<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Martin+Tauchman</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Martin+Tauchman"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Martin_Tauchman"/>
	<updated>2026-04-20T14:41:51Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Du%C5%A1evn%C3%AD_vlastnictv%C3%AD:_autorsk%C3%A1_pr%C3%A1va,_vlastnictv%C3%AD,_copyright,_copyleft&amp;diff=100689</id>
		<title>Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Du%C5%A1evn%C3%AD_vlastnictv%C3%AD:_autorsk%C3%A1_pr%C3%A1va,_vlastnictv%C3%AD,_copyright,_copyleft&amp;diff=100689"/>
		<updated>2025-11-01T13:47:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin Tauchman: /* Autorské právo – copyright */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Duševním vlastnictvím nebo také majetkem rozumíme práva k nehmotným statkům, která vznikla lidskou duševní činností. Tato práva dělíme na právo autorské ([[autorské právo]]), které je právem k autorským a uměleckým dílům, a na právo k průmyslovému vlastnictví ([[průmyslové vlastnictví]]), které se týká výsledků duševní činnosti v ekonomické oblasti (vynálezy, průmyslové vzory ([[průmyslový vzor]]), ochranné známky). Vlastník duševního vlastnictví(autor) může další osobě poskytnout práva k nakládáním s dušením vlastnictvím prostřednictvím licence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;comp&amp;quot;&amp;gt;ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. &amp;lt;i&amp;gt;Autorské právo: v otázkách a odpovědích&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Pierot, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Autorské právo – copyright ==&lt;br /&gt;
Ochranu práv autorů vymezuje Zákon č. 121/2000 Sb., tzv. [[Autorský zákon]]. Podle tohoto zákona je předmětem práva [[autorské dílo]] literární a jiné dílo umělecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, za dílo je považován též překlad autorského díla nebo počítačový program.&amp;lt;ref name=&amp;quot;computerpress&amp;quot;&amp;gt;RENDULOVÁ, Elvíra a Jaroslav LEKS. &amp;lt;i&amp;gt;Autorské a průmyslové právo: [aktualizováno k 15.2.2004&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2004.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo zhmotněno, to znamená vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Právo autorské (anglicky copyright) zahrnuje:&lt;br /&gt;
* výlučná práva osobnostní (rozhodovat o zveřejnění, osobovat si autorství, nedotknutelnost díla), jedná se o právo morální, těchto práv se autor nemůže vzdát a zanikají smrtí autora &amp;lt;ref name=&amp;quot;computerpress&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* majetková práva – práva dílo užít (rozmnožovat, rozšiřovat, pronajmout, půjčovat, vystavovat, sdělovat veřejnosti), tato práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti, kdy tato práva přejímají dědici. Poté je dílo pokládáno za dílo volné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;comp&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autor může za odměnu poskytnout licenci jinému subjektu, to znamená udělit souhlas s užitím autorského díla podle podmínek, které vymezí licenční/autorská smlouva. Tímto úkonem autorovi jeho majetkové právo nezaniká.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Symbolem copyrightu – autorsky chráněného uměleckého díla, je písmeno &amp;quot;c&amp;quot; v kroužku, za ním je uveden rok prvního vydání díla a jméno držitele autorských práv. Tento symbol se používá hlavně na viditelných dílech jako jsou knihy předměty, DVD a je uveden na každém vydání díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;comp&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výkon autorských práv může autor svěřit kolektivnímu správci. V Česku to jsou zejména tyto organizace:&lt;br /&gt;
* OSA – Ochranný svaz autorský k dílům hudebním&lt;br /&gt;
* DILIA – divadelní, literární a audiovizuální agentura&lt;br /&gt;
* INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů o.s.&lt;br /&gt;
* OOA-S – Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, o.s.&lt;br /&gt;
* Občanské sdružení GESTOR – Ochranný svaz autorský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autorský zákon je teritoriální, to znamená, že chrání pouze autory, kteří jsou zároveň občany České republiky. Dále se toto právo vztahuje na cizince, kteří mají v Česku bydliště nebo cizince, jejichž dílo bylo poprvé zveřejněno na území ČR.&amp;lt;ref name=&amp;quot;comp&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česko podepsalo také některé mezinárodní úmluvy týkající se autorského práva, jedná se např. o Bernskou úmluvu a autorském právu z roku 1886 na ochranu literárních a uměleckých děl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochranou duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni se zabývá specializovaná agentura OSN World Intellectual Property Organisation([[https://www.wipo.int]]) se sídlem v Ženevě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;comp&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Copyleft ==&lt;br /&gt;
Copyleft je jedním ze způsobů, jak využívat autorské právo v oblasti svobodného softwaru [[software]]. Pokud dá autor uživatelům právo upravovat a šířit dílo, nesmí být toto právo při dalším šíření původního nebo upraveného díla omezeno. Autorem myšlenky copyleftu je americký programátor Richard Stallman ([[Richard_Stallman]]). Tyto myšlenky jsou zapracovány do copyleftové licence, kde je popsáno, co je povoleno a za jakých podmínek. Příkladem takovéto licence je GNU GPL. Znakem copyleftu je zrcadlově obrácený symbol copyrightu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je to copyleft?&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.gnu.org/copyleft/copyleft.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;References /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související odkazy===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Richard Stallman]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
duševní vlastnictví, autorské dílo, autorské právo, autorský zákon, copyright, copyleft&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin Tauchman</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Srovn%C3%A1n%C3%AD_slu%C5%BEeb_DDS_(Document_Delivery_Service)_v_%C4%8CR_a_zahrani%C4%8D%C3%AD_(student_si_zvol%C3%AD_dle_sv%C3%A9ho_v%C3%BDb%C4%9Bru_zahrani%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEbu).&amp;diff=100684</id>
		<title>Srovnání služeb DDS (Document Delivery Service) v ČR a zahraničí (student si zvolí dle svého výběru zahraniční službu).</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Srovn%C3%A1n%C3%AD_slu%C5%BEeb_DDS_(Document_Delivery_Service)_v_%C4%8CR_a_zahrani%C4%8D%C3%AD_(student_si_zvol%C3%AD_dle_sv%C3%A9ho_v%C3%BDb%C4%9Bru_zahrani%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEbu).&amp;diff=100684"/>
