<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lucie.Pospichalova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lucie.Pospichalova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Lucie.Pospichalova"/>
	<updated>2026-04-20T04:00:13Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57392</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57392"/>
		<updated>2019-02-19T16:22:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Digitalizace]] knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit.&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z:http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Historie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Současná situace''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Úloha a projekty Národní knihovny''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je [[Webarchiv|WebArchiv]]. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.&amp;lt;ref&amp;gt;Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty Městské knihovny v Praze''' ===&lt;br /&gt;
=== HISPRA ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Městská knihovna v Praze|Městské knihovny v Praze]] probíhal od roku 2007, HISPRA je zkratkou pro sousloví „HIStorická PRAgensia“ a celý název projektu zní Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze. Díky tomuto projektu knihovna získala moderní digitalizační pracoviště (založení oddělení digitalizace), možnost digitalizovat své vlastní dokumenty a zpřístupňovat je. Po třech letech trvání projektu bylo zdigitalizováno přes 2000 titulů (cca 450000 stran).&amp;lt;ref&amp;gt;MĚŘÍNSKÁ, Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. Inflow[online]. 2010 [cit. 2019-02-19] ISSN 1802–9736. Dostupné z: www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PRALIT ===&lt;br /&gt;
Prostřednictvím projektu PRALIT Městská knihovna v Praze digitalizovala díla z období 2. poloviny 19. století až 1. poloviny 20. století, která jsou vytištěna na kyselém papíru. Mezi digitalizovaná literární díla patřila díla pražských židovských autorů píšících jak německy (Max Brod, Egon Erwin Kisch), tak česky (Karel Poláček, Jiří Orten) a vzácné tisky spojené s pražskou židovskou kulturou. Dále se digitalizovaly hudební tisky autorů, kteří působili v pražském kulturním životě, soubor děl tzv. terezínských skladatelů, knihy o hudbě a hudební časopisy z předválečného období.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechna digitalizovaná díla jsou zpřístupněna v online knihovně Kramerius Městské knihovny v Praze. Projekt byl financován díky dotacím v roce 2015 z Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů a spolufinancován Magistrátem hlavního města Prahy.&amp;lt;ref&amp;gt;PRALIT. Praha, město literatury. [online]. 2010 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktivity/pralit/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== E-knihovna Městské knihovny v Praze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 knihovna průběžně digitalizuje její fondy (pragensijní literatura, divadelní hry, vzácné tisky).  Dalším cílem je zachovat dostupnost titulů, které mizí z regálů knihoven a vydavatelům už se je znovu nevyplatí vydávat.&amp;lt;ref&amp;gt;E-knihovna. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/projekty/e-knihovna/e-knihy/navody-tipy-instrukce/?knihovna=&amp;amp;knihovna=0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Czechiana''' ===&lt;br /&gt;
Projekt Systém Národního agregátora – Czechiana je spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a plánované spuštění do ostrého provozu je 31.10.2020. Projekt Czechiana je hlavním strategickým záměrem digitalizace kulturního dědictví ČR a stojí na základech šesti sektorových agregátorů, kteří za svou oblast kulturního dědictví budou do systému dodávat informace:&lt;br /&gt;
* Národní památkový ústav (sektor památkových objektů)&lt;br /&gt;
* Národní muzeum ČR (sektor muzejnictví)&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR (sektor knihovnictví)&lt;br /&gt;
* Národní galerie ČR (sektor galerií)&lt;br /&gt;
* Národní filmový archiv (sektor filmového dědictví)&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna (sektor audio dědictví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Czechiana umožní přístup k obrazovým, textovým, audiovizuálním a zvukovým materiálům (fotografie, obrazy, mapy, kresby, knihy, noviny, dopisy, deníky, filmy, nahrávky mluveného slova a další). Projekt navazuje na panevropský projekt Evropské komise nazvaný [[Europeana]], který je založený na spolupráci kulturních institucí v oblasti digitalizace a prezentace kulturního dědictví napříč evropským společenstvím.&amp;lt;ref&amp;gt;Projekt Systém Národního agregátora - Czechiana. Ministerstvo kultury ČR. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mkcr.cz/projekt-system-narodniho-agregatora-czechiana-1764.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Národní digitální archiv''' ===&lt;br /&gt;
Cílem projektu Národní digitální archiv je vybudování servisního pracoviště, zajišťujícího dlouhodobé uchování digitálních archiválií vybraných veřejnými archivy, provoz archivního portálu, zpřístupnění dokumentů, podporu institucí a archivů při skartačním řízení, podporu při zpracování digitálních archiválií a bezpečné uložení digitálních reprodukcí tradičních archiválií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o projekt spolufinancovaný ze strukturálních fondů Evropské unie zahájený v roce 2008.&amp;lt;ref&amp;gt;Projekt NDA. Národní archiv. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.nacr.cz/digitalni-archiv/projekt-nda/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Špalíček''' ===&lt;br /&gt;
Jedná se o internetovou knihovnu, ve které najdete digitální kopie téměř 4000 drobných tisků a špalíčků (tj. podomácku vázaných knížek kramářských písní, modliteb a dalších tisků) ze 17. – 19. století. Pod názvem kramářský tisk se skrývá prozaický nebo drobný tisk s nejrůznějšími náměty: dobové novinky, krimi, humor, zázraky, modlitby a další.&amp;lt;ref&amp;gt;Špalíček. Národní muzeum. [online]. 2019 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: http://www.spalicek.net/?q=node/56&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitalizace moravských knihovních sbírek''' ===&lt;br /&gt;
Projekt Digitalizace moravských knihovních sbírek, který probíhal od roku 2008, se věnoval problematice získávání článkových metadat z historicky významných periodik a jejich následné automatické zpracování. Na začátku bylo vytvořeno na 60 000 záznamů článků z kulturně významných moravských periodik. Poté byly excerpované články automatizovaně zpracovány a převedeny do standardizovaných formátů pro import do Krameria 4. Rozhraní Krameria 4 bylo vylepšeno pro prohlížení a vyhledávání v článkových metadatech, tím se zlepšilo zobrazování stránek novin v lepších rozlišeních a nových formátech. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace moravských knihovních sbírek. Moravská zemská knihovna. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/o-knihovne/vyzkum-projekty/narodni-projekty/digitalizace-moravskych-knihovnich-sbirek&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Portál eBadatelna Zlínského kraje''' ===&lt;br /&gt;
Projekt vznikl na základě výzvy č. 19 k podávání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu. Obsahem portálu je digitalizovaný fond paměťových institucí zřizovaných Zlínských krajem:&lt;br /&gt;
* Slovácké muzeum v Uherském Hradišti&lt;br /&gt;
* Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Muzeum regionu Valašsko&lt;br /&gt;
* Muzeum Kroměřížska&lt;br /&gt;
* Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Hvězdárna Valašského Meziříčí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vybudovat portál s regionálním zaměřením, a aby současně dokázal poskytovat data do jiných portálů příbuzného zaměření. V tomto případě jsou data z portálu poskytována do českého portálu eSbírky a portálu Europeana. Zároveň portál umí data sklízet a dohledat z napojených externích portálů.&amp;lt;ref&amp;gt;eBadatelna Zlínského kraje. Zlínský kraj. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://ebadatelna.zlkraj.cz/about&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Nový fonograf''' ===&lt;br /&gt;
Hlavním cílem projektu Nový fonograf je vyvinout, otestovat a zavést vhodné postupy, které by řešily problematiku dlouhodobé ochrany a zpřístupnění zvukových záznamů uložených na historických nosičích. Řešení této problematiky bude demonstrováno na fonografických válečcích a standardních gramofonových deskách o průměru 25 cm.&amp;lt;ref&amp;gt;Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Národní muzeum. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.nm.cz/muzeum/odborna-cinnost/novy-fonograf-naslouchejme-zvuku-historie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books, Czechiana, Špalíček, Městská knihovna v Praze, HISPRA, PRALIT, Nový fonograf, Národní digitální archiv, eBadatelna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57391</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57391"/>
		<updated>2019-02-19T16:18:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Digitalizace]] knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm &amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Historie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Současná situace''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Úloha a projekty Národní knihovny''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je [[Webarchiv|WebArchiv]]. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pár zajímavých dat:&lt;br /&gt;
* k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat&lt;br /&gt;
* první dokument byl archivován 3.9.2001&lt;br /&gt;
* celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv&amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.&amp;lt;ref&amp;gt;Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty Městské knihovny v Praze''' ===&lt;br /&gt;
=== HISPRA ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Městská knihovna v Praze|Městské knihovny v Praze]] probíhal od roku 2007, HISPRA je zkratkou pro sousloví „HIStorická PRAgensia“ a celý název projektu zní Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze. Díky tomuto projektu knihovna získala moderní digitalizační pracoviště (založení oddělení digitalizace), možnost digitalizovat své vlastní dokumenty a zpřístupňovat je. Po třech letech trvání projektu bylo zdigitalizováno přes 2000 titulů (cca 450000 stran).&amp;lt;ref&amp;gt;MĚŘÍNSKÁ, Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. Inflow[online]. 2010 [cit. 2019-02-19] ISSN 1802–9736. Dostupné z: www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PRALIT ===&lt;br /&gt;
