<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lenka.Kovarova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lenka.Kovarova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Lenka.Kovarova"/>
	<updated>2026-04-20T21:15:19Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_mo%C5%BEnosti_publikov%C3%A1n%C3%AD_na_internetu._Jak%C3%BD_obsah_lze_publikovat_bez_poru%C5%A1en%C3%AD_autorsk%C3%BDch_pr%C3%A1v%3F&amp;diff=43760</id>
		<title>Charakterizujte možnosti publikování na internetu. Jaký obsah lze publikovat bez porušení autorských práv?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_mo%C5%BEnosti_publikov%C3%A1n%C3%AD_na_internetu._Jak%C3%BD_obsah_lze_publikovat_bez_poru%C5%A1en%C3%AD_autorsk%C3%BDch_pr%C3%A1v%3F&amp;diff=43760"/>
		<updated>2017-01-31T16:46:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[ Elektronické publikování]]   odráží vývoj společnosti a kopíruje metody, jakými je dosažené poznání fixováno a uchováváno pro příští generace. Dnešní svět charakterizuje proces vrůstání informačních a komunikačních technologií do všech složek společnosti a tak není divu, že i naše poznání je stále častěji a ve větší míře fixováno v elektronické podobě. Vzhledem k tomu, že většina informací je i během &amp;quot;klasického&amp;quot; publikačního procesu v nějaké z jeho fází v elektronické podobě, není se čemu divit, když nové technické prostředky umožňující příjem těchto produktů v elektronické podobě nastartovaly takovou explozi elektronického publikování. (Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pohledu je tedy [[publikováním informací]] míněna příprava, tvorba, zachycení, transformace, ukládání a diseminace dokumentů a hovoříme-li o elektronickém publikování, pak je  '''výsledkem této činnosti[[zpřístupnění dokumentů v digitální podobě]] '''. Za elektronickou publikaci můžeme tedy považovat v podstatě jakýkoli dokument zpřístupňovaný v elektronické podobě určitému okruhu uživatelů.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formy on-line elektronických dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické mutace tištěných dokumentů často bývají pouze přesnými kopiemi svých papírových předloh. V lepším případě však více využívají možností multimediality a hypertextuality a rozšiřují tak možnosti práce s dokumenty nebo jsou speciálním doplňkem k papírovému dokumentu. Většina deníků zpravidla provozuje souběžně s vydáváním klasické tištěné podoby také zpravodajství na Internetu, kde prezentuje identické články s omezenou možností vyhledávání a orientace. Obsah elektronického &amp;quot;zrcadla&amp;quot; je navíc často ochuzen o některé drobnější informace, které jsou obsaženy v tištěné předloze. Podobné nepochopení a nedostatečné využití možností hypertextuality a multimediality provázelo zejména v minulosti prezentace některých institucí, které na webovské stránky prostě jen vystavily [[HTML]] podobu svých tištěných materiálů.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zejména poslední dobou se začínají objevovat snahy naopak rozšířit obsah elektronické publikace využitím výhod, které nabízí prostředí WWW. Nejčastěji se tak na stránkách deníků objevují nástroje k rychlejšímu vyhledávání v textech článků, přehlednější uspořádání a hyperlinky usnadňující orientaci. Text také může doprovázet obrazový materiál (často kvalitnější než v tištěné předloze) nebo zvukový doprovod (například záznam rozhovoru nebo vystoupení nějaké významné osobnosti).(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavějším počinem je však souběžné vydávání elektronického dokumentu jako doplněk k papírovému. Nejedná se tedy o přesnou (nebo nedokonalou) kopii, ale o doplnění papírového dokumentu o možnosti, které klasické nosiče nenabízí. Například počítačový týdeník může nabízet aktuální zpravodajství na Internetu, informace a články, které se do papírového vydání nedostaly (např. pro nedostatek místa), hyperodkazy na místa související s tématikou čísla, více obrazového materiálu nebo možnost stažení software, o kterém se v týdeníku píše. Obsah tohoto doplňku se tedy může překrývat s tištěným dokumentem, ale v mnohém jej doplňuje a rozšiřuje.&lt;br /&gt;
Někteří velcí zahraniční vydavatelé nabízejí ještě sofistikovanější formu elektronického publikování a obchodu s informacemi. Nadále vydávají periodika v tištěné formě, na Internetu však nabízejí virtuální knihovnu, která zpřístupňuje oprávněným uživatelům všechny tyto dokumenty (například formou předplatného). Velkou předností je především možnost vyhledávání ve všech článcích a několika časopisech současně, prohledávání bibliografických záznamů a případné objednání plných textů. Tyto formy elektronického &amp;quot;předplatného&amp;quot; bývají dále rozšířeny o návazné informační služby.&lt;br /&gt;
Moderním trendem v provozování takových virtuálních vydavatelství je jejich vzájemné propojování a vytváření tak „startovacích míst„ pro čtenáře, kteří tak mají k dispozici větší množství informací z více zdrojů. V českém prostředí můžeme tuto tendenci pozorovat například u projektů jako [[Trafika]], [[Zmije]], [[Živě]].(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozdíly mezi elektronickým a klasickým publikováním==&lt;br /&gt;
'''Hypertextualita, multimedialita a hypermedialita'''&lt;br /&gt;
Elektronické publikace nebo jejich části lze logicky provázat se souvisejícími dokumenty nebo částmi dokumentů a podstatně tak rozšířit možnosti čerpání informací pro čtenáře, kdy je možno pružně přecházet z jednoho dokumentu do druhého, zatímco u tištěného dokumentu by autor musel informace buď opsat a tím je duplovat a nebo na ně čtenáře odkázat, aby si je vyhledal sám. Hypertextualita v podstatě simuluje to, co se běžně odehrává v lidském mozku při řešení nějakého problému: logické spojování a asociace odvíjející se od základního tématu. Každá práce s elektronickým dokumentem (čtení) tak zákonitě vzniká ojedinělý dokument. Jedna elektronická publikace má tedy teoreticky tolik podob, forem, kolik má čtenářů. Klasický lineární text je překonán nejen možnostmi hypertextu, ale také spojením obrazových, textových a zvukových informací: multimedialitou. V prostředí Internetu je navíc možné propojovat různá média a vytvářet tak hypermediální dokumenty.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vyhledávání a navigace'''&lt;br /&gt;
Nový prvek vnášejí do vyhledávání a navigace v elektronických zdrojích tzv.[[push technologie]] a aktivní kanály, moderní obdoba osobních profilů přinášejících uživateli pouze informace vybrané specifikovaným filtrem. Takovéto nástroje se dokonce stávají standardní součástí operačních systémů. &lt;br /&gt;
Elektronická publikace dále nabízí dokonalejší způsoby navigace mezi články, kapitolami nebo dalšími částmi publikace. Rychlé přecházení mezi částmi dokumentu usnadňuje práci a šetří čas.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Finanční úspora'''&lt;br /&gt;
Jednou z velkých výhod elektronického publikování, kterou ocení zejména vydavatelé dokumentů pro omezený okruh čtenářů nebo producenti informací nekomerčního typu, je nižší finanční náročnost. Náklady na elektronické vydavatelství, které budou rozebrány podrobněji v kapitole VI., prakticky nejsou závislé na velikosti skupiny uživatelů , zatímco u tištěných periodik hraje počet prodaných exemplářů klíčovou roli při kalkulaci nákladů.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autorská práva'''&lt;br /&gt;
Jedním z nejdiskutovanějších současných problémů elektronického publikování je ochrana osobních dat a s tím spojené garance autorům, kteří publikují. Bez pružného, funkčního a použitelného legislativního nástroje ochrany duševního vlastnictví na počítačových sítích se jen těžko rozvine [[elektronické publikování]], knihovny a archivace. Specifickou vlastností elektronických publikací totiž mimo jiné je, že jejich kopie jsou naprosto identické s originálem, a proto lze kupříkladu jen těžko dokázat, který ze dvou obsahově shodných digitálních dokumentů vznikl dříve. Pro účely eliminace takových problémů vzniká celá řada iniciativ a také jsou vytvářeny nástroje na ochranu dat a autorských práv. Dokumenty je například možné (skrytě nebo viditelně) zajistit pomocí tzv. Elektronických podpisů, zakódováním, omezit k nim přístup pouze přes heslo či registraci apod. Všechny tyto nástroje však vyžadují finanční, programátorské i jiné investice a také záleží na jejich širokém využívání. Zatím se tedy spíše využívají v komerční sféře a jejich plošné využití pro klasické elektronické publikování zatím nenastalo.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Virtuální vydavatelství==&lt;br /&gt;
Prostředí Internetu a zdokonalující se vývojářské nástroje otevřely možnosti mnoha publikačním aktivitám, které v &amp;quot;předinternetovském období&amp;quot; nemohly být uskutečněny především z důvodů finanční a organizační náročnosti. Exponenciální nárůst těchto aktivit v prostředí WWW však vyvolává falešnou představu, že publikovat na Internetu lze zcela zadarmo bez jakýchkoli odborných znalostí a dovedností. Kvalitní elektronické vydavatelství však jisté investice a technické a organizační zajištění v každém případě vyžaduje.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co musí zajistit virtuální vydavatel?==&lt;br /&gt;
* Technické a programové vybavení&lt;br /&gt;
* Personální zajištění&lt;br /&gt;
* Paměťový prostor na WWW serveru&lt;br /&gt;
* Zřízení a udržování domény&lt;br /&gt;
* Administrace&lt;br /&gt;
* Dohody a garance&lt;br /&gt;
(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co je a co není elektronický časopis==&lt;br /&gt;
Pod pojem &amp;quot;elektronický časopis&amp;quot; jsou zařazována všechna periodika i pseudoperiodika uveřejněná na Internetu. Elektronický časopis ale není chápán jako svébytné médium, ale jako &amp;quot;extenze&amp;quot; časopisu tištěného, a podle toho také většina periodik na Internetu vypadá.(Jonáková, 1998) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Co je a co není elektronický časopis&amp;quot;&amp;gt;JONÁKOVÁ, Karolína. 1998. Co je a co není elektronický časopis [online]. 2(1) [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/co-je-co-neni-elektronicky-casopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Elektronické publikování [online]. 1998. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
*Co je a co není elektronický časopis [online]. 1998. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/co-je-co-neni-elektronicky-casopis&lt;br /&gt;
*TKAČÍKOVÁ, Daniela. 1998. Elektronické publikování a služby knihoven. In: Ikaros [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani-sluzby-knihoven&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Elektronické publikování, Autorská práva, Elektronický časopis&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_mo%C5%BEnosti_publikov%C3%A1n%C3%AD_na_internetu._Jak%C3%BD_obsah_lze_publikovat_bez_poru%C5%A1en%C3%AD_autorsk%C3%BDch_pr%C3%A1v%3F&amp;diff=43759</id>
		<title>Charakterizujte možnosti publikování na internetu. Jaký obsah lze publikovat bez porušení autorských práv?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_mo%C5%BEnosti_publikov%C3%A1n%C3%AD_na_internetu._Jak%C3%BD_obsah_lze_publikovat_bez_poru%C5%A1en%C3%AD_autorsk%C3%BDch_pr%C3%A1v%3F&amp;diff=43759"/>
		<updated>2017-01-31T16:46:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[ Elektronické publikování]]odráží vývoj společnosti a kopíruje metody, jakými je dosažené poznání fixováno a uchováváno pro příští generace. Dnešní svět charakterizuje proces vrůstání informačních a komunikačních technologií do všech složek společnosti a tak není divu, že i naše poznání je stále častěji a ve větší míře fixováno v elektronické podobě. Vzhledem k tomu, že většina informací je i během &amp;quot;klasického&amp;quot; publikačního procesu v nějaké z jeho fází v elektronické podobě, není se čemu divit, když nové technické prostředky umožňující příjem těchto produktů v elektronické podobě nastartovaly takovou explozi elektronického publikování. (Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pohledu je tedy [[publikováním informací]] míněna příprava, tvorba, zachycení, transformace, ukládání a diseminace dokumentů a hovoříme-li o elektronickém publikování, pak je  '''výsledkem této činnosti[[zpřístupnění dokumentů v digitální podobě]] '''. Za elektronickou publikaci můžeme tedy považovat v podstatě jakýkoli dokument zpřístupňovaný v elektronické podobě určitému okruhu uživatelů.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formy on-line elektronických dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické mutace tištěných dokumentů často bývají pouze přesnými kopiemi svých papírových předloh. V lepším případě však více využívají možností multimediality a hypertextuality a rozšiřují tak možnosti práce s dokumenty nebo jsou speciálním doplňkem k papírovému dokumentu. Většina deníků zpravidla provozuje souběžně s vydáváním klasické tištěné podoby také zpravodajství na Internetu, kde prezentuje identické články s omezenou možností vyhledávání a orientace. Obsah elektronického &amp;quot;zrcadla&amp;quot; je navíc často ochuzen o některé drobnější informace, které jsou obsaženy v tištěné předloze. Podobné nepochopení a nedostatečné využití možností hypertextuality a multimediality provázelo zejména v minulosti prezentace některých institucí, které na webovské stránky prostě jen vystavily [[HTML]] podobu svých tištěných materiálů.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zejména poslední dobou se začínají objevovat snahy naopak rozšířit obsah elektronické publikace využitím výhod, které nabízí prostředí WWW. Nejčastěji se tak na stránkách deníků objevují nástroje k rychlejšímu vyhledávání v textech článků, přehlednější uspořádání a hyperlinky usnadňující orientaci. Text také může doprovázet obrazový materiál (často kvalitnější než v tištěné předloze) nebo zvukový doprovod (například záznam rozhovoru nebo vystoupení nějaké významné osobnosti).(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavějším počinem je však souběžné vydávání elektronického dokumentu jako doplněk k papírovému. Nejedná se tedy o přesnou (nebo nedokonalou) kopii, ale o doplnění papírového dokumentu o možnosti, které klasické nosiče nenabízí. Například počítačový týdeník může nabízet aktuální zpravodajství na Internetu, informace a články, které se do papírového vydání nedostaly (např. pro nedostatek místa), hyperodkazy na místa související s tématikou čísla, více obrazového materiálu nebo možnost stažení software, o kterém se v týdeníku píše. Obsah tohoto doplňku se tedy může překrývat s tištěným dokumentem, ale v mnohém jej doplňuje a rozšiřuje.&lt;br /&gt;
Někteří velcí zahraniční vydavatelé nabízejí ještě sofistikovanější formu elektronického publikování a obchodu s informacemi. Nadále vydávají periodika v tištěné formě, na Internetu však nabízejí virtuální knihovnu, která zpřístupňuje oprávněným uživatelům všechny tyto dokumenty (například formou předplatného). Velkou předností je především možnost vyhledávání ve všech článcích a několika časopisech současně, prohledávání bibliografických záznamů a případné objednání plných textů. Tyto formy elektronického &amp;quot;předplatného&amp;quot; bývají dále rozšířeny o návazné informační služby.&lt;br /&gt;
Moderním trendem v provozování takových virtuálních vydavatelství je jejich vzájemné propojování a vytváření tak „startovacích míst„ pro čtenáře, kteří tak mají k dispozici větší množství informací z více zdrojů. V českém prostředí můžeme tuto tendenci pozorovat například u projektů jako [[Trafika]], [[Zmije]], [[Živě]].(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozdíly mezi elektronickým a klasickým publikováním==&lt;br /&gt;
'''Hypertextualita, multimedialita a hypermedialita'''&lt;br /&gt;
Elektronické publikace nebo jejich části lze logicky provázat se souvisejícími dokumenty nebo částmi dokumentů a podstatně tak rozšířit možnosti čerpání informací pro čtenáře, kdy je možno pružně přecházet z jednoho dokumentu do druhého, zatímco u tištěného dokumentu by autor musel informace buď opsat a tím je duplovat a nebo na ně čtenáře odkázat, aby si je vyhledal sám. Hypertextualita v podstatě simuluje to, co se běžně odehrává v lidském mozku při řešení nějakého problému: logické spojování a asociace odvíjející se od základního tématu. Každá práce s elektronickým dokumentem (čtení) tak zákonitě vzniká ojedinělý dokument. Jedna elektronická publikace má tedy teoreticky tolik podob, forem, kolik má čtenářů. Klasický lineární text je překonán nejen možnostmi hypertextu, ale také spojením obrazových, textových a zvukových informací: multimedialitou. V prostředí Internetu je navíc možné propojovat různá média a vytvářet tak hypermediální dokumenty.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vyhledávání a navigace'''&lt;br /&gt;
Nový prvek vnášejí do vyhledávání a navigace v elektronických zdrojích tzv.[[push technologie]] a aktivní kanály, moderní obdoba osobních profilů přinášejících uživateli pouze informace vybrané specifikovaným filtrem. Takovéto nástroje se dokonce stávají standardní součástí operačních systémů. &lt;br /&gt;
Elektronická publikace dále nabízí dokonalejší způsoby navigace mezi články, kapitolami nebo dalšími částmi publikace. Rychlé přecházení mezi částmi dokumentu usnadňuje práci a šetří čas.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Finanční úspora'''&lt;br /&gt;
Jednou z velkých výhod elektronického publikování, kterou ocení zejména vydavatelé dokumentů pro omezený okruh čtenářů nebo producenti informací nekomerčního typu, je nižší finanční náročnost. Náklady na elektronické vydavatelství, které budou rozebrány podrobněji v kapitole VI., prakticky nejsou závislé na velikosti skupiny uživatelů , zatímco u tištěných periodik hraje počet prodaných exemplářů klíčovou roli při kalkulaci nákladů.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autorská práva'''&lt;br /&gt;
Jedním z nejdiskutovanějších současných problémů elektronického publikování je ochrana osobních dat a s tím spojené garance autorům, kteří publikují. Bez pružného, funkčního a použitelného legislativního nástroje ochrany duševního vlastnictví na počítačových sítích se jen těžko rozvine [[elektronické publikování]], knihovny a archivace. Specifickou vlastností elektronických publikací totiž mimo jiné je, že jejich kopie jsou naprosto identické s originálem, a proto lze kupříkladu jen těžko dokázat, který ze dvou obsahově shodných digitálních dokumentů vznikl dříve. Pro účely eliminace takových problémů vzniká celá řada iniciativ a také jsou vytvářeny nástroje na ochranu dat a autorských práv. Dokumenty je například možné (skrytě nebo viditelně) zajistit pomocí tzv. Elektronických podpisů, zakódováním, omezit k nim přístup pouze přes heslo či registraci apod. Všechny tyto nástroje však vyžadují finanční, programátorské i jiné investice a také záleží na jejich širokém využívání. Zatím se tedy spíše využívají v komerční sféře a jejich plošné využití pro klasické elektronické publikování zatím nenastalo.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Virtuální vydavatelství==&lt;br /&gt;
Prostředí Internetu a zdokonalující se vývojářské nástroje otevřely možnosti mnoha publikačním aktivitám, které v &amp;quot;předinternetovském období&amp;quot; nemohly být uskutečněny především z důvodů finanční a organizační náročnosti. Exponenciální nárůst těchto aktivit v prostředí WWW však vyvolává falešnou představu, že publikovat na Internetu lze zcela zadarmo bez jakýchkoli odborných znalostí a dovedností. Kvalitní elektronické vydavatelství však jisté investice a technické a organizační zajištění v každém případě vyžaduje.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co musí zajistit virtuální vydavatel?==&lt;br /&gt;
* Technické a programové vybavení&lt;br /&gt;
* Personální zajištění&lt;br /&gt;
* Paměťový prostor na WWW serveru&lt;br /&gt;
* Zřízení a udržování domény&lt;br /&gt;
* Administrace&lt;br /&gt;
* Dohody a garance&lt;br /&gt;
(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co je a co není elektronický časopis==&lt;br /&gt;
Pod pojem &amp;quot;elektronický časopis&amp;quot; jsou zařazována všechna periodika i pseudoperiodika uveřejněná na Internetu. Elektronický časopis ale není chápán jako svébytné médium, ale jako &amp;quot;extenze&amp;quot; časopisu tištěného, a podle toho také většina periodik na Internetu vypadá.(Jonáková, 1998) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Co je a co není elektronický časopis&amp;quot;&amp;gt;JONÁKOVÁ, Karolína. 1998. Co je a co není elektronický časopis [online]. 2(1) [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/co-je-co-neni-elektronicky-casopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Elektronické publikování [online]. 1998. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
*Co je a co není elektronický časopis [online]. 1998. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/co-je-co-neni-elektronicky-casopis&lt;br /&gt;
*TKAČÍKOVÁ, Daniela. 1998. Elektronické publikování a služby knihoven. In: Ikaros [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani-sluzby-knihoven&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Elektronické publikování, Autorská práva, Elektronický časopis&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=42575</id>
		<title>Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=42575"/>
		<updated>2017-01-18T11:59:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==== GARN heraldické a genealogické nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na heraldiku, genealogii šlechtických rodů a vlastivědnou literaturu i faksmilie původních děl (tiskem i na CD-ROM) &amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství GARN - Almanach Labyrint. Almanach Labyrint [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.almanachlabyrint.cz/nakladatelstvi/618/garn/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihy se zaměřují na paměti a dějiny měst za vlády jednotlivých šlechtických rodů, na způsob života obyvatel, etnografické údaje, památky, informace o cechovní výrobě a další údaje. &amp;lt;ref&amp;gt;GARN heraldické a genealogické nakladatelství (Brno, Komárov) . Firmy.cz. Firmy.cz [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/detail/418932-garn-heraldicke-a-genealogicke-nakladatelstvi-brno-komarov.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství a vydavatelství Veduta ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství se specializuje na vydávání knih zaměřených na české a světové dějiny v několika edičních řadách.&lt;br /&gt;
* IMXI – České dějiny&lt;br /&gt;
* IMXI – Světové dějiny&lt;br /&gt;
* Koruna&lt;br /&gt;
* Osobnosti českých a moravských dějin&lt;br /&gt;
* Šlechta zemí České koruny&lt;br /&gt;
Další takto orientované knihy vychází mimo tyto edice. Mimo edice vychází i díla&lt;br /&gt;
jiných žánrů, ale především průvodce, místopisy a místopisně zaměřené encyklopedie &amp;lt;ref&amp;gt;O NAKLADATELSTVÍ/ NAKLADATELSTVÍ VEDUTA. NAKLADATELSTVÍ VEDUTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.veduta-nakladatelstvi.cz/o-nakladatelstvi.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Academia nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966.&lt;br /&gt;
V současné době zaujímá Academia svou ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky. V edičním programu se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů.&lt;br /&gt;
Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás - nakladatelství Academia. Nakladatelství Academia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.academia.cz/o-nas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Libri ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství LIBRI vydalo od svého založení na přelomu let 1992/93 do roku 2015 již šest set titulů, z nichž mnohé se dočkaly opakovaných vydání a dotisků.&lt;br /&gt;
Hlavní pozornost věnujeme humanitním oborům, mnoho našich knih je věnováno pokladům architektury na území Čech, Moravy a Slezska, Praze, technickým památkám, historii a historickým vědám, archeologii, geografii a historické geografii, ale i mytologii a religionistice. Vydali jsme řadu slovníků spisovatelů z celého světa a jiných biografických encyklopedií a také knihy týkající se dalších společenských věd (politiky, ekonomie, žurnalistiky apod.)&lt;br /&gt;
Vydáváme také neencyklopedické publikace (non-fiction) rovněž zaměřené převážně na historii či kulturní historii (např. edice Stručná historie států, Dějiny českých zemí, Otazníky našich dějin); některé z titulů jsou k dispozici bezplatně na našich stránkách jako databáze (4 tituly z řady Kdo byl kdo, Po kom se jmenujeme, Dějiny zemí Koruny české v datech a Kalendárium s údaji o narození či úmrtí známých osob českých dějin).&lt;br /&gt;
Jako novinku připravujeme také překlady cizojazyčných knih podobného zaměření.&lt;br /&gt;
LIBRI spolupracuje s odborníky, přičemž se vždy snaží, aby texty byly vyvážené (odtud naše logo). Naše knihy jsou tedy přínosné pro zainteresované specialisty a současně přístupné širšímu laickému publiku. Produkce není zaměřená jen na české země, ale přináší informace i o dalších státech a světovém kulturním dědictví.&lt;br /&gt;
Množství dotisků a nových vydání mnoha titulů, řada prestižních ocenění udělených jak jednotlivým publikacím, tak i celému nakladatelství, rostoucí počet vydávaných knih, překlady některých našich titulů v zahraničí a především mnoho přímých ohlasů čtenářů ukazují, že nakladatelství zvolilo správnou cestu.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství Libri - profil, kontakt, lidé. Nakladatelství Libri [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.libri.cz/kontakt.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Karolinum ====&lt;br /&gt;
Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, bylo založeno v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Některé ediční projekty zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli. Samostatné ediční projekty představují reprezentační publikace vztahující se k historii Univerzity Karlovy, monografie z dějin umění, jazykové učebnice či mezioborová edice Limes, v níž vychází překlady děl s těžištěm v literární vědě a dějinách kultury. Významným projektem je také vydávání české beletrie a její překlady do světových jazyků a vydávání díla Karla Šiktance.&lt;br /&gt;
Za dobu své existence Karolinum vydalo na 5500 publikací. Jeho organizační struktura se mění tak, aby nakladatelská činnost byla v maximálním souladu s edukačními a vědeckými aktivitami univerzity. Samozřejmostí je kvalitní typografie a vysoká polygrafická úroveň publikací. Učební texty jsou často vyhledávány studenty dalších českých i slovenských vysokých škol, vědecké publikace oslovují širší čtenářskou obec. Zejména rozsáhlé a odborně vysoce fundované monografie z lékařských oborů a dějin umění nalezly kladnou odezvu nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, archivy, knihovnami a dalšími kulturními pracovišti v České republice a v zahraničí.&lt;br /&gt;
Veškerou knižní produkci Nakladatelství Karolinum lze získat v reprezentačním knihkupectví v Celetné ulici v Praze, jehož součástí je i internetové knihkupectví. Na stránkách www.knihkupectvikarolinum.cz (internetové knihkupectví) najdete přehlednou nabídku kompletní produkce Nakladatelství Karolinum a také více než 20 000 titulů několika stovek nakladatelů zahrnující všechny oblasti odborné literatury. Na stránkách jsou ke každé publikaci Karolina uvedeny podrobné informace - anotace, odborné recenze a obsah.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství KAROLINUM. Nakladatelství KAROLINUM [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp?include=onas&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== TORST ====&lt;br /&gt;
TORST je české nakladatelství vzniklé v roce 1990. Zakladatelem a spoluvlastníkem je Viktor Stoilov,[1] podle něhož se nakladatelství též jmenuje (Viktor Stoilov). Jedná se o jedno z nejvyprofilovanějších nakladatelství na českém trhu[&lt;br /&gt;
Zaměřuje se především na české autory naučné literatury (Martin C. Putna, Václav Havel aj.) a beletrie, v rámci níž se mu daří objevovat výrazné talenty (Petra Hůlová, Jáchym Topol, Tomáš Zmeškal aj.).&lt;br /&gt;
Nakladatelství dále vydává komentované fotoreprinty děl české meziválečné avantgardy. Menší část edičního programu tvoří překladová literatura, kterou nakladatelství vydávalo zejména v prvních deseti letech své existence. Poté se soustředilo zejména na literaturu portugalskou a brazilskou (Lusobrazilská knihovna). Vydalo též český překlad Dějin brazilské literatury Luciany Stegagno-Picchiové a staroanglického Béowulfa v překladu Jana Čermáka.&amp;lt;ref&amp;gt;Torst. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Torst&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Historický ústav ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Historický ústav, které je součástí Historického ústavu, jsou vydávány vědecké monografie (ročně kolem 12 titulů) a několik předních oborových časopisů – Český časopis historický (zal. 1895), Slovanský přehled (zal. 1898), Folia Historica Bohemica, Historická geografie, Hospodářské dějiny (do r. 2013), Mediaevalia Historica Bohemica a Moderní dějiny, které poskytují publikační prostor domácí i zahraniční vědecké obci.&amp;lt;ref&amp;gt;Historický ústav akademie věd v České republiky - o nás. Historický ústav akademie věd v České republiky [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.hiu.cas.cz/cs/o-nas/o-nas.ep/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Brána ====&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury, především historické, v edici Historie, v řadě Osobnosti dějin vycházejí knihy o významných lidech, pro memoárovou literaturu je určena edice Životy. &amp;lt;ref&amp;gt;O nás. Nakladatelství Brána [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.brana-knihy.cz/o-nas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Argo ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydalo více než dva tisíce titulů. V nakladatelství Argo existuje několik edic, které úzce souvisí s historií a jejich pomocnými vědami.&lt;br /&gt;
Velkou oblibu si získaly historické edice Historické myšlení, Každodenní život , Ecce Homo a Dějiny Evropy.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás/About us - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/onas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V Edici Historické myšlení  reprezentují základní historické práce, které přinášejí ucelený a podnětný pohled na stěžejní problémy a události středověkých i moderních dějin. Jsou v ní zařazeny profilující práce nejvýznamnějších světových i českých historiků, které svými metodickými postupy nasměrovaly současnou historiografii.&lt;br /&gt;
Za edice Historické myšlení a Každodenní život byla nakladatelství Argo v roce 2003 udělena cena Magnesia Litera za nakladatelský počin.&amp;lt;ref&amp;gt;Edice Historické myšlení - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/edice/3971/historicke-mysleni/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Lidové noviny ====&lt;br /&gt;
NLN, s.r.o., neoficiálně Nakladatelství Lidové noviny, je české nakladatelství specializující se především na vydávání knih z oborů historie, sociálních apřírodních věd a jazykovědy. Vydává také životopisy a beletrii. V produkci nakladatelství vychází také kulturně historická revue Dějiny a současnost.&lt;br /&gt;
Edice týkající se historie: Česká historie, Česká knižnice, Dějiny českých měst, Dějiny další, Dějiny národů, Dějiny odívání, Dějiny soudobé, Dějiny států, Šlechtické rody, Knižnice Dějin a současnosti&amp;lt;ref&amp;gt;Lidové noviny. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Lidov%C3%A9_noviny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další česká nakladatelství ==&lt;br /&gt;
=== Matice moravská ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka:''' http://www.matice-moravska.cz/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Cílem nakladatelství Matice moravská je rozvíjení a podporování vědeckého poznání historie se zřetelem k dějinám Moravy, českých zemí a střední Evropy. Zaměřuje se na vydávání historických publikací, které vychází v těchto čtyřech edičních řadách: Knižnice Matice moravské, Země a kultura ve střední Evropě, Prameny dějin moravských a Disputationes moravicae. Dále vydává volnou řadu sborníků a dalších publikací. Dvakrát ročně vydává odborné periodikum Časopis Matice moravské. Mimo to se také podílí na pořádání přednášek a konferencí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Matice moravská. 	''Historie a současnost – dějiny sdružení'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.matice-moravska.cz/prezentace.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Epocha ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka:''' http://www.epocha.cz/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Nakladatelství Epocha se soustřeďuje na životopisné monografie významných osob českých i světových dějin. V roce 2002 rozšířila svoji nabídku o další žánry (například fantastiku), ale stále se soustřeďuje zejména na dějiny. Ve své edici Polozapomenuté války přibližuje čtenáři historii lidstva z vojenského, politického a společenského hlediska.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Epocha. ''Informace o firmě'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.epocha.cz/o-nakladatelstvi.php.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Prostor ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka:''' http://www.eprostor.com/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Toto nakladatelství vzniklo jako pokračovatel samizdatové edice Prostor. Věnuje se historii a kulturním dějinám, ve své edici Obzor se zaměřuje na českou i světovou historiografii a také vydává beletrii různých českých a zahraničních autorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Prostor. ''O nakladatelství'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.eprostor.com/cz/nakladatelstvi/o-nakladatelstvi/.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Auditorium ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' http://www.auditorium.cz/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Auditorium vydává odborné a kolektivní monografie primárně v oblasti historie a práva. Nakladatelství se také orientuje na další humanitní obory a vydává odbornou a populárně naučnou literaturu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Auditorium. ''Nakladatelství Auditorium'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.auditorium.cz/onas.php.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Naše vojsko ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' https://www.nasevojsko.eu/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Naše vojsko vydává publikace s historickou, vojenskou a technickou tematikou. Toto nakladatelství se také zaměřuje na literaturu faktu, populární literaturu a beletrii.  Vydává například známé časopisy Military revue a Fakta a svědectví.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Naše vojsko. ''O nás'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: https://www.nasevojsko.eu/nasevojsko/0/0/2/50.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Fortuna Libri ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' http://www.fortunalibri.cz/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Nakladatelství Fortuna Libri se specializuje na knižní produkci s historickou tematikou v mnnoha podobách a souvislostech. Soustřeďuje se kolem edice Kronik, kupříkladu Kroniku lidstva. Fortuna Libri publikuje další populárně naučnou literaturu zaměřenou na různé obory.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Fortuna Libri s.r.o. ''Nakladatelství'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.fortunalibri.cz/index.php?folder=3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kalich ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' http://www.ekalich.cz/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Toto nakladatelství se specializuje na vydávání a šíření knih především z oborů teologie, filozofie, historie, pedagogiky, judaistiky a světových náboženství.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství Kalich. ''O nás'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.ekalich.cz/rubrika/5-O-nas/index.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vyšehrad ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' http://www.ivysehrad.cz/o-nas/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Činnost nakladatelství Vyšehrad, jednoho z 20 největších českých nakladatelů, se zaměřuje na různé oblasti – na historii, literaturu faktu, ale i filosofii, teoogii a beletrii. Vydává tradiční edici s názvem Historica a nové edice jako například Velké postavy českých dějin, Dějiny Evropy a Kulturní historie.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Vyšehrad. ''O nás'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.ivysehrad.cz/o-nas/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Ares ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' nemá oficiální webové stránky&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Nakladatelství vydává publikace z oblasti militarií, historické literatury a technické literatury s vojenskou tematikou.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Almanach Labyrint. ''ARES s.r.o.'' [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné z: http://www.almanachlabyrint.cz/nakladatelstvi/383/ares-s-r-o/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Atelier IM ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' nemá oficiální webové stránky&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Atelier IM se v edici Morava a Slezsko zaměřuje na obecnou historii těchto oblastí, na dějiny podnikání a dějiny obchodu. Vedle toho také vydává etnografická díla a knihy českých a slovenských krajanů ze Spojených států amerických a Kanady.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Almanach Labyrint. ''Atelier IM'' [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné z: http://www.almanachlabyrint.cz/nakladatelstvi/237/atelier-im/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zahraniční nakladatelství zaměřená na obor Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Taschen'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''https://www.taschen.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Všeobecně známé nakladatelství vydávající především literaturu zaměřenou na umění a historii. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Taschen je předním světovým vydavatelem uměleckých knih. Založeno bylo v roce 1980. Nabídka knih sahá  od kompaktních kapesních průvodců , po vydání sběratelských předmětů. Vydává také knihy zabývající se uměnín, architekturou, designem,  módy, filmu, interiérů, fotografování,  a cestováním.&amp;lt;ref&amp;gt;About Us: Taschen Books: Taschen history [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.taschen.com/pages/en/company/taschen_history/index.taschen_history.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Getty Publications'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.getty.edu/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Getty je přední americké nakladatelství, zabývající se historií. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává publikace o řeckých a římských památkách, dějinách umění a  snaží se  zachovávat kulturní dědictví a dokumenty o výzkumu umění. V roce 2014 nakladatelství zprovoznilo svou virtuální knihovnu s více než 250 tituly. Tituly lze vyhledávat podle názvu, autora a klíčových slov. Nalezneme zde úplné popisy, obsahy, odkazy na online výtisky, nebo odkazy na obchody s tištěnými knihami. Další tituly jsou stále přidávány.&amp;lt;ref&amp;gt;Getty Publications. www.getty.edu [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.getty.edu/about/whoweare/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Hachette Company'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.hachettebookgroup.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Dlouhá historie nakladatelství sahá až do roku 1837.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hachette Book Group (HBG) je přední americký vydavatel a je pokládán za  třetího největšího nakladatele, věnující se vydáváním knih v oblasti historie a vzdělávání. Vydavatelství ročně vydá kolem 900 titulů.&amp;lt;ref&amp;gt; Hachette Company[online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.hachettebookgroup.com/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Harper Collins Publishers'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://corporate.harpercollins.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''HarperCollins založili bratři Jakub a John Harper v New Yorku v roce 1817 jako J. a J. Harper, později Harper &amp;amp; Brothers.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhé největší vydavatelství na světě. Společnost má centrálu v New Yorku. Každý rok vydává přibližně 10 000 knih v 17 jazycích a jeho digitální katalog obsahuje přes 200 000 titulů.&amp;lt;ref&amp;gt;Harper Collins Publishers[online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://corporate.harpercollins.com/about-us/company-profile&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''English Heritage'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.english-heritage.org.uk/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Předním vydavatelem titulů kulturního dědictví souvisejících s historií, archeologií, architekturou. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství fungující od 19. století. Vydává knihy zabývající se především britskou historií.&amp;lt;ref&amp;gt;English Heritage [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.english-heritage.org.uk/about-us/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Macmillian Publishers'''===&lt;br /&gt;
