštiny nebo angličtiny, které v češtině znamená přístav, má příznačný význam. V každém případě jde o termín označující místo vstupu – do budovy či do města.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portál v prostředí Internetu je z pohledu uživatele místo, či spíše adresa, přes kterou má přístup k informacím a aplikacím zpřístupněným provozovatelem portálu. Z jeho pohledu je portálem nejen zmíněná adresa, ale také veškerý hardware a software, jenž chod portálu umožňuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při návrhu portálu pro podnik je nezbytné identifikovat skupiny uživatelů portálu a činnosti, které těmto skupinám portál umožní provádět. KnowledgeTrack navrhuje rozdělení uživatelů do skupin podle vztahové vzdálenosti od podniku. V samém centru portálového řešení se nachází fyzický podnik, zdroj veškerého dění. Zde dochází k tvorbě přidané hodnoty, zpracování informací a jejich distribuce. Další vrstvu tvoří zaměstnanci podniku. Portály pro zaměstnance mají podpořit zaměstnance na obchodních cestách i stále rozšiřující se teleworking. Na tvorbě přidané hodnoty kromě zaměstnanců se podílejí také partneři podniku, kteří tvoří další skupinu uživatelů portálu. Poslední vrstvu tzv. rozšířeného podniku tvoří přímí zákazníci. Ti jsou přímými uživateli informačního systému podniku. Za hranicemi rozšířeného podniku se v přímé souvislosti s poskytovaným produktem nacházejí partneři přímých zákazníků, zákazníci našich zákazníků a zbylá veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu systémové integrace jde o řešení založené jak na vytváření aplikací front‑office (FO), tak na integraci FO a back‑office (BO). Webové stránky samy o sobě rozhodně netvoří portál. Slouží pouze jako uživatelské rozhraní k podnikovým aplikacím. Celkové portálové řešení kombinuje řízení znalostí, integraci aplikací, spolupráci a komunity a umožňuje tak vlastně fungování e‑businessu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-business komunity představují cílovou populaci a zdroj příjmů. Jde jak o zákazníky, tak partnery (přímé i nepřímé). Obsah je to, co nese přidanou hodnotu – produkt či služba a informace. Je předmětem příjmů. Řízená i spontánní spolupráce pak zefektivňuje a umocňuje obchodní vztahy, jež je pro dosažení synergického efektu vhodné navzájem integrovat. Druhou stranu mince tvoří prostředky pro tvorbu a komunikaci přidané hodnoty. Jde o podnikové aplikace, aplikace na podporu spolupráce, lokální aplikace každého zaměstnance a webové aplikace. Vše je nutné integrovat v prostředí, které je snadno rozšiřitelné, bezpečné, vyhovuje obecně platným standardům i požadavkům jednotlivce, je vždy připravené a konsistentní. Portály jsou tedy konkrétní multiaplikací systémové integrace v globální informační společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kategorie institucí ===&lt;br /&gt;
1. Producenti a tvůrci informací a [[informační systém|informačních systémů]] jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu [[Databáze|databází]]. Například producentem [http://databáze%20INSPEC databáze INSPEC] je [[Institution of Engineering and Technology.]] V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|rozhraní]] INSPEC Direct, ale také v mnoha [[databázová centra|databázových centrech]], [[STN International]], [[OVID]], [[Dialog]] a další.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny [[Národní knihovna ČR|(Národní knihovna ČR)]], úřady [[Průmyslové vlastnictví|(Úřad průmyslového vlastnictví)]] či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokering, tedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma [[Albertina Icome]] a [[Medistyl]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).&amp;lt;ref&amp;gt;Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolenými zaměstnanci.&amp;lt;ref&amp;gt;Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.&lt;br /&gt;
* KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* KALAKOTA, Ravi. a Marcia ROBINSON. E-Business: roadmap for success. Reading, Mass.: Addison-Wesley, c1999. ISBN 0201604809.&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace, IS podnik, integrace procesů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43829</id>
		<title>Architektura informačního průmyslu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43829"/>
		<updated>2017-01-31T18:24:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Architektura IS podniku podle procesů.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Architektura IS podniku podle procesů, (Šlapák)]]&lt;br /&gt;
'''Architektura informačního průmyslu'''&lt;br /&gt;
=== Architektura IS ===&lt;br /&gt;
Architektura informačního systému (IS) založeného na informačních a komunikačních technologiích (ICT) je podle Dohnala (Dohnal, 1997) chápána „''jako schéma zohledňující všechny podstatné dimenze návrhu informačního systému''“. Umožňuje řídit integraci komponent IS podniku v určitém duchu, stylu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;&amp;gt;,ŠLAPÁK, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Různá pojetí architektury informačních systémů&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dohnal považuje architekturu IS za významnou z těchto důvodů (vedle jiných):&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu doby vývoje IS začleňují jednotlivé aplikace a prostředky,&lt;br /&gt;
* zajišťuje stabilitu vývoje IS i při rychlém technologickém vývoji,&lt;br /&gt;
* umožňuje využít hotových produktů a reagovat na jejich heterogenitu.&lt;br /&gt;
Architekturu IS tak lze považovat za nástroj systémové integrace. Odráží jak integraci vnitropodnikovou, tak integraci podniku s jeho okolím.[[Soubor:Obecná architektura podniku.JPG|rám|vlevo|Obrázek č. 2 Obecná architektura podniku (Kalakota, c1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickou obecnou aplikační architekturu podniku ukazuje obrázek 2 (Kalakota, c1999). Jediné, co se tomuto schématu dá vytknout, je absence subsystémů pro interakci se státní správou, bankovními subjekty a dalšími partnery, které nelze typicky zařadit do dodavatelského řetězce.&lt;br /&gt;