		<updated>2025-11-01T13:43:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin Tauchman: /* Služba DDS v ČR a v zahraničí */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Document Delivery Service ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Document Delivery service (DDS)''' nebo-li [[Dokument|'''servis dodání dokumentů''']]. Služba spočívá v zasílání kopií článků odborných časopisů, disertací či konferenčních materiálů, které v knihovně nejsou běžně volně dostupné pro veřejnost. Jde ovšem o '''placenou službu''' a nárok na ni mají studenti, profesoři a další osoby, které materiály využijí pro akademické či pracovní účely. Rekreační či jiné osobní [[Informační potřeba|informační potřeby]] tato služba nepodporuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba funguje 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Uživatel nemusí nikam chodit ani dlouho na dokument čekat. Nedlouho po požádání jej dostane [[E-mail|elektronickou poštou]] do své schránky a po dobu 30 dnů má materiály k dispozici, ovšem stále musí dodržovat [[Autorské právo|autorská práva]]. Dodání [[Digitalizace|digitalizovaných]] kopií dokumentů probíhá '''elektronickou cestou''' a je pouze '''dočasné'''. Po určené době výpůjčky (nejčastější lhůta je 30 dní) kopie dokumentu sama zmizí a uživatel ji již nemá k dispozici, pokud o ni znovu nepožádá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|DDS]] jsou již v polovině 19. století. Kořeny této služby pocházejí ze služby [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|MVS - Meziknihovní výpůjční služba]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pod službu DDS patří: ===&lt;br /&gt;
* '''EDD -''' electronic document delivery&lt;br /&gt;
* '''DDD -''' digital document delivery&lt;br /&gt;
* '''MVS -''' meziknihovní výpůjční služby&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby|'''MMVS -''']] mezinárodní meziknihovní výpůjční služby&lt;br /&gt;
* '''CDS -''' komerční dokumentové dodavatelské služby&lt;br /&gt;
* '''RS -''' sdílení zdrojů&lt;br /&gt;
* '''RDS -''' vzdálený přístup k dokumentu a jeho dodání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služba DDS v Česku a v zahraničí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česko ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''elektronického dodání dokumentů (EDD)''' je v Česku pod záštitou [[Virtuální polytechnické knihovny (VPK)]]. Všichni uživatelé VPK mají své uživatelské konto, na které mohou využívat služby DDS.&amp;lt;ref&amp;gt;[https://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna Virtuální polytechnická knihovna. ''NTK: Národní technická knihovna = National Library of technology'', c2016-2020]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
VPK službu nabízí také prostřednictvím [https://www.techlib.cz/cs/ Národní technické knihovny (NTK)] a [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR - Digitální knihovna Kramerius]]. Pro využití služby je nutné se u VPK zaregistrovat jako [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatel]], kterým může být fyzická i právnická osoba. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Velká Británie ===&lt;br /&gt;
'''British Library Document Supply Center (BLDSC)''' je servisním centrem provozujícím službu DDS ve Velké Británii, zaštiťuje ji zde British Library. Středisko vlastní velké množství dokumentů, a to v několika jazycích, ''má úzké vazby na další národní a mezinárodní překladatelská střediska. V této specializované oblasti působí nejen jako dodavatel dokumentů, ale také jako poskytovatel informací.''&amp;lt;ref&amp;gt;[https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/eb008557/full/html BLDSC jako překladatelské centrum. ''Emerald'', c2020]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelé BLDSC se dělí na komerční a nekomerční. Činnost komerčního uživatele je primárně zaměřena na zisk. A nekomerční uživatelé jsou neziskové organizace jako např. knihovny. Dále BLDSC dělí uživatele na registrované a neregistrované. Častější uživatelé služeb se registrují, neboť pak mají výhody nejen finanční. Příležitostní uživatelé mohou užívat služeb jen v omezené míře. Mimo Velkou Británii poskytuje BLDSC svoje služby i zahraničním uživatelům. Míra služeb se liší podle jednotlivých zemí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Německo ===&lt;br /&gt;
'''Journal Articles Send On DemaNd (JASON)''' je systém, který umožňuje objednání a dodání elektronických plných textů časopisů a článků. Dokumenty jsou dodány vždy do 48 hodin. Systém JASON je základem pro celoněmeckou službu '''SUBITO'''. Jde o službu německých, rakouských a švýcarských knihoven založena na dodávání dokumentů jak jednotlivcům, tak i knihovnám po celém světě. '''U nás v České republice je také využívána v rámci MMVS.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Q. What is Document Delivery Service (DDS)?. ''Walden University: Education for good'' [online]. Washington: Walden University, c2020 [cit. 2020-04-17]. Dosupé z: https://academicanswers.waldenu.edu/faq/72655&lt;br /&gt;
* Meziknihovní služby a objednávání článků. ''NTK: Národní technická knihovna = National Library Of Technology'' [online]. Praha: Národní technická knihovna, c2006-2020 [cit. 2020-04-17]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/cs/2731-meziknihovni-sluzby-a-objednavani-clanku&lt;br /&gt;
* Co je eDDO? ''NK: Národní knihovna České republiky'' [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2019 [cit. 2020-04-17]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/edodo&lt;br /&gt;
* THE BRITISH LIBRARY DOCUMENT SUPPLY CENTRE AS A TRANSLATIONS CENTRE. ''Emerald Insight: Discover Journals, Books and Case Studies'' [online]. c2020 [cit. 2020-04-17]. Dostupné z: https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/eb008557/full/html&lt;br /&gt;
* NOVÁKOVÁ, Hana. Systém JASON. ''Zpravodaj ÚVT MU'' [online]. 1998, roč. IX, č. 2, str. 13-14 [cit. 2020-04-17]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/145.html. ISSN 1212-0901&lt;br /&gt;
* ŠTYNDLOVÁ, Marie. ''Služby elektronického dodávání dokumentů'' [online]. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008 [cit. 2020-04-21]. Dostupné z: https://theses.cz/id/8h4qcc/. Vedoucí diplomové práce Petra Hornochová.&lt;br /&gt;
== Odkazy == &lt;br /&gt;
=== reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Interní odkazy ===&lt;br /&gt;
* [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální služby knihoven]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin Tauchman</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=71582</id>
		<title>GreyNet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=GreyNet&amp;diff=71582"/>
		<updated>2025-06-17T19:25:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin Tauchman: /* Členové GreyNetu */ Geografické názvy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''GreyNet''', v nezkrácené podobě '''Grey Literature Network Service''', je &amp;lt;ref name=&amp;quot;NUŠL0&amp;quot;&amp;gt;NUŠL&amp;lt;/ref&amp;gt;nevládní nevýdělečná mezinárodní organizace budující celosvětovou síť organizací zabývajících se [https://wikisofia.cz/index.php/%C5%A0ed%C3%A1_literatura šedou literaturou]. Její hlavní sídlo je v Amsterdamu v Nizozemí. Cílem GreyNet je usnadnit dialog, výzkum a komunikaci mezi lidmi a organizacemi v oblasti šedé literatury.  Založena byla roku 1992 Dominicem Faracem. V roce 1998 se GreyNet stala dceřinou společností MCB University Press. Od roku 2003 se o její chod stará společnost TextRelease. Grey Literature Network Service se věnuje výzkumu, publikaci, otevřenému přístupu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1992 a jejími zakládajícími členy jsou Britská knihovna, Národní institut vědeckých a technických informací (Francie) a Newyorská akademie medicíny. V roce 2011 GreyNet vytvořil diskusní skupinu na sociální síti LinkedIn pro profesionály z oboru.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní aktivitou společnosti GreyNet je pořádání [https://wikisofia.cz/index.php/International_Conference_on_Grey_Literature  Mezinárodní konference pro šedou literaturu] (International Conference on Grey Literature). Organizací těchto konferencí je pověřena společnost TextRelease.V prosinci roku 2015 se uskuteční již 17. ročník konference, a to v Amsterdamu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2014 proběhlo k pozměnění struktury organizace. Nová struktura, která vznikla na základě deklarace z Pisy, má čtyři pracovní výbory, kterými jsou: Výbor pro výzkum a vývoj, Výbor pro open access, Výbor pro publikování a komunikaci a Výbor pro výchovu a vzdělávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Členové GreyNetu===&lt;br /&gt;
