<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lucie.Krejzlova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lucie.Krejzlova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Lucie.Krejzlova"/>
	<updated>2026-04-19T11:54:51Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44390</id>
		<title>Long term preservation</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44390"/>
		<updated>2017-02-09T12:29:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Long term preservation''' zkráceně „LTP“, se do češtiny překládá jako '''„dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů'''“. Stejně tak se používají výrazy „digital preservation“ (digitální uchovávání) a „digital archivation“ (digitální archivace).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://ltp.knihovna.cz/ LTP Knihovna], [online]. [cit. 2017-01-07]. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle LTP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako se archivují tištěné [[Dokument|dokumenty]] a knihy, je v dnešní době důležité archivovat i digitální dokumenty. Cílem dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů je zajistit jejich trvalou udržitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''To znamená:'''&lt;br /&gt;
* vyhledatelnost,&lt;br /&gt;
* dostupnost, &lt;br /&gt;
* udržení srozumitelnosti,&lt;br /&gt;
* udržení využitelnosti,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou,&lt;br /&gt;
* ochrana před zničením,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou důvěryhodnosti,&lt;br /&gt;
* nezávislost na zastarávání nosičů digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(2), 1-8 [cit. 2017-01-07]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775/908&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bit-stream preservation, content preservation ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme mezi '''ochranou bitů''' tzv. bit-stream preservation a '''logickou ochranou''' (content preservation = ochrana obsahu).&lt;br /&gt;
Digitální data uchováváme na nosičích, které rychle zastarávají a stávají se nepoužitelnými.  Proto je potřeba data v podobě bitů ukládat a řízeně kopírovat na nové nosiče.&lt;br /&gt;
Logická ochrana spočívá především v zachovávání srozumitelnosti a významu obsahu. [[Dokument|Dokumenty]] se opatřují tzv. [[Metadata|metadaty]]. 	[[Metadata|Metadata]] podávají informace o obsahu, struktuře, formátu dokumentu, o kontextu doby, ve které vznikl apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině 90. let se započal obrovský nárůst [[Elektronické publikování|elektronického publikování]]. Od té doby vzniká nepřeberné množství dokumentů, které existují pouze elektronicky. Abychom elektronický dokument byli schopni interpretovat, je nutné mít technické prostředky, kterými binární údaje převedeme do čitelné podoby. Je tedy nezbytné kromě samotného dokumentu také zachovat jeho čitelnost a použitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní informace o dokumentu nutné k jeho archivaci a interpretaci:'''&lt;br /&gt;
* informace o dokumentu (bibliografická metadata, metadata popisující obsah),&lt;br /&gt;
* kódování textu, jazyk, kterým je text psán,&lt;br /&gt;
* informace o formátu textu, počet znaků, odstavců textu, délka textu,&lt;br /&gt;
* informace o doplňcích textu (použité ilustrace, obrázky, tabulky, diagramy, grafy apod. a jejich umístění v textu),&lt;br /&gt;
* kontext textu, dokumenty, ze kterých text čerpá, nebo na které odkazuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého dokumentu je určující, jaký je jeho formát.  Ne všechny formáty jsou vhodné k dlouhodobé ochraně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kongresová knihovna]] ve své studii uvádí sedm kritérií vhodnosti formátu:&lt;br /&gt;
* Otevřenost – dostupnost specifikace a validačních nástrojů. Důležité pro porozumění způsobu reprezentace informací v souboru. &lt;br /&gt;
* Rozšířenost – nakolik je formát využíván tvůrci obsahu, distributory a uživateli informačních zdrojů. &lt;br /&gt;
* Transparentnost – otevřenost formátu analýzám různými nástroji třetích stran. &lt;br /&gt;
* Sebepopisnost – možnost popsání metadaty přímo v digitálním objektu, především technickými metadaty za účelem udržení informace potřebné k použití formátu. &lt;br /&gt;
* Nezávislost – stupeň závislosti na konkrétním [[hardware]], operačním systému či [[software]]. &lt;br /&gt;
* Dopad [[Patent|patentů]] – možné zvýšení nákladů na zachování obsahu.&lt;br /&gt;
* Mechanismy technické ochrany – obsah určený pro dlouhodobou ochranu nesmí mít omezenou přístupnost, např. DRM ochranu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAIS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information Systém) je referenční model, který  sleduje a popisuje aktivity v oblasti dlouhodobé ochrany dat. OAIS předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. Jedná se tedy o základ dlouhodobé ochrany digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;oais&amp;quot;&amp;gt;OAIS: Referenční model Otevřeného archivního informačního systému. Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
[http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna] (NKD)  je instituce, která zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních dat.&lt;br /&gt;
Projekt NDK byl spuštěn roku 2011 a jeho cílem je ochrana národního kulturního dědictví prostřednictví jeho [[Digitalizace|digitalizace]]. NDK tak zprostředkovává široké veřejnosti přístup k literárnímu kulturnímu dědictví v digitální formě. &lt;br /&gt;
V rámci projektu NDK vznikla dvě digitalizační pracoviště. Jedno v rámci Národní knihovny v centrálním depozitáři v Hostivaři, druhé v Moravské zemské knihovně v Brně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ndk&amp;quot;&amp;gt;Národní digitální knihovna [online]. Praha: Klementinum [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace|Problematika digitálních repozitářů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Ochrana, digitální dokumenty, archivace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]], [[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie‏‎]], [[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44389</id>
		<title>Long term preservation</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44389"/>
		<updated>2017-02-09T12:28:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: /* Kategorie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Long term preservation''' zkráceně „LTP“, se do češtiny překládá jako '''„dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů'''“. Stejně tak se používají výrazy „digital preservation“ (digitální uchovávání) a „digital archivation“ (digitální archivace).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://ltp.knihovna.cz/ LTP Knihovna], [online]. [cit. 2017-01-07]. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle LTP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako se archivují tištěné [[Dokument|dokumenty]] a knihy, je v dnešní době důležité archivovat i digitální dokumenty. Cílem dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů je zajistit jejich trvalou udržitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''To znamená:'''&lt;br /&gt;
* vyhledatelnost,&lt;br /&gt;
* dostupnost, &lt;br /&gt;
* udržení srozumitelnosti,&lt;br /&gt;
* udržení využitelnosti,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou,&lt;br /&gt;
* ochrana před zničením,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou důvěryhodnosti,&lt;br /&gt;
* nezávislost na zastarávání nosičů digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(2), 1-8 [cit. 2017-01-07]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775/908&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bit-stream preservation, content preservation ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme mezi '''ochranou bitů''' tzv. bit-stream preservation a '''logickou ochranou''' (content preservation = ochrana obsahu).&lt;br /&gt;
Digitální data uchováváme na nosičích, které rychle zastarávají a stávají se nepoužitelnými.  Proto je potřeba data v podobě bitů ukládat a řízeně kopírovat na nové nosiče.&lt;br /&gt;
Logická ochrana spočívá především v zachovávání srozumitelnosti a významu obsahu. [[Dokument|Dokumenty]] se opatřují tzv. [[Metadata|metadaty]]. 	[[Metadata|Metadata]] podávají informace o obsahu, struktuře, formátu dokumentu, o kontextu doby, ve které vznikl apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině 90. let se započal obrovský nárůst [[Elektronické publikování|elektronického publikování]]. Od té doby vzniká nepřeberné množství dokumentů, které existují pouze elektronicky. Abychom elektronický dokument byli schopni interpretovat, je nutné mít technické prostředky, kterými binární údaje převedeme do čitelné podoby. Je tedy nezbytné kromě samotného dokumentu také zachovat jeho čitelnost a použitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní informace o dokumentu nutné k jeho archivaci a interpretaci:'''&lt;br /&gt;
* informace o dokumentu (bibliografická metadata, metadata popisující obsah),&lt;br /&gt;
* kódování textu, jazyk, kterým je text psán,&lt;br /&gt;
* informace o formátu textu, počet znaků, odstavců textu, délka textu,&lt;br /&gt;
* informace o doplňcích textu (použité ilustrace, obrázky, tabulky, diagramy, grafy apod. a jejich umístění v textu),&lt;br /&gt;
* kontext textu, dokumenty, ze kterých text čerpá, nebo na které odkazuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého dokumentu je určující, jaký je jeho formát.  Ne všechny formáty jsou vhodné k dlouhodobé ochraně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kongresová knihovna]] ve své studii uvádí sedm kritérií vhodnosti formátu:&lt;br /&gt;
* Otevřenost – dostupnost specifikace a validačních nástrojů. Důležité pro porozumění způsobu reprezentace informací v souboru. &lt;br /&gt;
* Rozšířenost – nakolik je formát využíván tvůrci obsahu, distributory a uživateli informačních zdrojů. &lt;br /&gt;
* Transparentnost – otevřenost formátu analýzám různými nástroji třetích stran. &lt;br /&gt;
* Sebepopisnost – možnost popsání metadaty přímo v digitálním objektu, především technickými metadaty za účelem udržení informace potřebné k použití formátu. &lt;br /&gt;
* Nezávislost – stupeň závislosti na konkrétním [[hardware]], operačním systému či [[software]]. &lt;br /&gt;
* Dopad [[Patent|patentů]] – možné zvýšení nákladů na zachování obsahu.&lt;br /&gt;
* Mechanismy technické ochrany – obsah určený pro dlouhodobou ochranu nesmí mít omezenou přístupnost, např. DRM ochranu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAIS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information Systém) je referenční model, který  sleduje a popisuje aktivity v oblasti dlouhodobé ochrany dat. OAIS předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. Jedná se tedy o základ dlouhodobé ochrany digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;oais&amp;quot;&amp;gt;OAIS: Referenční model Otevřeného archivního informačního systému. Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
[http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna] (NKD)  je instituce, která zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních dat.&lt;br /&gt;
Projekt NDK byl spuštěn roku 2011 a jeho cílem je ochrana národního kulturního dědictví prostřednictví jeho [[Digitalizace|digitalizace]]. NDK tak zprostředkovává široké veřejnosti přístup k literárnímu kulturnímu dědictví v digitální formě. &lt;br /&gt;
V rámci projektu NDK vznikla dvě digitalizační pracoviště. Jedno v rámci Národní knihovny v centrálním depozitáři v Hostivaři, druhé v Moravské zemské knihovně v Brně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ndk&amp;quot;&amp;gt;Národní digitální knihovna [online]. Praha: Klementinum [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace|Problematika digitálních repozitářů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Ochrana, digitální dokumenty, archivace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]], [[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie‏‎]], [[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44388</id>
		<title>Long term preservation</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44388"/>
		<updated>2017-02-09T12:27:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Long term preservation''' zkráceně „LTP“, se do češtiny překládá jako '''„dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů'''“. Stejně tak se používají výrazy „digital preservation“ (digitální uchovávání) a „digital archivation“ (digitální archivace).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://ltp.knihovna.cz/ LTP Knihovna], [online]. [cit. 2017-01-07]. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle LTP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako se archivují tištěné [[Dokument|dokumenty]] a knihy, je v dnešní době důležité archivovat i digitální dokumenty. Cílem dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů je zajistit jejich trvalou udržitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''To znamená:'''&lt;br /&gt;
