<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Martina.Ventlukova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Martina.Ventlukova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Martina.Ventlukova"/>
	<updated>2026-04-24T07:55:08Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo&amp;diff=21792</id>
		<title>Předmětové heslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo&amp;diff=21792"/>
		<updated>2015-07-20T07:46:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Předmětová hesla jsou nedílnou součástí věcného pořádání informací a jsou spojena s předmětovými katalogy. Patří k prekoordinovaným předmětovým selekčním jazykům, což znamená, že všechna témata dokumentů nebo dotazů jsou vyjádřena množinou slov přirozeného jazyka, která vytváří syntaktický celek. Každý člen hesla má pevně stanovené místo a posloupnost těchto členů je dána povahou složeného tématu dokumentu. Použití předmětových hesel předpokládá vyřešení logických, lingvistických a sémantických otázek (např. rododruhové vztahy, synonymie, homonymie atd.) prostřednictvím propracovaného systému vylučovacích a přidružovacích odkazů a vysvětlivek. To vyžaduje existenci normativního hesláře jako [[Řízený slovník|řízeného slovníku]]. &amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt; Nejznámější řízený slovník, který  předmětová hesla spravuje je systém Library of Congress Subject Headings (LCSH). &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Soubor věcných autorit a jeho funkce v elektronickém prostředí. In: Sborník ze semináře CASLIN 2001 [online]. [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://klement.nkp.cz/Caslin/caslin01/sbornik/autority-vec.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt; V České republice se předmětovými hesly zabývá Předmětová hesla Národní knihovny ČR (PHNK), která jsou tvořena právě podle pravidel Kongresové knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
TDKIV definuje předmětové heslo jako „ ''jednoslovný nebo víceslovný formálně upravený výraz používaný pro vyjádření obsahu, popř. i formy dokumentu. Předmětové heslo může být jednočlenné, skládající se z jednoho prvku, nebo vícečlenné, skládající se z více prvků (tzv. řetězec předmětového hesla). První prvek v pořadí se nazývá heslo (vstupní prvek), následující prvek je označován jako podheslo, které specifikuje význam hesla. Heslo i podhesla mohou být specifikována doplňkem, který se uvádí v závorce. Podle obsahové charakteristiky se rozlišují hesla a podhesla tematická, geografická, historická, chronologická, korporativní, názvová, personální a formální.''“&amp;lt;ref&amp;gt;Balíková, Marie. předmětové heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001615&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikace ===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo se skládá z jednoho nebo více prvků - hesla a podhesla, která se navzájem oddělují pomlčkou s mezerou. Heslo i podhesla mohou být upřesněna doplňkem. Ten se u hesla uvádí v kulatých závorkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Cukrovka (řepa)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První slovo hesla se píše na začátku s velkým písmenem a podstatná jména se většinou uvádějí v 1. pádě množného čísla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Automobily – konstrukce – učebnice&amp;lt;ref&amp;gt;PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace. NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Institucionální digitální repozitář: Studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. 2012 [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* Balíková, . předmětové heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001615&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace. NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Institucionální digitální repozitář: Studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. 2012 [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf &lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Soubor věcných autorit a jeho funkce v elektronickém prostředí. In: Sborník ze semináře CASLIN 2001 [online]. [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://klement.nkp.cz/Caslin/caslin01/sbornik/autority-vec.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
předmětové heslo, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo&amp;diff=21791</id>
		<title>Předmětové heslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo&amp;diff=21791"/>
		<updated>2015-07-19T21:46:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Předmětová hesla jsou nedílnou součástí věcného pořádání informací a jsou spojena s předmětovými katalogy. Patří k prekoordinovaným předmětovým selekčním jazykům, což znamená, že všechna témata dokumentů nebo dotazů jsou vyjádřena množinou slov přirozeného jazyka, která vytváří syntaktický celek. Každý člen hesla má pevně stanovené místo a posloupnost těchto členů je dána povahou složeného tématu dokumentu. Použití předmětových hesel předpokládá vyřešení logických, lingvistických a sémantických otázek (např. rododruhové vztahy, synonymie, homonymie atd.) prostřednictvím propracovaného systému vylučovacích a přidružovacích odkazů a vysvětlivek. To vyžaduje existenci normativního hesláře jako [[Řízený slovník|řízeného slovníku]]. &amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt; Nejznámější řízený slovník, který  předmětová hesla spravuje je systém Library of Congress Subject Headings (LCSH). &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Soubor věcných autorit a jeho funkce v elektronickém prostředí. In: Sborník ze semináře CASLIN 2001 [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://klement.nkp.cz/Caslin/caslin01/sbornik/autority-vec.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt; V České republice se předmětovými hesly zabývá Předmětová hesla Národní knihovny ČR (PHNK), která jsou tvořena právě podle pravidel Kongresové knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
TDKIV definuje předmětové heslo jako „ ''jednoslovný nebo víceslovný formálně upravený výraz používaný pro vyjádření obsahu, popř. i formy dokumentu. Předmětové heslo může být jednočlenné, skládající se z jednoho prvku, nebo vícečlenné, skládající se z více prvků (tzv. řetězec předmětového hesla). První prvek v pořadí se nazývá heslo (vstupní prvek), následující prvek je označován jako podheslo, které specifikuje význam hesla. Heslo i podhesla mohou být specifikována doplňkem, který se uvádí v závorce. Podle obsahové charakteristiky se rozlišují hesla a podhesla tematická, geografická, historická, chronologická, korporativní, názvová, personální a formální.''“&amp;lt;ref&amp;gt;Balíková, Marie. předmětové heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001615&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikace ===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo se skládá z jednoho nebo více prvků - hesla a podhesla, která se navzájem oddělují pomlčkou s mezerou. Heslo i podhesla mohou být upřesněna doplňkem. Ten se u hesla uvádí v kulatých závorkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Cukrovka (řepa)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První slovo hesla se píše na začátku s velkým písmenem a podstatná jména se většinou uvádějí v 1. pádě množného čísla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Automobily – konstrukce – učebnice&amp;lt;ref&amp;gt;PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace. NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Institucionální digitální repozitář: Studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. 2012 [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* Balíková, . předmětové heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001615&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace. NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Institucionální digitální repozitář: Studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. 2012 [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf &lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Soubor věcných autorit a jeho funkce v elektronickém prostředí. In: Sborník ze semináře CASLIN 2001 [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://klement.nkp.cz/Caslin/caslin01/sbornik/autority-vec.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
předmětové heslo, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo&amp;diff=21790</id>
		<title>Předmětové heslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo&amp;diff=21790"/>
		<updated>2015-07-19T21:40:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Předmětová hesla jsou nedílnou součástí věcného pořádání informací a jsou spojena s předmětovými katalogy. Patří k prekoordinovaným předmětovým selekčním jazykům, což znamená, že všechna témata dokumentů nebo dotazů jsou vyjádřena množinou slov přirozeného jazyka, která vytváří syntaktický celek. Každý člen hesla má pevně stanovené místo a posloupnost těchto členů je dána povahou složeného tématu dokumentu. Použití předmětových hesel předpokládá vyřešení logických, lingvistických a sémantických otázek (např. rododruhové vztahy, synonymie, homonymie atd.) prostřednictvím propracovaného systému vylučovacích a přidružovacích odkazů a vysvětlivek. To vyžaduje existenci normativního hesláře jako [[Řízený slovník|řízeného slovníku]]. &amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt; Nejznámější řízený slovník, který  předmětová hesla spravuje je systém Library of Congress Subject Headings (LCSH). &amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Soubor věcných autorit a jeho funkce v elektronickém prostředí. In: Sborník ze semináře CASLIN 2001 [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://klement.nkp.cz/Caslin/caslin01/sbornik/autority-vec.htm.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
TDKIV definuje předmětové heslo jako „ ''jednoslovný nebo víceslovný formálně upravený výraz používaný pro vyjádření obsahu, popř. i formy dokumentu. Předmětové heslo může být jednočlenné, skládající se z jednoho prvku, nebo vícečlenné, skládající se z více prvků (tzv. řetězec předmětového hesla). První prvek v pořadí se nazývá heslo (vstupní prvek), následující prvek je označován jako podheslo, které specifikuje význam hesla. Heslo i podhesla mohou být specifikována doplňkem, který se uvádí v závorce. Podle obsahové charakteristiky se rozlišují hesla a podhesla tematická, geografická, historická, chronologická, korporativní, názvová, personální a formální.''“&amp;lt;ref&amp;gt;Balíková, Marie. předmětové heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001615&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikace ===&lt;br /&gt;
Předmětové heslo se skládá z jednoho nebo více prvků - hesla a podhesla, která se navzájem oddělují pomlčkou s mezerou. Heslo i podhesla mohou být upřesněna doplňkem. Ten se u hesla uvádí v kulatých závorkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Cukrovka (řepa)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První slovo hesla se píše na začátku s velkým písmenem a podstatná jména se většinou uvádějí v 1. pádě množného čísla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Automobily – konstrukce – učebnice&amp;lt;ref&amp;gt;PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace. NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Institucionální digitální repozitář: Studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. 2012 [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* Balíková, . předmětové heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001615&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace. NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Institucionální digitální repozitář: Studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. 2012 [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf &lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Soubor věcných autorit a jeho funkce v elektronickém prostředí. In: Sborník ze semináře CASLIN 2001 [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://klement.nkp.cz/Caslin/caslin01/sbornik/autority-vec.htm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
předmětové heslo, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo&amp;diff=21789</id>
		<title>Předmětové heslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo&amp;diff=21789"/>
		<updated>2015-07-19T21:05:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Předmětová hesla jsou nedílnou součástí věcného pořádání informací a jsou spojena s předmětovými katalogy. Patří k prekoordinovaným předmětovým selekčním jazykům, což znamená, že všechna témata dokumentů nebo dotazů jsou vyjádřena množinou slov přirozeného jazyka, která vytváří syntaktický celek. Každý člen hesla má pevně stanovené místo a posloupnost těchto členů je dána povahou složeného tématu dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
TDKIV definuje předmětové heslo jako „ ''jednoslovný nebo víceslovný formálně upravený výraz používaný pro vyjádření obsahu, popř. i formy dokumentu. Předmětové heslo může být jednočlenné, skládající se z jednoho prvku, nebo vícečlenné, skládající se z více prvků (tzv. řetězec předmětového hesla). První prvek v pořadí se nazývá heslo (vstupní prvek), následující prvek je označován jako podheslo, které specifikuje význam hesla. Heslo i podhesla mohou být specifikována doplňkem, který se uvádí v závorce. Podle obsahové charakteristiky se rozlišují hesla a podhesla tematická, geografická, historická, chronologická, korporativní, názvová, personální a formální.''“&amp;lt;ref&amp;gt;Balíková, Marie. předmětové heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001615&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* Balíková, Marie. předmětové heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001615&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
předmětové heslo, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo&amp;diff=21788</id>
		<title>Předmětové heslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo&amp;diff=21788"/>
		<updated>2015-07-19T21:03:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Předmětová hesla jsou nedílnou součástí věcného pořádání informací a jsou spojena s předmětovými katalogy. Patří k prekoordinovaným předmětovým selekčním jazykům, což znamená, že všechna témata dokumentů nebo dotazů jsou vyjádřena množinou slov přirozeného jazyka, která vytváří syntaktický celek. Každý člen hesla má pevně stanovené místo a posloupnost těchto členů je dána povahou složeného tématu dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
TDKIV definuje předmětové heslo jako „ ''jednoslovný nebo víceslovný formálně upravený výraz používaný pro vyjádření obsahu, popř. i formy dokumentu. Předmětové heslo může být jednočlenné, skládající se z jednoho prvku, nebo vícečlenné, skládající se z více prvků (tzv. řetězec předmětového hesla). První prvek v pořadí se nazývá heslo (vstupní prvek), následující prvek je označován jako podheslo, které specifikuje význam hesla. Heslo i podhesla mohou být specifikována doplňkem, který se uvádí v závorce. Podle obsahové charakteristiky se rozlišují hesla a podhesla tematická, geografická, historická, chronologická, korporativní, názvová, personální a formální.''“&amp;lt;ref&amp;gt;Balíková, Marie. předmětové heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001615&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* Balíková, Marie. předmětové heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001615&amp;amp;local_base=KTD.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo&amp;diff=21787</id>
		<title>Předmětové heslo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo&amp;diff=21787"/>
		<updated>2015-07-19T20:41:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: Založena nová stránka s textem „Předmětová hesla jsou nedílnou součástí věcného pořádání informací.  === Definice === TDKIV definuje předmětové heslo jako „ ''jednoslov…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Předmětová hesla jsou nedílnou součástí věcného pořádání informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
TDKIV definuje předmětové heslo jako „ ''jednoslovný nebo víceslovný formálně upravený výraz používaný pro vyjádření obsahu, popř. i formy dokumentu. Předmětové heslo může být jednočlenné, skládající se z jednoho prvku, nebo vícečlenné, skládající se z více prvků (tzv. řetězec předmětového hesla). První prvek v pořadí se nazývá heslo (vstupní prvek), následující prvek je označován jako podheslo, které specifikuje význam hesla. Heslo i podhesla mohou být specifikována doplňkem, který se uvádí v závorce. Podle obsahové charakteristiky se rozlišují hesla a podhesla tematická, geografická, historická, chronologická, korporativní, názvová, personální a formální.''“&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21786</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21786"/>