* Data Archiving and Networked Services (Nizozemsko)&lt;br /&gt;
* Slovak Centre of Scientific and Technical Information (Slovensko)&lt;br /&gt;
* Institute of Information Science and Technologies (Itálie)&lt;br /&gt;
* Nuclear Information Section of the International Atomic Energy Agency (Rakousko)&lt;br /&gt;
* FEDLINK Knihovny Kongresu (Spojené státy)&lt;br /&gt;
* New York Academy of Medicine (Spojené státy)&lt;br /&gt;
* EBSCO Publishing (Spojené státy)&lt;br /&gt;
* Institute for Scientific and Technical Information (Francie)&lt;br /&gt;
* Národní technická knihovna (Česko)&lt;br /&gt;
* Korea Institute of Science and Technology Information (Jižní Korea)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Publikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====GreyNet Newsletter (ISSN 1877-6035)====&lt;br /&gt;
Tato sériová publikace se snaží držet krok informačních profesionálů s vývojem v oblasti šedé literatury. Čtvrtletní zpravodaj předkládá novinky v informačních zdrojích organizace Greynet se zvláštním důrazem na mezinárodní konference International Conference on Grey Literature. GreyNet Newsletter je licencována [https://wikisofia.cz/index.php/Datab%C3%A1ze_EBSCOhost EBSCO] Publishing a je také přístupná prostřednictvím full-textové databáze Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA-FT).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Grey Journal (ISSN 1574-1796)====&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/The_Grey_Journal Grey Journal] je časopis pro komunitu šedé literatury. Překračuje kontinenty, spojuje obory a odvětví veřejné i soukromé. Grey Journal se zabývá nejen tématem šedé literatury, ale také je to sám o sobě typ dokumentu, který je klasifikován jako šedá literatura. To znamená, že je podobný takovým dokumentům jako je například sborník, zprávy, pracovní dokumenty, atd.  Grey Journal je zaměřen na vysoké školy a školy knihovnických a informačních studií. Je primárně určen informačním pracovníkům, kteří vytvářejí, publikují, zpracovávají, spravují, šíří a šedou literaturu a pracují s ní, např. výzkumníci, editoři, knihovníci, archiváři, novináři, zprostředkovatelé, atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Conference Proceedings on Grey Literature (ISSN 1386-2316)====&lt;br /&gt;
Jedná se o sborníky, jež shrnují dění na Mezinárodní konferenci o šedé literatuře (International Conference on Grey Literature). Sborníky zahrnují program konferencí i veškeré přednesené práce, které po sobě jdou ve stejném pořadí, ve kterém byly odpřednášeny na konferenci.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Grey Literature in Library and Information Studies (ISBN 978-3-598-11793-0)====&lt;br /&gt;
Monografie vydaná v roce 2010. Toto dílo v sobě skýtá výzkum zaměřený na poptávku a nabídku šedé literatury. Autory publikace jsou profesoři a studenti vysokých a středních škol se zaměřením na knihovnictví a informační vědu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Výzkum a vzdělání===&lt;br /&gt;
GreyNet je zapojen ve výzkumu, publikaci, open accessu a vzdělávání v oblasti šedé literatury. Kurzy a školení musí být k dispozici nejen instruktorům a studentům škol a univerzit knihovnictví a informatiky, ale i jiným odborníkům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech zaujal GreyNet aktivní roli v rozvoji studijních programů a výuky. Z příkladů takových iniciativ můžeme uvést: &lt;br /&gt;
* Workshopy a semináře - zaměřené na produkci, publikaci, přístup a vyhledávání šedé literatury  &lt;br /&gt;
* Program dálkového studia - bakalářský akreditovaný kurz zaměřený na šedou literaturu &lt;br /&gt;
* Cyklus přednášek s různými hosty - přednášky o šedé literatuře pro magisterské studenty &lt;br /&gt;
* Prezentace na schůzích a akcích - přednášky a prezentace na témata související s šedou literaturou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité zdroje===&lt;br /&gt;
PFEIFEROVÁ, Martina. Grey literature ve světě. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/images/GL_ve_svete_text.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní spolupráce. STÁTNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/Mezinarodni_spoluprace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sixteenth International Conference on Grey Literature. Institucionální digitální repozitář: studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/875/files/idr-875_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Grey_Literature_Network_Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grey Literature Network Service [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: www.greynet.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin Tauchman</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Otev%C5%99en%C3%A1_data_(Open_data)&amp;diff=71581</id>
		<title>Otevřená data (Open data)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Otev%C5%99en%C3%A1_data_(Open_data)&amp;diff=71581"/>
		<updated>2025-06-17T19:20:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin Tauchman: krátké jméno&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jak už název [[Data|dat]] vypovídá, jedná se o [[informace]] a data, která jsou dostupná na [[Internet|internetu]], bezplatně. Jsou prezentována ve strukturované a strojově čitelné formě. Využití pro uživatele by mělo být bezproblémové, bez překážek. &amp;lt;ref&amp;gt;Co jsou otevřená data. Společně otevíráme data [online]. [cit. 2021-8-13]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20150626164553/http://www.otevrenadata.cz/otevrena-data/co-jsou-otevrena-data/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Otevřená data jsou neopomenutelnou součástí procesu [[digitalizace]]. Jejich dostupnost, neomezenost a snadné sdílení je důvodem, proč se staly velmi oblíbenými. Mezi základní vlastnosti je nutné jmenovat jejich snadné a opakovatelné využívání, neomezené možnosti jejich základního zhodnocování, snadné automatické strojové zpracování a v neposlední řadě také poskytování v nejrůznějších formátech (také otevřené formáty).&amp;lt;ref&amp;gt;Kontext otevřených dat. Otevřená data [online]. [cit. 2021-8-13]. Dostupné z: https://opendata.gov.cz/informace:kontext:start&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V každodenním životě se s otevřenými daty setkáváme, a ani si to neuvědomujeme. Příkladem mohou být jízdní řády, příjmy států, seznam poskytovatelů sociálních služeb, kalendář ministerstva, měření čistoty ovzduší. Data pocházejí z nevládních organizací, univerzit, soukromých firem nebo veřejné správy. &amp;lt;ref&amp;gt;Co jsou otevřená data. Otevřená data [online]. [cit. 2021-8-24]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20150626164553/http://www.otevrenadata.cz/otevrena-data/co-jsou-otevrena-data/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Průkopníkem v prvním systematickém zveřejňování dat byla vláda USA v roce 2009, a brzy následovaly další země – například Rakousko nebo Velká Británie. Tyto země v oblasti dat v otevřené podobě patří mezi nejlepší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Otevřená data. Jak na internet [online]. [cit. 2021-8-22]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1701/otevrena-data/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česko se v roce 2011 připojilo k programu otevřených dat [[Open Goverment Partnership]]. O zapojení otevřených dat do [[Evropská unie|Evropské unie]] se rozhodovalo také v roce 2011, musela být odsouhlasena Evropským parlamentem a Radou Evropské unie. Dále musela být odsouhlasena také revize evropské PSI směrnice z roku 2003, dle které musí všechny členské státy EU do svých zákonů zanést pravidla pro transparentní přístup k veřejným informacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zásady==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Datacratie.jpg|náhled|Bezpečnost]]&lt;br /&gt;
