<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Marta.Pavlickova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Marta.Pavlickova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Marta.Pavlickova"/>
	<updated>2026-04-20T00:30:43Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/10&amp;diff=57401</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2019/10</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/10&amp;diff=57401"/>
		<updated>2019-03-11T22:31:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Atraktivita''' * přímo se podílí na vzniku, trvání a kvalitě vztahu    * můžeme ji vymezit jako ocenění jiné osoby mající pozitivní …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Atraktivita]]'''&lt;br /&gt;
* přímo se podílí na vzniku, trvání a kvalitě vztahu   &lt;br /&gt;
* můžeme ji vymezit jako ocenění jiné osoby mající pozitivní či negativní směr a hloubku emocionální vazby (intenzitu)   &lt;br /&gt;
* atraktivita může nabývat i významu atraktivity skupiny pro jedince a naopak   &lt;br /&gt;
* [[Jakob L. Moreno|'''J. L. Moreno''']] - sociometrická metoda měřící stupeň přitažlivosti či odpudivosti členů skupiny, znázornění '''sociogramem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* interpersonální atraktivita je osobní a fyzická (Slaměník): &lt;br /&gt;
* '''osobní atraktivita''' - zahrnuje osobnostní rysy, názory, hodnoty, přesvědčení... &lt;br /&gt;
* '''fyzická atraktivita''' - tedy vzhled, ovlivňuje podstatnou měrou navázání vztahů, výška a váha, rysy obličeje, oblečení, líčení atd., historické, kulturní i interindividuální rozdíly &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/09&amp;diff=57400</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2019/09</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/09&amp;diff=57400"/>
		<updated>2019-03-06T07:02:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Skupinová a masová komunikace''' probíhá prostřednictvím '''tradičních sdělovacích prostředků''' (TV, rádio, noviny, atd.) a '''nových…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Skupinová a masová komunikace]]''' probíhá prostřednictvím '''tradičních sdělovacích prostředků''' (TV, rádio, noviny, atd.) a '''nových médií''' (internet, atd.). Umožňuje propojení celé řady příjemců k jednomu zdroji, přičemž v rámci tradičních sdělovacích prostředků mezi zdrojem a příjemcem neprobíhá interakce, ale v rámci nových médií probíhat může. [[Masová komunikace]] tedy může být '''interaktivní''' nebo '''jednosměrná'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/07&amp;diff=57351</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2019/07</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/07&amp;diff=57351"/>
		<updated>2019-02-19T07:24:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Texty pyramid''' jsou nejstarším dochovaným souborem tzv. textů pro dosažení zásvětí, které sloužily k tomu aby zemřelý mohl žít v z…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Texty pyramid]]''' jsou nejstarším dochovaným souborem tzv. textů pro dosažení zásvětí, které sloužily k tomu aby zemřelý mohl žít v zásvětní říši a aby bez újmy prošel všemi jejími nástrahami. &lt;br /&gt;
Svůj název získaly kvůli tomu, že se objevují na stěnách pyramid králů a posléze i některých královen [[Stará říše|Staré říše]]. První doložené Texty pyramid se nacházejí v pohřební komoře panovníka [[Venis|Venise]] na konci [[5.dynastie]], posléze pak u  faraona [[Pepi I.|Pepiho I.]] a jeho manželky Anchesenmerire II.,  dále u [[Merenre|Merenrea]], [[Pepi II.|Pepiho II.]] a jeho manželek Neit, Iput II., a  Wedžebetni. Poslední doložené Texty pyramid se nachází v hrobce panovníka [[Ibi|Ibiho]] z [[8.dynastie]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru '' [[Portál:Egyptologie|Egyptologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/06&amp;diff=57333</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2019/06</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/06&amp;diff=57333"/>
		<updated>2019-02-11T02:26:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Teorie pole'''  má základy ve fyzice, kde její kořeny položili významní vědci jako např. '''Michael Faraday''' či '''James Clerk Maxwell''…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Teorie pole]]'''  má základy ve fyzice, kde její kořeny položili významní vědci jako např. '''Michael Faraday''' či '''James Clerk Maxwell'''. Hlavní myšlenkou bylo, že pokud je známa hmota, rychlost, směr a místo můžeme předpovídat, jak se daná hmota bude chovat v interakci s hmotou jinou. Pokud pozorujeme chování hmoty v určitém prostředí, můžeme poté usuzovat na vlastnosti daného pole. Tyto fyzikální poznatky byly převedeny do sociálního prostředí tvarovými psychology, zejména '''Kurtem Lewinem'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lewin''' zdůrazňoval, že pokud se má psychologie stát řádnou vědní disciplínou bylo by vhodné, kdyby se determinanty [[Chování|'''chování''']] daly znázornit v matematických termínech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/05&amp;diff=57216</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2019/05</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/05&amp;diff=57216"/>
		<updated>2019-02-04T08:10:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Data Encryption Standard''' (zkráceně DES) je druh symetrického šifrovacího algoritmu se soukromým klíčem používaný k ochraně soukromýc…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Data Encryption Standard]]''' (zkráceně DES) je druh symetrického šifrovacího algoritmu se soukromým klíčem používaný k ochraně soukromých dat. Byl to první šifrovací algoritmus který byl uznán vládou USA a zveřejněn pro všeobecné užívání. Patří mezi symetrické šifry a je založen na Feistelově blokové šifře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=57215</id>
		<title>Moderní použití kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modern%C3%AD_pou%C5%BEit%C3%AD_kryptologie&amp;diff=57215"/>
		<updated>2019-02-03T22:18:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Základní rozdělení kryptologie|Kryptologie]] je matematický vědní obor, který se zabývá utajováním a odkrýváním obsahu tajných zpráv. K tomu využívá šifrovací a dešifrovací algoritmy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo kryptologie pochází z řečtiny =&amp;gt; '''kryptós''' = skrytý a '''logia''' = studovat&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Moderní kryptologie''' pracuje na pomezí matematiky, [[výpočetní technika|výpočetní techniky]] a elektrotechniky. Nejčastěji je využívána k ochraně dat ve formě, počítačového hesla, digitálního podpisu a také je využívána k autentizaci dat, viz níže.&amp;lt;ref&amp;gt;Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kryptologie se dále dělí na tři skupiny:&lt;br /&gt;
* [[Kryptografie]] - zabývá se šifrovacími algoritmy a konstrukcí šifrovacích klíčů&lt;br /&gt;
* [[Kryptoanalýza]] - snaží se zajistit dešifrovací kód a prolomit šifrovací algoritmy&lt;br /&gt;
* [[Steganografie]] - snaží se zakrýt existenci tajné zprávy&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;&amp;gt;DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Základní pojmy moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Šifrovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
[[Algoritmus]], který se snaží zašifrovat důležitá data. K šifrování a dešifrování těchto dat může být použit různý šifrovací klíč.&lt;br /&gt;
=== Kódovací algoritmus ===&lt;br /&gt;
Algoritmus, který také chrání data, ale nevyužívá k tomu žádný šifrovací klíč. Data jsou utajena samotným algoritmem. Může se jednat např. o data v jiném jazyce, která budou rozluštěna pouze těmi, kteří daným jazykem hovoří.&lt;br /&gt;
=== Prolomení algoritmu ===&lt;br /&gt;
K prolomení dochází, pokud je možno chráněná data přečíst, aniž by byl znám [[šifrovací klíč]] nebo kódovací algoritmus.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další důležité pojmy z oblasti kryptologie viz [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
== Dělení moderní kryptografie ==&lt;br /&gt;
=== Symetrická kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Symetrická kryptografie]] využívá pro šifrování i dešifrování zprávy jeden klíč. Využívá se ve všech tradičních formách [[šifrování]], které byly objeveny do 70. let 20. století. Výhodou je nízká výpočetní náročnost při vytváření a rychlost. Naopak nevýhodou je, že obě strany musí spolu sdílet tajný klíč, na kterém se musí předem dohodnout nebo jej předem náhodně vygenerovat. Na správu a počet klíčů je symetrická kryptografie velice náročná. Aby se předešlo vyzrazení, často se symetrické šifry používají v kombinaci se šifrou asymetrickou. Symetrické šifry dále dělíme na šifry blokové a proudové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;&amp;gt;SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Symetrická šifra.png|thumb|Obr. 1 Symetrická šifra]]&lt;br /&gt;
==== Blokové a proudové šifry ====&lt;br /&gt;
[[Blokové šifry]] používají algoritmy, které otevřený text šifrují po blocích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proudové šifry]] otevřený text šifrují po jednotlivých [[Shannonovo chápání informace|bitech]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Oba typy šifrování se dost prolínají, dochází k přepínání mezi jednotlivými šiframi, v krajním případě může také délka bloku degradovat na velikost jednoho znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové šifrování je snadno prolomitelné, proto bylo vyvinuto pět [[módy činnosti|módů činnosti]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Algoritmy symetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Při tvorbě těchto algoritmů se používají dvě techniky, [[substituce]] a [[transpozice]].&lt;br /&gt;
* '''Substituční šifry''' &lt;br /&gt;
** písmena ve zprávě zachovávají svou pozici, ale během šifrování jsou nahrazena jinými znaky&lt;br /&gt;
* '''Transpoziční šifry'''&lt;br /&gt;
** písmena si zachovávají svou totožnost, ale během šifrování se každé písmeno ve zprávě přemístí na jinou pozici&amp;lt;ref name=&amp;quot;adams&amp;quot;&amp;gt;ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V moderní kryptologii se využívají '''šifrovací algoritmy''', které tyto dvě techniky '''kombinují'''.&lt;br /&gt;
* [[DES|DES]] ([[Data Encryption Standard]])&lt;br /&gt;
** symetrická bloková šifra, která má 2&amp;lt;sup&amp;gt;56&amp;lt;/sup&amp;gt; klíčů&lt;br /&gt;
** nejširší využití našla ve '''finančním sektoru'''&lt;br /&gt;
** je však snadno prolomitelná, klíč se v dnešní době dá vyhledat během jediného dne&lt;br /&gt;
** v současnosti se proto DES používá ve verzi zvané '''trojitý DES''' =&amp;gt; klíč se skládá ze dvou až tří DES klíčů (112 nebo 168 bitů)&lt;br /&gt;
* [[AES|AES]] (Advanced Encryption Standard)&lt;br /&gt;
** šifrovací algoritmus pro '''ochranu elektronických dat''', který s původním názvem Rijndael zvítězil v soutěži pořádané [[Národní institut pro standardy a technologie|Národním institutem pro standardy a technologie]] (NIST)&lt;br /&gt;
** jedná se o symetrickou blokovou šifru, která k šifrování a dešifrování využívá jeden klíč&lt;br /&gt;
** délka klíče je může nabývat hodnoty 128, 192 a 256 bitů, měl by tak být odolný proti [[útok hrubou silou|útokům hrubou silou]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;&amp;gt;PIPER, Fred a  MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-7363-074-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[IDEA|IDEA]] (International Data Encryption Algorithm)&lt;br /&gt;
** bloková šifra, která používá 128-bitový klíč a šifruje bloky o délce 64 bitů&lt;br /&gt;
** byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP) = počítačový program sloužící k '''šifrování a podepisování'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;&amp;gt;VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[RC2]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)&lt;br /&gt;
** bloková šifra, která pracuje s 64-bitovými bloky dat, autorem je Ronald Rivest&lt;br /&gt;
** délka klíče se může měnit&lt;br /&gt;
* [[RC4]] (zkratka autorova pseudonymu Rivest Cipher)&lt;br /&gt;