Prostřednictvím projektu PRALIT Městská knihovna v Praze digitalizovala díla z období 2. poloviny 19. století až 1. poloviny 20. století, která jsou vytištěna na kyselém papíru. Mezi digitalizovaná literární díla patřila díla pražských židovských autorů píšících jak německy (Max Brod, Egon Erwin Kisch), tak česky (Karel Poláček, Jiří Orten) a vzácné tisky spojené s pražskou židovskou kulturou. Dále se digitalizovaly hudební tisky autorů, kteří působili v pražském kulturním životě, soubor děl tzv. terezínských skladatelů, knihy o hudbě a hudební časopisy z předválečného období.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechna digitalizovaná díla jsou zpřístupněna v online knihovně Kramerius Městské knihovny v Praze. Projekt byl financován díky dotacím v roce 2015 z Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů a spolufinancován Magistrátem hlavního města Prahy.&amp;lt;ref&amp;gt;PRALIT. Praha, město literatury. [online]. 2010 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktivity/pralit/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== E-knihovna Městské knihovny v Praze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 knihovna průběžně digitalizuje její fondy (pragensijní literatura, divadelní hry, vzácné tisky).  Dalším cílem je zachovat dostupnost titulů, které mizí z regálů knihoven a vydavatelům už se je znovu nevyplatí vydávat.&amp;lt;ref&amp;gt;E-knihovna. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/projekty/e-knihovna/e-knihy/navody-tipy-instrukce/?knihovna=&amp;amp;knihovna=0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Czechiana''' ===&lt;br /&gt;
Projekt Systém Národního agregátora – Czechiana je spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a plánované spuštění do ostrého provozu je 31.10.2020. Projekt Czechiana je hlavním strategickým záměrem digitalizace kulturního dědictví ČR a stojí na základech šesti sektorových agregátorů, kteří za svou oblast kulturního dědictví budou do systému dodávat informace:&lt;br /&gt;
* Národní památkový ústav (sektor památkových objektů)&lt;br /&gt;
* Národní muzeum ČR (sektor muzejnictví)&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR (sektor knihovnictví)&lt;br /&gt;
* Národní galerie ČR (sektor galerií)&lt;br /&gt;
* Národní filmový archiv (sektor filmového dědictví)&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna (sektor audio dědictví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Czechiana umožní přístup k obrazovým, textovým, audiovizuálním a zvukovým materiálům (fotografie, obrazy, mapy, kresby, knihy, noviny, dopisy, deníky, filmy, nahrávky mluveného slova a další). Projekt navazuje na panevropský projekt Evropské komise nazvaný [[Europeana]], který je založený na spolupráci kulturních institucí v oblasti digitalizace a prezentace kulturního dědictví napříč evropským společenstvím.&amp;lt;ref&amp;gt;Projekt Systém Národního agregátora - Czechiana. Ministerstvo kultury ČR. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mkcr.cz/projekt-system-narodniho-agregatora-czechiana-1764.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Národní digitální archiv''' ===&lt;br /&gt;
Cílem projektu Národní digitální archiv je vybudování servisního pracoviště, zajišťujícího dlouhodobé uchování digitálních archiválií vybraných veřejnými archivy, provoz archivního portálu, zpřístupnění dokumentů, podporu institucí a archivů při skartačním řízení, podporu při zpracování digitálních archiválií a bezpečné uložení digitálních reprodukcí tradičních archiválií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o projekt spolufinancovaný ze strukturálních fondů Evropské unie zahájený v roce 2008.&amp;lt;ref&amp;gt;Projekt NDA. Národní archiv. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.nacr.cz/digitalni-archiv/projekt-nda/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Špalíček''' ===&lt;br /&gt;
Jedná se o internetovou knihovnu, ve které najdete digitální kopie téměř 4000 drobných tisků a špalíčků (tj. podomácku vázaných knížek kramářských písní, modliteb a dalších tisků) ze 17. – 19. století. Pod názvem kramářský tisk se skrývá prozaický nebo drobný tisk s nejrůznějšími náměty: dobové novinky, krimi, humor, zázraky, modlitby a další.&amp;lt;ref&amp;gt;Špalíček. Národní muzeum. [online]. 2019 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: http://www.spalicek.net/?q=node/56&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitalizace moravských knihovních sbírek''' ===&lt;br /&gt;
Projekt Digitalizace moravských knihovních sbírek, který probíhal od roku 2008, se věnoval problematice získávání článkových metadat z historicky významných periodik a jejich následné automatické zpracování. Na začátku bylo vytvořeno na 60 000 záznamů článků z kulturně významných moravských periodik. Poté byly excerpované články automatizovaně zpracovány a převedeny do standardizovaných formátů pro import do Krameria 4. Rozhraní Krameria 4 bylo vylepšeno pro prohlížení a vyhledávání v článkových metadatech, tím se zlepšilo zobrazování stránek novin v lepších rozlišeních a nových formátech. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace moravských knihovních sbírek. Moravská zemská knihovna. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/o-knihovne/vyzkum-projekty/narodni-projekty/digitalizace-moravskych-knihovnich-sbirek&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Portál eBadatelna Zlínského kraje''' ===&lt;br /&gt;
Projekt vznikl na základě výzvy č. 19 k podávání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu. Obsahem portálu je digitalizovaný fond paměťových institucí zřizovaných Zlínských krajem:&lt;br /&gt;
* Slovácké muzeum v Uherském Hradišti&lt;br /&gt;
* Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Muzeum regionu Valašsko&lt;br /&gt;
* Muzeum Kroměřížska&lt;br /&gt;
* Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Hvězdárna Valašského Meziříčí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vybudovat portál s regionálním zaměřením, a aby současně dokázal poskytovat data do jiných portálů příbuzného zaměření. V tomto případě jsou data z portálu poskytována do českého portálu eSbírky a portálu Europeana. Zároveň portál umí data sklízet a dohledat z napojených externích portálů.&amp;lt;ref&amp;gt;eBadatelna Zlínského kraje. Zlínský kraj. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://ebadatelna.zlkraj.cz/about&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Nový fonograf''' ===&lt;br /&gt;
Hlavním cílem projektu Nový fonograf je vyvinout, otestovat a zavést vhodné postupy, které by řešily problematiku dlouhodobé ochrany a zpřístupnění zvukových záznamů uložených na historických nosičích. Řešení této problematiky bude demonstrováno na fonografických válečcích a standardních gramofonových deskách o průměru 25 cm.&amp;lt;ref&amp;gt;Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Národní muzeum. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.nm.cz/muzeum/odborna-cinnost/novy-fonograf-naslouchejme-zvuku-historie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books, Czechiana, Špalíček, Městská knihovna v Praze, HISPRA, PRALIT, Nový fonograf, Národní digitální archiv, eBadatelna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57390</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57390"/>
		<updated>2019-02-19T16:17:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: /* Úloha a projekty Národní Knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Digitalizace]] knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm &amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Historie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Současná situace''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Úloha a projekty Národní knihovny''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je [[Webarchiv|WebArchiv]]. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pár zajímavých dat:&lt;br /&gt;
* k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat&lt;br /&gt;
* první dokument byl archivován 3.9.2001&lt;br /&gt;
* celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv&amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.&amp;lt;ref&amp;gt;Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty Městské knihovny v Praze''' ===&lt;br /&gt;
=== HISPRA ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Městská knihovna v Praze|Městské knihovny v Praze]] probíhal od roku 2007, HISPRA je zkratkou pro sousloví „HIStorická PRAgensia“ a celý název projektu zní Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze. Díky tomuto projektu knihovna získala moderní digitalizační pracoviště (založení oddělení digitalizace), možnost digitalizovat své vlastní dokumenty a zpřístupňovat je. Po třech letech trvání projektu bylo zdigitalizováno přes 2000 titulů (cca 450000 stran).&amp;lt;ref&amp;gt;MĚŘÍNSKÁ, Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. Inflow[online]. 2010 [cit. 2019-02-19] ISSN 1802–9736. Dostupné z: www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PRALIT ===&lt;br /&gt;
Prostřednictvím projektu PRALIT Městská knihovna v Praze digitalizovala díla z období 2. poloviny 19. století až 1. poloviny 20. století, která jsou vytištěna na kyselém papíru. Mezi digitalizovaná literární díla patřila díla pražských židovských autorů píšících jak německy (Max Brod, Egon Erwin Kisch), tak česky (Karel Poláček, Jiří Orten) a vzácné tisky spojené s pražskou židovskou kulturou. Dále se digitalizovaly hudební tisky autorů, kteří působili v pražském kulturním životě, soubor děl tzv. terezínských skladatelů, knihy o hudbě a hudební časopisy z předválečného období.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechna digitalizovaná díla jsou zpřístupněna v online knihovně Kramerius Městské knihovny v Praze. Projekt byl financován díky dotacím v roce 2015 z Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů a spolufinancován Magistrátem hlavního města Prahy.&amp;lt;ref&amp;gt;PRALIT. Praha, město literatury. [online]. 2010 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktivity/pralit/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== E-knihovna Městské knihovny v Praze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 knihovna průběžně digitalizuje její fondy (pragensijní literatura, divadelní hry, vzácné tisky).  Dalším cílem je zachovat dostupnost titulů, které mizí z regálů knihoven a vydavatelům už se je znovu nevyplatí vydávat.&amp;lt;ref&amp;gt;E-knihovna. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/projekty/e-knihovna/e-knihy/navody-tipy-instrukce/?knihovna=&amp;amp;knihovna=0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Czechiana''' ===&lt;br /&gt;
Projekt Systém Národního agregátora – Czechiana je spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a plánované spuštění do ostrého provozu je 31.10.2020. Projekt Czechiana je hlavním strategickým záměrem digitalizace kulturního dědictví ČR a stojí na základech šesti sektorových agregátorů, kteří za svou oblast kulturního dědictví budou do systému dodávat informace:&lt;br /&gt;
* Národní památkový ústav (sektor památkových objektů)&lt;br /&gt;