Aby data mohla být srozumitelně využívána, je nutné, aby plnila následující zásady:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Technická otevřenost'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– data ve standardním strojově čitelném formátu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Legislativní otevřenost'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– data jsou zveřejňována pod otevřenou licencí (například [[Creative Commons]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Dostupnost a původnost'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– data zveřejňována jako celek, nesmí být následně změněna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Přehlednost'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– uspořádání do [[Katalogy|katalogu]] dat přináší snadnější vyhledávání &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam a role==&lt;br /&gt;
Na otevřená data lze pohlížet prostřednictvím jejich životního cyklu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Nástroj transparentnosti'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- souvisí se začátky využívání otevřených dat z důvodu zviditelnění a zprůhlednění veřejné správy, tyto data hrají významnou roli zejména v [[open governmentu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Infrastruktura“'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- zde hraje velkou roli poznání, že existují i jiná data, která mohou být zajímavá a užitečná, nejenom data z veřejné správy, tato data v [[Digitální svět|digitálním světě]] vytváří i naše prostředí - jsou například významnou rolí v konceptu [[Smart Cities]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Normál“'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- v této fázi se data vrací k reálu - už nehovoříme o samotných datech, ale o jejich zhodnocení, uživatelích a vytváření datových příběhů, normálem se tato fáze nazývá z důvodu považování stavu za normální a další úsilí je vynaloženo na využívání otevřených dat &amp;lt;ref&amp;gt;Kontext otevřených dat. Otevřená data [online]. [cit. 2021-8-13]. Dostupné z: https://opendata.gov.cz/informace:kontext:start&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přínosy==&lt;br /&gt;
Můžeme jmenovat několik přínosů, která otevřená data poskytují:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lepší služby pro občany&lt;br /&gt;
*Využití [[Statistika|statistiky]] a analýzy&lt;br /&gt;
*Podporují [[Ekonomika|ekonomiku]]&lt;br /&gt;
*Zvyšují transparentnost veřejné správy &amp;lt;ref&amp;gt;Základy otevřených dat. Otevřená data [online]. [cit. 2021-8-13]. Dostupné z: https://data.gov.cz/informace/z%C3%A1klady-otev%C5%99en%C3%BDch-dat-pro-z%C3%A1jemce/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zneužití==&lt;br /&gt;
I otevřená data se nevyhnou problémům s kvalitou a zákony. [[Databáze]] by měly obsahovat „čistá“ data, ale i tak se objevují chyby, které vznikly z nepozornosti nebo nedostatečnou kontrolou dat při zadávání do celkového systému. Problém se vyskytl i v oblasti legislativy. Využívané [[datasety]] obsahují totiž i citlivé osobní údaje. Nebylo tedy těžké si zjistit například číslo občanského průkazu. Tento problém ale řeší [[GDPR]] – nařízení Evropské unie o [[Ochrana osobních údajů|ochraně osobních údajů]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Otevřená data v Česku==&lt;br /&gt;
V Česku mají otevřená data několik oblastí využití. Příkladem může být veřejná správa. V této oblasti jsou otevřená data základem, aby se mohl budovat [[e-government]] v rámci celé Evropské unie. Jedná se o širokou škálu dat, a proto je nutné je ohraničit. V tomto případě legislativou. Česká republika využívá několik typů dokumentů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Strategické dokumenty''' (Strategický rámec Česká republika 2030)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Akční plány''' (Akční plán pro Společnost 4.0, Akční plán boje s korupcí na rok 2018)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Právní úprava otevřených dat''' (Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Vybrané dotčené (související) předpisy''' (Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském)&amp;lt;ref&amp;gt;Legislativní prostředí otevřených dat. Otevřená data [online]. [cit. 2021-8-22]. Dostupné z: https://opendata.gov.cz/legislativa:start&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Národní katalog otevřených dat===&lt;br /&gt;
[[Národní katalog otevřených dat]] (NKOD) je zřizován Ministerstvem vnitra ČR. Účelem je evidovat a publikovat na jednom místě zveřejňovaná data a informace z celé veřejné správy. Cílem je následně maximální dostupnost k dalšímu využití otevřených dat. Byl vytvořen katalog, díky kterému se může uživatel snadněji orientovat a vyhledávat v otevřených datech, která jsou publikována veřejnou správou ČR z jednoho místa. Katalog také ukládá [[metadata]], ze kterých je možné následně zjistit, kdo data publikuje, kdy je možné data použít nebo kdy byla publikována.&amp;lt;ref&amp;gt;Národní katalog otevřených dat na Portálu veřejné správy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2021-8-13]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/narodni-katalog-otevrenych-dat-na-portalu-verejne-spravy.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pojmy==&lt;br /&gt;
'''Datová sada''' - Množina údajů, které spolu souvisí - množina je zpřístupňována prostřednictvím distribuce (jedna ale i více)&lt;br /&gt;
[[Soubor:5-star deployment scheme for Open Data.png|náhled|Schéma]]&lt;br /&gt;
