<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lucie.Merunkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lucie.Merunkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Lucie.Merunkova"/>
	<updated>2026-04-26T10:58:19Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=22104</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=22104"/>
		<updated>2015-09-08T12:24:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Studia nových médií */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Kolárová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Naďa Buchtová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| Denisa Lešková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Vojtěch Soudný&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| František Sion&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Sophie Teheux&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || Martina Ventluková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || Jan Stejskal&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || Veronika Váchová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21288</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21288"/>
		<updated>2015-06-22T12:10:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín v roce 1983 jako první použil  spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] ve své stejnojmenném povídce, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma '''rozumové invaze''' jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma '''tělesné invaze''') – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují. '''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]] nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní autoři a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraniční: ====&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson] - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling] - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ] - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick] - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan] - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner] - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Čeští: ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič] - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka] - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček] - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Film ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je film [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 Blade runner] z roku 1983, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. &lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ The Matrix], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/34300-kokaku-kidotai/ Ghost in the Shell] (anime), [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ The Lawnmower Man], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 Brazil], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ The Terminator], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 Robocop], atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hudba ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno Brian Eno], který vynalezl uměleckou '''ambientní hudbu'''. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth Genesis P. Orridge], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. GGFH] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Počítačové hry ===&lt;br /&gt;
Základní [[počítačová hra|počítačovou hrou]] z oblasti kyberpunku je [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 Cyberpunk 2020], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 Cyberpunk 2077], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Komiksy ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns The Dark Knight Returns] od Franka Millera a komiks [http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters] od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných [http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga], které pocházejí z Japonska.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm Původní povídka Cyberpunk]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21287</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21287"/>
		<updated>2015-06-22T12:09:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín v roce 1983 jako první použil  spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] ve své stejnojmenném povídce, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma '''rozumové invaze''' jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma '''tělesné invaze''') – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují. '''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]] nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní autoři a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraniční: ====&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson] - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling] - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ] - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick] - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan] - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner] - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Čeští: ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič] - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka] - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček] - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Film ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je film [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 Blade runner] z roku 1983, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. &lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ The Matrix], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/34300-kokaku-kidotai/ Ghost in the Shell] (anime), [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ The Lawnmower Man], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 Brazil], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ The Terminator], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 Robocop], atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hudba ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno Brian Eno], který vynalezl uměleckou '''ambientní hudbu'''. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth Genesis P. Orridge], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. GGFH] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Počítačové hry ===&lt;br /&gt;
Základní [[počítačová hra|počítačovou hrou]] z oblasti kyberpunku je [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 Cyberpunk 2020], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 Cyberpunk 2077], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Komiksy ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns The Dark Knight Returns] od Franka Millera a komiks [http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters] od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných [http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga], které pocházejí z Japonska.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm Původní povídka Cyberpunk]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21286</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21286"/>
		<updated>2015-06-22T12:07:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Základní autoři a koncepty kyberpunku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.&amp;lt;br /&amp;gt; Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury [[Kyberkultura|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a znaky kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kyberprostor == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl '''J. P. Barlow''' ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21285</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21285"/>
		<updated>2015-06-22T11:58:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín v roce 1983 jako první použil  spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] ve své stejnojmenném povídce, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma '''rozumové invaze''' jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma '''tělesné invaze''') – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]] nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní autoři a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson] - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling] - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ] - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick] - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan] - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner] - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič] - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka] - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček] - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Film ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 Blade runner] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/34300-kokaku-kidotai/ Ghost in the Shell] (anime), [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ The Lawnmower Man], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 Brazil], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ The Terminator], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 Robocop], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ The Matrix], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hudba ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno Brian Eno], který vynalezl uměleckou '''ambientní hudbu'''. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth Genesis P. Orridge], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. GGFH] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Počítačové hry ===&lt;br /&gt;
Základní [[počítačová hra|počítačovou hrou]] z oblasti kyberpunku je [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 Cyberpunk 2020], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 Cyberpunk 2077], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Komiksy ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns The Dark Knight Returns] od Franka Millera a komiks [http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters] od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných [http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga], které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm Původní povídka Cyberpunk]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21284</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21284"/>
		<updated>2015-06-22T11:57:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Koncepty kyberpunku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín v roce 1983 jako první použil  spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] ve své stejnojmenném povídce, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma '''rozumové invaze''' jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma '''tělesné invaze''') – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]] nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson] - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling] - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ] - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick] - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan] - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner] - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič] - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka] - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček] - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Film ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 Blade runner] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/34300-kokaku-kidotai/ Ghost in the Shell] (anime), [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ The Lawnmower Man], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 Brazil], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ The Terminator], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 Robocop], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ The Matrix], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hudba ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno Brian Eno], který vynalezl uměleckou '''ambientní hudbu'''. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth Genesis P. Orridge], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. GGFH] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Počítačové hry ===&lt;br /&gt;
Základní [[počítačová hra|počítačovou hrou]] z oblasti kyberpunku je [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 Cyberpunk 2020], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 Cyberpunk 2077], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Komiksy ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns The Dark Knight Returns] od Franka Millera a komiks [http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters] od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných [http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga], které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm Původní povídka Cyberpunk]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21283</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21283"/>
		<updated>2015-06-22T11:56:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Vznik */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín v roce 1983 jako první použil  spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] ve své stejnojmenném povídce, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma '''rozumové invaze''' jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma '''tělesné invaze''') – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura. &amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]] nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson] - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling] - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ] - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick] - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan] - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner] - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič] - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka] - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček] - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Film ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 Blade runner] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/34300-kokaku-kidotai/ Ghost in the Shell] (anime), [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ The Lawnmower Man], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 Brazil], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ The Terminator], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 Robocop], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ The Matrix], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hudba ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno Brian Eno], který vynalezl uměleckou '''ambientní hudbu'''. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth Genesis P. Orridge], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. GGFH] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Počítačové hry ===&lt;br /&gt;
Základní [[počítačová hra|počítačovou hrou]] z oblasti kyberpunku je [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 Cyberpunk 2020], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 Cyberpunk 2077], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Komiksy ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns The Dark Knight Returns] od Franka Millera a komiks [http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters] od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných [http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga], které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm Původní povídka Cyberpunk]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21282</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21282"/>
		<updated>2015-06-22T11:54:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Koncepty kyberpunku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.&amp;lt;br /&amp;gt; Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury [[Kyberkultura|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kyberprostor == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl '''J. P. Barlow''' ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21281</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21281"/>
		<updated>2015-06-22T11:54:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Vznik */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovní spojení „cyberpunk” [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] ve stejnojmenné sci-fi povídce roku 1983. O rok později se '''William Gibson''' zasloužil se svým románem Neuromancer o vznik nového žánru science fiction =&amp;gt; '''kyberpunk'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma '''rozumové invaze''' jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma '''tělesné invaze''') – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura. &amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]] nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson] - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling] - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ] - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick] - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan] - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner] - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič] - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka] - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček] - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Film ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 Blade runner] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/34300-kokaku-kidotai/ Ghost in the Shell] (anime), [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ The Lawnmower Man], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 Brazil], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ The Terminator], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 Robocop], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ The Matrix], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hudba ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno Brian Eno], který vynalezl uměleckou '''ambientní hudbu'''. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth Genesis P. Orridge], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. GGFH] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Počítačové hry ===&lt;br /&gt;
Základní [[počítačová hra|počítačovou hrou]] z oblasti kyberpunku je [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 Cyberpunk 2020], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 Cyberpunk 2077], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Komiksy ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns The Dark Knight Returns] od Franka Millera a komiks [http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters] od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných [http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga], které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm Původní povídka Cyberpunk]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21280</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21280"/>