''Odkaz:'''http://macmillan.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství založené v roce 1952 v Londýně.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Globální nakladatelství, kterou vlastní  Georg von Holtzbrinck. Knihy jsou vydávány  ve Spojených státech, Německu, Velké Británii, Austrálii, Jižní Africe a na celém světě. Zajímavostí je, že více než století najdeme sídlo společnosti ve slavné THE FLATIRON BUILDING. MACMILLAN INDEPENDENT.&amp;lt;ref&amp;gt;Macmillian Publishers. AUTHOR-FOCUSED. GLOBAL. [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://us.macmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Ashmolean Museum'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.ashmolean.org/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Archeologie, Řecko a Řím, Egypt, středověk a humanitní vědy.Vydavatel a distributor odborných titulů.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství zabývající se vydáváním publikací věnovaných starověkým civilizacím.&amp;lt;ref&amp;gt;Ashomelean Museum[online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.ashmolean.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''O'Reilly Media Inc'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.oreilly.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Jeden z předních světových počítačových a technické knižních vydavatelů.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
O'Reilly Media šíří znalosti prostřednictvím svých knih, on-line služeb a časopisů. Nakladatelství vydává publikace zabývající se historií technologického výzkumu.&amp;lt;ref&amp;gt;O'Reilly Media Inc[online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.oreilly.com/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Kids Discover'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.kidsdiscover.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Kids Discover je vydavatelství dětských knih, zabývající se především knihy pro čtenáře ve věku 6-12 let.  &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává knihy s tématem zahrnující  sociální studie, světovou historii a kulturu.&amp;lt;ref&amp;gt;Kids Discover [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.kidsdiscover.com/about-us/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''University of Minnesota Press'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.upress.umn.edu//&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Mezinárodně uznávané nakladatelství v oblasti humanitních, společenských věd.&amp;lt;br/&amp;gt; &lt;br /&gt;
Nakladatelství vydávající nejrozšířenější testy osobnosti na světě.&amp;lt;ref&amp;gt;University of Minnesota Press[online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.upress.umn.edu/about-us&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Refernece&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=42535</id>
		<title>Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=42535"/>
		<updated>2017-01-17T21:11:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==== GARN heraldické a genealogické nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na heraldiku, genealogii šlechtických rodů a vlastivědnou literaturu i faksmilie původních děl (tiskem i na CD-ROM) &amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství GARN - Almanach Labyrint. Almanach Labyrint [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.almanachlabyrint.cz/nakladatelstvi/618/garn/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihy se zaměřují na paměti a dějiny měst za vlády jednotlivých šlechtických rodů, na způsob života obyvatel, etnografické údaje, památky, informace o cechovní výrobě a další údaje. &amp;lt;ref&amp;gt;GARN heraldické a genealogické nakladatelství (Brno, Komárov) . Firmy.cz. Firmy.cz [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/detail/418932-garn-heraldicke-a-genealogicke-nakladatelstvi-brno-komarov.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství a vydavatelství Veduta ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství se specializuje na vydávání knih zaměřených na české a světové dějiny v několika edičních řadách.&lt;br /&gt;
* IMXI – České dějiny&lt;br /&gt;
* IMXI – Světové dějiny&lt;br /&gt;
* Koruna&lt;br /&gt;
* Osobnosti českých a moravských dějin&lt;br /&gt;
* Šlechta zemí České koruny&lt;br /&gt;
Další takto orientované knihy vychází mimo tyto edice. Mimo edice vychází i díla&lt;br /&gt;
jiných žánrů, ale především průvodce, místopisy a místopisně zaměřené encyklopedie &amp;lt;ref&amp;gt;O NAKLADATELSTVÍ/ NAKLADATELSTVÍ VEDUTA. NAKLADATELSTVÍ VEDUTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.veduta-nakladatelstvi.cz/o-nakladatelstvi.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Academia nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966.&lt;br /&gt;
V současné době zaujímá Academia svou ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky. V edičním programu se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů.&lt;br /&gt;
Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás - nakladatelství Academia. Nakladatelství Academia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.academia.cz/o-nas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Libri ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství LIBRI vydalo od svého založení na přelomu let 1992/93 do roku 2015 již šest set titulů, z nichž mnohé se dočkaly opakovaných vydání a dotisků.&lt;br /&gt;
Hlavní pozornost věnujeme humanitním oborům, mnoho našich knih je věnováno pokladům architektury na území Čech, Moravy a Slezska, Praze, technickým památkám, historii a historickým vědám, archeologii, geografii a historické geografii, ale i mytologii a religionistice. Vydali jsme řadu slovníků spisovatelů z celého světa a jiných biografických encyklopedií a také knihy týkající se dalších společenských věd (politiky, ekonomie, žurnalistiky apod.)&lt;br /&gt;
Vydáváme také neencyklopedické publikace (non-fiction) rovněž zaměřené převážně na historii či kulturní historii (např. edice Stručná historie států, Dějiny českých zemí, Otazníky našich dějin); některé z titulů jsou k dispozici bezplatně na našich stránkách jako databáze (4 tituly z řady Kdo byl kdo, Po kom se jmenujeme, Dějiny zemí Koruny české v datech a Kalendárium s údaji o narození či úmrtí známých osob českých dějin).&lt;br /&gt;
Jako novinku připravujeme také překlady cizojazyčných knih podobného zaměření.&lt;br /&gt;
LIBRI spolupracuje s odborníky, přičemž se vždy snaží, aby texty byly vyvážené (odtud naše logo). Naše knihy jsou tedy přínosné pro zainteresované specialisty a současně přístupné širšímu laickému publiku. Produkce není zaměřená jen na české země, ale přináší informace i o dalších státech a světovém kulturním dědictví.&lt;br /&gt;
Množství dotisků a nových vydání mnoha titulů, řada prestižních ocenění udělených jak jednotlivým publikacím, tak i celému nakladatelství, rostoucí počet vydávaných knih, překlady některých našich titulů v zahraničí a především mnoho přímých ohlasů čtenářů ukazují, že nakladatelství zvolilo správnou cestu.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství Libri - profil, kontakt, lidé. Nakladatelství Libri [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.libri.cz/kontakt.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Karolinum ====&lt;br /&gt;
Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, bylo založeno v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Některé ediční projekty zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli. Samostatné ediční projekty představují reprezentační publikace vztahující se k historii Univerzity Karlovy, monografie z dějin umění, jazykové učebnice či mezioborová edice Limes, v níž vychází překlady děl s těžištěm v literární vědě a dějinách kultury. Významným projektem je také vydávání české beletrie a její překlady do světových jazyků a vydávání díla Karla Šiktance.&lt;br /&gt;
Za dobu své existence Karolinum vydalo na 5500 publikací. Jeho organizační struktura se mění tak, aby nakladatelská činnost byla v maximálním souladu s edukačními a vědeckými aktivitami univerzity. Samozřejmostí je kvalitní typografie a vysoká polygrafická úroveň publikací. Učební texty jsou často vyhledávány studenty dalších českých i slovenských vysokých škol, vědecké publikace oslovují širší čtenářskou obec. Zejména rozsáhlé a odborně vysoce fundované monografie z lékařských oborů a dějin umění nalezly kladnou odezvu nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, archivy, knihovnami a dalšími kulturními pracovišti v České republice a v zahraničí.&lt;br /&gt;
Veškerou knižní produkci Nakladatelství Karolinum lze získat v reprezentačním knihkupectví v Celetné ulici v Praze, jehož součástí je i internetové knihkupectví. Na stránkách www.knihkupectvikarolinum.cz (internetové knihkupectví) najdete přehlednou nabídku kompletní produkce Nakladatelství Karolinum a také více než 20 000 titulů několika stovek nakladatelů zahrnující všechny oblasti odborné literatury. Na stránkách jsou ke každé publikaci Karolina uvedeny podrobné informace - anotace, odborné recenze a obsah.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství KAROLINUM. Nakladatelství KAROLINUM [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp?include=onas&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== TORST ====&lt;br /&gt;
TORST je české nakladatelství vzniklé v roce 1990. Zakladatelem a spoluvlastníkem je Viktor Stoilov,[1] podle něhož se nakladatelství též jmenuje (Viktor Stoilov). Jedná se o jedno z nejvyprofilovanějších nakladatelství na českém trhu[&lt;br /&gt;
Zaměřuje se především na české autory naučné literatury (Martin C. Putna, Václav Havel aj.) a beletrie, v rámci níž se mu daří objevovat výrazné talenty (Petra Hůlová, Jáchym Topol, Tomáš Zmeškal aj.).&lt;br /&gt;
Nakladatelství dále vydává komentované fotoreprinty děl české meziválečné avantgardy. Menší část edičního programu tvoří překladová literatura, kterou nakladatelství vydávalo zejména v prvních deseti letech své existence. Poté se soustředilo zejména na literaturu portugalskou a brazilskou (Lusobrazilská knihovna). Vydalo též český překlad Dějin brazilské literatury Luciany Stegagno-Picchiové a staroanglického Béowulfa v překladu Jana Čermáka.&amp;lt;ref&amp;gt;Torst. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Torst&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Historický ústav ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Historický ústav, které je součástí Historického ústavu, jsou vydávány vědecké monografie (ročně kolem 12 titulů) a několik předních oborových časopisů – Český časopis historický (zal. 1895), Slovanský přehled (zal. 1898), Folia Historica Bohemica, Historická geografie, Hospodářské dějiny (do r. 2013), Mediaevalia Historica Bohemica a Moderní dějiny, které poskytují publikační prostor domácí i zahraniční vědecké obci.&amp;lt;ref&amp;gt;Historický ústav akademie věd v České republiky - o nás. Historický ústav akademie věd v České republiky [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.hiu.cas.cz/cs/o-nas/o-nas.ep/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Brána ====&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury, především historické, v edici Historie, v řadě Osobnosti dějin vycházejí knihy o významných lidech, pro memoárovou literaturu je určena edice Životy. &amp;lt;ref&amp;gt;O nás. Nakladatelství Brána [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.brana-knihy.cz/o-nas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Argo ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydalo více než dva tisíce titulů. V nakladatelství Argo existuje několik edic, které úzce souvisí s historií a jejich pomocnými vědami.&lt;br /&gt;
Velkou oblibu si získaly historické edice Historické myšlení, Každodenní život , Ecce Homo a Dějiny Evropy.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás/About us - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/onas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V Edici Historické myšlení  reprezentují základní historické práce, které přinášejí ucelený a podnětný pohled na stěžejní problémy a události středověkých i moderních dějin. Jsou v ní zařazeny profilující práce nejvýznamnějších světových i českých historiků, které svými metodickými postupy nasměrovaly současnou historiografii.&lt;br /&gt;
Za edice Historické myšlení a Každodenní život byla nakladatelství Argo v roce 2003 udělena cena Magnesia Litera za nakladatelský počin.&amp;lt;ref&amp;gt;Edice Historické myšlení - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/edice/3971/historicke-mysleni/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Lidové noviny ====&lt;br /&gt;
NLN, s.r.o., neoficiálně Nakladatelství Lidové noviny, je české nakladatelství specializující se především na vydávání knih z oborů historie, sociálních apřírodních věd a jazykovědy. Vydává také životopisy a beletrii. V produkci nakladatelství vychází také kulturně historická revue Dějiny a současnost.&lt;br /&gt;
Edice týkající se historie: Česká historie, Česká knižnice, Dějiny českých měst, Dějiny další, Dějiny národů, Dějiny odívání, Dějiny soudobé, Dějiny států, Šlechtické rody, Knižnice Dějin a současnosti&amp;lt;ref&amp;gt;Lidové noviny. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Lidov%C3%A9_noviny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další česká nakladatelství ==&lt;br /&gt;
=== Matice moravská ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka:''' http://www.matice-moravska.cz/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Cílem nakladatelství Matice moravská je rozvíjení a podporování vědeckého poznání historie se zřetelem k dějinám Moravy, českých zemí a střední Evropy. Zaměřuje se na vydávání historických publikací, které vychází v těchto čtyřech edičních řadách: Knižnice Matice moravské, Země a kultura ve střední Evropě, Prameny dějin moravských a Disputationes moravicae. Dále vydává volnou řadu sborníků a dalších publikací. Dvakrát ročně vydává odborné periodikum Časopis Matice moravské. Mimo to se také podílí na pořádání přednášek a konferencí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Matice moravská. 	''Historie a současnost – dějiny sdružení'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.matice-moravska.cz/prezentace.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Epocha ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka:''' http://www.epocha.cz/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Nakladatelství Epocha se soustřeďuje na životopisné monografie významných osob českých i světových dějin. V roce 2002 rozšířila svoji nabídku o další žánry (například fantastiku), ale stále se soustřeďuje zejména na dějiny. Ve své edici Polozapomenuté války přibližuje čtenáři historii lidstva z vojenského, politického a společenského hlediska.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Epocha. ''Informace o firmě'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.epocha.cz/o-nakladatelstvi.php.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Prostor ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka:''' http://www.eprostor.com/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Toto nakladatelství vzniklo jako pokračovatel samizdatové edice Prostor. Věnuje se historii a kulturním dějinám, ve své edici Obzor se zaměřuje na českou i světovou historiografii a také vydává beletrii různých českých a zahraničních autorů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Prostor. ''O nakladatelství'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.eprostor.com/cz/nakladatelstvi/o-nakladatelstvi/.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Auditorium ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' http://www.auditorium.cz/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Auditorium vydává odborné a kolektivní monografie primárně v oblasti historie a práva. Nakladatelství se také orientuje na další humanitní obory a vydává odbornou a populárně naučnou literaturu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Auditorium. ''Nakladatelství Auditorium'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.auditorium.cz/onas.php.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Naše vojsko ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' https://www.nasevojsko.eu/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Naše vojsko vydává publikace s historickou, vojenskou a technickou tematikou. Toto nakladatelství se také zaměřuje na literaturu faktu, populární literaturu a beletrii.  Vydává například známé časopisy Military revue a Fakta a svědectví.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Naše vojsko. ''O nás'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: https://www.nasevojsko.eu/nasevojsko/0/0/2/50.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Fortuna Libri ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' http://www.fortunalibri.cz/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Nakladatelství Fortuna Libri se specializuje na knižní produkci s historickou tematikou v mnnoha podobách a souvislostech. Soustřeďuje se kolem edice Kronik, kupříkladu Kroniku lidstva. Fortuna Libri publikuje další populárně naučnou literaturu zaměřenou na různé obory.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Fortuna Libri s.r.o. ''Nakladatelství'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.fortunalibri.cz/index.php?folder=3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kalich ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' http://www.ekalich.cz/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Toto nakladatelství se specializuje na vydávání a šíření knih především z oborů teologie, filozofie, historie, pedagogiky, judaistiky a světových náboženství.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství Kalich. ''O nás'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.ekalich.cz/rubrika/5-O-nas/index.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vyšehrad ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' http://www.ivysehrad.cz/o-nas/&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Činnost nakladatelství Vyšehrad, jednoho z 20 největších českých nakladatelů, se zaměřuje na různé oblasti – na historii, literaturu faktu, ale i filosofii, teoogii a beletrii. Vydává tradiční edici s názvem Historica a nové edice jako například Velké postavy českých dějin, Dějiny Evropy a Kulturní historie.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Vyšehrad. ''O nás'' [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné z: http://www.ivysehrad.cz/o-nas/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Ares ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' nemá oficiální webové stránky&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Nakladatelství vydává publikace z oblasti militarií, historické literatury a technické literatury s vojenskou tematikou.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Almanach Labyrint. ''ARES s.r.o.'' [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné z: http://www.almanachlabyrint.cz/nakladatelstvi/383/ares-s-r-o/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Atelier IM ===&lt;br /&gt;
'''Webová stránka: ''' nemá oficiální webové stránky&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace: ''' Atelier IM se v edici Morava a Slezsko zaměřuje na obecnou historii těchto oblastí, na dějiny podnikání a dějiny obchodu. Vedle toho také vydává etnografická díla a knihy českých a slovenských krajanů ze Spojených států amerických a Kanady.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Almanach Labyrint. ''Atelier IM'' [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné z: http://www.almanachlabyrint.cz/nakladatelstvi/237/atelier-im/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zahraniční nakladatelství zaměřená na obor Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Taschen'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''https://www.taschen.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Všeobecně známé nakladatelství vydávající především literaturu zaměřenou na umění a historii. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Taschen je předním světovým vydavatelem uměleckých knih. Založeno bylo v roce 1980. Nabídka knih sahá  od kompaktních kapesních průvodců , po vydání sběratelských předmětů. Vydává také knihy zabývající se uměnín, architekturou, designem,  módy, filmu, interiérů, fotografování,  a cestováním.&amp;lt;ref&amp;gt;About Us: Taschen Books: Taschen history [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.taschen.com/pages/en/company/taschen_history/index.taschen_history.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Getty Publications'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.getty.edu/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Getty je přední americké nakladatelství, zabývající se historií. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává publikace o řeckých a římských památkách, dějinách umění a  snaží se  zachovávat kulturní dědictví a dokumenty o výzkumu umění. V roce 2014 nakladatelství zprovoznilo svou virtuální knihovnu s více než 250 tituly. Tituly lze vyhledávat podle názvu, autora a klíčových slov. Nalezneme zde úplné popisy, obsahy, odkazy na online výtisky, nebo odkazy na obchody s tištěnými knihami. Další tituly jsou stále přidávány.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Hachette Company'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.hachettebookgroup.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Dlouhá historie nakladatelství sahá až do roku 1837.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hachette Book Group (HBG) je přední americký obchodní vydavatel a je pokládán za  třetího největšího nakladatele, věnující se vydáváním knih v oblasti historie a vzdělávání. Vydavatelství ročně vydá kolem 900 titulů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Harper Collins Publishers'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://corporate.harpercollins.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''HarperCollins založili bratři Jakub a John Harper v New Yorku v roce 1817 jako J. a J. Harper, později Harper &amp;amp; Brothers.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhé největší vydavatelství na světě. Společnost má centrálu v New Yorku. Každý rok vydává přibližně 10 000 knih v 17 jazycích a jeho digitální katalog obsahuje přes 200 000 titulů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''English Heritage'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.english-heritage.org.uk/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Předním vydavatelem titulů kulturního dědictví souvisejících s historií, archeologií, architekturou. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství fungující od 19. století. Vydává knihy zabývající se především britskou historií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Macmillian Publishers'''===&lt;br /&gt;
''Odkaz:'''http://macmillan.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství založené v roce 1952 v Londýně.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Globální nakladatelství, kterou vlastní  Georg von Holtzbrinck. Knihy jsou vydávány  ve Spojených státech, Německu, Velké Británii, Austrálii, Jižní Africe a na celém světě. Zajímavostí je, že více než století najdeme sídlo společnosti ve slavné THE FLATIRON BUILDING. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Ashmolean Museum'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.ashmolean.org/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Archeologie, Řecko a Řím, Egypt, středověk a humanitní vědy.Vydavatel a distributor odborných titulů.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství zabývající se vydáváním publikací věnovaných starověkým civizilizacím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''O'Reilly Media Inc'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.oreilly.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Jeden z předních světových počítačových a technické knižních vydavatelů.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
O'Reilly Media šíří znalosti přostřednictvím svých knih, on-line služeb a časopisů. Nakladatelství vydává publikace zabývající se historií technologického výzkumu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Kids Discover'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.kidsdiscover.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Kids Discover je vydavatelství dětských knih, zabývající se především knihy pro čtenáře ve věku 6-12 let.  &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává knihy s tématem zahrnující  sociální studie, světovou historii a kulturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''University of Minnesota Press'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.upress.umn.edu//&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Mezinárodně uznávané nakladatelství v oblasti humanitních, společenských věd. Vydává nejrozšířenější testy osobnosti na světě. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Refernece&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=42290</id>
		<title>Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=42290"/>
		<updated>2017-01-15T19:59:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==== GARN heraldické a genealogické nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na heraldiku, genealogii šlechtických rodů a vlastivědnou literaturu i faksmilie původních děl (tiskem i na CD-ROM) &amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství GARN - Almanach Labyrint. Almanach Labyrint [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.almanachlabyrint.cz/nakladatelstvi/618/garn/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihy se zaměřují na paměti a dějiny měst za vlády jednotlivých šlechtických rodů, na způsob života obyvatel, etnografické údaje, památky, informace o cechovní výrobě a další údaje. &amp;lt;ref&amp;gt;GARN heraldické a genealogické nakladatelství (Brno, Komárov) . Firmy.cz. Firmy.cz [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/detail/418932-garn-heraldicke-a-genealogicke-nakladatelstvi-brno-komarov.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství a vydavatelství Veduta ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství se specializuje na vydávání knih zaměřených na české a světové dějiny v několika edičních řadách.&lt;br /&gt;
* IMXI – České dějiny&lt;br /&gt;
* IMXI – Světové dějiny&lt;br /&gt;
* Koruna&lt;br /&gt;
* Osobnosti českých a moravských dějin&lt;br /&gt;
* Šlechta zemí České koruny&lt;br /&gt;
Další takto orientované knihy vychází mimo tyto edice. Mimo edice vychází i díla&lt;br /&gt;
jiných žánrů, ale především průvodce, místopisy a místopisně zaměřené encyklopedie &amp;lt;ref&amp;gt;O NAKLADATELSTVÍ/ NAKLADATELSTVÍ VEDUTA. NAKLADATELSTVÍ VEDUTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.veduta-nakladatelstvi.cz/o-nakladatelstvi.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Academia nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966.&lt;br /&gt;
V současné době zaujímá Academia svou ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky. V edičním programu se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů.&lt;br /&gt;
Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás - nakladatelství Academia. Nakladatelství Academia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.academia.cz/o-nas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Libri ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství LIBRI vydalo od svého založení na přelomu let 1992/93 do roku 2015 již šest set titulů, z nichž mnohé se dočkaly opakovaných vydání a dotisků.&lt;br /&gt;
Hlavní pozornost věnujeme humanitním oborům, mnoho našich knih je věnováno pokladům architektury na území Čech, Moravy a Slezska, Praze, technickým památkám, historii a historickým vědám, archeologii, geografii a historické geografii, ale i mytologii a religionistice. Vydali jsme řadu slovníků spisovatelů z celého světa a jiných biografických encyklopedií a také knihy týkající se dalších společenských věd (politiky, ekonomie, žurnalistiky apod.)&lt;br /&gt;
Vydáváme také neencyklopedické publikace (non-fiction) rovněž zaměřené převážně na historii či kulturní historii (např. edice Stručná historie států, Dějiny českých zemí, Otazníky našich dějin); některé z titulů jsou k dispozici bezplatně na našich stránkách jako databáze (4 tituly z řady Kdo byl kdo, Po kom se jmenujeme, Dějiny zemí Koruny české v datech a Kalendárium s údaji o narození či úmrtí známých osob českých dějin).&lt;br /&gt;
Jako novinku připravujeme také překlady cizojazyčných knih podobného zaměření.&lt;br /&gt;
LIBRI spolupracuje s odborníky, přičemž se vždy snaží, aby texty byly vyvážené (odtud naše logo). Naše knihy jsou tedy přínosné pro zainteresované specialisty a současně přístupné širšímu laickému publiku. Produkce není zaměřená jen na české země, ale přináší informace i o dalších státech a světovém kulturním dědictví.&lt;br /&gt;
Množství dotisků a nových vydání mnoha titulů, řada prestižních ocenění udělených jak jednotlivým publikacím, tak i celému nakladatelství, rostoucí počet vydávaných knih, překlady některých našich titulů v zahraničí a především mnoho přímých ohlasů čtenářů ukazují, že nakladatelství zvolilo správnou cestu.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství Libri - profil, kontakt, lidé. Nakladatelství Libri [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.libri.cz/kontakt.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Karolinum ====&lt;br /&gt;
Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, bylo založeno v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Některé ediční projekty zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli. Samostatné ediční projekty představují reprezentační publikace vztahující se k historii Univerzity Karlovy, monografie z dějin umění, jazykové učebnice či mezioborová edice Limes, v níž vychází překlady děl s těžištěm v literární vědě a dějinách kultury. Významným projektem je také vydávání české beletrie a její překlady do světových jazyků a vydávání díla Karla Šiktance.&lt;br /&gt;
Za dobu své existence Karolinum vydalo na 5500 publikací. Jeho organizační struktura se mění tak, aby nakladatelská činnost byla v maximálním souladu s edukačními a vědeckými aktivitami univerzity. Samozřejmostí je kvalitní typografie a vysoká polygrafická úroveň publikací. Učební texty jsou často vyhledávány studenty dalších českých i slovenských vysokých škol, vědecké publikace oslovují širší čtenářskou obec. Zejména rozsáhlé a odborně vysoce fundované monografie z lékařských oborů a dějin umění nalezly kladnou odezvu nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, archivy, knihovnami a dalšími kulturními pracovišti v České republice a v zahraničí.&lt;br /&gt;
Veškerou knižní produkci Nakladatelství Karolinum lze získat v reprezentačním knihkupectví v Celetné ulici v Praze, jehož součástí je i internetové knihkupectví. Na stránkách www.knihkupectvikarolinum.cz (internetové knihkupectví) najdete přehlednou nabídku kompletní produkce Nakladatelství Karolinum a také více než 20 000 titulů několika stovek nakladatelů zahrnující všechny oblasti odborné literatury. Na stránkách jsou ke každé publikaci Karolina uvedeny podrobné informace - anotace, odborné recenze a obsah.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství KAROLINUM. Nakladatelství KAROLINUM [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp?include=onas&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== TORST ====&lt;br /&gt;
TORST je české nakladatelství vzniklé v roce 1990. Zakladatelem a spoluvlastníkem je Viktor Stoilov,[1] podle něhož se nakladatelství též jmenuje (Viktor Stoilov). Jedná se o jedno z nejvyprofilovanějších nakladatelství na českém trhu[&lt;br /&gt;
Zaměřuje se především na české autory naučné literatury (Martin C. Putna, Václav Havel aj.) a beletrie, v rámci níž se mu daří objevovat výrazné talenty (Petra Hůlová, Jáchym Topol, Tomáš Zmeškal aj.).&lt;br /&gt;
Nakladatelství dále vydává komentované fotoreprinty děl české meziválečné avantgardy. Menší část edičního programu tvoří překladová literatura, kterou nakladatelství vydávalo zejména v prvních deseti letech své existence. Poté se soustředilo zejména na literaturu portugalskou a brazilskou (Lusobrazilská knihovna). Vydalo též český překlad Dějin brazilské literatury Luciany Stegagno-Picchiové a staroanglického Béowulfa v překladu Jana Čermáka.&amp;lt;ref&amp;gt;Torst. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Torst&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Historický ústav ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Historický ústav, které je součástí Historického ústavu, jsou vydávány vědecké monografie (ročně kolem 12 titulů) a několik předních oborových časopisů – Český časopis historický (zal. 1895), Slovanský přehled (zal. 1898), Folia Historica Bohemica, Historická geografie, Hospodářské dějiny (do r. 2013), Mediaevalia Historica Bohemica a Moderní dějiny, které poskytují publikační prostor domácí i zahraniční vědecké obci.&amp;lt;ref&amp;gt;Historický ústav akademie věd v České republiky - o nás. Historický ústav akademie věd v České republiky [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.hiu.cas.cz/cs/o-nas/o-nas.ep/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Brána ====&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury, především historické, v edici Historie, v řadě Osobnosti dějin vycházejí knihy o významných lidech, pro memoárovou literaturu je určena edice Životy. &amp;lt;ref&amp;gt;O nás. Nakladatelství Brána [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.brana-knihy.cz/o-nas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Argo ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydalo více než dva tisíce titulů. V nakladatelství Argo existuje několik edic, které úzce souvisí s historií a jejich pomocnými vědami.&lt;br /&gt;
Velkou oblibu si získaly historické edice Historické myšlení, Každodenní život , Ecce Homo a Dějiny Evropy.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás/About us - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/onas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V Edici Historické myšlení  reprezentují základní historické práce, které přinášejí ucelený a podnětný pohled na stěžejní problémy a události středověkých i moderních dějin. Jsou v ní zařazeny profilující práce nejvýznamnějších světových i českých historiků, které svými metodickými postupy nasměrovaly současnou historiografii.&lt;br /&gt;
Za edice Historické myšlení a Každodenní život byla nakladatelství Argo v roce 2003 udělena cena Magnesia Litera za nakladatelský počin.&amp;lt;ref&amp;gt;Edice Historické myšlení - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/edice/3971/historicke-mysleni/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Lidové noviny ====&lt;br /&gt;
NLN, s.r.o., neoficiálně Nakladatelství Lidové noviny, je české nakladatelství specializující se především na vydávání knih z oborů historie, sociálních apřírodních věd a jazykovědy. Vydává také životopisy a beletrii. V produkci nakladatelství vychází také kulturně historická revue Dějiny a současnost.&lt;br /&gt;