'''Distribuce datové sady''' - způsob, jakým bude datová sada zpřístupněna prostřednictvím souboru ke stažení ve formátech: CSV, XML, JSON, RDF a další&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Míra otevřenosti dat''' - tvoří ji pět stupňů otevřenosti - čím vyšší číslo, tím je i otevřenost vyšší. V ČR je vyžadován stupeň tři a výše&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Otevřený formát''' - jedná se o formát, který není závislý na konkrétním technickém či programovém vybavení - je zpřístupněn veřejnosti bez omezení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Poskytovatel dat''' - povinný subjekt nebo správce [[Informační systém|informačního systému]] veřejné správy, který poskytuje data v souladu s právním předpisem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Propojená data''' - datové sady, jejichž údaje odkazují na jiné údaje v jiných datových sadách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Strojově čitelný formát''' - formát se strukturou, která je pomocí programového vybavení snadno dohledatelná, rozpoznatelná a lze z ní získat konkrétní informace &amp;lt;ref&amp;gt;Důležité pojmy v oblasti otevřených dat. Otevřená data [online]. [cit. 2021-8-22]. Dostupné z: https://opendata.gov.cz/informace:d%C5%AFle%C5%BEit%C3%A9-pojmy-v-oblasti-otev%C5%99en%C3%BDch-dat&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Data]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Databáze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[GDPR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[E-government]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[https://opendata.gov.cz/start Otevřená data v ČR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.jaknainternet.cz/ Jak na internet]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.cr2030.cz/strategie/ Strategický rámec Česká republika 2030]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Data, Databáze, Veřejná správa&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin Tauchman</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_typy_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_a_v%C3%BDznamn%C3%A9_syst%C3%A9my_jejich_bibliografick%C3%A9_registrace_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BArovn%C4%9B&amp;diff=71580</id>
		<title>Charakterizujte typy šedé literatury a významné systémy jejich bibliografické registrace mezinárodní a národní úrovně</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_typy_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_a_v%C3%BDznamn%C3%A9_syst%C3%A9my_jejich_bibliografick%C3%A9_registrace_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BArovn%C4%9B&amp;diff=71580"/>
		<updated>2025-06-17T19:13:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin Tauchman: Sjednocení geografických názvů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' je zvláštní kategorií odborné literatury. Důležitá je její informační hodnota a kvalita jejích dílčích tipů. Vymezení pojmu „šedá literatura“ je otevřenou otázkou.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice a typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
[[Šedá literatura]] je produkovaná na všech úrovních státní, resp. místí správy, akademických, obchodních a průmyslových organizací, může existovat jak v tištěné, tak v elektronické podobě a není kontrolována komerčními nakladateli. Pojem související s šedou literaturou je '''šedá informace''' (=nehmotný obsah formálně vymezené šedé literatury). Objevuje se i pragmatický výklad, že šedá informace je obsahem všech jiných médií kromě papírových knih a časopisů.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Producenti šedé literatury==&lt;br /&gt;
Akademické organizace, orgány a organizace státní a místní správy, obchodní organizace a společnosti, průmyslové organizace...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie šedé literatury: ===&lt;br /&gt;
# Zprávy výzkumné, technický, vývojové, studijní, cestovní, výroční&lt;br /&gt;
# Preprinty, znění určitého textu před jeho oficiálním vydáním nebo přednesením&lt;br /&gt;
# Disertační práce&lt;br /&gt;
# Konferenční materiály&lt;br /&gt;
# Nepublikované překlady&lt;br /&gt;
# Normy, instrukční materiály a pravidla&lt;br /&gt;
# Dokumenty korporací&lt;br /&gt;
# Obchodní přehledy a obchodní literatura&lt;br /&gt;
# Newslettery a jiné interní časopisy organizací&lt;br /&gt;
# Virtuální diskusní skupiny&lt;br /&gt;
# Úřední korespondence&lt;br /&gt;
# Nepublikované statistické materiály&lt;br /&gt;
# Normy, instrukční materiály a pravidla&lt;br /&gt;
# Dokumenty korporací&lt;br /&gt;
# Obchodní přehledy a obchodní literatura&lt;br /&gt;
# Newslettery a jiné interní časopisy organizací&lt;br /&gt;
# Virtuální diskusní skupiny&lt;br /&gt;
# Úřední korespondence&lt;br /&gt;
# Nepublikované statistické materiály&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Francie ==&lt;br /&gt;
=== '''Systémy pro registraci zpráv''' ===&lt;br /&gt;
Zprávy administrativní povahy (producentem státní správa) jsou registrovány a zpřístupňovány organizací '''La Documentation Francaise (DF)''', systém má povahu digitální knihovny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technické a vědeckovýzkumné zprávy jsou získávány a registrovány v '''Národním institutu vědeckých a technických informací (INIST)'''. INIST byl také pověřen funkcí národní agentury ISRN a národním centrem SIGLE.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Systémy pro registraci disertačních prací''' ===&lt;br /&gt;
Záznamy transferovány do databázového centra '''Bibliografické agentury vysokých škol (ABES)'''. Od března 2001 jsou veškeré záznamy nově zpřístupňovány spolu se záznamy dalších typů dokumentů (např. Záznamy národního souborného katalogu seriálů) v rámci '''souborného katalogu Národního univerzitního dokumentačního centra SUDOC.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrací disertačních prací se také zabývá systém '''databáze THESA''', přes webové rozhraní umožňuje automatickou registraci a vyhledávání informací o připravovaných disertačních pracích na specializovaných VŠ.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Spojené království ==&lt;br /&gt;
=== '''BLDS (British Library Document Supply Centre)''' ===&lt;br /&gt;
Světově známá organizační jednotka Britské knihovny pro poskytování plných textů dokumentů. Získává, registruje, uchovává a na komerční bázi zpřístupňuje jeden z největších fondů nekonvenční šedé literatury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahuje více než 4 900 000 zpráv i britské, americké a evropské provenience včetně mezinárodních zpráv agentur INIS, FAO aj., více než 420 000 konferenčních materiálů, více než 645 000 doktorských disertací ze Spojeného království a Spojených států a asi 590 000 překladů odborné literatury.&lt;br /&gt;
== Spojené státy ==&lt;br /&gt;
Provozován velký počet systémů, které registrují technické a výzkumné zprávy na oborovém principu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K neznámějším patří '''NTIS (National Technical Information Service)''', obsahuje výzkumné zprávy z oblasti vědy, ekonomiky, inženýrství produkovaných státními institucemi a soukromými institucemi USA. Plné texty doku-mentů je nutné koupit.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''NASA (National Aeronautic and Space Administration)''' zpřístupňuje přes web v rámci svého serveru pro tech-nické zprávy řadu databází ze svých vlastních fondů i fondů jiných organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Česko ==&lt;br /&gt;
Česko v&amp;amp;nbsp;minulosti registrovala na centralizovaném principu některé druhy šedé literatury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''K neznámějším systémům patřily:''' ===&lt;br /&gt;
'''ÚEVZOD''' (Ústřední evidence výzkumných zpráv a obhájených disertací). Systém zanikl v roce 1989.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''ÚEZC''' (Ústřední evidence cestovních zpráv). Zanikl v roce 1989.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oficiální registrace disertačních prací v rámci systému '''národní bibliografie'''. Na základě iniciativy Národní knihovny v Praze a se souhlasem MŠMT převzala na Státní technická knihovna v Praze agendu zpracování, uchování a zpřístupňování disertačních prací včetně autoreferátů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Registrace šedé literatury v rámci systému '''ASEP (Automatizovaný systém publikovaných prací)''' Akademie věd. Založen v roce 1985 v systému SDS/ISIS&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin Tauchman</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:DawnaGellert96&amp;diff=71579</id>
