<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michaela.Malkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michaela.Malkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Michaela.Malkova"/>
	<updated>2026-04-20T23:25:36Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_slu%C5%BEby_knihoven&amp;diff=55270</id>
		<title>Virtuální služby knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_slu%C5%BEby_knihoven&amp;diff=55270"/>
		<updated>2018-08-05T20:33:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Virtuální''' nebo také '''online služby knihoven''' lze definovat jako „informační služby poskytované vzdáleným uživatelům prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, díky nimž lze využívat služeb knihovny i mimo budovu knihovny“.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Online služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001868&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služba dodávání dokumentů ==&lt;br /&gt;
Z angl. originálu Document Delivery Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= TDKIV definuje DDS jako „trvalé nebo dočasné zprostředkování plných textů dokumentů (např. časopiseckých článků nebo knih) v elektronické nebo tištěné podobě“&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Dodávání dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001894&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy dokument v majetku určité instituce zprostředkovává knihovna pro svého uživatele, a to klasickou i elektronickou cestou. DDS je součástí knihovnických systémů - objednání kopie, objednání MVS. Zprostředkování DDS musí být ošetřeno v licenční smlouvě (ta stojí na autorském zákoně), jinak je výhradním uživatelem plátce databáze.&amp;lt;ref&amp;gt;	PLANKOVÁ, Jindra. Systémy elektronické komunikace dokumentů a jejich význam v informační společnosti. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 2, s. 21-38 [cit. 2018-08-04]. Dostupný z WWW: http://knihovna.nkp.cz/knihovna102/10221.htm. ISSN 1801-3252&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní formy&amp;lt;ref&amp;gt;	PLANKOVÁ, Jindra. Systémy elektronické komunikace dokumentů a jejich význam v informační společnosti. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 2, s. 21-38 [cit. 2018-08-04]. Dostupný z WWW: http://knihovna.nkp.cz/knihovna102/10221.htm. ISSN 1801-3252&amp;lt;/ref&amp;gt;: ===&lt;br /&gt;
'''Elektronické dodávání dokumentů'''&lt;br /&gt;
Všechny transakce při dodávání dokumentů vyřizovány elektronicky, tj. od objednávky, přes příjemku až po konečný dokument v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Meziknihovní výpůjční služba (MVS)'''&lt;br /&gt;
Tištěné dodávání dokumentů, hlavně pro knihy, časopisy pak spíše pomocí DDS a EDD. Díky moderním technologiím je možnost zažádat o dokument prostřednictvím webových stránek knihovny, např. ze souborného katalogu. Tato služba by měla být zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (MMVS)'''&lt;br /&gt;
MMVS může být na rozdíl od MVS zpoplatněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RS (Resource sharing)'''&lt;br /&gt;
&amp;quot;Sdílení zdrojů&amp;quot;, je to jedna z možností poskytování dokumentů na základě vytvořených kooperačních sbírek, které knihovny využívají pro potřeby svých uživatelů a čtenářů. Na základě smluvního vztahu tedy knihovny zpřístupňují vlastní tištěné i elektronické zdroje uživatelům jiných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RDS'''&lt;br /&gt;
&amp;quot;Vzdálený přístup k dokumentu a jeho dodání&amp;quot; představuje komplexní proces, který obsahuje získání bibliografické informace o dokumentu, identifikaci konkrétního dodavatele, zprostředkování vzdáleného přístupu k dokumentu a jeho následné dodání. Tato forma zahrnuje také finanční stránku zprostředkování přístupu a dodání dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady: ===&lt;br /&gt;
'''Elektronická pedagogická knihovna&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.epk.cz/ Elektronická pedagogická knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytuje meziknihovní a rešeršní služby se zaměřením především na periodika. Je možné si vybrat záznam článku a objednat jeho kopii - elektronickou nebo papírovou - nebo objednat jakýkoliv článek z časopisu, odebíraného některou ze spolupracujících pedagogických knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dodavatelské centrum pro společenské a přírodní vědy&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.nkp.cz/sluzby/edodo Dodavatelské centrum pro společenské a přírodní vědy&amp;lt;/ref&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nabízí služby umožňující především objednávat a přijímat plně skrze MMS elektronické kopie částí dokumentů v internetovém prostředí. Je určena fyzickým osobám starším 18-ti let s bydlištěm na území ČR Je možné poskytnout max. 20 stran na jednu objednávku, kopie jsou dodávány v pdf formátu do 48 hodin od zadání požadavku. Služba se vztahuje na tištěné dokumenty z fondu NK ČR, kromě exemplářů z Národního konzervačního fondu, elektronické dokumenty z Digitální knihovny a z licencovaných on-line zdrojů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální polytechnická knihovna (VPK)&amp;lt;ref&amp;gt;Virtuální polytechnická knihovna [online]. Praha: Národní technická knihovna, c2006-2014 [cit. 2018-08-04]. Dostupný na World WideWeb: http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VPK funguje jako službu dodávání dokumentů.  Účastní se jí vybrané knihovny ČR, dohromady 55, které vytvářejí společný fond, Souborný katalog (SK), ze kterého si uživatelé mohou objednávat dokumenty. SK je volně přístupný, dodávání dokumentů je placená služba, kterou nabízí 40 účastněných knihoven. Ostatní knihovny poskytují informace o fondech a dokumenty přes Meziknihovní výpůjční službu (MVS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem služby je Národní technická knihovna. VPK poskytuje i informace o účastnických knihovnách, kontaktní údaje na ně a údaje o rozsahu, druhu i termínech služeb (včetně konkrétních parametrů) poskytovaných v rámci služeb Servisního centra VPK (SK VPK).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy v SK VPK obsahují bibliografické údaje, dále pak údaje o vlastnících dokumentů a specifikace služby vztahující se k dokumentu. Dodávání dokumentů funguje ve formě poskytování kopií z fondů účastněných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Potenciální uživatel si musí zřídit uživatelské konto, přes které probíhá komunikace s knihovnou, uživatel si zde pak objednává a přijímá služby a hradí poplatky. VPK upozorňuje, že všechny poskytované služby slouží pro osobní potřebu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální referenční služby ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou „informační služby, jejichž hlavním cílem je poskytování informací o informačních zdrojích nebo jiných pramenech informací, které jsou relevantní z hlediska požadavku konkrétního uživatele“&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Referenční služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001879&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Jedná se o druh informační služby, který odkazuje uživatele informací na jiný potenciální zdroj nebo informační službu v případě, že není možné uživateli poskytnout požadované informace.“&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Referenční služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001879&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Slovo &amp;quot;virtuální&amp;quot; potom znamená dostupné přes počítačové sítě, a zdůrazňuje aspekt přístupu k systému na dálku.&amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu (vybrané systémy). Praha, 2008.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastnosti:&lt;br /&gt;
*vždy je zahájena elektronicky (často v reálném čase), nemusí tak ale končit (např. telefonicky), využívá se PC a internet za účelem komunikace s referenčním pracovníkem (aniž jsou fyzicky přítomni);&lt;br /&gt;
*komunikační kanály – e-mail, chat (náročné), instant messaging, společné prohlížení (e-browsing), videokonference, komerční call centra;&lt;br /&gt;
*některé knihovny si mohou VRS vytvořit společně s jinými knihovnami – výhodami jsou rozšíření otevírací doby, ušetření personálu, více specializací, úspora nákladů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* uživatelé nemusí do knihovny chodit;&lt;br /&gt;
* nejsou limitováni časem, ani místem;&lt;br /&gt;
*finanční výhody - knihovna svoje služby nabízí, i když je fyzicky zavřená.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhodou může být absence přímého kontaktu knihovníka a uživatele, kdy není možné vyjasnit informační potřeby uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''synchronní''&lt;br /&gt;
*v reálném čase&lt;br /&gt;
* přímá interakce mezi knihovníkem a uživatelem&lt;br /&gt;
* umožňují částečně vyjasňovat informační potřeby uživatele&lt;br /&gt;
* limitovány otevírací/provozní dobou&lt;br /&gt;
* např. instant messaging, chat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''asynchronní''&lt;br /&gt;
* neprobíhají v reálném čase&lt;br /&gt;
* pomocí e-mailu nebo formuláře&lt;br /&gt;
* nejsou časově limitovány&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklad: ===&lt;br /&gt;
'''Ptejte se knihovny&amp;lt;ref&amp;gt;O službě [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2014 [cit. 2018-08-04]. Dostupné také z: http://www.ptejteseknihovny.cz/o-sluzbe/o-sluzbe&amp;lt;/ref&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koordinovaná dotazovací služba českých knihoven, která navázala na praxi dotazovací služby Referenčního centra Národní knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné podobě funguje od listopadu 2002 a v roce 2015 s na ní podílelo 85 knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jejím cílem je odpovídat na všeobecné dotazy nejen čtenářům knihoven, ale i ostatním uživatelům internetu. Garance odpovědi na dotaz je do dvou pracovních dnů od přijmutí dotazu, může ale trvat i déle v závislosti na složitosti dotazu. Úkolem knihovny není vždy dotaz plně zodpovědět, ale spíše doporučit vhodné zdroje a poukázat na další možná řešení problému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatel může poslat dotaz e-mailem, přes webové rozhraní s formulářem (formulář „zadání dotazu“ – formulář, zde „kategorie dotazu“), poslat rovnou do své městské knihovny, uživatel může hledat v archivu (zda už tam dotaz není zpracován). V archivu se kupí úplně všechno (dotazy, datace, adresy), vybírá se část ke zveřejnění. Virtuální referenční rozhovor – není vidět. Do archivu jde až hotový zpracovaný dotaz, podle knihoven, podle kategorií, dotazy chronologicky (jen zveřejněné).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zúčastněné knihovny – veřejné v čele s NKP, některé vědecké knihovny, až na výjimky zde chybí VŠ knihovny – VŠ v Praze a Brně se odmítly zařadit do systému – nemají co nabídnout, pokrývají dotazy svých studentů, které veřejnost nezajímají, nedostatek personálu, slouží v rámci své školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* AMERICAN LIBRARY ASSOCIATION, et al. Guidelines for implementing and maintaining virtual reference services. Retrieved December, 2004, 13: 2005.&lt;br /&gt;
* Elektronické dodávání dokumentů (EDD) [online]. Praha: DILIA [cit. 2018-08-04]. Dostupné také z: World Wide Web: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;br /&gt;
* Elektronická Pedagogická knihovna [online]. Praha: Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, c2011-2012 [cit. 2018-08-04]. Dostupné také z: na World Wide Web: http://www.pmjak.cz/node/33.&lt;br /&gt;
* O službě [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2014 [cit. 2018-08-04]. Dostupné také z: http://www.ptejteseknihovny.cz/o-sluzbe/o-sluzbe&lt;br /&gt;
* PLANKOVÁ, Jindra. Systémy elektronické komunikace dokumentů a jejich význam v informační společnosti. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 2, s. 21-38 [cit. 2018-08-04]. Dostupný také z WWW: http://knihovna.nkp.cz/knihovna102/10221.htm. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* ŠVASTOVÁ, Zuzana. Představuje se nová e-PK. Čtenář [online]. 2009, 61(0708) [cit. 2018-08-04]. Dostupné také z: https://ctenar.svkkl.cz/clanky/2009-roc-61/0708-2009/tema-predstavuje-se-nova-e-pk-60-438.htm&lt;br /&gt;
* Virtuální polytechnická knihovna [online]. Praha: Národní technická knihovna, c2006-2014 [cit. 2018-08-04]. Dostupné také z: World WideWeb: http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační služby]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (MMVS)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Referenční služby v knihovnách, včetně virtuálních referenčních služeb.|Referenční služby v knihovnách, včetně virtuálních referenčních služeb]]&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.epk.cz/ Elektronická pedagogická knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.nkp.cz/sluzby/edodo Dodavatelské centrum pro společenské a přírodní vědy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.subito-doc.de/ Subito]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.bl.uk/bldss British Library Document Supply Service]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna Virtuální polytechnická knihovna (VPK)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.ptejteseknihovny.cz/ Ptejte se knihovny]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=55269</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=55269"/>
		<updated>2018-08-05T20:16:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || Labský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 [[Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Škopan&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 [https://wikisofia.cz/wiki/Proces_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_projektov%C3%BDch_rizik Proces řízení projektových rizik.] || Labský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 [https://wikisofia.cz/wiki/Smlouvy_v_IT._Typy,_struktura,_form%C3%A1ln%C3%AD_po%C5%BEadavky,_dopady_Nov%C3%A9ho_ob%C4%8Dansk%C3%A9ho_z%C3%A1kon%C3%ADku. Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku.] || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 [https://wikisofia.cz/wiki/Metody_dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD_znalost%C3%AD_z_datab%C3%A1z%C3%AD_(data_mining) Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 [[Rozhodovací tabulky a stromy]] (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  Zabilanská&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí|Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]]|| Kašparová||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]]  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů]] || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Šišková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Kooperativní projekty knihoven|Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí]]|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) [[Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven]] || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Virtuální služby knihoven]] || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Šišková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) [[Životní cyklus digitálního dokumentu|Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění]] || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu]] || Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2)[[https://wikisofia.cz/wiki/Školní_knihovna:_úloha,_možnosti_zapojení_do_výuky,_situace_v_ČR,_příklady_zahraniční_dobré_praxe| Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace  ČR, příklady zahraniční dobré praxe]]  || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Čtenářské výzkumy|Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků]] || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10)[[https://wikisofia.cz/wiki/Biblioterapie_-_charakteristika_pojmu| Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty]] || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_slu%C5%BEby_knihoven&amp;diff=55268</id>
		<title>Virtuální služby knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_slu%C5%BEby_knihoven&amp;diff=55268"/>
		<updated>2018-08-05T20:09:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Virtuální''' nebo také '''online služby knihoven''' lze definovat jako „informační služby poskytované vzdáleným uživatelům prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, díky nimž lze využívat služeb knihovny i mimo budovu knihovny“.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Online služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001868&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služba dodávání dokumentů ==&lt;br /&gt;
Z angl. originálu Document Delivery Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= TDKIV definuje DDS jako „trvalé nebo dočasné zprostředkování plných textů dokumentů (např. časopiseckých článků nebo knih) v elektronické nebo tištěné podobě“&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Dodávání dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001894&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy dokument v majetku určité instituce zprostředkovává knihovna pro svého uživatele, a to klasickou i elektronickou cestou. DDS je součástí knihovnických systémů - objednání kopie, objednání MVS. Zprostředkování DDS musí být ošetřeno v licenční smlouvě (ta stojí na autor. zákoně), jinak je výhradním uživatelem plátce databáze.&amp;lt;ref&amp;gt;	PLANKOVÁ, Jindra. Systémy elektronické komunikace dokumentů a jejich význam v informační společnosti. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 2, s. 21-38 [cit. 2018-08-04]. Dostupný z WWW: http://knihovna.nkp.cz/knihovna102/10221.htm. ISSN 1801-3252&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní formy&amp;lt;ref&amp;gt;	PLANKOVÁ, Jindra. Systémy elektronické komunikace dokumentů a jejich význam v informační společnosti. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 2, s. 21-38 [cit. 2018-08-04]. Dostupný z WWW: http://knihovna.nkp.cz/knihovna102/10221.htm. ISSN 1801-3252&amp;lt;/ref&amp;gt;: ===&lt;br /&gt;
'''Elektronické dodávání dokumentů'''&lt;br /&gt;
Všechny transakce při dodávání dokumentů vyřizovány elektronicky, tj. od objednávky, přes příjemku až po konečný dokument v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Meziknihovní výpůjční služba (MVS)'''&lt;br /&gt;
Tištěné dodávání dokumentů, hlavně pro knihy, časopisy spíše pomocí DDS a EDD. Ale díky moderním technologiím, možnost zažádat o dokument prostřednictvím webových stránek knihovny, např. ze souborného=== katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RS (Resource sharing)'''&lt;br /&gt;
Sdílení zdrojů, je jednou z možností poskytování dokumentů na základě vytvořených kooperačních sbírek, které knihovny využívají pro potřeby svých uživatelů a čtenářů. Na základě smluvního vztahu tedy knihovny zpřístupňují vlastní tištěné i elektronické zdroje uživatelům jiných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''RDS'''&lt;br /&gt;
Vzdálený přístup k dokumentu a jeho dodání, komplexní proces, který obsahuje získání bibliografické informace o dokumentu, identifikaci konkrétního dodavatele, zprostředkování vzdáleného přístupu k dokumentu a jeho následné dodání. Tato forma zahrnuje také finanční stránku zprostředkování přístupu a dodání dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklady: ===&lt;br /&gt;
'''Elektronická pedagogická knihovna&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.epk.cz/ Elektronická pedagogická knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytuje meziknihovní a rešeršní služby se zaměřením především na periodika. Je možné si vybrat záznam článku a objednat jeho kopii - elektronickou nebo papírovou - nebo objednat jakýkoliv článek z časopisu, odebíraného některou ze spolupracujících pedagogických knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dodavatelské centrum pro společenské a přírodní vědy&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.nkp.cz/sluzby/edodo Dodavatelské centrum pro společenské a přírodní vědy&amp;lt;/ref&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nabízí služby umožňující především objednávat a přijímat plně skrze MMS elektronické kopie částí dokumentů v internetovém prostředí. Je určena fyzickým osobám starším 18-ti let s bydlištěm na území ČR Je možné poskytnout max. 20 stran na jednu objednávku, kopie jsou dodávány v pdf formátu do 48 hodin od zadání požadavku. Služba se vztahuje na tištěné dokumenty z fondu NK ČR, kromě exemplářů z Národního konzervačního fondu, elektronické dokumenty z Digitální knihovny a z licencovaných on-line zdrojů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Virtuální polytechnická knihovna (VPK)&amp;lt;ref&amp;gt;Virtuální polytechnická knihovna [online]. Praha: Národní technická knihovna, c2006-2014 [cit. 2018-08-04]. Dostupný na World WideWeb: http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VPK funguje jako službu dodávání dokumentů.  Účastní se jí vybrané knihovny ČR, dohromady 55, které vytvářejí společný fond, Souborný katalog (SK), ze kterého si uživatelé mohou objednávat dokumenty. SK je volně přístupný, dodávání dokumentů je placená služba, kterou nabízí 40 účastněných knihoven. Ostatní knihovny poskytují informace o fondech a dokumenty přes Meziknihovní výpůjční službu (MVS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem služby je Národní technická knihovna. VPK poskytuje i informace o účastnických knihovnách, kontaktní údaje na ně a údaje o rozsahu, druhu i termínech služeb (včetně konkrétních parametrů) poskytovaných v rámci služeb Servisního centra VPK (SK VPK).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy v SK VPK obsahují bibliografické údaje, dále pak údaje o vlastnících dokumentů a specifikace služby vztahující se k dokumentu. Dodávání dokumentů funguje ve formě poskytování kopií z fondů účastněných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Potenciální uživatel si musí zřídit uživatelské konto, přes které probíhá komunikace s knihovnou, uživatel si zde pak objednává a přijímá služby a hradí poplatky. VPK upozorňuje, že všechny poskytované služby slouží pro osobní potřebu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální referenční služby ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou „informační služby, jejichž hlavním cílem je poskytování informací o informačních zdrojích nebo jiných pramenech informací, které jsou relevantní z hlediska požadavku konkrétního uživatele“&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Referenční služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001879&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Jedná se o druh informační služby, který odkazuje uživatele informací na jiný potenciální zdroj nebo informační službu v případě, že není možné uživateli poskytnout požadované informace.“&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Referenční služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-08-05]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001879&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Slovo &amp;quot;virtuální&amp;quot; potom znamená dostupné přes počítačové sítě, a zdůrazňuje aspekt přístupu k systému na dálku.&amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu (vybrané systémy). Praha, 2008.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastnosti:&lt;br /&gt;
*vždy je zahájena elektronicky (často v reálném čase), nemusí tak ale končit (např. telefonicky či faxem), využívá se PC a internet za účelem komunikace s referenčním pracovníkem (aniž by byli fyzicky přítomni). &lt;br /&gt;
*komunikační kanály – e-mail, chat (náročné), instant messaging, společné prohlížení (e-browsing), videokonference, komerční call centra.&lt;br /&gt;
*některé knihovny si mohou VRS vytvořit společně s jinými knihovnami – výhody: rozšíření otevírací doby, ušetření personálu, více specializací, úspora nákladů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* uživatelé nemusí do knihovny chodit&lt;br /&gt;
* nejsou limitováni časem, ani místem&lt;br /&gt;
*finanční výhody - knihovna svoje služby nabízí, i když je fyzicky zavřená&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhodou může být absence přímého kontaktu knihovníka a uživatele, kdy není možné vyjasnit informační potřeby uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''synchronní''&lt;br /&gt;
*v reálném čase&lt;br /&gt;
* přímá interakce mezi knihovníkem a uživatelem&lt;br /&gt;
* umožňují částečně vyjasňovat informační potřeby uživatele&lt;br /&gt;
* limitovány otevírací/provozní dobou&lt;br /&gt;
* např. instant messaging, chat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''asynchronní''&lt;br /&gt;
* neprobíhají v reálném čase&lt;br /&gt;
* pomocí e-mailu nebo formuláře&lt;br /&gt;
* nejsou časově limitovány&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklad: ===&lt;br /&gt;