Kalakota dále uvádí podrobnější cesty integrace. Řízení vztahů se zákazníky (CRM), jak je naznačeno, integruje dosavadní aplikace pro řízení marketingu, prodeje a služeb zákazníkům. Integrované řízení výroby (ERP) zahrnuje aplikace pro odhady a plánování výroby, řízení materiálového zabezpečení, řízení skladů, distribuce hotové výroby a účetnictví s financemi. Řízení dodavatelských řetězců (SCM) zahrnuje aplikace pro analýzu tržní poptávky, sledování omezení zdrojů a kapacit a aplikace pro plánování v reálném čase. Efektivní řízení prodejních řetězců je umožněno integrací individualizace produktů, řízením cenové a smluvní politiky, automatizovaným řízením nabídky, řízením vztahů se zprostředkovateli a řízením propagace. V samém centru podnikové architektury nalezneme řízení znalostí a systém pro integraci všech podnikových aplikací (EAI). Řízení znalostí (označováno jako KM – [[knowledge Management]] či BI – [[Business Inteligence]]) je v těsné souvislosti s integrací podnikových aplikací. EAI totiž logicky umožňuje shrnout data ze všech „koutů“ podniku. Aplikace BI pak nabídne analýzy a syntézy dat, předpovědi vývoje. Slouží jako základna pro rozhodování na poli [[CRM]], [[SCM]] i [[ERP]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portálová řešení ===&lt;br /&gt;
Slovo portál podle Klimeše (Klimeš, 1983) označuje architektonicky upravený vchod nebo vjezd do význačné budovy. Původ slova lze nalézt např. ve francouzském la porte – dveře. Taktéž slovo port, rovněž z francouzštiny nebo angličtiny, které v češtině znamená přístav, má příznačný význam. V každém případě jde o termín označující místo vstupu – do budovy či do města.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portál v prostředí Internetu je z pohledu uživatele místo, či spíše adresa, přes kterou má přístup k informacím a aplikacím zpřístupněným provozovatelem portálu. Z jeho pohledu je portálem nejen zmíněná adresa, ale také veškerý hardware a software, jenž chod portálu umožňuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při návrhu portálu pro podnik je nezbytné identifikovat skupiny uživatelů portálu a činnosti, které těmto skupinám portál umožní provádět. KnowledgeTrack navrhuje rozdělení uživatelů do skupin podle vztahové vzdálenosti od podniku. V samém centru portálového řešení se nachází fyzický podnik, zdroj veškerého dění. Zde dochází k tvorbě přidané hodnoty, zpracování informací a jejich distribuce. Další vrstvu tvoří zaměstnanci podniku. Portály pro zaměstnance mají podpořit zaměstnance na obchodních cestách i stále rozšiřující se teleworking. Na tvorbě přidané hodnoty kromě zaměstnanců se podílejí také partneři podniku, kteří tvoří další skupinu uživatelů portálu. Poslední vrstvu tzv. rozšířeného podniku tvoří přímí zákazníci. Ti jsou přímými uživateli informačního systému podniku. Za hranicemi rozšířeného podniku se v přímé souvislosti s poskytovaným produktem nacházejí partneři přímých zákazníků, zákazníci našich zákazníků a zbylá veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu systémové integrace jde o řešení založené jak na vytváření aplikací front‑office (FO), tak na integraci FO a back‑office (BO). Webové stránky samy o sobě rozhodně netvoří portál. Slouží pouze jako uživatelské rozhraní k podnikovým aplikacím. Celkové portálové řešení kombinuje řízení znalostí, integraci aplikací, spolupráci a komunity a umožňuje tak vlastně fungování e‑businessu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-business komunity představují cílovou populaci a zdroj příjmů. Jde jak o zákazníky, tak partnery (přímé i nepřímé). Obsah je to, co nese přidanou hodnotu – produkt či služba a informace. Je předmětem příjmů. Řízená i spontánní spolupráce pak zefektivňuje a umocňuje obchodní vztahy, jež je pro dosažení synergického efektu vhodné navzájem integrovat. Druhou stranu mince tvoří prostředky pro tvorbu a komunikaci přidané hodnoty. Jde o podnikové aplikace, aplikace na podporu spolupráce, lokální aplikace každého zaměstnance a webové aplikace. Vše je nutné integrovat v prostředí, které je snadno rozšiřitelné, bezpečné, vyhovuje obecně platným standardům i požadavkům jednotlivce, je vždy připravené a konsistentní. Portály jsou tedy konkrétní multiaplikací systémové integrace v globální informační společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kategorie institucí ===&lt;br /&gt;
1. Producenti a tvůrci informací a [[informační systém|informačních systémů]] jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu [[Databáze|databází]]. Například producentem [http://databáze%20INSPEC databáze INSPEC] je [[Institution of Engineering and Technology.]] V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|rozhraní]] INSPEC Direct, ale také v mnoha [[databázová centra|databázových centrech]], [[STN International]], [[OVID]], [[Dialog]] a další.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny [[Národní knihovna ČR|(Národní knihovna ČR)]], úřady [[Průmyslové vlastnictví|(Úřad průmyslového vlastnictví)]] či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokering, tedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma [[Albertina Icome]] a [[Medistyl]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).&amp;lt;ref&amp;gt;Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolenými zaměstnanci.&amp;lt;ref&amp;gt;Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.&lt;br /&gt;
* KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* KALAKOTA, Ravi. a Marcia ROBINSON. E-Business: roadmap for success. Reading, Mass.: Addison-Wesley, c1999. ISBN 0201604809.&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace, IS podnik, integrace procesů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43828</id>
		<title>Architektura informačního průmyslu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43828"/>
		<updated>2017-01-31T18:24:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Architektura IS podniku podle procesů.JPG|rám|vlevo|Obrázek č. 1 Architektura IS podniku podle procesů, (Šlapák)]]&lt;br /&gt;
'''Architektura informačního průmyslu'''&lt;br /&gt;
=== Architektura IS ===&lt;br /&gt;