		<updated>2015-07-19T13:36:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pořádáním informací rozumíme proces vstupního zpracování informací v informačním systému a je závislé na výsledcích informační analýzy dokumentu. Patří sem jak pořádání jednotek fondu samého, tak pořádání záznamů o dokumentech, jejich částech a v nich obsažených informací. Pořádání informací můžeme v literatuře nalézt také pod pojmy zpracování fondů, popis, katalogizace nebo pořádací systémy. Již zmíněný informační systém je dle normy ČSN ISO 5127-2003 definován jako „''komunikační systém umožňující komunikaci a zpracování informací''.“ Pro potřeby pořádání informací ho chápeme spíše jakou souhrn prvků, který slouží k získávání, zpracování, ukládání, vyhledávání a distribuci informací. Informační systém zahrnuje procesy z toho vyplývající a to zjišťování a akvizice informací, vstupní zpracování, uložení informací a výstupní zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro '''identifikační pořádání informací''' je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy [[Identifikační popis|identifikační popis]], jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikační pořádání informací definuje Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog''.“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou tedy spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při zpracování dokumentů a spadají jmenným zpracováním pod knižní katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
'''Věcné pořádání informací''' vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy věcného pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
* Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při '''systematickém pořádání informací''' se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání a činností. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při '''předmětovém pořádání informací''' se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. Selekční jazyk tedy chápeme jako výrazový a vyjadřovací prostředek procesů pořádání, ukládání a vyhledávání informací. Postup přidělování znaků selekčního jazyka dokumentům a uživatelským dotazům se nazývá [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy|indexování]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Identifikační selekční jazyk  ====&lt;br /&gt;
Identifikační selekční jazyk se používá jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu identifikačního pořádání informací. Příkladem je selekční jazyk jmenného katalogu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Věcný selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Věcný selekční jazyk se používá jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu věcného pořádání informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Systematický selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Systematický selekční jazyk je používán jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu systematického pořádání informací. Mezi ně patří například [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinné třídění]] nebo [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Deweyho desetinné třídění]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Předmětový selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Předmětový selekční jazyk se využívá při procesu předmětového pořádání informací. Příkladem tohoto selekčního jazyka je jazyk předmětových hesel.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Vyjadřují obsah dokumentu pomocí slovních výrazů přirozeného jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;Dagmar Smékalová. In: Věcný popis dokumentů [online]. 2014 [cit. 2015-07-11]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/soubory/vecny-popis-dokumentu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Prekoordinované selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Prekoordinované selekční jazyky se od ostatních liší slovníkem, používá nejen jednotlivá slova, ale i sousloví a věty. Jsou vhodné pro pořádání složených témat dokumentů a pro ukládání soupisných údajů těchto témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postkoordinované selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Při používání postkoordinovaných selekčních jazyků se využívá izolovaných slov nebo znaků. Jsou proto vhodné při vyhledávání dokumentů a informací na základě různě formulovaného dotazu uživatele.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Univerzální selekční jazyky ==== &lt;br /&gt;
Univerzální selekční jazyky slouží k pořádání, ukládání a vyhledávání informací. Příkladem může být opět Mezinárodní desetinné třídění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Speciální selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Speciální selekční jazyky také slouží jako univerzální selekční jazyky k pořádání, ukládání a vyhledávání informací, ale pouze z vymezeného úseku lidského poznání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Dokumentografické selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Dokumentografické selekční jazyky jsou určené pro pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentografických informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Faktografické selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Faktografické selekční jazyky slouží k pořádání, ukládání a vyhledávání faktografických informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* Dagmar Smékalová. In: Věcný popis dokumentů [online]. 2014 [cit. 2015-07-11]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/soubory/vecny-popis-dokumentu.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
* [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační pořádání informací, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21785</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21785"/>
		<updated>2015-07-19T13:09:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pořádáním informací rozumíme proces vstupního zpracování informací v informačním systému a je závislé na výsledcích informační analýzy dokumentu. Patří sem jak pořádání jednotek fondu samého, tak pořádání záznamů o dokumentech, jejich částech a v nich obsažených informací. Pořádání informací můžeme v literatuře nalézt také pod pojmy zpracování fondů, popis, katalogizace nebo pořádací systémy. Již zmíněný informační systém je dle normy ČSN ISO 5127-2003 definován jako „''komunikační systém umožňující komunikaci a zpracování informací''.“ Pro potřeby pořádání informací ho chápeme spíše jakou souhrn prvků, který slouží k získávání, zpracování, ukládání, vyhledávání a distribuci informací. Informační systém zahrnuje procesy z toho vyplývající a to zjišťování a akvizice informací, vstupní zpracování, uložení informací a výstupní zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro '''identifikační pořádání informací''' je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy [[Identifikační popis|identifikační popis]], jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikační pořádání informací definuje Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog''.“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou tedy spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při zpracování dokumentů a spadají jmenným zpracováním pod knižní katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
'''Věcné pořádání informací''' vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy věcného pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
* Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při '''systematickém pořádání informací''' se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání a činností. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při '''předmětovém pořádání informací''' se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. Selekční jazyk tedy chápeme jako výrazový a vyjadřovací prostředek procesů pořádání, ukládání a vyhledávání informací. Postup přidělování znaků selekčního jazyka dokumentům a uživatelským dotazům se nazývá '''indexování'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Identifikační selekční jazyk  ====&lt;br /&gt;
Identifikační selekční jazyk se používá jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu identifikačního pořádání informací. Příkladem je selekční jazyk jmenného katalogu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Věcný selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Věcný selekční jazyk se používá jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu věcného pořádání informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Systematický selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Systematický selekční jazyk je používán jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu systematického pořádání informací. Mezi ně patří například [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinné třídění]] nebo [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Deweyho desetinné třídění]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Předmětový selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Předmětový selekční jazyk se využívá při procesu předmětového pořádání informací. Příkladem tohoto selekčního jazyka je jazyk předmětových hesel.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Vyjadřují obsah dokumentu pomocí slovních výrazů přirozeného jazyka.&amp;lt;ref&amp;gt;Dagmar Smékalová. In: Věcný popis dokumentů [online]. 2014 [cit. 2015-07-11]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/soubory/vecny-popis-dokumentu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Prekoordinované selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Prekoordinované selekční jazyky se od ostatních liší slovníkem, používá nejen jednotlivá slova, ale i sousloví a věty. Jsou vhodné pro pořádání složených témat dokumentů a pro ukládání soupisných údajů těchto témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postkoordinované selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Při používání postkoordinovaných selekčních jazyků se využívá izolovaných slov nebo znaků. Jsou proto vhodné při vyhledávání dokumentů a informací na základě různě formulovaného dotazu uživatele.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Univerzální selekční jazyky ==== &lt;br /&gt;
Univerzální selekční jazyky slouží k pořádání, ukládání a vyhledávání informací. Příkladem může být opět Mezinárodní desetinné třídění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Speciální selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Speciální selekční jazyky také slouží jako univerzální selekční jazyky k pořádání, ukládání a vyhledávání informací, ale pouze z vymezeného úseku lidského poznání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Dokumentografické selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Dokumentografické selekční jazyky jsou určené pro pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentografických informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Faktografické selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Faktografické selekční jazyky slouží k pořádání, ukládání a vyhledávání faktografických informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* Dagmar Smékalová. In: Věcný popis dokumentů [online]. 2014 [cit. 2015-07-11]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/soubory/vecny-popis-dokumentu.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační pořádání informací, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21784</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21784"/>
		<updated>2015-07-19T13:01:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pořádáním informací rozumíme proces vstupního zpracování informací v informačním systému a je závislé na výsledcích informační analýzy dokumentu. Patří sem jak pořádání jednotek fondu samého, tak pořádání záznamů o dokumentech, jejich částech a v nich obsažených informací. Pořádání informací můžeme v literatuře nalézt také pod pojmy zpracování fondů, popis, katalogizace nebo pořádací systémy. Již zmíněný informační systém je dle normy ČSN ISO 5127-2003 definován jako „''komunikační systém umožňující komunikaci a zpracování informací''.“ Pro potřeby pořádání informací ho chápeme spíše jakou souhrn prvků, který slouží k získávání, zpracování, ukládání, vyhledávání a distribuci informací. Informační systém zahrnuje procesy z toho vyplývající a to zjišťování a akvizice informací, vstupní zpracování, uložení informací a výstupní zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro '''identifikační pořádání informací''' je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy [[Identifikační popis|identifikační popis]], jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikační pořádání informací definuje Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog''.“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou tedy spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při zpracování dokumentů a spadají jmenným zpracováním pod knižní katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
'''Věcné pořádání informací''' vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy věcného pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
* Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při '''systematickém pořádání informací''' se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání a činností. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při '''předmětovém pořádání informací''' se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. Selekční jazyk tedy chápeme jako výrazový a vyjadřovací prostředek procesů pořádání, ukládání a vyhledávání informací. Postup přidělování znaků selekčního jazyka dokumentům a uživatelským dotazům se nazývá '''indexování'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Identifikační selekční jazyk  ====&lt;br /&gt;
Identifikační selekční jazyk se používá jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu identifikačního pořádání informací. Příkladem je selekční jazyk jmenného katalogu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Věcný selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Věcný selekční jazyk se používá jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu věcného pořádání informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Systematický selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Systematický selekční jazyk je používán jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu systematického pořádání informací. Mezi ně patří například [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinné třídění]] nebo [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Deweyho desetinné třídění]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Předmětový selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Předmětový selekční jazyk se využívá při procesu předmětového pořádání informací. Příkladem tohoto selekčního jazyka je jazyk předmětových hesel.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Prekoordinované selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Prekoordinované selekční jazyky se od ostatních liší slovníkem, používá nejen jednotlivá slova, ale i sousloví a věty. Jsou vhodné pro pořádání složených témat dokumentů a pro ukládání soupisných údajů těchto témat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postkoordinované selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Při používání postkoordinovaných selekčních jazyků se využívá izolovaných slov nebo znaků. Jsou proto vhodné při vyhledávání dokumentů a informací na základě různě formulovaného dotazu uživatele.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Univerzální selekční jazyky ==== &lt;br /&gt;
Univerzální selekční jazyky slouží k pořádání, ukládání a vyhledávání informací. Příkladem může být opět Mezinárodní desetinné třídění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Speciální selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Speciální selekční jazyky také slouží jako univerzální selekční jazyky k pořádání, ukládání a vyhledávání informací, ale pouze z vymezeného úseku lidského poznání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Dokumentografické selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Dokumentografické selekční jazyky jsou určené pro pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentografických informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Faktografické selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Faktografické selekční jazyky slouží k pořádání, ukládání a vyhledávání faktografických informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační pořádání informací, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21783</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21783"/>