'''Ptejte se knihovny&amp;lt;ref&amp;gt;O službě [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2014 [cit. 2018-08-04]. Dostupné také z: http://www.ptejteseknihovny.cz/o-sluzbe/o-sluzbe&amp;lt;/ref&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koordinovaná dotazovací služba českých knihoven, která navázala na praxi dotazovací služby Referenčního centra Národní knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné podobě funguje od listopadu 2002 a v roce 2015 s na ní podílelo 85 knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jejím cílem je odpovídat na všeobecné dotazy nejen čtenářům knihoven, ale i ostatním uživatelům internetu. Garance odpovědi na dotaz je do dvou pracovních dnů od přijmutí dotazu, může ale trvat i déle v závislosti na složitosti dotazu. Úkolem knihovny není vždy dotaz plně zodpovědět, ale spíše doporučit vhodné zdroje a poukázat na další možná řešení problému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatel může poslat dotaz e-mailem, přes webové rozhraní s formulářem (formulář „zadání dotazu“ – formulář, zde „kategorie dotazu“), poslat rovnou do své městské knihovny, uživatel může hledat v archivu (zda už tam dotaz není zpracován). V archivu se kupí úplně všechno (dotazy, datace, adresy), vybírá se část ke zveřejnění. Virtuální referenční rozhovor – není vidět. Do archivu jde až hotový zpracovaný dotaz, podle knihoven, podle kategorií, dotazy chronologicky (jen zveřejněné).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zúčastněné knihovny – veřejné v čele s NKP, některé vědecké knihovny, až na výjimky zde chybí VŠ knihovny – VŠ v Praze a Brně se odmítly zařadit do systému – nemají co nabídnout, pokrývají dotazy svých studentů, které veřejnost nezajímají, nedostatek personálu, slouží v rámci své školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* AMERICAN LIBRARY ASSOCIATION, et al. Guidelines for implementing and maintaining virtual reference services. Retrieved December, 2004, 13: 2005.&lt;br /&gt;
* Elektronické dodávání dokumentů (EDD) [online]. Praha: DILIA [cit. 2018-08-04]. Dostupné také z: World Wide Web: http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd&lt;br /&gt;
* Elektronická Pedagogická knihovna [online]. Praha: Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, c2011-2012 [cit. 2018-08-04]. Dostupné také z: na World Wide Web: http://www.pmjak.cz/node/33.&lt;br /&gt;
* O službě [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2014 [cit. 2018-08-04]. Dostupné také z: http://www.ptejteseknihovny.cz/o-sluzbe/o-sluzbe&lt;br /&gt;
* PLANKOVÁ, Jindra. Systémy elektronické komunikace dokumentů a jejich význam v informační společnosti. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 2, s. 21-38 [cit. 2018-08-04]. Dostupný také z WWW: http://knihovna.nkp.cz/knihovna102/10221.htm. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
* ŠVASTOVÁ, Zuzana. Představuje se nová e-PK. Čtenář [online]. 2009, 61(0708) [cit. 2018-08-04]. Dostupné také z: https://ctenar.svkkl.cz/clanky/2009-roc-61/0708-2009/tema-predstavuje-se-nova-e-pk-60-438.htm&lt;br /&gt;
* Virtuální polytechnická knihovna [online]. Praha: Národní technická knihovna, c2006-2014 [cit. 2018-08-04]. Dostupné také z: World WideWeb: http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační služby]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (MMVS)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Referenční služby v knihovnách, včetně virtuálních referenčních služeb.|Referenční služby v knihovnách, včetně virtuálních referenčních služeb]]&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.epk.cz/ Elektronická pedagogická knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.nkp.cz/sluzby/edodo Dodavatelské centrum pro společenské a přírodní vědy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.subito-doc.de/ Subito]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.bl.uk/bldss British Library Document Supply Service]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna Virtuální polytechnická knihovna (VPK)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.ptejteseknihovny.cz/ Ptejte se knihovny]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_slu%C5%BEby_knihoven&amp;diff=55267</id>
		<title>Virtuální služby knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_slu%C5%BEby_knihoven&amp;diff=55267"/>
		<updated>2018-08-05T18:08:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: Založena nová stránka s textem „Slovo „virtuální“ označuje to, co je dostupné přes počítačové sítě, a zdůrazňuje aspekt přístupu k systému na dálku.  Virtuální nebo…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Slovo „virtuální“ označuje to, co je dostupné přes počítačové sítě, a zdůrazňuje aspekt přístupu k systému na dálku. &lt;br /&gt;
Virtuální nebo také online služby knihoven lze tak definovat jako „informační služby poskytované vzdáleným uživatelům prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, díky nimž lze využívat služeb knihovny i mimo budovu knihovny“. Tdkiv online služby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Služba dodávání dokumentů ==&lt;br /&gt;
Z angl. origináu Document Delivery Service&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= TDKIV definuje DDS jako „trvalé nebo dočasné zprostředkování plných textů dokumentů (např. časopiseckých článků nebo knih) v elektronické nebo tištěné podobě“, kdy dokument v majetku určité instituce zprostředkovává knihovna pro svého uživatele, a to klasickou i elektronickou cestou. DDS je součástí knihovnických systémů - objednání kopie, objednání MVS. Zprostředkování DDS musí být ošetřeno v licenční smlouvě (ta stojí na autor. zákoně), jinak je výhradním uživatelem plátce databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
=== Elektronické dodávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny transakce při dodávání dokumentů vyřizovány elektronicky, tj. od objednávky, přes příjemku až po konečný dokument v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Meziknihovní výpůjční služba (MVS) ===&lt;br /&gt;
Tištěné dodávání dokumentů, hlavně pro knihy, časopisy spíše pomocí DDS a EDD. Ale díky moderním technologiím, možnost zažádat o dokument prostřednictvím webových stránek knihovny, např. ze souborného katalogu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== RS (Resource sharing) ===&lt;br /&gt;
Sdílení zdrojů, je jednou z možností poskytování dokumentů na základě vytvořených kooperačních sbírek, které knihovny využívají pro potřeby svých uživatelů a čtenářů. Na základě smluvního vztahu tedy knihovny zpřístupňují vlastní tištěné i elektronické zdroje uživatelům jiných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== RDS ===&lt;br /&gt;
Vzdálený přístup k dokumentu a jeho dodání, komplexní proces, který obsahuje získání bibliografické informace o dokumentu, identifikaci konkrétního dodavatele, zprostředkování vzdáleného přístupu k dokumentu a jeho následné dodání. Tato forma zahrnuje také finanční stránku zprostředkování přístupu a dodání dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Příklady: ====&lt;br /&gt;
===== Elektronická pedagogická knihovna =====&lt;br /&gt;
Poskytuje meziknihovní a rešeršní služby se zaměřením především na periodika. Je možné si vybrat záznam článku a objednat jeho kopii - elektronickou nebo papírovou - nebo objednat jakýkoliv článek z časopisu, odebíraného některou ze spolupracujících pedagogických knihoven&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Dodavatelské centrum pro společenské a přírodní vědy =====&lt;br /&gt;
Nabízí služby umožňující především objednávat a přijímat elektronické kopie částí dokumentů v internetovém prostředí. Je určena fyzickým osobám starším 18-ti let s bydlištěm na území ČR Je možné poskytnout max. 20 stran na jednu objednávku, kopie jsou dodávány v pdf formátu do 48 hodin od zadání požadavku. Služba se vztahuje na tištěné dokumenty z fondu NK ČR, kromě exemplářů z Národního konzervačního fondu, elektronické dokumenty z Digitální knihovny a z licencovaných on-line zdrojů&lt;br /&gt;
•	i mezinárodní meziknihovní služby v plném rozsahu&lt;br /&gt;
3.	Subito - německá služba, využívá DRM&lt;br /&gt;
4.	British Library Document Supply Service - britská služba, využívá DRM&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Virtuální polytechnická knihovna (VPK)&lt;br /&gt;
VPK funguje jako službu dodávání dokumentů.  Účastní se jí vybrané knihovny ČR, dohromady 55, které vytvářejí společný fond, Souborný katalog (SK), ze kterého si uživatelé mohou objednávat dokumenty. SK je volně přístupný, dodávání dokumentů je placená služba, kterou nabízí 40 účastněných knihoven. Ostatní knihovny poskytují informace o fondech a dokumenty přes Meziknihovní výpůjční službu (MVS).&lt;br /&gt;
Provozovatelem služby je Národní technická knihovna. VPK poskytuje i informace o účastnických knihovnách, kontaktní údaje na ně a údaje o rozsahu, druhu i termínech služeb (včetně konkrétních parametrů) poskytovaných v rámci služeb Servisního centra VPK (SK VPK).&lt;br /&gt;
	Záznamy v SK VPK obsahují bibliografické údaje, dále pak údaje o vlastnících dokumentů a specifikace služby vztahující se k dokumentu. Dodávání dokumentů funguje ve formě poskytování kopií z fondů účastněných knihoven.&lt;br /&gt;
	Potenciální uživatel si musí zřídit uživatelské konto, přes které probíhá komunikace s knihovnou, uživatel si zde pak objednává a přijímá služby a hradí poplatky. VPK upozorňuje, že všechny poskytované služby slouží pro osobní potřebu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Virtuální referenční služby&lt;br /&gt;
Referenční služby jsou „informační služby, jejichž hlavním cílem je poskytování informací o informačních zdrojích nebo jiných pramenech informací, které jsou relevantní z hlediska požadavku konkrétního uživatele“. TDKIV&lt;br /&gt;
„Jedná se o druh informační služby, který odkazuje uživatele informací na jiný potenciální zdroj nebo informační službu v případě, že není možné uživateli poskytnout požadované informace.“&lt;br /&gt;
Příručka a směrnice pro zavedení VRS: Guidelines for Implementatory and Maintaining VRS, Reference and User Services Association (RUSA).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	vždy je zahájena elektronicky (často v reálném čase), nemusí tak ale končit (např. telefonicky či faxem), využívá se PC a internet za účelem komunikace s referenčním pracovníkem (aniž by byli fyzicky přítomni). &lt;br /&gt;
•	komunikační kanály – e-mail, chat (náročné), instant messaging, společné prohlížení (e-browsing), videokonference, komerční call centra.&lt;br /&gt;
•	některé knihovny si mohou VRS vytvořit společně s jinými knihovnami – výhody: rozšíření otevírací doby, ušetření personálu, více specializací, úspora nákladů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
•	uživatelé nemusí do knihovny chodit&lt;br /&gt;
•	nejsou limitováni časem, ani místem&lt;br /&gt;
•	finanční výhody - knihovna svoje služby nabízí, i když je fyzicky zavřená&lt;br /&gt;
Nevýhodou může být absence přímého kontaktu knihovníka a uživatele, kdy není možné vyjasnit informační potřeby uživatele&lt;br /&gt;
•	synchronní&lt;br /&gt;
•	v reálném čase&lt;br /&gt;
•	přímá interakce mezi knihovníkem a uživatelem&lt;br /&gt;
•	umožňují částečně vyjasňovat informační potřeby uživatele&lt;br /&gt;
•	limitovány otevírací/provozní dobou&lt;br /&gt;
•	např. instant messaging, chat&lt;br /&gt;
•	asynchronní&lt;br /&gt;
•	neprobíhají v reálném čase&lt;br /&gt;
•	pomocí e-mailu nebo formuláře&lt;br /&gt;
•	nejsou časově limitovány&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ptejte se knihovny&lt;br /&gt;
Koordinovaná dotazovací služba českých knihoven, která navázala na praxi dotazovací služby Referenčního centra Národní knihovny.&lt;br /&gt;
V současné podobě funguje od listopadu 2002 a v roce 2015 s na ní podílelo 85 knihoven.&lt;br /&gt;
Jejím cílem je odpovídat na všeobecné dotazy nejen čtenářům knihoven, ale i ostatním uživatelům internetu. Garance odpovědi na dotaz je do dvou pracovních dnů od přijmutí dotazu, může ale trvat i déle v závislosti na složitosti dotazu. Úkolem knihovny není vždy dotaz plně zodpovědět, ale spíše doporučit vhodné zdroje a poukázat na další možná řešení problému&lt;br /&gt;
Uživatel může poslat dotaz e-mailem, přes webové rozhraní s formulářem (formulář „zadání dotazu“ – formulář, zde „kategorie dotazu“), poslat rovnou do své městské knihovny, uživatel může hledat v archivu (zda už tam dotaz není zpracován). V archivu se kupí úplně všechno (dotazy, datace, adresy), vybírá se část ke zveřejnění. Virtuální referenční rozhovor – není vidět. Do archivu jde až hotový zpracovaný dotaz, podle knihoven, podle kategorií, dotazy chronologicky (jen zveřejněné).&lt;br /&gt;
Zúčastněné knihovny – veřejné v čele s NKP, některé vědecké knihovny, až na výjimky zde chybí VŠ knihovny – VŠ v Praze a Brně se odmítly zařadit do systému – nemají co nabídnout, pokrývají dotazy svých studentů, které veřejnost nezajímají, nedostatek personálu, slouží v rámci své školy.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53029</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53029"/>
		<updated>2018-03-13T20:40:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||  &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě||  &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dvojte%C4%8Dkov%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=48894</id>
		<title>Dvojtečkové třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dvojte%C4%8Dkov%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=48894"/>
		<updated>2017-06-10T08:20:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Dvojtečkové třídění''' (''Colon classification'' = CC) je [[fasetový klasifikační systém]] navržený ve 20. letech 20. století [[S. R. Ranganathan|S. R. Ranganathanem]]. Nikdy se plně neujal, avšak nezanedbatelně ovlivnil ostatní systémy a nové technologie. Jde o systém, který slouží ke klasifikaci dokumentů a který charakterizuje daný předmět pomocí více tříd (''faset''), z nichž každá jej pojímá z jiného hlediska (jazyk, čas, místo, hmota...). Dalším příkladem fasetové klasifikace je [[Universal Decimal Classification]] (UDC).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 26.11.2014]. Dostupný na World Wide Web: &amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/1809&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐001809. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik a vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Autor ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shiyali Ramamrita Ranganathan''' (1892 - 1972) byl indický matematik a knihovník. Byl profesorem matematiky na Madraské univerzitě, později řídil univerzitní knihovnu.  Zasloužil se o pozvednutí knihovnictví v Indii, jeho práce má však globální význam. Jeho nejvýznamnějšími přínosy pro informační vědu a knihovnictví je formulování ''[[Pět zákonů knihovnictví|Pěti zákonů knihovnictví]]'' a vytvoření ''Dvojtečkového třídění''.&lt;br /&gt;
[[Soubor:S. R. Ranganathan.jpg|náhled|Ranganathan]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formování ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan své třídění navrhl již roku 1924. První vydání publikoval v roce 1933. Do své smrti jej upravil v dalších pěti vydáních. Jeho nejvýznamnějšími pracemi jsou v tomto směru ''Dvojtečkové klasifikace'' a ''Úvodu do knihovnické klasifikace'' (1937). Vývoj CC se zastavil po posledním 7. vydání v roce 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Uvádění do praxe ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan experimentoval s DT na Madraské univerzitě a v několika indických univerzitních (Dillí, Banaras) či veřejných knihovnách. Bohužel se nenašla instituce, která by se ho ujala a rozvíjela jej, z toho důvodu se nikdy nezačalo masově využívat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakter ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CC je postkoordinovaný selekční jazyk (popis vytvářen s ohledem na konkrétní dokument – opakem je prekoordinovaný selekční jazyk). Jedná se o fasetový systém (opakem je enumerativní systém). CC je též nazýváno analyticko-systematickým, neboť poměrně detailně analyzuje pojem, přičemž postupuje na základě daných principů.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠILAROVÁ, Ludmila. Ranganathanův teoretický přínos a vliv v systematickém pořádání informací. Praha, 1978. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Syntaktické prostředky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Syntaktickými prostředky jsou arabské číslice, velká a malá písmena, a sada interpunkčních znaků, které je oddělují (z počátku to byly pouze dvojtečky).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Principy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zápis dokumentu v CC se skládá z '''hlavních faset''' a '''izolátových faset''' (ty se v něm nutně vyskytovat nemusí). ''Faseta'' je pak kategorie či charakteristika, pomocí které určujeme dokument.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CC člení vědu na 44 hlavních faset (Universum znalostí, Knihovní věda, Knižní věda, Žurnalistika...), určujících základní obory lidského vědění – hlavní faseta stojí na počátku zápisu. Dále dokumentu přiřazujeme izolátové fasety vypovídajících o osobě, hmotě, energii, prostoru, času (= PMEST, počáteční písmena anglických výrazů personality, matter, energy, space and time), z nichž každé předchází jiný interpunkční symbol. Mohou se přidat další (obtížně zařaditelné) fasety, vypovídající o místě, jazyku apod. Dokumentu můžeme přiřadit více hlavních faset i více izolátových faset v totožných kategoriích, popřípadě i některé kategorie vynechat, nelze-li jimi dokument charakterizovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příklad záznamu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
L ,45 ;421 :6 ;253 :f .44 'N5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lékařství (zákl.třída) , Plíce ;Tuberkulóza : Léčba ; Rentgen :Výzkum . Indie '1950 &amp;lt;ref&amp;gt;DOFKOVÁ, Jitka. Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi. [online]. 2004 [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CC a ostatní klasifikační systémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CC vzniklo v době, kdy se již užívalo [[Mezinárodní desetinné třídění]] (MDT), [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Deweyho desetinné třídění]] (DDC) či [[Třídění Kongresové knihovny]] (LCC). Ranganathan z nich vycházel jen částečně. Jejich hierarchickou strukturu považoval za svazující. Viděl i jejich neschopnost vyjadřovat úzce specifická či mezioborová témata&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;. Toto mělo CC zvládnout, současně mělo být flexibilnější, nabízet možnost úprav či začlenění nových oborů lidské činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nedostatky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nedostatkem CC je mnohdy jeho přílišná délka, signatura se nemusí vejít na hřbet knihy, uživatel může mít problém s jejím zapamatováním. I samo tvoření popisu je náročné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vliv ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CC nicméně velmi ovlivnilo např. MDT či DDC, které implementovaly některé rysy fasetového systému. Také výrazně ovlivnilo [[Blissovo bibliografické třídění]]. Jeho další možnosti se objevily se vznikem [https://wikisofia.cz/index.php?title=World_Wide_Web&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1 World Wide Webu] (vychází z něj kupříkladu slovníkový systém Yahoo).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ŠILAROVÁ, Ludmila. Ranganathanův teoretický přínos a vliv v systematickém pořádání informací. Praha, 1978. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.&lt;br /&gt;
* SKALOVÁ, Eva. Klasifikace knihovnictví, bibliografie a VTEI ve světových univerzálních klasifikačních systémech. Praha, 1975. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.&lt;br /&gt;
* ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 26.11.2014]. Dostupný na World Wide Web: &amp;lt;http://www.ikaros.cz/node/1809&amp;gt;. urn:nbn:cz:ik‐001809. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41 Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi - KIVI]&lt;br /&gt;
* [http://en.wikipedia.org/wiki/S._R._Ranganathan%20Wikipedia S. R. Ranganathan - Wikipedia]&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Mezinárodní desetinné třídění]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informační požadavek]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[S. R. Ranganathan]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
dvojtečkové třídění, klasifikační systém, fasetová klasifikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Autorsk%C3%BD_z%C3%A1kon_a_knihovny&amp;diff=29302</id>
		<title>Autorský zákon a knihovny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Autorsk%C3%BD_z%C3%A1kon_a_knihovny&amp;diff=29302"/>
		<updated>2016-01-11T10:10:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Činnost knihoven ==&lt;br /&gt;
Činnost knihoven je v České republice upravena speciální legislativou.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Knihovní zákon ===&lt;br /&gt;
Klíčovým dokumentem je '''knihovní zákon – zákon č. 257/2001 Sb.''', o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, kde článek 4 říká:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(1) Veřejné knihovnické a informační služby spočívají&lt;br /&gt;
a) ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup.&amp;lt;ref&amp;gt;http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem knihovny je poskytovat zdroje a služby různého druhu, které se týkají vzdělávání, informací a osobního rozvoje… Hrají významnou úlohu v rozvoji a udržování demokratické společnosti tím, že umožňují každému přístup k široké a rozmanité oblasti vědění, idejí a názorů.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Služby veřejných knihoven&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků, 2002 [cit. 2016-1-11]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/archive/the-public-library-service/pg01-cz.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven jsou přístupné bez jakýchkoliv bariér a jsou poskytovány všem bez rozdílu sociálního a ekonomického postavení, vzdělání, věku, etnické či náboženské příslušnosti, bez ohledu na jakýkoliv handicap pouze s rozdíly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů.&amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. Knihovny pro EVROPU 2020. Knihovna [online]. 2012, roč. 23, č. 1, s. 59-75 [cit. 2016-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna121/12_191.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě tohoto základního dokumentu se k činnosti knihoven vztahují některé obecně platné právní předpisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Listina základních práv a svobod ===&lt;br /&gt;
'''Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. v článku 17''' říká, že:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu…&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon o svobodném přístupu k informacím ===&lt;br /&gt;
'''Zákon č.106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím''' znamená usnadnění možnosti získat zveřejněné informace jak v klasické tištěné formě, tak elektronicky. Jak často budou informace žádány v knihovnách občany, nebude záviset pouze na schopnostech marketingu informovat o těchto službách, ale také na připravenosti občanů, jejich potřebách, požadavcích a dovednostech informace vyhledávat a dále s nimi pracovat, využívat je, tedy na informační gramotnosti. To velmi úzce souvisí se způsobem výuky na všech typech škol, na systematické činnosti knihovnických a in-formačních center škol.&amp;lt;ref&amp;gt;http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/svobodny-pristup-k-informacim&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Autorský zákon ==&lt;br /&gt;
Autorský zákon se řídí předpisem '''č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů'''. Na autorský zákon se vztahují ''práva osobnostní a majetková''. Dle '''článku 11 Lidských práv a svobod''' má každý právo vlastnit majetek. Dle '''článku 27 v Listině základních lidských práv o Trvání majetkových práv''' majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Za nejzákladnější majetkové právo autora lze považovat právo dílo užít a udělit oprávnění někomu jinému k užití díla. Právo dílo užít znamená právo dílo rozmnožit, tzn. vytvořit kopii.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice díla ===&lt;br /&gt;
V '''článku 2''' je dílo definováno takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen &amp;quot;dílo&amp;quot;). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovní licence ===&lt;br /&gt;
Pro knihovny je pak významný '''článek 37 o Knihovní licenci''', který říká, že do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení, a to pokud dojde ke zhotovení kopie pro své archivní a konzervační účely, ke zhotovení rozmnoženiny díla, jehož rozmnoženina byla poškozena nebo ztracena a již se netiskne, nebo k půjčení originálů nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům – přes Národní knihovnu ČR (0,50 Kč za jednu výpůjčku, platí se 70% výpůjček).&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Licence pro zdravotně postižené ===&lt;br /&gt;
'''Licence pro zdravotně postižené, článek 38''', říká, že:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) výhradně pro potřeby zdravotně postižených, v rozsahu odpovídajícím jejich zdravotnímu postižení a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla; takto zhotovená rozmnoženina díla jím může být také rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) výhradně pro potřeby zrakově postižených a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu opatří zvukovou složku zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním vyjádřením obrazové složky; takto doplněná zvuková složka zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla jím může být také rozmnožována, rozšiřována a sdělována, neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Právo na odměnu v souvislosti s pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla ===&lt;br /&gt;
