<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Matej.Krejcirik</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Matej.Krejcirik"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Matej.Krejcirik"/>
	<updated>2026-05-17T12:37:52Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=43327</id>
		<title>Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=43327"/>
		<updated>2017-01-27T08:46:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Pokračující zdroj''' = &amp;quot;Pokračující zdroje se dělí na seriály, jež jsou vydávány ve formě po sobě jdoucích sešitů, a integrační zdroje. Aby se dal zdroj považovat za pokračující, nesmí mít předem stanovené konečné datum vydávání.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide8&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Monografie''' = &amp;quot;Neseriálová publikace, která systematicky, všestranně a podrobně pojednává o jednom, zpravidla úzce vymezeném tématu. Skládá se z jedné části nebo z většího, předem stanoveného nebo předpokládaného, konečného počtu částí. Tvoří jednu bibliografickou popisnou jednotku.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;alepkh&amp;quot;&amp;gt;http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001000&amp;amp;local_base=KTD Výklad termínu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Seriál ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Dle [[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]] se seriálovým dokumentem rozumí publikace (na jakémkoli médiu), vydávaná pravidelně nebo nepravidelně v částech po sobě jdoucích, určena pro stálé pokračování (příkladem jsou periodika, noviny, ročenky, edice, adresáře, odborné časopisy, zprávy, sborníky atd.) jež je číselně, či chronologicky, označena.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide4&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 4&amp;lt;/ref&amp;gt;Pro vytvoření záznamu se využívá „první sešit nebo část nebo první dostupný sešit nebo část&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 14.&amp;lt;/ref&amp;gt; Když u seriálu nastane '''velká změna''', vytváří se zcela nový záznam, jež se s tím starým propojí. Vzniká tak '''zřetězený záznam'''.  Kvůli '''malým změnám''' se nový záznam nevytváří a situace se zpravidla řeší dopsáním poznámky v tom starém. Za seriál se pokládají pravá i nepravá periodika a edice, která musí být číslovaná. („popisované shora, nikoliv monografie v nich vydávané“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 7&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi zastaralé termíny, které je dobré znát patří Pravá a Nepravá periodika. '''''Pravé periodikum''''' je „Druh seriálového dokumentu, vydávaný v pravidelných intervalech, častěji než ročně, tj. nejméně dvakrát ročně a s delší než 14denní periodicitou, jednotlivá čísla se obecně vyznačují růzností obsahu a přispěvovatelů, a to jak v rámci jednoho čísla, tak v celé řadě čísel.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot; /&amp;gt; '''''Nepravé periodikum''''' je Jakýkoliv seriálový dokument vycházející méně než dvakrát do roku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slide 7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité termíny ===&lt;br /&gt;
* '''''Velké změny''''' – změna v prvních 5 slovech v hlavním názvu (když název obsahuje člen, tak 6 slovech), pokud dojde ke změně v dalších slovech názvu a význam názvu se zcela změní, změna autorské odpovědnosti.&lt;br /&gt;
* '''''Malé změny''''' – změna vydavatele, podnázvu, formátu, periodicity, změna spojek. Předložek v hlavním názvu (of x for).&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]]– Speciální pole pro katalogizaci seriálového dokumentu&lt;br /&gt;
* Pozice 007 v leaderu – hodnota „s“ - seriál&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 008 pozice 6-14 – c (v případě, že se seriál stále vydává), nebo d (v případě, že již vyšel poslední díl) 2000 (rok kdy vyšel první díl) 9999 (rok kdy vyšel poslední díl, pakliže ještě nevyšel píšeme 9999). Pozice 18 – periodicita kódem. Pozice 19 pravidelnost vycházení a pozice 34 je 0 pakliže se jedná o zřetězení záznamu&lt;br /&gt;
* Pole 022 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 362 – údaje o číslování&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 780 – název seriálu, na který nový záznam navazuje&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 785 – Nový název seriálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Integrační zdroj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Bibliografický zdroj, který je doplňován nebo pozměňován aktualizacemi. Tyto aktualizace nestojí samostatně a jsou integrovány do jednoho celku. Integrační zdroje nemohou být konečné, nýbrž jen na pokračování. Příkladem tištěného integračního zdroje jsou aktualizace na volných listech a aktualizace webů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 9&amp;lt;/ref&amp;gt;. Příkladem digitálního integračního zdroje budiž počítačová hra. Vždy je tvořen jen jeden bibliografický záznam a ten je aktualizován podle potřeby. U integračního zdroje tedy nevzniká zřetězený záznam, nýbrž jde o '''popis dle posledního vydání'''. &amp;quot;Základním pramenem popisu jsou kromě údajů z první části dokumentu též všechny postupně vydávané části (aktualizace, iterace).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité termíny ===&lt;br /&gt;
* '''''Aktualizace na volných listech''''' - „Integrační zdroj, který se skládá z jednoho nebo více základních svazků, aktualizovaných jednotlivými volnými stranami, které se vkládají, odstraňují a/nebo nahrazují.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Iterace''''' - „Příklad integračního zdroje, který zahrnuje jak jeho první vydání, tak i jeho aktualizovaná vydání.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]] – Speciální pole pro katalogizaci Integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pozice 007 v leaderu – hodnota „i” – integrační zdroj&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 008 pozice 6-14 je stejná jako u seriálu. Pozice 34 je 2 tzn. podle nejnovějšího vydání&lt;br /&gt;
* Pole 022 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 247 – všechny předchozí názvy integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní rozdíly v popisu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Seriál !! Integrační zdroj !! Monografie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
* Katalogizace dle prvního sešitu&lt;br /&gt;
* Rok vydání = rok vydání 1. čísla&lt;br /&gt;
* Předem neurčený počet sešitů&lt;br /&gt;
* Zpravidla korporativní odpovědnost, leč výjimečně může být i personální&lt;br /&gt;
* [[ISSN]]&lt;br /&gt;
* Po velké změně se vytváří nový záznam &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Bibliografický zdroj je stále aktualizován&lt;br /&gt;
* Rok vydání = vznik integračního zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Předem neurčený počet aktualizací zdroje&lt;br /&gt;
* Korporativní i personální odpovědnost&lt;br /&gt;
* [[ISSN]], či [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* Záznam aktualizován po každém updatu  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Katalogizace finálního díla&lt;br /&gt;
* Rok vydání = vznik monografie&lt;br /&gt;
* Konkrétní svazek, či předem určený počet svazků&lt;br /&gt;
* Personální, či korporativní odpovědnost&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* Vždy 1 záznam - každé vydání 1 nový záznam&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]], [[ISSN]], [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]], [[ISBN]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ISBD, Seriálový dokument, Integrační zdroj, Pokračující zdroj, Monografie, Pravé periodikum, Nepravé periodikum, Velká změna, Malá změna, Aktualizace na volných listech, Iterace, RDA, MARC 21, ISSN, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=42551</id>
		<title>Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=42551"/>
		<updated>2017-01-18T09:04:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Pokračující zdroj''' = &amp;quot;Pokračující zdroje se dělí na seriály, jež jsou vydávány ve formě po sobě jdoucích sešitů, a integrační zdroje. Aby se dal zdroj považovat za pokračující, nesmí mít předem stanovené konečné datum vydávání.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide8&amp;quot;&amp;gt;[https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Monografie''' = &amp;quot;Neseriálová publikace, která systematicky, všestranně a podrobně pojednává o jednom, zpravidla úzce vymezeném tématu. Skládá se z jedné části nebo z většího, předem stanoveného nebo předpokládaného, konečného počtu částí. Tvoří jednu bibliografickou popisnou jednotku.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;alepkh&amp;quot;&amp;gt;[http://aleph.nkp.cz/F/N38AEKVHICFJINMD82HSF4UCDAFXIJUR49U68ETEL5R84S6Q42-07743?func=full-set-set&amp;amp;set_number=075237&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999]http://aleph.nkp.cz/F/N38AEKVHICFJINMD82HSF4UCDAFXIJUR49U68ETEL5R84S6Q42-07743?func=full-set-set&amp;amp;set_number=075237&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999 Výklad termínu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Seriál ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Dle [[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]] se seriálovým dokumentem rozumí publikace (na jakémkoli médiu), vydávaná pravidelně nebo nepravidelně v částech po sobě jdoucích, určena pro stálé pokračování (příkladem jsou periodika, noviny, ročenky, edice, adresáře, odborné časopisy, zprávy, sborníky atd.) jež je číselně, či chronologicky, označena.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide4&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 4&amp;lt;/ref&amp;gt;Pro vytvoření záznamu se využívá „první sešit nebo část nebo první dostupný sešit nebo část&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 14.&amp;lt;/ref&amp;gt; Když u seriálu nastane '''velká změna''', vytváří se zcela nový záznam, jež se s tím starým propojí. Vzniká tak '''zřetězený záznam'''.  Kvůli '''malým změnám''' se nový záznam nevytváří a situace se zpravidla řeší dopsáním poznámky v tom starém. Za seriál se pokládají pravá i nepravá periodika a edice, která musí být číslovaná. („popisované shora, nikoliv monografie v nich vydávané“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt Mezi zastaralé termíny, které je dobré znát patří Pravá a Nepravá periodika. '''''Pravé periodikum''''' je „Druh seriálového dokumentu, vydávaný v pravidelných intervalech, častěji než ročně, tj. nejméně dvakrát ročně a s delší než 14denní periodicitou, jednotlivá čísla se obecně vyznačují růzností obsahu a přispěvovatelů, a to jak v rámci jednoho čísla, tak v celé řadě čísel.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot; /&amp;gt; '''''Nepravé periodikum''''' je Jakýkoliv seriálový dokument vycházející méně než dvakrát do roku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slide 7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité termíny ===&lt;br /&gt;
* '''''Velké změny''''' – změna v prvních 5 slovech v hlavním názvu (když název obsahuje člen, tak 6 slovech), pokud dojde ke změně v dalších slovech názvu a význam názvu se zcela změní, změna autorské odpovědnosti.&lt;br /&gt;
* '''''Malé změny''''' – změna vydavatele, podnázvu, formátu, periodicity, změna spojek. Předložek v hlavním názvu (of x for).&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]]– Speciální pole pro katalogizaci seriálového dokumentu&lt;br /&gt;
* Pozice 007 v leaderu – hodnota „s“ - seriál&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 008 pozice 6-14 – c (v případě, že se seriál stále vydává), nebo d (v případě, že již vyšel poslední díl) 2000 (rok kdy vyšel první díl) 9999 (rok kdy vyšel poslední díl, pakliže ještě nevyšel píšeme 9999). Pozice 18 – periodicita kódem. Pozice 19 pravidelnost vycházení a pozice 34 je 0 pakliže se jedná o zřetězení záznamu&lt;br /&gt;
* Pole 022 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 362 – údaje o číslování&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 780 – název seriálu, na který nový záznam navazuje&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 785 – Nový název seriálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Integrační zdroj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Bibliografický zdroj, který je doplňován nebo pozměňován aktualizacemi. Tyto aktualizace nestojí samostatně a jsou integrovány do jednoho celku. Integrační zdroje nemohou být konečné, nýbrž jen na pokračování. Příkladem tištěného integračního zdroje jsou aktualizace na volných listech a aktualizace webů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 9&amp;lt;/ref&amp;gt;. Příkladem digitálního integračního zdroje budiž počítačová hra. Vždy je tvořen jen jeden bibliografický záznam a ten je aktualizován podle potřeby. U integračního zdroje tedy nevzniká zřetězený záznam, nýbrž jde o '''popis dle posledního vydání'''. &amp;quot;Základním pramenem popisu jsou kromě údajů z první části dokumentu též všechny postupně vydávané části (aktualizace, iterace).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité termíny ===&lt;br /&gt;
* '''''Aktualizace na volných listech''''' - „Integrační zdroj, který se skládá z jednoho nebo více základních svazků, aktualizovaných jednotlivými volnými stranami, které se vkládají, odstraňují a/nebo nahrazují.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Iterace''''' - „Příklad integračního zdroje, který zahrnuje jak jeho první vydání, tak i jeho aktualizovaná vydání.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]] – Speciální pole pro katalogizaci Integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pozice 007 v leaderu – hodnota „i” – integrační zdroj&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 008 pozice 6-14 je stejná jako u seriálu. Pozice 34 je 2 tzn. podle nejnovějšího vydání&lt;br /&gt;
* Pole 022 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 247 – všechny předchozí názvy integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní rozdíly v popisu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Seriál !! Integrační zdroj !! Monografie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
* Katalogizace dle prvního sešitu&lt;br /&gt;
* Rok vydání = rok vydání 1. čísla&lt;br /&gt;
* Předem neurčený počet sešitů&lt;br /&gt;
* Zpravidla korporativní odpovědnost, leč výjimečně může být i personální&lt;br /&gt;
* [[ISSN]]&lt;br /&gt;
* Po velké změně se vytváří nový záznam &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Bibliografický zdroj je stále aktualizován&lt;br /&gt;
* Rok vydání = vznik integračního zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Předem neurčený počet aktualizací zdroje&lt;br /&gt;
* Korporativní i personální odpovědnost&lt;br /&gt;
* [[ISSN]], či [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* Záznam aktualizován po každém updatu  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Katalogizace finálního díla&lt;br /&gt;
* Rok vydání = vznik monografie&lt;br /&gt;
* Konkrétní svazek, či předem určený počet svazků&lt;br /&gt;
* Personální, či korporativní odpovědnost&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* Vždy 1 záznam - každé vydání 1 nový záznam&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]], [[ISSN]], [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]], [[ISBN]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ISBD, Seriálový dokument, Integrační zdroj, Pokračující zdroj, Monografie, Pravé periodikum, Nepravé periodikum, Velká změna, Malá změna, Aktualizace na volných listech, Iterace, RDA, MARC 21, ISSN, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=42550</id>
		<title>Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=42550"/>
		<updated>2017-01-18T09:03:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Pokračující zdroj''' = &amp;quot;Pokračující zdroje se dělí na seriály, jež jsou vydávány ve formě po sobě jdoucích sešitů, a integrační zdroje. Aby se dal zdroj považovat za pokračující, nesmí mít předem stanovené konečné datum vydávání.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide8&amp;quot;&amp;gt;[https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Monografie''' = &amp;quot;Neseriálová publikace, která systematicky, všestranně a podrobně pojednává o jednom, zpravidla úzce vymezeném tématu. Skládá se z jedné části nebo z většího, předem stanoveného nebo předpokládaného, konečného počtu částí. Tvoří jednu bibliografickou popisnou jednotku.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;alepkh&amp;quot;&amp;gt;[http://aleph.nkp.cz/F/N38AEKVHICFJINMD82HSF4UCDAFXIJUR49U68ETEL5R84S6Q42-07743?func=full-set-set&amp;amp;set_number=075237&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999]http://aleph.nkp.cz/F/N38AEKVHICFJINMD82HSF4UCDAFXIJUR49U68ETEL5R84S6Q42-07743?func=full-set-set&amp;amp;set_number=075237&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999 Výklad termínu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Seriál ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Dle [[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]] se seriálovým dokumentem rozumí publikace (na jakémkoli médiu), vydávaná pravidelně nebo nepravidelně v částech po sobě jdoucích, určena pro stálé pokračování (příkladem jsou periodika, noviny, ročenky, edice, adresáře, odborné časopisy, zprávy, sborníky atd.) jež je číselně, či chronologicky, označena.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide4&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 4&amp;lt;/ref&amp;gt;Pro vytvoření záznamu se využívá „první sešit nebo část nebo první dostupný sešit nebo část&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 14.&amp;lt;/ref&amp;gt; Když u seriálu nastane '''velká změna''', vytváří se zcela nový záznam, jež se s tím starým propojí. Vzniká tak '''zřetězený záznam'''.  Kvůli '''malým změnám''' se nový záznam nevytváří a situace se zpravidla řeší dopsáním poznámky v tom starém. Za seriál se pokládají pravá i nepravá periodika a edice, která musí být číslovaná. („popisované shora, nikoliv monografie v nich vydávané“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt Mezi zastaralé termíny, které je dobré znát patří Pravá a Nepravá periodika. '''''Pravé periodikum''''' je „Druh seriálového dokumentu, vydávaný v pravidelných intervalech, častěji než ročně, tj. nejméně dvakrát ročně a s delší než 14denní periodicitou, jednotlivá čísla se obecně vyznačují růzností obsahu a přispěvovatelů, a to jak v rámci jednoho čísla, tak v celé řadě čísel.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot; /&amp;gt; '''''Nepravé periodikum''''' je Jakýkoliv seriálový dokument vycházející méně než dvakrát do roku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slide 7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité termíny ===&lt;br /&gt;
* '''''Velké změny''''' – změna v prvních 5 slovech v hlavním názvu (když název obsahuje člen, tak 6 slovech), pokud dojde ke změně v dalších slovech názvu a význam názvu se zcela změní, změna autorské odpovědnosti.&lt;br /&gt;
* '''''Malé změny''''' – změna vydavatele, podnázvu, formátu, periodicity, změna spojek. Předložek v hlavním názvu (of x for).&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]]– Speciální pole pro katalogizaci seriálového dokumentu&lt;br /&gt;
* Pozice 007 v leaderu – hodnota „s“ - seriál&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 008 pozice 6-14 – c (v případě, že se seriál stále vydává), nebo d (v případě, že již vyšel poslední díl) 2000 (rok kdy vyšel první díl) 9999 (rok kdy vyšel poslední díl, pakliže ještě nevyšel píšeme 9999). Pozice 18 – periodicita kódem. Pozice 19 pravidelnost vycházení a pozice 34 je 0 pakliže se jedná o zřetězení záznamu&lt;br /&gt;
* Pole 022 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 362 – údaje o číslování&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 780 – název seriálu, na který nový záznam navazuje&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 785 – Nový název seriálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Integrační zdroj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Bibliografický zdroj, který je doplňován nebo pozměňován aktualizacemi. Tyto aktualizace nestojí samostatně a jsou integrovány do jednoho celku. Integrační zdroje nemohou být konečné, nýbrž jen na pokračování. Příkladem tištěného integračního zdroje jsou aktualizace na volných listech a aktualizace webů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 9&amp;lt;/ref&amp;gt;. Příkladem digitálního integračního zdroje budiž počítačová hra. Vždy je tvořen jen jeden bibliografický záznam a ten je aktualizován podle potřeby. U integračního zdroje tedy nevzniká zřetězený záznam, nýbrž jde o '''popis dle posledního vydání'''. &amp;quot;Základním pramenem popisu jsou kromě údajů z první části dokumentu též všechny postupně vydávané části (aktualizace, iterace).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité termíny ===&lt;br /&gt;
* '''''Aktualizace na volných listech''''' - „Integrační zdroj, který se skládá z jednoho nebo více základních svazků, aktualizovaných jednotlivými volnými stranami, které se vkládají, odstraňují a/nebo nahrazují.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Iterace''''' - „Příklad integračního zdroje, který zahrnuje jak jeho první vydání, tak i jeho aktualizovaná vydání.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]] – Speciální pole pro katalogizaci Integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pozice 007 v leaderu – hodnota „i” – integrační zdroj&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 008 pozice 6-14 je stejná jako u seriálu. Pozice 34 je 2 tzn. podle nejnovějšího vydání&lt;br /&gt;
* Pole 022 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 247 – všechny předchozí názvy integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní rozdíly v popisu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Seriál !! Integrační zdroj !! Monografie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
* Katalogizace dle prvního sešitu&lt;br /&gt;
* Rok vydání = rok vydání 1. čísla&lt;br /&gt;
* Předem neurčený počet sešitů&lt;br /&gt;
* Zpravidla korporativní odpovědnost, leč výjimečně může být i personální&lt;br /&gt;
* [[ISSN]]&lt;br /&gt;
* Po velké změně se vytváří nový záznam &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Bibliografický zdroj je stále aktualizován&lt;br /&gt;
* Rok vydání = vznik integračního zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Předem neurčený počet aktualizací zdroje&lt;br /&gt;
* Korporativní i personální odpovědnost&lt;br /&gt;
* [[ISSN]], či [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* Záznam aktualizován po každém updatu  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Katalogizace finálního díla&lt;br /&gt;
* Rok vydání = vznik monografie&lt;br /&gt;
* Konkrétní svazek, či předem určený počet svazků&lt;br /&gt;
* Personální, či korporativní odpovědnost&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* Vždy 1 záznam - každé vydání 1 nový záznam&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]], [[ISSN]], [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]], [[ISBN]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ISBD, Seriálový dokument, Integrační zdroj, Pokračující zdroj, Monografie, Pravé periodikum, Nepravé periodikum, Velká změna, Malá změna, Aktualizace na volných listech, Iterace, RDA, MARC 21, ISSN, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=41469</id>
		<title>Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=41469"/>
		<updated>2017-01-06T18:44:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Pokračující zdroj''' = &amp;quot;Pokračující zdroje se dělí na seriály, jež jsou vydávány ve formě po sobě jdoucích sešitů, a integrační zdroje, které se dále dělí na aktualizace na volných listech a iterace. Aby se dal zdroj považovat za pokračující, nesmí mít předem stanovené konečné datum vydávání.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide8&amp;quot;&amp;gt;[https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Monografie''' = &amp;quot;Neseriálová publikace, která systematicky, všestranně a podrobně pojednává o jednom, zpravidla úzce vymezeném tématu. Skládá se z jedné části nebo z většího, předem stanoveného nebo předpokládaného, konečného počtu částí. Tvoří jednu bibliografickou popisnou jednotku.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;alepkh&amp;quot;&amp;gt;[http://aleph.nkp.cz/F/N38AEKVHICFJINMD82HSF4UCDAFXIJUR49U68ETEL5R84S6Q42-07743?func=full-set-set&amp;amp;set_number=075237&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999]http://aleph.nkp.cz/F/N38AEKVHICFJINMD82HSF4UCDAFXIJUR49U68ETEL5R84S6Q42-07743?func=full-set-set&amp;amp;set_number=075237&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999 Výklad termínu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Seriál ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Dle [[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]] se seriálovým dokumentem rozumí publikace (na jakémkoli médiu), vydávaná pravidelně nebo nepravidelně v částech po sobě jdoucích, určena pro stálé pokračování (příkladem jsou periodika, noviny, ročenky, edice, adresáře, odborné časopisy, zprávy, sborníky atd.) jež je číselně, či chronologicky, označena.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide4&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 4&amp;lt;/ref&amp;gt;Pro vytvoření záznamu se využívá „první sešit nebo část nebo první dostupný sešit nebo část&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 14.&amp;lt;/ref&amp;gt; Když u seriálu nastane '''velká změna''', vytváří se zcela nový záznam, jež se s tím starým propojí. Vzniká tak '''zřetězený záznam'''.  Kvůli '''malým změnám''' se nový záznam nevytváří a situace se zpravidla řeší dopsáním poznámky v tom starém. Za seriál se pokládají pravá i nepravá periodika a edice. („popisované shora, nikoliv monografie v nich vydávané“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité termíny ===&lt;br /&gt;
* '''''Pravé periodikum''''' - „Druh seriálového dokumentu, vydávaný v pravidelných intervalech, častěji než ročně, tj. nejméně dvakrát ročně a s delší než 14denní periodicitou, jednotlivá čísla se obecně vyznačují růzností obsahu a přispěvovatelů, a to jak v rámci jednoho čísla, tak v celé řadě čísel.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Nepravé periodikum''''' - Jakýkoliv seriálový dokument vycházející méně než dvakrát do roku. &lt;br /&gt;
* '''''Velké změny''''' – změna v prvních 5 slovech v hlavním názvu (když název obsahuje člen, tak 6 slovech), pokud dojde ke změně v dalších slovech názvu a význam názvu se zcela změní, změna autorské odpovědnosti.&lt;br /&gt;
* '''''Malé změny''''' – změna vydavatele, podnázvu, formátu, periodicity, změna spojek. Předložek v hlavním názvu (of x for).&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]]– Speciální pole pro katalogizaci seriálového dokumentu&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „s“ - seriál&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 08 pozice 6-14 – c (v případě, že se seriál stále vydává), nebo d (v případě, že již vyšel poslední díl) 2000 (rok kdy vyšel první díl) 9999 (rok kdy vyšel poslední díl, pakliže ještě nevyšel píšeme 9999). Pozice 18 – periodicita kódem. Pozice 19 pravidelnost vycházení a pozice 34 je 0 pakliže se jedná o zřetězení záznamu&lt;br /&gt;
* Pole 22 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 362 – údaje o číslování&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 780 – název seriálu, na který nový záznam navazuje&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 785 – Nový název seriálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Integrační zdroj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Bibliografický zdroj, který je doplňován nebo pozměňován aktualizacemi. Tyto aktualizace nestojí samostatně a jsou integrovány do jednoho celku. Integrační zdroje mohou být konečné nebo na pokračování. příkladem jsou aktualizace na volných listech a aktualizace webů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 9&amp;lt;/ref&amp;gt; Vždy je tvořen jen jeden bibliografický záznam a ten je aktualizován podle potřeby. U integračního zdroje tedy nevzniká zřetězený záznam, nýbrž jde o '''popis dle posledního vydání'''. &amp;quot;Základním pramenem popisu jsou kromě údajů z první části dokumentu též všechny postupně vydávané části (aktualizace, iterace).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité termíny ===&lt;br /&gt;
* '''''Aktualizace na volných listech''''' - „Integrační zdroj, který se skládá z jednoho nebo více základních svazků, aktualizovaných jednotlivými volnými stranami, které se vkládají, odstraňují a/nebo nahrazují.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Iterace''''' - „Příklad integračního zdroje, který zahrnuje jak jeho první vydání, tak i jeho aktualizovaná vydání.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]] – Speciální pole pro katalogizaci Integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „i” – integrační zdroj&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 08 pozice 6-14 je stejná jako u seriálu. Pozice 34 je 2 tzn. podle nejnovějšího vydání&lt;br /&gt;
* Pole 22 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 247 – všechny předchozí názvy integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní rozdíly v popisu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Seriál !! Integrační zdroj !! Monografie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
* Katalogizace dle prvního sešitu&lt;br /&gt;
* Rok vydání = rok vydání 1. čísla&lt;br /&gt;
* Předem neurčený počet sešitů&lt;br /&gt;
* Zpravidla korporativní odpovědnost, leč výjimečně může být i personální&lt;br /&gt;
* [[ISSN]]&lt;br /&gt;
* Po velké změně se vytváří nový záznam &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Bibliografický zdroj je stále aktualizován&lt;br /&gt;
* Rok vydání = vznik integračního zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Předem neurčený počet aktualizací zdroje&lt;br /&gt;
* Korporativní i personální odpovědnost&lt;br /&gt;
* [[ISSN]], či [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* Záznam aktualizován po každém updatu  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Katalogizace finálního díla&lt;br /&gt;
* Rok vydání = vznik monografie&lt;br /&gt;
* Konkrétní svazek, či předem určený počet svazků&lt;br /&gt;
* Personální, či korporativní odpovědnost&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* Vždy 1 záznam - každé vydání 1 nový záznam&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]], [[ISSN]], [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]], [[ISBN]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ISBD, Seriálový dokument, Integrační zdroj, Pokračující zdroj, Monografie, Pravé periodikum, Nepravé periodikum, Velká změna, Malá změna, Aktualizace na volných listech, Iterace, RDA, MARC 21, ISSN, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=41468</id>
		<title>Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=41468"/>
		<updated>2017-01-06T17:59:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Pokračující zdroj''' = &amp;quot;Pokračující zdroje se dělí na seriály, jež jsou vydávány ve formě po sobě jdoucích sešitů, a integrační zdroje, které se dále dělí na aktualizace na volných listech a iterace. Aby se dal zdroj považovat za pokračující, nesmí mít předem stanovené konečné datum vydávání.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide8&amp;quot;&amp;gt;[https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Monografie''' = &amp;quot;Neseriálová publikace, která systematicky, všestranně a podrobně pojednává o jednom, zpravidla úzce vymezeném tématu. Skládá se z jedné části nebo z většího, předem stanoveného nebo předpokládaného, konečného počtu částí. Tvoří jednu bibliografickou popisnou jednotku.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;alepkh&amp;quot;&amp;gt;[http://aleph.nkp.cz/F/N38AEKVHICFJINMD82HSF4UCDAFXIJUR49U68ETEL5R84S6Q42-07743?func=full-set-set&amp;amp;set_number=075237&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999]http://aleph.nkp.cz/F/N38AEKVHICFJINMD82HSF4UCDAFXIJUR49U68ETEL5R84S6Q42-07743?func=full-set-set&amp;amp;set_number=075237&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999 Výklad termínu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Seriál ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Dle [[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]] se seriálovým dokumentem rozumí publikace (na jakémkoli médiu), vydávaná pravidelně nebo nepravidelně v částech po sobě jdoucích, určena pro stálé pokračování (příkladem jsou periodika, noviny, ročenky, edice, adresáře, odborné časopisy, zprávy, sborníky atd.) jež je číselně, či chronologicky, označena.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide4&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 4&amp;lt;/ref&amp;gt;Pro vytvoření záznamu se využívá „první sešit nebo část nebo první dostupný sešit nebo část&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 14.&amp;lt;/ref&amp;gt; Když u seriálu nastane '''velká změna''', vytváří se zcela nový záznam, jež se s tím starým propojí. Vzniká tak '''zřetězený záznam'''.  Kvůli '''malým změnám''' se nový záznam nevytváří a situace se zpravidla řeší dopsáním poznámky v tom starém. Za seriál se pokládají pravá i nepravá periodika a edice. („popisované shora, nikoliv monografie v nich vydávané“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité termíny ===&lt;br /&gt;
* '''''Pravé periodikum''''' - „Druh seriálového dokumentu, vydávaný v pravidelných intervalech, častěji než ročně, tj. nejméně dvakrát ročně a s delší než 14denní periodicitou, jednotlivá čísla se obecně vyznačují růzností obsahu a přispěvovatelů, a to jak v rámci jednoho čísla, tak v celé řadě čísel.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Nepravé periodikum''''' - Jakýkoliv seriálový dokument vycházející méně než dvakrát do roku. &lt;br /&gt;
* '''''Velké změny''''' – změna v prvních 5 slovech v hlavním názvu (když název obsahuje člen, tak 6 slovech), pokud dojde ke změně v dalších slovech názvu a význam názvu se zcela změní, změna autorské odpovědnosti.&lt;br /&gt;
* '''''Malé změny''''' – změna vydavatele, podnázvu, formátu, periodicity, změna spojek. Předložek v hlavním názvu (of x for).&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]]– Speciální pole pro katalogizaci seriálového dokumentu&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „s“ - seriál&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 08 pozice 6-14 – c (v případě, že se seriál stále vydává), nebo d (v případě, že již vyšel poslední díl) 2000 (rok kdy vyšel první díl) 9999 (rok kdy vyšel poslední díl, pakliže ještě nevyšel píšeme 9999). Pozice 18 – periodicita kódem. Pozice 19 pravidelnost vycházení a pozice 34 je 0 pakliže se jedná o zřetězení záznamu&lt;br /&gt;