		<updated>2015-07-19T12:57:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pořádáním informací rozumíme proces vstupního zpracování informací v informačním systému a je závislé na výsledcích informační analýzy dokumentu. Patří sem jak pořádání jednotek fondu samého, tak pořádání záznamů o dokumentech, jejich částech a v nich obsažených informací. Pořádání informací můžeme v literatuře nalézt také pod pojmy zpracování fondů, popis, katalogizace nebo pořádací systémy. Již zmíněný informační systém je dle normy ČSN ISO 5127-2003 definován jako „''komunikační systém umožňující komunikaci a zpracování informací''.“ Pro potřeby pořádání informací ho chápeme spíše jakou souhrn prvků, který slouží k získávání, zpracování, ukládání, vyhledávání a distribuci informací. Informační systém zahrnuje procesy z toho vyplývající a to zjišťování a akvizice informací, vstupní zpracování, uložení informací a výstupní zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro '''identifikační pořádání informací''' je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy [[Identifikační popis|identifikační popis]], jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikační pořádání informací definuje Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog''.“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou tedy spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při zpracování dokumentů a spadají jmenným zpracováním pod knižní katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
'''Věcné pořádání informací''' vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy věcného pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
* Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při '''systematickém pořádání informací''' se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání a činností. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při '''předmětovém pořádání informací''' se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. Selekční jazyk tedy chápeme jako výrazový a vyjadřovací prostředek procesů pořádání, ukládání a vyhledávání informací. Postup přidělování znaků selekčního jazyka dokumentům a uživatelským dotazům se nazývá '''indexování'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Identifikační selekční jazyk  ====&lt;br /&gt;
Identifikační selekční jazyk se používá jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu identifikačního pořádání informací. Příkladem je selekční jazyk jmenného katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Věcný selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Věcný selekční jazyk se používá jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu věcného pořádání informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Systematický selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Systematický selekční jazyk je používán jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu systematického pořádání informací. Mezi ně patří například [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinné třídění]] nebo [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Deweyho desetinné třídění]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Předmětový selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Předmětový selekční jazyk se využívá při procesu předmětového pořádání informací. Příkladem tohoto selekčního jazyka je jazyk předmětových hesel. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Prekoordinované selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Prekoordinované selekční jazyky se od ostatních liší slovníkem, používá nejen jednotlivá slova, ale i sousloví a věty. Jsou vhodné pro pořádání složených témat dokumentů a pro ukládání soupisných údajů těchto témat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Postkoordinované selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Při používání postkoordinovaných selekčních jazyků se využívá izolovaných slov nebo znaků. Jsou proto vhodné při vyhledávání dokumentů a informací na základě různě formulovaného dotazu uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Univerzální selekční jazyky ==== &lt;br /&gt;
Univerzální selekční jazyky slouží k pořádání, ukládání a vyhledávání informací. Příkladem může být opět Mezinárodní desetinné třídění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Speciální selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Speciální selekční jazyky také slouží jako univerzální selekční jazyky k pořádání, ukládání a vyhledávání informací, ale pouze z vymezeného úseku lidského poznání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Dokumentografické selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Dokumentografické selekční jazyky jsou určené pro pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentografických informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Faktografické selekční jazyky ====&lt;br /&gt;
Faktografické selekční jazyky slouží k pořádání, ukládání a vyhledávání faktografických informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační pořádání informací, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21782</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21782"/>
		<updated>2015-07-19T12:37:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pořádáním informací rozumíme proces vstupního zpracování informací v informačním systému a je závislé na výsledcích informační analýzy dokumentu. Patří sem jak pořádání jednotek fondu samého, tak pořádání záznamů o dokumentech, jejich částech a v nich obsažených informací. Pořádání informací můžeme v literatuře nalézt také pod pojmy zpracování fondů, popis, katalogizace nebo pořádací systémy. Již zmíněný informační systém je dle normy ČSN ISO 5127-2003 definován jako „''komunikační systém umožňující komunikaci a zpracování informací''.“ Pro potřeby pořádání informací ho chápeme spíše jakou souhrn prvků, který slouží k získávání, zpracování, ukládání, vyhledávání a distribuci informací. Informační systém zahrnuje procesy z toho vyplývající a to zjišťování a akvizice informací, vstupní zpracování, uložení informací a výstupní zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro '''identifikační pořádání informací''' je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy [[Identifikační popis|identifikační popis]], jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikační pořádání informací definuje Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog''.“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou tedy spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při zpracování dokumentů a spadají jmenným zpracováním pod knižní katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
'''Věcné pořádání informací''' vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy věcného pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
* Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při '''systematickém pořádání informací''' se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání a činností. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při '''předmětovém pořádání informací''' se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. Selekční jazyk tedy chápeme jako výrazový a vyjadřovací prostředek procesů pořádání, ukládání a vyhledávání informací. Postup přidělování znaků selekčního jazyka dokumentům a uživatelským dotazům se nazývá '''indexování'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Identifikační selekční jazyk  ====&lt;br /&gt;
Identifikační selekční jazyk se používá jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu identifikačního pořádání informací. Příkladem je selekční jazk jmenného katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Věcný selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Věcný selekční jazyk se používá jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu věcného pořádání informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Systematický selekční jazyk ====&lt;br /&gt;
Systematický selekční jazyk je používán jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu systematického pořádání informací. Mezi ně patří například [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinné třídění]] nebo [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Deweyho desetinné třídění]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační pořádání informací, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21781</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21781"/>
		<updated>2015-07-19T12:18:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pořádáním informací rozumíme proces vstupního zpracování informací v informačním systému a je závislé na výsledcích informační analýzy dokumentu. Patří sem jak pořádání jednotek fondu samého, tak pořádání záznamů o dokumentech, jejich částech a v nich obsažených informací. Pořádání informací můžeme v literatuře nalézt také pod pojmy zpracování fondů, popis, katalogizace nebo pořádací systémy. Již zmíněný informační systém je dle normy ČSN ISO 5127-2003 definován jako „''komunikační systém umožňující komunikaci a zpracování informací''.“ Pro potřeby pořádání informací ho chápeme spíše jakou souhrn prvků, který slouží k získávání, zpracování, ukládání, vyhledávání a distribuci informací. Informační systém zahrnuje procesy z toho vyplývající a to zjišťování a akvizice informací, vstupní zpracování, uložení informací a výstupní zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro '''identifikační pořádání informací''' je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy [[Identifikační popis|identifikační popis]], jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikační pořádání informací definuje Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog''.“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou tedy spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při zpracování dokumentů a spadají jmenným zpracováním pod knižní katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
'''Věcné pořádání informací''' vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy věcného pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
* Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při '''systematickém pořádání informací''' se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání a činností. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při '''předmětovém pořádání informací''' se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. Selekční jazyk tedy chápeme jako výrazový a vyjadřovací prostředek procesů pořádání, ukládání a vyhledávání informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační pořádání informací, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21780</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21780"/>
		<updated>2015-07-19T12:06:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pořádáním informací rozumíme proces vstupního zpracování informací v informačním systému a je závislé na výsledcích informační analýzy dokumentu. Patří sem jak pořádání jednotek fondu samého, tak pořádání záznamů o dokumentech, jejich částech a v nich obsažených informací. Pořádání informací můžeme v literatuře nalézt také pod pojmy zpracování fondů, popis, katalogizace nebo pořádací systémy. Již zmíněný informační systém je dle normy ČSN ISO 5127-2003 definován jako „''komunikační systém umožňující komunikaci a zpracování informací''.“ Pro potřeby pořádání informací ho chápeme spíše jakou souhrn prvků, který slouží k získávání, zpracování, ukládání, vyhledávání a distribuci informací. Informační systém zahrnuje procesy z toho vyplývající a to zjišťování a akvizice informací, vstupní zpracování, uložení informací a výstupní zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro identifikační pořádání informací je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy [[Identifikační popis|identifikační popis]], jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Identifikační pořádání informací definuje Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog''.“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou tedy spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při zpracování dokumentů a spadají jmenným zpracováním pod knižní katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
Druhy věcného pořádání informací&lt;br /&gt;
1.	Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
2.	Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při systematickém pořádání informací se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při předmětovém pořádání informací se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační pořádání informací, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21779</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21779"/>
		<updated>2015-07-19T11:37:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pořádáním informací rozumíme proces vstupního zpracování informací v informačním systému a je závislé na výsledcích informační analýzy dokumentu. Patří sem jak pořádání jednotek fondu samého, tak pořádání záznamů o dokumentech, jejich částech a v nich obsažených informací. Pořádání informací můžeme v literatuře nalézt také pod pojmy zpracování fondů, popis, katalogizace nebo pořádací systémy. Již zmíněný informační systém je dle normy ČSN ISO 5127-2003 definován jako „''komunikační systém umožňující komunikaci a zpracování informací''.“ Pro potřeby pořádání informací ho chápeme spíše jakou souhrn prvků, který slouží k získávání, zpracování, ukládání, vyhledávání a distribuci informací. Informační systém zahrnuje procesy z toho vyplývající a to zjišťování a akvizice informací, vstupní zpracování, uložení informací a výstupní zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro identifikační pořádání informací je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy [[Identifikační popis|identifikační popis]], jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při zpracování dokumentů a spadají jmenným zpracováním pod knižní katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
Druhy věcného pořádání informací&lt;br /&gt;
1.	Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
2.	Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při systematickém pořádání informací se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při předmětovém pořádání informací se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační pořádání informací, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21778</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21778"/>
		<updated>2015-07-19T11:21:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pořádáním informací rozumíme proces vstupního zpracování informací v informačním systému a je závislé na výsledcích informační analýzy dokumentu. Patří sem jak pořádání jednotek fondu samého, tak pořádání záznamů o dokumentech, jejich částech a v nich obsažených informací. Pořádání informací můžeme v literatuře nalézt také pod pojmy zpracování fondů, popis, katalogizace nebo pořádací systémy. Již zmíněný informační systém je dle normy ČSN ISO 5127-2003 definován jako „''komunikační systém umožňující komunikaci a zpracování informací''.“ Pro potřeby pořádání informací ho chápeme spíše jakou souhrn prvků, který slouží k získávání, zpracování, ukládání, vyhledávání a distribuci informací. Informační systém zahrnuje procesy z toho vyplývající a to zjišťování a akvizice informací, vstupní zpracování, uložení informací a výstupní zpracování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro identifikační pořádání informací je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy [[Identifikační popis|identifikační popis]], jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
Druhy věcného pořádání informací&lt;br /&gt;
1.	Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
2.	Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při systematickém pořádání informací se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při předmětovém pořádání informací se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační pořádání informací, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21776</id>
		<title>Identifikační popis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21776"/>
		<updated>2015-07-18T21:23:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Identifikační popis''' neboli '''jmenná katalogizace''' patří v oblasti zpracování dokumentů do skupiny základních pojmů a termínů současného knihovnictví. Identifikační popis je  proces, který spadá jmenným zpracováním dokumentů pod knižní katalogizaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje identifikační popis jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot;&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá defininice dle TDKIV zní: „''Identifikační popis je nauka o jmenném záznamu a metodice jeho tvorby. Původně nauka o jmenném katalogu, metodice tvorby hlavních a pomocných záznamů, jeho organizaci a redakci.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní činností jmenné katalogizace je tvorba jmenných záznamů. Jmenný záznam nebyl dříve určen pouze pro jmenné katalogy, ale byl součástí záznamů i pro katalogy systematické a předmětové, byl základem každého katalogizačného záznamu a umožňoval identifikaci např. věcně zpracovávaných dokumentů. Pro jmenný záznam se začalo užívat také pojmenování identifikační záznam. Jmenný záznam je dnes součástí všech automatizovaných katalogů i bibliografických databází. Metodika vytváření jmenných záznamů je v dnešní době reprezentována anglo-americkou katalogizační instrukcí AACR2R, přeloženou do mnoha jazyků včetně češtiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní standardy pro jmennou katalogizaci:'''&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD)&lt;br /&gt;
* Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2&lt;br /&gt;
* Bibliografický formát MARC21,UNIMARC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD) ==&lt;br /&gt;