'''Článek 25 Autorského zákona''' říká: Pokud autor poskytne licenci k pronájmu originálu nebo rozmnoženiny díla zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam výrobci takového záznamu, vzniká mu vůči osobě, která bude originál nebo rozmnoženinu takto zaznamenaného díla pronajímat, právo na přiměřenou odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chce knihovna půjčovat zvukové záznamy (gramofonové desky, CD, mg. pásky, atd.) absenčně (tzn. domů), smí tak učinit až po uplynutí 9 měsíců od jeho nákupu. Knihovna má povinnost oznámit Národní knihovně ČR skutečnost, že poskytuje službu půjčování zvukových záznamů. Vybírá-li knihovna za půjčování těchto záznamů poplatky, je povinna odvést kolektivním správcům 40% z celkově vybrané částky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolektivní správci:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''OSA'' = Ochranný svaz autorský, je oprávněn udělovat oprávnění k užití hudebních děl, půjčování zvukových záznamů chráněných děl a vybírat autorské odměny&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''DILIA'' = Divadelní, literární a audiovizuální agentura, má uzavřené smlouvy o zastupování autorských práv s autory literárních, dramatických a hudebně dramatických děl&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''INTERGRAM'' = Ochranná organizace výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ostatní ustanovení ===&lt;br /&gt;
Ostatní dokumenty (zvukově obrazové či multimediální, tedy např. DVD), nelze absenčně půjčovat, pokud na to knihovna nemá zvláštní licenci či povoleni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chce knihovna pořádat veřejná čtení, má za povinnost do 10 dnů od konání teto akce vyplnit webový formulář, který je přístupný na stránkách Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&lt;br /&gt;
*Informace pro knihovny. Rozcestník ke knihovnické legislativě [online]. Národní knihovna České republiky, akt. 2015-02-04 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod&lt;br /&gt;
*ČESKO. Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992. Dostupný také z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html&lt;br /&gt;
*ČESKO. Zákon  č. 121/2000 Sb. právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ze dne 7. dubna 2000. Dostupný také z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků, 2002 [cit. 2016-1-11]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/archive/the-public-library-service/pg01-cz.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Autorsk%C3%BD_z%C3%A1kon_a_knihovny&amp;diff=29301</id>
		<title>Autorský zákon a knihovny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Autorsk%C3%BD_z%C3%A1kon_a_knihovny&amp;diff=29301"/>
		<updated>2016-01-11T10:09:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Činnost knihoven ==&lt;br /&gt;
Činnost knihoven je v České republice upravena speciální legislativou.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Knihovní zákon ===&lt;br /&gt;
Klíčovým dokumentem je '''knihovní zákon – zákon č. 257/2001 Sb.''', o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, kde článek 4 říká:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(1) Veřejné knihovnické a informační služby spočívají&lt;br /&gt;
a) ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup.&amp;lt;ref&amp;gt;http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem knihovny je poskytovat zdroje a služby různého druhu, které se týkají vzdělávání, informací a osobního rozvoje… Hrají významnou úlohu v rozvoji a udržování demokratické společnosti tím, že umožňují každému přístup k široké a rozmanité oblasti vědění, idejí a názorů.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Služby veřejných knihoven&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků, 2002 [cit. 2016-1-11]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/archive/the-public-library-service/pg01-cz.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven jsou přístupné bez jakýchkoliv bariér a jsou poskytovány všem bez rozdílu sociálního a ekonomického postavení, vzdělání, věku, etnické či náboženské příslušnosti, bez ohledu na jakýkoliv handicap pouze s rozdíly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů.&amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. Knihovny pro EVROPU 2020. Knihovna [online]. 2012, roč. 23, č. 1, s. 59-75 [cit. 2016-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna121/12_191.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě tohoto základního dokumentu se k činnosti knihoven vztahují některé obecně platné právní předpisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Listina základních práv a svobod ===&lt;br /&gt;
'''Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. v článku 17''' říká, že:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu…&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon o svobodném přístupu k informacím ===&lt;br /&gt;
'''Zákon č.106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím''' znamená usnadnění možnosti získat zveřejněné informace jak v klasické tištěné formě, tak elektronicky. Jak často budou informace žádány v knihovnách občany, nebude záviset pouze na schopnostech marketingu informovat o těchto službách, ale také na připravenosti občanů, jejich potřebách, požadavcích a dovednostech informace vyhledávat a dále s nimi pracovat, využívat je, tedy na informační gramotnosti. To velmi úzce souvisí se způsobem výuky na všech typech škol, na systematické činnosti knihovnických a in-formačních center škol.&amp;lt;ref&amp;gt;http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/svobodny-pristup-k-informacim&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Autorský zákon ==&lt;br /&gt;
Autorský zákon se řídí předpisem '''č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů'''. Na autorský zákon se vztahují ''práva osobnostní a majetková''. Dle '''článku 11 Lidských práv''' má každý právo vlastnit majetek. Dle '''článku 27 v Listině základních lidských práv o Trvání majetkových práv''' majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Za nejzákladnější majetkové právo autora lze považovat právo dílo užít a udělit oprávnění někomu jinému k užití díla. Právo dílo užít znamená právo dílo rozmnožit, tzn. vytvořit kopii.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice díla ===&lt;br /&gt;
V '''článku 2''' je dílo definováno takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen &amp;quot;dílo&amp;quot;). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovní licence ===&lt;br /&gt;
Pro knihovny je pak významný '''článek 37 o Knihovní licenci''', který říká, že do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení, a to pokud dojde ke zhotovení kopie pro své archivní a konzervační účely, ke zhotovení rozmnoženiny díla, jehož rozmnoženina byla poškozena nebo ztracena a již se netiskne, nebo k půjčení originálů nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům – přes Národní knihovnu ČR (0,50 Kč za jednu výpůjčku, platí se 70% výpůjček).&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Licence pro zdravotně postižené ===&lt;br /&gt;
'''Licence pro zdravotně postižené, článek 38''', říká, že:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) výhradně pro potřeby zdravotně postižených, v rozsahu odpovídajícím jejich zdravotnímu postižení a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla; takto zhotovená rozmnoženina díla jím může být také rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) výhradně pro potřeby zrakově postižených a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu opatří zvukovou složku zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním vyjádřením obrazové složky; takto doplněná zvuková složka zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla jím může být také rozmnožována, rozšiřována a sdělována, neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Právo na odměnu v souvislosti s pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla ===&lt;br /&gt;
'''Článek 25 Autorského zákona''' říká: Pokud autor poskytne licenci k pronájmu originálu nebo rozmnoženiny díla zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam výrobci takového záznamu, vzniká mu vůči osobě, která bude originál nebo rozmnoženinu takto zaznamenaného díla pronajímat, právo na přiměřenou odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chce knihovna půjčovat zvukové záznamy (gramofonové desky, CD, mg. pásky, atd.) absenčně (tzn. domů), smí tak učinit až po uplynutí 9 měsíců od jeho nákupu. Knihovna má povinnost oznámit Národní knihovně ČR skutečnost, že poskytuje službu půjčování zvukových záznamů. Vybírá-li knihovna za půjčování těchto záznamů poplatky, je povinna odvést kolektivním správcům 40% z celkově vybrané částky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolektivní správci:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''OSA'' = Ochranný svaz autorský, je oprávněn udělovat oprávnění k užití hudebních děl, půjčování zvukových záznamů chráněných děl a vybírat autorské odměny&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''DILIA'' = Divadelní, literární a audiovizuální agentura, má uzavřené smlouvy o zastupování autorských práv s autory literárních, dramatických a hudebně dramatických děl&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''INTERGRAM'' = Ochranná organizace výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ostatní ustanovení ===&lt;br /&gt;
Ostatní dokumenty (zvukově obrazové či multimediální, tedy např. DVD), nelze absenčně půjčovat, pokud na to knihovna nemá zvláštní licenci či povoleni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chce knihovna pořádat veřejná čtení, má za povinnost do 10 dnů od konání teto akce vyplnit webový formulář, který je přístupný na stránkách Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&lt;br /&gt;
*Informace pro knihovny. Rozcestník ke knihovnické legislativě [online]. Národní knihovna České republiky, akt. 2015-02-04 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod&lt;br /&gt;
*ČESKO. Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992. Dostupný také z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html&lt;br /&gt;
*ČESKO. Zákon  č. 121/2000 Sb. právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ze dne 7. dubna 2000. Dostupný také z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků, 2002 [cit. 2016-1-11]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/archive/the-public-library-service/pg01-cz.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Autorsk%C3%BD_z%C3%A1kon_a_knihovny&amp;diff=29300</id>
		<title>Autorský zákon a knihovny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Autorsk%C3%BD_z%C3%A1kon_a_knihovny&amp;diff=29300"/>
		<updated>2016-01-11T10:06:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: Založena nová stránka s textem „== Činnost knihoven == Činnost knihoven je v České republice upravena speciální legislativou.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Činnost knihoven ==&lt;br /&gt;
Činnost knihoven je v České republice upravena speciální legislativou.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Knihovní zákon ===&lt;br /&gt;
Klíčovým dokumentem je '''knihovní zákon – zákon č. 257/2001 Sb.''', o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, kde článek 4 říká:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(1) Veřejné knihovnické a informační služby spočívají&lt;br /&gt;
a) ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup.&amp;lt;ref&amp;gt;http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním cílem knihovny je poskytovat zdroje a služby různého druhu, které se týkají vzdělávání, informací a osobního rozvoje… Hrají významnou úlohu v rozvoji a udržování demokratické společnosti tím, že umožňují každému přístup k široké a rozmanité oblasti vědění, idejí a názorů.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Služby veřejných knihoven&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků, 2002 [cit. 2016-1-11]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/archive/the-public-library-service/pg01-cz.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby knihoven jsou přístupné bez jakýchkoliv bariér a jsou poskytovány všem bez rozdílu sociálního a ekonomického postavení, vzdělání, věku, etnické či náboženské příslušnosti, bez ohledu na jakýkoliv handicap pouze s rozdíly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů.&amp;lt;ref&amp;gt;RICHTER, Vít. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. Knihovny pro EVROPU 2020. Knihovna [online]. 2012, roč. 23, č. 1, s. 59-75 [cit. 2016-01-11]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna121/12_191.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě tohoto základního dokumentu se k činnosti knihoven vztahují některé obecně platné právní předpisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Listina základních práv a svobod ===&lt;br /&gt;
'''Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. v článku 17''' říká, že:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu…&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zákon o svobodném přístupu k informacím ===&lt;br /&gt;
'''Zákon č.106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím''' znamená usnadnění možnosti získat zveřejněné informace jak v klasické tištěné formě, tak elektronicky. Jak často budou informace žádány v knihovnách občany, nebude záviset pouze na schopnostech marketingu informovat o těchto službách, ale také na připravenosti občanů, jejich potřebách, požadavcích a dovednostech informace vyhledávat a dále s nimi pracovat, využívat je, tedy na informační gramotnosti. To velmi úzce souvisí se způsobem výuky na všech typech škol, na systematické činnosti knihovnických a in-formačních center škol.&amp;lt;ref&amp;gt;http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/svobodny-pristup-k-informacim&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Autorský zákon ==&lt;br /&gt;
Autorský zákon se řídí předpisem '''č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů'''. Na autorský zákon se vztahují ''práva osobnostní a majetková''. Dle '''článku 11 Lidských práv''' má každý právo vlastnit majetek. Dle '''článku 27 v Listině základních lidských práv o Trvání majetkových práv''' majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Za nejzákladnější majetkové právo autora lze považovat právo dílo užít a udělit oprávnění někomu jinému k užití díla. Právo dílo užít znamená právo dílo rozmnožit, tzn. vytvořit kopii.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice díla ===&lt;br /&gt;
V '''článku 2''' je dílo definováno takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen &amp;quot;dílo&amp;quot;). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovní licence ===&lt;br /&gt;
Pro knihovny je pak významný '''článek 37 o Knihovní licenci''', který říká, že do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení, a to pokud dojde ke zhotovení kopie pro své archivní a konzervační účely, ke zhotovení rozmnoženiny díla, jehož rozmnoženina byla poškozena nebo ztracena a již se netiskne, nebo k půjčení originálů nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům – přes Národní knihovnu ČR (0,50 Kč za jednu výpůjčku, platí se 70% výpůjček).&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Licence pro zdravotně postižené ===&lt;br /&gt;
'''Licence pro zdravotně postižené, článek 38''', říká, že:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) výhradně pro potřeby zdravotně postižených, v rozsahu odpovídajícím jejich zdravotnímu postižení a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla; takto zhotovená rozmnoženina díla jím může být také rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) výhradně pro potřeby zrakově postižených a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu opatří zvukovou složku zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním vyjádřením obrazové složky; takto doplněná zvuková složka zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla jím může být také rozmnožována, rozšiřována a sdělována, neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Právo na odměnu v souvislosti s pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla ===&lt;br /&gt;
'''Článek 25 Autorského zákona''' říká: Pokud autor poskytne licenci k pronájmu originálu nebo rozmnoženiny díla zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam výrobci takového záznamu, vzniká mu vůči osobě, která bude originál nebo rozmnoženinu takto zaznamenaného díla pronajímat, právo na přiměřenou odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chce knihovna půjčovat zvukové záznamy (gramofonové desky, CD, mg. pásky, atd.) absenčně (tzn. domů), smí tak učinit až po uplynutí 9 měsíců od jeho nákupu. Knihovna má povinnost oznámit Národní knihovně ČR skutečnost, že poskytuje službu půjčování zvukových záznamů. Vybírá-li knihovna za půjčování těchto záznamů poplatky, je povinna odvést kolektivním správcům 40% z celkově vybrané částky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolektivní správci:&lt;br /&gt;
''OSA'' = Ochranný svaz autorský, je oprávněn udělovat oprávnění k užití hudebních děl, půjčování zvukových záznamů chráněných děl a vybírat autorské odměny&lt;br /&gt;
''DILIA'' = Divadelní, literární a audiovizuální agentura, má uzavřené smlouvy o zastupování autorských práv s autory literárních, dramatických a hudebně dramatických děl&lt;br /&gt;
''INTERGRAM'' = Ochranná organizace výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ostatní ustanovení ===&lt;br /&gt;
Ostatní dokumenty (zvukově obrazové či multimediální, tedy např. DVD), nelze absenčně půjčovat, pokud na to knihovna nemá zvláštní licenci či povoleni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud chce knihovna pořádat veřejná čtení, má za povinnost do 10 dnů od konání teto akce vyplnit webový formulář, který je přístupný na stránkách Národní knihovny ČR.&amp;lt;ref&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf&lt;br /&gt;
*Informace pro knihovny. Rozcestník ke knihovnické legislativě [online]. Národní knihovna České republiky, akt. 2015-02-04 (cit. 2015-10-12). Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod&lt;br /&gt;
*ČESKO. Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992. Dostupný také z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html&lt;br /&gt;
*ČESKO. Zákon  č. 121/2000 Sb. právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ze dne 7. dubna 2000. Dostupný také z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121&lt;br /&gt;
* Služby veřejných knihoven [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků, 2002 [cit. 2016-1-11]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/archive/the-public-library-service/pg01-cz.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Encyklopedie,_referen%C4%8Dn%C3%AD_literatura&amp;diff=29093</id>
		<title>Encyklopedie, referenční literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Encyklopedie,_referen%C4%8Dn%C3%AD_literatura&amp;diff=29093"/>
		<updated>2016-01-09T14:34:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: Založena nová stránka s textem „&amp;lt;big&amp;gt;Academia&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;  '''Webové stránky:'''  http://academia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt; '''Anotace:''' Academia vydává původní vědecké monografie a práce čes…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;big&amp;gt;Academia&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''  http://academia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Columbus&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.columbus.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství publikuje od roku 1993. Orientuje se spíše na překladovou literaturu. Vydává knížky z různých oblastí, především beletrii, literaturu faktu, encyklopedie, kuchařky, rádce pro různá hobby a také třeba detektivky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Corona&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://corona-books.sweb.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''  Nakladatelství Corona vzniklo v roce 1997. Postupně se z nakladatelství se sci-fi literaturou vyprofilovalo do podoby nakladatelství zaměřeného na vydávání knih s dopravní tématikou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Fragment&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.fragment.cz/uvod/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1991 pod názvem Jan Eisler - Fragment a od května 2007 funguje jako Nakladatelství FRAGMENT. Dlouhodobě patří k nejvýznamnějším nakladatelům v České republice a od prosince 2014 je součástí mediální skupiny Albatros Media a.s.Za dobu svého působení uvedlo na knižní trh přes 2650 titulů. Každoročně je to přes 200 novinek pro celou rodinu od leporel, přes populárně naučnou literaturu, beletrii pro všechny věkové skupiny až po odborné tituly a učebnice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Karolinum&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:'''  http://www.karolinum.cz/ink2_stat/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Některé ediční projekty zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Libri&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.libri.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství LIBRI vydalo od svého založení na přelomu let 1992/93 do roku 2015 již šest set titulů, z nichž mnohé se dočkaly opakovaných vydání a dotisků. Hlavní pozornost věnujeme humanitním oborům, mnoho našich knih je věnováno pokladům architektury na území Čech, Moravy a Slezska, Praze, technickým památkám, historii a historickým vědám, archeologii, geografii a historické geografii, ale i mytologii a religionistice. Vydali jsme řadu slovníků spisovatelů z celého světa a jiných biografických encyklopedií a také knihy týkající se dalších společenských věd (politiky, ekonomie, žurnalistiky apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Linde&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alescenek.cz/aktuality/knihy-nakladatelstvi-linde-praha.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství působí na trhu odborné literatury již od roku 1996. Je ryze českou společností a zakladatelem je JUDr. Aleš Čeněk. Již mnoho let přibližuje odbornou literaturu nejen vysokoškolským studentům, ale také odborné praxi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Slovart&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.slovart.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Společnost Nakladatelství Slovart, s.r.o., byla založena v Praze v únoru 1994 jako dceřiná firma Vydavateľstva Slovart, s.r.o. se sídlem v Bratislavě. Vydalo již více než 2000 českých titulů, a to licenčních knih předních světových nakladatelů (např. Dorling Kindersley, Könemann, Taschen, Gallimard). Dále vydává knihy domácích autorů převážně z oblasti dětské a populárně naučné literatury jako např. Naše vlast, Cesty dětí do staletí, Můj první atlas Čerské republiky/Evropy s trvalou snahou, aby měly reálnou perspektivu prosadit se i v zahraničí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Universum&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.universum.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Pod značkou Universum vycházejí překladové i původní encyklopedie, zeměpisné atlasy, slovníky a lexikony, obrazové publikace, naučné knihy z různých oblastí, průvodce a cestopisy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Vyšehrad&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.ivysehrad.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Vyšehrad bylo založeno v roce 1934. V řadě tematických oblastí – v historii a literatuře faktu, ve filosofii a teologii, v beletrii, zahrnující jak prózu, tak poezii, v dárkových publikacích, v kuchařkách a knihách věnovaných otázkám zdraví - se snaží nabídnout kvalitní literaturu novou i léty prověřenou.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie,_etnografie,_kulturologie&amp;diff=29090</id>
		<title>Antropologie, etnografie, kulturologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie,_etnografie,_kulturologie&amp;diff=29090"/>