* Pole 22 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 362 – údaje o číslování&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 780 – název seriálu, na který nový záznam navazuje&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 785 – Nový název seriálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Integrační zdroj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Bibliografický zdroj, který je doplňován nebo pozměňován aktualizacemi. Tyto aktualizace nestojí samostatně a jsou integrovány do jednoho celku. Integrační zdroje mohou být konečné nebo na pokračování. příkladem jsou aktualizace na volných listech a aktualizace webů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 9&amp;lt;/ref&amp;gt; Vždy je tvořen jen jeden bibliografický záznam a ten je aktualizován podle potřeby. U integračního zdroje tedy nevzniká zřetězený záznam, nýbrž jde o '''popis dle posledního vydání'''. &amp;quot;Základním pramenem popisu jsou kromě údajů z první části dokumentu též všechny postupně vydávané části (aktualizace, iterace).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité termíny ===&lt;br /&gt;
* '''''Aktualizace na volných listech''''' - „Integrační zdroj, který se skládá z jednoho nebo více základních svazků, aktualizovaných jednotlivými volnými stranami, které se vkládají, odstraňují a/nebo nahrazují.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Iterace''''' - „Příklad integračního zdroje, který zahrnuje jak jeho první vydání, tak i jeho aktualizovaná vydání.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]] – Speciální pole pro katalogizaci Integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „i” – integrační zdroj&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 08 pozice 6-14 je stejná jako u seriálu. Pozice 34 je 2 tzn. podle nejnovějšího vydání&lt;br /&gt;
* Pole 22 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 247 – všechny předchozí názvy integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní rozdíly v popisu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Seriál !! Integrační zdroj !! Monografie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
* Katalogizace dle prvního sešitu&lt;br /&gt;
* Rok vydání = rok vydání 1. čísla&lt;br /&gt;
* Předem neurčený počet sešitů&lt;br /&gt;
* Korporativní odpovědnost&lt;br /&gt;
* [[ISSN]]&lt;br /&gt;
* Po velké změně se vytváří nový záznam &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Bibliografický zdroj je stále aktualizován&lt;br /&gt;
* Rok vydání = vznik integračního zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Předem neurčený počet aktualizací zdroje&lt;br /&gt;
* Zpravidla korporativní odpovědnost, leč výjimečně může být i personální&lt;br /&gt;
* [[ISSN]], či [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* Záznam aktualizován po každém updatu  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Katalogizace finálního díla&lt;br /&gt;
* Rok vydání = vznik monografie&lt;br /&gt;
* Konkrétní svazek, či předem určený počet svazků&lt;br /&gt;
* Personální, či korporativní odpovědnost&lt;br /&gt;
* [[ISBN]]&lt;br /&gt;
* Vždy 1 záznam - každé vydání 1 nový záznam&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]], [[ISSN]], [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]], [[ISBN]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ISBD, Seriálový dokument, Integrační zdroj, Pokračující zdroj, Monografie, Pravé periodikum, Nepravé periodikum, Velká změna, Malá změna, Aktualizace na volných listech, Iterace, RDA, MARC 21, ISSN, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=41467</id>
		<title>Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=41467"/>
		<updated>2017-01-06T17:40:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Pokračující zdroj''' = &amp;quot;Pokračující zdroje se dělí na seriály, jež jsou vydávány ve formě po sobě jdoucích sešitů, a integrační zdroje, které se dále dělí na aktualizace na volných listech a iterace. Aby se dal zdroj považovat za pokračující, nesmí mít předem stanovené konečné datum vydávání.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide8&amp;quot;&amp;gt;[https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Monografie''' = &amp;quot;Neseriálová publikace, která systematicky, všestranně a podrobně pojednává o jednom, zpravidla úzce vymezeném tématu. Skládá se z jedné části nebo z většího, předem stanoveného nebo předpokládaného, konečného počtu částí. Tvoří jednu bibliografickou popisnou jednotku.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;alepkh&amp;quot;&amp;gt;[http://aleph.nkp.cz/F/N38AEKVHICFJINMD82HSF4UCDAFXIJUR49U68ETEL5R84S6Q42-07743?func=full-set-set&amp;amp;set_number=075237&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999]http://aleph.nkp.cz/F/N38AEKVHICFJINMD82HSF4UCDAFXIJUR49U68ETEL5R84S6Q42-07743?func=full-set-set&amp;amp;set_number=075237&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999 Výklad termínu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Seriál ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Dle [[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]] se seriálovým dokumentem rozumí publikace (na jakémkoli médiu), vydávaná pravidelně nebo nepravidelně v částech po sobě jdoucích, určena pro stálé pokračování (příkladem jsou periodika, noviny, ročenky, edice, adresáře, odborné časopisy, zprávy, sborníky atd.) jež je číselně, či chronologicky, označena.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide4&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 4&amp;lt;/ref&amp;gt;Pro vytvoření záznamu se využívá „první sešit nebo část nebo první dostupný sešit nebo část&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 14.&amp;lt;/ref&amp;gt; Když u seriálu nastane '''velká změna''', vytváří se zcela nový záznam, jež se s tím starým propojí. Vzniká tak '''zřetězený záznam'''.  Kvůli '''malým změnám''' se nový záznam nevytváří a situace se zpravidla řeší dopsáním poznámky v tom starém. Za seriál se pokládají pravá i nepravá periodika a edice. („popisované shora, nikoliv monografie v nich vydávané“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité termíny ===&lt;br /&gt;
* '''''Pravé periodikum''''' - „Druh seriálového dokumentu, vydávaný v pravidelných intervalech, častěji než ročně, tj. nejméně dvakrát ročně a s delší než 14denní periodicitou, jednotlivá čísla se obecně vyznačují růzností obsahu a přispěvovatelů, a to jak v rámci jednoho čísla, tak v celé řadě čísel.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Nepravé periodikum''''' - Jakýkoliv seriálový dokument vycházející méně než dvakrát do roku. &lt;br /&gt;
* '''''Velké změny''''' – změna v prvních 5 slovech v hlavním názvu (když název obsahuje člen, tak 6 slovech), pokud dojde ke změně v dalších slovech názvu a význam názvu se zcela změní, změna autorské odpovědnosti.&lt;br /&gt;
* '''''Malé změny''''' – změna vydavatele, podnázvu, formátu, periodicity, změna spojek. Předložek v hlavním názvu (of x for).&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]]– Speciální pole pro katalogizaci seriálového dokumentu&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „s“ - seriál&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 08 pozice 6-14 – c (v případě, že se seriál stále vydává), nebo d (v případě, že již vyšel poslední díl) 2000 (rok kdy vyšel první díl) 9999 (rok kdy vyšel poslední díl, pakliže ještě nevyšel píšeme 9999). Pozice 18 – periodicita kódem. Pozice 19 pravidelnost vycházení a pozice 34 je 0 pakliže se jedná o zřetězení záznamu&lt;br /&gt;
* Pole 22 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 362 – údaje o číslování&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 780 – název seriálu, na který nový záznam navazuje&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 785 – Nový název seriálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Integrační zdroj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Bibliografický zdroj, který je doplňován nebo pozměňován aktualizacemi. Tyto aktualizace nestojí samostatně a jsou integrovány do jednoho celku. Integrační zdroje mohou být konečné nebo na pokračování. příkladem jsou aktualizace na volných listech a aktualizace webů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 9&amp;lt;/ref&amp;gt; Vždy je tvořen jen jeden bibliografický záznam a ten je aktualizován podle potřeby. U integračního zdroje tedy nevzniká zřetězený záznam, nýbrž jde o '''popis dle posledního vydání'''. &amp;quot;Základním pramenem popisu jsou kromě údajů z první části dokumentu též všechny postupně vydávané části (aktualizace, iterace).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důležité termíny ===&lt;br /&gt;
* '''''Aktualizace na volných listech''''' - „Integrační zdroj, který se skládá z jednoho nebo více základních svazků, aktualizovaných jednotlivými volnými stranami, které se vkládají, odstraňují a/nebo nahrazují.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Iterace''''' - „Příklad integračního zdroje, který zahrnuje jak jeho první vydání, tak i jeho aktualizovaná vydání.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]] – Speciální pole pro katalogizaci Integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „i” – integrační zdroj&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 08 pozice 6-14 je stejná jako u seriálu. Pozice 34 je 2 tzn. podle nejnovějšího vydání&lt;br /&gt;
* Pole 22 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 247 – všechny předchozí názvy integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní rozdíly v popisu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Seriál !! Integrační zdroj !! Monografie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
* Katalogizace dle prvního sešitu&lt;br /&gt;
* Rok vydání = rok vydání 1. čísla&lt;br /&gt;
* Předem neurčený počet sešitů&lt;br /&gt;
* Korporativní odpovědnost&lt;br /&gt;
* [[ISSN]]&lt;br /&gt;
* Po velké změně se vytváří nový záznam &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Bibliografický zdroj je stále aktualizován&lt;br /&gt;
* Rok vydání = vznik integračního zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Předem neurčený počet aktualizací zdroje&lt;br /&gt;
* Zpravidla korporativní odpovědnost, leč výjimečně může být i personální&lt;br /&gt;
* [[ISSN]], či ISBN&lt;br /&gt;
* Záznam aktualizován po každém updatu  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Katalogizace finálního díla&lt;br /&gt;
* Rok vydání = vznik monografie&lt;br /&gt;
* Konkrétní svazek, či předem určený počet svazků&lt;br /&gt;
* Personální, či korporativní odpovědnost&lt;br /&gt;
* ISBN&lt;br /&gt;
* Vždy 1 záznam - každé vydání 1 nový záznam&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]], [[ISSN]], [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ISBD, Seriálový dokument, Integrační zdroj, Pokračující zdroj, Monografie, Pravé periodikum, Nepravé periodikum, Velká změna, Malá změna, Aktualizace na volných listech, Iterace, RDA, MARC 21, ISSN, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Sci-fi_a_fantasy&amp;diff=41389</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Sci-fi a fantasy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Sci-fi_a_fantasy&amp;diff=41389"/>
		<updated>2017-01-05T15:56:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Nakladatelství zaměřená na žánr Sci-fi a fantasy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Fantom Print''' (http://www.fantomprint.cz) ===&lt;br /&gt;
Fantom Print je nakladatelství zaměřené čistě na žánr sci-fi a fantasy. Krom klasických publikací nabízí např. i e-booky. Vydává od roku 1999 a publikuje knihy od mnoha českých a slovenských autorů. Je jedním z nejznámějších českých sci-fi a fantasy nakladatelství a schraňuje pod sebou velká jména, kterým dovolila prosadit se na našem trhu. Postupně se vypracovalo na TOP pozici čistě žánrových nakladatelství v počtu vydaných titulů za rok.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 31&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Laser-books''' (http://www.laser-books.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Laser-books se zaměřuje primárně na sci-fi, fantasy a horor. Ve všech zmíněných žánrech vydává edice klasik, mistrovských děl a nakonec edici moderních titulů. Nabízí např. samostatnou sérii Star Trek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Straky na vrbě '''(http://www.straky.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Straky na vrbě se orientuje zejména na fantasy a sci-fi literaturu a od počátku je spjato s osobností redaktora a překladatele Michaela Bronce. Vydává takové edice jako České fantastika, Zahraniční fantastika, Východní fantastika, atd. Krom toho vydává i audioknihy fantasy publikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Triton '''(http://www.tridistri.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství nabízí knihy ze žánru sci-fi a fantasy a krom toho vydává i publikace z oblasti psychologie, medicíny, krásné literatury nebo pohádky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 108&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Wales '''(www.wales.cz) ===&lt;br /&gt;
Knihkupectví a nakladatelství Wales je nejstarší specializované knihkupectví se zaměřením na sci-fi a fantasy u nás. Z původní firmy Winston Smith se stejným zaměřením, tj. nakladatelství, distribuce a prodej SF knih, založené již v r. 1990, se postupně transformovala značka Wales a bez přerušení plynule navázala na tradici Winstona Smithe. Protože zakladatelé firmy byli více či méně aktivní scifisté, měli k žánru vřelý vztah a knihy vydávané i prodávané byly vždycky srdeční záležitostí, na čemž si zakládají do teď a se svými zákazníky rádi na téma knih komunikují.Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Klub Julese Vernea''' (http://www.poutnik-knihy.cz/) ===&lt;br /&gt;
Klub Julese Vernea patří mezi nejstarší sci-fi kluby v bývalém Československu. Vznikl v roce 1969 a sdružoval zájemce nejenom o dílo Julese Vernea, ale také o sci-fi literaturu všeobecně. Každý rok vyhlašuje soutěž O nejlepší fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Altar '''(www.altar.cz) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na žánr sci-fy a hlavně fantasy. Vydává klasické knihy, ale především se specializuje na vydávání her na hrdiny, strategických her, deskových her atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP : 0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Brokilon '''(http://www.brokilon.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydavající literaturu čistě žánru sci-fi a fantasy. Nabízí klasické knihy i e-knihy. Často nabízí odkazy na rozhovory s autory a volně přístupné ukázky děl na svých stránkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 12&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Polaris '''(http://www.polarissf.cz/) ===&lt;br /&gt;
Celým jménem Svoboda Bohuslav - Polaris je vydavatelství, které vzniklo v roce 1991 jako konsorcium pojmenované POLARIS. Nakladatelství dříve také vydávalo časopis  Fantasy &amp;amp; Science Fiction. V současné době vydává sci-fi a fantasy literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Mytago '''(http://www.mytago.cz/) ===&lt;br /&gt;
Mytago je malé žánrové nakladatelství zaměřující se na fantasy literaturu, gamebooky a hry na hrdiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 10&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Host''' (http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/fantasy-sci-fi-young-adult) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Host vydává především kvalitní českou a překladovou prózu, poezii, literární teorii i literaturu naučnou. Nově ovšem hledá a nakládá i knihy i v oblasti sci-fi a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Argo''' ( http://www.argo.cz/edice/5299/sci-fi-fantasy/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Argo vzniklo již v roce 1992 a vydalo více než dva tisíce titulů. Přeložené beletristické tituly soustřeďuje do reprezentativních edic AAA (edice anglo-amerických autorů) a SSP (edice současné světové prózy), případně je vydává mimo řady. Žánrové spektrum bylo rozšířeno o sci-fi a fantasy tituly. Stále se rozšiřuje nabídka odborných titulů, především z oblasti společenských věd. Velkou oblibu si získaly historické edice Historické myšlení, Každodenní život , Ecce Homo a Dějiny Evropy. Pro svou vysokou odbornou úroveň je ceněna edice kulturní antropologie Capricorn. Do svého profilu Argo čím dál tím více zahrnuje i velké obrazové publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Epocha''' ( http://www.epocha.cz/o-nakladatelstvi.php) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství epocha vydává od roku 1996. Tehdy bylo zaměřeno na historické a faktické knih. Od roku 2002 ovšem hodně rozšířilo svůj repertoár a nově se začalo soustředit právě na fantastiku v edici Fantastická epocha. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Golden dog''' ( http://www.goldendog.cz/) ===&lt;br /&gt;
Golden dog je malé nakladatelství, které vede autor Martin Štefko, jež je sám zaměřen na psaní fantastiky. Nakladatelství se specializuje na Sci-fi, Fantasy a Horor. Při spolupráci s mladými autory se snaží o maximální individuální přístup.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Krakatit''' ( http://www.krakatit.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Krakatit také patří k nejstarším nakladatelstvím zaměřeným na fantaskní a military literaturu. Stejným žánrům je věrné do dnes, nicméně doplňkově ještě vydává literaturu železniční a dopravní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Baronet''' ( http://www.baronet.cz) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Baronet a.s. vzniklo v roce 1992. Vydává překladovou i českou prózu pro dospělé a zejména SF a fantasy žánr, romance a historické romance, romány s vojenskou a historickou tématikou a detektivní romány,&lt;br /&gt;
.Ccelkem vydá každý rok více než sto titulů. V rámci nakladatelství je organizován spolek čtenářek romantické literatury Baronetka a spolek čtenářů vojenské literatury Military.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Sci-fi_a_fantasy&amp;diff=41387</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Sci-fi a fantasy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Sci-fi_a_fantasy&amp;diff=41387"/>
		<updated>2017-01-05T15:37:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Nakladatelství zaměřená na žánr Sci-fi a fantasy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Fantom Print''' (http://www.fantomprint.cz) ===&lt;br /&gt;
Fantom Print je nakladatelství zaměřené čistě na žánr sci-fi a fantasy. Krom klasických publikací nabízí např. i e-booky. Vydává od roku 1999 a publikuje knihy od mnoha českých a slovenských autorů. Je jedním z nejznámějších českých sci-fi a fantasy nakladatelství a schraňuje pod sebou velká jména, kterým dovolila prosadit se na našem trhu. Postupně se vypracovalo na TOP pozici čistě žánrových nakladatelství v počtu vydaných titulů za rok.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 31&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Laser-books''' (http://www.laser-books.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Laser-books se zaměřuje primárně na sci-fi, fantasy a horor. Ve všech zmíněných žánrech vydává edice klasik, mistrovských děl a nakonec edici moderních titulů. Nabízí např. samostatnou sérii Star Trek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 4&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Straky na vrbě '''(http://www.straky.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Straky na vrbě se orientuje zejména na fantasy a sci-fi literaturu a od počátku je spjato s osobností redaktora a překladatele Michaela Bronce. Vydává takové edice jako České fantastika, Zahraniční fantastika, Východní fantastika, atd. Krom toho vydává i audioknihy fantasy publikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Triton '''(http://www.tridistri.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství nabízí knihy ze žánru sci-fi a fantasy a krom toho vydává i publikace z oblasti psychologie, medicíny, krásné literatury nebo pohádky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 108&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Wales '''(www.wales.cz) ===&lt;br /&gt;
Knihkupectví a nakladatelství Wales je nejstarší specializované knihkupectví se zaměřením na sci-fi a fantasy u nás. Z původní firmy Winston Smith se stejným zaměřením, tj. nakladatelství, distribuce a prodej SF knih, založené již v r. 1990, se postupně transformovala značka Wales a bez přerušení plynule navázala na tradici Winstona Smithe. Protože zakladatelé firmy byli více či méně aktivní scifisté, měli k žánru vřelý vztah a knihy vydávané i prodávané byly vždycky srdeční záležitostí, na čemž si zakládají do teď a se svými zákazníky rádi na téma knih komunikují.Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Klub Julese Vernea''' (http://www.poutnik-knihy.cz/) ===&lt;br /&gt;
Klub Julese Vernea patří mezi nejstarší sci-fi kluby v bývalém Československu. Vznikl v roce 1969 a sdružoval zájemce nejenom o dílo Julese Vernea, ale také o sci-fi literaturu všeobecně. Každý rok vyhlašuje soutěž O nejlepší fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Altar '''(www.altar.cz) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na žánr sci-fy a hlavně fantasy. Vydává klasické knihy, ale především se specializuje na vydávání her na hrdiny, strategických her, deskových her atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP : 0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Brokilon '''(http://www.brokilon.cz/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydavající literaturu čistě žánru sci-fi a fantasy. Nabízí klasické knihy i e-knihy. Často nabízí odkazy na rozhovory s autory a volně přístupné ukázky děl na svých stránkách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 12&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Polaris '''(http://www.polarissf.cz/) ===&lt;br /&gt;
Celým jménem Svoboda Bohuslav - Polaris je vydavatelství, které vzniklo v roce 1991 jako konsorcium pojmenované POLARIS. Nakladatelství dříve také vydávalo časopis  Fantasy &amp;amp; Science Fiction. V současné době vydává sci-fi a fantasy literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Mytago '''(http://www.mytago.cz/) ===&lt;br /&gt;
Mytago je malé žánrové nakladatelství zaměřující se na fantasy literaturu, gamebooky a hry na hrdiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počet publikací vydaných v roce 2015 dle katalogu NKP: 10&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Host''' (http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/fantasy-sci-fi-young-adult) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Host vydává především kvalitní českou a překladovou prózu, poezii, literární teorii i literaturu naučnou. Nově ovšem hledá a nakládá i knihy i v oblasti sci-fi a fantasy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Argo''' ( http://www.argo.cz/edice/5299/sci-fi-fantasy/) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Argo vzniklo již v roce 1992 a vydalo více než dva tisíce titulů. Přeložené beletristické tituly soustřeďuje do reprezentativních edic AAA (edice anglo-amerických autorů) a SSP (edice současné světové prózy), případně je vydává mimo řady. Žánrové spektrum bylo rozšířeno o sci-fi a fantasy tituly. Stále se rozšiřuje nabídka odborných titulů, především z oblasti společenských věd. Velkou oblibu si získaly historické edice Historické myšlení, Každodenní život , Ecce Homo a Dějiny Evropy. Pro svou vysokou odbornou úroveň je ceněna edice kulturní antropologie Capricorn. Do svého profilu Argo čím dál tím více zahrnuje i velké obrazové publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Epocha''' ( http://www.epocha.cz/o-nakladatelstvi.php) ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství epocha vydává od roku 1996. Tehdy bylo zaměřeno na historické a faktické knih. Od roku 2002 ovšem hodně rozšířilo svůj repertoár a nově se začalo soustředit právě na fantastiku v edici Fantastická epocha. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=41371</id>
		<title>Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=41371"/>
		<updated>2017-01-05T13:35:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dle [[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]]:''' '''seriálovým dokumentem''' „se rozumí publikace (na jakémkoli médiu), vydávaná pravidelně nebo nepravidelně v částech po sobě jdoucích, určena pro stálé pokračování (příkladem jsou periodika, noviny, ročenky, edice, adresáře, odborné časopisy, zprávy, sborníky atd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide4&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 4&amp;lt;/ref&amp;gt; Nedají se tak označit díla vydávaná po částech s předem stanovenou dobou ukončení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokračující zdroj''' = &amp;quot;Bibliografický zdroj vydáván ve formě po sobě jdoucích sešitů (seriály), nebo integračních zdrojů (aktualizace webových stránek) bez předem stanovené konečného data vydávání.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide8&amp;quot;&amp;gt;[https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U '''popisu pokračujících zdrojů''' lze pracovat dvěma metodami: '''metoda postupně zřetězených záznamů''' (u seriálů) a '''metoda dle posledního vydání''' (u integračních zdrojů).&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Specifika popisu:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Pokračující zdroje !! Monografie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
* Zdroj se popisuje jako celek&lt;br /&gt;
* Rok vydání = rok vydání 1. čísla&lt;br /&gt;
* Aut. odpovědnost NE (max. korporace)&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (NTK) – nemá obsahový význam&lt;br /&gt;
* Řeší se velké x malé změny (kdy nový zázn.)&lt;br /&gt;
* Množství propojovacích polí   &lt;br /&gt;
* Soubory autorit ANO, výjimečně (Producent databáze)&lt;br /&gt;
* Údaj o periodicitě &lt;br /&gt;
* Popis podle 1. čísla, které je k dispozici&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Zdroj se popisuje jako celek&lt;br /&gt;
* Časový údaj je různý dle druhu dk&lt;br /&gt;
* Konkrétní svazek&lt;br /&gt;
* Rok na svazku&lt;br /&gt;
* Aut. Odpovědnost ANO (je-li známa, i personální)&lt;br /&gt;
* Vždy 1 záznam - každé vydání 1 nový záznam&lt;br /&gt;
*  Soubory autorit ANO (edice, nakladatel)&lt;br /&gt;
* Údaj o číslu vydání&lt;br /&gt;
* Popis podle posledního vydání - staré údaj do pozn.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní prameny popisu:'''&lt;br /&gt;
* ''Seriály'' – „První sešit nebo část nebo první dostupný sešit nebo část&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 14.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ''Integrační zdroje'' – &amp;quot;Základním pramenem jsou kromě údajů z první části dokumentu též všechny postupně vydávané části (aktualizace, iterace).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seriály jsou vydávány po jednotlivých částech, bez předem stanovené doby ukončení (deníky, časopisy, elektronické časopisy, adresáře na pokračování, monografické edice atd.) pod společným názvem. Za seriál se pokládají pravá i nepravá periodika a edice. („popisované shora, nikoliv monografie v nich vydávané“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 7&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě popisu seriálů existují malé a velké změny – velká změna = bbg záznam se mění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Pravé periodikum''''' - „Druh seriálového dokumentu, vydávaný v pravidelných intervalech, častěji než ročně, tj. nejméně dvakrát ročně a s delší než 14denní periodicitou, jednotlivá čísla se obecně vyznačují růzností obsahu a přispěvovatelů, a to jak v rámci jednoho čísla, tak v celé řadě čísel.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Nepravé periodikum''''' - Jakýkoliv seriálový dokument vycházející méně než dvakrát do roku. &lt;br /&gt;
* '''''Velké změny''''' – změna v prvních 5 slovech v hlavním názvu (když název obsahuje člen, tak 6 slovech), pokud dojde ke změně v dalších slovech názvu a význam názvu se zcela změní, změna autorské odpovědnosti.&lt;br /&gt;
* '''''Malé změny''''' – změna vydavatele, podnázvu, formátu, periodicity, změna spojek. Předložek v hlavním názvu (of x for).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Integrační zdroj je doplňován nebo pozměňován aktualizacemi, aktualizace nestojí samostatně a jsou integrovány do jednoho celku; konečné nebo na pokračování, př.: aktualizace na volných listech a aktualizace webů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 9&amp;lt;/ref&amp;gt; Vždy je tvořen jen 1 záznam (v katalogu: existuje jenom 1 záznam s nejnovějšími údaji = katalogizace podle posledního vydání), ten je aktualizován podle potřeby. Starší údaje se dávají do poznámek, či jiných polí (např. pole 247 – předcházející název) dle katalogizátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Aktualizace na volných listech''''' - „Integrační zdroj, který se skládá z jednoho nebo více základních svazků, aktualizovaných jednotlivými volnými stranami, které se vkládají, odstraňují a/nebo nahrazují.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Iterace''''' - „Příklad integračního zdroje, který zahrnuje jak jeho první vydání, tak i jeho aktualizovaná vydání.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]] – připravena pole pro takový způsob katalogizace, např.:&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „s“ - seriál&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „i” – integrační zdroj&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 08 pozice 6-14 – c (v případě, že se seriál stále vydává), nebo d (v případě, že již vyšel poslední díl) 2000 (rok kdy vyšel první díl) 9999 (rok kdy vyšel poslední díl, pakliže ještě nevyšel píšeme 9999). Pozice 18 – periodicita kódem. Pozice 19 pravidelnost vycházení a pozice 34 je 0 pakliže se jedná o zřetězení záznamu&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 08 pozice 6-14 je stejná jako u seriálu. Pozice 34 je 2 tzn. podle nejnovějšího vydání&lt;br /&gt;
* Pole 22 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 247 – všechny předchozí názvy integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 362 – údaje o číslování&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 780 – název seriálu, na který nový záznam navazuje&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 785 – Nový název seriálu&lt;br /&gt;
* Možnost měnění pomocí hodnoty indikátoru status nakladatele: nový, původní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]], [[ISSN]], [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ISBD, Seriálový dokument, Integrační zdroj, Pokračující zdroj, Monografie, Pravé periodikum, Nepravé periodikum, Velká změna, Malá změna, Aktualizace na volných listech, Iterace, RDA, MARC 21, ISSN, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=41370</id>
		<title>Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=41370"/>
		<updated>2017-01-05T13:34:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dle [[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]]:''' '''seriálovým dokumentem''' „se rozumí publikace (na jakémkoli médiu), vydávaná pravidelně nebo nepravidelně v částech po sobě jdoucích, určena pro stálé pokračování (příkladem jsou periodika, noviny, ročenky, edice, adresáře, odborné časopisy, zprávy, sborníky atd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide4&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 4&amp;lt;/ref&amp;gt; Nedají se tak označit díla vydávaná po částech s předem stanovenou dobou ukončení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokračující zdroj''' = &amp;quot;Bibliografický zdroj vydáván ve formě po sobě jdoucích sešitů (seriály), nebo integračních zdrojů (aktualizace webových stránek) bez předem stanovené konečného data vydávání.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide8&amp;quot;&amp;gt;[https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U '''popisu pokračujících zdrojů''' lze pracovat dvěma metodami: '''metoda postupně zřetězených záznamů''' (u seriálů) a '''metoda dle posledního vydání''' (u integračních zdrojů).&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Specifika popisu:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Pokračující zdroje !! Monografie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
* Zdroj se popisuje jako celek&lt;br /&gt;
* Rok vydání = rok vydání 1. čísla&lt;br /&gt;
* Aut. odpovědnost NE (max. korporace)&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (NTK) – nemá obsahový význam&lt;br /&gt;
* Řeší se velké x malé změny (kdy nový zázn.)&lt;br /&gt;
* Množství propojovacích polí   &lt;br /&gt;
* Soubory autorit ANO, výjimečně (Producent databáze)&lt;br /&gt;
* Údaj o periodicitě &lt;br /&gt;
* Popis podle 1. čísla, které je k dispozici&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Zdroj se popisuje jako celek&lt;br /&gt;
* Časový údaj je různý dle druhu dk&lt;br /&gt;
* Konkrétní svazek&lt;br /&gt;
* Rok na svazku&lt;br /&gt;
* Aut. Odpovědnost ANO (je-li známa, i personální)&lt;br /&gt;
* Vždy 1 záznam - každé vydání 1 nový záznam&lt;br /&gt;
*  Soubory autorit ANO (edice, nakladatel)&lt;br /&gt;
* Údaj o číslu vydání&lt;br /&gt;
* Popis podle posledního vydání - staré údaj do pozn.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní prameny popisu:'''&lt;br /&gt;
* ''Seriály'' – „První sešit nebo část nebo první dostupný sešit nebo část&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 14.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ''Integrační zdroje'' – &amp;quot;Základním pramenem jsou kromě údajů z první části dokumentu též všechny postupně vydávané části (aktualizace, iterace).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seriály jsou vydávány po jednotlivých částech, bez předem stanovené doby ukončení (deníky, časopisy, elektronické časopisy, adresáře na pokračování, monografické edice atd.) pod společným názvem. Za seriál se pokládají pravá i nepravá periodika a edice. („popisované shora, nikoliv monografie v nich vydávané“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 7&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě popisu seriálů existují malé a velké změny – velká změna = bbg záznam se mění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Pravé periodikum''''' - „Druh seriálového dokumentu, vydávaný v pravidelných intervalech, častěji než ročně, tj. nejméně dvakrát ročně a s delší než 14denní periodicitou, jednotlivá čísla se obecně vyznačují růzností obsahu a přispěvovatelů, a to jak v rámci jednoho čísla, tak v celé řadě čísel.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Nepravé periodikum''''' - Jakýkoliv seriálový dokument vycházející méně než dvakrát do roku. &lt;br /&gt;
* '''''Velké změny''''' – změna v prvních 5 slovech v hlavním názvu (když název obsahuje člen, tak 6 slovech), pokud dojde ke změně v dalších slovech názvu a význam názvu se zcela změní, změna autorské odpovědnosti.&lt;br /&gt;