		<updated>2015-06-22T11:52:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Film */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovní spojení „cyberpunk” [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] ve stejnojmenné sci-fi povídce roku 1983. O rok později se '''William Gibson''' zasloužil se svým románem Neuromancer o vznik nového žánru science fiction =&amp;gt; '''kyberpunk'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Bruce Sterling''' uvedl dva motivové komplexy kyberkultury:&lt;br /&gt;
# '''Téma tělesné invaze''' - umělé končetiny, implantovaná elektronika, genetické zásahy&lt;br /&gt;
# '''Téma rozumové invaze''' - [[umělá inteligence]], neurochemické techniky, styčné plochy mezi mozkem a počítačem&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura. &amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]] nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson] - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling] - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ] - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick] - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan] - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner] - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič] - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka] - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček] - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Film ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 Blade runner] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/34300-kokaku-kidotai/ Ghost in the Shell] (anime), [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ The Lawnmower Man], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 Brazil], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ The Terminator], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 Robocop], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ The Matrix], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hudba ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno Brian Eno], který vynalezl uměleckou '''ambientní hudbu'''. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth Genesis P. Orridge], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. GGFH] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Počítačové hry ===&lt;br /&gt;
Základní [[počítačová hra|počítačovou hrou]] z oblasti kyberpunku je [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 Cyberpunk 2020], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 Cyberpunk 2077], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Komiksy ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns The Dark Knight Returns] od Franka Millera a komiks [http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters] od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných [http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga], které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm Původní povídka Cyberpunk]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21279</id>
		<title>Kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberpunk&amp;diff=21279"/>
		<updated>2015-06-22T11:52:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Film */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberpunk''' je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;&amp;gt;NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;&amp;gt;FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovní spojení „cyberpunk” [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] ve stejnojmenné sci-fi povídce roku 1983. O rok později se '''William Gibson''' zasloužil se svým románem Neuromancer o vznik nového žánru science fiction =&amp;gt; '''kyberpunk'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Bruce Sterling''' uvedl dva motivové komplexy kyberkultury:&lt;br /&gt;
# '''Téma tělesné invaze''' - umělé končetiny, implantovaná elektronika, genetické zásahy&lt;br /&gt;
# '''Téma rozumové invaze''' - [[umělá inteligence]], neurochemické techniky, styčné plochy mezi mozkem a počítačem&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura. &amp;lt;ref name=&amp;quot;freye&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Média ==&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.&amp;lt;ref&amp;gt;NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]] nebo-li &amp;quot;matrix&amp;quot; je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”''&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hrdinové''' těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:&lt;br /&gt;
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité&lt;br /&gt;
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla ===&lt;br /&gt;
==== Zahraničí ====&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson] - Neuromancer&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling] - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ] - Doftware, Wetware&amp;lt;ref name=&amp;quot;neff&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] - Cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick] - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan] - Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner] - The Shockwave Rider&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Česká Republika ====&lt;br /&gt;
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk =&amp;gt; Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Karel Veverka''' - Bruster&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič] - Krutá je noc&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka] - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček] - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařová&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Film ===&lt;br /&gt;
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 Blade runner] z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/34300-kokaku-kidotai/ Ghost in the Shell](anime), [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ The Lawnmower Man], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 Brazil], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ The Terminator], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 Robocop], atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ The Matrix], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hudba ===&lt;br /&gt;
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno Brian Eno], který vynalezl uměleckou '''ambientní hudbu'''. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth Genesis P. Orridge], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;&amp;gt;RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. GGFH] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Počítačové hry ===&lt;br /&gt;
Základní [[počítačová hra|počítačovou hrou]] z oblasti kyberpunku je [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 Cyberpunk 2020], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 Cyberpunk 2077], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cyberpunk&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Komiksy ===&lt;br /&gt;
Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns The Dark Knight Returns] od Franka Millera a komiks [http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters] od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rush&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných [http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga], které pocházejí z Japonska. &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej a  OLŠA, Jaroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie literatury science fiction&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* NEFF, Ondřej. &amp;lt;i&amp;gt;Jak blufovat o sci-fi&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PEKAŘOVÁ, Hana. &amp;lt;i&amp;gt;Česká kyberpunková literatura&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Cyberpunk. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* FREYERMUTH, Gundolf S. &amp;lt;i&amp;gt;Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* RUSHKOFF, Douglas. &amp;lt;i&amp;gt;Kyberie: Život v kyberprostoru&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm Původní povídka Cyberpunk]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21278</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21278"/>
		<updated>2015-06-22T11:51:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Spisovatelé kyberpunku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.&amp;lt;br /&amp;gt; Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury [[Kyberkultura|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kyberprostor == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl '''J. P. Barlow''' ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21277</id>
		<title>Kyberprostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21277"/>
		<updated>2015-06-22T11:45:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Použité zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberprostor''' je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki Cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt; Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;WK Kyberprostor&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&amp;lt;/ref&amp;gt; Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a procesu sociální interakce (např. e-mail, [[online sociální sítě|sociální sítě]], apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Komunikace&amp;quot;&amp;gt;PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelské rozhraní]] je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem [[digital divide|digital divide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby. &lt;br /&gt;
Někdy je používán jako synonymum pro [[virtuální realita|virtuální realitu]]. Nejčastěji je však vnímán jako metafora [[Počítačová síť - internet, včetně www|internetové sítě]], někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;In cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:John Perry Barlow cropped.jpg|200px|náhled|vpravo|John Perry Barlow]]&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Perry_Barlow '''John Perry Barlow'''] spoluzakladatel mezinárodní neziskové organizace [https://www.eff.org/ '''Electronic Frontier Foundation'''], zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí, byl první, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi. Kyberprostor je podle něj jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Deklarace&amp;quot;&amp;gt;Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosof [http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_L%C3%A9vy_%28philosophe%29 '''Pierre Lévy'''] definuje kyberprostor jako ''&amp;quot;nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej.&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberkultura&amp;quot;&amp;gt;LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
V současné době existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie termínu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson '''William Gibson'''] ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu [https://archive.org/details/omni-magazine '''Omni''']. &amp;lt;ref name=&amp;quot;William Gibson&amp;quot;&amp;gt;William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson&amp;lt;/ref&amp;gt; Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: ''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První snahy o reflexi se prolínají s [[kyberpunk|kyberpunkovou literaturou]]. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling '''Bruce Sterlig'''], který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ''&amp;quot;&amp;quot;místo&amp;quot;, kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zátah na hackery&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna v Praze. In: STERLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metafory ke kyberprostoru ==&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
*Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Městská knihovna v Praze. In: STERLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Revue pro média. In: Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/preklad_robins_rpm5.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Svět sítí. In: Cyberspace [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Katedra informačních technologií. In: Cyberspace [online]. -, 21.3.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://kitlab.pef.czu.cz/~lohr/wiki/index.php/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Wibopedie. In: What is Cyberspace? [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/C/cyberspace.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo a kyberprostor. In: Základy IT gramotnosti [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1492/el/sitmu/law/html/pravo-a-kyberprostor.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&lt;br /&gt;
* [http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace Cyberspace. Oxford Dictionaries].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk|Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Právo a internet]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální stopa]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální identita]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21276</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21276"/>
		<updated>2015-06-22T11:45:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.&amp;lt;br /&amp;gt; Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury [[Kyberkultura|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filmy:''' Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kyberprostor == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl '''J. P. Barlow''' ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21275</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21275"/>
		<updated>2015-06-22T11:32:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Proměna termínu kyberprostor */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.&amp;lt;br /&amp;gt; Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury [[Kyberkultura|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filmy:''' Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kyberprostor == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl '''J. P. Barlow''' ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)]. &lt;br /&gt;
* [http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace Cyberspace. Oxford Dictionaries].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21274</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21274"/>
		<updated>2015-06-22T11:30:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Vývoj a současná podoba kybeprostoru. Metafory kyberprostoru. */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.&amp;lt;br /&amp;gt; Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury [[Kyberkultura|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filmy:''' Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kyberprostor == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proměna termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl J. P. Barlow ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot; /&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak píše Bruce Sterling ve svém románu Hacker Crackdown, kyberprostor je &amp;quot;''the &amp;quot;place&amp;quot; where a telephone conversation appears to occur. Not inside your actual phone, the plastic device on your desk. Not inside the other person's phone, in some other city. THE PLACE BETWEEN the phones. The indefinite place OUT THERE, where the two of you, two human beings, actually meet and communicate.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)]. &lt;br /&gt;
* [http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace Cyberspace. Oxford Dictionaries].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21273</id>
		<title>Kyberprostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21273"/>
		<updated>2015-06-22T11:28:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Použité zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberprostor''' je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki Cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt; Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;WK Kyberprostor&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&amp;lt;/ref&amp;gt; Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a procesu sociální interakce (např. e-mail, [[online sociální sítě|sociální sítě]], apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Komunikace&amp;quot;&amp;gt;PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelské rozhraní]] je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem [[digital divide|digital divide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby. &lt;br /&gt;
Někdy je používán jako synonymum pro [[virtuální realita|virtuální realitu]]. Nejčastěji je však vnímán jako metafora [[Počítačová síť - internet, včetně www|internetové sítě]], někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;In cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:John Perry Barlow cropped.jpg|200px|náhled|vpravo|John Perry Barlow]]&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Perry_Barlow '''John Perry Barlow'''] spoluzakladatel mezinárodní neziskové organizace [https://www.eff.org/ '''Electronic Frontier Foundation'''], zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí, byl první, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi. Kyberprostor je podle něj jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Deklarace&amp;quot;&amp;gt;Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosof [http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_L%C3%A9vy_%28philosophe%29 '''Pierre Lévy'''] definuje kyberprostor jako ''&amp;quot;nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej.&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberkultura&amp;quot;&amp;gt;LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
V současné době existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie termínu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson '''William Gibson'''] ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu [https://archive.org/details/omni-magazine '''Omni''']. &amp;lt;ref name=&amp;quot;William Gibson&amp;quot;&amp;gt;William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson&amp;lt;/ref&amp;gt; Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: ''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První snahy o reflexi se prolínají s [[kyberpunk|kyberpunkovou literaturou]]. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling '''Bruce Sterlig'''], který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ''&amp;quot;&amp;quot;místo&amp;quot;, kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zátah na hackery&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna v Praze. In: STERLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metafory ke kyberprostoru ==&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
*Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Městská knihovna v Praze. In: STERLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Revue pro média. In: Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/preklad_robins_rpm5.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Svět sítí. In: Cyberspace [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Katedra informačních technologií. In: Cyberspace [online]. -, 21.3.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://kitlab.pef.czu.cz/~lohr/wiki/index.php/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Wibopedie. In: What is Cyberspace? [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/C/cyberspace.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo a kyberprostor. In: Základy IT gramotnosti [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1492/el/sitmu/law/html/pravo-a-kyberprostor.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk|Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Právo a internet]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální stopa]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální identita]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21272</id>
		<title>Kyberprostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21272"/>
		<updated>2015-06-22T11:28:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Historie termínu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberprostor''' je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki Cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt; Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;WK Kyberprostor&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&amp;lt;/ref&amp;gt; Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a procesu sociální interakce (např. e-mail, [[online sociální sítě|sociální sítě]], apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Komunikace&amp;quot;&amp;gt;PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelské rozhraní]] je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem [[digital divide|digital divide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby. &lt;br /&gt;
Někdy je používán jako synonymum pro [[virtuální realita|virtuální realitu]]. Nejčastěji je však vnímán jako metafora [[Počítačová síť - internet, včetně www|internetové sítě]], někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;In cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:John Perry Barlow cropped.jpg|200px|náhled|vpravo|John Perry Barlow]]&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Perry_Barlow '''John Perry Barlow'''] spoluzakladatel mezinárodní neziskové organizace [https://www.eff.org/ '''Electronic Frontier Foundation'''], zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí, byl první, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi. Kyberprostor je podle něj jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Deklarace&amp;quot;&amp;gt;Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosof [http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_L%C3%A9vy_%28philosophe%29 '''Pierre Lévy'''] definuje kyberprostor jako ''&amp;quot;nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej.&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberkultura&amp;quot;&amp;gt;LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
V současné době existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie termínu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson '''William Gibson'''] ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu [https://archive.org/details/omni-magazine '''Omni''']. &amp;lt;ref name=&amp;quot;William Gibson&amp;quot;&amp;gt;William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson&amp;lt;/ref&amp;gt; Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: ''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První snahy o reflexi se prolínají s [[kyberpunk|kyberpunkovou literaturou]]. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling '''Bruce Sterlig'''], který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ''&amp;quot;&amp;quot;místo&amp;quot;, kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zátah na hackery&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna v Praze. In: STERLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metafory ke kyberprostoru ==&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
*Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Revue pro média. In: Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/preklad_robins_rpm5.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Svět sítí. In: Cyberspace [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Katedra informačních technologií. In: Cyberspace [online]. -, 21.3.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://kitlab.pef.czu.cz/~lohr/wiki/index.php/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Wibopedie. In: What is Cyberspace? [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/C/cyberspace.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo a kyberprostor. In: Základy IT gramotnosti [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1492/el/sitmu/law/html/pravo-a-kyberprostor.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk|Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Právo a internet]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální stopa]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální identita]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21271</id>
		<title>Kyberprostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21271"/>
		<updated>2015-06-22T11:26:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Použité zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberprostor''' je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki Cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt; Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;WK Kyberprostor&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&amp;lt;/ref&amp;gt; Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a procesu sociální interakce (např. e-mail, [[online sociální sítě|sociální sítě]], apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Komunikace&amp;quot;&amp;gt;PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelské rozhraní]] je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem [[digital divide|digital divide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby. &lt;br /&gt;
Někdy je používán jako synonymum pro [[virtuální realita|virtuální realitu]]. Nejčastěji je však vnímán jako metafora [[Počítačová síť - internet, včetně www|internetové sítě]], někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;In cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:John Perry Barlow cropped.jpg|200px|náhled|vpravo|John Perry Barlow]]&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Perry_Barlow '''John Perry Barlow'''] spoluzakladatel mezinárodní neziskové organizace [https://www.eff.org/ '''Electronic Frontier Foundation'''], zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí, byl první, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi. Kyberprostor je podle něj jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Deklarace&amp;quot;&amp;gt;Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosof [http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_L%C3%A9vy_%28philosophe%29 '''Pierre Lévy'''] definuje kyberprostor jako ''&amp;quot;nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej.&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberkultura&amp;quot;&amp;gt;LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
V současné době existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie termínu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson '''William Gibson'''] ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu [https://archive.org/details/omni-magazine '''Omni''']. &amp;lt;ref name=&amp;quot;William Gibson&amp;quot;&amp;gt;William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson&amp;lt;/ref&amp;gt; Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: ''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První snahy o reflexi se prolínají s [[kyberpunk|kyberpunkovou literaturou]]. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling '''Bruce Sterlig'''], který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ''&amp;quot;&amp;quot;místo&amp;quot;, kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zátah na hackery&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metafory ke kyberprostoru ==&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
*Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Revue pro média. In: Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/preklad_robins_rpm5.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Svět sítí. In: Cyberspace [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Katedra informačních technologií. In: Cyberspace [online]. -, 21.3.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://kitlab.pef.czu.cz/~lohr/wiki/index.php/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Wibopedie. In: What is Cyberspace? [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/C/cyberspace.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo a kyberprostor. In: Základy IT gramotnosti [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1492/el/sitmu/law/html/pravo-a-kyberprostor.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk|Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Právo a internet]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální stopa]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální identita]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21270</id>
		<title>Kyberprostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21270"/>
		<updated>2015-06-22T11:26:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Metafory ke kyberprostoru */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberprostor''' je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki Cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt; Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;WK Kyberprostor&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&amp;lt;/ref&amp;gt; Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a procesu sociální interakce (např. e-mail, [[online sociální sítě|sociální sítě]], apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Komunikace&amp;quot;&amp;gt;PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelské rozhraní]] je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem [[digital divide|digital divide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby. &lt;br /&gt;
Někdy je používán jako synonymum pro [[virtuální realita|virtuální realitu]]. Nejčastěji je však vnímán jako metafora [[Počítačová síť - internet, včetně www|internetové sítě]], někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;In cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:John Perry Barlow cropped.jpg|200px|náhled|vpravo|John Perry Barlow]]&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Perry_Barlow '''John Perry Barlow'''] spoluzakladatel mezinárodní neziskové organizace [https://www.eff.org/ '''Electronic Frontier Foundation'''], zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí, byl první, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi. Kyberprostor je podle něj jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Deklarace&amp;quot;&amp;gt;Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosof [http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_L%C3%A9vy_%28philosophe%29 '''Pierre Lévy'''] definuje kyberprostor jako ''&amp;quot;nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej.&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberkultura&amp;quot;&amp;gt;LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
V současné době existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie termínu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson '''William Gibson'''] ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu [https://archive.org/details/omni-magazine '''Omni''']. &amp;lt;ref name=&amp;quot;William Gibson&amp;quot;&amp;gt;William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson&amp;lt;/ref&amp;gt; Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: ''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První snahy o reflexi se prolínají s [[kyberpunk|kyberpunkovou literaturou]]. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling '''Bruce Sterlig'''], který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ''&amp;quot;&amp;quot;místo&amp;quot;, kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zátah na hackery&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metafory ke kyberprostoru ==&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Revue pro média. In: Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/preklad_robins_rpm5.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Svět sítí. In: Cyberspace [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Katedra informačních technologií. In: Cyberspace [online]. -, 21.3.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://kitlab.pef.czu.cz/~lohr/wiki/index.php/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Wibopedie. In: What is Cyberspace? [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/C/cyberspace.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo a kyberprostor. In: Základy IT gramotnosti [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1492/el/sitmu/law/html/pravo-a-kyberprostor.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk|Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Právo a internet]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální stopa]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální identita]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21269</id>
		<title>Kyberprostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21269"/>
		<updated>2015-06-22T11:25:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberprostor''' je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki Cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt; Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;WK Kyberprostor&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&amp;lt;/ref&amp;gt; Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a procesu sociální interakce (např. e-mail, [[online sociální sítě|sociální sítě]], apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Komunikace&amp;quot;&amp;gt;PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelské rozhraní]] je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem [[digital divide|digital divide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby. &lt;br /&gt;
Někdy je používán jako synonymum pro [[virtuální realita|virtuální realitu]]. Nejčastěji je však vnímán jako metafora [[Počítačová síť - internet, včetně www|internetové sítě]], někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;In cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:John Perry Barlow cropped.jpg|200px|náhled|vpravo|John Perry Barlow]]&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Perry_Barlow '''John Perry Barlow'''] spoluzakladatel mezinárodní neziskové organizace [https://www.eff.org/ '''Electronic Frontier Foundation'''], zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí, byl první, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi. Kyberprostor je podle něj jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Deklarace&amp;quot;&amp;gt;Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosof [http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_L%C3%A9vy_%28philosophe%29 '''Pierre Lévy'''] definuje kyberprostor jako ''&amp;quot;nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej.&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberkultura&amp;quot;&amp;gt;LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
V současné době existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie termínu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson '''William Gibson'''] ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu [https://archive.org/details/omni-magazine '''Omni''']. &amp;lt;ref name=&amp;quot;William Gibson&amp;quot;&amp;gt;William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson&amp;lt;/ref&amp;gt; Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: ''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První snahy o reflexi se prolínají s [[kyberpunk|kyberpunkovou literaturou]]. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling '''Bruce Sterlig'''], který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ''&amp;quot;&amp;quot;místo&amp;quot;, kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zátah na hackery&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafory ke kyberprostoru ===&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Revue pro média. In: Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/preklad_robins_rpm5.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Svět sítí. In: Cyberspace [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Katedra informačních technologií. In: Cyberspace [online]. -, 21.3.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://kitlab.pef.czu.cz/~lohr/wiki/index.php/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Wibopedie. In: What is Cyberspace? [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/C/cyberspace.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo a kyberprostor. In: Základy IT gramotnosti [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1492/el/sitmu/law/html/pravo-a-kyberprostor.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk|Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Právo a internet]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální stopa]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální identita]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21268</id>
		<title>Kyberprostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21268"/>
		<updated>2015-06-22T11:14:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Současná podoba kyberprostoru */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberprostor''' je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki Cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt; Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;WK Kyberprostor&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&amp;lt;/ref&amp;gt; Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a procesu sociální interakce (např. e-mail, [[online sociální sítě|sociální sítě]], apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Komunikace&amp;quot;&amp;gt;PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelské rozhraní]] je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem [[digital divide|digital divide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Někdy je používán jako synonymum pro [[virtuální realita|virtuální realitu]]. Nejčastěji je však vnímán jako metafora [[Počítačová síť - internet, včetně www|internetové sítě]], někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;In cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:John Perry Barlow cropped.jpg|200px|náhled|vpravo|John Perry Barlow]]&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Perry_Barlow '''John Perry Barlow'''] byl první, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi. Kyberprostor je podle něj jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Deklarace&amp;quot;&amp;gt;Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Každá technologicky zprostředkovaná komunikace se odehrává v tomto metaforickém prostoru a záleží jen na složitosti technologie, nakolik komplexní tento prostor bude.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberprostor v revue&amp;quot;&amp;gt;Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosof [http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_L%C3%A9vy_%28philosophe%29 '''Pierre Lévy'''] definuje kyberprostor jako ''&amp;quot;nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej.&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberkultura&amp;quot;&amp;gt;LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