		<updated>2016-01-09T14:05:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: Založena nová stránka s textem „&amp;lt;big&amp;gt;Academia&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;  '''Webové stránky:''' http://academia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt; '''Anotace:''' Academia vydává původní vědecké monografie a práce česk…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;big&amp;gt;Academia&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://academia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Akropolis&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.akropolis.info/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Akropolis vzniklo v roce 1990 jako soukromé nakladatelství Jiřího Tomáše. Podstatnou část produkce nakladatelství Akropolis tvoří populárně–naučné práce z oblasti historie a dějin umění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Dauphin&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.dauphin.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Dauphin se zaměřuje na českou i světovou prózu i poezie, dále se zaměřuje na etnografii, psychologii i dějiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Etnos&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' nakladatelství nemá své webové stránky&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se zaměřuje především na oblast etnografie a umění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Host&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Host vydává především kvalitní českou a překladovou prózu, poezii, literární teorii i literaturu naučnou. Odborné publikace se zaměřují především na historii, sociologii, jazykovědu, osobnosti filmu i další obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Karolinum&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/ink2_stat/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Některé ediční projekty zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Pavel Mervart&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.pavelmervart.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství se zaměřuje naučnou literaturu, ale i beletrie a poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Portál&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.portal.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly další oblasti jako sociologie, politologie, zdraví, média, antropologie, ekologie, filozofie, ekonomie, sémiotika či kulturologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Togga&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.togga.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelství a nakladatelství TOGGA bylo založené v roce 1997 a původně zaměřovalo svoji pozornost na vydávání knižních publikací z oblasti muzikologie. V krátkem čase se rozšířil jeho záběr i na další humanitní obory a v současné době vydává knihy již vlastním nákladem anebo v koedicích ‚ historické, filosofické, literárněvědné, pedagogické, lékařské, filologické či kunsthistorické. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;Oxford University Press&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://global.oup.com/academic/?cc=cz&amp;amp;lang=en&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Je to největší univerzitní vydavatelství na světě. Bylo založeno v roce 1586 a je součástí Oxfordské univerzity. Vydává vědecké práce a učebnice.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Algoritmy_kryptologie&amp;diff=16908</id>
		<title>Algoritmy kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Algoritmy_kryptologie&amp;diff=16908"/>
		<updated>2015-02-06T14:30:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Algoritmy jsou matematické metody k vytváření šifrovacích klíčů. Převádí čitelnou, otevřenou zprávu na její nečitelnou, šifrovou podobu. Luštěním klíčů za pomoci algoritmů se zabývá kryptografie.&amp;lt;ref&amp;gt;KRÁLOVÁ, Kristýna. Základní pojmy v kryptologii. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Algoritmus ==&lt;br /&gt;
Algoritmus je obecný popis šifrovacího systému a musí být konkrétně specifikován pomocí klíče. Výsledkem aplikace klíče a algoritmu na otevřený text je zašifrovaná zpráva – šifrový text. Příjemce, který zná jak algoritmus, tak klíč, může šifrovaný text převést zpět na otevřený a zprávu si přečíst.&amp;lt;ref&amp;gt;SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. v českém jazyce. Překlad Dita Eckhardtová, Petr Koubský. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. Aliter (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Šifrovací systémy&amp;lt;ref&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované imformatiky.&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Symetrický systém ===&lt;br /&gt;
Tak se nazývá systém, kdy je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. V tomto systému má klíč označení symetrický tajný klíč nebo jen tajný klíč. Výhodou symetrických metod je, že nevyžadují velkou výpočetní náročnost a disponují tak svou rychlostí. Dají se velmi dobře využít pro šifrování dat, která se nikam neposílají. Největší slabinou symetrických metod je problém s počáteční výměnou klíčů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vývoj kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Symetrické šifry&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR, David. Asymetrická šifrovací schémata. Písek, 2014. Bákalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Proudové šifry =====&lt;br /&gt;
Proudové šifrování je založeno na bázi symetrického šifrování. Proudové šifry zpracovávají vstupní otevřený text po jednotlivých znacích, tedy bit po bitu, a k tomu se používá tzv. heslo.  Šifrovaný text vzniká sloučením jednotlivých znaků otevřeného textu a hesla. Proudové šifry se používají zejména tam, kde do komunikačního kanálu přichází jednotlivé znaky v pravidelných nebo nepravidelných časových intervalech.  Proudové šifry je také vhodné používat v případech, kde šifrovací zařízení má omezenou paměť na průchozí data. Další výhodou proudových šifer je malá propagace chyby.&lt;br /&gt;
* '''RC4 -''' jedna z nejpoužívanějších šifer v internetovém prostředí. Na každé spojení se  musí náhodně vytvořit nový tajný klíč.&lt;br /&gt;
* '''RC2 '''- délka klíče se může měnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Blokové šifry =====&lt;br /&gt;
Blokové šifry, rozdělí otevřený text do bloků a pak začnou s šifrováním. Velikost bloku vstupujícího do procesu šifrování je stejná jako velikost výstupního bloku a musí být volena tak, aby se z pouhé analýzy vstupu a jemu odpovídajícího výstupu nedala šifra rozluštit. Dešifrování probíhá na stejném principu jako zakódování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DES''' -   je jedna z nejpoužívanějších šifer na světě. Byla schválena jako šifrovací standart v USA pro ochranu citlivých, ale neutajovaných dat ve státní správě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asymetrický systémy ===&lt;br /&gt;
Je založen na tom, že jeden klíč, tzv. veřejný klíč, slouží k zašifrování otevřeného textu a druhý klíč, tzv. soukromý klíč, k dešifrování textu. Veřejný klíč je tedy možné zveřejnit, protože jeho znalost není při luštění vůbec důležitá, k tomu potřebujeme znát i soukromý klíč. Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je výpočetně velice náročný a není možné v rozumném čase z veřejného klíče získat klíč soukromý. Výhodou asymetrických šifer je, ţe potřebné veřejné klíče lze přenášet i nezabezpečeným kanálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Asymetrické šifry&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; =====&lt;br /&gt;
* '''RSA '''- má největší uplatnění při tvorbě digitálních podpisů, příležitostně se používá také k šifrování symetrických algoritmů. Úroveň bezpečnosti zašifrování lze libovolně změnit.&lt;br /&gt;
* '''DSA '''-  byl vytvořený tak, aby šel pouţít pouze k digitálnímu podpisu a nedal se použít k šifrování dat.&lt;br /&gt;
* '''ElGamal '''- Skládá se z šifrovacího a podpisového schématu. Není tak hojně používán jako jiné algoritmy je, protože šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text.&lt;br /&gt;
=== '''Elektronický podpis''' ===&lt;br /&gt;
Patří mezi asymetrické šifrové algoritmy. Úkolem není utajit obsah zprávy, ale zajistit průkaznost toho, že po podpisu nebyl obsah zprávy změněn a že elektronický podpis mohla vytvořit je konkrétní osoba.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Hybridní systémy''' ===&lt;br /&gt;
Jsou spojením symetrického i asymetrického šifrování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. v českém jazyce. Překlad Dita Eckhardtová, Petr Koubský. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. Aliter (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-268-7.&lt;br /&gt;
* BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované imformatiky.&lt;br /&gt;
* FULAJTÁR, David. Asymetrická šifrovací schémata. Písek, 2014. Bákalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&lt;br /&gt;
* TOMÁNEK, Tomáš. Aplikovaná kryptologie v internetové komunikaci. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Historie kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Asymetrická kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Základní rozdělení kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Algoritmy, kryptologie, kryptografie, symetrické systémy, asymetrické systémy&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=16907</id>
		<title>Knihovny a informační instituce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=16907"/>
		<updated>2015-02-06T14:29:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační instituc'''e je instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARVANOVÁ, Eva. Informační instituce. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000012721&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zahrnuje instituce od archivů a knihoven různých typů až po instituce, které se objevily až v průběhu 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny''' jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby.poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Z hlediska účelu tohoto portálu za nejdůležitější kriterium považujeme dostupnost služeb pro veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Systém knihoven v ČR. Knihovny.cz [online]. 2008 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
I když většinou nejsou přímé důkazy, knihovny byly stavěny již ve starověku. Jednalo se hlavně o královské či soukromé knihovny, stavěly se ale i knihovny veřejné. Ve středověku se pak knihovny základy především v klášterech a na univerzitách, v centrech znalostí a vědomostí. Vedle nich vznikala i skriptoria, která sloužila k rozmnožování záznamů. Až v 18. století pak vznikaly první veřejné knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;MAREK, Jindřich. Přehled vývoje knihoven od počátků do konce středověku. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání informačních institucí ==&lt;br /&gt;
Jejich základní sociální funkce je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat znakově zaznamenané lidské zkušenosti, znalosti, příběhy a prožitky. Reagují tak na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování. Mimo jiné existují k vyjádření přirozeně existujících rozdílů mezi lidmi a jejich zájmy, ale současně i funkce integrační. Základním lidským právem je mít přístup k informacím a rozumět jim; přičemž dostupných informací je dnes mnohem víc, než tomu bylo kdy v minulosti. Informační instituce se starají o splnění informačních a potřeb prostřednictvím informačních služeb a informačních systémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy informačních institucí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny ===&lt;br /&gt;
Knihovny jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích. Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby. Předmětem její akvizice, zpracování , uložení do knihovního fondu a jeho uchovávání jakož i zpřístupňování je nejen kniha, ale i široký rejstřík dokumentů a elektronických zdrojů nejrůznějšího druhu. Její knihovní fond je uspořádán jako soubor zaznamenaného poznání v takové míře, aby v něm bylo možno snadno, rychle a spolehlivě vyhledávat potřebné dokumenty a elektronické zdroje a v nich potřebné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované Ministerstvem kultury&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR&lt;br /&gt;
* Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna v Brně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Veřejné knihovny ====&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna jako služba dostupná všem lidem hraje hlavní úlohu ve shromažďování, organizování a využívání informací, jakož i v zajišťování přístupu k široké škále informačních zdrojů. Zvláště odpovídá za shromažďování a pohotové zpřístupňování lokálních informací. Je paměťovou institucí tím, že shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje materiály týkající se historie obce i jednotlivců. Zajišťuje přístup k vědomostem, informacím, uměleckým dílům a celoživotnímu vzdělávání prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná rovným způsobem všem členům společnosti bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, zdravotní znevýhodnění, ekonomickou situaci, postavení v zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.&lt;br /&gt;
* Knihovny obecní, městské, krajské a národní - mají univerzální zaměření svého fondu&lt;br /&gt;
* Specializované knihovny - poskytují informace spojené s konkrétním oborem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysokoškolské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou to knihovny, jejichž knižní fond je zaměřený na vyučované obory. Primárně poskytují služby členům akademické obce, mohou však být i dostupné pro veřejnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Archivy ===&lt;br /&gt;
Je to informační a dnes stále častěji také vědecká instituce, která provádí sběr, vědecké, resp. odborné a informační zpracování, jakož i zprostředkování archivních fondů a archivních dokumentů, a to v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů či jiných právnických a fyzických osob.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Muzea ===&lt;br /&gt;
Instituce, která shromažďuje, dokumentuje, ochraňuje, vystavuje a interpretuje hmotné dědictví a spjaté informace za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení. Můžeme ji rozlišovat na všeobecná muzea (národní, vlastivědná) a specializovaná muzea, tedy v rámci jednoho oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální knihovny ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny. Praha, 2001. Studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databázové centrum ===&lt;br /&gt;
Jedná se o instituci umožňující obvykle online přístup k centralizovaným informačním zdrojům, a to hlavně ve formě databází. Jejími hlavními funkcemi jsou shromažďování a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů, a to vše na jednom místě.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databázové centrum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003173&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační středisko ===&lt;br /&gt;
Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací na různých úrovních, případně o  určité oblasti, regionu, prostřednictvím informačních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny pro všechny: role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum, 2005. ISBN 80-239-5021-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační instituce, knihovny, typy informačních institucí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Algoritmy_kryptologie&amp;diff=16070</id>
		<title>Algoritmy kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Algoritmy_kryptologie&amp;diff=16070"/>
		<updated>2015-01-29T14:25:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Algoritmy jsou matematické metody k vytváření šifrovacích klíčů. Převádí čitelnou, otevřenou zprávu na její nečitelnou, šifrovou podobu. Luštěním klíčů za pomoci algoritmů se zabývá kryptografie.&amp;lt;ref&amp;gt;KRÁLOVÁ, Kristýna. Základní pojmy v kryptologii. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Algoritmus ==&lt;br /&gt;
Algoritmus je obecný popis šifrovacího systému a musí být konkrétně specifikován pomocí klíče. Výsledkem aplikace klíče a algoritmu na otevřený text je zašifrovaná zpráva – šifrový text. Příjemce, který zná jak algoritmus, tak klíč, může šifrovaný text převést zpět na otevřený a zprávu si přečíst.&amp;lt;ref&amp;gt;SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. v českém jazyce. Překlad Dita Eckhardtová, Petr Koubský. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. Aliter (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Šifrovací systémy&amp;lt;ref&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované imformatiky.&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Symetrický systém ===&lt;br /&gt;
Tak se nazývá systém, kdy je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. V tomto systému má klíč označení symetrický tajný klíč nebo jen tajný klíč. Výhodou symetrických metod je, že nevyžadují velkou výpočetní náročnost a disponují tak svou rychlostí. Dají se velmi dobře využít pro šifrování dat, která se nikam neposílají. Největší slabinou symetrických metod je problém s počáteční výměnou klíčů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vývoj kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Symetrické šifry&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR, David. Asymetrická šifrovací schémata. Písek, 2014. Bákalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Proudové šifry =====&lt;br /&gt;
Proudové šifrování je založeno na bázi symetrického šifrování. Proudové šifry zpracovávají vstupní otevřený text po jednotlivých znacích, tedy bit po bitu, a k tomu se používá tzv. heslo.  Šifrovaný text vzniká sloučením jednotlivých znaků otevřeného textu a hesla. Proudové šifry se používají zejména tam, kde do komunikačního kanálu přichází jednotlivé znaky v pravidelných nebo nepravidelných časových intervalech.  Proudové šifry je také vhodné používat v případech, kde šifrovací zařízení má omezenou paměť na průchozí data. Další výhodou proudových šifer je malá propagace chyby.&lt;br /&gt;
* '''RC4 -''' jedna z nejpoužívanějších šifer v internetovém prostředí. Na každé spojení se  musí náhodně vytvořit nový tajný klíč.&lt;br /&gt;
* '''RC2 '''- délka klíče se může měnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Blokové šifry =====&lt;br /&gt;
Blokové šifry, rozdělí otevřený text do bloků a pak začnou s šifrováním. Velikost bloku vstupujícího do procesu šifrování je stejná jako velikost výstupního bloku a musí být volena tak, aby se z pouhé analýzy vstupu a jemu odpovídajícího výstupu nedala šifra rozluštit. Dešifrování probíhá na stejném principu jako zakódování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DES''' -   je jedna z nejpoužívanějších šifer na světě. Byla schválena jako šifrovací standart v USA pro ochranu citlivých, ale neutajovaných dat ve státní správě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asymetrický systémy ===&lt;br /&gt;
Je založen na tom, že jeden klíč, tzv. veřejný klíč, slouží k zašifrování otevřeného textu a druhý klíč, tzv. soukromý klíč, k dešifrování textu. Veřejný klíč je tedy možné zveřejnit, protože jeho znalost není při luštění vůbec důležitá, k tomu potřebujeme znát i soukromý klíč. Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je výpočetně velice náročný a není možné v rozumném čase z veřejného klíče získat klíč soukromý. Výhodou asymetrických šifer je, ţe potřebné veřejné klíče lze přenášet i nezabezpečeným kanálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Asymetrické šifry&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; =====&lt;br /&gt;
* '''RSA '''- má největší uplatnění při tvorbě digitálních podpisů, příležitostně se používá také k šifrování symetrických algoritmů. Úroveň bezpečnosti zašifrování lze libovolně změnit.&lt;br /&gt;
* '''DSA '''-  byl vytvořený tak, aby šel pouţít pouze k digitálnímu podpisu a nedal se použít k šifrování dat.&lt;br /&gt;
* '''ElGamal '''- Skládá se z šifrovacího a podpisového schématu. Není tak hojně používán jako jiné algoritmy je, protože šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text.&lt;br /&gt;
=== '''Elektronický podpis''' ===&lt;br /&gt;
Patří mezi asymetrické šifrové algoritmy. Úkolem není utajit obsah zprávy, ale zajistit průkaznost toho, že po podpisu nebyl obsah zprávy změněn a že elektronický podpis mohla vytvořit je konkrétní osoba.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Hybridní systémy''' ===&lt;br /&gt;
Jsou spojením symetrického i asymetrického šifrování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Hybridní šifry&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; =====&lt;br /&gt;
'''SSL''' - Přenášená data se mezi WWW serverem a browserem přenášejí kódovaně pomocí šifrování veřejným a soukromým klíčem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. v českém jazyce. Překlad Dita Eckhardtová, Petr Koubský. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. Aliter (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-268-7.&lt;br /&gt;
* BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované imformatiky.&lt;br /&gt;
* FULAJTÁR, David. Asymetrická šifrovací schémata. Písek, 2014. Bákalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&lt;br /&gt;
* TOMÁNEK, Tomáš. Aplikovaná kryptologie v internetové komunikaci. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Historie kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Asymetrická kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Základní rozdělení kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Algoritmy, kryptologie, kryptografie, symetrické systémy, asymetrické systémy&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Algoritmy_kryptologie&amp;diff=16069</id>
		<title>Algoritmy kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Algoritmy_kryptologie&amp;diff=16069"/>
		<updated>2015-01-29T14:23:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Algoritmy jsou matematické metody k vytváření šifrovacích klíčů. Převádí čitelnou, otevřenou zprávu na její nečitelnou, šifrovou podobu. Luštěním klíčů za pomoci algoritmů se zabývá kryptografie.&amp;lt;ref&amp;gt;KRÁLOVÁ, Kristýna. Základní pojmy v kryptologii. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Algoritmus ==&lt;br /&gt;
Algoritmus je obecný popis šifrovacího systému a musí být konkrétně specifikován pomocí klíče. Výsledkem aplikace klíče a algoritmu na otevřený text je zašifrovaná zpráva – šifrový text. Příjemce, který zná jak algoritmus, tak klíč, může šifrovaný text převést zpět na otevřený a zprávu si přečíst.&amp;lt;ref&amp;gt;SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. v českém jazyce. Překlad Dita Eckhardtová, Petr Koubský. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. Aliter (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Šifrovací systémy&amp;lt;ref&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované imformatiky.&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Symetrický systém ===&lt;br /&gt;
Tak se nazývá systém, kdy je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. V tomto systému má klíč označení symetrický tajný klíč nebo jen tajný klíč. Výhodou symetrických metod je, že nevyžadují velkou výpočetní náročnost a disponují tak svou rychlostí. Dají se velmi dobře využít pro šifrování dat, která se nikam neposílají. Největší slabinou symetrických metod je problém s počáteční výměnou klíčů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vývoj kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Symetrické šifry&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR, David. Asymetrická šifrovací schémata. Písek, 2014. Bákalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Proudové šifry =====&lt;br /&gt;
Proudové šifrování je založeno na bázi symetrického šifrování. Proudové šifry zpracovávají vstupní otevřený text po jednotlivých znacích, tedy bit po bitu, a k tomu se používá tzv. heslo.  Šifrovaný text vzniká sloučením jednotlivých znaků otevřeného textu a hesla. Proudové šifry se používají zejména tam, kde do komunikačního kanálu přichází jednotlivé znaky v pravidelných nebo nepravidelných časových intervalech.  Proudové šifry je také vhodné používat v případech, kde šifrovací zařízení má omezenou paměť na průchozí data. Další výhodou proudových šifer je malá propagace chyby.&lt;br /&gt;
* '''RC4 -''' jedna z nejpoužívanějších šifer v internetovém prostředí. Na každé spojení se  musí náhodně vytvořit nový tajný klíč.&lt;br /&gt;
* '''RC2 '''- délka klíče se může měnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Blokové šifry =====&lt;br /&gt;
Blokové šifry, rozdělí otevřený text do bloků a pak začnou s šifrováním. Velikost bloku vstupujícího do procesu šifrování je stejná jako velikost výstupního bloku a musí být volena tak, aby se z pouhé analýzy vstupu a jemu odpovídajícího výstupu nedala šifra rozluštit. Dešifrování probíhá na stejném principu jako zakódování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DES''' -   je jedna z nejpoužívanějších šifer na světě. Byla schválena jako šifrovací standart v USA pro ochranu citlivých, ale neutajovaných dat ve státní správě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asymetrický systémy ===&lt;br /&gt;
Je založen na tom, že jeden klíč, tzv. veřejný klíč, slouží k zašifrování otevřeného textu a druhý klíč, tzv. soukromý klíč, k dešifrování textu. Veřejný klíč je tedy možné zveřejnit, protože jeho znalost není při luštění vůbec důležitá, k tomu potřebujeme znát i soukromý klíč. Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je výpočetně velice náročný a není možné v rozumném čase z veřejného klíče získat klíč soukromý. Výhodou asymetrických šifer je, ţe potřebné veřejné klíče lze přenášet i nezabezpečeným kanálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Asymetrické šifry&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; =====&lt;br /&gt;
'''RSA '''- má největší uplatnění při tvorbě digitálních podpisů, příležitostně se používá také k šifrování symetrických algoritmů. Úroveň bezpečnosti zašifrování lze libovolně změnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DSA '''-  byl vytvořený tak, aby šel pouţít pouze k digitálnímu podpisu a nedal se použít k šifrování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElGamal '''- Skládá se z šifrovacího a podpisového schématu. Není tak hojně používán jako jiné algoritmy je, protože šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Elektronický podpis''' ===&lt;br /&gt;