Mezinárodní standardní bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description, zkráceně ISBD) slouží jako hlavní standard stanovující strukturu oblastí popisných údajů v bibliografickém záznamu a interpunkci. Tyto znalosti umožňují porozumět bibliografickým záznamům kdekoli na světě. Z ISBD vycházejí další standardy a to mezinárodní komunikativní formát UNIMARC nebo Anglo-americká  katalogizační pravidla AACR2. ISBD vznikl v roce 1969 v Kodani na základě rozhodnutí Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA).&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot;&amp;gt;ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna provedla překlad celého souboru ISBD do češtiny. ISBD je rozděleno do několika druhů:&lt;br /&gt;
* ISBD(G) : všobecný mezinárodní standardní bibliografický popis &lt;br /&gt;
* ISBD(M) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro monografie &lt;br /&gt;
* ISBD(S) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro seriálové dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(PM) : mezinárodní standardní popis pro tištěné hudebniny &lt;br /&gt;
* ISBD(CF) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro počítačové soubory &lt;br /&gt;
* ISBD(NBM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro neknižní dokumenty&lt;br /&gt;
* ISBD(CM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro kartografické dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(A) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro staré tisky a prvotisky &lt;br /&gt;
* ISBD(ER) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje &lt;br /&gt;
* Doporučení ISBD pro popis částí dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záznam dle ISBD'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní název [obecné označení druhu dokumentů] : další názvové informace / první údaj o odpovědnosti ; další údaje o odpovědnosti. – Označení vydání. – První místo vydání : první nakladatel, datum vydání. – Rozsah. – (Hlavní název edice ; číslování v rámci edice. Název subedice ; číslování v rámci subedice.) – Poznámky.&amp;lt;ref&amp;gt;Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2 ==&lt;br /&gt;
Kromě mezinárodní normy ISBD jsou v katalogizační praxi rozšířena také anglo-americká katalogizační pravidla (Anglo-American cataloguing rules, AACR). Jsou publikována na základě spolupráce tří organizací: American Library Association (ALA), Canadian Library Association (CLA) a Chartered Institute of Library and Information Professionals (CILIP).&amp;lt;ref&amp;gt;About AACR2. The Anglo-American Cataloguing Rules [online]. 2006 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.aacr2.org/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Základní text pochází z roku 1967, nejnovější verzí je AACR2R. Tato pravidla jsou v podstatě shodná s mezinárodní normou ISBD, ale obsahují navíc pravidla pro tvorbu záhlaví jmenného záznamu. Standardy AACR2 určují principy identifikačního popisu dokumentů a stanovují možnost záznamu personálních jmen, názvů organizací a geografických jmen. Národní knihovna ČR ustanovila v roce 1996 AACR2 jako normu pro záznamy do souborného katalogu a vydala český překlad těchto pravidel i s jejich dodatky.&amp;lt;ref&amp;gt;Jmenné zpracování. Portál české národní bibliografie [online]. 2013 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://cnb-cz.webnode.cz/zpracovani-narodni-bibliografie/jmenne-zpracovani/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický formát MARC21,UNIMARC ==&lt;br /&gt;
Formáty MARC jsou standardy pro reprezentaci a komunikaci bibliografických a souvisejících informací ve strojově čitelné formě. Vycházejí z ISBD. Název MARC je akronymem MAchine Readable Cataloging, tedy strojově čitelná katalogizace. MARC záznam zahrnuje tři prvky: struktura záznamu, označení obsahu a datový obsah záznamu. Struktura záznamů MARC je realizace národních a mezinárodních standardů, například formátu ANSI Z39.2 a ISO 2709.&amp;lt;ref&amp;gt;The MARC 21 Formats: Background and Principles. The Library of Congress [online]. 1996 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.loc.gov/marc/96principl.html#one&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
UNIMARC ztrácí status mezinárodního formátu a mezinárodní podporu na úkor formátu MARC21. MARC 21 byl na rozdíl od UNIMARC dříve koncipován jako interní, nikoli jen výměnný formát, rychleji se přizpůsobuje požadavkům nových typů dokumentů a požadavkům na zpřístupnění záznamů. Od roku 2004 používá Národní knihovna pouze formát MARC 21 a to i při sdílené katalogizaci. Nová katalogizační pravidla RDA, která se  budou používat od r. 2015, jsou spjata s  formátem MARC 21.&amp;lt;ref&amp;gt;Formát MARC21: čím se liší od formátu UNIMARC. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/informativni-materialy/marc21&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický záznam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytváření bibliografického záznamu je činností, která se nazývá katalogizací. Výsledkem katalogizace je bibliografický (katalogizační) záznam dokumentu. Musí být dodržena zásada přesnosti a jednotnosti zpracování záznamu, to zaručí postup podle platných pravidel popisu. Bibliografický záznam představuje základní údaje o dokumentu v redukované podobě. Většinou se využívá jako zástupce primárního dokumentu v sekundárních dokumentech. Díky bibliografickému záznamu může být dokument odlišen od jiných dokumentů a podle obsažených charakteristických údajů vyhledán. &amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam můžeme dle TDKIV definovat jako „''uspořádaný soubor údajů o zpracovávaném dokumentu, vytvořený specifickými knihovnickými metodami. Umožňuje identifikac''i dokumentu tím, že představuje v něm obsažené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení do podoby dokumentu a jeho fyzickou jednotku, dále umožňuje jeho vyhledání a získání přístupu k němu. Skládá se z bibliografického popisu, jmenných a věcných selekčních údajů, z obsahové charakteristiky, z lokačních, exemplářových a kódovaných údajů.''“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní obecná struktura bibliografického záznamu ===&lt;br /&gt;
Primární odpovědnost. ''Název : podnázev''. Podřízená odpovědnost. Vydání. Místo vydání : Nakladatel, Rok vydání. Rozsah. Edice. Poznámky. Dostupnost. Standardní číslo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad bibliografického záznamu tištěné publikace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POMAHAČ, Richard a Olga VIDLÁKOVÁ. ''Veřejná správa''. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2002, xii, 278 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179-748-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD &lt;br /&gt;
* ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&lt;br /&gt;
* Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&lt;br /&gt;
* About AACR2. The Anglo-American Cataloguing Rules [online]. 2006 [cit. 2015-07-18]. Dostupné z: http://www.aacr2.org/about.html&lt;br /&gt;
* Jmenné zpracování. Portál české národní bibliografie [online]. 2013 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://cnb-cz.webnode.cz/zpracovani-narodni-bibliografie/jmenne-zpracovani/&lt;br /&gt;
* The MARC 21 Formats: Background and Principles. The Library of Congress [online]. 1996 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.loc.gov/marc/96principl.html#one &lt;br /&gt;
* Formát MARC21: čím se liší od formátu UNIMARC. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/informativni-materialy/marc21 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
* [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační popis, jmenná katalogizace, jmenný popis, jmenné zpracování, bibliografický záznam, ISBD, AACR2, MARC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21775</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21775"/>
		<updated>2015-07-18T18:02:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro identifikační pořádání informací je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy [[Identifikační popis|identifikační popis]], jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
Druhy věcného pořádání informací&lt;br /&gt;
1.	Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
2.	Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při systematickém pořádání informací se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při předmětovém pořádání informací se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační pořádání informací, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21774</id>
		<title>Identifikační popis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21774"/>
		<updated>2015-07-18T17:59:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Identifikační popis''' neboli '''jmenná katalogizace''' patří v oblasti zpracování dokumentů do skupiny základních pojmů a termínů současného knihovnictví. Identifikační popis je  proces, který spadá jmenným zpracováním dokumentů pod knižní katalogizaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje identifikační popis jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot;&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá defininice dle TDKIV zní: „''Identifikační popis je nauka o jmenném záznamu a metodice jeho tvorby. Původně nauka o jmenném katalogu, metodice tvorby hlavních a pomocných záznamů, jeho organizaci a redakci.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní činností jmenné katalogizace je tvorba jmenných záznamů. Jmenný záznam nebyl dříve určen pouze pro jmenné katalogy, ale byl součástí záznamů i pro katalogy systematické a předmětové, byl základem každého katalogizačného záznamu a umožňoval identifikaci např. věcně zpracovávaných dokumentů. Pro jmenný záznam se začalo užívat také pojmenování identifikační záznam. Jmenný záznam je dnes součástí všech automatizovaných katalogů i bibliografických databází. Metodika vytváření jmenných záznamů je v dnešní době reprezentována anglo-americkou katalogizační instrukcí AACR2R, přeloženou do mnoha jazyků včetně češtiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní standardy pro jmennou katalogizaci:'''&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD)&lt;br /&gt;
* Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2&lt;br /&gt;
* Bibliografický formát MARC21,UNIMARC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD) ==&lt;br /&gt;
Mezinárodní standardní bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description, zkráceně ISBD) slouží jako hlavní standard stanovující strukturu oblastí popisných údajů v bibliografickém záznamu a interpunkci. Tyto znalosti umožňují porozumět bibliografickým záznamům kdekoli na světě. Z ISBD vycházejí další standardy a to mezinárodní komunikativní formát UNIMARC nebo Anglo-americká  katalogizační pravidla AACR2. ISBD vznikl v roce 1969 v Kodani na základě rozhodnutí Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA).&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot;&amp;gt;ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna provedla překlad celého souboru ISBD do češtiny. ISBD je rozděleno do několika druhů:&lt;br /&gt;
* ISBD(G) : všobecný mezinárodní standardní bibliografický popis &lt;br /&gt;
* ISBD(M) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro monografie &lt;br /&gt;
* ISBD(S) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro seriálové dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(PM) : mezinárodní standardní popis pro tištěné hudebniny &lt;br /&gt;
* ISBD(CF) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro počítačové soubory &lt;br /&gt;
* ISBD(NBM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro neknižní dokumenty&lt;br /&gt;
* ISBD(CM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro kartografické dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(A) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro staré tisky a prvotisky &lt;br /&gt;
* ISBD(ER) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje &lt;br /&gt;
* Doporučení ISBD pro popis částí dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záznam dle ISBD'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní název [obecné označení druhu dokumentů] : další názvové informace / první údaj o odpovědnosti ; další údaje o odpovědnosti. – Označení vydání. – První místo vydání : první nakladatel, datum vydání. – Rozsah. – (Hlavní název edice ; číslování v rámci edice. Název subedice ; číslování v rámci subedice.) – Poznámky.&amp;lt;ref&amp;gt;Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2 ==&lt;br /&gt;
Kromě mezinárodní normy ISBD jsou v katalogizační praxi rozšířena také anglo-americká katalogizační pravidla (Anglo-American cataloguing rules, AACR). Jsou publikována na základě spolupráce tří organizací: American Library Association (ALA), Canadian Library Association (CLA) a Chartered Institute of Library and Information Professionals (CILIP).&amp;lt;ref&amp;gt;About AACR2. The Anglo-American Cataloguing Rules [online]. 2006 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.aacr2.org/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Základní text pochází z roku 1967, nejnovější verzí je AACR2R. Tato pravidla jsou v podstatě shodná s mezinárodní normou ISBD, ale obsahují navíc pravidla pro tvorbu záhlaví jmenného záznamu. Standardy AACR2 určují principy identifikačního popisu dokumentů a stanovují možnost záznamu personálních jmen, názvů organizací a geografických jmen. Národní knihovna ČR ustanovila v roce 1996 AACR2 jako normu pro záznamy do souborného katalogu a vydala český překlad těchto pravidel i s jejich dodatky.&amp;lt;ref&amp;gt;Jmenné zpracování. Portál české národní bibliografie [online]. 2013 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://cnb-cz.webnode.cz/zpracovani-narodni-bibliografie/jmenne-zpracovani/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický formát MARC21,UNIMARC ==&lt;br /&gt;
Formáty MARC jsou standardy pro reprezentaci a komunikaci bibliografických a souvisejících informací ve strojově čitelné formě. Vycházejí z ISBD. Název MARC je akronymem MAchine Readable Cataloging, tedy strojově čitelná katalogizace. MARC záznam zahrnuje tři prvky: struktura záznamu, označení obsahu a datový obsah záznamu. Struktura záznamů MARC je realizace národních a mezinárodních standardů, například formátu ANSI Z39.2 a ISO 2709.&amp;lt;ref&amp;gt;The MARC 21 Formats: Background and Principles. The Library of Congress [online]. 1996 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.loc.gov/marc/96principl.html#one&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
UNIMARC ztrácí status mezinárodního formátu a mezinárodní podporu na úkor formátu MARC21. MARC 21 byl na rozdíl od UNIMARC dříve koncipován jako interní, nikoli jen výměnný formát, rychleji se přizpůsobuje požadavkům nových typů dokumentů a požadavkům na zpřístupnění záznamů. Od roku 2004 používá Národní knihovna pouze formát MARC 21 a to i při sdílené katalogizaci. Nová katalogizační pravidla RDA, která se  budou používat od r. 2015, jsou spjata s  formátem MARC 21.&amp;lt;ref&amp;gt;Formát MARC21: čím se liší od formátu UNIMARC. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/informativni-materialy/marc21&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický záznam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytváření bibliografického záznamu je činností, která se nazývá katalogizací. Výsledkem katalogizace je bibliografický (katalogizační) záznam dokumentu. Musí být dodržena zásada přesnosti a jednotnosti zpracování záznamu, to zaručí postup podle platných pravidel popisu. Bibliografický záznam představuje základní údaje o dokumentu v redukované podobě. Většinou se využívá jako zástupce primárního dokumentu v sekundárních dokumentech. Díky bibliografickému záznamu může být dokument odlišen od jiných dokumentů a podle obsažených charakteristických údajů vyhledán. &amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam můžeme dle TDKIV definovat jako „''uspořádaný soubor údajů o zpracovávaném dokumentu, vytvořený specifickými knihovnickými metodami. Umožňuje identifikac''i dokumentu tím, že představuje v něm obsažené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení do podoby dokumentu a jeho fyzickou jednotku, dále umožňuje jeho vyhledání a získání přístupu k němu. Skládá se z bibliografického popisu, jmenných a věcných selekčních údajů, z obsahové charakteristiky, z lokačních, exemplářových a kódovaných údajů.''“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní obecná struktura bibliografického záznamu ===&lt;br /&gt;
Primární odpovědnost. ''Název : podnázev''. Podřízená odpovědnost. Vydání. Místo vydání : Nakladatel, Rok vydání. Rozsah. Edice. Poznámky. Dostupnost. Standardní číslo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad bibliografického záznamu tištěné publikace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POMAHAČ, Richard a Olga VIDLÁKOVÁ. ''Veřejná správa''. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2002, xii, 278 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179-748-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD &lt;br /&gt;
* ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&lt;br /&gt;
* Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&lt;br /&gt;