Architektura informačního systému (IS) založeného na informačních a komunikačních technologiích (ICT) je podle Dohnala (Dohnal, 1997) chápána „''jako schéma zohledňující všechny podstatné dimenze návrhu informačního systému''“. Umožňuje řídit integraci komponent IS podniku v určitém duchu, stylu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;&amp;gt;,ŠLAPÁK, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Různá pojetí architektury informačních systémů&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dohnal považuje architekturu IS za významnou z těchto důvodů (vedle jiných):&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu doby vývoje IS začleňují jednotlivé aplikace a prostředky,&lt;br /&gt;
* zajišťuje stabilitu vývoje IS i při rychlém technologickém vývoji,&lt;br /&gt;
* umožňuje využít hotových produktů a reagovat na jejich heterogenitu.&lt;br /&gt;
Architekturu IS tak lze považovat za nástroj systémové integrace. Odráží jak integraci vnitropodnikovou, tak integraci podniku s jeho okolím.[[Soubor:Obecná architektura podniku.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 2 Obecná architektura podniku (Kalakota, c1999)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickou obecnou aplikační architekturu podniku ukazuje obrázek 2 (Kalakota, c1999). Jediné, co se tomuto schématu dá vytknout, je absence subsystémů pro interakci se státní správou, bankovními subjekty a dalšími partnery, které nelze typicky zařadit do dodavatelského řetězce.&lt;br /&gt;
Kalakota dále uvádí podrobnější cesty integrace. Řízení vztahů se zákazníky (CRM), jak je naznačeno, integruje dosavadní aplikace pro řízení marketingu, prodeje a služeb zákazníkům. Integrované řízení výroby (ERP) zahrnuje aplikace pro odhady a plánování výroby, řízení materiálového zabezpečení, řízení skladů, distribuce hotové výroby a účetnictví s financemi. Řízení dodavatelských řetězců (SCM) zahrnuje aplikace pro analýzu tržní poptávky, sledování omezení zdrojů a kapacit a aplikace pro plánování v reálném čase. Efektivní řízení prodejních řetězců je umožněno integrací individualizace produktů, řízením cenové a smluvní politiky, automatizovaným řízením nabídky, řízením vztahů se zprostředkovateli a řízením propagace. V samém centru podnikové architektury nalezneme řízení znalostí a systém pro integraci všech podnikových aplikací (EAI). Řízení znalostí (označováno jako KM – [[knowledge Management]] či BI – [[Business Inteligence]]) je v těsné souvislosti s integrací podnikových aplikací. EAI totiž logicky umožňuje shrnout data ze všech „koutů“ podniku. Aplikace BI pak nabídne analýzy a syntézy dat, předpovědi vývoje. Slouží jako základna pro rozhodování na poli [[CRM]], [[SCM]] i [[ERP]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portálová řešení ===&lt;br /&gt;
Slovo portál podle Klimeše (Klimeš, 1983) označuje architektonicky upravený vchod nebo vjezd do význačné budovy. Původ slova lze nalézt např. ve francouzském la porte – dveře. Taktéž slovo port, rovněž z francouzštiny nebo angličtiny, které v češtině znamená přístav, má příznačný význam. V každém případě jde o termín označující místo vstupu – do budovy či do města.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portál v prostředí Internetu je z pohledu uživatele místo, či spíše adresa, přes kterou má přístup k informacím a aplikacím zpřístupněným provozovatelem portálu. Z jeho pohledu je portálem nejen zmíněná adresa, ale také veškerý hardware a software, jenž chod portálu umožňuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při návrhu portálu pro podnik je nezbytné identifikovat skupiny uživatelů portálu a činnosti, které těmto skupinám portál umožní provádět. KnowledgeTrack navrhuje rozdělení uživatelů do skupin podle vztahové vzdálenosti od podniku. V samém centru portálového řešení se nachází fyzický podnik, zdroj veškerého dění. Zde dochází k tvorbě přidané hodnoty, zpracování informací a jejich distribuce. Další vrstvu tvoří zaměstnanci podniku. Portály pro zaměstnance mají podpořit zaměstnance na obchodních cestách i stále rozšiřující se teleworking. Na tvorbě přidané hodnoty kromě zaměstnanců se podílejí také partneři podniku, kteří tvoří další skupinu uživatelů portálu. Poslední vrstvu tzv. rozšířeného podniku tvoří přímí zákazníci. Ti jsou přímými uživateli informačního systému podniku. Za hranicemi rozšířeného podniku se v přímé souvislosti s poskytovaným produktem nacházejí partneři přímých zákazníků, zákazníci našich zákazníků a zbylá veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu systémové integrace jde o řešení založené jak na vytváření aplikací front‑office (FO), tak na integraci FO a back‑office (BO). Webové stránky samy o sobě rozhodně netvoří portál. Slouží pouze jako uživatelské rozhraní k podnikovým aplikacím. Celkové portálové řešení kombinuje řízení znalostí, integraci aplikací, spolupráci a komunity a umožňuje tak vlastně fungování e‑businessu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-business komunity představují cílovou populaci a zdroj příjmů. Jde jak o zákazníky, tak partnery (přímé i nepřímé). Obsah je to, co nese přidanou hodnotu – produkt či služba a informace. Je předmětem příjmů. Řízená i spontánní spolupráce pak zefektivňuje a umocňuje obchodní vztahy, jež je pro dosažení synergického efektu vhodné navzájem integrovat. Druhou stranu mince tvoří prostředky pro tvorbu a komunikaci přidané hodnoty. Jde o podnikové aplikace, aplikace na podporu spolupráce, lokální aplikace každého zaměstnance a webové aplikace. Vše je nutné integrovat v prostředí, které je snadno rozšiřitelné, bezpečné, vyhovuje obecně platným standardům i požadavkům jednotlivce, je vždy připravené a konsistentní. Portály jsou tedy konkrétní multiaplikací systémové integrace v globální informační společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kategorie institucí ===&lt;br /&gt;
1. Producenti a tvůrci informací a [[informační systém|informačních systémů]] jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu [[Databáze|databází]]. Například producentem [http://databáze%20INSPEC databáze INSPEC] je [[Institution of Engineering and Technology.]] V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|rozhraní]] INSPEC Direct, ale také v mnoha [[databázová centra|databázových centrech]], [[STN International]], [[OVID]], [[Dialog]] a další.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny [[Národní knihovna ČR|(Národní knihovna ČR)]], úřady [[Průmyslové vlastnictví|(Úřad průmyslového vlastnictví)]] či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokering, tedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma [[Albertina Icome]] a [[Medistyl]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).&amp;lt;ref&amp;gt;Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolenými zaměstnanci.&amp;lt;ref&amp;gt;Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.&lt;br /&gt;
* KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* KALAKOTA, Ravi. a Marcia ROBINSON. E-Business: roadmap for success. Reading, Mass.: Addison-Wesley, c1999. ISBN 0201604809.&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace, IS podnik, integrace procesů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43827</id>
		<title>Architektura informačního průmyslu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43827"/>
		<updated>2017-01-31T18:23:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Obecná architektura podniku.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Obecná architektura podniku (Kalakota, c1999)]]&lt;br /&gt;
'''Architektura informačního průmyslu'''&lt;br /&gt;
=== Architektura IS ===&lt;br /&gt;
Architektura informačního systému (IS) založeného na informačních a komunikačních technologiích (ICT) je podle Dohnala (Dohnal, 1997) chápána „''jako schéma zohledňující všechny podstatné dimenze návrhu informačního systému''“. Umožňuje řídit integraci komponent IS podniku v určitém duchu, stylu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;&amp;gt;,ŠLAPÁK, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Různá pojetí architektury informačních systémů&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dohnal považuje architekturu IS za významnou z těchto důvodů (vedle jiných):&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu doby vývoje IS začleňují jednotlivé aplikace a prostředky,&lt;br /&gt;
* zajišťuje stabilitu vývoje IS i při rychlém technologickém vývoji,&lt;br /&gt;
* umožňuje využít hotových produktů a reagovat na jejich heterogenitu.&lt;br /&gt;
Architekturu IS tak lze považovat za nástroj systémové integrace. Odráží jak integraci vnitropodnikovou, tak integraci podniku s jeho okolím.[[Soubor:Architektura IS podniku podle procesů.JPG|rám|vlevo|Obrázek č. 2 Architektura IS podniku podle procesů, (Šlapák)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickou obecnou aplikační architekturu podniku ukazuje obrázek 1 (Kalakota, c1999). Jediné, co se tomuto schématu dá vytknout, je absence subsystémů pro interakci se státní správou, bankovními subjekty a dalšími partnery, které nelze typicky zařadit do dodavatelského řetězce.&lt;br /&gt;
Kalakota dále uvádí podrobnější cesty integrace. Řízení vztahů se zákazníky (CRM), jak je naznačeno, integruje dosavadní aplikace pro řízení marketingu, prodeje a služeb zákazníkům. Integrované řízení výroby (ERP) zahrnuje aplikace pro odhady a plánování výroby, řízení materiálového zabezpečení, řízení skladů, distribuce hotové výroby a účetnictví s financemi. Řízení dodavatelských řetězců (SCM) zahrnuje aplikace pro analýzu tržní poptávky, sledování omezení zdrojů a kapacit a aplikace pro plánování v reálném čase. Efektivní řízení prodejních řetězců je umožněno integrací individualizace produktů, řízením cenové a smluvní politiky, automatizovaným řízením nabídky, řízením vztahů se zprostředkovateli a řízením propagace. V samém centru podnikové architektury nalezneme řízení znalostí a systém pro integraci všech podnikových aplikací (EAI). Řízení znalostí (označováno jako KM – [[knowledge Management]] či BI – [[Business Inteligence]]) je v těsné souvislosti s integrací podnikových aplikací. EAI totiž logicky umožňuje shrnout data ze všech „koutů“ podniku. Aplikace BI pak nabídne analýzy a syntézy dat, předpovědi vývoje. Slouží jako základna pro rozhodování na poli [[CRM]], [[SCM]] i [[ERP]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portálová řešení ===&lt;br /&gt;
Slovo portál podle Klimeše (Klimeš, 1983) označuje architektonicky upravený vchod nebo vjezd do význačné budovy. Původ slova lze nalézt např. ve francouzském la porte – dveře. Taktéž slovo port, rovněž z francouzštiny nebo angličtiny, které v češtině znamená přístav, má příznačný význam. V každém případě jde o termín označující místo vstupu – do budovy či do města.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portál v prostředí Internetu je z pohledu uživatele místo, či spíše adresa, přes kterou má přístup k informacím a aplikacím zpřístupněným provozovatelem portálu. Z jeho pohledu je portálem nejen zmíněná adresa, ale také veškerý hardware a software, jenž chod portálu umožňuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při návrhu portálu pro podnik je nezbytné identifikovat skupiny uživatelů portálu a činnosti, které těmto skupinám portál umožní provádět. KnowledgeTrack navrhuje rozdělení uživatelů do skupin podle vztahové vzdálenosti od podniku. V samém centru portálového řešení se nachází fyzický podnik, zdroj veškerého dění. Zde dochází k tvorbě přidané hodnoty, zpracování informací a jejich distribuce. Další vrstvu tvoří zaměstnanci podniku. Portály pro zaměstnance mají podpořit zaměstnance na obchodních cestách i stále rozšiřující se teleworking. Na tvorbě přidané hodnoty kromě zaměstnanců se podílejí také partneři podniku, kteří tvoří další skupinu uživatelů portálu. Poslední vrstvu tzv. rozšířeného podniku tvoří přímí zákazníci. Ti jsou přímými uživateli informačního systému podniku. Za hranicemi rozšířeného podniku se v přímé souvislosti s poskytovaným produktem nacházejí partneři přímých zákazníků, zákazníci našich zákazníků a zbylá veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu systémové integrace jde o řešení založené jak na vytváření aplikací front‑office (FO), tak na integraci FO a back‑office (BO). Webové stránky samy o sobě rozhodně netvoří portál. Slouží pouze jako uživatelské rozhraní k podnikovým aplikacím. Celkové portálové řešení kombinuje řízení znalostí, integraci aplikací, spolupráci a komunity a umožňuje tak vlastně fungování e‑businessu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-business komunity představují cílovou populaci a zdroj příjmů. Jde jak o zákazníky, tak partnery (přímé i nepřímé). Obsah je to, co nese přidanou hodnotu – produkt či služba a informace. Je předmětem příjmů. Řízená i spontánní spolupráce pak zefektivňuje a umocňuje obchodní vztahy, jež je pro dosažení synergického efektu vhodné navzájem integrovat. Druhou stranu mince tvoří prostředky pro tvorbu a komunikaci přidané hodnoty. Jde o podnikové aplikace, aplikace na podporu spolupráce, lokální aplikace každého zaměstnance a webové aplikace. Vše je nutné integrovat v prostředí, které je snadno rozšiřitelné, bezpečné, vyhovuje obecně platným standardům i požadavkům jednotlivce, je vždy připravené a konsistentní. Portály jsou tedy konkrétní multiaplikací systémové integrace v globální informační společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kategorie institucí ===&lt;br /&gt;