Edice týkající se historie: Česká historie, Česká knižnice, Dějiny českých měst, Dějiny další, Dějiny národů, Dějiny odívání, Dějiny soudobé, Dějiny států, Šlechtické rody, Knižnice Dějin a současnosti&amp;lt;ref&amp;gt;Lidové noviny. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Lidov%C3%A9_noviny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zahraniční nakladatelství zaměřená na obor Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Taschen'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''https://www.taschen.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Všeobecně známé nakladatelství vydávající především literaturu zaměřenou na umění a historii. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Taschen je předním světovým vydavatelem uměleckých knih. Založeno bylo v roce 1980. Nabídka knih sahá  od kompaktních kapesních průvodců , po vydání sběratelských předmětů. Vydává také knihy zabývající se uměnín, architekturou, designem,  módy, filmu, interiérů, fotografování,  a cestováním.&amp;lt;ref&amp;gt;About Us: Taschen Books: Taschen history [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.taschen.com/pages/en/company/taschen_history/index.taschen_history.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Getty Publications'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.getty.edu/about/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Getty je přední americké nakladatelství, zabývající se historií. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává publikace o řeckých a římských památkách, dějin umění a  snaží se  zachovávat kulturní dědictví a dokumenty o výzkumu umění. V roce 2014 nakladatelství zprovoznilo svou virtuální knihovnu s více než 250 tituly. Tituly lze vyhledávat podle názvu, autora a klíčových slov. Nalezneme zde úplné popisy, obsahy, odkazy na online výtisky, nebo odkazy na obchody s tištěnými knihami. Další tituly jsou stále přidávány.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''BOT'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.booksontape.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství audioknih, které se zabývá především historií a uměním. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Již více než 35 let, BOT (knihy na kazetách) je předním poskytovatelem nezkrácenou audioknih, které nabízejí vysoce kvalitní nahrávky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Blackstone Audio'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství audioknih, které se zabývá především historií a uměním. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Blackstone Audio je jedním z největších amerických nezávislých vydavatelů audioknih, které nabízejí více než 10.000 nezkrácené Audiokniha titulů, plus více než 150 nových verzí každý měsíc&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Artic'''===&lt;br /&gt;
''Odkaz:'''http://www.artic.edu/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství audioknih, které se zabývá především výtvarným uměním. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydávající knihy o umění,  architektuře a dějinách umění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''English Heritage'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.english-heritage.org.uk/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Předním vydavatelem titulů kulturního dědictví souvisejících s historií, archeologií, architekturou. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství fungující od 19. století. Vydává knihy zabývající se především britskou historií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Ashmolean Museum'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.ashmolean.org/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Archeologie, Řecko a Řím, Egypt, středověk a humanitní vědy.Vydavatel a distributor odborných titulů.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství zabývající se vydáváním publikací věnovaných starověkým civizilizacím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''O'Reilly Media Inc'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.oreilly.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Jeden z předních světových počítačových a technické knižních vydavatelů.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O'Reilly Media šíří znalosti přostřednictvím svých knih, on-line služeb a časopisů. Nakladatelství vydává publikace zabývající se historií technologického výzkumu. &lt;br /&gt;
==='''Kids Discover'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.kidsdiscover.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Kids Discover je vydavatelství dětských knih, zabývající se především knihy pro čtenáře ve věku 6-12 let.  &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává knihy s tématem zahrnující  sociální studie, světovou historii a kulturu.&lt;br /&gt;
==='''University of Minnesota Press'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.upress.umn.edu//&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Mezinárodně uznávané nakladatelství v oblasti humanitních, společenských věd. Vydává nejrozšířenější testy osobnosti na světě. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Refernece&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=42288</id>
		<title>Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=42288"/>
		<updated>2017-01-15T19:47:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==== GARN heraldické a genealogické nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na heraldiku, genealogii šlechtických rodů a vlastivědnou literaturu i faksmilie původních děl (tiskem i na CD-ROM) &amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství GARN - Almanach Labyrint. Almanach Labyrint [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.almanachlabyrint.cz/nakladatelstvi/618/garn/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihy se zaměřují na paměti a dějiny měst za vlády jednotlivých šlechtických rodů, na způsob života obyvatel, etnografické údaje, památky, informace o cechovní výrobě a další údaje. &amp;lt;ref&amp;gt;GARN heraldické a genealogické nakladatelství (Brno, Komárov) . Firmy.cz. Firmy.cz [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/detail/418932-garn-heraldicke-a-genealogicke-nakladatelstvi-brno-komarov.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství a vydavatelství Veduta ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství se specializuje na vydávání knih zaměřených na české a světové dějiny v několika edičních řadách.&lt;br /&gt;
* IMXI – České dějiny&lt;br /&gt;
* IMXI – Světové dějiny&lt;br /&gt;
* Koruna&lt;br /&gt;
* Osobnosti českých a moravských dějin&lt;br /&gt;
* Šlechta zemí České koruny&lt;br /&gt;
Další takto orientované knihy vychází mimo tyto edice. Mimo edice vychází i díla&lt;br /&gt;
jiných žánrů, ale především průvodce, místopisy a místopisně zaměřené encyklopedie &amp;lt;ref&amp;gt;O NAKLADATELSTVÍ/ NAKLADATELSTVÍ VEDUTA. NAKLADATELSTVÍ VEDUTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.veduta-nakladatelstvi.cz/o-nakladatelstvi.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Academia nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966.&lt;br /&gt;
V současné době zaujímá Academia svou ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky. V edičním programu se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů.&lt;br /&gt;
Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás - nakladatelství Academia. Nakladatelství Academia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.academia.cz/o-nas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Libri ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství LIBRI vydalo od svého založení na přelomu let 1992/93 do roku 2015 již šest set titulů, z nichž mnohé se dočkaly opakovaných vydání a dotisků.&lt;br /&gt;
Hlavní pozornost věnujeme humanitním oborům, mnoho našich knih je věnováno pokladům architektury na území Čech, Moravy a Slezska, Praze, technickým památkám, historii a historickým vědám, archeologii, geografii a historické geografii, ale i mytologii a religionistice. Vydali jsme řadu slovníků spisovatelů z celého světa a jiných biografických encyklopedií a také knihy týkající se dalších společenských věd (politiky, ekonomie, žurnalistiky apod.)&lt;br /&gt;
Vydáváme také neencyklopedické publikace (non-fiction) rovněž zaměřené převážně na historii či kulturní historii (např. edice Stručná historie států, Dějiny českých zemí, Otazníky našich dějin); některé z titulů jsou k dispozici bezplatně na našich stránkách jako databáze (4 tituly z řady Kdo byl kdo, Po kom se jmenujeme, Dějiny zemí Koruny české v datech a Kalendárium s údaji o narození či úmrtí známých osob českých dějin).&lt;br /&gt;
Jako novinku připravujeme také překlady cizojazyčných knih podobného zaměření.&lt;br /&gt;
LIBRI spolupracuje s odborníky, přičemž se vždy snaží, aby texty byly vyvážené (odtud naše logo). Naše knihy jsou tedy přínosné pro zainteresované specialisty a současně přístupné širšímu laickému publiku. Produkce není zaměřená jen na české země, ale přináší informace i o dalších státech a světovém kulturním dědictví.&lt;br /&gt;
Množství dotisků a nových vydání mnoha titulů, řada prestižních ocenění udělených jak jednotlivým publikacím, tak i celému nakladatelství, rostoucí počet vydávaných knih, překlady některých našich titulů v zahraničí a především mnoho přímých ohlasů čtenářů ukazují, že nakladatelství zvolilo správnou cestu.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství Libri - profil, kontakt, lidé. Nakladatelství Libri [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.libri.cz/kontakt.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Karolinum ====&lt;br /&gt;
Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, bylo založeno v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Některé ediční projekty zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli. Samostatné ediční projekty představují reprezentační publikace vztahující se k historii Univerzity Karlovy, monografie z dějin umění, jazykové učebnice či mezioborová edice Limes, v níž vychází překlady děl s těžištěm v literární vědě a dějinách kultury. Významným projektem je také vydávání české beletrie a její překlady do světových jazyků a vydávání díla Karla Šiktance.&lt;br /&gt;
Za dobu své existence Karolinum vydalo na 5500 publikací. Jeho organizační struktura se mění tak, aby nakladatelská činnost byla v maximálním souladu s edukačními a vědeckými aktivitami univerzity. Samozřejmostí je kvalitní typografie a vysoká polygrafická úroveň publikací. Učební texty jsou často vyhledávány studenty dalších českých i slovenských vysokých škol, vědecké publikace oslovují širší čtenářskou obec. Zejména rozsáhlé a odborně vysoce fundované monografie z lékařských oborů a dějin umění nalezly kladnou odezvu nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, archivy, knihovnami a dalšími kulturními pracovišti v České republice a v zahraničí.&lt;br /&gt;
Veškerou knižní produkci Nakladatelství Karolinum lze získat v reprezentačním knihkupectví v Celetné ulici v Praze, jehož součástí je i internetové knihkupectví. Na stránkách www.knihkupectvikarolinum.cz (internetové knihkupectví) najdete přehlednou nabídku kompletní produkce Nakladatelství Karolinum a také více než 20 000 titulů několika stovek nakladatelů zahrnující všechny oblasti odborné literatury. Na stránkách jsou ke každé publikaci Karolina uvedeny podrobné informace - anotace, odborné recenze a obsah.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství KAROLINUM. Nakladatelství KAROLINUM [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp?include=onas&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== TORST ====&lt;br /&gt;
TORST je české nakladatelství vzniklé v roce 1990. Zakladatelem a spoluvlastníkem je Viktor Stoilov,[1] podle něhož se nakladatelství též jmenuje (Viktor Stoilov). Jedná se o jedno z nejvyprofilovanějších nakladatelství na českém trhu[&lt;br /&gt;
Zaměřuje se především na české autory naučné literatury (Martin C. Putna, Václav Havel aj.) a beletrie, v rámci níž se mu daří objevovat výrazné talenty (Petra Hůlová, Jáchym Topol, Tomáš Zmeškal aj.).&lt;br /&gt;
Nakladatelství dále vydává komentované fotoreprinty děl české meziválečné avantgardy. Menší část edičního programu tvoří překladová literatura, kterou nakladatelství vydávalo zejména v prvních deseti letech své existence. Poté se soustředilo zejména na literaturu portugalskou a brazilskou (Lusobrazilská knihovna). Vydalo též český překlad Dějin brazilské literatury Luciany Stegagno-Picchiové a staroanglického Béowulfa v překladu Jana Čermáka.&amp;lt;ref&amp;gt;Torst. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Torst&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Historický ústav ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Historický ústav, které je součástí Historického ústavu, jsou vydávány vědecké monografie (ročně kolem 12 titulů) a několik předních oborových časopisů – Český časopis historický (zal. 1895), Slovanský přehled (zal. 1898), Folia Historica Bohemica, Historická geografie, Hospodářské dějiny (do r. 2013), Mediaevalia Historica Bohemica a Moderní dějiny, které poskytují publikační prostor domácí i zahraniční vědecké obci.&amp;lt;ref&amp;gt;Historický ústav akademie věd v České republiky - o nás. Historický ústav akademie věd v České republiky [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.hiu.cas.cz/cs/o-nas/o-nas.ep/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Brána ====&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury, především historické, v edici Historie, v řadě Osobnosti dějin vycházejí knihy o významných lidech, pro memoárovou literaturu je určena edice Životy. &amp;lt;ref&amp;gt;O nás. Nakladatelství Brána [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.brana-knihy.cz/o-nas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Argo ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydalo více než dva tisíce titulů. V nakladatelství Argo existuje několik edic, které úzce souvisí s historií a jejich pomocnými vědami.&lt;br /&gt;
Velkou oblibu si získaly historické edice Historické myšlení, Každodenní život , Ecce Homo a Dějiny Evropy.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás/About us - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/onas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V Edici Historické myšlení  reprezentují základní historické práce, které přinášejí ucelený a podnětný pohled na stěžejní problémy a události středověkých i moderních dějin. Jsou v ní zařazeny profilující práce nejvýznamnějších světových i českých historiků, které svými metodickými postupy nasměrovaly současnou historiografii.&lt;br /&gt;
Za edice Historické myšlení a Každodenní život byla nakladatelství Argo v roce 2003 udělena cena Magnesia Litera za nakladatelský počin.&amp;lt;ref&amp;gt;Edice Historické myšlení - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/edice/3971/historicke-mysleni/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Lidové noviny ====&lt;br /&gt;
NLN, s.r.o., neoficiálně Nakladatelství Lidové noviny, je české nakladatelství specializující se především na vydávání knih z oborů historie, sociálních apřírodních věd a jazykovědy. Vydává také životopisy a beletrii. V produkci nakladatelství vychází také kulturně historická revue Dějiny a současnost.&lt;br /&gt;
Edice týkající se historie: Česká historie, Česká knižnice, Dějiny českých měst, Dějiny další, Dějiny národů, Dějiny odívání, Dějiny soudobé, Dějiny států, Šlechtické rody, Knižnice Dějin a současnosti&amp;lt;ref&amp;gt;Lidové noviny. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Lidov%C3%A9_noviny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zahraniční nakladatelství zaměřená na obor Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Taschen'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''https://www.taschen.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Všeobecně známé nakladatelství vydávající především literaturu zaměřenou na umění a historii. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Taschen je předním světovým vydavatelem uměleckých knih. Založeno bylo v roce 1980. Nabídka knih sahá  od kompaktních kapesních průvodců , po vydání sběratelských předmětů. Vydává také knihy zabývající se uměnín, architekturou, designem,  módy, filmu, interiérů, fotografování,  a cestováním.&amp;lt;ref&amp;gt;About Us: Taschen Books: Taschen history [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.taschen.com/pages/en/company/taschen_history/index.taschen_history.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Getty Publications'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.getty.edu/about/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Getty je přední americké nakladatelství, zabývající se historií. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává publikace o řeckých a římských památkách, dějin umění a  snaží se  zachovávat kulturní dědictví a dokumenty o výzkumu umění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''BOT'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.booksontape.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství audioknih, které se zabývá především historií a uměním. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Již více než 35 let, BOT (knihy na kazetách) je předním poskytovatelem nezkrácenou audioknih, které nabízejí vysoce kvalitní nahrávky.&lt;br /&gt;
==='''Blackstone Audio'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství audioknih, které se zabývá především historií a uměním. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blackstone Audio je jedním z největších amerických nezávislých vydavatelů audioknih, které nabízejí více než 10.000 nezkrácené Audiokniha titulů, plus více než 150 nových verzí každý měsíc&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Artic'''===&lt;br /&gt;
''Odkaz:'''http://www.artic.edu/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství audioknih, které se zabývá především výtvarným uměním. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydávající knihy o umění,  architektuře adějinách kultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''English Heritage'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.english-heritage.org.uk/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Předním vydavatelem titulů kulturního dědictví souvisejících s historií, archeologií, architekturou. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství fungující od 19. století. Vydává knihy zabývající se především britskou historií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Ashmolean Museum'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.ashmolean.org/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Archeologie, Řecko a Řím, Egypt, středověk a humanitní vědy.Vydavatel a distributor odborných titulů.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství zabývající se vydáváním publikací věnovaných starověkým civizilizacím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''O'Reilly Media Inc'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.oreilly.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Jeden z předních světových počítačových a technické knižních vydavatelů.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O'Reilly Media šíří znalosti přostřednictvím svých knih, on-line služeb a časopisů. Nakladatelství vydává publikace zabývající se historií technologického výzkumu. &lt;br /&gt;
==='''Kids Discover'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.kidsdiscover.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Kids Discover je vydavatelství dětských knih, zabývající se především knihy pro čtenáře ve věku 6-12 let.  &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává knihy s tématem zahrnující  sociální studie, světovou historii a kulturu.&lt;br /&gt;
==='''University of Minnesota Press'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.upress.umn.edu//&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Mezinárodně uznávané nakladatelství v oblasti humanitních, společenských věd. Vydává nejrozšířenější testy osobnosti na světě. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Refernece&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_mo%C5%BEnosti_publikov%C3%A1n%C3%AD_na_internetu._Jak%C3%BD_obsah_lze_publikovat_bez_poru%C5%A1en%C3%AD_autorsk%C3%BDch_pr%C3%A1v%3F&amp;diff=41976</id>
		<title>Charakterizujte možnosti publikování na internetu. Jaký obsah lze publikovat bez porušení autorských práv?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_mo%C5%BEnosti_publikov%C3%A1n%C3%AD_na_internetu._Jak%C3%BD_obsah_lze_publikovat_bez_poru%C5%A1en%C3%AD_autorsk%C3%BDch_pr%C3%A1v%3F&amp;diff=41976"/>
		<updated>2017-01-12T20:07:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[ Elektronické publikování]]  je stav vývoje společnosti kopírují metody, jakými je dosažené poznání fixováno a uchováváno pro příští generace. Dnešní svět charakterizuje proces vrůstání informačních a komunikačních technologií do všech složek společnosti a tak není divu, že i naše poznání je stále častěji a ve větší míře fixováno v elektronické podobě. Vzhledem k tomu, že většina informací je i během &amp;quot;klasického&amp;quot; publikačního procesu v nějaké z jeho fází v elektronické podobě, není se čemu divit, když nové technické prostředky umožňující příjem těchto produktů v elektronické podobě nastartovaly takovou explozi elektronického publikování. (Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pohledu je tedy [[publikováním informací]] míněna příprava, tvorba, zachycení, transformace, ukládání a diseminace dokumentů a hovoříme-li o elektronickém publikování, pak je  '''výsledkem této činnosti[[zpřístupnění dokumentů v digitální podobě]] '''. Za elektronickou publikaci můžeme tedy považovat v podstatě jakýkoli dokument zpřístupňovaný v elektronické podobě určitému okruhu uživatelů.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formy on-line elektronických dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické mutace tištěných dokumentů často bývají pouze přesnými kopiemi svých papírových předloh. V lepším případě však více využívají možností multimediality a hypertextuality a rozšiřují tak možnosti práce s dokumenty nebo jsou speciálním doplňkem k papírovému dokumentu. Většina deníků zpravidla provozuje souběžně s vydáváním klasické tištěné podoby také zpravodajství na Internetu, kde prezentuje identické články s omezenou možností vyhledávání a orientace. Obsah elektronického &amp;quot;zrcadla&amp;quot; je navíc často ochuzen o některé drobnější informace, které jsou obsaženy v tištěné předloze. Podobné nepochopení a nedostatečné využití možností hypertextuality a multimediality provázelo zejména v minulosti prezentace některých institucí, které na webovské stránky prostě jen vystavily [[HTML]] podobu svých tištěných materiálů.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zejména poslední dobou se začínají objevovat snahy naopak rozšířit obsah elektronické publikace využitím výhod, které nabízí prostředí WWW. Nejčastěji se tak na stránkách deníků objevují nástroje k rychlejšímu vyhledávání v textech článků, přehlednější uspořádání a hyperlinky usnadňující orientaci. Text také může doprovázet obrazový materiál (často kvalitnější než v tištěné předloze) nebo zvukový doprovod (například záznam rozhovoru nebo vystoupení nějaké významné osobnosti).(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavějším počinem je však souběžné vydávání elektronického dokumentu jako doplněk k papírovému. Nejedná se tedy o přesnou (nebo nedokonalou) kopii, ale o doplnění papírového dokumentu o možnosti, které klasické nosiče nenabízí. Například počítačový týdeník může nabízet aktuální zpravodajství na Internetu, informace a články, které se do papírového vydání nedostaly (např. pro nedostatek místa), hyperodkazy na místa související s tématikou čísla, více obrazového materiálu nebo možnost stažení software, o kterém se v týdeníku píše. Obsah tohoto doplňku se tedy může překrývat s tištěným dokumentem, ale v mnohém jej doplňuje a rozšiřuje.&lt;br /&gt;
Někteří velcí zahraniční vydavatelé nabízejí ještě sofistikovanější formu elektronického publikování a obchodu s informacemi. Nadále vydávají periodika v tištěné formě, na Internetu však nabízejí virtuální knihovnu, která zpřístupňuje oprávněným uživatelům všechny tyto dokumenty (například formou předplatného). Velkou předností je především možnost vyhledávání ve všech článcích a několika časopisech současně, prohledávání bibliografických záznamů a případné objednání plných textů. Tyto formy elektronického &amp;quot;předplatného&amp;quot; bývají dále rozšířeny o návazné informační služby.&lt;br /&gt;
Moderním trendem v provozování takových virtuálních vydavatelství je jejich vzájemné propojování a vytváření tak „startovacích míst„ pro čtenáře, kteří tak mají k dispozici větší množství informací z více zdrojů. V českém prostředí můžeme tuto tendenci pozorovat například u projektů jako [[Trafika]], [[Zmije]], [[Živě]].(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozdíly mezi elektronickým a klasickým publikováním==&lt;br /&gt;
'''Hypertextualita, multimedialita a hypermedialita'''&lt;br /&gt;
Elektronické publikace nebo jejich části lze logicky provázat se souvisejícími dokumenty nebo částmi dokumentů a podstatně tak rozšířit možnosti čerpání informací pro čtenáře, kdy je možno pružně přecházet z jednoho dokumentu do druhého, zatímco u tištěného dokumentu by autor musel informace buď opsat a tím je duplovat a nebo na ně čtenáře odkázat, aby si je vyhledal sám. Hypertextualita v podstatě simuluje to, co se běžně odehrává v lidském mozku při řešení nějakého problému: logické spojování a asociace odvíjející se od základního tématu. Každá práce s elektronickým dokumentem (čtení) tak zákonitě vzniká ojedinělý dokument. Jedna elektronická publikace má tedy teoreticky tolik podob, forem, kolik má čtenářů. Klasický lineární text je překonán nejen možnostmi hypertextu, ale také spojením obrazových, textových a zvukových informací: multimedialitou. V prostředí Internetu je navíc možné propojovat různá média a vytvářet tak hypermediální dokumenty.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vyhledávání a navigace'''&lt;br /&gt;
Nový prvek vnášejí do vyhledávání a navigace v elektronických zdrojích tzv.[[push technologie]] a aktivní kanály, moderní obdoba osobních profilů přinášejících uživateli pouze informace vybrané specifikovaným filtrem. Takovéto nástroje se dokonce stávají standardní součástí operačních systémů. &lt;br /&gt;
Elektronická publikace dále nabízí dokonalejší způsoby navigace mezi články, kapitolami nebo dalšími částmi publikace. Rychlé přecházení mezi částmi dokumentu usnadňuje práci a šetří čas.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Finanční úspora'''&lt;br /&gt;
Jednou z velkých výhod elektronického publikování, kterou ocení zejména vydavatelé dokumentů pro omezený okruh čtenářů nebo producenti informací nekomerčního typu, je nižší finanční náročnost. Náklady na elektronické vydavatelství, které budou rozebrány podrobněji v kapitole VI., prakticky nejsou závislé na velikosti skupiny uživatelů , zatímco u tištěných periodik hraje počet prodaných exemplářů klíčovou roli při kalkulaci nákladů.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autorská práva'''&lt;br /&gt;
Jedním z nejdiskutovanějších současných problémů elektronického publikování je ochrana osobních dat a s tím spojené garance autorům, kteří publikují. Bez pružného, funkčního a použitelného legislativního nástroje ochrany duševního vlastnictví na počítačových sítích se jen těžko rozvine [[elektronické publikování]], knihovny a archivace. Specifickou vlastností elektronických publikací totiž mimo jiné je, že jejich kopie jsou naprosto identické s originálem, a proto lze kupříkladu jen těžko dokázat, který ze dvou obsahově shodných digitálních dokumentů vznikl dříve. Pro účely eliminace takových problémů vzniká celá řada iniciativ a také jsou vytvářeny nástroje na ochranu dat a autorských práv. Dokumenty je například možné (skrytě nebo viditelně) zajistit pomocí tzv. Elektronických podpisů, zakódováním, omezit k nim přístup pouze přes heslo či registraci apod. Všechny tyto nástroje však vyžadují finanční, programátorské i jiné investice a také záleží na jejich širokém využívání. Zatím se tedy spíše využívají v komerční sféře a jejich plošné využití pro klasické elektronické publikování zatím nenastalo.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Virtuální vydavatelství==&lt;br /&gt;
Prostředí Internetu a zdokonalující se vývojářské nástroje otevřely možnosti mnoha publikačním aktivitám, které v &amp;quot;předinternetovském období&amp;quot; nemohly být uskutečněny především z důvodů finanční a organizační náročnosti. Exponenciální nárůst těchto aktivit v prostředí WWW však vyvolává falešnou představu, že publikovat na Internetu lze zcela zadarmo bez jakýchkoli odborných znalostí a dovedností. Kvalitní elektronické vydavatelství však jisté investice a technické a organizační zajištění v každém případě vyžaduje.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co musí zajistit virtuální vydavatel?==&lt;br /&gt;
* Technické a programové vybavení&lt;br /&gt;
* Personální zajištění&lt;br /&gt;
* Paměťový prostor na WWW serveru&lt;br /&gt;
* Zřízení a udržování domény&lt;br /&gt;
* Administrace&lt;br /&gt;
* Dohody a garance&lt;br /&gt;
(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co je a co není elektronický časopis==&lt;br /&gt;
Pod pojem &amp;quot;elektronický časopis&amp;quot; jsou zařazována všechna periodika i pseudoperiodika uveřejněná na Internetu. Elektronický časopis ale není chápán jako svébytné médium, ale jako &amp;quot;extenze&amp;quot; časopisu tištěného, a podle toho také většina periodik na Internetu vypadá.(Jonáková, 1998) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Co je a co není elektronický časopis&amp;quot;&amp;gt;JONÁKOVÁ, Karolína. 1998. Co je a co není elektronický časopis [online]. 2(1) [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/co-je-co-neni-elektronicky-casopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Elektronické publikování [online]. 1998. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
*Co je a co není elektronický časopis [online]. 1998. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/co-je-co-neni-elektronicky-casopis&lt;br /&gt;
*TKAČÍKOVÁ, Daniela. 1998. Elektronické publikování a služby knihoven. In: Ikaros [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani-sluzby-knihoven&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Elektronické publikování, Autorská práva, Elektronický časopis&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_mo%C5%BEnosti_publikov%C3%A1n%C3%AD_na_internetu._Jak%C3%BD_obsah_lze_publikovat_bez_poru%C5%A1en%C3%AD_autorsk%C3%BDch_pr%C3%A1v%3F&amp;diff=41231</id>
		<title>Charakterizujte možnosti publikování na internetu. Jaký obsah lze publikovat bez porušení autorských práv?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_mo%C5%BEnosti_publikov%C3%A1n%C3%AD_na_internetu._Jak%C3%BD_obsah_lze_publikovat_bez_poru%C5%A1en%C3%AD_autorsk%C3%BDch_pr%C3%A1v%3F&amp;diff=41231"/>
		<updated>2017-01-02T20:35:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[ Elektronické publikování]]  je stav vývoje společnosti kopírují metody, jakými je dosažené poznání fixováno a uchováváno pro příští generace. Dnešní svět charakterizuje proces vrůstání informačních a komunikačních technologií do všech složek společnosti a tak není divu, že i naše poznání je stále častěji a ve větší míře fixováno v elektronické podobě. Vzhledem k tomu, že většina informací je i během &amp;quot;klasického&amp;quot; publikačního procesu v nějaké z jeho fází v elektronické podobě, není se čemu divit, když nové technické prostředky umožňující příjem těchto produktů v elektronické podobě nastartovaly takovou explozi elektronického publikování. (Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V širším pohledu je tedy publikováním informací míněna příprava, tvorba, zachycení, transformace, ukládání a diseminace dokumentů a hovoříme-li o elektronickém publikování, pak je  '''výsledkem této činnosti zpřístupnění dokumentů v digitální podobě '''. Za elektronickou publikaci můžeme tedy považovat v podstatě jakýkoli dokument zpřístupňovaný v elektronické podobě určitému okruhu uživatelů.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formy on-line elektronických dokumentů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronické mutace tištěných dokumentů často bývají pouze přesnými kopiemi svých papírových předloh. V lepším případě však více využívají možností multimediality a hypertextuality a rozšiřují tak možnosti práce s dokumenty nebo jsou speciálním doplňkem k papírovému dokumentu. Většina deníků zpravidla provozuje souběžně s vydáváním klasické tištěné podoby také zpravodajství na Internetu, kde prezentuje identické články s omezenou možností vyhledávání a orientace. Obsah elektronického &amp;quot;zrcadla&amp;quot; je navíc často ochuzen o některé drobnější informace, které jsou obsaženy v tištěné předloze. Podobné nepochopení a nedostatečné využití možností hypertextuality a multimediality provázelo zejména v minulosti prezentace některých institucí, které na webovské stránky prostě jen vystavily HTML podobu svých tištěných materiálů.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zejména poslední dobou se začínají objevovat snahy naopak rozšířit obsah elektronické publikace využitím výhod, které nabízí prostředí WWW. Nejčastěji se tak na stránkách deníků objevují nástroje k rychlejšímu vyhledávání v textech článků, přehlednější uspořádání a hyperlinky usnadňující orientaci. Text také může doprovázet obrazový materiál (často kvalitnější než v tištěné předloze) nebo zvukový doprovod (například záznam rozhovoru nebo vystoupení nějaké významné osobnosti).(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavějším počinem je však souběžné vydávání elektronického dokumentu jako doplněk k papírovému. Nejedná se tedy o přesnou (nebo nedokonalou) kopii, ale o doplnění papírového dokumentu o možnosti, které klasické nosiče nenabízí. Například počítačový týdeník může nabízet aktuální zpravodajství na Internetu, informace a články, které se do papírového vydání nedostaly (např. pro nedostatek místa), hyperodkazy na místa související s tématikou čísla, více obrazového materiálu nebo možnost stažení software, o kterém se v týdeníku píše. Obsah tohoto doplňku se tedy může překrývat s tištěným dokumentem, ale v mnohém jej doplňuje a rozšiřuje.&lt;br /&gt;
Někteří velcí zahraniční vydavatelé nabízejí ještě sofistikovanější formu elektronického publikování a obchodu s informacemi. Nadále vydávají periodika v tištěné formě, na Internetu však nabízejí virtuální knihovnu, která zpřístupňuje oprávněným uživatelům všechny tyto dokumenty (například formou předplatného). Velkou předností je především možnost vyhledávání ve všech článcích a několika časopisech současně, prohledávání bibliografických záznamů a případné objednání plných textů. Tyto formy elektronického &amp;quot;předplatného&amp;quot; bývají dále rozšířeny o návazné informační služby.&lt;br /&gt;
Moderním trendem v provozování takových virtuálních vydavatelství je jejich vzájemné propojování a vytváření tak „startovacích míst„ pro čtenáře, kteří tak mají k dispozici větší množství informací z více zdrojů. V českém prostředí můžeme tuto tendenci pozorovat například u projektů jako [[Trafika]], [[Zmije]], [[Živě]].(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozdíly mezi elektronickým a klasickým publikováním==&lt;br /&gt;
'''Hypertextualita, multimedialita a hypermedialita'''&lt;br /&gt;
Elektronické publikace nebo jejich části lze logicky provázat se souvisejícími dokumenty nebo částmi dokumentů a podstatně tak rozšířit možnosti čerpání informací pro čtenáře, kdy je možno pružně přecházet z jednoho dokumentu do druhého, zatímco u tištěného dokumentu by autor musel informace buď opsat a tím je duplovat a nebo na ně čtenáře odkázat, aby si je vyhledal sám. Hypertextualita v podstatě simuluje to, co se běžně odehrává v lidském mozku při řešení nějakého problému: logické spojování a asociace odvíjející se od základního tématu. Každá práce s elektronickým dokumentem (čtení) tak zákonitě vzniká ojedinělý dokument. Jedna elektronická publikace má tedy teoreticky tolik podob, forem, kolik má čtenářů. Klasický lineární text je překonán nejen možnostmi hypertextu, ale také spojením obrazových, textových a zvukových informací: multimedialitou. V prostředí Internetu je navíc možné propojovat různá média a vytvářet tak hypermediální dokumenty.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vyhledávání a navigace'''&lt;br /&gt;
Nový prvek vnášejí do vyhledávání a navigace v elektronických zdrojích tzv.[[push technologie]] a aktivní kanály, moderní obdoba osobních profilů přinášejících uživateli pouze informace vybrané specifikovaným filtrem. Takovéto nástroje se dokonce stávají standardní součástí operačních systémů. &lt;br /&gt;
Elektronická publikace dále nabízí dokonalejší způsoby navigace mezi články, kapitolami nebo dalšími částmi publikace. Rychlé přecházení mezi částmi dokumentu usnadňuje práci a šetří čas.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Finanční úspora'''&lt;br /&gt;
Jednou z velkých výhod elektronického publikování, kterou ocení zejména vydavatelé dokumentů pro omezený okruh čtenářů nebo producenti informací nekomerčního typu, je nižší finanční náročnost. Náklady na elektronické vydavatelství, které budou rozebrány podrobněji v kapitole VI., prakticky nejsou závislé na velikosti skupiny uživatelů , zatímco u tištěných periodik hraje počet prodaných exemplářů klíčovou roli při kalkulaci nákladů.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Autorská práva'''&lt;br /&gt;
Jedním z nejdiskutovanějších současných problémů elektronického publikování je ochrana osobních dat a s tím spojené garance autorům, kteří publikují. Bez pružného, funkčního a použitelného legislativního nástroje ochrany duševního vlastnictví na počítačových sítích se jen těžko rozvine elektronické publikování, knihovny a archivace. Specifickou vlastností elektronických publikací totiž mimo jiné je, že jejich kopie jsou naprosto identické s originálem, a proto lze kupříkladu jen těžko dokázat, který ze dvou obsahově shodných digitálních dokumentů vznikl dříve. Pro účely eliminace takových problémů vzniká celá řada iniciativ a také jsou vytvářeny nástroje na ochranu dat a autorských práv. Dokumenty je například možné (skrytě nebo viditelně) zajistit pomocí tzv. Elektronických podpisů, zakódováním, omezit k nim přístup pouze přes heslo či registraci apod. Všechny tyto nástroje však vyžadují finanční, programátorské i jiné investice a také záleží na jejich širokém využívání. Zatím se tedy spíše využívají v komerční sféře a jejich plošné využití pro klasické elektronické publikování zatím nenastalo.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Virtuální vydavatelství==&lt;br /&gt;
Prostředí Internetu a zdokonalující se vývojářské nástroje otevřely možnosti mnoha publikačním aktivitám, které v &amp;quot;předinternetovském období&amp;quot; nemohly být uskutečněny především z důvodů finanční a organizační náročnosti. Exponenciální nárůst těchto aktivit v prostředí WWW však vyvolává falešnou představu, že publikovat na Internetu lze zcela zadarmo bez jakýchkoli odborných znalostí a dovedností. Kvalitní elektronické vydavatelství však jisté investice a technické a organizační zajištění v každém případě vyžaduje.(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co musí zajistit virtuální vydavatel?==&lt;br /&gt;
* Technické a programové vybavení&lt;br /&gt;
* Personální zajištění&lt;br /&gt;
* Paměťový prostor na WWW serveru&lt;br /&gt;
* Zřízení a udržování domény&lt;br /&gt;
* Administrace&lt;br /&gt;
* Dohody a garance&lt;br /&gt;
(Elektronické publikování) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999(3) [cit. 2017-01-01]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Co je a co není elektronický časopis==&lt;br /&gt;
Pod pojem &amp;quot;elektronický časopis&amp;quot; jsou zařazována všechna periodika i pseudoperiodika uveřejněná na Internetu. Elektronický časopis ale není chápán jako svébytné médium, ale jako &amp;quot;extenze&amp;quot; časopisu tištěného, a podle toho také většina periodik na Internetu vypadá.(Jonáková, 1998) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Co je a co není elektronický časopis&amp;quot;&amp;gt;JONÁKOVÁ, Karolína. 1998. Co je a co není elektronický časopis [online]. 2(1) [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/co-je-co-neni-elektronicky-casopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Elektronické publikování [online]. 1998. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani&lt;br /&gt;