* Národní muzeum ČR (sektor muzejnictví)&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR (sektor knihovnictví)&lt;br /&gt;
* Národní galerie ČR (sektor galerií)&lt;br /&gt;
* Národní filmový archiv (sektor filmového dědictví)&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna (sektor audio dědictví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Czechiana umožní přístup k obrazovým, textovým, audiovizuálním a zvukovým materiálům (fotografie, obrazy, mapy, kresby, knihy, noviny, dopisy, deníky, filmy, nahrávky mluveného slova a další). Projekt navazuje na panevropský projekt Evropské komise nazvaný [[Europeana]], který je založený na spolupráci kulturních institucí v oblasti digitalizace a prezentace kulturního dědictví napříč evropským společenstvím.&amp;lt;ref&amp;gt;Projekt Systém Národního agregátora - Czechiana. Ministerstvo kultury ČR. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mkcr.cz/projekt-system-narodniho-agregatora-czechiana-1764.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Národní digitální archiv''' ===&lt;br /&gt;
Cílem projektu Národní digitální archiv je vybudování servisního pracoviště, zajišťujícího dlouhodobé uchování digitálních archiválií vybraných veřejnými archivy, provoz archivního portálu, zpřístupnění dokumentů, podporu institucí a archivů při skartačním řízení, podporu při zpracování digitálních archiválií a bezpečné uložení digitálních reprodukcí tradičních archiválií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o projekt spolufinancovaný ze strukturálních fondů Evropské unie zahájený v roce 2008.&amp;lt;ref&amp;gt;Projekt NDA. Národní archiv. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.nacr.cz/digitalni-archiv/projekt-nda/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Špalíček''' ===&lt;br /&gt;
Jedná se o internetovou knihovnu, ve které najdete digitální kopie téměř 4000 drobných tisků a špalíčků (tj. podomácku vázaných knížek kramářských písní, modliteb a dalších tisků) ze 17. – 19. století. Pod názvem kramářský tisk se skrývá prozaický nebo drobný tisk s nejrůznějšími náměty: dobové novinky, krimi, humor, zázraky, modlitby a další.&amp;lt;ref&amp;gt;Špalíček. Národní muzeum. [online]. 2019 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: http://www.spalicek.net/?q=node/56&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitalizace moravských knihovních sbírek''' ===&lt;br /&gt;
Projekt Digitalizace moravských knihovních sbírek, který probíhal od roku 2008, se věnoval problematice získávání článkových metadat z historicky významných periodik a jejich následné automatické zpracování. Na začátku bylo vytvořeno na 60 000 záznamů článků z kulturně významných moravských periodik. Poté byly excerpované články automatizovaně zpracovány a převedeny do standardizovaných formátů pro import do Krameria 4. Rozhraní Krameria 4 bylo vylepšeno pro prohlížení a vyhledávání v článkových metadatech, tím se zlepšilo zobrazování stránek novin v lepších rozlišeních a nových formátech. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace moravských knihovních sbírek. Moravská zemská knihovna. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/o-knihovne/vyzkum-projekty/narodni-projekty/digitalizace-moravskych-knihovnich-sbirek&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Portál eBadatelna Zlínského kraje''' ===&lt;br /&gt;
Projekt vznikl na základě výzvy č. 19 k podávání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu. Obsahem portálu je digitalizovaný fond paměťových institucí zřizovaných Zlínských krajem:&lt;br /&gt;
* Slovácké muzeum v Uherském Hradišti&lt;br /&gt;
* Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Muzeum regionu Valašsko&lt;br /&gt;
* Muzeum Kroměřížska&lt;br /&gt;
* Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Hvězdárna Valašského Meziříčí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vybudovat portál s regionálním zaměřením, a aby současně dokázal poskytovat data do jiných portálů příbuzného zaměření. V tomto případě jsou data z portálu poskytována do českého portálu eSbírky a portálu Europeana. Zároveň portál umí data sklízet a dohledat z napojených externích portálů.&amp;lt;ref&amp;gt;eBadatelna Zlínského kraje. Zlínský kraj. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://ebadatelna.zlkraj.cz/about&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Nový fonograf''' ===&lt;br /&gt;
Hlavním cílem projektu Nový fonograf je vyvinout, otestovat a zavést vhodné postupy, které by řešily problematiku dlouhodobé ochrany a zpřístupnění zvukových záznamů uložených na historických nosičích. Řešení této problematiky bude demonstrováno na fonografických válečcích a standardních gramofonových deskách o průměru 25 cm.&amp;lt;ref&amp;gt;Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Národní muzeum. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.nm.cz/muzeum/odborna-cinnost/novy-fonograf-naslouchejme-zvuku-historie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books, Czechiana, Špalíček, Městská knihovna v Praze, HISPRA, PRALIT, Nový fonograf, Národní digitální archiv, eBadatelna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57389</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57389"/>
		<updated>2019-02-19T16:16:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Digitalizace]] knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm &amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Historie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Současná situace''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Úloha a projekty Národní Knihovny''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je [[Webarchiv|WebArchiv]]. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pár zajímavých dat:&lt;br /&gt;
* k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat&lt;br /&gt;
* první dokument byl archivován 3.9.2001&lt;br /&gt;
* celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv&amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.&amp;lt;ref&amp;gt;Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty Městské knihovny v Praze''' ===&lt;br /&gt;
=== HISPRA ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Městská knihovna v Praze|Městské knihovny v Praze]] probíhal od roku 2007, HISPRA je zkratkou pro sousloví „HIStorická PRAgensia“ a celý název projektu zní Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze. Díky tomuto projektu knihovna získala moderní digitalizační pracoviště (založení oddělení digitalizace), možnost digitalizovat své vlastní dokumenty a zpřístupňovat je. Po třech letech trvání projektu bylo zdigitalizováno přes 2000 titulů (cca 450000 stran).&amp;lt;ref&amp;gt;MĚŘÍNSKÁ, Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. Inflow[online]. 2010 [cit. 2019-02-19] ISSN 1802–9736. Dostupné z: www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PRALIT ===&lt;br /&gt;
Prostřednictvím projektu PRALIT Městská knihovna v Praze digitalizovala díla z období 2. poloviny 19. století až 1. poloviny 20. století, která jsou vytištěna na kyselém papíru. Mezi digitalizovaná literární díla patřila díla pražských židovských autorů píšících jak německy (Max Brod, Egon Erwin Kisch), tak česky (Karel Poláček, Jiří Orten) a vzácné tisky spojené s pražskou židovskou kulturou. Dále se digitalizovaly hudební tisky autorů, kteří působili v pražském kulturním životě, soubor děl tzv. terezínských skladatelů, knihy o hudbě a hudební časopisy z předválečného období.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechna digitalizovaná díla jsou zpřístupněna v online knihovně Kramerius Městské knihovny v Praze. Projekt byl financován díky dotacím v roce 2015 z Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů a spolufinancován Magistrátem hlavního města Prahy.&amp;lt;ref&amp;gt;PRALIT. Praha, město literatury. [online]. 2010 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktivity/pralit/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== E-knihovna Městské knihovny v Praze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 knihovna průběžně digitalizuje její fondy (pragensijní literatura, divadelní hry, vzácné tisky).  Dalším cílem je zachovat dostupnost titulů, které mizí z regálů knihoven a vydavatelům už se je znovu nevyplatí vydávat.&amp;lt;ref&amp;gt;E-knihovna. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/projekty/e-knihovna/e-knihy/navody-tipy-instrukce/?knihovna=&amp;amp;knihovna=0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Czechiana''' ===&lt;br /&gt;
Projekt Systém Národního agregátora – Czechiana je spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a plánované spuštění do ostrého provozu je 31.10.2020. Projekt Czechiana je hlavním strategickým záměrem digitalizace kulturního dědictví ČR a stojí na základech šesti sektorových agregátorů, kteří za svou oblast kulturního dědictví budou do systému dodávat informace:&lt;br /&gt;
* Národní památkový ústav (sektor památkových objektů)&lt;br /&gt;
* Národní muzeum ČR (sektor muzejnictví)&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR (sektor knihovnictví)&lt;br /&gt;
* Národní galerie ČR (sektor galerií)&lt;br /&gt;
* Národní filmový archiv (sektor filmového dědictví)&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna (sektor audio dědictví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Czechiana umožní přístup k obrazovým, textovým, audiovizuálním a zvukovým materiálům (fotografie, obrazy, mapy, kresby, knihy, noviny, dopisy, deníky, filmy, nahrávky mluveného slova a další). Projekt navazuje na panevropský projekt Evropské komise nazvaný [[Europeana]], který je založený na spolupráci kulturních institucí v oblasti digitalizace a prezentace kulturního dědictví napříč evropským společenstvím.&amp;lt;ref&amp;gt;Projekt Systém Národního agregátora - Czechiana. Ministerstvo kultury ČR. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mkcr.cz/projekt-system-narodniho-agregatora-czechiana-1764.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Národní digitální archiv''' ===&lt;br /&gt;
Cílem projektu Národní digitální archiv je vybudování servisního pracoviště, zajišťujícího dlouhodobé uchování digitálních archiválií vybraných veřejnými archivy, provoz archivního portálu, zpřístupnění dokumentů, podporu institucí a archivů při skartačním řízení, podporu při zpracování digitálních archiválií a bezpečné uložení digitálních reprodukcí tradičních archiválií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o projekt spolufinancovaný ze strukturálních fondů Evropské unie zahájený v roce 2008.&amp;lt;ref&amp;gt;Projekt NDA. Národní archiv. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.nacr.cz/digitalni-archiv/projekt-nda/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Špalíček''' ===&lt;br /&gt;