V současné době existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson '''William Gibson'''] ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu [https://archive.org/details/omni-magazine '''Omni''']. &amp;lt;ref name=&amp;quot;William Gibson&amp;quot;&amp;gt;William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson&amp;lt;/ref&amp;gt; Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: ''&amp;quot;Kyberprostor. Konsensuální halucinace každý den zakoušená miliardami oprávněných operátorů všech národů, dětmi, které  se učí základy matematiky… Grafická reprezentace dat abstrahovaných z bank všech počítačů lidského systému. Nedomyslitelná komplexnost. Linie světla seřazené v neprostoru mysli, shluky a souhvězdí dat. Jako světla města,…&amp;quot;'' (Gibson 1992 str.46)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První snahy o reflexi se prolínají s [[kyberpunk|kyberpunkovou literaturou]]. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling '''Bruce Sterlig'''], který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ''&amp;quot;&amp;quot;místo&amp;quot;, kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete.&amp;quot;''(Sterling 1996 str. 6)&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zátah na hackery&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha pak stála u zrodu organizace [https://www.eff.org/ '''Electronic Frontier Foundation'''], mezinárodní neziskové organizace zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;EFF&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&amp;lt;/ref&amp;gt; Její spoluzakladatel John Perry Barlow uvedl jako první slovo kyberprostor do souvislosti s telekomunikačními a počítačovými sítěmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Revue pro média. In: Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/preklad_robins_rpm5.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Svět sítí. In: Cyberspace [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Katedra informačních technologií. In: Cyberspace [online]. -, 21.3.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://kitlab.pef.czu.cz/~lohr/wiki/index.php/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Wibopedie. In: What is Cyberspace? [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/C/cyberspace.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo a kyberprostor. In: Základy IT gramotnosti [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1492/el/sitmu/law/html/pravo-a-kyberprostor.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk|Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Právo a internet]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální stopa]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální identita]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21267</id>
		<title>Kyberprostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21267"/>
		<updated>2015-06-22T11:13:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberprostor''' je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki Cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt; Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;WK Kyberprostor&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&amp;lt;/ref&amp;gt; Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a procesu sociální interakce (např. e-mail, [[online sociální sítě|sociální sítě]], apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Komunikace&amp;quot;&amp;gt;PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelské rozhraní]] je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem [[digital divide|digital divide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Někdy je používán jako synonymum pro [[virtuální realita|virtuální realitu]]. Nejčastěji je však vnímán jako metafora [[Počítačová síť - internet, včetně www|internetové sítě]], někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;In cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:John Perry Barlow cropped.jpg|200px|náhled|vpravo|John Perry Barlow]]&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Perry_Barlow '''John Perry Barlow'''] byl první, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi. Kyberprostor je podle něj jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Deklarace&amp;quot;&amp;gt;Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Každá technologicky zprostředkovaná komunikace se odehrává v tomto metaforickém prostoru a záleží jen na složitosti technologie, nakolik komplexní tento prostor bude.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberprostor v revue&amp;quot;&amp;gt;Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosof [http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_L%C3%A9vy_%28philosophe%29 '''Pierre Lévy'''] definuje kyberprostor jako ''&amp;quot;nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej.&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberkultura&amp;quot;&amp;gt;LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
Nyní existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson '''William Gibson'''] ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu [https://archive.org/details/omni-magazine '''Omni''']. &amp;lt;ref name=&amp;quot;William Gibson&amp;quot;&amp;gt;William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson&amp;lt;/ref&amp;gt; Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: ''&amp;quot;Kyberprostor. Konsensuální halucinace každý den zakoušená miliardami oprávněných operátorů všech národů, dětmi, které  se učí základy matematiky… Grafická reprezentace dat abstrahovaných z bank všech počítačů lidského systému. Nedomyslitelná komplexnost. Linie světla seřazené v neprostoru mysli, shluky a souhvězdí dat. Jako světla města,…&amp;quot;'' (Gibson 1992 str.46)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První snahy o reflexi se prolínají s [[kyberpunk|kyberpunkovou literaturou]]. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling '''Bruce Sterlig'''], který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ''&amp;quot;&amp;quot;místo&amp;quot;, kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete.&amp;quot;''(Sterling 1996 str. 6)&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zátah na hackery&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha pak stála u zrodu organizace [https://www.eff.org/ '''Electronic Frontier Foundation'''], mezinárodní neziskové organizace zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;EFF&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&amp;lt;/ref&amp;gt; Její spoluzakladatel John Perry Barlow uvedl jako první slovo kyberprostor do souvislosti s telekomunikačními a počítačovými sítěmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Revue pro média. In: Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/preklad_robins_rpm5.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Svět sítí. In: Cyberspace [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Katedra informačních technologií. In: Cyberspace [online]. -, 21.3.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://kitlab.pef.czu.cz/~lohr/wiki/index.php/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Wibopedie. In: What is Cyberspace? [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/C/cyberspace.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo a kyberprostor. In: Základy IT gramotnosti [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1492/el/sitmu/law/html/pravo-a-kyberprostor.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk|Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Právo a internet]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální stopa]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální identita]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21266</id>
		<title>Kyberprostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21266"/>
		<updated>2015-06-22T11:12:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberprostor''' je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki Cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt; Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;WK Kyberprostor&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a procesu sociální interakce (např. e-mail, [[online sociální sítě|sociální sítě]], apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Komunikace&amp;quot;&amp;gt;PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelské rozhraní]] je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem [[digital divide|digital divide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Někdy je používán jako synonymum pro [[virtuální realita|virtuální realitu]]. Nejčastěji je však vnímán jako metafora [[Počítačová síť - internet, včetně www|internetové sítě]], někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;In cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:John Perry Barlow cropped.jpg|200px|náhled|vpravo|John Perry Barlow]]&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Perry_Barlow '''John Perry Barlow'''] byl první, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi. Kyberprostor je podle něj jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Deklarace&amp;quot;&amp;gt;Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Každá technologicky zprostředkovaná komunikace se odehrává v tomto metaforickém prostoru a záleží jen na složitosti technologie, nakolik komplexní tento prostor bude.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberprostor v revue&amp;quot;&amp;gt;Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosof [http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_L%C3%A9vy_%28philosophe%29 '''Pierre Lévy'''] definuje kyberprostor jako ''&amp;quot;nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej.&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberkultura&amp;quot;&amp;gt;LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
Nyní existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson '''William Gibson'''] ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu [https://archive.org/details/omni-magazine '''Omni''']. &amp;lt;ref name=&amp;quot;William Gibson&amp;quot;&amp;gt;William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson&amp;lt;/ref&amp;gt; Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: ''&amp;quot;Kyberprostor. Konsensuální halucinace každý den zakoušená miliardami oprávněných operátorů všech národů, dětmi, které  se učí základy matematiky… Grafická reprezentace dat abstrahovaných z bank všech počítačů lidského systému. Nedomyslitelná komplexnost. Linie světla seřazené v neprostoru mysli, shluky a souhvězdí dat. Jako světla města,…&amp;quot;'' (Gibson 1992 str.46)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První snahy o reflexi se prolínají s [[kyberpunk|kyberpunkovou literaturou]]. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling '''Bruce Sterlig'''], který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ''&amp;quot;&amp;quot;místo&amp;quot;, kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete.&amp;quot;''(Sterling 1996 str. 6)&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zátah na hackery&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha pak stála u zrodu organizace [https://www.eff.org/ '''Electronic Frontier Foundation'''], mezinárodní neziskové organizace zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;EFF&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&amp;lt;/ref&amp;gt; Její spoluzakladatel John Perry Barlow uvedl jako první slovo kyberprostor do souvislosti s telekomunikačními a počítačovými sítěmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Revue pro média. In: Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/preklad_robins_rpm5.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Svět sítí. In: Cyberspace [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Katedra informačních technologií. In: Cyberspace [online]. -, 21.3.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://kitlab.pef.czu.cz/~lohr/wiki/index.php/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Wibopedie. In: What is Cyberspace? [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/C/cyberspace.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo a kyberprostor. In: Základy IT gramotnosti [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1492/el/sitmu/law/html/pravo-a-kyberprostor.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk|Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Právo a internet]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální stopa]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální identita]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21265</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21265"/>
		<updated>2015-06-22T11:11:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Vývoj a současná podoba kybeprostoru. Metafory kyberprostoru. */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.&amp;lt;br /&amp;gt; Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury [[Kyberkultura|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filmy:''' Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj a současná podoba kybeprostoru. Metafory kyberprostoru. == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proměna termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl J. P. Barlow ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot; /&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafory ke kyberprostoru ===&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak píše Bruce Sterling ve svém románu Hacker Crackdown, kyberprostor je &amp;quot;''the &amp;quot;place&amp;quot; where a telephone conversation appears to occur. Not inside your actual phone, the plastic device on your desk. Not inside the other person's phone, in some other city. THE PLACE BETWEEN the phones. The indefinite place OUT THERE, where the two of you, two human beings, actually meet and communicate.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)]. &lt;br /&gt;
* [http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace Cyberspace. Oxford Dictionaries].  &lt;br /&gt;
* Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21264</id>
		<title>Kyberprostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21264"/>
		<updated>2015-06-22T11:11:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Definice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberprostor''' je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki Cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt; Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;WK Kyberprostor&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a procesu sociální interakce (např. e-mail, [[online sociální sítě|sociální sítě]], apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Komunikace&amp;quot;&amp;gt;PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelské rozhraní]] je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem [[digital divide|digital divide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Někdy je používán jako synonymum pro [[virtuální realita|virtuální realitu]]. Nejčastěji je však vnímán jako metafora [[Počítačová síť - internet, včetně www|internetové sítě]], někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;In cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Perry_Barlow '''John Perry Barlow'''] byl první, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi. Kyberprostor je podle něj jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Deklarace&amp;quot;&amp;gt;Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Každá technologicky zprostředkovaná komunikace se odehrává v tomto metaforickém prostoru a záleží jen na složitosti technologie, nakolik komplexní tento prostor bude.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberprostor v revue&amp;quot;&amp;gt;Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept '''Davida Hakkena''', který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:John Perry Barlow cropped.jpg|200px|náhled|vpravo|John Perry Barlow]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosof [http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_L%C3%A9vy_%28philosophe%29 '''Pierre Lévy'''] definuje kyberprostor jako ''&amp;quot;nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej.&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberkultura&amp;quot;&amp;gt;LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
Nyní existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson '''William Gibson'''] ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu [https://archive.org/details/omni-magazine '''Omni''']. &amp;lt;ref name=&amp;quot;William Gibson&amp;quot;&amp;gt;William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson&amp;lt;/ref&amp;gt; Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: ''&amp;quot;Kyberprostor. Konsensuální halucinace každý den zakoušená miliardami oprávněných operátorů všech národů, dětmi, které  se učí základy matematiky… Grafická reprezentace dat abstrahovaných z bank všech počítačů lidského systému. Nedomyslitelná komplexnost. Linie světla seřazené v neprostoru mysli, shluky a souhvězdí dat. Jako světla města,…&amp;quot;'' (Gibson 1992 str.46)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První snahy o reflexi se prolínají s [[kyberpunk|kyberpunkovou literaturou]]. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling '''Bruce Sterlig'''], který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ''&amp;quot;&amp;quot;místo&amp;quot;, kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete.&amp;quot;''(Sterling 1996 str. 6)&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zátah na hackery&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha pak stála u zrodu organizace [https://www.eff.org/ '''Electronic Frontier Foundation'''], mezinárodní neziskové organizace zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;EFF&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&amp;lt;/ref&amp;gt; Její spoluzakladatel John Perry Barlow uvedl jako první slovo kyberprostor do souvislosti s telekomunikačními a počítačovými sítěmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Revue pro média. In: Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/preklad_robins_rpm5.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Svět sítí. In: Cyberspace [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Katedra informačních technologií. In: Cyberspace [online]. -, 21.3.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://kitlab.pef.czu.cz/~lohr/wiki/index.php/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Wibopedie. In: What is Cyberspace? [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/C/cyberspace.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo a kyberprostor. In: Základy IT gramotnosti [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1492/el/sitmu/law/html/pravo-a-kyberprostor.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk|Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Právo a internet]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální stopa]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální identita]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21262</id>