*Co je a co není elektronický časopis [online]. 1998. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/co-je-co-neni-elektronicky-casopis&lt;br /&gt;
*TKAČÍKOVÁ, Daniela. 1998. Elektronické publikování a služby knihoven. In: Ikaros [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ikaros.cz/elektronicke-publikovani-sluzby-knihoven&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Elektronické publikování, Autorská práva, Elektronický časopis&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=40905</id>
		<title>Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=40905"/>
		<updated>2016-12-29T19:53:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==== GARN heraldické a genealogické nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na heraldiku, genealogii šlechtických rodů a vlastivědnou literaturu i faksmilie původních děl (tiskem i na CD-ROM) &amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství GARN - Almanach Labyrint. Almanach Labyrint [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.almanachlabyrint.cz/nakladatelstvi/618/garn/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihy se zaměřují na paměti a dějiny měst za vlády jednotlivých šlechtických rodů, na způsob života obyvatel, etnografické údaje, památky, informace o cechovní výrobě a další údaje. &amp;lt;ref&amp;gt;GARN heraldické a genealogické nakladatelství (Brno, Komárov) . Firmy.cz. Firmy.cz [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/detail/418932-garn-heraldicke-a-genealogicke-nakladatelstvi-brno-komarov.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství a vydavatelství Veduta ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství se specializuje na vydávání knih zaměřených na české a světové dějiny v několika edičních řadách.&lt;br /&gt;
* IMXI – České dějiny&lt;br /&gt;
* IMXI – Světové dějiny&lt;br /&gt;
* Koruna&lt;br /&gt;
* Osobnosti českých a moravských dějin&lt;br /&gt;
* Šlechta zemí České koruny&lt;br /&gt;
Další takto orientované knihy vychází mimo tyto edice. Mimo edice vychází i díla&lt;br /&gt;
jiných žánrů, ale především průvodce, místopisy a místopisně zaměřené encyklopedie &amp;lt;ref&amp;gt;O NAKLADATELSTVÍ/ NAKLADATELSTVÍ VEDUTA. NAKLADATELSTVÍ VEDUTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.veduta-nakladatelstvi.cz/o-nakladatelstvi.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Academia nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966.&lt;br /&gt;
V současné době zaujímá Academia svou ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky. V edičním programu se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů.&lt;br /&gt;
Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás - nakladatelství Academia. Nakladatelství Academia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.academia.cz/o-nas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Libri ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství LIBRI vydalo od svého založení na přelomu let 1992/93 do roku 2015 již šest set titulů, z nichž mnohé se dočkaly opakovaných vydání a dotisků.&lt;br /&gt;
Hlavní pozornost věnujeme humanitním oborům, mnoho našich knih je věnováno pokladům architektury na území Čech, Moravy a Slezska, Praze, technickým památkám, historii a historickým vědám, archeologii, geografii a historické geografii, ale i mytologii a religionistice. Vydali jsme řadu slovníků spisovatelů z celého světa a jiných biografických encyklopedií a také knihy týkající se dalších společenských věd (politiky, ekonomie, žurnalistiky apod.)&lt;br /&gt;
Vydáváme také neencyklopedické publikace (non-fiction) rovněž zaměřené převážně na historii či kulturní historii (např. edice Stručná historie států, Dějiny českých zemí, Otazníky našich dějin); některé z titulů jsou k dispozici bezplatně na našich stránkách jako databáze (4 tituly z řady Kdo byl kdo, Po kom se jmenujeme, Dějiny zemí Koruny české v datech a Kalendárium s údaji o narození či úmrtí známých osob českých dějin).&lt;br /&gt;
Jako novinku připravujeme také překlady cizojazyčných knih podobného zaměření.&lt;br /&gt;
LIBRI spolupracuje s odborníky, přičemž se vždy snaží, aby texty byly vyvážené (odtud naše logo). Naše knihy jsou tedy přínosné pro zainteresované specialisty a současně přístupné širšímu laickému publiku. Produkce není zaměřená jen na české země, ale přináší informace i o dalších státech a světovém kulturním dědictví.&lt;br /&gt;
Množství dotisků a nových vydání mnoha titulů, řada prestižních ocenění udělených jak jednotlivým publikacím, tak i celému nakladatelství, rostoucí počet vydávaných knih, překlady některých našich titulů v zahraničí a především mnoho přímých ohlasů čtenářů ukazují, že nakladatelství zvolilo správnou cestu.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství Libri - profil, kontakt, lidé. Nakladatelství Libri [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.libri.cz/kontakt.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Karolinum ====&lt;br /&gt;
Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, bylo založeno v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Některé ediční projekty zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli. Samostatné ediční projekty představují reprezentační publikace vztahující se k historii Univerzity Karlovy, monografie z dějin umění, jazykové učebnice či mezioborová edice Limes, v níž vychází překlady děl s těžištěm v literární vědě a dějinách kultury. Významným projektem je také vydávání české beletrie a její překlady do světových jazyků a vydávání díla Karla Šiktance.&lt;br /&gt;
Za dobu své existence Karolinum vydalo na 5500 publikací. Jeho organizační struktura se mění tak, aby nakladatelská činnost byla v maximálním souladu s edukačními a vědeckými aktivitami univerzity. Samozřejmostí je kvalitní typografie a vysoká polygrafická úroveň publikací. Učební texty jsou často vyhledávány studenty dalších českých i slovenských vysokých škol, vědecké publikace oslovují širší čtenářskou obec. Zejména rozsáhlé a odborně vysoce fundované monografie z lékařských oborů a dějin umění nalezly kladnou odezvu nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, archivy, knihovnami a dalšími kulturními pracovišti v České republice a v zahraničí.&lt;br /&gt;
Veškerou knižní produkci Nakladatelství Karolinum lze získat v reprezentačním knihkupectví v Celetné ulici v Praze, jehož součástí je i internetové knihkupectví. Na stránkách www.knihkupectvikarolinum.cz (internetové knihkupectví) najdete přehlednou nabídku kompletní produkce Nakladatelství Karolinum a také více než 20 000 titulů několika stovek nakladatelů zahrnující všechny oblasti odborné literatury. Na stránkách jsou ke každé publikaci Karolina uvedeny podrobné informace - anotace, odborné recenze a obsah.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství KAROLINUM. Nakladatelství KAROLINUM [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp?include=onas&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== TORST ====&lt;br /&gt;
TORST je české nakladatelství vzniklé v roce 1990. Zakladatelem a spoluvlastníkem je Viktor Stoilov,[1] podle něhož se nakladatelství též jmenuje (Viktor Stoilov). Jedná se o jedno z nejvyprofilovanějších nakladatelství na českém trhu[&lt;br /&gt;
Zaměřuje se především na české autory naučné literatury (Martin C. Putna, Václav Havel aj.) a beletrie, v rámci níž se mu daří objevovat výrazné talenty (Petra Hůlová, Jáchym Topol, Tomáš Zmeškal aj.).&lt;br /&gt;
Nakladatelství dále vydává komentované fotoreprinty děl české meziválečné avantgardy. Menší část edičního programu tvoří překladová literatura, kterou nakladatelství vydávalo zejména v prvních deseti letech své existence. Poté se soustředilo zejména na literaturu portugalskou a brazilskou (Lusobrazilská knihovna). Vydalo též český překlad Dějin brazilské literatury Luciany Stegagno-Picchiové a staroanglického Béowulfa v překladu Jana Čermáka.&amp;lt;ref&amp;gt;Torst. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Torst&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Historický ústav ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Historický ústav, které je součástí Historického ústavu, jsou vydávány vědecké monografie (ročně kolem 12 titulů) a několik předních oborových časopisů – Český časopis historický (zal. 1895), Slovanský přehled (zal. 1898), Folia Historica Bohemica, Historická geografie, Hospodářské dějiny (do r. 2013), Mediaevalia Historica Bohemica a Moderní dějiny, které poskytují publikační prostor domácí i zahraniční vědecké obci.&amp;lt;ref&amp;gt;Historický ústav akademie věd v České republiky - o nás. Historický ústav akademie věd v České republiky [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.hiu.cas.cz/cs/o-nas/o-nas.ep/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Brána ====&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury, především historické, v edici Historie, v řadě Osobnosti dějin vycházejí knihy o významných lidech, pro memoárovou literaturu je určena edice Životy. &amp;lt;ref&amp;gt;O nás. Nakladatelství Brána [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.brana-knihy.cz/o-nas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Argo ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydalo více než dva tisíce titulů. V nakladatelství Argo existuje několik edic, které úzce souvisí s historií a jejich pomocnými vědami.&lt;br /&gt;
Velkou oblibu si získaly historické edice Historické myšlení, Každodenní život , Ecce Homo a Dějiny Evropy.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás/About us - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/onas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V Edici Historické myšlení  reprezentují základní historické práce, které přinášejí ucelený a podnětný pohled na stěžejní problémy a události středověkých i moderních dějin. Jsou v ní zařazeny profilující práce nejvýznamnějších světových i českých historiků, které svými metodickými postupy nasměrovaly současnou historiografii.&lt;br /&gt;
Za edice Historické myšlení a Každodenní život byla nakladatelství Argo v roce 2003 udělena cena Magnesia Litera za nakladatelský počin.&amp;lt;ref&amp;gt;Edice Historické myšlení - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/edice/3971/historicke-mysleni/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Lidové noviny ====&lt;br /&gt;
NLN, s.r.o., neoficiálně Nakladatelství Lidové noviny, je české nakladatelství specializující se především na vydávání knih z oborů historie, sociálních apřírodních věd a jazykovědy. Vydává také životopisy a beletrii. V produkci nakladatelství vychází také kulturně historická revue Dějiny a současnost.&lt;br /&gt;
Edice týkající se historie: Česká historie, Česká knižnice, Dějiny českých měst, Dějiny další, Dějiny národů, Dějiny odívání, Dějiny soudobé, Dějiny států, Šlechtické rody, Knižnice Dějin a současnosti&amp;lt;ref&amp;gt;Lidové noviny. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Lidov%C3%A9_noviny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zahraniční nakladatelství zaměřená na obor Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Taschen'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''https://www.taschen.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Všeobecně známé nakladatelství vydávající především literaturu zaměřenou na umění a historii. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Taschen je předním světovým vydavatelem uměleckých knih. Založeno bylo v roce 1980. Nabídka knih sahá  od kompaktních kapesních průvodců , po vydání sběratelských předmětů. Vydává také knihy zabývající se uměnín, architekturou, designem,  módy, filmu, interiérů, fotografování,  a cestováním.&amp;lt;ref&amp;gt;About Us: Taschen Books: Taschen history [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.taschen.com/pages/en/company/taschen_history/index.taschen_history.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==='''Getty Publications'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.getty.edu/about/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Getty je přední americké nakladatelství, zabývající se historií. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává publikace o řeckých a římských památkách, dějin umění a  snaží se  zachovávat kulturní dědictví a dokumenty o výzkumu umění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''BOT'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.booksontape.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství audioknih, které se zabývá především historií a uměním. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Již více než 35 let, BOT (knihy na kazetách) je předním poskytovatelem nezkrácenou audioknih, které nabízejí vysoce kvalitní nahrávky.&lt;br /&gt;
==='''Blackstone Audio'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství audioknih, které se zabývá především historií a uměním. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blackstone Audio je jedním z největších amerických nezávislých vydavatelů audioknih, které nabízejí více než 10.000 nezkrácené Audiokniha titulů, plus více než 150 nových verzí každý měsíc&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Artic'''===&lt;br /&gt;
''Odkaz:'''http://www.artic.edu/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství audioknih, které se zabývá především výtvarným uměním. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydávající knihy o umění,  architektuře adějinách kultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''English Heritage'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.english-heritage.org.uk/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Předním vydavatelem titulů kulturního dědictví souvisejících s historií, archeologií, architekturou. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství fungující od 19. století. Vydává knihy zabývající se především britskou historií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Ashmolean Museum'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.ashmolean.org/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Archeologie, Řecko a Řím, Egypt, středověk a humanitní vědy.Vydavatel a distributor odborných titulů.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství zabývající se vydáváním publikací věnovaných starověkým civizilizacím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''O'Reilly Media Inc'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.oreilly.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Jeden z předních světových počítačových a technické knižních vydavatelů.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O'Reilly Media šíří znalosti přostřednictvím svých knih, on-line služeb a časopisů. Nakladatelství vydává publikace zabývající se historií technologického výzkumu. &lt;br /&gt;
==='''Kids Discover'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.kidsdiscover.com/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Kids Discover je vydavatelství dětských knih, zabývající se především knihy pro čtenáře ve věku 6-12 let.  &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává knihy s tématem zahrnující  sociální studie, světovou historii a kulturu.&lt;br /&gt;
==='''University of Minnesota Press'''===&lt;br /&gt;
'''Odkaz:'''http://www.upress.umn.edu//&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Mezinárodně uznávané nakladatelství v oblasti humanitních, společenských věd. Vydává nejrozšířenější testy osobnosti na světě. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Refernece&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=40067</id>
		<title>Nakladatelé a knižní trh v České republice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=40067"/>
		<updated>2016-12-10T19:58:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: /* Tabulka hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Tabulka hesel ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Antropologie, etnografie, kulturologie]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekonomické vědy, obchod]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie a náboženství]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy (Astronomie, Astrofyzika)]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Geografie, geologie, vědy o zemi]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - zvukové nosiče]]  || Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - hudebniny]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Lékařství]]  || Ema Juranová, Miriam Tančiboková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Matematika]]  || Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mediální studia]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické vědy]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Právo-knižní trh|Právo]]  || Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie - knižní trh|Psychologie]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Technika, technologie, inženýrství]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tělesná výchova a sport. Rekreace]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Umění, architektura, muzeologie]]  || Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Výchova a vzdělávání, učebnice]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační technologie]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Zemědělství]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Beletrie pro dospělé]]  || Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura pro děti a mládež]]  || Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poezie]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantasy a sci-fi]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sci-fi a fantasy]]  || Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Encyklopedie, referenční literatura]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály elektronických knih]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Audioknihy]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Distributoři zahraniční literatury vč. slovenské v ČR]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály v informační vědě a knihovnictví]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály antikvární literatury]] || Markéta Michálková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]] || Lenka Kovářová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_mo%C5%BEnosti_publikov%C3%A1n%C3%AD_na_internetu._Jak%C3%BD_obsah_lze_publikovat_bez_poru%C5%A1en%C3%AD_autorsk%C3%BDch_pr%C3%A1v%3F&amp;diff=39858</id>
		<title>Charakterizujte možnosti publikování na internetu. Jaký obsah lze publikovat bez porušení autorských práv?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_mo%C5%BEnosti_publikov%C3%A1n%C3%AD_na_internetu._Jak%C3%BD_obsah_lze_publikovat_bez_poru%C5%A1en%C3%AD_autorsk%C3%BDch_pr%C3%A1v%3F&amp;diff=39858"/>
		<updated>2016-12-06T19:07:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: Založena nová stránka s textem „Vytváření Charakterizujte možnosti publikování na internetu. Jaký obsah lze publikovat bez porušení autorských práv?“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Vytváření Charakterizujte možnosti publikování na internetu. Jaký obsah lze publikovat bez porušení autorských práv?&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32194</id>
		<title>Claude Shannon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32194"/>
		<updated>2016-02-14T20:14:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Claude Elwood Shannon''' (30. dubna 1916 - 24. února 2001) byl americký matematik, [[kybernetika|kybernetik]], elektroinženýr, &amp;quot;otec [[teorie informace]]&amp;quot; a zakladatel [[informatika|informatiky]] a digitální [[komunikace]], známý především díky svému matematickému modelu komunikace, tzv. [[Shannon a weaver model]].Byl také zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů. Poprvé použil pro informaci jednotku – [[bit]] (jako zkratku slov - binary diary – dvojková číslice). Ta je vyjádřena jako množství informace obsažené v jednom binárním slově. Jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ClaudeShannon_MFO3807.jpg|Claude Shanon|thumb|vpravo|Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se narodil v Petoskey v Michiganu. Otec Claude Elwood Shannon pracoval jako soudce v Gaylordu, kde celá rodina žila, a matka Mabel Wolf Shannon byla ředitelka střední školy tamtéž.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: https://www.nyu.edu/pages/linguistics/courses/v610003/shan.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
V Gaylordu vystudoval Shannon střední školu a již v této době se zajímal o radioamatérismus a dálkově řízené modely - jeho vzorem byl Thomas Alva Edison.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;C. E. Shannon – průkopník informačního věku [online]. 2004(8) [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/c-e-shannon-prukopnik-informacniho-veku&amp;lt;/ref&amp;gt; Během střední školy pracoval jako doručovatel společnosti Western Union.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Studium ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole v roce 1932 nastoupil na University of Michigan. Začal studovat elektroinženýrství, ke kterému si nakonec přidal matematiku, a roku 1936 získal v obou oborech B.S. degree&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://www.example.org Text odkazu], další text.&amp;lt;/ref&amp;gt; - ekvivalent českého Bc. Poté nastoupil na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde začal pracovat jako asistent týmu konstruktérů diferenciálniho analyzátoru pod vedením [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;test4&amp;quot;&amp;gt;[Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. 2010 [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969], CIO Business World.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a v roce 1937 napsal diplomovou práci ''A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits'', která používá Booleovu algebru pro návrh reléových sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test3&amp;quot;&amp;gt;[http://http://dspace.mit.edu/bitstream/handle/1721.1/11173/34541425.pdf?sequence=1 A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits], 10. srpna 1937.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle harvardského profesora Howarda Gardnera to byla pravděpodobně nejdůležitější a nejslavnější diplomová práce století. Na MIT získal magisterský titul v elektroinženýrství a PhD v matematice v roce 1940 za disertační práci ''An Algebra for Theoretical Genetics''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://news.mit.edu/2001/shannon&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo a práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se ve svém výzkumu pohyboval ve střetu více oborů a i díky tomu začal koncem studia pokládat první teze, na kterých dnes stojí [[informační věda]]. Po roce 1942 odešel do matematického oddělení '''Bellových laboratoří''', zde také uvedl  '''teorii spínacích obvodů,''' která vzbudila ve vědeckém světě velký ohlas. Když podle ní vědci z Bellových laboratoří poprvé vytvořili návrhy telefonních ústředen, přesvědčili se o tom, jaký mocný nástroj v této teorii získali.&amp;lt;ref&amp;gt;Průkopníci informačního věku [online]. [cit. 2016-02-12].Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969 &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní princip digitálního počítače ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannon vypracoval diplomovou práci, která měla dalekosáhlé následky. Vytvořila základ, na němž stojí '''princip digitálního počítače'''. Nesnáze, které dělaly těžkou hlavu raným počítačovým průkopníkům od [[Charles Babbage|Babbage]] až po Mauchlyho, byly totiž způsobeny i lpěním na desítkové soustavě. Shannon přesvědčivě dokázal, že těmto problémům se lze vyhnout pomocí logiky založené na extrémně malé množině, obsahující jen dva prvky: '''jedničku a nulu''' (resp. zapnuto a vypnuto).&amp;lt;ref&amp;gt; Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Informace je zpráva, která '''snižuje neznalost''' (neurčitost) o stavu systému. Systém má n možných stavů,     pravděpodobnosti jejich výskytu, přičemž musí platit:  pak množství informace nutné k odstranění neurčitosti o stavu systému (tzv. '''Shannonova entropie''') je dáno následujícím vzorcem:''&amp;lt;ref&amp;gt;Teorie informace [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Shanon1.jpg|Claude Shanon Teorie Informace|thumb|vlevo|]]&lt;br /&gt;
''Tato kvantitativní teorie informace vychází z předpokladu, že počet stavů systému je známý a konečný, že jsou navíc známy pravděpodobnosti výskytů stavů.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na počátku '''Teorie informace''' byly Shannonovy otázky, co je to vlastně informace? Jakým způsobem lze informaci měřit? Jak ji porovnávat v přenosu ve vysílaných a přijímaných zprávách?Tyto otázky souvisely jak s '''problematikou telekomunikací''', tak i kryptografií, při níž vědci, aniž se nad tím většina z nich takto pozastavovala, luštili zašifrované skupiny písmen zdánlivě bez jakéhokoli smyslu. Jejich úkolem vlastně bylo velikost informace '''oddělit od obsahového kontextu,''' což nezřídka znamenalo rozložit zprávu na nejmenší části, tedy jednotlivé znaky, a pak zkoumat informaci nesenou jediným znakem. Shannon neučinil nic menšího, než že se pokusil tyto procesy spojené s rozpoznáním a přenosem informace na základě statistiky matematicky vyjádřit. Aby to bylo možné, musel nejprve identifikovat univerzální '''jednotku informace'''. Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak '''teorii přenosu dat''' (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy). Obě tyto teorie pak vzájemně propojil a vyvážil ve větách o přenosech informací a oddělením zdrojů informace od sdělovacích kanálů, přičemž definoval pojem informační entropie, charakterizovaný jako neurčitost (popřípadě organizovanost) celého zdroje jakožto průměru z informací nesených jeho jednotlivými znaky.&amp;lt;ref&amp;gt; Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Matematická teorie komunikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Shannon a weaver model]]&lt;br /&gt;
Vydaná v roce '''1948''', pokusil se v ní vše matematicky popsat a zároveň určit '''základní jednotku informace'''.&lt;br /&gt;
Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu '''ano/ne''', u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy).&amp;lt;ref&amp;gt;Úsvit hackerů: závěr s Claudem Shannonem [online]. In: . [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SLUKOVÁ, Petra. Informace a komunikace [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem&lt;br /&gt;
* http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&lt;br /&gt;
* http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie informace, Claude Shannon, [[Komunikace]], [[jednotka informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Shannon Claude]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=32189</id>
		<title>Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=32189"/>
		<updated>2016-02-14T20:06:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Diane H. Sonnenwald''' je celosvětově uznávaná osobnost přispívající do oboru [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] výzkumem technologií pro spolupráci a také se zabývá tématem [[Informační chování]], [[Informace]]. Působí jako profesorka Švédské školy knihovnictví a informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;PILECKÁ, Věra. Zpráva z konference Využívanie informácií v informačnej spoločnosti [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve své práci se zabývá především'''technologií, rozebírá design, informační chování a vzdělávání'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Diane H. Sonnenwald: Wiki.Knihovna [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:t4_310811450.jpeg|thumb|Diane H. Sonnenwald]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekty Spolupráce a Sdílení informací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diane H. Sonnenwald vede výzkumné projekty, které oslovují komplexní a důležité '''spolupracovní a infocentrické problémy a výzvy,''' které vyvstávají z různých oborů. Její výzkumný tým  doposud dokázal: navrhnout a vyhodnotit novelizovanou technologii pro spolupráci; odhalit nové způsoby, kterými mohou lidé a organizace spolupracovat a sdílet informace efektivněji; identifikovali socio-technické překážky spolupráce; a vyvinuli novou teorii založenou na zjištěních. Abycho těchto výsledků mohli dosáhnout, upravili se '''metody jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu integrovaným způsobem'''. Nedávné projekty se soustředily na komplexní spolupráci a '''sdílení informací v kontextu e-science, e-social science a e-medicine. V těchto projektech aktivně zapojila studenty i kolegy a spolupracovala s výzkumníky jiných oborů. ''&amp;lt;ref&amp;gt;Diane H. Sonnenwald. Linked [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diane H. Sonnenwald a její přednášky v ČR a SK==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce '''2007''' Diane H. Sonnenwald přednášela s tématem, který se věnoval '''Porovnání 2D a 3D technologie v oblastí záchranné služby'''. &amp;lt;ref&amp;gt;Přednáška Diane H. Sonnenwald [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=2244&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce '''2006''' Diane H. Sonnenwald přednášela v Bratislavě na téma '''Potřeby a výzvy při vytváření kolaboratoře v oblasti knihovnictví a informační vědy: perspektivy pracovníků v praxi'''&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James. 2014. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. 2013. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti Zpráva z konference Využívanie informácií v informačnej spoločnosti]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald Komplexní informace o D. H. Sonnenwald.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro spolupráci, Design a užití technologií, Informační chování v různých kontextech, Informační chování, Informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=32188</id>
		<title>Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=32188"/>
		<updated>2016-02-14T20:04:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Diane H. Sonnenwald''' je celosvětově uznávaná osobnost přispívající do oboru [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] výzkumem technologií pro spolupráci a také se zabývá tématem [[Informační chování]], [[Informace]]. Působí jako profesorka Švédské školy knihovnictví a informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;PILECKÁ, Věra. Zpráva z konference Využívanie informácií v informačnej spoločnosti [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve své práci se zabývá především'''technologií, rozebírá design, informační chování a vzdělávání'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Diane H. Sonnenwald: Wiki.Knihovna [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:t4_310811450.jpeg|thumb|Diane H. Sonnenwald]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekty Spolupráce a Sdílení informací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diane H. Sonnenwald vede výzkumné projekty, které oslovují komplexní a důležité '''spolupracovní a infocentrické problémy a výzvy,''' které vyvstávají z různých oborů. Její výzkumný tým  doposud dokázal: navrhnout a vyhodnotit novelizovanou technologii pro spolupráci; odhalit nové způsoby, kterými mohou lidé a organizace spolupracovat a sdílet informace efektivněji; identifikovali socio-technické překážky spolupráce; a vyvinuli novou teorii založenou na zjištěních. Abycho těchto výsledků mohli dosáhnout, upravili se '''metody jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu integrovaným způsobem'''. Nedávné projekty se soustředily na komplexní spolupráci a '''sdílení informací v kontextu e-science, e-social science a e-medicine. V těchto projektech aktivně zapojila studenty i kolegy a spolupracovala s výzkumníky jiných oborů. ''&amp;lt;ref&amp;gt;Diane H. Sonnenwald. Linked [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diane H. Sonnenwald a její přednášky v ČR a SK==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2007 Diane H. Sonnenwald přednášela s tématem, který se věnoval Porovnání 2D a 3D technologie v oblastí záchranné služby. &amp;lt;ref&amp;gt;Přednáška Diane H. Sonnenwald [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=2244&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve dnech 10. – 11. října 2006 se v prostorách Univerzitní knihovny v Bratislavě uskutečnila konference Využívanie informácií v informačnej spoločnosti (Information Use in Information Society). Konferenci pořádali Katedra knižničnej a informačnej vedy Filozofickej fakulty Univerzity Komenského, Univerzitná knižnica v Bratislave a Slovenská asociácia knižníc.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James. 2014. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. 2013. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti Zpráva z konference Využívanie informácií v informačnej spoločnosti]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald Komplexní informace o D. H. Sonnenwald.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro spolupráci, Design a užití technologií, Informační chování v různých kontextech, Informační chování, Informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=32185</id>
		<title>Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=32185"/>
		<updated>2016-02-14T19:59:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Diane H. Sonnenwald''' je celosvětově uznávaná osobnost přispívající do oboru [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] výzkumem technologií pro spolupráci a také se zabývá tématem [[Informační chování]], [[Informace]]. Působí jako profesorka Švédské školy knihovnictví a informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;PILECKÁ, Věra. Zpráva z konference Využívanie informácií v informačnej spoločnosti [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve své práci se zabývá především'''technologií, rozebírá design, informační chování a vzdělávání'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Diane H. Sonnenwald: Wiki.Knihovna [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:t4_310811450.jpeg|thumb|Diane H. Sonnenwald]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekty Spolupráce a Sdílení informací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diane H. Sonnenwald vede výzkumné projekty, které oslovují komplexní a důležité '''spolupracovní a infocentrické problémy a výzvy,''' které vyvstávají z různých oborů. Její výzkumný tým  doposud dokázal: navrhnout a vyhodnotit novelizovanou technologii pro spolupráci; odhalit nové způsoby, kterými mohou lidé a organizace spolupracovat a sdílet informace efektivněji; identifikovali socio-technické překážky spolupráce; a vyvinuli novou teorii založenou na zjištěních. Abycho těchto výsledků mohli dosáhnout, upravili se '''metody jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu integrovaným způsobem'''. Nedávné projekty se soustředily na komplexní spolupráci a '''sdílení informací v kontextu e-science, e-social science a e-medicine. V těchto projektech jsem aktivně zapojila studenty i kolegy a spolupracovala s výzkumníky jiných oborů. &amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Diane H. Sonnenwald. Linked [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Získaná ocenění od roku 2002 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SHS Achievers Hall of Fame, 2014&lt;br /&gt;
*ASIS&amp;amp;T Lecture Series Award, 2014&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan Normal University, 2013&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan University &amp;amp; National Science Council, 2008&lt;br /&gt;
*Fulbright Professor, University of Tampere, Finland 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diane H. Sonnenwald a její přednášky na ÚISK ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2007 Diane H. Sonnenwald přednášela s tématem, který se věnoval Porovnání 2D a 3D technologie v oblastí záchranné služby. &amp;lt;ref&amp;gt;Přednáška Diane H. Sonnenwald [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=2244&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James. 2014. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. 2013. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti Zpráva z konference Využívanie informácií v informačnej spoločnosti]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald Komplexní informace o D. H. Sonnenwald.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie pro spolupráci, Design a užití technologií, Informační chování v různých kontextech, Informační chování, Informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=32182</id>
		<title>Augustin Merta</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=32182"/>
		<updated>2016-02-14T19:45:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Augustin Merta''' (1914-2006) byl válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[rešerše]] . Vynikající odborník, ale inspirující osobnost s pevným charakterem. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:50c1c1c828e94.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“''A.Merta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 30.11. '''1914''' v Ostravě. Byl členem Sokola a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik.V letech 1937-38 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný Mnichov. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině Obrana národa. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou Ludmilou ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko do Švýcarska, kde byli krátce uvězněni.Po německém záboru zbytku Francie pokračovali dál ilegálně přes Pyreneje do Španělska.Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v Geroně, Barceloně a v koncentračním táboře Miranda del Ebro.Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunquerque. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944-45.Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval Vysokou školu politickou a sociální.V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do '''VTEI'''. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.&amp;lt;ref&amp;gt;Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vědecký pracovník==&lt;br /&gt;
[[File:790-photo_t2.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV.  Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v UVTEI. &amp;lt;ref&amp;gt;Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav Drtina]]. &lt;br /&gt;