		<title>Uživatel:DawnaGellert96</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:DawnaGellert96&amp;diff=71579"/>
		<updated>2025-06-17T19:05:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin Tauchman: Porn deleted&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin Tauchman</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=71578</id>
		<title>Čtenářské výzkumy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=71578"/>
		<updated>2025-06-17T19:00:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin Tauchman: typografie&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(státnicová otázka: Čtenářské výzkumy: příklady výzkumů z ČR a ze zahraničí a interpretace výsledků)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtenářský výzkum''' je systematický proces, kdy se výzkumníci snaží zkoumat určité téma a jeho kontext. Výzkum by měl strategicky shromažďovat a analyzovat data. Čtenářské výzkumy se mohou zaobírat čtenářskou gramotností, knižním trhem, čtenářskými návyky a preference, čtenářskou motivací a podobně.&amp;lt;ref&amp;gt;FARMER, Lesley a Ivanka STRICEVIC. Using research to promote literacy and reading in libraries: guidelines for librarians. The Hague: IFLA Headquarters, 2011. ISBN 978-90-77897-48-5. Dostupné z: https://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/professional-report/125.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vědecký proces bývá založen na určité metodě a používá vhodně vybranou metodologii. V úvodu celého výzkumu je potřeba stanovit hypotézy, které se výzkumem ověřují. Závěr obsahuje výsledky výzkumného šetření, dále i samotné potvrzení nebo vyvrácení hypotéz.&amp;lt;ref&amp;gt;Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní a nejznámější výzkumné metody jsou [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] (kdy odpovídáme na otázku „kolik?“) a [[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]] (kdy se zaměřujeme na to, jak výzkumný vzorek nahlíží na realitu) výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Důvody pro realizaci výzkumu ====&lt;br /&gt;
V rámci oboru knihovnictví instituce realizují výzkumy na základě potřeby dat, díky kterým se mohou lépe rozhodovat při návrhu a realizaci změn v nabídce knihovních služeb, přizpůsobování služeb pro již konkrétní skupinu uživatelů v knihovně. Výzkum také institucím napomáhá zlepšit nákup knihovního fondu, nebo také vybavení pro knihovnu, neboť data z výzkumu napomáhají knihovnám při argumentaci před zřizovatelem.&amp;lt;ref&amp;gt;Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů – Česko ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;České děti jako čtenáři&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři byl realizován v roce 2013 a 2014 Knihovnickým institutem [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]] a svým zaměřením a souhrnem byl prvním průzkumem takovéhoto typu v České republice.&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři probíhal jak ve kvantitativní, tak kvalitativní formě. V rámci kvantitativní části průzkumu se jako metoda využily standardizované rozhovory, ve kvalitativní části pak metoda tzv. „focus group.“ Průzkumu se zúčastnily nejen děti, ale také jejich rodiče.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot;&amp;gt; PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve stejnojmenné publikaci vydaného roku 2014. Následná interpretace je čerpána z této publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, dotazováni byli také rodiče. V rámci výzkumu se zkoumalo čtenářství rodičů z pohledu nejen samotných dospělých, ale také z pohledu dětí. Zjistilo se, že častěji čtou matky než otcové. Výzkumníci se zabývali také čtením novin, děti za čtenáře novin více označovaly tatínky. Maminky jsou však dětmi vnímány jako větší čtenářky, dítě považuje matku za čtenářku již od jedné přečtené knihy za měsíc. Matky totiž tráví více času s dítětem a více předčítají než tatínkové. Maminka s knihou v ruce je pro děti známější a přirozenější než tatínek ve stejné situaci. Pokud matka nečte knihy, má to větší vliv na negativní vztah dítěte ke čtení, než když nečte otec. Jestliže je otec čtenářem, působí jako silnější motivace pro budování pozitivního vztahu dítěte ke čtení, než když je čtenářkou matka. Matky také mívají silnější vztah ke knize a s dětmi více navštěvují knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předčítání rodičů dětem a jeho vliv na čtenářství bylo již naznačeno. Průzkum poukázal, že silnějším čtenářům je předčítáno častěji než slabým čtenářům. Jako průměrná délka předčítání vyšlo 25 minut, přičemž s narůstajícím věkem dětí se intenzita předčítání snižuje. Autoři knihy při tom ale připomínají pozitivní vliv předčítání, které nejen podporuje dítě ve čtení, ale také mu napomáhá zvládnout techniku čtení. Dítě se během předčítání může více a lépe soustředit na obsah dané knihy, stává se pro něj tak čtení větší relaxací. Výzkumníci upozornili na problém, že postupem času se předčítání rodiči dětem mění na opačný proces – děti předčítají rodičům, hlavně z důvodu trénování čtení dětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snížení zájmu o čtení také způsobily moderní technologie, děti stále více raději volný čas tráví na mobilu, tabletu, nebo počítači. Zájem trávit čas na internetu roste s věkem. Technologie však nejsou jediným vlivem na děti, v dnešní době mají děti intenzivněji organizovaný volný čas, ve kterém již není tolik času na čtení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci průzkumu se věnovalo také vztahu dětí k elektronickým knihám. Děti do 13 let využívají papírové knihy hlavně ze strachu poničení čtečky. Ke čtení elektronických knih využívají nejčastěji tablet, na druhém místě počítač a až na třetím místě čtečky. Čtečky elektronických knih zaujaly děti starší 13 let, kterými jsou silnými čtenáři. Čtečky využívají více chlapci než dívky.&lt;br /&gt;
Návštěva veřejných knihoven je další téma spojené se čtenářstvím nejen u dětí. Český průzkum zjistil, že intenzita chození do knihovny roste s věkem a že návštěva knihoven je závislá na vzdělání rodičů, převážně matky. Do knihoven chodí častěji dívky než chlapci, kteří preferují chodit do knihovny s kamarády, dívky pak knihovnu navštěvují radši samy. Dominantní službou, kterou děti využívají, jsou výpůjční služby, s věkem však roste zájem o internet. Děti jsou zvyklé chodit do knihovny taky díky akcím, na které chodí se školou. Děti, které do knihovny chodí, chodí do knihovny rády a pozitivně hodnotí zaměstnance knihovny. Pokud dítě nemá zájem o knihy, tak nenavštěvuje tak často veřejnou knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Překnížkováno&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum, jehož výsledky byly představeny v publikaci Překnížkováno od Jiřího Trávníčka, se orientoval na knižní trh, přesněji se zabýval využívání a orientace respondentů starších 15 ti let na knižním trhu. Přesněji se zabýval tématy, jako jsou počet nakoupených knih na člověka, kolik peněz za ně utratíme, podle čeho knihy vybíráme, nebo také proč knihy nenakupujeme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot;&amp;gt;TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto výzkumu byla zvolena forma dotazníků. Na výzkumu spolupracovaly dvě instituce – Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR a byl realizován v roce 2013.