1. Producenti a tvůrci informací a [[informační systém|informačních systémů]] jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu [[Databáze|databází]]. Například producentem [http://databáze%20INSPEC databáze INSPEC] je [[Institution of Engineering and Technology.]] V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|rozhraní]] INSPEC Direct, ale také v mnoha [[databázová centra|databázových centrech]], [[STN International]], [[OVID]], [[Dialog]] a další.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny [[Národní knihovna ČR|(Národní knihovna ČR)]], úřady [[Průmyslové vlastnictví|(Úřad průmyslového vlastnictví)]] či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokering, tedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma [[Albertina Icome]] a [[Medistyl]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).&amp;lt;ref&amp;gt;Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolenými zaměstnanci.&amp;lt;ref&amp;gt;Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.&lt;br /&gt;
* KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* KALAKOTA, Ravi. a Marcia ROBINSON. E-Business: roadmap for success. Reading, Mass.: Addison-Wesley, c1999. ISBN 0201604809.&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace, IS podnik, integrace procesů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43826</id>
		<title>Architektura informačního průmyslu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43826"/>
		<updated>2017-01-31T18:22:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Obecná architektura podniku.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Obecná architektura podniku (Kalakota, c1999)]]&lt;br /&gt;
=== Architektura IS ===&lt;br /&gt;
Architektura informačního systému (IS) založeného na informačních a komunikačních technologiích (ICT) je podle Dohnala (Dohnal, 1997) chápána „''jako schéma zohledňující všechny podstatné dimenze návrhu informačního systému''“. Umožňuje řídit integraci komponent IS podniku v určitém duchu, stylu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;&amp;gt;,ŠLAPÁK, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Různá pojetí architektury informačních systémů&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dohnal považuje architekturu IS za významnou z těchto důvodů (vedle jiných):&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu doby vývoje IS začleňují jednotlivé aplikace a prostředky,&lt;br /&gt;
* zajišťuje stabilitu vývoje IS i při rychlém technologickém vývoji,&lt;br /&gt;
* umožňuje využít hotových produktů a reagovat na jejich heterogenitu.&lt;br /&gt;
Architekturu IS tak lze považovat za nástroj systémové integrace. Odráží jak integraci vnitropodnikovou, tak integraci podniku s jeho okolím.[[Soubor:Architektura IS podniku podle procesů.JPG|rám|vlevo|Obrázek č. 2 Architektura IS podniku podle procesů, (Šlapák)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickou obecnou aplikační architekturu podniku ukazuje obrázek 1 (Kalakota, c1999). Jediné, co se tomuto schématu dá vytknout, je absence subsystémů pro interakci se státní správou, bankovními subjekty a dalšími partnery, které nelze typicky zařadit do dodavatelského řetězce.&lt;br /&gt;
Kalakota dále uvádí podrobnější cesty integrace. Řízení vztahů se zákazníky (CRM), jak je naznačeno, integruje dosavadní aplikace pro řízení marketingu, prodeje a služeb zákazníkům. Integrované řízení výroby (ERP) zahrnuje aplikace pro odhady a plánování výroby, řízení materiálového zabezpečení, řízení skladů, distribuce hotové výroby a účetnictví s financemi. Řízení dodavatelských řetězců (SCM) zahrnuje aplikace pro analýzu tržní poptávky, sledování omezení zdrojů a kapacit a aplikace pro plánování v reálném čase. Efektivní řízení prodejních řetězců je umožněno integrací individualizace produktů, řízením cenové a smluvní politiky, automatizovaným řízením nabídky, řízením vztahů se zprostředkovateli a řízením propagace. V samém centru podnikové architektury nalezneme řízení znalostí a systém pro integraci všech podnikových aplikací (EAI). Řízení znalostí (označováno jako KM – [[knowledge Management]] či BI – [[Business Inteligence]]) je v těsné souvislosti s integrací podnikových aplikací. EAI totiž logicky umožňuje shrnout data ze všech „koutů“ podniku. Aplikace BI pak nabídne analýzy a syntézy dat, předpovědi vývoje. Slouží jako základna pro rozhodování na poli [[CRM]], [[SCM]] i [[ERP]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portálová řešení ===&lt;br /&gt;
Slovo portál podle Klimeše (Klimeš, 1983) označuje architektonicky upravený vchod nebo vjezd do význačné budovy. Původ slova lze nalézt např. ve francouzském la porte – dveře. Taktéž slovo port, rovněž z francouzštiny nebo angličtiny, které v češtině znamená přístav, má příznačný význam. V každém případě jde o termín označující místo vstupu – do budovy či do města.