* '''''Malé změny''''' – změna vydavatele, podnázvu, formátu, periodicity, změna spojek. Předložek v hlavním názvu (of x for).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Integrační zdroj je doplňován nebo pozměňován aktualizacemi, aktualizace nestojí samostatně a jsou integrovány do jednoho celku; konečné nebo na pokračování, př.: aktualizace na volných listech a aktualizace webů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 9&amp;lt;/ref&amp;gt; Vždy je tvořen jen 1 záznam (v katalogu: existuje jenom 1 záznam s nejnovějšími údaji = katalogizace podle posledního vydání), ten je aktualizován podle potřeby. Starší údaje se dávají do poznámek, či jiných polí (např. pole 247 – předcházející název) dle katalogizátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Aktualizace na volných listech''''' - „Integrační zdroj, který se skládá z jednoho nebo více základních svazků, aktualizovaných jednotlivými volnými stranami, které se vkládají, odstraňují a/nebo nahrazují.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Iterace''''' - „Příklad integračního zdroje, který zahrnuje jak jeho první vydání, tak i jeho aktualizovaná vydání.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]] – připravena pole pro takový způsob katalogizace, např.:&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „s“ - seriál&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „i” – integrační zdroj&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 08 pozice 6-14 – c (v případě, že se seriál stále vydává), nebo d (v případě, že již vyšel poslední díl) 2000 (rok kdy vyšel první díl) 9999 (rok kdy vyšel poslední díl, pakliže ještě nevyšel píšeme 9999). Pozice 18 – periodicita kódem. Pozice 19 pravidelnost vycházení a pozice 34 je 0 pakliže se jedná o zřetězení záznamu&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 08 pozice 6-14 je stejná jako u seriálu. Pozice 34 je 2 tzn. podle nejnovějšího vydání&lt;br /&gt;
* Pole 22 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 247 – všechny předchozí názvy integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 362 – údaje o číslování&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 780 – název seriálu, na který nový záznam navazuje&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 785 – Nový název seriálu&lt;br /&gt;
* Možnost měnění pomocí hodnoty indikátoru status nakladatele: nový, původní&lt;br /&gt;
* Terminologicky již plně odpovídá pokračujícím zdrojům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]], [[ISSN]], [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ISBD, Seriálový dokument, Integrační zdroj, Pokračující zdroj, Monografie, Pravé periodikum, Nepravé periodikum, Velká změna, Malá změna, Aktualizace na volných listech, Iterace, RDA, MARC 21, ISSN, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=41369</id>
		<title>Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=41369"/>
		<updated>2017-01-05T13:25:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dle [[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]]:''' '''seriálovým dokumentem''' „se rozumí publikace (na jakémkoli médiu), vydávaná pravidelně nebo nepravidelně v částech po sobě jdoucích, určena pro stálé pokračování (příkladem jsou periodika, noviny, ročenky, edice, adresáře, odborné časopisy, zprávy, sborníky atd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide4&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 4&amp;lt;/ref&amp;gt; Nedají se tak označit díla vydávaná po částech s předem stanovenou dobou ukončení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokračující zdroj''' = &amp;quot;Bibliografický zdroj vydáván ve formě po sobě jdoucích sešitů (seriály), nebo integračních zdrojů (aktualizace webových stránek) bez předem stanovené konečného data vydávání.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide8&amp;quot;&amp;gt;[https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U '''popisu pokračujících zdrojů''' lze pracovat dvěma metodami: '''metoda postupně zřetězených záznamů''' (u seriálů) a '''metoda dle posledního vydání''' (u integračních zdrojů).&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Specifika popisu:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Pokračující zdroje !! Monografie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
* Zdroj se popisuje jako celek&lt;br /&gt;
* Rok vydání = rok vydání 1. čísla&lt;br /&gt;
* Aut. odpovědnost NE (max. korporace)&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (NTK) – nemá obsahový význam&lt;br /&gt;
* Řeší se velké x malé změny (kdy nový zázn.)&lt;br /&gt;
* Množství propojovacích polí   &lt;br /&gt;
* Soubory autorit ANO, výjimečně (Producent databáze)&lt;br /&gt;
* Údaj o periodicitě &lt;br /&gt;
* Popis podle 1. čísla, které je k dispozici&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Zdroj se popisuje jako celek&lt;br /&gt;
* Časový údaj je různý dle druhu dk&lt;br /&gt;
* Konkrétní svazek&lt;br /&gt;
* Rok na svazku&lt;br /&gt;
* Aut. Odpovědnost ANO (je-li známa, i personální)&lt;br /&gt;
* Vždy 1 záznam - každé vydání 1 nový záznam&lt;br /&gt;
*  Soubory autorit ANO (edice, nakladatel)&lt;br /&gt;
* Údaj o číslu vydání&lt;br /&gt;
* Popis podle posledního vydání - staré údaj do pozn.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní prameny popisu:'''&lt;br /&gt;
* ''Seriály'' – „První sešit nebo část nebo první dostupný sešit nebo část&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 14.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ''Integrační zdroje'' – &amp;quot;Základním pramenem jsou kromě údajů z první části dokumentu též všechny postupně vydávané části (aktualizace, iterace).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seriály jsou vydávány po jednotlivých částech, bez předem stanovené doby ukončení (deníky, časopisy, elektronické časopisy, adresáře na pokračování, monografické edice atd.) pod společným názvem. Za seriál se pokládají pravá i nepravá periodika a edice. („popisované shora, nikoliv monografie v nich vydávané“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 7&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě popisu seriálů existují malé a velké změny – velká změna = bbg záznam se mění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Pravé periodikum''''' - „Druh seriálového dokumentu, vydávaný v pravidelných intervalech, častěji než ročně, tj. nejméně dvakrát ročně a s delší než 14denní periodicitou, jednotlivá čísla se obecně vyznačují růzností obsahu a přispěvovatelů, a to jak v rámci jednoho čísla, tak v celé řadě čísel.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Nepravé periodikum''''' - Jakýkoliv seriálový dokument vycházející méně než dvakrát do roku. &lt;br /&gt;
* '''''Velké změny''''' – změna v prvních 5 slovech v hlavním názvu (když název obsahuje člen, tak 6 slovech), pokud dojde ke změně v dalších slovech názvu a význam názvu se zcela změní, změna autorské odpovědnosti.&lt;br /&gt;
* '''''Malé změny''''' – změna vydavatele, podnázvu, formátu, periodicity, změna spojek. Předložek v hlavním názvu (of x for).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Integrační zdroj je doplňován nebo pozměňován aktualizacemi, aktualizace nestojí samostatně a jsou integrovány do jednoho celku; konečné nebo na pokračování, př.: aktualizace na volných listech a aktualizace webů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 9&amp;lt;/ref&amp;gt; Vždy je tvořen jen 1 záznam (v katalogu: existuje jenom 1 záznam s nejnovějšími údaji = katalogizace podle posledního vydání), ten je aktualizován podle potřeby. Starší údaje se dávají do poznámek, či jiných polí (např. pole 247 – předcházející název) dle katalogizátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Aktualizace na volných listech''''' - „Integrační zdroj, který se skládá z jednoho nebo více základních svazků, aktualizovaných jednotlivými volnými stranami, které se vkládají, odstraňují a/nebo nahrazují.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Iterace''''' - „Příklad integračního zdroje, který zahrnuje jak jeho první vydání, tak i jeho aktualizovaná vydání.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]] – připravena pole pro takový způsob katalogizace, např.:&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „s“ - seriál&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „i” – integrační zdroj&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 08 pozice 6-14 – c (v případě, že se seriál stále vydává), nebo d (v případě, že již vyšel poslední díl) 2000 (rok kdy vyšel první díl) 9999. Pozice 18 – periodicita kódem. Pozice 19 pravidelnost vycházení a pozice 34 je 0 pakliže se jedná o zřetězení záznamu&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 08 pozice 6-14 je stejná jako u seriálu. Pozice 34 je 2 tzn. podle nejnovějšího vydání&lt;br /&gt;
* Pole 22 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 247 – všechny předchozí názvy integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 362 – údaje o číslování&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 780 – název seriálu, na který nový záznam navazuje&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 785 – Nový název seriálu&lt;br /&gt;
* Možnost měnění pomocí hodnoty indikátoru status nakladatele: nový, původní&lt;br /&gt;
* Terminologicky již plně odpovídá pokračujícím zdrojům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]], [[ISSN]], [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ISBD, Seriálový dokument, Integrační zdroj, Pokračující zdroj, Monografie, Pravé periodikum, Nepravé periodikum, Velká změna, Malá změna, Aktualizace na volných listech, Iterace, RDA, MARC 21, ISSN, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=40725</id>
		<title>Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=40725"/>
		<updated>2016-12-27T16:08:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dle [[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]]:''' '''seriálovým dokumentem''' „se rozumí publikace (na jakémkoli médiu), vydávaná pravidelně nebo nepravidelně v částech po sobě jdoucích, určena pro stálé pokračování (příkladem jsou periodika, noviny, ročenky a edice).“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide4&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 4&amp;lt;/ref&amp;gt; Patří sem: periodika, noviny, ročenky (výroční zprávy, adresáře atd.), odborné časopisy, zprávy, sborníky atd., proceedings a monografické edice). Nepatří sem: tato definice nezahrnuje díla vydávaná po částech s předem stanovenou dobou ukončení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokračující zdroj''' (dříve seriál) = publikace na jakémkoli médiu, postupně vydávaná po částech, číselné či chronologické označení, bez předem stanovené doby ukončení vydávání. Pokračující zdroj zahrnuje seriály a integrační zdroje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U '''popisu pokračujících zdrojů''' lze pracovat dvěma metodami: '''metoda postupně zřetězených záznamů''' a '''metoda dle posledního vydání'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Specifika popisu:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Pokračující zdroje !! Monografie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
* Zdroj se popisuje jako celek&lt;br /&gt;
* Rok vydání = rok vydání 1. čísla&lt;br /&gt;
* Aut. odpovědnost NE (max. korporace)&lt;br /&gt;
* [[ISSN]] (NTK) – nemá obsahový význam&lt;br /&gt;
* Řeší se velké x malé změny (kdy nový zázn.)&lt;br /&gt;
* Množství propojovacích polí   &lt;br /&gt;
* Soubory autorit ANO, výjimečně (Producent databáze)&lt;br /&gt;
* Údaj o periodicitě &lt;br /&gt;
* Popis podle 1. čísla, které je k dispozici&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Zdroj se popisuje jako celek&lt;br /&gt;
* Časový údaj je různý dle druhu dk&lt;br /&gt;
* Konkrétní svazek&lt;br /&gt;
* Rok na svazku&lt;br /&gt;
* Aut. Odpovědnost ANO (je-li známa, i personální)&lt;br /&gt;
* Vždy 1 záznam - každé vydání 1 nový záznam&lt;br /&gt;
*  Soubory autorit ANO (edice, nakladatel)&lt;br /&gt;
* Údaj o číslu vydání&lt;br /&gt;
* Popis podle posledního vydání - staré údaj do pozn.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní prameny popisu:'''&lt;br /&gt;
* ''Seriály'' – „První sešit nebo část nebo první dostupný sešit nebo část&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 14.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ''Integrační zdroje'' – &amp;quot;Základním pramenem jsou kromě údajů z první části dokumentu též všechny postupně vydávané části (aktualizace, iterace).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seriály jsou vydávány po jednotlivých částech, bez předem stanovené doby ukončení (deníky, časopisy, elektronické časopisy, adresáře na pokračování, monografické edice atd.) pod společným názvem. Za seriál se pokládají pravá i nepravá periodika a edice. („popisované shora, nikoliv monografie v nich vydávané“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 7&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě popisu seriálů existují malé a velké změny – velká změna = bbg záznam se mění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Pravé periodikum''''' - „Druh seriálového dokumentu, vydávaný v pravidelných intervalech, častěji než ročně, tj. nejméně dvakrát ročně a s delší než 14denní periodicitou, jednotlivá čísla se obecně vyznačují růzností obsahu a přispěvovatelů, a to jak v rámci jednoho čísla, tak v celé řadě čísel.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Nepravé periodikum''''' - Jakýkoliv seriálový dokument vycházející méně než dvakrát do roku. &lt;br /&gt;
* '''''Velké změny''''' – změna v prvních 5 slovech v hlavním názvu (když název obsahuje člen, tak 6 slovech), pokud dojde ke změně v dalších slovech názvu a význam názvu se zcela změní, změna autorské odpovědnosti.&lt;br /&gt;
* '''''Malé změny''''' – změna vydavatele, podnázvu, formátu, periodicity, změna spojek. Předložek v hlavním názvu (of x for).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Integrační zdroj je doplňován nebo pozměňován aktualizacemi, aktualizace nestojí samostatně a jsou integrovány do jednoho celku; konečné nebo na pokračování, př.: aktualizace na volných listech a aktualizace webů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 9&amp;lt;/ref&amp;gt; Vždy je tvořen jen 1 záznam (v katalogu: existuje jenom 1 záznam s nejnovějšími údaji = katalogizace podle posledního vydání), ten je aktualizován podle potřeby. Starší údaje se dávají do poznámek, či jiných polí (např. pole 247 – předcházející název) dle katalogizátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Aktualizace na volných listech''''' - „Integrační zdroj, který se skládá z jednoho nebo více základních svazků, aktualizovaných jednotlivými volnými stranami, které se vkládají, odstraňují a/nebo nahrazují.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Iterace''''' - „Příklad integračního zdroje, který zahrnuje jak jeho první vydání, tak i jeho aktualizovaná vydání.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]] – připravena pole pro takový způsob katalogizace, např.:&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „s“ - seriál&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „i” – integrační zdroj&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 08 pozice 6-14 – c (v případě, že se seriál stále vydává), nebo d (v případě, že již vyšel poslední díl) 2000 (rok kdy vyšel první díl) 9999. Pozice 18 – periodicita kódem. Pozice 19 pravidelnost vycházení a pozice 34 je 0 pakliže se jedná o zřetězení záznamu&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 08 pozice 6-14 je stejná jako u seriálu. Pozice 34 je 2 tzn. podle nejnovějšího vydání&lt;br /&gt;
* Pole 22 – [[ISSN]] seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 247 – všechny předchozí názvy integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 362 – údaje o číslování&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 780 – název seriálu, na který nový záznam navazuje&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 785 – Nový název seriálu&lt;br /&gt;
* Možnost měnění pomocí hodnoty indikátoru status nakladatele: nový, původní&lt;br /&gt;
* Terminologicky již plně odpovídá pokračujícím zdrojům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]], [[ISSN]], [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ISBD, Seriálový dokument, Integrační zdroj, Pokračující zdroj, Monografie, Pravé periodikum, Nepravé periodikum, Velká změna, Malá změna, Aktualizace na volných listech, Iterace, RDA, MARC 21, ISSN, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=40606</id>
		<title>Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=40606"/>
		<updated>2016-12-25T14:41:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dle ISBD:''' '''seriálovým dokumentem''' „se rozumí publikace (na jakémkoli médiu), vydávaná pravidelně nebo nepravidelně v částech po sobě jdoucích, určena pro stálé pokračování (příkladem jsou periodika, noviny, ročenky a edice).“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide4&amp;quot;&amp;gt;[https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 4&amp;lt;/ref&amp;gt; Patří sem: periodika, noviny, ročenky (výroční zprávy, adresáře atd.), odborné časopisy, zprávy, sborníky atd., proceedings a monografické edice). Nepatří sem: tato definice nezahrnuje díla vydávaná po částech s předem stanovenou dobou ukončení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokračující zdroj''' (dříve seriál) = publikace na jakémkoli médiu, postupně vydávaná po částech, číselné či chronologické označení, bez předem stanovené doby ukončení vydávání. Pokračující zdroj zahrnuje seriály a integrační zdroje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U '''popisu pokračujících zdrojů''' lze pracovat dvěma metodami: '''metoda postupně zřetězených záznamů''' a '''metoda dle posledního vydání'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Specifika popisu:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Pokračující zdroje !! Monografie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
* Zdroj se popisuje jako celek&lt;br /&gt;
* Rok vydání = rok vydání 1. čísla&lt;br /&gt;
* Aut. odpovědnost NE (max. korporace)&lt;br /&gt;
* ISSN (NTK) – nemá obsahový význam&lt;br /&gt;
* Řeší se velké x malé změny (kdy nový zázn.)&lt;br /&gt;
* Množství propojovacích polí   &lt;br /&gt;
* Soubory autorit ANO, výjimečně (Producent databáze)&lt;br /&gt;
* Údaj o periodicitě &lt;br /&gt;
* Popis podle 1. čísla, které je k dispozici&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Zdroj se popisuje jako celek&lt;br /&gt;
* Časový údaj je různý dle druhu dk&lt;br /&gt;
* Konkrétní svazek&lt;br /&gt;
* Rok na svazku&lt;br /&gt;
* Aut. Odpovědnost ANO (je-li známa, i personální)&lt;br /&gt;
* Vždy 1 záznam - každé vydání 1 nový záznam&lt;br /&gt;
*  Soubory autorit ANO (edice, nakladatel)&lt;br /&gt;
* Údaj o číslu vydání&lt;br /&gt;
* Popis podle posledního vydání - staré údaj do pozn.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní prameny popisu:'''&lt;br /&gt;
* ''Seriály'' – „První sešit nebo část nebo první dostupný sešit nebo část&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 14.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ''Integrační zdroje'' – &amp;quot;Základním pramenem jsou kromě údajů z první části dokumentu též všechny postupně vydávané části (aktualizace, iterace).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seriály jsou vydávány po jednotlivých částech, bez předem stanovené doby ukončení (deníky, časopisy, elektronické časopisy, adresáře na pokračování, monografické edice atd.) pod společným názvem. Za seriál se pokládají pravá i nepravá periodika a edice. („popisované shora, nikoliv monografie v nich vydávané“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 7&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě popisu seriálů existují malé a velké změny – velká změna = bbg záznam se mění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Pravé periodikum''''' - „Druh seriálového dokumentu, vydávaný v pravidelných intervalech, častěji než ročně, tj. nejméně dvakrát ročně a s delší než 14denní periodicitou, jednotlivá čísla se obecně vyznačují růzností obsahu a přispěvovatelů, a to jak v rámci jednoho čísla, tak v celé řadě čísel.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Nepravé periodikum''''' - Jakýkoliv seriálový dokument vycházející méně než dvakrát do roku. &lt;br /&gt;
* '''''Velké změny''''' – změna v prvních 5 slovech v hlavním názvu (když název obsahuje člen, tak 6 slovech), pokud dojde ke změně v dalších slovech názvu a význam názvu se zcela změní, změna autorské odpovědnosti.&lt;br /&gt;
* '''''Malé změny''''' – změna vydavatele, podnázvu, formátu, periodicity, změna spojek. Předložek v hlavním názvu (of x for).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Integrační zdroj je doplňován nebo pozměňován aktualizacemi, aktualizace nestojí samostatně a jsou integrovány do jednoho celku; konečné nebo na pokračování, př.: aktualizace na volných listech a aktualizace webů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 9&amp;lt;/ref&amp;gt; Vždy je tvořen jen 1 záznam (v katalogu: existuje jenom 1 záznam s nejnovějšími údaji = katalogizace podle posledního vydání), ten je aktualizován podle potřeby. Starší údaje se dávají do poznámek, či jiných polí (např. pole 247 – předcházející název) dle katalogizátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Aktualizace na volných listech''''' - „Integrační zdroj, který se skládá z jednoho nebo více základních svazků, aktualizovaných jednotlivými volnými stranami, které se vkládají, odstraňují a/nebo nahrazují.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Iterace''''' - „Příklad integračního zdroje, který zahrnuje jak jeho první vydání, tak i jeho aktualizovaná vydání.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''MARC 21''' – připravena pole pro takový způsob katalogizace, např.:&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „s“ - seriál&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „i” – integrační zdroj&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 08 pozice 6-14 – c (v případě, že se seriál stále vydává), nebo d (v případě, že již vyšel poslední díl) 2000 (rok kdy vyšel první díl) 9999. Pozice 18 – periodicita kódem. Pozice 19 pravidelnost vycházení a pozice 34 je 0 pakliže se jedná o zřetězení záznamu&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 08 pozice 6-14 je stejná jako u seriálu. Pozice 34 je 2 tzn. podle nejnovějšího vydání&lt;br /&gt;
* Pole 22 – ISSN seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 247 – všechny předchozí názvy integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 362 – údaje o číslování&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 780 – název seriálu, na který nový záznam navazuje&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 785 – Nový název seriálu&lt;br /&gt;
* Možnost měnění pomocí hodnoty indikátoru status nakladatele: nový, původní&lt;br /&gt;
* Terminologicky již plně odpovídá pokračujícím zdrojům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je|ISBD]], [[ISSN]], [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21|MARC 21]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ISBD, Seriálový dokument, Integrační zdroj, Pokračující zdroj, Monografie, Pravé periodikum, Nepravé periodikum, Velká změna, Malá změna, Aktualizace na volných listech, Iterace, RDA, MARC 21, ISSN, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=40600</id>
		<title>Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_popisu_pokra%C4%8Duj%C3%ADc%C3%ADch_zdroj%C5%AF,_porovnejte_je_se_specifiky_popisu_monografi%C3%AD&amp;diff=40600"/>
		<updated>2016-12-25T14:25:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dle ISBD:''' '''seriálovým dokumentem''' „se rozumí publikace (na jakémkoli médiu), vydávaná pravidelně nebo nepravidelně v částech po sobě jdoucích, určena pro stálé pokračování (příkladem jsou periodika, noviny, ročenky a edice).“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide4&amp;quot;&amp;gt;[https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 4&amp;lt;/ref&amp;gt; Patří sem: periodika, noviny, ročenky (výroční zprávy, adresáře atd.), odborné časopisy, zprávy, sborníky atd., proceedings a monografické edice). Nepatří sem: tato definice nezahrnuje díla vydávaná po částech s předem stanovenou dobou ukončení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokračující zdroj''' (dříve seriál) = publikace na jakémkoli médiu, postupně vydávaná po částech, číselné či chronologické označení, bez předem stanovené doby ukončení vydávání. Pokračující zdroj zahrnuje seriály a integrační zdroje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U '''popisu pokračujících zdrojů''' lze pracovat dvěma metodami: '''metoda postupně zřetězených záznamů''' a '''metoda dle posledního vydání'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Specifika popisu:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Pokračující zdroje !! Monografie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
* Zdroj se popisuje jako celek&lt;br /&gt;
* Rok vydání = rok vydání 1. čísla&lt;br /&gt;
* Aut. odpovědnost NE (max. korporace)&lt;br /&gt;
* ISSN (NTK) – nemá obsahový význam&lt;br /&gt;
* Řeší se velké x malé změny (kdy nový zázn.)&lt;br /&gt;
* Množství propojovacích polí   &lt;br /&gt;
* Soubory autorit ANO, výjimečně (Producent databáze)&lt;br /&gt;
* Údaj o periodicitě &lt;br /&gt;
* Popis podle 1. čísla, které je k dispozici&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* Zdroj se popisuje jako celek&lt;br /&gt;
* Časový údaj je různý dle druhu dk&lt;br /&gt;
* Konkrétní svazek&lt;br /&gt;
* Rok na svazku&lt;br /&gt;
* Aut. Odpovědnost ANO (je-li známa, i personální)&lt;br /&gt;
* Vždy 1 záznam - každé vydání 1 nový záznam&lt;br /&gt;
*  Soubory autorit ANO (edice, nakladatel)&lt;br /&gt;
* Údaj o číslu vydání&lt;br /&gt;
* Popis podle posledního vydání - staré údaj do pozn.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní prameny popisu:'''&lt;br /&gt;
* ''Seriály'' – „První sešit nebo část nebo první dostupný sešit nebo část&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 14.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ''Integrační zdroje'' – &amp;quot;Základním pramenem jsou kromě údajů z první části dokumentu též všechny postupně vydávané části (aktualizace, iterace).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide14&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seriály jsou vydávány po jednotlivých částech, bez předem stanovené doby ukončení (deníky, časopisy, elektronické časopisy, adresáře na pokračování, monografické edice atd.) pod společným názvem. Za seriál se pokládají pravá i nepravá periodika a edice. („popisované shora, nikoliv monografie v nich vydávané“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 7&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě popisu seriálů existují malé a velké změny – velká změna = bbg záznam se mění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Pravé periodikum''''' - „Druh seriálového dokumentu, vydávaný v pravidelných intervalech, častěji než ročně, tj. nejméně dvakrát ročně a s delší než 14denní periodicitou, jednotlivá čísla se obecně vyznačují růzností obsahu a přispěvovatelů, a to jak v rámci jednoho čísla, tak v celé řadě čísel.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Nepravé periodikum''''' - Jakýkoliv seriálový dokument vycházející méně než dvakrát do roku. &lt;br /&gt;
* '''''Velké změny''''' – změna v prvních 5 slovech v hlavním názvu (když název obsahuje člen, tak 6 slovech), pokud dojde ke změně v dalších slovech názvu a význam názvu se zcela změní, změna autorské odpovědnosti.&lt;br /&gt;
* '''''Malé změny''''' – změna vydavatele, podnázvu, formátu, periodicity, změna spojek. Předložek v hlavním názvu (of x for).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Integrační zdroj je doplňován nebo pozměňován aktualizacemi, aktualizace nestojí samostatně a jsou integrovány do jednoho celku; konečné nebo na pokračování, př.: aktualizace na volných listech a aktualizace webů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot;&amp;gt;https://www.nkp.cz/soubory/fond/prac.skup.serialy-hajkova.ppt&lt;br /&gt;
Slide 9&amp;lt;/ref&amp;gt; Vždy je tvořen jen 1 záznam (v katalogu: existuje jenom 1 záznam s nejnovějšími údaji = katalogizace podle posledního vydání), ten je aktualizován podle potřeby. Starší údaje se dávají do poznámek, či jiných polí (např. pole 247 – předcházející název) dle katalogizátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Aktualizace na volných listech''''' - „Integrační zdroj, který se skládá z jednoho nebo více základních svazků, aktualizovaných jednotlivými volnými stranami, které se vkládají, odstraňují a/nebo nahrazují.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''''Iterace''''' - „Příklad integračního zdroje, který zahrnuje jak jeho první vydání, tak i jeho aktualizovaná vydání.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;slide9&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''MARC 21''' – připravena pole pro takový způsob katalogizace, např.:&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „s“ - seriál&lt;br /&gt;
* Pozice 07 v leaderu – hodnota „i” – integrační zdroj&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 08 pozice 6-14 – c (v případě, že se seriál stále vydává), nebo d (v případě, že již vyšel poslední díl) 2000 (rok kdy vyšel první díl) 9999. Pozice 18 – periodicita kódem. Pozice 19 pravidelnost vycházení a pozice 34 je 0 pakliže se jedná o zřetězení záznamu&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 08 pozice 6-14 je stejná jako u seriálu. Pozice 34 je 2 tzn. podle nejnovějšího vydání&lt;br /&gt;
* Pole 22 – ISSN seriálu, či integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro integrační zdroj pole 247 – všechny předchozí názvy integračního zdroje&lt;br /&gt;
* Pro seriál i integrační zdroj pole 310 – periodicita slovy&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 362 – údaje o číslování&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 780 – název seriálu, na který nový záznam navazuje&lt;br /&gt;
* Pro seriál pole 785 – Nový název seriálu&lt;br /&gt;
* Možnost měnění pomocí hodnoty indikátoru status nakladatele: nový, původní&lt;br /&gt;
* Terminologicky již plně odpovídá pokračujícím zdrojům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=30614</id>
		<title>Philip R. Zimmermann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=30614"/>
		<updated>2016-01-28T15:45:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Phillip R. Zimmermann''' (12.2 1954) je americký specialista na šifrování, matematik, programátor a v neposlední řadě bojovník za lidská práva. Naprogramoval šifrovací program [[Pretty Good Privacy|Pretty Good Privacy]], jehož vylepšená a standardizovaná verze (OpenPGP) se používá do dnes pro šifrování převážně soukromých e-mailů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:phill.jpg|thumb|Narozen&lt;br /&gt;
 12. Února 1954&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 Camden, New Jersey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Philip R. Zimmermann se narodil 12. Února 1954. Po vystudování informatiky na floridské univerzitě (1978) se přestěhoval do San Franciska. Zde ovšem nepobyl moc dlouho, jelikož už 2 roky po vystudování univerzity (1980) si našel práci ve městě Boulder v Coloradu jako softwarový inženýr. K této již tak náročné práci se angažoval v geopolitice. Záhy po nastěhování se zapojil do právě probíhající protinukleární kampaně, kde pracoval jako politicko-vojenský analytik. Jeho odboj ovšem nebyl jen tichý a do roku 1984 se stihl nechat dvakrát zavřít za veřejnou neposlušnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková politická situace přivedla Zimmermanna na námět, který posléze vedl do podoby PGP. Na realizování projektu bylo tehdy ovšem málo času, protože ke svým pracím, začal po opuštění vězení vést další osvětu v podobě svých přednášek. Roku 1991 se mu PGP povedlo dokončit a program byl neprodleně vystaven na internetu pro potřeby všech. Tím si vysloužil okamžité trestní stíhání, &amp;quot;protože Zimmermann porušil americké vývozní omezení na šifrovací programy, jelikož umožnil celosvětové rozšíření PGP po internetu&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;https://www.philzimmermann.com/EN/background/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Paradoxem bylo, že vlna všech možných ocenění udělena jemu, či PGP, odstartovala firma Information Week, zatímco byl trestně stíhán. Jednalo se ocenění pro PGP za jeden z nejlepších inovativních výrobků roku 1994. Neewsweek pokračoval záhy (1995) vyhlášením Zimmermanna jedním z &amp;quot;Net 50&amp;quot; (jedním z 50 nejvlivnějších lidí na internetu). Před koncem problematického životního období stihl obdržet ještě &amp;quot;Chryslerovo ocenění za inovaci v designu&amp;quot; a &amp;quot;Pionýrské ocenění&amp;quot; od Electronic Frontier Foundation.  Roku 1996 ovšem Zimmermann, společně s jeho právnickým týmem obdržel zprávu, kterou nikdo nečekal. &amp;quot;Michael J. Yamaguchi, United States Attorney for the Northern District of California, announced today that his office has declined prosecution &lt;br /&gt;
of any individuals in connection with the posting to USENET in June 1991 &lt;br /&gt;
of the encryption program known as &amp;quot;Pretty Good Privacy.&amp;quot;  The investigation has been closed.  No further comment will be made by the &lt;br /&gt;
U.S. Attorney's Office on the reasons for declination.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot; /&amp;gt;Zimmerman neprodleně po obdržení stažení žaloby založil firmu PGP a.s., která byla rok nato anexována společností Network Associates a.s.. V té pracoval Zimmermann do roku 2000 jako vrchní poradce. PGP ovšem přestalo být pro firmu nadále lukrativní a tak v roce 2002 prodala práva firmě PGP Corporation, ve které působí Zimmerman jako poradce do dnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== PGP ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;PGP umožňuje [[Základní pojmy v kryptologii|šifrovat a dešifrovat zprávy]], digitálně je podepisovat, ověřovat identitu odesílatele (jen pokud také používá PGP) a spravovat klíče.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;/ref&amp;gt; K tomu využívá [[Asymetrické šifrování|asymetrické kryptografie]]. Tzn., že využívá 2 šifrovací klíče. Výstupem prvního je zašifrovaná zpráva, jež může být dešifrována pouze za pomoci klíče druhého. Výhodu to má takovou, že lze sdílet klíč první a kdokoliv ho může použít k zašifrování zprávy pro nás, jelikož jen my jsme stále vlastníkem druhého dešifrovacího klíče. Na ten ovšem musíme dávat obzvláště velký pozor. Odesílané zprávy lze i podepisovat připojením zvláštního dodatku zašifrovaného odesílatelovým soukromým klíčem. Tímto způsobem lze zaručit plnou autentičnost odesílané zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Phil_Zimmermann &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://interviews.slashdot.org/story/01/09/24/162236/philip-zimmermann-and-guilt-over-pgp&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Asymetrické šifrování|Asymetrické šifrování]], [[Základní pojmy v kryptologii|Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Philip, Zimmermann, [[Asymetrické šifrování|Asymetrická kryptografie]], PGP, [[Pretty Good Privacy|Pretty Good Privacy]], Informatika,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=30613</id>
		<title>Philip R. Zimmermann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=30613"/>
		<updated>2016-01-28T15:45:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Phillip R. Zimmermann'''(12.2 1954) je americký specialista na šifrování, matematik, programátor a v neposlední řadě bojovník za lidská práva. Naprogramoval šifrovací program [[Pretty Good Privacy|Pretty Good Privacy]], jehož vylepšená a standardizovaná verze (OpenPGP) se používá do dnes pro šifrování převážně soukromých e-mailů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:phill.jpg|thumb|Narozen&lt;br /&gt;