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdrojem pro následující interpretaci výsledků byla již zmíněná publikace Jiřího Trávníčka „Překnížkováno“ vydaná nakladatelství Host v roce 2014.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Překnížkováno poukázal na fakt, že ženy jsou výrazně aktivnější a silnější čtenářky knih, muži však zas výrazně silnější internauti. V dnešní době internet a čtení velmi souzní. Čím je člověk vzdělanější a silnější čtenář, tím je častější uživatel internetu. Ačkoliv popularita a potřeba internetu stoupá, průzkum zaznamenal zvýšení nesouhlasu s nepotřebou tištěné knihy. Míra nesouhlasu souvisí s tím, jak velcí čtenáři jsme – čím větší čtenáři, tím více nesouhlasíme a jsme více vázáni k papírové knize a k její obraně její tradiční podoby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejnou knihovnu nejčastěji navštěvujeme ve věkovém rozhraní 15-24 let, nejméně v následujícím období, tedy 25-34 let. Celkově po knize sahají častěji ženy než muži, nejvíce lidé 65 let a starší, nejméně mezi lety 35-44 let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud byl respondent silnější čtenář, tím více byl spokojený se službami veřejné knihovny, kterou navštěvuje. Respondenti vnímali knihovnu jako podporovatele čtenářské veřejnosti a knižní kultury.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Movitější čtenáři čerpají více informací o knihách z tisku. Silnější bariéru při nákupu knih způsobuje množství nabízených titulů než jejich nedostatek. Pro většinu respondentů je český knižní trh nepřehledný, je pravděpodobné, že při užším výběru bychom kupovali více publikací. Knihy kupujeme z důvodu zábavy, při rozhodování obálka nehraje velkou roli, knihy jsou vybírány hlavně podle žánru. Ti, kteří chodí ho knihoven, také více knih nakupují. Pro populaci, která nenakupuje knihy, je nejvýraznější překážkou cena.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ženy výrazně více čtou všechny druhy beletrie, muži si k četbě volí odbornou literaturu, nebo literaturu faktu. Tuto literaturu zároveň více preferujeme s narůstajícím věkem. Čím silnější jsme čtenáři, tím více v naší četbě jsou zastoupeny všechny druhy literatury. Rozdíly mezi muži a ženami je také v tom, jak si budujeme vztah ke knize a k četbě – zatím co muži si ke knize najdou cestu sami, žena je více závislá na vlivu domácího prostředí. Obecně ale největším tahounem vztahu ke knihám a k četbě udává naše vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů – Slovensko ==&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Čítanie mládeže v Slovenskej republike&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum zaměřen na děti ve věku 13-17 let ve Slovenské republice probíhal v letech 2010 až 2011 v sedmi krajích Slovenska. Cílem výzkumu bylo zmapování situace vztahu mládeže nejen ke čtení, ale také k samotné knize, knihovnám, nebo k informačním a komunikačním technologiím. Výzkum se také zaměřil na zjištění rezerv ve službách knihoven právě pro tuto věkovou skupinu uživatelů, analyzování čtenářských zájmů a potřeby mládeže v přestupu ze základní školy na střední školu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot;&amp;gt; KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum realizovaly krajské knihovny s regionální působností, celou aktivitu vedla a koordinovala Slovenská asociácia knižníc, která na svých webových stránkách volně zpřístupňuje [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf výzkumnou zprávu] v celém znění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako výzkumná metoda byly zvoleny anonymní dotazníky, jež byly přizpůsobeny věku jednotlivých respondentů. Výzkumu se zúčastnily v největším počtu základní školy (celkem 177), dále střední odborné školy (66) a gymnázia (54).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah mládeže ke čtení můžeme považovat za kritický. Během pracovních dnů nečte knihy přes 40 % respondentů. Během volného času se děti věnují elektronickým médiím, převážně hraní počítačových her, trávení času na internetu je nejvíce preferováno. Mládež ve svém volném čase preferuje spíše pasivní formy trávení volného času než aktivní. Respondenti z volnočasových aktivit upřednostňují trávení s přáteli, tuto možnost zvolilo téměř 79 % dětí, čítání knih zvolilo pouze 22 %.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dívky jsou více pravidelnými čtenářkami knih než chlapci. Více pravidelných čtenářů lze najít na gymnáziích, na druhém místě na základní škole, nejméně na střední odborné škole. Dle věkového rozvržení se nejvíce pravidelných čtenářů nachází mezi nejmladšími respondenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K otázce, zda děti baví číst, se pozitivně vyjádřilo 51,4 % respondentů, lze tedy konstatovat, že téměř polovinu mládeže čtení nebaví, pro mnohé je čtení únavné a raději se podívají na film, nebo na čtení nemají čas.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes hustou síť knihoven na Slovensku víc jak polovina mládeže ve výzkumu nenavštěvuje žádnou knihovnu. Výsledky výzkumu potvrdili, že využívání služeb knihoven není pro mládež nevyhnutelné. Kritický stav potvrzuje také skutečnost, že pouze 9 % dotazovaných dětí navštěvuje knihovnu vícekrát za měsíc. Pravidelně aspoň jednou měsíčně navštíví knihovnu 20 % mládeže. Mezi důvody, proč tato věková skupina nechodí do knihoven, jsou různorodé – nejvíce je to však z neochoty knihovnu navštěvovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ti děti, které knihovnu navštěvují, nejvíce využívají službu absenční výpůjční službu, dále možnost využívat internet a využívat studovny knihovny. Dětem v knihovnách chybí nové knihy. Všechny děti, bez ohledu na to, zda jsou čtenáři, či nikoliv, od knihovny očekávání tradiční knihovnické služby a knižní fond.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro získávání informací pro domácí úkoly určená věková skupina využívá internet (91 % respondentů), přes 30 % čerpá informace z knih a 20 % od kamarádů a spolužáků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* FARMER, Lesley a Ivanka STRICEVIC. Using research to promote literacy and reading in libraries: guidelines for librarians. The Hague: IFLA Headquarters, 2011. ISBN 978-90-77897-48-5. Dostupné z: https://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/professional-report/125.pdf. &lt;br /&gt;
* KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&lt;br /&gt;
* PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&lt;br /&gt;
* Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&lt;br /&gt;
* TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&lt;br /&gt;
* Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf Čítanie mládeže v Slovenskej republike]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Kvantitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
čtenářské výzkumy, Česká republika, Slovensko, knihovnictví, čtenářství&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin Tauchman</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_Evrop%C4%9B&amp;diff=71577</id>
		<title>Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_Evrop%C4%9B&amp;diff=71577"/>