V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry.'''Publikoval přes 150''' prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992.Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[informace]].Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině.Spolu s manželkou [[Dagmar Mertová|PhDr. Dagmar Mertovou]] sestavili [[Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).  &amp;lt;ref&amp;gt;Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přínos Augustina Merty v  Informační vědě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce '''1963''' vzniká první kniha, kde zhodnotil vztah mezi knihovnictvím a oblastí VTEI. Viděl možnou spolupráci. Bylo jisté, že VTEI využívalo bibliografických znalostí a bibliografie samotné, aby mohl být vypracován průzkum. Jádro problému však zůstávalo stejné, tedy informovanost zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle něho byla klíčem k dobrým výsledkům shoda studijního technika, který '''třídí a srovnává informace z knihovnické a bibliografické základny''', s knihovníkem, který je v této základně obstarává a eviduje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Později už viděl bibliografii jako málo funkční součást informační činnosti. Bibliografie většinou nedokázala propracovat celou pyramidu prací a tak byla nevyhovující.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V časopise Česká bibliografie, ale roku 1976 ukázal, že si uvědomuje vztah bibliografie k informatice. U nás v té době v ČSSR neměla profese knihovníka takový společenský status jako v zahraničí. Docházelo k spolupráci obou legislativně oddělených soustav. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve světě se používá označení information science. U nás například informatistika nebo teorie vědecké informaci či sémantická informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1981 vyjádřil A. Merta zklamání ohledně svého projektu, jelikož z něho bylo realizováno jen velmi málo.  Už dávno si uvědomoval, že informační služby nemohou fungovat bez technického zázemí, také na to upozorňoval jako jeden z prvních už kolem roku 1959.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S J. Tomanem se podílel i na velkém projektu čtyř metod '''mechanické selekce informací''' – INDORES1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních 20 letech svého života věnoval zvláštní pozornost otázkám terminologie oboru se snahou o její sjednocování. Ta vrcholí dvěma vydáními '''anglicko-českého''' oborového slovníku v letech 1988 a 1994.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1994 vydávají '''Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky''', nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dílem tohoto autora je kniha s názvem '''Společenské aspekty komunikace odborných informací''', která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.&amp;lt;ref&amp;gt;GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
                                                                            &lt;br /&gt;
== Ocenění celoživotní práce ==&lt;br /&gt;
* '''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením '''Pamětní medaile Univerzity Karlovy''' v rámci oslav 650. výročí jejího založení.&lt;br /&gt;
* '''1999''' Od francouzského ministerstva obrany obdržel '''diplom Za spoluúčast na osvobození Francie''' v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.&amp;lt;ref&amp;gt;AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slavný citát A. Merty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“&lt;br /&gt;
''&amp;lt;ref&amp;gt;Podplukovník v. v. Augustin Merta (1914 - 2006) [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* MERTA, Augustin a Dagmar MERTOVÁ. 1988. Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky. Praha: ÚVTEI. ISBN 8090166423.&lt;br /&gt;
* MERTA, Agustin. 1970. Společenské aspekty komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf/ Národní knihovnická revue]&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403185.html/ Komentovaná antologie textů Augustina Merty]&lt;br /&gt;
* [http://http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403177.html/ Bibliografie Augustina Merty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Augustin Merta, Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Augustin Merta]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=32152</id>
		<title>Augustin Merta</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=32152"/>
		<updated>2016-02-13T19:43:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Augustin Merta''' (1914-2006) byl válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[rešerše]] . Vynikající odborník, ale inspirující osobnost s pevným charakterem. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:50c1c1c828e94.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“''A.Merta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 30.11. 1914 v Ostravě. Byl členem Sokola a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik.V letech 1937-38 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný Mnichov. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině Obrana národa. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou Ludmilou ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko do Švýcarska, kde byli krátce uvězněni.Po německém záboru zbytku Francie pokračovali dál ilegálně přes Pyreneje do Španělska.Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v Geroně, Barceloně a v koncentračním táboře Miranda del Ebro.Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunquerque. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944-45.Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval Vysokou školu politickou a sociální.V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do VTEI. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.&amp;lt;ref&amp;gt;Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vědecký pracovník==&lt;br /&gt;
[[File:790-photo_t2.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV.  Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v UVTEI. &amp;lt;ref&amp;gt;Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav Drtina]]. &lt;br /&gt;
V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry.Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992.Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[informace]].Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině.Spolu s manželkou [[Dagmar Mertová|PhDr. Dagmar Mertovou]] sestavili [[Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).  &amp;lt;ref&amp;gt;Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přínos Augustina Merty v  Informační vědě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1963 vzniká první kniha, kde zhodnotil vztah mezi knihovnictvím a oblastí VTEI. Viděl možnou spolupráci. Bylo jisté, že VTEI využívalo bibliografických znalostí a bibliografie samotné, aby mohl být vypracován průzkum. Jádro problému však zůstávalo stejné, tedy informovanost zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle něho byla klíčem k dobrým výsledkům shoda studijního technika, který třídí a srovnává informace z knihovnické a bibliografické základny, s knihovníkem, který je v této základně obstarává a eviduje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Později už viděl bibliografii jako málo funkční součást informační činnosti. Bibliografie většinou nedokázala propracovat celou pyramidu prací a tak byla nevyhovující.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V časopise Česká bibliografie, ale roku 1976 ukázal, že si uvědomuje vztah bibliografie k informatice. U nás v té době v ČSSR neměla profese knihovníka takový společenský status jako v zahraničí. Docházelo k spolupráci obou legislativně oddělených soustav. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve světě se používá označení information science. U nás například informatistika nebo teorie vědecké informaci či sémantická informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1981 vyjádřil A. Merta zklamání ohledně svého projektu, jelikož z něho bylo realizováno jen velmi málo.  Už dávno si uvědomoval, že informační služby nemohou fungovat bez technického zázemí, také na to upozorňoval jako jeden z prvních už kolem roku 1959.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S J. Tomanem se podílel i na velkém projektu čtyř metod mechanické selekce informací – INDORES1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních 20 letech svého života věnoval zvláštní pozornost otázkám terminologie oboru se snahou o její sjednocování. Ta vrcholí dvěma vydáními anglicko-českého oborového slovníku v letech 1988 a 1994.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1994 vydávají Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dílem tohoto autora je kniha s názvem Společenské aspekty komunikace odborných informací, která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.&amp;lt;ref&amp;gt;GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
                                                                            &lt;br /&gt;
== Ocenění celoživotní práce ==&lt;br /&gt;
* '''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.&lt;br /&gt;
* '''1999''' Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.&amp;lt;ref&amp;gt;AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slavný citát A. Merty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“&lt;br /&gt;
''&amp;lt;ref&amp;gt;Podplukovník v. v. Augustin Merta (1914 - 2006) [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* MERTA, Augustin a Dagmar MERTOVÁ. 1988. Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky. Praha: ÚVTEI. ISBN 8090166423.&lt;br /&gt;
* MERTA, Agustin. 1970. Společenské aspekty komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf/ Národní knihovnická revue]&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403185.html/ Komentovaná antologie textů Augustina Merty]&lt;br /&gt;
* [http://http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403177.html/ Bibliografie Augustina Merty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Augustin Merta, Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Augustin Merta]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=32151</id>
		<title>Augustin Merta</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=32151"/>
		<updated>2016-02-13T19:40:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Augustin Merta''' (1914-2006) byl válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[rešerše]] . Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:50c1c1c828e94.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“''A.Merta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 30.11. 1914 v Ostravě. Byl členem Sokola a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik.V letech 1937-38 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný Mnichov. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině Obrana národa. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou Ludmilou ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko do Švýcarska, kde byli krátce uvězněni.Po německém záboru zbytku Francie pokračovali dál ilegálně přes Pyreneje do Španělska.Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v Geroně, Barceloně a v koncentračním táboře Miranda del Ebro.Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunquerque. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944-45.Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval Vysokou školu politickou a sociální.V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do VTEI. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.&amp;lt;ref&amp;gt;Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vědecký pracovník==&lt;br /&gt;
[[File:790-photo_t2.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV.  Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v UVTEI. &amp;lt;ref&amp;gt;Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav Drtina]]. &lt;br /&gt;
V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry.Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992.Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[informace]].Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině.Spolu s manželkou [[Dagmar Mertová|PhDr. Dagmar Mertovou]] sestavili [[Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).  &amp;lt;ref&amp;gt;Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přínos Augustina Merty v  Informační vědě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1963 vzniká první kniha, kde zhodnotil vztah mezi knihovnictvím a oblastí VTEI. Viděl možnou spolupráci. Bylo jisté, že VTEI využívalo bibliografických znalostí a bibliografie samotné, aby mohl být vypracován průzkum. Jádro problému však zůstávalo stejné, tedy informovanost zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle něho byla klíčem k dobrým výsledkům shoda studijního technika, který třídí a srovnává informace z knihovnické a bibliografické základny, s knihovníkem, který je v této základně obstarává a eviduje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Později už viděl bibliografii jako málo funkční součást informační činnosti. Bibliografie většinou nedokázala propracovat celou pyramidu prací a tak byla nevyhovující.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V časopise Česká bibliografie, ale roku 1976 ukázal, že si uvědomuje vztah bibliografie k informatice. U nás v té době v ČSSR neměla profese knihovníka takový společenský status jako v zahraničí. Docházelo k spolupráci obou legislativně oddělených soustav. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve světě se používá označení information science. U nás například informatistika nebo teorie vědecké informaci či sémantická informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1981 vyjádřil A. Merta zklamání ohledně svého projektu, jelikož z něho bylo realizováno jen velmi málo.  Už dávno si uvědomoval, že informační služby nemohou fungovat bez technického zázemí, také na to upozorňoval jako jeden z prvních už kolem roku 1959.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S J. Tomanem se podílel i na velkém projektu čtyř metod mechanické selekce informací – INDORES1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních 20 letech svého života věnoval zvláštní pozornost otázkám terminologie oboru se snahou o její sjednocování. Ta vrcholí dvěma vydáními anglicko-českého oborového slovníku v letech 1988 a 1994.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1994 vydávají Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další dílem tohoto autora je kniha s názvem Společenské aspekty komunikace odborných informací, která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.&amp;lt;ref&amp;gt;GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
                                                                            &lt;br /&gt;
== Ocenění celoživotní práce ==&lt;br /&gt;
* '''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.&lt;br /&gt;
* '''1999''' Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.&amp;lt;ref&amp;gt;AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slavný citát A. Merty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“&lt;br /&gt;
''&amp;lt;ref&amp;gt;Podplukovník v. v. Augustin Merta (1914 - 2006) [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* MERTA, Augustin a Dagmar MERTOVÁ. 1988. Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky. Praha: ÚVTEI. ISBN 8090166423.&lt;br /&gt;
* MERTA, Agustin. 1970. Společenské aspekty komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf/ Národní knihovnická revue]&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403185.html/ Komentovaná antologie textů Augustina Merty]&lt;br /&gt;
* [http://http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403177.html/ Bibliografie Augustina Merty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Rešerše]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Augustin Merta, Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Augustin Merta]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32150</id>
		<title>Claude Shannon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32150"/>
		<updated>2016-02-13T19:20:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Claude Elwood Shannon''' (30. dubna 1916 - 24. února 2001) byl americký matematik, [[kybernetika|kybernetik]], elektroinženýr, &amp;quot;otec [[teorie informace]]&amp;quot; a zakladatel [[informatika|informatiky]] a digitální [[komunikace]], známý především díky svému matematickému modelu komunikace, tzv. [[Shannon a weaver model]].Byl také zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů. Poprvé použil pro informaci jednotku – [[bit]] (jako zkratku slov - binary diary – dvojková číslice). Ta je vyjádřena jako množství informace obsažené v jednom binárním slově. Jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ClaudeShannon_MFO3807.jpg|Claude Shanon|thumb|vpravo|Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se narodil v Petoskey v Michiganu. Otec Claude Elwood Shannon pracoval jako soudce v Gaylordu, kde celá rodina žila, a matka Mabel Wolf Shannon byla ředitelka střední školy tamtéž.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: https://www.nyu.edu/pages/linguistics/courses/v610003/shan.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
V Gaylordu vystudoval Shannon střední školu a již v této době se zajímal o radioamatérismus a dálkově řízené modely - jeho vzorem byl Thomas Alva Edison.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;C. E. Shannon – průkopník informačního věku [online]. 2004(8) [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/c-e-shannon-prukopnik-informacniho-veku&amp;lt;/ref&amp;gt; Během střední školy pracoval jako doručovatel společnosti Western Union.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Studium ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole v roce 1932 nastoupil na University of Michigan. Začal studovat elektroinženýrství, ke kterému si nakonec přidal matematiku, a roku 1936 získal v obou oborech B.S. degree&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://www.example.org Text odkazu], další text.&amp;lt;/ref&amp;gt; - ekvivalent českého Bc. Poté nastoupil na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde začal pracovat jako asistent týmu konstruktérů diferenciálniho analyzátoru pod vedením [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;test4&amp;quot;&amp;gt;[Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. 2010 [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969], CIO Business World.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a v roce 1937 napsal diplomovou práci ''A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits'', která používá Booleovu algebru pro návrh reléových sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test3&amp;quot;&amp;gt;[http://http://dspace.mit.edu/bitstream/handle/1721.1/11173/34541425.pdf?sequence=1 A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits], 10. srpna 1937.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle harvardského profesora Howarda Gardnera to byla pravděpodobně nejdůležitější a nejslavnější diplomová práce století. Na MIT získal magisterský titul v elektroinženýrství a PhD v matematice v roce 1940 za disertační práci ''An Algebra for Theoretical Genetics''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://news.mit.edu/2001/shannon&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo a práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se ve svém výzkumu pohyboval ve střetu více oborů a i díky tomu začal koncem studia pokládat první teze, na kterých dnes stojí [[informační věda]]. Po roce 1942 odešel do matematického oddělení Bellových laboratoří, zde také uvedl  teorii spínacích obvodů, která vzbudila ve vědeckém světě velký ohlas. Když podle ní vědci z Bellových laboratoří poprvé vytvořili návrhy telefonních ústředen, přesvědčili se o tom, jaký mocný nástroj v této teorii získali.&amp;lt;ref&amp;gt;Průkopníci informačního věku [online]. [cit. 2016-02-12].Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969 &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní princip digitálního počítače ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannon vypracoval diplomovou práci, která měla dalekosáhlé následky. Vytvořila základ, na němž stojí princip digitálního počítače. Nesnáze, které dělaly těžkou hlavu raným počítačovým průkopníkům od [[Charles Babbage|Babbage]] až po Mauchlyho, byly totiž způsobeny i lpěním na desítkové soustavě. Shannon přesvědčivě dokázal, že těmto problémům se lze vyhnout pomocí logiky založené na extrémně malé množině, obsahující jen dva prvky: jedničku a nulu (resp. zapnuto a vypnuto).&amp;lt;ref&amp;gt; Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Informace je zpráva, která snižuje neznalost (neurčitost) o stavu systému. Systém má n možných stavů,     pravděpodobnosti jejich výskytu, přičemž musí platit:  pak množství informace nutné k odstranění neurčitosti o stavu systému (tzv. Shannonova entropie) je dáno následujícím vzorcem:''&amp;lt;ref&amp;gt;Teorie informace [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Shanon1.jpg|Claude Shanon Teorie Informace|thumb|vlevo|]]&lt;br /&gt;
''Tato kvantitativní teorie informace vychází z předpokladu, že počet stavů systému je známý a konečný, že jsou navíc známy pravděpodobnosti výskytů stavů.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na počátku Teorie informace byly Shannonovy otázky, co je to vlastně informace? Jakým způsobem lze informaci měřit? Jak ji porovnávat v přenosu ve vysílaných a přijímaných zprávách?Tyto otázky souvisely jak s problematikou telekomunikací, tak i kryptografií, při níž vědci, aniž se nad tím většina z nich takto pozastavovala, luštili zašifrované skupiny písmen zdánlivě bez jakéhokoli smyslu. Jejich úkolem vlastně bylo velikost informace oddělit od obsahového kontextu, což nezřídka znamenalo rozložit zprávu na nejmenší části, tedy jednotlivé znaky, a pak zkoumat informaci nesenou jediným znakem. Shannon neučinil nic menšího, než že se pokusil tyto procesy spojené s rozpoznáním a přenosem informace na základě statistiky matematicky vyjádřit. Aby to bylo možné, musel nejprve identifikovat univerzální jednotku informace. Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy). Obě tyto teorie pak vzájemně propojil a vyvážil ve větách o přenosech informací a oddělením zdrojů informace od sdělovacích kanálů, přičemž definoval pojem informační entropie, charakterizovaný jako neurčitost (popřípadě organizovanost) celého zdroje jakožto průměru z informací nesených jeho jednotlivými znaky.&amp;lt;ref&amp;gt; Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Matematická teorie komunikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Shannon a weaver model]]&lt;br /&gt;
Vydaná v roce 1948, pokusil se v ní vše matematicky popsat a zároveň určit základní jednotku informace.&lt;br /&gt;
Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy).&amp;lt;ref&amp;gt;Úsvit hackerů: závěr s Claudem Shannonem [online]. In: . [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SLUKOVÁ, Petra. Informace a komunikace [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem&lt;br /&gt;
* http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&lt;br /&gt;
* http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie informace, Claude Shannon, [[Komunikace]], [[jednotka informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Shannon Claude]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32141</id>
		<title>Claude Shannon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32141"/>
		<updated>2016-02-12T20:12:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Claude Elwood Shannon''' (30. dubna 1916 - 24. února 2001) byl americký matematik, [[kybernetika|kybernetik]], elektroinženýr, &amp;quot;otec [[teorie informace]]&amp;quot; a zakladatel [[informatika|informatiky]] a digitální [[komunikace]], známý především díky svému matematickému modelu komunikace, tzv. [[Shannon a weaver model]].Byl také zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů. Poprvé použil pro informaci jednotku – [[bit]] (jako zkratku slov - binary diary – dvojková číslice). Ta je vyjádřena jako množství informace obsažené v jednom binárním slově. Jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ClaudeShannon_MFO3807.jpg|Claude Shanon|thumb|vpravo|Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se narodil v Petoskey v Michiganu. Otec Claude Elwood Shannon pracoval jako soudce v Gaylordu, kde celá rodina žila, a matka Mabel Wolf Shannon byla ředitelka střední školy tamtéž.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: https://www.nyu.edu/pages/linguistics/courses/v610003/shan.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
V Gaylordu vystudoval Shannon střední školu a již v této době se zajímal o radioamatérismus a dálkově řízené modely - jeho vzorem byl Thomas Alva Edison.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;C. E. Shannon – průkopník informačního věku [online]. 2004(8) [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/c-e-shannon-prukopnik-informacniho-veku&amp;lt;/ref&amp;gt; Během střední školy pracoval jako doručovatel společnosti Western Union.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Studium ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole v roce 1932 nastoupil na University of Michigan. Začal studovat elektroinženýrství, ke kterému si nakonec přidal matematiku, a roku 1936 získal v obou oborech B.S. degree&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://www.example.org Text odkazu], další text.&amp;lt;/ref&amp;gt; - ekvivalent českého Bc. Poté nastoupil na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde začal pracovat jako asistent týmu konstruktérů diferenciálniho analyzátoru pod vedením [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;test4&amp;quot;&amp;gt;[Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. 2010 [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969], CIO Business World.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a v roce 1937 napsal diplomovou práci ''A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits'', která používá Booleovu algebru pro návrh reléových sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test3&amp;quot;&amp;gt;[http://http://dspace.mit.edu/bitstream/handle/1721.1/11173/34541425.pdf?sequence=1 A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits], 10. srpna 1937.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle harvardského profesora Howarda Gardnera to byla pravděpodobně nejdůležitější a nejslavnější diplomová práce století. Na MIT získal magisterský titul v elektroinženýrství a PhD v matematice v roce 1940 za disertační práci ''An Algebra for Theoretical Genetics''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://news.mit.edu/2001/shannon&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo a práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se ve svém výzkumu pohyboval ve střetu více oborů a i díky tomu začal koncem studia pokládat první teze, na kterých dnes stojí [[informační věda]]. Po roce 1942 odešel do matematického oddělení Bellových laboratoří, zde také uvedl  teorii spínacích obvodů, která vzbudila ve vědeckém světě velký ohlas. Když podle ní vědci z Bellových laboratoří poprvé vytvořili návrhy telefonních ústředen, přesvědčili se o tom, jaký mocný nástroj v této teorii získali.&amp;lt;ref&amp;gt;Průkopníci informačního věku [online]. [cit. 2016-02-12].Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969 &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní princip digitálního počítače ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannon vypracoval diplomovou práci, která měla dalekosáhlé následky. Vytvořila základ, na němž stojí princip digitálního počítače. Nesnáze, které dělaly těžkou hlavu raným počítačovým průkopníkům od [[Charles Babbage|Babbage]] až po Mauchlyho, byly totiž způsobeny i lpěním na desítkové soustavě. Shannon přesvědčivě dokázal, že těmto problémům se lze vyhnout pomocí logiky založené na extrémně malé množině, obsahující jen dva prvky: jedničku a nulu (resp. zapnuto a vypnuto).&amp;lt;ref&amp;gt; Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Informace je zpráva, která snižuje neznalost (neurčitost) o stavu systému. Systém má n možných stavů,     pravděpodobnosti jejich výskytu, přičemž musí platit:  pak množství informace nutné k odstranění neurčitosti o stavu systému (tzv. Shannonova entropie) je dáno následujícím vzorcem:''&amp;lt;ref&amp;gt;Teorie informace [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Shanon1.jpg|Claude Shanon Teorie Informace|thumb|vlevo|]]&lt;br /&gt;
''Tato kvantitativní teorie informace vychází z předpokladu, že počet stavů systému je známý a konečný, že jsou navíc známy pravděpodobnosti výskytů stavů.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na počátku Teorie informace byly Shannonovy otázky, co je to vlastně informace? Jakým způsobem lze informaci měřit? Jak ji porovnávat v přenosu ve vysílaných a přijímaných zprávách?Tyto otázky souvisely jak s problematikou telekomunikací, tak i kryptografií, při níž vědci, aniž se nad tím většina z nich takto pozastavovala, luštili zašifrované skupiny písmen zdánlivě bez jakéhokoli smyslu. Jejich úkolem vlastně bylo velikost informace oddělit od obsahového kontextu, což nezřídka znamenalo rozložit zprávu na nejmenší části, tedy jednotlivé znaky, a pak zkoumat informaci nesenou jediným znakem. Shannon neučinil nic menšího, než že se pokusil tyto procesy spojené s rozpoznáním a přenosem informace na základě statistiky matematicky vyjádřit. Aby to bylo možné, musel nejprve identifikovat univerzální jednotku informace. Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy). Obě tyto teorie pak vzájemně propojil a vyvážil ve větách o přenosech informací a oddělením zdrojů informace od sdělovacích kanálů, přičemž definoval pojem informační entropie, charakterizovaný jako neurčitost (popřípadě organizovanost) celého zdroje jakožto průměru z informací nesených jeho jednotlivými znaky.&amp;lt;ref&amp;gt; Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Matematická teorie komunikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydaná v roce 1948, pokusil se v ní vše matematicky popsat a zároveň určit základní jednotku informace.&lt;br /&gt;
Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy).&amp;lt;ref&amp;gt;Úsvit hackerů: závěr s Claudem Shannonem [online]. In: . [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SLUKOVÁ, Petra. Informace a komunikace [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem&lt;br /&gt;
* http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&lt;br /&gt;
* http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie informace, Claude Shannon, [[Komunikace]], [[jednotka informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Shannon Claude]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32140</id>
		<title>Claude Shannon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32140"/>
		<updated>2016-02-12T20:03:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Claude Elwood Shannon''' (30. dubna 1916 - 24. února 2001) byl americký matematik, [[kybernetika|kybernetik]], elektroinženýr, &amp;quot;otec [[teorie informace]]&amp;quot; a zakladatel [[informatika|informatiky]] a digitální [[komunikace]], známý především díky svému matematickému modelu komunikace, tzv. [[Shannon a weaver model]].Byl také zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů. Poprvé použil pro informaci jednotku – [[bit]] (jako zkratku slov - binary diary – dvojková číslice). Ta je vyjádřena jako množství informace obsažené v jednom binárním slově. Jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ClaudeShannon_MFO3807.jpg|Claude Shanon|thumb|vpravo|Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se narodil v Petoskey v Michiganu. Otec Claude Elwood Shannon pracoval jako soudce v Gaylordu, kde celá rodina žila, a matka Mabel Wolf Shannon byla ředitelka střední školy tamtéž.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: https://www.nyu.edu/pages/linguistics/courses/v610003/shan.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
V Gaylordu vystudoval Shannon střední školu a již v této době se zajímal o radioamatérismus a dálkově řízené modely - jeho vzorem byl Thomas Alva Edison.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;C. E. Shannon – průkopník informačního věku [online]. 2004(8) [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/c-e-shannon-prukopnik-informacniho-veku&amp;lt;/ref&amp;gt; Během střední školy pracoval jako doručovatel společnosti Western Union.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Studium ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole v roce 1932 nastoupil na University of Michigan. Začal studovat elektroinženýrství, ke kterému si nakonec přidal matematiku, a roku 1936 získal v obou oborech B.S. degree&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://www.example.org Text odkazu], další text.&amp;lt;/ref&amp;gt; - ekvivalent českého Bc. Poté nastoupil na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde začal pracovat jako asistent týmu konstruktérů diferenciálniho analyzátoru pod vedením [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;test4&amp;quot;&amp;gt;[Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. 2010 [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969], CIO Business World.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a v roce 1937 napsal diplomovou práci ''A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits'', která používá Booleovu algebru pro návrh reléových sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test3&amp;quot;&amp;gt;[http://http://dspace.mit.edu/bitstream/handle/1721.1/11173/34541425.pdf?sequence=1 A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits], 10. srpna 1937.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle harvardského profesora Howarda Gardnera to byla pravděpodobně nejdůležitější a nejslavnější diplomová práce století. Na MIT získal magisterský titul v elektroinženýrství a PhD v matematice v roce 1940 za disertační práci ''An Algebra for Theoretical Genetics''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://news.mit.edu/2001/shannon&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo a práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se ve svém výzkumu pohyboval ve střetu více oborů a i díky tomu začal koncem studia pokládat první teze, na kterých dnes stojí [[informační věda]]. Po roce 1942 odešel do matematického oddělení Bellových laboratoří, zde také uvedl  teorii spínacích obvodů, která vzbudila ve vědeckém světě velký ohlas. Když podle ní vědci z Bellových laboratoří poprvé vytvořili návrhy telefonních ústředen, přesvědčili se o tom, jaký mocný nástroj v této teorii získali.&amp;lt;ref&amp;gt;Průkopníci informačního věku [online]. [cit. 2016-02-12].Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969 &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní princip digitálního počítače ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannon vypracoval diplomovou práci, která měla dalekosáhlé následky. Vytvořila základ, na němž stojí princip digitálního počítače. Nesnáze, které dělaly těžkou hlavu raným počítačovým průkopníkům od [[Charles Babbage|Babbage]] až po Mauchlyho, byly totiž způsobeny i lpěním na desítkové soustavě. Shannon přesvědčivě dokázal, že těmto problémům se lze vyhnout pomocí logiky založené na extrémně malé množině, obsahující jen dva prvky: jedničku a nulu (resp. zapnuto a vypnuto).&amp;lt;ref&amp;gt; Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Informace je zpráva, která snižuje neznalost (neurčitost) o stavu systému. Systém má n možných stavů,     pravděpodobnosti jejich výskytu, přičemž musí platit:  pak množství informace nutné k odstranění neurčitosti o stavu systému (tzv. Shannonova entropie) je dáno následujícím vzorcem:''&amp;lt;ref&amp;gt;Teorie informace [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Shanon1.jpg|Claude Shanon Teorie Informace|thumb|vlevo|]]&lt;br /&gt;
''Tato kvantitativní teorie informace vychází z předpokladu, že počet stavů systému je známý a konečný, že jsou navíc známy pravděpodobnosti výskytů stavů.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na počátku Teorie informace byly Shannonovy otázky, co je to vlastně informace? Jakým způsobem lze informaci měřit? Jak ji porovnávat v přenosu ve vysílaných a přijímaných zprávách?Tyto otázky souvisely jak s problematikou telekomunikací, tak i kryptografií, při níž vědci, aniž se nad tím většina z nich takto pozastavovala, luštili zašifrované skupiny písmen zdánlivě bez jakéhokoli smyslu. Jejich úkolem vlastně bylo velikost informace oddělit od obsahového kontextu, což nezřídka znamenalo rozložit zprávu na nejmenší části, tedy jednotlivé znaky, a pak zkoumat informaci nesenou jediným znakem. Shannon neučinil nic menšího, než že se pokusil tyto procesy spojené s rozpoznáním a přenosem informace na základě statistiky matematicky vyjádřit. Aby to bylo možné, musel nejprve identifikovat univerzální jednotku informace. Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy). Obě tyto teorie pak vzájemně propojil a vyvážil ve větách o přenosech informací a oddělením zdrojů informace od sdělovacích kanálů, přičemž definoval pojem informační entropie, charakterizovaný jako neurčitost (popřípadě organizovanost) celého zdroje jakožto průměru z informací nesených jeho jednotlivými znaky.&amp;lt;ref&amp;gt; Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Matematická teorie komunikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydaná v roce 1948, pokusil se v ní vše matematicky popsat a zároveň určit základní jednotku informace.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Úsvit hackerů: závěr s Claudem Shannonem [online]. In: . [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem&lt;br /&gt;
* http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&lt;br /&gt;
* http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie informace, Claude Shannon, [[Komunikace]], [[Bit]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Shannon Claude]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32139</id>
		<title>Claude Shannon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32139"/>
		<updated>2016-02-12T19:56:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Claude Elwood Shannon''' (30. dubna 1916 - 24. února 2001) byl americký matematik, [[kybernetika|kybernetik]], elektroinženýr, &amp;quot;otec [[teorie informace]]&amp;quot; a zakladatel [[informatika|informatiky]] a digitální [[komunikace]], známý především díky svému matematickému modelu komunikace, tzv. [[Shannon a weaver model]].Byl také zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů. Poprvé použil pro informaci jednotku – [[bit]] (jako zkratku slov - binary diary – dvojková číslice). Ta je vyjádřena jako množství informace obsažené v jednom binárním slově. Jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ClaudeShannon_MFO3807.jpg|Claude Shanon|thumb|vpravo|Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se narodil v Petoskey v Michiganu. Otec Claude Elwood Shannon pracoval jako soudce v Gaylordu, kde celá rodina žila, a matka Mabel Wolf Shannon byla ředitelka střední školy tamtéž.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: https://www.nyu.edu/pages/linguistics/courses/v610003/shan.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