 12. Února 1954&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 Camden, New Jersey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Philip R. Zimmermann se narodil 12. Února 1954. Po vystudování informatiky na floridské univerzitě (1978) se přestěhoval do San Franciska. Zde ovšem nepobyl moc dlouho, jelikož už 2 roky po vystudování univerzity (1980) si našel práci ve městě Boulder v Coloradu jako softwarový inženýr. K této již tak náročné práci se angažoval v geopolitice. Záhy po nastěhování se zapojil do právě probíhající protinukleární kampaně, kde pracoval jako politicko-vojenský analytik. Jeho odboj ovšem nebyl jen tichý a do roku 1984 se stihl nechat dvakrát zavřít za veřejnou neposlušnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková politická situace přivedla Zimmermanna na námět, který posléze vedl do podoby PGP. Na realizování projektu bylo tehdy ovšem málo času, protože ke svým pracím, začal po opuštění vězení vést další osvětu v podobě svých přednášek. Roku 1991 se mu PGP povedlo dokončit a program byl neprodleně vystaven na internetu pro potřeby všech. Tím si vysloužil okamžité trestní stíhání, &amp;quot;protože Zimmermann porušil americké vývozní omezení na šifrovací programy, jelikož umožnil celosvětové rozšíření PGP po internetu&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;https://www.philzimmermann.com/EN/background/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Paradoxem bylo, že vlna všech možných ocenění udělena jemu, či PGP, odstartovala firma Information Week, zatímco byl trestně stíhán. Jednalo se ocenění pro PGP za jeden z nejlepších inovativních výrobků roku 1994. Neewsweek pokračoval záhy (1995) vyhlášením Zimmermanna jedním z &amp;quot;Net 50&amp;quot; (jedním z 50 nejvlivnějších lidí na internetu). Před koncem problematického životního období stihl obdržet ještě &amp;quot;Chryslerovo ocenění za inovaci v designu&amp;quot; a &amp;quot;Pionýrské ocenění&amp;quot; od Electronic Frontier Foundation.  Roku 1996 ovšem Zimmermann, společně s jeho právnickým týmem obdržel zprávu, kterou nikdo nečekal. &amp;quot;Michael J. Yamaguchi, United States Attorney for the Northern District of California, announced today that his office has declined prosecution &lt;br /&gt;
of any individuals in connection with the posting to USENET in June 1991 &lt;br /&gt;
of the encryption program known as &amp;quot;Pretty Good Privacy.&amp;quot;  The investigation has been closed.  No further comment will be made by the &lt;br /&gt;
U.S. Attorney's Office on the reasons for declination.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot; /&amp;gt;Zimmerman neprodleně po obdržení stažení žaloby založil firmu PGP a.s., která byla rok nato anexována společností Network Associates a.s.. V té pracoval Zimmermann do roku 2000 jako vrchní poradce. PGP ovšem přestalo být pro firmu nadále lukrativní a tak v roce 2002 prodala práva firmě PGP Corporation, ve které působí Zimmerman jako poradce do dnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== PGP ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;PGP umožňuje [[Základní pojmy v kryptologii|šifrovat a dešifrovat zprávy]], digitálně je podepisovat, ověřovat identitu odesílatele (jen pokud také používá PGP) a spravovat klíče.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;/ref&amp;gt; K tomu využívá [[Asymetrické šifrování|asymetrické kryptografie]]. Tzn., že využívá 2 šifrovací klíče. Výstupem prvního je zašifrovaná zpráva, jež může být dešifrována pouze za pomoci klíče druhého. Výhodu to má takovou, že lze sdílet klíč první a kdokoliv ho může použít k zašifrování zprávy pro nás, jelikož jen my jsme stále vlastníkem druhého dešifrovacího klíče. Na ten ovšem musíme dávat obzvláště velký pozor. Odesílané zprávy lze i podepisovat připojením zvláštního dodatku zašifrovaného odesílatelovým soukromým klíčem. Tímto způsobem lze zaručit plnou autentičnost odesílané zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Phil_Zimmermann &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://interviews.slashdot.org/story/01/09/24/162236/philip-zimmermann-and-guilt-over-pgp&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Asymetrické šifrování|Asymetrické šifrování]], [[Základní pojmy v kryptologii|Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Philip, Zimmermann, [[Asymetrické šifrování|Asymetrická kryptografie]], PGP, [[Pretty Good Privacy|Pretty Good Privacy]], Informatika,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=30612</id>
		<title>Philip R. Zimmermann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=30612"/>
		<updated>2016-01-28T15:44:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Phillip R. Zimmermann''' je americký specialista na šifrování, matematik, programátor a v neposlední řadě bojovník za lidská práva. Naprogramoval šifrovací program [[Pretty Good Privacy|Pretty Good Privacy]], jehož vylepšená a standardizovaná verze (OpenPGP) se používá do dnes pro šifrování převážně soukromých e-mailů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:phill.jpg|thumb|Narozen&lt;br /&gt;
 12. Února 1954&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 Camden, New Jersey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Philip R. Zimmermann se narodil 12. Února 1954. Po vystudování informatiky na floridské univerzitě (1978) se přestěhoval do San Franciska. Zde ovšem nepobyl moc dlouho, jelikož už 2 roky po vystudování univerzity (1980) si našel práci ve městě Boulder v Coloradu jako softwarový inženýr. K této již tak náročné práci se angažoval v geopolitice. Záhy po nastěhování se zapojil do právě probíhající protinukleární kampaně, kde pracoval jako politicko-vojenský analytik. Jeho odboj ovšem nebyl jen tichý a do roku 1984 se stihl nechat dvakrát zavřít za veřejnou neposlušnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková politická situace přivedla Zimmermanna na námět, který posléze vedl do podoby PGP. Na realizování projektu bylo tehdy ovšem málo času, protože ke svým pracím, začal po opuštění vězení vést další osvětu v podobě svých přednášek. Roku 1991 se mu PGP povedlo dokončit a program byl neprodleně vystaven na internetu pro potřeby všech. Tím si vysloužil okamžité trestní stíhání, &amp;quot;protože Zimmermann porušil americké vývozní omezení na šifrovací programy, jelikož umožnil celosvětové rozšíření PGP po internetu&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;https://www.philzimmermann.com/EN/background/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Paradoxem bylo, že vlna všech možných ocenění udělena jemu, či PGP, odstartovala firma Information Week, zatímco byl trestně stíhán. Jednalo se ocenění pro PGP za jeden z nejlepších inovativních výrobků roku 1994. Neewsweek pokračoval záhy (1995) vyhlášením Zimmermanna jedním z &amp;quot;Net 50&amp;quot; (jedním z 50 nejvlivnějších lidí na internetu). Před koncem problematického životního období stihl obdržet ještě &amp;quot;Chryslerovo ocenění za inovaci v designu&amp;quot; a &amp;quot;Pionýrské ocenění&amp;quot; od Electronic Frontier Foundation.  Roku 1996 ovšem Zimmermann, společně s jeho právnickým týmem obdržel zprávu, kterou nikdo nečekal. &amp;quot;Michael J. Yamaguchi, United States Attorney for the Northern District of California, announced today that his office has declined prosecution &lt;br /&gt;
of any individuals in connection with the posting to USENET in June 1991 &lt;br /&gt;
of the encryption program known as &amp;quot;Pretty Good Privacy.&amp;quot;  The investigation has been closed.  No further comment will be made by the &lt;br /&gt;
U.S. Attorney's Office on the reasons for declination.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot; /&amp;gt;Zimmerman neprodleně po obdržení stažení žaloby založil firmu PGP a.s., která byla rok nato anexována společností Network Associates a.s.. V té pracoval Zimmermann do roku 2000 jako vrchní poradce. PGP ovšem přestalo být pro firmu nadále lukrativní a tak v roce 2002 prodala práva firmě PGP Corporation, ve které působí Zimmerman jako poradce do dnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== PGP ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;PGP umožňuje [[Základní pojmy v kryptologii|šifrovat a dešifrovat zprávy]], digitálně je podepisovat, ověřovat identitu odesílatele (jen pokud také používá PGP) a spravovat klíče.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;/ref&amp;gt; K tomu využívá [[Asymetrické šifrování|asymetrické kryptografie]]. Tzn., že využívá 2 šifrovací klíče. Výstupem prvního je zašifrovaná zpráva, jež může být dešifrována pouze za pomoci klíče druhého. Výhodu to má takovou, že lze sdílet klíč první a kdokoliv ho může použít k zašifrování zprávy pro nás, jelikož jen my jsme stále vlastníkem druhého dešifrovacího klíče. Na ten ovšem musíme dávat obzvláště velký pozor. Odesílané zprávy lze i podepisovat připojením zvláštního dodatku zašifrovaného odesílatelovým soukromým klíčem. Tímto způsobem lze zaručit plnou autentičnost odesílané zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Phil_Zimmermann &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://interviews.slashdot.org/story/01/09/24/162236/philip-zimmermann-and-guilt-over-pgp&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Asymetrické šifrování|Asymetrické šifrování]], [[Základní pojmy v kryptologii|Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Philip, Zimmermann, [[Asymetrické šifrování|Asymetrická kryptografie]], PGP, [[Pretty Good Privacy|Pretty Good Privacy]], Informatika,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posturologie&amp;diff=30610</id>
		<title>Posturologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posturologie&amp;diff=30610"/>
		<updated>2016-01-28T15:41:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Posturologie''' je vědní disciplína zabývající se studiem sdělování informací za pomoci zaujímání určitých poloh částí nebo celého těla. Spadá do kategorie nonverbální komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Internetový slovník cizích slov. Dostupné z: http://www.slovnik-cizich-slov.net/posturologie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Obsah''' ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Definice posturologie&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Posturologie jako součást nonverbální komunikace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Základní tělesné polohy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Kongruence a nekongruence&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Závěr&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6. Odkazy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.1 Reference&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.2 Literatura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.3 Související články&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
6.4 Externí odkazy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Definice posturologie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Posture''' (agl.) znamená držení, postavení, stav či zaujmout postavení.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kineziologie (nauka o pohybu) rozumí '''posturou''' (držením) zaujetí a udržování klidové polohy organismu v gravitačním poli, ze které může následně vycházet pohyb. Tato funkce je realizována '''posturálním''' systémem.&amp;lt;ref&amp;gt;VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997. 271 s. ISBN 80-7169-256-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zaujetí určité polohy ovlivňuje celá řada faktorů, např. temperament, momentální psychické rozpoložení, kulturní vliv aj. Poloha, kterou osoba v sociální interakci zaujímá, vyjadřuje do jisté míry její postoj k okolnímu dění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''Křivohlavého''' si posturologie všímá fyzických postojů, držení těla apod. účastníků sociální komunikace. Posuzuje nejen konfiguraci všech částí těla jednotlivce, ale i interakci lidí v rámci dialogu či skupinové komunikace. Vyhodnocuje též  shody (kongruence) či neshody (inkongruence) ve vzájemné poloze účastníků rozhovoru, včetně harmonie či disharmonie v jejich postojích, případně jak se svými postoji navzájem doplňují nebo naopak. Postoje člověka vypovídají o tom, co se s člověkem dělo v předcházejících chvílích, co se mu honí hlavou nyní, a v určitých případech lze i dedukovat co se s ní dít teprve bude. Postoje vznikají nevědomě a vědomě po zvážení každé situace a člověk nemůže nezaujímat nějaký postoj. Nějaký postoj tomu nynějšímu vždy předchází a nějaký bude vždy následovat. Autor také poznamenává, že dešifrace takto vysílaných informací není vždy zřejmá. Člověk musí být buď zběhlý a vědět, čeho si všímat, nebo se musí s danou osobu déle znát a vědět, co čekat, nebo musí mít pro takové věci cit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podle '''Leška''' je posturologie uspořádání těla v prostoru, jeho postavení a držení. Posturologie vydává signál pro definici komunikační situace, sděluje nám, co se odehrává v dané osobě a v konkrétní sociální interakci. To co vyjádříme posturologií je statickým zachycením dynamického pohybu.&amp;lt;ref&amp;gt;LEŠKO, Ladislav. Náhled do sociální komunikace. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2008. 99 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-466-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podle '''Vymětala''' se posturologie zabývá komplexně držením těla, jeho napětím nebo uvolněním, náklony, polohou rukou, nohou, hlavy, směrem natočení těla a konfigurací všech částí těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologie vychází ze základního poznatku, že „lze nemluvit, ale nelze nezaujmout žádnou polohu těla a žádný postoj.“ Z posturologických signálů poměrně snadno poznáme, jak si nás partner nebo přítomní cení a považují, jak férově či neférově by se k nám zachovali.&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4., str. 70&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Posturologie jako součást [[neverbální komunikace]]''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologii nelze oddělit od ostatních složek nonverbální komunikace, jako je [[mimika]] (sdělení výrazem obličeje), [[proxemika]] (komunikace vzdáleností), [[haptika]] (komunikace dotyky), [[kinezika]] (řeč pohybů), [[gestika]] (sdělování gesty) nebo komunikace pohledem (oční kontakt, řeč očí).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Základní tělesné polohy a postoje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vstoje&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vsedě&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vleže&lt;br /&gt;
Při každé z nich mohou různé části těla zaujímat rozmanité polohy. Vzájemnou polohu dvou částí těla při téže základní poloze těla označujeme termínem '''kompozice'''. K vyjádření vzájemných poloh všech částí těla při dané základní poloze se užívá termínu '''konfigurace'''. Určitá konfigurace tak zahrnuje nejen zcela konkrétní polohu rukou a nohou, ale i polohu těla, krku, hlavy atp. Lze jí vyjádřit například schoulení, vzpřímení, zaklonění atd. u polohy vstoje.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Cílem psychologů je nalezení určitých řádů, např. ve vztahu mezi základními polohami těla a sdělením významu přátelského či nepřátelského postoje, prosociálních či hostilních záměrů atd. K tomu dochází jakmile se střetávají alespoň dvě osoby. Když se ovšem člověk nachází sám, nebo si je vědom, že není nikým viděn, jeho zaujímání poloh bývá zpravidla mnohem uvolněnější, než v opačném případě. Ideálním důkazem pro toto tvrzení může být mladá slečna, která (když se domnívá, že není nikým viděna) se v sukni uvolněně natáhne na gauč s roztaženými nohami, což by v přítomnosti jedné a více osob neudělala.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologie si všímá i situace, kdy se do konverzace dostává vícero lidí. Když se do běžící konverzace snaží zapojit další oosoba, bývá obeznámena s faktem, zdali je, či není její přítomnost vítána právě natočením těl buď tak, aby těla vytvořila trojúhelník, či je z pomyslného tvaru nově příchozí odříznut. Dochází k tzv. &amp;quot;vyboxování&amp;quot; účastníka ze hry. To stejné platí i v případě, že se započíná konverzace nová, a záměrně se nasměrováním těla vyšle blízké osobě zpráva, že v konverzaci není vítána. &amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 63 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Kongruence a nekongruence''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kongruence''' poloh, postojů a konfigurací je výrazem vzájemného souladu (shody názorů) účastníků skupinové interakce. Rozumí se jí zaujetí zhruba stejné konfigurace určitých částí těla dvěma nebo více členy skupiny (např. hovořící osoby mají souhlasně ruce volně podél těla nebo založeny na prsou).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Nekongruence''' je nesouhlas, opozice členů ve skupinové interakci, např. hovořící osoba má ruce podél těla a naslouchající na prsou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scheflen''' vytvořil seznam celkem 20 základních tělesných pozic a postojů, Ekman a Friesen provedli kategorizaci základních poloh a konfigurací a hovoří o polohových znacích, náznacích, ilustrátorech, regulátorech, adaptátorech atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Poloha, kterou člověk v sociální interakci zaujímá, do určité míry vyjadřuje celkový postoj tohoto člověka k tomu, co se kolem něho děje. Vzniká do jisté míry „automaticky“, po zvážení celé situace a po zaujetí osobního postoje. Tento psychický postoj pak vyjadřuje konfigurací všech částí těla - fyzickou polohou a fyzickým postojem. Mimořádný význam přitom má vzájemná poloha osob v bezprostředním osobním styku. To naznačuje, o jaký druh interakce jde, jaká je atmosféra setkání, jak se vyvíjí atd. Naznačuje do určité míry i to, kterým směrem se bude setkání dále vyvíjet.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Odkazy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Jiří a Jan HOLEŠ. Sémiotika. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 363 s. ISBN 80-717-8832-5., str. 165 - 167&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Vojtěch. Řeč těla: [neverbální komunikace pro obchodníky i běžný život]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. x, 254 s. ISBN 978-80-251-1658-6.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
LEŠKO, Ladislav. Náhled do sociální komunikace. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2008. 99 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-466-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997. 271 s. ISBN 80-7169-256-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VLČEK, Václav. Psychologie a doteková povolání: [učebnice obchodní psychologie]. 2. vyd. Olomouc: Poznání, 2006. 203 s. ISBN 80-86606-52-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 319 s. ISBN 80-7178-998-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Související články''' ===&lt;br /&gt;
[[neverbální komunikace]], [[Kinezika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Externí odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Definice ve [http://www.slovnik-cizich-slov.net/posturologie Slovníku cizích slov]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(slovensky) Posturika - referát na [http://referaty.atlas.sk/odborne-humanitne/pedagogika/21818/posturika referaty.atlas.sk]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Článek o '''posturologii''' na otevřené internetové encyklopedii [http://cs.wikipedia.org/wiki/Posturologie Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posturologie&amp;diff=30609</id>
		<title>Posturologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posturologie&amp;diff=30609"/>
		<updated>2016-01-28T15:39:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Posturologie''' je vědní disciplína zabývající se studiem sdělování informací za pomoci zaujímání určitých poloh částí nebo celého těla. Spadá do kategorie nonverbální komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Internetový slovník cizích slov. Dostupné z: http://www.slovnik-cizich-slov.net/posturologie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Obsah''' ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Definice posturologie&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Posturologie jako součást nonverbální komunikace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Základní tělesné polohy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Kongruence a nekongruence&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Závěr&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6. Odkazy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.1 Reference&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.2 Literatura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.3 Související články&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
6.4 Externí odkazy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Definice posturologie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Posture''' (agl.) znamená držení, postavení, stav či zaujmout postavení.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kineziologie (nauka o pohybu) rozumí '''posturou''' (držením) zaujetí a udržování klidové polohy organismu v gravitačním poli, ze které může následně vycházet pohyb. Tato funkce je realizována '''posturálním''' systémem.&amp;lt;ref&amp;gt;VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997. 271 s. ISBN 80-7169-256-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zaujetí určité polohy ovlivňuje celá řada faktorů, např. temperament, momentální psychické rozpoložení, kulturní vliv aj. Poloha, kterou osoba v sociální interakci zaujímá, vyjadřuje do jisté míry její postoj k okolnímu dění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''Křivohlavého''' si posturologie všímá fyzických postojů, držení těla apod. účastníků sociální komunikace. Posuzuje nejen konfiguraci všech částí těla jednotlivce, ale i interakci lidí v rámci dialogu či skupinové komunikace. Vyhodnocuje též  shody (kongruence) či neshody (inkongruence) ve vzájemné poloze účastníků rozhovoru, včetně harmonie či disharmonie v jejich postojích, případně jak se svými postoji navzájem doplňují nebo naopak. Postoje člověka vypovídají o tom, co se s člověkem dělo v předcházejících chvílích, co se mu honí hlavou nyní, a v určitých případech lze i dedukovat co se s ní dít teprve bude. Postoje vznikají nevědomě a vědomě po zvážení každé situace a člověk nemůže nezaujímat nějaký postoj. Nějaký postoj tomu nynějšímu vždy předchází a nějaký bude vždy následovat. Autor také poznamenává, že dešifrace takto vysílaných informací není vždy zřejmá. Člověk musí být buď zběhlý a vědět, čeho si všímat, nebo se musí s danou osobu déle znát a vědět, co čekat, nebo musí mít pro takové věci cit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podle '''Leška''' je posturologie uspořádání těla v prostoru, jeho postavení a držení. Posturologie vydává signál pro definici komunikační situace, sděluje nám, co se odehrává v dané osobě a v konkrétní sociální interakci. To co vyjádříme posturologií je statickým zachycením dynamického pohybu.&amp;lt;ref&amp;gt;LEŠKO, Ladislav. Náhled do sociální komunikace. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2008. 99 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-466-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podle '''Vymětala''' se posturologie zabývá komplexně držením těla, jeho napětím nebo uvolněním, náklony, polohou rukou, nohou, hlavy, směrem natočení těla a konfigurací všech částí těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologie vychází ze základního poznatku, že „lze nemluvit, ale nelze nezaujmout žádnou polohu těla a žádný postoj.“ Z posturologických signálů poměrně snadno poznáme, jak si nás partner nebo přítomní cení a považují, jak férově či neférově by se k nám zachovali.&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4., str. 70&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Posturologie jako součást [[neverbální komunikace]]''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologii nelze oddělit od ostatních složek nonverbální komunikace, jako je [[mimika]] (sdělení výrazem obličeje), [[proxemika]] (komunikace vzdáleností), [[haptika]] (komunikace dotyky), [[kinezika]] (řeč pohybů), [[gestika]] (sdělování gesty) nebo komunikace pohledem (oční kontakt, řeč očí).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Základní tělesné polohy a postoje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vstoje&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vsedě&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vleže&lt;br /&gt;
Při každé z nich mohou různé části těla zaujímat rozmanité polohy. Vzájemnou polohu dvou částí těla při téže základní poloze těla označujeme termínem '''kompozice'''. K vyjádření vzájemných poloh všech částí těla při dané základní poloze se užívá termínu '''konfigurace'''. Určitá konfigurace tak zahrnuje nejen zcela konkrétní polohu rukou a nohou, ale i polohu těla, krku, hlavy atp. Lze jí vyjádřit například schoulení, vzpřímení, zaklonění atd. u polohy vstoje.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Cílem psychologů je nalezení určitých řádů, např. ve vztahu mezi základními polohami těla a sdělením významu přátelského či nepřátelského postoje, prosociálních či hostilních záměrů atd. K tomu dochází jakmile se střetávají alespoň dvě osoby. Když se ovšem člověk nachází sám, nebo si je vědom, že není nikým viděn, jeho zaujímání poloh bývá zpravidla mnohem uvolněnější, než v opačném případě. Ideálním důkazem pro toto tvrzení může být mladá slečna, která (když se domnívá, že není nikým viděna) se v sukni uvolněně natáhne na gauč s roztaženými nohami, což by v přítomnosti jedné a více osob neudělala.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologie si všímá i situace, kdy se do konverzace dostává vícero lidí. Když se do běžící konverzace snaží zapojit další oosoba, bývá obeznámena s faktem, zdali je, či není její přítomnost vítána právě natočením těl buď tak, aby těla vytvořila trojúhelník, či je z pomyslného tvaru nově příchozí odříznut. Dochází k tzv. &amp;quot;vyboxování&amp;quot; účastníka ze hry. To stejné platí i v případě, že se započíná konverzace nová, a záměrně se nasměrováním těla vyšle blízké osobě zpráva, že v konverzaci není vítána. &amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 63 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Kongruence a nekongruence''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kongruence''' poloh, postojů a konfigurací je výrazem vzájemného souladu (shody názorů) účastníků skupinové interakce. Rozumí se jí zaujetí zhruba stejné konfigurace určitých částí těla dvěma nebo více členy skupiny (např. hovořící osoby mají souhlasně ruce volně podél těla nebo založeny na prsou).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Nekongruence''' je nesouhlas, opozice členů ve skupinové interakci, např. hovořící osoba má ruce podél těla a naslouchající na prsou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scheflen''' vytvořil seznam celkem 20 základních tělesných pozic a postojů, Ekman a Friesen provedli kategorizaci základních poloh a konfigurací a hovoří o polohových znacích, náznacích, ilustrátorech, regulátorech, adaptátorech atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Poloha, kterou člověk v sociální interakci zaujímá, do určité míry vyjadřuje celkový postoj tohoto člověka k tomu, co se kolem něho děje. Vzniká do jisté míry „automaticky“, po zvážení celé situace a po zaujetí osobního postoje. Tento psychický postoj pak vyjadřuje konfigurací všech částí těla - fyzickou polohou a fyzickým postojem. Mimořádný význam přitom má vzájemná poloha osob v bezprostředním osobním styku. To naznačuje, o jaký druh interakce jde, jaká je atmosféra setkání, jak se vyvíjí atd. Naznačuje do určité míry i to, kterým směrem se bude setkání dále vyvíjet.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Odkazy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Jiří a Jan HOLEŠ. Sémiotika. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 363 s. ISBN 80-717-8832-5., str. 165 - 167&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Vojtěch. Řeč těla: [neverbální komunikace pro obchodníky i běžný život]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. x, 254 s. ISBN 978-80-251-1658-6.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
LEŠKO, Ladislav. Náhled do sociální komunikace. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2008. 99 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-466-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997. 271 s. ISBN 80-7169-256-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VLČEK, Václav. Psychologie a doteková povolání: [učebnice obchodní psychologie]. 2. vyd. Olomouc: Poznání, 2006. 203 s. ISBN 80-86606-52-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 319 s. ISBN 80-7178-998-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Související články''' ===&lt;br /&gt;
[[neverbální komunikace]], [[Kinezika]], &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Externí odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Definice ve [http://www.slovnik-cizich-slov.net/posturologie Slovníku cizích slov]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* (slovensky) Posturika - referát na [http://referaty.atlas.sk/odborne-humanitne/pedagogika/21818/posturika referaty.atlas.sk]&lt;br /&gt;
Článek o '''posturologii''' na otevřené internetové encyklopedii [http://cs.wikipedia.org/wiki/Posturologie Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posturologie&amp;diff=30608</id>
		<title>Posturologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posturologie&amp;diff=30608"/>
		<updated>2016-01-28T15:34:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Posturologie''' je vědní disciplína zabývající se studiem sdělování informací za pomoci zaujímání určitých poloh částí nebo celého těla. Spadá do kategorie nonverbální komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Internetový slovník cizích slov. Dostupné z: http://www.slovnik-cizich-slov.net/posturologie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Obsah''' ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Definice posturologie&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Posturologie jako součást nonverbální komunikace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Základní tělesné polohy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Kongruence a nekongruence&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Závěr&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6. Odkazy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.1 Reference&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.2 Literatura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.3 Související články&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
6.4 Externí odkazy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Definice posturologie''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Posture''' (agl.) znamená držení, postavení, stav či zaujmout postavení.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kineziologie (nauka o pohybu) rozumí '''posturou''' (držením) zaujetí a udržování klidové polohy organismu v gravitačním poli, ze které může následně vycházet pohyb. Tato funkce je realizována '''posturálním''' systémem.&amp;lt;ref&amp;gt;VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997. 271 s. ISBN 80-7169-256-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zaujetí určité polohy ovlivňuje celá řada faktorů, např. temperament, momentální psychické rozpoložení, kulturní vliv aj. Poloha, kterou osoba v sociální interakci zaujímá, vyjadřuje do jisté míry její postoj k okolnímu dění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''Křivohlavého''' si posturologie všímá fyzických postojů, držení těla apod. účastníků sociální komunikace. Posuzuje nejen konfiguraci všech částí těla jednotlivce, ale i interakci lidí v rámci dialogu či skupinové komunikace. Vyhodnocuje též  shody (kongruence) či neshody (inkongruence) ve vzájemné poloze účastníků rozhovoru, včetně harmonie či disharmonie v jejich postojích, případně jak se svými postoji navzájem doplňují nebo naopak. Postoje člověka vypovídají o tom, co se s člověkem dělo v předcházejících chvílích, co se mu honí hlavou nyní, a v určitých případech lze i dedukovat co se s ní dít teprve bude. Postoje vznikají nevědomě a vědomě po zvážení každé situace a člověk nemůže nezaujímat nějaký postoj. Nějaký postoj tomu nynějšímu vždy předchází a nějaký bude vždy následovat. Autor také poznamenává, že dešifrace takto vysílaných informací není vždy zřejmá. Člověk musí být buď zběhlý a vědět, čeho si všímat, nebo se musí s danou osobu déle znát a vědět, co čekat, nebo musí mít pro takové věci cit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podle '''Leška''' je posturologie uspořádání těla v prostoru, jeho postavení a držení. Posturologie vydává signál pro definici komunikační situace, sděluje nám, co se odehrává v dané osobě a v konkrétní sociální interakci. To co vyjádříme posturologií je statickým zachycením dynamického pohybu.&amp;lt;ref&amp;gt;LEŠKO, Ladislav. Náhled do sociální komunikace. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2008. 99 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-466-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podle '''Vymětala''' se posturologie zabývá komplexně držením těla, jeho napětím nebo uvolněním, náklony, polohou rukou, nohou, hlavy, směrem natočení těla a konfigurací všech částí těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologie vychází ze základního poznatku, že „lze nemluvit, ale nelze nezaujmout žádnou polohu těla a žádný postoj.“ Z posturologických signálů poměrně snadno poznáme, jak si nás partner nebo přítomní cení a považují, jak férově či neférově by se k nám zachovali.&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4., str. 70&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Posturologie jako součást [[neverbální komunikace]]''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologii nelze oddělit od ostatních složek nonverbální komunikace, jako je [[mimika]] (sdělení výrazem obličeje), [[proxemika]] (komunikace vzdáleností), [[haptika]] (komunikace dotyky), [[kinezika]] (řeč pohybů), [[gestika]] (sdělování gesty) nebo komunikace pohledem (oční kontakt, řeč očí).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Základní tělesné polohy a postoje''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vstoje&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vsedě&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vleže&lt;br /&gt;