** proudová šifra, používá se např. pro šifrovaný přenos [[webové stránky|webových stránek]]&lt;br /&gt;
** patent patří stejně jako u RC2 firmě RSA &lt;br /&gt;
** až do roku 1994 byl tento algoritmus tajen&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Asymetrická kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Asymetrická kryptografie]] využívá pro šifrování a dešifrování zprávy dva rozdílné klíče. Každý uživatel si tak nastaví veřejný šifrovací klíč a dešifrovací klíč soukromý. Soukromý klíč musí zůstat v tajnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;singh&amp;quot;/&amp;gt;[[Soubor:Asymetrická kryptografie.svg.png|thumb|Obr. 2 Asymetrická šifra]]&lt;br /&gt;
Tyto veřejné a soukromé klíče tvoří tzv. '''klíčový pár'''. Proto text, který je zašifrován jedním klíčem z páru, může být dešifrován pouze druhým klíčem ze stejného páru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doseděl&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Algoritmy asymetrické kryptografie ====&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy se využívají nejen při šifrování, ale také při vytváření [[digitální podpis|elektronických podpisů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[RSA]] (podle počátečních písmen autorů)&lt;br /&gt;
** roku 1978 tento algoritmus vytvořili Ron Rivest, Adi Shamir a Len Adleman&lt;br /&gt;
** velikost bloků se pohybuje od velikosti 640 bitů, výjimkou nebývají ani velikosti 1024 nebo 2048 bitů&lt;br /&gt;
** proces je pomalejší než u symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací procesy zahrnují hodně výpočtů s velkými čísly&lt;br /&gt;
** největší uplatnění nachází při '''tvorbě digitálních podpisů''', příležitostně se používá také k '''šifrování symetrických algoritmů'''&lt;br /&gt;
* [[El Gamal]]&lt;br /&gt;
** základ amerického [[standard pro digitální podpisy|standardu pro digitální podpisy]] (DSS)&lt;br /&gt;
** klíče obdobných velikostí jako u RSA&lt;br /&gt;
** ne moc vhodný algoritmus pro klasické šifrování&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Využití moderní kryptologie ==&lt;br /&gt;
=== Autentizace ===&lt;br /&gt;
[[Autentizace]] má dva různé významy&lt;br /&gt;
# '''Autentizace původu dat''' - ověřuje odkud data skutečně pocházejí&lt;br /&gt;
# '''Autentizace entit (párová)''' - jedna entita ověřuje entitu druhou&lt;br /&gt;
Většinou probíhá právě výměnou zpráv mezi dvěma entitami = '''autentizační protokol'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V tomto kontextu nemusí být entitou pouze člověk, ale může se jednat i o počítač. Aby uživatel mohl prokázat svou totožnost, nejen jinému uživateli, ale i počítači, využívají se k tomu tři prvky:&lt;br /&gt;
* '''něco známého''' - heslo, [[PIN]], atd.&lt;br /&gt;
* '''něco vlastněného''' - plastiková kartička, autentizační kalkulačka, atd.&lt;br /&gt;
* '''něco charakteristického pro uživatele''' - otisky prstů, sken sítnice, podpisy, rozpoznání hlasu&lt;br /&gt;
Autentizace lze docílit také '''symetrickou kryptografií'''. Pak rozlišujeme dva druhy autentizace:&lt;br /&gt;
# '''Jednostranná''' - jeden uživatel se prokazuje druhému (ověřování pravosti v bankomatu, přihlašování do počítače,...)&lt;br /&gt;
# '''Oboustranná''' - oba uživatelé se prokazují navzájem (viz výše autentizační protokol)&lt;br /&gt;
Nejrozšířenějším autentizátorem, hlavně ve finančním sektoru je [[kód pro ověření zprávy]] (MAC = Message Authentication Code)&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Digitální podpis ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digital Signature diagram cs.svg.png|thumb|Obr. 3 Digitální podpis]]&lt;br /&gt;
Pro vytváření [[elektronický podpis|digitálních podpisů]] se využívají asymetrické algoritmy. Úkolem takového podpisu je zajistit, aby po podepsání nebyl obsah otevřeného textu pozměněn. Pracuje se s dvojicí klíčů, veřejným a soukromým.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Určitá osoba zaeviduje veřejný klíč u nezávislé autority a obdrží elektronické potvrzení o jeho vlastnictví = certifikát.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vlastník soukromého klíče použije na otevřený text transformaci = '''elektronický podpis'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
K veřejnému klíči má přístup kdokoliv, není důvod jej utajovat. Pomocí tohoto klíče lze pouze ověřit, že byl podepsán a že po podepsání nebyl text pozměněn.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vondruška&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zpracování asymetrické kryptografie je z výpočetního hlediska velice náročné, proto se využívají tzv. [[hashovací funkce]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Hashovací funkce ====&lt;br /&gt;
'''Hash''' = digitální otisk zprávy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základním principem je to, že výslednou hashovací funkcí je '''zhuštěný otisk''' =&amp;gt; ten zastupuje původní zprávu. Hashovací funkce přijímají vstupní data libovolné délky, ale výstupní data jsou vždy řetězce o stejné délce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;piper&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Certifikační autority ===&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem [[certifikační autorita|certifikační autority]] je poskytování digitálně podepsaných certifikátů, které propojí entitu s hodnotou jeho veřejného klíče. Aby mohl být certifikát udělen, musí být veřejný klíč všeobecně známý a přístupný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Certifikát''' je podepsaná zpráva, na které najdeme totožnost entity, hodnotu jejího veřejnéh klíče a někdy také datum platnosti.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Cryptography. In: &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cryptography&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ADAMS, Simon. &amp;lt;i&amp;gt;Šifry a kódy: od hieroglyfů po hackery&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Slovart, 2003, 96 s. ISBN 80-7209-503-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* VONDRUŠKA, Pavel. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptologie, šifrování a tajná písma&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 80-00-01888-8.&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* DOSEDĚL, Tomáš. &amp;lt;i&amp;gt;Počítačová bezpečnost a ochrana dat&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 190 s. ISBN 80-251-0106-1.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
* PIPER, Fred a MURPHY, Sean. &amp;lt;i&amp;gt;Kryptografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006, 157 s. ISBN 80-736-3074-5.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
* Obr. 1 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Symetrick%C3%A1_%C5%A1ifra.png?uselang=cs&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 2 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asymetrick%C3%A1_kryptografie.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Obr. 3 Wikimedia commons http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Digital_Signature_diagram_cs.svg&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Základní pojmy v kryptologii]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Základní rozdělení kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Historie kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Vládou ovládaná kryptologie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Módy činnosti]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Módy činnosti, Algoritmy kryptologie, Šifrování, Digitální podpis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Algoritmy_kryptologie&amp;diff=57214</id>
		<title>Algoritmy kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Algoritmy_kryptologie&amp;diff=57214"/>
		<updated>2019-02-03T22:17:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Algoritmy''' jsou matematické metody k vytváření šifrovacích klíčů. Převádí čitelnou, otevřenou zprávu na její nečitelnou, šifrovou podobu. Luštěním klíčů za pomoci algoritmů se zabývá kryptografie.&amp;lt;ref&amp;gt;KRÁLOVÁ, Kristýna. Základní pojmy v kryptologii. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Algoritmus ==&lt;br /&gt;
Algoritmus je obecný popis šifrovacího systému a musí být konkrétně specifikován pomocí klíče. Výsledkem aplikace klíče a algoritmu na otevřený text je zašifrovaná zpráva – šifrový text. Příjemce, který zná jak algoritmus, tak klíč, může šifrovaný text převést zpět na otevřený a zprávu si přečíst.&amp;lt;ref&amp;gt;SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. v českém jazyce. Překlad Dita Eckhardtová, Petr Koubský. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. Aliter (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Šifrovací systémy&amp;lt;ref&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované imformatiky.&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Symetrická kryptografie|Symetrický systém]] ===&lt;br /&gt;
Tak se nazývá systém, kdy je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. V tomto systému má klíč označení symetrický tajný klíč nebo jen tajný klíč. Výhodou symetrických metod je, že nevyžadují velkou výpočetní náročnost a disponují tak svou rychlostí. Dají se velmi dobře využít pro šifrování dat, která se nikam neposílají. Největší slabinou symetrických metod je problém s počáteční výměnou klíčů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vývoj kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Symetrické šifry&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR, David. Asymetrická šifrovací schémata. Písek, 2014. Bákalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Proudové šifry =====&lt;br /&gt;
Proudové šifrování je založeno na bázi symetrického šifrování. Proudové šifry zpracovávají vstupní otevřený text po jednotlivých znacích, tedy bit po bitu, a k tomu se používá tzv. heslo.  Šifrovaný text vzniká sloučením jednotlivých znaků otevřeného textu a hesla. Proudové šifry se používají zejména tam, kde do [[Komunikační kanál|komunikačního kanálu]] přichází jednotlivé znaky v pravidelných nebo nepravidelných časových intervalech.  Proudové šifry je také vhodné používat v případech, kde šifrovací zařízení má omezenou paměť na průchozí data. Další výhodou proudových šifer je malá propagace chyby.&lt;br /&gt;
* '''RC4 '''- jedna z nejpoužívanějších šifer v [[Internet|internetovém]] prostředí. Na každé spojení se musí náhodně vytvořit nový tajný klíč.&lt;br /&gt;
* '''RC2 '''- délka klíče se může měnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Blokové šifry =====&lt;br /&gt;
Blokové šifry, rozdělí otevřený text do bloků a pak začnou s šifrováním. Velikost bloku vstupujícího do procesu šifrování je stejná jako velikost výstupního bloku a musí být volena tak, aby se z pouhé analýzy vstupu a jemu odpovídajícího výstupu nedala šifra rozluštit. Dešifrování probíhá na stejném principu jako zakódování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DES''' -  je jedna z nejpoužívanějších šifer na světě. Byla schválena jako šifrovací standard v USA pro ochranu citlivých, ale neutajovaných dat ve státní správě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Asymetrická kryptografie|Asymetrický systémy]] ===&lt;br /&gt;
Je založen na tom, že jeden klíč, tzv. veřejný klíč, slouží k zašifrování otevřeného textu a druhý klíč, tzv. soukromý klíč, k dešifrování textu. Veřejný klíč je tedy možné zveřejnit, protože jeho znalost není při luštění vůbec důležitá, k tomu potřebujeme znát i soukromý klíč. Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je výpočetně velice náročný a není možné v rozumném čase z veřejného klíče získat klíč soukromý. Výhodou asymetrických šifer je, ţe potřebné veřejné klíče lze přenášet i nezabezpečeným kanálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Asymetrické šifry&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; =====&lt;br /&gt;
* '''RSA '''- má největší uplatnění při tvorbě digitálních podpisů, příležitostně se používá také k šifrování symetrických algoritmů. Úroveň bezpečnosti zašifrování lze libovolně změnit.&lt;br /&gt;
* '''DSA '''- byl vytvořený tak, aby šel použít pouze k [[Elektronický podpis|digitálnímu podpisu]] a nedal se použít k šifrování dat.&lt;br /&gt;
* '''ElGamal '''- Skládá se z šifrovacího a podpisového schématu. Není tak hojně používán jako jiné algoritmy, protože šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text.&lt;br /&gt;
=== Elektronický podpis ===&lt;br /&gt;