Patří mezi asymetrické šifrové algoritmy. Úkolem není utajit obsah zprávy, ale zajistit průkaznost toho, že po podpisu nebyl obsah zprávy změněn a že elektronický podpis mohla vytvořit je konkrétní osoba.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Hybridní systémy''' ===&lt;br /&gt;
Jsou spojením symetrického i asymetrického šifrování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Hybridní šifry&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; =====&lt;br /&gt;
'''SSL''' - Přenášená data se mezi WWW serverem a browserem přenášejí kódovaně pomocí šifrování veřejným a soukromým klíčem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. v českém jazyce. Překlad Dita Eckhardtová, Petr Koubský. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. Aliter (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-268-7.&lt;br /&gt;
* BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované imformatiky.&lt;br /&gt;
* FULAJTÁR, David. Asymetrická šifrovací schémata. Písek, 2014. Bákalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&lt;br /&gt;
* TOMÁNEK, Tomáš. Aplikovaná kryptologie v internetové komunikaci. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Historie kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Asymetrická kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Základní rozdělení kryptologie]]&lt;br /&gt;
[[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Algoritmy, kryptologie, kryptografie, symetrické systémy, asymetrické systémy&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Algoritmy_kryptologie&amp;diff=16067</id>
		<title>Algoritmy kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Algoritmy_kryptologie&amp;diff=16067"/>
		<updated>2015-01-29T14:20:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: Založena nová stránka s textem „Algoritmy jsou matematické metody k vytváření šifrovacích klíčů. Převádí čitelnou, otevřenou zprávu na její nečitelnou, šifrovou podobu. …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Algoritmy jsou matematické metody k vytváření šifrovacích klíčů. Převádí čitelnou, otevřenou zprávu na její nečitelnou, šifrovou podobu. Luštěním klíčů za pomoci algoritmů se zabývá kryptografie.&amp;lt;ref&amp;gt;KRÁLOVÁ, Kristýna. Základní pojmy v kryptologii. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Algoritmus ==&lt;br /&gt;
Algoritmus je obecný popis šifrovacího systému a musí být konkrétně specifikován pomocí klíče. Výsledkem aplikace klíče a algoritmu na otevřený text je zašifrovaná zpráva – šifrový text. Příjemce, který zná jak algoritmus, tak klíč, může šifrovaný text převést zpět na otevřený a zprávu si přečíst.&amp;lt;ref&amp;gt;SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. v českém jazyce. Překlad Dita Eckhardtová, Petr Koubský. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. Aliter (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-268-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Šifrovací systémy&amp;lt;ref&amp;gt;BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované imformatiky.&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Symetrický systém ===&lt;br /&gt;
Tak se nazývá systém, kdy je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. V tomto systému má klíč označení symetrický tajný klíč nebo jen tajný klíč. Výhodou symetrických metod je, že nevyžadují velkou výpočetní náročnost a disponují tak svou rychlostí. Dají se velmi dobře využít pro šifrování dat, která se nikam neposílají. Největší slabinou symetrických metod je problém s počáteční výměnou klíčů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Vývoj kryptografie. In: Bezpečnostní riziko [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.bezpecnost.estranky.cz/clanky/zpravodajske-techniky/uvod-do-kryptografie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Symetrické šifry&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;FULAJTÁR, David. Asymetrická šifrovací schémata. Písek, 2014. Bákalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Proudové šifry =====&lt;br /&gt;
Proudové šifrování je založeno na bázi symetrického šifrování. Proudové šifry zpracovávají vstupní otevřený text po jednotlivých znacích, tedy bit po bitu, a k tomu se používá tzv. heslo.  Šifrovaný text vzniká sloučením jednotlivých znaků otevřeného textu a hesla. Proudové šifry se používají zejména tam, kde do komunikačního kanálu přichází jednotlivé znaky v pravidelných nebo nepravidelných časových intervalech.  Proudové šifry je také vhodné používat v případech, kde šifrovací zařízení má omezenou paměť na průchozí data. Další výhodou proudových šifer je malá propagace chyby.&lt;br /&gt;
* '''RC4 -''' jedna z nejpoužívanějších šifer v internetovém prostředí. Na každé spojení se  musí náhodně vytvořit nový tajný klíč.&lt;br /&gt;
* '''RC2 '''- délka klíče se může měnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Blokové šifry =====&lt;br /&gt;
Blokové šifry, rozdělí otevřený text do bloků a pak začnou s šifrováním. Velikost bloku vstupujícího do procesu šifrování je stejná jako velikost výstupního bloku a musí být volena tak, aby se z pouhé analýzy vstupu a jemu odpovídajícího výstupu nedala šifra rozluštit. Dešifrování probíhá na stejném principu jako zakódování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DES''' -   je jedna z nejpoužívanějších šifer na světě. Byla schválena jako šifrovací standart v USA pro ochranu citlivých, ale neutajovaných dat ve státní správě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asymetrický systémy ===&lt;br /&gt;
Je založen na tom, že jeden klíč, tzv. veřejný klíč, slouží k zašifrování otevřeného textu a druhý klíč, tzv. soukromý klíč, k dešifrování textu. Veřejný klíč je tedy možné zveřejnit, protože jeho znalost není při luštění vůbec důležitá, k tomu potřebujeme znát i soukromý klíč. Vztah mezi veřejným a soukromým klíčem existuje, ale je výpočetně velice náročný a není možné v rozumném čase z veřejného klíče získat klíč soukromý. Výhodou asymetrických šifer je, ţe potřebné veřejné klíče lze přenášet i nezabezpečeným kanálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Asymetrické šifry&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; =====&lt;br /&gt;
'''RSA '''- má největší uplatnění při tvorbě digitálních podpisů, příležitostně se používá také k šifrování symetrických algoritmů. Úroveň bezpečnosti zašifrování lze libovolně změnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DSA '''-  byl vytvořený tak, aby šel pouţít pouze k digitálnímu podpisu a nedal se použít k šifrování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElGamal '''- Skládá se z šifrovacího a podpisového schématu. Není tak hojně používán jako jiné algoritmy je, protože šifrovaný text je dvakrát větší než otevřený text.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Elektronický podpis''' ===&lt;br /&gt;
Patří mezi asymetrické šifrové algoritmy. Úkolem není utajit obsah zprávy, ale zajistit průkaznost toho, že po podpisu nebyl obsah zprávy změněn a že elektronický podpis mohla vytvořit je konkrétní osoba.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Hybridní systémy''' ===&lt;br /&gt;
Jsou spojením symetrického i asymetrického šifrování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Hybridní šifry&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; =====&lt;br /&gt;
'''SSL''' - Přenášená data se mezi WWW serverem a browserem přenášejí kódovaně pomocí šifrování veřejným a soukromým klíčem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* SINGH, Simon. Kniha kódů a šifer: tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. 2. vyd. v českém jazyce. Překlad Dita Eckhardtová, Petr Koubský. Praha: Dokořán, 2009, 382 s. Aliter (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-268-7.&lt;br /&gt;
* BÍLKOVÁ, Gabriela. Moderní kryptologie. Zlín, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované imformatiky.&lt;br /&gt;
* FULAJTÁR, David. Asymetrická šifrovací schémata. Písek, 2014. Bákalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.&lt;br /&gt;
* TOMÁNEK, Tomáš. Aplikovaná kryptologie v internetové komunikaci. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Algoritmy, kryptologie, kryptografie, symetrické systémy, asymetrické systémy&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=16041</id>
		<title>Příčiny informačního zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=16041"/>
		<updated>2015-01-29T12:16:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pojem '''Informační zahlcení''' nemá dosud pevně stanovenou definici, protože každý si pod tímto pojmem představuje odlišný význam. Existuje tak mnoho prací věnovaných této problematice. Jednou z nejčastěji citovaných prací je práce Epplera a Mengise, kteří informační zahlcení popisují jako stav, kdy uživatel není již schopen zpracovat množství informace za daný časový úsek.&amp;lt;ref&amp;gt;TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Termín informační zahlcení ==&lt;br /&gt;
Jako první se o termínu zmínil americký spisovatel Alvin Toffler, který ve své knize Šok z budoucnosti popsal informační zahlcení jako příliš mnoho změn v příliš krátkém čase. Pro samotný pojem se užívá i dalších ekvivalentů. Jedná se o informační přetížení, přesycení či zaplavení. Termín je zkoumán v různých oborech. V nich se můžeme setkat i s termínem informační úzkost či únava.&amp;lt;ref&amp;gt;GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Z historického hlediska lze vypozorovat tři přelomová období, která napomohla tzv. informační explozi a tedy zásadně ovlivnila proces komunikace a proces informační. První přelom představuje vznik písmen, kdy tak zaniká pouhé ústní předávání informací. Druhý přelom je způsobeno vynálezem knihtisku, který napomohl masovému šíření informací v podobě. Poslední změny proběhly s rozvojem technologií a změnou v komunikaci. Telegraf,  počítač a následně internet zásadně změnili způsob, jakým se dosud pracovalo s informacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příčiny informačního zahlcení ==&lt;br /&gt;
Existují dvě hlavní příčiny informačního zahlcení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nárůst objemu informací ===&lt;br /&gt;
První příčinou je obrovský nárůst objemu informaci a dokumentů, především pak v elektronické podobě. To je způsobeno díky informačním a komunikačním technologiím. Ty umožňují jak vytváření nových informací, tak zachovávání těch starých, například díky digitalizaci.  Míra objemu informací narůstá i díky možnostem snadného kopírování, publikování a sdílení. To vše ještě více usnadňuje Inernet, který je charakteristický svým snadným užíváním. Každý má tak možnost přispět do tzv. datové smogu či cloudu, oblaku. Tam se shromažďují všechny vytvořené informace.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost informací ===&lt;br /&gt;
Druhá příčina informačního zahlcení pak spočívá ve snadné dostupnosti všech informací v kyberprostoru, tedy v prostředí webu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Toto prostředí se tak stále zvětšuje a rozšiřuje se ke svým příjemcům prostřednictví počítačů, mobilů, elektronických čteček a dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moorův zákon ==&lt;br /&gt;
V roce 1957 americký inženýr Gordon Moore prohlásil, že se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.&amp;lt;ref&amp;gt;STUDIČNÝ, Michal. Moorův zákon. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Moor%C5%AFv_z%C3%A1kon &amp;lt;/ref&amp;gt; Předpověděl tak exponenciální růst informací, ke kterému dochází i dnes a který podle mnohých odborníků zatím nemá konce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dopady ==&lt;br /&gt;
Kvůli informačnímu zahlcení vzniká informační odpad, tj. informace, které nejsou nijak použitelné. Není ovšem jasné, které informace jsou pro nás důležité. Více informací tak nutně neznamená dobrou znalost té které problematiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační zahlcení. Praha, 2014.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační zahlcení, informační přetížení, Moorův zákon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16040</id>
		<title>Povrchový a hluboký web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16040"/>
		<updated>2015-01-29T11:22:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Všechny informace v internetovém prostředí se nacházejí v několika úrovních přístupnosti. Na každé úrovni můžeme nalézt jiné množství informací, podle toho,  kde jsou uložena a jak jsou zpřístupněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Povrchový web ==&lt;br /&gt;
'''Povrchový web''' je zastřešuje veřejné a indexované dokumenty v síti Internetu. Právě díky indexaci vyhledávači je možné ho těmito vyhledávači prohledat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Praha, 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vyhledávání však není tak rozsáhlé. Uživateli se tak po zadání dotazu dostane malé množství všech potenciálních informací na Internetu buď pro technická omezení nebo proto, že je jejich robotům vstup do těchto zdrojů zakázán. Vyhledávací služby sice poskytnou informaci o existenci podobného informačního zdroje, ale nevyhledají informace, které jsou v něm obsaženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;TKAČÍKOVÁ, Daniela. Neviditelný web. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-29]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000547&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávače povrchové web se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCHTOVÁ, Naďa. Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webový robot ===&lt;br /&gt;
V průběhu milisekund prohledá webové stránky a v závislosti na zadaném klíčovém slově poté zobrazí na obrazovku seznam stránek, které nejlépe odpovídají podmínkám zadaných uživatelem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;MEDKOVÁ, MIlena. Informace a Internet. 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Index ===&lt;br /&gt;
Výsledky z vyhledávání pavoukem jsou zpracovány do indexové stránky. To je stránka, která vznikne z jednotlivých webových stránek, jenž obsahují zadavatelem vložené klíčové slovo, nebo vyhledávací termín.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací modul ===&lt;br /&gt;
Když chce uživatel najít stránku, která obsahuje určitá slova, pracuje s vyhledávacím modulem, který prohledá index a seřadí nalezené stránky podle relevance a několik prvních pošle uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejčastěji používané vyhledávače povrchového webu jsou:'''&lt;br /&gt;
* Google&lt;br /&gt;
* Yahoo&lt;br /&gt;
* Ask&lt;br /&gt;
* Bing&lt;br /&gt;
* Seznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hluboký web ==&lt;br /&gt;
'''Hluboký web''' nebo '''neviditelný web '''obsahuje internetové informační zdroje, jejichž obsah není dostupný prostřednictvím standardních vyhledávacích strojů. Může se jednat o informace, které jsou uloženy v databázích a generují se dynamicky až na základě interakce uživatele se systémem (např. online katalogy knihoven nebo bibliografické báze dat) nebo o informace, ke kterým je přístup chráněn heslem a jsou dostupné pouze autorizovaným uživatelům, často pouze na komerční bázi (plné texty časopisů apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Počet dokumentů, které nemohou být vyhledány prostřednictvím tradičních vyhledávacích nástrojů, je až pětinásobně vyšší než ta část informačního prostoru Webu, ke které poskytují přístup vyhledávací stroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní typy informací v prostředí hlubokého webu'''&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Anna. Systémová analýza hlubokého webu. 2008. Dostupné z: file:///C:/Users/E6400/Downloads/BPTX_2007_2_11210_ASZK00306_130559_0_61730.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace mají různý charakter a nejsou indexovatelné z několika různých důvodů.&lt;br /&gt;
* ''Dynamicky generované stránky ''- Mezi dynamicky generované stránky řadíme databáze, katalogy knihoven, digitální knihovny, slovníky, encyklopedie a další. Informace se generují až na základě dotazu. Dynamické stránky tvoří největší a nejvýznamnější část hlubokého webu. &lt;br /&gt;
* ''Nepropojené stránky'' - Webové stránky jsou roboty indexovány na základě vzájemného hypertextového propojení. Stojí-li nějaká stránka mimo toto propojení, roboti ji nenaleznou a proto jí říkáme nepropojená stránka.&lt;br /&gt;
* ''Soukromé stránky'' - Pro vstup na některé webové stránky je vyžadována registrace nebo heslo. Robot tak zaindexuje pouze vstupní stránku.&lt;br /&gt;
* ''Dočasná data'' - Rychle se měnící obsah stránek neumožňuje indexaci z důvodu jejich častého střídání. Kódované textové informace - Informace v nich obsažené jsou pro vyhledávací stroje nečitelné.&lt;br /&gt;
* ''Multimediální informace'' - Jde o obrazové informace, video-informace a informace zvukové. Bez dostatečného průvodního textu roboti nerozeznají, o co se jedná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* MEDKOVÁ, Milena. Informace a Internet. 2009.&lt;br /&gt;
* FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. 2009&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda. Praha, 2009.&lt;br /&gt;
* HAVLOVÁ, Anna. Systémová analýza hlubokého webu. 2008.&lt;br /&gt;
* BUCHTA, Miroslav. Vymezení a struktura hlubokého webu. Brno, 2008. Magisterská diplomová práce. Masarykova Univerzita v Brně, Filozofická fakulta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Hluboký web, povrchový web, vyhledávače, informace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16035</id>
		<title>Povrchový a hluboký web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16035"/>
		<updated>2015-01-29T11:07:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Všechny informace v internetovém prostředí se nacházejí v několika úrovních přístupnosti. Na každé úrovni můžeme nalézt jiné množství informací, podle toho,  kde jsou uložena a jak jsou zpřístupněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Povrchový web ==&lt;br /&gt;
'''Povrchový web''' je zastřešuje veřejné a indexované dokumenty v síti Internetu. Právě díky indexaci vyhledávači je možné ho těmito vyhledávači prohledat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Praha, 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vyhledávání však není tak rozsáhlé. Uživateli se tak po zadání dotazu dostane malé množství všech potenciálních informací na Internetu buď pro technická omezení nebo proto, že je jejich robotům vstup do těchto zdrojů zakázán. Vyhledávací služby sice poskytnou informaci o existenci podobného informačního zdroje, ale nevyhledají informace, které jsou v něm obsaženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;TKAČÍKOVÁ, Daniela. Neviditelný web. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-29]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000547&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávače povrchové web se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCHTOVÁ, Naďa. Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webový robot ===&lt;br /&gt;
V průběhu milisekund prohledá webové stránky a v závislosti na zadaném klíčovém slově poté zobrazí na obrazovku seznam stránek, které nejlépe odpovídají podmínkám zadaných uživatelem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;MEDKOVÁ, MIlena. Informace a Internet. 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Index ===&lt;br /&gt;
Výsledky z vyhledávání pavoukem jsou zpracovány do indexové stránky. To je stránka, která vznikne z jednotlivých webových stránek, jenž obsahují zadavatelem vložené klíčové slovo, nebo vyhledávací termín.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací modul ===&lt;br /&gt;
Když chce uživatel najít stránku, která obsahuje určitá slova, pracuje s vyhledávacím modulem, který prohledá index a seřadí nalezené stránky podle relevance a několik prvních pošle uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejčastěji používané vyhledávače povrchového webu jsou:'''&lt;br /&gt;
* Google&lt;br /&gt;
* Yahoo&lt;br /&gt;
* Ask&lt;br /&gt;
* Bing&lt;br /&gt;
* Seznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hluboký web ==&lt;br /&gt;
'''Hluboký web''' nebo '''neviditelný web '''obsahuje internetové informační zdroje, jejichž obsah není dostupný prostřednictvím standardních vyhledávacích strojů. Může se jednat o informace, které jsou uloženy v databázích a generují se dynamicky až na základě interakce uživatele se systémem (např. online katalogy knihoven nebo bibliografické báze dat) nebo o informace, ke kterým je přístup chráněn heslem a jsou dostupné pouze autorizovaným uživatelům, často pouze na komerční bázi (plné texty časopisů apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Počet dokumentů, které nemohou být vyhledány prostřednictvím tradičních vyhledávacích nástrojů, je až pětinásobně vyšší než ta část informačního prostoru Webu, ke které poskytují přístup vyhledávací stroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní typy informací v prostředí hlubokého webu'''&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Anna. Systémová analýza hlubokého webu. 2008. Dostupné z: file:///C:/Users/E6400/Downloads/BPTX_2007_2_11210_ASZK00306_130559_0_61730.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace mají různý charakter a nejsou indexovatelné z několika různých důvodů.&lt;br /&gt;
* ''Dynamicky generované stránky ''- Mezi dynamicky generované stránky řadíme databáze, katalogy knihoven, digitální knihovny, slovníky, encyklopedie a další. Informace se generují až na základě dotazu. Dynamické stránky tvoří největší a nejvýznamnější část hlubokého webu. &lt;br /&gt;
* ''Nepropojené stránky'' - Webové stránky jsou roboty indexovány na základě vzájemného hypertextového propojení. Stojí-li nějaká stránka mimo toto propojení, roboti ji nenaleznou a proto jí říkáme nepropojená stránka.&lt;br /&gt;
* ''Soukromé stránky'' - Pro vstup na některé webové stránky je vyžadována registrace nebo heslo. Robot tak zaindexuje pouze vstupní stránku.&lt;br /&gt;
* ''Dočasná data'' - Rychle se měnící obsah stránek neumožňuje indexaci z důvodu jejich častého střídání. Kódované textové informace - Informace v nich obsažené jsou pro vyhledávací stroje nečitelné.&lt;br /&gt;
* ''Multimediální informace'' - Jde o obrazové informace, video-informace a informace zvukové. Bez dostatečného průvodního textu roboti nerozeznají, o co se jedná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* MEDKOVÁ, Milena. Informace a Internet. 2009.&lt;br /&gt;
* FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. 2009&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda. Praha, 2009.&lt;br /&gt;
* HAVLOVÁ, Anna. Systémová analýza hlubokého webu. 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Hluboký web, povrchový web, vyhledávače, informace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16034</id>
		<title>Povrchový a hluboký web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16034"/>
		<updated>2015-01-29T11:05:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Všechny informace v internetovém prostředí se nacházejí v několika úrovních přístupnosti. Na každé úrovni můžeme nalézt jiné množství informací, podle toho,  kde jsou uložena a jak jsou zpřístupněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Povrchový web ==&lt;br /&gt;
'''Povrchový web''' je zastřešuje veřejné a indexované dokumenty v síti Internetu. Právě díky indexaci vyhledávači je možné ho těmito vyhledávači prohledat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Praha, 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vyhledávání však není tak rozsáhlé. Uživateli se tak po zadání dotazu dostane malé množství všech potenciálních informací na Internetu buď pro technická omezení nebo proto, že je jejich robotům vstup do těchto zdrojů zakázán. Vyhledávací služby sice poskytnou informaci o existenci podobného informačního zdroje, ale nevyhledají informace, které jsou v něm obsaženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;TKAČÍKOVÁ, Daniela. Neviditelný web. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-29]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000547&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávače povrchové web se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCHTOVÁ, Naďa. Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webový robot ===&lt;br /&gt;
V průběhu milisekund prohledá webové stránky a v závislosti na zadaném klíčovém slově poté zobrazí na obrazovku seznam stránek, které nejlépe odpovídají podmínkám zadaných uživatelem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;MEDKOVÁ, MIlena. Informace a Internet. 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Index ===&lt;br /&gt;
Výsledky z vyhledávání pavoukem jsou zpracovány do indexové stránky. To je stránka, která vznikne z jednotlivých webových stránek, jenž obsahují zadavatelem vložené klíčové slovo, nebo vyhledávací termín.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací modul ===&lt;br /&gt;
Když chce uživatel najít stránku, která obsahuje určitá slova, pracuje s vyhledávacím modulem, který prohledá index a seřadí nalezené stránky podle relevance a několik prvních pošle uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejčastěji používané vyhledávače povrchového webu jsou:'''&lt;br /&gt;
* Google&lt;br /&gt;
* Yahoo&lt;br /&gt;
* Ask&lt;br /&gt;
* Bing&lt;br /&gt;
* Seznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hluboký web ==&lt;br /&gt;