Při každé z nich mohou různé části těla zaujímat rozmanité polohy. Vzájemnou polohu dvou částí těla při téže základní poloze těla označujeme termínem '''kompozice'''. K vyjádření vzájemných poloh všech částí těla při dané základní poloze se užívá termínu '''konfigurace'''. Určitá konfigurace tak zahrnuje nejen zcela konkrétní polohu rukou a nohou, ale i polohu těla, krku, hlavy atp. Lze jí vyjádřit například schoulení, vzpřímení, zaklonění atd. u polohy vstoje.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Cílem psychologů je nalezení určitých řádů, např. ve vztahu mezi základními polohami těla a sdělením významu přátelského či nepřátelského postoje, prosociálních či hostilních záměrů atd. K tomu dochází jakmile se střetávají alespoň dvě osoby. Když se ovšem člověk nachází sám, nebo si je vědom, že není nikým viděn, jeho zaujímání poloh bývá zpravidla mnohem uvolněnější, než v opačném případě. Ideálním důkazem pro toto tvrzení může být mladá slečna, která (když se domnívá, že není nikým viděna) se v sukni uvolněně natáhne na gauč s roztaženými nohami, což by v přítomnosti jedné a více osob neudělala.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologie si všímá i situace, kdy se do konverzace dostává vícero lidí. Když se do běžící konverzace snaží zapojit další oosoba, bývá obeznámena s faktem, zdali je, či není její přítomnost vítána právě natočením těl buď tak, aby těla vytvořila trojúhelník, či je z pomyslného tvaru nově příchozí odříznut. Dochází k tzv. &amp;quot;vyboxování&amp;quot; účastníka ze hry. To stejné platí i v případě, že se započíná konverzace nová, a záměrně se nasměrováním těla vyšle blízké osobě zpráva, že v konverzaci není vítána. &amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 63 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Kongruence a nekongruence''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kongruence''' poloh, postojů a konfigurací je výrazem vzájemného souladu (shody názorů) účastníků skupinové interakce. Rozumí se jí zaujetí zhruba stejné konfigurace určitých částí těla dvěma nebo více členy skupiny (např. hovořící osoby mají souhlasně ruce volně podél těla nebo založeny na prsou).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Nekongruence''' je nesouhlas, opozice členů ve skupinové interakci, např. hovořící osoba má ruce podél těla a naslouchající na prsou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scheflen''' vytvořil seznam celkem 20 základních tělesných pozic a postojů, Ekman a Friesen provedli kategorizaci základních poloh a konfigurací a hovoří o polohových znacích, náznacích, ilustrátorech, regulátorech, adaptátorech atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Závěr''' ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Poloha, kterou člověk v sociální interakci zaujímá, do určité míry vyjadřuje celkový postoj tohoto člověka k tomu, co se kolem něho děje. Vzniká do jisté míry „automaticky“, po zvážení celé situace a po zaujetí osobního postoje. Tento psychický postoj pak vyjadřuje konfigurací všech částí těla - fyzickou polohou a fyzickým postojem. Mimořádný význam přitom má vzájemná poloha osob v bezprostředním osobním styku. To naznačuje, o jaký druh interakce jde, jaká je atmosféra setkání, jak se vyvíjí atd. Naznačuje do určité míry i to, kterým směrem se bude setkání dále vyvíjet.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Odkazy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Literatura''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Jiří a Jan HOLEŠ. Sémiotika. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 363 s. ISBN 80-717-8832-5., str. 165 - 167&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Vojtěch. Řeč těla: [neverbální komunikace pro obchodníky i běžný život]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. x, 254 s. ISBN 978-80-251-1658-6.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
LEŠKO, Ladislav. Náhled do sociální komunikace. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2008. 99 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-466-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997. 271 s. ISBN 80-7169-256-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VLČEK, Václav. Psychologie a doteková povolání: [učebnice obchodní psychologie]. 2. vyd. Olomouc: Poznání, 2006. 203 s. ISBN 80-86606-52-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 319 s. ISBN 80-7178-998-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Související články''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Článek o '''posturologii''' na otevřené internetové encyklopedii [http://cs.wikipedia.org/wiki/Posturologie Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Externí odkazy''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Definice ve [http://www.slovnik-cizich-slov.net/posturologie Slovníku cizích slov]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* (slovensky) Posturika - referát na [http://referaty.atlas.sk/odborne-humanitne/pedagogika/21818/posturika referaty.atlas.sk]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posturologie&amp;diff=30607</id>
		<title>Posturologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posturologie&amp;diff=30607"/>
		<updated>2016-01-28T15:29:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Posturologie''' je vědní disciplína zabývající se studiem sdělování informací za pomoci zaujímání určitých poloh částí nebo celého těla. Spadá do kategorie nonverbální komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Internetový slovník cizích slov. Dostupné z: http://www.slovnik-cizich-slov.net/posturologie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obsah'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Definice posturologie&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Posturologie jako součást nonverbální komunikace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Základní tělesné polohy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Kongruence a nekongruence&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Závěr&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6. Odkazy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.1 Reference&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.2 Literatura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.3 Související články&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
6.4 Externí odkazy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Definice posturologie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Posture''' (agl.) znamená držení, postavení, stav či zaujmout postavení.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kineziologie (nauka o pohybu) rozumí '''posturou''' (držením) zaujetí a udržování klidové polohy organismu v gravitačním poli, ze které může následně vycházet pohyb. Tato funkce je realizována '''posturálním''' systémem.&amp;lt;ref&amp;gt;VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997. 271 s. ISBN 80-7169-256-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zaujetí určité polohy ovlivňuje celá řada faktorů, např. temperament, momentální psychické rozpoložení, kulturní vliv aj. Poloha, kterou osoba v sociální interakci zaujímá, vyjadřuje do jisté míry její postoj k okolnímu dění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''Křivohlavého''' si posturologie všímá fyzických postojů, držení těla apod. účastníků sociální komunikace. Posuzuje nejen konfiguraci všech částí těla jednotlivce, ale i interakci lidí v rámci dialogu či skupinové komunikace. Vyhodnocuje též  shody (kongruence) či neshody (inkongruence) ve vzájemné poloze účastníků rozhovoru, včetně harmonie či disharmonie v jejich postojích, případně jak se svými postoji navzájem doplňují nebo naopak. Postoje člověka vypovídají o tom, co se s člověkem dělo v předcházejících chvílích, co se mu honí hlavou nyní, a v určitých případech lze i dedukovat co se s ní dít teprve bude. Postoje vznikají nevědomě a vědomě po zvážení každé situace a člověk nemůže nezaujímat nějaký postoj. Nějaký postoj tomu nynějšímu vždy předchází a nějaký bude vždy následovat. Autor také poznamenává, že dešifrace takto vysílaných informací není vždy zřejmá. Člověk musí být buď zběhlý a vědět, čeho si všímat, nebo se musí s danou osobu déle znát a vědět, co čekat, nebo musí mít pro takové věci cit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podle '''Leška''' je posturologie uspořádání těla v prostoru, jeho postavení a držení. Posturologie vydává signál pro definici komunikační situace, sděluje nám, co se odehrává v dané osobě a v konkrétní sociální interakci. To co vyjádříme posturologií je statickým zachycením dynamického pohybu.&amp;lt;ref&amp;gt;LEŠKO, Ladislav. Náhled do sociální komunikace. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2008. 99 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-466-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podle '''Vymětala''' se posturologie zabývá komplexně držením těla, jeho napětím nebo uvolněním, náklony, polohou rukou, nohou, hlavy, směrem natočení těla a konfigurací všech částí těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologie vychází ze základního poznatku, že „lze nemluvit, ale nelze nezaujmout žádnou polohu těla a žádný postoj.“ Z posturologických signálů poměrně snadno poznáme, jak si nás partner nebo přítomní cení a považují, jak férově či neférově by se k nám zachovali.&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4., str. 70&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Posturologie jako součást [[neverbální komunikace]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologii nelze oddělit od ostatních složek nonverbální komunikace, jako je [[mimika]] (sdělení výrazem obličeje), [[proxemika]] (komunikace vzdáleností), [[haptika]] (komunikace dotyky), [[kinezika]] (řeč pohybů), [[gestika]] (sdělování gesty) nebo komunikace pohledem (oční kontakt, řeč očí).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Základní tělesné polohy a postoje'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vstoje&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vsedě&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vleže&lt;br /&gt;
Při každé z nich mohou různé části těla zaujímat rozmanité polohy. Vzájemnou polohu dvou částí těla při téže základní poloze těla označujeme termínem '''kompozice'''. K vyjádření vzájemných poloh všech částí těla při dané základní poloze se užívá termínu '''konfigurace'''. Určitá konfigurace tak zahrnuje nejen zcela konkrétní polohu rukou a nohou, ale i polohu těla, krku, hlavy atp. Lze jí vyjádřit například schoulení, vzpřímení, zaklonění atd. u polohy vstoje.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Cílem psychologů je nalezení určitých řádů, např. ve vztahu mezi základními polohami těla a sdělením významu přátelského či nepřátelského postoje, prosociálních či hostilních záměrů atd. K tomu dochází jakmile se střetávají alespoň dvě osoby. Když se ovšem člověk nachází sám, nebo si je vědom, že není nikým viděn, jeho zaujímání poloh bývá zpravidla mnohem uvolněnější, než v opačném případě. Ideálním důkazem pro toto tvrzení může být mladá slečna, která (když se domnívá, že není nikým viděna) se v sukni uvolněně natáhne na gauč s roztaženými nohami, což by v přítomnosti jedné a více osob neudělala.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologie si všímá i situace, kdy se do konverzace dostává vícero lidí. Když se do běžící konverzace snaží zapojit další oosoba, bývá obeznámena s faktem, zdali je, či není její přítomnost vítána právě natočením těl buď tak, aby těla vytvořila trojúhelník, či je z pomyslného tvaru nově příchozí odříznut. Dochází k tzv. &amp;quot;vyboxování&amp;quot; účastníka ze hry. To stejné platí i v případě, že se započíná konverzace nová, a záměrně se nasměrováním těla vyšle blízké osobě zpráva, že v konverzaci není vítána. &amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 63 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4. Kongruence a nekongruence'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kongruence''' poloh, postojů a konfigurací je výrazem vzájemného souladu (shody názorů) účastníků skupinové interakce. Rozumí se jí zaujetí zhruba stejné konfigurace určitých částí těla dvěma nebo více členy skupiny (např. hovořící osoby mají souhlasně ruce volně podél těla nebo založeny na prsou).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Nekongruence''' je nesouhlas, opozice členů ve skupinové interakci, např. hovořící osoba má ruce podél těla a naslouchající na prsou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scheflen''' vytvořil seznam celkem 20 základních tělesných pozic a postojů, Ekman a Friesen provedli kategorizaci základních poloh a konfigurací a hovoří o polohových znacích, náznacích, ilustrátorech, regulátorech, adaptátorech atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5. Závěr:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Poloha, kterou člověk v sociální interakci zaujímá, do určité míry vyjadřuje celkový postoj tohoto člověka k tomu, co se kolem něho děje. Vzniká do jisté míry „automaticky“, po zvážení celé situace a po zaujetí osobního postoje. Tento psychický postoj pak vyjadřuje konfigurací všech částí těla - fyzickou polohou a fyzickým postojem. Mimořádný význam přitom má vzájemná poloha osob v bezprostředním osobním styku. To naznačuje, o jaký druh interakce jde, jaká je atmosféra setkání, jak se vyvíjí atd. Naznačuje do určité míry i to, kterým směrem se bude setkání dále vyvíjet.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''6. Odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===6.1 Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''6.2 Literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Jiří a Jan HOLEŠ. Sémiotika. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 363 s. ISBN 80-717-8832-5., str. 165 - 167&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Vojtěch. Řeč těla: [neverbální komunikace pro obchodníky i běžný život]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. x, 254 s. ISBN 978-80-251-1658-6.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
LEŠKO, Ladislav. Náhled do sociální komunikace. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2008. 99 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-466-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997. 271 s. ISBN 80-7169-256-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VLČEK, Václav. Psychologie a doteková povolání: [učebnice obchodní psychologie]. 2. vyd. Olomouc: Poznání, 2006. 203 s. ISBN 80-86606-52-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 319 s. ISBN 80-7178-998-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''6.3 Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Článek o '''posturologii''' na otevřené internetové encyklopedii [http://cs.wikipedia.org/wiki/Posturologie Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''6.4 Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Definice ve [http://www.slovnik-cizich-slov.net/posturologie Slovníku cizích slov]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* (slovensky) Posturika - referát na [http://referaty.atlas.sk/odborne-humanitne/pedagogika/21818/posturika referaty.atlas.sk]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=30606</id>
		<title>Chester Carlson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=30606"/>
		<updated>2016-01-28T15:27:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Chester Floyd Carleson'''(8.2. 1906 - 19.9. 1968) byl americký fyzik a vynálezce. Nejvíce se proslavil svým vynálezem zvaným [[Xerox|xerox]]. Jednalo se o první kopírovací stroj, jenž produkoval papíry s již zaschlým inkoustem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Carlson_c.jpg|thumb|Chester Carlson]]&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když bylo Carlesonovi 17, matka mu zemřela na tuberkulózu, zatímco jeho otec byl v invalidním důchodu s artritidou. Tou dobou byl už nejvíce vydělávajícím členem rodiny a to i přes to, že chodil  teprve na střední školu. Odmala četl knihy předních vynálezců, jakým byl např. [[Thomas Alva Edison|Thomas Alva Edison]] a snil o tom, že z jeho těžké životní situace by se mohl dostat nějakým vynálezem, zatímco by naplňoval svou zálibu a k tomu pomohl i lidstvu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aby rodinu uživil, musel pracovat od velmi útlého věku před školou, i po ní. Jedním z těchto přivýdělků byla práce v tiskárně. Práce se zastaralým způsobem tisku ho rychle omrzela. &amp;quot;That set me to thinking about easier ways to do that, and I got to thinking about duplicating methods.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon &amp;amp; Schuster. p. 61. ISBN 0-7432-5118-0.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Díky svým mnoha pracím musel nahrazovat nemálo hodin, ale nakonec střední školu v San Bernardinu dostudoval. Poté začal studovat chemii na Riverside Junior College, na které zprvu studoval chemii, ale v průběhu studia ještě na Riverside přesedlal na fyziku, prý primárně kvůli profesorovi. Po třech letech studia přešel na californský institut technologie. Školu vystudoval s průměrnými známkami, takže nedosáhl na stipendium. Když ze školy vyšel, jeho dluh činil zhruba 1500 dolarů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tou dobou byla v Americe kritická situace, kdy zhruba čtvrtina veškeré populace byla nezaměstnaná. Chester Carlson požádal o práci na 82 místech. A od všech slyšel sborové ne. Nenacházel se v situaci, kde by mohl koukat darovanému koni na zuby, a proto vzal první, nutno podotknout, že extrémně podplacenou, práci v Bell Telephone Laboratories jako výzkumný inženýr. To ho ovšem moc nebavilo a brzy se nechal přeřadit do oddělení zabývající se [[Patent|patenty]]. Po dobu co pracoval s patenty se stále zabýval svými vynálezy a zapsal jich do svého zápisníku na čtyři stovky. Jak sám řekl, práce s patenty vyžadovala neustálé kopírování nepřeberného množství textu a k dispozici byly jen levné, zastaralé a především pomalé metody. Tou bylo hlavně přepisování textu za pomoci karbonového papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[Kearns, David T.; Nadler, David A. (1992). Prophets in the Dark: How Xerox reinvented itself and beat back the Japanese. HarperCollins. p. 15. ISBN 0-88730-564-4.&lt;br /&gt;
]&amp;lt;/ref&amp;gt; Z Bell Telephone Laboratorie byl roku 1933 vyhozen a práci kterou si nedlouho poté našel ve firmě Austin &amp;amp; Dyx záhy opustil, aby se usadil ve firmě P.R. Mallory Company, jakožto vedoucí patentového oddělení. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1936 se znovu vrátil do školy a začal studovat práva v New Yorku. Bylo to také období, kdy začal opravdu pracovat na xeroxu. Jeho první experimenty prováděl u sebe doma v kuchyni a častokrát končili nezdarem. V  tomto období tedy dokončoval školu, studoval v P.R. Mallory Company a ničil domácnost. Proto se nechal přesvědčit ženou, aby dělal pokusy jinde. Poslech a uspěl a díky svým zkušenostem s patenty si jeden urychleně zřídil. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Xerografie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První Carlsonovi výsledky byly extrémně složitě ovladatelné stroje, jejichž postup pro tisk se skládal z 39 kroků. Využíval světlo, aby zbavil statického náboje z fotovodiče. Místa kde se text nacházel, zachoval nabitá a prášková barva se pak dal převést na nový kus papíru, čímž se vytvořila kopie. Kvůli obtížnosti všech kroků, které ke všemu musely být dělány ručně, byl Carlsonův projekt odmítnut v nespočtem firem mezi roky 1939 - 1944. Roku 1948 se dostala první funkční verze na trh, a Chester Carlson by býval asi zbankrotoval,  nebýt automobilky Ford, která přístroje ve velkém nakupovala. Carlson postupem času, vše zdokonaloval. Minimalizoval risk ztráty originálu, zlevňoval náklady na každou kopii a hlavně vše zjednodušoval. Jeho Xerox si tedy upevňoval pozici na trhu a stal se inovátorem pro [[Suché kopírování|suché kopírování]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.ideafinder.com/history/inventors/carlson.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://www.asme.org/engineering-topics/articles/technology-and-society/chester-floyd-carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Patent|Patent]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Chester, Floyd, Carleson, Xerografie, [[Patent|Patent]], Vynálezce, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=30605</id>
		<title>Chester Carlson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=30605"/>
		<updated>2016-01-28T15:08:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Chester Floyd Carleson'''(8.2. 1906 - 19.9. 1968) byl americký fyzik a vynálezce. Nejvíce se proslavil svým vynálezem zvaným [[Xerox|xerox]]. Jednalo se o první kopírovací stroj, jenž produkoval papíry s již zaschlým inkoustem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Carlson_c.jpg|thumb|Chester Carlson]]&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když bylo Carlesonovi 17, matka mu zemřela na tuberkulózu, zatímco jeho otec byl v invalidním důchodu s artritidou. Tou dobou byl už nejvíce vydělávajícím členem rodiny a to i přes to, že chodil  teprve na střední školu. Od mala četl knihy předních vynálezců, jakým byl např. [[Thomas Alva Edison|Thomas Alva Edison]] a snil o tom, že z jeho těžké životní situace by se mohl dostat nějakým vynálezem, zatímco by naplňoval svou zálibu a k tomu pomohl i lidstvu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aby rodinu uživil musel pracovat od velmi útlého věku před školou, i po ní. Jedním z těchto přivýdělků byla práce v tiskárně. Práce se zastaralým způsobem tisku ho rychle omrzela. &amp;quot;That set me to thinking about easier ways to do that, and I got to thinking about duplicating methods.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon &amp;amp; Schuster. p. 61. ISBN 0-7432-5118-0.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Díky svým mnoha pracím musel nahrazovat nemálo hodin, ale nakonec střední školu v San Bernardinu dostudoval. Poté začal studovat chemii na Riverside Junior College, na které zprvu studoval chemii, ale v průběhu studia ještě na Riverside přesedlal na fyziku, prý primárně kvůli profesorovi. Po třech letech studia přešel na californský institut technologie. Školu vystudoval s průměrnými známkami, takže nedosáhl na stipendium. Když ze školy vyšel, jeho dluh činil zhruba 1500 dolarů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tou dobou byla v Americe kritická situace, kdy zhruba čtvrtina veškeré populace byla nezaměstnaná. Chester Carlson požádal o práci na 82 místech. A od všech slyšel sborové ne. Nenacházel se v situaci, kde by mohl koukat darovanému koni na zuby a proto vzal první, nutno podotknout, že extrémně podplacenou, práci v Bell Telephone Laboratories jako výzkumný inženýr. To ho ovšem moc nebavilo a brzy se nechal přeřadit do oddělení zabývající se [[Patent|patenty]]. Po dobu co pracoval s patenty se stále zabýval svými vynálezy a zapsal jich do svého zápisníku na čtyři stovky. Jak sám řekl, práce s patenty vyžadovala neustálé kopírování nepřeberného množství textu a k dispozici byly jen levné, zastaralé a především pomalé metody. Tou bylo hlavně přepisování textu za pomoci karbonového papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[Kearns, David T.; Nadler, David A. (1992). Prophets in the Dark: How Xerox reinvented itself and beat back the Japanese. HarperCollins. p. 15. ISBN 0-88730-564-4.&lt;br /&gt;
]&amp;lt;/ref&amp;gt; Z Bell Telephone Laboratorie byl roku 1933 vyhozen a práci kterou si nedlouho poté našel ve frimě Austin &amp;amp; Dyx záhy opustil, aby se usadil ve firmě P.R. Mallory Company, jakožto vedoucí patentového oddělení. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1936 se znovu vrátil do školy a začal studovat práva v New Yorku. Bylo to také období, kdy začal opravdu pracovat na xeroxu. Jeho první experimenty prováděl u sebe doma v kuchyni a častokrát končili nezdarem. V  tomto období tedy dokončoval školu, studoval v P.R. Mallory Company a ničil domácnost. Proto se nechal přesvědčit ženou, aby dělal pokusy jinde. Poslech a uspěl a díky svým zkušenostem s patenty si jeden urychleně zřídil. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Xerografie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První Carlsonovi výsledky byly extrémně složitě ovladatelné stroje, jejichž postup pro tisk se skládal z 39 kroků. Využíval světlo, aby zbavil statického náboje z fotovodiče. Místa kde se text nacházel zachoval nabitá a prášková barva se pak dal převést na nový kus papíru, čímž se vytvořila kopie. Kvůli obtížnosti všech kroků, které ke všemu musely být dělány ručně, byl Carlsonův projekt odmítnut v nespočtem firem mezi roky 1939 - 1944. Roku 1948 se dostala první funkční verze na trh, a Chester Carlson by býval asi zbankrotoval,  nebýt automobilky Ford, která přístroje ve velkém nakupovala. Carlson postupem času, vše zdokonaloval. Minimalizoval risk ztráty originálu, zlevňoval náklady na každou kopii a hlavně vše zjednodušoval. Jeho Xerox si tedy upevňoval pozici na trhu a stal se inovátorem pro [[Suché kopírování|suché kopírování]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.ideafinder.com/history/inventors/carlson.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://www.asme.org/engineering-topics/articles/technology-and-society/chester-floyd-carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Carlson_c.jpg&amp;diff=30604</id>
		<title>Soubor:Carlson c.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Carlson_c.jpg&amp;diff=30604"/>
		<updated>2016-01-28T15:04:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=30602</id>
		<title>Philip R. Zimmermann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=30602"/>
		<updated>2016-01-28T14:57:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Phillip R. Zimmerman''' je americký specialista na šifrování, matematik, programátor a v neposlední řadě bojovník za lidská práva. Naprogramoval šifrovací program [[Pretty Good Privacy|Pretty Good Privacy]], jehož vylepšená a standardizovaná verze (OpenPGP) se používá do dnes pro šifrování převážně soukromých e-mailů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:phill.jpg|thumb|Narozen&lt;br /&gt;
 12. Února 1954&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 Camden, New Jersey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Philip R. Zimmermann se narodil 12. Února 1954. Po vystudování informatiky na floridské univerzitě (1978) se přestěhoval do San Franciska. Zde ovšem nepobyl moc dlouho, jelikož už 2 roky po vystudování univerzity (1980) si našel práci ve městě Boulder v Coloradu jako softwarový inženýr. K této již tak náročné práci se angažoval v geopolitice. Záhy po nastěhování se zapojil do právě probíhající protinukleární kampaně, kde pracoval jako politicko-vojenský analytik. Jeho odboj ovšem nebyl jen tichý a do roku 1984 se stihl nechat dvakrát zavřít za veřejnou neposlušnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková politická situace přivedla Zimmermana na námět, který posléze vedl do podoby PGP. Na realizování projektu bylo tehdy ovšem málo času, protože ke svým pracím, začal po opuštění vězení vést další osvětu v podobě svých přednášek. Roku 1991 se mu PGP povedlo dokončit a program byl neprodleně vystaven na internetu pro potřeby všech. Tím si vysloužil okamžité trestní stíhání, &amp;quot;protože Zimmerman porušil americké vývozní omezení na šifrovací programy, jelikož umožnil celosvětové rozšíření PGP po internetu&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;https://www.philzimmermann.com/EN/background/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Paradoxem bylo, že vlna všech možných ocenění udělena jemu, či PGP, odstartovala firma Information Week, zatímco byl trestně stíhán. Jednalo se ocenění pro PGP za jeden z nejlepších inovativních výrobků roku 1994. Neewsweek pokračoval záhy (1995) vyhlášením Zimmermana jedním z &amp;quot;Net 50&amp;quot; (jedním z 50 nejvlivnějších lidí na internetu). Před koncem problematického životního období stihl obdržet ještě &amp;quot;Chryslerovo ocenění za inovaci v designu&amp;quot; a &amp;quot;Pionýrské ocenění&amp;quot; od Electronic Frontier Foundation.  Roku 1996 ovšem Zimmerman, společně s jeho právnickým týmem obdržel zprávu, kterou nikdo nečekal. &amp;quot;Michael J. Yamaguchi, United States Attorney for the Northern District of California, announced today that his office has declined prosecution &lt;br /&gt;
of any individuals in connection with the posting to USENET in June 1991 &lt;br /&gt;
of the encryption program known as &amp;quot;Pretty Good Privacy.&amp;quot;  The investigation has been closed.  No further comment will be made by the &lt;br /&gt;
U.S. Attorney's Office on the reasons for declination.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot; /&amp;gt;Zimmerman neprodleně po obdržení stažení žaloby založil firmu PGP a.s., která byla rok nato anexována společností Network Associates a.s.. V té pracoval Zimmermann do roku 2000 jako vrchní poradce. PGP ovšem přestalo být pro firmu nadále lukrativní a tak v roce 2002 prodala práva firmě PGP Corporation, ve které působí Zimmerman jako poradce do dnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== PGP ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;PGP umožňuje [[Základní pojmy v kryptologii|šifrovat a dešifrovat zprávy]], digitálně je podepisovat, ověřovat identitu odesílatele (jen pokud také používá PGP) a spravovat klíče.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;/ref&amp;gt; K tomu využívá [[Asymetrické šifrování|asymetrické kryptografie]]. Tzn., že využívá 2 šifrovací klíče. Výstupem prvního je zašifrovaná zpráva, jež může být dešifrována pouze za pomoci klíče druhého. Výhodu to má takovou, že lze sdílet klíč první a kdokoliv ho může použít k zašifrování zprávy pro nás, jelikož jen my jsme stále vlastníkem druhého dešifrovacího klíče. Na ten ovšem musíme dávat obzvláště velký pozor. Odesílané zprávy lze i podepisovat připojením zvláštního dodatku zašifrovaného odesílatelovým soukromým klíčem. Tímto způsobem lze zaručit plnou autentičnost odesílané zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Phil_Zimmermann &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://interviews.slashdot.org/story/01/09/24/162236/philip-zimmermann-and-guilt-over-pgp&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Asymetrické šifrování|Asymetrické šifrování]], [[Základní pojmy v kryptologii|Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Philip, Zimmermann, [[Asymetrické šifrování|Asymetrická kryptografie]], PGP, [[Pretty Good Privacy|Pretty Good Privacy]], Informatika,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=30601</id>
		<title>Philip R. Zimmermann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=30601"/>
		<updated>2016-01-28T14:52:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Phillip R. Zimmerman''' je americký specialista na šifrování, matematik, programátor a v neposlední řadě bojovník za lidská práva. Naprogramoval šifrovací program [[Pretty Good Privacy|Pretty Good Privacy]], jehož vylepšená a standardizovaná verze (OpenPGP) se používá do dnes pro šifrování převážně soukromých e-mailů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:phill.jpg|thumb|Narozen&lt;br /&gt;
 12. Února 1954&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 Camden, New Jersey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Philip R. Zimmermann se narodil 12. Února 1954. Po vystudování informatiky na floridské univerzitě (1978) se přestěhoval do San Franciska. Zde ovšem nepobyl moc dlouho, jelikož už 2 roky po vystudování univerzity (1980) si našel práci ve městě Boulder v Coloradu jako softwarový inženýr. K této již tak náročné práci se angažoval v geopolitice. Záhy po nastěhování se zapojil do právě probíhající protinukleární kampaně, kde pracoval jako politicko-vojenský analytik. Jeho odboj ovšem nebyl jen tichý a do roku 1984 se stihl nechat dvakrát zavřít za veřejnou neposlušnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková politická situace přivedla Zimmenrmanna na námět, který posléze vedl do podoby PGP. Na realizování projektu bylo tehdy ovšem málo času, protože ke svým pracím, začal po opuštění vězení vést další osvětu v podobě svých přednášek. Roku 1991 se mu PGP povedlo dokončit a program byl neprodleně vystaven na internetu pro potřeby všech. Tím si vysloužil okamžité trestní stíhání, &amp;quot;protože Zimmerman porušil americké vývozní omezení na šifrovací programy, jelikož umožnil celosvětové rozšíření PGP po internetu&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;https://www.philzimmermann.com/EN/background/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Paradoxem bylo, že vlna všech možných ocenění udělena jemu, či PGP, odstartovala firma Information Week, zatímco byl trestně stíhán. Jednalo se ocenění pro PGP za jeden z nejlepších inovativních výrobků roku 1994. Neewsweek pokračoval záhy (1995) vyhlášením Zimmermana jedním z &amp;quot;Net 50&amp;quot; (jedním z 50 nejvlivnějších lidí na internetu). Před koncem problematického životního období stihl obdržet ještě &amp;quot;Chryslerovo ocenění za inovaci v designu&amp;quot; a &amp;quot;Pionýrské ocenění&amp;quot; od Electronic Frontier Foundation.  Roku 1996 ovšem Zimmerman, společně s jeho právnickým týmem obdržel zprávu, kterou nikdo nečekal. &amp;quot;Michael J. Yamaguchi, United States Attorney for the Northern District of California, announced today that his office has declined prosecution &lt;br /&gt;
of any individuals in connection with the posting to USENET in June 1991 &lt;br /&gt;
of the encryption program known as &amp;quot;Pretty Good Privacy.&amp;quot;  The investigation has been closed.  No further comment will be made by the &lt;br /&gt;
U.S. Attorney's Office on the reasons for declination.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot; /&amp;gt;Zimmerman neprodleně po obdržení stažení žaloby založil firmu PGP a.s., která byla rok nato anexována společností Network Associates a.s.. V té pracoval Zimmermann do roku 2000 jako vrchní poradce. PGP ovšem přestalo být pro firmu nadále lukrativní a tak v roce 2002 prodala práva firmě PGP Corporation, ve které působí Zimmerman jako poradce do dnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== PGP ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;PGP umožňuje [[Základní pojmy v kryptologii|šifrovat a dešifrovat zprávy]], digitálně je podepisovat, ověřovat identitu odesílatele (jen pokud také používá PGP) a spravovat klíče.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;/ref&amp;gt; K tomu využívá [[Asymetrické šifrování|asymetrické kryptografie]]. Tzn., že využívá 2 šifrovací klíče. Výstupem prvního je zašifrovaná zpráva, jež může být dešifrována pouze za pomoci klíče druhého. Výhodu to má takovou, že lze sdílet klíč první a kdokoliv ho může použít k zašifrování zprávy pro nás, jelikož jen my jsme stále vlastníkem druhého dešifrovacího klíče. Na ten ovšem musíme dávat obzvláště velký pozor. Odesílané zprávy lze i podepisovat připojením zvláštního dodatku zašifrovaného odesílatelovým soukromým klíčem. Tímto způsobem lze zaručit plnou autentičnost odesílané zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Phil_Zimmermann &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://interviews.slashdot.org/story/01/09/24/162236/philip-zimmermann-and-guilt-over-pgp&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Asymetrické šifrování|Asymetrické šifrování]], [[Základní pojmy v kryptologii|Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Philip, Zimmermann, [[Asymetrické šifrování|Asymetrická kryptografie]], PGP, [[Pretty Good Privacy|Pretty Good Privacy]], Informatika,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=30599</id>
		<title>Philip R. Zimmermann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=30599"/>
		<updated>2016-01-28T14:48:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Phillip R. Zimmerman''' je americký specialista na šifrování, matematik, programátor a v neposlední řadě bojovník za lidská práva. Naprogramoval šifrovací program [[Pretty Good Privacy|Pretty Good Privacy]], jehož vylepšená a standardizovaná verze (OpenPGP) se používá do dnes pro šifrování převážně soukromých e-mailů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:phill.jpg|thumb|Narozen&lt;br /&gt;