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portál v prostředí Internetu je z pohledu uživatele místo, či spíše adresa, přes kterou má přístup k informacím a aplikacím zpřístupněným provozovatelem portálu. Z jeho pohledu je portálem nejen zmíněná adresa, ale také veškerý hardware a software, jenž chod portálu umožňuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při návrhu portálu pro podnik je nezbytné identifikovat skupiny uživatelů portálu a činnosti, které těmto skupinám portál umožní provádět. KnowledgeTrack navrhuje rozdělení uživatelů do skupin podle vztahové vzdálenosti od podniku. V samém centru portálového řešení se nachází fyzický podnik, zdroj veškerého dění. Zde dochází k tvorbě přidané hodnoty, zpracování informací a jejich distribuce. Další vrstvu tvoří zaměstnanci podniku. Portály pro zaměstnance mají podpořit zaměstnance na obchodních cestách i stále rozšiřující se teleworking. Na tvorbě přidané hodnoty kromě zaměstnanců se podílejí také partneři podniku, kteří tvoří další skupinu uživatelů portálu. Poslední vrstvu tzv. rozšířeného podniku tvoří přímí zákazníci. Ti jsou přímými uživateli informačního systému podniku. Za hranicemi rozšířeného podniku se v přímé souvislosti s poskytovaným produktem nacházejí partneři přímých zákazníků, zákazníci našich zákazníků a zbylá veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu systémové integrace jde o řešení založené jak na vytváření aplikací front‑office (FO), tak na integraci FO a back‑office (BO). Webové stránky samy o sobě rozhodně netvoří portál. Slouží pouze jako uživatelské rozhraní k podnikovým aplikacím. Celkové portálové řešení kombinuje řízení znalostí, integraci aplikací, spolupráci a komunity a umožňuje tak vlastně fungování e‑businessu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-business komunity představují cílovou populaci a zdroj příjmů. Jde jak o zákazníky, tak partnery (přímé i nepřímé). Obsah je to, co nese přidanou hodnotu – produkt či služba a informace. Je předmětem příjmů. Řízená i spontánní spolupráce pak zefektivňuje a umocňuje obchodní vztahy, jež je pro dosažení synergického efektu vhodné navzájem integrovat. Druhou stranu mince tvoří prostředky pro tvorbu a komunikaci přidané hodnoty. Jde o podnikové aplikace, aplikace na podporu spolupráce, lokální aplikace každého zaměstnance a webové aplikace. Vše je nutné integrovat v prostředí, které je snadno rozšiřitelné, bezpečné, vyhovuje obecně platným standardům i požadavkům jednotlivce, je vždy připravené a konsistentní. Portály jsou tedy konkrétní multiaplikací systémové integrace v globální informační společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kategorie institucí ===&lt;br /&gt;
1. Producenti a tvůrci informací a [[informační systém|informačních systémů]] jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu [[Databáze|databází]]. Například producentem [http://databáze%20INSPEC databáze INSPEC] je [[Institution of Engineering and Technology.]] V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|rozhraní]] INSPEC Direct, ale také v mnoha [[databázová centra|databázových centrech]], [[STN International]], [[OVID]], [[Dialog]] a další.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny [[Národní knihovna ČR|(Národní knihovna ČR)]], úřady [[Průmyslové vlastnictví|(Úřad průmyslového vlastnictví)]] či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokering, tedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma [[Albertina Icome]] a [[Medistyl]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).&amp;lt;ref&amp;gt;Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolenými zaměstnanci.&amp;lt;ref&amp;gt;Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.&lt;br /&gt;
* KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* KALAKOTA, Ravi. a Marcia ROBINSON. E-Business: roadmap for success. Reading, Mass.: Addison-Wesley, c1999. ISBN 0201604809.&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace, IS podnik, integrace procesů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43824</id>
		<title>Architektura informačního průmyslu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43824"/>
		<updated>2017-01-31T18:16:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Obecná architektura podniku.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Obecná architektura podniku (Kalakota, c1999)]]&lt;br /&gt;
== Architektura informačního průmyslu ==&lt;br /&gt;
=== Architektura IS ===&lt;br /&gt;
Architektura informačního systému (IS) založeného na informačních a komunikačních technologiích (ICT) je podle Dohnala (Dohnal, 1997) chápána „''jako schéma zohledňující všechny podstatné dimenze návrhu informačního systému''“. Umožňuje řídit integraci komponent IS podniku v určitém duchu, stylu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;&amp;gt;,ŠLAPÁK, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Různá pojetí architektury informačních systémů&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dohnal považuje architekturu IS za významnou z těchto důvodů (vedle jiných):&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu doby vývoje IS začleňují jednotlivé aplikace a prostředky,&lt;br /&gt;
* zajišťuje stabilitu vývoje IS i při rychlém technologickém vývoji,&lt;br /&gt;
* umožňuje využít hotových produktů a reagovat na jejich heterogenitu.&lt;br /&gt;
Architekturu IS tak lze považovat za nástroj systémové integrace. Odráží jak integraci vnitropodnikovou, tak integraci podniku s jeho okolím.[[Soubor:Architektura IS podniku podle procesů.JPG|rám|vlevo|Obrázek č. 2 Architektura IS podniku podle procesů, (Šlapák)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickou obecnou aplikační architekturu podniku ukazuje obrázek 1 (Kalakota, c1999). Jediné, co se tomuto schématu dá vytknout, je absence subsystémů pro interakci se státní správou, bankovními subjekty a dalšími partnery, které nelze typicky zařadit do dodavatelského řetězce.&lt;br /&gt;
Kalakota dále uvádí podrobnější cesty integrace. Řízení vztahů se zákazníky (CRM), jak je naznačeno, integruje dosavadní aplikace pro řízení marketingu, prodeje a služeb zákazníkům. Integrované řízení výroby (ERP) zahrnuje aplikace pro odhady a plánování výroby, řízení materiálového zabezpečení, řízení skladů, distribuce hotové výroby a účetnictví s financemi. Řízení dodavatelských řetězců (SCM) zahrnuje aplikace pro analýzu tržní poptávky, sledování omezení zdrojů a kapacit a aplikace pro plánování v reálném čase. Efektivní řízení prodejních řetězců je umožněno integrací individualizace produktů, řízením cenové a smluvní politiky, automatizovaným řízením nabídky, řízením vztahů se zprostředkovateli a řízením propagace. V samém centru podnikové architektury nalezneme řízení znalostí a systém pro integraci všech podnikových aplikací (EAI). Řízení znalostí (označováno jako KM – [[knowledge Management]] či BI – [[Business Inteligence]]) je v těsné souvislosti s integrací podnikových aplikací. EAI totiž logicky umožňuje shrnout data ze všech „koutů“ podniku. Aplikace BI pak nabídne analýzy a syntézy dat, předpovědi vývoje. Slouží jako základna pro rozhodování na poli [[CRM]], [[SCM]] i [[ERP]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portálová řešení ===&lt;br /&gt;