'''Hluboký web''' nebo '''neviditelný web '''obsahuje internetové informační zdroje, jejichž obsah není dostupný prostřednictvím standardních vyhledávacích strojů. Může se jednat o informace, které jsou uloženy v databázích a generují se dynamicky až na základě interakce uživatele se systémem (např. online katalogy knihoven nebo bibliografické báze dat) nebo o informace, ke kterým je přístup chráněn heslem a jsou dostupné pouze autorizovaným uživatelům, často pouze na komerční bázi (plné texty časopisů apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Počet dokumentů, které nemohou být vyhledány prostřednictvím tradičních vyhledávacích nástrojů, je až pětinásobně vyšší než ta část informačního prostoru Webu, ke které poskytují přístup vyhledávací stroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní typy informací v prostředí hlubokého webu'''&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Anna. Systémová analýza hlubokého webu. 2008. Dostupné z: file:///C:/Users/E6400/Downloads/BPTX_2007_2_11210_ASZK00306_130559_0_61730.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace mají různý charakter a nejsou indexovatelné z několika různých důvodů.&lt;br /&gt;
* ''Dynamicky generované stránky ''- Mezi dynamicky generované stránky řadíme databáze, katalogy knihoven, digitální knihovny, slovníky, encyklopedie a další. Informace se generují až na základě dotazu. Dynamické stránky tvoří největší a nejvýznamnější část hlubokého webu. &lt;br /&gt;
* ''Nepropojené stránky'' - Webové stránky jsou roboty indexovány na základě vzájemného hypertextového propojení. Stojí-li nějaká stránka mimo toto propojení, roboti ji nenaleznou a proto jí říkáme nepropojená stránka.&lt;br /&gt;
* ''Soukromé stránky'' - Pro vstup na některé webové stránky je vyžadována registrace nebo heslo. Robot tak zaindexuje pouze vstupní stránku.&lt;br /&gt;
* ''Dočasná data'' - Rychle se měnící obsah stránek neumožňuje indexaci z důvodu jejich častého střídání. Kódované textové informace - Informace v nich obsažené jsou pro vyhledávací stroje nečitelné.&lt;br /&gt;
* ''Multimediální informace'' - Jde o obrazové informace, video-informace a informace zvukové. Bez dostatečného průvodního textu roboti nerozeznají, o co se jedná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* MEDKOVÁ, Milena. Informace a Internet. 2009.&lt;br /&gt;
* FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. 2009&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda. Praha, 2009.&lt;br /&gt;
* HAVLOVÁ, Anna. Systémová analýza hlubokého webu. 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Hluboký web, povrchový web, vyhledávače, informace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16032</id>
		<title>Povrchový a hluboký web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16032"/>
		<updated>2015-01-29T11:02:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Všechny informace v internetovém prostředí se nacházejí v několika úrovních přístupnosti. Na každé úrovni můžeme nalézt jiné množství informací, podle toho,  kde jsou uložena a jak jsou zpřístupněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Povrchový web ==&lt;br /&gt;
'''Povrchový web''' je zastřešuje veřejné a indexované dokumenty v síti Internetu. Právě díky indexaci vyhledávači je možné ho těmito vyhledávači prohledat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Praha, 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vyhledávání však není tak rozsáhlé. Uživateli se tak po zadání dotazu dostane malé množství všech potenciálních informací na Internetu buď pro technická omezení nebo proto, že je jejich robotům vstup do těchto zdrojů zakázán. Vyhledávací služby sice poskytnou informaci o existenci podobného informačního zdroje, ale nevyhledají informace, které jsou v něm obsaženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;TKAČÍKOVÁ, Daniela. Neviditelný web. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-29]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000547&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávače povrchové web se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCHTOVÁ, Naďa. Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webový robot ===&lt;br /&gt;
V průběhu milisekund prohledá webové stránky a v závislosti na zadaném klíčovém slově poté zobrazí na obrazovku seznam stránek, které nejlépe odpovídají podmínkám zadaných uživatelem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;MEDKOVÁ, MIlena. Informace a Internet. 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Index ===&lt;br /&gt;
Výsledky z vyhledávání pavoukem jsou zpracovány do indexové stránky. To je stránka, která vznikne z jednotlivých webových stránek, jenž obsahují zadavatelem vložené klíčové slovo, nebo vyhledávací termín.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací modul ===&lt;br /&gt;
Když chce uživatel najít stránku, která obsahuje určitá slova, pracuje s vyhledávacím modulem, který prohledá index a seřadí nalezené stránky podle relevance a několik prvních pošle uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejčastěji používané vyhledávače povrchového webu jsou:'''&lt;br /&gt;
* Google&lt;br /&gt;
* Yahoo&lt;br /&gt;
* Ask&lt;br /&gt;
* Bing&lt;br /&gt;
* Seznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hluboký web ==&lt;br /&gt;
'''Hluboký web''' nebo '''neviditelný web '''obsahuje internetové informační zdroje, jejichž obsah není dostupný prostřednictvím standardních vyhledávacích strojů. Může se jednat o informace, které jsou uloženy v databázích a generují se dynamicky až na základě interakce uživatele se systémem (např. online katalogy knihoven nebo bibliografické báze dat) nebo o informace, ke kterým je přístup chráněn heslem a jsou dostupné pouze autorizovaným uživatelům, často pouze na komerční bázi (plné texty časopisů apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Počet dokumentů, které nemohou být vyhledány prostřednictvím tradičních vyhledávacích nástrojů, je až pětinásobně vyšší než ta část informačního prostoru Webu, ke které poskytují přístup vyhledávací stroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní typy informací v prostředí hlubokého webu'''&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Anna. Systémová analýza hlubokého webu. 2008. Dostupné z: file:///C:/Users/E6400/Downloads/BPTX_2007_2_11210_ASZK00306_130559_0_61730.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace mají různý charakter a nejsou indexovatelné z několika různých důvodů.&lt;br /&gt;
* ''Dynamicky generované stránky ''- Mezi dynamicky generované stránky řadíme databáze, katalogy knihoven, digitální knihovny, slovníky, encyklopedie a další. Informace se generují až na základě dotazu. Dynamické stránky tvoří největší a nejvýznamnější část hlubokého webu. &lt;br /&gt;
* ''Nepropojené stránky'' - Webové stránky jsou roboty indexovány na základě vzájemného hypertextového propojení. Stojí-li nějaká stránka mimo toto propojení, roboti ji nenaleznou a proto jí říkáme nepropojená stránka.&lt;br /&gt;
* ''Soukromé stránky'' - Pro vstup na některé webové stránky je vyžadována registrace nebo heslo. Robot tak zaindexuje pouze vstupní stránku.&lt;br /&gt;
* ''Dočasná data'' - Rychle se měnící obsah stránek neumožňuje indexaci z důvodu jejich častého střídání. Kódované textové informace - Informace v nich obsažené jsou pro vyhledávací stroje nečitelné.&lt;br /&gt;
* ''Multimediální informace'' - Jde o obrazové informace, video-informace a informace zvukové. Bez dostatečného průvodního textu roboti nerozeznají, o co se jedná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* MEDKOVÁ, Milena. Informace a Internet. 2009.&lt;br /&gt;
* FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. 2009&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda. Praha, 2009.&lt;br /&gt;
* HAVLOVÁ, Anna. Systémová analýza hlubokého webu. 2008.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16029</id>
		<title>Povrchový a hluboký web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16029"/>
		<updated>2015-01-29T10:57:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Všechny informace v internetovém prostředí se nacházejí v několika úrovních přístupnosti. Na každé úrovni můžeme nalézt jiné množství informací, podle toho,  kde jsou uložena a jak jsou zpřístupněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Povrchový web ==&lt;br /&gt;
'''Povrchový web''' je zastřešuje veřejné a indexované dokumenty v síti Internetu. Právě díky indexaci vyhledávači je možné ho těmito vyhledávači prohledat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Praha, 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vyhledávání však není tak rozsáhlé. Uživateli se tak po zadání dotazu dostane malé množství všech potenciálních informací na Internetu buď pro technická omezení nebo proto, že je jejich robotům vstup do těchto zdrojů zakázán. Vyhledávací služby sice poskytnou informaci o existenci podobného informačního zdroje, ale nevyhledají informace, které jsou v něm obsaženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;TKAČÍKOVÁ, Daniela. Neviditelný web. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-29]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000547&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávače povrchové web se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCHTOVÁ, Naďa. Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webový robot ===&lt;br /&gt;
V průběhu milisekund prohledá webové stránky a v závislosti na zadaném klíčovém slově poté zobrazí na obrazovku seznam stránek, které nejlépe odpovídají podmínkám zadaných uživatelem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;MEDKOVÁ, MIlena. Informace a Internet. 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Index ===&lt;br /&gt;
Výsledky z vyhledávání pavoukem jsou zpracovány do indexové stránky. To je stránka, která vznikne z jednotlivých webových stránek, jenž obsahují zadavatelem vložené klíčové slovo, nebo vyhledávací termín.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací modul ===&lt;br /&gt;
Když chce uživatel najít stránku, která obsahuje určitá slova, pracuje s vyhledávacím modulem, který prohledá index a seřadí nalezené stránky podle relevance a několik prvních pošle uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejčastěji používané vyhledávače povrchového webu jsou:'''&lt;br /&gt;
* Google&lt;br /&gt;
* Yahoo&lt;br /&gt;
* Ask&lt;br /&gt;
* Bing&lt;br /&gt;
* Seznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hluboký web ==&lt;br /&gt;
'''Hluboký web''' nebo '''neviditelný web '''obsahuje internetové informační zdroje, jejichž obsah není dostupný prostřednictvím standardních vyhledávacích strojů. Může se jednat o informace, které jsou uloženy v databázích a generují se dynamicky až na základě interakce uživatele se systémem (např. online katalogy knihoven nebo bibliografické báze dat) nebo o informace, ke kterým je přístup chráněn heslem a jsou dostupné pouze autorizovaným uživatelům, často pouze na komerční bázi (plné texty časopisů apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Počet dokumentů, které nemohou být vyhledány prostřednictvím tradičních vyhledávacích nástrojů, je až pětinásobně vyšší než ta část informačního prostoru Webu, ke které poskytují přístup vyhledávací stroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hlavní typy informací v prostředí hlubokého webu'''&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Anna. Systémová analýza hlubokého webu. 2008. Dostupné z: file:///C:/Users/E6400/Downloads/BPTX_2007_2_11210_ASZK00306_130559_0_61730.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace mají různý charakter a nejsou indexovatelné z několika různých důvodů.&lt;br /&gt;
* ''Dynamicky generované stránky ''- Mezi dynamicky generované stránky řadíme databáze, katalogy knihoven, digitální knihovny, slovníky, encyklopedie a další. Informace se generují až na základě dotazu. Dynamické stránky tvoří největší a nejvýznamnější část hlubokého webu. &lt;br /&gt;
* ''Nepropojené stránky'' - Webové stránky jsou roboty indexovány na základě vzájemného hypertextového propojení. Stojí-li nějaká stránka mimo toto propojení, roboti ji nenaleznou a proto jí říkáme nepropojená stránka.&lt;br /&gt;
* ''Soukromé stránky'' - Pro vstup na některé webové stránky je vyžadována registrace nebo heslo. Robot tak zaindexuje pouze vstupní stránku.&lt;br /&gt;
* ''Dočasná data'' - Rychle se měnící obsah stránek neumožňuje indexaci z důvodu jejich častého střídání. Kódované textové informace - Informace v nich obsažené jsou pro vyhledávací stroje nečitelné.&lt;br /&gt;
* ''Multimediální informace'' - Jde o obrazové informace, video-informace a informace zvukové. Bez dostatečného průvodního textu roboti nerozeznají, o co se jedná.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16027</id>
		<title>Povrchový a hluboký web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16027"/>
		<updated>2015-01-29T10:53:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Všechny informace v internetovém prostředí se nacházejí v několika úrovních přístupnosti. Na každé úrovni můžeme nalézt jiné množství informací, podle toho,  kde jsou uložena a jak jsou zpřístupněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Povrchový web ==&lt;br /&gt;
'''Povrchový web''' je zastřešuje veřejné a indexované dokumenty v síti Internetu. Právě díky indexaci vyhledávači je možné ho těmito vyhledávači prohledat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Praha, 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vyhledávání však není tak rozsáhlé. Uživateli se tak po zadání dotazu dostane malé množství všech potenciálních informací na Internetu buď pro technická omezení nebo proto, že je jejich robotům vstup do těchto zdrojů zakázán. Vyhledávací služby sice poskytnou informaci o existenci podobného informačního zdroje, ale nevyhledají informace, které jsou v něm obsaženy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;TKAČÍKOVÁ, Daniela. Neviditelný web. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-29]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000547&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávače povrchové web se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCHTOVÁ, Naďa. Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webový robot ===&lt;br /&gt;
V průběhu milisekund prohledá webové stránky a v závislosti na zadaném klíčovém slově poté zobrazí na obrazovku seznam stránek, které nejlépe odpovídají podmínkám zadaných uživatelem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;MEDKOVÁ, MIlena. Informace a Internet. 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Index ===&lt;br /&gt;
Výsledky z vyhledávání pavoukem jsou zpracovány do indexové stránky. To je stránka, která vznikne z jednotlivých webových stránek, jenž obsahují zadavatelem vložené klíčové slovo, nebo vyhledávací termín.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací modul ===&lt;br /&gt;
Když chce uživatel najít stránku, která obsahuje určitá slova, pracuje s vyhledávacím modulem, který prohledá index a seřadí nalezené stránky podle relevance a několik prvních pošle uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejčastěji používané vyhledávače povrchového webu jsou:'''&lt;br /&gt;
* Google&lt;br /&gt;
* Yahoo&lt;br /&gt;
* Ask&lt;br /&gt;
* Bing&lt;br /&gt;
* Seznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hluboký web ==&lt;br /&gt;
'''Hluboký web''' nebo '''neviditelný web '''obsahuje internetové informační zdroje, jejichž obsah není dostupný prostřednictvím standardních vyhledávacích strojů. Může se jednat o informace, které jsou uloženy v databázích a generují se dynamicky až na základě interakce uživatele se systémem (např. online katalogy knihoven nebo bibliografické báze dat) nebo o informace, ke kterým je přístup chráněn heslem a jsou dostupné pouze autorizovaným uživatelům, často pouze na komerční bázi (plné texty časopisů apod.)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Počet dokumentů, které nemohou být vyhledány prostřednictvím tradičních vyhledávacích nástrojů, je až pětinásobně vyšší než ta část informačního prostoru Webu, ke které poskytují přístup vyhledávací stroje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16026</id>
		<title>Povrchový a hluboký web</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Povrchov%C3%BD_a_hlubok%C3%BD_web&amp;diff=16026"/>
		<updated>2015-01-29T10:50:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: Založena nová stránka s textem „Všechny informace v internetovém prostředí se nacházejí v několika úrovních přístupnosti. Na každé úrovni můžeme nalézt jiné množství i…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Všechny informace v internetovém prostředí se nacházejí v několika úrovních přístupnosti. Na každé úrovni můžeme nalézt jiné množství informací, podle toho,  kde jsou uložena a jak jsou zpřístupněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Povrchový web ==&lt;br /&gt;
'''Povrchový web''' je zastřešuje veřejné a indexované dokumenty v síti Internetu. Právě díky indexaci vyhledávači je možné ho těmito vyhledávači prohledat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Praha, 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vyhledávání však není tak rozsáhlé. Uživateli se tak po zadání dotazu dostane malé množství všech potenciálních informací na Internetu buď pro technická omezení nebo proto, že je jejich robotům vstup do těchto zdrojů zakázán. Vyhledávací služby sice poskytnou informaci o existenci podobného informačního zdroje, ale nevyhledají informace, které jsou v něm obsaženy.&amp;lt;ref&amp;gt;TKAČÍKOVÁ, Daniela. Neviditelný web. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-29]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000547&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávače povrchové web se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCHTOVÁ, Naďa. Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webový robot ===&lt;br /&gt;
V průběhu milisekund prohledá webové stránky a v závislosti na zadaném klíčovém slově poté zobrazí na obrazovku seznam stránek, které nejlépe odpovídají podmínkám zadaných uživatelem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;MEDKOVÁ, MIlena. Informace a Internet. 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Index ===&lt;br /&gt;
Výsledky z vyhledávání pavoukem jsou zpracovány do indexové stránky. To je stránka, která vznikne z jednotlivých webových stránek, jenž obsahují zadavatelem vložené klíčové slovo, nebo vyhledávací termín.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací modul ===&lt;br /&gt;
Když chce uživatel najít stránku, která obsahuje určitá slova, pracuje s vyhledávacím modulem, který prohledá index a seřadí nalezené stránky podle relevance a několik prvních pošle uživateli.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nejčastěji používané vyhledávače povrchového webu jsou:'''&lt;br /&gt;
* Google&lt;br /&gt;
* Yahoo&lt;br /&gt;
* Ask&lt;br /&gt;
* Bing&lt;br /&gt;
* Seznam&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=15806</id>
		<title>Příčiny informačního zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=15806"/>
		<updated>2015-01-27T20:19:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pojem Informační zahlcení nemá dosud pevně stanovenou definici, protože každý si pod tímto pojmem představuje odlišný význam. Existuje tak mnoho prací věnovaných této problematice. Jednou z nejčastěji citovaných prací je práce Epplera a Mengise, kteří informační zahlcení popisují jako stav, kdy uživatel není již schopen zpracovat množství informace za daný časový úsek.&amp;lt;ref&amp;gt;TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Termín informační zahlcení ==&lt;br /&gt;
Jako první se o termínu zmínil americký spisovatel Alvin Toffler, který ve své knize Šok z budoucnosti popsal informační zahlcení jako příliš mnoho změn v příliš krátkém čase. Pro samotný pojem se užívá i dalších ekvivalentů. Jedná se o informační přetížení, přesycení či zaplavení. Termín je zkoumán v různých oborech. V nich se můžeme setkat i s termínem informační úzkost či únava.&amp;lt;ref&amp;gt;GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Z historického hlediska lze vypozorovat tři přelomová období, která napomohla tzv. informační explozi a tedy zásadně ovlivnila proces komunikace a proces informační. První přelom představuje vznik písmen, kdy tak zaniká pouhé ústní předávání informací. Druhý přelom je způsobeno vynálezem knihtisku, který napomohl masovému šíření informací v podobě. Poslední změny proběhly s rozvojem technologií a změnou v komunikaci. Telegraf,  počítač a následně internet zásadně změnili způsob, jakým se dosud pracovalo s informacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příčiny informačního zahlcení ==&lt;br /&gt;
Existují dvě hlavní příčiny informačního zahlcení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nárůst objemu informací ===&lt;br /&gt;
První příčinou je obrovský nárůst objemu informaci a dokumentů, především pak v elektronické podobě. To je způsobeno díky informačním a komunikačním technologiím. Ty umožňují jak vytváření nových informací, tak zachovávání těch starých, například díky digitalizaci.  Míra objemu informací narůstá i díky možnostem snadného kopírování, publikování a sdílení. To vše ještě více usnadňuje Inernet, který je charakteristický svým snadným užíváním. Každý má tak možnost přispět do tzv. datové smogu či cloudu, oblaku. Tam se shromažďují všechny vytvořené informace.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost informací ===&lt;br /&gt;
Druhá příčina informačního zahlcení pak spočívá ve snadné dostupnosti všech informací v kyberprostoru, tedy v prostředí webu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Toto prostředí se tak stále zvětšuje a rozšiřuje se ke svým příjemcům prostřednictví počítačů, mobilů, elektronických čteček a dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moorův zákon ==&lt;br /&gt;
V roce 1957 americký inženýr Gordon Moore prohlásil, že se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.&amp;lt;ref&amp;gt;STUDIČNÝ, Michal. Moorův zákon. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Moor%C5%AFv_z%C3%A1kon &amp;lt;/ref&amp;gt; Předpověděl tak exponenciální růst informací, ke kterému dochází i dnes a který podle mnohých odborníků zatím nemá konce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dopady ==&lt;br /&gt;
Kvůli informačnímu zahlcení vzniká informační odpad, tj. informace, které nejsou nijak použitelné. Není ovšem jasné, které informace jsou pro nás důležité. Více informací tak nutně neznamená dobrou znalost té které problematiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační zahlcení. Praha, 2014.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační zahlcení, informační přetížení, Moorův zákon&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=15805</id>
		<title>Příčiny informačního zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=15805"/>
		<updated>2015-01-27T20:17:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pojem Informační zahlcení nemá dosud pevně stanovenou definici, protože každý si pod tímto pojmem představuje odlišný význam. Existuje tak mnoho prací věnovaných této problematice. Jednou z nejčastěji citovaných prací je práce Epplera a Mengise, kteří informační zahlcení popisují jako stav, kdy uživatel není již schopen zpracovat množství informace za daný časový úsek.&amp;lt;ref&amp;gt;TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Termín informační zahlcení ==&lt;br /&gt;
Jako první se o termínu zmínil americký spisovatel Alvin Toffler, který ve své knize Šok z budoucnosti popsal informační zahlcení jako příliš mnoho změn v příliš krátkém čase. Pro samotný pojem se užívá i dalších ekvivalentů. Jedná se o informační přetížení, přesycení či zaplavení. Termín je zkoumán v různých oborech. V nich se můžeme setkat i s termínem informační úzkost či únava.&amp;lt;ref&amp;gt;GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Z historického hlediska lze vypozorovat tři přelomová období, která napomohla tzv. informační explozi a tedy zásadně ovlivnila proces komunikace a proces informační. První přelom představuje vznik písmen, kdy tak zaniká pouhé ústní předávání informací. Druhý přelom je způsobeno vynálezem knihtisku, který napomohl masovému šíření informací v podobě. Poslední změny proběhly s rozvojem technologií a změnou v komunikaci. Telegraf,  počítač a následně internet zásadně změnili způsob, jakým se dosud pracovalo s informacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příčiny informačního zahlcení ==&lt;br /&gt;
Existují dvě hlavní příčiny informačního zahlcení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nárůst objemu informací ===&lt;br /&gt;
První příčinou je obrovský nárůst objemu informaci a dokumentů, především pak v elektronické podobě. To je způsobeno díky informačním a komunikačním technologiím. Ty umožňují jak vytváření nových informací, tak zachovávání těch starých, například díky digitalizaci.  Míra objemu informací narůstá i díky možnostem snadného kopírování, publikování a sdílení. To vše ještě více usnadňuje Inernet, který je charakteristický svým snadným užíváním. Každý má tak možnost přispět do tzv. datové smogu či cloudu, oblaku. Tam se shromažďují všechny vytvořené informace.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost informací ===&lt;br /&gt;
Druhá příčina informačního zahlcení pak spočívá ve snadné dostupnosti všech informací v kyberprostoru, tedy v prostředí webu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Toto prostředí se tak stále zvětšuje a rozšiřuje se ke svým příjemcům prostřednictví počítačů, mobilů, elektronických čteček a dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moorův zákon ==&lt;br /&gt;