 12. Února 1954&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 Camden, New Jersey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Philip R. Zimmermann se narodil 12. Února 1954. Po vystudování informatiky na floridské univerzitě (1978) se přestěhoval do San Franciska. Zde ovšem nepobyl moc dlouho, jelikož už 2 roky po vystudování univerzity (1980) si našel práci ve městě Boulder v Coloradu jako softwarový inženýr. K této již tak náročné práci se angažoval v geopolitice. Záhy po nastěhování se zapojil do právě probíhající protinukleární kampaně, kde pracoval jako politicko-vojenský analytik. Jeho odboj ovšem nebyl jen tichý a do roku 1984 se stihl nechat dvakrát zavřít za veřejnou neposlušnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková politická situace přivedla Zimmenrmanna na námět, který posléze vedl do podoby PGP. Na realizování projektu bylo tehdy ovšem málo času, protože ke svým pracím, začal po opuštění vězení vést další osvětu v podobě svých přednášek. Roku 1991 se mu PGP povedlo dokončit a program byl neprodleně vystaven na internetu pro potřeby všech. Tím si vysloužil okamžité trestní stíhání, &amp;quot;protože Zimmerman porušil americké vývozní omezení na šifrovací programy, jelikož umožnil celosvětové rozšíření PGP po internetu&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;https://www.philzimmermann.com/EN/background/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Paradoxem bylo, že vlna všech možných ocenění udělena jemu, či PGP, odstartovala firma Information Week, zatímco byl trestně stíhán. Jednalo se ocenění pro PGP za jeden z nejlepších inovativních výrobků roku 1994. Neewsweek pokračoval záhy (1995) vyhlášením Zimmermana jedním z &amp;quot;Net 50&amp;quot; (jedním z 50 nejvlivnějších lidí na internetu). Před koncem problematického životního období stihl obdržet ještě &amp;quot;Chryslerovo ocenění za inovaci v designu&amp;quot; a &amp;quot;Pionýrské ocenění&amp;quot; od Electronic Frontier Foundation.  Roku 1996 ovšem Zimmerman, společně s jeho právnickým týmem obdržel zprávu, kterou nikdo nečekal. &amp;quot;Michael J. Yamaguchi, United States Attorney for the Northern District of California, announced today that his office has declined prosecution &lt;br /&gt;
of any individuals in connection with the posting to USENET in June 1991 &lt;br /&gt;
of the encryption program known as &amp;quot;Pretty Good Privacy.&amp;quot;  The investigation has been closed.  No further comment will be made by the &lt;br /&gt;
U.S. Attorney's Office on the reasons for declination.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot; /&amp;gt;Zimmerman neprodleně po obdržení stažení žaloby založil firmu PGP a.s., která byla rok nato anexována společností Network Associates a.s.. V té pracoval Zimmermann do roku 2000 jako vrchní poradce. PGP ovšem přestalo být pro firmu nadále lukrativní a tak v roce 2002 prodala práva firmě PGP Corporation, ve které působí Zimmerman jako poradce do dnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== PGP ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;PGP umožňuje [[Základní pojmy v kryptologii|šifrovat a dešifrovat zprávy]], digitálně je podepisovat, ověřovat identitu odesílatele (jen pokud také používá PGP) a spravovat klíče.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;/ref&amp;gt; K tomu využívá [[Asymetrické šifrování|asymetrické kryptografie]]. Tzn., že využívá 2 šifrovací klíče. Výstupem prvního je zašifrovaná zpráva, jež může být dešifrována pouze za pomoci klíče druhého. Výhodu to má takovou, že lze sdílet klíč první a kdokoliv ho může použít k zašifrování zprávy pro nás, jelikož jen my jsme stále vlastníkem druhého dešifrovacího klíče. Na ten ovšem musíme dávat obzvláště velký pozor. Odesílané zprávy lze i podepisovat připojením zvláštního dodatku zašifrovaného odesílatelovým soukromým klíčem. Tímto způsobem lze zaručit plnou autentičnost odesílané zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Phil_Zimmermann &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://interviews.slashdot.org/story/01/09/24/162236/philip-zimmermann-and-guilt-over-pgp&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Philip, Zimmermann, [[Asymetrické šifrování|asymetrická kryptografie]], PGP, [[Pretty Good Privacy|Pretty Good Privacy]], Informatika,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=29620</id>
		<title>Chester Carlson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=29620"/>
		<updated>2016-01-17T13:24:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Chester Floyd Carleson''' byl americký fyzik a vynálezce. Nejvíce se proslavil svým vynálezem zvaným [[Xerox|xerox]]. Jednalo se o první kopírovací stroj, jenž produkoval papíry s již zaschlým inkoustem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když bylo Carlesonovi 17, matka mu zemřela na tuberkulózu, zatímco jeho otec byl v invalidním důchodu s artritidou. Tou dobou byl už nejvíce vydělávajícím členem rodiny a to i přes to, že chodil  teprve na střední školu. Od mala četl knihy předních vynálezců, jakým byl např. [[Thomas Alva Edison|Thomas Alva Edison]] a snil o tom, že z jeho těžké životní situace by se mohl dostat nějakým vynálezem, zatímco by naplňoval svou zálibu a k tomu pomohl i lidstvu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aby rodinu uživil musel pracovat od velmi útlého věku před školou, i po ní. Jedním z těchto přivýdělků byla práce v tiskárně. Práce se zastaralým způsobem tisku ho rychle omrzela. &amp;quot;That set me to thinking about easier ways to do that, and I got to thinking about duplicating methods.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon &amp;amp; Schuster. p. 61. ISBN 0-7432-5118-0.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Díky svým mnoha pracím musel nahrazovat nemálo hodin, ale nakonec střední školu v San Bernardinu dostudoval. Poté začal studovat chemii na Riverside Junior College, na které zprvu studoval chemii, ale v průběhu studia ještě na Riverside přesedlal na fyziku, prý primárně kvůli profesorovi. Po třech letech studia přešel na californský institut technologie. Školu vystudoval s průměrnými známkami, takže nedosáhl na stipendium. Když ze školy vyšel, jeho dluh činil zhruba 1500 dolarů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tou dobou byla v Americe kritická situace, kdy zhruba čtvrtina veškeré populace byla nezaměstnaná. Chester Carlson požádal o práci na 82 místech. A od všech slyšel sborové ne. Nenacházel se v situaci, kde by mohl koukat darovanému koni na zuby a proto vzal první, nutno podotknout, že extrémně podplacenou, práci v Bell Telephone Laboratories jako výzkumný inženýr. To ho ovšem moc nebavilo a brzy se nechal přeřadit do oddělení zabývající se [[Patent|patenty]]. Po dobu co pracoval s patenty se stále zabýval svými vynálezy a zapsal jich do svého zápisníku na čtyři stovky. Jak sám řekl, práce s patenty vyžadovala neustálé kopírování nepřeberného množství textu a k dispozici byly jen levné, zastaralé a především pomalé metody. Tou bylo hlavně přepisování textu za pomoci karbonového papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[Kearns, David T.; Nadler, David A. (1992). Prophets in the Dark: How Xerox reinvented itself and beat back the Japanese. HarperCollins. p. 15. ISBN 0-88730-564-4.&lt;br /&gt;
]&amp;lt;/ref&amp;gt; Z Bell Telephone Laboratorie byl roku 1933 vyhozen a práci kterou si nedlouho poté našel ve frimě Austin &amp;amp; Dyx záhy opustil, aby se usadil ve firmě P.R. Mallory Company, jakožto vedoucí patentového oddělení. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1936 se znovu vrátil do školy a začal studovat práva v New Yorku. Bylo to také období, kdy začal opravdu pracovat na xeroxu. Jeho první experimenty prováděl u sebe doma v kuchyni a častokrát končili nezdarem. V  tomto období tedy dokončoval školu, studoval v P.R. Mallory Company a ničil domácnost. Proto se nechal přesvědčit ženou, aby dělal pokusy jinde. Poslech a uspěl a díky svým zkušenostem s patenty si jeden urychleně zřídil. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Xerografie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První Carlsonovi výsledky byly extrémně složitě ovladatelné stroje, jejichž postup pro tisk se skládal z 39 kroků. Využíval světlo, aby zbavil statického náboje z fotovodiče. Místa kde se text nacházel zachoval nabitá a prášková barva se pak dal převést na nový kus papíru, čímž se vytvořila kopie. Kvůli obtížnosti všech kroků, které ke všemu musely být dělány ručně, byl Carlsonův projekt odmítnut v nespočtem firem mezi roky 1939 - 1944. Roku 1948 se dostala první funkční verze na trh, a Chester Carlson by býval asi zbankrotoval,  nebýt automobilky Ford, která přístroje ve velkém nakupovala. Carlson postupem času, vše zdokonaloval. Minimalizoval risk ztráty originálu, zlevňoval náklady na každou kopii a hlavně vše zjednodušoval. Jeho Xerox si tedy upevňoval pozici na trhu a stal se inovátorem pro [[Suché kopírování|suché kopírování]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.ideafinder.com/history/inventors/carlson.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://www.asme.org/engineering-topics/articles/technology-and-society/chester-floyd-carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=29570</id>
		<title>Chester Carlson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=29570"/>
		<updated>2016-01-15T15:37:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Chester Floyd Carleson''' byl americký fyzik a vynálezce. Nejvíce se proslavil svým vynálezem zvaným [[Xerox|xerox]]. Jednalo se o první kopírovací stroj, jenž produkoval papíry s již zaschlým inkoustem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když bylo Carlesonovi 17, matka mu zemřela na tuberkulózu, zatímco jeho otec byl v invalidním důchodu s artritidou. Tou dobou byl už nejvíce vydělávajícím členem rodiny a to i přes to, že chodil  teprve na střední školu. Od mala četl knihy předních vynálezců, jakým byl např. [[Thomas Alva Edison|Thomas Alva Edison]] a snil o tom, že z jeho těžké životní situace by se mohl dostat nějakým vynálezem, zatímco by naplňoval svou zálibu a k tomu pomohl i lidstvu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aby rodinu uživil musel pracovat od velmi útlého věku před školou, i po ní. Jedním z těchto přivýdělků byla práce v tiskárně. Práce se zastaralým způsobem tisku ho rychle omrzela. &amp;quot;That set me to thinking about easier ways to do that, and I got to thinking about duplicating methods.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon &amp;amp; Schuster. p. 61. ISBN 0-7432-5118-0.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Díky svým mnoha pracím musel nahrazovat nemálo hodin, ale nakonec střední školu v San Bernardinu dostudoval. Poté začal studovat chemii na Riverside Junior College, na které zprvu studoval chemii, ale v průběhu studia ještě na Riverside přesedlal na fyziku, prý primárně kvůli profesorovi. Po třech letech studia přešel na californský institut technologie. Školu vystudoval s průměrnými známkami, takže nedosáhl na stipendium. Když ze školy vyšel, jeho dluh činil zhruba 1500 dolarů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tou dobou byla v Americe kritická situace, kdy zhruba čtvrtina veškeré populace byla nezaměstnaná. Chester Carlson požádal o práci na 82 místech. A od všech slyšel sborové ne. Nenacházel se v situaci, kde by mohl koukat darovanému koni na zuby a proto vzal první, nutno podotknout, že extrémně podplacenou, práci v Bell Telephone Laboratories jako výzkumný inženýr. To ho ovšem moc nebavilo a brzy se nechal přeřadit do oddělení zabývající se [[Patent|patenty]]. Po dobu co pracoval s patenty se stále zabýval svými vynálezy a zapsal jich do svého zápisníku na čtyři stovky. Jak sám řekl, práce s patenty vyžadovala neustálé kopírování nepřeberného množství textu a k dispozici byly jen levné, zastaralé a především pomalé metody. Tou bylo hlavně přepisování textu za pomoci karbonového papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[Kearns, David T.; Nadler, David A. (1992). Prophets in the Dark: How Xerox reinvented itself and beat back the Japanese. HarperCollins. p. 15. ISBN 0-88730-564-4.&lt;br /&gt;
]&amp;lt;/ref&amp;gt; Z Bell Telephone Laboratorie byl roku 1933 vyhozen a práci kterou si nedlouho poté našel ve frimě Austin &amp;amp; Dyx záhy opustil, aby se usadil ve firmě P.R. Mallory Company, jakožto vedoucí patentového oddělení. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1936 se znovu vrátil do školy a začal studovat práva v New Yorku. Bylo to také období, kdy začal opravdu pracovat na xeroxu. Jeho první experimenty prováděl u sebe doma v kuchyni a častokrát končili nezdarem. V  tomto období tedy dokončoval školu, studoval v P.R. Mallory Company a ničil domácnost. Proto se nechal přesvědčit ženou, aby dělal pokusy jinde. Poslech a uspěl a díky svým zkušenostem s patenty si jeden urychleně zřídil. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Xerografie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První Carlsonovi výsledky byly extrémně složitě ovladatelné stroje, jejichž postup pro tisk se skládal z 39 kroků. Využíval světlo, aby zbavil statického náboje z fotovodiče. Místa kde se text nacházel zachoval nabitá a prášková barva se pak dal převést na nový kus papíru, čímž se vytvořila kopie. Kvůli obtížnosti všech kroků, které ke všemu musely být dělány ručně, byl Carlsonův projekt odmítnut v nespočtem firem mezi roky 1939 - 1944. Roku 1948 se dostala první funkční verze na trh, a Chester Carlson by býval asi zbankrotoval,  nebýt automobilky Ford, která přístroje ve velkém nakupovala. Carlson ppostupem času, vše zdokonaloval. Minimalizoval risk ztráty originálu, zlevňoval náklady na každou kopii a hlavně vše zjednodušoval. Jeho Xerox si tedy upevňoval pozici na trhu a stal se inovátorem pro [[Suché kopírování|suché kopírování]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.ideafinder.com/history/inventors/carlson.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://www.asme.org/engineering-topics/articles/technology-and-society/chester-floyd-carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Reference:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=29569</id>
		<title>Chester Carlson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=29569"/>
		<updated>2016-01-15T15:31:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Chester Floyd Carleson''' byl americký fyzik a vynálezce. Nejvíce se proslavil svým vynálezem zvaným xerox. Jednalo se o první kopírovací stroj, jenž produkoval papíry s již zaschlým inkoustem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když bylo Carlesonovi 17, matka mu zemřela na tuberkulózu, zatímco jeho otec byl v invalidním důchodu s artritidou. Tou dobou byl už nejvíce vydělávajícím členem rodiny a to i přes to, že chodil  teprve na střední školu. Od mala četl knihy předních vynálezců, jakým byl např. Thomas Alva Edison a snil o tom, že z jeho těžké životní situace by se mohl dostat nějakým vynálezem, zatímco by naplňoval svou zálibu a k tomu pomohl i lidstvu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aby rodinu uživil musel pracovat od velmi útlého věku před školou, i po ní. Jedním z těchto přivýdělků byla práce v tiskárně. Práce se zastaralým způsobem tisku ho rychle omrzela. &amp;quot;That set me to thinking about easier ways to do that, and I got to thinking about duplicating methods.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon &amp;amp; Schuster. p. 61. ISBN 0-7432-5118-0.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Díky svým mnoha pracím musel nahrazovat nemálo hodin, ale nakonec střední školu v San Bernardinu dostudoval. Poté začal studovat chemii na Riverside Junior College, na které zprvu studoval chemii, ale v průběhu studia ještě na Riverside přesedlal na fyziku, prý primárně kvůli profesorovi. Po třech letech studia přešel na californský institut technologie. Školu vystudoval s průměrnými známkami, takže nedosáhl na stipendium. Když ze školy vyšel, jeho dluh činil zhruba 1500 dolarů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tou dobou byla v Americe kritická situace, kdy zhruba čtvrtina veškeré populace byla nezaměstnaná. Chester Carlson požádal o práci na 82 místech. A od všech slyšel sborové ne. Nenacházel se v situaci, kde by mohl koukat darovanému koni na zuby a proto vzal první, nutno podotknout, že extrémně podplacenou, práci v Bell Telephone Laboratories jako výzkumný inženýr. To ho ovšem moc nebavilo a brzy se nechal přeřadit do oddělení zabývající se patenty. Po dobu co pracoval s patenty se stále zabýval svými vynálezy a zapsal jich do svého zápisníku na čtyři stovky. Jak sám řekl, práce s patenty vyžadovala neustálé kopírování nepřeberného množství textu a k dispozici byly jen levné, zastaralé a především pomalé metody. Tou bylo hlavně přepisování textu za pomoci karbonového papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[Kearns, David T.; Nadler, David A. (1992). Prophets in the Dark: How Xerox reinvented itself and beat back the Japanese. HarperCollins. p. 15. ISBN 0-88730-564-4.&lt;br /&gt;
]&amp;lt;/ref&amp;gt; Z Bell Telephone Laboratorie byl roku 1933 vyhozen a práci kterou si nedlouho poté našel ve frimě Austin &amp;amp; Dyx záhy opustil, aby se usadil ve firmě P.R. Mallory Company, jakožto vedoucí patentového oddělení. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1936 se znovu vrátil do školy a začal studovat práva v New Yorku. Bylo to také období, kdy začal opravdu pracovat na xeroxu. Jeho první experimenty prováděl u sebe doma v kuchyni a častokrát končili nezdarem. V  tomto období tedy dokončoval školu, studoval v P.R. Mallory Company a ničil domácnost. Proto se nechal přesvědčit ženou, aby dělal pokusy jinde. Poslech a uspěl a díky svým zkušenostem s patenty si jeden urychleně zřídil. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Xerografie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První Carlsonovi výsledky byly extrémně složitě ovladatelné stroje, jejichž postup pro tisk se skládal z 39 kroků. Využíval světlo, aby zbavil statického náboje z fotovodiče. Místa kde se text nacházel zachoval nabitá a prášková barva se pak dal převést na nový kus papíru, čímž se vytvořila kopie. Kvůli obtížnosti všech kroků, které ke všemu musely být dělány ručně, byl Carlsonův projekt odmítnut v nespočtem firem mezi roky 1939 - 1944. Roku 1948 se dostala první funkční verze na trh, a Chester Carlson by býval asi zbankrotoval,  nebýt automobilky Ford, která přístroje ve velkém nakupovala. Carlson ppostupem času, vše zdokonaloval. Minimalizoval risk ztráty originálu, zlevňoval náklady na každou kopii a hlavně vše zjednodušoval. Jeho Xerox se tedy upevňoval pozici na trhu a stal se inovátorem pro suché kopírování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.ideafinder.com/history/inventors/carlson.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://www.asme.org/engineering-topics/articles/technology-and-society/chester-floyd-carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Reference:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posturologie&amp;diff=29562</id>
		<title>Posturologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posturologie&amp;diff=29562"/>
		<updated>2016-01-14T16:31:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''POSTUROLOGIE'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Posturologie''' je vědní disciplína zabývající se studiem sdělování informací za pomoci zaujímání určitých poloh částí nebo celého těla. Spadá do kategorie nonverbální komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Internetový slovník cizích slov. Dostupné z: http://www.slovnik-cizich-slov.net/posturologie&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obsah'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1. Definice posturologie&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Posturologie jako součást nonverbální komunikace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Základní tělesné polohy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Kongruence a nekongruence&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Závěr&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6. Odkazy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.1 Reference&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.2 Literatura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
6.3 Související články&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
6.4 Externí odkazy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Definice posturologie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Posture''' (agl.) znamená držení, postavení, stav či zaujmout postavení.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Kineziologie (nauka o pohybu) rozumí '''posturou''' (držením) zaujetí a udržování klidové polohy organismu v gravitačním poli, ze které může následně vycházet pohyb. Tato funkce je realizována '''posturálním''' systémem.&amp;lt;ref&amp;gt;VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997. 271 s. ISBN 80-7169-256-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zaujetí určité polohy ovlivňuje celá řada faktorů, např. temperament, momentální psychické rozpoložení, kulturní vliv aj. Poloha, kterou osoba v sociální interakci zaujímá, vyjadřuje do jisté míry její postoj k okolnímu dění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''Křivohlavého''' si posturologie všímá fyzických postojů, držení těla apod. účastníků sociální komunikace. Posuzuje nejen konfiguraci všech částí těla jednotlivce, ale i interakci lidí v rámci dialogu či skupinové komunikace. Vyhodnocuje též  shody (kongruence) či neshody (inkongruence) ve vzájemné poloze účastníků rozhovoru, včetně harmonie či disharmonie v jejich postojích, případně jak se svými postoji navzájem doplňují nebo naopak. Postoje člověka vypovídají o tom, co se s člověkem dělo v předcházejících chvílích, co se mu honí hlavou nyní, a v určitých případech lze i dedukovat co se s ní dít teprve bude. Postoje vznikají nevědomě a vědomě po zvážení každé situace a člověk nemůže nezaujímat nějaký postoj. Nějaký postoj tomu nynějšímu vždy předchází a nějaký bude vždy následovat. Autor také poznamenává, že dešifrace takto vysílaných informací není vždy zřejmá. Člověk musí být buď zběhlý a vědět, čeho si všímat, nebo se musí s danou osobu déle znát a vědět, co čekat, nebo musí mít pro takové věci cit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podle '''Leška''' je posturologie uspořádání těla v prostoru, jeho postavení a držení. Posturologie vydává signál pro definici komunikační situace, sděluje nám, co se odehrává v dané osobě a v konkrétní sociální interakci. To co vyjádříme posturologií je statickým zachycením dynamického pohybu.&amp;lt;ref&amp;gt;LEŠKO, Ladislav. Náhled do sociální komunikace. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2008. 99 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-466-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Podle '''Vymětala''' se posturologie zabývá komplexně držením těla, jeho napětím nebo uvolněním, náklony, polohou rukou, nohou, hlavy, směrem natočení těla a konfigurací všech částí těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologie vychází ze základního poznatku, že „lze nemluvit, ale nelze nezaujmout žádnou polohu těla a žádný postoj.“ Z posturologických signálů poměrně snadno poznáme, jak si nás partner nebo přítomní cení a považují, jak férově či neférově by se k nám zachovali.&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4., str. 70&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2. Posturologie jako součást [[neverbální komunikace]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologii nelze oddělit od ostatních složek nonverbální komunikace, jako je [[mimika]] (sdělení výrazem obličeje), [[proxemika]] (komunikace vzdáleností), [[haptika]] (komunikace dotyky), [[kinezika]] (řeč pohybů), [[gestika]] (sdělování gesty) nebo komunikace pohledem (oční kontakt, řeč očí).&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3. Základní tělesné polohy a postoje'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vstoje&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vsedě&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vleže&lt;br /&gt;
Při každé z nich mohou různé části těla zaujímat rozmanité polohy. Vzájemnou polohu dvou částí těla při téže základní poloze těla označujeme termínem '''kompozice'''. K vyjádření vzájemných poloh všech částí těla při dané základní poloze se užívá termínu '''konfigurace'''. Určitá konfigurace tak zahrnuje nejen zcela konkrétní polohu rukou a nohou, ale i polohu těla, krku, hlavy atp. Lze jí vyjádřit například schoulení, vzpřímení, zaklonění atd. u polohy vstoje.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Cílem psychologů je nalezení určitých řádů, např. ve vztahu mezi základními polohami těla a sdělením významu přátelského či nepřátelského postoje, prosociálních či hostilních záměrů atd. K tomu dochází jakmile se střetávají alespoň dvě osoby. Když se ovšem člověk nachází sám, nebo si je vědom, že není nikým viděn, jeho zaujímání poloh bývá zpravidla mnohem uvolněnější, než v opačném případě. Ideálním důkazem pro toto tvrzení může být mladá slečna, která (když se domnívá, že není nikým viděna) se v sukni uvolněně natáhne na gauč s roztaženými nohami, což by v přítomnosti jedné a více osob neudělala.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posturologie si všímá i situace, kdy se do konverzace dostává vícero lidí. Když se do běžící konverzace snaží zapojit další oosoba, bývá obeznámena s faktem, zdali je, či není její přítomnost vítána právě natočením těl buď tak, aby těla vytvořila trojúhelník, či je z pomyslného tvaru nově příchozí odříznut. Dochází k tzv. &amp;quot;vyboxování&amp;quot; účastníka ze hry. To stejné platí i v případě, že se započíná konverzace nová, a záměrně se nasměrováním těla vyšle blízké osobě zpráva, že v konverzaci není vítána. &amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 63 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4. Kongruence a nekongruence'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Kongruence''' poloh, postojů a konfigurací je výrazem vzájemného souladu (shody názorů) účastníků skupinové interakce. Rozumí se jí zaujetí zhruba stejné konfigurace určitých částí těla dvěma nebo více členy skupiny (např. hovořící osoby mají souhlasně ruce volně podél těla nebo založeny na prsou).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Nekongruence''' je nesouhlas, opozice členů ve skupinové interakci, např. hovořící osoba má ruce podél těla a naslouchající na prsou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scheflen''' vytvořil seznam celkem 20 základních tělesných pozic a postojů, Ekman a Friesen provedli kategorizaci základních poloh a konfigurací a hovoří o polohových znacích, náznacích, ilustrátorech, regulátorech, adaptátorech atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''5. Závěr:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„Poloha, kterou člověk v sociální interakci zaujímá, do určité míry vyjadřuje celkový postoj tohoto člověka k tomu, co se kolem něho děje. Vzniká do jisté míry „automaticky“, po zvážení celé situace a po zaujetí osobního postoje. Tento psychický postoj pak vyjadřuje konfigurací všech částí těla - fyzickou polohou a fyzickým postojem. Mimořádný význam přitom má vzájemná poloha osob v bezprostředním osobním styku. To naznačuje, o jaký druh interakce jde, jaká je atmosféra setkání, jak se vyvíjí atd. Naznačuje do určité míry i to, kterým směrem se bude setkání dále vyvíjet.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;neverbalni&amp;quot;&amp;gt;KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda., s. 58 - 65&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''6. Odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===6.1 Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''6.2 Literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Jiří a Jan HOLEŠ. Sémiotika. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 363 s. ISBN 80-717-8832-5., str. 165 - 167&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Vojtěch. Řeč těla: [neverbální komunikace pro obchodníky i běžný život]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. x, 254 s. ISBN 978-80-251-1658-6.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
LEŠKO, Ladislav. Náhled do sociální komunikace. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2008. 99 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-466-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997. 271 s. ISBN 80-7169-256-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VLČEK, Václav. Psychologie a doteková povolání: [učebnice obchodní psychologie]. 2. vyd. Olomouc: Poznání, 2006. 203 s. ISBN 80-86606-52-X.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 319 s. ISBN 80-7178-998-4.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''6.3 Související články'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Článek o '''posturologii''' na otevřené internetové encyklopedii [http://cs.wikipedia.org/wiki/Posturologie Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''6.4 Externí odkazy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Definice ve [http://www.slovnik-cizich-slov.net/posturologie Slovníku cizích slov]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* (slovensky) Posturika - referát na [http://referaty.atlas.sk/odborne-humanitne/pedagogika/21818/posturika referaty.atlas.sk]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=29559</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=29559"/>
		<updated>2016-01-14T15:07:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau;  Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[Makro]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || [[Rukopis]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || Asa Don Dickinson&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || [[Haptika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Posturologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Módy činnosti]] || Doplnila jsem info.,4 zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || [[Ohrožení dětí na internetu]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]|| [[Marie Königová]]|| [[Richard Papík]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Thomas Froehlich]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || || [[Lev Manovich]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet - Aparnet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=29558</id>
		<title>Chester Carlson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=29558"/>
		<updated>2016-01-14T14:59:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Chester Floyd Carleson''' byl americký fyzik a vynálezce. Nejvíce se proslavil svým vynálezem zvaným xerox. Jednalo se o první kopírovací stroj, jenž produkoval papíry s již zaschlým inkoustem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když bylo Carlesonovi 17, matka mu zemřela na tuberkulózu, zatímco jeho otec byl v invalidním důchodu s artritidou. Tou dobou byl už nejvíce vydělávajícím členem rodiny a to i přes to, že chodil  teprve na střední školu. Od mala četl knihy předních vynálezců, jakým byl např. Thomas Alva Edison a snil o tom, že z jeho těžké životní situace by se mohl dostat nějakým vynálezem, zatímco by naplňoval svou zálibu a k tomu pomohl i lidstvu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aby rodinu uživil musel pracovat od velmi útlého věku před školou, i po ní. Jedním z těchto přivýdělků byla práce v tiskárně. Práce se zastaralým způsobem tisku ho rychle omrzela. &amp;quot;That set me to thinking about easier ways to do that, and I got to thinking about duplicating methods.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon &amp;amp; Schuster. p. 61. ISBN 0-7432-5118-0.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Díky svým mnoha pracím musel nahrazovat nemálo hodin, ale nakonec střední školu v San Bernardinu dostudoval. Poté začal studovat chemii na Riverside Junior College, na které zprvu studoval chemii, ale v průběhu studia ještě na Riverside přesedlal na fyziku, prý primárně kvůli profesorovi. Po třech letech studia přešel na californský institut technologie. Školu vystudoval s průměrnými známkami, takže nedosáhl na stipendium. Když ze školy vyšel, jeho dluh činil zhruba 1500 dolarů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tou dobou byla v Americe kritická situace, kdy zhruba čtvrtina veškeré populace byla nezaměstnaná. Chester Carlson požádal o práci na 82 místech. A od všech slyšel sborové ne. Nenacházel se v situaci, kde by mohl koukat darovanému koni na zuby a proto vzal první, nutno podotknout, že extrémně podplacenou, práci v Bell Telephone Laboratories jako výzkumný inženýr. To ho ovšem moc nebavilo a brzy se nechal přeřadit do oddělení zabývající se patenty. Po dobu co pracoval s patenty se stále zabýval svými vynálezy a zapsal jich do svého zápisníku na čtyři stovky. Jak sám řekl, práce s patenty vyžadovala neustálé kopírování nepřeberného množství textu a k dispozici byly jen levné, zastaralé a především pomalé metody. Tou bylo hlavně přepisování textu za pomoci karbonového papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[Kearns, David T.; Nadler, David A. (1992). Prophets in the Dark: How Xerox reinvented itself and beat back the Japanese. HarperCollins. p. 15. ISBN 0-88730-564-4.&lt;br /&gt;
]&amp;lt;/ref&amp;gt; Z Bell Telephone Laboratorie byl roku 1933 vyhozen a práci kterou si nedlouho poté našel ve frimě Austin &amp;amp; Dyx záhy opustil, aby se usadil ve firmě P.R. Mallory Company, jakožto vedoucí patentového oddělení. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1936 se znovu vrátil do školy a začal studovat práva v New Yorku. Bylo to také období, kdy začal opravdu pracovat na xeroxu. Jeho první experimenty prováděl u sebe doma v kuchyni a častokrát končili nezdarem. V  tomto období tedy dokončoval školu, studoval v P.R. Mallory Company a ničil domácnost. Proto se nechal přesvědčit ženou, aby dělal pokusy jinde. Poslech a uspěl. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Xerografie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.ideafinder.com/history/inventors/carlson.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://www.asme.org/engineering-topics/articles/technology-and-society/chester-floyd-carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Reference:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=28987</id>
		<title>Philip R. Zimmermann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=28987"/>
		<updated>2016-01-08T12:49:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Phillip R. Zimmerman''' je americký specialista na šifrování, matematik, programátor a v neposlední řadě bojovník za lidská práva. Naprogramoval šifrovací program [[Pretty Good Privacy|Pretty Good Privacy]], jehož vylepšená a standardizovaná verze (OpenPGP) se používá do dnes pro šifrování převážně soukromých e-mailů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:phill.jpg|thumb|Narozen&lt;br /&gt;
