<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Marketa.Hirschova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Marketa.Hirschova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Marketa.Hirschova"/>
	<updated>2026-04-21T00:56:24Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF&amp;diff=29949</id>
		<title>Ochrana fondů skladování dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF&amp;diff=29949"/>
		<updated>2016-01-21T22:47:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: /* Ochrana fondů – skladování dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Ochrana fondů – skladování dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice a legislativa ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem ochrana knihovního fondu definujeme jako soubor dílčích úkolů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravidla ochrany a konzervace knižních fondů zpracovala v roce 1979 IFLA. Tyto zásady jsou dostupné v brožuře ''Zásady ochrany a konzervace knihovních materiálů'', vydané Státní knihovnou ČSR 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana fondu je stanovena také § 18 tzv. [[Knihovnický zákon a návazné vyhlášky|knihovnického zákona]] (Sb. 257/2001), kde se uvádí, že provozovatel knihovny je povinen zajistit:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) umístění knihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných k[[Knihovnické služby a duševní vlastnictví|nihovnických a informačních služeb]],&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) restaurování knihovních dokumentů, popř jejich převedení na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další legislativa týkající se ochrany fondů:&lt;br /&gt;
* Památkový zákon - Zákon České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. &lt;br /&gt;
* Sbírkový zákon - Zákon č. 122/2000 Sb. O Ochraně sbírek muzejní povahy) ukládá vlastníku sbírky její ochranu proti různým druhům ohrožení.&lt;br /&gt;
* Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb.o zápisu souboru předmětů do Centrální evidence sbírek.&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 &lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR č. 285/1996 k systému ochrany movitého kulturního dědictví v České republice na léta 2003 – 2008 (koncepce rozvoje muzejnictví).&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR č. 87/2003 o Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Degradace fondu ===&lt;br /&gt;
K degradaci dokumentů dochází od doby jejich vzniku. Podíl na tom mají jak vnější tak vnitřní faktory. Důležité je proto vytvořit vhodné skladovací podmínky a tak zabránit negativním vlivům z okolí, kterými jsou zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Biologické faktory – jedná se především o mikroskopické plísně a houby, dále o hmyz a hlodavce. Napadení lze zabránit vytvořením vhodných skladovacích podmínek (optimální teplotou a vlhkostí), mechanickým očišťováním; v případě plísní pak chemickými a fyzikálními ošetřeními, v případě hlodavců a hmyzu také mechanickými lapacími pastmi&lt;br /&gt;
* Fyzikální faktory – vnější příčiny, které mohou urychlit stav procesu rozkladu dokumentů. Patří mezi ně teplota vzduchu (nízká, vysoká teplota nebo její kolísání), proudění vzduchu, světlo (intenzita osvětlení), přírodní katastrofy (voda nebo oheň) nebo mechanická poškození&lt;br /&gt;
* Chemické faktory – látky v ovzduší, prach, chemické přípravky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skladování ===&lt;br /&gt;
Pro skladování [[dokument|dokumentů]] se doporučují čisté, bezprašné a temné prostory, bez přímého světla a s kontrolovaným přístupem vzduchu. Uchovávat by se měly v krabicích na kovových stojanech. &lt;br /&gt;
Úložné plochy regálů by měly být bez ostrých hran a výčnělků a opatřeny inertním nátěrem a zarážkou zabraňující sesunutí fondu. Nejníže položené police by měly být ve výšce maximálně 25 cm od podlahy. Knihy jsou ukládány volně, v kolmé poloze. Velké formáty se ukládají v horizontální poloze, maximálně 3 svazky na sebe. Archy nesmí být rolovány nebo skládány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihy nikdy nepokládáme na místa, kde hrozí jejich poškození, tzn. mimo jiné na topná tělesa, parapety nebo na podlahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak černobílé tak barevné fotomateriály ukládáme v obálkách, skládačkách a krabicích, které neobsahují kyselý papír, korodující kovy nebo chlorované plasty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Magnetická media ukládáme v v originálních obalech umístěných ve schránkách, které neobsahují kyselý papír nebo chlorované plasty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manipulace ===&lt;br /&gt;
Knihovní materiály mají být přemisťovány šetrně na transportním vozíku. Při převážení je zajistíme proti pádu.&lt;br /&gt;
Studovny a prostory určené pro manipulaci s knihami musí být vhodně vybaveny. Měly by zde být specielní stojany na knihy, stolky a pomůcky, které slouží pro podepření svazku a stoly pro zacházení s nadměrným materiálem. Každý uživatel by měl být poučen o tom, jak s materiálem zacházet. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klimatické podmínky ===&lt;br /&gt;
Degradaci materiálu lze významně omezit dodržováním vhodných skladovacích klimatických podmínek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teplota''' - čím je teplota nižší, tím déle si dokumenty dokáží udržet svůj fyzický vzhled a pevnost, avšak usně a pergameny mohou při nízké teplotě ztratit svůj rozměr, pružnost a vláčnost. Především je třeba se vyvarovat velkým teplotním výkyvům, které mohou nastat manipulací s dokumenty. Ideální teplota je 16-21°C a vlhkost 40-60%, pro filmové materiály pak 4-12°C s vlhkostí  20-30%. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Světlo''' – intenzita světla by se měla udržovat na co nejnižších možných hodnotách. Nejškodlivější je UV záření, proto by všechny žárovky by měly být opatřeny UV filtrem. Tím by se měla krýt také okna, dále pak žaluziemi nebo stínidly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prach''' – poškozuje materiál fyzicky, ale i chemicky tím, že vyvolává kyselost papíru. Doporučuje se nainstalování klimatizace a okna by měly být řádně utěsněná. Prostory musí být pravidelně čištěny a prach vysáván.&lt;br /&gt;
Vzácný materiál se ukládá do trezorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přírodní katastrofy ===&lt;br /&gt;
Knihovní fond bývá ohrožován i haváriemi a přírodními katastrofami. Základem předcházení katastrof je průzkum a definování rizikových faktorů, jako je například umístění fondu v záplavové oblasti, kontrola stavu hydrantů, střechy, elektroinstalace a vodní a topenářské instalace nebo zajištění protipožárních opatření. Důležité je také vytvoření krizového plánu, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Jeho součástí je i havarijní plán. O těchto by měli být zaměstnanci řádně poučeni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oheň - je potřeba dbát na to, aby byl materiál použitý na stavbu nehořlavý a nevydával toxické výpary. Vhodné jsou pouze práškové nebo plynné hasící přístroje. Kapalinové by dodatečně znehodnotili dokumenty vodou. Při požáru papír křehne i když není zasažen ohněm. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Voda - v zátopových oblastech by měly být knihy uloženy ve vyšších patrech budovy. Při zasažení dokumentů vodou se doporučuje je nechat zmrazit. Další metodou je sušení (horkovzdušné sušení, vakuová sublimace - ve vakuové komoře při teplotě pod bodem mrazu, sušení vlhkým teplem, sušení volně na vzduchu, vakuové sušení, vakuové balení, mikrovlnné sušení)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České Republiky: Odbor ochrany knihovních fondů [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu. Praha, 2008. Univerzita Karlova, FF - Ústav informačních studií a knihovnictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů. 2011. Dostupné online. § 18. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF&amp;diff=29948</id>
		<title>Ochrana fondů skladování dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF&amp;diff=29948"/>
		<updated>2016-01-21T22:40:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: /* Ochrana fondů – skladování dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Ochrana fondů – skladování dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice a legislativa ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem ochrana knihovního fondu definujeme jako soubor dílčích úkolů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravidla ochrany a konzervace knižních fondů zpracovala v roce 1979 IFLA. Tyto zásady jsou dostupné v brožuře ''Zásady ochrany a konzervace knihovních materiálů'', vydané Státní knihovnou ČSR 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana fondu je stanovena také § 18 tzv. [[Knihovnický zákon a návazné vyhlášky|knihovnického zákona]] (Sb. 257/2001), kde se uvádí, že provozovatel knihovny je povinen zajistit:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) umístění knihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) restaurování knihovních dokumentů, popř jejich převedení na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další legislativa týkající se ochrany fondů:&lt;br /&gt;
* Památkový zákon - Zákon České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. &lt;br /&gt;
* Sbírkový zákon - Zákon č. 122/2000 Sb. O Ochraně sbírek muzejní povahy) ukládá vlastníku sbírky její ochranu proti různým druhům ohrožení.&lt;br /&gt;
* Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb.o zápisu souboru předmětů do Centrální evidence sbírek.&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 &lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR č. 285/1996 k systému ochrany movitého kulturního dědictví v České republice na léta 2003 – 2008 (koncepce rozvoje muzejnictví).&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR č. 87/2003 o Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Degradace fondu ===&lt;br /&gt;
K degradaci dokumentů dochází od doby jejich vzniku. Podíl na tom mají jak vnější tak vnitřní faktory. Důležité je proto vytvořit vhodné skladovací podmínky a tak zabránit negativním vlivům z okolí, kterými jsou zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Biologické faktory – jedná se především o mikroskopické plísně a houby, dále o hmyz a hlodavce. Napadení lze zabránit vytvořením vhodných skladovacích podmínek (optimální teplotou a vlhkostí), mechanickým očišťováním; v případě plísní pak chemickými a fyzikálními ošetřeními, v případě hlodavců a hmyzu také mechanickými lapacími pastmi&lt;br /&gt;
* Fyzikální faktory – vnější příčiny, které mohou urychlit stav procesu rozkladu dokumentů. Patří mezi ně teplota vzduchu (nízká, vysoká teplota nebo její kolísání), proudění vzduchu, světlo (intenzita osvětlení), přírodní katastrofy (voda nebo oheň) nebo mechanická poškození&lt;br /&gt;
* Chemické faktory – látky v ovzduší, prach, chemické přípravky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skladování ===&lt;br /&gt;
Pro skladování dokumentů se doporučují čisté, bezprašné a temné prostory, bez přímého světla a s kontrolovaným přístupem vzduchu. Uchovávat by se měly v krabicích na kovových stojanech. &lt;br /&gt;
Úložné plochy regálů by měly být bez ostrých hran a výčnělků a opatřeny inertním nátěrem a zarážkou zabraňující sesunutí fondu. Nejníže položené police by měly být ve výšce maximálně 25 cm od podlahy. Knihy jsou ukládány volně, v kolmé poloze. Velké formáty se ukládají v horizontální poloze, maximálně 3 svazky na sebe. Archy nesmí být rolovány nebo skládány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihy nikdy nepokládáme na místa, kde hrozí jejich poškození, tzn. mimo jiné na topná tělesa, parapety nebo na podlahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak černobílé tak barevné fotomateriály ukládáme v obálkách, skládačkách a krabicích, které neobsahují kyselý papír, korodující kovy nebo chlorované plasty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Magnetická media ukládáme v v originálních obalech umístěných ve schránkách, které neobsahují kyselý papír nebo chlorované plasty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manipulace ===&lt;br /&gt;
Knihovní materiály mají být přemisťovány šetrně na transportním vozíku. Při převážení je zajistíme proti pádu.&lt;br /&gt;
Studovny a prostory určené pro manipulaci s knihami musí být vhodně vybaveny. Měly by zde být specielní stojany na knihy, stolky a pomůcky, které slouží pro podepření svazku a stoly pro zacházení s nadměrným materiálem. Každý uživatel by měl být poučen o tom, jak s materiálem zacházet. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klimatické podmínky ===&lt;br /&gt;
Degradaci materiálu lze významně omezit dodržováním vhodných skladovacích klimatických podmínek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teplota''' - čím je teplota nižší, tím déle si dokumenty dokáží udržet svůj fyzický vzhled a pevnost, avšak usně a pergameny mohou při nízké teplotě ztratit svůj rozměr, pružnost a vláčnost. Především je třeba se vyvarovat velkým teplotním výkyvům, které mohou nastat manipulací s dokumenty. Ideální teplota je 16-21°C a vlhkost 40-60%, pro filmové materiály pak 4-12°C s vlhkostí  20-30%. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Světlo''' – intenzita světla by se měla udržovat na co nejnižších možných hodnotách. Nejškodlivější je UV záření, proto by všechny žárovky by měly být opatřeny UV filtrem. Tím by se měla krýt také okna, dále pak žaluziemi nebo stínidly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prach''' – poškozuje materiál fyzicky, ale i chemicky tím, že vyvolává kyselost papíru. Doporučuje se nainstalování klimatizace a okna by měly být řádně utěsněná. Prostory musí být pravidelně čištěny a prach vysáván.&lt;br /&gt;
Vzácný materiál se ukládá do trezorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přírodní katastrofy ===&lt;br /&gt;
Knihovní fond bývá ohrožován i haváriemi a přírodními katastrofami. Základem předcházení katastrof je průzkum a definování rizikových faktorů, jako je například umístění fondu v záplavové oblasti, kontrola stavu hydrantů, střechy, elektroinstalace a vodní a topenářské instalace nebo zajištění protipožárních opatření. Důležité je také vytvoření krizového plánu, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Jeho součástí je i havarijní plán. O těchto by měli být zaměstnanci řádně poučeni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oheň - je potřeba dbát na to, aby byl materiál použitý na stavbu nehořlavý a nevydával toxické výpary. Vhodné jsou pouze práškové nebo plynné hasící přístroje. Kapalinové by dodatečně znehodnotili dokumenty vodou. Při požáru papír křehne i když není zasažen ohněm. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Voda - v zátopových oblastech by měly být knihy uloženy ve vyšších patrech budovy. Při zasažení dokumentů vodou se doporučuje je nechat zmrazit. Další metodou je sušení (horkovzdušné sušení, vakuová sublimace - ve vakuové komoře při teplotě pod bodem mrazu, sušení vlhkým teplem, sušení volně na vzduchu, vakuové sušení, vakuové balení, mikrovlnné sušení)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České Republiky: Odbor ochrany knihovních fondů [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu. Praha, 2008. Univerzita Karlova, FF - Ústav informačních studií a knihovnictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů. 2011. Dostupné online. § 18. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF&amp;diff=29947</id>
		<title>Ochrana fondů skladování dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF&amp;diff=29947"/>
		<updated>2016-01-21T22:39:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: /* Ochrana fondů – skladování dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Ochrana fondů – skladování dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice a legislativa ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem ochrana knihovního fondu definujeme jako soubor dílčích úkolů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravidla ochrany a konzervace knižních fondů zpracovala v roce 1979 IFLA. Tyto zásady jsou dostupné v brožuře ''Zásady ochrany a konzervace knihovních materiálů'', vydané Státní knihovnou ČSR 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana fondu je stanovena také § 18 tzv. [[Knihovnický zákon a návazné vyhlášky|knihovnického zákona]] (Sb. 257/2001), kde se uvádí, že provozovatel knihovny je povinen zajistit:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) umístění knihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) restaurování knihovních dokumentů, popř jejich převedení na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další legislativa týkající se ochrany fondů:&lt;br /&gt;
* Památkový zákon - Zákon České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. &lt;br /&gt;
* Sbírkový zákon - Zákon č. 122/2000 Sb. O Ochraně sbírek muzejní povahy) ukládá vlastníku sbírky její ochranu proti různým druhům ohrožení.&lt;br /&gt;
* Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb.o zápisu souboru předmětů do Centrální evidence sbírek.&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 &lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR č. 285/1996 k systému ochrany movitého kulturního dědictví v České republice na léta 2003 – 2008 (koncepce rozvoje muzejnictví).&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR č. 87/2003 o Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Degradace fondu ===&lt;br /&gt;
K degradaci dokumentů dochází od doby jejich vzniku. Podíl na tom mají jak vnější tak vnitřní faktory. Důležité je proto vytvořit vhodné skladovací podmínky a tak zabránit negativním vlivům z okolí, kterými jsou zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Biologické faktory – jedná se především o mikroskopické plísně a houby, dále o hmyz a hlodavce. Napadení lze zabránit vytvořením vhodných skladovacích podmínek (optimální teplotou a vlhkostí), mechanickým očišťováním; v případě plísní pak chemickými a fyzikálními ošetřeními, v případě hlodavců a hmyzu také mechanickými lapacími pastmi&lt;br /&gt;
* Fyzikální faktory – vnější příčiny, které mohou urychlit stav procesu rozkladu dokumentů. Patří mezi ně teplota vzduchu (nízká, vysoká teplota nebo její kolísání), proudění vzduchu, světlo (intenzita osvětlení), přírodní katastrofy (voda nebo oheň) nebo mechanická poškození&lt;br /&gt;
* Chemické faktory – látky v ovzduší, prach, chemické přípravky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skladování ===&lt;br /&gt;
Pro skladování dokumentů se doporučují čisté, bezprašné a temné prostory, bez přímého světla a s kontrolovaným přístupem vzduchu. Uchovávat by se měly v krabicích na kovových stojanech. &lt;br /&gt;
Úložné plochy regálů by měly být bez ostrých hran a výčnělků a opatřeny inertním nátěrem a zarážkou zabraňující sesunutí fondu. Nejníže položené police by měly být ve výšce maximálně 25 cm od podlahy. Knihy jsou ukládány volně, v kolmé poloze. Velké formáty se ukládají v horizontální poloze, maximálně 3 svazky na sebe. Archy nesmí být rolovány nebo skládány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihy nikdy nepokládáme na místa, kde hrozí jejich poškození, tzn. mimo jiné na topná tělesa, parapety nebo na podlahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak černobílé tak barevné fotomateriály ukládáme v obálkách, skládačkách a krabicích, které neobsahují kyselý papír, korodující kovy nebo chlorované plasty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Magnetická media ukládáme v v originálních obalech umístěných ve schránkách, které neobsahují kyselý papír nebo chlorované plasty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manipulace ===&lt;br /&gt;
Knihovní materiály mají být přemisťovány šetrně na transportním vozíku. Při převážení je zajistíme proti pádu.&lt;br /&gt;
Studovny a prostory určené pro manipulaci s knihami musí být vhodně vybaveny. Měly by zde být specielní stojany na knihy, stolky a pomůcky, které slouží pro podepření svazku a stoly pro zacházení s nadměrným materiálem. Každý uživatel by měl být poučen o tom, jak s materiálem zacházet. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klimatické podmínky ===&lt;br /&gt;
Degradaci materiálu lze významně omezit dodržováním vhodných skladovacích klimatických podmínek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teplota''' - čím je teplota nižší, tím déle si dokumenty dokáží udržet svůj fyzický vzhled a pevnost, avšak usně a pergameny mohou při nízké teplotě ztratit svůj rozměr, pružnost a vláčnost. Především je třeba se vyvarovat velkým teplotním výkyvům, které mohou nastat manipulací s dokumenty. Ideální teplota je 16-21°C a vlhkost 40-60%, pro filmové materiály pak 4-12°C s vlhkostí  20-30%. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Světlo''' – intenzita světla by se měla udržovat na co nejnižších možných hodnotách. Nejškodlivější je UV záření, proto by všechny žárovky by měly být opatřeny UV filtrem. Tím by se měla krýt také okna, dále pak žaluziemi nebo stínidly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prach''' – poškozuje materiál fyzicky, ale i chemicky tím, že vyvolává kyselost papíru. Doporučuje se nainstalování klimatizace a okna by měly být řádně utěsněná. Prostory musí být pravidelně čištěny a prach vysáván.&lt;br /&gt;
Vzácný materiál se ukládá do trezorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přírodní katastrofy ===&lt;br /&gt;
Knihovní fond bývá ohrožován i haváriemi a přírodními katastrofami. Základem předcházení katastrof je průzkum a definování rizikových faktorů, jako je například umístění fondu v záplavové oblasti, kontrola stavu hydrantů, střechy, elektroinstalace a vodní a topenářské instalace nebo zajištění protipožárních opatření. Důležité je také vytvoření krizového plánu, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Jeho součástí je i havarijní plán. O těchto by měli být zaměstnanci řádně poučeni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oheň - je potřeba dbát na to, aby byl materiál použitý na stavbu nehořlavý a nevydával toxické výpary. Vhodné jsou pouze práškové nebo plynné hasící přístroje. Kapalinové by dodatečně znehodnotili dokumenty vodou. Při požáru papír křehne i když není zasažen ohněm. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Voda - v zátopových oblastech by měly být knihy uloženy ve vyšších patrech budovy. Při zasažení dokumentů vodou se doporučuje je nechat zmrazit. Další metodou je sušení (horkovzdušné sušení, vakuová sublimace - ve vakuové komoře při teplotě pod bodem mrazu, sušení vlhkým teplem, sušení volně na vzduchu, vakuové sušení, vakuové balení, mikrovlnné sušení)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna České Republiky: Odbor ochrany knihovních fondů [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu. Praha, 2008. Univerzita Karlova, FF - Ústav informačních studií a knihovnictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů. 2011. Dostupné online. § 18. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF&amp;diff=29946</id>
		<title>Ochrana fondů skladování dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF&amp;diff=29946"/>