V roce 1957 americký inženýr Gordon Moore prohlásil, že se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.&amp;lt;ref&amp;gt;STUDIČNÝ, Michal. Moorův zákon. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Moor%C5%AFv_z%C3%A1kon &amp;lt;/ref&amp;gt; Předpověděl tak exponenciální růst informací, ke kterému dochází i dnes a který podle mnohých odborníků zatím nemá konce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dopady ==&lt;br /&gt;
Kvůli informačnímu zahlcení vzniká informační odpad, tj. informace, které nejsou nijak použitelné. Není ovšem jasné, které informace jsou pro nás důležité. Více informací tak nutně neznamená dobrou znalost té které problematiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační zahlcení, informační přetížení, Moorův zákon&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=15804</id>
		<title>Příčiny informačního zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=15804"/>
		<updated>2015-01-27T20:16:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pojem Informační zahlcení nemá dosud pevně stanovenou definici, protože každý si pod tímto pojmem představuje odlišný význam. Existuje tak mnoho prací věnovaných této problematice. Jednou z nejčastěji citovaných prací je práce Epplera a Mengise, kteří informační zahlcení popisují jako stav, kdy uživatel není již schopen zpracovat množství informace za daný časový úsek.&amp;lt;ref&amp;gt;TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Termín informační zahlcení ==&lt;br /&gt;
Jako první se o termínu zmínil americký spisovatel Alvin Toffler, který ve své knize Šok z budoucnosti popsal informační zahlcení jako příliš mnoho změn v příliš krátkém čase. Pro samotný pojem se užívá i dalších ekvivalentů. Jedná se o informační přetížení, přesycení či zaplavení. Termín je zkoumán v různých oborech. V nich se můžeme setkat i s termínem informační úzkost či únava.&amp;lt;ref&amp;gt;GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Z historického hlediska lze vypozorovat tři přelomová období, která napomohla tzv. informační explozi a tedy zásadně ovlivnila proces komunikace a proces informační. První přelom představuje vznik písmen, kdy tak zaniká pouhé ústní předávání informací. Druhý přelom je způsobeno vynálezem knihtisku, který napomohl masovému šíření informací v podobě. Poslední změny proběhly s rozvojem technologií a změnou v komunikaci. Telegraf,  počítač a následně internet zásadně změnili způsob, jakým se dosud pracovalo s informacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příčiny informačního zahlcení ==&lt;br /&gt;
Existují dvě hlavní příčiny informačního zahlcení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nárůst objemu informací ===&lt;br /&gt;
První příčinou je obrovský nárůst objemu informaci a dokumentů, především pak v elektronické podobě. To je způsobeno díky informačním a komunikačním technologiím. Ty umožňují jak vytváření nových informací, tak zachovávání těch starých, například díky digitalizaci.  Míra objemu informací narůstá i díky možnostem snadného kopírování, publikování a sdílení. To vše ještě více usnadňuje Inernet, který je charakteristický svým snadným užíváním. Každý má tak možnost přispět do tzv. datové smogu či cloudu, oblaku. Tam se shromažďují všechny vytvořené informace.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost informací ===&lt;br /&gt;
Druhá příčina informačního zahlcení pak spočívá ve snadné dostupnosti všech informací v kyberprostoru, tedy v prostředí webu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Toto prostředí se tak stále zvětšuje a rozšiřuje se ke svým příjemcům prostřednictví počítačů, mobilů, elektronických čteček a dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moorův zákon ==&lt;br /&gt;
V roce 1957 americký inženýr Gordon Moore prohlásil, že se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.&amp;lt;ref&amp;gt;STUDIČNÝ, Michal. Moorův zákon. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Moor%C5%AFv_z%C3%A1kon &amp;lt;/ref&amp;gt; Předpověděl tak exponenciální růst informací, ke kterému dochází i dnes a který podle mnohých odborníků zatím nemá konce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dopady ==&lt;br /&gt;
Kvůli informačnímu zahlcení vzniká informační odpad, tj. informace, které nejsou nijak použitelné. Není ovšem jasné, které informace jsou pro nás důležité. Více informací tak nutně neznamená dobrou znalost té které problematiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační zahlcení, informační přetížení, Moorův zákon&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=15803</id>
		<title>Příčiny informačního zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=15803"/>
		<updated>2015-01-27T20:01:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: Založena nová stránka s textem „Pojem Informační zahlcení nemá dosud pevně stanovenou definici, protože každý si pod tímto pojmem představuje odlišný význam. Existuje tak mno…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pojem Informační zahlcení nemá dosud pevně stanovenou definici, protože každý si pod tímto pojmem představuje odlišný význam. Existuje tak mnoho prací věnovaných této problematice. Jednou z nejčastěji citovaných prací je práce Epplera a Mengise, kteří informační zahlcení popisují jako stav, kdy uživatel není již schopen zpracovat množství informace za daný časový úsek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Termín informační zahlcení ==&lt;br /&gt;
Jako první se o termínu zmínil americký spisovatel Alvin Toffler, který ve své knize Šok z budoucnosti popsal informační zahlcení jako příliš mnoho změn v příliš krátkém čase. Pro samotný pojem se užívá i dalších ekvivalentů. Jedná se o informační přetížení, přesycení či zaplavení. Termín je zkoumán v různých oborech. V nich se můžeme setkat i s termínem informační úzkost či únava.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Z historického hlediska lze vypozorovat tři přelomová období, která napomohla tzv. informační explozi a tedy zásadně ovlivnila proces komunikace a proces informační. První přelom představuje vznik písmen, kdy tak zaniká pouhé ústní předávání informací. Druhý přelom je způsobeno vynálezem knihtisku, který napomohl masovému šíření informací v podobě. Poslední změny proběhly s rozvojem technologií a změnou v komunikaci. Telegraf,  počítač a následně internet zásadně změnili způsob, jakým se dosud pracovalo s informacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příčiny informačního zahlcení ==&lt;br /&gt;
Existují dvě hlavní příčiny informačního zahlcení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nárůst objemu informací ===&lt;br /&gt;
První příčinou je obrovský nárůst objemu informaci a dokumentů, především pak v elektronické podobě. To je způsobeno díky informačním a komunikačním technologiím. Ty umožňují jak vytváření nových informací, tak zachovávání těch starých, například díky digitalizaci.  Míra objemu informací narůstá i díky možnostem snadného kopírování, publikování a sdílení. To vše ještě více usnadňuje Inernet, který je charakteristický svým snadným užíváním. Každý má tak možnost přispět do tzv. datové smogu či cloudu, oblaku. Tam se shromažďují všechny vytvořené informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost informací ===&lt;br /&gt;
Druhá příčina informačního zahlcení pak spočívá ve snadné dostupnosti všech informací v kyberprostoru, tedy v prostředí webu. Toto prostředí se tak stále zvětšuje a rozšiřuje se ke svým příjemcům prostřednictví počítačů, mobilů, elektronických čteček a dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moorův zákon ==&lt;br /&gt;
V roce 1957 americký inženýr Gordon Moore prohlásil, že se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky. Předpověděl tak exponenciální růst informací, ke kterému dochází i dnes a který podle mnohých odborníků zatím nemá konce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dopady ==&lt;br /&gt;
Kvůli informačnímu zahlcení vzniká informační odpad, tj. informace, které nejsou nijak použitelné. Není ovšem jasné, které informace jsou pro nás důležité. Více informací tak nutně neznamená dobrou znalost té které problematiky.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15754</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15754"/>
		<updated>2015-01-27T12:06:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační cyklus - pojem Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační systém - pojem Informace]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povrchový a hluboký web]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patent|Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranné známky|Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15678</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15678"/>
		<updated>2015-01-26T13:56:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15677</id>
		<title>Knihovny a informační instituce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15677"/>
		<updated>2015-01-26T13:54:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační instituc'''e je instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARVANOVÁ, Eva. Informační instituce. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000012721&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zahrnuje instituce od archivů a knihoven různých typů až po instituce, které se objevily až v průběhu 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny''' jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby.poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Z hlediska účelu tohoto portálu za nejdůležitější kriterium považujeme dostupnost služeb pro veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Systém knihoven v ČR. Knihovny.cz [online]. 2008 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
I když většinou nejsou přímé důkazy, knihovny byly stavěny již ve starověku. Jednalo se hlavně o královské či soukromé knihovny, stavěly se ale i knihovny veřejné. Ve středověku se pak knihovny základy především v klášterech a na univerzitách, v centrech znalostí a vědomostí. Vedle nich vznikala i skriptoria, která sloužila k rozmnožování záznamů. Až v 18. století pak vznikaly první veřejné knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;MAREK, Jindřich. Přehled vývoje knihoven od počátků do konce středověku. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání informačních institucí ==&lt;br /&gt;
Jejich základní sociální funkce je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat znakově zaznamenané lidské zkušenosti, znalosti, příběhy a prožitky. Reagují tak na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování. Mimo jiné existují k vyjádření přirozeně existujících rozdílů mezi lidmi a jejich zájmy, ale současně i funkce integrační. Základním lidským právem je mít přístup k informacím a rozumět jim; přičemž dostupných informací je dnes mnohem víc, než tomu bylo kdy v minulosti. Informační instituce se starají o splnění informačních a potřeb prostřednictvím informačních služeb a informačních systémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy informačních institucí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny ===&lt;br /&gt;
Knihovny jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích. Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby. Předmětem její akvizice, zpracování , uložení do knihovního fondu a jeho uchovávání jakož i zpřístupňování je nejen kniha, ale i široký rejstřík dokumentů a elektronických zdrojů nejrůznějšího druhu. Její knihovní fond je uspořádán jako soubor zaznamenaného poznání v takové míře, aby v něm bylo možno snadno, rychle a spolehlivě vyhledávat potřebné dokumenty a elektronické zdroje a v nich potřebné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované Ministerstvem kultury&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR&lt;br /&gt;
* Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna v Brně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Veřejný knihovny ====&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna jako služba dostupná všem lidem hraje hlavní úlohu ve shromažďování, organizování a využívání informací, jakož i v zajišťování přístupu k široké škále informačních zdrojů. Zvláště odpovídá za shromažďování a pohotové zpřístupňování lokálních informací. Je paměťovou institucí tím, že shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje materiály týkající se historie obce i jednotlivců. Zajišťuje přístup k vědomostem, informacím, uměleckým dílům a celoživotnímu vzdělávání prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná rovným způsobem všem členům společnosti bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, zdravotní znevýhodnění, ekonomickou situaci, postavení v zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.&lt;br /&gt;
* Knihovny obecní, městské, krajské a národní - mají univerzální zaměření svého fondu&lt;br /&gt;
* Specializované knihovny - poskytují informace spojené s konkrétním oborem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysokoškolské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou to knihovny, jejichž knižní fond je zaměřený na vyučované obory. Primárně poskytují služby členům akademické obce, mohou však být i dostupné pro veřejnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Archivy ===&lt;br /&gt;
Je to informační a dnes stále častěji také vědecká instituce, která provádí sběr, vědecké, resp. odborné a informační zpracování, jakož i zprostředkování archivních fondů a archivních dokumentů, a to v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů či jiných právnických a fyzických osob.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Muzea ===&lt;br /&gt;
Instituce, která shromažďuje, dokumentuje, ochraňuje, vystavuje a interpretuje hmotné dědictví a spjaté informace za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení. Můžeme ji rozlišovat na všeobecná muzea (národní, vlastivědná) a specializovaná muzea, tedy v rámci jednoho oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální knihovny ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny. Praha, 2001. Studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databázové centrum ===&lt;br /&gt;
Jedná se o instituci umožňující obvykle online přístup k centralizovaným informačním zdrojům, a to hlavně ve formě databází. Jejími hlavními funkcemi jsou shromažďování a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů, a to vše na jednom místě.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databázové centrum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003173&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační středisko ===&lt;br /&gt;
Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací na různých úrovních, případně o  určité oblasti, regionu, prostřednictvím informačních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny pro všechny: role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum, 2005. ISBN 80-239-5021-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační instituce, knihovny, typy informačních institucí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15676</id>
		<title>Knihovny a informační instituce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15676"/>
		<updated>2015-01-26T13:48:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační instituc'''e je instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARVANOVÁ, Eva. Informační instituce. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000012721&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zahrnuje instituce od archivů a knihoven různých typů až po instituce, které se objevily až v průběhu 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny''' jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby.poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Z hlediska účelu tohoto portálu za nejdůležitější kriterium považujeme dostupnost služeb pro veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Systém knihoven v ČR. Knihovny.cz [online]. 2008 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
I když většinou nejsou přímé důkazy, knihovny byly stavěny již ve starověku. Jednalo se hlavně o královské či soukromé knihovny, stavěly se ale i knihovny veřejné. Ve středověku se pak knihovny základy především v klášterech a na univerzitách, v centrech znalostí a vědomostí. Vedle nich vznikala i skriptoria, která sloužila k rozmnožování záznamů. Až v 18. století pak vznikaly první veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání informačních institucí ==&lt;br /&gt;
Jejich základní sociální funkce je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat znakově zaznamenané lidské zkušenosti, znalosti, příběhy a prožitky. Reagují tak na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování. Mimo jiné existují k vyjádření přirozeně existujících rozdílů mezi lidmi a jejich zájmy, ale současně i funkce integrační. Základním lidským právem je mít přístup k informacím a rozumět jim; přičemž dostupných informací je dnes mnohem víc, než tomu bylo kdy v minulosti. Informační instituce se starají o splnění informačních a potřeb prostřednictvím informačních služeb a informačních systémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy informačních institucí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny ===&lt;br /&gt;
Knihovny jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích. Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby. Předmětem její akvizice, zpracování , uložení do knihovního fondu a jeho uchovávání jakož i zpřístupňování je nejen kniha, ale i široký rejstřík dokumentů a elektronických zdrojů nejrůznějšího druhu. Její knihovní fond je uspořádán jako soubor zaznamenaného poznání v takové míře, aby v něm bylo možno snadno, rychle a spolehlivě vyhledávat potřebné dokumenty a elektronické zdroje a v nich potřebné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované Ministerstvem kultury&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR&lt;br /&gt;
* Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna v Brně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Veřejný knihovny ====&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna jako služba dostupná všem lidem hraje hlavní úlohu ve shromažďování, organizování a využívání informací, jakož i v zajišťování přístupu k široké škále informačních zdrojů. Zvláště odpovídá za shromažďování a pohotové zpřístupňování lokálních informací. Je paměťovou institucí tím, že shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje materiály týkající se historie obce i jednotlivců. Zajišťuje přístup k vědomostem, informacím, uměleckým dílům a celoživotnímu vzdělávání prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná rovným způsobem všem členům společnosti bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, zdravotní znevýhodnění, ekonomickou situaci, postavení v zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.&lt;br /&gt;
* Knihovny obecní, městské, krajské a národní - mají univerzální zaměření svého fondu&lt;br /&gt;
* Specializované knihovny - poskytují informace spojené s konkrétním oborem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysokoškolské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou to knihovny, jejichž knižní fond je zaměřený na vyučované obory. Primárně poskytují služby členům akademické obce, mohou však být i dostupné pro veřejnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Archivy ===&lt;br /&gt;
Je to informační a dnes stále častěji také vědecká instituce, která provádí sběr, vědecké, resp. odborné a informační zpracování, jakož i zprostředkování archivních fondů a archivních dokumentů, a to v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů či jiných právnických a fyzických osob.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Muzea ===&lt;br /&gt;
Instituce, která shromažďuje, dokumentuje, ochraňuje, vystavuje a interpretuje hmotné dědictví a spjaté informace za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení. Můžeme ji rozlišovat na všeobecná muzea (národní, vlastivědná) a specializovaná muzea, tedy v rámci jednoho oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální knihovny ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny. Praha, 2001. Studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databázové centrum ===&lt;br /&gt;
Jedná se o instituci umožňující obvykle online přístup k centralizovaným informačním zdrojům, a to hlavně ve formě databází. Jejími hlavními funkcemi jsou shromažďování a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů, a to vše na jednom místě.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databázové centrum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003173&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační středisko ===&lt;br /&gt;
Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací na různých úrovních, případně o  určité oblasti, regionu, prostřednictvím informačních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny pro všechny: role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum, 2005. ISBN 80-239-5021-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační instituce, knihovny, typy informačních institucí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15675</id>
		<title>Knihovny a informační instituce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15675"/>
		<updated>2015-01-26T13:41:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační instituc'''e je instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARVANOVÁ, Eva. Informační instituce. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000012721&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zahrnuje instituce od archivů a knihoven různých typů až po instituce, které se objevily až v průběhu 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny''' jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby.poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Z hlediska účelu tohoto portálu za nejdůležitější kriterium považujeme dostupnost služeb pro veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Systém knihoven v ČR. Knihovny.cz [online]. 2008 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
I když většinou nejsou přímé důkazy, knihovny byly stavěny již ve starověku. Jednalo se hlavně o královské či soukromé knihovny, stavěly se ale i knihovny veřejné. Ve středověku se pak knihovny základy především v klášterech a na univerzitách, v centrech znalostí a vědomostí. Vedle nich vznikala i skriptoria, která sloužila k rozmnožování záznamů. Až v 18. století pak vznikaly první veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání informačních institucí ==&lt;br /&gt;
Jejich základní sociální funkce je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat znakově zaznamenané lidské zkušenosti, znalosti, příběhy a prožitky. Reagují tak na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování. Mimo jiné existují k vyjádření přirozeně existujících rozdílů mezi lidmi a jejich zájmy, ale současně i funkce integrační. Základním lidským právem je mít přístup k informacím a rozumět jim; přičemž dostupných informací je dnes mnohem víc, než tomu bylo kdy v minulosti. Informační instituce se starají o splnění informačních a potřeb prostřednictvím informačních služeb a informačních systémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy informačních institucí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny ===&lt;br /&gt;
Knihovny jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích. Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby. Předmětem její akvizice, zpracování , uložení do knihovního fondu a jeho uchovávání jakož i zpřístupňování je nejen kniha, ale i široký rejstřík dokumentů a elektronických zdrojů nejrůznějšího druhu. Její knihovní fond je uspořádán jako soubor zaznamenaného poznání v takové míře, aby v něm bylo možno snadno, rychle a spolehlivě vyhledávat potřebné dokumenty a elektronické zdroje a v nich potřebné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované Ministerstvem kultury&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR&lt;br /&gt;
* Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna v Brně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Veřejný knihovny ====&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna jako služba dostupná všem lidem hraje hlavní úlohu ve shromažďování, organizování a využívání informací, jakož i v zajišťování přístupu k široké škále informačních zdrojů. Zvláště odpovídá za shromažďování a pohotové zpřístupňování lokálních informací. Je paměťovou institucí tím, že shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje materiály týkající se historie obce i jednotlivců. Zajišťuje přístup k vědomostem, informacím, uměleckým dílům a celoživotnímu vzdělávání prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná rovným způsobem všem členům společnosti bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, zdravotní znevýhodnění, ekonomickou situaci, postavení v zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.&lt;br /&gt;
* Knihovny obecní, městské, krajské a národní - mají univerzální zaměření svého fondu&lt;br /&gt;
* Specializované knihovny - poskytují informace spojené s konkrétním oborem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysokoškolské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou to knihovny, jejichž knižní fond je zaměřený na vyučované obory. Primárně poskytují služby členům akademické obce, mohou však být i dostupné pro veřejnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Archivy ===&lt;br /&gt;