* vyhledatelnost,&lt;br /&gt;
* dostupnost, &lt;br /&gt;
* udržení srozumitelnosti,&lt;br /&gt;
* udržení využitelnosti,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou,&lt;br /&gt;
* ochrana před zničením,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou důvěryhodnosti,&lt;br /&gt;
* nezávislost na zastarávání nosičů digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(2), 1-8 [cit. 2017-01-07]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775/908&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bit-stream preservation, content preservation ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme mezi '''ochranou bitů''' tzv. bit-stream preservation a '''logickou ochranou''' (content preservation = ochrana obsahu).&lt;br /&gt;
Digitální data uchováváme na nosičích, které rychle zastarávají a stávají se nepoužitelnými.  Proto je potřeba data v podobě bitů ukládat a řízeně kopírovat na nové nosiče.&lt;br /&gt;
Logická ochrana spočívá především v zachovávání srozumitelnosti a významu obsahu. [[Dokument|Dokumenty]] se opatřují tzv. [[Metadata|metadaty]]. 	[[Metadata|Metadata]] podávají informace o obsahu, struktuře, formátu dokumentu, o kontextu doby, ve které vznikl apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině 90. let se započal obrovský nárůst [[Elektronické publikování|elektronického publikování]]. Od té doby vzniká nepřeberné množství dokumentů, které existují pouze elektronicky. Abychom elektronický dokument byli schopni interpretovat, je nutné mít technické prostředky, kterými binární údaje převedeme do čitelné podoby. Je tedy nezbytné kromě samotného dokumentu také zachovat jeho čitelnost a použitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní informace o dokumentu nutné k jeho archivaci a interpretaci:'''&lt;br /&gt;
* informace o dokumentu (bibliografická metadata, metadata popisující obsah),&lt;br /&gt;
* kódování textu, jazyk, kterým je text psán,&lt;br /&gt;
* informace o formátu textu, počet znaků, odstavců textu, délka textu,&lt;br /&gt;
* informace o doplňcích textu (použité ilustrace, obrázky, tabulky, diagramy, grafy apod. a jejich umístění v textu),&lt;br /&gt;
* kontext textu, dokumenty, ze kterých text čerpá, nebo na které odkazuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého dokumentu je určující, jaký je jeho formát.  Ne všechny formáty jsou vhodné k dlouhodobé ochraně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kongresová knihovna]] ve své studii uvádí sedm kritérií vhodnosti formátu:&lt;br /&gt;
* Otevřenost – dostupnost specifikace a validačních nástrojů. Důležité pro porozumění způsobu reprezentace informací v souboru. &lt;br /&gt;
* Rozšířenost – nakolik je formát využíván tvůrci obsahu, distributory a uživateli informačních zdrojů. &lt;br /&gt;
* Transparentnost – otevřenost formátu analýzám různými nástroji třetích stran. &lt;br /&gt;
* Sebepopisnost – možnost popsání metadaty přímo v digitálním objektu, především technickými metadaty za účelem udržení informace potřebné k použití formátu. &lt;br /&gt;
* Nezávislost – stupeň závislosti na konkrétním [[hardware]], operačním systému či [[software]]. &lt;br /&gt;
* Dopad [[Patent|patentů]] – možné zvýšení nákladů na zachování obsahu.&lt;br /&gt;
* Mechanismy technické ochrany – obsah určený pro dlouhodobou ochranu nesmí mít omezenou přístupnost, např. DRM ochranu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAIS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information Systém) je referenční model, který  sleduje a popisuje aktivity v oblasti dlouhodobé ochrany dat. OAIS předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. Jedná se tedy o základ dlouhodobé ochrany digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;oais&amp;quot;&amp;gt;OAIS: Referenční model Otevřeného archivního informačního systému. Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
[http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna] (NKD)  je instituce, která zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních dat.&lt;br /&gt;
Projekt NDK byl spuštěn roku 2011 a jeho cílem je ochrana národního kulturního dědictví prostřednictví jeho [[Digitalizace|digitalizace]]. NDK tak zprostředkovává široké veřejnosti přístup k literárnímu kulturnímu dědictví v digitální formě. &lt;br /&gt;
V rámci projektu NDK vznikla dvě digitalizační pracoviště. Jedno v rámci Národní knihovny v centrálním depozitáři v Hostivaři, druhé v Moravské zemské knihovně v Brně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ndk&amp;quot;&amp;gt;Národní digitální knihovna [online]. Praha: Klementinum [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace|Problematika digitálních repozitářů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Ochrana, digitální dokumenty, archivace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kategorie===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]], [[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie‏‎]], [[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44387</id>
		<title>Long term preservation</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44387"/>
		<updated>2017-02-09T12:21:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: /* Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Long term preservation''' zkráceně „LTP“, se do češtiny překládá jako '''„dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů'''“. Stejně tak se používají výrazy „digital preservation“ (digitální uchovávání) a „digital archivation“ (digitální archivace).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://ltp.knihovna.cz/ LTP Knihovna], [online]. [cit. 2017-01-07]. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle LTP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako se archivují tištěné [[Dokument|dokumenty]] a knihy, je v dnešní době důležité archivovat i digitální dokumenty. Cílem dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů je zajistit jejich trvalou udržitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''To znamená:'''&lt;br /&gt;
* vyhledatelnost,&lt;br /&gt;
* dostupnost, &lt;br /&gt;
* udržení srozumitelnosti,&lt;br /&gt;
* udržení využitelnosti,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou,&lt;br /&gt;
* ochrana před zničením,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou důvěryhodnosti,&lt;br /&gt;
* nezávislost na zastarávání nosičů digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(2), 1-8 [cit. 2017-01-07]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775/908&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bit-stream preservation, content preservation ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme mezi '''ochranou bitů''' tzv. bit-stream preservation a '''logickou ochranou''' (content preservation = ochrana obsahu).&lt;br /&gt;
Digitální data uchováváme na nosičích, které rychle zastarávají a stávají se nepoužitelnými.  Proto je potřeba data v podobě bitů ukládat a řízeně kopírovat na nové nosiče.&lt;br /&gt;
Logická ochrana spočívá především v zachovávání srozumitelnosti a významu obsahu. [[Dokument|Dokumenty]] se opatřují tzv. [[Metadata|metadaty]]. 	[[Metadata|Metadata]] podávají informace o obsahu, struktuře, formátu dokumentu, o kontextu doby, ve které vznikl apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině 90. let se započal obrovský nárůst [[Elektronické publikování|elektronického publikování]]. Od té doby vzniká nepřeberné množství dokumentů, které existují pouze elektronicky. Abychom elektronický dokument byli schopni interpretovat, je nutné mít technické prostředky, kterými binární údaje převedeme do čitelné podoby. Je tedy nezbytné kromě samotného dokumentu také zachovat jeho čitelnost a použitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní informace o dokumentu nutné k jeho archivaci a interpretaci:'''&lt;br /&gt;
* informace o dokumentu (bibliografická metadata, metadata popisující obsah),&lt;br /&gt;
* kódování textu, jazyk, kterým je text psán,&lt;br /&gt;
* informace o formátu textu, počet znaků, odstavců textu, délka textu,&lt;br /&gt;
* informace o doplňcích textu (použité ilustrace, obrázky, tabulky, diagramy, grafy apod. a jejich umístění v textu),&lt;br /&gt;
* kontext textu, dokumenty, ze kterých text čerpá, nebo na které odkazuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého dokumentu je určující, jaký je jeho formát.  Ne všechny formáty jsou vhodné k dlouhodobé ochraně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kongresová knihovna]] ve své studii uvádí sedm kritérií vhodnosti formátu:&lt;br /&gt;
* Otevřenost – dostupnost specifikace a validačních nástrojů. Důležité pro porozumění způsobu reprezentace informací v souboru. &lt;br /&gt;
* Rozšířenost – nakolik je formát využíván tvůrci obsahu, distributory a uživateli informačních zdrojů. &lt;br /&gt;
* Transparentnost – otevřenost formátu analýzám různými nástroji třetích stran. &lt;br /&gt;
* Sebepopisnost – možnost popsání metadaty přímo v digitálním objektu, především technickými metadaty za účelem udržení informace potřebné k použití formátu. &lt;br /&gt;
* Nezávislost – stupeň závislosti na konkrétním [[hardware]], operačním systému či [[software]]. &lt;br /&gt;
* Dopad [[Patent|patentů]] – možné zvýšení nákladů na zachování obsahu.&lt;br /&gt;
* Mechanismy technické ochrany – obsah určený pro dlouhodobou ochranu nesmí mít omezenou přístupnost, např. DRM ochranu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAIS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information Systém) je referenční model, který  sleduje a popisuje aktivity v oblasti dlouhodobé ochrany dat. OAIS předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. Jedná se tedy o základ dlouhodobé ochrany digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;oais&amp;quot;&amp;gt;OAIS: Referenční model Otevřeného archivního informačního systému. Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
[http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna] (NKD)  je instituce, která zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních dat.&lt;br /&gt;
Projekt NDK byl spuštěn roku 2011 a jeho cílem je ochrana národního kulturního dědictví prostřednictví jeho [[Digitalizace|digitalizace]]. NDK tak zprostředkovává široké veřejnosti přístup k literárnímu kulturnímu dědictví v digitální formě. &lt;br /&gt;
V rámci projektu NDK vznikla dvě digitalizační pracoviště. Jedno v rámci Národní knihovny v centrálním depozitáři v Hostivaři, druhé v Moravské zemské knihovně v Brně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ndk&amp;quot;&amp;gt;Národní digitální knihovna [online]. Praha: Klementinum [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace|Problematika digitálních repozitářů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Ochrana, digitální dokumenty, archivace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44386</id>
		<title>Long term preservation</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44386"/>
		<updated>2017-02-09T12:20:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: /* Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Long term preservation''' zkráceně „LTP“, se do češtiny překládá jako '''„dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů'''“. Stejně tak se používají výrazy „digital preservation“ (digitální uchovávání) a „digital archivation“ (digitální archivace).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://ltp.knihovna.cz/ LTP Knihovna], [online]. [cit. 2017-01-07]. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle LTP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako se archivují tištěné [[Dokument|dokumenty]] a knihy, je v dnešní době důležité archivovat i digitální dokumenty. Cílem dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů je zajistit jejich trvalou udržitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''To znamená:'''&lt;br /&gt;
* vyhledatelnost,&lt;br /&gt;
* dostupnost, &lt;br /&gt;
* udržení srozumitelnosti,&lt;br /&gt;
* udržení využitelnosti,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou,&lt;br /&gt;
* ochrana před zničením,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou důvěryhodnosti,&lt;br /&gt;
* nezávislost na zastarávání nosičů digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(2), 1-8 [cit. 2017-01-07]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775/908&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bit-stream preservation, content preservation ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme mezi '''ochranou bitů''' tzv. bit-stream preservation a '''logickou ochranou''' (content preservation = ochrana obsahu).&lt;br /&gt;
Digitální data uchováváme na nosičích, které rychle zastarávají a stávají se nepoužitelnými.  Proto je potřeba data v podobě bitů ukládat a řízeně kopírovat na nové nosiče.&lt;br /&gt;