		<updated>2016-01-21T22:01:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: /* Ochrana fondů – skladování dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Ochrana fondů – skladování dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice a legislativa ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem ochrana knihovního fondu definujeme jako soubor dílčích úkolů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravidla ochrany a konzervace knižních fondů zpracovala v roce 1979 IFLA. Tyto zásady jsou dostupné v brožuře ''Zásady ochrany a konzervace knihovních materiálů'', vydané Státní knihovnou ČSR 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana fondu je stanovena také § 18 tzv. [[Knihovnický zákon a návazné vyhlášky|knihovnického zákona]] (Sb. 257/2001), kde se uvádí, že provozovatel knihovny je povinen zajistit:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) umístění knihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) restaurování knihovních dokumentů, popř jejich převedení na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další legislativa týkající se ochrany fondů:&lt;br /&gt;
* Památkový zákon - Zákon České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. &lt;br /&gt;
* Sbírkový zákon - Zákon č. 122/2000 Sb. O Ochraně sbírek muzejní povahy) ukládá vlastníku sbírky její ochranu proti různým druhům ohrožení.&lt;br /&gt;
* Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb.o zápisu souboru předmětů do Centrální evidence sbírek.&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 &lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR č. 285/1996 k systému ochrany movitého kulturního dědictví v České republice na léta 2003 – 2008 (koncepce rozvoje muzejnictví).&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR č. 87/2003 o Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Degradace fondu ===&lt;br /&gt;
K degradaci dokumentů dochází od doby jejich vzniku. Podíl na tom mají jak vnější tak vnitřní faktory. Důležité je proto vytvořit vhodné skladovací podmínky a tak zabránit negativním vlivům z okolí, kterými jsou zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Biologické faktory – jedná se především o mikroskopické plísně a houby, dále o hmyz a hlodavce. Napadení lze zabránit vytvořením vhodných skladovacích podmínek (optimální teplotou a vlhkostí), mechanickým očišťováním; v případě plísní pak chemickými a fyzikálními ošetřeními, v případě hlodavců a hmyzu také mechanickými lapacími pastmi&lt;br /&gt;
* Fyzikální faktory – vnější příčiny, které mohou urychlit stav procesu rozkladu dokumentů. Patří mezi ně teplota vzduchu (nízká, vysoká teplota nebo její kolísání), proudění vzduchu, světlo (intenzita osvětlení), přírodní katastrofy (voda nebo oheň) nebo mechanická poškození&lt;br /&gt;
* Chemické faktory – látky v ovzduší, prach, chemické přípravky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skladování ===&lt;br /&gt;
Pro skladování dokumentů se doporučují čisté, bezprašné a temné prostory, bez přímého světla a s kontrolovaným přístupem vzduchu. Uchovávat by se měly v krabicích na kovových stojanech. &lt;br /&gt;
Úložné plochy regálů by měly být bez ostrých hran a výčnělků a opatřeny inertním nátěrem a zarážkou zabraňující sesunutí fondu. Nejníže položené police by měly být ve výšce maximálně 25 cm od podlahy. Knihy jsou ukládány volně, v kolmé poloze. Velké formáty se ukládají v horizontální poloze, maximálně 3 svazky na sebe. Archy nesmí být rolovány nebo skládány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihy nikdy nepokládáme na místa, kde hrozí jejich poškození, tzn. mimo jiné na topná tělesa, parapety nebo na podlahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak černobílé tak barevné fotomateriály ukládáme v obálkách, skládačkách a krabicích, které neobsahují kyselý papír, korodující kovy nebo chlorované plasty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Magnetická media ukládáme v v originálních obalech umístěných ve schránkách, které neobsahují kyselý papír nebo chlorované plasty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manipulace ===&lt;br /&gt;
Knihovní materiály mají být přemisťovány šetrně na transportním vozíku. Při převážení je zajistíme proti pádu.&lt;br /&gt;
Studovny a prostory určené pro manipulaci s knihami musí být vhodně vybaveny. Měly by zde být specielní stojany na knihy, stolky a pomůcky, které slouží pro podepření svazku a stoly pro zacházení s nadměrným materiálem. Každý uživatel by měl být poučen o tom, jak s materiálem zacházet. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klimatické podmínky ===&lt;br /&gt;
Degradaci materiálu lze významně omezit dodržováním vhodných skladovacích klimatických podmínek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teplota''' - čím je teplota nižší, tím déle si dokumenty dokáží udržet svůj fyzický vzhled a pevnost, avšak usně a pergameny mohou při nízké teplotě ztratit svůj rozměr, pružnost a vláčnost. Především je třeba se vyvarovat velkým teplotním výkyvům, které mohou nastat manipulací s dokumenty. Ideální teplota je 16-21°C a vlhkost 40-60%, pro filmové materiály pak 4-12°C s vlhkostí  20-30%. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Světlo''' – intenzita světla by se měla udržovat na co nejnižších možných hodnotách. Nejškodlivější je UV záření, proto by všechny žárovky by měly být opatřeny UV filtrem. Tím by se měla krýt také okna, dále pak žaluziemi nebo stínidly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prach''' – poškozuje materiál fyzicky, ale i chemicky tím, že vyvolává kyselost papíru. Doporučuje se nainstalování klimatizace a okna by měly být řádně utěsněná. Prostory musí být pravidelně čištěny a prach vysáván.&lt;br /&gt;
Vzácný materiál se ukládá do trezorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přírodní katastrofy ===&lt;br /&gt;
Knihovní fond bývá ohrožován i haváriemi a přírodními katastrofami. Základem předcházení katastrof je průzkum a definování rizikových faktorů, jako je například umístění fondu v záplavové oblasti, kontrola stavu hydrantů, střechy, elektroinstalace a vodní a topenářské instalace nebo zajištění protipožárních opatření. Důležité je také vytvoření krizového plánu, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Jeho součástí je i havarijní plán. O těchto by měli být zaměstnanci řádně poučeni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oheň - je potřeba dbát na to, aby byl materiál použitý na stavbu nehořlavý a nevydával toxické výpary. Vhodné jsou pouze práškové nebo plynné hasící přístroje. Kapalinové by dodatečně znehodnotili dokumenty vodou. Při požáru papír křehne i když není zasažen ohněm. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Voda - v zátopových oblastech by měly být knihy uloženy ve vyšších patrech budovy. Při zasažení dokumentů vodou se doporučuje je nechat zmrazit. Další metodou je sušení (horkovzdušné sušení, vakuová sublimace - ve vakuové komoře při teplotě pod bodem mrazu, sušení vlhkým teplem, sušení volně na vzduchu, vakuové sušení, vakuové balení, mikrovlnné sušení)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF&amp;diff=29942</id>
		<title>Ochrana fondů skladování dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF&amp;diff=29942"/>
		<updated>2016-01-21T21:28:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: /* Ochrana fondů – skladování dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Ochrana fondů – skladování dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice a legislativa ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem ochrana knihovního fondu definujeme jako soubor dílčích úkolů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravidla ochrany a konzervace knižních fondů zpracovala v roce 1979 IFLA. Tyto zásady jsou dostupné v brožuře ''Zásady ochrany a konzervace knihovních materiálů'', vydané Státní knihovnou ČSR 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana fondu je stanovena také § 18 tzv. [[Knihovnický zákon a návazné vyhlášky|knihovnického zákona]] (Sb. 257/2001), kde se uvádí, že provozovatel knihovny je povinen zajistit:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) umístění knihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) restaurování knihovních dokumentů, popř jejich převedení na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další legislativa týkající se ochrany fondů:&lt;br /&gt;
* Památkový zákon - Zákon České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. &lt;br /&gt;
* Sbírkový zákon - Zákon č. 122/2000 Sb. O Ochraně sbírek muzejní povahy) ukládá vlastníku sbírky její ochranu proti různým druhům ohrožení.&lt;br /&gt;
* Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb.o zápisu souboru předmětů do Centrální evidence sbírek.&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 &lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR č. 285/1996 k systému ochrany movitého kulturního dědictví v České republice na léta 2003 – 2008 (koncepce rozvoje muzejnictví).&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR č. 87/2003 o Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Degradace fondu ===&lt;br /&gt;
K degradaci dokumentů dochází od doby jejich vzniku. Podíl na tom mají jak vnější tak vnitřní faktory. Důležité je proto vytvořit vhodné skladovací podmínky a tak zabránit negativním vlivům z okolí, kterými jsou zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Biologické faktory – jedná se především o mikroskopické plísně a houby, dále o hmyz a hlodavce. Napadení lze zabránit vytvořením vhodných skladovacích podmínek (optimální teplotou a vlhkostí), mechanickým očišťováním; v případě plísní pak chemickými a fyzikálními ošetřeními, v případě hlodavců a hmyzu také mechanickými lapacími pastmi&lt;br /&gt;
* Fyzikální faktory – vnější příčiny, které mohou urychlit stav procesu rozkladu dokumentů. Patří mezi ně teplota vzduchu (nízká, vysoká teplota nebo její kolísání), proudění vzduchu, světlo (intenzita osvětlení), přírodní katastrofy (voda nebo oheň) nebo mechanická poškození&lt;br /&gt;
* Chemické faktory – látky v ovzduší, prach, chemické přípravky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skladování ===&lt;br /&gt;
Pro skladování dokumentů se doporučují čisté, bezprašné a temné prostory, bez přímého světla a s kontrolovaným přístupem vzduchu. Uchovávat by se měly v krabicích na kovových stojanech. &lt;br /&gt;
Úložné plochy regálů by měly být bez ostrých hran a výčnělků a opatřeny inertním nátěrem a zarážkou zabraňující sesunutí fondu. Nejníže položené police by měly být ve výšce maximálně 25 cm od podlahy. Knihy jsou ukládány volně, v kolmé poloze. Velké formáty se ukládají v horizontální poloze, maximálně 3 svazky na sebe. Archy nesmí být rolovány nebo skládány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihy nikdy nepokládáme na místa, kde hrozí jejich poškození, tzn. mimo jiné na topná tělesa, parapety nebo na podlahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak černobílé tak barevné fotomateriály ukládáme v obálkách, skládačkách a krabicích, které neobsahují kyselý papír, korodující kovy nebo chlorované plasty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Magnetická media ukládáme v v originálních obalech umístěných ve schránkách, které neobsahují kyselý papír nebo chlorované plasty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Manipulace ===&lt;br /&gt;
Knihovní materiály mají být přemisťovány šetrně na transportním vozíku. Při převážení je zajistíme proti pádu.&lt;br /&gt;
Studovny a prostory určené pro manipulaci s knihami musí být vhodně vybaveny. Měly by zde být specielní stojany na knihy, stolky a pomůcky, které slouží pro podepření svazku a stoly pro zacházení s nadměrným materiálem. Každý uživatel by měl být poučen o tom, jak s materiálem zacházet. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klimatické podmínky ===&lt;br /&gt;
Degradaci materiálu lze významně omezit dodržováním vhodných skladovacích klimatických podmínek. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Teplota''' - čím je teplota nižší, tím déle si dokumenty dokáží udržet svůj fyzický vzhled a pevnost, avšak usně a pergameny mohou při nízké teplotě ztratit svůj rozměr, pružnost a vláčnost. Především je třeba se vyvarovat velkým teplotním výkyvům, které mohou nastat manipulací s dokumenty. Ideální teplota je 16-21°C a vlhkost 40-60%, pro filmové materiály pak 4-12°C s vlhkostí  20-30%. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Světlo''' – intenzita světla by se měla udržovat na co nejnižších možných hodnotách. Nejškodlivější je UV záření, proto by všechny žárovky by měly být opatřeny UV filtrem. Tím by se měla krýt také okna, dále pak žaluziemi nebo stínidly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prach''' – poškozuje materiál fyzicky, ale i chemicky tím, že vyvolává kyselost papíru. Doporučuje se nainstalování klimatizace a okna by měly být řádně utěsněná. Prostory musí být pravidelně čištěny a prach vysáván.&lt;br /&gt;
Vzácný materiál se ukládá do trezorů.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF&amp;diff=29936</id>
		<title>Ochrana fondů skladování dokumentů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochrana_fond%C5%AF_skladov%C3%A1n%C3%AD_dokument%C5%AF&amp;diff=29936"/>
		<updated>2016-01-21T21:20:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: Založena nová stránka s textem „== Ochrana fondů – skladování dokumentů ==   === Definice a legislativa ===  Pojem ochrana knihovního fondu definujeme jako soubor dílčích úkol…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Ochrana fondů – skladování dokumentů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice a legislativa ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem ochrana knihovního fondu definujeme jako soubor dílčích úkolů, technologií, postupů a strategií zaměřených na uchování knihovních sbírek – na minimalizaci jejich chemického a fyzikálního poškozování a rozpadu a na prevenci ztráty jejich informačního obsahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pravidla ochrany a konzervace knižních fondů zpracovala v roce 1979 IFLA. Tyto zásady jsou dostupné v brožuře ''Zásady ochrany a konzervace knihovních materiálů'', vydané Státní knihovnou ČSR 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana fondu je stanovena také § 18 tzv. [[Knihovnický zákon a návazné vyhlášky|knihovnického zákona]] (Sb. 257/2001), kde se uvádí, že provozovatel knihovny je povinen zajistit:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) umístění knihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) restaurování knihovních dokumentů, popř jejich převedení na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další legislativa týkající se ochrany fondů:&lt;br /&gt;
* Památkový zákon - Zákon České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. &lt;br /&gt;
* Sbírkový zákon - Zákon č. 122/2000 Sb. O Ochraně sbírek muzejní povahy) ukládá vlastníku sbírky její ochranu proti různým druhům ohrožení.&lt;br /&gt;
* Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb.o zápisu souboru předmětů do Centrální evidence sbírek.&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 &lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR č. 285/1996 k systému ochrany movitého kulturního dědictví v České republice na léta 2003 – 2008 (koncepce rozvoje muzejnictví).&lt;br /&gt;
* Usnesení vlády ČR č. 87/2003 o Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Degradace fondu ===&lt;br /&gt;
K degradaci dokumentů dochází od doby jejich vzniku. Podíl na tom mají jak vnější tak vnitřní faktory. Důležité je proto vytvořit vhodné skladovací podmínky a tak zabránit negativním vlivům z okolí, kterými jsou zejména:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Biologické faktory – jedná se především o mikroskopické plísně a houby, dále o hmyz a hlodavce. Napadení lze zabránit vytvořením vhodných skladovacích podmínek (optimální teplotou a vlhkostí), mechanickým očišťováním; v případě plísní pak chemickými a fyzikálními ošetřeními, v případě hlodavců a hmyzu také mechanickými lapacími pastmi&lt;br /&gt;
* Fyzikální faktory – vnější příčiny, které mohou urychlit stav procesu rozkladu dokumentů. Patří mezi ně teplota vzduchu (nízká, vysoká teplota nebo její kolísání), proudění vzduchu, světlo (intenzita osvětlení), přírodní katastrofy (voda nebo oheň) nebo mechanická poškození&lt;br /&gt;
* Chemické faktory – látky v ovzduší, prach, chemické přípravky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skladování ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19437</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19437"/>
		<updated>2015-05-06T12:47:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například [[YouTube]] a [[GoogleDocs]], pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], [[Twitter]], [[LinkedIn]], [[Researgate]] nebo [[Mendeley]].&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&amp;lt;ref&amp;gt;SIMANDLOVÁ, Tereza. Šedá literatura 2.0. In: Slideshare [online]. 2012 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
[[LinkedIn]] je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřejňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například pod odkazem https://www.linkedin.com/grp/home?gid=3718857&amp;amp;goback=%2Egna_3718857 najdeme skupinu Greynet, která se zabývá šedou literaturou. Vyhledat ji je možné přes vyhledavač po zadání hesla Greynet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sociální síť LinkedIn je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
[[OpenWetWare]] byl vytvořen studenty [[MIT]] v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;br /&gt;
K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.&amp;lt;ref&amp;gt;WILLIAMS, Anthony D. The New Science of Sharing. Bloomberg L.P. [online]. 2007 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/bw/stories/2007-03-02/the-new-science-of-sharingbusinessweek-business-news-stock-market-and-financial-advice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Mendeley ====&lt;br /&gt;
[[Mendeley]] je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů&lt;br /&gt;
==== Blogy ====&lt;br /&gt;
[[Blog|Blogy]] jsou webové aplikace s příspěvky od jednoho autora píšícího na různá témata. Pokud blog nepřesáhne svou délkou 160 znaků, pak ho nazýváme [[mikroblog]]. Mezi nejznámější mikroblog patří například Twitter. Ten používají mimo jiné i firmy, které zde sdílejí informace o svých službách, trhu nebo novinkách.&lt;br /&gt;
Jedním z uznávaných a známých bloggerů z oblasti vědeckých publikací je Marcus Vaska. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon vydává články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.&lt;br /&gt;
==== Další vědecké blogy a sociální sítě ====&lt;br /&gt;
Mezi další vědecké blogy patří například [[ScienceBlogs]] (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo [[Faculty of 1000]] (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LinkedIn. LinkedIn [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/about-us?trk=hp-about&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OpenWetWare. Wikipedia [online]. 2005-2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/OpenWetWare&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mendeley [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.mendeley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SCIENCEBLOGS LLC. ScienceBlogs [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://scienceblogs.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FACULTY OF 1000 LTD. Faculty of 1000 [online]. 2000-2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://f1000.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YONGTAO LIN &amp;amp; MARCUS VASKA. Grey Horizon [online]. 2012-2016 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://grey-horizon.blogspot.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19436</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19436"/>
		<updated>2015-05-06T12:47:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například [[YouTube]] a [[GoogleDocs]], pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], [[Twitter]], [[LinkedIn]], [[Researgate]] nebo [[Mendeley]].&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&amp;lt;ref&amp;gt;SIMANDLOVÁ, Tereza. Šedá literatura 2.0. In: Slideshare [online]. 2012 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
[[LinkedIn]] je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřejňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
Například pod odkazem https://www.linkedin.com/grp/home?gid=3718857&amp;amp;goback=%2Egna_3718857 najdeme skupinu Greynet, která se zabývá šedou literaturou. Vyhledat ji je možné přes vyhledavač po zadání hesla Greynet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sociální síť LinkedIn je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
[[OpenWetWare]] byl vytvořen studenty [[MIT]] v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;br /&gt;
K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.&amp;lt;ref&amp;gt;WILLIAMS, Anthony D. The New Science of Sharing. Bloomberg L.P. [online]. 2007 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/bw/stories/2007-03-02/the-new-science-of-sharingbusinessweek-business-news-stock-market-and-financial-advice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Mendeley ====&lt;br /&gt;
[[Mendeley]] je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů&lt;br /&gt;
==== Blogy ====&lt;br /&gt;
[[Blog|Blogy]] jsou webové aplikace s příspěvky od jednoho autora píšícího na různá témata. Pokud blog nepřesáhne svou délkou 160 znaků, pak ho nazýváme [[mikroblog]]. Mezi nejznámější mikroblog patří například Twitter. Ten používají mimo jiné i firmy, které zde sdílejí informace o svých službách, trhu nebo novinkách.&lt;br /&gt;
Jedním z uznávaných a známých bloggerů z oblasti vědeckých publikací je Marcus Vaska. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon vydává články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.&lt;br /&gt;
==== Další vědecké blogy a sociální sítě ====&lt;br /&gt;
Mezi další vědecké blogy patří například [[ScienceBlogs]] (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo [[Faculty of 1000]] (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LinkedIn. LinkedIn [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/about-us?trk=hp-about&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OpenWetWare. Wikipedia [online]. 2005-2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/OpenWetWare&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mendeley [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.mendeley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SCIENCEBLOGS LLC. ScienceBlogs [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://scienceblogs.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FACULTY OF 1000 LTD. Faculty of 1000 [online]. 2000-2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://f1000.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YONGTAO LIN &amp;amp; MARCUS VASKA. Grey Horizon [online]. 2012-2016 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://grey-horizon.blogspot.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19435</id>
		<title>Enhanced Publications</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19435"/>
		<updated>2015-05-06T12:28:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: oprava textu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Enhanced Publication - přidružené publikace ==&lt;br /&gt;
S termínem Enhanced Pubications, neboli přidružené publikace, se setkáváme u vědeckého publikování. Jedná se o dodatečné materiály propojené s elektronickými publikacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jejich vznikem stojí potřeba pokročit a zmodernizovat tradiční publikování vědy na další úroveň,a to s využitím moderních informačních technologií pro sdílení výzkumů a publikací, a jejich propojení s výzkumnými daty, podklady, hodnoceními a dalšími souvisejícími výzkumnými aktivitami a [[dokument|dokumenty]].&lt;br /&gt;