V Gaylordu vystudoval Shannon střední školu a již v této době se zajímal o radioamatérismus a dálkově řízené modely - jeho vzorem byl Thomas Alva Edison.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;C. E. Shannon – průkopník informačního věku [online]. 2004(8) [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/c-e-shannon-prukopnik-informacniho-veku&amp;lt;/ref&amp;gt; Během střední školy pracoval jako doručovatel společnosti Western Union.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Studium ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole v roce 1932 nastoupil na University of Michigan. Začal studovat elektroinženýrství, ke kterému si nakonec přidal matematiku, a roku 1936 získal v obou oborech B.S. degree&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://www.example.org Text odkazu], další text.&amp;lt;/ref&amp;gt; - ekvivalent českého Bc. Poté nastoupil na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde začal pracovat jako asistent týmu konstruktérů diferenciálniho analyzátoru pod vedením [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;test4&amp;quot;&amp;gt;[Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. 2010 [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969], CIO Business World.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a v roce 1937 napsal diplomovou práci ''A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits'', která používá Booleovu algebru pro návrh reléových sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test3&amp;quot;&amp;gt;[http://http://dspace.mit.edu/bitstream/handle/1721.1/11173/34541425.pdf?sequence=1 A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits], 10. srpna 1937.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle harvardského profesora Howarda Gardnera to byla pravděpodobně nejdůležitější a nejslavnější diplomová práce století. Na MIT získal magisterský titul v elektroinženýrství a PhD v matematice v roce 1940 za disertační práci ''An Algebra for Theoretical Genetics''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://news.mit.edu/2001/shannon&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo a práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se ve svém výzkumu pohyboval ve střetu více oborů a i díky tomu začal koncem studia pokládat první teze, na kterých dnes stojí [[informační věda]]. Po roce 1942 odešel do matematického oddělení Bellových laboratoří, zde také uvedl  teorii spínacích obvodů, která vzbudila ve vědeckém světě velký ohlas. Když podle ní vědci z Bellových laboratoří poprvé vytvořili návrhy telefonních ústředen, přesvědčili se o tom, jaký mocný nástroj v této teorii získali.&amp;lt;ref&amp;gt;Průkopníci informačního věku [online]. [cit. 2016-02-12].Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969 &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní princip digitálního počítače ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannon vypracoval diplomovou práci, která měla dalekosáhlé následky. Vytvořila základ, na němž stojí princip digitálního počítače. Nesnáze, které dělaly těžkou hlavu raným počítačovým průkopníkům od [[Charles Babbage|Babbage]] až po Mauchlyho, byly totiž způsobeny i lpěním na desítkové soustavě. Shannon přesvědčivě dokázal, že těmto problémům se lze vyhnout pomocí logiky založené na extrémně malé množině, obsahující jen dva prvky: jedničku a nulu (resp. zapnuto a vypnuto).&amp;lt;ref&amp;gt; Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Informace je zpráva, která snižuje neznalost (neurčitost) o stavu systému. Systém má n možných stavů,     pravděpodobnosti jejich výskytu, přičemž musí platit:  pak množství informace nutné k odstranění neurčitosti o stavu systému (tzv. Shannonova entropie) je dáno následujícím vzorcem:''&amp;lt;ref&amp;gt;Teorie informace [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Shanon1.jpg|Claude Shanon Teorie Informace|thumb|vlevo|]]&lt;br /&gt;
''Tato kvantitativní teorie informace vychází z předpokladu, že počet stavů systému je známý a konečný, že jsou navíc známy pravděpodobnosti výskytů stavů.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na počátku Teorie informace byly Shannonovy otázky, co je to vlastně informace? Jakým způsobem lze informaci měřit? Jak ji porovnávat v přenosu ve vysílaných a přijímaných zprávách?Tyto otázky souvisely jak s problematikou telekomunikací, tak i kryptografií, při níž vědci, aniž se nad tím většina z nich takto pozastavovala, luštili zašifrované skupiny písmen zdánlivě bez jakéhokoli smyslu. Jejich úkolem vlastně bylo velikost informace oddělit od obsahového kontextu, což nezřídka znamenalo rozložit zprávu na nejmenší části, tedy jednotlivé znaky, a pak zkoumat informaci nesenou jediným znakem. Shannon neučinil nic menšího, než že se pokusil tyto procesy spojené s rozpoznáním a přenosem informace na základě statistiky matematicky vyjádřit. Aby to bylo možné, musel nejprve identifikovat univerzální jednotku informace. Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy). Obě tyto teorie pak vzájemně propojil a vyvážil ve větách o přenosech informací a oddělením zdrojů informace od sdělovacích kanálů, přičemž definoval pojem informační entropie, charakterizovaný jako neurčitost (popřípadě organizovanost) celého zdroje jakožto průměru z informací nesených jeho jednotlivými znaky.&amp;lt;ref&amp;gt; Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Matematická teorie komunikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydaná v roce 1948, pokusil se v ní vše matematicky popsat a zároveň určit základní jednotku informace.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Úsvit hackerů: závěr s Claudem Shannonem [online]. In: . [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem&lt;br /&gt;
* http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&lt;br /&gt;
* http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie informace, Claude Shannon, [[Komunikace]], [[Byte]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Shannon Claude]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32138</id>
		<title>Claude Shannon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32138"/>
		<updated>2016-02-12T19:53:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Claude Elwood Shannon''' (30. dubna 1916 - 24. února 2001) byl americký matematik, [[kybernetika|kybernetik]], elektroinženýr, &amp;quot;otec [[teorie informace]]&amp;quot; a zakladatel [[informatika|informatiky]] a digitální [[komunikace]], známý především díky svému matematickému modelu komunikace, tzv. [[Shannon a weaver model]].Byl také zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů. Poprvé použil pro informaci jednotku – [[bit]] (jako zkratku slov - binary diary – dvojková číslice). Ta je vyjádřena jako množství informace obsažené v jednom binárním slově. Jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ClaudeShannon_MFO3807.jpg|Claude Shanon|thumb|vpravo|Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se narodil v Petoskey v Michiganu. Otec Claude Elwood Shannon pracoval jako soudce v Gaylordu, kde celá rodina žila, a matka Mabel Wolf Shannon byla ředitelka střední školy tamtéž.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: https://www.nyu.edu/pages/linguistics/courses/v610003/shan.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
V Gaylordu vystudoval Shannon střední školu a již v této době se zajímal o radioamatérismus a dálkově řízené modely - jeho vzorem byl Thomas Alva Edison.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;C. E. Shannon – průkopník informačního věku [online]. 2004(8) [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/c-e-shannon-prukopnik-informacniho-veku&amp;lt;/ref&amp;gt; Během střední školy pracoval jako doručovatel společnosti Western Union.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Studium ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole v roce 1932 nastoupil na University of Michigan. Začal studovat elektroinženýrství, ke kterému si nakonec přidal matematiku, a roku 1936 získal v obou oborech B.S. degree&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://www.example.org Text odkazu], další text.&amp;lt;/ref&amp;gt; - ekvivalent českého Bc. Poté nastoupil na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde začal pracovat jako asistent týmu konstruktérů diferenciálniho analyzátoru pod vedením [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;test4&amp;quot;&amp;gt;[Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. 2010 [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969], CIO Business World.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a v roce 1937 napsal diplomovou práci ''A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits'', která používá Booleovu algebru pro návrh reléových sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test3&amp;quot;&amp;gt;[http://http://dspace.mit.edu/bitstream/handle/1721.1/11173/34541425.pdf?sequence=1 A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits], 10. srpna 1937.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle harvardského profesora Howarda Gardnera to byla pravděpodobně nejdůležitější a nejslavnější diplomová práce století. Na MIT získal magisterský titul v elektroinženýrství a PhD v matematice v roce 1940 za disertační práci ''An Algebra for Theoretical Genetics''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://news.mit.edu/2001/shannon&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo a práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se ve svém výzkumu pohyboval ve střetu více oborů a i díky tomu začal koncem studia pokládat první teze, na kterých dnes stojí [[informační věda]]. Po roce 1942 odešel do matematického oddělení Bellových laboratoří, zde také uvedl  teorii spínacích obvodů, která vzbudila ve vědeckém světě velký ohlas. Když podle ní vědci z Bellových laboratoří poprvé vytvořili návrhy telefonních ústředen, přesvědčili se o tom, jaký mocný nástroj v této teorii získali.&amp;lt;ref&amp;gt;Průkopníci informačního věku [online]. [cit. 2016-02-12].Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969 &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní princip digitálního počítače ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannon vypracoval diplomovou práci, která měla dalekosáhlé následky. Vytvořila základ, na němž stojí princip digitálního počítače. Nesnáze, které dělaly těžkou hlavu raným počítačovým průkopníkům od [[Charles Babbage|Babbage]] až po Mauchlyho, byly totiž způsobeny i lpěním na desítkové soustavě. Shannon přesvědčivě dokázal, že těmto problémům se lze vyhnout pomocí logiky založené na extrémně malé množině, obsahující jen dva prvky: jedničku a nulu (resp. zapnuto a vypnuto).&amp;lt;ref&amp;gt; Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Informace je zpráva, která snižuje neznalost (neurčitost) o stavu systému. Systém má n možných stavů,     pravděpodobnosti jejich výskytu, přičemž musí platit:  pak množství informace nutné k odstranění neurčitosti o stavu systému (tzv. Shannonova entropie) je dáno následujícím vzorcem:''&amp;lt;ref&amp;gt;Teorie informace [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Shanon1.jpg|Claude Shanon Teorie Informace|thumb|vlevo|]]&lt;br /&gt;
''Tato kvantitativní teorie informace vychází z předpokladu, že počet stavů systému je známý a konečný, že jsou navíc známy pravděpodobnosti výskytů stavů.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na počátku Teorie informace byly Shannonovy otázky, o je to vlastně informace? Jakým způsobem lze informaci měřit? Jak ji porovnávat v přenosu ve vysílaných a přijímaných zprávách?Tyto otázky souvisely jak s problematikou telekomunikací, tak i kryptografií, při níž vědci, aniž se nad tím většina z nich takto pozastavovala, luštili zašifrované skupiny písmen zdánlivě bez jakéhokoli smyslu. Jejich úkolem vlastně bylo velikost informace oddělit od obsahového kontextu, což nezřídka znamenalo rozložit zprávu na nejmenší části, tedy jednotlivé znaky, a pak zkoumat informaci nesenou jediným znakem. Shannon neučinil nic menšího, než že se pokusil tyto procesy spojené s rozpoznáním a přenosem informace na základě statistiky matematicky vyjádřit. Aby to bylo možné, musel nejprve identifikovat univerzální jednotku informace. Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy). Obě tyto teorie pak vzájemně propojil a vyvážil ve větách o přenosech informací a oddělením zdrojů informace od sdělovacích kanálů, přičemž definoval pojem informační entropie, charakterizovaný jako neurčitost (popřípadě organizovanost) celého zdroje jakožto průměru z informací nesených jeho jednotlivými znaky.&amp;lt;ref&amp;gt; Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Matematická teorie komunikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydaná v roce 1948, pokusil se v ní vše matematicky popsat a zároveň určit základní jednotku informace.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Úsvit hackerů: závěr s Claudem Shannonem [online]. In: . [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem&lt;br /&gt;
* http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&lt;br /&gt;
* http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teorie informace, Claude Shannon, [[Komunikace]], [[Byte]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Shannon Claude]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32040</id>
		<title>Claude Shannon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=32040"/>
		<updated>2016-02-10T19:12:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Claude Elwood Shannon''' (30. dubna 1916 - 24. února 2001) byl americký matematik, [[kybernetika|kybernetik]], elektroinženýr, &amp;quot;otec [[teorie informace]]&amp;quot; a zakladatel [[informatika|informatiky]] a digitální [[komunikace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ClaudeShannon_MFO3807.jpg|Claude Shanon|thumb|vpravo|Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se narodil v Petoskey v Michiganu. Otec Claude Elwood Shannon pracoval jako soudce v Gaylordu, kde celá rodina žila, a matka Mabel Wolf Shannon byla ředitelka střední školy tamtéž.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: https://www.nyu.edu/pages/linguistics/courses/v610003/shan.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
V Gaylordu vystudoval Shannon střední školu a již v této době se zajímal o radioamatérismus a dálkově řízené modely - jeho vzorem byl Thomas Alva Edison.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;C. E. Shannon – průkopník informačního věku [online]. 2004(8) [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/c-e-shannon-prukopnik-informacniho-veku&amp;lt;/ref&amp;gt; Během střední školy pracoval jako doručovatel společnosti Western Union.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Studium ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole v roce 1932 nastoupil na University of Michigan. Začal studovat elektroinženýrství, ke kterému si nakonec přidal matematiku, a roku 1936 získal v obou oborech B.S. degree&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://www.example.org Text odkazu], další text.&amp;lt;/ref&amp;gt; - ekvivalent českého Bc. Poté nastoupil na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde začal pracovat jako asistent týmu konstruktérů diferenciálniho analyzátoru pod vedením [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;test4&amp;quot;&amp;gt;[Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. 2010 [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969], CIO Business World.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a v roce 1937 napsal diplomovou práci ''A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits'', která používá Booleovu algebru pro návrh reléových sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test3&amp;quot;&amp;gt;[http://http://dspace.mit.edu/bitstream/handle/1721.1/11173/34541425.pdf?sequence=1 A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits], 10. srpna 1937.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle harvardského profesora Howarda Gardnera to byla pravděpodobně nejdůležitější a nejslavnější diplomová práce století. Na MIT získal magisterský titul v elektroinženýrství a PhD v matematice v roce 1940 za disertační práci ''An Algebra for Theoretical Genetics''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://news.mit.edu/2001/shannon&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo a práce ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se ve svém výzkumu pohyboval na střetu několika oborů a i díky tomu začal koncem studia pokládat první teze, na kterých dnes stojí [[informační věda]]. Po roce 1942 odešel do matematického oddělení Bellových laboratoří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní princip digitálního počítače ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannon vypracoval diplomovou práci, která měla dalekosáhlé následky. Vytvořila základ, na němž stojí princip digitálního počítače. Nesnáze, které dělaly těžkou hlavu raným počítačovým průkopníkům od Babbage až po Mauchlyho, byly totiž způsobeny i lpěním na desítkové soustavě. Shannon přesvědčivě dokázal, že těmto problémům se lze vyhnout pomocí logiky založené na extrémně malé množině, obsahující jen dva prvky: jedničku a nulu (resp. zapnuto a vypnuto).&amp;lt;ref&amp;gt; Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969  &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Informace je zpráva, která snižuje neznalost (neurčitost) o stavu systému. Systém má n možných stavů,     pravděpodobnosti jejich výskytu, přičemž musí platit:  pak množství informace nutné k odstranění neurčitosti o stavu systému (tzv. Shannonova entropie) je dáno následujícím vzorcem:''&amp;lt;ref&amp;gt;Teorie informace [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Shanon1.jpg|Claude Shanon Teorie Informace|thumb|vlevo|]]&lt;br /&gt;
''Tato kvantitativní teorie informace vychází z předpokladu, že počet stavů systému je známý a konečný, že jsou navíc známy pravděpodobnosti výskytů stavů.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Matematická teorie komunikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydaná v roce 1948, pokusil se v ní vše matematicky popsat a zároveň určit základní jednotku informace.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Úsvit hackerů: závěr s Claudem Shannonem [online]. In: . [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem&lt;br /&gt;
* http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&lt;br /&gt;
* http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
životopis, teorie informace, Claude Shannon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Shannon Claude]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=31860</id>
		<title>Claude Shannon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=31860"/>
		<updated>2016-02-09T20:03:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Claude Elwood Shannon''' (30. dubna 1916 - 24. února 2001) byl americký matematik, [[kybernetika|kybernetik]], elektroinženýr, &amp;quot;otec [[teorie informace]]&amp;quot; a zakladatel [[informatika|informatiky]] a digitální [[komunikace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ClaudeShannon_MFO3807.jpg|Claude Shanon|thumb|vpravo|Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se narodil v Petoskey v Michiganu. Otec Claude Elwood Shannon pracoval jako soudce v Gaylordu, kde celá rodina žila, a matka Mabel Wolf Shannon byla ředitelka střední školy tamtéž.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: https://www.nyu.edu/pages/linguistics/courses/v610003/shan.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
V Gaylordu vystudoval Shannon střední školu a již v této době se zajímal o radioamatérismus a dálkově řízené modely - jeho vzorem byl Thomas Alva Edison.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;C. E. Shannon – průkopník informačního věku [online]. 2004(8) [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/c-e-shannon-prukopnik-informacniho-veku&amp;lt;/ref&amp;gt; Během střední školy pracoval jako doručovatel společnosti Western Union.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Studium ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole v roce 1932 nastoupil na University of Michigan. Začal studovat elektroinženýrství, ke kterému si nakonec přidal matematiku, a roku 1936 získal v obou oborech B.S. degree&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://www.example.org Text odkazu], další text.&amp;lt;/ref&amp;gt; - ekvivalent českého Bc. Poté nastoupil na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde začal pracovat jako asistent týmu konstruktérů diferenciálniho analyzátoru pod vedením [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;test4&amp;quot;&amp;gt;[Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. 2010 [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969], CIO Business World.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a v roce 1937 napsal diplomovou práci ''A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits'', která používá Booleovu algebru pro návrh reléových sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test3&amp;quot;&amp;gt;[http://http://dspace.mit.edu/bitstream/handle/1721.1/11173/34541425.pdf?sequence=1 A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits], 10. srpna 1937.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle harvardského profesora Howarda Gardnera to byla pravděpodobně nejdůležitější a nejslavnější diplomová práce století. Na MIT získal magisterský titul v elektroinženýrství a PhD v matematice v roce 1940 za disertační práci ''An Algebra for Theoretical Genetics''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://news.mit.edu/2001/shannon&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo a práce ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se ve svém výzkumu pohyboval na střetu několika oborů a i díky tomu začal koncem studia pokládat první teze, na kterých dnes stojí [[informační věda]]. Po roce 1942 odešel do matematického oddělení Bellových laboratoří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Informace je zpráva, která snižuje neznalost (neurčitost) o stavu systému. Systém má n možných stavů,     pravděpodobnosti jejich výskytu, přičemž musí platit:  pak množství informace nutné k odstranění neurčitosti o stavu systému (tzv. Shannonova entropie) je dáno následujícím vzorcem:''&amp;lt;ref&amp;gt;Teorie informace [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Shanon1.jpg|Claude Shanon Teorie Informace|thumb|vlevo|]]&lt;br /&gt;
''Tato kvantitativní teorie informace vychází z předpokladu, že počet stavů systému je známý a konečný, že jsou navíc známy pravděpodobnosti výskytů stavů.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Matematická teorie komunikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydaná v roce 1948, pokusil se v ní vše matematicky popsat a zároveň určit základní jednotku informace.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Úsvit hackerů: závěr s Claudem Shannonem [online]. In: . [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem&lt;br /&gt;
* http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&lt;br /&gt;
* http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
životopis, teorie informace, Claude Shannon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Shannon Claude]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=31859</id>
		<title>Claude Shannon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=31859"/>
		<updated>2016-02-09T19:58:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Claude Elwood Shannon''' (30. dubna 1916 - 24. února 2001) byl americký matematik, [[kybernetika|kybernetik]], elektroinženýr, &amp;quot;otec [[teorie informace]]&amp;quot; a zakladatel [[informatika|informatiky]] a digitální [[komunikace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ClaudeShannon_MFO3807.jpg|Claude Shanon|thumb|vpravo|Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se narodil v Petoskey v Michiganu. Otec Claude Elwood Shannon pracoval jako soudce v Gaylordu, kde celá rodina žila, a matka Mabel Wolf Shannon byla ředitelka střední školy tamtéž.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: https://www.nyu.edu/pages/linguistics/courses/v610003/shan.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
V Gaylordu vystudoval Shannon střední školu a již v této době se zajímal o radioamatérismus a dálkově řízené modely - jeho vzorem byl Thomas Alva Edison.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;C. E. Shannon – průkopník informačního věku [online]. 2004(8) [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/c-e-shannon-prukopnik-informacniho-veku&amp;lt;/ref&amp;gt; Během střední školy pracoval jako doručovatel společnosti Western Union.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Studium ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole v roce 1932 nastoupil na University of Michigan. Začal studovat elektroinženýrství, ke kterému si nakonec přidal matematiku, a roku 1936 získal v obou oborech B.S. degree&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://www.example.org Text odkazu], další text.&amp;lt;/ref&amp;gt; - ekvivalent českého Bc. Poté nastoupil na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde začal pracovat jako asistent týmu konstruktérů diferenciálniho analyzátoru pod vedením [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;test4&amp;quot;&amp;gt;[Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. 2010 [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969], CIO Business World.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a v roce 1937 napsal diplomovou práci ''A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits'', která používá Booleovu algebru pro návrh reléových sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test3&amp;quot;&amp;gt;[http://http://dspace.mit.edu/bitstream/handle/1721.1/11173/34541425.pdf?sequence=1 A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits], 10. srpna 1937.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle harvardského profesora Howarda Gardnera to byla pravděpodobně nejdůležitější a nejslavnější diplomová práce století. Na MIT získal magisterský titul v elektroinženýrství a PhD v matematice v roce 1940 za disertační práci ''An Algebra for Theoretical Genetics''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo a práce ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se ve svém výzkumu pohyboval na střetu několika oborů a i díky tomu začal koncem studia pokládat první teze, na kterých dnes stojí [[informační věda]]. Po roce 1942 odešel do matematického oddělení Bellových laboratoří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Informace je zpráva, která snižuje neznalost (neurčitost) o stavu systému. Systém má n možných stavů,     pravděpodobnosti jejich výskytu, přičemž musí platit:  pak množství informace nutné k odstranění neurčitosti o stavu systému (tzv. Shannonova entropie) je dáno následujícím vzorcem:''&amp;lt;ref&amp;gt;Teorie informace [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Shanon1.jpg|Claude Shanon Teorie Informace|thumb|vlevo|]]&lt;br /&gt;
''Tato kvantitativní teorie informace vychází z předpokladu, že počet stavů systému je známý a konečný, že jsou navíc známy pravděpodobnosti výskytů stavů.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Matematická teorie komunikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydaná v roce 1948, pokusil se v ní vše matematicky popsat a zároveň určit základní jednotku informace.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Úsvit hackerů: závěr s Claudem Shannonem [online]. In: . [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem&lt;br /&gt;
* http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&lt;br /&gt;
* http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
životopis, teorie informace, Claude Shannon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Shannon Claude]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=31858</id>
		<title>Claude Shannon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon&amp;diff=31858"/>
		<updated>2016-02-09T19:48:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Claude Elwood Shannon''' (30. dubna 1916 - 24. února 2001) byl americký matematik, [[kybernetika|kybernetik]], elektroinženýr, &amp;quot;otec [[teorie informace]]&amp;quot; a zakladatel [[informatika|informatiky]] a digitální [[komunikace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:ClaudeShannon_MFO3807.jpg|Claude Shanon|thumb|vpravo|Claude Shannon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se narodil v Petoskey v Michiganu. Otec Claude Elwood Shannon pracoval jako soudce v Gaylordu, kde celá rodina žila, a matka Mabel Wolf Shannon byla ředitelka střední školy tamtéž.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;Claude Shannon [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: https://www.nyu.edu/pages/linguistics/courses/v610003/shan.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
V Gaylordu vystudoval Shannon střední školu a již v této době se zajímal o radioamatérismus a dálkově řízené modely - jeho vzorem byl Thomas Alva Edison.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;C. E. Shannon – průkopník informačního věku [online]. 2004(8) [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/c-e-shannon-prukopnik-informacniho-veku&amp;lt;/ref&amp;gt; Během střední školy pracoval jako doručovatel společnosti Western Union.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Studium ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po střední škole v roce 1932 nastoupil na University of Michigan. Začal studovat elektroinženýrství, ke kterému si nakonec přidal matematiku, a roku 1936 získal v obou oborech B.S. degree&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://www.example.org Text odkazu], další text.&amp;lt;/ref&amp;gt; - ekvivalent českého Bc. Poté nastoupil na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde začal pracovat jako asistent týmu konstruktérů diferenciálniho analyzátoru pod vedením [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;test4&amp;quot;&amp;gt;[Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon [online]. 2010 [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969], CIO Business World.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;, a v roce 1937 napsal diplomovou práci ''A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits'', která používá Booleovu algebru pro návrh reléových sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test3&amp;quot;&amp;gt;[http://http://dspace.mit.edu/bitstream/handle/1721.1/11173/34541425.pdf?sequence=1 A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits], 10. srpna 1937.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle harvardského profesora Howarda Gardnera to byla pravděpodobně nejdůležitější a nejslavnější diplomová práce století. Na MIT získal magisterský titul v elektroinženýrství a PhD v matematice v roce 1940 za disertační práci ''An Algebra for Theoretical Genetics''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test5&amp;quot;&amp;gt;[http://newsoffice.mit.edu/2001/shannon MIT Professor Claude Shannon dies; was founder of digital communications], MIT News.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo a práce ==&lt;br /&gt;
C. E. Shannon se ve svém výzkumu pohyboval na střetu několika oborů a i díky tomu začal koncem studia pokládat první teze, na kterých dnes stojí [[informační věda]]. Po roce 1942 odešel do matematického oddělení Bellových laboratoří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Informace je zpráva, která snižuje neznalost (neurčitost) o stavu systému. Systém má n možných stavů,     pravděpodobnosti jejich výskytu, přičemž musí platit:  pak množství informace nutné k odstranění neurčitosti o stavu systému (tzv. Shannonova entropie) je dáno následujícím vzorcem:''&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Shanon1.jpg|Claude Shanon Teorie Informace|thumb|vlevo|]]&lt;br /&gt;
''Tato kvantitativní teorie informace vychází z předpokladu, že počet stavů systému je známý a konečný, že jsou navíc známy pravděpodobnosti výskytů stavů.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Matematická teorie komunikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vydaná v roce 1948, pokusil se v ní vše matematicky popsat a zároveň určit základní jednotku informace.&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Označil ji jako „binary digit“ neboli zkráceně „bit“, přičemž stanovil, že jeden bit reprezentuje informaci získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (odpověď pak lze vyjádřit jednou z dvojice číslic 0 či 1). Na základě tohoto určení kapacity sdělovacího kanálu (či média) rozvinul Shannon jak teorii přenosu dat (bez ohledu na jejich sémantiku), tak teorii datové komprese (související s kritériem věrnosti reprodukce zprávy).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-zaver-s-claudem-shannonem/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
životopis, teorie informace, Claude Shannon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|Shannon Claude]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31857</id>
		<title>Diskuse:Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31857"/>
		<updated>2016-02-09T19:31:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dobrý den, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
děkujeme za zpracované heslo. Věnuj však prosím pozornost těmto důležitým připomínkám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dopracuj reference dle normy ISO 690 - jen odkaz nestačí!&lt;br /&gt;
* Klíč. slova se neuvádějí formou odkazů.&lt;br /&gt;
* Podívej se do [[Nápověda:Struktura článku|nápovědy]], jak má vypadat sekce Odkazy - chybí ti např. související články - články zde na Wikisofii.&lt;br /&gt;
* Smaž odkaz na heslo University College of Dublin - nesouvisí s naším oborem a dotvářet se nebude.&lt;br /&gt;
* Naopak přidej odkazy na hesla: Informační chování, Informace.&lt;br /&gt;
* Prodluž první odstavec. &lt;br /&gt;
* Po tučně zvýrazněném jménu osobnosti v 1. větě připiš v závorce datum narození.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Děkuji!&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 1. 2. 2016, 11:10 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- dopracovala jsem reference dle ISO 690.&lt;br /&gt;
- změnila jsem klíčová slova&lt;br /&gt;
- změnila jsem strukturu článku&lt;br /&gt;
- smazala jsem odkaz na heslo University College of Dublin&lt;br /&gt;
- přidala jsem hesla na Informační chování, Informace&lt;br /&gt;
- prodloužila jsem první odstavec.&lt;br /&gt;
- Nemohu nikde najít datum narození, uvedla jsem rok doktorátu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Děkuji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
mám k tvým úpravám ještě několik připomínek.&lt;br /&gt;
* Reference jsi neupravila dostatečně. Odkaz na web nestačí. Je třeba uvést název stránky, datum citování atd. Inspiruj se třeba v tomto [[Biblioterapie|článku]] nebo v normě ISO 690. &lt;br /&gt;
* Ideálně bys měla čerpat min. ze 3 různých zdrojů. &lt;br /&gt;
* Pokud jsi nenašla datum narození, doplněný rok doktorátu, prosím, smaž.&lt;br /&gt;
* Klíč. slova se neuvádějí formou odkazů - tj. nejsou &amp;quot;proklikatelná&amp;quot;.&lt;br /&gt;
* Přidej odkazy na hesla: Informační chování, Informace. Neměla jsem na mysli přidat je do klíč. slov, ale přímo do textu, kdy jsou použita. Princip Wikisofie je totiž stejně jako u Wikipedie v propojování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 2. 2. 2016, 12:06 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
děkuji za trpělivost a právě jsem snad doladila požadavky. Prosím o kontrolu a děkuji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
díky, ale stále mám tyto připomínky.&lt;br /&gt;
* Klíč. slova se neuvádějí formou odkazů - tj. nejsou &amp;quot;proklikatelná&amp;quot;.&lt;br /&gt;
* Reference stále nejsou uvedeny správně - koukni se do normy ISO 690 nebo využij [http://www.citace.com/ generátor citací].&lt;br /&gt;
* Externí odkazy udělej stejným způsobem jako u článku A. Merta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Děkuji!&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 9. 2. 2016, 11:56 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den, změněno. Děkuji.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31856</id>
		<title>Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31856"/>
		<updated>2016-02-09T19:29:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Diane H. Sonnenwald''' je celosvětově uznávaná osobnost přispívající do oboru [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] výzkumem technologií pro spolupráci a také se zabývá tématem [[Informační chování]], [[Informace]]. Působí jako profesorka Švédské školy knihovnictví a informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;PILECKÁ, Věra. Zpráva z konference Využívanie informácií v informačnej spoločnosti [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve své práci se zabývá především'''technologií, rozebírá design, informační chování a vzdělávání'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Diane H. Sonnenwald: Wiki.Knihovna [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:t4_310811450.jpeg|thumb|Diane H. Sonnenwald]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariérní postup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''1977 - 1980'''     Pozice analytičky systémů ve společnosti Warner Lambert.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1987'''           Získání prvního ocenění Bell Communications Research Award of Excellence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Doktorát na univerzitě v New Jersey-New Brunswick v oboru [[Informační věda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Působila dva roky v Národní laboratoři pro obnovitelnou energii v Risø.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1995 - 2003'''    Docentka na Univerzitě Severní Karolíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Profesorka Švédské školy [[knihovnictví a informační věda|knihovnictví a informační vědy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Ředitelka &amp;quot;Center of Collaborative Innovation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2010 - 2013'''     Byla zvolena prezidentkou ASIS&amp;amp;T (Asociace pro informační vědu a technologie).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2019 - 2014'''     Pozice profesorky a předsedkyně informačních a knihovních studií na University College of Dublin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti se plně věnuje práci na University of Copenhagen v Dánsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Vedu výzkumné projekty, které oslovují komplexní a důležité '''spolupracovní a infocentrické problémy a výzvy,''' které vyvstávají z různých oborů. Já a můj výzkumný tým jsme doposud dokázali: navrhnout a vyhodnotit novelizovanou technologii pro spolupráci; odhalit nové způsoby, kterými mohou lidé a organizace spolupracovat a sdílet informace efektivněji; identifikovali jsme socio-technické překážky spolupráce; a vyvinuli jsme novou teorii založenou na našich zjištěních. Abychom těchto výsledků mohli dosáhnout, upravili jsme '''metody jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu integrovaným způsobem'''. Nedávné projekty se soustředily na komplexní spolupráci a '''sdílení informací v kontextu e-science, e-social science a e-medicine'''. V těchto projektech jsem aktivně zapojila studenty i kolegy a spolupracovala s výzkumníky jiných oborů. &amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Diane H. Sonnenwald. Linked [online]. [cit. 2016-02-09]. Dostupné z: http://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Získaná ocenění od roku 2002 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SHS Achievers Hall of Fame, 2014&lt;br /&gt;