		<title>Kyberprostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21262"/>
		<updated>2015-06-22T11:09:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberprostor''' je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki Cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt; Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;WK Kyberprostor&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a procesu sociální interakce (např. e-mail, [[online sociální sítě|sociální sítě]], apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Komunikace&amp;quot;&amp;gt;PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelské rozhraní]] je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem [[digital divide|digital divide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Někdy je používán jako synonymum pro [[virtuální realita|virtuální realitu]]. Nejčastěji je však vnímán jako metafora [[Počítačová síť - internet, včetně www|internetové sítě]], někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;In cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Perry_Barlow '''John Perry Barlow'''] byl první, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi. Kyberprostor je podle něj jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Deklarace&amp;quot;&amp;gt;Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Každá technologicky zprostředkovaná komunikace se odehrává v tomto metaforickém prostoru a záleží jen na složitosti technologie, nakolik komplexní tento prostor bude.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberprostor v revue&amp;quot;&amp;gt;Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:John Perry Barlow cropped.jpg|200px|náhled|vpravo|John Perry Barlow]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosof [http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_L%C3%A9vy_%28philosophe%29 '''Pierre Lévy'''] definuje kyberprostor jako ''&amp;quot;nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej.&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberkultura&amp;quot;&amp;gt;LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson '''William Gibson'''] ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu [https://archive.org/details/omni-magazine '''Omni''']. &amp;lt;ref name=&amp;quot;William Gibson&amp;quot;&amp;gt;William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson&amp;lt;/ref&amp;gt; Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: ''&amp;quot;Kyberprostor. Konsensuální halucinace každý den zakoušená miliardami oprávněných operátorů všech národů, dětmi, které  se učí základy matematiky… Grafická reprezentace dat abstrahovaných z bank všech počítačů lidského systému. Nedomyslitelná komplexnost. Linie světla seřazené v neprostoru mysli, shluky a souhvězdí dat. Jako světla města,…&amp;quot;'' (Gibson 1992 str.46)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První snahy o reflexi se prolínají s [[kyberpunk|kyberpunkovou literaturou]]. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling '''Bruce Sterlig'''], který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ''&amp;quot;&amp;quot;místo&amp;quot;, kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete.&amp;quot;''(Sterling 1996 str. 6)&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zátah na hackery&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha pak stála u zrodu organizace [https://www.eff.org/ '''Electronic Frontier Foundation'''], mezinárodní neziskové organizace zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;EFF&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&amp;lt;/ref&amp;gt; Její spoluzakladatel John Perry Barlow uvedl jako první slovo kyberprostor do souvislosti s telekomunikačními a počítačovými sítěmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Revue pro média. In: Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/preklad_robins_rpm5.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Svět sítí. In: Cyberspace [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Katedra informačních technologií. In: Cyberspace [online]. -, 21.3.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://kitlab.pef.czu.cz/~lohr/wiki/index.php/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Wibopedie. In: What is Cyberspace? [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/C/cyberspace.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo a kyberprostor. In: Základy IT gramotnosti [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1492/el/sitmu/law/html/pravo-a-kyberprostor.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk|Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Právo a internet]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální stopa]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální identita]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21261</id>
		<title>Kyberprostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21261"/>
		<updated>2015-06-22T11:03:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberprostor''' je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki Cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt; Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;WK Kyberprostor&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a procesu sociální interakce (např. e-mail, [[online sociální sítě|sociální sítě]], apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Komunikace&amp;quot;&amp;gt;PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelské rozhraní]] je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem [[digital divide|digital divide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Někdy je používán jako synonymum pro [[virtuální realita|virtuální realitu]]. Nejčastěji je však vnímán jako metafora [[Počítačová síť - internet, včetně www|internetové sítě]], někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;In cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Perry_Barlow '''John Perry Barlow'''] byl první, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi. Kyberprostor je podle něj jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Deklarace&amp;quot;&amp;gt;Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Každá technologicky zprostředkovaná komunikace se odehrává v tomto metaforickém prostoru a záleží jen na složitosti technologie, nakolik komplexní tento prostor bude.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberprostor v revue&amp;quot;&amp;gt;Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:John Perry Barlow cropped.jpg|200px|náhled|vpravo|John Perry Barlow]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosof [http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_L%C3%A9vy_%28philosophe%29 '''Pierre Lévy'''] definuje kyberprostor jako ''&amp;quot;nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej.&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberkultura&amp;quot;&amp;gt;LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Antropolog [http://www.soic.indiana.edu/all-people/profile.html?profile_id=217 '''David Hakken'''] charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci ICT. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberprostor v revue&amp;quot;&amp;gt;Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Zapříčiňuje vznik nových životních stylů a nový typ kultury ([[Kyberkultura|kyberkultura]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson '''William Gibson'''] ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu [https://archive.org/details/omni-magazine '''Omni''']. &amp;lt;ref name=&amp;quot;William Gibson&amp;quot;&amp;gt;William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson&amp;lt;/ref&amp;gt; Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: ''&amp;quot;Kyberprostor. Konsensuální halucinace každý den zakoušená miliardami oprávněných operátorů všech národů, dětmi, které  se učí základy matematiky… Grafická reprezentace dat abstrahovaných z bank všech počítačů lidského systému. Nedomyslitelná komplexnost. Linie světla seřazené v neprostoru mysli, shluky a souhvězdí dat. Jako světla města,…&amp;quot;'' (Gibson 1992 str.46)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První snahy o reflexi se prolínají s [[kyberpunk|kyberpunkovou literaturou]]. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling '''Bruce Sterlig'''], který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ''&amp;quot;&amp;quot;místo&amp;quot;, kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete.&amp;quot;''(Sterling 1996 str. 6)&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zátah na hackery&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha pak stála u zrodu organizace [https://www.eff.org/ '''Electronic Frontier Foundation'''], mezinárodní neziskové organizace zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;EFF&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&amp;lt;/ref&amp;gt; Její spoluzakladatel John Perry Barlow uvedl jako první slovo kyberprostor do souvislosti s telekomunikačními a počítačovými sítěmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Revue pro média. In: Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/preklad_robins_rpm5.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Svět sítí. In: Cyberspace [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Katedra informačních technologií. In: Cyberspace [online]. -, 21.3.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://kitlab.pef.czu.cz/~lohr/wiki/index.php/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Wibopedie. In: What is Cyberspace? [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/C/cyberspace.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo a kyberprostor. In: Základy IT gramotnosti [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1492/el/sitmu/law/html/pravo-a-kyberprostor.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk|Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Právo a internet]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální stopa]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální identita]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21256</id>
		<title>Kyberprostor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberprostor&amp;diff=21256"/>
		<updated>2015-06-22T10:19:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberprostor''' je nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů. Globální doména podléhající neustálým změnám.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki Cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt; Prostředí umožňující vytvářet, uchovávat, využívat a vzájemně si vyměňovat [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;WK Kyberprostor&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svým uživatelům poskytuje nové možnosti v [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] a procesu sociální interakce (např. e-mail, [[online sociální sítě|sociální sítě]], apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor je výsledným produktem aktivního spojení ICT s jejich uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; Fyzicky neexistuje, ale má jasně daný začátek a konec, např. zapnutím a vypnutím počítače.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Komunikace&amp;quot;&amp;gt;PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; [[Uživatelské rozhraní (user interface) - Šárka Vondráková|Uživatelské rozhraní]] je zlomem mezi světem reálným a světem virtuálním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moodle&amp;quot;&amp;gt;Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístup do kyberprostoru je omezen faktorem technickým a obsahovým. Propast mezi lidmi s přístupem k informačním technologiím a těmi, kdo informační technologie a možnosti kyberprostoru využívat nemohou označujeme termínem [[digital divide|digital divide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyberprostor není zcela jednoduše definovatelný. Tento termín bývá intepretován různými způsoby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Někdy je používán jako synonymum pro [[virtuální realita|virtuální realitu]]. Nejčastěji je však vnímán jako metafora [[Počítačová síť - internet, včetně www|internetové sítě]], někdy včetně telefonu, TV a dalších komunikačních sítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;In cyberspace&amp;quot;&amp;gt;Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/John_Perry_Barlow '''John Perry Barlow'''] v souvislosti s rozvojem ICT definoval kyberprostor jako jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor mediované komunikace.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;J.P.Barlow&amp;quot;&amp;gt;Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&amp;lt;/ref&amp;gt; Tento prostor sestává z transakcí, vztahů a myšlenek, které svým uspořádáním připomínají stojatou vlnu na síti naší komunikace. Náš svět, který je zároveň všude i nikde, určitě není tam, kde žijí naše těla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Deklarace&amp;quot;&amp;gt;Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Každá technologicky zprostředkovaná komunikace se odehrává v tomto metaforickém prostoru a záleží jen na složitosti technologie, nakolik komplexní tento prostor bude.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberprostor v revue&amp;quot;&amp;gt;Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:John Perry Barlow cropped.jpg|200px|náhled|vpravo|John Perry Barlow]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosof [http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_L%C3%A9vy_%28philosophe%29 '''Pierre Lévy'''] definuje kyberprostor jako ''&amp;quot;nové komunikační prostředí, které povstává z celosvětového propojení počítačů. Tento termín označuje nejen infrastrukturu digitální komunikace, ale zároveň nesmírný oceán informací, který v ní sídlí, stejně tak lidské bytosti, které se po něm plaví a zásobují jej.&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberkultura&amp;quot;&amp;gt;LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Antropolog [http://www.soic.indiana.edu/all-people/profile.html?profile_id=217 '''David Hakken'''] charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci ICT. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Kyberprostor v revue&amp;quot;&amp;gt;Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Zapříčiňuje vznik nových životních stylů a nový typ kultury ([[Kyberkultura|kyberkultura]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé použil slovo kyberprostor americko-kanadský spisovatel science fiction [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson '''William Gibson'''] ve své povídce Burning Chrome publikované v roce 1982 v časopisu [https://archive.org/details/omni-magazine '''Omni''']. &amp;lt;ref name=&amp;quot;William Gibson&amp;quot;&amp;gt;William Gibson. In: Wikipedia [online]. -, 12.12.2014 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson&amp;lt;/ref&amp;gt; Později použil slovo kyberprostor ve svém románu Neuromancer (1984), kde jej definoval jako: ''&amp;quot;Kyberprostor. Konsensuální halucinace každý den zakoušená miliardami oprávněných operátorů všech národů, dětmi, které  se učí základy matematiky… Grafická reprezentace dat abstrahovaných z bank všech počítačů lidského systému. Nedomyslitelná komplexnost. Linie světla seřazené v neprostoru mysli, shluky a souhvězdí dat. Jako světla města,…&amp;quot;'' (Gibson 1992 str.46)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První snahy o reflexi se prolínají s [[kyberpunk|kyberpunkovou literaturou]]. Největším propagátorem termínu byl americký spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling '''Bruce Sterlig'''], který ve svém románu Hacker Crackdown (1992) popisuje kyberprostor jako: ''&amp;quot;&amp;quot;místo&amp;quot;, kde se odehrává telefonní rozhovor. Ne ve vašem telefonním přístroji na vašem psacím stole. Ne v telefonu vašeho partnera v nějakém jiném městě. *Mezi* telefony. Tam, kde se vy dva, dvě lidské bytosti, setkáváte a komunikujete.&amp;quot;''(Sterling 1996 str. 6)&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zátah na hackery&amp;quot;&amp;gt;Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha pak stála u zrodu organizace [https://www.eff.org/ '''Electronic Frontier Foundation'''], mezinárodní neziskové organizace zabývající se ochranou práv a svobody slova v digitálním prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;EFF&amp;quot;&amp;gt;WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&amp;lt;/ref&amp;gt; Její spoluzakladatel John Perry Barlow uvedl jako první slovo kyberprostor do souvislosti s telekomunikačními a počítačovými sítěmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Cyberspace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 12. 12. 2014 [cit. 2015-01-5]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kyberprostor (Cyberspace). In: Revue pro média [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Kyberprostor [online]. 2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Kyberprostor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Principia Cybernetica Web. In: Cyberspace [online]. 1993, 17.10.1994 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://pespmc1.vub.ac.be/CYBSPACE.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*WikiKnihovna. In: Electronic Frontier Foundation [online]. -, 20.5.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Electronic_Frontier_Foundation&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Institut intermedií. In: John Perry Barlow [online]. -, 27.12.2010 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_Perry_Barlow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PLAMÍNEK, Jiří. Komunikace a prezentace: umění mluvit, slyšet a rozumět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 176 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2706-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Městská knihovna v Praze. In: STRLING, Bruce. Zátah na hackery [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/62/zatah_na_hackery.pdf GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. ISBN 80-856-0127-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Electronic Frontier Foundation. In: BARLOW, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace [online]. 1996 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://projects.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Revue pro média. In: Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/preklad_robins_rpm5.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Svět sítí. In: Cyberspace [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Katedra informačních technologií. In: Cyberspace [online]. -, 21.3.2012 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://kitlab.pef.czu.cz/~lohr/wiki/index.php/Cyberspace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Wibopedie. In: What is Cyberspace? [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/C/cyberspace.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo a kyberprostor. In: Základy IT gramotnosti [online]. - [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1492/el/sitmu/law/html/pravo-a-kyberprostor.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk|Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita|Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[Právo a internet]]&lt;br /&gt;