Prostřednictvím IT zde dochází k využití [[Hypertext a hypermedia|hypertextových odkazů]] v maximální míře. Stejně tak je v prostředí webu často využíváno vysvětlení hesel dalším propojením na ostatní data. To vše napomáhá vědcům i široké veřejnosti ke snadnější orientaci v problematice a usnadňuje tak další bádání a pokroky ve vědě.&lt;br /&gt;
===== Definice dle projektu DRIVER II =====&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Jedná se o další stupeň vědeckého publikování, jehož cílem není pouze publikace jako text, ale zároveň by dílo mělo obsahovat i takové prvky jako podkladová data modelů, algoritmů apod.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PETRA, PhDr. Pejšová a Mgr. Vyčítalová HANA. Přidružené publikace v České republice / Enhanced publications in the Czech Republic [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/735/files/idr-735_1.pdf. Autorská práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou stanoveny tři hlavní skupiny přidružených publikací:&lt;br /&gt;
# '''výzkumná data''' - jedná se například o záznamy měření nebo výsledky pokusů, či další podklady k samotnému výzkumu&lt;br /&gt;
# '''zvláštní dodatečné materiály''' - obrázky, grafy, [[Metadata|metadata]], diagramy, vzorce, algoritmy a další materiály, které mohou lépe objasnit nebo ilustrovat výzkum&lt;br /&gt;
# '''post publikovaná data''' - informace, které vznikají až po publikování, řadíme sem mimo jiné komentáře nebo hodnocení&amp;lt;ref&amp;gt;DRIVER. Enhanced Publications [online]. 2009 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.driver-repository.eu/Enhanced-Publications.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tématu digitálních úložišť a přidružených informací se v současnosti věnuje řada sdružení a projektů:&lt;br /&gt;
=== DRIVER ===&lt;br /&gt;
DRIVER je první evropská síť vědeckých [[repozitář]]ů, která se začala tématem přidružených publikací zajímat. Poskytuje tyto volně přístupná úložiště, a umožňuje tak přístup k miliónům vědeckých publikací, souvisejících článků, přednáškám a dalším dokumentům.&lt;br /&gt;
Skýtá tedy možnost nalezení propojených informací, tím usnadňuje další práci vědcům a odborné veřejnosti a posiluje výzkum a vzdělávání v Evropě.&lt;br /&gt;
DRIVER II, druhá fáze tohoto projektu, se zabývá vytvořením robustní evropské úložné infrastruktury [[Digitalizace|digitálních]] úložišť, s důrazem na širší pokrytí pomocí přidružených publikací, a na pokročilé funkce a podporu repozitářů, a tím i vědeckého zkoumání.&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vznikla studie ''&amp;quot;Enchanced Publications: Object Models and Functionalities&amp;quot;'', kde jou jasně vymezeny a definovány požadavky na ukládání a správu přidružených informací.&lt;br /&gt;
=== SURF ===&lt;br /&gt;
SURF je holandské sdružení, které je původcem myšlenky na zpřístupňování přidružených publikací. Je založeno na důvěře v to, že výsledky výzkumu by měly být veřejně dostupné a mít možnost neustále narůstat o další informace, aby tak mohly být opětovně ověřovány a používány. SURF spojuje významné holandské vědecké univerzity a výzkumné instituce, které spolupracují za účelem výzkumu v oboru informačních a komunikačních technologií se společným cílem usnadnit a nastolit maximální svobodu přístupu k informacím a údajům z výzkumu.&lt;br /&gt;
SURF dal vzniknout také řadě podpůrných materiálů k tématu přidružených publikací. Mezi nimi je například &amp;quot;''Book Enhanced Publications and Research Data in Digital Repositories''&amp;quot;, která poukazuje na nedostatečné využívání nástrojů pro vytváření všech typů přidružených publikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další sdružení ===&lt;br /&gt;
Dalším významných sdružením je například DANS (Data Archiving and Networked Services), které nabízí prostřednictvím systému EASY online archivaci a trvalý přístup k datům a dokumentům z oblasti výzkumu a jejich opětovné používání. Poskytuje i možnost školení a poradenství v této oblasti. Také se účastní řady projektů zaměřených na sdílení a zpřístupňování výzkumných údajů.&lt;br /&gt;
Spravuje portál NARCIS, který dává k dispozici údaje o výzkumných pracovnících a odbornících, popisy výzkumných projektů, výsledky výzkumů a další vědecké informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepcí volně dostupných informací se zabývá také portál OpenAire, který 01.01.2015 zahájil projekt OpenAire 2020. Pracuje na něm 50 partnerů ze zemí EU i mimo ni. Cílem tohoto projektu je podstatně zlepšit nalezení a opakované používání výzkumných publikací a přidružených informací. Tato iniciativa sdružuje odborníky z vědeckých knihoven i výzkumné pracovníky z oblasti informačních technologií a práva. V roce 2020 předloží výsledky svých výzkumů a závěrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přidružené publikace v ČR ===&lt;br /&gt;
V roce 2012 provedla Národní technická knihovna průzkum pomocí online dotazníků s cílem zjistit, jaká data výzkumné instituce v ČR produkují a archivují. Výsledkem bylo odhalení, že &amp;quot;''zatím jsou opravdové přidružené publikace, tzn., výzkumné publikace propojené s s výzkumnými daty dostupné nejlépe online, teprve v začátcích''&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;PETRA, PhDr. Pejšová a Mgr. Vyčítalová HANA. Přidružené publikace v České republice / Enhanced publications in the Czech Republic [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/735/files/idr-735_1.pdf. Autorská práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Byla nalezena velká mezera ve způsobu ukládání i archivace dat výzkumnými institucemi, s naléhavou potřebou jednotného konceptu s centrálním úložištěm a lepší technickou podporou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
DRIVER. Enhanced Publications [online]. 2009 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.driver-repository.eu/Enhanced-Publications.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PETRA, PhDr. Pejšová a Mgr. Vyčítalová HANA. Přidružené publikace v České republice / Enhanced publications in the Czech Republic [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/735/files/idr-735_1.pdf. Autorská práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER. Digital Repositories Infrastructure Vision for European Research [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.driver-repository.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SURF. SURF [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.surf.nl/en/about-surf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DATA ARCHIVING AND NETWORKED SERVICES. DANS [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.dans.knaw.nl/en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OPENAIRE. OpenAire [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.openaire.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Enhanced Publications. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Enhanced_publication&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19251</id>
		<title>Enhanced Publications</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19251"/>
		<updated>2015-04-26T18:16:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Enhanced Publication - přidružené infromace ==&lt;br /&gt;
S termínem Enhanced Pubications, neboli přidružené informace, se setkáváme u vědeckého publikování. Jedná se o dodatečné materiály propojené s elektronickými publikacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jejich vznikem stojí potřeba pokročit a zmodernizovat tradiční publikování vědy na další úroveň,a to s využitím moderních informačních technologií pro sdílení výzkumů a publikací, a jejich propojení s výzkumnými daty, podklady, hodnoceními a dalšími souvisejícími výzkumnými aktivitami a [[dokument|dokumenty]].&lt;br /&gt;
Prostřednictvím IT zde dochází k využití [[Hypertext a hypermedia|hypertextových odkazů]] v maximální míře. Stejně tak je v prostředí webu často využíváno vysvětlení hesel dalším propojením na ostatní data. To vše napomáhá vědcům i široké veřejnosti ke snadnější orientaci v problematice a usnadňuje tak další bádání a pokroky ve vědě.&lt;br /&gt;
===== Definice dle projektu DRIVER II =====&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Jedná se o další stupeň vědeckého publikování, jehož cílem není pouze publikace jako text, ale zároveň by dílo mělo obsahovat i takové prvky jako podkladová data modelů, algoritmů apod.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PETRA, PhDr. Pejšová a Mgr. Vyčítalová HANA. Přidružené publikace v České republice / Enhanced publications in the Czech Republic [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/735/files/idr-735_1.pdf. Autorská práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou stanoveny tři hlavní skupiny přidružených informací:&lt;br /&gt;
# '''výzkumná data''' - jedná se například o záznamy měření nebo výsledky pokusů, či další podklady k samotnému výzkumu&lt;br /&gt;
# '''zvláštní dodatečné materiály''' - obrázky, grafy, [[Metadata|metadata]], diagramy, vzorce, algoritmy a další materiály, které mohou lépe objasnit nebo ilustrovat výzkum&lt;br /&gt;
# '''post publikovaná data''' - informace, které vznikají až po publikování, řadíme sem mimo jiné komentáře nebo hodnocení&amp;lt;ref&amp;gt;DRIVER. Enhanced Publications [online]. 2009 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.driver-repository.eu/Enhanced-Publications.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tématu digitálních úložišť a přidružených informací se v současnosti věnuje řada sdružení a projektů:&lt;br /&gt;
=== DRIVER ===&lt;br /&gt;
DRIVER je první evropská síť vědeckých [[repozitář]]ů, která se začala tématem přidružených publikací zajímat. Poskytuje tyto volně přístupná úložiště, a umožňuje tak přístup k miliónům vědeckých publikací, souvisejících článků, přednáškám a dalším dokumentům.&lt;br /&gt;
Skýtá tedy možnost nalezení propojených informací, tím usnadňuje další práci vědcům a odborné veřejnosti a posiluje výzkum a vzdělávání v Evropě.&lt;br /&gt;
DRIVER II, druhá fáze tohoto projektu, se zabývá vytvořením robustní evropské úložné infrastruktury [[Digitalizace|digitálních]] úložišť, s důrazem na širší pokrytí pomocí přidružených publikací, a na pokročilé funkce a podporu repozitářů, a tím i vědeckého zkoumání.&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vznikla studie ''&amp;quot;Enchanced Publications: Object Models and Functionalities&amp;quot;'', kde jou jasně vymezeny a definovány požadavky na ukládání a správu přidružených informací.&lt;br /&gt;
=== SURF ===&lt;br /&gt;
SURF je holandské sdružení, které je původcem myšlenky na zpřístupňování přidružených publikací. Je založeno na důvěře v to, že výsledky výzkumu by měly být veřejně dostupné a mít možnost neustále narůstat o další informace, aby tak mohly být opětovně ověřovány a používány. SURF spojuje významné holandské vědecké univerzity a výzkumné instituce, které spolupracují za účelem výzkumu v oboru informačních a komunikačních technologií se společným cílem usnadnit a nastolit maximální svobodu přístupu k informacím a údajům z výzkumu.&lt;br /&gt;
SURF dal vzniknout také řadě podpůrných materiálů k tématu přidružených publikací. Mezi nimi je například &amp;quot;''Book Enhanced Publications and Research Data in Digital Repositories''&amp;quot;, která poukazuje na nedostatečné využívání nástrojů pro vytváření všech typů přidružených publikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další sdružení ===&lt;br /&gt;
Dalším významných sdružením je například DANS (Data Archiving and Networked Services), které nabízí prostřednictvím systému EASY online archivaci a trvalý přístup k datům a dokumentům z oblasti výzkumu a jejich opětovné používání. Poskytuje i možnost školení a poradenství v této oblasti. Také se účastní řady projektů zaměřených na sdílení a zpřístupňování výzkumných údajů.&lt;br /&gt;
Spravuje portál NARCIS, který dává k dispozici údaje o výzkumných pracovnících a odbornících, popisy výzkumných projektů, výsledky výzkumů a další vědecké informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepcí volně dostupných informací se zabývá také portál OpenAire, který 01.01.2015 zahájil projekt OpenAire 2020. Pracuje na něm 50 partnerů ze zemí EU i mimo ni. Cílem tohoto projektu je podstatně zlepšit nalezení a opakované používání výzkumných publikací a přidružených informací. Tato iniciativa sdružuje odborníky z vědeckých knihoven i výzkumné pracovníky z oblasti informačních technologií a práva. V roce 2020 předloží výsledky svých výzkumů a závěrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přidružené informace v ČR ===&lt;br /&gt;
V roce 2012 provedla Národní technická knihovna prostřednictvím PhDr. Petry Pejšové a Mgr. Hany Vyčítalové průzkum pomocí online dotazníků s cílem zjistit, jaká data výzkumné instituce v ČR produkují a archivují. Výsledkem bylo odhalení, že &amp;quot;''zatím jsou opravdové přidružené publikace, tzn., výzkumné publikace propojené s s výzkumnými daty dostupné nejlépe online, teprve v začátcích''&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;PETRA, PhDr. Pejšová a Mgr. Vyčítalová HANA. Přidružené publikace v České republice / Enhanced publications in the Czech Republic [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/735/files/idr-735_1.pdf. Autorská práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Byla nalezena velká mezera ve způsobu ukládání i archivace dat výzkumnými institucemi, s naléhavou potřebou jednotného konceptu s centrálním úložištěm a lepší technickou podporou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
DRIVER. Enhanced Publications [online]. 2009 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.driver-repository.eu/Enhanced-Publications.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PETRA, PhDr. Pejšová a Mgr. Vyčítalová HANA. Přidružené publikace v České republice / Enhanced publications in the Czech Republic [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/735/files/idr-735_1.pdf. Autorská práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER. Digital Repositories Infrastructure Vision for European Research [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.driver-repository.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SURF. SURF [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.surf.nl/en/about-surf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DATA ARCHIVING AND NETWORKED SERVICES. DANS [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.dans.knaw.nl/en&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OPENAIRE. OpenAire [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.openaire.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Enhanced Publications. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Enhanced_publication&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19250</id>
		<title>Enhanced Publications</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19250"/>
		<updated>2015-04-26T18:00:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Enhanced Publication - přidružené infromace ==&lt;br /&gt;
S termínem Enhanced Pubications, neboli přidružené informace, se setkáváme u vědeckého publikování. Jedná se o dodatečné materiály propojené s elektronickými publikacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jejich vznikem stojí potřeba pokročit a zmodernizovat tradiční publikování vědy na další úroveň,a to s využitím moderních informačních technologií pro sdílení výzkumů a publikací, a jejich propojení s výzkumnými daty, podklady, hodnoceními a dalšími souvisejícími výzkumnými aktivitami a [[dokument|dokumenty]].&lt;br /&gt;
Prostřednictvím IT zde dochází k využití [[Hypertext a hypermedia|hypertextových odkazů]] v maximální míře. Stejně tak je v prostředí webu často využíváno vysvětlení hesel dalším propojením na ostatní data. To vše napomáhá vědcům i široké veřejnosti ke snadnější orientaci v problematice a usnadňuje tak další bádání a pokroky ve vědě.&lt;br /&gt;
===== Definice dle projektu DRIVER II =====&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Jedná se o další stupeň vědeckého publikování, jehož cílem není pouze publikace jako text, ale zároveň by dílo mělo obsahovat i takové prvky jako podkladová data modelů, algoritmů apod.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PETRA, PhDr. Pejšová a Mgr. Vyčítalová HANA. Přidružené publikace v České republice / Enhanced publications in the Czech Republic [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/735/files/idr-735_1.pdf. Autorská práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou stanoveny tři hlavní skupiny přidružených informací:&lt;br /&gt;
# '''výzkumná data''' - jedná se například o záznamy měření nebo výsledky pokusů, či další podklady k samotnému výzkumu&lt;br /&gt;
# '''zvláštní dodatečné materiály''' - obrázky, grafy, [[Metadata|metadata]], diagramy, vzorce, algoritmy a další materiály, které mohou lépe objasnit nebo ilustrovat výzkum&lt;br /&gt;
# '''post publikovaná data''' - informace, které vznikají až po publikování, řadíme sem mimo jiné komentáře nebo hodnocení&amp;lt;ref&amp;gt;DRIVER. Enhanced Publications [online]. 2009 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.driver-repository.eu/Enhanced-Publications.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tématu digitálních úložišť a přidružených informací se v současnosti věnuje řada sdružení a projektů:&lt;br /&gt;
=== DRIVER ===&lt;br /&gt;
DRIVER je první evropská síť vědeckých [[repozitář]]ů, která se začala tématem přidružených publikací zajímat. Poskytuje tyto volně přístupná úložiště, a umožňuje tak přístup k miliónům vědeckých publikací, souvisejících článků, přednáškám a dalším dokumentům.&lt;br /&gt;
Skýtá tedy možnost nalezení propojených informací, tím usnadňuje další práci vědcům a odborné veřejnosti a posiluje výzkum a vzdělávání v Evropě.&lt;br /&gt;
DRIVER II, druhá fáze tohoto projektu, se zabývá vytvořením robustní evropské úložné infrastruktury [[Digitalizace|digitálních]] úložišť, s důrazem na širší pokrytí pomocí přidružených publikací, a na pokročilé funkce a podporu repozitářů, a tím i vědeckého zkoumání.&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vznikla studie ''&amp;quot;Enchanced Publications: Object Models and Functionalities&amp;quot;'', kde jou jasně vymezeny a definovány požadavky na ukládání a správu přidružených informací.&lt;br /&gt;
=== SURF ===&lt;br /&gt;
SURF je holandské sdružení, které je původcem myšlenky na zpřístupňování přidružených publikací. Je založeno na důvěře v to, že výsledky výzkumu by měly být veřejně dostupné a mít možnost neustále narůstat o další informace, aby tak mohly být opětovně ověřovány a používány. SURF spojuje významné holandské vědecké univerzity a výzkumné instituce, které spolupracují za účelem výzkumu v oboru informačních a komunikačních technologií se společným cílem usnadnit a nastolit maximální svobodu přístupu k informacím a údajům z výzkumu.&lt;br /&gt;
SURF dal vzniknout také řadě podpůrných materiálů k tématu přidružených publikací. Mezi nimi je například &amp;quot;''Book Enhanced Publications and Research Data in Digital Repositories''&amp;quot;, která poukazuje na nedostatečné využívání nástrojů pro vytváření všech typů přidružených publikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další sdružení ===&lt;br /&gt;
Dalším významných sdružením je například DANS (Data Erchiving and Networkong Services), které nabízí prostřednictvím systému EASY online archivaci a trvalý přístup k datům a dokumentům z oblasti výzkumu a jejich opětovné používání. Poskytuje i možnost školení a poradenství v této oblasti. Také se účastní řady projektů zaměřených na sdílení a zpřístupňování výzkumných údajů.&lt;br /&gt;
Spravuje portál NARCIS, který dává k dispozici údaje o výzkumných pracovnících a odbornících, popisy výzkumných projektů, výsledky výzkumů a další vědecké informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepcí volně dostupných informací se zabývá také portál OpenAire, který 01.01.2015 zahájil projekt OpenAire 2020. Pracuje na něm 50 partnerů ze zemí EU i mimo ni. Cílem tohoto projektu je podstatně zlepšit nalezení a opakované používání výzkumných publikací a přidružených informací. Tato iniciativa sdružuje odborníky z vědeckých knihoven i výzkumné pracovníky z oblasti informačních technologií a práva. V roce 2020 předloží výsledky svých výzkumů a závěrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přidružené informace v ČR ===&lt;br /&gt;
V roce 2012 provedla Národní technická knihovna prostřednictvím PhDr. Petry Pejšové a Mgr. Hany Vyčítalové průzkum pomocí online dotazníků s cílem zjistit, jaká data výzkumné instituce v ČR produkují a archivují. Výsledkem bylo odhalení, že &amp;quot;''zatím jsou opravdové přidružené publikace, tzn., výzkumné publikace propojené s s výzkumnými daty dostupné nejlépe online, teprve v začátcích''&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;PETRA, PhDr. Pejšová a Mgr. Vyčítalová HANA. Přidružené publikace v České republice / Enhanced publications in the Czech Republic [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/735/files/idr-735_1.pdf. Autorská práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Byla nalezena velká mezera ve způsobu ukládání i archivace dat výzkumnými institucemi, s naléhavou potřebou jednotného konceptu s centrálním úložištěm a lepší technickou podporou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19249</id>
		<title>Enhanced Publications</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19249"/>
		<updated>2015-04-26T17:53:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Enhanced Publication - přidružené infromace ==&lt;br /&gt;
S termínem Enhanced Pubications, neboli přidružené informace, se setkáváme u vědeckého publikování. Jedná se o dodatečné materiály propojené s elektronickými publikacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jejich vznikem stojí potřeba pokročit a zmodernizovat tradiční publikování vědy na další úroveň,a to s využitím moderních informačních technologií pro sdílení výzkumů a publikací, a jejich propojení s výzkumnými daty, podklady, hodnoceními a dalšími souvisejícími výzkumnými aktivitami a [[dokument|dokumenty]].&lt;br /&gt;
Prostřednictvím IT zde dochází k využití [[Hypertext a hypermedia|hypertextových odkazů]] v maximální míře. Stejně tak je v prostředí webu často využíváno vysvětlení hesel dalším propojením na ostatní data. To vše napomáhá vědcům i široké veřejnosti ke snadnější orientaci v problematice a usnadňuje tak další bádání a pokroky ve vědě.&lt;br /&gt;
===== Definice dle projektu DRIVER II =====&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Jedná se o další stupeň vědeckého publikování, jehož cílem není pouze publikace jako text, ale zároveň by dílo mělo obsahovat i takové prvky jako podkladová data modelů, algoritmů apod.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PETRA, PhDr. Pejšová a Mgr. Vyčítalová HANA. Přidružené publikace v České republice / Enhanced publications in the Czech Republic [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/735/files/idr-735_1.pdf. Autorská práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou stanoveny tři hlavní skupiny přidružených informací:&lt;br /&gt;
# '''výzkumná data''' - jedná se například o záznamy měření nebo výsledky pokusů, či další podklady k samotnému výzkumu&lt;br /&gt;
# '''zvláštní dodatečné materiály''' - obrázky, grafy, [[Metadata|metadata]], diagramy, vzorce, algoritmy a další materiály, které mohou lépe objasnit nebo ilustrovat výzkum&lt;br /&gt;
# '''post publikovaná data''' - informace, které vznikají až po publikování, řadíme sem mimo jiné komentáře nebo hodnocení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tématu digitálních úložišť a přidružených informací se v současnosti věnuje řada sdružení a projektů:&lt;br /&gt;
=== DRIVER ===&lt;br /&gt;