* About AACR2. The Anglo-American Cataloguing Rules [online]. 2006 [cit. 2015-07-18]. Dostupné z: http://www.aacr2.org/about.html&lt;br /&gt;
* Jmenné zpracování. Portál české národní bibliografie [online]. 2013 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://cnb-cz.webnode.cz/zpracovani-narodni-bibliografie/jmenne-zpracovani/&lt;br /&gt;
* The MARC 21 Formats: Background and Principles. The Library of Congress [online]. 1996 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.loc.gov/marc/96principl.html#one &lt;br /&gt;
* Formát MARC21: čím se liší od formátu UNIMARC. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/informativni-materialy/marc21 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační popis, jmenná katalogizace, jmenný popis, jmenné zpracování, bibliografický záznam, ISBD, AACR2, MARC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21773</id>
		<title>Identifikační popis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21773"/>
		<updated>2015-07-18T17:58:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Identifikační popis''' neboli '''jmenná katalogizace''' patří v oblasti zpracování dokumentů do skupiny základních pojmů a termínů současného knihovnictví. Identifikační popis je  proces, který spadá jmenným zpracováním dokumentů pod knižní katalogizaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje identifikační popis jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot;&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá defininice dle TDKIV zní: „''Identifikační popis je nauka o jmenném záznamu a metodice jeho tvorby. Původně nauka o jmenném katalogu, metodice tvorby hlavních a pomocných záznamů, jeho organizaci a redakci.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní činností jmenné katalogizace je tvorba jmenných záznamů. Jmenný záznam nebyl dříve určen pouze pro jmenné katalogy, ale byl součástí záznamů i pro katalogy systematické a předmětové, byl základem každého katalogizačného záznamu a umožňoval identifikaci např. věcně zpracovávaných dokumentů. Pro jmenný záznam se začalo užívat také pojmenování identifikační záznam. Jmenný záznam je dnes součástí všech automatizovaných katalogů i bibliografických databází. Metodika vytváření jmenných záznamů je v dnešní době reprezentována anglo-americkou katalogizační instrukcí AACR2R, přeloženou do mnoha jazyků včetně češtiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní standardy pro jmennou katalogizaci:'''&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD)&lt;br /&gt;
* Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2&lt;br /&gt;
* Bibliografický formát MARC21,UNIMARC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD) ==&lt;br /&gt;
Mezinárodní standardní bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description, zkráceně ISBD) slouží jako hlavní standard stanovující strukturu oblastí popisných údajů v bibliografickém záznamu a interpunkci. Tyto znalosti umožňují porozumět bibliografickým záznamům kdekoli na světě. Z ISBD vycházejí další standardy a to mezinárodní komunikativní formát UNIMARC nebo Anglo-americká  katalogizační pravidla AACR2. ISBD vznikl v roce 1969 v Kodani na základě rozhodnutí Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA).&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot;&amp;gt;ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna provedla překlad celého souboru ISBD do češtiny. ISBD je rozděleno do několika druhů:&lt;br /&gt;
* ISBD(G) : všobecný mezinárodní standardní bibliografický popis &lt;br /&gt;
* ISBD(M) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro monografie &lt;br /&gt;
* ISBD(S) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro seriálové dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(PM) : mezinárodní standardní popis pro tištěné hudebniny &lt;br /&gt;
* ISBD(CF) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro počítačové soubory &lt;br /&gt;
* ISBD(NBM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro neknižní dokumenty&lt;br /&gt;
* ISBD(CM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro kartografické dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(A) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro staré tisky a prvotisky &lt;br /&gt;
* ISBD(ER) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje &lt;br /&gt;
* Doporučení ISBD pro popis částí dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záznam dle ISBD'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní název [obecné označení druhu dokumentů] : další názvové informace / první údaj o odpovědnosti ; další údaje o odpovědnosti. – Označení vydání. – První místo vydání : první nakladatel, datum vydání. – Rozsah. – (Hlavní název edice ; číslování v rámci edice. Název subedice ; číslování v rámci subedice.) – Poznámky.&amp;lt;ref&amp;gt;Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2 ==&lt;br /&gt;
Kromě mezinárodní normy ISBD jsou v katalogizační praxi rozšířena také anglo-americká katalogizační pravidla (Anglo-American cataloguing rules, AACR). Jsou publikována na základě spolupráce tří organizací: American Library Association (ALA), Canadian Library Association (CLA) a Chartered Institute of Library and Information Professionals (CILIP).&amp;lt;ref&amp;gt;About AACR2. The Anglo-American Cataloguing Rules [online]. 2006 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.aacr2.org/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Základní text pochází z roku 1967, nejnovější verzí je AACR2R. Tato pravidla jsou v podstatě shodná s mezinárodní normou ISBD, ale obsahují navíc pravidla pro tvorbu záhlaví jmenného záznamu. Standardy AACR2 určují principy identifikačního popisu dokumentů a stanovují možnost záznamu personálních jmen, názvů organizací a geografických jmen. Národní knihovna ČR ustanovila v roce 1996 AACR2 jako normu pro záznamy do souborného katalogu a vydala český překlad těchto pravidel i s jejich dodatky.&amp;lt;ref&amp;gt;Jmenné zpracování. Portál české národní bibliografie [online]. 2013 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://cnb-cz.webnode.cz/zpracovani-narodni-bibliografie/jmenne-zpracovani/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický formát MARC21,UNIMARC ==&lt;br /&gt;
Formáty MARC jsou standardy pro reprezentaci a komunikaci bibliografických a souvisejících informací ve strojově čitelné formě. Vycházejí z ISBD. Název MARC je akronymem MAchine Readable Cataloging, tedy strojově čitelná katalogizace. MARC záznam zahrnuje tři prvky: struktura záznamu, označení obsahu a datový obsah záznamu. Struktura záznamů MARC je realizace národních a mezinárodních standardů, například formátu ANSI Z39.2 a ISO 2709.&amp;lt;ref&amp;gt;The MARC 21 Formats: Background and Principles. The Library of Congress [online]. 1996 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.loc.gov/marc/96principl.html#one&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
UNIMARC ztrácí status mezinárodního formátu a mezinárodní podporu na úkor formátu MARC21. MARC 21 byl na rozdíl od UNIMARC dříve koncipován jako interní, nikoli jen výměnný formát, rychleji se přizpůsobuje požadavkům nových typů dokumentů a požadavkům na zpřístupnění záznamů. Od roku 2004 používá Národní knihovna pouze formát MARC 21 a to i při sdílené katalogizaci. Nová katalogizační pravidla RDA, která se  budou používat od r. 2015, jsou spjata s  formátem MARC 21.&amp;lt;ref&amp;gt;Formát MARC21: čím se liší od formátu UNIMARC. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/informativni-materialy/marc21&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický záznam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytváření bibliografického záznamu je činností, která se nazývá katalogizací. Výsledkem katalogizace je bibliografický (katalogizační) záznam dokumentu. Musí být dodržena zásada přesnosti a jednotnosti zpracování záznamu, to zaručí postup podle platných pravidel popisu. Bibliografický záznam představuje základní údaje o dokumentu v redukované podobě. Většinou se využívá jako zástupce primárního dokumentu v sekundárních dokumentech. Díky bibliografickému záznamu může být dokument odlišen od jiných dokumentů a podle obsažených charakteristických údajů vyhledán. Počet a pořadí údajů je stanoveno katalogizačními pravidly a je nutné je zachovávat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam můžeme dle TDKIV definovat jako „''uspořádaný soubor údajů o zpracovávaném dokumentu, vytvořený specifickými knihovnickými metodami. Umožňuje identifikac''i dokumentu tím, že představuje v něm obsažené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení do podoby dokumentu a jeho fyzickou jednotku, dále umožňuje jeho vyhledání a získání přístupu k němu. Skládá se z bibliografického popisu, jmenných a věcných selekčních údajů, z obsahové charakteristiky, z lokačních, exemplářových a kódovaných údajů.''“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní obecná struktura bibliografického záznamu ===&lt;br /&gt;
Primární odpovědnost. ''Název : podnázev''. Podřízená odpovědnost. Vydání. Místo vydání : Nakladatel, Rok vydání. Rozsah. Edice. Poznámky. Dostupnost. Standardní číslo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad bibliografického záznamu tištěné publikace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POMAHAČ, Richard a Olga VIDLÁKOVÁ. ''Veřejná správa''. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2002, xii, 278 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179-748-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD &lt;br /&gt;
* ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&lt;br /&gt;
* Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&lt;br /&gt;
* About AACR2. The Anglo-American Cataloguing Rules [online]. 2006 [cit. 2015-07-18]. Dostupné z: http://www.aacr2.org/about.html&lt;br /&gt;
* Jmenné zpracování. Portál české národní bibliografie [online]. 2013 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://cnb-cz.webnode.cz/zpracovani-narodni-bibliografie/jmenne-zpracovani/&lt;br /&gt;
* The MARC 21 Formats: Background and Principles. The Library of Congress [online]. 1996 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.loc.gov/marc/96principl.html#one &lt;br /&gt;
* Formát MARC21: čím se liší od formátu UNIMARC. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/informativni-materialy/marc21 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační popis, jmenná katalogizace, jmenný popis, jmenné zpracování, bibliografický záznam, ISBD, AACR2, MARC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21772</id>
		<title>Identifikační popis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21772"/>
		<updated>2015-07-18T17:43:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Identifikační popis''' neboli '''jmenná katalogizace''' patří v oblasti zpracování dokumentů do skupiny základních pojmů a termínů současného knihovnictví. Identifikační popis je  proces, který spadá jmenným zpracováním dokumentů pod knižní katalogizaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje identifikační popis jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot;&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá defininice dle TDKIV zní: „''Identifikační popis je nauka o jmenném záznamu a metodice jeho tvorby. Původně nauka o jmenném katalogu, metodice tvorby hlavních a pomocných záznamů, jeho organizaci a redakci.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní činností jmenné katalogizace je tvorba jmenných záznamů. Jmenný záznam nebyl dříve určen pouze pro jmenné katalogy, ale byl součástí záznamů i pro katalogy systematické a předmětové, byl základem každého katalogizačného záznamu a umožňoval identifikaci např. věcně zpracovávaných dokumentů. Pro jmenný záznam se začalo užívat také pojmenování identifikační záznam. Jmenný záznam je dnes součástí všech automatizovaných katalogů i bibliografických databází. Metodika vytváření jmenných záznamů je v dnešní době reprezentována anglo-americkou katalogizační instrukcí AACR2R, přeloženou do mnoha jazyků včetně češtiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní standardy pro jmennou katalogizaci:'''&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD)&lt;br /&gt;
* Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2&lt;br /&gt;
* Bibliografický formát MARC21,UNIMARC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD) ==&lt;br /&gt;
Mezinárodní standardní bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description, zkráceně ISBD) slouží jako hlavní standard stanovující strukturu oblastí popisných údajů v bibliografickém záznamu a interpunkci. Tyto znalosti umožňují porozumět bibliografickým záznamům kdekoli na světě. Z ISBD vycházejí další standardy a to mezinárodní komunikativní formát UNIMARC nebo Anglo-americká  katalogizační pravidla AACR2. ISBD vznikl v roce 1969 v Kodani na základě rozhodnutí Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA).&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot;&amp;gt;ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna provedla překlad celého souboru ISBD do češtiny. ISBD je rozděleno do několika druhů:&lt;br /&gt;
* ISBD(G) : všobecný mezinárodní standardní bibliografický popis &lt;br /&gt;
* ISBD(M) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro monografie &lt;br /&gt;
* ISBD(S) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro seriálové dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(PM) : mezinárodní standardní popis pro tištěné hudebniny &lt;br /&gt;
* ISBD(CF) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro počítačové soubory &lt;br /&gt;
* ISBD(NBM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro neknižní dokumenty&lt;br /&gt;
* ISBD(CM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro kartografické dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(A) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro staré tisky a prvotisky &lt;br /&gt;
* ISBD(ER) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje &lt;br /&gt;
* Doporučení ISBD pro popis částí dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záznam dle ISBD'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní název [obecné označení druhu dokumentů] : další názvové informace / první údaj o odpovědnosti ; další údaje o odpovědnosti. – Označení vydání. – První místo vydání : první nakladatel, datum vydání. – Rozsah. – (Hlavní název edice ; číslování v rámci edice. Název subedice ; číslování v rámci subedice.) – Poznámky.&amp;lt;ref&amp;gt;Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2 ==&lt;br /&gt;
Kromě mezinárodní normy ISBD jsou v katalogizační praxi rozšířena také anglo-americká katalogizační pravidla (Anglo-American cataloguing rules, AACR). Jsou publikována na základě spolupráce tří organizací: American Library Association (ALA), Canadian Library Association (CLA) a Chartered Institute of Library and Information Professionals (CILIP).&amp;lt;ref&amp;gt;About AACR2. The Anglo-American Cataloguing Rules [online]. 2006 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.aacr2.org/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Základní text pochází z roku 1967, nejnovější verzí je AACR2R. Tato pravidla jsou v podstatě shodná s mezinárodní normou ISBD, ale obsahují navíc pravidla pro tvorbu záhlaví jmenného záznamu. Standardy AACR2 určují principy identifikačního popisu dokumentů a stanovují možnost záznamu personálních jmen, názvů organizací a geografických jmen. Národní knihovna ČR ustanovila v roce 1996 AACR2 jako normu pro záznamy do souborného katalogu a vydala český překlad těchto pravidel i s jejich dodatky.&amp;lt;ref&amp;gt;Jmenné zpracování. Portál české národní bibliografie [online]. 2013 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://cnb-cz.webnode.cz/zpracovani-narodni-bibliografie/jmenne-zpracovani/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický formát MARC21,UNIMARC ==&lt;br /&gt;
Formáty MARC jsou standardy pro reprezentaci a komunikaci bibliografických a souvisejících informací ve strojově čitelné formě. Vycházejí z ISBD. Název MARC je akronymem MAchine Readable Cataloging, tedy strojově čitelná katalogizace. MARC záznam zahrnuje tři prvky: struktura záznamu, označení obsahu a datový obsah záznamu. Struktura záznamů MARC je realizace národních a mezinárodních standardů, například formátu ANSI Z39.2 a ISO 2709.&amp;lt;ref&amp;gt;The MARC 21 Formats: Background and Principles. The Library of Congress [online]. 1996 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.loc.gov/marc/96principl.html#one&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