Jedná se o internetovou knihovnu, ve které najdete digitální kopie téměř 4000 drobných tisků a špalíčků (tj. podomácku vázaných knížek kramářských písní, modliteb a dalších tisků) ze 17. – 19. století. Pod názvem kramářský tisk se skrývá prozaický nebo drobný tisk s nejrůznějšími náměty: dobové novinky, krimi, humor, zázraky, modlitby a další.&amp;lt;ref&amp;gt;Špalíček. Národní muzeum. [online]. 2019 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: http://www.spalicek.net/?q=node/56&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitalizace moravských knihovních sbírek''' ===&lt;br /&gt;
Projekt Digitalizace moravských knihovních sbírek, který probíhal od roku 2008, se věnoval problematice získávání článkových metadat z historicky významných periodik a jejich následné automatické zpracování. Na začátku bylo vytvořeno na 60 000 záznamů článků z kulturně významných moravských periodik. Poté byly excerpované články automatizovaně zpracovány a převedeny do standardizovaných formátů pro import do Krameria 4. Rozhraní Krameria 4 bylo vylepšeno pro prohlížení a vyhledávání v článkových metadatech, tím se zlepšilo zobrazování stránek novin v lepších rozlišeních a nových formátech. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace moravských knihovních sbírek. Moravská zemská knihovna. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/o-knihovne/vyzkum-projekty/narodni-projekty/digitalizace-moravskych-knihovnich-sbirek&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Portál eBadatelna Zlínského kraje''' ===&lt;br /&gt;
Projekt vznikl na základě výzvy č. 19 k podávání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu. Obsahem portálu je digitalizovaný fond paměťových institucí zřizovaných Zlínských krajem:&lt;br /&gt;
* Slovácké muzeum v Uherském Hradišti&lt;br /&gt;
* Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Muzeum regionu Valašsko&lt;br /&gt;
* Muzeum Kroměřížska&lt;br /&gt;
* Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Hvězdárna Valašského Meziříčí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vybudovat portál s regionálním zaměřením, a aby současně dokázal poskytovat data do jiných portálů příbuzného zaměření. V tomto případě jsou data z portálu poskytována do českého portálu eSbírky a portálu Europeana. Zároveň portál umí data sklízet a dohledat z napojených externích portálů.&amp;lt;ref&amp;gt;eBadatelna Zlínského kraje. Zlínský kraj. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://ebadatelna.zlkraj.cz/about&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Nový fonograf''' ===&lt;br /&gt;
Hlavním cílem projektu Nový fonograf je vyvinout, otestovat a zavést vhodné postupy, které by řešily problematiku dlouhodobé ochrany a zpřístupnění zvukových záznamů uložených na historických nosičích. Řešení této problematiky bude demonstrováno na fonografických válečcích a standardních gramofonových deskách o průměru 25 cm.&amp;lt;ref&amp;gt;Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Národní muzeum. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.nm.cz/muzeum/odborna-cinnost/novy-fonograf-naslouchejme-zvuku-historie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books, Czechiana, Špalíček, Městská knihovna v Praze, HISPRA, PRALIT, Nový fonograf, Národní digitální archiv, eBadatelna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57388</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57388"/>
		<updated>2019-02-19T16:13:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: Dokončení přidání digitálních projektů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Digitalizace]] knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm &amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Historie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Současná situace''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Úloha a projekty Národní Knihovny''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je [[Webarchiv|WebArchiv]]. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pár zajímavých dat:&lt;br /&gt;
* k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat&lt;br /&gt;
* první dokument byl archivován 3.9.2001&lt;br /&gt;
* celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv&amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.&amp;lt;ref&amp;gt;Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Projekty Městské knihovny v Praze''' ===&lt;br /&gt;
=== HISPRA ===&lt;br /&gt;
Projekt [[Městská knihovna v Praze|Městské knihovny v Praze]] probíhal od roku 2007, HISPRA je zkratkou pro sousloví „HIStorická PRAgensia“ a celý název projektu zní Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze. Díky tomuto projektu knihovna získala moderní digitalizační pracoviště (založení oddělení digitalizace), možnost digitalizovat své vlastní dokumenty a zpřístupňovat je. Po třech letech trvání projektu bylo zdigitalizováno přes 2000 titulů (cca 450000 stran).&amp;lt;ref&amp;gt;MĚŘÍNSKÁ, Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. Inflow[online]. 2010 [cit. 2019-02-19] ISSN 1802–9736. Dostupné z: www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PRALIT ===&lt;br /&gt;
Prostřednictvím projektu PRALIT Městská knihovna v Praze digitalizovala díla z období 2. poloviny 19. století až 1. poloviny 20. století, která jsou vytištěna na kyselém papíru. Mezi digitalizovaná literární díla patřila díla pražských židovských autorů píšících jak německy (Max Brod, Egon Erwin Kisch), tak česky (Karel Poláček, Jiří Orten) a vzácné tisky spojené s pražskou židovskou kulturou. Dále se digitalizovaly hudební tisky autorů, kteří působili v pražském kulturním životě, soubor děl tzv. terezínských skladatelů, knihy o hudbě a hudební časopisy z předválečného období.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechna digitalizovaná díla jsou zpřístupněna v online knihovně Kramerius Městské knihovny v Praze. Projekt byl financován díky dotacím v roce 2015 z Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů a spolufinancován Magistrátem hlavního města Prahy.&amp;lt;ref&amp;gt;PRALIT. Praha, město literatury. [online]. 2010 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktivity/pralit/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== E-knihovna Městské knihovny v Praze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 knihovna průběžně digitalizuje její fondy (pragensijní literatura, divadelní hry, vzácné tisky).  Dalším cílem je zachovat dostupnost titulů, které mizí z regálů knihoven a vydavatelům už se je znovu nevyplatí vydávat.&amp;lt;ref&amp;gt;E-knihovna. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/projekty/e-knihovna/e-knihy/navody-tipy-instrukce/?knihovna=&amp;amp;knihovna=0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Czechiana''' ===&lt;br /&gt;
Projekt Systém Národního agregátora – Czechiana je spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a plánované spuštění do ostrého provozu je 31.10.2020. Projekt Czechiana je hlavním strategickým záměrem digitalizace kulturního dědictví ČR a stojí na základech šesti sektorových agregátorů, kteří za svou oblast kulturního dědictví budou do systému dodávat informace:&lt;br /&gt;
* Národní památkový ústav (sektor památkových objektů)&lt;br /&gt;
* Národní muzeum ČR (sektor muzejnictví)&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR (sektor knihovnictví)&lt;br /&gt;
* Národní galerie ČR (sektor galerií)&lt;br /&gt;
* Národní filmový archiv (sektor filmového dědictví)&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna (sektor audio dědictví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Czechiana umožní přístup k obrazovým, textovým, audiovizuálním a zvukovým materiálům (fotografie, obrazy, mapy, kresby, knihy, noviny, dopisy, deníky, filmy, nahrávky mluveného slova a další). Projekt navazuje na panevropský projekt Evropské komise nazvaný [[Europeana]], který je založený na spolupráci kulturních institucí v oblasti digitalizace a prezentace kulturního dědictví napříč evropským společenstvím.&amp;lt;ref&amp;gt;Projekt Systém Národního agregátora - Czechiana. Ministerstvo kultury ČR. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mkcr.cz/projekt-system-narodniho-agregatora-czechiana-1764.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Národní digitální archiv''' ===&lt;br /&gt;
Cílem projektu Národní digitální archiv je vybudování servisního pracoviště, zajišťujícího dlouhodobé uchování digitálních archiválií vybraných veřejnými archivy, provoz archivního portálu, zpřístupnění dokumentů, podporu institucí a archivů při skartačním řízení, podporu při zpracování digitálních archiválií a bezpečné uložení digitálních reprodukcí tradičních archiválií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o projekt spolufinancovaný ze strukturálních fondů Evropské unie zahájený v roce 2008.&amp;lt;ref&amp;gt;Projekt NDA. Národní archiv. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.nacr.cz/digitalni-archiv/projekt-nda/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Špalíček''' ===&lt;br /&gt;
Jedná se o internetovou knihovnu, ve které najdete digitální kopie téměř 4000 drobných tisků a špalíčků (tj. podomácku vázaných knížek kramářských písní, modliteb a dalších tisků) ze 17. – 19. století. Pod názvem kramářský tisk se skrývá prozaický nebo drobný tisk s nejrůznějšími náměty: dobové novinky, krimi, humor, zázraky, modlitby a další.&amp;lt;ref&amp;gt;Špalíček. Národní muzeum. [online]. 2019 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: http://www.spalicek.net/?q=node/56&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Digitalizace moravských knihovních sbírek''' ===&lt;br /&gt;
Projekt Digitalizace moravských knihovních sbírek, který probíhal od roku 2008, se věnoval problematice získávání článkových metadat z historicky významných periodik a jejich následné automatické zpracování. Na začátku bylo vytvořeno na 60 000 záznamů článků z kulturně významných moravských periodik. Poté byly excerpované články automatizovaně zpracovány a převedeny do standardizovaných formátů pro import do Krameria 4. Rozhraní Krameria 4 bylo vylepšeno pro prohlížení a vyhledávání v článkových metadatech, tím se zlepšilo zobrazování stránek novin v lepších rozlišeních a nových formátech. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace moravských knihovních sbírek. Moravská zemská knihovna. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/o-knihovne/vyzkum-projekty/narodni-projekty/digitalizace-moravskych-knihovnich-sbirek&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Portál eBadatelna Zlínského kraje''' ===&lt;br /&gt;
Projekt vznikl na základě výzvy č. 19 k podávání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu. Obsahem portálu je digitalizovaný fond paměťových institucí zřizovaných Zlínských krajem:&lt;br /&gt;
* Slovácké muzeum v Uherském Hradišti&lt;br /&gt;
* Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Muzeum regionu Valašsko&lt;br /&gt;
* Muzeum Kroměřížska&lt;br /&gt;
* Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Hvězdárna Valašského Meziříčí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vybudovat portál s regionálním zaměřením, a aby současně dokázal poskytovat data do jiných portálů příbuzného zaměření. V tomto případě jsou data z portálu poskytována do českého portálu eSbírky a portálu Europeana. Zároveň portál umí data sklízet a dohledat z napojených externích portálů.&amp;lt;ref&amp;gt;eBadatelna Zlínského kraje. Zlínský kraj. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://ebadatelna.zlkraj.cz/about&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Nový fonograf''' ===&lt;br /&gt;
Hlavním cílem projektu Nový fonograf je vyvinout, otestovat a zavést vhodné postupy, které by řešily problematiku dlouhodobé ochrany a zpřístupnění zvukových záznamů uložených na historických nosičích. Řešení této problematiky bude demonstrováno na fonografických válečcích a standardních gramofonových deskách o průměru 25 cm.&amp;lt;ref&amp;gt;Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Národní muzeum. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.nm.cz/muzeum/odborna-cinnost/novy-fonograf-naslouchejme-zvuku-historie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57387</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57387"/>
		<updated>2019-02-19T16:03:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Digitalizace knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm &amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná situace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úloha a aktivity Národní Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pár zajímavých dat:&lt;br /&gt;
* k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat&lt;br /&gt;
* první dokument byl archivován 3.9.2001&lt;br /&gt;
* celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv&amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.&amp;lt;ref&amp;gt;Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== HISPRA ===&lt;br /&gt;
Projekt Městské knihovny v Praze probíhal od roku 2007, HISPRA je zkratkou pro sousloví „HIStorická PRAgensia“ a celý název projektu zní Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze. Díky tomuto projektu knihovna získala moderní digitalizační pracoviště (založení oddělení digitalizace), možnost digitalizovat své vlastní dokumenty a zpřístupňovat je. Po třech letech trvání projektu bylo zdigitalizováno přes 2000 titulů (cca 450000 stran).&amp;lt;ref&amp;gt;MĚŘÍNSKÁ, Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. Inflow[online]. 2010 [cit. 2019-02-19] ISSN 1802–9736. Dostupné z: www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PRALIT ===&lt;br /&gt;
Prostřednictvím projektu PRALIT Městská knihovna v Praze digitalizovala díla z období 2. poloviny 19. století až 1. poloviny 20. století, která jsou vytištěna na kyselém papíru. Mezi digitalizovaná literární díla patřila díla pražských židovských autorů píšících jak německy (Max Brod, Egon Erwin Kisch), tak česky (Karel Poláček, Jiří Orten) a vzácné tisky spojené s pražskou židovskou kulturou. Dále se digitalizovaly hudební tisky autorů, kteří působili v pražském kulturním životě, soubor děl tzv. terezínských skladatelů, knihy o hudbě a hudební časopisy z předválečného období.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechna digitalizovaná díla jsou zpřístupněna v online knihovně Kramerius Městské knihovny v Praze. Projekt byl financován díky dotacím v roce 2015 z Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů a spolufinancován Magistrátem hlavního města Prahy.&amp;lt;ref&amp;gt;PRALIT. Praha, město literatury. [online]. 2010 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktivity/pralit/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== E-knihovna Městské knihovny v Praze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 knihovna průběžně digitalizuje její fondy (pragensijní literatura, divadelní hry, vzácné tisky).  Dalším cílem je zachovat dostupnost titulů, které mizí z regálů knihoven a vydavatelům už se je znovu nevyplatí vydávat.&amp;lt;ref&amp;gt;E-knihovna. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/projekty/e-knihovna/e-knihy/navody-tipy-instrukce/?knihovna=&amp;amp;knihovna=0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Czechiana ===&lt;br /&gt;
Projekt Systém Národního agregátora – Czechiana je spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a plánované spuštění do ostrého provozu je 31.10.2020. Projekt Czechiana je hlavním strategickým záměrem digitalizace kulturního dědictví ČR a stojí na základech šesti sektorových agregátorů, kteří za svou oblast kulturního dědictví budou do systému dodávat informace:&lt;br /&gt;
* Národní památkový ústav (sektor památkových objektů)&lt;br /&gt;
* Národní muzeum ČR (sektor muzejnictví)&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR (sektor knihovnictví)&lt;br /&gt;
* Národní galerie ČR (sektor galerií)&lt;br /&gt;
* Národní filmový archiv (sektor filmového dědictví)&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna (sektor audio dědictví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Czechiana umožní přístup k obrazovým, textovým, audiovizuálním a zvukovým materiálům (fotografie, obrazy, mapy, kresby, knihy, noviny, dopisy, deníky, filmy, nahrávky mluveného slova a další). Projekt navazuje na panevropský projekt Evropské komise nazvaný Europeana, který je založený na spolupráci kulturních institucí v oblasti digitalizace a prezentace kulturního dědictví napříč evropským společenstvím.&amp;lt;ref&amp;gt;Projekt Systém Národního agregátora - Czechiana. Ministerstvo kultury ČR. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mkcr.cz/projekt-system-narodniho-agregatora-czechiana-1764.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální archiv ===&lt;br /&gt;
Cílem projektu Národní digitální archiv je vybudování servisního pracoviště, zajišťujícího dlouhodobé uchování digitálních archiválií vybraných veřejnými archivy, provoz archivního portálu, zpřístupnění dokumentů, podporu institucí a archivů při skartačním řízení, podporu při zpracování digitálních archiválií a bezpečné uložení digitálních reprodukcí tradičních archiválií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o projekt spolufinancovaný ze strukturálních fondů Evropské unie zahájený v roce 2008.&amp;lt;ref&amp;gt;Projekt NDA. Národní archiv. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.nacr.cz/digitalni-archiv/projekt-nda/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Špalíček ===&lt;br /&gt;
Jedná se o internetovou knihovnu, ve které najdete digitální kopie téměř 4000 drobných tisků a špalíčků (tj. podomácku vázaných knížek kramářských písní, modliteb a dalších tisků) ze 17. – 19. století. Pod názvem kramářský tisk se skrývá prozaický nebo drobný tisk s nejrůznějšími náměty: dobové novinky, krimi, humor, zázraky, modlitby a další.&amp;lt;ref&amp;gt;Špalíček. Národní muzeum. [online]. 2019 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: http://www.spalicek.net/?q=node/56&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitalizace moravských knihovních sbírek ===&lt;br /&gt;
Projekt Digitalizace moravských knihovních sbírek, který probíhal od roku 2008, se věnoval problematice získávání článkových metadat z historicky významných periodik a jejich následné automatické zpracování. Na začátku bylo vytvořeno na 60 000 záznamů článků z kulturně významných moravských periodik. Poté byly excerpované články automatizovaně zpracovány a převedeny do standardizovaných formátů pro import do Krameria 4. Rozhraní Krameria 4 bylo vylepšeno pro prohlížení a vyhledávání v článkových metadatech, tím se zlepšilo zobrazování stránek novin v lepších rozlišeních a nových formátech. &amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace moravských knihovních sbírek. Moravská zemská knihovna. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/o-knihovne/vyzkum-projekty/narodni-projekty/digitalizace-moravskych-knihovnich-sbirek&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál eBadatelna Zlínského kraje ===&lt;br /&gt;
Projekt vznikl na základě výzvy č. 19 k podávání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu. Obsahem portálu je digitalizovaný fond paměťových institucí zřizovaných Zlínských krajem:&lt;br /&gt;
* Slovácké muzeum v Uherském Hradišti&lt;br /&gt;
* Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Muzeum regionu Valašsko&lt;br /&gt;
* Muzeum Kroměřížska&lt;br /&gt;
* Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně&lt;br /&gt;
* Hvězdárna Valašského Meziříčí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem bylo vybudovat portál s regionálním zaměřením, a aby současně dokázal poskytovat data do jiných portálů příbuzného zaměření. V tomto případě jsou data z portálu poskytována do českého portálu eSbírky a portálu Europeana. Zároveň portál umí data sklízet a dohledat z napojených externích portálů.&amp;lt;ref&amp;gt;eBadatelna Zlínského kraje. Zlínský kraj. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://ebadatelna.zlkraj.cz/about&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nový fonograf ===&lt;br /&gt;
Hlavním cílem projektu Nový fonograf je vyvinout, otestovat a zavést vhodné postupy, které by řešily problematiku dlouhodobé ochrany a zpřístupnění zvukových záznamů uložených na historických nosičích. Řešení této problematiky bude demonstrováno na fonografických válečcích a standardních gramofonových deskách o průměru 25 cm.&amp;lt;ref&amp;gt;Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Národní muzeum. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.nm.cz/muzeum/odborna-cinnost/novy-fonograf-naslouchejme-zvuku-historie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57386</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57386"/>
		<updated>2019-02-19T15:53:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Digitalizace knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm &amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná situace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úloha a aktivity Národní Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pár zajímavých dat:&lt;br /&gt;
* k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat&lt;br /&gt;
* první dokument byl archivován 3.9.2001&lt;br /&gt;
* celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv&amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.&amp;lt;ref&amp;gt;Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== HISPRA ===&lt;br /&gt;
Projekt Městské knihovny v Praze probíhal od roku 2007, HISPRA je zkratkou pro sousloví „HIStorická PRAgensia“ a celý název projektu zní Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze. Díky tomuto projektu knihovna získala moderní digitalizační pracoviště (založení oddělení digitalizace), možnost digitalizovat své vlastní dokumenty a zpřístupňovat je. Po třech letech trvání projektu bylo zdigitalizováno přes 2000 titulů (cca 450000 stran).&amp;lt;ref&amp;gt;MĚŘÍNSKÁ, Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. Inflow[online]. 2010 [cit. 2019-02-19] ISSN 1802–9736. Dostupné z: www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== PRALIT ===&lt;br /&gt;