DRIVER je první evropská síť vědeckých [[repozitář]]ů, která se začala tématem přidružených publikací zajímat. Poskytuje tyto volně přístupná úložiště, a umožňuje tak přístup k miliónům vědeckých publikací, souvisejících článků, přednáškám a dalším dokumentům.&lt;br /&gt;
Skýtá tedy možnost nalezení propojených informací, tím usnadňuje další práci vědcům a odborné veřejnosti a posiluje výzkum a vzdělávání v Evropě.&lt;br /&gt;
DRIVER II, druhá fáze tohoto projektu, se zabývá vytvořením robustní evropské úložné infrastruktury [[Digitalizace|digitálních]] úložišť, s důrazem na širší pokrytí pomocí přidružených publikací, a na pokročilé funkce a podporu repozitářů, a tím i vědeckého zkoumání.&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vznikla studie ''&amp;quot;Enchanced Publications: Object Models and Functionalities&amp;quot;'', kde jou jasně vymezeny a definovány požadavky na ukládání a správu přidružených informací.&lt;br /&gt;
=== SURF ===&lt;br /&gt;
SURF je holandské sdružení, které je původcem myšlenky na zpřístupňování přidružených publikací. Je založeno na důvěře v to, že výsledky výzkumu by měly být veřejně dostupné a mít možnost neustále narůstat o další informace, aby tak mohly být opětovně ověřovány a používány. SURF spojuje významné holandské vědecké univerzity a výzkumné instituce, které spolupracují za účelem výzkumu v oboru informačních a komunikačních technologií se společným cílem usnadnit a nastolit maximální svobodu přístupu k informacím a údajům z výzkumu.&lt;br /&gt;
SURF dal vzniknout také řadě podpůrných materiálů k tématu přidružených publikací. Mezi nimi je například &amp;quot;''Book Enhanced Publications and Research Data in Digital Repositories''&amp;quot;, která poukazuje na nedostatečné využívání nástrojů pro vytváření všech typů přidružených publikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další sdružení ===&lt;br /&gt;
Dalším významných sdružením je například DANS (Data Erchiving and Networkong Services), které nabízí prostřednictvím systému EASY online archivaci a trvalý přístup k datům a dokumentům z oblasti výzkumu a jejich opětovné používání. Poskytuje i možnost školení a poradenství v této oblasti. Také se účastní řady projektů zaměřených na sdílení a zpřístupňování výzkumných údajů.&lt;br /&gt;
Spravuje portál NARCIS, který dává k dispozici údaje o výzkumných pracovnících a odbornících, popisy výzkumných projektů, výsledky výzkumů a další vědecké informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepcí volně dostupných informací se zabývá také portál OpenAire, který 01.01.2015 zahájil projekt OpenAire 2020. Pracuje na něm 50 partnerů ze zemí EU i mimo ni. Cílem tohoto projektu je podstatně zlepšit nalezení a opakované používání výzkumných publikací a přidružených informací. Tato iniciativa sdružuje odborníky z vědeckých knihoven i výzkumné pracovníky z oblasti informačních technologií a práva. V roce 2020 předloží výsledky svých výzkumů a závěrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přidružené informace v ČR ===&lt;br /&gt;
V roce 2012 provedla Národní technická knihovna prostřednictvím PhDr. Petry Pejšové a Mgr. Hany Vyčítalové průzkum pomocí online dotazníků s cílem zjistit, jaká data výzkumné instituce v ČR produkují a archivují. Výsledkem bylo odhalení, že &amp;quot;''zatím jsou opravdové přidružené publikace, tzn., výzkumné publikace propojené s s výzkumnými daty dostupné nejlépe online, teprve v začátcích''&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;PETRA, PhDr. Pejšová a Mgr. Vyčítalová HANA. Přidružené publikace v České republice / Enhanced publications in the Czech Republic [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/735/files/idr-735_1.pdf. Autorská práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Byla nalezena velká mezera ve způsobu ukládání i archivace dat výzkumnými institucemi, s naléhavou potřebou jednotného konceptu s centrálním úložištěm a lepší technickou podporou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19248</id>
		<title>Enhanced Publications</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19248"/>
		<updated>2015-04-26T17:52:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Enhanced Publication - přidružené infromace ==&lt;br /&gt;
S termínem Enhanced Pubications, neboli přidružené informace, se setkáváme u vědeckého publikování. Jedná se o dodatečné materiály propojené s elektronickými publikacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jejich vznikem stojí potřeba pokročit a zmodernizovat tradiční publikování vědy na další úroveň,a to s využitím moderních informačních technologií pro sdílení výzkumů a publikací, a jejich propojení s výzkumnými daty, podklady, hodnoceními a dalšími souvisejícími výzkumnými aktivitami a [[dokument|dokumenty]].&lt;br /&gt;
Prostřednictvím IT zde dochází k využití [[Hypertext a hypermedia|hypertextových odkazů]] v maximální míře. Stejně tak je v prostředí webu často využíváno vysvětlení hesel dalším propojením na ostatní data. To vše napomáhá vědcům i široké veřejnosti ke snadnější orientaci v problematice a usnadňuje tak další bádání a pokroky ve vědě.&lt;br /&gt;
===== Definice dle projektu DRIVER II =====&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Jedná se o další stupeň vědeckého publikování, jehož cílem není pouze publikace jako text, ale zároveň by dílo mělo obsahovat i takové prvky jako podkladová data modelů, algoritmů apod.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PETRA, PhDr. Pejšová a Mgr. Vyčítalová HANA. Přidružené publikace v České republice / Enhanced publications in the Czech Republic [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/735/files/idr-735_1.pdf. Autorská práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou stanoveny tři hlavní skupiny přidružených informací:&lt;br /&gt;
# '''výzkumná data''' - jedná se například o záznamy měření nebo výsledky pokusů, či další podklady k samotnému výzkumu&lt;br /&gt;
# '''zvláštní dodatečné materiály''' - obrázky, grafy, [[Metadata|metadata]], diagramy, vzorce, algoritmy a další materiály, které mohou lépe objasnit nebo ilustrovat výzkum&lt;br /&gt;
# '''post publikovaná data''' - informace, které vznikají až po publikování, řadíme sem mimo jiné komentáře nebo hodnocení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tématu digitálních úložišť a přidružených informací se v současnosti věnuje řada sdružení a projektů:&lt;br /&gt;
=== DRIVER ===&lt;br /&gt;
DRIVER je první evropská síť vědeckých [[repozitář]]ů, která se začala tématem přidružených publikací zajímat. Poskytuje tyto volně přístupná úložiště, a umožňuje tak přístup k miliónům vědeckých publikací, souvisejících článků, přednáškám a dalším dokumentům.&lt;br /&gt;
Skýtá tedy možnost nalezení propojených informací, tím usnadňuje další práci vědcům a odborné veřejnosti a posiluje výzkum a vzdělávání v Evropě.&lt;br /&gt;
DRIVER II, druhá fáze tohoto projektu, se zabývá vytvořením robustní evropské úložné infrastruktury [[Digitalizace|digitálních]] úložišť, s důrazem na širší pokrytí pomocí přidružených publikací, a na pokročilé funkce a podporu repozitářů, a tím i vědeckého zkoumání.&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vznikla studie ''&amp;quot;Enchanced Publications: Object Models and Functionalities&amp;quot;'', kde jou jasně vymezeny a definovány požadavky na ukládání a správu přidružených informací.&lt;br /&gt;
=== SURF ===&lt;br /&gt;
SURF je holandské sdružení, které je původcem myšlenky na zpřístupňování přidružených publikací. Je založeno na důvěře v to, že výsledky výzkumu by měly být veřejně dostupné a mít možnost neustále narůstat o další informace, aby tak mohly být opětovně ověřovány a používány. SURF spojuje významné holandské vědecké univerzity a výzkumné instituce, které spolupracují za účelem výzkumu v oboru informačních a komunikačních technologií se společným cílem usnadnit a nastolit maximální svobodu přístupu k informacím a údajům z výzkumu.&lt;br /&gt;
SURF dal vzniknout také řadě podpůrných materiálů k tématu přidružených publikací. Mezi nimi je například &amp;quot;''Book Enhanced Publications and Research Data in Digital Repositories''&amp;quot;, která poukazuje na nedostatečné využívání nástrojů pro vytváření všech typů přidružených publikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další sdružení ===&lt;br /&gt;
Dalším významných sdružením je například DANS (Data Erchiving and Networkong Services), které nabízí prostřednictvím systému EASY online archivaci a trvalý přístup k datům a dokumentům z oblasti výzkumu a jejich opětovné používání. Poskytuje i možnost školení a poradenství v této oblasti. Také se účastní řady projektů zaměřených na sdílení a zpřístupňování výzkumných údajů.&lt;br /&gt;
Spravuje portál NARCIS, který dává k dispozici údaje o výzkumných pracovnících a odbornících, popisy výzkumných projektů, výsledky výzkumů a další vědecké informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepcí volně dostupných informací se zabývá také portál OpenAire, který 01.01.2015 zahájil projekt OpenAire 2020. Pracuje na něm 50 partnerů ze zemí EU i mimo ni. Cílem tohoto projektu je podstatně zlepšit nalezení a opakované používání výzkumných publikací a přidružených informací. Tato iniciativa sdružuje odborníky z vědeckých knihoven i výzkumné pracovníky z oblasti informačních technologií a práva. V roce 2020 předloží výsledky svých výzkumů a závěrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přidružené informace v ČR ===&lt;br /&gt;
V roce 2012 provedla Národní technická knihovna prostřednictvím PhDr. Petry Pejšové a Mgr. Hany Vyčítalové průzkum pomocí online dotazníků s cílem zjistit, jaká data výzkumné instituce v ČR produkují a archivují. Výsledkem bylo odhalení, že &amp;quot;''zatím jsou opravdové přidružené publikace, tzn., výzkumné publikace propojené s s výzkumnými daty dostupné nejlépe online, teprve v začátcích''&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Byla nalezena velká mezera ve způsobu ukládání i archivace dat výzkumnými institucemi, s naléhavou potřebou jednotného konceptu s centrálním úložištěm a lepší technickou podporou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19247</id>
		<title>Enhanced Publications</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19247"/>
		<updated>2015-04-26T17:49:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Enhanced Publication - přidružené infromace ==&lt;br /&gt;
S termínem Enhanced Pubications, neboli přidružené informace, se setkáváme u vědeckého publikování. Jedná se o dodatečné materiály propojené s elektronickými publikacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jejich vznikem stojí potřeba pokročit a zmodernizovat tradiční publikování vědy na další úroveň,a to s využitím moderních informačních technologií pro sdílení výzkumů a publikací, a jejich propojení s výzkumnými daty, podklady, hodnoceními a dalšími souvisejícími výzkumnými aktivitami a [[dokument|dokumenty]].&lt;br /&gt;
Prostřednictvím IT zde dochází k využití [[Hypertext a hypermedia|hypertextových odkazů]] v maximální míře. Stejně tak je v prostředí webu často využíváno vysvětlení hesel dalším propojením na ostatní data. To vše napomáhá vědcům i široké veřejnosti ke snadnější orientaci v problematice a usnadňuje tak další bádání a pokroky ve vědě.&lt;br /&gt;
===== Definice dle projektu DRIVER II =====&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Jedná se o další stupeň vědeckého publikování, jehož cílem není pouze publikace jako text, ale zároveň by dílo mělo obsahovat i takové prvky jako podkladová data modelů, algoritmů apod.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PETRA, PhDr. Pejšová a Mgr. Vyčítalová HANA. Přidružené publikace v České republice / Enhanced publications in the Czech Republic [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/735/files/idr-735_1.pdf. Autorská práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou stanoveny tři hlavní skupiny přidružených informací:&lt;br /&gt;
# '''výzkumná data''' - jedná se například o záznamy měření nebo výsledky pokusů, či další podklady k samotnému výzkumu&lt;br /&gt;
# '''zvláštní dodatečné materiály''' - obrázky, grafy, [[Metadata|metadata]], diagramy, vzorce, algoritmy a další materiály, které mohou lépe objasnit nebo ilustrovat výzkum&lt;br /&gt;
# '''post publikovaná data''' - informace, které vznikají až po publikování, řadíme sem mimo jiné komentáře nebo hodnocení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tématu digitálních úložišť a přidružených informací se v současnosti věnuje řada sdružení a projektů:&lt;br /&gt;
=== DRIVER ===&lt;br /&gt;
DRIVER je první evropská síť vědeckých [[repozitář]]ů, která se začala tématem přidružených publikací zajímat. Poskytuje tyto volně přístupná úložiště, a umožňuje tak přístup k miliónům vědeckých publikací, souvisejících článků, přednáškám a dalším dokumentům.&lt;br /&gt;
Skýtá tedy možnost nalezení propojených informací, tím usnadňuje další práci vědcům a odborné veřejnosti a posiluje výzkum a vzdělávání v Evropě.&lt;br /&gt;
DRIVER II, druhá fáze tohoto projektu, se zabývá vytvořením robustní evropské úložné infrastruktury [[Digitalizace|digitálních]] úložišť, s důrazem na širší pokrytí pomocí přidružených publikací, a na pokročilé funkce a podporu repozitářů, a tím i vědeckého zkoumání.&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vznikla studie ''&amp;quot;Enchanced Publications: Object Models and Functionalities&amp;quot;'', kde jou jasně vymezeny a definovány požadavky na ukládání a správu přidružených informací.&lt;br /&gt;
=== SURF ===&lt;br /&gt;
SURF je holandské sdružení, které je původcem myšlenky na zpřístupňování přidružených publikací. Je založeno na důvěře v to, že výsledky výzkumu by měly být veřejně dostupné a mít možnost neustále narůstat o další informace, aby tak mohly být opětovně ověřovány a používány. SURF spojuje významné holandské vědecké univerzity a výzkumné instituce, které spolupracují za účelem výzkumu v oboru informačních a komunikačních technologií se společným cílem usnadnit a nastolit maximální svobodu přístupu k informacím a údajům z výzkumu.&lt;br /&gt;
SURF dal vzniknout také řadě podpůrných materiálů k tématu přidružených publikací. Mezi nimi je například &amp;quot;''Book Enhanced Publications and Research Data in Digital Repositories''&amp;quot;, která poukazuje na nedostatečné využívání nástrojů pro vytváření všech typů přidružených publikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další sdružení ===&lt;br /&gt;
Dalším významných sdružením je například DANS (Data Erchiving and Networkong Services), které nabízí prostřednictvím systému EASY online archivaci a trvalý přístup k datům a dokumentům z oblasti výzkumu a jejich opětovné používání. Poskytuje i možnost školení a poradenství v této oblasti. Také se účastní řady projektů zaměřených na sdílení a zpřístupňování výzkumných údajů.&lt;br /&gt;
Spravuje portál NARCIS, který dává k dispozici údaje o výzkumných pracovnících a odbornících, popisy výzkumných projektů, výsledky výzkumů a další vědecké informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepcí volně dostupných informací se zabývá také portál OpenAire, který 01.01.2015 zahájil projekt OpenAire 2020. Pracuje na něm 50 partnerů ze zemí EU i mimo ni. Cílem tohoto projektu je podstatně zlepšit nalezení a opakované používání výzkumných publikací a přidružených informací. Tato iniciativa sdružuje odborníky z vědeckých knihoven i výzkumné pracovníky z oblasti informačních technologií a práva. V roce 2020 předloží výsledky svých výzkumů a závěrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přidružené informace v ČR ===&lt;br /&gt;
V roce 2012 provedla Národní technická knihovna prostřednictvím PhDr. Petry Pejšové a Mgr. Hany Vyčítalové průzkum pomocí online dotazníků s cílem zjistit, jaká data výzkumné instituce v ČR produkují a archivují. Výsledkem bylo odhalení, že &amp;quot;''zatím jsou opravdové přidružené publikace, tzn., výzkumné publikace propojené s s výzkumnými daty dostupné nejlépe online, teprve v začátcích''&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Byla nalezena velká mezera ve způsobu ukládání i archivace dat výzkumnými institucemi, s naléhavou potřebou jednotného konceptu s centrálním úložištěm a lepší technickou podporou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19246</id>
		<title>Enhanced Publications</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19246"/>
		<updated>2015-04-26T17:49:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Enhanced Publication - přidružené infromace ==&lt;br /&gt;
S termínem Enhanced Pubications, neboli přidružené informace, se setkáváme u vědeckého publikování. Jedná se o dodatečné materiály propojené s elektronickými publikacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jejich vznikem stojí potřeba pokročit a zmodernizovat tradiční publikování vědy na další úroveň,a to s využitím moderních informačních technologií pro sdílení výzkumů a publikací, a jejich propojení s výzkumnými daty, podklady, hodnoceními a dalšími souvisejícími výzkumnými aktivitami a [[dokument|dokumenty]].&lt;br /&gt;
Prostřednictvím IT zde dochází k využití [[Hypertext a hypermedia|hypertextových odkazů]] v maximální míře. Stejně tak je v prostředí webu často využíváno vysvětlení hesel dalším propojením na ostatní data. To vše napomáhá vědcům i široké veřejnosti ke snadnější orientaci v problematice a usnadňuje tak další bádání a pokroky ve vědě.&lt;br /&gt;
===== Definice dle projektu DRIVER II =====&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Jedná se o další stupeň vědeckého publikování, jehož cílem není pouze publikace jako text, ale zároveň by dílo mělo obsahovat i takové prvky jako podkladová data modelů, algoritmů apod.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;PETRA, PhDr. Pejšová a Mgr. Vyčítalová HANA. Přidružené publikace v České republice / Enhanced publications in the Czech Republic [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/735/files/idr-735_1.pdf. Autorská práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou stanoveny tři hlavní skupiny přidružených informací:&lt;br /&gt;
# '''výzkumná data''' - jedná se například o záznamy měření nebo výsledky pokusů, či další podklady k samotnému výzkumu&lt;br /&gt;
# '''zvláštní dodatečné materiály''' - obrázky, grafy, [[Metadata|metadata]], diagramy, vzorce, algoritmy a další materiály, které mohou lépe objasnit nebo ilustrovat výzkum&lt;br /&gt;
# '''post publikovaná data''' - informace, které vznikají až po publikování, řadíme sem mimo jiné komentáře nebo hodnocení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tématu digitálních úložišť a přidružených informací se v současnosti věnuje řada sdružení a projektů:&lt;br /&gt;
=== DRIVER ===&lt;br /&gt;
DRIVER je první evropská síť vědeckých [[repozitář]]ů, která se začala tématem přidružených publikací zajímat. Poskytuje tyto volně přístupná úložiště, a umožňuje tak přístup k miliónům vědeckých publikací, souvisejících článků, přednáškám a dalším dokumentům.&lt;br /&gt;
Skýtá tedy možnost nalezení propojených informací, tím usnadňuje další práci vědcům a odborné veřejnosti a posiluje výzkum a vzdělávání v Evropě.&lt;br /&gt;
DRIVER II, druhá fáze tohoto projektu, se zabývá vytvořením robustní evropské úložné infrastruktury [[Digitalizace|digitálních]] úložišť, s důrazem na širší pokrytí pomocí přidružených publikací, a na pokročilé funkce a podporu repozitářů, a tím i vědeckého zkoumání.&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vznikla studie ''&amp;quot;Enchanced Publications: Object Models and Functionalities&amp;quot;'', kde jou jasně vymezeny a definovány požadavky na ukládání a správu přidružených informací.&lt;br /&gt;
=== SURF ===&lt;br /&gt;
SURF je holandské sdružení, které je původcem myšlenky na zpřístupňování přidružených publikací. Je založeno na důvěře v to, že výsledky výzkumu by měly být veřejně dostupné a mít možnost neustále narůstat o další informace, aby tak mohly být opětovně ověřovány a používány. SURF spojuje významné holandské vědecké univerzity a výzkumné instituce, které spolupracují za účelem výzkumu v oboru informačních a komunikačních technologií se společným cílem usnadnit a nastolit maximální svobodu přístupu k informacím a údajům z výzkumu.&lt;br /&gt;
SURF dal vzniknout také řadě podpůrných materiálů k tématu přidružených publikací. Mezi nimi je například &amp;quot;''Book Enhanced Publications and Research Data in Digital Repositories''&amp;quot;, která poukazuje na nedostatečné využívání nástrojů pro vytváření všech typů přidružených publikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další sdružení ===&lt;br /&gt;
Dalším významných sdružením je například DANS (Data Erchiving and Networkong Services), které nabízí prostřednictvím systému EASY online archivaci a trvalý přístup k datům a dokumentům z oblasti výzkumu a jejich opětovné používání. Poskytuje i možnost školení a poradenství v této oblasti. Také se účastní řady projektů zaměřených na sdílení a zpřístupňování výzkumných údajů.&lt;br /&gt;
Spravuje portál NARCIS, který dává k dispozici údaje o výzkumných pracovnících a odbornících, popisy výzkumných projektů, výsledky výzkumů a další vědecké informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepcí volně dostupných informací se zabývá také portál OpenAire, který 01.01.2015 zahájil projekt OpenAire 2020. Pracuje na něm 50 partnerů ze zemí EU i mimo ni. Cílem tohoto projektu je podstatně zlepšit nalezení a opakované používání výzkumných publikací a přidružených informací. Tato iniciativa sdružuje odborníky z vědeckých knihoven i výzkumné pracovníky z oblasti informačních technologií a práva. V roce 2020 předloží výsledky svých výzkumů a závěrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přidružené informace v ČR ===&lt;br /&gt;
V roce 2012 provedla Národní technická knihovna prostřednictvím PhDr. Petry Pejšové a Mgr. Hany Vyčítalové průzkum pomocí online dotazníků s cílem zjistit, jaká data výzkumné instituce v ČR produkují a archivují. Výsledkem bylo odhalení, že &amp;quot;''zatím jsou opravdové přidružené publikace, tzn., výzkumné publikace propojené s s výzkumnými daty dostupné nejlépe online, teprve v začátcích''&amp;quot;.&lt;br /&gt;
Byla nalezena velká mezera ve způsobu ukládání i archivace dat výzkumnými institucemi, s naléhavou potřebou jednotného konceptu s centrálním úložištěm a lepší technickou podporou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19245</id>
		<title>Enhanced Publications</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19245"/>
		<updated>2015-04-26T17:37:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Enhanced Publication - přidružené infromace ==&lt;br /&gt;
S termínem Enhanced Pubications, neboli přidružené informace, se setkáváme u vědeckého publikování. Jedná se o dodatečné materiály propojené s elektronickými publikacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jejich vznikem stojí potřeba pokročit a zmodernizovat tradiční publikování vědy na další úroveň,a to s využitím moderních informačních technologií pro sdílení výzkumů a publikací, a jejich propojení s výzkumnými daty, podklady, hodnoceními a dalšími souvisejícími výzkumnými aktivitami a [[dokument|dokumenty]].&lt;br /&gt;