Logická ochrana spočívá především v zachovávání srozumitelnosti a významu obsahu. [[Dokument|Dokumenty]] se opatřují tzv. [[Metadata|metadaty]]. 	[[Metadata|Metadata]] podávají informace o obsahu, struktuře, formátu dokumentu, o kontextu doby, ve které vznikl apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině 90. let se započal obrovský nárůst [[Elektronické publikování|elektronického publikování]]. Od té doby vzniká nepřeberné množství dokumentů, které existují pouze elektronicky. Abychom elektronický dokument byli schopni interpretovat, je nutné mít technické prostředky, kterými binární údaje převedeme do čitelné podoby. Je tedy nezbytné kromě samotného dokumentu také zachovat jeho čitelnost a použitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní informace o dokumentu nutné k jeho archivaci a interpretaci:'''&lt;br /&gt;
* informace o dokumentu (bibliografická metadata, metadata popisující obsah),&lt;br /&gt;
* kódování textu, jazyk, kterým je text psán,&lt;br /&gt;
* informace o formátu textu, počet znaků, odstavců textu, délka textu,&lt;br /&gt;
* informace o doplňcích textu (použité ilustrace, obrázky, tabulky, diagramy, grafy apod. a jejich umístění v textu),&lt;br /&gt;
* kontext textu, dokumenty, ze kterých text čerpá, nebo na které odkazuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého dokumentu je určující, jaký je jeho formát.  Ne všechny formáty jsou vhodné k dlouhodobé ochraně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongresová knihovna ve své studii uvádí sedm kritérií vhodnosti formátu:&lt;br /&gt;
* Otevřenost – dostupnost specifikace a validačních nástrojů. Důležité pro porozumění způsobu reprezentace informací v souboru. &lt;br /&gt;
* Rozšířenost – nakolik je formát využíván tvůrci obsahu, distributory a uživateli informačních zdrojů. &lt;br /&gt;
* Transparentnost – otevřenost formátu analýzám různými nástroji třetích stran. &lt;br /&gt;
* Sebepopisnost – možnost popsání metadaty přímo v digitálním objektu, především technickými metadaty za účelem udržení informace potřebné k použití formátu. &lt;br /&gt;
* Nezávislost – stupeň závislosti na konkrétním [[hardware]], operačním systému či [[software]]. &lt;br /&gt;
* Dopad [[Patent|patentů]] – možné zvýšení nákladů na zachování obsahu.&lt;br /&gt;
* Mechanismy technické ochrany – obsah určený pro dlouhodobou ochranu nesmí mít omezenou přístupnost, např. DRM ochranu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAIS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information Systém) je referenční model, který  sleduje a popisuje aktivity v oblasti dlouhodobé ochrany dat. OAIS předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. Jedná se tedy o základ dlouhodobé ochrany digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;oais&amp;quot;&amp;gt;OAIS: Referenční model Otevřeného archivního informačního systému. Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
[http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna] (NKD)  je instituce, která zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních dat.&lt;br /&gt;
Projekt NDK byl spuštěn roku 2011 a jeho cílem je ochrana národního kulturního dědictví prostřednictví jeho [[Digitalizace|digitalizace]]. NDK tak zprostředkovává široké veřejnosti přístup k literárnímu kulturnímu dědictví v digitální formě. &lt;br /&gt;
V rámci projektu NDK vznikla dvě digitalizační pracoviště. Jedno v rámci Národní knihovny v centrálním depozitáři v Hostivaři, druhé v Moravské zemské knihovně v Brně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ndk&amp;quot;&amp;gt;Národní digitální knihovna [online]. Praha: Klementinum [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace|Problematika digitálních repozitářů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Ochrana, digitální dokumenty, archivace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44385</id>
		<title>Long term preservation</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44385"/>
		<updated>2017-02-09T12:19:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: /* Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Long term preservation''' zkráceně „LTP“, se do češtiny překládá jako '''„dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů'''“. Stejně tak se používají výrazy „digital preservation“ (digitální uchovávání) a „digital archivation“ (digitální archivace).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://ltp.knihovna.cz/ LTP Knihovna], [online]. [cit. 2017-01-07]. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle LTP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako se archivují tištěné [[Dokument|dokumenty]] a knihy, je v dnešní době důležité archivovat i digitální dokumenty. Cílem dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů je zajistit jejich trvalou udržitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''To znamená:'''&lt;br /&gt;
* vyhledatelnost,&lt;br /&gt;
* dostupnost, &lt;br /&gt;
* udržení srozumitelnosti,&lt;br /&gt;
* udržení využitelnosti,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou,&lt;br /&gt;
* ochrana před zničením,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou důvěryhodnosti,&lt;br /&gt;
* nezávislost na zastarávání nosičů digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(2), 1-8 [cit. 2017-01-07]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775/908&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bit-stream preservation, content preservation ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme mezi '''ochranou bitů''' tzv. bit-stream preservation a '''logickou ochranou''' (content preservation = ochrana obsahu).&lt;br /&gt;
Digitální data uchováváme na nosičích, které rychle zastarávají a stávají se nepoužitelnými.  Proto je potřeba data v podobě bitů ukládat a řízeně kopírovat na nové nosiče.&lt;br /&gt;
Logická ochrana spočívá především v zachovávání srozumitelnosti a významu obsahu. [[Dokument|Dokumenty]] se opatřují tzv. [[Metadata|metadaty]]. 	[[Metadata|Metadata]] podávají informace o obsahu, struktuře, formátu dokumentu, o kontextu doby, ve které vznikl apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině 90. let se započal obrovský nárůst [[Elektronické publikování|elektronického publikování]]. Od té doby vzniká nepřeberné množství dokumentů, které existují pouze elektronicky. Abychom elektronický dokument byli schopni interpretovat, je nutné mít technické prostředky, kterými binární údaje převedeme do čitelné podoby. Je tedy nezbytné kromě samotného dokumentu také zachovat jeho čitelnost a použitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní informace o dokumentu nutné k jeho archivaci a interpretaci:'''&lt;br /&gt;
* informace o dokumentu (bibliografická metadata, metadata popisující obsah),&lt;br /&gt;
* kódování textu, jazyk, kterým je text psán,&lt;br /&gt;
* informace o formátu textu, počet znaků, odstavců textu, délka textu,&lt;br /&gt;
* informace o doplňcích textu (použité ilustrace, obrázky, tabulky, diagramy, grafy apod. a jejich umístění v textu),&lt;br /&gt;
* kontext textu, dokumenty, ze kterých text čerpá, nebo na které odkazuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého dokumentu je určující, jaký je jeho formát.  Ne všechny formáty jsou vhodné k dlouhodobé ochraně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongresová knihovna ve své studii uvádí sedm kritérií vhodnosti formátu:&lt;br /&gt;
* Otevřenost – dostupnost specifikace a validačních nástrojů. Důležité pro porozumění způsobu reprezentace informací v souboru. &lt;br /&gt;
* Rozšířenost – nakolik je formát využíván tvůrci obsahu, distributory a uživateli informačních zdrojů. &lt;br /&gt;
* Transparentnost – otevřenost formátu analýzám různými nástroji třetích stran. &lt;br /&gt;
* Sebepopisnost – možnost popsání metadaty přímo v digitálním objektu, především technickými metadaty za účelem udržení informace potřebné k použití formátu. &lt;br /&gt;
* Nezávislost – stupeň závislosti na konkrétním hardware, operačním systému či software. &lt;br /&gt;
* Dopad [[Patent|patentů]] – možné zvýšení nákladů na zachování obsahu.&lt;br /&gt;
* Mechanismy technické ochrany – obsah určený pro dlouhodobou ochranu nesmí mít omezenou přístupnost, např. DRM ochranu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAIS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information Systém) je referenční model, který  sleduje a popisuje aktivity v oblasti dlouhodobé ochrany dat. OAIS předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. Jedná se tedy o základ dlouhodobé ochrany digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;oais&amp;quot;&amp;gt;OAIS: Referenční model Otevřeného archivního informačního systému. Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
[http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna] (NKD)  je instituce, která zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních dat.&lt;br /&gt;
Projekt NDK byl spuštěn roku 2011 a jeho cílem je ochrana národního kulturního dědictví prostřednictví jeho [[Digitalizace|digitalizace]]. NDK tak zprostředkovává široké veřejnosti přístup k literárnímu kulturnímu dědictví v digitální formě. &lt;br /&gt;
V rámci projektu NDK vznikla dvě digitalizační pracoviště. Jedno v rámci Národní knihovny v centrálním depozitáři v Hostivaři, druhé v Moravské zemské knihovně v Brně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ndk&amp;quot;&amp;gt;Národní digitální knihovna [online]. Praha: Klementinum [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace|Problematika digitálních repozitářů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Ochrana, digitální dokumenty, archivace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44384</id>
		<title>Long term preservation</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44384"/>
		<updated>2017-02-09T12:18:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: /* Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Long term preservation''' zkráceně „LTP“, se do češtiny překládá jako '''„dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů'''“. Stejně tak se používají výrazy „digital preservation“ (digitální uchovávání) a „digital archivation“ (digitální archivace).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://ltp.knihovna.cz/ LTP Knihovna], [online]. [cit. 2017-01-07]. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle LTP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako se archivují tištěné [[Dokument|dokumenty]] a knihy, je v dnešní době důležité archivovat i digitální dokumenty. Cílem dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů je zajistit jejich trvalou udržitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''To znamená:'''&lt;br /&gt;
* vyhledatelnost,&lt;br /&gt;
* dostupnost, &lt;br /&gt;
* udržení srozumitelnosti,&lt;br /&gt;
* udržení využitelnosti,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou,&lt;br /&gt;
* ochrana před zničením,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou důvěryhodnosti,&lt;br /&gt;
* nezávislost na zastarávání nosičů digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(2), 1-8 [cit. 2017-01-07]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775/908&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bit-stream preservation, content preservation ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme mezi '''ochranou bitů''' tzv. bit-stream preservation a '''logickou ochranou''' (content preservation = ochrana obsahu).&lt;br /&gt;
Digitální data uchováváme na nosičích, které rychle zastarávají a stávají se nepoužitelnými.  Proto je potřeba data v podobě bitů ukládat a řízeně kopírovat na nové nosiče.&lt;br /&gt;
Logická ochrana spočívá především v zachovávání srozumitelnosti a významu obsahu. [[Dokument|Dokumenty]] se opatřují tzv. [[Metadata|metadaty]]. 	[[Metadata|Metadata]] podávají informace o obsahu, struktuře, formátu dokumentu, o kontextu doby, ve které vznikl apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině 90. let se započal obrovský nárůst [[Elektronické publikování|elektronického publikování]]. Od té doby vzniká nepřeberné množství dokumentů, které existují pouze elektronicky. Abychom elektronický dokument byli schopni interpretovat, je nutné mít technické prostředky, kterými binární údaje převedeme do čitelné podoby. Je tedy nezbytné kromě samotného dokumentu také zachovat jeho čitelnost a použitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní informace o dokumentu nutné k jeho archivaci a interpretaci:'''&lt;br /&gt;
* informace o dokumentu (bibliografická metadata, metadata popisující obsah),&lt;br /&gt;
* kódování textu, jazyk, kterým je text psán,&lt;br /&gt;
* informace o formátu textu, počet znaků, odstavců textu, délka textu,&lt;br /&gt;
* informace o doplňcích textu (použité ilustrace, obrázky, tabulky, diagramy, grafy apod. a jejich umístění v textu),&lt;br /&gt;
* kontext textu, dokumenty, ze kterých text čerpá, nebo na které odkazuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého dokumentu je určující, jaký je jeho formát.  Ne všechny formáty jsou vhodné k dlouhodobé ochraně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongresová knihovna ve své studii uvádí sedm kritérií vhodnosti formátu:&lt;br /&gt;