* [[Cenzura internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální stopa]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální identita]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21255</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21255"/>
		<updated>2015-06-22T10:09:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.&amp;lt;br /&amp;gt; Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury [[Kyberkultura|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filmy:''' Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj a současná podoba kybeprostoru. Metafory kyberprostoru. == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proměna termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl J. P. Barlow ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot; /&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
Nyní existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafory ke kyberprostoru ===&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak píše Bruce Sterling ve svém románu Hacker Crackdown, kyberprostor je &amp;quot;''the &amp;quot;place&amp;quot; where a telephone conversation appears to occur. Not inside your actual phone, the plastic device on your desk. Not inside the other person's phone, in some other city. THE PLACE BETWEEN the phones. The indefinite place OUT THERE, where the two of you, two human beings, actually meet and communicate.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)]. &lt;br /&gt;
* [http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace Cyberspace. Oxford Dictionaries].  &lt;br /&gt;
* Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21253</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21253"/>
		<updated>2015-06-22T10:08:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné a každý autor k pojmu přistupuje trochu jinak. Pojem kyberkultura je těžce vymezitelný a zahrnuje pod sebe např. společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ==&lt;br /&gt;
Jakub Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. Kyberkulturu také dělí na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury nacházíme zhruba v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů (studenti se zájmem o fungování počítačů, kteří věřili v kladné a neomezené využití technologií), T.H. Nelson rozvíjel koncept hypertextu, M.E. Clynes a N. S. Kline formulovali koncept kyborga a byla vytvořena první počítačová síť ARPANET. V té době byl také sepsán hackerský kodex ( S. Levy jej ve své knize &amp;quot;Hackeři: hrdinové počítačové revoluce&amp;quot; zformuloval zhruba takto: &lt;br /&gt;
* Informace by měly být volně dostupné.&lt;br /&gt;
* Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizaci.&lt;br /&gt;
* Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.&lt;br /&gt;
* Hackeři by měli být posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.&lt;br /&gt;
* Volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mnoho teoretiků však původ kyberkultury vidí již ve 40. letech, neboť její vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Počáteční etapa kyberkultury se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, který přispěl k miniaturizaci a zlevnění počítačů a Stevové Wozniak a Jobs dokončili v rocek 1976 první PC Apple II.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení. Vzniká také literární kyberpunkové hnutí, stojící za popularizací kyberkultury. Dochází k šíření osobních počítačů a diverzifikaci uživatelů počítačů do různých subkultur.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává. Dochází k normalizaci a splývání kyberkultury s majoritní společností. Počítač se stává masově využívaným médiem. Kyberpunk se stává mainstreamem ve chvíli, kdy se jeho témata objevují v knihách žánru klasického scifi. Vychází techno časopisy jako Wired.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30. Dostupné z:http://rccs.usfca.edu/intro.asp.&lt;br /&gt;
# MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8. Dostupné z:http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf.&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21252</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21252"/>
		<updated>2015-06-22T10:08:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné a každý autor k pojmu přistupuje trochu jinak. Pojem kyberkultura je těžce vymezitelný a zahrnuje pod sebe např. společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ==&lt;br /&gt;
Jakub Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. Kyberkulturu také dělí na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury nacházíme zhruba v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů (studenti se zájmem o fungování počítačů, kteří věřili v kladné a neomezené využití technologií), T.H. Nelson rozvíjel koncept hypertextu, M.E. Clynes a N. S. Kline formulovali koncept kyborga a byla vytvořena první počítačová síť ARPANET. V té době byl také sepsán hackerský kodex ( S. Levy jej ve své knize &amp;quot;Hackeři: hrdinové počítačové revoluce&amp;quot; zformuloval zhruba takto: &lt;br /&gt;
* Informace by měly být volně dostupné.&lt;br /&gt;
* Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizaci.&lt;br /&gt;
* Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.&lt;br /&gt;
* Hackeři by měli být posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.&lt;br /&gt;
* Volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mnoho teoretiků však původ kyberkultury vidí již ve 40. letech, neboť její vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Počáteční etapa kyberkultury se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, který přispěl k miniaturizaci a zlevnění počítačů a Stevové Wozniak a Jobs dokončili v rocek 1976 první PC Apple II.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení. Vzniká také literární kyberpunkové hnutí, stojící za popularizací kyberkultury. Dochází k šíření osobních počítačů a diverzifikaci uživatelů počítačů do různých subkultur.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává. Dochází k normalizaci a splývání kyberkultury s majoritní společností. Počítač se stává masově využívaným médiem. Kyberpunk se stává mainstreamem ve chvíli, kdy se jeho témata objevují v knihách žánru klasického scifi. Vychází techno časopisy jako Wired.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30. Dostupné z:http://rccs.usfca.edu/intro.asp.&lt;br /&gt;
# MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8. Dostupné z:http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf.&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21251</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21251"/>
		<updated>2015-06-22T10:06:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné a každý autor k pojmu přistupuje trochu jinak. Pojem kyberkultura je těžce vymezitelný a zahrnuje pod sebe např. společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ==&lt;br /&gt;
Jakub Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. Kyberkulturu také dělí na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury nacházíme zhruba v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů (studenti se zájmem o fungování počítačů, kteří věřili v kladné a neomezené využití technologií), T.H. Nelson rozvíjel koncept hypertextu, M.E. Clynes a N. S. Kline formulovali koncept kyborga a byla vytvořena první počítačová síť ARPANET. V té době byl také sepsán hackerský kodex ( S. Levy jej ve své knize &amp;quot;Hackeři: hrdinové počítačové revoluce&amp;quot; zformuloval zhruba takto: &lt;br /&gt;
* Informace by měly být volně dostupné.&lt;br /&gt;
* Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizaci.&lt;br /&gt;
* Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.&lt;br /&gt;
* Hackeři by měli být posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.&lt;br /&gt;
* Volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mnoho teoretiků však původ kyberkultury vidí již ve 40. letech, neboť její vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Počáteční etapa kyberkultury se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, který přispěl k miniaturizaci a zlevnění počítačů a Stevové Wozniak a Jobs dokončili v rocek 1976 první PC Apple II.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení. Vzniká také literární kyberpunkové hnutí, stojící za popularizací kyberkultury. Dochází k šíření osobních počítačů a diverzifikaci uživatelů počítačů do různých subkultur.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává. Dochází k normalizaci a splývání kyberkultury s majoritní společností. Počítač se stává masově využívaným médiem. Kyberpunk se stává mainstreamem ve chvíli, kdy se jeho témata objevují v knihách žánru klasického scifi. Vychází techno časopisy jako Wired.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30. Dostupné z:[http://rccs.usfca.edu/intro.asp].&lt;br /&gt;
# MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8. Dostupné z:[http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf].&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21250</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21250"/>
		<updated>2015-06-22T10:06:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné a každý autor k pojmu přistupuje trochu jinak. Pojem kyberkultura je těžce vymezitelný a zahrnuje pod sebe např. společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ==&lt;br /&gt;
Jakub Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. Kyberkulturu také dělí na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury nacházíme zhruba v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů (studenti se zájmem o fungování počítačů, kteří věřili v kladné a neomezené využití technologií), T.H. Nelson rozvíjel koncept hypertextu, M.E. Clynes a N. S. Kline formulovali koncept kyborga a byla vytvořena první počítačová síť ARPANET. V té době byl také sepsán hackerský kodex ( S. Levy jej ve své knize &amp;quot;Hackeři: hrdinové počítačové revoluce&amp;quot; zformuloval zhruba takto: &lt;br /&gt;
* Informace by měly být volně dostupné.&lt;br /&gt;
* Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizaci.&lt;br /&gt;
* Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.&lt;br /&gt;
* Hackeři by měli být posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.&lt;br /&gt;
* Volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mnoho teoretiků však původ kyberkultury vidí již ve 40. letech, neboť její vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Počáteční etapa kyberkultury se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, který přispěl k miniaturizaci a zlevnění počítačů a Stevové Wozniak a Jobs dokončili v rocek 1976 první PC Apple II.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení. Vzniká také literární kyberpunkové hnutí, stojící za popularizací kyberkultury. Dochází k šíření osobních počítačů a diverzifikaci uživatelů počítačů do různých subkultur.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává. Dochází k normalizaci a splývání kyberkultury s majoritní společností. Počítač se stává masově využívaným médiem. Kyberpunk se stává mainstreamem ve chvíli, kdy se jeho témata objevují v knihách žánru klasického scifi. Vychází techno časopisy jako Wired.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30. Dostupné z:[http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
# MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8. Dostupné z:[http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21249</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21249"/>
		<updated>2015-06-22T10:06:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.&amp;lt;br /&amp;gt; Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury [[Kyberkultura|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filmy:''' Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj a současná podoba kybeprostoru. Metafory kyberprostoru. == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proměna termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl J. P. Barlow ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot; /&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
Nyní existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafory ke kyberprostoru ===&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak píše Bruce Sterling ve svém románu Hacker Crackdown, kyberprostor je &amp;quot;''the &amp;quot;place&amp;quot; where a telephone conversation appears to occur. Not inside your actual phone, the plastic device on your desk. Not inside the other person's phone, in some other city. THE PLACE BETWEEN the phones. The indefinite place OUT THERE, where the two of you, two human beings, actually meet and communicate.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)]. &lt;br /&gt;
* [http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace Cyberspace. Oxford Dictionaries].  &lt;br /&gt;
* Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21248</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21248"/>
		<updated>2015-06-22T10:05:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné a každý autor k pojmu přistupuje trochu jinak. Pojem kyberkultura je těžce vymezitelný a zahrnuje pod sebe např. společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ==&lt;br /&gt;
Jakub Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. Kyberkulturu také dělí na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury nacházíme zhruba v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů (studenti se zájmem o fungování počítačů, kteří věřili v kladné a neomezené využití technologií), T.H. Nelson rozvíjel koncept hypertextu, M.E. Clynes a N. S. Kline formulovali koncept kyborga a byla vytvořena první počítačová síť ARPANET. V té době byl také sepsán hackerský kodex ( S. Levy jej ve své knize &amp;quot;Hackeři: hrdinové počítačové revoluce&amp;quot; zformuloval zhruba takto: &lt;br /&gt;
* Informace by měly být volně dostupné.&lt;br /&gt;
* Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizaci.&lt;br /&gt;
* Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.&lt;br /&gt;
* Hackeři by měli být posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.&lt;br /&gt;
* Volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mnoho teoretiků však původ kyberkultury vidí již ve 40. letech, neboť její vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Počáteční etapa kyberkultury se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, který přispěl k miniaturizaci a zlevnění počítačů a Stevové Wozniak a Jobs dokončili v rocek 1976 první PC Apple II.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení. Vzniká také literární kyberpunkové hnutí, stojící za popularizací kyberkultury. Dochází k šíření osobních počítačů a diverzifikaci uživatelů počítačů do různých subkultur.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává. Dochází k normalizaci a splývání kyberkultury s majoritní společností. Počítač se stává masově využívaným médiem. Kyberpunk se stává mainstreamem ve chvíli, kdy se jeho témata objevují v knihách žánru klasického scifi. Vychází techno časopisy jako Wired.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30. Doszupné z:[http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
# MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8. Dostupné z:[http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21245</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21245"/>
		<updated>2015-06-22T10:02:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné a každý autor k pojmu přistupuje trochu jinak. Pojem kyberkultura je těžce vymezitelný a zahrnuje pod sebe např. společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ==&lt;br /&gt;
Jakub Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. Kyberkulturu také dělí na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury nacházíme zhruba v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů (studenti se zájmem o fungování počítačů, kteří věřili v kladné a neomezené využití technologií), T.H. Nelson rozvíjel koncept hypertextu, M.E. Clynes a N. S. Kline formulovali koncept kyborga a byla vytvořena první počítačová síť ARPANET. V té době byl také sepsán hackerský kodex ( S. Levy jej ve své knize &amp;quot;Hackeři: hrdinové počítačové revoluce&amp;quot; zformuloval zhruba takto: &lt;br /&gt;
* Informace by měly být volně dostupné.&lt;br /&gt;
* Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizaci.&lt;br /&gt;
* Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.&lt;br /&gt;
* Hackeři by měli být posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.&lt;br /&gt;
* Volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mnoho teoretiků však původ kyberkultury vidí již ve 40. letech, neboť její vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Počáteční etapa kyberkultury se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, který přispěl k miniaturizaci a zlevnění počítačů a Stevové Wozniak a Jobs dokončili v rocek 1976 první PC Apple II.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení. Vzniká také literární kyberpunkové hnutí, stojící za popularizací kyberkultury. Dochází k šíření osobních počítačů a diverzifikaci uživatelů počítačů do různých subkultur.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává. Dochází k normalizaci a splývání kyberkultury s majoritní společností. Počítač se stává masově využívaným médiem. Kyberpunk se stává mainstreamem ve chvíli, kdy se jeho témata objevují v knihách žánru klasického scifi. Vychází techno časopisy jako Wired.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
# Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21243</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21243"/>
		<updated>2015-06-22T09:58:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné a každý autor k pojmu přistupuje trochu jinak. Pojem kyberkultura je těžce vymezitelný a zahrnuje pod sebe např. společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ==&lt;br /&gt;
Jakub Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. Kyberkulturu také dělí na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury nacházíme zhruba v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů (studenti se zájmem o fungování počítačů, kteří věřili v kladné a neomezené využití technologií), T.H. Nelson rozvíjel koncept hypertextu, M.E. Clynes a N. S. Kline formulovali koncept kyborga a byla vytvořena první počítačová síť ARPANET. V té době byl také sepsán hackerský kodex ( S. Levy jej ve své knize &amp;quot;Hackeři: hrdinové počítačové revoluce&amp;quot; zformuloval zhruba takto: &lt;br /&gt;
* Informace by měly být volně dostupné.&lt;br /&gt;
* Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizaci.&lt;br /&gt;
* Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.&lt;br /&gt;
* Hackeři by měli být posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.&lt;br /&gt;
* Volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mnoho teoretiků však původ kyberkultury vidí již ve 40. letech, neboť její vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Počáteční etapa kyberkultury se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, který přispěl k miniaturizaci a zlevnění počítačů a Stevové Wozniak a Jobs dokončili v rocek 1976 první PC Apple II.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení. Vzniká také literární kyberpunkové hnutí, stojící za popularizací kyberkultury. Dochází k šíření osobních počítačů a diverzifikaci uživatelů počítačů do různých subkultur.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává. Dochází k normalizaci a splývání kyberkultury s majoritní společností. Počítač se stává masově využívaným médiem. Kyberpunk se stává mainstreamem ve chvíli, kdy se jeho témata objevují v knihách žánru klasického scifi. Vychází techno časopisy jako Wired.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21241</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21241"/>