*ASIS&amp;amp;T Lecture Series Award, 2014&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan Normal University, 2013&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan University &amp;amp; National Science Council, 2008&lt;br /&gt;
*Fulbright Professor, University of Tampere, Finland 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DAVIS, Charles, Debora SHAW a Diane H. SONNENWALD. Association for information science and technology. 3. vyd. In: Encyclopedia for Library and Information Sciences. Taylor &amp;amp; Francis, 2014. ISBN 0-8493-9712-x.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LI, Yuelin a Diane H. SONNENWALD. In the context of big data and cloud computing: a multi-dimensional LIS. Bulletin of the Association for Information Science &amp;amp; Technology. 2014, vol. 41, no. 1, s. 45-48. ISSN 2373-9223.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. 2013, vol. 18, no. 2. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James. 2014. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. 2013. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald Komplexní informace o D. H. Sonnenwald.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Technologie pro spolupráci]], [[Design a užití technologií]], [[Informační chování v různých kontextech]], [[Informační chování]], [[Informace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31855</id>
		<title>Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31855"/>
		<updated>2016-02-09T19:18:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Diane H. Sonnenwald''' je celosvětově uznávaná osobnost přispívající do oboru [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] výzkumem technologií pro spolupráci a také se zabývá tématem [[Informační chování]], [[Informace]]. Působí jako profesorka Švédské školy knihovnictví a informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve své práci se zabývá především'''technologií, rozebírá design, informační chování a vzdělávání'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:t4_310811450.jpeg|thumb|Diane H. Sonnenwald]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariérní postup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''1977 - 1980'''     Pozice analytičky systémů ve společnosti Warner Lambert.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1987'''           Získání prvního ocenění Bell Communications Research Award of Excellence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Doktorát na univerzitě v New Jersey-New Brunswick v oboru [[Informační věda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Působila dva roky v Národní laboratoři pro obnovitelnou energii v Risø.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1995 - 2003'''    Docentka na Univerzitě Severní Karolíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Profesorka Švédské školy [[knihovnictví a informační věda|knihovnictví a informační vědy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Ředitelka &amp;quot;Center of Collaborative Innovation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2010 - 2013'''     Byla zvolena prezidentkou ASIS&amp;amp;T (Asociace pro informační vědu a technologie).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2019 - 2014'''     Pozice profesorky a předsedkyně informačních a knihovních studií na University College of Dublin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti se plně věnuje práci na University of Copenhagen v Dánsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Vedu výzkumné projekty, které oslovují komplexní a důležité '''spolupracovní a infocentrické problémy a výzvy,''' které vyvstávají z různých oborů. Já a můj výzkumný tým jsme doposud dokázali: navrhnout a vyhodnotit novelizovanou technologii pro spolupráci; odhalit nové způsoby, kterými mohou lidé a organizace spolupracovat a sdílet informace efektivněji; identifikovali jsme socio-technické překážky spolupráce; a vyvinuli jsme novou teorii založenou na našich zjištěních. Abychom těchto výsledků mohli dosáhnout, upravili jsme '''metody jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu integrovaným způsobem'''. Nedávné projekty se soustředily na komplexní spolupráci a '''sdílení informací v kontextu e-science, e-social science a e-medicine'''. V těchto projektech jsem aktivně zapojila studenty i kolegy a spolupracovala s výzkumníky jiných oborů. &amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Http://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: https://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Získaná ocenění od roku 2002 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SHS Achievers Hall of Fame, 2014&lt;br /&gt;
*ASIS&amp;amp;T Lecture Series Award, 2014&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan Normal University, 2013&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan University &amp;amp; National Science Council, 2008&lt;br /&gt;
*Fulbright Professor, University of Tampere, Finland 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DAVIS, Charles, Debora SHAW a Diane H. SONNENWALD. Association for information science and technology. 3. vyd. In: Encyclopedia for Library and Information Sciences. Taylor &amp;amp; Francis, 2014. ISBN 0-8493-9712-x.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LI, Yuelin a Diane H. SONNENWALD. In the context of big data and cloud computing: a multi-dimensional LIS. Bulletin of the Association for Information Science &amp;amp; Technology. 2014, vol. 41, no. 1, s. 45-48. ISSN 2373-9223.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. 2013, vol. 18, no. 2. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James. 2014. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. 2013. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald Komplexní informace o D. H. Sonnenwald.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Technologie pro spolupráci]], [[Design a užití technologií]], [[Informační chování v různých kontextech]], [[Informační chování]], [[Informace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31854</id>
		<title>Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31854"/>
		<updated>2016-02-09T19:16:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Diane H. Sonnenwald''' je celosvětově uznávaná osobnost přispívající do oboru [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] výzkumem technologií pro spolupráci a také se zabývá tématem [[Informační chování]], [[Informace]]. Působí jako profesorka Švédské školy knihovnictví a informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve své práci se zabývá především'''technologií, rozebírá design, informační chování a vzdělávání'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:t4_310811450.jpeg|thumb|Diane H. Sonnenwald]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariérní postup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''1977 - 1980'''     Pozice analytičky systémů ve společnosti Warner Lambert.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1987'''           Získání prvního ocenění Bell Communications Research Award of Excellence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Doktorát na univerzitě v New Jersey-New Brunswick v oboru [[Informační věda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Působila dva roky v Národní laboratoři pro obnovitelnou energii v Risø.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1995 - 2003'''    Docentka na Univerzitě Severní Karolíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Profesorka Švédské školy [[knihovnictví a informační věda|knihovnictví a informační vědy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Ředitelka &amp;quot;Center of Collaborative Innovation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2010 - 2013'''     Byla zvolena prezidentkou ASIS&amp;amp;T (Asociace pro informační vědu a technologie).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2019 - 2014'''     Pozice profesorky a předsedkyně informačních a knihovních studií na University College of Dublin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti se plně věnuje práci na University of Copenhagen v Dánsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Vedu výzkumné projekty, které oslovují komplexní a důležité '''spolupracovní a infocentrické problémy a výzvy,''' které vyvstávají z různých oborů. Já a můj výzkumný tým jsme doposud dokázali: navrhnout a vyhodnotit novelizovanou technologii pro spolupráci; odhalit nové způsoby, kterými mohou lidé a organizace spolupracovat a sdílet informace efektivněji; identifikovali jsme socio-technické překážky spolupráce; a vyvinuli jsme novou teorii založenou na našich zjištěních. Abychom těchto výsledků mohli dosáhnout, upravili jsme '''metody jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu integrovaným způsobem'''. Nedávné projekty se soustředily na komplexní spolupráci a '''sdílení informací v kontextu e-science, e-social science a e-medicine'''. V těchto projektech jsem aktivně zapojila studenty i kolegy a spolupracovala s výzkumníky jiných oborů. &amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Http://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: https://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Získaná ocenění od roku 2002 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SHS Achievers Hall of Fame, 2014&lt;br /&gt;
*ASIS&amp;amp;T Lecture Series Award, 2014&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan Normal University, 2013&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan University &amp;amp; National Science Council, 2008&lt;br /&gt;
*Fulbright Professor, University of Tampere, Finland 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DAVIS, Charles, Debora SHAW a Diane H. SONNENWALD. Association for information science and technology. 3. vyd. In: Encyclopedia for Library and Information Sciences. Taylor &amp;amp; Francis, 2014. ISBN 0-8493-9712-x.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LI, Yuelin a Diane H. SONNENWALD. In the context of big data and cloud computing: a multi-dimensional LIS. Bulletin of the Association for Information Science &amp;amp; Technology. 2014, vol. 41, no. 1, s. 45-48. ISSN 2373-9223.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. 2013, vol. 18, no. 2. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James. 2014. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. 2013. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald Komplexní informace o D. H. Sonnenwald.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Technologie pro spolupráci]], [[Design a užití technologií]], [[Informační chování v různých kontextech]], [[Informační chování]], [[Informace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31853</id>
		<title>Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31853"/>
		<updated>2016-02-09T19:12:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Diane H. Sonnenwald''' je celosvětově uznávaná osobnost přispívající do oboru [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] výzkumem technologií pro spolupráci a také se zabývá tématem [[Informační chování]], [[Informace]]. Působí jako profesorka Švédské školy knihovnictví a informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve své práci se zabývá především'''technologií, rozebírá design, informační chování a vzdělávání'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:t4_310811450.jpeg|thumb|Diane H. Sonnenwald]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariérní postup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''1977 - 1980'''     Pozice analytičky systémů ve společnosti Warner Lambert.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1987'''           Získání prvního ocenění Bell Communications Research Award of Excellence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Doktorát na univerzitě v New Jersey-New Brunswick v oboru [[Informační věda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Působila dva roky v Národní laboratoři pro obnovitelnou energii v Risø.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1995 - 2003'''    Docentka na Univerzitě Severní Karolíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Profesorka Švédské školy [[knihovnictví a informační věda|knihovnictví a informační vědy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Ředitelka &amp;quot;Center of Collaborative Innovation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2010 - 2013'''     Byla zvolena prezidentkou ASIS&amp;amp;T (Asociace pro informační vědu a technologie).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2019 - 2014'''     Pozice profesorky a předsedkyně informačních a knihovních studií na University College of Dublin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti se plně věnuje práci na University of Copenhagen v Dánsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Vedu výzkumné projekty, které oslovují komplexní a důležité '''spolupracovní a infocentrické problémy a výzvy,''' které vyvstávají z různých oborů. Já a můj výzkumný tým jsme doposud dokázali: navrhnout a vyhodnotit novelizovanou technologii pro spolupráci; odhalit nové způsoby, kterými mohou lidé a organizace spolupracovat a sdílet informace efektivněji; identifikovali jsme socio-technické překážky spolupráce; a vyvinuli jsme novou teorii založenou na našich zjištěních. Abychom těchto výsledků mohli dosáhnout, upravili jsme '''metody jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu integrovaným způsobem'''. Nedávné projekty se soustředily na komplexní spolupráci a '''sdílení informací v kontextu e-science, e-social science a e-medicine'''. V těchto projektech jsem aktivně zapojila studenty i kolegy a spolupracovala s výzkumníky jiných oborů. &amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Http://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: https://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Získaná ocenění od roku 2002 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SHS Achievers Hall of Fame, 2014&lt;br /&gt;
*ASIS&amp;amp;T Lecture Series Award, 2014&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan Normal University, 2013&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan University &amp;amp; National Science Council, 2008&lt;br /&gt;
*Fulbright Professor, University of Tampere, Finland 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DAVIS, Charles, Debora SHAW a Diane H. SONNENWALD. Association for information science and technology. 3. vyd. In: Encyclopedia for Library and Information Sciences. Taylor &amp;amp; Francis, 2014. ISBN 0-8493-9712-x.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LI, Yuelin a Diane H. SONNENWALD. In the context of big data and cloud computing: a multi-dimensional LIS. Bulletin of the Association for Information Science &amp;amp; Technology. 2014, vol. 41, no. 1, s. 45-48. ISSN 2373-9223.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. 2013, vol. 18, no. 2. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James. 2014. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. 2013. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://cz.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a?trk=pub-pbmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald Komplexní informace o D. H. Sonnenwald.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Technologie pro spolupráci]], [[Design a užití technologií]], [[Informační chování v různých kontextech]], [[Informační chování]], [[Informace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31852</id>
		<title>Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31852"/>
		<updated>2016-02-09T19:10:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Diane H. Sonnenwald''' je celosvětově uznávaná osobnost přispívající do oboru [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] výzkumem technologií pro spolupráci a také se zabývá tématem [[Informační chování]], [[Informace]]. Působí jako profesorka Švédské školy knihovnictví a informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve své práci se zabývá především'''technologií, rozebírá design, informační chování a vzdělávání'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:t4_310811450.jpeg|thumb|Diane H. Sonnenwald]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariérní postup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''1977 - 1980'''     Pozice analytičky systémů ve společnosti Warner Lambert.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1987'''           Získání prvního ocenění Bell Communications Research Award of Excellence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Doktorát na univerzitě v New Jersey-New Brunswick v oboru [[Informační věda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Působila dva roky v Národní laboratoři pro obnovitelnou energii v Risø.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1995 - 2003'''    Docentka na Univerzitě Severní Karolíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Profesorka Švédské školy [[knihovnictví a informační věda|knihovnictví a informační vědy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Ředitelka &amp;quot;Center of Collaborative Innovation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2010 - 2013'''     Byla zvolena prezidentkou ASIS&amp;amp;T (Asociace pro informační vědu a technologie).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2019 - 2014'''     Pozice profesorky a předsedkyně informačních a knihovních studií na University College of Dublin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti se plně věnuje práci na University of Copenhagen v Dánsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Vedu výzkumné projekty, které oslovují komplexní a důležité '''spolupracovní a infocentrické problémy a výzvy,''' které vyvstávají z různých oborů. Já a můj výzkumný tým jsme doposud dokázali: navrhnout a vyhodnotit novelizovanou technologii pro spolupráci; odhalit nové způsoby, kterými mohou lidé a organizace spolupracovat a sdílet informace efektivněji; identifikovali jsme socio-technické překážky spolupráce; a vyvinuli jsme novou teorii založenou na našich zjištěních. Abychom těchto výsledků mohli dosáhnout, upravili jsme '''metody jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu integrovaným způsobem'''. Nedávné projekty se soustředily na komplexní spolupráci a '''sdílení informací v kontextu e-science, e-social science a e-medicine'''. V těchto projektech jsem aktivně zapojila studenty i kolegy a spolupracovala s výzkumníky jiných oborů. &amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Http://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: https://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Získaná ocenění od roku 2002 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SHS Achievers Hall of Fame, 2014&lt;br /&gt;
*ASIS&amp;amp;T Lecture Series Award, 2014&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan Normal University, 2013&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan University &amp;amp; National Science Council, 2008&lt;br /&gt;
*Fulbright Professor, University of Tampere, Finland 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DAVIS, Charles, Debora SHAW a Diane H. SONNENWALD. Association for information science and technology. 3. vyd. In: Encyclopedia for Library and Information Sciences. Taylor &amp;amp; Francis, 2014. ISBN 0-8493-9712-x.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LI, Yuelin a Diane H. SONNENWALD. In the context of big data and cloud computing: a multi-dimensional LIS. Bulletin of the Association for Information Science &amp;amp; Technology. 2014, vol. 41, no. 1, s. 45-48. ISSN 2373-9223.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. 2013, vol. 18, no. 2. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James. 2014. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. 2013. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald Komplexní informace o D. H. Sonnenwald.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Technologie pro spolupráci]], [[Design a užití technologií]], [[Informační chování v různých kontextech]], [[Informační chování]], [[Informace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Augustin_Merta&amp;diff=31851</id>
		<title>Diskuse:Augustin Merta</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Augustin_Merta&amp;diff=31851"/>
		<updated>2016-02-09T19:07:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hezký den,&lt;br /&gt;
děkujeme za zpracované heslo. Věnuj prosím pozornost těmto připomínkám.&lt;br /&gt;
* Dopracuj reference dle normy ISO 690.&lt;br /&gt;
* Dopiš odkazy na související články.&lt;br /&gt;
* Smaž odkazy na hesla, která nesouvisejí s naším oborem a nebudou se vytvářet - např. Sokol, pohrobek atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 21. 12. 2015, 13:39 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Opraveno dle instrukcí, prosím o kontrolu. Děkuji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdravím,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
díky za opravy. Nicméně je třeba opravit více věcí.&lt;br /&gt;
* U referencí nestačí odkaz. Podívej se např. na článek [[Biblioterapie]].&lt;br /&gt;
* Souvis.články (umístěné před klíč.slovy) stále nemáš. Odkaž např. na heslo Rešerše.&lt;br /&gt;
* V textu u uvedených slov odkaž na články: Rešerše, Informace, Jaroslav Drtina. Princip Wiki je hlavně v propojování!&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 2. 2. 2016, 11:59 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
upraveno dle instrukcí. Prosím o kontrolu a děkuji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den, děkuji. Je to OK. Mrkni se, jak jsem ti dole přidala ten souvis.článek Rešerše. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 9. 2. 2016, 11:49 (CET)&lt;br /&gt;
Dobrý den, ahááá, děkuji!&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31260</id>
		<title>Diskuse:Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31260"/>
		<updated>2016-02-03T20:17:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dobrý den, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
děkujeme za zpracované heslo. Věnuj však prosím pozornost těmto důležitým připomínkám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dopracuj reference dle normy ISO 690 - jen odkaz nestačí!&lt;br /&gt;
* Klíč. slova se neuvádějí formou odkazů.&lt;br /&gt;
* Podívej se do [[Nápověda:Struktura článku|nápovědy]], jak má vypadat sekce Odkazy - chybí ti např. související články - články zde na Wikisofii.&lt;br /&gt;
* Smaž odkaz na heslo University College of Dublin - nesouvisí s naším oborem a dotvářet se nebude.&lt;br /&gt;
* Naopak přidej odkazy na hesla: Informační chování, Informace.&lt;br /&gt;
* Prodluž první odstavec. &lt;br /&gt;
* Po tučně zvýrazněném jménu osobnosti v 1. větě připiš v závorce datum narození.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Děkuji!&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 1. 2. 2016, 11:10 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- dopracovala jsem reference dle ISO 690.&lt;br /&gt;
- změnila jsem klíčová slova&lt;br /&gt;
- změnila jsem strukturu článku&lt;br /&gt;
- smazala jsem odkaz na heslo University College of Dublin&lt;br /&gt;
- přidala jsem hesla na Informační chování, Informace&lt;br /&gt;
- prodloužila jsem první odstavec.&lt;br /&gt;
- Nemohu nikde najít datum narození, uvedla jsem rok doktorátu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Děkuji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
mám k tvým úpravám ještě několik připomínek.&lt;br /&gt;
* Reference jsi neupravila dostatečně. Odkaz na web nestačí. Je třeba uvést název stránky, datum citování atd. Inspiruj se třeba v tomto [[Biblioterapie|článku]] nebo v normě ISO 690. &lt;br /&gt;
* Ideálně bys měla čerpat min. ze 3 různých zdrojů. &lt;br /&gt;
* Pokud jsi nenašla datum narození, doplněný rok doktorátu, prosím, smaž.&lt;br /&gt;
* Klíč. slova se neuvádějí formou odkazů - tj. nejsou &amp;quot;proklikatelná&amp;quot;.&lt;br /&gt;
* Přidej odkazy na hesla: Informační chování, Informace. Neměla jsem na mysli přidat je do klíč. slov, ale přímo do textu, kdy jsou použita. Princip Wikisofie je totiž stejně jako u Wikipedie v propojování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 2. 2. 2016, 12:06 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
děkuji za trpělivost a právě jsem snad doladila požadavky. Prosím o kontrolu a děkuji.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31259</id>
		<title>Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31259"/>
		<updated>2016-02-03T20:14:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Diane H. Sonnenwald''' je celosvětově uznávaná osobnost přispívající do oboru [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] výzkumem technologií pro spolupráci a také se zabývá tématem [[Informační chování]], [[Informace]]. Působí jako profesorka Švédské školy knihovnictví a informační vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;[online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve své práci se zabývá především'''technologií, rozebírá design, informační chování a vzdělávání'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:t4_310811450.jpeg|thumb|Diane H. Sonnenwald]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariérní postup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''1977 - 1980'''     Pozice analytičky systémů ve společnosti Warner Lambert.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1987'''           Získání prvního ocenění Bell Communications Research Award of Excellence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Doktorát na univerzitě v New Jersey-New Brunswick v oboru [[Informační věda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Působila dva roky v Národní laboratoři pro obnovitelnou energii v Risø.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1995 - 2003'''    Docentka na Univerzitě Severní Karolíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Profesorka Švédské školy [[knihovnictví a informační věda|knihovnictví a informační vědy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Ředitelka &amp;quot;Center of Collaborative Innovation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2010 - 2013'''     Byla zvolena prezidentkou ASIS&amp;amp;T (Asociace pro informační vědu a technologie).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2019 - 2014'''     Pozice profesorky a předsedkyně informačních a knihovních studií na University College of Dublin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti se plně věnuje práci na University of Copenhagen v Dánsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Vedu výzkumné projekty, které oslovují komplexní a důležité '''spolupracovní a infocentrické problémy a výzvy,''' které vyvstávají z různých oborů. Já a můj výzkumný tým jsme doposud dokázali: navrhnout a vyhodnotit novelizovanou technologii pro spolupráci; odhalit nové způsoby, kterými mohou lidé a organizace spolupracovat a sdílet informace efektivněji; identifikovali jsme socio-technické překážky spolupráce; a vyvinuli jsme novou teorii založenou na našich zjištěních. Abychom těchto výsledků mohli dosáhnout, upravili jsme '''metody jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu integrovaným způsobem'''. Nedávné projekty se soustředily na komplexní spolupráci a '''sdílení informací v kontextu e-science, e-social science a e-medicine'''. V těchto projektech jsem aktivně zapojila studenty i kolegy a spolupracovala s výzkumníky jiných oborů. &amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Http://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: https://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Získaná ocenění od roku 2002 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SHS Achievers Hall of Fame, 2014&lt;br /&gt;
*ASIS&amp;amp;T Lecture Series Award, 2014&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan Normal University, 2013&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan University &amp;amp; National Science Council, 2008&lt;br /&gt;
*Fulbright Professor, University of Tampere, Finland 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DAVIS, Charles, Debora SHAW a Diane H. SONNENWALD. Association for information science and technology. 3. vyd. In: Encyclopedia for Library and Information Sciences. Taylor &amp;amp; Francis, 2014. ISBN 0-8493-9712-x.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LI, Yuelin a Diane H. SONNENWALD. In the context of big data and cloud computing: a multi-dimensional LIS. Bulletin of the Association for Information Science &amp;amp; Technology. 2014, vol. 41, no. 1, s. 45-48. ISSN 2373-9223.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. 2013, vol. 18, no. 2. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James. 2014. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. 2013. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti Zpráva z konference Využívání informací v informační společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald Komplexní informace o D. H. Sonnenwald.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Technologie pro spolupráci]], [[Design a užití technologií]], [[Informační chování v různých kontextech]], [[Informační chování]], [[Informace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31253</id>
		<title>Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31253"/>
		<updated>2016-02-03T19:57:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Diane H. Sonnenwald''' je celosvětově uznávaná osobnost přispívající do oboru [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] výzkumem technologií pro spolupráci a také se zabývá tématem [[Informační chování]], [[Informace]]. Působí jako profesorka Švédské školy knihovnictví a informační vědy. Ve své práci se zabývá především'''technologií, rozebírá design, informační chování a vzdělávání'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:t4_310811450.jpeg|thumb|Diane H. Sonnenwald]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariérní postup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''1977 - 1980'''     Pozice analytičky systémů ve společnosti Warner Lambert.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1987'''           Získání prvního ocenění Bell Communications Research Award of Excellence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Doktorát na univerzitě v New Jersey-New Brunswick v oboru [[Informační věda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Působila dva roky v Národní laboratoři pro obnovitelnou energii v Risø.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1995 - 2003'''    Docentka na Univerzitě Severní Karolíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Profesorka Švédské školy [[knihovnictví a informační věda|knihovnictví a informační vědy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Ředitelka &amp;quot;Center of Collaborative Innovation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2010 - 2013'''     Byla zvolena prezidentkou ASIS&amp;amp;T (Asociace pro informační vědu a technologie).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2019 - 2014'''     Pozice profesorky a předsedkyně informačních a knihovních studií na University College of Dublin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti se plně věnuje práci na University of Copenhagen v Dánsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Vedu výzkumné projekty, které oslovují komplexní a důležité '''spolupracovní a infocentrické problémy a výzvy,''' které vyvstávají z různých oborů. Já a můj výzkumný tým jsme doposud dokázali: navrhnout a vyhodnotit novelizovanou technologii pro spolupráci; odhalit nové způsoby, kterými mohou lidé a organizace spolupracovat a sdílet informace efektivněji; identifikovali jsme socio-technické překážky spolupráce; a vyvinuli jsme novou teorii založenou na našich zjištěních. Abychom těchto výsledků mohli dosáhnout, upravili jsme '''metody jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu integrovaným způsobem'''. Nedávné projekty se soustředily na komplexní spolupráci a '''sdílení informací v kontextu e-science, e-social science a e-medicine'''. V těchto projektech jsem aktivně zapojila studenty i kolegy a spolupracovala s výzkumníky jiných oborů. &amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Http://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: https://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Získaná ocenění od roku 2002 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SHS Achievers Hall of Fame, 2014&lt;br /&gt;
*ASIS&amp;amp;T Lecture Series Award, 2014&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan Normal University, 2013&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan University &amp;amp; National Science Council, 2008&lt;br /&gt;
*Fulbright Professor, University of Tampere, Finland 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DAVIS, Charles, Debora SHAW a Diane H. SONNENWALD. Association for information science and technology. 3. vyd. In: Encyclopedia for Library and Information Sciences. Taylor &amp;amp; Francis, 2014. ISBN 0-8493-9712-x.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LI, Yuelin a Diane H. SONNENWALD. In the context of big data and cloud computing: a multi-dimensional LIS. Bulletin of the Association for Information Science &amp;amp; Technology. 2014, vol. 41, no. 1, s. 45-48. ISSN 2373-9223.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. 2013, vol. 18, no. 2. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James. 2014. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. 2013. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti Zpráva z konference Využívání informací v informační společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald Komplexní informace o D. H. Sonnenwald.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Technologie pro spolupráci]], [[Design a užití technologií]], [[Informační chování v různých kontextech]], [[Informační chování]], [[Informace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Augustin_Merta&amp;diff=31249</id>
		<title>Diskuse:Augustin Merta</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Augustin_Merta&amp;diff=31249"/>
		<updated>2016-02-03T19:41:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hezký den,&lt;br /&gt;
děkujeme za zpracované heslo. Věnuj prosím pozornost těmto připomínkám.&lt;br /&gt;
* Dopracuj reference dle normy ISO 690.&lt;br /&gt;
* Dopiš odkazy na související články.&lt;br /&gt;
* Smaž odkazy na hesla, která nesouvisejí s naším oborem a nebudou se vytvářet - např. Sokol, pohrobek atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 21. 12. 2015, 13:39 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Opraveno dle instrukcí, prosím o kontrolu. Děkuji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdravím,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
díky za opravy. Nicméně je třeba opravit více věcí.&lt;br /&gt;
* U referencí nestačí odkaz. Podívej se např. na článek [[Biblioterapie]].&lt;br /&gt;
* Souvis.články (umístěné před klíč.slovy) stále nemáš. Odkaž např. na heslo Rešerše.&lt;br /&gt;
* V textu u uvedených slov odkaž na články: Rešerše, Informace, Jaroslav Drtina. Princip Wiki je hlavně v propojování!&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 2. 2. 2016, 11:59 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
upraveno dle instrukcí. Prosím o kontrolu a děkuji.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31248</id>
		<title>Augustin Merta</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31248"/>
		<updated>2016-02-03T19:38:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Augustin Merta''' (1914-2006) byl válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[rešerše]] . Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život a vojenská kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:50c1c1c828e94.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“''A.Merta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Narodil se 30.11. 1914 v Ostravě. Byl členem Sokola a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. &lt;br /&gt;
* Složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik.&lt;br /&gt;
* V letech 1937-38 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný Mnichov. &lt;br /&gt;
* Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině Obrana národa. &lt;br /&gt;
* Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou Ludmilou ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko do Švýcarska, kde byli krátce uvězněni.&lt;br /&gt;
* Po německém záboru zbytku Francie pokračovali dál ilegálně přes Pyreneje do Španělska.&lt;br /&gt;
* Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v Geroně, Barceloně a v koncentračním táboře Miranda del Ebro. * Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunquerque. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944-45. &lt;br /&gt;
*Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval Vysokou školu politickou a sociální.&lt;br /&gt;
* Po Únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do VTEI. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.&amp;lt;ref&amp;gt;Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vědecký pracovník==&lt;br /&gt;
[[File:790-photo_t2.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV.  Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v UVTEI. &amp;lt;ref&amp;gt;Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav Drtina]]. &lt;br /&gt;
*V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry.&lt;br /&gt;
*Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. &lt;br /&gt;
*Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992.&lt;br /&gt;
* Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[informace]].&lt;br /&gt;
*Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině.&lt;br /&gt;
*Spolu s manželkou [[Dagmar Mertová|PhDr. Dagmar Mertovou]] sestavili [[Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).  &amp;lt;ref&amp;gt;Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
                                                                            &lt;br /&gt;
== Ocenění celoživotní práce ==&lt;br /&gt;
* '''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.&lt;br /&gt;
* '''1999''' Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.&amp;lt;ref&amp;gt;AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slavný citát A. Merty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“&lt;br /&gt;
''&amp;lt;ref&amp;gt;Podplukovník v. v. Augustin Merta (1914 - 2006) [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* MERTA, Augustin a Dagmar MERTOVÁ. 1988. Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky. Praha: ÚVTEI. ISBN 8090166423.&lt;br /&gt;