Patří mezi asymetrické šifrové algoritmy. Úkolem není utajit obsah zprávy, ale zajistit průkaznost toho, že po podpisu nebyl obsah zprávy změněn a že elektronický podpis mohla vytvořit jen konkrétní osoba.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hybridní systémy ===&lt;br /&gt;
Jsou spojením symetrického i asymetrického šifrování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. v českém jazyce. Překlad Dita Eckhardtová, Petr Koubský. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. Aliter (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-268-7.&lt;br /&gt;
* BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované imformatiky.&lt;br /&gt;
* FULAJTÁR, David. Asymetrická šifrovací schémata. Písek, 2014. Bákalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&lt;br /&gt;
* TOMÁNEK, Tomáš. Aplikovaná kryptologie v internetové komunikaci. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Historie kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Asymetrická kryptografie]]&lt;br /&gt;
* [[Symetrická kryptografie]]&lt;br /&gt;
* [[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Základní rozdělení kryptologie]]&lt;br /&gt;
* [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Algoritmy, kryptologie, kryptografie, symetrické systémy, asymetrické systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A9_%C5%A1ifrov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=57213</id>
		<title>Asymetrické šifrování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Asymetrick%C3%A9_%C5%A1ifrov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=57213"/>
		<updated>2019-02-03T22:16:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: /* Sítě důvěry */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Princip ==&lt;br /&gt;
Princip asymetrického [[šifrování]] spočívá v existenci dvou různých klíčů - veřejného a sokuromého. Umožňuje tak komplexnější využití, nežli [[Symetrické šifrování|šífrování symetrické]], kde jsou oba klíče stejné a obě strany týmž klíčem šifrují i dešifrují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použití asymetrické varianty je vesměs dvojí - buď jde o zprávu zašifrovanou soukromým klíčem kterou dokáže dešifrovat kdokoli (s veřejným klíčem který často bývá veřejně šířen) a slouží pro ověření uživatele, nebo naopak o zprávu zašifrovanou klíčem veřejným, kterou lze dešifrovat pouze klíčem soukromým - tedy pouze cílovou osobou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Méně užívanou variantou je kombinace obou typů klíčů dvou různých uživatelů, při které vznikne zpráva, kterou mohou dešifrovat právě jen tito dva uživatelé. Tuto metodu lze použít například pro uložení klíče pro symetrifké šifrování.&lt;br /&gt;
Tento proces úzce souvisí s pojmem [[Diffieho–Hellmanův protokol]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální podpis ==&lt;br /&gt;
Digitální podpis je princip využití asymetrického šifrování pro nahrazení analogového podpisu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spočívá v zašifrování jedinečného [[Hash|otisku dokumentu]] (zprávy) soukromým klíčem odesílatele, a následně v porovnání této hodnoty dešifrované veřejným klíčem odesílatele s otiskem dokumentu (zprávy) který si adresát vytvoří sám. Pokud se shodují, je jasné že dokument se při [[Přenos dat|přenosu]] nezměnil, a jeho odesílatel je autentický.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Časové razítko ==&lt;br /&gt;
Někdy je třeba ověřit mimo identity uživatele i čas odeslání dokumentu. V takovém případě je nutné se spolehnout na důvěryhodnou autoritu, která svým soukromým klíčem zašifruje otisk vzniklý kombinací otisku dokumentu a časového razítka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při zpětné kontrole se pak stejným způsobem vytvoří kombinovaný otisk časového razítka a otisku dokumentu, a tyto dva se porovnají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Digitální certifikát ==&lt;br /&gt;
Jak vyplývá z předchozího textu, pro všeobecné fungující využití digitálních podpisů a časových razítek je nutné se spolehnout na aktuálnost a autenticitu veřejně distibuovaných klíčů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z toho důvodu jsou veřejné klíče distribuovány jakožto digitální certifikáty - struktury, která mimo samotného klíče obsahují především informace o držiteli soukromého klíče (tedy i certifikátu) a dobu platnosti certifikátu - to vše podepsáno soukromým klíčem vydavatelem certifikátu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tímto vydavatelem pak zpravidla bývají certifikační agentury, které se o vydávání cerfitikátů a ověřování jejich uživatelů, starají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Certifikační autority ==&lt;br /&gt;
Základní struktura umožňující důvěryhodné používání digitálních podpisů je centralizovaná a realizovaná certifikačními autoritami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásadní je, že velké certifikační agentury již mají své certifikáty nainstalovány v systému. Tyto pak uplatňují myšlenku [[Přenos důvěry|přenosu důvěry]], která říká že pokud důvěřujete autoritě která daný certifikát podepsala svým soukromým klíčem, můžete důvěřovat i tomuto certifikátu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Certifikační agentury jsou většinou komerční subjekty, často fungující v rámci dané země a jejích specifických zákonů v oblasti digitálních podpisů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sítě důvěry ==&lt;br /&gt;
Alternativou centralizovaného systému certifikačních agentur jsou sítě důvěry. Může se do nich zapojit se svým certifikátem každý, a sám tak fungovat jako subjekt v systému přenosu důvěry. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud tedy uživatel A nějakou dobu komunikuje s uživateli B a C, které považuje za důvěryhodné, podepíše jejich veřejné klíče - a pokud tito budou v budoucnu komunikovat s někým kdo důvěřuje uživateli A, automaticky bude důvěřovat i jejich certifikátu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ADAMS, Carlisle, Steve LLOYD a Carlisle ADAMS. '''''Understanding PKI: concepts, standards, and deployment considerations'''''. 2nd ed. Boston: Addison-Wesley, 2003, xxviii, 322 p. ISBN 06-723-2391-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Internet X.509 Public Key Infrastructure: Certificate and CRL Profile'''''.  [online]. Dostupné z: http://www.ietf.org/rfc/rfc3280.txt&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Analysis of the HTTPS Certiﬁcate Ecosystem'''''. [online]. Dostupné z:  http://conferences.sigcomm.org/imc/2013/papers/imc257-durumericAemb.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/04&amp;diff=57082</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2019/04</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/04&amp;diff=57082"/>
		<updated>2019-01-28T05:49:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Grooming''' je kriminální aktivita, jejímž cílem je pomocí psychické manipulace vylákat z oběti osobní údaje, vyvolat falešnou důvěru …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Grooming]]''' je kriminální aktivita, jejímž cílem je pomocí psychické manipulace vylákat z oběti osobní údaje, vyvolat falešnou důvěru a vylákat ji na osobní schůzku, kde většinou dochází k fyzickému násilí, sexuálnímu zneužití, zneužití oběti pro dětskou prostituci, k výrobě dětské pornografie apod.[1] Protože navazování kontaktů probíhá nejčastěji v prostředí internetu, mobilních telefonů a dalších souvisejících technologií, jde o druh kyberšikany. Objevuje se tak velmi často též termín kybergrooming (někdy také jako cyber grooming, child grooming).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/03&amp;diff=56853</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2019/03</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/03&amp;diff=56853"/>
		<updated>2019-01-21T19:43:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „Pohled do serdábu průzory na sochu Džoséra '''Serdáb''' v překladu z arabštiny znamená sklep. S…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Saqqarah Djeser 10.jpg|thumb|169x169px|Pohled do serdábu průzory na sochu Džoséra]]&lt;br /&gt;
'''[[Serdáb]]''' v překladu z arabštiny znamená sklep. Staroegyptsky se nazýval pr-twt (''dům sochy).''&lt;br /&gt;
Je to místnost v hrobce, kam byly ukládány sochy zemřelého. Poprvé se s touto místností setkáváme za panovníka [[Den|Dena]]. Serdáb byl spojen s obětní prostorou průzory pro oči sochy, staroegyptsky ptr.tj n.t Hw.t-kA ''(oči kaple Ka). ''&lt;br /&gt;
První serdáb s dochovanými sochami pochází ze severního chrámu pyramidového komplexu panovníka [[Džosér|Džoséra]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru '' [[Portál:Egyptologie|Egyptologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/02&amp;diff=56748</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2019/02</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/02&amp;diff=56748"/>
		<updated>2019-01-13T19:55:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:NET.png|thumb|upright 1.6|vlevo|Průměrné užívání prohlížeče Tor v období srpen 2012 - červenec 2013]]&lt;br /&gt;
'''[[Darknet]]''' (dark net) je termín užívaný pro [[Počítačová síť|sítě]] dostupné pouze skrze specifický [[Software|software]], autorizaci či konfiguraci často za užití nestandardních komunikačních protokolů a portů. Fred von Lohmann ve své právní analýze definoval Darknet jako ''„kolekci sítí a ostatních technologií, jež lidem umožňují nelegálně sdílet digitální soubory chráněné copyrightem prakticky beze strachu z odhalení.“'&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/02&amp;diff=56747</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2019/02</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/02&amp;diff=56747"/>
		<updated>2019-01-13T19:54:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „Průměrné užívání prohlížeče Tor v období srpen 2012 - červenec 2013 '''Darknet''' (dark net) je …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:NET.png|thumb|upright 1.6|vlevo|Průměrné užívání prohlížeče Tor v období srpen 2012 - červenec 2013]]&lt;br /&gt;
'''[[Darknet]]''' (dark net) je termín užívaný pro [[Počítačová síť|sítě]] dostupné pouze skrze specifický [[Software|software]], autorizaci či konfiguraci často za užití nestandardních komunikačních protokolů a portů&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Darknet. &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-10-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Darknet&amp;lt;/ref&amp;gt;. Fred von Lohmann ve své právní analýze definoval Darknet jako ''„kolekci sítí a ostatních technologií, jež lidem umožňují nelegálně sdílet digitální soubory chráněné copyrightem prakticky beze strachu z odhalení.“'&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pretty_Good_Privacy&amp;diff=56705</id>
		<title>Pretty Good Privacy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pretty_Good_Privacy&amp;diff=56705"/>