Slovo portál podle Klimeše (Klimeš, 1983) označuje architektonicky upravený vchod nebo vjezd do význačné budovy. Původ slova lze nalézt např. ve francouzském la porte – dveře. Taktéž slovo port, rovněž z francouzštiny nebo angličtiny, které v češtině znamená přístav, má příznačný význam. V každém případě jde o termín označující místo vstupu – do budovy či do města.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portál v prostředí Internetu je z pohledu uživatele místo, či spíše adresa, přes kterou má přístup k informacím a aplikacím zpřístupněným provozovatelem portálu. Z jeho pohledu je portálem nejen zmíněná adresa, ale také veškerý hardware a software, jenž chod portálu umožňuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při návrhu portálu pro podnik je nezbytné identifikovat skupiny uživatelů portálu a činnosti, které těmto skupinám portál umožní provádět. KnowledgeTrack navrhuje rozdělení uživatelů do skupin podle vztahové vzdálenosti od podniku. V samém centru portálového řešení se nachází fyzický podnik, zdroj veškerého dění. Zde dochází k tvorbě přidané hodnoty, zpracování informací a jejich distribuce. Další vrstvu tvoří zaměstnanci podniku. Portály pro zaměstnance mají podpořit zaměstnance na obchodních cestách i stále rozšiřující se teleworking. Na tvorbě přidané hodnoty kromě zaměstnanců se podílejí také partneři podniku, kteří tvoří další skupinu uživatelů portálu. Poslední vrstvu tzv. rozšířeného podniku tvoří přímí zákazníci. Ti jsou přímými uživateli informačního systému podniku. Za hranicemi rozšířeného podniku se v přímé souvislosti s poskytovaným produktem nacházejí partneři přímých zákazníků, zákazníci našich zákazníků a zbylá veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu systémové integrace jde o řešení založené jak na vytváření aplikací front‑office (FO), tak na integraci FO a back‑office (BO). Webové stránky samy o sobě rozhodně netvoří portál. Slouží pouze jako uživatelské rozhraní k podnikovým aplikacím. Celkové portálové řešení kombinuje řízení znalostí, integraci aplikací, spolupráci a komunity a umožňuje tak vlastně fungování e‑businessu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-business komunity představují cílovou populaci a zdroj příjmů. Jde jak o zákazníky, tak partnery (přímé i nepřímé). Obsah je to, co nese přidanou hodnotu – produkt či služba a informace. Je předmětem příjmů. Řízená i spontánní spolupráce pak zefektivňuje a umocňuje obchodní vztahy, jež je pro dosažení synergického efektu vhodné navzájem integrovat. Druhou stranu mince tvoří prostředky pro tvorbu a komunikaci přidané hodnoty. Jde o podnikové aplikace, aplikace na podporu spolupráce, lokální aplikace každého zaměstnance a webové aplikace. Vše je nutné integrovat v prostředí, které je snadno rozšiřitelné, bezpečné, vyhovuje obecně platným standardům i požadavkům jednotlivce, je vždy připravené a konsistentní. Portály jsou tedy konkrétní multiaplikací systémové integrace v globální informační společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kategorie institucí ===&lt;br /&gt;
1. Producenti a tvůrci informací a [[informační systém|informačních systémů]] jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu [[Databáze|databází]]. Například producentem [http://databáze%20INSPEC databáze INSPEC] je [[Institution of Engineering and Technology.]] V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|rozhraní]] INSPEC Direct, ale také v mnoha [[databázová centra|databázových centrech]], [[STN International]], [[OVID]], [[Dialog]] a další.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny [[Národní knihovna ČR|(Národní knihovna ČR)]], úřady [[Průmyslové vlastnictví|(Úřad průmyslového vlastnictví)]] či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokering, tedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma [[Albertina Icome]] a [[Medistyl]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).&amp;lt;ref&amp;gt;Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolenými zaměstnanci.&amp;lt;ref&amp;gt;Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.&lt;br /&gt;
* KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* KALAKOTA, Ravi. a Marcia ROBINSON. E-Business: roadmap for success. Reading, Mass.: Addison-Wesley, c1999. ISBN 0201604809.&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace, IS podnik, integrace procesů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43821</id>
		<title>Architektura informačního průmyslu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informa%C4%8Dn%C3%ADho_pr%C5%AFmyslu&amp;diff=43821"/>
		<updated>2017-01-31T18:14:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Hojcukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Obecná architektura podniku.JPG|rám|vpravo|Obrázek č. 1 Obecná architektura podniku (Kalakota, c1999)]]&lt;br /&gt;
== Architektura informačního průmyslu ==&lt;br /&gt;
=== Architektura IS ===&lt;br /&gt;
Architektura informačního systému (IS) založeného na informačních a komunikačních technologiích (ICT) je podle Dohnala (Dohnal, 1997) chápána „''jako schéma zohledňující všechny podstatné dimenze návrhu informačního systému''“. Umožňuje řídit integraci komponent IS podniku v určitém duchu, stylu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;&amp;gt;,ŠLAPÁK, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Různá pojetí architektury informačních systémů&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dohnal považuje architekturu IS za významnou z těchto důvodů (vedle jiných):&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu doby vývoje IS začleňují jednotlivé aplikace a prostředky,&lt;br /&gt;
* zajišťuje stabilitu vývoje IS i při rychlém technologickém vývoji,&lt;br /&gt;
* umožňuje využít hotových produktů a reagovat na jejich heterogenitu.&lt;br /&gt;
Architekturu IS tak lze považovat za nástroj systémové integrace. Odráží jak integraci vnitropodnikovou, tak integraci podniku s jeho okolím.[[Soubor:Architektura IS podniku podle procesů.JPG|rám|vlevo|Obrázek č. 2 Architektura IS podniku podle procesů, (Šlapák)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickou obecnou aplikační architekturu podniku ukazuje obrázek 1 (Kalakota, c1999). Jediné, co se tomuto schématu dá vytknout, je absence subsystémů pro interakci se státní správou, bankovními subjekty a dalšími partnery, které nelze typicky zařadit do dodavatelského řetězce.&lt;br /&gt;