Prostřednictvím IT zde dochází k využití [[Hypertext a hypermedia|hypertextových odkazů]] v maximální míře. Stejně tak je v prostředí webu často využíváno vysvětlení hesel dalším propojením na ostatní data. To vše napomáhá vědcům i široké veřejnosti ke snadnější orientaci v problematice a usnadňuje tak další bádání a pokroky ve vědě.&lt;br /&gt;
===== Definice dle projektu DRIVER II =====&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Jedná se o další stupeň vědeckého publikování, jehož cílem není pouze publikace jako text, ale zároveň by dílo mělo obsahovat i takové prvky jako podkladová data modelů, algoritmů apod.''&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou stanoveny tři hlavní skupiny přidružených informací:&lt;br /&gt;
# '''výzkumná data''' - jedná se například o záznamy měření nebo výsledky pokusů, či další podklady k samotnému výzkumu&lt;br /&gt;
# '''zvláštní dodatečné materiály''' - obrázky, grafy, [[Metadata|metadata]], diagramy, vzorce, algoritmy a další materiály, které mohou lépe objasnit nebo ilustrovat výzkum&lt;br /&gt;
# '''post publikovaná data''' - informace, které vznikají až po publikování, řadíme sem mimo jiné komentáře nebo hodnocení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tématu digitálních úložišť a přidružených informací se v současnosti věnuje řada sdružení a projektů:&lt;br /&gt;
=== DRIVER ===&lt;br /&gt;
DRIVER je první evropská síť vědeckých [[repozitář]]ů, která se začala tématem přidružených publikací zajímat. Poskytuje tyto volně přístupná úložiště, a umožňuje tak přístup k miliónům vědeckých publikací, souvisejících článků, přednáškám a dalším dokumentům.&lt;br /&gt;
Skýtá tedy možnost nalezení propojených informací, tím usnadňuje další práci vědcům a odborné veřejnosti a posiluje výzkum a vzdělávání v Evropě.&lt;br /&gt;
DRIVER II, druhá fáze tohoto projektu, se zabývá vytvořením robustní evropské úložné infrastruktury [[Digitalizace|digitálních]] úložišť, s důrazem na širší pokrytí pomocí přidružených publikací, a na pokročilé funkce a podporu repozitářů, a tím i vědeckého zkoumání.&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vznikla studie ''&amp;quot;Enchanced Publications: Object Models and Functionalities&amp;quot;'', kde jou jasně vymezeny a definovány požadavky na ukládání a správu přidružených informací.&lt;br /&gt;
=== SURF ===&lt;br /&gt;
SURF je holandské sdružení, které je původcem myšlenky na zpřístupňování přidružených publikací. Je založeno na důvěře v to, že výsledky výzkumu by měly být veřejně dostupné a mít možnost neustále narůstat o další informace, aby tak mohly být opětovně ověřovány a používány. SURF spojuje významné holandské vědecké univerzity a výzkumné instituce, které spolupracují za účelem výzkumu v oboru informačních a komunikačních technologií se společným cílem usnadnit a nastolit maximální svobodu přístupu k informacím a údajům z výzkumu.&lt;br /&gt;
SURF dal vzniknout také řadě podpůrných materiálů k tématu přidružených publikací. Mezi nimi je například &amp;quot;''Book Enhanced Publications and Research Data in Digital Repositories''&amp;quot;, která poukazuje na nedostatečné využívání nástrojů pro vytváření všech typů přidružených publikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další sdružení ===&lt;br /&gt;
Dalším významných sdružením je například DANS (Data Erchiving and Networkong Services), které nabízí prostřednictvím systému EASY online archivaci a trvalý přístup k datům a dokumentům z oblasti výzkumu a jejich opětovné používání. Poskytuje i možnost školení a poradenství v této oblasti. Také se účastní řady projektů zaměřených na sdílení a zpřístupňování výzkumných údajů.&lt;br /&gt;
Spravuje portál NARCIS, který dává k dispozici údaje o výzkumných pracovnících a odbornících, popisy výzkumných projektů, výsledky výzkumů a další vědecké informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepcí volně dostupných informací se zabývá také portál OpenAire, který 01.01.2015 zahájil projekt OpenAire 2020. Pracuje na něm 50 partnerů ze zemí EU i mimo ni. Cílem tohoto projektu je podstatně zlepšit nalezení a opakované používání výzkumných publikací a přidružených informací. Tato iniciativa sdružuje odborníky z vědeckých knihoven i výzkumné pracovníky z oblasti informačních technologií a práva. V roce 2020 předloží výsledky svých výzkumů a závěrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přidružené informace v ČR ===&lt;br /&gt;
V roce 2012 provedla Národní technická knihovna prostřednictvím PhDr. Petry Pejšové a Mgr. Hany Vyčítalové průzkum pomocí online dotazníků s cílem zjistit, jaká data výzkumné instituce v ČR produkují a archivují. Výsledkem bylo odhalení, že &amp;quot;''zatím jsou opravdové přidružené publikace, tzn., výzkumné publikace propojené s s výzkumnými daty dostupné nejlépe online, teprve v začátcích''&amp;quot;.&lt;br /&gt;
Byla nalezena velká mezera ve způsobu ukládání i archivace dat výzkumnými institucemi, s naléhavou potřebou jednotného konceptu s centrálním úložištěm a lepší technickou podporou.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19244</id>
		<title>Enhanced Publications</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19244"/>
		<updated>2015-04-26T17:33:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Enhanced Publication - přidružené infromace ==&lt;br /&gt;
S termínem Enhanced Pubications, neboli přidružené informace, se setkáváme u vědeckého publikování. Jedná se o dodatečné materiály propojené s elektronickými publikacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jejich vznikem stojí potřeba pokročit a zmodernizovat tradiční publikování vědy na další úroveň,a to s využitím moderních informačních technologií pro sdílení výzkumů a publikací, a jejich propojení s výzkumnými daty, podklady, hodnoceními a dalšími souvisejícími výzkumnými aktivitami a [[dokument|dokumenty]].&lt;br /&gt;
Prostřednictvím IT zde dochází k využití [[Hypertext a hypermedia|hypertextových odkazů]] v maximální míře. Stejně tak je v prostředí webu často využíváno vysvětlení hesel dalším propojením na ostatní data. To vše napomáhá vědcům i široké veřejnosti ke snadnější orientaci v problematice a usnadňuje tak další bádání a pokroky ve vědě.&lt;br /&gt;
===== Definice dle projektu DRIVER II =====&lt;br /&gt;
&amp;quot;Jedná se o další stupeň vědeckého publikování, jehož cílem není pouze publikace jako text, ale zároveň by dílo mělo obsahovat i takové prvky jako podkladová data modelů, algoritmů apod.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou stanoveny tři hlavní skupiny přidružených informací:&lt;br /&gt;
# '''výzkumná data''' - jedná se například o záznamy měření nebo výsledky pokusů, či další podklady k samotnému výzkumu&lt;br /&gt;
# '''zvláštní dodatečné materiály''' - obrázky, grafy, [[Metadata|metadata]], diagramy, vzorce, algoritmy a další materiály, které mohou lépe objasnit nebo ilustrovat výzkum&lt;br /&gt;
# '''post publikovaná data''' - informace, které vznikají až po publikování, řadíme sem mimo jiné komentáře nebo hodnocení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tématu digitálních úložišť a přidružených informací se v současnosti věnuje řada sdružení a projektů:&lt;br /&gt;
=== DRIVER ===&lt;br /&gt;
DRIVER je první evropská síť vědeckých [[repozitář]]ů, která se začala tématem přidružených publikací zajímat. Poskytuje tyto volně přístupná úložiště, a umožňuje tak přístup k miliónům vědeckých publikací, souvisejících článků, přednáškám a dalším dokumentům.&lt;br /&gt;
Skýtá tedy možnost nalezení propojených informací, tím usnadňuje další práci vědcům a odborné veřejnosti a posiluje výzkum a vzdělávání v Evropě.&lt;br /&gt;
DRIVER II, druhá fáze tohoto projektu, se zabývá vytvořením robustní evropské úložné infrastruktury [[Digitalizace|digitálních]] úložišť, s důrazem na širší pokrytí pomocí přidružených publikací, a na pokročilé funkce a podporu repozitářů, a tím i vědeckého zkoumání.&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vznikla studie ''&amp;quot;Enchanced Publications: Object Models and Functionalities&amp;quot;'', kde jou jasně vymezeny a definovány požadavky na ukládání a správu přidružených informací.&lt;br /&gt;
=== SURF ===&lt;br /&gt;
SURF je holandské sdružení, které je původcem myšlenky na zpřístupňování přidružených publikací. Je založeno na důvěře v to, že výsledky výzkumu by měly být veřejně dostupné a mít možnost neustále narůstat o další informace, aby tak mohly být opětovně ověřovány a používány. SURF spojuje významné holandské vědecké univerzity a výzkumné instituce, které spolupracují za účelem výzkumu v oboru informačních a komunikačních technologií se společným cílem usnadnit a nastolit maximální svobodu přístupu k informacím a údajům z výzkumu.&lt;br /&gt;
SURF dal vzniknout také řadě podpůrných materiálů k tématu přidružených publikací. Mezi nimi je například &amp;quot;''Book Enhanced Publications and Research Data in Digital Repositories''&amp;quot;, která poukazuje na nedostatečné využívání nástrojů pro vytváření všech typů přidružených publikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další sdružení ===&lt;br /&gt;
Dalším významných sdružením je například DANS (Data Erchiving and Networkong Services), které nabízí prostřednictvím systému EASY online archivaci a trvalý přístup k datům a dokumentům z oblasti výzkumu a jejich opětovné používání. Poskytuje i možnost školení a poradenství v této oblasti. Také se účastní řady projektů zaměřených na sdílení a zpřístupňování výzkumných údajů.&lt;br /&gt;
Spravuje portál NARCIS, který dává k dispozici údaje o výzkumných pracovnících a odbornících, popisy výzkumných projektů, výsledky výzkumů a další vědecké informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepcí volně dostupných informací se zabývá také portál OpenAire, který 01.01.2015 zahájil projekt OpenAire 2020. Pracuje na něm 50 partnerů ze zemí EU i mimo ni. Cílem tohoto projektu je podstatně zlepšit nalezení a opakované používání výzkumných publikací a přidružených informací. Tato iniciativa sdružuje odborníky z vědeckých knihoven i výzkumné pracovníky z oblasti informačních technologií a práva. V roce 2020 předloží výsledky svých výzkumů a závěrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Přidružené informace v ČR ===&lt;br /&gt;
V roce 2012 provedla Národní technická knihovna prostřednictvím PhDr. Petry Pejšové a Mgr. Hany Vyčítalové průzkum pomocí online dotazníků s cílem zjistit, jaká data výzkumné instituce v ČR produkují a archivují. Výsledkem bylo odhalení, že &amp;quot;zatím jsou opravdové přidružené publikace, tzn., výzkumné publikace propojené s s výzkumnými daty dostupné nejlépe online, teprve v začátcích&amp;quot;.&lt;br /&gt;
Byla nalezena velká mezera ve způsobu ukládání i archivace dat výzkumnými institucemi, s naléhavou potřebou jednotného konceptu s centrálním úložištěm a lepší technickou podporou.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19243</id>
		<title>Enhanced Publications</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Enhanced_Publications&amp;diff=19243"/>
		<updated>2015-04-26T17:04:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: Založena nová stránka s textem „== Enhanced Publication - přidružené infromace == S termínem Enhanced Pubications, neboli přidružené informace, se setkáváme u vědeckého publiko…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Enhanced Publication - přidružené infromace ==&lt;br /&gt;
S termínem Enhanced Pubications, neboli přidružené informace, se setkáváme u vědeckého publikování. Jedná se o dodatečné materiály propojené s elektronickými publikacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za jejich vznikem stojí potřeba pokročit a zmodernizovat tradiční publikování vědy na další úroveň,a to s využitím moderních informačních technologií pro sdílení výzkumů a publikací, a jejich propojení s výzkumnými daty, podklady, hodnoceními a dalšími souvisejícími výzkumnými aktivitami a [[dokument|dokumenty]].&lt;br /&gt;
Prostřednictvím IT zde dochází k využití [[Hypertext a hypermedia|hypertextových odkazů]] v maximální míře. Stejně tak je v prostředí webu často využíváno vysvětlení hesel dalším propojením na ostatní data. To vše napomáhá vědcům i široké veřejnosti ke snadnější orientaci v problematice a usnadňuje tak další bádání a pokroky ve vědě.&lt;br /&gt;
===== Definice dle projektu DRIVER II =====&lt;br /&gt;
&amp;quot;Jedná se o další stupeň vědeckého publikování, jehož cílem není pouze publikace jako text, ale zároveň by dílo mělo obsahovat i takové prvky jako podkladová data modelů, algoritmů apod.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou stanoveny tři hlavní skupiny přidružených informací:&lt;br /&gt;
# '''výzkumná data''' - jedná se například o záznamy měření nebo výsledky pokusů, či další podklady k samotnému výzkumu&lt;br /&gt;
# '''zvláštní dodatečné materiály''' - obrázky, grafy, [[Metadata|metadata]], diagramy, vzorce, algoritmy a další materiály, které mohou lépe objasnit nebo ilustrovat výzkum&lt;br /&gt;
# '''post publikovaná data''' - informace, které vznikají až po publikování, řadíme sem mimo jiné komentáře nebo hodnocení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tématu digitálních úložišť a přidružených informací se v současnosti věnuje řada sdružení a projektů:&lt;br /&gt;
=== DRIVER ===&lt;br /&gt;
DRIVER je první evropská síť vědeckých [[repozitář]]ů, která se začala tématem přidružených publikací zajímat. Poskytuje tyto volně přístupná úložiště, a umožňuje tak přístup k miliónům vědeckých publikací, souvisejících článků, přednáškám a dalším dokumentům.&lt;br /&gt;
Skýtá tedy možnost nalezení propojených informací, tím usnadňuje další práci vědcům a odborné veřejnosti a posiluje výzkum a vzdělávání v Evropě.&lt;br /&gt;
DRIVER II, druhá fáze tohoto projektu, se zabývá vytvořením robustní evropské úložné infrastruktury [[Digitalizace|digitálních]] úložišť, s důrazem na širší pokrytí pomocí přidružených publikací, a na pokročilé funkce a podporu repozitářů, a tím i vědeckého zkoumání.&lt;br /&gt;
V rámci tohoto projektu vznikla studie ''&amp;quot;Enchanced Publications: Object Models and Functionalities&amp;quot;'', kde jou jasně vymezeny a definovány požadavky na ukládání a správu přidružených informací.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19242</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19242"/>
		<updated>2015-04-26T11:40:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například [[YouTube]] a [[GoogleDocs]], pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], [[Twitter]], [[LinkedIn]], [[Researgate]] nebo [[Mendeley]].&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&amp;lt;ref&amp;gt;SIMANDLOVÁ, Tereza. Šedá literatura 2.0. In: Slideshare [online]. 2012 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
[[LinkedIn]] je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřejňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
[[OpenWetWare]] byl vytvořen studenty [[MIT]] v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;br /&gt;
K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.&amp;lt;ref&amp;gt;WILLIAMS, Anthony D. The New Science of Sharing. Bloomberg L.P. [online]. 2007 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/bw/stories/2007-03-02/the-new-science-of-sharingbusinessweek-business-news-stock-market-and-financial-advice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Mendeley ====&lt;br /&gt;
[[Mendeley]] je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů&lt;br /&gt;
==== Blogy ====&lt;br /&gt;
[[Blog|Blogy]] jsou webové aplikace s příspěvky od jednoho autora píšícího na různá témata. Pokud blog nepřesáhne svou délkou 160 znaků, pak ho nazýváme [[mikroblog]]. Mezi nejznámější mikroblog patří například Twitter. Ten používají mimo jiné i firmy, které zde sdílejí informace o svých službách, trhu nebo novinkách.&lt;br /&gt;
Jedním z uznávaných a známých bloggerů z oblasti vědeckých publikací je Marcus Vaska. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon vydává články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.&lt;br /&gt;
==== Další vědecké blogy a sociální sítě ====&lt;br /&gt;
Mezi další vědecké blogy patří například [[ScienceBlogs]] (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo [[Faculty of 1000]] (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LinkedIn. LinkedIn [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/about-us?trk=hp-about&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OpenWetWare. Wikipedia [online]. 2005-2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/OpenWetWare&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mendeley [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.mendeley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SCIENCEBLOGS LLC. ScienceBlogs [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://scienceblogs.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FACULTY OF 1000 LTD. Faculty of 1000 [online]. 2000-2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://f1000.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YONGTAO LIN &amp;amp; MARCUS VASKA. Grey Horizon [online]. 2012-2016 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://grey-horizon.blogspot.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19241</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19241"/>
		<updated>2015-04-26T11:39:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například [[YouTube]] a [[GoogleDocs]], pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], [[Twitter]], [[LinkedIn]], [[Researgate]] nebo [[Mendeley]].&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&amp;lt;ref&amp;gt;SIMANDLOVÁ, Tereza. Šedá literatura 2.0. In: Slideshare [online]. 2012 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
[[LinkedIn]] je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřejňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
[[OpenWetWare]] byl vytvořen studenty [[MIT]] v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;br /&gt;
K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.&amp;lt;ref&amp;gt;WILLIAMS, Anthony D. The New Science of Sharing. Bloomberg L.P. [online]. 2007 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/bw/stories/2007-03-02/the-new-science-of-sharingbusinessweek-business-news-stock-market-and-financial-advice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Mendeley ====&lt;br /&gt;
[[Mendeley]] je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů&lt;br /&gt;
==== Blogy ====&lt;br /&gt;
[[Blog|Blogy]] jsou webové aplikace s příspěvky od jednoho autora píšícího na různá témata. Pokud blog nepřesáhne svou délkou 160 znaků, pak ho nazýváme [[mikroblog]]. Mezi nejznámější mikroblog patří například Twitter. Ten používají mimo jiné i firmy, které zde sdílejí ínformace o svých službách, trhu nebo novinkách.&lt;br /&gt;
Jedním z nejznámější bloggerů z oblasti vědeckých publikací je Marcus Vaska. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon vydává články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.&lt;br /&gt;
==== Další vědecké blogy a sociální sítě ====&lt;br /&gt;
Mezi další vědecké blogy patří například [[ScienceBlogs]] (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo [[Faculty of 1000]] (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LinkedIn. LinkedIn [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/about-us?trk=hp-about&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OpenWetWare. Wikipedia [online]. 2005-2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/OpenWetWare&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mendeley [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.mendeley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SCIENCEBLOGS LLC. ScienceBlogs [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://scienceblogs.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FACULTY OF 1000 LTD. Faculty of 1000 [online]. 2000-2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://f1000.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YONGTAO LIN &amp;amp; MARCUS VASKA. Grey Horizon [online]. 2012-2016 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://grey-horizon.blogspot.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19240</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19240"/>
		<updated>2015-04-26T11:22:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley.&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&amp;lt;ref&amp;gt;SIMANDLOVÁ, Tereza. Šedá literatura 2.0. In: Slideshare [online]. 2012 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
[[LinkedIn]] je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřejňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
[[OpenWetWare]] byl vytvořen studenty [[MIT]] v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;br /&gt;
K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.&amp;lt;ref&amp;gt;WILLIAMS, Anthony D. The New Science of Sharing. Bloomberg L.P. [online]. 2007 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/bw/stories/2007-03-02/the-new-science-of-sharingbusinessweek-business-news-stock-market-and-financial-advice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Mendeley ====&lt;br /&gt;
[[Mendeley]] je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů&lt;br /&gt;
==== Marcus Vaska ====&lt;br /&gt;
Marcus Vaska je jedním ze známých bloggerů v oblasti vědeckých publikací. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon publikuje články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.&lt;br /&gt;
==== Další vědecké blogy ====&lt;br /&gt;
Mezi další vědecké blogy patří například [[ScienceBlogs]] (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo [[Faculty of 1000]] (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LinkedIn. LinkedIn [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/about-us?trk=hp-about&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OpenWetWare. Wikipedia [online]. 2005-2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/OpenWetWare&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mendeley [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.mendeley.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SCIENCEBLOGS LLC. ScienceBlogs [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://scienceblogs.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FACULTY OF 1000 LTD. Faculty of 1000 [online]. 2000-2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://f1000.com/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19239</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19239"/>
		<updated>2015-04-26T11:21:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley.&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&amp;lt;ref&amp;gt;SIMANDLOVÁ, Tereza. Šedá literatura 2.0. In: Slideshare [online]. 2012 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
[[LinkedIn]] je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřejňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
[[OpenWetWare]] byl vytvořen studenty [[MIT]] v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;br /&gt;
K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.&amp;lt;ref&amp;gt;WILLIAMS, Anthony D. The New Science of Sharing. Bloomberg L.P. [online]. 2007 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/bw/stories/2007-03-02/the-new-science-of-sharingbusinessweek-business-news-stock-market-and-financial-advice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Mendeley ====&lt;br /&gt;
[[Mendeley]] je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů&lt;br /&gt;
==== Marcus Vaska ====&lt;br /&gt;
Marcus Vaska je jedním ze známých bloggerů v oblasti vědeckých publikací. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon publikuje články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.&lt;br /&gt;