		<updated>2019-01-08T21:57:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;PGP neboli '''Pretty Good Privacy''' je hybridní kryptografický program vytvořený v roce 1991 [[Philip R. Zimmermann|Philem Zimmermannnem]], který byl do nedávna považován za jeden z nejbezpečnějších veřejně dostupných kryptografických systémů. PGP bylo přijato i jako '''internetový standard''' pod názvem OpenPGP. Nyní je tento kryptografický systém spravován společností Symantec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě samotného šifrování a dešifrování informací, PGP umožňuje i [[Dokument|dokumenty]] [[Digitální podpis|digitálně podepisovat]] a ověřovat identitu odesílatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Podle dostupných komentářů ve [[Zdrojový kód|zdrojovým kódu]] od samotného autora [[Philip R. Zimmermann|Phila Zimmermanna]], se zjistilo, že na šifrovacím programu se začalo pracovat již v roce 1988. Až o 3 roky později, tedy v roce 1991, byla vydána první oficiální verze tohoto kryptografického programu, jehož zdrojový kód Phil Zimmermann zpřístupnil na veřejně dostupném FTP serveru volně ke stažení.&amp;lt;ref&amp;gt;Phil Zimmermann. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-12-07]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Phil_Zimmermann&amp;lt;/ref&amp;gt; Jednalo se o první široce dostupný program implementující [[Asymetrická kryptografie|asymetrickou kryptografii]]. První původní verze programu PGP byla vystavěna na šifře [[Bass-O-Matic]], kterou nadesignoval samotný autor. Poté co však bylo poukázáno na několik vážných slabin šifry Bass-O-Matic, tak ji Zimmermann nahradil algoritmem [[IDEA]].&amp;lt;ref&amp;gt;GARFINKEL, Simson. PGP: pretty good privacy. Sebastopol, CA, c1995. ISBN 978-156-5920-989.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1993, krátce po rozšíření kódu PGP i za hranice Spojených státu amerických, začala Phila Zimmermanna vyšetřovat FBI. V té době zákony Spojených státu totiž přísně zakazovaly vývoz silného kryptografického softwaru v elektronické podobě za své hranice. Na kryptografii se aplikovala stejná pravidla jako na zbraně, tudíž bylo velmi náročné získat povolení pro vývoz takovéto silné kryptografie. Nicméně tuto přísnou regulaci Zimmermann dokázal nápaditě obejít tím, že zdrojový kód vydal skrze nakladatelství MIT Press ve formě tištěné knihy, které se již přes hranice USA mohly převážet zcela legálně. Tím šifrovací program rozšířil do celého světa. Americké vládě tedy nezbývalo nic jiného než stíhání pozastavit, jelikož výše zmíněná regulace se vztahovala v té době pouze na [[software]] v elektronické podobě. Po celém světě se pak nalezl dostatek dobrovolníků, kteří 6000 stran kódu naskenovali a přepsali.&amp;lt;ref&amp;gt;VALÁŠEK, Michal. PGP 6.0 je v Čechách. In: Živě.cz [online]. 1999 [cit. 2018-12-07]. Dostupné z: https://www.zive.cz/clanky/pgp-60-je-v-cechach/sc-3-a-5285/default.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté co byl program volně zpřístupněn, okamžitě získal nespočetné množství uživatelů po celém světě. PGP si získalo svou funkčností a bezpečností i podporovatelé z řad disidentů v totalitních zemích, novinářů, aktivistů. Bruce Schneier (známý americký odborník na kryptografii) roku 1996 označil tehdejší verzi PGP jako „volně dostupný kryptosystém, který je nejblíže kryptosystémům vojenské úrovně“&amp;lt;ref&amp;gt;SCHNEIER, Bruce. &amp;lt;i&amp;gt;E-mail security: how to keep your electronic messages private&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: Wiley, c1995.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Šifrování zpráv==&lt;br /&gt;
[[File:PGP diagram.svg|thumb|Diagram ilustrující fungování PGP]]&lt;br /&gt;
PGP kombinuje nejlepší vlastnosti jak konvenční (symetrické) kryptografie, tak i kryptografie s veřejným klíčem.  Matematicky je systém PGP extrémně komplikovaný, dá se však shrnout pro obecnou představu následovně:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chce-li odesílatel zprávu zašifrovat, PGP nejdříve zkomprimuje otevřený text. Důvod této komprimace není nijak překvapující, komprese šetří čas přenosu dat (což bylo aktuální především v době vzniku PGP), šetří místo na disku a zároveň posiluje bezpečnost kryptografie. V případě, že je zpráva příliš krátká, komprese je vynechána. Následně je vygenerován tzv. „session key“, který je vytvořen z náhodných 128-bitových čísel. Jedná se o jednorázový tajný klíč, který bezpečným a rychlým [[Algoritmy kryptologie|algoritmem]] (vychází z algoritmu CAST-128, [[IDEA]] nebo 3DES) zašifruje zkomprimovaný otevřený text. Tento „session key“ poté projde šifrováním pomocí veřejného klíče příjemce a následně je připojen na konec zprávy. Celý obsah (tedy zašifrovaný text pomocí &amp;quot;session key&amp;quot; + zašifrovaný „session key“ pomocí veřejného klíče příjemce) je následně odeslán.&amp;lt;ref&amp;gt;SOLANKI, Tejaas. Want to understand Pretty Good Privacy? Simulate it. In: FreeCodeCamp [online]. 2018 [cit. 2018-12-07]. Dostupné z: https://medium.freecodecamp.org/understanding-pgp-by-simulating-it-79248891325f&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro přehlednost se šifrovací část dá shrnout do 5 následujících bodů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Komprese otevřeného textu &lt;br /&gt;
# PGP vytvoří jednorázový náhodný klíč nazývaný „session key“ &lt;br /&gt;
# Pomocí „session key“ je otevřený text zašifrován&lt;br /&gt;
# Tento klíč („session key“) je zašifrován veřejným klíčem příjemce&lt;br /&gt;
# To vše (zašifrovaný text pomocí &amp;quot;session key&amp;quot; + zašifrovaný „session key“ pomocí veřejného klíče příjemce) je odesláno příjemci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dešifrování pak pracuje v opačném pořadí. Příjemce použije svůj soukromý klíč k obnovení „session key“, který software PGP poté použije k dešifrování zkomprimované zprávy. Zpráva je následně dekomprimována a příjemce získá původní otevřený text.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;How PGP works. In: Openpgp.org [online]. 1999 [cit. 2018-12-07]. Dostupné z: https://users.ece.cmu.edu/~adrian/630-f04/PGP-intro.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální podepisování==&lt;br /&gt;
[[File:Digital Signature diagram cs.svg|thumb|Diagram ilustrující digitální podepisování]]&lt;br /&gt;
Digitální podpis umožní příjemci zprávy ověřit, zda zpráva dorazila od odesílatele bez jediné sebemenší změny. [[Digitální podpis]] tak poskytuje autenticitu a zároveň integritu dat. Tyto vlastnosti jsou v některých případech nezbytně nutné a PGP nabízí způsob, jak je zajistit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Odesílatel vytvoří zprávu&lt;br /&gt;
# Pomocí algoritmu SHA-1 se vygeneruje 160-bitový hash kód zprávy, který je jedinečný pro konkrétní zprávu (pokud by se změnil jediný bit ve zprávě, kompletně se změní i celý hash kód)&lt;br /&gt;
# Hash kód je zašifrován pomocí RSA nebo DSS s použitím soukromého klíče odesílatele&lt;br /&gt;
# Tento zašifrovaný hash kód je přiložen ke zprávě&lt;br /&gt;
# Příjemce použije odesílatelův veřejný klíč pro dešifrování a obnovení hash kódu&lt;br /&gt;
# Následně příjemce vygeneruje nový hash kód pro zprávu a porovná ho s dešifrovaným hash kódem přiloženým odesílatelem&lt;br /&gt;
# Pokud se tyto dva kódy shodují, zpráva nebyla pozměněna&amp;lt;ref&amp;gt;PAWAN, Arya. Pgp pretty good privacy. Slideshare.net [online]. [cit. 2018-12-07]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/pavanaarrya/pgp-pretty-good-privacy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Síť důvěry==&lt;br /&gt;
Koncept [[sít důvěry|sítě důvěry]] (anglicky Web of trust) byl popsán Philem Zimmermannem v roce 1992 v manuálu pro PGP verze 2.0. Jedná se o ověřování důvěryhodnosti veřejných klíčů v PGP kryptografických systémech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V malých, uzavřených systémech (například malá firma) je snadné zjistit, zdali veřejný klíč opravdu patří člověku, který o něm prohlašuje, že je jeho. Funguje zde totiž přímá důvěra – model kdy se uživatelé přímo znají a veřejný klíče si mohou přímo vyměnit. Nebo zde funguje jistá hierarchie, tedy autorita, která se zaručuje za pravost klíčů. Nicméně v případě, že uživatelé musí komunikovat s lidmi, se kterými se nikdy v životě neviděli, nelze model přímé důvěry použít. Alternativou k certifikační agentuře pak může být právě decentralizovaná síť důvěry. Principem je, že uživatel se může spoléhat na ověření totožnosti nejen tam, kde ho provedl on sám, ale i tam, kde ho provedli jiní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatel si může nechat podepsat svůj veřejný klíč jinými lidmi. Čím víc podpisů získá, tím je pravděpodobnější, že je tím, za koho se vydává. Tento koncept navíc počítá s tím, že úroveň důvěry si určuje vždy sám uživatel. Je však nepraktické snažit se shromažďovat obrovské množství ověření svého klíče. Proto v dobře fungující síti důvěry stačí jen několik málo ověření, podle určitých pravidel. Jednotlivé klíče totiž disponují různými úrovněmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje 5 úrovní důvěryhodnosti, které může veřejný klíč získat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Unknown'''  - neznámá úroveň (jedná se o výchozí úroveň každého nového klíče)&lt;br /&gt;
* '''None''' – nedůvěryhodný klíč &lt;br /&gt;
* '''Marginal''' – částečně důvěryhodný klíč (vhodné nastavit těm, za které se nemůžete plně zaručit)&lt;br /&gt;
* '''Full''' – zcela důvěryhodný klíč (vhodné nastavit těm klíčům, kterým daný uživatel plně důvěřuje a důvěřuje i počínáním jejich vlastníků)&lt;br /&gt;
* '''Ultimate''' – bezmezně důvěryhodný klíč (jedná se uživatelův klíč)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ověření cizího veřejného klíče musí být splněny dvě podmínky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Klíč musí být podepsán vaším klíčem, zcela důvěryhodným klíčem nebo třemi částečně důvěryhodnými klíči &lt;br /&gt;
# Zpětná cesta v síti od daného klíče k tomu vašemu smí být nejvýše pět kroků&amp;lt;ref&amp;gt;JELÍNEK, Lukáš. Komunikujeme a ukládáme data bezpečně s PGP/GPG (10) – síť důvěry. In: LinuxExpres [online]. 2017 [cit. 2018-12-07]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/software/komunikujeme-a-ukladame-data-bezpecne-s-pgp-gpg-10-sit&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dnešní nedostatky PGP==&lt;br /&gt;
Aktuálně PGP již začíná nepostačovat nárokům dnešní doby a většina jeho uživatelů od něj odchází k jiným službám. Jedním z důvodů může být i to, že výzkumníci z Munster University of Applied Sciences po provedené analýze zveřejnili podrobnosti o bezpečnostní chybě nazývané EFail, díky které se po odcizení poštovních schránek podařilo dešifrovat zprávy. Ačkoliv odborníci argumentují, že se nejedná o příliš závažnou chybu, kterou by šlo snadno využít, částečně to PGP ubírá na důvěryhodnosti. Dalším faktem je, že PGP bylo vyvinuto již v roce 1991 a věda o kryptografii od té doby dramaticky pokročila, nicméně tento kryptografický [[software]] se příliš nezměnil. Všechny nové implementace PGP totiž musí zůstat stále kompatibilní i s funkcemi starších nástrojů, což PGP dělá zranitelným. Jednou z nevýhod je, že pokud teoreticky dojde k porušení bezpečnosti, toto porušení potenciálně útočníkovi otevírá veškerou dřívější šifrovanou komunikaci uživatele, a ne pouze samotnou napadenou zprávu jak by tomu bylo například u některých moderních kryptografických [[Software|softwaru]] (za předpokladu, že uživatel nezměnil svoje klíče).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní problém PGP však spočívá jinde než v jeho bezpečnosti, a to především v jeho nízké uživatelské přívětivosti. Jednak je velice obtížné používat PGP software se stejnými klíči na více různých zařízeních. Dále pak e-mailová komunikace v dnešní době již není dominantní a uživatele spíše využívají tzv. [[instant messaging]] komunikátory, u kterých je značně nepraktické zprávu pomocí PGP šifrovat „ručně“ a poté zašifrovaný text překopírovat do jiného komunikátoru. &amp;lt;ref&amp;gt;KATWALA, Amit. We're calling it: PGP is dead. Wired [online]. 2018 [cit. 2018-12-07]. ISSN 1078-3148. Dostupné z: https://www.wired.co.uk/article/efail-pgp-vulnerability-outlook-thunderbird-smime&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně již existují pokročilejší a zároveň přívětivější služby, které nabízejí například i šifrování hlasových hovorů, či videochatu. Ať už se jedná služby s end-to-end šifrováním jako je například [[WhatsApp]], Telegram anebo stále více oblíbenější služba [[Signal]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ukázka zakodované zprávy pomocí PGP==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BEGIN PGP MESSAGE&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Version: PGPfreeware 7.0.3 for non-commercial use &lt;br /&gt;
hQCMAySfJ/WKduXtAQP+LozPuin1w7vWqUGVsLREgXlSlY5i9aKbMpo8j4e/LUYA&lt;br /&gt;
6msX7CQudmdkI3ZkAWu7wISpHbYLvphV0D7cMHj6+ajE9e0nUM7crLjt6cHy2SUs&lt;br /&gt;
1HY0YlScV7WS92s8UGHSWJtJLJMaDeI4nhlKu6eKjbg5rqhzx9Hu0EUkV2/Am0Wk&lt;br /&gt;
HNGEseHcbdqJmwpuhgFvcXPE3a5sP1MKZqWToD8=&lt;br /&gt;
=sT+H&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
END PGP MESSAGE&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
GARFINKEL, Simson. PGP: pretty good privacy. Sebastopol, CA, c1995. ISBN 978-156-5920-989.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Asymetrická kryptografie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Symetrická kryptografie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Hybridní šifra, Pretty Good Privacy, PGP, Digitální podpis, Síť důvěry&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/01&amp;diff=56699</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2019/01</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/01&amp;diff=56699"/>