UNIMARC ztrácí status mezinárodního formátu a mezinárodní podporu na úkor formátu MARC21. MARC 21 byl na rozdíl od UNIMARC dříve koncipován jako interní, nikoli jen výměnný formát, rychleji se přizpůsobuje požadavkům nových typů dokumentů a požadavkům na zpřístupnění záznamů. Od roku 2004 používá Národní knihovna pouze formát MARC 21 a to i při sdílené katalogizaci. Nová katalogizační pravidla RDA, která se  budou používat od r. 2015, jsou spjata s  formátem MARC 21.&amp;lt;ref&amp;gt;Formát MARC21: čím se liší od formátu UNIMARC. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/informativni-materialy/marc21&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický záznam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam představuje základní údaje o dokumentu v redukované podobě. Většinou se využívá jako zástupce primárního dokumentu v sekundárních dokumentech. Díky bibliografickému záznamu může být dokument odlišen od jiných dokumentů a podle obsažených charakteristických údajů vyhledán. Počet a pořadí údajů je stanoveno katalogizačními pravidly a je nutné je zachovávat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam můžeme dle TDKIV definovat jako „''uspořádaný soubor údajů o zpracovávaném dokumentu, vytvořený specifickými knihovnickými metodami. Umožňuje identifikac''i dokumentu tím, že představuje v něm obsažené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení do podoby dokumentu a jeho fyzickou jednotku, dále umožňuje jeho vyhledání a získání přístupu k němu. Skládá se z bibliografického popisu, jmenných a věcných selekčních údajů, z obsahové charakteristiky, z lokačních, exemplářových a kódovaných údajů.''“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní obecná struktura bibliografického záznamu ===&lt;br /&gt;
Primární odpovědnost. ''Název : podnázev''. Podřízená odpovědnost. Vydání. Místo vydání : Nakladatel, Rok vydání. Rozsah. Edice. Poznámky. Dostupnost. Standardní číslo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad bibliografického záznamu tištěné publikace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POMAHAČ, Richard a Olga VIDLÁKOVÁ. ''Veřejná správa''. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2002, xii, 278 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179-748-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD &lt;br /&gt;
* ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&lt;br /&gt;
* Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&lt;br /&gt;
* About AACR2. The Anglo-American Cataloguing Rules [online]. 2006 [cit. 2015-07-18]. Dostupné z: http://www.aacr2.org/about.html&lt;br /&gt;
* Jmenné zpracování. Portál české národní bibliografie [online]. 2013 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://cnb-cz.webnode.cz/zpracovani-narodni-bibliografie/jmenne-zpracovani/&lt;br /&gt;
* The MARC 21 Formats: Background and Principles. The Library of Congress [online]. 1996 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.loc.gov/marc/96principl.html#one &lt;br /&gt;
* Formát MARC21: čím se liší od formátu UNIMARC. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/informativni-materialy/marc21 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační popis, jmenná katalogizace, jmenný popis, jmenné zpracování, bibliografický záznam, ISBD, AACR2, MARC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21771</id>
		<title>Identifikační popis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21771"/>
		<updated>2015-07-18T16:56:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Identifikační popis''' neboli '''jmenná katalogizace''' patří v oblasti zpracování dokumentů do skupiny základních pojmů a termínů současného knihovnictví. Identifikační popis je  proces, který spadá jmenným zpracováním dokumentů pod knižní katalogizaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje identifikační popis jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot;&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá defininice dle TDKIV zní: „''Identifikační popis je nauka o jmenném záznamu a metodice jeho tvorby. Původně nauka o jmenném katalogu, metodice tvorby hlavních a pomocných záznamů, jeho organizaci a redakci.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní činností jmenné katalogizace je tvorba jmenných záznamů. Jmenný záznam nebyl dříve určen pouze pro jmenné katalogy, ale byl součástí záznamů i pro katalogy systematické a předmětové, byl základem každého katalogizačného záznamu a umožňoval identifikaci např. věcně zpracovávaných dokumentů. Pro jmenný záznam se začalo užívat také pojmenování identifikační záznam. Jmenný záznam je dnes součástí všech automatizovaných katalogů i bibliografických databází. Metodika vytváření jmenných záznamů je v dnešní době reprezentována anglo-americkou katalogizační instrukcí AACR2R, přeloženou do mnoha jazyků včetně češtiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní standardy pro jmennou katalogizaci:'''&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD)&lt;br /&gt;
* Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2&lt;br /&gt;
* Bibliografický formát MARC21,UNIMARC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD) ==&lt;br /&gt;
Mezinárodní standardní bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description, zkráceně ISBD) slouží jako hlavní standard stanovující strukturu oblastí popisných údajů v bibliografickém záznamu a interpunkci. Tyto znalosti umožňují porozumět bibliografickým záznamům kdekoli na světě. Z ISBD vycházejí další standardy a to mezinárodní komunikativní formát UNIMARC nebo Anglo-americká  katalogizační pravidla AACR2. ISBD vznikl v roce 1969 v Kodani na základě rozhodnutí Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA).&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot;&amp;gt;ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna provedla překlad celého souboru ISBD do češtiny. ISBD je rozděleno do několika druhů:&lt;br /&gt;
* ISBD(G) : všobecný mezinárodní standardní bibliografický popis &lt;br /&gt;
* ISBD(M) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro monografie &lt;br /&gt;
* ISBD(S) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro seriálové dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(PM) : mezinárodní standardní popis pro tištěné hudebniny &lt;br /&gt;
* ISBD(CF) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro počítačové soubory &lt;br /&gt;
* ISBD(NBM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro neknižní dokumenty&lt;br /&gt;
* ISBD(CM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro kartografické dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(A) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro staré tisky a prvotisky &lt;br /&gt;
* ISBD(ER) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje &lt;br /&gt;
* Doporučení ISBD pro popis částí dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záznam dle ISBD'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní název [obecné označení druhu dokumentů] : další názvové informace / první údaj o odpovědnosti ; další údaje o odpovědnosti. – Označení vydání. – První místo vydání : první nakladatel, datum vydání. – Rozsah. – (Hlavní název edice ; číslování v rámci edice. Název subedice ; číslování v rámci subedice.) – Poznámky.&amp;lt;ref&amp;gt;Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2 ==&lt;br /&gt;
Kromě mezinárodní normy ISBD jsou v katalogizační praxi rozšířena také anglo-americká katalogizační pravidla (Anglo-American cataloguing rules, AACR). Jsou publikována na základě spolupráce tří organizací: American Library Association (ALA),Canadian Library Association (CLA) a Chartered Institute of Library and Information Professionals (CILIP).&amp;lt;ref&amp;gt;About AACR2. The Anglo-American Cataloguing Rules [online]. 2006 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.aacr2.org/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Základní text pochází z roku 1967, nejnovější verzí je AACR2R. Tato pravidla jsou v podstatě shodná s mezinárodní normou ISBD, ale obsahují navíc pravidla pro tvorbu záhlaví jmenného záznamu. Standardy AACR2 určují principy identifikačního popisu dokumentů a stanovují možnost záznamu personálních jmen, názvů organizací a geografických jmen. Národní knihovna ČR ustanovila v roce 1996 AACR2 jako normu pro záznamy do souborného katalogu a vydala český překlad těchto pravidel i s jejich dodatky.&amp;lt;ref&amp;gt;Jmenné zpracování. Portál české národní bibliografie [online]. 2013 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://cnb-cz.webnode.cz/zpracovani-narodni-bibliografie/jmenne-zpracovani/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický formát MARC21,UNIMARC ==&lt;br /&gt;
Formáty MARC jsou standardy pro reprezentaci a komunikaci bibliografických a souvisejících informací ve strojově čitelné formě. Vycházejí z ISBD. Název MARC je akronymem MAchine Readable Cataloging, tedy strojově čitelná katalogizace. MARC záznam zahrnuje tři prvky: struktura záznamu, označení obsahu a datový obsah záznamu. Struktura záznamů MARC je realizace národních a mezinárodních standardů, například formátu ANSI Z39.2 a ISO 2709.&amp;lt;ref&amp;gt;The MARC 21 Formats: Background and Principles. The Library of Congress [online]. 1996 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.loc.gov/marc/96principl.html#one&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
UNIMARC ztrácí status mezinárodního formátu a mezinárodní podporu na úkor formátu MARC21. MARC 21 byl na rozdíl od UNIMARC dříve koncipován jako interní, nikoli jen výměnný formát, rychleji se přizpůsobuje požadavkům nových typů dokumentů a požadavkům na zpřístupnění záznamů. Od roku 2004 používá Národní knihovna pouze formát MARC 21 a to i při sdílené katalogizaci. Nová katalogizační pravidla RDA, která se  budou používat od r. 2015, jsou spjata s  formátem MARC 21.&amp;lt;ref&amp;gt;Formát MARC21: čím se liší od formátu UNIMARC. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/informativni-materialy/marc21&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický záznam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam představuje základní údaje o dokumentu v redukované podobě. Většinou se využívá jako zástupce primárního dokumentu v sekundárních dokumentech. Díky bibliografickému záznamu může být dokument odlišen od jiných dokumentů a podle obsažených charakteristických údajů vyhledán. Počet a pořadí údajů je stanoveno katalogizačními pravidly a je nutné je zachovávat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam můžeme dle TDKIV definovat jako „''uspořádaný soubor údajů o zpracovávaném dokumentu, vytvořený specifickými knihovnickými metodami. Umožňuje identifikac''i dokumentu tím, že představuje v něm obsažené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení do podoby dokumentu a jeho fyzickou jednotku, dále umožňuje jeho vyhledání a získání přístupu k němu. Skládá se z bibliografického popisu, jmenných a věcných selekčních údajů, z obsahové charakteristiky, z lokačních, exemplářových a kódovaných údajů.''“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní obecná struktura bibliografického záznamu ===&lt;br /&gt;
Primární odpovědnost. ''Název : podnázev''. Podřízená odpovědnost. Vydání. Místo vydání : Nakladatel, Rok vydání. Rozsah. Edice. Poznámky. Dostupnost. Standardní číslo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad bibliografického záznamu tištěné publikace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POMAHAČ, Richard a Olga VIDLÁKOVÁ. ''Veřejná správa''. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2002, xii, 278 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179-748-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD &lt;br /&gt;
* ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&lt;br /&gt;
* Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&lt;br /&gt;
* About AACR2. The Anglo-American Cataloguing Rules [online]. 2006 [cit. 2015-07-18]. Dostupné z: http://www.aacr2.org/about.html&lt;br /&gt;
* Jmenné zpracování. Portál české národní bibliografie [online]. 2013 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://cnb-cz.webnode.cz/zpracovani-narodni-bibliografie/jmenne-zpracovani/&lt;br /&gt;
* The MARC 21 Formats: Background and Principles. The Library of Congress [online]. 1996 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.loc.gov/marc/96principl.html#one &lt;br /&gt;
* Formát MARC21: čím se liší od formátu UNIMARC. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/informativni-materialy/marc21 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační popis, jmenná katalogizace, jmenný popis, jmenné zpracování, bibliografický záznam, ISBD, AACR2, MARC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21769</id>
		<title>Identifikační popis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21769"/>
		<updated>2015-07-18T10:18:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Identifikační popis''' neboli '''jmenná katalogizace''' patří v oblasti zpracování dokumentů do skupiny základních pojmů a termínů současného knihovnictví. Identifikační popis je  proces, který spadá jmenným zpracováním dokumentů pod knižní katalogizaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje identifikační popis jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot;&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá defininice dle TDKIV zní: „''Identifikační popis je nauka o jmenném záznamu a metodice jeho tvorby. Původně nauka o jmenném katalogu, metodice tvorby hlavních a pomocných záznamů, jeho organizaci a redakci.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní činností jmenné katalogizace je tvorba jmenných záznamů. Jmenný záznam nebyl dříve určen pouze pro jmenné katalogy, ale byl součástí záznamů i pro katalogy systematické a předmětové, byl základem každého katalogizačného záznamu a umožňoval identifikaci např. věcně zpracovávaných dokumentů. Pro jmenný záznam se začalo užívat také pojmenování identifikační záznam. Jmenný záznam je dnes součástí všech automatizovaných katalogů i bibliografických databází. Metodika vytváření jmenných záznamů je v dnešní době reprezentována anglo-americkou katalogizační instrukcí AACR2R, přeloženou do mnoha jazyků včetně češtiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní standardy pro jmennou katalogizaci:'''&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD)&lt;br /&gt;
* Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2&lt;br /&gt;
* Bibliografický formát MARC21,UNIMARC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD) ==&lt;br /&gt;
Mezinárodní standardní bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description, zkráceně ISBD) slouží jako hlavní standard stanovující strukturu oblastí popisných údajů v bibliografickém záznamu a interpunkci. Tyto znalosti umožňují porozumět bibliografickým záznamům kdekoli na světě. Z ISBD vycházejí další standardy a to mezinárodní komunikativní formát UNIMARC nebo Anglo-americká  katalogizační pravidla AACR2. ISBD vznikl v roce 1969 v Kodani na základě rozhodnutí Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA).&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot;&amp;gt;ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna provedla překlad celého souboru ISBD do češtiny. ISBD je rozděleno do několika druhů:&lt;br /&gt;
* ISBD(G) : všobecný mezinárodní standardní bibliografický popis &lt;br /&gt;
* ISBD(M) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro monografie &lt;br /&gt;
* ISBD(S) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro seriálové dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(PM) : mezinárodní standardní popis pro tištěné hudebniny &lt;br /&gt;
* ISBD(CF) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro počítačové soubory &lt;br /&gt;
* ISBD(NBM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro neknižní dokumenty&lt;br /&gt;
* ISBD(CM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro kartografické dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(A) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro staré tisky a prvotisky &lt;br /&gt;
* ISBD(ER) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje &lt;br /&gt;
* Doporučení ISBD pro popis částí dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záznam dle ISBD'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní název [obecné označení druhu dokumentů] : další názvové informace / první údaj o odpovědnosti ; další údaje o odpovědnosti. – Označení vydání. – První místo vydání : první nakladatel, datum vydání. – Rozsah. – (Hlavní název edice ; číslování v rámci edice. Název subedice ; číslování v rámci subedice.) – Poznámky.&amp;lt;ref&amp;gt;Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2 ==&lt;br /&gt;