==== Další vědecké blogy ====&lt;br /&gt;
Mezi další vědecké blogy patří například [[ScienceBlogs]] (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo [[Faculty of 1000]] (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LinkedIn. LinkedIn [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/about-us?trk=hp-about&lt;br /&gt;
OpenWetWare. Wikipedia [online]. 2005-2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/OpenWetWare&lt;br /&gt;
Mendeley [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.mendeley.com/&lt;br /&gt;
SCIENCEBLOGS LLC. ScienceBlogs [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://scienceblogs.com/&lt;br /&gt;
FACULTY OF 1000 LTD. Faculty of 1000 [online]. 2000-2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://f1000.com/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19238</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19238"/>
		<updated>2015-04-26T10:43:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley.&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&amp;lt;ref&amp;gt;SIMANDLOVÁ, Tereza. Šedá literatura 2.0. In: Slideshare [online]. 2012 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
[[LinkedIn]] je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřejňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
[[OpenWetWare]] byl vytvořen studenty [[MIT]] v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;br /&gt;
K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.&amp;lt;ref&amp;gt;WILLIAMS, Anthony D. The New Science of Sharing. Bloomberg L.P. [online]. 2007 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/bw/stories/2007-03-02/the-new-science-of-sharingbusinessweek-business-news-stock-market-and-financial-advice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Mendeley ====&lt;br /&gt;
[[Mendeley]] je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů&lt;br /&gt;
==== Marcus Vaska ====&lt;br /&gt;
Marcus Vaska je jedním ze známých bloggerů v oblasti vědeckých publikací. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon publikuje články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.&lt;br /&gt;
==== Další vědecké blogy ====&lt;br /&gt;
Mezi další vědecké blogy patří například [[ScienceBlogs]] (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo [[Faculty of 1000]] (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LinkedIn. LinkedIn [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/about-us?trk=hp-about&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19236</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19236"/>
		<updated>2015-04-26T10:39:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley.&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&amp;lt;ref&amp;gt;SIMANDLOVÁ, Tereza. Šedá literatura 2.0. In: Slideshare [online]. 2012 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
[[LinkedIn]] je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřejňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
[[OpenWetWare]] byl vytvořen studenty [[MIT]] v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;br /&gt;
K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.[http://WILLIAMS,%20Anthony%20D.%20The%20New%20Science%20of%20Sharing.%20Bloomberg%20L.P.%20%5Bonline%5D.%202007%20%5Bcit.%202015-04-26%5D.%20Dostupné%20z:%20http://www.bloomberg.com/bw/stories/2007-03-02/the-new-science-of-sharingbusinessweek-business-news-stock-market-and-financial-advice WILLIAMS, Anthony D. The New Science of Sharing. Bloomberg L.P. [online&amp;lt;nowiki&amp;gt;]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;. 2007 [cit. 2015-04-26&amp;lt;nowiki&amp;gt;]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/bw/stories/2007-03-02/the-new-science-of-sharingbusinessweek-business-news-stock-market-and-financial-advice]&lt;br /&gt;
==== Mendeley ====&lt;br /&gt;
[[Mendeley]] je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů&lt;br /&gt;
==== Marcus Vaska ====&lt;br /&gt;
Marcus Vaska je jedním ze známých bloggerů v oblasti vědeckých publikací. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon publikuje články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.&lt;br /&gt;
==== Další vědecké blogy ====&lt;br /&gt;
Mezi další vědecké blogy patří například [[ScienceBlogs]] (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo [[Faculty of 1000]] (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LinkedIn. LinkedIn [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/about-us?trk=hp-about&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19235</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19235"/>
		<updated>2015-04-26T10:27:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley.&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&amp;lt;ref&amp;gt;SIMANDLOVÁ, Tereza. Šedá literatura 2.0. In: Slideshare [online]. 2012 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
[[LinkedIn]] je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřejňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
[[OpenWetWare]] byl vytvořen studenty [[MIT]] v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;br /&gt;
K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.&lt;br /&gt;
==== Mendeley ====&lt;br /&gt;
[[Mendeley]] je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů&lt;br /&gt;
==== Marcus Vaska ====&lt;br /&gt;
Marcus Vaska je jedním ze známých bloggerů v oblasti vědeckých publikací. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon publikuje články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.&lt;br /&gt;
==== Další vědecké blogy ====&lt;br /&gt;
Mezi další vědecké blogy patří například [[ScienceBlogs]] (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo [[Faculty of 1000]] (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19226</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19226"/>
		<updated>2015-04-25T19:07:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley.&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&amp;lt;ref&amp;gt;Šedá literatura 2.0, Tereza Simandlová dostupné z http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
[[LinkedIn]] je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřejňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
[[OpenWetWare]] byl vytvořen studenty [[MIT]] v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;br /&gt;
K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.&lt;br /&gt;
==== Mendeley ====&lt;br /&gt;
[[Mendeley]] je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů&lt;br /&gt;
==== Marcus Vaska ====&lt;br /&gt;
Marcus Vaska je jedním ze známých bloggerů v oblasti vědeckých publikací. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon publikuje články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.&lt;br /&gt;
==== Další vědecké blogy ====&lt;br /&gt;
Mezi další vědecké blogy patří například [[ScienceBlogs]] (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo [[Faculty of 1000]] (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19225</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19225"/>
		<updated>2015-04-25T19:05:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley.&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&amp;lt;ref&amp;gt;Šedá literatura 2.0 dostupné z http://www.slideshare.net/terkakliste/ed-literatura-20&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
[[LinkedIn]] je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřejňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
[[OpenWetWare]] byl vytvořen studenty [[MIT]] v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;br /&gt;
K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.&lt;br /&gt;
==== Mendeley ====&lt;br /&gt;
[[Mendeley]] je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů&lt;br /&gt;
==== Marcus Vaska ====&lt;br /&gt;
Marcus Vaska je jedním ze známých bloggerů v oblasti vědeckých publikací. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon publikuje články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.&lt;br /&gt;
==== Další vědecké blogy ====&lt;br /&gt;
Mezi další vědecké blogy patří například [[ScienceBlogs]] (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo [[Faculty of 1000]] (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19224</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19224"/>
		<updated>2015-04-25T18:59:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley.&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
LinkedIn je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřejňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
[[OpenWetWare]] byl vytvořen studenty [[MIT]] v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;br /&gt;
K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.&lt;br /&gt;
==== Mendeley ====&lt;br /&gt;
[[Mendeley]] je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů&lt;br /&gt;
==== Marcus Vaska ====&lt;br /&gt;
Marcus Vaska je jedním ze známých bloggerů v oblasti vědeckých publikací. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon publikuje články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.&lt;br /&gt;
==== Další vědecké blogy ====&lt;br /&gt;
Mezi další vědecké blogy patří například ScienceBlogs (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo Faculty of 1000 (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy).&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19223</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19223"/>
		<updated>2015-04-25T18:52:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley.&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
LinkedIn je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřeňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
OpenWeWare byl vytvořen studenty MIT v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;br /&gt;
K tomuto sdílení přistoupila mimo jiné v roce 2007 firma Novartis s výzkumem diabetes typu 2.&lt;br /&gt;
==== Mendeley ====&lt;br /&gt;
Mendeley je program a zároveň web pro správu a sdílení výzkumných prací, dat a vzájemnou spolupráci. Zároveň se jedná o sociální síť pro výzkumné pracovníky, je zde možné ukládat data, publikovat články a vzájemně je komentovat. Je vybaven full-textovým vyhledáváním, což značně usnadňuje najít požadované informace. Nachází se zde i skupiny vytvořené pro společné řešení výzkumných úkolů&lt;br /&gt;
==== Marcus Vaska ====&lt;br /&gt;
Marcus Vaska je jedním ze známých bloggerů v oblasti vědeckých publikací. Na svém blogu na stránkách Grey Horizon publikuje články, studie a výzkumy z oblasti onkologie. Články jsou vybaveny QR kódy, je tak možné si je stáhnout do mobilních aplikací.&lt;br /&gt;
==== Další vědecké blogy ====&lt;br /&gt;
Mezi další vědecké blogy patří například ScienceBlogs (bloggeři z oblastí humanitárních a sociálních věd, lékařství, politiky, informační vědy aj., autoři blogů jsou aktivní vědci, lékaři, profesoři či spisovatelé) nebo Faculty of 1000 (nejlepší výzkumné články v biologii a medicíně tu jsou hodnoceny a komentovány; web zároveň slouží jako úložiště pro plakáty a prezentace z této oblasti vědy)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19221</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19221"/>
		<updated>2015-04-25T18:30:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley.&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
LinkedIn je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřeňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
OpenWeWare byl vytvořen studenty MIT v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19220</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19220"/>
		<updated>2015-04-25T18:29:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley.&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
LinkedIn je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřeňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;br /&gt;
=== Vědecké sociální sítě a blogy ===&lt;br /&gt;
Pro vědecké pracovníky a odbornou veřejnost jsou velmi užitečné tzv. vědecké sociální sítě a weby. Patří mezi ně například OpenWetWare, Mendeley aj. Slouží především k setkávání vědců, publikování odborných vědeckých článků, zakládání různých skupin z lidí z celého světa, kteří se podílejí na společném výzkumu nebo vzájemné vyměňování zkušeností a řešení problémů z oblasti vědy.&lt;br /&gt;
==== OpenWetWare ====&lt;br /&gt;
OpenWeWare byl vytvořen studenty MIT v roce 2005. Podporuje otevřený výzkum, vzdělání, publikování a diskuze z oblasti biologie a biologického inženýrství. Laboratorní výsledky a metody se tak stávají pro vědce dostupnější, dochází zde k otevřené spolupráci a sdílení problémů a jejich řešení, což vede především k celkovému urychlení výzkumu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19214</id>
		<title>Šedá literatura na sociálních sítích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_na_soci%C3%A1ln%C3%ADch_s%C3%ADt%C3%ADch&amp;diff=19214"/>
		<updated>2015-04-25T18:16:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: Založena nová stránka s textem „ == Šedá literatura na sociálních sítích ==  Šedou literaturou na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, ob…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Šedá literatura na sociálních sítích ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura|Šedou literaturou]] na sociálních sítích je míněn veškerý text, záznam, obraz video či zvuk, který je na sociálních sítích uložen uživateli.&lt;br /&gt;
Na sociální sítě se můžeme dívat z hlediska obsahu jako na&lt;br /&gt;
# sdílení zážitků a pocitů s přáteli&lt;br /&gt;
# sdílení odborných [[Informace|informací]] z oblasti vědy a výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obě skupiny spadají pod šedou literaturu, v tomto článku se ale budu věnovat zejména skupině druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šedá literatura na internetu ===&lt;br /&gt;
V prostředí internetu vznikají různé webové stránky, servery a úložiště, kde je možné vyhledávat, ukládat, uchovávat, aktualizovat a také sdílet informace v podobě šedé literatury. Jedná se o různé články, blogy, hodnocení, komentáře, poznámky a jiné posty. Mezi nejznámější úložiště patří například YouTube a GoogleDocs, pro sdílení lze uvést mimo jiné [[Facebook]], Twitter, LinkedIn, Researgate nebo Mendeley.&lt;br /&gt;
Výhodou webů je rychlé a snadné uchovávání, zviditelnění a sdílení dat a možnost jejich dalšího doporučení nebo propojení s různými aplikacemi.&lt;br /&gt;
Mezi nevýhody patří naopak především nutnost založit vlastní profil, špatná vyhledatelnost nebo krátká životnost informací a tak i potřeba stálé aktualizace. Na webu se šíří i řada neověřených, neúplných a nedůvěryhodných sdělení a údajů a je proto nutné si data vždy ověřit z více zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== YouTube ====&lt;br /&gt;
YouTube je největší a nejrozšířenější server určený pro šíření videa. Se [[Šedá literatura|šedou literaturou]] se zde setkáváme nejen prostřednictvím různých slidů, prezentací, přednášek, videí či zvukových dokumentů, ale představují ji i následné komentáře, hodnocení a příspěvky ostatních uživatelů k uvedenému obsahu. Vše lze jednoduše vkládat, odebírat a také dál sdílet. YouTube je notně využíván bloggery i vloggery, ale také řadou sdělovacích prostředků.&lt;br /&gt;
==== LinkedIn ====&lt;br /&gt;
LinkedIn je profesní sociální síť, na které se setkávají studenti, pracovníci a profesionálové ve svých oborech. Mohou si zde vyměňovat své pracovní zkušenosti, úspěchy a zájmy, ale také si klást navzájem otázky a dávat řešení na problémy, se kterými se ve svém pracovním životě setkávají. V rámci odborných blogů se zde zveřeňují a sdílí odborné články a publikace. Je tu umožněno kontaktovat ostatní uživatele dle firem, ve kterých pracují, vyhledávat je dle oborů nebo vystudovaných škol. Tato sociální síť je také v pozornosti personalistů, kteří zde hledají vhodné kandidáty na volné pozice ve firmách.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&amp;diff=18669</id>
		<title>Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&amp;diff=18669"/>
		<updated>2015-04-07T12:09:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: /* Skupina B */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seznam hesel k vytvoření v rámci předmětu &amp;quot;Studijní web k šedé literatuře&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skupina A ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozcestník + Definice +Typologie  || Charvátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[NUŠL]]  || Jirásková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Theses.cz]] || Pappová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[GreyNet]] || Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[OpenGrey]] || Opatrná&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Grey Guide]] || Kratochvílová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[International Conference on Grey Literature]] || Tauchenová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[The Grey Journal]]  ||  Baslová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Enhanced Publications]]  || Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Research Data]]  || Čejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[OpenAire]] || Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[DANS]] || Novák&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skupina B ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v ČR]]	|| Jirásková&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) na Slovensku]]	|| Alena Kratochvílová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]]	||Tauchenová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe]]	||Juranová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) ve zbytku světa]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura na sociálních sítích]]	|| Hirschová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Vzdělávací weby k šedé literatuře]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Zveřejňování šedé literatury z pohledu českého Autorského práva]]	|| Novák&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Možnosti využití volných licencí pro publikování šedé literatury]]	|| Kyslíková&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR]]	|| Charvátová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v Evropě]]	||Baslová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací ve zbytku světa]] || &lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Seznam multioborových databází šedé literatury]]	||Pappová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Seznam oborových databází šedé literatury]]	|| Opatrná&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&amp;diff=18358</id>
		<title>Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&amp;diff=18358"/>
		<updated>2015-03-23T17:24:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: /* Skupina B */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seznam hesel k vytvoření v rámci předmětu &amp;quot;Studijní web k šedé literatuře&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skupina A ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozcestník + Definice +Typologie  || Charvátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[NUŠL]]  || Jirásková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Theses.cz]] || Pappová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[GreyNet]] || Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[OpenGrey]] || Opatrná&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Grey Guide]] || Kratochvílová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[International Conference on Grey Literature]] || Tauchenová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[The Grey Journal]]  ||  Baslová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Enhanced Publications]]  || Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Research Data]]  || Čejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[OpenAire]] || Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[DANS]] || Novák&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skupina B ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v ČR]]	|| Jirásková&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) na Slovensku]]	|| Alena Kratochvílová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]]	||Tauchenová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe]]	||Juranová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) ve zbytku světa]]	||Hirschová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura na sociálních sítích]]	|| Kateřina Čejková&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Vzdělávací weby k šedé literatuře]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Zveřejňování šedé literatury z pohledu českého Autorského práva]]	|| Novák&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Možnosti využití volných licencí pro publikování šedé literatury]]	|| Kyslíková&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR]]	|| Charvátová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v Evropě]]	||Baslová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací ve zbytku světa]] || &lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Seznam multioborových databází šedé literatury]]	||Pappová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Seznam oborových databází šedé literatury]]	|| Opatrná&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&amp;diff=18355</id>
		<title>Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&amp;diff=18355"/>
		<updated>2015-03-23T17:00:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: /* Skupina A */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seznam hesel k vytvoření v rámci předmětu &amp;quot;Studijní web k šedé literatuře&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skupina A ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozcestník + Definice +Typologie  || Charvátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[NUŠL]]  || Jirásková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Theses.cz]] || Pappová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[GreyNet]] || Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[OpenGrey]] || Opatrná&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Grey Guide]] || Kratochvílová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[International Conference on Grey Literature]] || Tauchenová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[The Grey Journal]]  ||  Baslová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Enhanced Publications]]  || Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Research Data]]  || Čejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[OpenAire]] || Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[DANS]] || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skupina B ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v ČR]]	|| Jirásková&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) na Slovensku]]	|| Alena Kratochvílová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]]	||Tauchenová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) ve zbytku světa]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Šedá literatura na sociálních sítích]]	|| Kateřina Čejková&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Vzdělávací weby k šedé literatuře]]	||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Zveřejňování šedé literatury z pohledu českého Autorského práva]]	||&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Možnosti využití volných licencí pro publikování šedé literatury]]	|| Kyslíková&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR]]	|| Charvátová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v Evropě]]	||Baslová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací ve zbytku světa]] || &lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Seznam multioborových databází šedé literatury]]	||Pappová&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