		<updated>2015-06-22T09:57:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné a každý autor k pojmu přistupuje trochu jinak. Pojem kyberkultura je těžce vymezitelný a zahrnuje pod sebe např. společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ===&lt;br /&gt;
Jakub Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. Kyberkulturu také dělí na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury nacházíme zhruba v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů (studenti se zájmem o fungování počítačů, kteří věřili v kladné a neomezené využití technologií), T.H. Nelson rozvíjel koncept hypertextu, M.E. Clynes a N. S. Kline formulovali koncept kyborga a byla vytvořena první počítačová síť ARPANET. V té době byl také sepsán hackerský kodex ( S. Levy jej ve své knize &amp;quot;Hackeři: hrdinové počítačové revoluce&amp;quot; zformuloval zhruba takto: &lt;br /&gt;
* Informace by měly být volně dostupné.&lt;br /&gt;
* Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizaci.&lt;br /&gt;
* Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.&lt;br /&gt;
* Hackeři by měli být posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.&lt;br /&gt;
* Volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mnoho teoretiků však původ kyberkultury vidí již ve 40. letech, neboť její vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Počáteční etapa kyberkultury se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, který přispěl k miniaturizaci a zlevnění počítačů a Stevové Wozniak a Jobs dokončili v rocek 1976 první PC Apple II.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení. Vzniká také literární kyberpunkové hnutí, stojící za popularizací kyberkultury. Dochází k šíření osobních počítačů a diverzifikaci uživatelů počítačů do různých subkultur.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává. Dochází k normalizaci a splývání kyberkultury s majoritní společností. Počítač se stává masově využívaným médiem. Kyberpunk se stává mainstreamem ve chvíli, kdy se jeho témata objevují v knihách žánru klasického scifi. Vychází techno časopisy jako Wired.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21240</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21240"/>
		<updated>2015-06-22T09:56:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Historie kyberkultury */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné a každý autor k pojmu přistupuje trochu jinak. Pojem kyberkultura je těžce vymezitelný a zahrnuje pod sebe např. společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ===&lt;br /&gt;
Jakub Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. Kyberkulturu také dělí na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury nacházíme zhruba v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů (studenti se zájmem o fungování počítačů, kteří věřili v kladné a neomezené využití technologií), T.H. Nelson rozvíjel koncept hypertextu, M.E. Clynes a N. S. Kline formulovali koncept kyborga a byla vytvořena první počítačová síť ARPANET. V té době byl také sepsán hackerský kodex ( S. Levy jej ve své knize &amp;quot;Hackeři: hrdinové počítačové revoluce&amp;quot; zformuloval zhruba takto: &lt;br /&gt;
* Informace by měly být volně dostupné.&lt;br /&gt;
* Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizaci.&lt;br /&gt;
* Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.&lt;br /&gt;
* Hackeři by měli být posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.&lt;br /&gt;
* Volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mnoho teoretiků však původ kyberkultury vidí již ve 40. letech, neboť její vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Počáteční etapa kyberkultury se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, který přispěl k miniaturizaci a zlevnění počítačů a Stevové Wozniak a Jobs dokončili v rocek 1976 první PC Apple II.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení. Vzniká také literární kyberpunkové hnutí, stojící za popularizací kyberkultury. Dochází k šíření osobních počítačů a diverzifikaci uživatelů počítačů do různých subkultur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává. Dochází k normalizaci a splývání kyberkultury s majoritní společností. Počítač se stává masově využívaným médiem. Kyberpunk se stává mainstreamem ve chvíli, kdy se jeho témata objevují v knihách žánru klasického scifi. Vychází techno časopisy jako Wired.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21229</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21229"/>
		<updated>2015-06-22T09:14:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné a každý autor k pojmu přistupuje trochu jinak. Pojem kyberkultura je těžce vymezitelný a zahrnuje pod sebe např. společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ===&lt;br /&gt;
Jakub Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. Kyberkulturu také dělí na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů ( studenti se zájmem o fungování počítačů, věřili v kladné a neomezené využití technologií). Vznikla první počítačová síť ARPANET a sepsán hackerský kodex ( S. Lévy je ve své knize &amp;quot;Hackeři: hrdinové počítačové revoluce&amp;quot; naformuloval zhruba takto: &lt;br /&gt;
* Informace by měly být volně dostupné.&lt;br /&gt;
* Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizace.&lt;br /&gt;
* Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.&lt;br /&gt;
* Hackeři posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.&lt;br /&gt;
* volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.&lt;br /&gt;
Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, a Stevové Wozniak a Jobs dokončili první PC Apple II.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21227</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21227"/>
		<updated>2015-06-22T09:07:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.&amp;lt;br /&amp;gt; Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury [[Kyberkultura|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filmy:''' Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj a současná podoba kybeprostoru. Metafory kyberprostoru. == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proměna termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl J. P. Barlow ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot; /&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
Nyní existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafory ke kyberprostoru ===&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak píše Bruce Sterling ve svém románu Hacker Crackdown, kyberprostor je &amp;quot;''the &amp;quot;place&amp;quot; where a telephone conversation appears to occur. Not inside your actual phone, the plastic device on your desk. Not inside the other person's phone, in some other city. THE PLACE BETWEEN the phones. The indefinite place OUT THERE, where the two of you, two human beings, actually meet and communicate.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)]. &lt;br /&gt;
* [http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace Cyberspace. Oxford Dictionaries].  &lt;br /&gt;
* Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. &lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21224</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21224"/>
		<updated>2015-06-22T09:05:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Základní autoři a témata studií kyberkultury */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.&amp;lt;br /&amp;gt; Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury [[Kyberkultura|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filmy:''' Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj a současná podoba kybeprostoru. Metafory kyberprostoru. == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proměna termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl J. P. Barlow ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot; /&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
Nyní existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafory ke kyberprostoru ===&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak píše Bruce Sterling ve svém románu Hacker Crackdown, kyberprostor je &amp;quot;''the &amp;quot;place&amp;quot; where a telephone conversation appears to occur. Not inside your actual phone, the plastic device on your desk. Not inside the other person's phone, in some other city. THE PLACE BETWEEN the phones. The indefinite place OUT THERE, where the two of you, two human beings, actually meet and communicate.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)]. &lt;br /&gt;
* [http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace Cyberspace. Oxford Dictionaries].  &lt;br /&gt;
* Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. &lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21222</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21222"/>
		<updated>2015-06-22T09:04:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Koncepty kyberkultury */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další definice kyberkultury tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku.&lt;br /&gt;
Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ===&lt;br /&gt;
Jakub Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na  kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. Kyberkulturu také dělí na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů ( studenti se zájmem o fungování počítačů, věřili v kladné a neomezené využití technologií). Vznikla první počítačová síť ARPANET a sepsán hackerský kodex ( S. Lévy je ve své knize &amp;quot;Hackeři: hrdinové počítačové revoluce&amp;quot; naformuloval zhruba takto: &lt;br /&gt;
* Informace by měly být volně dostupné.&lt;br /&gt;
* Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizace.&lt;br /&gt;
* Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.&lt;br /&gt;
* Hackeři posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.&lt;br /&gt;
* volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.&lt;br /&gt;
Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, a Stevové Wozniak a Jobs dokončili první PC Apple II.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21220</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21220"/>
		<updated>2015-06-22T09:02:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Základní autoři a témata studií kyberkultury */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jakub Macek dělí kyberkulturu na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury [[Kyberkultura|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ===&lt;br /&gt;
Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na  kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filmy:''' Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj a současná podoba kybeprostoru. Metafory kyberprostoru. == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proměna termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl J. P. Barlow ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot; /&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
Nyní existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafory ke kyberprostoru ===&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak píše Bruce Sterling ve svém románu Hacker Crackdown, kyberprostor je &amp;quot;''the &amp;quot;place&amp;quot; where a telephone conversation appears to occur. Not inside your actual phone, the plastic device on your desk. Not inside the other person's phone, in some other city. THE PLACE BETWEEN the phones. The indefinite place OUT THERE, where the two of you, two human beings, actually meet and communicate.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)]. &lt;br /&gt;
* [http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace Cyberspace. Oxford Dictionaries].  &lt;br /&gt;
* Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. &lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21212</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21212"/>
		<updated>2015-06-22T08:45:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: /* Základní autoři a témata studií kyberkultury */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd. Jakub Macek dělí kyberkulturu na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury [[Kyberkultura|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ===&lt;br /&gt;
Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na  kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filmy:''' Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj a současná podoba kybeprostoru. Metafory kyberprostoru. == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proměna termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl J. P. Barlow ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot; /&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
Nyní existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafory ke kyberprostoru ===&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak píše Bruce Sterling ve svém románu Hacker Crackdown, kyberprostor je &amp;quot;''the &amp;quot;place&amp;quot; where a telephone conversation appears to occur. Not inside your actual phone, the plastic device on your desk. Not inside the other person's phone, in some other city. THE PLACE BETWEEN the phones. The indefinite place OUT THERE, where the two of you, two human beings, actually meet and communicate.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)]. &lt;br /&gt;
* [http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace Cyberspace. Oxford Dictionaries].  &lt;br /&gt;
* Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. &lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21208</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=21208"/>
		<updated>2015-06-22T08:34:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další definice kyberkultury tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku.&lt;br /&gt;
Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Koncepty kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Existují celkem čtyři základní koncepty kyberkultury, jenž označují různé přístupy k tomuto pojmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
* Jeden z nejstarších konceptů s nejužším vymezením. Představují optimistickou informační budoucnost.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Piérre Lévy, Douglas Rushkoff, Andy Hawk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Informační koncept ====&lt;br /&gt;
* Tento koncept si představuje kyberkulturu jako kulturní rozměr informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Margaret Morse, Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3. Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Zastánci tohoto konceptu chápou kyberkulturu jako součást lidské praxe a životní styl.&lt;br /&gt;
* Představitelé: David Hakken, Arthuro Escobara&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 4. Epistemologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Koncept chápe kyberkulturu jako teoretickou reflexi kyberkultury v předchozích třech vymezeních, či jako reflexi nových technologií.&lt;br /&gt;
* Představitel: Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů ( studenti se zájmem o fungování počítačů, věřili v kladné a neomezené využití technologií). Vznikla první počítačová síť ARPANET a sepsán hackerský kodex ( S. Lévy je ve své knize &amp;quot;Hackeři: hrdinové počítačové revoluce&amp;quot; naformuloval zhruba takto: &lt;br /&gt;
* Informace by měly být volně dostupné.&lt;br /&gt;
* Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizace.&lt;br /&gt;
* Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.&lt;br /&gt;
* Hackeři posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.&lt;br /&gt;
* volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.&lt;br /&gt;
Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, a Stevové Wozniak a Jobs dokončili první PC Apple II.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21207</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=21207"/>
		<updated>2015-06-22T08:34:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd. Jakub Macek dělí kyberkulturu na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ===&lt;br /&gt;
Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na  kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filmy:''' Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj a současná podoba kybeprostoru. Metafory kyberprostoru. == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proměna termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl J. P. Barlow ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot; /&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
Nyní existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafory ke kyberprostoru ===&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak píše Bruce Sterling ve svém románu Hacker Crackdown, kyberprostor je &amp;quot;''the &amp;quot;place&amp;quot; where a telephone conversation appears to occur. Not inside your actual phone, the plastic device on your desk. Not inside the other person's phone, in some other city. THE PLACE BETWEEN the phones. The indefinite place OUT THERE, where the two of you, two human beings, actually meet and communicate.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)]. &lt;br /&gt;
* [http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace Cyberspace. Oxford Dictionaries].  &lt;br /&gt;
* Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. &lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=20078</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=20078"/>
		<updated>2015-06-07T12:10:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd. Jakub Macek dělí kyberkulturu na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ===&lt;br /&gt;
Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na  kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filmy:''' Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj a současná podoba kybeprostoru. Metafory kyberprostoru. == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proměna termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl J. P. Barlow ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot; /&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
Nyní existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafory ke kyberprostoru ===&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak píše Bruce Sterling ve svém románu Hacker Crackdown, kyberprostor je &amp;quot;''the &amp;quot;place&amp;quot; where a telephone conversation appears to occur. Not inside your actual phone, the plastic device on your desk. Not inside the other person's phone, in some other city. THE PLACE BETWEEN the phones. The indefinite place OUT THERE, where the two of you, two human beings, actually meet and communicate.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)]. &lt;br /&gt;
* [http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace Cyberspace. Oxford Dictionaries].  &lt;br /&gt;
* Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. &lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=19961</id>
		<title>Studia kyberkultury a kyberpunk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Studia_kyberkultury_a_kyberpunk&amp;diff=19961"/>