* MERTA, Agustin. 1970. Společenské aspekty komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf/ Národní knihovnická revue]&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403185.html/ Komentovaná antologie textů Augustina Merty]&lt;br /&gt;
* [http://http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403177.html/ Bibliografie Augustina Merty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Augustin Merta, Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Augustin Merta]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31246</id>
		<title>Augustin Merta</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31246"/>
		<updated>2016-02-03T19:31:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Augustin Merta''' (1914-2006) byl válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[rešerše]] . Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život a vojenská kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:50c1c1c828e94.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“''A.Merta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Narodil se 30.11. 1914 v Ostravě. Byl členem Sokola a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. &lt;br /&gt;
* Složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik.&lt;br /&gt;
* V letech 1937-38 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný Mnichov. &lt;br /&gt;
* Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině Obrana národa. &lt;br /&gt;
* Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou Ludmilou ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko do Švýcarska, kde byli krátce uvězněni.&lt;br /&gt;
* Po německém záboru zbytku Francie pokračovali dál ilegálně přes Pyreneje do Španělska.&lt;br /&gt;
* Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v Geroně, Barceloně a v koncentračním táboře Miranda del Ebro. * Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunquerque. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944-45. &lt;br /&gt;
*Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval Vysokou školu politickou a sociální.&lt;br /&gt;
* Po Únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do VTEI. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.&amp;lt;ref&amp;gt;Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vědecký pracovník==&lt;br /&gt;
[[File:790-photo_t2.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV.  Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v UVTEI. &amp;lt;ref&amp;gt;Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. J. Drtina. &lt;br /&gt;
*V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry.&lt;br /&gt;
*Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. &lt;br /&gt;
*Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992.&lt;br /&gt;
* Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací.&lt;br /&gt;
*Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině.&lt;br /&gt;
*Spolu s manželkou [[Dagmar Mertová|PhDr. Dagmar Mertovou]] sestavili [[Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).  &amp;lt;ref&amp;gt;Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
                                                                            &lt;br /&gt;
== Ocenění celoživotní práce ==&lt;br /&gt;
* '''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.&lt;br /&gt;
* '''1999''' Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.&amp;lt;ref&amp;gt;AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slavný citát A. Merty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“&lt;br /&gt;
''&amp;lt;ref&amp;gt;Podplukovník v. v. Augustin Merta (1914 - 2006) [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* MERTA, Augustin a Dagmar MERTOVÁ. 1988. Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky. Praha: ÚVTEI. ISBN 8090166423.&lt;br /&gt;
* MERTA, Agustin. 1970. Společenské aspekty komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf/ Národní knihovnická revue]&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403185.html/ Komentovaná antologie textů Augustina Merty]&lt;br /&gt;
* [http://http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403177.html/ Bibliografie Augustina Merty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Augustin Merta, Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Augustin Merta]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31243</id>
		<title>Augustin Merta</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31243"/>
		<updated>2016-02-03T19:17:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Augustin Merta''' (1914-2006) byl válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi rešerší [[rešerše]] . Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život a vojenská kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:50c1c1c828e94.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“''A.Merta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Narodil se 30.11. 1914 v Ostravě. Byl členem Sokola a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. &lt;br /&gt;
* Složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik.&lt;br /&gt;
* V letech 1937-38 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný Mnichov. &lt;br /&gt;
* Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině Obrana národa. &lt;br /&gt;
* Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou Ludmilou ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko do Švýcarska, kde byli krátce uvězněni.&lt;br /&gt;
* Po německém záboru zbytku Francie pokračovali dál ilegálně přes Pyreneje do Španělska.&lt;br /&gt;
* Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v Geroně, Barceloně a v koncentračním táboře Miranda del Ebro. * Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunquerque. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944-45. &lt;br /&gt;
*Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval Vysokou školu politickou a sociální.&lt;br /&gt;
* Po Únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do VTEI. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.&amp;lt;ref&amp;gt;Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vědecký pracovník==&lt;br /&gt;
[[File:790-photo_t2.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV.  Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v UVTEI. &amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. J. Drtina. &lt;br /&gt;
*V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry.&lt;br /&gt;
*Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. &lt;br /&gt;
*Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992.&lt;br /&gt;
* Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací.&lt;br /&gt;
*Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině.&lt;br /&gt;
*Spolu s manželkou [[Dagmar Mertová|PhDr. Dagmar Mertovou]] sestavili [[Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).  &amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
                                                                            &lt;br /&gt;
== Ocenění celoživotní práce ==&lt;br /&gt;
* '''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.&lt;br /&gt;
* '''1999''' Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slavný citát A. Merty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“&lt;br /&gt;
''&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* MERTA, Augustin a Dagmar MERTOVÁ. 1988. Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky. Praha: ÚVTEI. ISBN 8090166423.&lt;br /&gt;
* MERTA, Agustin. 1970. Společenské aspekty komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf/ Národní knihovnická revue]&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403185.html/ Komentovaná antologie textů Augustina Merty]&lt;br /&gt;
* [http://http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403177.html/ Bibliografie Augustina Merty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Augustin Merta, Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Augustin Merta]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31242</id>
		<title>Augustin Merta</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31242"/>
		<updated>2016-02-03T19:11:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Augustin Merta''' (1914-2006) byl válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi rešerší [[rešerše]] . Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život a vojenská kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:50c1c1c828e94.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“''A.Merta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Narodil se 30.11. 1914 v Ostravě. Byl členem Sokola a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. &lt;br /&gt;
* Složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik.&lt;br /&gt;
* V letech 1937-38 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný Mnichov. &lt;br /&gt;
* Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině Obrana národa. &lt;br /&gt;
* Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou Ludmilou ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko do Švýcarska, kde byli krátce uvězněni.&lt;br /&gt;
* Po německém záboru zbytku Francie pokračovali dál ilegálně přes Pyreneje do Španělska.&lt;br /&gt;
* Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v Geroně, Barceloně a v koncentračním táboře Miranda del Ebro. * Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunquerque. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944-45. &lt;br /&gt;
*Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval Vysokou školu politickou a sociální.&lt;br /&gt;
* Po Únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do VTEI. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vědecký pracovník==&lt;br /&gt;
[[File:790-photo_t2.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV.  Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v UVTEI. &amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. J. Drtina. &lt;br /&gt;
*V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry.&lt;br /&gt;
*Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. &lt;br /&gt;
*Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992.&lt;br /&gt;
* Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací.&lt;br /&gt;
*Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině.&lt;br /&gt;
*Spolu s manželkou [[Dagmar Mertová|PhDr. Dagmar Mertovou]] sestavili [[Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).  &amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
                                                                            &lt;br /&gt;
== Ocenění celoživotní práce ==&lt;br /&gt;
* '''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.&lt;br /&gt;
* '''1999''' Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slavný citát A. Merty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“&lt;br /&gt;
''&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* MERTA, Augustin a Dagmar MERTOVÁ. 1988. Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky. Praha: ÚVTEI. ISBN 8090166423.&lt;br /&gt;
* MERTA, Agustin. 1970. Společenské aspekty komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf/ Národní knihovnická revue]&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403185.html/ Komentovaná antologie textů Augustina Merty]&lt;br /&gt;
* [http://http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403177.html/ Bibliografie Augustina Merty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Augustin Merta, Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Augustin Merta]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31120</id>
		<title>Augustin Merta</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31120"/>
		<updated>2016-02-02T19:22:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Augustin Merta''' (1914-2006) byl válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi rešerší [[rešerše]] . Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život a vojenská kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:50c1c1c828e94.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“''A.Merta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Narodil se 30.11. 1914 v Ostravě. Byl členem Sokola a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. &lt;br /&gt;
* Složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik.&lt;br /&gt;
* V letech 1937-38 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný Mnichov. &lt;br /&gt;
* Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině Obrana národa. &lt;br /&gt;
* Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou Ludmilou ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko do Švýcarska, kde byli krátce uvězněni.&lt;br /&gt;
* Po německém záboru zbytku Francie pokračovali dál ilegálně přes Pyreneje do Španělska.&lt;br /&gt;
* Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v Geroně, Barceloně a v koncentračním táboře Miranda del Ebro. * Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunquerque. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944-45. &lt;br /&gt;
*Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval Vysokou školu politickou a sociální.&lt;br /&gt;
* Po Únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do VTEI. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vědecký pracovník==&lt;br /&gt;
[[File:790-photo_t2.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV.  Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v UVTEI. &amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. J. Drtina. &lt;br /&gt;
*V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry.&lt;br /&gt;
*Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. &lt;br /&gt;
*Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992.&lt;br /&gt;
* Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací.&lt;br /&gt;
*Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině.&lt;br /&gt;
*Spolu s manželkou [[Dagmar Mertová|PhDr. Dagmar Mertovou]] sestavili [[Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).  &amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
                                                                            &lt;br /&gt;
== Ocenění celoživotní práce ==&lt;br /&gt;
* '''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.&lt;br /&gt;
* '''1999''' Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slavný citát A. Merty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“&lt;br /&gt;
''&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* MERTA, Augustin a Dagmar MERTOVÁ. 1988. Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky. Praha: ÚVTEI. ISBN 8090166423.&lt;br /&gt;
* MERTA, Agustin. 1970. Společenské aspekty komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf/ Národní knihovnická revue]&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403185.html/ Komentovaná antologie textů Augustina Merty]&lt;br /&gt;
* [http://http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403177.html/ Bibliografie Augustina Merty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Augustin Merta, Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Augustin Merta]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Augustin_Merta&amp;diff=31024</id>
		<title>Diskuse:Augustin Merta</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Augustin_Merta&amp;diff=31024"/>
		<updated>2016-02-01T20:25:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hezký den,&lt;br /&gt;
děkujeme za zpracované heslo. Věnuj prosím pozornost těmto připomínkám.&lt;br /&gt;
* Dopracuj reference dle normy ISO 690.&lt;br /&gt;
* Dopiš odkazy na související články.&lt;br /&gt;
* Smaž odkazy na hesla, která nesouvisejí s naším oborem a nebudou se vytvářet - např. Sokol, pohrobek atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 21. 12. 2015, 13:39 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Opraveno dle instrukcí, prosím o kontrolu. Děkuji&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31023</id>
		<title>Augustin Merta</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31023"/>
		<updated>2016-02-01T20:20:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Augustin Merta''' (1914-2006) byl válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi rešerší. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život a vojenská kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:50c1c1c828e94.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“''A.Merta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Narodil se 30.11. 1914 v Ostravě. Byl členem Sokola a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. &lt;br /&gt;
* Složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik.&lt;br /&gt;
* V letech 1937-38 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný Mnichov. &lt;br /&gt;
* Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině Obrana národa. &lt;br /&gt;
* Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou Ludmilou ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko do Švýcarska, kde byli krátce uvězněni.&lt;br /&gt;
* Po německém záboru zbytku Francie pokračovali dál ilegálně přes Pyreneje do Španělska.&lt;br /&gt;
* Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v Geroně, Barceloně a v koncentračním táboře Miranda del Ebro. * Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunquerque. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944-45. &lt;br /&gt;
*Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval Vysokou školu politickou a sociální.&lt;br /&gt;
* Po Únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do VTEI. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vědecký pracovník==&lt;br /&gt;
[[File:790-photo_t2.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV.  Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v UVTEI. &amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. J. Drtina. &lt;br /&gt;
*V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry.&lt;br /&gt;
*Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. &lt;br /&gt;
*Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992.&lt;br /&gt;
* Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací.&lt;br /&gt;
*Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině.&lt;br /&gt;
*Spolu s manželkou [[PhDr. Dagmar Mertovou]] sestavili [[Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).  &amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
                                                                            &lt;br /&gt;
== Ocenění celoživotní práce ==&lt;br /&gt;
* '''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.&lt;br /&gt;
* '''1999''' Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slavný citát A. Merty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“&lt;br /&gt;
''&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* MERTA, Augustin a Dagmar MERTOVÁ. 1988. Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky. Praha: ÚVTEI. ISBN 8090166423.&lt;br /&gt;
* MERTA, Agustin. 1970. Společenské aspekty komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf/ Národní knihovnická revue]&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403185.html/ Komentovaná antologie textů Augustina Merty]&lt;br /&gt;
* [http://http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403177.html/ Bibliografie Augustina Merty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Augustin Merta, Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Augustin Merta]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31022</id>
		<title>Augustin Merta</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Augustin_Merta&amp;diff=31022"/>
		<updated>2016-02-01T20:19:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Augustin Merta''' (1914-2006) byl válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi rešerší. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život a vojenská kariéra==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:50c1c1c828e94.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“''A.Merta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Narodil se 30.11. 1914 v Ostravě. Byl členem Sokola a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. &lt;br /&gt;
* Složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik.&lt;br /&gt;
* V letech 1937-38 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný Mnichov. &lt;br /&gt;
* Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině Obrana národa. &lt;br /&gt;
* Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou Ludmilou ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko do Švýcarska, kde byli krátce uvězněni.&lt;br /&gt;
* Po německém záboru zbytku Francie pokračovali dál ilegálně přes Pyreneje do Španělska.&lt;br /&gt;
* Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v Geroně, Barceloně a v koncentračním táboře Miranda del Ebro. * Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunquerque. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944-45. &lt;br /&gt;
*Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval Vysokou školu politickou a sociální.&lt;br /&gt;
* Po Únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do VTEI. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vědecký pracovník==&lt;br /&gt;
[[File:790-photo_t2.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV.  Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v UVTEI. &amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. J. Drtina. &lt;br /&gt;
*V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry.&lt;br /&gt;
*Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. &lt;br /&gt;
*Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992.&lt;br /&gt;
* Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací.&lt;br /&gt;
*Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině.&lt;br /&gt;
*Spolu s manželkou [[PhDr. Dagmar Mertovou]] sestavili [[Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).  &amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
                                                                            &lt;br /&gt;
== Ocenění celoživotní práce ==&lt;br /&gt;
* '''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.&lt;br /&gt;
* '''1999''' Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slavný citát A. Merty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“&lt;br /&gt;
''&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* MERTA, Augustin a Dagmar MERTOVÁ. 1988. Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky. Praha: ÚVTEI. ISBN 8090166423.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* MERTA, Agustin. 1970. Společenské aspekty komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf/ Národní knihovnická revue]&lt;br /&gt;
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403185.html/ Komentovaná antologie textů Augustina Merty]&lt;br /&gt;
* [http://http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403177.html/ Bibliografie Augustina Merty]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Augustin Merta, Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Augustin Merta]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31021</id>
		<title>Diskuse:Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31021"/>
		<updated>2016-02-01T20:02:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dobrý den, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
děkujeme za zpracované heslo. Věnuj však prosím pozornost těmto důležitým připomínkám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dopracuj reference dle normy ISO 690 - jen odkaz nestačí!&lt;br /&gt;
* Klíč. slova se neuvádějí formou odkazů.&lt;br /&gt;
* Podívej se do [[Nápověda:Struktura článku|nápovědy]], jak má vypadat sekce Odkazy - chybí ti např. související články - články zde na Wikisofii.&lt;br /&gt;
* Smaž odkaz na heslo University College of Dublin - nesouvisí s naším oborem a dotvářet se nebude.&lt;br /&gt;
* Naopak přidej odkazy na hesla: Informační chování, Informace.&lt;br /&gt;
* Prodluž první odstavec. &lt;br /&gt;
* Po tučně zvýrazněném jménu osobnosti v 1. větě připiš v závorce datum narození.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Děkuji!&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 1. 2. 2016, 11:10 (CET)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- dopracovala jsem reference dle ISO 690.&lt;br /&gt;
- změnila jsem klíčová slova&lt;br /&gt;
- změnila jsem strukturu článku&lt;br /&gt;
- smazala jsem odkaz na heslo University College of Dublin&lt;br /&gt;
- přidala jsem hesla na Informační chování, Informace&lt;br /&gt;
- prodloužila jsem první odstavec.&lt;br /&gt;
- Nemohu nikde najít datum narození, uvedla jsem rok doktorátu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Děkuji.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31020</id>
		<title>Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31020"/>
		<updated>2016-02-01T19:59:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Diane H. Sonnenwald''' (doktorát od roku '''1993''' na univerzitě v New Jersey-New Brunswick v oboru Informační věda) je celosvětově uznávaná osobnost přispívající do oboru [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] výzkumem technologií pro spolupráci. Působí jako profesorka Švédské školy knihovnictví a informační vědy. Její práce se zabývá především '''technologií, rozebírá design, informační chování a vzdělávání'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:t4_310811450.jpeg|thumb|Diane H. Sonnenwald]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariérní postup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''1977 - 1980'''     Pozice analytičky systémů ve společnosti Warner Lambert.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1987'''           Získání prvního ocenění Bell Communications Research Award of Excellence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Doktorát na univerzitě v New Jersey-New Brunswick v oboru [[Informační věda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Působila dva roky v Národní laboratoři pro obnovitelnou energii v Risø.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1995 - 2003'''    Docentka na Univerzitě Severní Karolíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Profesorka Švédské školy [[knihovnictví a informační věda|knihovnictví a informační vědy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Ředitelka &amp;quot;Center of Collaborative Innovation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2010 - 2013'''     Byla zvolena prezidentkou ASIS&amp;amp;T (Asociace pro informační vědu a technologie).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2019 - 2014'''     Pozice profesorky a předsedkyně informačních a knihovních studií na University College of Dublin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti se plně věnuje práci na University of Copenhagen v Dánsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Vedu výzkumné projekty, které oslovují komplexní a důležité '''spolupracovní a infocentrické problémy a výzvy,''' které vyvstávají z různých oborů. Já a můj výzkumný tým jsme doposud dokázali: navrhnout a vyhodnotit novelizovanou technologii pro spolupráci; odhalit nové způsoby, kterými mohou lidé a organizace spolupracovat a sdílet informace efektivněji; identifikovali jsme socio-technické překážky spolupráce; a vyvinuli jsme novou teorii založenou na našich zjištěních. Abychom těchto výsledků mohli dosáhnout, upravili jsme '''metody jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu integrovaným způsobem'''. Nedávné projekty se soustředily na komplexní spolupráci a '''sdílení informací v kontextu e-science, e-social science a e-medicine'''. V těchto projektech jsem aktivně zapojila studenty i kolegy a spolupracovala s výzkumníky jiných oborů. &amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Získaná ocenění od roku 2002 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SHS Achievers Hall of Fame, 2014&lt;br /&gt;
*ASIS&amp;amp;T Lecture Series Award, 2014&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan Normal University, 2013&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan University &amp;amp; National Science Council, 2008&lt;br /&gt;
*Fulbright Professor, University of Tampere, Finland 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DAVIS, Charles, Debora SHAW a Diane H. SONNENWALD. Association for information science and technology. 3. vyd. In: Encyclopedia for Library and Information Sciences. Taylor &amp;amp; Francis, 2014. ISBN 0-8493-9712-x.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LI, Yuelin a Diane H. SONNENWALD. In the context of big data and cloud computing: a multi-dimensional LIS. Bulletin of the Association for Information Science &amp;amp; Technology. 2014, vol. 41, no. 1, s. 45-48. ISSN 2373-9223.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. 2013, vol. 18, no. 2. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James. 2014. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. 2013. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald Komplexní informace o D. H. Sonnenwald&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Technologie pro spolupráci]], [[Design a užití technologií]], [[Informační chování v různých kontextech]], [[Informační chování]], [[Informace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31019</id>
		<title>Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31019"/>
		<updated>2016-02-01T19:58:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Diane H. Sonnenwald''' (doktorát od roku '''1993''' na univerzitě v New Jersey-New Brunswick v oboru Informační věda) je celosvětově uznávaná osobnost přispívající do oboru [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] výzkumem technologií pro spolupráci. Působí jako profesorka Švédské školy knihovnictví a informační vědy. Její práce se zabývá především '''technologií, rozebírá design, informační chování a vzdělávání'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:t4_310811450.jpeg|thumb|Diane H. Sonnenwald]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariérní postup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''1977 - 1980'''     Pozice analytičky systémů ve společnosti Warner Lambert.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1987'''           Získání prvního ocenění Bell Communications Research Award of Excellence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Doktorát na univerzitě v New Jersey-New Brunswick v oboru [[Informační věda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Působila dva roky v Národní laboratoři pro obnovitelnou energii v Risø.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1995 - 2003'''    Docentka na Univerzitě Severní Karolíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Profesorka Švédské školy [[knihovnictví a informační věda|knihovnictví a informační vědy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Ředitelka &amp;quot;Center of Collaborative Innovation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2010 - 2013'''     Byla zvolena prezidentkou ASIS&amp;amp;T (Asociace pro informační vědu a technologie).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2019 - 2014'''     Pozice profesorky a předsedkyně informačních a knihovních studií na University College of Dublin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti se plně věnuje práci na University of Copenhagen v Dánsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Vedu výzkumné projekty, které oslovují komplexní a důležité spolupracovní a infocentrické problémy a výzvy, které vyvstávají z různých oborů. Já a můj výzkumný tým jsme doposud dokázali: navrhnout a vyhodnotit novelizovanou technologii pro spolupráci; odhalit nové způsoby, kterými mohou lidé a organizace spolupracovat a sdílet informace efektivněji; identifikovali jsme socio-technické překážky spolupráce; a vyvinuli jsme novou teorii založenou na našich zjištěních. Abychom těchto výsledků mohli dosáhnout, upravili jsme metody jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu integrovaným způsobem. Nedávné projekty se soustředily na komplexní spolupráci a sdílení informací v kontextu e-science, e-social science a e-medicine. V těchto projektech jsem aktivně zapojila studenty i kolegy a spolupracovala s výzkumníky jiných oborů. &amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Získaná ocenění od roku 2002 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SHS Achievers Hall of Fame, 2014&lt;br /&gt;
*ASIS&amp;amp;T Lecture Series Award, 2014&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan Normal University, 2013&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan University &amp;amp; National Science Council, 2008&lt;br /&gt;
*Fulbright Professor, University of Tampere, Finland 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DAVIS, Charles, Debora SHAW a Diane H. SONNENWALD. Association for information science and technology. 3. vyd. In: Encyclopedia for Library and Information Sciences. Taylor &amp;amp; Francis, 2014. ISBN 0-8493-9712-x.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LI, Yuelin a Diane H. SONNENWALD. In the context of big data and cloud computing: a multi-dimensional LIS. Bulletin of the Association for Information Science &amp;amp; Technology. 2014, vol. 41, no. 1, s. 45-48. ISSN 2373-9223.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. 2013, vol. 18, no. 2. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James. 2014. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. 2013. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald Komplexní informace o D. H. Sonnenwald&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Technologie pro spolupráci]], [[Design a užití technologií]], [[Informační chování v různých kontextech]], [[Informační chování]], [[Informace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31018</id>
		<title>Diane H. Sonnenwald</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diane_H._Sonnenwald&amp;diff=31018"/>
		<updated>2016-02-01T19:57:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lenka.Kovarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Diane H. Sonnenwald''' (doktorát od roku 1993 na univerzitě v New Jersey-New Brunswick v oboru Informační věda)je celosvětově uznávaná osobnost přispívající do oboru [[Informační věda a knihovnictví|Informační vědy a knihovnictví]] výzkumem technologií pro spolupráci. Působí jako profesorka Švédské školy knihovnictví a informační vědy. Její práce se zabývá především technologií, rozebírá design, informační chování a vzdělávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:t4_310811450.jpeg|thumb|Diane H. Sonnenwald]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariérní postup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''1977 - 1980'''     Pozice analytičky systémů ve společnosti Warner Lambert.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1987'''           Získání prvního ocenění Bell Communications Research Award of Excellence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Doktorát na univerzitě v New Jersey-New Brunswick v oboru [[Informační věda]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1993'''           Působila dva roky v Národní laboratoři pro obnovitelnou energii v Risø.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''1995 - 2003'''    Docentka na Univerzitě Severní Karolíny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Profesorka Švédské školy [[knihovnictví a informační věda|knihovnictví a informační vědy]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''2003 - 2006'''    Ředitelka &amp;quot;Center of Collaborative Innovation&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2010 - 2013'''     Byla zvolena prezidentkou ASIS&amp;amp;T (Asociace pro informační vědu a technologie).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''2019 - 2014'''     Pozice profesorky a předsedkyně informačních a knihovních studií na University College of Dublin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti se plně věnuje práci na University of Copenhagen v Dánsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Vedu výzkumné projekty, které oslovují komplexní a důležité spolupracovní a infocentrické problémy a výzvy, které vyvstávají z různých oborů. Já a můj výzkumný tým jsme doposud dokázali: navrhnout a vyhodnotit novelizovanou technologii pro spolupráci; odhalit nové způsoby, kterými mohou lidé a organizace spolupracovat a sdílet informace efektivněji; identifikovali jsme socio-technické překážky spolupráce; a vyvinuli jsme novou teorii založenou na našich zjištěních. Abychom těchto výsledků mohli dosáhnout, upravili jsme metody jak kvalitativního tak kvantitativního výzkumu integrovaným způsobem. Nedávné projekty se soustředily na komplexní spolupráci a sdílení informací v kontextu e-science, e-social science a e-medicine. V těchto projektech jsem aktivně zapojila studenty i kolegy a spolupracovala s výzkumníky jiných oborů. &amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://tw.linkedin.com/in/diane-h-sonnenwald-2688a7a&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Získaná ocenění od roku 2002 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SHS Achievers Hall of Fame, 2014&lt;br /&gt;
*ASIS&amp;amp;T Lecture Series Award, 2014&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan Normal University, 2013&lt;br /&gt;
*Visiting Professor, National Taiwan University &amp;amp; National Science Council, 2008&lt;br /&gt;
*Fulbright Professor, University of Tampere, Finland 2002&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DAVIS, Charles, Debora SHAW a Diane H. SONNENWALD. Association for information science and technology. 3. vyd. In: Encyclopedia for Library and Information Sciences. Taylor &amp;amp; Francis, 2014. ISBN 0-8493-9712-x.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LI, Yuelin a Diane H. SONNENWALD. In the context of big data and cloud computing: a multi-dimensional LIS. Bulletin of the Association for Information Science &amp;amp; Technology. 2014, vol. 41, no. 1, s. 45-48. ISSN 2373-9223.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James E. MANNING. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. 2014, vol. 19, no. 2, s. 87-105. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. 2013, vol. 18, no. 2. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*  SONNENWALD, Diane H., Hanna Maurin SÖDERHOLM, Gregory F. WELCH, Bruce A. CAIRNS, Henry FUCHS a James. 2014. Illuminating collaboration in emergency health care situations: paramedic-physician collaboration and 3D telepresence technology. Information Research. ISSN 13681613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LASSI. Monica a Diane H. SONNENWALD. 2013. The socio-technical design of a library and information science collaboratory. Information Research: An International Electronic Journal. ISSN 1368-1613.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
http://ikaros.cz/zprava-z-konference-vyuzivanie-informacii-v-informacnej-spolocnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Diane_H._Sonnenwald Komplexní informace o D. H. Sonnenwald&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Technologie pro spolupráci]], [[Design a užití technologií]], [[Informační chování v různých kontextech]], [[Informační chování]], [[Informace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Kovarova</name></author>
		
	</entry>
</feed>