		<updated>2019-01-07T13:51:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* '''[[krev]]''' - '''sanguis''' - neprůhledná tekutina&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:A5.png|www.skolajecna.cz|668x668px]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/01&amp;diff=56698</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2019/01</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/01&amp;diff=56698"/>
		<updated>2019-01-07T13:51:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* '''[[krev]]''' - '''sanguis''' - neprůhledná tekutina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;br /&gt;
[[Soubor:A5.png|www.skolajecna.cz|668x668px]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/01&amp;diff=56697</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2019/01</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2019/01&amp;diff=56697"/>
		<updated>2019-01-07T13:47:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „668x668px  * '''krev''' - '''sanguis''' - neprůhledná tekutina * 5-6 litrů (cca 6 % celkové hmotnosti) -&amp;gt; 3. ne…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:A5.png|www.skolajecna.cz|668x668px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[krev]]''' - '''sanguis''' - neprůhledná tekutina&lt;br /&gt;
* 5-6 litrů (cca 6 % celkové hmotnosti) -&amp;gt; 3. nejtěžší část těla&lt;br /&gt;
* nejvíce krve je v žilách, kosterních svalech a plicích, krev se vždy přesune tam, kde je jí zrovna třeba &lt;br /&gt;
* zásobárna krve: játra, slezina, podkožní cévní pleteně&lt;br /&gt;
* denní produkce je 50 mm&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt;, tj. 18 l/rok; 3x/rok se krev obměňuje&lt;br /&gt;
* z krve vzniká tkáňový mok, který vyplňuje mezibuněčné prostory, vzniká z krevní plazmy, přenáší kyslík a živiny&lt;br /&gt;
* z tkáňového moku vzniká lymfa (míza), která sbírá plodiny metabolismu, soustřeďuje se do mízních vlásečnic a pryč z těla&lt;br /&gt;
* maximální možná ztráta krve:&lt;br /&gt;
** otevřené krvácení - člověk umře při ztrátě 1-1,5 l&lt;br /&gt;
** vnitřní krvácení až 2 l (je nenápadnější a nebezpečnější)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/52&amp;diff=56649</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/52</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/52&amp;diff=56649"/>
		<updated>2019-01-05T01:42:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Uraeus with Solar Disk, 305-30 B.C.E.,51.147.2.jpg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
'''[[Uraeus]]''' je vztyčená kobra na panovníkově čele. Byl především symbolem moci krále a slunečního boha a také ochrany. Kromě panovníka se může vyskytovat na čele božstev &lt;br /&gt;
nebo na pokrývkách hlavy některých královen. Jako ochranný symbol se může objevovat i na panovníkově oděvu, zbraních atp. &lt;br /&gt;
Často bývá spojován s bohyněmi s ohnivými aspekty představujícími sluneční oko, jako např. [[Sachmet]] nebo [[Wadžet]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru '' [[Portál:Egyptologie|Egyptologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/52&amp;diff=56648</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/52</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/52&amp;diff=56648"/>
		<updated>2019-01-05T01:42:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „150x150px '''Uraeus''' je vztyčená kobra na panovníkově čele. Byl především s…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Uraeus with Solar Disk, 305-30 B.C.E.,51.147.2.jpg|thumb|150x150px]]&lt;br /&gt;
'''[[Uraeus]]''' je vztyčená kobra na panovníkově čele. Byl především symbolem moci krále a slunečního boha a také ochrany. Kromě panovníka se může vyskytovat na čele božstev &lt;br /&gt;
nebo na pokrývkách hlavy některých královen. Jako ochranný symbol se může objevovat i na panovníkově oděvu, zbraních atp. &amp;lt;ref&amp;gt;Verner-Bareš-Vachala 1997: 448-449&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často bývá spojován s bohyněmi s ohnivými aspekty představujícími sluneční oko, jako např. [[Sachmet]] nebo [[Wadžet]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru '' [[Portál:Egyptologie|Egyptologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/51&amp;diff=56550</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/51</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/51&amp;diff=56550"/>
		<updated>2018-12-27T10:01:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „Pobočka Apple Store na Páté Avanue '''Apple''' je americká počítačová společnost, kter…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Apple store fifth avenue.jpg|náhled|vpravo|Pobočka Apple Store na Páté Avanue]]&lt;br /&gt;
'''[[Apple]]''' je americká počítačová společnost, která byla založena 1. dubna roku 1976 a to [[Steve Jobs|Stevenem Jobsem]], [[Steve Wozniak|Stephenem Wozniakem]] a [[Ronaldem Waynem]]. Firma se specializuje na hardware a software a její nejznámějšími produkty jsou '''Mac''' počítače a mobilní telefony '''Iphony'''. Nejvýznamnější úspěch zažila již na svém začátku v 70. letech 20. století, když jako první poskytla první osobní počítače. Od roku 2011 zastává post CEO [[Tim Cook]], ve své nové funkci nahradil, vizionáře a zakladatele Applu, Steva Jobse. Od roku 2013 je Apple nejhodnotnější značkou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru '' [[Informační studia a knihovnictví]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/50&amp;diff=56435</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/50</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/50&amp;diff=56435"/>
		<updated>2018-12-17T08:26:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Leon Festinger.jpg|rám|vpravo|Leon Festinger]]&lt;br /&gt;
'''[[Leon Festinger]]''' byl americký [[Sociální psychologie|sociální psycholog]], pokračovatel [[Kurt Lewin|Kurta Lewina]] a představitel [[neogestaltismus|neogestaltismu]]. Jeho nejvýznamnější prací je teorie [[Kognice|kognitivní]] disonance. Zasloužil se také o zavedení [[experiment|experimentu]] do sociální psychologie a je známo, že experimenty prováděl se svými studenty. Mezi jeho žáky patřil mj. i další známý psycholog [[Stanley Schachter|Stanley Schachter]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/50&amp;diff=56434</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/50</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/50&amp;diff=56434"/>
		<updated>2018-12-17T08:25:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „Leon Festinger '''Leon Festinger''' byl americký sociální psycholog, pokračova…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Leon Festinger.jpg|rám|vpravo|Leon Festinger]]&lt;br /&gt;
'''[[Leon Festinger]]''' byl americký [[Sociální psychologie|sociální psycholog]], pokračovatel [[Kurt Lewin|Kurta Lewina]] a představitel [[neogestaltismus|neogestaltismu]]. Jeho nejvýznamnější prací je teorie [[Kognice|kognitivní]] disonance. Zasloužil se také o zavedení [[experiment|experimentu]] do sociální psychologie a je známo, že experimenty prováděl se svými studenty. Mezi jeho žáky patřil mj. i další známý psycholog [[Stanley Schachter|Stanley Schachter]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].'&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/49&amp;diff=56329</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/49</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/49&amp;diff=56329"/>
		<updated>2018-12-09T22:36:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „Nun pozvedá sluneční bárku '''Nun''' znamená Vodstvo či Pravodstvo, jehož je personifikací. Jeh…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Nun Raises the Sun.jpg|thumb|150x150px|Nun pozvedá sluneční bárku]]&lt;br /&gt;
'''[[Nun]]''' znamená Vodstvo či Pravodstvo, jehož je personifikací. Jeho jméno se vyskytuje tož v podobě '''Nu''' nebo '''Niu''', což doslova znamená '''&amp;quot;Vodnatý&amp;quot;'''. &lt;br /&gt;
Jedná se o temné, nehybné a chaotické uspořádání světa před jeho začátkem. Po stvoření světa Nun obklopuje stvořený svět, a projevuje se jako záplavy nebo deště.   &lt;br /&gt;
Pokud je Nun zobrazen v antropomorfní podobě, jedná se většinou o mužskou postavu s božským vousem, která vyzdvihuje sluneční kotouč z prvotních vod. Pokud je Nun zobrazen v rámci Osmera, jedná se, stejně jako u všech mužských zástupců Osmera, o muže s žabí hlavou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru '' [[Portál:Egyptologie|Egyptologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edv%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=56296</id>
		<title>Předvánoční soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edv%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=56296"/>
		<updated>2018-12-07T09:14:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:soutez.jpg|400px|vpravo]]&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Za jeden měsíc a čtyři dny budou Vánoce 🎄  Možná už nakupuješ dárky, možná ještě ne. Ale rozhodně můžeš získat (finanční!) dárek od WikiSofie. Jak?&amp;lt;/big&amp;gt; == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;🏁 '''Vyhlašujeme soutěž o nejlepší článek, který bude odměněn částkou 1000 Kč.''' 💲💲💲&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zapojit se může každý, kdo vytvoří nové a kvalitní heslo a zveřejní jej v období od '''19.11.2018''' do '''19.12.2018'''. Heslo musí tematicky zapadat do vize WikiSofie, mělo by tedy být užitečné pro VŠ studenty humanitních oborů. Hesla bude hodnotit wiki-tým z formálního hlediska, odborné úrovně, provázanosti s ostatními hesly a dle řádnosti citací.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak tedy postupovat? Zvol si téma, zpracuj heslo (článek), zveřejni jej, oprav podle příp. připomínek redakce a následně pošli zprávu profilu WikiSofie na FB s textem “Chci soutěžit”, jménem, studovaným oborem, ročníkem studia a hlavně odkazem na heslo.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Deadline pro účast v soutěži je '''19.12.2018'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín vyhlášení vítězů obou kategorií je '''23.12.2018'''.&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)&lt;br /&gt;
* Lze využít texty vámi zpracované během studia.  &lt;br /&gt;
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].&lt;br /&gt;
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].&lt;br /&gt;
* Do termínu uzavření soutěže (10.12.2018) lze články upravovat a měnit dle libosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všichni zúčastnění se mohou těšit na dobrý pocit a intelektuální růst. 👌 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s Wikisofií?]] Pokud by nejasnosti přetrvávaly i po přečtení [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], nebojte se na nás obrátit na našem Facebooku[[https://www.facebook.com/wikisofia/]].&lt;br /&gt;
.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/48&amp;diff=56272</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/48</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/48&amp;diff=56272"/>
		<updated>2018-12-04T12:41:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Informační společnost''' je společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Informační společnost]]''' je společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/47&amp;diff=56221</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/47</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/47&amp;diff=56221"/>
		<updated>2018-11-27T22:36:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Cenzura''' je ''&amp;quot;ideově politická kontrola vydávání tiskovin (knih, periodik, letáků apod.), která se projevuje zákazem vydávání a rozš…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Cenzura]]''' je ''&amp;quot;ideově politická kontrola vydávání tiskovin (knih, periodik, letáků apod.), která se projevuje zákazem vydávání a rozšiřování dokumentů, které jsou považovány za nežádoucí anebo závadné z důvodů společenských, politických, náboženských, mravních nebo jiných důvodů.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo cenzura pochází z latinského [[censor]], což byl úředník, který měl za úkol sčítání obyvatel a dohlížení na morálku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edv%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=56147</id>