 12. Února 1954&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 Camden, New Jersey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Philip R. Zimmermann se narodil 12. Února 1954. Po vystudování informatiky na floridské univerzitě (1978) se přestěhoval do San Franciska. Zde ovšem nepobyl moc dlouho, jelikož už 2 roky po vystudování univerzity (1980) si našel práci ve městě Boulder v Coloradu jako softwarový inženýr. K této již tak náročné práci se angažoval v geopolitice. Záhy po nastěhování se zapojil do právě probíhající protinukleární kampaně, kde pracoval jako politicko-vojenský analytik. Jeho odboj ovšem nebyl jen tichý a do roku 1984 se stihl nechat dvakrát zavřít za veřejnou neposlušnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková politická situace přivedla Zimmenrmanna na námět, který posléze vedl do podoby PGP. Na realizování projektu bylo tehdy ovšem málo času, protože ke svým pracím, začal po opuštění vězení vést další osvětu v podobě svých přednášek. Roku 1991 se mu PGP povedlo dokončit a program byl neprodleně vystaven na internetu pro potřeby všech. Tím si vysloužil okamžité trestní stíhání, &amp;quot;protože Zimmerman porušil americké vývozní omezení na šifrovací programy, jelikož umožnil celosvětové rozšíření PGP po internetu&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;https://www.philzimmermann.com/EN/background/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Paradoxem bylo, že vlna všech možných ocenění udělena jemu, či PGP, odstartovala firma Information Week, zatímco byl trestně stíhán. Jednalo se ocenění pro PGP za jeden z nejlepších inovativních výrobků roku 1994. Neewsweek pokračoval záhy (1995) vyhlášením Zimmermana jedním z &amp;quot;Net 50&amp;quot; (jedním z 50 nejvlivnějších lidí na internetu). Před koncem problematického životního období stihl obdržet ještě &amp;quot;Chryslerovo ocenění za inovaci v designu&amp;quot; a &amp;quot;Pionýrské ocenění&amp;quot; od Electronic Frontier Foundation.  Roku 1996 ovšem Zimmerman, společně s jeho právnickým týmem obdržel zprávu, kterou nikdo nečekal. &amp;quot;Michael J. Yamaguchi, United States Attorney for the Northern District of California, announced today that his office has declined prosecution &lt;br /&gt;
of any individuals in connection with the posting to USENET in June 1991 &lt;br /&gt;
of the encryption program known as &amp;quot;Pretty Good Privacy.&amp;quot;  The investigation has been closed.  No further comment will be made by the &lt;br /&gt;
U.S. Attorney's Office on the reasons for declination.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot; /&amp;gt;Zimmerman neprodleně po obdržení stažení žaloby založil firmu PGP a.s., která byla rok nato anexována společností Network Associates a.s.. V té pracoval Zimmermann do roku 2000 jako vrchní poradce. PGP ovšem přestalo být pro firmu nadále lukrativní a tak v roce 2002 prodala práva firmě PGP Corporation, ve které působí Zimmerman jako poradce do dnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== PGP ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;PGP umožňuje [[Základní pojmy v kryptologii|šifrovat a dešifrovat zprávy]], digitálně je podepisovat, ověřovat identitu odesílatele (jen pokud také používá PGP) a spravovat klíče.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;/ref&amp;gt; K tomu využívá [[Asymetrické šifrování|asymetrické kryptografie]]. Tzn., že využívá 2 šifrovací klíče. Výstupem prvního je zašifrovaná zpráva, jež může být dešifrována pouze za pomoci klíče druhého. Výhodu to má takovou, že lze sdílet klíč první a kdokoliv ho může použít k zašifrování zprávy pro nás, jelikož jen my jsme stále vlastníkem druhého dešifrovacího klíče. Na ten ovšem musíme dávat obzvláště velký pozor. Odesílané zprávy lze i podepisovat připojením zvláštního dodatku zašifrovaného odesílatelovým soukromým klíčem. Tímto způsobem lze zaručit plnou autentičnost odesílané zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Phil_Zimmermann &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://interviews.slashdot.org/story/01/09/24/162236/philip-zimmermann-and-guilt-over-pgp&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28970</id>
		<title>Gilles Lipovetsky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28970"/>
		<updated>2016-01-08T12:31:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:LipovetskyITE.JPG|thumb|Gilles Lipovetsky,[[Sociologie životního stylu|sociolog životního stylu]]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Gilles Lipovetsky''', narozen 24. září 1944 v Millau, je francouzský sociolog, filosof a spisovatel, zabývající se primárně otázkami dnešní postmoderní společnosti. Řeší vzrůstající narcismus, [[Individualismus|individualismus]] a to, že člověk není pánem své vlastní vůle, nýbrž se jí nechává ovládat a podléhá tlaku společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky studoval filosofii na univerzitě v Grenoble. Svou &amp;quot;filosofickou kariéru&amp;quot; začal jakožto akční mladý Marxista, jímž se stal někdy v průběhu šedesátých let 20. století. Byl velmi nespokojen s tím, jakým směrem se vyvíjel edukativní systém ve Francii a proto se ve svých dvaceti čtyřech letech zapojil do povstání studentů v Paříži. Na universitní půdě tráví prakticky celý svůj život, protože po vystudování university v Grenoble na ní rovnou zůstal jakožto profesor filozofie, kterou tam úspěšně dostudoval. V průběhu svého života získal ještě dva doktoráty. Jeden na univerzitě v Sherbrooke a druhý na New Bulgarian University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tvorba a její významová nosnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Své první významné dílo vydal roku 1983. Do tohoto roku procházel pomalým vnitřním vývojem, kdy se odvracel od [[Marxismus|Marxismu]] a začínal tolerovat, místy se i ztotožňovat s kapitalistickou dobou. Ona kniha nesla název ''L'ère du vide : Essais sur l'individualisme contemporai'' (Gallimard) a deklarovala svět jako postmoderní. Ten je podle ní charakterizován extrémní inklinací k individualismu a rozpadem politiky díky politickým stranám. Vyústění je takové, že se společnost staví zády ke sociálním povinnostem, na kterých demokracie a socialismus stojí a padá. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokračoval sepsáním knihy ''L'Empire de l'éphémère : la mode et son destin dans les sociétés modernes'' (Gallimard, 1987). V té pokračoval ve své obvyklé kontroverzní hravé ironii. Zabýval se v ní oblékáním, tělesnými mravy, sexuálními rolemi a politickou rétorikou, přičemž vše vztahoval pod módu, napříč historií. Také si myslí, že velký výběr dává lidem možnost aby se stali komplexními individui.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://http://press.princeton.edu/titles/5535.html http://press.princeton.edu/titles/5535.html]&amp;lt;/ref&amp;gt; Do roku 1991 se dále zabýval tématy jako jsou feminismus, trhy, globalizace, modernita a média, přičemž vše stále stahoval k individualismu a jak k němu celý svět spěje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V další knize, kterou byla ''Le Crépuscule du devoir'' (Gallimard, 1992), podnikl další vývoj ve svém chápání společnosti a definoval v ní dobu jako hypermoderní. Ta se od postmoderní liší primárně již nezvratným spěním k globální civilizaci a orientaci na nové technologie. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''La Troisième femme'' (Gallimard, 1997) byl další počin, ve kterém se zabýval problematikou boje za rovnoprávnost žen, která byla stimulována právě ženským konzumerismem, jelikož ženy jsou drtivě hlavními odběrateli luxusního zboží.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po, z dešního pohledu, asi nejkontroverznější knize, pokračoval v novém tisíciletí dílem ''Métamorphoses de la culture libérale – Éthique, médias, entreprise, Montréal'' (Édition Liber, 2002). V té se zabývá paradoxy hypermoderní doby, která zároveň klade důraz na individualismu, regionalismus a globalizaci a také na kolektivní societu, která je zároveň otevřená a zároveň uzavřená. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V díle ''Le luxe éternel'' (éditions Gallimard, 2003), které dopsal záhy po knize předchozí se zabývá tématem luxusu napříč historií.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dalším počinu se vrací ke svému myšlenkovému vývoji a notně ho doplňuje. Taktéž vydatně rozšiřuje svou interpretaci druhé moderní revoluce a zaměřuje se na popis nejcharakterističtějších rýsů. které s sebou hypermodernita v dobrém i ve zlém přináší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;http://www.ereading.cz/nakladatele/data/ebooks/7465_preview.pdf Hypermoderní doba: od požitku k úzkosti / Gilles Lipovetsky, Sébastien Charles ; přeložila Barbora Holá. Praha: Prostor, 2013. str. 9 ISBN 9788072602834.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha nesoucí název ''Le bonheur paradoxal. Essai sur la société d'hyperconsommation'' (éditions Gallimard, 2006) řeší globalizaci velkých značek a jeho tak oblíbenou módu a luxus, jako stavební kámen hyper-konzumerismu. Stejného roku vydal i ''La société de déception'' (éditions Textuel, 2006), ve které se pozastavuje nad problematikou zklamání a také chtíče, který vytváří nezaplnitelné vakuum &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''L'écran global. Culture-médias et cinéma à l'âge hypermoderne'' (Seuil, 2007) se opět zabývá druhou moderní revolucí, finálně podtrhuje éru postmodernismu a poukazuje na stále se rozmnožující paradoxy, což je zapříčiněné komplexitou společnosti &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shrnutí názorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky věří, že moderní společnost, kladoucí důrazná budoucnost, univerzálnost, vědu a techniku skončila. Nahradila jí individualistická hypermoderní společnost, kde je každý hnán dopředu jen touhou po osobní slasti, což jde ruku v ruce s všudypřítomnou lhostejností. Postmoderní doba již není hnána dopředu nezastavitelným vědeckým pokrokem. Nárůst pozornosti k subjektivním problémům způsobuje, že rozhodující otázky kolektivního života sklouzávají právě k oné lhostejnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;[http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&amp;amp;shw=146&amp;amp;lst http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&amp;amp;shw=146&amp;amp;lst]&amp;lt;/ref&amp;gt; Postmoderní doba je také charakterizována velkým množstvím paradoxů. Je novátorská a retro, je pornografická a diskrétní, je konzumní i ekologická. Doba hypermoderní, ve které žijeme nyní, přejímá téměř  vše z doby postmoderní, jen k tomu spěje k naprosté globalizaci a smysl si našla ve vymýšlení stále nových technologií, které nám budou i nadále usnadňovat život.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28968</id>
		<title>Gilles Lipovetsky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28968"/>
		<updated>2016-01-08T12:22:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:LipovetskyITE.JPG|thumb|Gilles Lipovetsky,[[Sociologie životního stylu|sociolog životního stylu]]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Gilles Lipovetsky''', narozen 24. září 1944 v Millau, je francouzský sociolog, filosof a spisovatel, zabývající se primárně otázkami dnešní postmoderní společnosti. Řeší vzrůstající narcismus, [[Individualismus|individualismus]] a to, že člověk není pánem své vlastní vůle, nýbrž se jí nechává ovládat a podléhá tlaku společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky studoval filosofii na univerzitě v Grenoble. Svou &amp;quot;filosofickou kariéru&amp;quot; začal jakožto akční mladý Marxista, jímž se stal někdy v průběhu šedesátých let 20. století. Byl velmi nespokojen s tím, jakým směrem se vyvíjel edukativní systém ve Francii a proto se ve svých dvaceti čtyřech letech zapojil do povstání studentů v Paříži. Na universitní půdě tráví prakticky celý svůj život, protože po vystudování university v Grenoble na ní rovnou zůstal jakožto profesor filozofie, kterou tam úspěšně dostudoval. V průběhu svého života získal ještě dva doktoráty. Jeden na univerzitě v Sherbrooke a druhý na New Bulgarian University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tvorba a její významová nosnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Své první významné dílo vydal roku 1983. Do tohoto roku procházel pomalým vnitřním vývojem, kdy se odvracel od [[Marxismus|Marxismu]] a začínal tolerovat, místy se i ztotožňovat s kapitalistickou dobou. Ona kniha nesla název ''L'ère du vide : Essais sur l'individualisme contemporai'' (Gallimard) a deklarovala svět jako postmoderní. Ten je podle ní charakterizován extrémní inklinací k individualismu a rozpadem politiky díky politickým stranám. Vyústění je takové, že se společnost staví zády ke sociálním povinnostem, na kterých demokracie a socialismus stojí a padá. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokračoval sepsáním knihy ''L'Empire de l'éphémère : la mode et son destin dans les sociétés modernes'' (Gallimard, 1987). V té pokračoval ve své obvyklé kontroverzní hravé ironii. Zabýval se v ní oblékáním, tělesnými mravy, sexuálními rolemi a politickou rétorikou, přičemž vše vztahoval pod módu, napříč historií. Také si myslí, že velký výběr dává lidem možnost aby se stali komplexními individui.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://http://press.princeton.edu/titles/5535.html http://press.princeton.edu/titles/5535.html]&amp;lt;/ref&amp;gt; Do roku 1991 se dále zabýval tématy jako jsou feminismus, trhy, globalizace, modernita a média, přičemž vše stále stahoval k individualismu a jak k němu celý svět spěje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V další knize, kterou byla ''Le Crépuscule du devoir'' (Gallimard, 1992), podnikl další vývoj ve svém chápání společnosti a definoval v ní dobu jako hypermoderní. Ta se od postmoderní liší primárně již nezvratným spěním k globální civilizaci a orientaci na nové technologie. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''La Troisième femme'' (Gallimard, 1997) byl další počin, ve kterém se zabýval problematikou boje za rovnoprávnost žen, která byla stimulována právě ženským konzumerismem, jelikož ženy jsou drtivě hlavními odběrateli luxusního zboží.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po, z dešního pohledu, asi nejkontroverznější knize, pokračoval v novém tisíciletí dílem ''Métamorphoses de la culture libérale – Éthique, médias, entreprise, Montréal'' (Édition Liber, 2002). V té se zabývá paradoxy hypermoderní doby, která zároveň klade důraz na individualismu, regionalismus a globalizaci a také na kolektivní societu, která je zároveň otevřená a zároveň uzavřená. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V díle ''Le luxe éternel'' (éditions Gallimard, 2003), které dopsal záhy po knize předchozí se zabývá tématem luxusu napříč historií.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dalším počinu se vrací ke svému myšlenkovému vývoji a notně ho doplňuje. Taktéž vydatně rozšiřuje svou interpretaci druhé moderní revoluce a zaměřuje se na popis nejcharakterističtějších rýsů. které s sebou hypermodernita v dobrém i ve zlém přináší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;http://www.ereading.cz/nakladatele/data/ebooks/7465_preview.pdf Hypermoderní doba: od požitku k úzkosti / Gilles Lipovetsky, Sébastien Charles ; přeložila Barbora Holá. Praha: Prostor, 2013. str. 9 ISBN 9788072602834.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha nesoucí název ''Le bonheur paradoxal. Essai sur la société d'hyperconsommation'' (éditions Gallimard, 2006) řeší globalizaci velkých značek a jeho tak oblíbenou módu a luxus, jako stavební kámen hyper-konzumerismu. Stejného roku vydal i ''La société de déception'' (éditions Textuel, 2006), ve které se pozastavuje nad problematikou zklamání a také chtíče, který vytváří nezaplnitelné vakuum &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''L'écran global. Culture-médias et cinéma à l'âge hypermoderne'' (Seuil, 2007) se opět zabývá druhou moderní revolucí, finálně podtrhuje éru postmodernismu a poukazuje na stále se rozmnožující paradoxy, což je zapříčiněné komplexitou společnosti &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shrnutí názorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky věří, že moderní společnost, kladoucí důrazná budoucnost, univerzálnost, vědu a techniku skončila. Nahradila jí individualistická hypermoderní společnost, kde je každý hnán dopředu jen touhou po osobní slasti, což jde ruku v ruce s všudypřítomnou lhostejností. Postmoderní doba již není hnána dopředu nezastavitelným vědeckým pokrokem. Nárůst pozornosti k subjektivním problémům způsobuje, že rozhodující otázky kolektivního života sklouzávají právě k oné lhostejnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;[http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&amp;amp;shw=146&amp;amp;lst http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&amp;amp;shw=146&amp;amp;lst]&amp;lt;/ref&amp;gt; Postmoderní doba je také charakterizována velkým množstvím paradoxů. Je novátorská a retro, je pornografická a diskrétní, je konzumní i ekologická. Doba hypermoderní, ve které žijeme nyní, přejímá téměř  vše z doby postmoderní, jen k tomu spěje k naprosté globalizaci a smysl si našla ve vymýšlení stále nových technologií, které nám budou i nadále usnadňovat život.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28966</id>
		<title>Gilles Lipovetsky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28966"/>
		<updated>2016-01-08T12:19:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:LipovetskyITE.JPG|thumb|Gilles Lipovetsky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Gilles Lipovetsky''', narozen 24. září 1944 v Millau, je francouzský sociolog, filosof a spisovatel, zabývající se primárně otázkami dnešní postmoderní společnosti. Řeší vzrůstající narcismus, [[Individualismus|individualismus]] a to, že člověk není pánem své vlastní vůle, nýbrž se jí nechává ovládat a podléhá tlaku společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky studoval filosofii na univerzitě v Grenoble. Svou &amp;quot;filosofickou kariéru&amp;quot; začal jakožto akční mladý Marxista, jímž se stal někdy v průběhu šedesátých let 20. století. Byl velmi nespokojen s tím, jakým směrem se vyvíjel edukativní systém ve Francii a proto se ve svých dvaceti čtyřech letech zapojil do povstání studentů v Paříži. Na universitní půdě tráví prakticky celý svůj život, protože po vystudování university v Grenoble na ní rovnou zůstal jakožto profesor filozofie, kterou tam úspěšně dostudoval. V průběhu svého života získal ještě dva doktoráty. Jeden na univerzitě v Sherbrooke a druhý na New Bulgarian University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tvorba a její významová nosnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Své první významné dílo vydal roku 1983. Do tohoto roku procházel pomalým vnitřním vývojem, kdy se odvracel od [[Marxismus|Marxismu]] a začínal tolerovat, místy se i ztotožňovat s kapitalistickou dobou. Ona kniha nesla název ''L'ère du vide : Essais sur l'individualisme contemporai'' (Gallimard) a deklarovala svět jako postmoderní. Ten je podle ní charakterizován extrémní inklinací k individualismu a rozpadem politiky díky politickým stranám. Vyústění je takové, že se společnost staví zády ke sociálním povinnostem, na kterých demokracie a socialismus stojí a padá. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokračoval sepsáním knihy ''L'Empire de l'éphémère : la mode et son destin dans les sociétés modernes'' (Gallimard, 1987). V té pokračoval ve své obvyklé kontroverzní hravé ironii. Zabýval se v ní oblékáním, tělesnými mravy, sexuálními rolemi a politickou rétorikou, přičemž vše vztahoval pod módu, napříč historií. Také si myslí, že velký výběr dává lidem možnost aby se stali komplexními individui.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://http://press.princeton.edu/titles/5535.html http://press.princeton.edu/titles/5535.html]&amp;lt;/ref&amp;gt; Do roku 1991 se dále zabýval tématy jako jsou feminismus, trhy, globalizace, modernita a média, přičemž vše stále stahoval k individualismu a jak k němu celý svět spěje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V další knize, kterou byla ''Le Crépuscule du devoir'' (Gallimard, 1992), podnikl další vývoj ve svém chápání společnosti a definoval v ní dobu jako hypermoderní. Ta se od postmoderní liší primárně již nezvratným spěním k globální civilizaci a orientaci na nové technologie. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''La Troisième femme'' (Gallimard, 1997) byl další počin, ve kterém se zabýval problematikou boje za rovnoprávnost žen, která byla stimulována právě ženským konzumerismem, jelikož ženy jsou drtivě hlavními odběrateli luxusního zboží.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po, z dešního pohledu, asi nejkontroverznější knize, pokračoval v novém tisíciletí dílem ''Métamorphoses de la culture libérale – Éthique, médias, entreprise, Montréal'' (Édition Liber, 2002). V té se zabývá paradoxy hypermoderní doby, která zároveň klade důraz na individualismu, regionalismus a globalizaci a také na kolektivní societu, která je zároveň otevřená a zároveň uzavřená. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V díle ''Le luxe éternel'' (éditions Gallimard, 2003), které dopsal záhy po knize předchozí se zabývá tématem luxusu napříč historií.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dalším počinu se vrací ke svému myšlenkovému vývoji a notně ho doplňuje. Taktéž vydatně rozšiřuje svou interpretaci druhé moderní revoluce a zaměřuje se na popis nejcharakterističtějších rýsů. které s sebou hypermodernita v dobrém i ve zlém přináší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;http://www.ereading.cz/nakladatele/data/ebooks/7465_preview.pdf Hypermoderní doba: od požitku k úzkosti / Gilles Lipovetsky, Sébastien Charles ; přeložila Barbora Holá. Praha: Prostor, 2013. str. 9 ISBN 9788072602834.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha nesoucí název ''Le bonheur paradoxal. Essai sur la société d'hyperconsommation'' (éditions Gallimard, 2006) řeší globalizaci velkých značek a jeho tak oblíbenou módu a luxus, jako stavební kámen hyper-konzumerismu. Stejného roku vydal i ''La société de déception'' (éditions Textuel, 2006), ve které se pozastavuje nad problematikou zklamání a také chtíče, který vytváří nezaplnitelné vakuum &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''L'écran global. Culture-médias et cinéma à l'âge hypermoderne'' (Seuil, 2007) se opět zabývá druhou moderní revolucí, finálně podtrhuje éru postmodernismu a poukazuje na stále se rozmnožující paradoxy, což je zapříčiněné komplexitou společnosti &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shrnutí názorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky věří, že moderní společnost, kladoucí důrazná budoucnost, univerzálnost, vědu a techniku skončila. Nahradila jí individualistická hypermoderní společnost, kde je každý hnán dopředu jen touhou po osobní slasti, což jde ruku v ruce s všudypřítomnou lhostejností. Postmoderní doba již není hnána dopředu nezastavitelným vědeckým pokrokem. Nárůst pozornosti k subjektivním problémům způsobuje, že rozhodující otázky kolektivního života sklouzávají právě k oné lhostejnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;[http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&amp;amp;shw=146&amp;amp;lst http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&amp;amp;shw=146&amp;amp;lst]&amp;lt;/ref&amp;gt; Postmoderní doba je také charakterizována velkým množstvím paradoxů. Je novátorská a retro, je pornografická a diskrétní, je konzumní i ekologická. Doba hypermoderní, ve které žijeme nyní, přejímá téměř  vše z doby postmoderní, jen k tomu spěje k naprosté globalizaci a smysl si našla ve vymýšlení stále nových technologií, které nám budou i nadále usnadňovat život.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28965</id>
		<title>Gilles Lipovetsky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28965"/>
		<updated>2016-01-08T12:16:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:LipovetskyITE.JPG|thumb|Gilles Lipovetsky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Gilles Lipovetsky''', narozen 24. září 1944 v Millau, je francouzský sociolog, filosof a spisovatel, zabývající se primárně otázkami dnešní postmoderní společnosti. Řeší vzrůstající narcismus, individualismus a to, že člověk není pánem své vlastní vůle, nýbrž se jí nechává ovládat a podléhá tlaku společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky studoval filosofii na univerzitě v Grenoble. Svou &amp;quot;filosofickou kariéru&amp;quot; začal jakožto akční mladý Marxista, jímž se stal někdy v průběhu šedesátých let 20. století. Byl velmi nespokojen s tím, jakým směrem se vyvíjel edukativní systém ve Francii a proto se ve svých dvaceti čtyřech letech zapojil do povstání studentů v Paříži. Na universitní půdě tráví prakticky celý svůj život, protože po vystudování university v Grenoble na ní rovnou zůstal jakožto profesor filozofie, kterou tam úspěšně dostudoval. V průběhu svého života získal ještě dva doktoráty. Jeden na univerzitě v Sherbrooke a druhý na New Bulgarian University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tvorba a její významová nosnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Své první významné dílo vydal roku 1983. Do tohoto roku procházel pomalým vnitřním vývojem, kdy se odvracel od [[Marxismus|Marxismu]] a začínal tolerovat, místy se i ztotožňovat s kapitalistickou dobou. Ona kniha nesla název ''L'ère du vide : Essais sur l'individualisme contemporai'' (Gallimard) a deklarovala svět jako postmoderní. Ten je podle ní charakterizován extrémní inklinací k individualismu a rozpadem politiky díky politickým stranám. Vyústění je takové, že se společnost staví zády ke sociálním povinnostem, na kterých demokracie a socialismus stojí a padá. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokračoval sepsáním knihy ''L'Empire de l'éphémère : la mode et son destin dans les sociétés modernes'' (Gallimard, 1987). V té pokračoval ve své obvyklé kontroverzní hravé ironii. Zabýval se v ní oblékáním, tělesnými mravy, sexuálními rolemi a politickou rétorikou, přičemž vše vztahoval pod módu, napříč historií. Také si myslí, že velký výběr dává lidem možnost aby se stali komplexními individui.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://http://press.princeton.edu/titles/5535.html http://press.princeton.edu/titles/5535.html]&amp;lt;/ref&amp;gt; Do roku 1991 se dále zabýval tématy jako jsou feminismus, trhy, globalizace, modernita a média, přičemž vše stále stahoval k individualismu a jak k němu celý svět spěje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V další knize, kterou byla ''Le Crépuscule du devoir'' (Gallimard, 1992), podnikl další vývoj ve svém chápání společnosti a definoval v ní dobu jako hypermoderní. Ta se od postmoderní liší primárně již nezvratným spěním k globální civilizaci a orientaci na nové technologie. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''La Troisième femme'' (Gallimard, 1997) byl další počin, ve kterém se zabýval problematikou boje za rovnoprávnost žen, která byla stimulována právě ženským konzumerismem, jelikož ženy jsou drtivě hlavními odběrateli luxusního zboží.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po, z dešního pohledu, asi nejkontroverznější knize, pokračoval v novém tisíciletí dílem ''Métamorphoses de la culture libérale – Éthique, médias, entreprise, Montréal'' (Édition Liber, 2002). V té se zabývá paradoxy hypermoderní doby, která zároveň klade důraz na individualismu, regionalismus a globalizaci a také na kolektivní societu, která je zároveň otevřená a zároveň uzavřená. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V díle ''Le luxe éternel'' (éditions Gallimard, 2003), které dopsal záhy po knize předchozí se zabývá tématem luxusu napříč historií.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dalším počinu se vrací ke svému myšlenkovému vývoji a notně ho doplňuje. Taktéž vydatně rozšiřuje svou interpretaci druhé moderní revoluce a zaměřuje se na popis nejcharakterističtějších rýsů. které s sebou hypermodernita v dobrém i ve zlém přináší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;http://www.ereading.cz/nakladatele/data/ebooks/7465_preview.pdf Hypermoderní doba: od požitku k úzkosti / Gilles Lipovetsky, Sébastien Charles ; přeložila Barbora Holá. Praha: Prostor, 2013. str. 9 ISBN 9788072602834.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha nesoucí název ''Le bonheur paradoxal. Essai sur la société d'hyperconsommation'' (éditions Gallimard, 2006) řeší globalizaci velkých značek a jeho tak oblíbenou módu a luxus, jako stavební kámen hyper-konzumerismu. Stejného roku vydal i ''La société de déception'' (éditions Textuel, 2006), ve které se pozastavuje nad problematikou zklamání a také chtíče, který vytváří nezaplnitelné vakuum &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''L'écran global. Culture-médias et cinéma à l'âge hypermoderne'' (Seuil, 2007) se opět zabývá druhou moderní revolucí, finálně podtrhuje éru postmodernismu a poukazuje na stále se rozmnožující paradoxy, což je zapříčiněné komplexitou společnosti &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shrnutí názorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky věří, že moderní společnost, kladoucí důrazná budoucnost, univerzálnost, vědu a techniku skončila. Nahradila jí individualistická hypermoderní společnost, kde je každý hnán dopředu jen touhou po osobní slasti, což jde ruku v ruce s všudypřítomnou lhostejností. Postmoderní doba již není hnána dopředu nezastavitelným vědeckým pokrokem. Nárůst pozornosti k subjektivním problémům způsobuje, že rozhodující otázky kolektivního života sklouzávají právě k oné lhostejnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test2&amp;quot;&amp;gt;[http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&amp;amp;shw=146&amp;amp;lst http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&amp;amp;shw=146&amp;amp;lst]&amp;lt;/ref&amp;gt; Postmoderní doba je také charakterizována velkým množstvím paradoxů. Je novátorská a retro, je pornografická a diskrétní, je konzumní i ekologická. Doba hypermoderní, ve které žijeme nyní, přejímá téměř  vše z doby postmoderní, jen k tomu spěje k naprosté globalizaci a smysl si našla ve vymýšlení stále nových technologií, které nám budou i nadále usnadňovat život.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28927</id>
		<title>Gilles Lipovetsky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28927"/>
		<updated>2016-01-07T17:41:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:LipovetskyITE.JPG|thumb|Gilles Lipovetsky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Gilles Lipovetsky''', narozen 24. září 1944 v Millau, je francouzský sociolog, filosof a spisovatel, zabývající se primárně otázkami dnešní postmoderní společnosti. Řeší vzrůstající narcismus, individualismus a to, že člověk není pánem své vlastní vůle, nýbrž se jí nechává ovládat a podléhá tlaku společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky studoval filosofii na univerzitě v Grenoble. Svou &amp;quot;filosofickou kariéru&amp;quot; začal jakožto akční mladý Marxista, jímž se stal někdy v průběhu šedesátých let 20. století. Byl velmi nespokojen s tím, jakým směrem se vyvíjel edukativní systém ve Francii a proto se ve svých dvaceti čtyřech letech zapojil do povstání studentů v Paříži. Na universitní půdě tráví prakticky celý svůj život, protože po vystudování university v Grenoble na ní rovnou zůstal jakožto profesor filozofie, kterou tam úspěšně dostudoval. V průběhu svého života získal ještě dva doktoráty. Jeden na univerzitě v Sherbrooke a druhý na New Bulgarian University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tvorba a její významová nosnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Své první významné dílo vydal roku 1983. Do tohoto roku procházel pomalým vnitřním vývojem, kdy se odvracel od Marxismu a začínal tolerovat, místy se i ztotožňovat s kapitalistickou dobou. Ona kniha nesla název ''L'ère du vide : Essais sur l'individualisme contemporai'' (Gallimard) a deklarovala svět jako postmoderní. Ten je podle ní charakterizován extrémní inklinací k individualismu a rozpadem politiky díky politickým stranám. Vyústění je takové, že se společnost staví zády ke sociálním povinnostem, na kterých demokracie a socialismus stojí a padá. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokračoval sepsáním knihy ''L'Empire de l'éphémère : la mode et son destin dans les sociétés modernes'' (Gallimard, 1987). V té pokračoval ve své obvyklé kontroverzní hravé ironii. Zabýval se v ní oblékáním, tělesnými mravy, sexuálními rolemi a politickou rétorikou, přičemž vše vztahoval pod módu, napříč historií. Také si myslí, že velký výběr dává lidem možnost aby se stali komplexními individui.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://http://press.princeton.edu/titles/5535.html http://press.princeton.edu/titles/5535.html]&amp;lt;/ref&amp;gt; Do roku 1991 se dále zabýval tématy jako jsou feminismus, trhy, globalizace, modernita a média, přičemž vše stále stahoval k individualismu a jak k němu celý svět spěje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V další knize, kterou byla ''Le Crépuscule du devoir'' (Gallimard, 1992), podnikl další vývoj ve svém chápání společnosti a definoval v ní dobu jako hypermoderní. Ta se od postmoderní liší primárně již nezvratným spěním k globální civilizaci a orientaci na nové technologie. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''La Troisième femme'' (Gallimard, 1997) byl další počin, ve kterém se zabýval problematikou boje za rovnoprávnost žen, která byla stimulována právě ženským konzumerismem, jelikož ženy jsou drtivě hlavními odběrateli luxusního zboží.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po, z dešního pohledu, asi nejkontroverznější knize, pokračoval v novém tisíciletí dílem ''Métamorphoses de la culture libérale – Éthique, médias, entreprise, Montréal'' (Édition Liber, 2002). V té se zabývá paradoxy hypermoderní doby, která zároveň klade důraz na individualismu, regionalismus a globalizaci a také na kolektivní societu, která je zároveň otevřená a zároveň uzavřená. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V díle ''Le luxe éternel'' (éditions Gallimard, 2003), které dopsal záhy po knize předchozí se zabývá tématem luxusu napříč historií.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dalším počinu se vrací ke svému myšlenkovému vývoji a notně ho doplňuje. Taktéž vydatně rozšiřuje svou interpretaci druhé moderní revoluce a zaměřuje se na popis nejcharakterističtějších rýsů. které s sebou hypermodernita v dobrém i ve zlém přináší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;http://www.ereading.cz/nakladatele/data/ebooks/7465_preview.pdf Hypermoderní doba: od požitku k úzkosti / Gilles Lipovetsky, Sébastien Charles ; přeložila Barbora Holá. Praha: Prostor, 2013. str. 9 ISBN 9788072602834.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha nesoucí název ''Le bonheur paradoxal. Essai sur la société d'hyperconsommation'' (éditions Gallimard, 2006) řeší globalizaci velkých značek a jeho tak oblíbenou módu a luxus, jako stavební kámen hyper-konzumerismu. Stejného roku vydal i ''La société de déception'' (éditions Textuel, 2006), ve které se pozastavuje nad problematikou zklamání a také chtíče, který vytváří nezaplnitelné vakuum &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''L'écran global. Culture-médias et cinéma à l'âge hypermoderne'' (Seuil, 2007) se opět zabývá druhou moderní revolucí, finálně podtrhuje éru postmodernismu a poukazuje na stále se rozmnožující paradoxy, což je zapříčiněné komplexitou společnosti &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28926</id>