* Otevřenost – dostupnost specifikace a validačních nástrojů. Důležité pro porozumění způsobu reprezentace informací v souboru. &lt;br /&gt;
* Rozšířenost – nakolik je formát využíván tvůrci obsahu, distributory a uživateli informačních zdrojů. &lt;br /&gt;
* Transparentnost – otevřenost formátu analýzám různými nástroji třetích stran. &lt;br /&gt;
* Sebepopisnost – možnost popsání metadaty přímo v digitálním objektu, především technickými metadaty za účelem udržení informace potřebné k použití formátu. &lt;br /&gt;
* Nezávislost – stupeň závislosti na konkrétním hardware, operačním systému či software. &lt;br /&gt;
* Dopad patentů – možné zvýšení nákladů na zachování obsahu.&lt;br /&gt;
* Mechanismy technické ochrany – obsah určený pro dlouhodobou ochranu nesmí mít omezenou přístupnost, např. DRM ochranu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAIS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information Systém) je referenční model, který  sleduje a popisuje aktivity v oblasti dlouhodobé ochrany dat. OAIS předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. Jedná se tedy o základ dlouhodobé ochrany digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;oais&amp;quot;&amp;gt;OAIS: Referenční model Otevřeného archivního informačního systému. Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
[http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna] (NKD)  je instituce, která zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních dat.&lt;br /&gt;
Projekt NDK byl spuštěn roku 2011 a jeho cílem je ochrana národního kulturního dědictví prostřednictví jeho [[Digitalizace|digitalizace]]. NDK tak zprostředkovává široké veřejnosti přístup k literárnímu kulturnímu dědictví v digitální formě. &lt;br /&gt;
V rámci projektu NDK vznikla dvě digitalizační pracoviště. Jedno v rámci Národní knihovny v centrálním depozitáři v Hostivaři, druhé v Moravské zemské knihovně v Brně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ndk&amp;quot;&amp;gt;Národní digitální knihovna [online]. Praha: Klementinum [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace|Problematika digitálních repozitářů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Ochrana, digitální dokumenty, archivace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44383</id>
		<title>Long term preservation</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44383"/>
		<updated>2017-02-09T12:17:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: /* Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Long term preservation''' zkráceně „LTP“, se do češtiny překládá jako '''„dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů'''“. Stejně tak se používají výrazy „digital preservation“ (digitální uchovávání) a „digital archivation“ (digitální archivace).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://ltp.knihovna.cz/ LTP Knihovna], [online]. [cit. 2017-01-07]. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle LTP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako se archivují tištěné [[Dokument|dokumenty]] a knihy, je v dnešní době důležité archivovat i digitální dokumenty. Cílem dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů je zajistit jejich trvalou udržitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''To znamená:'''&lt;br /&gt;
* vyhledatelnost,&lt;br /&gt;
* dostupnost, &lt;br /&gt;
* udržení srozumitelnosti,&lt;br /&gt;
* udržení využitelnosti,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou,&lt;br /&gt;
* ochrana před zničením,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou důvěryhodnosti,&lt;br /&gt;
* nezávislost na zastarávání nosičů digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(2), 1-8 [cit. 2017-01-07]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775/908&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bit-stream preservation, content preservation ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme mezi '''ochranou bitů''' tzv. bit-stream preservation a '''logickou ochranou''' (content preservation = ochrana obsahu).&lt;br /&gt;
Digitální data uchováváme na nosičích, které rychle zastarávají a stávají se nepoužitelnými.  Proto je potřeba data v podobě bitů ukládat a řízeně kopírovat na nové nosiče.&lt;br /&gt;
Logická ochrana spočívá především v zachovávání srozumitelnosti a významu obsahu. [[Dokument|Dokumenty]] se opatřují tzv. [[Metadata|metadaty]]. 	[[Metadata|Metadata]] podávají informace o obsahu, struktuře, formátu dokumentu, o kontextu doby, ve které vznikl apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině 90. let se započal obrovský nárůst [[elektronického publikování]]. Od té doby vzniká nepřeberné množství dokumentů, které existují pouze elektronicky. Abychom elektronický dokument byli schopni interpretovat, je nutné mít technické prostředky, kterými binární údaje převedeme do čitelné podoby. Je tedy nezbytné kromě samotného dokumentu také zachovat jeho čitelnost a použitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní informace o dokumentu nutné k jeho archivaci a interpretaci:'''&lt;br /&gt;
* informace o dokumentu (bibliografická metadata, metadata popisující obsah),&lt;br /&gt;
* kódování textu, jazyk, kterým je text psán,&lt;br /&gt;
* informace o formátu textu, počet znaků, odstavců textu, délka textu,&lt;br /&gt;
* informace o doplňcích textu (použité ilustrace, obrázky, tabulky, diagramy, grafy apod. a jejich umístění v textu),&lt;br /&gt;
* kontext textu, dokumenty, ze kterých text čerpá, nebo na které odkazuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého dokumentu je určující, jaký je jeho formát.  Ne všechny formáty jsou vhodné k dlouhodobé ochraně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongresová knihovna ve své studii uvádí sedm kritérií vhodnosti formátu:&lt;br /&gt;
* Otevřenost – dostupnost specifikace a validačních nástrojů. Důležité pro porozumění způsobu reprezentace informací v souboru. &lt;br /&gt;
* Rozšířenost – nakolik je formát využíván tvůrci obsahu, distributory a uživateli informačních zdrojů. &lt;br /&gt;
* Transparentnost – otevřenost formátu analýzám různými nástroji třetích stran. &lt;br /&gt;
* Sebepopisnost – možnost popsání metadaty přímo v digitálním objektu, především technickými metadaty za účelem udržení informace potřebné k použití formátu. &lt;br /&gt;
* Nezávislost – stupeň závislosti na konkrétním hardware, operačním systému či software. &lt;br /&gt;
* Dopad patentů – možné zvýšení nákladů na zachování obsahu.&lt;br /&gt;
* Mechanismy technické ochrany – obsah určený pro dlouhodobou ochranu nesmí mít omezenou přístupnost, např. DRM ochranu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAIS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information Systém) je referenční model, který  sleduje a popisuje aktivity v oblasti dlouhodobé ochrany dat. OAIS předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. Jedná se tedy o základ dlouhodobé ochrany digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;oais&amp;quot;&amp;gt;OAIS: Referenční model Otevřeného archivního informačního systému. Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
[http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna] (NKD)  je instituce, která zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních dat.&lt;br /&gt;
Projekt NDK byl spuštěn roku 2011 a jeho cílem je ochrana národního kulturního dědictví prostřednictví jeho [[Digitalizace|digitalizace]]. NDK tak zprostředkovává široké veřejnosti přístup k literárnímu kulturnímu dědictví v digitální formě. &lt;br /&gt;
V rámci projektu NDK vznikla dvě digitalizační pracoviště. Jedno v rámci Národní knihovny v centrálním depozitáři v Hostivaři, druhé v Moravské zemské knihovně v Brně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ndk&amp;quot;&amp;gt;Národní digitální knihovna [online]. Praha: Klementinum [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace|Problematika digitálních repozitářů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Ochrana, digitální dokumenty, archivace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44382</id>
		<title>Long term preservation</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=44382"/>
		<updated>2017-02-09T12:16:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Long term preservation''' zkráceně „LTP“, se do češtiny překládá jako '''„dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů'''“. Stejně tak se používají výrazy „digital preservation“ (digitální uchovávání) a „digital archivation“ (digitální archivace).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://ltp.knihovna.cz/ LTP Knihovna], [online]. [cit. 2017-01-07]. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle LTP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako se archivují tištěné [[Dokument|dokumenty]] a knihy, je v dnešní době důležité archivovat i digitální dokumenty. Cílem dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů je zajistit jejich trvalou udržitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''To znamená:'''&lt;br /&gt;
* vyhledatelnost,&lt;br /&gt;
* dostupnost, &lt;br /&gt;
* udržení srozumitelnosti,&lt;br /&gt;
* udržení využitelnosti,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou,&lt;br /&gt;
* ochrana před zničením,&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou důvěryhodnosti,&lt;br /&gt;
* nezávislost na zastarávání nosičů digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(2), 1-8 [cit. 2017-01-07]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775/908&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bit-stream preservation, content preservation ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme mezi '''ochranou bitů''' tzv. bit-stream preservation a '''logickou ochranou''' (content preservation = ochrana obsahu).&lt;br /&gt;
Digitální data uchováváme na nosičích, které rychle zastarávají a stávají se nepoužitelnými.  Proto je potřeba data v podobě bitů ukládat a řízeně kopírovat na nové nosiče.&lt;br /&gt;
Logická ochrana spočívá především v zachovávání srozumitelnosti a významu obsahu. [[Dokument|Dokumenty]] se opatřují tzv. [[Metadata|metadaty]]. 	[[Metadata|Metadata]] podávají informace o obsahu, struktuře, formátu dokumentu, o kontextu doby, ve které vznikl apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině 90. let se započal obrovský nárůst elektronického publikování. Od té doby vzniká nepřeberné množství dokumentů, které existují pouze elektronicky. Abychom elektronický dokument byli schopni interpretovat, je nutné mít technické prostředky, kterými binární údaje převedeme do čitelné podoby. Je tedy nezbytné kromě samotného dokumentu také zachovat jeho čitelnost a použitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní informace o dokumentu nutné k jeho archivaci a interpretaci:'''&lt;br /&gt;
* informace o dokumentu (bibliografická metadata, metadata popisující obsah),&lt;br /&gt;
* kódování textu, jazyk, kterým je text psán,&lt;br /&gt;
* informace o formátu textu, počet znaků, odstavců textu, délka textu,&lt;br /&gt;
* informace o doplňcích textu (použité ilustrace, obrázky, tabulky, diagramy, grafy apod. a jejich umístění v textu),&lt;br /&gt;
* kontext textu, dokumenty, ze kterých text čerpá, nebo na které odkazuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého dokumentu je určující, jaký je jeho formát.  Ne všechny formáty jsou vhodné k dlouhodobé ochraně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongresová knihovna ve své studii uvádí sedm kritérií vhodnosti formátu:&lt;br /&gt;
* Otevřenost – dostupnost specifikace a validačních nástrojů. Důležité pro porozumění způsobu reprezentace informací v souboru. &lt;br /&gt;
* Rozšířenost – nakolik je formát využíván tvůrci obsahu, distributory a uživateli informačních zdrojů. &lt;br /&gt;
* Transparentnost – otevřenost formátu analýzám různými nástroji třetích stran. &lt;br /&gt;
* Sebepopisnost – možnost popsání metadaty přímo v digitálním objektu, především technickými metadaty za účelem udržení informace potřebné k použití formátu. &lt;br /&gt;
* Nezávislost – stupeň závislosti na konkrétním hardware, operačním systému či software. &lt;br /&gt;
* Dopad patentů – možné zvýšení nákladů na zachování obsahu.&lt;br /&gt;
* Mechanismy technické ochrany – obsah určený pro dlouhodobou ochranu nesmí mít omezenou přístupnost, např. DRM ochranu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAIS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information Systém) je referenční model, který  sleduje a popisuje aktivity v oblasti dlouhodobé ochrany dat. OAIS předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. Jedná se tedy o základ dlouhodobé ochrany digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;oais&amp;quot;&amp;gt;OAIS: Referenční model Otevřeného archivního informačního systému. Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
[http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna] (NKD)  je instituce, která zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních dat.&lt;br /&gt;