Kalakota dále uvádí podrobnější cesty integrace. Řízení vztahů se zákazníky (CRM), jak je naznačeno, integruje dosavadní aplikace pro řízení marketingu, prodeje a služeb zákazníkům. Integrované řízení výroby (ERP) zahrnuje aplikace pro odhady a plánování výroby, řízení materiálového zabezpečení, řízení skladů, distribuce hotové výroby a účetnictví s financemi. Řízení dodavatelských řetězců (SCM) zahrnuje aplikace pro analýzu tržní poptávky, sledování omezení zdrojů a kapacit a aplikace pro plánování v reálném čase. Efektivní řízení prodejních řetězců je umožněno integrací individualizace produktů, řízením cenové a smluvní politiky, automatizovaným řízením nabídky, řízením vztahů se zprostředkovateli a řízením propagace. V samém centru podnikové architektury nalezneme řízení znalostí a systém pro integraci všech podnikových aplikací (EAI). Řízení znalostí (označováno jako KM – [[knowledge Management]] či BI – [[Business Inteligence]]) je v těsné souvislosti s integrací podnikových aplikací. EAI totiž logicky umožňuje shrnout data ze všech „koutů“ podniku. Aplikace BI pak nabídne analýzy a syntézy dat, předpovědi vývoje. Slouží jako základna pro rozhodování na poli [[CRM]], [[SCM]] i [[ERP]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portálová řešení ===&lt;br /&gt;
Slovo portál podle Klimeše (Klimeš, 1983) označuje architektonicky upravený vchod nebo vjezd do význačné budovy. Původ slova lze nalézt např. ve francouzském la porte – dveře. Taktéž slovo port, rovněž z francouzštiny nebo angličtiny, které v češtině znamená přístav, má příznačný význam. V každém případě jde o termín označující místo vstupu – do budovy či do města.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portál v prostředí Internetu je z pohledu uživatele místo, či spíše adresa, přes kterou má přístup k informacím a aplikacím zpřístupněným provozovatelem portálu. Z jeho pohledu je portálem nejen zmíněná adresa, ale také veškerý hardware a software, jenž chod portálu umožňuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při návrhu portálu pro podnik je nezbytné identifikovat skupiny uživatelů portálu a činnosti, které těmto skupinám portál umožní provádět. KnowledgeTrack navrhuje rozdělení uživatelů do skupin podle vztahové vzdálenosti od podniku. V samém centru portálového řešení se nachází fyzický podnik, zdroj veškerého dění. Zde dochází k tvorbě přidané hodnoty, zpracování informací a jejich distribuce. Další vrstvu tvoří zaměstnanci podniku. Portály pro zaměstnance mají podpořit zaměstnance na obchodních cestách i stále rozšiřující se teleworking. Na tvorbě přidané hodnoty kromě zaměstnanců se podílejí také partneři podniku, kteří tvoří další skupinu uživatelů portálu. Poslední vrstvu tzv. rozšířeného podniku tvoří přímí zákazníci. Ti jsou přímými uživateli informačního systému podniku. Za hranicemi rozšířeného podniku se v přímé souvislosti s poskytovaným produktem nacházejí partneři přímých zákazníků, zákazníci našich zákazníků a zbylá veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu systémové integrace jde o řešení založené jak na vytváření aplikací front‑office (FO), tak na integraci FO a back‑office (BO). Webové stránky samy o sobě rozhodně netvoří portál. Slouží pouze jako uživatelské rozhraní k podnikovým aplikacím. Celkové portálové řešení kombinuje řízení znalostí, integraci aplikací, spolupráci a komunity a umožňuje tak vlastně fungování e‑businessu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-business komunity představují cílovou populaci a zdroj příjmů. Jde jak o zákazníky, tak partnery (přímé i nepřímé). Obsah je to, co nese přidanou hodnotu – produkt či služba a informace. Je předmětem příjmů. Řízená i spontánní spolupráce pak zefektivňuje a umocňuje obchodní vztahy, jež je pro dosažení synergického efektu vhodné navzájem integrovat. Druhou stranu mince tvoří prostředky pro tvorbu a komunikaci přidané hodnoty. Jde o podnikové aplikace, aplikace na podporu spolupráce, lokální aplikace každého zaměstnance a webové aplikace. Vše je nutné integrovat v prostředí, které je snadno rozšiřitelné, bezpečné, vyhovuje obecně platným standardům i požadavkům jednotlivce, je vždy připravené a konsistentní. Portály jsou tedy konkrétní multiaplikací systémové integrace v globální informační společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ŠLAPÁK&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kategorie institucí ===&lt;br /&gt;
1. Producenti a tvůrci informací a [[informační systém|informačních systémů]] jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu [[Databáze|databází]]. Například producentem [http://databáze%20INSPEC databáze INSPEC] je [[Institution of Engineering and Technology.]] V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|rozhraní]] INSPEC Direct, ale také v mnoha [[databázová centra|databázových centrech]], [[STN International]], [[OVID]], [[Dialog]] a další.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny [[Národní knihovna ČR|(Národní knihovna ČR)]], úřady [[Průmyslové vlastnictví|(Úřad průmyslového vlastnictví)]] či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokering, tedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma [[Albertina Icome]] a [[Medistyl]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).&amp;lt;ref&amp;gt;Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolenými zaměstnanci.&amp;lt;ref&amp;gt;Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOHNAL, Jan a Jan POUR. Architektury informačních systémů: v průmyslových a obchodních podnicích. Praha: Ekopress, 1997. ISBN 8086119025.&lt;br /&gt;
* KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* KALAKOTA, Ravi. a Marcia ROBINSON. E-Business: roadmap for success. Reading, Mass.: Addison-Wesley, c1999. ISBN 0201604809.&lt;br /&gt;
* ŠLAPÁK, Ondřej. Různá pojetí architektury informačních systémů [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.slapak.cz/ondrej/archIS.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie‎]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Hojcukova</name></author>
		
	</entry>
</feed>