| [[Seznam oborových databází šedé literatury]]	|| Opatrná&lt;br /&gt;
|-	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantika_a_syntaxe_informace&amp;diff=15607</id>
		<title>Sémantika a syntaxe informace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantika_a_syntaxe_informace&amp;diff=15607"/>
		<updated>2015-01-25T16:09:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace je nejednoznačný pojem. Slovo pochází s z latinského &amp;quot;informare&amp;quot;, jehož význam se dá přeložit jako &amp;quot;uváděti ve tvar&amp;quot;, formovat nebo tvořit. &lt;br /&gt;
Existuje řada definic a výkladů k tomuto pojmu.'''Michael Buckland''' nastínil [[Čtyři aspekty informace (Buckland)|čtyři možné pohledy na informaci]]  - informace jako znalost, informace jako proces, informace jako věc a informace jako zpracování dat. &amp;lt;ref&amp;gt;Information as Thing. In: BUCKLAND, Michael. Information as Thing [online]. 1991 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/thing.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá informace obsahuje dvě složky - '''sémantickou''' (obsah zprávy) a '''syntaktickou''' (znaky utvořené podle gramatických pravidel) a jejich vzájemný vztah je základní funkcí jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantika informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantika se zabývá vztahem mezi znaky a objekty, procesy nebo jevy, jež znaky označují, a to nezávisle na příjemci zprávy. &lt;br /&gt;
Zkoumá význam a obsah informace. K tomuto chápání obsahu zprávy dochází například u čtenáře psaného textu, posluchače hudební skladby nebo u návštěvníka galerie při pohledu na obraz.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Při přenosu informace od zdroje dochází ke [[kódování]] (syntaktická složka) a přenosu zprávy k příjemci, který ji dekoduje, aby pochpil její obsah - tento proces nazýváme [[model komunikace|obecný model komunikace]]. Není přitom zaručeno, vysílající a přijímající chápou zprávu stejně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:teor-vychodiska-komunikace_02.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký význam má vztah informace ke kontextu.&lt;br /&gt;
V souvislosti s kontextem lze zaznamenat rostoucí kvalitu vztahu sémantického obsahu takto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# prostá informace&lt;br /&gt;
# poznatek&lt;br /&gt;
# pochopený poznatek&lt;br /&gt;
# znalost&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAV INFORMAČNÍ STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotkou informace je jedna zpráva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K přenosu slouží syntaktická složka zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Syntaxe informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaktika se zabývá vzájemnými vztahy mezi znaky, a přenášením zpráv bez ohledu na její kontext. U přenosu informace se zaměřuje na způsoby kódování, průchodnost [[kanály|kanálu]] a redundanci [[signál|signálů]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vychází z [[Shannonovo chápání informace|teorie informace]], za jejíž zakladatelem je '''Claude Elwood Shannon'''. Ten rozdělil zprávu do jednotlivých znaků a zavedl jednotku informace - binary digit, neboli [[bit]] a pojem entropie, jakžto míru neuspořádanosti, neurčitosti ve zprávě.&amp;lt;ref&amp;gt;Biokybernetika. In: Katedra biofyziky - Přírodovědecká fakulta [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://biofyzika.upol.cz/userfiles/file/biokybernetika_6_informace.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rostoucí kvalitu vztahu syntaktického obsahu lze vyjádřit takto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# holá data&lt;br /&gt;
# zkontrolovaná a ověřená data&lt;br /&gt;
# vyčištěná a uspořádaná data&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAV INFORMAČNÍ STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Základní sémiotický i informační či komunikační proces je charakteristický vztahem tří faktorů. S pomocí něčeho (znaku) se podle určitých pravidel ('''syntaxe''') sděluje něco (význam - '''sémantika''') někomu, za nějakým, účelem (pragmatika).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Pojem informace ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/pojem-informace-ve-svete-sdileneho-pojeti-skutecnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Literatura:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JONÁK, Zdeněk. Pojem informace ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/pojem-informace-ve-svete-sdileneho-pojeti-skutecnosti&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantika_a_syntaxe_informace&amp;diff=15606</id>
		<title>Sémantika a syntaxe informace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantika_a_syntaxe_informace&amp;diff=15606"/>
		<updated>2015-01-25T16:09:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace je nejednoznačný pojem. Slovo pochází s z latinského &amp;quot;informare&amp;quot;, jehož význam se dá přeložit jako &amp;quot;uváděti ve tvar&amp;quot;, formovat nebo tvořit. &lt;br /&gt;
Existuje řada definic a výkladů k tomuto pojmu.'''Michael Buckland''' nastínil [[Čtyři aspekty informace (Buckland)|čtyři možné pohledy na informaci]]  - informace jako znalost, informace jako proces, informace jako věc a informace jako zpracování dat. &amp;lt;ref&amp;gt;Information as Thing. In: BUCKLAND, Michael. Information as Thing [online]. 1991 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/thing.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá informace obsahuje dvě složky - '''sémantickou''' (obsah zprávy) a '''syntaktickou''' (znaky utvořené podle gramatických pravidel) a jejich vzájemný vztah je základní funkcí jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantika informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantika se zabývá vztahem mezi znaky a objekty, procesy nebo jevy, jež znaky označují, a to nezávisle na příjemci zprávy. &lt;br /&gt;
Zkoumá význam a obsah informace. K tomuto chápání obsahu zprávy dochází například u čtenáře psaného textu, posluchače hudební skladby nebo u návštěvníka galerie při pohledu na obraz.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Při přenosu informace od zdroje dochází ke [[kódování]] (syntaktická složka) a přenosu zprávy k příjemci, který ji dekoduje, aby pochpil její obsah - tento proces nazýváme [[model komunikace|obecný model komunikace]]. Není přitom zaručeno, vysílající a přijímající chápou zprávu stejně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:teor-vychodiska-komunikace_02.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký význam má vztah informace ke kontextu.&lt;br /&gt;
V souvislosti s kontextem lze zaznamenat rostoucí kvalitu vztahu sémantického obsahu takto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# prostá informace&lt;br /&gt;
# poznatek&lt;br /&gt;
# pochopený poznatek&lt;br /&gt;
# znalost&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAV INFORMAČNÍ STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotkou informace je jedna zpráva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K přenosu slouží syntaktická složka zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Syntaxe informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaktika se zabývá vzájemnými vztahy mezi znaky, a přenášením zpráv bez ohledu na její kontext. U přenosu informace se zaměřuje na způsoby kódování, průchodnost [[kanály|kanálu]] a redundanci [[signál|signálů]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vychází z [[Shannonovo chápání informace|teorie informace]], za jejíž zakladatelem je '''Claude Elwood Shannon'''. Ten rozdělil zprávu do jednotlivých znaků a zavedl jednotku informace - binary digit, neboli [[bit]] a pojem entropie, jakžto míru neuspořádanosti, neurčitosti ve zprávě.&amp;lt;ref&amp;gt;Biokybernetika. In: Katedra biofyziky - Přírodovědecká fakulta [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://biofyzika.upol.cz/userfiles/file/biokybernetika_6_informace.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rostoucí kvalitu vztahu syntaktického obsahu lze vyjádřit takto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# holá data&lt;br /&gt;
# zkontrolovaná a ověřená data&lt;br /&gt;
# vyčištěná a uspořádaná data&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAV INFORMAČNÍ STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Základní sémiotický i informační či komunikační proces je charakteristický vztahem tří faktorů. S pomocí něčeho (znaku) se podle určitých pravidel ('''syntaxe''') sděluje něco (význam - '''sémantika''') někomu, za nějakým, účelem (pragmatika).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Pojem informace ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/pojem-informace-ve-svete-sdileneho-pojeti-skutecnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Literatura:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JONÁK, Zdeněk. Pojem informace ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/pojem-informace-ve-svete-sdileneho-pojeti-skutecnosti&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantika_a_syntaxe_informace&amp;diff=15605</id>
		<title>Sémantika a syntaxe informace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantika_a_syntaxe_informace&amp;diff=15605"/>
		<updated>2015-01-25T15:57:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace je nejednoznačný pojem. Slovo pochází s z latinského &amp;quot;informare&amp;quot;, jehož význam se dá přeložit jako &amp;quot;uváděti ve tvar&amp;quot;, formovat nebo tvořit. &lt;br /&gt;
Existuje řada definic a výkladů k tomuto pojmu.'''Michael Buckland''' nastínil [[Čtyři aspekty informace (Buckland)|čtyři možné pohledy na informaci]]  - informace jako znalost, informace jako proces, informace jako věc a informace jako zpracování dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá informace obsahuje dvě složky - '''sémantickou''' (obsah zprávy) a '''syntaktickou''' (znaky utvořené podle gramatických pravidel) a jejich vzájemný vztah je základní funkcí jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantika informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantika se zabývá vztahem mezi znaky a objekty, procesy nebo jevy, jež znaky označují, a to nezávisle na příjemci zprávy. &lt;br /&gt;
Zkoumá význam a obsah informace. K tomuto chápání obsahu zprávy dochází například u čtenáře psaného textu, posluchače hudební skladby nebo u návštěvníka galerie při pohledu na obraz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Při přenosu informace od zdroje dochází ke [[kódování]] (syntaktická složka) a přenosu zprávy k příjemci, který ji dekoduje, aby pochpil její obsah - tento proces nazýváme [[model komunikace|obecný model komunikace]]. Není přitom zaručeno, vysílající a přijímající chápou zprávu stejně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:teor-vychodiska-komunikace_02.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký význam má vztah informace ke kontextu.&lt;br /&gt;
V souvislosti s kontextem lze zaznamenat rostoucí kvalitu vztahu sémantického obsahu takto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# prostá informace&lt;br /&gt;
# poznatek&lt;br /&gt;
# pochopený poznatek&lt;br /&gt;
# znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotkou informace je jedna zpráva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K přenosu slouží syntaktická složka zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Syntaxe informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaktika se zabývá vzájemnými vztahy mezi znaky, a přenášením zpráv bez ohledu na její kontext. U přenosu informace se zaměřuje na způsoby kódování, průchodnost [[kanály|kanálu]] a redundanci [[signál|signálů]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vychází z [[Shannonovo chápání informace|teorie informace]], za jejíž zakladatelem je '''Claude Elwood Shannon'''. Ten rozdělil zprávu do jednotlivých znaků a zavedl jednotku informace - binary digit, neboli [[bit]] a pojem entropie, jakžto míru neuspořádanosti, neurčitosti ve zprávě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rostoucí kvalitu vztahu syntaktického obsahu lze vyjádřit takto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# holá data&lt;br /&gt;
# zkontrolovaná a ověřená data&lt;br /&gt;
# vyčištěná a uspořádaná data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Základní sémiotický i informační či komunikační proces je charakteristický vztahem tří faktorů. S pomocí něčeho (znaku) se podle určitých pravidel ('''syntaxe''') sděluje něco (význam - '''sémantika''') někomu, za nějakým, účelem (pragmatika).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Pojem informace ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/pojem-informace-ve-svete-sdileneho-pojeti-skutecnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantika_a_syntaxe_informace&amp;diff=15604</id>
		<title>Sémantika a syntaxe informace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantika_a_syntaxe_informace&amp;diff=15604"/>
		<updated>2015-01-25T15:56:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace je nejednoznačný pojem. Slovo pochází s z latinského &amp;quot;informare&amp;quot;, jehož význam se dá přeložit jako &amp;quot;uváděti ve tvar&amp;quot;, formovat nebo tvořit. &lt;br /&gt;
Existuje řada definic a výkladů k tomuto pojmu.'''Michael Buckland''' nastínil [[Čtyři aspekty informace (Buckland)|čtyři možné pohledy na informaci]]  - informace jako znalost, informace jako proces, informace jako věc a informace jako zpracování dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá informace obsahuje dvě složky - '''sémantickou''' (obsah zprávy) a '''syntaktickou''' (znaky utvořené podle gramatických pravidel) a jejich vzájemný vztah je základní funkcí jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantika informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sémantika se zabývá vztahem mezi znaky a objekty, procesy nebo jevy, jež znaky označují, a to nezávisle na příjemci zprávy. &lt;br /&gt;
Zkoumá význam a obsah informace. K tomuto chápání obsahu zprávy dochází například u čtenáře psaného textu, posluchače hudební skladby nebo u návštěvníka galerie při pohledu na obraz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Při přenosu informace od zdroje dochází ke [[kódování]] (syntaktická složka) a přenosu zprávy k příjemci, který ji dekoduje, aby pochpil její obsah - tento proces nazýváme [[model komunikace|obecný model komunikace]]. Není přitom zaručeno, vysílající a přijímající chápou zprávu stejně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:teor-vychodiska-komunikace_02.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velký význam má vztah informace ke kontextu.&lt;br /&gt;
V souvislosti s kontextem lze zaznamenat rostoucí kvalitu vztahu sémantického obsahu takto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# prostá informace&lt;br /&gt;
# poznatek&lt;br /&gt;
# pochopený poznatek&lt;br /&gt;
# znalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotkou informace je jedna zpráva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K přenosu slouží syntaktická složka zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Syntaxe informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaktika se zabývá vzájemnými vztahy mezi znaky, a přenášením zpráv bez ohledu na její kontext. U přenosu informace se zaměřuje na způsoby kódování, průchodnost [[kanály|kanálu]] a redundanci [[signál|signálů]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vychází z [[Shannonovo chápání informace|teorie informace]], za jejíž zakladatelem je '''Claude Elwood Shannon'''. Ten rozdělil zprávu do jednotlivých znaků a zavedl jednotku informace - binary digit, neboli [[bit]] a pojem entropie, jakžto míru neuspořádanosti, neurčitosti ve zprávě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rostoucí kvalitu vztahu syntaktického obsahu lze vyjádřit takto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# holá data&lt;br /&gt;
# zkontrolovaná a ověřená data&lt;br /&gt;
# vyčištěná a uspořádaná data&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Základní sémiotický i informační či komunikační proces je charakteristický vztahem tří faktorů. S pomocí něčeho (znaku) se podle určitých pravidel ('''syntaxe''') sděluje něco (význam - '''sémantika''') někomu, za nějakým, účelem (pragmatika).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Pojem informace ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/pojem-informace-ve-svete-sdileneho-pojeti-skutecnosti&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Teor-vychodiska-komunikace_02.jpg&amp;diff=15601</id>
		<title>Soubor:Teor-vychodiska-komunikace 02.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Teor-vychodiska-komunikace_02.jpg&amp;diff=15601"/>
		<updated>2015-01-25T14:50:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantika_a_syntaxe_informace&amp;diff=15598</id>
		<title>Sémantika a syntaxe informace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S%C3%A9mantika_a_syntaxe_informace&amp;diff=15598"/>
		<updated>2015-01-25T14:07:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: Založena nová stránka s textem „=== Informace ===  Informace je nejednoznačný pojem. Slovo pochází s z latinského &amp;quot;informare&amp;quot;, jehož význam se dá přeložit jako &amp;quot;uváděti ve tva…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace je nejednoznačný pojem. Slovo pochází s z latinského &amp;quot;informare&amp;quot;, jehož význam se dá přeložit jako &amp;quot;uváděti ve tvar&amp;quot;, formovat nebo tvořit. Existuje řada definic a výkladů k tomuto pojmu. Například Michael Buckland nastínil čtyři možné pohledu na informaci  - informace jako znalost, informace jako proces, informace jako věc a informace jako zpracování dat.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15591</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15591"/>
		<updated>2015-01-25T13:06:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_divide_-_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;diff=15588</id>
		<title>Digital divide - digitální propast</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_divide_-_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;diff=15588"/>
		<updated>2015-01-25T13:03:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Definice termínu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''digital divide''', v překladu digitální propast nebo eventuelně internetová propast,označuje velmi aktuální jev, ke které mu dochází vznikání „propastí“ mezi jedinci, kteří mají přístup k informačním a komunikačním technologiím a disponují znalostmi a dovednostmi k jejich využití, a jedinci, kteří tyto možnosti nemají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín se může vztahovat jak k '''lokálnímu''' problému (uvnitř státu, společnosti, kultury, organizace) tak k problému '''globálnímu''' (mezi státy, kontinenty).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pippa Norris]], teoretička a profesorka na škole harvardské univerzity, rozděluje digital divide na 3 oblasti – '''globální''' (rozdíl mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými zeměmi), '''sociální''' (rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup ke komunikačním technologiím a těmi, kteří ne) a '''demokratickou''' oblast (možnost využití internetu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důvody vzniku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jan van Dijk]], významný profesor zabývající se sociologií a komunikační vědou, definoval společně s [[Kenneth Hacker|Kennethem Hackerem]] vznik digital divide ze 4 důvodů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''psychologický důvod''' - nedostatek jakýchkoliv digitálních zkušeností, způsobený například nezájmem nebo strachem z nových technologií, případně jejich odmítáním (může se dotýkat mimo jiné starších lidí, negramotných aj.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''materiální důvod''' - nedostatek materiálních prostředků pro pořízení těchto technologií&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''nedostatek digitálních dovedností''' - někdy je vnímáno jako dočasný jev, který se vyřeší koupí počítače a jeho připojením; tyto dovednosti můžou být ale vnímány i jako schopnost vyhledávat, vybírat a zpracovávat informace z množství zdrojů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''využitelnost''' - využívání zdrojů jako prostředků ke konkrétním cílům, využití pro vlastní potřeby nebo pro potřeby společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
tyto důvody mohou být z pohledu globálního hlediska rozšířeny o další:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''socio-demografické''' - pohlaví, geografie, příjem, vzdělání, [[Etnologie|etnická příslušnost]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''design''' - přístupnost i pro osoby s [[handicap|handicapem]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''instituční''' - omezený nebo žádný přístup k internetu a počítačům mimo domov, především v chudých zemích, kde jedinec počítač často nevlastní&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''politický''' - autoritářské a totalitní režimy, kde je internet považován za demokracii, nové technologie kontrolují a omezují (zakazování vysokorychlostního internetu, kontrola obsahu stránek apod.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''kulturní''' - zprostředkovávání jazyka a obrázků ve formě, které nejsou daným kulturám blízké, nebo je nechápou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lokální hledisko ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problémy v rozdílech užívání technologií a internetu se potýkají všechny země. Tato nerovnost je způsobena výše zmíněnými důvody, především ekonomickými a socio-demografickými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Globální hledisko ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gobální digital divide znamená rozdíl v užívání technologií (PC, internetu, mobilních telefnů apod.) mezi rozvinutými zeměmi a zeměmi rozvíjejícími se. Ty se rozšiřují a zkvalitňují velmi rychle a některé země nejsou schopny, z výše popsaných důvodů, držet s tímto trendem krok. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digital divide nemusí nutně znamenat, že někdo nemá přístup k technologiím, ale také ve srovnání těchto technologií.&lt;br /&gt;
Jedním z nejsnazších způsobů měření digital divide je mapování a poměřování uživatelů, kteří mají přístup k intenetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ze statistik zpracovaných do grafu níže vyplývá, že tyto rozdíly se nejpropastněji projevují v Africe. Ačkoliv zde žije 15,7% celkové populace, internetoví uživatelé tvoří pouze 8,6% z uživatelů celého světa. Měřeno pouze na Afriku, je to jen 21,3% obyvatel tohoto kontinentu. &lt;br /&gt;