		<updated>2015-05-28T10:17:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Merunkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Studia kyberkultury a kyberpunk/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a témata studií kyberkultury ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]] je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s [[Kybernetika|kybernetikou]], informačními technologiemi, transhumanismem, [[Hackerství|hackery]], kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd. Jakub Macek dělí kyberkulturu na ranou (od 60. do 90. let 20. století) a současnou (cca. od 90. let do současnosti). &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury. In Média a realita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 35-65, 30 s. Média, kultura, komunikace, sv. 6. ISBN 80-210-3308-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické koncepty kyberkultury podle Macka ===&lt;br /&gt;
Macek popisuje čtyři rozdílné teoretické pohledy na  kyberkulturu: ''utopický, informační, antropologický a epistemologický''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
Nejstarší koncept, která pojímá kyberkulturu především jako označení pro skupiny subkultury prvních uživatelů počítačů, hackerů a pro kyberpunkové hnutí. Je to optimistická vize kyberkultury jako formy budoucí utopické společnosti, proměněné informačními technologiemi. Nejznámější utopistickou vizi, vztahující se k Internetu jako kyberprostoru, který přinese svobodu a odstraní totalitu, představil ve své knize Kyberkultura, Pierre Lévy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Andy Hawk – Future Culture Manifesto (1993), Pierre Lévy – Kyberkultura (1997)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Informační koncept ==== &lt;br /&gt;
Margaret Morse navázala na předchozí utopické koncepty a kyberkulturu definuje jako ''„soubor kulturních praxí, umožňujících se vyrovnat s novými formami informace“'' (Morse, 1998) V tomto konceptu chybí utopistická rovina, zůstává však orientace na budoucnost. Kyberkultura je pojímána jako „kulturní rozměr informační společnosti“ a autoři se snaží analyzovat zejména dopad technologie a digitální informace na stávající kulturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lev Manovich – The Language of a New Media (2001), Margaret Morse – Virtualities: Television, Media Art and Cyberculture (1998)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
Antropolog Escobar (1996) tvrdí, že každá technologie vychází z určitých sociálních a kulturních podmínek a pomáhá proměňovat svět kolem nás. Kyberkultura je zde proto zkoumána jako nový kulturní objekt, praxe a životní styl, formovaný zejména novými technologiemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* David Hakken – Cyborgs@Cyberspace (1999), Arturo Escobar – Welcome to Cyberia: Notes on the Anthropology of Cyberculture (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Epistemologický koncept ==== &lt;br /&gt;
Tento koncept používá označení kyberkultura pro teoretickou sociálně - antropologickou reflexi nových informačních technologií i kyberkultury ve významech předchozích konceptů. Lister a spol. kyberkulturu definují jako ''„kulturní kontext nových výpočetních technologií, kontext charakteristický svými tématy (komunikační sítě, programování, software, umělá inteligence a umělý život, virtuální realita,…)“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;macek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lister a spol. – New Media: A Critical introduction (2003), Lev Manovich – New Media from Borges to HTML (2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní autoři ===&lt;br /&gt;
Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia kyberkultury v 90. letech ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vývoj kyberkulturních studií v 90. letech 20. století popisuje David Silver ve svém textu „Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990-2000“. Studia kyberkultury dělí na tři etapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Populární kyberkultura'' – deskriptivní, dualismus, neprozkoumané území&lt;br /&gt;
# ''Kyberkulturní studia'' – virtuální komunity, online identita, entusiasmus&lt;br /&gt;
# ''Kritická studia kyberkultury'' – online interakce, digitální diskurz, přístup a nepřístup k internetu, design interakčních rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Populární kyberkultura ===&lt;br /&gt;
Populární kyberkultura se dle Silvera vyvíjí od počátku 90. let zejména v novinových článcích a knihách tzv. early adopters, píšících právě o kyberprostoru a internetu. Za popularizaci tématu mohou články na předních obálkách novin a knižní bestsellery jako např. „The Internet for Dummies“. Tyto texty byly převážně deskriptivní a snažily se technický svět kyberprostoru představit i méně technicky znalým čtenářům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro toto období je také typický výrazný dualismus v přístupech ke kyberkultuře. Autoři buďto sklouzávají k nekritickému nadšení, předpovídají rozkvět demokracie a konec sociálních a ekonomických nerovností, kdežto kritici varují před dystopickou budoucností politického a ekonomického odcizení, sociální fragmentací, snížením gramotnosti apod. Důležitou platformou pro články o kyberprostoru byly technoziny – magazíny jako Mondo 2000 nebo Wired. Například vydavatel Wired se nechal slyšet, že kyberprostor je „new economy, a new counter culture, and beyond politics“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot;&amp;gt;SILVER, David. Looking Backwards, Looking Forward: Cyberculture Studies 1990–200. In GAUNTLETT, David (ed.) Web Studies: Rewiring Media Studies for the Digital Age. Oxford University Press, 2000. pp. 19–30.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
V druhé etapě vznikají první skutečně vědecké práce na téma kyberkultury. V centru jejich pozornosti stojí virtuální komunity, člověk, jeho identita a jeho chování. Tuto fázi studií kyberkultury dobře charakterizuje teoretička Rosanne Stone (1991), která definuje kyberprostor jako sociální prostor pro setkávání a komunikaci.&lt;br /&gt;
Mezi významné práce této etapy řadíme „A Rape in Cyberspace“ Juliana Dibella, „The Virtual Community“ (1993) Howarda Rheingold nebo „Life on Screen: Identity in the Age of the Internet (1995) Sherry Turkle, která se ve své knize věnuje etnografickému zkoumání virtuálních prostředí (např. MUDs – Multi-User Domains) a tomu, jak uživatelé využívají možnosti, které jim kyberprostor nabízí, k práci se svou identitou. Většina autorů byla v této době ohledně přínosů internetu stále velmi entusiastická, internet byl vnímán jako prostředí otevřené, kreativní a vhodné k tvorbě komunit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vývoj ve studiu kyberkultury přichází s nástupem [[Www|World Wide Webu]], kdy jednoduché grafické rozhraní otevřelo přístup k internetu i masové společnosti a o kyberprostor se začalo zajímat i více akademiků. Noví akademici přinesli nové postupy a teorie - antropologové antropologii kyborga, zkoumající vzájemný vliv mezi jednotlivci, společností a [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačovou sítí]] (Downey and Dumit 1998; Escobar 1996), lingvisté začali zkoumat způsob používání jazyka v psané podobě, netiketu či (inter)textuální kódy (Danet et al 1997) a feministická a gender studia se začala věnovat genderu v kyberprostoru (Cherny and Weise 1996; Consalvo 1997).&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kritická kyberkulturní studia ===&lt;br /&gt;
Na konci 90. let přichází třetí fáze studia kyberkultury, která reflektuje vznikající obor a snaží se uvést práci akademiků z předchozí etapy do širšího kontextu. Autoři tak zkoumají a analyzují sociální interakce a použití jazyka uživatelů ve virtuálních komunitách, důvody, podklady, historii a vývoj takových komunit a snaží se lépe pochopit jejich účastníky.&lt;br /&gt;
Autoři se již nesnaží kyberkulturu jen popsat, ale nabízí komplexnější a více problematizující přístup. &lt;br /&gt;
Podle Davida Silvera má tato fáze čtyři hlavní oblasti zájmu, které se vzájemně prolínají&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní a ekonomické interakce v online prostředí''&lt;br /&gt;
# ''Příběhy, které vyprávíme o těchto interakcích, o technologii a jejích uživatelích'' &lt;br /&gt;
# ''Sociální, kulturní, politické a ekonomické vlivy, podporující/znemožňující přístup jednotlivců či skupin k online interakcím''&lt;br /&gt;
# ''Rozhraní mezi sítí a uživatelem a technologické a designové procesy, které ho tvoří''&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 1) Kontextualizace online interakcí – analýza používání technologie, jazyka, etikety, vznik a vývoj online komunit, formování vztahů, vytváření norem atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 2) Kyberkultura je částečně produktem příběhů, které o ní vyprávíme – články ve Wired, filmy jako Matrix atd. mohou podpořit či naopak odradit uživatele od vstupu do online prostředí. Kyberprostor sám je tvůrcem diskurzu. Silver zmiňuje dva výrazné diskurzy kyberprostoru – síť jako neprozkoumané území a kyberprostor jako mužský prostor. Oba tyto diskurzy mohou od používání internetu potenciálně odradit ženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 3) Důležitá studie „Falling Through the Net“ od NTIA (National Telecommunications and Information Administration) popisuje „Digital Divide“, zvětšující se informační propast mezi lidmi s přístupem k počítačům a internetu a těmi, kdo jej nemají, a podmínky, které ke vzniku a rozšiřování propasti vedou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ad 4) Zpočátku byl úplně ignorován způsob, jakým digitální design přispívá k vzniku (a umožňuje vznik) určitých typů interakcí. Výjimkou byla hypertextová studia, soustředící se na hypertext a způsob, jakým mění roli textu, autora i čtenáře. Na tyto studia navazuje obor [[HCI]] (Human-Computer Interaction) věnující se uživatelským rozhraním a způsobu, jakým ovlivňují uživatelské interakce s technologií i s jinými uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silver&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležití autoři ===&lt;br /&gt;
BAILEY, C. 1996: Virtual skin: Articulating race in cyberspace. In Moser, M. A. (ed.) Immersed in Technology: Art and Virtual Environments. Cambridge, MA: The MIT Press.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
BORSOOK, P. 1996: The memoirs of a token: An aging Berkeley feminist examines Wired. In Cherney, L. and Weise, E. R. (eds.) Wired Women: Gender and New Realities in Cyberspace. Seattle: Seal Press.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
JONES, S. 1997: The internet and its social landscape. In Jones, S. G. (ed.) Virtual Culture: Identity &amp;amp; Communication in Cybersociety. London: Sage Publications.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KOLLOCK, P. 1996: Design principles for online communities. Paper presented at Harvard Conference on the Internet and Society, Cambridge, MA. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MILLER, L. 1995: Women and children first: Gender and the settling of the electronic frontier. In Brook, J. and Boal, I. A. (eds.) Resisting the Virtual Life: The Culture and Politics of Information. San Francisco: City Lights, 49-57.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NAKAMURA, Lisa. 1999: Race in/for cyberspace: Identity tourism and racial passing on the internet. In Vitanza, V. J. (ed.) CyberReader. Boston, MA: Allyn and Bacon, 442-453. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
NATIONAL TELECOMMUNICATIONS AND INFORMATION ADMINISTRATION. 1999: Falling through the net: Defining the digital divide.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní autoři a koncepty kyberpunku ==&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]] je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pekařova&amp;quot;&amp;gt;PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty cyberpunku ===&lt;br /&gt;
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcadlovky&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spisovatelé kyberpunku ===&lt;br /&gt;
'''Zahraničí:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Bruce Bethke - Cyberpunk &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
William Gibson - Neuromancer &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rudy Rucker - Doftware, Wetware&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pat Cadigan – Synners&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čeští:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filmy:''' Blade Runner (1983), The Matrix (1999), Ghost in the Shell (1995)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj a současná podoba kybeprostoru. Metafory kyberprostoru. == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Proměna termínu kyberprostor ===&lt;br /&gt;
Termín „[[kyberprostor]]“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
:''„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se...&amp;quot;'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;neuromancer&amp;quot;&amp;gt;GIBSON, William. Neuromancer. 1. vyd. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1992, 234 s. Golden Sci-Fi. ISBN 80-85601-27-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl J. P. Barlow ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot; /&amp;gt; Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který ''„charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.''“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt;MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současná podoba kyberprostoru ====&lt;br /&gt;
Nyní existuje přes dvacet různých definic kyberprostoru a zatím se akademikům ani vládám nepodařilo ustanovit jednu oficiální. Oxfordský slovník definuje kyberprostor jako ''„teoretické prostředí, ve kterém dochází ke komunikaci prostřednictvím počítačových sítí“''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt;Cyberspace. Oxford Dictionaries [online]. 2015 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejaktuálnější definice kyberprostoru zní takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Kyberprostor je globální a vyvíjející se doména charakterizovaná užíváním elektrických sítí a elektromagnetického spektra, jejíž smysl je vytvářet, uchovávat, upravovat, vyměňovat, sdílet, vybírat, používat či vymazávat informace. Kyberprostor zahrnuje: a) fyzická i telekomunikační zařízení, která umožňují spojení technologií a komunikaci sítí systému, chápáno obecně (SCADA zařízení, smartphony/tablety, počítače, servery, atd.), b) počítačové systémy a komplementární software, který zaručuje spojení a funkčnost systému, c) spojení počítačových sítí, d) uživatelské vstupy a uzly zprostředkovatelů spojení, e) informace – uživatelská data.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;def&amp;quot;&amp;gt;MAYER, Marco, Luigi MARTINO, Pablo MAZURIER a Gergana TZVETKOVA. How would you define Cyberspace? Akademia.edu [online]. 2014 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafory ke kyberprostoru ===&lt;br /&gt;
Většina metafor kyberprostoru se k němu vztahuje z prostorového hlediska:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprostor jako nově objevené elektronické území, které můžeme studovat, civilizovat, kolonizovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kyberprosto jako křesťanský ráj, tedy místo bez hranic, otevřené všem bez ohledu na rasu či národnost, obývané entitami bez těla, příslib nesmrtelnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;metaphor&amp;quot;&amp;gt; MIHALACHE, Adrian. The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor. The Information Society 18 (4)[online]. 2002, 293-301. Dostupné z: http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože kyberprostor není synonymem [[Internet|internetu]] ani [[Virtuální realita|virtuální reality]], často se pojem kyberprostor používá pro vyjádření místa (popisu sítě počítačů), kde probíhá například výměna dat, elektronická komunikace, nebo kde jsou umístěny webové stránky. Kyberprostor může být chápán jako prostor a příležitost pro neomezenou komunikaci, tvorbu kultury a formování nových identit. Kyberporstor je chápán jako opak reálného světa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak píše Bruce Sterling ve svém románu Hacker Crackdown, kyberprostor je &amp;quot;''the &amp;quot;place&amp;quot; where a telephone conversation appears to occur. Not inside your actual phone, the plastic device on your desk. Not inside the other person's phone, in some other city. THE PLACE BETWEEN the phones. The indefinite place OUT THERE, where the two of you, two human beings, actually meet and communicate.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sterling&amp;quot;&amp;gt;STERLING, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. New York: Bantam Books, 1992, xiv, 328 p. ISBN 055308058x.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Pekařová Hana. [http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/ Česká kyberpunková literatura.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. &lt;br /&gt;
* Gibson, William. Neuromancer. &lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm Kyberprostor (Cyberspace)]. &lt;br /&gt;
* [http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/cyberspace Cyberspace. Oxford Dictionaries].  &lt;br /&gt;
* Mayer, Marco, Luigi Martino, Pablo Mazurier a Gergana Tzvetkova. [https://www.academia.edu/7096442/How_would_you_define_Cyberspace How would you define Cyberspace?] &lt;br /&gt;
* Mihalache, Adrian. [http://personal.lse.ac.uk/whitley/allpubs/timespecialissue/time06.pdf The Cyber Space-Time Continuum: Meaning and Metaphor.] &lt;br /&gt;
* Sterling, Bruce. The hacker crackdown: law and disorder on the electronic frontier. &lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Silver, David. [http://rccs.usfca.edu/intro.asp  Introducing Cyberculture].&lt;br /&gt;
* Macek, Jakub. [http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf  Koncept rané kyberkultury].&lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/inputs.html Metaverse Roadmap Foresight Framework]&lt;br /&gt;
* Person, Lawrence. [http://features.slashdot.org/article.pl?sid=99/10/08/2123255 Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto].&lt;br /&gt;
* [http://project.cyberpunk.ru/lib/ Cyberpunk Project]&lt;br /&gt;
* Barlow, John Perry. [http://homes.eff.org/~barlow/Declaration-Final.html  A Declaration of the Independence of Cyberspace]&lt;br /&gt;
* Bey, Hakim. [http://www.hermetic.com/bey/taz3.html The temporary autonomous zone]&lt;br /&gt;
* McKenzie Wark: [http://neme.org/main/291/hacker-manifesto HACKER MANIFESTO &amp;lt;nowiki&amp;gt;[version 4.0]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;]&lt;br /&gt;
* Sterling,Bruce. [http://www.mit.edu:8001/hacker/hacker.html The Hacker Crackdown], 1992.&lt;br /&gt;
* Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.&lt;br /&gt;
* Rheingold, Howard. [http://www.rheingold.com/vc/book/ The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier]. 1993.&lt;br /&gt;
* Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.&lt;br /&gt;
* Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.&lt;br /&gt;
* William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004. &lt;br /&gt;
* [http://www.metaverseroadmap.org/overview  MetaVerse Roadmap]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Merunkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>