		<title>Předvánoční soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edv%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=56147"/>
		<updated>2018-11-19T18:13:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:soutez.jpg|400px|vpravo]]&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Za jeden měsíc a čtyři dny budou Vánoce 🎄  Možná už nakupuješ dárky, možná ještě ne. Ale rozhodně můžeš získat (finanční!) dárek od WikiSofie. Jak?&amp;lt;/big&amp;gt; == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;🏁 '''Vyhlašujeme soutěž o nejlepší článek, který bude odměněn částkou 600 Kč.'''&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zapojit se může každý, kdo vytvoří nové a kvalitní heslo a zveřejní jej v období od '''19.11.2018''' do '''10.12.2018'''. Heslo musí tematicky zapadat do vize WikiSofie, mělo by tedy být užitečné pro VŠ studenty humanitních oborů. Hesla bude hodnotit wiki-tým z formálního hlediska, odborné úrovně, provázanosti s ostatními hesly a dle řádnosti citací.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''POZOR, tím nekončíme! Soutěžíme totiž o dvě finanční odměny!''' 💲💲💲&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z přihlášených hesel budou mimo hesla vítězného  vybrána ještě další kvalitní hesla. Tato hesla se utkají od '''11.12.2018''' do '''18.12.2018''' ve FB klání o cenu sympatie čtenářů a jejich “lajky” a o neméně sympatických '''400 Kč'''.&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak tedy postupovat? Zvol si téma, zpracuj heslo (článek), zveřejni jej, oprav podle příp. připomínek redakce a následně pošli zprávu profilu WikiSofie na FB s textem “Chci soutěžit”, jménem, studovaným oborem, ročníkem studia a hlavně odkazem na heslo.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Deadline pro účast v soutěži je '''10.12.2018'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Hlasování o cenu sympatie proběhne '''11.12.2018''' do '''18.12.2018'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín vyhlášení vítězů obou kategorií je '''19.12.2018'''.&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)&lt;br /&gt;
* Lze využít texty vámi zpracované během studia.  &lt;br /&gt;
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].&lt;br /&gt;
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].&lt;br /&gt;
* Do termínu uzavření soutěže (10.12.2018) lze články upravovat a měnit dle libosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všichni zúčastnění se mohou těšit na dobrý pocit a intelektuální růst. 👌 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s Wikisofií?]] Pokud by nejasnosti přetrvávaly i po přečtení [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], nebojte se na nás obrátit na našem Facebooku[[https://www.facebook.com/wikisofia/]].&lt;br /&gt;
.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edv%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=56146</id>
		<title>Předvánoční soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edv%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=56146"/>
		<updated>2018-11-19T18:12:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:soutez.jpg|400px|vpravo]]&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Za jeden měsíc a čtyři dny budou Vánoce 🎄  Možná už nakupuješ dárky, možná ještě ne. Ale rozhodně můžeš získat (finanční!) dárek od WikiSofie. Jak?&amp;lt;/big&amp;gt; == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;🏁 Vyhlašujeme soutěž o nejlepší článek, který bude odměněn částkou '''600 Kč'''.&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zapojit se může každý, kdo vytvoří nové a kvalitní heslo a zveřejní jej v období od '''19.11.2018''' do '''10.12.2018'''. Heslo musí tematicky zapadat do vize WikiSofie, mělo by tedy být užitečné pro VŠ studenty humanitních oborů. Hesla bude hodnotit wiki-tým z formálního hlediska, odborné úrovně, provázanosti s ostatními hesly a dle řádnosti citací.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''POZOR, tím nekončíme! Soutěžíme totiž o dvě finanční odměny!''' 💲💲💲&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z přihlášených hesel budou mimo hesla vítězného  vybrána ještě další kvalitní hesla. Tato hesla se utkají od '''11.12.2018''' do '''18.12.2018''' ve FB klání o cenu sympatie čtenářů a jejich “lajky” a o neméně sympatických '''400 Kč'''.&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak tedy postupovat? Zvol si téma, zpracuj heslo (článek), zveřejni jej, oprav podle příp. připomínek redakce a následně pošli zprávu profilu WikiSofie na FB s textem “Chci soutěžit”, jménem, studovaným oborem, ročníkem studia a hlavně odkazem na heslo.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Deadline pro účast v soutěži je '''10.12.2018'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Hlasování o cenu sympatie proběhne '''11.12.2018''' do '''18.12.2018'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín vyhlášení vítězů obou kategorií je '''19.12.2018'''.&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)&lt;br /&gt;
* Lze využít texty vámi zpracované během studia.  &lt;br /&gt;
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].&lt;br /&gt;
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].&lt;br /&gt;
* Do termínu uzavření soutěže (10.12.2018) lze články upravovat a měnit dle libosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všichni zúčastnění se mohou těšit na dobrý pocit a intelektuální růst. 👌 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s Wikisofií?]] Pokud by nejasnosti přetrvávaly i po přečtení [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], nebojte se na nás obrátit na našem Facebooku[[https://www.facebook.com/wikisofia/]].&lt;br /&gt;
.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edv%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=56145</id>
		<title>Předvánoční soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edv%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=56145"/>
		<updated>2018-11-19T18:11:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:soutez.jpg|400px|vpravo]]&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Za jeden měsíc a čtyři dny budou Vánoce 🎄  Možná už nakupuješ dárky, možná ještě ne. Ale rozhodně můžeš získat (finanční!) dárek od WikiSofie. Jak?&amp;lt;/big&amp;gt; == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;🏁 Vyhlašujeme soutěž o nejlepší článek, který bude odměněn částkou '''600 Kč'''.&amp;lt;/big&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zapojit se může každý, kdo vytvoří nové a kvalitní heslo a zveřejní jej v období od '''19.11.2018''' do '''10.12.2018'''. Heslo musí tematicky zapadat do vize WikiSofie, mělo by tedy být užitečné pro VŠ studenty humanitních oborů. Hesla bude hodnotit wiki-tým z formálního hlediska, odborné úrovně, provázanosti s ostatními hesly a dle řádnosti citací.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''POZOR, tím nekončíme! Soutěžíme totiž o dvě finanční odměny!''' 💲💲💲&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Z přihlášených hesel budou mimo hesla vítězného  vybrána ještě další kvalitní hesla. Tato hesla se utkají od 11.12.2018 do 18.12.2018 ve FB klání o cenu sympatie čtenářů a jejich “lajky” a o neméně sympatických 400 Kč.'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak tedy postupovat? Zvol si téma, zpracuj heslo (článek), zveřejni jej, oprav podle příp. připomínek redakce a následně pošli zprávu profilu WikiSofie na FB s textem “Chci soutěžit”, jménem, studovaným oborem, ročníkem studia a hlavně odkazem na heslo.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Deadline pro účast v soutěži je '''10.12.2018'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Hlasování o cenu sympatie proběhne '''11.12.2018''' do '''18.12.2018'''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín vyhlášení vítězů obou kategorií je '''19.12.2018'''.&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)&lt;br /&gt;
* Lze využít texty vámi zpracované během studia.  &lt;br /&gt;
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].&lt;br /&gt;
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].&lt;br /&gt;
* Do termínu uzavření soutěže (10.12.2018) lze články upravovat a měnit dle libosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všichni zúčastnění se mohou těšit na dobrý pocit a intelektuální růst. 👌 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s Wikisofií?]] Pokud by nejasnosti přetrvávaly i po přečtení [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], nebojte se na nás obrátit na našem Facebooku[[https://www.facebook.com/wikisofia/]].&lt;br /&gt;
.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Soutez.jpg&amp;diff=56144</id>
		<title>Soubor:Soutez.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Soutez.jpg&amp;diff=56144"/>
		<updated>2018-11-19T17:58:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edv%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=56143</id>
		<title>Předvánoční soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edv%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=56143"/>
		<updated>2018-11-19T17:57:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „Za jeden měsíc a čtyři dny budou Vánoce 🎄  Možná už nakupuješ dárky, možná ještě ne. Ale rozhodně můžeš získat (finanční!) dárek o…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Za jeden měsíc a čtyři dny budou Vánoce 🎄  Možná už nakupuješ dárky, možná ještě ne. Ale rozhodně můžeš získat (finanční!) dárek od WikiSofie. Jak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
🏁 Vyhlašujeme soutěž o nejlepší článek, který bude odměněn částkou '''600 Kč'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zapojit se může každý, kdo vytvoří nové a kvalitní heslo a zveřejní jej v období od 19.11.2018 do 10.12.2018. Heslo musí tematicky zapadat do vize WikiSofie, mělo by tedy být užitečné pro VŠ studenty humanitních oborů. Hesla bude hodnotit wiki-tým z formálního hlediska, odborné úrovně, provázanosti s ostatními hesly a dle řádnosti citací.&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
POZOR, tím nekončíme! Soutěžíme totiž o dvě finanční odměny!''' 💲💲💲&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z přihlášených hesel budou mimo hesla vítězného  vybrána ještě další kvalitní hesla. Tato hesla se utkají od 11.12.2018 do 18.12.2018 ve FB klání o cenu sympatie čtenářů a jejich “lajky” a o neméně sympatických 400 Kč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak tedy postupovat? Zvol si téma, zpracuj heslo (článek), zveřejni jej, oprav podle příp. připomínek redakce a následně pošli zprávu profilu WikiSofie na FB s textem “Chci soutěžit”, jménem, studovaným oborem, ročníkem studia a hlavně odkazem na heslo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Deadline pro účast v soutěži je 10.12.2018. &lt;br /&gt;
Hlasování o cenu sympatie proběhne 11.12.2018 do 18.12.2018.&lt;br /&gt;
Termín vyhlášení vítězů obou kategorií je 19.12.2018. &lt;br /&gt;
Všichni zúčastnění se mohou těšit na dobrý pocit a intelektuální růst. 👌 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)&lt;br /&gt;
* Lze využít texty vámi zpracované během studia.  &lt;br /&gt;
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].&lt;br /&gt;
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].&lt;br /&gt;
* Do termínu uzavření soutěže (10.12.2018) lze články upravovat a měnit dle libosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud nevíte, kudy do toho: [[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s WikiSofií?]]&lt;br /&gt;
Pokud by nejasnosti přetrvávaly i po přečtení nápovědy [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], nebojte se na nás obrátit na našem FB profilu [https://www.facebook.com/wikisofia].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/46&amp;diff=56140</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/46</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/46&amp;diff=56140"/>