Projekt NDK byl spuštěn roku 2011 a jeho cílem je ochrana národního kulturního dědictví prostřednictví jeho [[Digitalizace|digitalizace]]. NDK tak zprostředkovává široké veřejnosti přístup k literárnímu kulturnímu dědictví v digitální formě. &lt;br /&gt;
V rámci projektu NDK vznikla dvě digitalizační pracoviště. Jedno v rámci Národní knihovny v centrálním depozitáři v Hostivaři, druhé v Moravské zemské knihovně v Brně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ndk&amp;quot;&amp;gt;Národní digitální knihovna [online]. Praha: Klementinum [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace|Problematika digitálních repozitářů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Ochrana, digitální dokumenty, archivace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=44381</id>
		<title>Informační společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=44381"/>
		<updated>2017-02-09T12:14:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační společnost''' je společnost založená na '''integraci informačních a komunikačních technologií''' do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;info&amp;quot;&amp;gt;[JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000468&amp;amp;local_base=KTD.], &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice pojmu informační společnost ==&lt;br /&gt;
Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název.  V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů  ve společenského vědomí. Kanadský sociolog [[Marshall McLuhan]] v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že [[Postindustriální společnost|postindustriální informační společnost]] bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli. &lt;br /&gt;
Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. '''Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;spol&amp;quot;&amp;gt;[MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti,&lt;br /&gt;
* nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace,&lt;br /&gt;
* rozvoj informačních a komunikačních technologií,  &lt;br /&gt;
* intenzivní informatizace společnosti,&lt;br /&gt;
* násobí se objem informací,&lt;br /&gt;
* zvyšuje se schopnost konkurence,&lt;br /&gt;
* nejvýznamnější oblastí se stává [[management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách,&lt;br /&gt;
* rozvíjí se [[informační ekonomika]],&lt;br /&gt;
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,&lt;br /&gt;
* změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti),&lt;br /&gt;
* dominuje uchování informací v elektronické podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''&amp;lt;ref&amp;gt;RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; uvádí '''hlavní přínosy budoucí informační společnosti:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy),&lt;br /&gt;
* podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního profesního života,&lt;br /&gt;
* podpora profesní flexibility společnosti,&lt;br /&gt;
* nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,&lt;br /&gt;
* zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky, &lt;br /&gt;
* nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,&lt;br /&gt;
* kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,&lt;br /&gt;
* účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,&lt;br /&gt;
* efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,&lt;br /&gt;
* nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,&lt;br /&gt;
* vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese '''informačního specialisty''', který je charakterizován jako '''člověk ekonomicky využívající informace''' (učitelé, lékaři, vědci, ...). &lt;br /&gt;
Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''To probíhá skrze:'''&lt;br /&gt;
* popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku). &lt;br /&gt;
* informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a [[Počítačová gramotnost|počítačové gramotnosti]], ale i implementace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)&lt;br /&gt;
* sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Bell, D. 1973. ''The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting''. Harmondsworth  : Penguin Books.&lt;br /&gt;
* Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. ''European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past''. Aldershot, Burlington : Ashgate.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2004. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Cejpek, J. 1998. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
* Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) ''The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization''. Lanham: Rowman &amp;amp; Littlefield.&lt;br /&gt;
* Eriksen, T. H. 2005. ''Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas''. Brno: Doplněk.&lt;br /&gt;
* Kohyama, K. 1968. ''Introduction to Information Society Theory''. Tokyo: Chuo Koron.&lt;br /&gt;
* Mansell, R. (ed.). 2009. ''The Information Society: Critical Concepts in Sociology''. (vol. I: ''History and Perspectives'', vol. II:  ''Knowledge, Economics and Organization'', vol. III.: ''Democracy, Government and Regulation'', vol. IV: ''Everyday Life''). London: Routledge.&lt;br /&gt;
* Martin, J. 1978. ''The Wired Society: A Challenge for Tomorrow''. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.&lt;br /&gt;
* Masuda, Y. 1980. ''The Information Society as a Post-Industrial Society''. Tokyo: Institute for the Information Society.&lt;br /&gt;
* Mattelart, A. 2003. ''The Information Society: An Introduction''. London: Sage.&lt;br /&gt;
* Musil, J. 2003. ''Elektronická média v informační společnosti''. Praha: Votobia.&lt;br /&gt;
* Musil, J. 2007. ''Komunikace v informační společnosti''. Praha: UJAK.&lt;br /&gt;
* Rankov, P. 2006. ''Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy''. Levice: Koloman Kertész Bagala.&lt;br /&gt;
* Schauer, T. 2003. ''The Sustainable Information Society: Visions and Risks''. Ulm : Universitätsverlag.&lt;br /&gt;
* Toffler, A. 1981. ''The Third Wave''. New York: Bantam Books.&lt;br /&gt;
* Virilio, P. 2004. ''Informatická bomba''. Červený Kostelec: Pavel Mervart.&lt;br /&gt;
* Vlasák, R. 1999. ''Světový informační průmysl''. Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
* Webster, F. 2002. ''Theories of the Information Society''. London: Routledge.&lt;br /&gt;
* Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. ''The Information Society Reader''. London: Routledge - Taylor &amp;amp; Francis Group.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Postindustriální společnost]] &lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační a komunikační technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Akademické knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=44380</id>
		<title>Informační společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=44380"/>
		<updated>2017-02-09T12:00:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: /* Trendy měnící knihovny v informační společnosti */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační společnost''' je společnost založená na '''integraci informačních a komunikačních technologií''' do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;info&amp;quot;&amp;gt;[JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000468&amp;amp;local_base=KTD.], &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice pojmu informační společnost ==&lt;br /&gt;
Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název.  V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů  ve společenského vědomí. Kanadský sociolog [[Marshall McLuhan]] v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že [[Postindustriální společnost|postindustriální informační společnost]] bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli. &lt;br /&gt;
Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. '''Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;spol&amp;quot;&amp;gt;[MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti&lt;br /&gt;
* nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace&lt;br /&gt;
* rozvoj informačních a komunikačních technologií  &lt;br /&gt;
* intenzivní informatizace společnosti&lt;br /&gt;
* násobí se objem informací&lt;br /&gt;
* zvyšuje se schopnost konkurence&lt;br /&gt;
* nejvýznamnější oblastí se stává [[management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách&lt;br /&gt;
* rozvíjí se [[informační ekonomika]]&lt;br /&gt;
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života&lt;br /&gt;
* změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti) &lt;br /&gt;
* dominuje uchování informací v elektronické podobě &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''&amp;lt;ref&amp;gt;RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; uvádí '''hlavní přínosy budoucí informační společnosti:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy)&lt;br /&gt;
* podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního profesního života&lt;br /&gt;
* podpora profesní flexibility společnosti&lt;br /&gt;
* nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí &lt;br /&gt;
* zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky &lt;br /&gt;
* nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí&lt;br /&gt;
* kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí&lt;br /&gt;
* účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě&lt;br /&gt;
* efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost&lt;br /&gt;
* nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software&lt;br /&gt;
* vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese '''informačního specialisty''', který je charakterizován jako '''člověk ekonomicky využívající informace''' (učitelé, lékaři, vědci, ...). &lt;br /&gt;
Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''To probíhá skrze:'''&lt;br /&gt;
* popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku). &lt;br /&gt;
* informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a [[Počítačová gramotnost|počítačové gramotnosti]], ale i implementace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)&lt;br /&gt;
* sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Bell, D. 1973. ''The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting''. Harmondsworth  : Penguin Books.&lt;br /&gt;
* Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. ''European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past''. Aldershot, Burlington : Ashgate.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2004. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Cejpek, J. 1998. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
* Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) ''The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization''. Lanham: Rowman &amp;amp; Littlefield.&lt;br /&gt;
* Eriksen, T. H. 2005. ''Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas''. Brno: Doplněk.&lt;br /&gt;
* Kohyama, K. 1968. ''Introduction to Information Society Theory''. Tokyo: Chuo Koron.&lt;br /&gt;
* Mansell, R. (ed.). 2009. ''The Information Society: Critical Concepts in Sociology''. (vol. I: ''History and Perspectives'', vol. II:  ''Knowledge, Economics and Organization'', vol. III.: ''Democracy, Government and Regulation'', vol. IV: ''Everyday Life''). London: Routledge.&lt;br /&gt;
* Martin, J. 1978. ''The Wired Society: A Challenge for Tomorrow''. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.&lt;br /&gt;
* Masuda, Y. 1980. ''The Information Society as a Post-Industrial Society''. Tokyo: Institute for the Information Society.&lt;br /&gt;
* Mattelart, A. 2003. ''The Information Society: An Introduction''. London: Sage.&lt;br /&gt;
* Musil, J. 2003. ''Elektronická média v informační společnosti''. Praha: Votobia.&lt;br /&gt;
* Musil, J. 2007. ''Komunikace v informační společnosti''. Praha: UJAK.&lt;br /&gt;
* Rankov, P. 2006. ''Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy''. Levice: Koloman Kertész Bagala.&lt;br /&gt;
* Schauer, T. 2003. ''The Sustainable Information Society: Visions and Risks''. Ulm : Universitätsverlag.&lt;br /&gt;
* Toffler, A. 1981. ''The Third Wave''. New York: Bantam Books.&lt;br /&gt;
* Virilio, P. 2004. ''Informatická bomba''. Červený Kostelec: Pavel Mervart.&lt;br /&gt;
* Vlasák, R. 1999. ''Světový informační průmysl''. Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
* Webster, F. 2002. ''Theories of the Information Society''. London: Routledge.&lt;br /&gt;
* Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. ''The Information Society Reader''. London: Routledge - Taylor &amp;amp; Francis Group.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Postindustriální společnost]] &lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační a komunikační technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Akademické knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=44379</id>
		<title>Informační společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=44379"/>