Prostřednictvím projektu PRALIT Městská knihovna v Praze digitalizovala díla z období 2. poloviny 19. století až 1. poloviny 20. století, která jsou vytištěna na kyselém papíru. Mezi digitalizovaná literární díla patřila díla pražských židovských autorů píšících jak německy (Max Brod, Egon Erwin Kisch), tak česky (Karel Poláček, Jiří Orten) a vzácné tisky spojené s pražskou židovskou kulturou. Dále se digitalizovaly hudební tisky autorů, kteří působili v pražském kulturním životě, soubor děl tzv. terezínských skladatelů, knihy o hudbě a hudební časopisy z předválečného období.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechna digitalizovaná díla jsou zpřístupněna v online knihovně Kramerius Městské knihovny v Praze. Projekt byl financován díky dotacím v roce 2015 z Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů a spolufinancován Magistrátem hlavního města Prahy. &lt;br /&gt;
E-knihovna Městské knihovny v Praze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 knihovna průběžně digitalizuje její fondy (pragensijní literatura, divadelní hry, vzácné tisky).  Dalším cílem je zachovat dostupnost titulů, které mizí z regálů knihoven a vydavatelům už se je znovu nevyplatí vydávat.&amp;lt;ref&amp;gt;PRALIT. Praha, město literatury. [online]. 2010 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktivity/pralit/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57385</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57385"/>
		<updated>2019-02-19T15:37:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Digitalizace knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm &amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná situace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úloha a aktivity Národní Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pár zajímavých dat:&lt;br /&gt;
* k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat&lt;br /&gt;
* první dokument byl archivován 3.9.2001&lt;br /&gt;
* celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv&amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.&amp;lt;ref&amp;gt;Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57384</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57384"/>
		<updated>2019-02-19T15:33:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Digitalizace knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z:http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná situace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úloha a aktivity Národní Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pár zajímavých dat:&lt;br /&gt;
* k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat&lt;br /&gt;
* první dokument byl archivován 3.9.2001&lt;br /&gt;
* celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv&amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.&amp;lt;ref&amp;gt;Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57383</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57383"/>
		<updated>2019-02-19T15:31:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Digitalizace knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z:http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm&amp;lt;/references&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt; V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná situace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úloha a aktivity Národní Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pár zajímavých dat:&lt;br /&gt;
* k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat&lt;br /&gt;
* první dokument byl archivován 3.9.2001&lt;br /&gt;
* celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv&amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.&amp;lt;ref&amp;gt;Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57382</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57382"/>
		<updated>2019-02-19T15:31:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Digitalizace knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit.&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z:http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt; V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná situace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úloha a aktivity Národní Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pár zajímavých dat:&lt;br /&gt;
* k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat&lt;br /&gt;
* první dokument byl archivován 3.9.2001&lt;br /&gt;
* celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv&amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.&amp;lt;ref&amp;gt;Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57381</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=57381"/>
		<updated>2019-02-19T15:27:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Digitalizace knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit. V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná situace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úloha a aktivity Národní Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pár zajímavých dat:&lt;br /&gt;
* k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat&lt;br /&gt;
* první dokument byl archivován 3.9.2001&lt;br /&gt;
* celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv&amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.&amp;lt;ref&amp;gt;Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=57352</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=57352"/>
		<updated>2019-02-19T09:05:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||Vorlová||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || Labský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 [[Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem]]  || Požárek&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Škopan&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 [https://wikisofia.cz/wiki/Proces_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_projektov%C3%BDch_rizik Proces řízení projektových rizik.] || Labský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 [https://wikisofia.cz/wiki/Smlouvy_v_IT._Typy,_struktura,_form%C3%A1ln%C3%AD_po%C5%BEadavky,_dopady_Nov%C3%A9ho_ob%C4%8Dansk%C3%A9ho_z%C3%A1kon%C3%ADku. Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku.] || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 [https://wikisofia.cz/wiki/Metody_dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD_znalost%C3%AD_z_datab%C3%A1z%C3%AD_(data_mining) Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 [[Rozhodovací tabulky a stromy]] (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí|Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]]|| Kašparová||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]]  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů]] || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Šišková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Kooperativní projekty knihoven|Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí]]|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) [[Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven]] || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Virtuální služby knihoven]] || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Šišková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) [[Životní cyklus digitálního dokumentu|Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění]] || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) [[Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů]] || Zabilanská&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu]] || Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2)[[https://wikisofia.cz/wiki/Školní_knihovna:_úloha,_možnosti_zapojení_do_výuky,_situace_v_ČR,_příklady_zahraniční_dobré_praxe| Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace  ČR, příklady zahraniční dobré praxe]]  || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Čtenářské výzkumy|Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků]] || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10)[[https://wikisofia.cz/wiki/Biblioterapie_-_charakteristika_pojmu| Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty]] || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=54916</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=54916"/>
		<updated>2018-06-06T21:10:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální knihovna''' je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problematika vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přiblížení pojmů:'''&lt;br /&gt;
* ''Digitální knihovna'' - základní a nejpoužívanější termín pro informační systémy, podstatnou součástí je repozitář (digitální sklad)&lt;br /&gt;
* ''Elektronická knihovna'' - synonymum k digitální knihovně, nicméně klade důraz na využívání technických prostředků pro elektronickou komunikaci dat&lt;br /&gt;
* ''Automatizovaná digitální knihovna'' - označení systému digitální knihovny, kde jsou všechny procesy zajišťované prostřednictvím počítačových programů a optimálně bez zásahu člověka (kromě správce)&lt;br /&gt;
* ''Virtuální knihovna'' - označení klade důraz na přístup k systému na dálku&lt;br /&gt;
* ''Kybernetická knihovna'' - digitální knihovna, která funguje zcela bez zásahu člověka&lt;br /&gt;
* ''Elektronický archiv'' - systémy, do kterých se ukládají digitální nebo digitalizované dokumenty&lt;br /&gt;
* ''Institucionální repozitář'' - synonymum k elektronickému archivu &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bratkov&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce digitální knihovny==&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna může plnit i další funkce, záleží co je jejím účelem. Např. pokud dochází k archivaci vysokoškolských kvalifikačních prací, je zde funkce automatického podávání prací v elektronické podobě. Další funkcí může být i prodej úplných textů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Architektura digitální knihovny==&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Model Kahn-Wilensky]]===&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Části architektury digitální knihovny modelu:&lt;br /&gt;
* ''Uživatelské rozhraní'' - koncový uživatel využívá systému prostřednictvím prohlížeče&lt;br /&gt;
* ''Repozitář'' - slouží k ukládání digitálních objektů &lt;br /&gt;
* ''Identifikační systém'' - je určený pro generování, správu a směrování jednoznačných indentifikátorů (HDL, URN)&lt;br /&gt;
* ''Vyhledávací systém'' - využívá se pro vyhledávání informací v digitální knihovně&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bratkov&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Archiv typu OAIS se od jiných archivů liší definovanými povinnými funkcemi:'''&lt;br /&gt;
* Dojednat a přijmout vhodné informace od jejich producentů&lt;br /&gt;