		<updated>2018-11-19T11:27:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Vyprávění příběhů (storytelling)'''. Storytelling, v překladu z angličtiny vyprávění příběhu, lze podle Pavlovské (2011) definovat j…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Vyprávění příběhů (storytelling)]]'''. Storytelling, v překladu z angličtiny vyprávění příběhu, lze podle Pavlovské (2011) definovat jako ''„interaktivní formu sdělení příběhu, jde o uměleckou formu, která je založená na jazykovém umění, použití hlasu, pohybu a gesta k zobrazení prvků, obrazů a [[Představivost|představ]] vycházejících z konkrétního příběhu určitému publiku.“'&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/43&amp;diff=56064</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/43</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/43&amp;diff=56064"/>
		<updated>2018-10-30T13:15:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Hieroglyfy]]''' Hieroglyfické písmo má několik typů znaků – fonogramy, logogramy a determinativy. Fonogramy jsou znaky, které zapisují zvukovou hodnotu jazyka, a lze je dále rozdělit na jedno-, dvou- a trojkonsonantní, podle toho, kolik hlásek zapisují. Vždy se jedná o konsonanty či polokonsonanty, neboť vokály hieroglyfické písmo nezapisuje. Logogramy jsou znaky, které zapisují celá slova, a to buď ikonicky, symbolicky nebo pomocí „rébusu“, založeného často na zvukové podobě slov. Posledním typem znaků jsou tzv. determinativy, znaky, které se nečtou, ale pomáhají blíže určit význam slov a dělí je do různých kategorií. Hieroglyfické písmo může být zapsáno ve sloupcích i v řádcích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru '' [[Portál:Egyptologie|Egyptologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/43&amp;diff=56063</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/43</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/43&amp;diff=56063"/>
		<updated>2018-10-30T13:14:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Hieroglyfy'''Hieroglyfické písmo má několik typů znaků – fonogramy, logogramy a determinativy. Fonogramy jsou znaky, které zapisují zvukov…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Hieroglyfy]]'''Hieroglyfické písmo má několik typů znaků – fonogramy, logogramy a determinativy. Fonogramy jsou znaky, které zapisují zvukovou hodnotu jazyka, a lze je dále rozdělit na jedno-, dvou- a trojkonsonantní, podle toho, kolik hlásek zapisují. Vždy se jedná o konsonanty či polokonsonanty, neboť vokály hieroglyfické písmo nezapisuje. Logogramy jsou znaky, které zapisují celá slova, a to buď ikonicky, symbolicky nebo pomocí „rébusu“, založeného často na zvukové podobě slov. Posledním typem znaků jsou tzv. determinativy, znaky, které se nečtou, ale pomáhají blíže určit význam slov a dělí je do různých kategorií. Hieroglyfické písmo může být zapsáno ve sloupcích i v řádcích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru '' [[Portál:Egyptologie|Egyptologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/45&amp;diff=55815</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/45</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/45&amp;diff=55815"/>
		<updated>2018-10-18T08:26:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „242x242px '''Bútó''', ve Starověku nazývané jako město Per Wadžet, tedy dům bohyně Wadžety, ex…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Pharaoh's canal.svg|thumb|242x242px]]&lt;br /&gt;
'''[[Bútó]]''', ve Starověku nazývané jako město Per Wadžet, tedy dům bohyně [[Wadžet|Wadžety]], existovalo minimálně od Ramessovského období.&lt;br /&gt;
V dnešní době je město známé jako Tell el-Fara'in. pro archeology je toto město jednou z nejvýznamnějších lokalit, která se nachází nedaleko Rossetského ramene delty Nilu. Ve své době bylo toto město náboženským střediskem pro Dolní Egypt, které tvořilo protiváhu [[Hierakonpolis|Hierakonpoli]]. Jak už bylo zmíněno, uctívána zde byla především bohyně [[Wadžet]], ale také bůh [[Hor]] a heroické božstvo [[Džebaut]]. Vedou se taktéž diskuze, zda-li v predynastickém období nebylo město sídlem neznámé vládnoucí dynastie, jak naznačuje pozdější tradice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru '' [[Portál:Egyptologie|Egyptologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/44&amp;diff=55814</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/44</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/44&amp;diff=55814"/>
		<updated>2018-10-18T08:24:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „Ranganathan '''Dvojtečkové třídění''' je fasetový klasifikační systém navržený ve 20. letech 2…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:S. R. Ranganathan.jpg|náhled|Ranganathan]]&lt;br /&gt;
'''[[Dvojtečkové třídění]]''' je [[fasetový klasifikační systém]] navržený ve 20. letech 20. století [[S. R. Ranganathan|S. R. Ranganathanem]]. Nikdy se plně neujal, avšak nezanedbatelně ovlivnil ostatní systémy a nové technologie. Jde o systém, který slouží ke klasifikaci dokumentů a který charakterizuje daný předmět pomocí více tříd (''faset'').&lt;br /&gt;
'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (1892 - 1972) byl indický matematik a knihovník. Byl profesorem matematiky na Madraské univerzitě, později řídil univerzitní knihovnu.  Zasloužil se o pozvednutí knihovnictví v Indii, jeho práce má však globální význam. Jeho nejvýznamnějšími přínosy pro informační vědu a knihovnictví je formulování ''[[Pět zákonů knihovnictví|Pěti zákonů knihovnictví]]'' a vytvoření ''Dvojtečkového třídění''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/42&amp;diff=55813</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/42</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/42&amp;diff=55813"/>
		<updated>2018-10-18T08:20:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Dělení dne, měření jeho částí'''. Od nejstarších dob potřebovali lidé určovat nejen dny, ale i časové úseky v rámci dnů. Dělení …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Dělení dne, měření jeho částí]]'''. Od nejstarších dob potřebovali lidé určovat nejen dny, ale i časové úseky v rámci dnů. Dělení dne bylo zpočátku velmi primitivní, neudávaly se přesné časové úseky – denní i noční doby byly udávány jen velmi neurčitě a přibližně.&lt;br /&gt;
Ve všech známých kulturních oblastech Přední Asie a Evropy časem zdomácnělo dělení dne na '''dvanáct částí – hodin,''' a to dvanáct hodin '''denních''' (od východu do západu Slunce) a dvanáct částí '''nočních''' (od západu do východu Slunce). Tyto hodiny měly v různých ročních dobách a také na různých místech světa odlišnou délku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru '' [[Portál:Archivnictví a pomocné vědy historické|Archivnictví a pomocné vědy historické]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/p%C5%99ipraven%C3%A9&amp;diff=55812</id>
		<title>Wikisofia:Článek týdne/připravené</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/p%C5%99ipraven%C3%A9&amp;diff=55812"/>
		<updated>2018-10-18T08:10:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== 2018/31 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/31}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/32 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/32}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/33 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/33}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/34 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/34}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/35 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/35}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/36 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/36}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/37 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/37}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/38 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/38}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/39 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/39}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/40 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/40}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/41 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/41}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/42 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/42}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/43 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/44}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/45 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/45}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/46 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/46}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/47 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/47}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/48 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/48}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/50 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/50}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/51 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/51}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/52 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/52}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/53 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/53}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/54 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/54}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/55 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/55}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/56 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/56}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/57 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/57}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/58 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/58}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/59 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/59}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/60 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/60}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/61 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/61}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/62 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/62}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/63 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/63}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Článek týdne]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/41&amp;diff=55788</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/41</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/41&amp;diff=55788"/>
		<updated>2018-10-15T06:55:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Selekční jazyk''' je umělý informační jazyk, který se používá k vyjádření identifikačních či obsahových selekčních údajů. Úče…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Selekční jazyk]]''' je umělý informační jazyk, který se používá k vyjádření identifikačních či obsahových selekčních údajů. Účelem je pořádání, ukládání a vyhledávání [[dokument|dokumentů]]. Selekční jazyk je také prostředkem pro pořádání a vyhledávání [[informace|informací]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/40&amp;diff=55787</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/40</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/40&amp;diff=55787"/>
		<updated>2018-10-08T19:39:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání'''. V průběhu svého vývoje bylo vzdělávání dospělých označováno…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání]]'''. V průběhu svého vývoje bylo [[vzdělávání dospělých]] označováno různými terminologickými označeními a bylo v této souvislosti rovněž odlišně chápáno, než bylo definováno jako součást [[celoživotní učení|celoživotního učení]], tedy procesu probíhajícího jak v průběhu celého dospělého života, tak v celé jeho šíři ('''[[formální vzdělávání|formální]]''', '''[[neformální vzdělávání|neformální]]''' a '''[[informální vzdělávání]] '''a '''učení'''). Celoživotní (vzdělávání a) učení lze vnímat jako souhrnné označení všech forem vzdělávání a učení v průběhu celého života člověka. Proto budou do této kategorie vždy patřit jak předškolní výchova a vzdělávání, základní vzdělávání atd., tak i vzdělávání a učení se dospělých. Vše pak ve formě formálního systému, neformálních i informálních [[instituce|institucí]] a [[Organizace|organizací]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Portál:Andragogika a personální řízení|Andragogika a personální řízení]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/39&amp;diff=55715</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/39</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/39&amp;diff=55715"/>