		<updated>2017-02-09T11:58:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: /* Možnosti informační společnosti */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační společnost''' je společnost založená na '''integraci informačních a komunikačních technologií''' do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;info&amp;quot;&amp;gt;[JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000468&amp;amp;local_base=KTD.], &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice pojmu informační společnost ==&lt;br /&gt;
Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název.  V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů  ve společenského vědomí. Kanadský sociolog [[Marshall McLuhan]] v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že [[Postindustriální společnost|postindustriální informační společnost]] bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli. &lt;br /&gt;
Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. '''Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;spol&amp;quot;&amp;gt;[MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti&lt;br /&gt;
* nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace&lt;br /&gt;
* rozvoj informačních a komunikačních technologií  &lt;br /&gt;
* intenzivní informatizace společnosti&lt;br /&gt;
* násobí se objem informací&lt;br /&gt;
* zvyšuje se schopnost konkurence&lt;br /&gt;
* nejvýznamnější oblastí se stává [[management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách&lt;br /&gt;
* rozvíjí se [[informační ekonomika]]&lt;br /&gt;
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života&lt;br /&gt;
* změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti) &lt;br /&gt;
* dominuje uchování informací v elektronické podobě &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''&amp;lt;ref&amp;gt;RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; uvádí '''hlavní přínosy budoucí informační společnosti:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy)&lt;br /&gt;
* podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního profesního života&lt;br /&gt;
* podpora profesní flexibility společnosti&lt;br /&gt;
* nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí &lt;br /&gt;
* zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky &lt;br /&gt;
* nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí&lt;br /&gt;
* kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí&lt;br /&gt;
* účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě&lt;br /&gt;
* efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost&lt;br /&gt;
* nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software&lt;br /&gt;
* vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese '''informačního specialisty''', který je charakterizován jako '''člověk ekonomicky využívající informace''' (učitelé, lékaři, vědci, ...). &lt;br /&gt;
Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''To probíhá skrze:'''&lt;br /&gt;
* popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku). &lt;br /&gt;
* informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a [[počítačové gramotnosti]], ale i implementace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)&lt;br /&gt;
* sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Bell, D. 1973. ''The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting''. Harmondsworth  : Penguin Books.&lt;br /&gt;
* Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. ''European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past''. Aldershot, Burlington : Ashgate.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2004. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Cejpek, J. 1998. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
* Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) ''The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization''. Lanham: Rowman &amp;amp; Littlefield.&lt;br /&gt;
* Eriksen, T. H. 2005. ''Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas''. Brno: Doplněk.&lt;br /&gt;
* Kohyama, K. 1968. ''Introduction to Information Society Theory''. Tokyo: Chuo Koron.&lt;br /&gt;
* Mansell, R. (ed.). 2009. ''The Information Society: Critical Concepts in Sociology''. (vol. I: ''History and Perspectives'', vol. II:  ''Knowledge, Economics and Organization'', vol. III.: ''Democracy, Government and Regulation'', vol. IV: ''Everyday Life''). London: Routledge.&lt;br /&gt;
* Martin, J. 1978. ''The Wired Society: A Challenge for Tomorrow''. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.&lt;br /&gt;
* Masuda, Y. 1980. ''The Information Society as a Post-Industrial Society''. Tokyo: Institute for the Information Society.&lt;br /&gt;
* Mattelart, A. 2003. ''The Information Society: An Introduction''. London: Sage.&lt;br /&gt;
* Musil, J. 2003. ''Elektronická média v informační společnosti''. Praha: Votobia.&lt;br /&gt;
* Musil, J. 2007. ''Komunikace v informační společnosti''. Praha: UJAK.&lt;br /&gt;
* Rankov, P. 2006. ''Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy''. Levice: Koloman Kertész Bagala.&lt;br /&gt;
* Schauer, T. 2003. ''The Sustainable Information Society: Visions and Risks''. Ulm : Universitätsverlag.&lt;br /&gt;
* Toffler, A. 1981. ''The Third Wave''. New York: Bantam Books.&lt;br /&gt;
* Virilio, P. 2004. ''Informatická bomba''. Červený Kostelec: Pavel Mervart.&lt;br /&gt;
* Vlasák, R. 1999. ''Světový informační průmysl''. Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
* Webster, F. 2002. ''Theories of the Information Society''. London: Routledge.&lt;br /&gt;
* Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. ''The Information Society Reader''. London: Routledge - Taylor &amp;amp; Francis Group.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Postindustriální společnost]] &lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační a komunikační technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Akademické knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=44378</id>
		<title>Informační společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=44378"/>
		<updated>2017-02-09T11:57:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační společnost''' je společnost založená na '''integraci informačních a komunikačních technologií''' do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;info&amp;quot;&amp;gt;[JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000468&amp;amp;local_base=KTD.], &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice pojmu informační společnost ==&lt;br /&gt;
Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název.  V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů  ve společenského vědomí. Kanadský sociolog [[Marshall McLuhan]] v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že [[Postindustriální společnost|postindustriální informační společnost]] bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli. &lt;br /&gt;
Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. '''Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;spol&amp;quot;&amp;gt;[MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti&lt;br /&gt;
* nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace&lt;br /&gt;
* rozvoj informačních a komunikačních technologií  &lt;br /&gt;
* intenzivní informatizace společnosti&lt;br /&gt;
* násobí se objem informací&lt;br /&gt;
* zvyšuje se schopnost konkurence&lt;br /&gt;
* nejvýznamnější oblastí se stává [[management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách&lt;br /&gt;
* rozvíjí se [[informační ekonomika]]&lt;br /&gt;
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života&lt;br /&gt;
* změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti) &lt;br /&gt;
* dominuje uchování informací v elektronické podobě &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''&amp;lt;ref&amp;gt;RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; uvádí '''hlavní přínosy budoucí informační společnosti:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy)&lt;br /&gt;
* podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního [[profese|profesního]] života&lt;br /&gt;
* podpora profesní flexibility společnosti&lt;br /&gt;
* nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí &lt;br /&gt;
* zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky &lt;br /&gt;
* nové možnosti uplatnění kulturních tradic a [[Identita|identity]] regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí&lt;br /&gt;
* kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí&lt;br /&gt;
* účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě&lt;br /&gt;
* efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost&lt;br /&gt;
* nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software&lt;br /&gt;
* vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese '''informačního specialisty''', který je charakterizován jako '''člověk ekonomicky využívající informace''' (učitelé, lékaři, vědci, ...). &lt;br /&gt;
Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''To probíhá skrze:'''&lt;br /&gt;
* popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku). &lt;br /&gt;
* informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a [[počítačové gramotnosti]], ale i implementace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)&lt;br /&gt;
* sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Bell, D. 1973. ''The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting''. Harmondsworth  : Penguin Books.&lt;br /&gt;
* Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. ''European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past''. Aldershot, Burlington : Ashgate.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2004. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Cejpek, J. 1998. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
* Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) ''The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization''. Lanham: Rowman &amp;amp; Littlefield.&lt;br /&gt;
* Eriksen, T. H. 2005. ''Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas''. Brno: Doplněk.&lt;br /&gt;
* Kohyama, K. 1968. ''Introduction to Information Society Theory''. Tokyo: Chuo Koron.&lt;br /&gt;
* Mansell, R. (ed.). 2009. ''The Information Society: Critical Concepts in Sociology''. (vol. I: ''History and Perspectives'', vol. II:  ''Knowledge, Economics and Organization'', vol. III.: ''Democracy, Government and Regulation'', vol. IV: ''Everyday Life''). London: Routledge.&lt;br /&gt;
* Martin, J. 1978. ''The Wired Society: A Challenge for Tomorrow''. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.&lt;br /&gt;
* Masuda, Y. 1980. ''The Information Society as a Post-Industrial Society''. Tokyo: Institute for the Information Society.&lt;br /&gt;
* Mattelart, A. 2003. ''The Information Society: An Introduction''. London: Sage.&lt;br /&gt;
* Musil, J. 2003. ''Elektronická média v informační společnosti''. Praha: Votobia.&lt;br /&gt;
* Musil, J. 2007. ''Komunikace v informační společnosti''. Praha: UJAK.&lt;br /&gt;
* Rankov, P. 2006. ''Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy''. Levice: Koloman Kertész Bagala.&lt;br /&gt;
* Schauer, T. 2003. ''The Sustainable Information Society: Visions and Risks''. Ulm : Universitätsverlag.&lt;br /&gt;
* Toffler, A. 1981. ''The Third Wave''. New York: Bantam Books.&lt;br /&gt;
* Virilio, P. 2004. ''Informatická bomba''. Červený Kostelec: Pavel Mervart.&lt;br /&gt;
* Vlasák, R. 1999. ''Světový informační průmysl''. Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
* Webster, F. 2002. ''Theories of the Information Society''. London: Routledge.&lt;br /&gt;
* Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. ''The Information Society Reader''. London: Routledge - Taylor &amp;amp; Francis Group.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Postindustriální společnost]] &lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační a komunikační technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Akademické knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=41594</id>
		<title>Informační společnost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost&amp;diff=41594"/>
		<updated>2017-01-08T14:27:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační společnost''' je společnost založená na '''integraci informačních a komunikačních technologií''' do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;info&amp;quot;&amp;gt;[JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000468&amp;amp;local_base=KTD.], &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice pojmu informační společnost ==&lt;br /&gt;
Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název.  V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů  ve společenského vědomí. Kanadský sociolog [[Marshall McLuhan]] v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že [[Postindustriální společnost|postindustriální informační společnost]] bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli. &lt;br /&gt;
Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. '''Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;spol&amp;quot;&amp;gt;[MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vzniká kvalitativní proměnou [[industriální společnost|industriální společnosti]]&lt;br /&gt;
* nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace&lt;br /&gt;
* rozvoj informačních a komunikačních technologií  &lt;br /&gt;
* intenzivní informatizace společnosti&lt;br /&gt;
* násobí se objem informací&lt;br /&gt;
* zvyšuje se schopnost konkurence&lt;br /&gt;
* nejvýznamnější oblastí se stává [[management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách&lt;br /&gt;
* rozvíjí se [[informační ekonomika]]&lt;br /&gt;
* všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života&lt;br /&gt;
* změny v oblasti [[práce]] (prostředí, návyky, činnosti) &lt;br /&gt;
* dominuje uchování informací v elektronické podobě &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''&amp;lt;ref&amp;gt;RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; uvádí '''hlavní přínosy budoucí informační společnosti:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy)&lt;br /&gt;
* podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního [[profese|profesního]] života&lt;br /&gt;
* podpora profesní flexibility společnosti&lt;br /&gt;
* nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí &lt;br /&gt;
* zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky &lt;br /&gt;
* nové možnosti uplatnění kulturních [[tradice|tradic]] a [[Identita|identity]] regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí&lt;br /&gt;
* kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí&lt;br /&gt;
* účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě&lt;br /&gt;
* efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost&lt;br /&gt;
* nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software&lt;br /&gt;
* vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální [[chování|chování]] a řízení mimořádných a krizových situací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trendy měnící knihovny v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese '''informačního specialisty''', který je charakterizován jako '''člověk ekonomicky využívající informace''' (učitelé, lékaři, vědci, ...). &lt;br /&gt;
Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''To probíhá skrze:'''&lt;br /&gt;
* popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku). &lt;br /&gt;
* informační vzdělání - nejen na rozvoj [[měkkých dovedností]] a [[počítačové gramotnosti]], ale i implementace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou [[komunitu]])&lt;br /&gt;
* sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a [[čtenáře]] jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Bell, D. 1973. ''The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting''. Harmondsworth  : Penguin Books.&lt;br /&gt;
* Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. ''European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past''. Aldershot, Burlington : Ashgate.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Castells, M. 2004. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.&lt;br /&gt;
* Cejpek, J. 1998. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
* Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) ''The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization''. Lanham: Rowman &amp;amp; Littlefield.&lt;br /&gt;
* Eriksen, T. H. 2005. ''Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas''. Brno: Doplněk.&lt;br /&gt;
* Kohyama, K. 1968. ''Introduction to Information Society Theory''. Tokyo: Chuo Koron.&lt;br /&gt;
* Mansell, R. (ed.). 2009. ''The Information Society: Critical Concepts in Sociology''. (vol. I: ''History and Perspectives'', vol. II:  ''Knowledge, Economics and Organization'', vol. III.: ''Democracy, Government and Regulation'', vol. IV: ''Everyday Life''). London: Routledge.&lt;br /&gt;
* Martin, J. 1978. ''The Wired Society: A Challenge for Tomorrow''. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.&lt;br /&gt;
* Masuda, Y. 1980. ''The Information Society as a Post-Industrial Society''. Tokyo: Institute for the Information Society.&lt;br /&gt;
* Mattelart, A. 2003. ''The Information Society: An Introduction''. London: Sage.&lt;br /&gt;
* Musil, J. 2003. ''Elektronická média v informační společnosti''. Praha: Votobia.&lt;br /&gt;
* Musil, J. 2007. ''Komunikace v informační společnosti''. Praha: UJAK.&lt;br /&gt;
* Rankov, P. 2006. ''Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy''. Levice: Koloman Kertész Bagala.&lt;br /&gt;
* Schauer, T. 2003. ''The Sustainable Information Society: Visions and Risks''. Ulm : Universitätsverlag.&lt;br /&gt;
* Toffler, A. 1981. ''The Third Wave''. New York: Bantam Books.&lt;br /&gt;
* Virilio, P. 2004. ''Informatická bomba''. Červený Kostelec: Pavel Mervart.&lt;br /&gt;
* Vlasák, R. 1999. ''Světový informační průmysl''. Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
* Webster, F. 2002. ''Theories of the Information Society''. London: Routledge.&lt;br /&gt;
* Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. ''The Information Society Reader''. London: Routledge - Taylor &amp;amp; Francis Group.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Postindustriální společnost]] &lt;br /&gt;
* [[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
* [[Informační a komunikační technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Akademické knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=41589</id>
		<title>Long term preservation</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=41589"/>
		<updated>2017-01-08T13:40:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Long term preservation''' zkráceně „LTP“, se do češtiny překládá jako '''„dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů'''“. Stejně tak se používají výrazy „digital preservation“ (digitální uchovávání) a „digital archivation“ (digitální archivace).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://ltp.knihovna.cz/ LTP Knihovna], [online]. [cit. 2017-01-07]. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle LTP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako se archivují tištěné [[Dokument|dokumenty]] a knihy, je v dnešní době důležité archivovat i digitální dokumenty. Cílem dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů je zajistit jejich trvalou udržitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''To znamená:'''&lt;br /&gt;
* vyhledatelnost&lt;br /&gt;
* dostupnost &lt;br /&gt;
* udržení srozumitelnosti&lt;br /&gt;
* udržení využitelnosti&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou&lt;br /&gt;
* ochrana před zničením&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou důvěryhodnosti&lt;br /&gt;
* nezávislost na zastarávání nosičů digitálních dat &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(2), 1-8 [cit. 2017-01-07]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775/908&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bit-stream preservation, content preservation ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme mezi '''ochranou bitů''' tzv. bit-stream preservation a '''logickou ochranou''' (content preservation = ochrana obsahu).&lt;br /&gt;
Digitální data uchováváme na nosičích, které rychle zastarávají a stávají se nepoužitelnými.  Proto je potřeba data v podobě bitů ukládat a řízeně kopírovat na nové nosiče.&lt;br /&gt;
Logická ochrana spočívá především v zachovávání srozumitelnosti a významu obsahu. [[Dokument|Dokumenty]] se opatřují tzv. [[Metadata|metadaty]]. 	[[Metadata|Metadata]] podávají informace o obsahu, struktuře, formátu dokumentu, o kontextu doby, ve které vznikl apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině 90. let se započal obrovský nárůst elektronického publikování. Od té doby vzniká nepřeberné množství dokumentů, které existují pouze elektronicky. Abychom elektronický dokument byli schopni interpretovat, je nutné mít technické prostředky, kterými binární údaje převedeme do čitelné podoby. Je tedy nezbytné kromě samotného dokumentu také zachovat jeho čitelnost a použitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní informace o dokumentu nutné k jeho archivaci a interpretaci:'''&lt;br /&gt;
* informace o dokumentu (bibliografická metadata, metadata popisující obsah)&lt;br /&gt;
* kódování textu, jazyk, kterým je text psán&lt;br /&gt;
* informace o formátu textu, počet znaků, odstavců textu, délka textu&lt;br /&gt;
* informace o doplňcích textu (použité ilustrace, obrázky, tabulky, diagramy, grafy apod. a jejich umístění v textu)&lt;br /&gt;
* kontext textu, dokumenty, ze kterých text čerpá, nebo na které odkazuje &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého dokumentu je určující, jaký je jeho formát.  Ne všechny formáty jsou vhodné k dlouhodobé ochraně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongresová knihovna ve své studii uvádí sedm kritérií vhodnosti formátu:&lt;br /&gt;
* Otevřenost – dostupnost specifikace a validačních nástrojů. Důležité pro porozumění způsobu reprezentace informací v souboru. &lt;br /&gt;
* Rozšířenost – nakolik je formát využíván tvůrci obsahu, distributory a uživateli informačních zdrojů. &lt;br /&gt;
* Transparentnost – otevřenost formátu analýzám různými nástroji třetích stran. &lt;br /&gt;
* Sebepopisnost – možnost popsání metadaty přímo v digitálním objektu, především technickými metadaty za účelem udržení informace potřebné k použití formátu. &lt;br /&gt;
* Nezávislost – stupeň závislosti na konkrétním hardware, operačním systému či software. &lt;br /&gt;
* Dopad patentů – možné zvýšení nákladů na zachování obsahu.&lt;br /&gt;
* Mechanismy technické ochrany – obsah určený pro dlouhodobou ochranu nesmí mít omezenou přístupnost, např. DRM ochranu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAIS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information Systém) je referenční model, který  sleduje a popisuje aktivity v oblasti dlouhodobé ochrany dat. OAIS předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. Jedná se tedy o základ dlouhodobé ochrany digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;oais&amp;quot;&amp;gt;OAIS: Referenční model Otevřeného archivního informačního systému. Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
[http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna] (NKD)  je instituce, která zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních dat.&lt;br /&gt;
Projekt NDK byl spuštěn roku 2011 a jeho cílem je ochrana národního kulturního dědictví prostřednictví jeho [[Digitalizace|digitalizace]]. NDK tak zprostředkovává široké veřejnosti přístup k literárnímu kulturnímu dědictví v digitální formě. &lt;br /&gt;
V rámci projektu NDK vznikla dvě digitalizační pracoviště. Jedno v rámci Národní knihovny v centrálním depozitáři v Hostivaři, druhé v Moravské zemské knihovně v Brně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ndk&amp;quot;&amp;gt;Národní digitální knihovna [online]. Praha: Klementinum [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace|Problematika digitálních repozitářů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Ochrana, digitální dokumenty, archivace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=41587</id>
		<title>Long term preservation</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=41587"/>
		<updated>2017-01-08T10:46:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Long term preservation''' zkráceně „LTP“, se do češtiny překládá jako '''„dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů'''“. Stejně tak se používají výrazy „digital preservation“ (digitální uchovávání) a „digital archivation“ (digitální archivace).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://ltp.knihovna.cz/ LTP Knihovna], [online]. [cit. 2017-01-07]. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle LTP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako se archivují tištěné [[Dokument|dokumenty]] a knihy, je v dnešní době důležité archivovat i digitální dokumenty. Cílem dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů je zajistit jejich trvalou udržitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''To znamená:'''&lt;br /&gt;
* vyhledatelnost&lt;br /&gt;
* dostupnost &lt;br /&gt;
* udržení srozumitelnosti&lt;br /&gt;
* udržení využitelnosti&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou&lt;br /&gt;
* ochrana před zničením&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou důvěryhodnosti&lt;br /&gt;
* nezávislost na zastarávání nosičů digitálních dat &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(2), 1-8 [cit. 2017-01-07]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775/908&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bit-stream preservation, content preservation ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme mezi '''ochranou bitů''' tzv. bit-stream preservation a '''logickou ochranou''' (content preservation = ochrana obsahu).&lt;br /&gt;
Digitální data uchováváme na nosičích, které rychle zastarávají a stávají se nepoužitelnými.  Proto je potřeba data v podobě bitů ukládat a řízeně kopírovat na nové nosiče.&lt;br /&gt;