		<updated>2025-06-17T18:57:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martin Tauchman: Sjednocení krátkého názvu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci Evropy je vyvíjeno několik systémů primárně zaměřených na [[Šedá literatura|šedou literaturu]].&lt;br /&gt;
Výčet zahrnuje jak [[Seznam multioborových databází šedé literatury|multioborové databáze]], tak i [[Seznam oborových databází šedé literatury|oborové databáze]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Evropské projekty ===&lt;br /&gt;
[http://www.driver-community.eu/ DRIVER]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER (Digital Repository Infrastructure Vision for European Research) je síť digitálních repozitářů skrz vědní obory. Tvůrcem projektu je Evropská komise. Sdružuje 295 repozitářů z 38 zemí světa. Dohromady čítá přes 285 000 vědeckých dokumentů - články, disertace, knihy, přednášky a zprávy. Je považován za největší iniciativu svého druhu v zlepšování dostupnosti vědeckých informací. DRIVER byl původně testovací databáze, na kterou v r. 2007 navázal DRIVER II, jež je ostrou verzí. S konceptem DRIVER souvisí další projektu Evropské komise [[OpenAIRE]] (Open Access Infrastructure for Research in Europe), na který je nyní systém DRIVER primárně přesměrován.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česko ===&lt;br /&gt;
[http://www.nusl.cz NUŠL]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká republika spravuje šedou literaturu v rámci [[NUŠL|Národního úložiště pro šedou literaturu]], které spravuje Národní technická knihovna (NTK).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Francie ===&lt;br /&gt;
[http://www.ladocumentationfrancaise.fr/ La Documentation Francaise]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francouzský národní systém pro registraci zpráv administrativní povahy (dokumenty ze sféry orgánů a organizací státní a regionální správy Francie) a poskytující přístup k úplným textům v různých formátech. Provozovatelem je Direction de l'information légale et administrative (DILA). Rozhraní systému je ve francouzském jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.opengrey.eu/ OpenGrey]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém [[OpenGrey]] zajišťuje volný přístup k bibliografickým záznamům šedé literatury a poskytuje informace o dostupnosti jednotlivých dokumentů. Správcem databáze je francouzský Institut de l'Information Scientifique et Technique (INIST). Slouží také ke zpřístupnění kolekce sborníků z [[International Conference on Grey Literature]] (GL) včetně digitálních dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém OpenGrey navazuje na systém SIGLE (System for Grey Literature in Europe) a později na databázi OpenSIGLE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Itálie ===&lt;br /&gt;
[http://pumalab.isti.cnr.it/index.php/it PUMA]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém PUMA (Publication management) byl vyvinut s cílem zpřístupnění sítě institucionálních repozitářů v Itálii Institutem pro vědecké informace a technologie (ISTI-CNR - Institute of Information Science and Technologies). V současné době zpřístupňuje 40 institucionálních repozitářů prostřednictvím uživatelského rozhraní v italském nebo anglickém jazyce. Institut ISTI-CNR je zároveň tvůrcem projektu [[Grey Guide]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Německo ===&lt;br /&gt;
[http://www.base-search.net/ BASE]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém BASE (Bielefeld Academic Search Engine) je provozován univerzitní knihovnou v Bielefeldu. BASE poskytuje více než 70 milionů dokumentů z více než 3000 zdrojů. Uživatel získá plnotextový přístup k 70% z indexovaných dokumentů. BASE je registrovaným poskytovatelem open access služeb a přispěl k evropskému projektu DRIVER.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sowiport.gesis.org/ SOWIPORT]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOWIPORT - Sozialwissenschaften Portal byl vytvořen Institutem GESIS - Gesellschaft sozialwissenschaftlicher Infrastruktureinrichtungen. Portál zahrnuje šedou literaturu a publikace „open access“ z oblasti společenských věd. Koncept SOWIPORTU je založen na tzv. informačním cyklu, který rozděluje informace do tří skupin dle vykonávaných aktivit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nizozemsko ===&lt;br /&gt;
[https://easy.dans.knaw.nl/ui/home The EASY]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The EASY (Electronic Archiving System) spravuje institut [[DANS]] (Data Archiving and Networked Services). Institut DANS při Nizozemské královské akademii umění a vědy je odpovědný za uchovávání a zpřístupňování výzkumných dokumentů typu „open access“ z oblasti umění, humanitních a sociálních věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.narcis.nl/ NARCIS]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portál NARCIS (National Academic Research and Collaborations Information System) vyvinula Nizozemská královská akademie umění a vědy pod systémem [[DANS]]. NARCIS je brána k odborným informacím v Nizozemsku pro univerzitní pracovníky, výzkumníky a studenty. Nabízí přístup k vědeckým informacím včetně repozitářů nizozemských univerzit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Švédsko ===&lt;br /&gt;
[https://doaj.org/ DOAJ]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém DOAJ (Directory of Open Access Journals) je adresářem časopisů typu „open access“. Provozovatelem je Univerzita v Lundu. Nabízí volný přístup k plným textům vědeckých časopisů, které je možno prohlížet podle názvů nebo předmětových kategorií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Velká Británie ===&lt;br /&gt;
[http://www.opendoar.org/ OpenDOAR]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Univerzita v Nottinghamu je zakladatelem projektu OpenDOAR (Directory of Open Accces Repositories). Jedná se o adresář akademických repozitářů s open access přístupem. V adresáři je dbáno na důslednou kontrolu a na kvalitu přidávaných repozitářů. Jedná se o klíčový zdroj pro Open Access komunitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://roar.eprints.org/ ROAR]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Systém ROAR (Registry of Open Access Repositories) registruje „open access“ repozitáře, tvůrcem projektu je Univerzita v Southamptonu. Poskytuje vyhledávání repozitářů podle klíčových slov, země, softwaru, typu zdroje a obsahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
About OpenGrey. ''OpenGrey'' [online]. INIST, 1997- [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.opengrey.eu/about.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''DRIVER:Digital Repository Infrastructure Vision for European Research'' [online]. European Comission, 2007- [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.driver-community.eu/.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''OpenAIRE: Open Access Infrastructure for Research in Europe'' [online]. European Comission, 2009- [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: https://www.openaire.eu/.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''OpenGrey'' [online]. INIST, 1997- [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.opengrey.eu/.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Portály a digitální knihovny šedé literatury'' [online].NTK, 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/Informacni_zdroje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martin Tauchman</name></author>
		
	</entry>
</feed>