		<title>Gilles Lipovetsky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28926"/>
		<updated>2016-01-07T17:41:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:LipovetskyITE.JPG|thumb|Gilles Lipovetsky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Gilles Lipovetsky''', narozen 24. září 1944 v Millau, je francouzský sociolog, filosof a spisovatel, zabývající se primárně otázkami dnešní postmoderní společnosti. Řeší vzrůstající narcismus, individualismus a to, že člověk není pánem své vlastní vůle, nýbrž se jí nechává ovládat a podléhá tlaku společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky studoval filosofii na univerzitě v Grenoble. Svou &amp;quot;filosofickou kariéru&amp;quot; začal jakožto akční mladý Marxista, jímž se stal někdy v průběhu šedesátých let 20. století. Byl velmi nespokojen s tím, jakým směrem se vyvíjel edukativní systém ve Francii a proto se ve svých dvaceti čtyřech letech zapojil do povstání studentů v Paříži. Na universitní půdě tráví prakticky celý svůj život, protože po vystudování university v Grenoble na ní rovnou zůstal jakožto profesor filozofie, kterou tam úspěšně dostudoval. V průběhu svého života získal ještě dva doktoráty. Jeden na univerzitě v Sherbrooke a druhý na New Bulgarian University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tvorba a její významová nosnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Své první významné dílo vydal roku 1983. Do tohoto roku procházel pomalým vnitřním vývojem, kdy se odvracel od Marxismu a začínal tolerovat, místy se i ztotožňovat s kapitalistickou dobou. Ona kniha nesla název ''L'ère du vide : Essais sur l'individualisme contemporai'' (Gallimard) a deklarovala svět jako postmoderní. Ten je podle ní charakterizován extrémní inklinací k individualismu a rozpadem politiky díky politickým stranám. Vyústění je takové, že se společnost staví zády ke sociálním povinnostem, na kterých demokracie a socialismus stojí a padá. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokračoval sepsáním knihy ''L'Empire de l'éphémère : la mode et son destin dans les sociétés modernes'' (Gallimard, 1987). V té pokračoval ve své obvyklé kontroverzní hravé ironii. Zabýval se v ní oblékáním, tělesnými mravy, sexuálními rolemi a politickou rétorikou, přičemž vše vztahoval pod módu, napříč historií. Také si myslí, že velký výběr dává lidem možnost aby se stali komplexními individui.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://http://press.princeton.edu/titles/5535.html http://press.princeton.edu/titles/5535.html]&amp;lt;/ref&amp;gt; Do roku 1991 se dále zabýval tématy jako jsou feminismus, trhy, globalizace, modernita a média, přičemž vše stále stahoval k individualismu a jak k němu celý svět spěje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V další knize, kterou byla ''Le Crépuscule du devoir'' (Gallimard, 1992), podnikl další vývoj ve svém chápání společnosti a definoval v ní dobu jako hypermoderní. Ta se od postmoderní liší primárně již nezvratným spěním k globální civilizaci a orientaci na nové technologie. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''La Troisième femme'' (Gallimard, 1997) byl další počin, ve kterém se zabýval problematikou boje za rovnoprávnost žen, která byla stimulována právě ženským konzumerismem, jelikož ženy jsou drtivě hlavními odběrateli luxusního zboží.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po, z dešního pohledu, asi nejkontroverznější knize, pokračoval v novém tisíciletí dílem ''Métamorphoses de la culture libérale – Éthique, médias, entreprise, Montréal'' (Édition Liber, 2002). V té se zabývá paradoxy hypermoderní doby, která zároveň klade důraz na individualismu, regionalismus a globalizaci a také na kolektivní societu, která je zároveň otevřená a zároveň uzavřená. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V díle ''Le luxe éternel'' (éditions Gallimard, 2003), které dopsal záhy po knize předchozí se zabývá tématem luxusu napříč historií.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dalším počinu se vrací ke svému myšlenkovému vývoji a notně ho doplňuje. Taktéž vydatně rozšiřuje svou interpretaci druhé moderní revoluce a zaměřuje se na popis nejcharakterističtějších rýsů. které s sebou hypermodernita v dobrém i ve zlém přináší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;http://www.ereading.cz/nakladatele/data/ebooks/7465_preview.pdf Hypermoderní doba: od požitku k úzkosti / Gilles Lipovetsky, Sébastien Charles ; přeložila Barbora Holá. Praha: Prostor, 2013. str. 9 ISBN 9788072602834.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha nesoucí název ''Le bonheur paradoxal. Essai sur la société d'hyperconsommation'' (éditions Gallimard, 2006) řeší globalizaci velkých značek a jeho tak oblíbenou módu a luxus, jako stavební kámen hyper-konzumerismu. Stejného roku vydal i ''La société de déception'' (éditions Textuel, 2006), ve které se pozastavuje nad problematikou zklamání a také chtíče, který vytváří nezaplnitelné vakuum &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''L'écran global. Culture-médias et cinéma à l'âge hypermoderne'' (Seuil, 2007) se opět zabývá druhou moderní revolucí, finálně podtrhuje éru postmodernismu a poukazuje na stále se rozmnožující paradoxy, což je zapříčiněné komplexitou společnosti &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.databazeknih.cz/zivotopis/gilles-lipovetsky-6448&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky&lt;br /&gt;
http://press.princeton.edu/titles/5535.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28914</id>
		<title>Gilles Lipovetsky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28914"/>
		<updated>2016-01-07T15:15:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:LipovetskyITE.JPG|thumb|Gilles Lipovetsky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Gilles Lipovetsky''', narozen 24. září 1944 v Millau, je francouzský sociolog, filosof a spisovatel, zabývající se primárně otázkami dnešní postmoderní společnosti. Řeší vzrůstající narcismus, individualismus a to, že člověk není pánem své vlastní vůle, nýbrž se jí nechává ovládat a podléhá tlaku společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky studoval filosofii na univerzitě v Grenoble. Svou &amp;quot;filosofickou kariéru&amp;quot; začal jakožto akční mladý Marxista, jímž se stal někdy v průběhu šedesátých let 20. století. Byl velmi nespokojen s tím, jakým směrem se vyvíjel edukativní systém ve Francii a proto se ve svých dvaceti čtyřech letech zapojil do povstání studentů v Paříži. Na universitní půdě tráví prakticky celý svůj život, protože po vystudování university v Grenoble na ní rovnou zůstal jakožto profesor filozofie, kterou tam úspěšně dostudoval. V průběhu svého života získal ještě dva doktoráty. Jeden na univerzitě v Sherbrooke a druhý na New Bulgarian University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tvorba a její významová nosnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Své první významné dílo vydal roku 1983. Do tohoto roku procházel pomalým vnitřním vývojem, kdy se odvracel od Marxismu a začínal tolerovat, místy se i ztotožňovat s kapitalistickou dobou. Ona kniha nesla název ''L'ère du vide : Essais sur l'individualisme contemporai'' (Gallimard) a deklarovala svět jako postmoderní. Ten je podle ní charakterizován extrémní inklinací k individualismu a rozpadem politiky díky politickým stranám. Vyústění je takové, že se společnost staví zády ke sociálním povinnostem, na kterých demokracie a socialismus stojí a padá. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokračoval sepsáním knihy ''L'Empire de l'éphémère : la mode et son destin dans les sociétés modernes'' (Gallimard, 1987). V té pokračoval ve své obvyklé kontroverzní hravé ironii. Zabýval se v ní oblékáním, tělesnými mravy, sexuálními rolemi a politickou rétorikou, přičemž vše vztahoval pod módu, napříč historií. Také si myslí, že velký výběr dává lidem možnost aby se stali komplexními individui.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://http://press.princeton.edu/titles/5535.html http://press.princeton.edu/titles/5535.html]&amp;lt;/ref&amp;gt; Do roku 1991 se dále zabýval tématy jako jsou feminismus, trhy, globalizace, modernita a média, přičemž vše stále stahoval k individualismu a jak k němu celý svět spěje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V další knize, kterou byla ''Le Crépuscule du devoir'' (Gallimard, 1992), podnikl další vývoj ve svém chápání společnosti a definoval v ní dobu jako hypermoderní. Ta se od postmoderní liší primárně již nezvratným spěním k globální civilizaci a orientaci na nové technologie. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''La Troisième femme'' (Gallimard, 1997) byl další počin, ve kterém se zabýval problematikou boje za rovnoprávnost žen, která byla stimulována právě ženským konzumerismem, jelikož ženy jsou drtivě hlavními odběrateli luxusního zboží.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po, z dešního pohledu, asi nejkontroverznější knize, pokračoval v novém tisíciletí dílem ''Métamorphoses de la culture libérale – Éthique, médias, entreprise, Montréal'' (Édition Liber, 2002). V té se zabývá paradoxy hypermoderní doby, která zároveň klade důraz na individualismu, regionalismus a globalizaci a také na kolektivní societu, která je zároveň otevřená a zároveň uzavřená. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V díle ''Le luxe éternel'' (éditions Gallimard, 2003), které dopsal záhy po knize předchozí se zabývá tématem luxusu napříč historií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha nesoucí název ''Le bonheur paradoxal. Essai sur la société d'hyperconsommation'' (éditions Gallimard, 2006) řeší globalizaci velkých značek a jeho tak oblíbenou módu a luxus, jako stavební kámen hyper-konzumerismu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.databazeknih.cz/zivotopis/gilles-lipovetsky-6448&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky&lt;br /&gt;
http://press.princeton.edu/titles/5535.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28836</id>
		<title>Gilles Lipovetsky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28836"/>
		<updated>2016-01-06T15:46:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:LipovetskyITE.JPG|thumb|Gilles Lipovetsky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky, narozen 24. září 1944 v Millau, je francouzský sociolog, filosof a spisovatel, zabývající se primárně otázkami dnešní postmoderní společnosti. Řeší vzrůstající narcismus, individualismus a to, že člověk není pánem své vlastní vůle, nýbrž se jí nechává ovládat a podléhá tlaku společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky studoval filosofii na univerzitě v Grenoble. Svou &amp;quot;filosofickou kariéru&amp;quot; začal jakožto akční mladý Marxista, jímž se stal někdy v průběhu šedesátých let 20. století. Byl velmi nespokojen s tím, jakým směrem se vyvíjel edukativní systém ve Francii a proto se ve svých dvaceti čtyřech letech zapojil do povstání studentů v Paříži. Na universitní půdě tráví prakticky celý svůj život, protože po vystudování university v Grenoble na ní rovnou zůstal jakožto profesor filozofie, kterou tam úspěšně dostudoval. V průběhu svého života získal ještě dva doktoráty. Jeden na univerzitě v Sherbrooke a druhý na New Bulgarian University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tvorba a její významová nosnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Své první významné dílo vydal roku 1983. Do tohoto roku procházel pomalým vnitřním vývojem, kdy se odvracel od Marxismu a začínal tolerovat, místy se i ztotožňovat s kapitalistickou dobou. Ona kniha nesla název ''L'ère du vide : Essais sur l'individualisme contemporai'' (Gallimard) a deklarovala svět jako postmoderní. Ten je podle ní charakterizován extrémní inklinací k individualismu a rozpadem politiky díky politickým stranám. Vyústění je takové, že se společnost staví zády ke sociálním povinnostem, na kterých demokracie a socialismus stojí a padá. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pokračoval sepsáním knihy ''L'Empire de l'éphémère : la mode et son destin dans les sociétés modernes'' (Gallimard, 1987). V té pokračoval ve své obvyklé kontroverzní hravé ironii. Zabýval se v ní oblékáním, tělesnými mravy, sexuálními rolemi a politickou rétorikou, přičemž vše vztahoval pod módu, napříč historií. Také si myslí, že velký výběr dává lidem možnost aby se stali komplexními individui.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[http://http://press.princeton.edu/titles/5535.html http://press.princeton.edu/titles/5535.html]&amp;lt;/ref&amp;gt; Do roku 1991 se dále zabýval tématy jako jsou feminismus, trhy, globalizace, modernita a média, přičemž vše stále stahoval k individualismu a jak k němu celý svět spěje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V další knize, kterou byla ''Le Crépuscule du devoir'' (Gallimard, 1992), podnikl další vývoj ve svém chápání společnosti a definoval v ní dobu jako hypermoderní. Ta se od postmoderní liší primárně již nezvratným spěním k globální civilizaci a orientaci na nové technologie. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''La Troisième femme'' (Gallimard, 1997) byl další počin, ve kterém se zabýval problematikou boje za rovnoprávnost žen, která byla stimulována právě ženským konzumerismem, jelikož ženy jsou drtivě hlavními odběrateli luxusního zboží.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po, z dešního pohledu, asi nejkontroverznější knize, pokračoval v novém tisíciletí dílem ''Métamorphoses de la culture libérale – Éthique, médias, entreprise, Montréal'' (Édition Liber, 2002). V té se zabývá paradoxy hypermoderní doby, která zároveň klade důraz na individualismu, regionalismus a globalizaci a také na kolektivní societu, která je zároveň otevřená a zároveň uzavřená. &amp;lt;ref name=&amp;quot;test0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.databazeknih.cz/zivotopis/gilles-lipovetsky-6448&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky&lt;br /&gt;
http://press.princeton.edu/titles/5535.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28710</id>
		<title>Gilles Lipovetsky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28710"/>
		<updated>2016-01-05T15:54:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:LipovetskyITE.JPG|thumb|kurde]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky, narozen 24. září 1944 v Millau, je francouzský sociolog, filosof a spisovatel, zabývající se primárně otázkami dnešní postmoderní společnosti. Řeší vzrůstající narcismus, individualismus a to, že člověk není pánem své vlastní vůle, nýbrž se jí nechává ovládat a podléhá tlaku společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky studoval filosofii na univerzitě v Grenoble. Svou &amp;quot;filosofickou kariéru&amp;quot; začal jakožto akční mladý Marxista, jímž se stal někdy v průběhu šedesátých let 20. století. Byl velmi nespokojen s tím, jakým směrem se vyvíjel edukativní systém ve Francii a proto se ve svých dvaceti čtyřech letech zapojil do povstání studentů v Paříži. Na universitní půdě tráví prakticky celý svůj život, protože po vystudování university v Grenoble na ní rovnou zůstal jakožto profesor filozofie, kterou tam úspěšně dostudoval. V průběhu svého života získal ještě dva doktoráty. Jeden na univerzitě v Sherbrooke a druhý na New Bulgarian University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tvorba a její významová nosnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Své první významné dílo vydal roku 1983. Do tohoto roku procházel pomalým vnitřním vývojem, kdy se odvracel od Marxismu a začínal tolerovat, místy se i ztotožňovat s kapitalistickou dobou. Ona kniha nesla název L'ère du vide : Essais sur l'individualisme contemporai (Gallimard, 1983) a deklarovala svět jako postmoderní. Ten je podle ní charakterizován extrémní inklinací k individualismu a rozpadem politiky díky politickým stranám. Vyústění je takové, že se společnost staví zády ke sociálním povinnostem, na kterých demokracie a socialismus stojí a padá. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.databazeknih.cz/zivotopis/gilles-lipovetsky-6448&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28705</id>
		<title>Gilles Lipovetsky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gilles_Lipovetsky&amp;diff=28705"/>
		<updated>2016-01-05T15:20:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: Založena nová stránka s textem „ kurde  Gilles Lipovetsky, narozen 24. září 1944 v Millau, je francouzský sociolog, filosof a spisovatel, zabývají…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:LipovetskyITE.JPG|thumb|kurde]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky, narozen 24. září 1944 v Millau, je francouzský sociolog, filosof a spisovatel, zabývající se primárně otázkami dnešní postmoderní společnosti. Řeší vzrůstající narcismus, individualismus a to, že člověk není pánem své vlastní vůle, nýbrž se jí nechává ovládat a podléhá tlaku společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gilles Lipovetsky studoval filosofii na univerzitě v Grenoble. Svou &amp;quot;filosofickou kariéru&amp;quot; začal jakožto akční mladý Marxista, jímž se stal někdy v průběhu šedesátých let 20. století. Byl velmi nespokojen s tím, jakým směrem se vyvíjel edukativní systém ve Francii a proto se ve svých dvaceti čtyřech letech zapojil do povstání studentů v Paříži. Na universitní půdě tráví prakticky celý svůj život, protože po vystudování university v Grenoble na ní rovnou zůstal jakožto profesor filozofie, kterou tam úspěšně dostudoval. V průběhu svého života získal ještě dva doktoráty. Jeden na univerzitě v Sherbrooke a druhý na New Bulgarian University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.databazeknih.cz/zivotopis/gilles-lipovetsky-6448&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Gilles_Lipovetsky&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:LipovetskyITE.JPG&amp;diff=28690</id>
		<title>Soubor:LipovetskyITE.JPG</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:LipovetskyITE.JPG&amp;diff=28690"/>
		<updated>2016-01-05T13:37:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=27099</id>
		<title>Chester Carlson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=27099"/>
		<updated>2015-12-16T17:32:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Chester Floyd Carleson byl americký fyzik a vynálezce. Nejvíce se proslavil svým vynálezem zvaným xerox. Jednalo se o první kopírovací stroj, jenž produkoval papíry s již zaschlým inkoustem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když bylo Carlesonovi 17, matka mu zemřela na tuberkulózu, zatímco jeho otec byl v invalidním důchodu s artritidou. Tou dobou byl už nejvíce vydělávajícím členem rodiny a to i přes to, že chodil  teprve na střední školu. Od mala četl knihy předních vynálezců, jakým byl např. Thomas Alva Edison a snil o tom, že z jeho těžké životní situace by se mohl dostat nějakým vynálezem, zatímco by naplňoval svou zálibu a k tomu pomohl i lidstvu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aby rodinu uživil musel pracovat od velmi útlého věku před školou, i po ní. Jedním z těchto přivýdělků byla práce v tiskárně. Práce se zastaralým způsobem tisku ho rychle omrzela. &amp;quot;That set me to thinking about easier ways to do that, and I got to thinking about duplicating methods.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon &amp;amp; Schuster. p. 61. ISBN 0-7432-5118-0.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Díky svým mnoha pracím musel nahrazovat nemálo hodin, ale nakonec střední školu v San Bernardinu dostudoval. Poté začal studovat chemii na Riverside Junior College, na které zprvu studoval chemii, ale v průběhu studia ještě na Riverside přesedlal na fyziku, prý primárně kvůli profesorovi. Po třech letech studia přešel na californský institut technologie. Školu vystudoval s průměrnými známkami, takže nedosáhl na stipendium. Když ze školy vyšel, jeho dluh činil zhruba 1500 dolarů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tou dobou byla v Americe kritická situace, kdy zhruba čtvrtina veškeré populace byla nezaměstnaná. Chester Carlson požádal o práci na 82 místech. A od všech slyšel sborové ne. Nenacházel se v situaci, kde by mohl koukat darovanému koni na zuby a proto vzal první, nutno podotknout, že extrémně podplacenou, práci v Bell Telephone Laboratories jako výzkumný inženýr. To ho ovšem moc nebavilo a brzy se nechal přeřadit do oddělení zabývající se patenty. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Xerografie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.ideafinder.com/history/inventors/carlson.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://www.asme.org/engineering-topics/articles/technology-and-society/chester-floyd-carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Reference:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=26981</id>
		<title>Chester Carlson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=26981"/>
		<updated>2015-12-14T13:57:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Chester Floyd Carleson byl americký fyzik a vynálezce. Nejvíce se proslavil svým vynálezem zvaným xerox. Jednalo se o první kopírovací stroj, jenž produkoval papíry s již zaschlým inkoustem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když bylo Carlesonovi 17, matka mu zemřela na tuberkulózu, zatímco jeho otec byl v invalidním důchodu s artritidou. Tou dobou byl už nejvíce vydělávajícím členem rodiny a to i přes to, že chodil  teprve na střední školu. Od mala četl knihy předních vynálezců, jakým byl např. Thomas Alva Edison a snil o tom, že z jeho těžké životní situace by se mohl dostat nějakým vynálezem, zatímco by naplňoval svou zálibu a k tomu pomohl i lidstvu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aby rodinu uživil musel pracovat od velmi útlého věku před školou, i po ní. Jedním z těchto přivýdělků byla práce v tiskárně. Práce se zastaralým způsobem tisku ho rychle omrzela. &amp;quot;That set me to thinking about easier ways to do that, and I got to thinking about duplicating methods.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon &amp;amp; Schuster. p. 61. ISBN 0-7432-5118-0.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Díky svým mnoha pracím musel nahrazovat nemálo hodin, ale nakonec střední školu v San Bernardinu dostudoval. Poté začal studovat chemii na Riverside Junior College, na které zprvu studoval chemii, ale v průběhu studia ještě na Riverside přesedlal na fyziku, prý primárně kvůli profesorovi. Po třech letech studia přešel na californský institut technologie. Školu vystudoval s průměrnými známkami, takže nedosáhl na stipendium. Když ze školy vyšel, jeho dluh činil zhruba 1500 dolarů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tou dobou byla v Americe kritická situace, kdy zhruba čtvrtina veškeré populace byla nezaměstnaná. Chester Carlson požádal o práci na 82 místech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Xerografie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.ideafinder.com/history/inventors/carlson.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://www.asme.org/engineering-topics/articles/technology-and-society/chester-floyd-carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Reference:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=26781</id>
		<title>Chester Carlson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chester_Carlson&amp;diff=26781"/>
		<updated>2015-12-11T18:02:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: Založena nová stránka s textem „Chester Floyd Carleson byl americký fyzik a vynálezce. Nejvíce se proslavil svým vynálezem zvaným xerox. Jednalo se o první kopírovací stroj, jen…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Chester Floyd Carleson byl americký fyzik a vynálezce. Nejvíce se proslavil svým vynálezem zvaným xerox. Jednalo se o první kopírovací stroj, jenž produkoval papíry s již zaschlým inkoustem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když bylo Carlesonovi 17, matka mu zemřela na tuberkulózu, zatímco jeho otec byl v invalidním důchodu s artritidou. Tou dobou byl už nejvíce vydělávajícím členem rodiny a to i přes to, že chodil  teprve na střední školu. Od mala četl knihy předních vynálezců, jakým byl např. Thomas Alva Edison a snil o tom, že z jeho těžké životní situace by se mohl dostat nějakým vynálezem, zatímco by naplňoval svou zálibu a k tomu pomohl i lidstvu. Aby rodinu uživil musel pracovat od velmi útlého věku před školou, i po ní. Jedním z těchto přivýdělků byla práce v tiskárně. Práce se zastaralým způsobem tisku ho rychle omrzela. &amp;quot;That set me to thinking about easier ways to do that, and I got to thinking about duplicating methods.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson Owen, David (2004). Copies in Seconds: Chester Carlson and the birth of the Xerox machine. New York: Simon &amp;amp; Schuster. p. 61. ISBN 0-7432-5118-0.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Xerografie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Chester_Carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.ideafinder.com/history/inventors/carlson.htm&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://www.asme.org/engineering-topics/articles/technology-and-society/chester-floyd-carlson&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Reference:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=26758</id>
		<title>Philip R. Zimmermann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=26758"/>
		<updated>2015-12-11T12:59:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Phillip R. Zimmerman je americký specialista na šifrování, matematik, programátor a v neposlední řadě bojovník za lidská práva. Naprogramoval šifrovací program Pretty Good Privacy, jehož vylepšená a standardizovaná verze (OpenPGP) se používá do dnes pro šifrování převážně soukromých e-mailů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:phill.jpg|thumb|Narozen&lt;br /&gt;
 12. Února 1954&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 Camden, New Jersey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Život''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Philip R. Zimmermann se narodil 12. Února 1954. Po vystudování informatiky na floridské univerzitě (1978) se přestěhoval do San Franciska. Zde ovšem nepobyl moc dlouho, jelikož už 2 roky po vystudování univerzity (1980) si našel práci ve městě Boulder v Coloradu jako softwarový inženýr. K této již tak náročné práci se angažoval v geopolitice. Záhy po nastěhování se zapojil do právě probíhající protinukleární kampaně, kde pracoval jako politicko-vojenský analytik. Jeho odboj ovšem nebyl jen tichý a do roku 1984 se stihl nechat dvakrát zavřít za veřejnou neposlušnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková politická situace přivedla Zimmenrmanna na námět, který posléze vedl do podoby PGP. Na realizování projektu bylo tehdy ovšem málo času, protože ke svým pracím, začal po opuštění vězení vést další osvětu v podobě svých přednášek. Roku 1991 se mu PGP povedlo dokončit a program byl neprodleně vystaven na internetu pro potřeby všech. Tím si vysloužil okamžité trestní stíhání, &amp;quot;protože Zimmerman porušil americké vývozní omezení na šifrovací programy, jelikož umožnil celosvětové rozšíření PGP po internetu&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;https://www.philzimmermann.com/EN/background/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Paradoxem bylo, že vlna všech možných ocenění udělena jemu, či PGP, odstartovala firma Information Week, zatímco byl trestně stíhán. Jednalo se ocenění pro PGP za jeden z nejlepších inovativních výrobků roku 1994. Neewsweek pokračoval záhy (1995) vyhlášením Zimmermana jedním z &amp;quot;Net 50&amp;quot; (jedním z 50 nejvlivnějších lidí na internetu). Před koncem problematického životního období stihl obdržet ještě &amp;quot;Chryslerovo ocenění za inovaci v designu&amp;quot; a &amp;quot;Pionýrské ocenění&amp;quot; od Electronic Frontier Foundation.  Roku 1996 ovšem Zimmerman, společně s jeho právnickým týmem obdržel zprávu, kterou nikdo nečekal. &amp;quot;Michael J. Yamaguchi, United States Attorney for the Northern District of California, announced today that his office has declined prosecution &lt;br /&gt;
of any individuals in connection with the posting to USENET in June 1991 &lt;br /&gt;
of the encryption program known as &amp;quot;Pretty Good Privacy.&amp;quot;  The investigation has been closed.  No further comment will be made by the &lt;br /&gt;
U.S. Attorney's Office on the reasons for declination.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot; /&amp;gt;Zimmerman neprodleně po obdržení stažení žaloby založil firmu PGP a.s., která byla rok nato anexována společností Network Associates a.s.. V té pracoval Zimmermann do roku 2000 jako vrchní poradce. PGP ovšem přestalo být pro firmu nadále lukrativní a tak v roce 2002 prodala práva firmě PGP Corporation, ve které působí Zimmerman jako poradce do dnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''PGP''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;PGP umožňuje šifrovat a dešifrovat zprávy, digitálně je podepisovat, ověřovat identitu odesílatele (jen pokud také používá PGP) a spravovat klíče.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;/ref&amp;gt; K tomu využívá asymetrické kryptografie. Tzn., že využívá 2 šifrovací klíče. Výstupem prvního je zašifrovaná zpráva, jež může být dešifrována pouze za pomoci klíče druhého. Výhodu to má takovou, že lze sdílet klíč první a kdokoliv ho může použít k zašifrování zprávy pro nás, jelikož jen my jsme stále vlastníkem druhého dešifrovacího klíče. Na ten ovšem musíme dávat obzvláště velký pozor. Odesílané zprávy lze i podepisovat připojením zvláštního dodatku zašifrovaného odesílatelovým soukromým klíčem. Tímto způsobem lze zaručit plnou autentičnost odesílané zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroje:''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Phil_Zimmermann &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://interviews.slashdot.org/story/01/09/24/162236/philip-zimmermann-and-guilt-over-pgp&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference:''' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=26757</id>
		<title>Philip R. Zimmermann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Philip_R._Zimmermann&amp;diff=26757"/>
		<updated>2015-12-11T12:55:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Matej.Krejcirik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Phillip R. Zimmerman je americký specialista na šifrování, matematik, programátor a v neposlední řadě bojovník za lidská práva. Naprogramoval šifrovací program Pretty Good Privacy, jehož vylepšená a standardizovaná verze (OpenPGP) se používá do dnes pro šifrování převážně soukromých e-mailů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:phill.jpg|thumb|Narozen&lt;br /&gt;
 12. Února 1954&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 Camden, New Jersey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Život''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Philip R. Zimmermann se narodil 12. Února 1954. Po vystudování informatiky na floridské univerzitě (1978) se přestěhoval do San Franciska. Zde ovšem nepobyl moc dlouho, jelikož už 2 roky po vystudování univerzity (1980) si našel práci ve městě Boulder v Coloradu jako softwarový inženýr. K této již tak náročné práci se angažoval v geopolitice. Záhy po nastěhování se zapojil do právě probíhající protinukleární kampaně, kde pracoval jako politicko-vojenský analytik. Jeho odboj ovšem nebyl jen tichý a do roku 1984 se stihl nechat dvakrát zavřít za veřejnou neposlušnost. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celková politická situace přivedla Zimmenrmanna na námět, který posléze vedl do podoby PGP. Na realizování projektu bylo tehdy ovšem málo času, protože ke svým pracím, začal po opuštění vězení vést další osvětu v podobě svých přednášek. Roku 1991 se mu PGP povedlo dokončit a program byl neprodleně vystaven na internetu pro potřeby všech. Tím si vysloužil okamžité trestní stíhání, &amp;quot;protože Zimmerman porušil americké vývozní omezení na šifrovací programy, jelikož umožnil celosvětové rozšíření PGP po internetu&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot;&amp;gt;https://www.philzimmermann.com/EN/background/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Paradoxem bylo, že vlna všech možných ocenění udělena jemu, či PGP, odstartovala firma Information Week, zatímco byl trestně stíhán. Jednalo se ocenění pro PGP za jeden z nejlepších inovativních výrobků roku 1994. Neewsweek pokračoval záhy (1995) vyhlášením Zimmermana jedním z &amp;quot;Net 50&amp;quot; (jedním z 50 nejvlivnějších lidí na internetu). Před koncem problematického životního období stihl obdržet ještě &amp;quot;Chryslerovo ocenění za inovaci v designu&amp;quot; a &amp;quot;Pionýrské ocenění&amp;quot; od Electronic Frontier Foundation.  Roku 1996 ovšem Zimmerman, společně s jeho právnickým týmem obdržel zprávu, kterou nikdo nečekal. &amp;quot;Michael J. Yamaguchi, United States Attorney for the Northern District of California, announced today that his office has declined prosecution &lt;br /&gt;
of any individuals in connection with the posting to USENET in June 1991 &lt;br /&gt;
of the encryption program known as &amp;quot;Pretty Good Privacy.&amp;quot;  The investigation has been closed.  No further comment will be made by the &lt;br /&gt;
U.S. Attorney's Office on the reasons for declination.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test&amp;quot; /&amp;gt;Zimmerman neprodleně po obdržení stažení žaloby založil firmu PGP a.s., která byla rok nato anexována společností Network Associates a.s.. V té pracoval Zimmermann do roku 2000 jako vrchní poradce. PGP ovšem přestalo být pro firmu nadále lukrativní a tak v roce 2002 prodala práva firmě PGP Corporation, ve které působí Zimmerman jako poradce do dnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== '''PGP''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;quot;PGP umožňuje šifrovat a dešifrovat zprávy, digitálně je podepisovat, ověřovat identitu odesílatele (jen pokud také používá PGP) a spravovat klíče.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;test1&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;/ref&amp;gt; K tomu využívá asymetrické kryptografie. Tzn., že využívá 2 šifrovací klíče. Výstupem prvního je zašifrovaná zpráva, jež může být dešifrována pouze za pomoci klíče druhého. Výhodu to má takovou, že lze sdílet klíč první a kdokoliv ho může použít k zašifrování zprávy pro nás, jelikož jen my jsme stále vlastníkem druhého dešifrovacího klíče. Na ten ovšem musíme dávat obzvláště velký pozor. Odesílané zprávy lze i podepisovat připojením zvláštního dodatku zašifrovaného odesílatelovým soukromým klíčem. Tímto způsobem lze zaručit plnou autentičnost odesílané zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Phil_Zimmermann &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://interviews.slashdot.org/story/01/09/24/162236/philip-zimmermann-and-guilt-over-pgp&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Good_Privacy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reference: &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Matej.Krejcirik</name></author>
		
	</entry>
</feed>