Logická ochrana spočívá především v zachovávání srozumitelnosti a významu obsahu. [[Dokument|Dokumenty]] se opatřují tzv. [[Metadata|metadaty]]. 	[[Metadata|Metadata]] podávají informace o obsahu, struktuře, formátu dokumentu, o kontextu doby, ve které vznikl apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině 90. let se započal obrovský nárůst elektronického publikování. Od té doby vzniká nepřeberné množství dokumentů, které existují pouze elektronicky. Abychom elektronický dokument byli schopni interpretovat, je nutné mít technické prostředky, kterými binární údaje převedeme do čitelné podoby. Je tedy nezbytné kromě samotného dokumentu také zachovat jeho čitelnost a použitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní informace o dokumentu nutné k jeho archivaci a interpretaci:'''&lt;br /&gt;
* informace o dokumentu (bibliografická metadata, metadata popisující obsah)&lt;br /&gt;
* kódování textu, jazyk, kterým je text psán&lt;br /&gt;
* informace o formátu textu, počet znaků, odstavců textu, délka textu&lt;br /&gt;
* informace o doplňcích textu (použité ilustrace, obrázky, tabulky, diagramy, grafy apod. a jejich umístění v textu)&lt;br /&gt;
* kontext textu, dokumenty, ze kterých text čerpá, nebo na které odkazuje &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého dokumentu je určující, jaký je jeho formát.  Ne všechny formáty jsou vhodné k dlouhodobé ochraně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongresová knihovna ve své studii uvádí sedm kritérií vhodnosti formátu:&lt;br /&gt;
* Otevřenost – dostupnost specifikace a validačních nástrojů. Důležité pro porozumění způsobu reprezentace informací v souboru. &lt;br /&gt;
* Rozšířenost – nakolik je formát využíván tvůrci obsahu, distributory a uživateli informačních zdrojů. &lt;br /&gt;
* Transparentnost – otevřenost formátu analýzám různými nástroji třetích stran. &lt;br /&gt;
* Sebepopisnost – možnost popsání metadaty přímo v digitálním objektu, především technickými metadaty za účelem udržení informace potřebné k použití formátu. &lt;br /&gt;
* Nezávislost – stupeň závislosti na konkrétním hardware, operačním systému či software. &lt;br /&gt;
* Dopad patentů – možné zvýšení nákladů na zachování obsahu.&lt;br /&gt;
* Mechanismy technické ochrany – obsah určený pro dlouhodobou ochranu nesmí mít omezenou přístupnost, např. DRM ochranu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAIS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information Systém) je referenční model, který  sleduje a popisuje aktivity v oblasti dlouhodobé ochrany dat. OAIS předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. Jedná se tedy o základ dlouhodobé ochrany digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;oais&amp;quot;&amp;gt;OAIS: Referenční model Otevřeného archivního informačního systému. Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
[http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna] (NKD)  je instituce, která zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních dat.&lt;br /&gt;
Projekt NDK byl spuštěn roku 2011 a jeho cílem je ochrana národního kulturního dědictví prostřednictví jeho digitalizace. NDK tak zprostředkovává široké veřejnosti přístup k literárnímu kulturnímu dědictví v digitální formě. &lt;br /&gt;
V rámci projektu NDK vznikla dvě digitalizační pracoviště. Jedno v rámci Národní knihovny v centrálním depozitáři v Hostivaři, druhé v Moravské zemské knihovně v Brně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ndk&amp;quot;&amp;gt;Národní digitální knihovna [online]. Praha: Klementinum [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010. ISBN 978-80-7050-588-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace|Problematika digitálních repozitářů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna|Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Ochrana, digitální dokumenty, archivace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=41538</id>
		<title>Long term preservation</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Long_term_preservation&amp;diff=41538"/>
		<updated>2017-01-07T17:13:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Long term preservation''' zkráceně „LTP“, se do češtiny překládá jako '''„dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů'''“. Stejně tak se používají výrazy „digital preservation“ (digitální uchovávání) a „digital archivation“ (digitální archivace).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://ltp.knihovna.cz/ LTP Knihovna], [online]. [cit. 2017-01-07]. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cíle LTP ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako se archivují tištěné [[Dokument|dokumenty]] a knihy, je v dnešní době důležité archivovat i digitální dokumenty. Cílem dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů je zajistit jejich trvalou udržitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''To znamená:'''&lt;br /&gt;
* vyhledatelnost&lt;br /&gt;
* dostupnost &lt;br /&gt;
* udržení srozumitelnosti&lt;br /&gt;
* udržení využitelnosti&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou&lt;br /&gt;
* ochrana před zničením&lt;br /&gt;
* ochrana před ztrátou důvěryhodnosti&lt;br /&gt;
* nezávislost na zastarávání nosičů digitálních dat &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot;&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(2), 1-8 [cit. 2017-01-07]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775/908&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bit-stream preservation, content preservation ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme mezi '''ochranou bitů''' tzv. bit-stream preservation a '''logickou ochranou''' (content preservation = ochrana obsahu).&lt;br /&gt;
Digitální data uchováváme na nosičích, které rychle zastarávají a stávají se nepoužitelnými.  Proto je potřeba data v podobě bitů ukládat a řízeně kopírovat na nové nosiče.&lt;br /&gt;
Logická ochrana spočívá především v zachovávání srozumitelnosti a významu obsahu. [[Dokument|Dokumenty]] se opatřují tzv. [[Metadata|metadaty]]. 	[[Metadata|Metadata]] podávají informace o obsahu, struktuře, formátu dokumentu, o kontextu doby, ve které vznikl apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické publikace a jejich dlouhodobá archivace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině 90. let se započal obrovský nárůst elektronického publikování. Od té doby vzniká nepřeberné množství dokumentů, které existují pouze elektronicky. Abychom elektronický dokument byli schopni interpretovat, je nutné mít technické prostředky, kterými binární údaje převedeme do čitelné podoby. Je tedy nezbytné kromě samotného dokumentu také zachovat jeho čitelnost a použitelnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní informace o dokumentu nutné k jeho archivaci a interpretaci:'''&lt;br /&gt;
* informace o dokumentu (bibliografická metadata, metadata popisující obsah)&lt;br /&gt;
* kódování textu, jazyk, kterým je text psán&lt;br /&gt;
* informace o formátu textu, počet znaků, odstavců textu, délka textu&lt;br /&gt;
* informace o doplňcích textu (použité ilustrace, obrázky, tabulky, diagramy, grafy apod. a jejich umístění v textu)&lt;br /&gt;
* kontext textu, dokumenty, ze kterých text čerpá, nebo na které odkazuje &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty vhodné pro dlouhodobou ochranu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U každého dokumentu je určující, jaký je jeho formát.  Ne všechny formáty jsou vhodné k dlouhodobé ochraně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongresová knihovna ve své studii uvádí sedm kritérií vhodnosti formátu:&lt;br /&gt;
* Otevřenost – dostupnost specifikace a validačních nástrojů. Důležité pro porozumění způsobu reprezentace informací v souboru. &lt;br /&gt;
* Rozšířenost – nakolik je formát využíván tvůrci obsahu, distributory a uživateli informačních zdrojů. &lt;br /&gt;
* Transparentnost – otevřenost formátu analýzám různými nástroji třetích stran. &lt;br /&gt;
* Sebepopisnost – možnost popsání metadaty přímo v digitálním objektu, především technickými metadaty za účelem udržení informace potřebné k použití formátu. &lt;br /&gt;
* Nezávislost – stupeň závislosti na konkrétním hardware, operačním systému či software. &lt;br /&gt;
* Dopad patentů – možné zvýšení nákladů na zachování obsahu.&lt;br /&gt;
* Mechanismy technické ochrany – obsah určený pro dlouhodobou ochranu nesmí mít omezenou přístupnost, např. DRM ochranu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ahoj&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== OAIS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information Systém) je referenční model, který  sleduje a popisuje aktivity v oblasti dlouhodobé ochrany dat. OAIS předepisuje, jaká metadata mají být spolu s ochraňovanými informacemi ukládána. Jedná se tedy o základ dlouhodobé ochrany digitálních dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;oais&amp;quot;&amp;gt;OAIS: Referenční model Otevřeného archivního informačního systému. Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
[http://www.ndk.cz/ Národní digitální knihovna] (NKD)  je instituce, která zajišťuje dlouhodobou ochranu digitálních dat.&lt;br /&gt;
Projekt NDK byl spuštěn roku 2011 a jeho cílem je ochrana národního kulturního dědictví prostřednictví jeho digitalizace. NDK tak zprostředkovává široké veřejnosti přístup k literárnímu kulturnímu dědictví v digitální formě. &lt;br /&gt;
V rámci projektu NDK vznikla dvě digitalizační pracoviště. Jedno v rámci Národní knihovny v centrálním depozitáři v Hostivaři, druhé v Moravské zemské knihovně v Brně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ndk&amp;quot;&amp;gt;Národní digitální knihovna [online]. Praha: Klementinum [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41297</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41297"/>
		<updated>2017-01-04T12:12:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce.  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| Rosalinda Pickard|| Základní pojmy v kryptologii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová || Kódování || Databáze ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| Zdrojový kód|| Hardware||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || Quora || Vizualizace ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kubálková|| E-learning v českém mimoškolním prostředí || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Bugnerová|| [[Preprint]]|| [[Byte – jednotka informace]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=39685</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=39685"/>
		<updated>2016-11-27T11:07:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová|| Vzácné knihy a rukopisy||Bibliometrické metody||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| Rosalinda Pickard|| Základní pojmy v kryptologii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| Hudba-zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| Autorské právo|| Apple||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| Twitter|| Knihovny ve starověkém Římě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||Postindustriální společnost|| Byte - jednotka informace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová || Kódování || Databáze ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| Zdrojový kód|| Hardware||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || Linux|| Počítačová etika||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || Quora || Vizualizace ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| SFX || Komunikační proces na národní úrovni||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| Ergonomie|| Informační společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=39684</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=39684"/>
		<updated>2016-11-27T11:00:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Krejzlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová|| Vzácné knihy a rukopisy||Bibliometrické metody||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| Rosalinda Pickard|| Základní pojmy v kryptologii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| Hudba-zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| Autorské právo|| Apple||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| Twitter|| Knihovny ve starověkém Římě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||Postindustriální společnost|| Byte - jednotka informace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová || Kódování || Databáze ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| Zdrojový kód|| Hardware||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || Linux|| Počítačová etika||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || Quora || Vizualizace ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| SFX || Komunikační proces na národní úrovni||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| Ergonomie|| Elektronický časopis||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Krejzlova</name></author>
		
	</entry>
</feed>