Kromě mezinárodní normy ISBD jsou v katalogizační praxi rozšířena také anglo-americká katalogizační pravidla (Anglo-American cataloguing rules, AACR). Jsou publikována na základě spolupráce tří organizací: American Library Association (ALA),Canadian Library Association (CLA) a Chartered Institute of Library and Information Professionals (CILIP).&amp;lt;ref&amp;gt;About AACR2. The Anglo-American Cataloguing Rules [online]. 2006 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://www.aacr2.org/about.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Základní text pochází z roku 1967, nejnovější verzí je AACR2R. Tato pravidla jsou v podstatě shodná s mezinárodní normou ISBD, ale obsahují navíc pravidla pro tvorbu záhlaví jmenného záznamu. Standardy AACR2 určují principy identifikačního popisu dokumentů a stanovují možnost záznamu personálních jmen, názvů organizací a geografických jmen. Národní knihovna ČR ustanovila v roce 1996 AACR2 jako normu pro záznamy do souborného katalogu a vydala český překlad těchto pravidel i s jejich dodatky.&amp;lt;ref&amp;gt;Jmenné zpracování. Portál české národní bibliografie [online]. 2013 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://cnb-cz.webnode.cz/zpracovani-narodni-bibliografie/jmenne-zpracovani/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický záznam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam představuje základní údaje o dokumentu v redukované podobě. Většinou se využívá jako zástupce primárního dokumentu v sekundárních dokumentech. Díky bibliografickému záznamu může být dokument odlišen od jiných dokumentů a podle obsažených charakteristických údajů vyhledán. Počet a pořadí údajů je stanoveno katalogizačními pravidly a je nutné je zachovávat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam můžeme dle TDKIV definovat jako „''uspořádaný soubor údajů o zpracovávaném dokumentu, vytvořený specifickými knihovnickými metodami. Umožňuje identifikac''i dokumentu tím, že představuje v něm obsažené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení do podoby dokumentu a jeho fyzickou jednotku, dále umožňuje jeho vyhledání a získání přístupu k němu. Skládá se z bibliografického popisu, jmenných a věcných selekčních údajů, z obsahové charakteristiky, z lokačních, exemplářových a kódovaných údajů.''“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní obecná struktura bibliografického záznamu ===&lt;br /&gt;
Primární odpovědnost. ''Název : podnázev''. Podřízená odpovědnost. Vydání. Místo vydání : Nakladatel, Rok vydání. Rozsah. Edice. Poznámky. Dostupnost. Standardní číslo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad bibliografického záznamu tištěné publikace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POMAHAČ, Richard a Olga VIDLÁKOVÁ. ''Veřejná správa''. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2002, xii, 278 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179-748-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD &lt;br /&gt;
* ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&lt;br /&gt;
* Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&lt;br /&gt;
* About AACR2. The Anglo-American Cataloguing Rules [online]. 2006 [cit. 2015-07-18]. Dostupné z: http://www.aacr2.org/about.html&lt;br /&gt;
* Jmenné zpracování. Portál české národní bibliografie [online]. 2013 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://cnb-cz.webnode.cz/zpracovani-narodni-bibliografie/jmenne-zpracovani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační popis, jmenná katalogizace, jmenný popis, jmenné zpracování, bibliografický záznam&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21768</id>
		<title>Identifikační popis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21768"/>
		<updated>2015-07-18T09:19:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Identifikační popis''' neboli '''jmenná katalogizace''' patří v oblasti zpracování dokumentů do skupiny základních pojmů a termínů současného knihovnictví. Identifikační popis je  proces, který spadá jmenným zpracováním dokumentů pod knižní katalogizaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje identifikační popis jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot;&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá defininice dle TDKIV zní: „''Identifikační popis je nauka o jmenném záznamu a metodice jeho tvorby. Původně nauka o jmenném katalogu, metodice tvorby hlavních a pomocných záznamů, jeho organizaci a redakci.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní činností jmenné katalogizace je tvorba jmenných záznamů. Jmenný záznam nebyl dříve určen pouze pro jmenné katalogy, ale byl součástí záznamů i pro katalogy systematické a předmětové, byl základem každého katalogizačného záznamu a umožňoval identifikaci např. věcně zpracovávaných dokumentů. Pro jmenný záznam se začalo užívat také pojmenování identifikační záznam. Jmenný záznam je dnes součástí všech automatizovaných katalogů i bibliografických databází. Metodika vytváření jmenných záznamů je v dnešní době reprezentována anglo-americkou katalogizační instrukcí AACR2R, přeloženou do mnoha jazyků včetně češtiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní standardy pro jmennou katalogizaci:'''&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD)&lt;br /&gt;
* Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2R&lt;br /&gt;
* Bibliografický formát MARC21,UNIMARC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD) ==&lt;br /&gt;
Mezinárodní standardní bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description, zkráceně ISBD) slouží jako hlavní standard stanovující strukturu oblastí popisných údajů v bibliografickém záznamu a interpunkci. Tyto znalosti umožňují porozumět bibliografickým záznamům kdekoli na světě. Z ISBD vycházejí další standardy a to mezinárodní komunikativní formát UNIMARC nebo Anglo-americká  katalogizační pravidla AACR2. ISBD vznikl v roce 1969 v Kodani na základě rozhodnutí Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA).&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot;&amp;gt;ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna provedla překlad celého souboru ISBD do češtiny. ISBD je rozděleno do několika druhů:&lt;br /&gt;
* ISBD(G) : všobecný mezinárodní standardní bibliografický popis &lt;br /&gt;
* ISBD(M) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro monografie &lt;br /&gt;
* ISBD(S) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro seriálové dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(PM) : mezinárodní standardní popis pro tištěné hudebniny &lt;br /&gt;
* ISBD(CF) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro počítačové soubory &lt;br /&gt;
* ISBD(NBM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro neknižní dokumenty&lt;br /&gt;
* ISBD(CM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro kartografické dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(A) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro staré tisky a prvotisky &lt;br /&gt;
* ISBD(ER) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje &lt;br /&gt;
* Doporučení ISBD pro popis částí dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záznam dle ISBD'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní název [obecné označení druhu dokumentů] : další názvové informace / první údaj o odpovědnosti ; další údaje o odpovědnosti. – Označení vydání. – První místo vydání : první nakladatel, datum vydání. – Rozsah. – (Hlavní název edice ; číslování v rámci edice. Název subedice ; číslování v rámci subedice.) – Poznámky.&amp;lt;ref&amp;gt;Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický záznam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam představuje základní údaje o dokumentu v redukované podobě. Většinou se využívá jako zástupce primárního dokumentu v sekundárních dokumentech. Díky bibliografickému záznamu může být dokument odlišen od jiných dokumentů a podle obsažených charakteristických údajů vyhledán. Počet a pořadí údajů je stanoveno katalogizačními pravidly a je nutné je zachovávat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam můžeme dle TDKIV definovat jako „''uspořádaný soubor údajů o zpracovávaném dokumentu, vytvořený specifickými knihovnickými metodami. Umožňuje identifikac''i dokumentu tím, že představuje v něm obsažené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení do podoby dokumentu a jeho fyzickou jednotku, dále umožňuje jeho vyhledání a získání přístupu k němu. Skládá se z bibliografického popisu, jmenných a věcných selekčních údajů, z obsahové charakteristiky, z lokačních, exemplářových a kódovaných údajů.''“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní obecná struktura bibliografického záznamu ===&lt;br /&gt;
Primární odpovědnost. ''Název : podnázev''. Podřízená odpovědnost. Vydání. Místo vydání : Nakladatel, Rok vydání. Rozsah. Edice. Poznámky. Dostupnost. Standardní číslo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad bibliografického záznamu tištěné publikace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POMAHAČ, Richard a Olga VIDLÁKOVÁ. ''Veřejná správa''. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2002, xii, 278 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179-748-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD &lt;br /&gt;
* ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&lt;br /&gt;
* Záznam dle ISBD. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/isbd-zazanam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační popis, jmenná katalogizace, jmenný popis, jmenné zpracování, bibliografický záznam&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21767</id>
		<title>Identifikační popis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21767"/>
		<updated>2015-07-17T21:04:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Identifikační popis''' neboli '''jmenná katalogizace''' patří v oblasti zpracování dokumentů do skupiny základních pojmů a termínů současného knihovnictví. Identifikační popis je  proces, který spadá jmenným zpracováním dokumentů pod knižní katalogizaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje identifikační popis jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot;&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá defininice dle TDKIV zní: „''Identifikační popis je nauka o jmenném záznamu a metodice jeho tvorby. Původně nauka o jmenném katalogu, metodice tvorby hlavních a pomocných záznamů, jeho organizaci a redakci.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní činností jmenné katalogizace je tvorba jmenných záznamů. Jmenný záznam nebyl dříve určen pouze pro jmenné katalogy, ale byl součástí záznamů i pro katalogy systematické a předmětové, byl základem každého katalogizačného záznamu a umožňoval identifikaci např. věcně zpracovávaných dokumentů. Pro jmenný záznam se začalo užívat také pojmenování identifikační záznam. Jmenný záznam je dnes součástí všech automatizovaných katalogů i bibliografických databází. Metodika vytváření jmenných záznamů je v dnešní době reprezentována anglo-americkou katalogizační instrukcí AACR2R, přeloženou do mnoha jazyků včetně češtiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní standardy pro jmennou katalogizaci:'''&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD)&lt;br /&gt;
* Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2R&lt;br /&gt;
* Bibliografický formát MARC21,UNIMARC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD) ==&lt;br /&gt;
Mezinárodní standardní bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description, zkráceně ISBD) slouží jako hlavní standard stanovující strukturu oblastí popisných údajů v bibliografickém záznamu a interpunkci. Tyto znalosti umožňují porozumět bibliografickým záznamům kdekoli na světě. Z ISBD vycházejí další standardy a to mezinárodní komunikativní formát UNIMARC nebo Anglo-americká  katalogizační pravidla AACR2. ISBD vznikl v roce 1969 v Kodani na základě rozhodnutí Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA).&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot;&amp;gt;ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna provedla překlad celého souboru ISBD do češtiny. ISBD je rozděleno do několika druhů:&lt;br /&gt;
* ISBD(G) : všobecný mezinárodní standardní bibliografický popis &lt;br /&gt;
* ISBD(M) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro monografie &lt;br /&gt;
* ISBD(S) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro seriálové dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(PM) : mezinárodní standardní popis pro tištěné hudebniny &lt;br /&gt;
* ISBD(CF) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro počítačové soubory &lt;br /&gt;
* ISBD(NBM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro neknižní dokumenty&lt;br /&gt;
* ISBD(CM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro kartografické dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(A) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro staré tisky a prvotisky &lt;br /&gt;
* ISBD(ER) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje &lt;br /&gt;
* Doporučení ISBD pro popis částí dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záznam dle ISBD'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní název [obecné označení druhu dokumentů] : další názvové informace / první údaj o odpovědnosti ; další údaje o odpovědnosti. – Označení vydání. – První místo vydání : první nakladatel, datum vydání. – Rozsah. – (Hlavní název edice ; číslování v rámci edice. Název subedice ; číslování v rámci subedice.) – Poznámky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický záznam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam představuje základní údaje o dokumentu v redukované podobě. Většinou se využívá jako zástupce primárního dokumentu v sekundárních dokumentech. Díky bibliografickému záznamu může být dokument odlišen od jiných dokumentů a podle obsažených charakteristických údajů vyhledán. Počet a pořadí údajů je stanoveno katalogizačními pravidly a je nutné je zachovávat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam můžeme dle TDKIV definovat jako „''uspořádaný soubor údajů o zpracovávaném dokumentu, vytvořený specifickými knihovnickými metodami. Umožňuje identifikac''i dokumentu tím, že představuje v něm obsažené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení do podoby dokumentu a jeho fyzickou jednotku, dále umožňuje jeho vyhledání a získání přístupu k němu. Skládá se z bibliografického popisu, jmenných a věcných selekčních údajů, z obsahové charakteristiky, z lokačních, exemplářových a kódovaných údajů.''“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní obecná struktura bibliografického záznamu ===&lt;br /&gt;
Primární odpovědnost. ''Název : podnázev''. Podřízená odpovědnost. Vydání. Místo vydání : Nakladatel, Rok vydání. Rozsah. Edice. Poznámky. Dostupnost. Standardní číslo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad bibliografického záznamu tištěné publikace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POMAHAČ, Richard a Olga VIDLÁKOVÁ. ''Veřejná správa''. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2002, xii, 278 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179-748-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD &lt;br /&gt;
* ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační popis, jmenná katalogizace, jmenný popis, jmenné zpracování, bibliografický záznam&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21766</id>
		<title>Identifikační popis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21766"/>
		<updated>2015-07-17T21:01:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Identifikační popis''' neboli '''jmenná katalogizace''' patří v oblasti zpracování dokumentů do skupiny základních pojmů a termínů současného knihovnictví. Identifikační popis je  proces, který spadá jmenným zpracováním dokumentů pod knižní katalogizaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje identifikační popis jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot;&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá defininice dle TDKIV zní: „''Identifikační popis je nauka o jmenném záznamu a metodice jeho tvorby. Původně nauka o jmenném katalogu, metodice tvorby hlavních a pomocných záznamů, jeho organizaci a redakci.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní činností jmenné katalogizace je tvorba jmenných záznamů. Jmenný záznam nebyl dříve určen pouze pro jmenné katalogy, ale byl součástí záznamů i pro katalogy systematické a předmětové, byl základem každého katalogizačného záznamu a umožňoval identifikaci např. věcně zpracovávaných dokumentů. Pro jmenný záznam se začalo užívat také pojmenování identifikační záznam. Jmenný záznam je dnes součástí všech automatizovaných katalogů i bibliografických databází. Metodika vytváření jmenných záznamů je v dnešní době reprezentována anglo-americkou katalogizační instrukcí AACR2R, přeloženou do mnoha jazyků včetně češtiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní standardy pro jmennou katalogizaci:'''&lt;br /&gt;
* Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD)&lt;br /&gt;
* Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2R&lt;br /&gt;
* Bibliografický formát MARC21,UNIMARC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD) ==&lt;br /&gt;
Mezinárodní standardní bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description, zkráceně ISBD) slouží jako hlavní standard stanovující strukturu oblastí popisných údajů v bibliografickém záznamu a interpunkci. Tyto znalosti umožňují porozumět bibliografickým záznamům kdekoli na světě. Z ISBD vycházejí další standardy a to mezinárodní komunikativní formát UNIMARC nebo Anglo-americká  katalogizační pravidla AACR2. ISBD vznikl v roce 1969 v Kodani na základě rozhodnutí Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA).&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot;&amp;gt;ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní knihovna provedla překlad celého souboru ISBD do češtiny. ISBD je rozděleno do několika druhů:&lt;br /&gt;
* ISBD(G) : všobecný mezinárodní standardní bibliografický popis &lt;br /&gt;
* ISBD(M) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro monografie &lt;br /&gt;
* ISBD(S) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro seriálové dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(PM) : mezinárodní standardní popis pro tištěné hudebniny &lt;br /&gt;