V popředí jsou státy: Nigérie (67,3%), Egypt (43,1%) a Jihoafrická republika (23,7%).&amp;lt;ref&amp;gt;Internet Users in Africa. MINIWATTS MARKETING GROUP. Internet World Stats [online]. 2014 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats1.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:graf.gif|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Překlenutí propasti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řada organizací a projektů se snaží o překlenutí této propasti. Důvody k jejímu zmenšení a k zmírnění rozdílů jsou zřejmé. Počítačové a komunikační technologie zajišťují dostupnost s okolním světem, napomáhají sociální integraci i handicapovaným a sociálně slabším skupinám, ať už snadnou přístupností k informacím, možností nalézt snadněji práci, nebo stíráním rozdílů ve vzdálenosti. &lt;br /&gt;
Významný je také dopad na ekonomiku, možnost dále technologie rozvíjet a zúčastnit se různých mezistátních výběrových řízení a soutěží. &lt;br /&gt;
V neposlední řadě volný přístup k informacím a kontakt s okolním světem je součástí zdravé demokracie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na zužování a potírání digitální propasti existuje řada projektů, mezi jinými jsou to například tyto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''One Laptop per child''' – OLPC – cílem je poskytnout dětem nízkonákladový notebook ve snaze podpořit vzdělání. Celkem zatím zásobovali zhruba 2 milion dětí a učitelů v jižní Americe a 500 000 dětí a učitelů ve zbytku světa.&amp;lt;ref&amp;gt;One Laptop per Child. OLPC, Inc. One Laptop per Child [online]. 2015 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://one.laptop.org/about/mission&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Close the Gap''' – mezinárodní nezisková organizace OSN, která nabízí vysoce kvalitní počítače darované firmami do vzdělávacích a zdravotnických organizací v rozvíjejících se zemích&amp;lt;ref&amp;gt;Close the Gap. Close The Gap Int. Disclaimer [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://close-the-gap.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Center for digital inclusion''' – centrum pro digitální začleňování&amp;lt;ref&amp;gt;Center for Digital Inclusion. Center for Digital Inclusion Graduate School of Library and Information Science [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://cdi.lis.illinois.edu/cdi/?page_id=1768&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Unesco]] – Orbicom''' – podpora šíření znalostí a komunikačních technologií prostřednictvím vzdělávání a stáží pro studenty a učitele&amp;lt;ref&amp;gt;Orbicom. Orbicom [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://orbicom.ca/en/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FUCHS, Christian. Internet and Society: social theory in the information age. New York:Routledge, 2008, ISBN 04-159-6132-7. strany 213-218&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The Digital Divide, ICT and the 50x15 Initiative, MINIWATTS MARKETIG GROUP. Internet World Stats [online]. 2012-2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné http://www.internetworldstats.com/links10.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HEŘMANOVÁ, Eva a Jitka ČERNÁ. ARTS LEXIKON, Digital Divide [online]. 2012 [cit.2014-11-23]. Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Digital_divide&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digital divide. WIKIMEDIA FOUNDATION, Inc. WIkipedia [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_divide&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_divide_-_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;diff=15586</id>
		<title>Digital divide - digitální propast</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_divide_-_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;diff=15586"/>
		<updated>2015-01-25T11:57:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Definice termínu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''digital divide''', v překladu digitální propast nebo eventuelně internetová propast,označuje velmi aktuální jev, ke které mu dochází vznikání „propastí“ mezi jedinci, kteří mají přístup k informačním a komunikačním technologiím a disponují znalostmi a dovednostmi k jejich využití, a jedinci, kteří tyto možnosti nemají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín se může vztahovat jak k '''lokálnímu''' problému (uvnitř státu, společnosti, kultury, organizace) tak k problému '''globálnímu''' (mezi státy, kontinenty).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pippa Norris]], teoretička a profesorka na škole harvardské univerzity, rozděluje digital divide na 3 oblasti – '''globální''' (rozdíl mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými zeměmi), '''sociální''' (rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup ke komunikačním technologiím a těmi, kteří ne) a '''demokratickou''' oblast (možnost využití internetu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důvody vzniku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jan van Dijk]], významný profesor zabývající se sociologií a komunikační vědou, definoval společně s [[Kenneth Hacker|Kennethem Hackerem]] vznik digital divide ze 4 důvodů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''psychologický důvod''' - nedostatek jakýchkoliv digitálních zkušeností, způsobený například nezájmem nebo strachem z nových technologií, případně jejich odmítáním (může se dotýkat mimo jiné starších lidí, negramotných aj.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''materiální důvod''' - nedostatek materiálních prostředků pro pořízení těchto technologií&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''nedostatek digitálních dovedností''' - někdy je vnímáno jako dočasný jev, který se vyřeší koupí počítače a jeho připojením; tyto dovednosti můžou být ale vnímány i jako schopnost vyhledávat, vybírat a zpracovávat informace z množství zdrojů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''využitelnost''' - využívání zdrojů jako prostředků ke konkrétním cílům, využití pro vlastní potřeby nebo pro potřeby společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
tyto důvody mohou být z pohledu globálního hlediska rozšířeny o další:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''socio-demografické''' - pohlaví, geografie, příjem, vzdělání, [[Etnologie|etnická příslušnost]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''design''' - přístupnost i pro osoby s [[handicap|handicapem]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''instituční''' - omezený nebo žádný přístup k internetu a počítačům mimo domov, především v chudých zemích, kde jedinec počítač často nevlastní&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''politický''' - autoritářské a totalitní režimy, kde je internet považován za demokracii, nové technologie kontrolují a omezují (zakazování vysokorychlostního internetu, kontrola obsahu stránek apod.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''kulturní''' - zprostředkovávání jazyka a obrázků ve formě, které nejsou daným kulturám blízké, nebo je nechápou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lokální hledisko ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problémy v rozdílech užívání technologií a internetu se potýkají všechny země. Tato nerovnost je způsobena výše zmíněnými důvody, především ekonomickými a socio-demografickými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Globální hledisko ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gobální digital divide znamená rozdíl v užívání technologií (PC, internetu, mobilních telefnů apod.) mezi rozvinutými zeměmi a zeměmi rozvíjejícími se. Ty se rozšiřují a zkvalitňují velmi rychle a některé země nejsou schopny, z výše popsaných důvodů, držet s tímto trendem krok. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digital divide nemusí nutně znamenat, že někdo nemá přístup k technologiím, ale také ve srovnání těchto technologií.&lt;br /&gt;
Jedním z nejsnazších způsobů měření digital divide je mapování a poměřování uživatelů, kteří mají přístup k intenetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ze statistik zpracovaných do grafu níže vyplývá, že tyto rozdíly se nejpropastněji projevují v Africe. Ačkoliv zde žije 15,7% celkové populace, internetoví uživatelé tvoří pouze 8,6% z uživatelů celého světa. Měřeno pouze na Afriku, je to jen 21,3% obyvatel tohoto kontinentu. &lt;br /&gt;
V popředí jsou státy: Nigérie (67,3%), Egypt (43,1%) a Jihoafrická republika (23,7%).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:graf.gif|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Překlenutí propasti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řada organizací a projektů se snaží o překlenutí této propasti. Důvody k jejímu zmenšení a k zmírnění rozdílů jsou zřejmé. Počítačové a komunikační technologie zajišťují dostupnost s okolním světem, napomáhají sociální integraci i handicapovaným a sociálně slabším skupinám, ať už snadnou přístupností k informacím, možností nalézt snadněji práci, nebo stíráním rozdílů ve vzdálenosti. &lt;br /&gt;
Významný je také dopad na ekonomiku, možnost dále technologie rozvíjet a zúčastnit se různých mezistátních výběrových řízení a soutěží. &lt;br /&gt;
V neposlední řadě volný přístup k informacím a kontakt s okolním světem je součástí zdravé demokracie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na zužování a potírání digitální propasti existuje řada projektů, mezi jinými jsou to například tyto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''One Laptop per child''' – OLPC – cílem je poskytnout dětem nízkonákladový notebook ve snaze podpořit vzdělání. Celkem zatím zásobovali zhruba 2 milion dětí a učitelů v jižní Americe a 500 000 dětí a učitelů ve zbytku světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Close the Gap''' – mezinárodní nezisková organizace OSN, která nabízí vysoce kvalitní počítače darované firmami do vzdělávacích a zdravotnických organizací v rozvíjejících se zemích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Center for digital inclusion''' – centrum pro digitální začleňování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Unesco]] – Orbicom''' – podpora šíření znalostí a komunikačních technologií prostřednictvím vzdělávání a stáží pro studenty a učitele&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Graf.gif&amp;diff=15585</id>
		<title>Soubor:Graf.gif</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Graf.gif&amp;diff=15585"/>
		<updated>2015-01-25T11:57:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: Marketa.Hirschova načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Graf.gif&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Graf.gif&amp;diff=15584</id>
		<title>Soubor:Graf.gif</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Graf.gif&amp;diff=15584"/>
		<updated>2015-01-25T11:55:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Shannonovo_ch%C3%A1p%C3%A1n%C3%AD_informace&amp;diff=15577</id>
		<title>Shannonovo chápání informace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Shannonovo_ch%C3%A1p%C3%A1n%C3%AD_informace&amp;diff=15577"/>
		<updated>2015-01-25T11:32:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
=== Claude Elwood Shannon ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Claude Elwood Shannon byl americký elektrotechnik a matematik, nazývaný též &amp;quot;''otec teorie informace''&amp;quot;. Teorii informace, která významně ovlivnila celou řadu oborů, stvořil v [[Bell|Bellových]] laboratořích a v roce 1948 publikoval v časopise Bell System Technical Journal pod článkem &amp;quot;''The Mathematical Theory of Communication''&amp;quot;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společně s [[Weaver|Warrenem Weaverem]] je také autorem obecného [[model komunikace|modelu komunikace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shannonova definice informace''': &lt;br /&gt;
„Informace je míra množství neurčitosti nebo nejistoty o nějakém náhodném ději odstraněná realizací tohoto děje.“&amp;lt;ref&amp;gt;PŘICHYSTAL, Jan. Úvod do teorie informace. In: Úvod do teorie informace [online]. 2007 [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: https://akela.mendelu.cz/~jprich/predn/teoinf.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pojem BIT ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannon zevšeobecnil myšlenky R.Hartleyho, vydané v knize &amp;quot;''Přenos informace''&amp;quot;. Oddělil syntaktickou část od sémantické, tedy odhlédl od významu zprávy a rozdělil ji na nejmenší možné jednotky - na jednotlivé znaky. Vyjádřil přenos informace matematicky. Jednotku informace nazval '''binary digit''' (dvojková číslice), neboli zkráceně '''bit'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeden [[bit]] nese informaci odpovědi na otázku - ANO-NE; máme tedy dvě možnosti a víme, že jedna z nich je platná. Tyto možnosti lze vyjádřit čísly (1,0). Počet bitů tedy určuje, kolikrát muselo dojít k rozhodnutí, než jsme došli ke správnému výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento počet rozhodnutí vypočteme vzorcem:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;N = s&amp;lt;sup&amp;gt;n&amp;lt;/sup&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''N''' je počet možných zpráv,&lt;br /&gt;
'''n''' je délka zprávy (počítáno na jednotlivé znaky),&lt;br /&gt;
'''s''' je dvě (počet možností 1,0 - pravděpodobnost obou možností je stejná)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počet bitů vypočteme vzorcem:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;I = log&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; N&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1 bit je množství informace, které odstraňuje neurčitost, tedy [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Entropie Informace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Entropie (neuspořádanost nebo neurčitost) je základním pojmem v [[teorie informace|teorii informace]]. Znamená míru neurčitosti ve zprávě. Naopak informaci chápal jako odstranění této neurčitosti.&lt;br /&gt;
Tedy '''s narůstající informací klesá entropie a naopak'''. Shannonova entropie má význam střední hodnoty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Definoval ji takto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Předpokládáme existenci nějakého systému a současně předpokládáme samostatnou událost (nezávislou na předchozích událostech), která způsobí přechod systému do nového stavu. Předpokládejme n vzájemně se vylučujících stavů x, pravděpodobnost stavu i je p(i), pak entropie stavu x bude:''&amp;lt;ref&amp;gt;OTÝPKA, Miloslav. Entropie. In: Coptel Internetový portál [online]. 2011 [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://coptel.coptkm.cz/index.php?action=2&amp;amp;doc=21116&amp;amp;docGroup=167&amp;amp;cmd=0&amp;amp;instance=1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:vzorec.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Míra neurčitosti nemůže být v záporných hodnotách. Znaménko minus zde znamená, že entropie je záporná veličina.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannon vyjádřil množství informace v jedné zprávě záporným logaritmem její pravděpodobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shannonova entropie bodech:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Entropie jevu se rovná nule, když je tento jev jednoznačně určený.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Entropie libovolného jevu se blíží k hodnotě nula (maximální určitosti systému), když se pravděpodobnost jevu blíží hodnotě jedna nebo nula.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Entropie je kladné číslo, v krajním případě (pro P=1 nebo P=0) rovné 0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Entropie je maximální, při rovnoměrném rozložení pravděpodobnosti všech možných jevů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Entropie složeného pokusu, v kterém záleží na pořadí pokusů a kde jsou jevy navzájem nezávislé, je celková entropie rovna součtu entropií jednotlivých pokusů.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Biokybernetika. In: Katedra biofyziky - Přírodovědecká fakulta [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://biofyzika.upol.cz/userfiles/file/biokybernetika_6_informace.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon. CIO Business World [online]. 2010, č. 11 [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vzorec.png&amp;diff=15576</id>
		<title>Soubor:Vzorec.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vzorec.png&amp;diff=15576"/>
		<updated>2015-01-25T11:31:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Shannon3.jpeg&amp;diff=15572</id>
		<title>Soubor:Shannon3.jpeg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Shannon3.jpeg&amp;diff=15572"/>
		<updated>2015-01-25T11:27:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_divide_-_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;diff=15569</id>
		<title>Digital divide - digitální propast</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_divide_-_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&amp;diff=15569"/>
		<updated>2015-01-25T11:23:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Hirschova: Založena nová stránka s textem „=== Definice termínu ===  Termín '''digital divide''', v překladu digitální propast nebo eventuelně internetová propast,označuje velmi aktuální j…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Definice termínu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''digital divide''', v překladu digitální propast nebo eventuelně internetová propast,označuje velmi aktuální jev, ke které mu dochází vznikání „propastí“ mezi jedinci, kteří mají přístup k informačním a komunikačním technologiím a disponují znalostmi a dovednostmi k jejich využití, a jedinci, kteří tyto možnosti nemají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín se může vztahovat jak k '''lokálnímu''' problému (uvnitř státu, společnosti, kultury, organizace) tak k problému '''globálnímu''' (mezi státy, kontinenty).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pippa Norris]], teoretička a profesorka na škole harvardské univerzity, rozděluje digital divide na 3 oblasti – '''globální''' (rozdíl mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými zeměmi), '''sociální''' (rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup ke komunikačním technologiím a těmi, kteří ne) a '''demokratickou''' oblast (možnost využití internetu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důvody vzniku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jan van Dijk]], významný profesor zabývající se sociologií a komunikační vědou, definoval společně s [[Kenneth Hacker|Kennethem Hackerem]] vznik digital divide ze 4 důvodů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''psychologický důvod''' - nedostatek jakýchkoliv digitálních zkušeností, způsobený například nezájmem nebo strachem z nových technologií, případně jejich odmítáním (může se dotýkat mimo jiné starších lidí, negramotných aj.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''materiální důvod''' - nedostatek materiálních prostředků pro pořízení těchto technologií&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''nedostatek digitálních dovedností''' - někdy je vnímáno jako dočasný jev, který se vyřeší koupí počítače a jeho připojením; tyto dovednosti můžou být ale vnímány i jako schopnost vyhledávat, vybírat a zpracovávat informace z množství zdrojů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''využitelnost''' - využívání zdrojů jako prostředků ke konkrétním cílům, využití pro vlastní potřeby nebo pro potřeby společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
tyto důvody mohou být z pohledu globálního hlediska rozšířeny o další:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''socio-demografické''' - pohlaví, geografie, příjem, vzdělání, [[Etnologie|etnická příslušnost]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''design''' - přístupnost i pro osoby s [[handicap|handicapem]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''instituční''' - omezený nebo žádný přístup k internetu a počítačům mimo domov, především v chudých zemích, kde jedinec počítač často nevlastní&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''politický''' - autoritářské a totalitní režimy, kde je internet považován za demokracii, nové technologie kontrolují a omezují (zakazování vysokorychlostního internetu, kontrola obsahu stránek apod.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''kulturní''' - zprostředkovávání jazyka a obrázků ve formě, které nejsou daným kulturám blízké, nebo je nechápou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lokální hledisko ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problémy v rozdílech užívání technologií a internetu se potýkají všechny země. Tato nerovnost je způsobena výše zmíněnými důvody, především ekonomickými a socio-demografickými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Globální hledisko ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gobální digital divide znamená rozdíl v užívání technologií (PC, internetu, mobilních telefnů apod.) mezi rozvinutými zeměmi a zeměmi rozvíjejícími se. Ty se rozšiřují a zkvalitňují velmi rychle a některé země nejsou schopny, z výše popsaných důvodů, držet s tímto trendem krok. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digital divide nemusí nutně znamenat, že někdo nemá přístup k technologiím, ale také ve srovnání těchto technologií.&lt;br /&gt;
Jedním z nejsnazších způsobů měření digital divide je mapování a poměřování uživatelů, kteří mají přístup k intenetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ze statistik zpracovaných do grafu níže vyplývá, že tyto rozdíly se nejpropastněji projevují v Africe. Ačkoliv zde žije 15,7% celkové populace, internetoví uživatelé tvoří pouze 8,6% z uživatelů celého světa. Měřeno pouze na Afriku, je to jen 21,3% obyvatel tohoto kontinentu. &lt;br /&gt;
V popředí jsou státy: Nigérie (67,3%), Egypt (43,1%) a Jihoafrická republika (23,7%).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Překlenutí propasti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řada organizací a projektů se snaží o překlenutí této propasti. Důvody k jejímu zmenšení a k zmírnění rozdílů jsou zřejmé. Počítačové a komunikační technologie zajišťují dostupnost s okolním světem, napomáhají sociální integraci i handicapovaným a sociálně slabším skupinám, ať už snadnou přístupností k informacím, možností nalézt snadněji práci, nebo stíráním rozdílů ve vzdálenosti. &lt;br /&gt;
Významný je také dopad na ekonomiku, možnost dále technologie rozvíjet a zúčastnit se různých mezistátních výběrových řízení a soutěží. &lt;br /&gt;
V neposlední řadě volný přístup k informacím a kontakt s okolním světem je součástí zdravé demokracie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na zužování a potírání digitální propasti existuje řada projektů, mezi jinými jsou to například tyto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''One Laptop per child''' – OLPC – cílem je poskytnout dětem nízkonákladový notebook ve snaze podpořit vzdělání. Celkem zatím zásobovali zhruba 2 milion dětí a učitelů v jižní Americe a 500 000 dětí a učitelů ve zbytku světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Close the Gap''' – mezinárodní nezisková organizace OSN, která nabízí vysoce kvalitní počítače darované firmami do vzdělávacích a zdravotnických organizací v rozvíjejících se zemích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Center for digital inclusion''' – centrum pro digitální začleňování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Unesco]] – Orbicom''' – podpora šíření znalostí a komunikačních technologií prostřednictvím vzdělávání a stáží pro studenty a učitele&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Hirschova</name></author>
		
	</entry>
</feed>