* Získat dostatečnou kontrolu nad informacemi z důvodu zajištění cílů jejich dlouhodobé archivace a ochrany&lt;br /&gt;
* Určit šíři základních uživatelských komunit archivu&lt;br /&gt;
* Zajistit, aby byly archivované informace nezávisle srozumitelné určeným uživatelským komunitám&lt;br /&gt;
* Dodržovat písemně stanovenou politiku a předepsané procedury archivu, aby bylo zajištěno, že informace budou v budoucnu uživatelům skutečně k dispozici&lt;br /&gt;
* Zpřístupnit archivované informace pomocí vhodných mechanismů a služeb určeným uživatelským komunitám&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Okolí archivu tvoří externí entity, a to:'''&lt;br /&gt;
* Producent - poskytuje informace k jejich dlouhodobé archivaci a ochraně&lt;br /&gt;
* Management - stanovuje a zavádí celkovou politiku archivu typu OAIS jako jednu z částí širší politiky v určité oblasti; řeší strategické plánování archivace a ochrany informací&lt;br /&gt;
* Spotřebitel - komunikuje se službami archivu typu OAIS tak, aby byly nalezeny a získány archivované informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V modelu OAIS jsou definovány 3 balíčky informací:'''&lt;br /&gt;
* Balíček informací pro dodávání (Submission Information Package, SIP) - balíček informací, který putuje od producenta do archivu v rámci procesu příjmu&lt;br /&gt;
* Balíček informací pro archivaci (Archival Informatin Package, AIP) - balíček informací, který má být uložen a dlouhodobě archivován v archivu (skládá se z vlastního obsahu informace)&lt;br /&gt;
* Balíček informací pro rozšiřování (Dissemination Information Package, DIP) - balíček informací, který je poskytován uživateli archivu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Funkční model zahrnuje následující subsystémy:'''&lt;br /&gt;
* Příjem - příjem informací (SIP)&lt;br /&gt;
* Archivní uložení - úkolem je správa dlouhodobé archivace a ochrany informací&lt;br /&gt;
* Správa dat - údržba databází popisných metadat&lt;br /&gt;
* Administrace - subsystém zodpovědný za správu všech každodenních operací celého systému&lt;br /&gt;
* Plánování archivace a ochrany - plánování strategie archivace a ochrany informačních materiálů&lt;br /&gt;
* Přístup - zpracování dotazu uživatele na fondy archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bratkov&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=54914</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=54914"/>
		<updated>2018-06-06T21:07:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální knihovna''' je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problematika vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přiblížení pojmů:'''&lt;br /&gt;
* Digitální knihovna - základní a nejpoužívanější termín pro informační systémy, podstatnou součástí je repozitář (digitální sklad)&lt;br /&gt;
* Elektronická knihovna - synonymum k digitální knihovně, nicméně klade důraz na využívání technických prostředků pro elektronickou komunikaci dat&lt;br /&gt;
* Automatizovaná digitální knihovna - označení systému digitální knihovny, kde jsou všechny procesy zajišťované prostřednictvím počítačových programů a optimálně bez zásahu člověka (kromě správce)&lt;br /&gt;
* Virtuální knihovna - označení klade důraz na přístup k systému na dálku&lt;br /&gt;
* Kybernetická knihovna - digitální knihovna, která funguje zcela bez zásahu člověka&lt;br /&gt;
* Elektronický archiv - systémy, do kterých se ukládají digitální nebo digitalizované dokumenty&lt;br /&gt;
* Institucionální repozitář - synonymum k elektronickému archivu &amp;lt;ref name=&amp;quot;Bratkov&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce digitální knihovny==&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna může plnit i další funkce, záleží co je jejím účelem. Např. pokud dochází k archivaci vysokoškolských kvalifikačních prací, je zde funkce automatického podávání prací v elektronické podobě. Další funkcí může být i prodej úplných textů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Architektura digitální knihovny==&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Model Kahn-Wilensky]]===&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Části architektury digitální knihovny modelu:&lt;br /&gt;
* ''Uživatelské rozhraní'' - koncový uživatel využívá systému prostřednictvím prohlížeče&lt;br /&gt;
* ''Repozitář'' - slouží k ukládání digitálních objektů &lt;br /&gt;
* ''Identifikační systém'' - je určený pro generování, správu a směrování jednoznačných indentifikátorů (HDL, URN)&lt;br /&gt;
* ''Vyhledávací systém'' - využívá se pro vyhledávání informací v digitální knihovně&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bratkov&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Archiv typu OAIS se od jiných archivů liší definovanými povinnými funkcemi:'''&lt;br /&gt;
* Dojednat a přijmout vhodné informace od jejich producentů&lt;br /&gt;
* Získat dostatečnou kontrolu nad informacemi z důvodu zajištění cílů jejich dlouhodobé archivace a ochrany&lt;br /&gt;
* Určit šíři základních uživatelských komunit archivu&lt;br /&gt;
* Zajistit, aby byly archivované informace nezávisle srozumitelné určeným uživatelským komunitám&lt;br /&gt;
* Dodržovat písemně stanovenou politiku a předepsané procedury archivu, aby bylo zajištěno, že informace budou v budoucnu uživatelům skutečně k dispozici&lt;br /&gt;
* Zpřístupnit archivované informace pomocí vhodných mechanismů a služeb určeným uživatelským komunitám&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Okolí archivu tvoří externí entity, a to:'''&lt;br /&gt;
* Producent - poskytuje informace k jejich dlouhodobé archivaci a ochraně&lt;br /&gt;
* Management - stanovuje a zavádí celkovou politiku archivu typu OAIS jako jednu z částí širší politiky v určité oblasti; řeší strategické plánování archivace a ochrany informací&lt;br /&gt;
* Spotřebitel - komunikuje se službami archivu typu OAIS tak, aby byly nalezeny a získány archivované informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V modelu OAIS jsou definovány 3 balíčky informací:'''&lt;br /&gt;
* Balíček informací pro dodávání (Submission Information Package, SIP) - balíček informací, který putuje od producenta do archivu v rámci procesu příjmu&lt;br /&gt;
* Balíček informací pro archivaci (Archival Informatin Package, AIP) - balíček informací, který má být uložen a dlouhodobě archivován v archivu (skládá se z vlastního obsahu informace)&lt;br /&gt;
* Balíček informací pro rozšiřování (Dissemination Information Package, DIP) - balíček informací, který je poskytován uživateli archivu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Funkční model zahrnuje následující subsystémy:'''&lt;br /&gt;
* Příjem - příjem informací (SIP)&lt;br /&gt;
* Archivní uložení - úkolem je správa dlouhodobé archivace a ochrany informací&lt;br /&gt;
* Správa dat - údržba databází popisných metadat&lt;br /&gt;
* Administrace - subsystém zodpovědný za správu všech každodenních operací celého systému&lt;br /&gt;
* Plánování archivace a ochrany - plánování strategie archivace a ochrany informačních materiálů&lt;br /&gt;
* Přístup - zpracování dotazu uživatele na fondy archivu&amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=54911</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=54911"/>
		<updated>2018-06-06T21:02:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: /* Problematika vymezení pojmu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální knihovna''' je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problematika vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přiblížení pojmů:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální knihovna''' - základní a nejpoužívanější termín pro informační systémy, podstatnou součástí je repozitář (digitální sklad)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Elektronická knihovna''' - synonymum k digitální knihovně, nicméně klade důraz na využívání technických prostředků pro elektronickou komunikaci dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Automatizovaná digitální knihovna''' - označení systému digitální knihovny, kde jsou všechny procesy zajišťované prostřednictvím počítačových programů a optimálně bez zásahu člověka (kromě správce)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální knihovna''' - označení klade důraz na přístup k systému na dálku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kybernetická knihovna''' - digitální knihovna, která funguje zcela bez zásahu člověka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Elektronický archiv''' - systémy, do kterých se ukládají digitální nebo digitalizované dokumenty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Institucionální repozitář''' - synonymum k elektronickému archivu &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce digitální knihovny==&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna může plnit i další funkce, záleží co je jejím účelem. Např. pokud dochází k archivaci vysokoškolských kvalifikačních prací, je zde funkce automatického podávání prací v elektronické podobě. Další funkcí může být i prodej úplných textů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Architektura digitální knihovny==&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Model Kahn-Wilensky]]===&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Části architektury digitální knihovny modelu:&lt;br /&gt;
* ''Uživatelské rozhraní'' - koncový uživatel využívá systému prostřednictvím prohlížeče&lt;br /&gt;
* ''Repozitář'' - slouží k ukládání digitálních objektů &lt;br /&gt;
* ''Identifikační systém'' - je určený pro generování, správu a směrování jednoznačných indentifikátorů (HDL, URN)&lt;br /&gt;
* ''Vyhledávací systém'' - využívá se pro vyhledávání informací v digitální knihovně&amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Archiv typu OAIS se od jiných archivů liší definovanými povinnými funkcemi:'''&lt;br /&gt;
* Dojednat a přijmout vhodné informace od jejich producentů&lt;br /&gt;
* Získat dostatečnou kontrolu nad informacemi z důvodu zajištění cílů jejich dlouhodobé archivace a ochrany&lt;br /&gt;
* Určit šíři základních uživatelských komunit archivu&lt;br /&gt;
* Zajistit, aby byly archivované informace nezávisle srozumitelné určeným uživatelským komunitám&lt;br /&gt;
* Dodržovat písemně stanovenou politiku a předepsané procedury archivu, aby bylo zajištěno, že informace budou v budoucnu uživatelům skutečně k dispozici&lt;br /&gt;
* Zpřístupnit archivované informace pomocí vhodných mechanismů a služeb určeným uživatelským komunitám&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Okolí archivu tvoří externí entity, a to:'''&lt;br /&gt;
* Producent - poskytuje informace k jejich dlouhodobé archivaci a ochraně&lt;br /&gt;
* Management - stanovuje a zavádí celkovou politiku archivu typu OAIS jako jednu z částí širší politiky v určité oblasti; řeší strategické plánování archivace a ochrany informací&lt;br /&gt;