		<updated>2018-09-30T21:50:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „Slovo '''e-mail''' vzniklo z anglických slov „electronic“ a „mail“ neboli elektronická pošta a jak už ze samotného názvu vyplývá, e-mai…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Slovo '''[[e-mail]]''' vzniklo z anglických slov „electronic“ a „mail“ neboli elektronická pošta a jak už ze samotného názvu vyplývá, e-mail je obdobou normální pošty, ale v elektronické podobě. Díky této službě je možné posílat a přijímat nejen textové zprávy ale i jakékoliv datové soubory (grafické, hudební, tabulkové, …). Mezi bezkonkurenční výhody elektronické pošty na rozdíl od klasické, obálkové pošty patří bezesporu rychlost (příjemce odeslaný e-mail obdrží během několika sekund z kterékoliv části světa) a za použití této služby nejsou účtovány žádné poplatky. Mezi hlavní nevýhody se řadí především spam, jinak řečeno nevyžádaná pošta (viz. níže) a závislost na připojení k internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/38&amp;diff=55667</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/38</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/38&amp;diff=55667"/>
		<updated>2018-09-24T06:16:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „Soubor:Symbolicky interakcionismus.jpg|270px|náhled|vpravo|Schéma interakcí, v nichž dochází k interpretaci a přiřazování subjektivního význa…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Symbolicky interakcionismus.jpg|270px|náhled|vpravo|Schéma interakcí, v nichž dochází k interpretaci a přiřazování subjektivního významu]]&lt;br /&gt;
'''[[Symbolický interakcionismus]]''' je přístup, který zkoumá společnost skrze interakci jedinců a její interpretaci. Mezi jedinci se odehrávají interakce, každý jedinec si interakci nějak interpretuje a přisoudí jí nějaký význam. Některé významy jsou sdílené mezi jedinci a stávají je symbolem, tyto symboly se pak v dále interakcích mohou měnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/37&amp;diff=55554</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/37</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/37&amp;diff=55554"/>
		<updated>2018-09-20T05:31:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:M. B. B..jpg|300px|náhled|vpravo|Michael Buckland]]&lt;br /&gt;
'''[[Michael Buckland]]''' je profesor zabývající se informační vědou a knihovnictvím. Znám je hlavně pro řešení problému pojmů [[Informace|informací]] a dokument jako takových. Zabýval se podstatou informace. Dle jeho názoru má informace čtyři aspekty a dělí je podle nehmotnosti, hmotnosti, procesu a věci. Každý aspekt se projeví v jiné souvislosti jako například předání informace (informační akt) nebo hmotná entita (kniha, bit). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/37&amp;diff=55553</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/37</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/37&amp;diff=55553"/>
		<updated>2018-09-20T05:30:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „Michael Buckland '''Michael Keeble Buckland''' je profesor zabývající se informační vědou a knihovni…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:M. B. B..jpg|300px|náhled|vpravo|Michael Buckland]]&lt;br /&gt;
'''[[Michael Keeble Buckland]]''' je profesor zabývající se informační vědou a knihovnictvím. Znám je hlavně pro řešení problému pojmů [[Informace|informací]] a dokument jako takových. Zabýval se podstatou informace. Dle jeho názoru má informace čtyři aspekty a dělí je podle nehmotnosti, hmotnosti, procesu a věci. Každý aspekt se projeví v jiné souvislosti jako například předání informace (informační akt) nebo hmotná entita (kniha, bit). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/36&amp;diff=55287</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/36</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/36&amp;diff=55287"/>
		<updated>2018-08-12T13:34:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „STRUKTURA SEROTONINU '''Serotonin''' neboli ''5-Hydroxytryptamin'' (5-HT) je přítomen nejvíce v krev…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Serotonin-skeletal.png|thumb|210x210px|STRUKTURA SEROTONINU]]&lt;br /&gt;
'''[[Serotonin]]''' neboli ''5-Hydroxytryptamin'' (5-HT) je přítomen nejvíce v krevních destičkách a v trávicím ústrojí (zde v enterochromafinních buňkách a myenterickém plexu). Menší množství se nachází v mozku a sítnici. Serotonin patří do stejné kategorie chemických látek jako dopamin a noradrenalin, neboli mezi tzv. monoaminy, biogenní aminy. V těle se tvoří hydroxylací esenciální aminokyseliny tryptofanu. Větší příjem tryptofanu v potravě, může zvýšit obsah serotoninu v mozku. V epifýze je serotonin přeměňován na melatonin. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/35&amp;diff=55286</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/35</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/35&amp;diff=55286"/>
		<updated>2018-08-12T13:32:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „ File:Individuální studovny v Univerzitní knihovně ZČU v Plzni..jpg|thumb|upright 1.5|right|Individuální studovny v knihovně Západočeské unive…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Individuální studovny v Univerzitní knihovně ZČU v Plzni..jpg|thumb|upright 1.5|right|Individuální studovny v knihovně Západočeské univerzity]]&lt;br /&gt;
'''[[Akademická knihovna]]''' je knihovna se specializovaným fondem, kterou zřizuje a financuje příslušná vysoká škola. Získáním, zpracováním a zprostředkováním [[Dokument|dokumentů]] poskytuje informační zázemí primárně pro studenty, pedagogy a vědecké pracovníky, mohou ji však navštěvovat i zájemci z řad veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/34&amp;diff=55285</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/34</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/34&amp;diff=55285"/>
		<updated>2018-08-12T13:30:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „Achnaton a jeho manželka obětující Atonovi '''Aton'''. Jméno tohoto boha zname…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:C+B-Egypt-Fig12-AkhnatenWorshippingSun.PNG|thumb|150x150px|Achnaton a jeho manželka obětující Atonovi]]&lt;br /&gt;
'''[[Aton]]'''. Jméno tohoto boha znamená prostě '''&amp;quot;sluneční kotouč&amp;quot;'''. Původně se jednalo právě pouze o označení slunečního disku, později byl personifikován jako podoba slunečního božstva.&lt;br /&gt;
Aton jako označení slunečního kotouče se objevuje už během [[Střední říše]] (např. [[Texty rakví]] nebo [[Sinuhet|Povídka o Sinuhetovi)]], a to jak v náboženských, tak i v dalších textech. Významnějším božstvem se stává za vlády [[Thutmose IV.]] a [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]] Během [[amarnské náboženství|amarnské reformy]] faraona [[Achnaton|Achnatona]] byl Aton prosazován jako hlavní a jediné státem uznávané božstvo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru '' [[Portál:Egyptologie|Egyptologie]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/33&amp;diff=55284</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/33</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/33&amp;diff=55284"/>
		<updated>2018-08-12T13:28:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Carlson_c.jpg|thumb|Chester Carlson]]&lt;br /&gt;
'''[[Chester Carlson]]''' (8.2. 1906 - 19.9. 1968) byl americký fyzik a vynálezce. Nejvíce se proslavil svým vynálezem zvaným [[Xerox|xerox]]. Jednalo se o první kopírovací stroj, jenž produkoval papíry s již zaschlým inkoustem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/33&amp;diff=55283</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/33</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/33&amp;diff=55283"/>
		<updated>2018-08-12T13:25:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „[https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon &amp;amp;…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon &amp;amp; Schuster. p. 61. ISBN 0-7432-5118-0.]&lt;br /&gt;
'''[[Chester Floyd Carleson]]'''(8.2. 1906 - 19.9. 1968) byl americký fyzik a vynálezce. Nejvíce se proslavil svým vynálezem zvaným [[Xerox|xerox]]. Jednalo se o první kopírovací stroj, jenž produkoval papíry s již zaschlým inkoustem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Carlson_c.jpg|thumb|Chester Carlson]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/32&amp;diff=55282</id>
		<title>Šablona:Článek týdne/2018/32</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/2018/32&amp;diff=55282"/>
		<updated>2018-08-12T13:22:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: Založena nová stránka s textem „'''Theses.cz''' je databáze vysokoškolských prací zároveň sloužící jako systém k odhalování plagiátů. Projekt vznikl na základě poptáv…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Theses.cz]]''' je databáze vysokoškolských prací zároveň sloužící jako systém k odhalování plagiátů. Projekt vznikl na základě poptávky vysokých škol, které chtěly mít účinný nástroj proti plagiátorům závěrečných prací. Systém je vyvíjen a provozován Fakultou informatiky [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] v [[Brno|Brně]]. Slouží především právě vysokým školám a univerzitám jako národní registr závěrečných prací a jako úložiště prací pro vyhledávání plagiátů. Systém umožňuje zástupcům zapojených škol vkládat práce a vyhledávat mezi nimi plagiáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Z oboru [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/p%C5%99ipraven%C3%A9&amp;diff=55281</id>
		<title>Wikisofia:Článek týdne/připravené</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:%C4%8Cl%C3%A1nek_t%C3%BDdne/p%C5%99ipraven%C3%A9&amp;diff=55281"/>
		<updated>2018-08-12T13:21:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marta.Pavlickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== 2018/31 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/31}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/32 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/32}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/33 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/33}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/34 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/34}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/35 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/35}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/36 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/36}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/37 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/37}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/38 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/38}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/39 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/39}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/40 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/40}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/41 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/41}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/42 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/42}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/43 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/44}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/45 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/45}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/46 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/46}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/47 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/47}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/48 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/48}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== 2018/49 ===&lt;br /&gt;
{{Článek týdne/2018/49}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;clear: both&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Článek týdne]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marta.Pavlickova</name></author>
		
	</entry>
</feed>