* ISBD(CF) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro počítačové soubory &lt;br /&gt;
* ISBD(NBM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro neknižní dokumenty&lt;br /&gt;
* ISBD(CM) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro kartografické dokumenty &lt;br /&gt;
* ISBD(A) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro staré tisky a prvotisky &lt;br /&gt;
* ISBD(ER) : mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje &lt;br /&gt;
* Doporučení ISBD pro popis částí dokumentů&amp;lt;ref name=&amp;quot;isbd&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Záznam dle ISBD'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní záhlaví (selekční údaj jmenný)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní název [obecné označení druhu dokumentů] : další názvové informace / první údaj o odpovědnosti ; další údaje o odpovědnosti. – Označení vydání. – První místo vydání : první nakladatel, datum vydání. – Rozsah. – (Hlavní název edice ; číslování v rámci edice. Název subedice ; číslování v rámci subedice.) – Poznámky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sdandardní číslo = Klíčový název&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedlejší záhlaví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sigla, roky odběru, svazky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický záznam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam představuje základní údaje o dokumentu v redukované podobě. Většinou se využívá jako zástupce primárního dokumentu v sekundárních dokumentech. Díky bibliografickému záznamu může být dokument odlišen od jiných dokumentů a podle obsažených charakteristických údajů vyhledán. Počet a pořadí údajů je stanoveno katalogizačními pravidly a je nutné je zachovávat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam můžeme dle TDKIV definovat jako „''uspořádaný soubor údajů o zpracovávaném dokumentu, vytvořený specifickými knihovnickými metodami. Umožňuje identifikac''i dokumentu tím, že představuje v něm obsažené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení do podoby dokumentu a jeho fyzickou jednotku, dále umožňuje jeho vyhledání a získání přístupu k němu. Skládá se z bibliografického popisu, jmenných a věcných selekčních údajů, z obsahové charakteristiky, z lokačních, exemplářových a kódovaných údajů.''“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní obecná struktura bibliografického záznamu ===&lt;br /&gt;
Primární odpovědnost. ''Název : podnázev''. Podřízená odpovědnost. Vydání. Místo vydání : Nakladatel, Rok vydání. Rozsah. Edice. Poznámky. Dostupnost. Standardní číslo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad bibliografického záznamu tištěné publikace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POMAHAČ, Richard a Olga VIDLÁKOVÁ. ''Veřejná správa''. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2002, xii, 278 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179-748-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD &lt;br /&gt;
* ISBD(ER): mezinárodní standardní bibliografický popis pro elektronické zdroje : revidované doporučení ISBD(CF): Mezinárodní bibliografický popis pro počítačové soubory. 2. rev. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 1998, viii, 114 s. ISBN 80-7050-325-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační popis, jmenná katalogizace, jmenný popis, jmenné zpracování, bibliografický záznam&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21765</id>
		<title>Identifikační popis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21765"/>
		<updated>2015-07-17T19:16:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Identifikační popis''' neboli '''jmenná katalogizace''' patří v oblasti zpracování dokumentů do skupiny základních pojmů a termínů současného knihovnictví. Identifikační popis je  proces, který spadá jmenným zpracováním dokumentů pod knižní katalogizaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje identifikační popis jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot;&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá defininice dle TDKIV zní: „''Identifikační popis je nauka o jmenném záznamu a metodice jeho tvorby. Původně nauka o jmenném katalogu, metodice tvorby hlavních a pomocných záznamů, jeho organizaci a redakci.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní činností jmenné katalogizace je tvorba jmenných záznamů. Jmenný záznam nebyl dříve určen pouze pro jmenné katalogy, ale byl součástí záznamů i pro katalogy systematické a předmětové, byl základem každého katalogizačného záznamu a umožňoval identifikaci např. věcně zpracovávaných dokumentů. Pro jmenný záznam se začalo užívat také pojmenování identifikační záznam. Jmenný záznam je dnes součástí všech automatizovaných katalogů i bibliografických databází. Metodika vytváření jmenných záznamů je v dnešní době reprezentována anglo-americkou katalogizační instrukcí AACR2R, přeloženou do mnoha jazyků včetně češtiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní standardy pro jmennou katalogizaci:'''&lt;br /&gt;
* Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2R&lt;br /&gt;
* Mezinárodní doporučení pro bibliografický popis ISBD&lt;br /&gt;
* Bibliografický formát MARC21,UNIMARC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografický záznam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam představuje základní údaje o dokumentu v redukované podobě. Většinou se využívá jako zástupce primárního dokumentu v sekundárních dokumentech. Díky bibliografickému záznamu může být dokument odlišen od jiných dokumentů a podle obsažených charakteristických údajů vyhledán. Počet a pořadí údajů je stanoveno katalogizačními pravidly a je nutné je zachovávat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografický záznam můžeme dle TDKIV definovat jako „''uspořádaný soubor údajů o zpracovávaném dokumentu, vytvořený specifickými knihovnickými metodami. Umožňuje identifikac''i dokumentu tím, že představuje v něm obsažené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení do podoby dokumentu a jeho fyzickou jednotku, dále umožňuje jeho vyhledání a získání přístupu k němu. Skládá se z bibliografického popisu, jmenných a věcných selekčních údajů, z obsahové charakteristiky, z lokačních, exemplářových a kódovaných údajů.''“&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní obecná struktura bibliografického záznamu ===&lt;br /&gt;
Primární odpovědnost. ''Název : podnázev''. Podřízená odpovědnost. Vydání. Místo vydání : Nakladatel, Rok vydání. Rozsah. Edice. Poznámky. Dostupnost. Standardní číslo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad bibliografického záznamu tištěné publikace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POMAHAČ, Richard a Olga VIDLÁKOVÁ. ''Veřejná správa''. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2002, xii, 278 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179-748-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Bibliografický záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-05].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001238&amp;amp;local_base=KTD &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační popis, jmenná katalogizace, jmenný popis, jmenné zpracování, bibliografický záznam&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21764</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21764"/>
		<updated>2015-07-17T18:45:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro identifikační pořádání informací je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy identifikační popis, jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
Druhy věcného pořádání informací&lt;br /&gt;
1.	Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
2.	Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při systematickém pořádání informací se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při předmětovém pořádání informací se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační pořádání informací, věcné pořádání informací, selekční jazyk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21763</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21763"/>
		<updated>2015-07-17T18:39:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro identifikační pořádání informací je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy identifikační popis, jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
Druhy věcného pořádání informací&lt;br /&gt;
1.	Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
2.	Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při systematickém pořádání informací se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při předmětovém pořádání informací se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21761</id>
		<title>Identifikační popis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21761"/>
		<updated>2015-07-17T14:48:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Identifikační popis''' neboli '''jmenná katalogizace''' patří v oblasti zpracování dokumentů do skupiny základních pojmů a termínů současného knihovnictví. Identifikační popis je  proces, který spadá jmenným zpracováním dokumentů pod knižní katalogizaci.&amp;lt;ref&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje identifikační popis jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot;&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá defininice dle TDKIV zní: „''Identifikační popis je nauka o jmenném záznamu a metodice jeho tvorby. Původně nauka o jmenném katalogu, metodice tvorby hlavních a pomocných záznamů, jeho organizaci a redakci.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní činností jmenné katalogizace je tvorba jmenných záznamů. Jmenný záznam nebyl dříve určen pouze pro jmenné katalogy, ale byl součástí záznamů i pro katalogy systematické a předmětové, byl základem každého katalogizačného záznamu a umožňoval identifikaci např. věcně zpracovávaných dokumentů. Pro jmenný záznam se začalo užívat také pojmenování identifikační záznam. Jmenný záznam je dnes součástí všech automatizovaných katalogů i bibliografických databází. Metodika vytváření jmenných záznamů je v dnešní době reprezentována anglo-americkou katalogizační instrukcí AACR2R, přeloženou do mnoha jazyků včetně češtiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní standardy pro jmennou katalogizaci:'''&lt;br /&gt;
* Angloamerická katalogizační pravidla AACR2&lt;br /&gt;
* Mezinárodní doporučení pro bibliografický popis ISBD&lt;br /&gt;
* Bibliografický formát MARC21,UNIMARC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační popis, jmenná katalogizace, jmenný popis, jmenné zpracování, bibliografický záznam&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21760</id>
		<title>Identifikační popis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Identifika%C4%8Dn%C3%AD_popis&amp;diff=21760"/>
		<updated>2015-07-17T14:20:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: Založena nová stránka s textem „'''Identifikační popis''' neboli '''jmenná katalogizace''' patří v oblasti zpracování dokumentů do skupiny základních pojmů a termínů současn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Identifikační popis''' neboli '''jmenná katalogizace''' patří v oblasti zpracování dokumentů do skupiny základních pojmů a termínů současného knihovnictví. Identifikační popis je  proces, který spadá jmenným zpracováním dokumentů pod knižní katalogizaci.&amp;lt;ref&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje identifikační popis jako „''tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot;&amp;gt;VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá defininice dle TDKIV zní: „''Identifikační popis je nauka o jmenném záznamu a metodice jeho tvorby. Původně nauka o jmenném katalogu, metodice tvorby hlavních a pomocných záznamů, jeho organizaci a redakci.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;vodickova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní činností jmenné katalogizace je tvorba jmenných záznamů. Jmenný záznam nebyl dříve určen pouze pro jmenné katalogy, ale byl součástí záznamů i pro katalogy systematické a předmětové, byl základem každého katalogizačného záznamu a umožňoval identifikaci např. věcně zpracovávaných dokumentů. Pro jmenný záznam se začalo užívat také pojmenování identifikační záznam. Jmenný záznam je dnes součástí všech automatizovaných katalogů i bibliografických databází. Metodika vytváření jmenných záznamů je v dnešní době reprezentována anglo-americkou katalogizační instrukcí AACR2R, přeloženou do mnoha jazyků včetně češtiny.&amp;lt;ref&amp;gt;VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008 [cit. 2015-07-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&lt;br /&gt;
* VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001267&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
* VODIČKOVÁ, Hana. Didakticky zajímavý návod pro jmennou katalogizaci. Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2003, roč. 13, č. 1, s. 69-70 [cit. 2015-07-02]. 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0301/0301069.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikační popis, jmenná katalogizace, jmenný popis, jmenné zpracování, bibliografický záznam&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21041</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=21041"/>
		<updated>2015-06-21T12:06:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro identifikační pořádání informací je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy identifikační popis, jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
Druhy věcného pořádání informací&lt;br /&gt;
1.	Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
2.	Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při systematickém pořádání informací se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při předmětovém pořádání informací se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. České termíny pro věcné pořádání informací po 40 letech: příspěvek k terminologické diskusi. In: ProInflow: časopis pro informační vědy [online]. 2013, 5(Speciál), [cit. 2014-02-17], s. 1-19. ISSN 1804-2406. Dostupné z:  http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/749/876.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=20891</id>
		<title>Systémy pořádání informací a znalostí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_znalost%C3%AD&amp;diff=20891"/>
		<updated>2015-06-20T19:10:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: Založena nová stránka s textem „Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. &amp;lt;ref&amp;gt;HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhy pořádání informací'''&lt;br /&gt;
* Identifikační pořádání informací&lt;br /&gt;
* Věcné pořádání informací &amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Identifikační pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Základem pro identifikační pořádání informací je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy identifikační popis, jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto činnosti jsou spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při katalogizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Věcné pořádání informací ==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace  nebo věcný popis. &lt;br /&gt;
Druhy věcného pořádání informací&lt;br /&gt;
1.	Systematické pořádání informací&lt;br /&gt;
2.	Předmětové pořádání informací &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systematické pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při systematickém pořádání informací se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo  systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmětové pořádání informací ===&lt;br /&gt;
Při předmětovém pořádání informací se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Selekční jazyk ==&lt;br /&gt;
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt; Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.&amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001604&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
* MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.&lt;br /&gt;
* HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=20826</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=20826"/>
		<updated>2015-06-19T14:05:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Ibrahimová-Kolárová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Vojtěch Soudný&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| František Sion&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || Martina Ventluková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || Veronika Váchová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=20302</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=20302"/>
		<updated>2015-06-11T18:49:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Ventlukova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Ibrahimová-Kolárová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  Ventluková, Martina&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Ventlukova</name></author>
		
	</entry>
</feed>