* Spotřebitel - komunikuje se službami archivu typu OAIS tak, aby byly nalezeny a získány archivované informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V modelu OAIS jsou definovány 3 balíčky informací:'''&lt;br /&gt;
* Balíček informací pro dodávání (Submission Information Package, SIP) - balíček informací, který putuje od producenta do archivu v rámci procesu příjmu&lt;br /&gt;
* Balíček informací pro archivaci (Archival Informatin Package, AIP) - balíček informací, který má být uložen a dlouhodobě archivován v archivu (skládá se z vlastního obsahu informace)&lt;br /&gt;
* Balíček informací pro rozšiřování (Dissemination Information Package, DIP) - balíček informací, který je poskytován uživateli archivu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Funkční model zahrnuje následující subsystémy:'''&lt;br /&gt;
* Příjem - příjem informací (SIP)&lt;br /&gt;
* Archivní uložení - úkolem je správa dlouhodobé archivace a ochrany informací&lt;br /&gt;
* Správa dat - údržba databází popisných metadat&lt;br /&gt;
* Administrace - subsystém zodpovědný za správu všech každodenních operací celého systému&lt;br /&gt;
* Plánování archivace a ochrany - plánování strategie archivace a ochrany informačních materiálů&lt;br /&gt;
* Přístup - zpracování dotazu uživatele na fondy archivu&amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=54910</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=54910"/>
		<updated>2018-06-06T21:00:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální knihovna''' je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problematika vymezení pojmu ==&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přiblížení pojmů:'''&lt;br /&gt;
'''Digitální knihovna''' - základní a nejpoužívanější termín pro informační systémy, podstatnou součástí je repozitář (digitální sklad)&lt;br /&gt;
'''Elektronická knihovna''' - synonymum k digitální knihovně, nicméně klade důraz na využívání technických prostředků pro elektronickou komunikaci dat&lt;br /&gt;
'''Automatizovaná digitální knihovna''' - označení systému digitální knihovny, kde jsou všechny procesy zajišťované prostřednictvím počítačových programů a optimálně bez zásahu člověka (kromě správce)&lt;br /&gt;
'''Virtuální knihovna''' - označení klade důraz na přístup k systému na dálku&lt;br /&gt;
'''Kybernetická knihovna''' - digitální knihovna, která funguje zcela bez zásahu člověka&lt;br /&gt;
'''Elektronický archiv''' - systémy, do kterých se ukládají digitální nebo digitalizované dokumenty&lt;br /&gt;
'''Institucionální repozitář''' - synonymum k elektronickému archivu &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce digitální knihovny==&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna může plnit i další funkce, záleží co je jejím účelem. Např. pokud dochází k archivaci vysokoškolských kvalifikačních prací, je zde funkce automatického podávání prací v elektronické podobě. Další funkcí může být i prodej úplných textů.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Architektura digitální knihovny==&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Model Kahn-Wilensky]]===&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Části architektury digitální knihovny modelu:&lt;br /&gt;
* ''Uživatelské rozhraní'' - koncový uživatel využívá systému prostřednictvím prohlížeče&lt;br /&gt;
* ''Repozitář'' - slouží k ukládání digitálních objektů &lt;br /&gt;
* ''Identifikační systém'' - je určený pro generování, správu a směrování jednoznačných indentifikátorů (HDL, URN)&lt;br /&gt;
* ''Vyhledávací systém'' - využívá se pro vyhledávání informací v digitální knihovně&amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Archiv typu OAIS se od jiných archivů liší definovanými povinnými funkcemi:'''&lt;br /&gt;
* Dojednat a přijmout vhodné informace od jejich producentů&lt;br /&gt;
* Získat dostatečnou kontrolu nad informacemi z důvodu zajištění cílů jejich dlouhodobé archivace a ochrany&lt;br /&gt;
* Určit šíři základních uživatelských komunit archivu&lt;br /&gt;
* Zajistit, aby byly archivované informace nezávisle srozumitelné určeným uživatelským komunitám&lt;br /&gt;
* Dodržovat písemně stanovenou politiku a předepsané procedury archivu, aby bylo zajištěno, že informace budou v budoucnu uživatelům skutečně k dispozici&lt;br /&gt;
* Zpřístupnit archivované informace pomocí vhodných mechanismů a služeb určeným uživatelským komunitám&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Okolí archivu tvoří externí entity, a to:'''&lt;br /&gt;
* Producent - poskytuje informace k jejich dlouhodobé archivaci a ochraně&lt;br /&gt;
* Management - stanovuje a zavádí celkovou politiku archivu typu OAIS jako jednu z částí širší politiky v určité oblasti; řeší strategické plánování archivace a ochrany informací&lt;br /&gt;
* Spotřebitel - komunikuje se službami archivu typu OAIS tak, aby byly nalezeny a získány archivované informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V modelu OAIS jsou definovány 3 balíčky informací:'''&lt;br /&gt;
* Balíček informací pro dodávání (Submission Information Package, SIP) - balíček informací, který putuje od producenta do archivu v rámci procesu příjmu&lt;br /&gt;
* Balíček informací pro archivaci (Archival Informatin Package, AIP) - balíček informací, který má být uložen a dlouhodobě archivován v archivu (skládá se z vlastního obsahu informace)&lt;br /&gt;
* Balíček informací pro rozšiřování (Dissemination Information Package, DIP) - balíček informací, který je poskytován uživateli archivu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Funkční model zahrnuje následující subsystémy:'''&lt;br /&gt;
* Příjem - příjem informací (SIP)&lt;br /&gt;
* Archivní uložení - úkolem je správa dlouhodobé archivace a ochrany informací&lt;br /&gt;
* Správa dat - údržba databází popisných metadat&lt;br /&gt;
* Administrace - subsystém zodpovědný za správu všech každodenních operací celého systému&lt;br /&gt;
* Plánování archivace a ochrany - plánování strategie archivace a ochrany informačních materiálů&lt;br /&gt;
* Přístup - zpracování dotazu uživatele na fondy archivu&amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=54907</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=54907"/>
		<updated>2018-06-06T19:47:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: /* Spolupráce se společností Google */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná situace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úloha a aktivity Národní Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pár zajímavých dat:&lt;br /&gt;
* k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat&lt;br /&gt;
* první dokument byl archivován 3.9.2001&lt;br /&gt;
* celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv&amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.&amp;lt;ref&amp;gt;Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=54906</id>
		<title>Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_sou%C4%8Dasn%C3%A1_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturn%C3%ADho_d%C4%9Bdictv%C3%AD_a_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_jej%C3%ADch_v%C3%BDstup%C5%AF_v_%C4%8CR&amp;diff=54906"/>
		<updated>2018-06-06T19:19:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: /* Národní digitální knihovna */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992&amp;lt;ref&amp;gt;VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.&amp;lt;ref&amp;gt;Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná situace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. &lt;br /&gt;
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úloha a aktivity Národní Knihovny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)&amp;lt;ref&amp;gt;Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.&amp;lt;ref&amp;gt;Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.&amp;lt;ref&amp;gt;IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 &amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. &amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:&lt;br /&gt;
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně&lt;br /&gt;
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou&lt;br /&gt;
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.&lt;br /&gt;
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pár zajímavých dat:&lt;br /&gt;
* k 6.6.2018 obsahuje Webarchiv 245 TB dat&lt;br /&gt;
* první dokument byl archivován 3.9.2001&lt;br /&gt;
* celkem uzavřeno s autory 4 260 smluv&amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spolupráce se společností Google ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.&amp;lt;ref&amp;gt;HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255&amp;lt;/ref&amp;gt; Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, o další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google books“. &lt;br /&gt;
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: &amp;lt;http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
* IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107&lt;br /&gt;
* KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&lt;br /&gt;
* MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374 &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
* European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&amp;amp;rid=7&lt;br /&gt;
* Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.webarchiv.cz/cs Webové stránky WebArchiv]&lt;br /&gt;
* [http://www.ndk.cz/ Webové stránky Národní digitální knihovny]&lt;br /&gt;
* [http://www.europeana.eu/portal/ Webové stránky projektu Europeana]&lt;br /&gt;
* [http://www.manuscriptorium.com/ Webové stránky projektu Manuscriptorium]&lt;br /&gt;
* [http://ec.europa.eu/digital-agenda/ Evropská digitální agenda]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace a knihovnictví/old|Digitalizace a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Manuscriptorium]]&lt;br /&gt;
* [[Národní digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54230</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54230"/>
		<updated>2018-05-29T12:30:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 [https://wikisofia.cz/wiki/Metody_dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD_znalost%C3%AD_z_datab%C3%A1z%C3%AD_(data_mining) Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54226</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54226"/>
		<updated>2018-05-29T12:20:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 [https://wikisofia.cz/wiki/Metody_dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD_znalost%C3%AD_z_datab%C3%A1z%C3%AD_(data_mining) Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  Pospíchalová&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54210</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54210"/>
		<updated>2018-05-29T11:38:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Pospichalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Pospichalova</name></author>
		
	</entry>
</feed>