Je to informační a dnes stále častěji také vědecká instituce, která provádí sběr, vědecké, resp. odborné a informační zpracování, jakož i zprostředkování archivních fondů a archivních dokumentů, a to v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů či jiných právnických a fyzických osob.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Muzea ===&lt;br /&gt;
Instituce, která shromažďuje, dokumentuje, ochraňuje, vystavuje a interpretuje hmotné dědictví a spjaté informace za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení. Můžeme ji rozlišovat na všeobecná muzea (národní, vlastivědná) a specializovaná muzea, tedy v rámci jednoho oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální knihovny ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny. Praha, 2001. Studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databázové centrum ===&lt;br /&gt;
Jedná se o instituci umožňující obvykle online přístup k centralizovaným informačním zdrojům, a to hlavně ve formě databází. Jejími hlavními funkcemi jsou shromažďování a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů, a to vše na jednom místě.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databázové centrum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003173&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační středisko ===&lt;br /&gt;
Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací na různých úrovních, případně o  určité oblasti, regionu, prostřednictvím informačních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny pro všechny: role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum, 2005. ISBN 80-239-5021-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
www.wikipedia.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační instituce, knihovny, typy informačních institucí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15674</id>
		<title>Knihovny a informační instituce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15674"/>
		<updated>2015-01-26T13:37:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační instituc'''e je instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARVANOVÁ, Eva. Informační instituce. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000012721&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zahrnuje instituce od archivů a knihoven různých typů až po instituce, které se objevily až v průběhu 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny''' jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby.poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Z hlediska účelu tohoto portálu za nejdůležitější kriterium považujeme dostupnost služeb pro veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Systém knihoven v ČR. Knihovny.cz [online]. 2008 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
I když většinou nejsou přímé důkazy, knihovny byly stavěny již ve starověku. Jednalo se hlavně o královské či soukromé knihovny, stavěly se ale i knihovny veřejné. Ve středověku se pak knihovny základy především v klášterech a na univerzitách, v centrech znalostí a vědomostí. Vedle nich vznikala i skriptoria, která sloužila k rozmnožování záznamů. Až v 18. století pak vznikaly první veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání informačních institucí ==&lt;br /&gt;
Jejich základní sociální funkce je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat znakově zaznamenané lidské zkušenosti, znalosti, příběhy a prožitky. Reagují tak na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování. Mimo jiné existují k vyjádření přirozeně existujících rozdílů mezi lidmi a jejich zájmy, ale současně i funkce integrační. Základním lidským právem je mít přístup k informacím a rozumět jim; přičemž dostupných informací je dnes mnohem víc, než tomu bylo kdy v minulosti. Informační instituce se starají o splnění informačních a potřeb prostřednictvím informačních služeb a informačních systémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy informačních institucí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny ===&lt;br /&gt;
Knihovny jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích. Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby. Předmětem její akvizice, zpracování , uložení do knihovního fondu a jeho uchovávání jakož i zpřístupňování je nejen kniha, ale i široký rejstřík dokumentů a elektronických zdrojů nejrůznějšího druhu. Její knihovní fond je uspořádán jako soubor zaznamenaného poznání v takové míře, aby v něm bylo možno snadno, rychle a spolehlivě vyhledávat potřebné dokumenty a elektronické zdroje a v nich potřebné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované Ministerstvem kultury&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR&lt;br /&gt;
* Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna v Brně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Veřejný knihovny ====&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna jako služba dostupná všem lidem hraje hlavní úlohu ve shromažďování, organizování a využívání informací, jakož i v zajišťování přístupu k široké škále informačních zdrojů. Zvláště odpovídá za shromažďování a pohotové zpřístupňování lokálních informací. Je paměťovou institucí tím, že shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje materiály týkající se historie obce i jednotlivců. Zajišťuje přístup k vědomostem, informacím, uměleckým dílům a celoživotnímu vzdělávání prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná rovným způsobem všem členům společnosti bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, zdravotní znevýhodnění, ekonomickou situaci, postavení v zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.&lt;br /&gt;
* Knihovny obecní, městské, krajské a národní - mají univerzální zaměření svého fondu&lt;br /&gt;
* Specializované knihovny - poskytují informace spojené s konkrétním oborem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysokoškolské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou to knihovny, jejichž knižní fond je zaměřený na vyučované obory. Primárně poskytují služby členům akademické obce, mohou však být i dostupné pro veřejnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Archivy ===&lt;br /&gt;
Je to informační a dnes stále častěji také vědecká instituce, která provádí sběr, vědecké, resp. odborné a informační zpracování, jakož i zprostředkování archivních fondů a archivních dokumentů, a to v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů či jiných právnických a fyzických osob.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Muzea ===&lt;br /&gt;
Instituce, která shromažďuje, dokumentuje, ochraňuje, vystavuje a interpretuje hmotné dědictví a spjaté informace za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení. Můžeme ji rozlišovat na všeobecná muzea (národní, vlastivědná) a specializovaná muzea, tedy v rámci jednoho oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální knihovny ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny. Praha, 2001. Studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databázové centrum ===&lt;br /&gt;
Jedná se o instituci umožňující obvykle online přístup k centralizovaným informačním zdrojům, a to hlavně ve formě databází. Jejími hlavními funkcemi jsou shromažďování a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů, a to vše na jednom místě.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databázové centrum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003173&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační středisko ===&lt;br /&gt;
Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací na různých úrovních, případně o  určité oblasti, regionu, prostřednictvím informačních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;/references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny pro všechny: role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum, 2005. ISBN 80-239-5021-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
www.wikipedia.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační instituce, knihovny, typy informačních institucí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15673</id>
		<title>Knihovny a informační instituce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15673"/>
		<updated>2015-01-26T13:37:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační instituc'''e je instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARVANOVÁ, Eva. Informační instituce. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000012721&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zahrnuje instituce od archivů a knihoven různých typů až po instituce, které se objevily až v průběhu 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny''' jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby.poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Z hlediska účelu tohoto portálu za nejdůležitější kriterium považujeme dostupnost služeb pro veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Systém knihoven v ČR. Knihovny.cz [online]. 2008 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
I když většinou nejsou přímé důkazy, knihovny byly stavěny již ve starověku. Jednalo se hlavně o královské či soukromé knihovny, stavěly se ale i knihovny veřejné. Ve středověku se pak knihovny základy především v klášterech a na univerzitách, v centrech znalostí a vědomostí. Vedle nich vznikala i skriptoria, která sloužila k rozmnožování záznamů. Až v 18. století pak vznikaly první veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání informačních institucí ==&lt;br /&gt;
Jejich základní sociální funkce je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat znakově zaznamenané lidské zkušenosti, znalosti, příběhy a prožitky. Reagují tak na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování. Mimo jiné existují k vyjádření přirozeně existujících rozdílů mezi lidmi a jejich zájmy, ale současně i funkce integrační. Základním lidským právem je mít přístup k informacím a rozumět jim; přičemž dostupných informací je dnes mnohem víc, než tomu bylo kdy v minulosti. Informační instituce se starají o splnění informačních a potřeb prostřednictvím informačních služeb a informačních systémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy informačních institucí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny ===&lt;br /&gt;
Knihovny jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích. Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby. Předmětem její akvizice, zpracování , uložení do knihovního fondu a jeho uchovávání jakož i zpřístupňování je nejen kniha, ale i široký rejstřík dokumentů a elektronických zdrojů nejrůznějšího druhu. Její knihovní fond je uspořádán jako soubor zaznamenaného poznání v takové míře, aby v něm bylo možno snadno, rychle a spolehlivě vyhledávat potřebné dokumenty a elektronické zdroje a v nich potřebné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované Ministerstvem kultury&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR&lt;br /&gt;
* Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna v Brně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Veřejný knihovny ====&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna jako služba dostupná všem lidem hraje hlavní úlohu ve shromažďování, organizování a využívání informací, jakož i v zajišťování přístupu k široké škále informačních zdrojů. Zvláště odpovídá za shromažďování a pohotové zpřístupňování lokálních informací. Je paměťovou institucí tím, že shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje materiály týkající se historie obce i jednotlivců. Zajišťuje přístup k vědomostem, informacím, uměleckým dílům a celoživotnímu vzdělávání prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná rovným způsobem všem členům společnosti bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, zdravotní znevýhodnění, ekonomickou situaci, postavení v zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.&lt;br /&gt;
* Knihovny obecní, městské, krajské a národní - mají univerzální zaměření svého fondu&lt;br /&gt;
* Specializované knihovny - poskytují informace spojené s konkrétním oborem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysokoškolské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou to knihovny, jejichž knižní fond je zaměřený na vyučované obory. Primárně poskytují služby členům akademické obce, mohou však být i dostupné pro veřejnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Archivy ===&lt;br /&gt;
Je to informační a dnes stále častěji také vědecká instituce, která provádí sběr, vědecké, resp. odborné a informační zpracování, jakož i zprostředkování archivních fondů a archivních dokumentů, a to v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů či jiných právnických a fyzických osob.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Muzea ===&lt;br /&gt;
Instituce, která shromažďuje, dokumentuje, ochraňuje, vystavuje a interpretuje hmotné dědictví a spjaté informace za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení. Můžeme ji rozlišovat na všeobecná muzea (národní, vlastivědná) a specializovaná muzea, tedy v rámci jednoho oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální knihovny ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny. Praha, 2001. Studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databázové centrum ===&lt;br /&gt;
Jedná se o instituci umožňující obvykle online přístup k centralizovaným informačním zdrojům, a to hlavně ve formě databází. Jejími hlavními funkcemi jsou shromažďování a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů, a to vše na jednom místě.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databázové centrum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003173&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační středisko ===&lt;br /&gt;
Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací na různých úrovních, případně o  určité oblasti, regionu, prostřednictvím informačních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny pro všechny: role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum, 2005. ISBN 80-239-5021-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
www.wikipedia.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační instituce, knihovny, typy informačních institucí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15672</id>
		<title>Knihovny a informační instituce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15672"/>
		<updated>2015-01-26T13:34:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační instituc'''e je instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARVANOVÁ, Eva. Informační instituce. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000012721&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zahrnuje instituce od archivů a knihoven různých typů až po instituce, které se objevily až v průběhu 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny''' jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby.poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Z hlediska účelu tohoto portálu za nejdůležitější kriterium považujeme dostupnost služeb pro veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Systém knihoven v ČR. Knihovny.cz [online]. 2008 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
I když většinou nejsou přímé důkazy, knihovny byly stavěny již ve starověku. Jednalo se hlavně o královské či soukromé knihovny, stavěly se ale i knihovny veřejné. Ve středověku se pak knihovny základy především v klášterech a na univerzitách, v centrech znalostí a vědomostí. Vedle nich vznikala i skriptoria, která sloužila k rozmnožování záznamů. Až v 18. století pak vznikaly první veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání informačních institucí ==&lt;br /&gt;
Jejich základní sociální funkce je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat znakově zaznamenané lidské zkušenosti, znalosti, příběhy a prožitky. Reagují tak na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování. Mimo jiné existují k vyjádření přirozeně existujících rozdílů mezi lidmi a jejich zájmy, ale současně i funkce integrační. Základním lidským právem je mít přístup k informacím a rozumět jim; přičemž dostupných informací je dnes mnohem víc, než tomu bylo kdy v minulosti. Informační instituce se starají o splnění informačních a potřeb prostřednictvím informačních služeb a informačních systémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy informačních institucí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny ===&lt;br /&gt;
Knihovny jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích. Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby. Předmětem její akvizice, zpracování , uložení do knihovního fondu a jeho uchovávání jakož i zpřístupňování je nejen kniha, ale i široký rejstřík dokumentů a elektronických zdrojů nejrůznějšího druhu. Její knihovní fond je uspořádán jako soubor zaznamenaného poznání v takové míře, aby v něm bylo možno snadno, rychle a spolehlivě vyhledávat potřebné dokumenty a elektronické zdroje a v nich potřebné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované Ministerstvem kultury&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR&lt;br /&gt;
* Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna v Brně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Veřejný knihovny ====&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna jako služba dostupná všem lidem hraje hlavní úlohu ve shromažďování, organizování a využívání informací, jakož i v zajišťování přístupu k široké škále informačních zdrojů. Zvláště odpovídá za shromažďování a pohotové zpřístupňování lokálních informací. Je paměťovou institucí tím, že shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje materiály týkající se historie obce i jednotlivců. Zajišťuje přístup k vědomostem, informacím, uměleckým dílům a celoživotnímu vzdělávání prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná rovným způsobem všem členům společnosti bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, zdravotní znevýhodnění, ekonomickou situaci, postavení v zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.&lt;br /&gt;
* Knihovny obecní, městské, krajské a národní - mají univerzální zaměření svého fondu&lt;br /&gt;
* Specializované knihovny - poskytují informace spojené s konkrétním oborem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysokoškolské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou to knihovny, jejichž knižní fond je zaměřený na vyučované obory. Primárně poskytují služby členům akademické obce, mohou však být i dostupné pro veřejnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Archivy ===&lt;br /&gt;
Je to informační a dnes stále častěji také vědecká instituce, která provádí sběr, vědecké, resp. odborné a informační zpracování, jakož i zprostředkování archivních fondů a archivních dokumentů, a to v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů či jiných právnických a fyzických osob.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Muzea ===&lt;br /&gt;
Instituce, která shromažďuje, dokumentuje, ochraňuje, vystavuje a interpretuje hmotné dědictví a spjaté informace za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení. Můžeme ji rozlišovat na všeobecná muzea (národní, vlastivědná) a specializovaná muzea, tedy v rámci jednoho oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální knihovny ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny. Praha, 2001. Studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databázové centrum ===&lt;br /&gt;
Jedná se o instituci umožňující obvykle online přístup k centralizovaným informačním zdrojům, a to hlavně ve formě databází. Jejími hlavními funkcemi jsou shromažďování a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů, a to vše na jednom místě.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databázové centrum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003173&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační středisko ===&lt;br /&gt;
Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací na různých úrovních, případně o  určité oblasti, regionu, prostřednictvím informačních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny pro všechny: role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum, 2005. ISBN 80-239-5021-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
www.wikipedia.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační instituce, knihovny, typy informačních institucí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15671</id>
		<title>Knihovny a informační instituce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15671"/>
		<updated>2015-01-26T13:33:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační instituc'''e je instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARVANOVÁ, Eva. Informační instituce. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000012721&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zahrnuje instituce od archivů a knihoven různých typů až po instituce, které se objevily až v průběhu 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny''' jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby.poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Z hlediska účelu tohoto portálu za nejdůležitější kriterium považujeme dostupnost služeb pro veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Systém knihoven v ČR. Knihovny.cz [online]. 2008 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
I když většinou nejsou přímé důkazy, knihovny byly stavěny již ve starověku. Jednalo se hlavně o královské či soukromé knihovny, stavěly se ale i knihovny veřejné. Ve středověku se pak knihovny základy především v klášterech a na univerzitách, v centrech znalostí a vědomostí. Vedle nich vznikala i skriptoria, která sloužila k rozmnožování záznamů. Až v 18. století pak vznikaly první veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání informačních institucí ==&lt;br /&gt;
Jejich základní sociální funkce je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat znakově zaznamenané lidské zkušenosti, znalosti, příběhy a prožitky. Reagují tak na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování. Mimo jiné existují k vyjádření přirozeně existujících rozdílů mezi lidmi a jejich zájmy, ale současně i funkce integrační. Základním lidským právem je mít přístup k informacím a rozumět jim; přičemž dostupných informací je dnes mnohem víc, než tomu bylo kdy v minulosti. Informační instituce se starají o splnění informačních a potřeb prostřednictvím informačních služeb a informačních systémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy informačních institucí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny ===&lt;br /&gt;
Knihovny jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích. Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby. Předmětem její akvizice, zpracování , uložení do knihovního fondu a jeho uchovávání jakož i zpřístupňování je nejen kniha, ale i široký rejstřík dokumentů a elektronických zdrojů nejrůznějšího druhu. Její knihovní fond je uspořádán jako soubor zaznamenaného poznání v takové míře, aby v něm bylo možno snadno, rychle a spolehlivě vyhledávat potřebné dokumenty a elektronické zdroje a v nich potřebné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované Ministerstvem kultury&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR&lt;br /&gt;
* Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna v Brně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Veřejný knihovny ====&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna jako služba dostupná všem lidem hraje hlavní úlohu ve shromažďování, organizování a využívání informací, jakož i v zajišťování přístupu k široké škále informačních zdrojů. Zvláště odpovídá za shromažďování a pohotové zpřístupňování lokálních informací. Je paměťovou institucí tím, že shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje materiály týkající se historie obce i jednotlivců. Zajišťuje přístup k vědomostem, informacím, uměleckým dílům a celoživotnímu vzdělávání prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná rovným způsobem všem členům společnosti bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, zdravotní znevýhodnění, ekonomickou situaci, postavení v zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.&lt;br /&gt;
* Knihovny obecní, městské, krajské a národní - mají univerzální zaměření svého fondu&lt;br /&gt;
* Specializované knihovny - poskytují informace spojené s konkrétním oborem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysokoškolské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou to knihovny, jejichž knižní fond je zaměřený na vyučované obory. Primárně poskytují služby členům akademické obce, mohou však být i dostupné pro veřejnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Archivy ===&lt;br /&gt;
Je to informační a dnes stále častěji také vědecká instituce, která provádí sběr, vědecké, resp. odborné a informační zpracování, jakož i zprostředkování archivních fondů a archivních dokumentů, a to v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů či jiných právnických a fyzických osob.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Muzea ===&lt;br /&gt;
Instituce, která shromažďuje, dokumentuje, ochraňuje, vystavuje a interpretuje hmotné dědictví a spjaté informace za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení. Můžeme ji rozlišovat na všeobecná muzea (národní, vlastivědná) a specializovaná muzea, tedy v rámci jednoho oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální knihovny ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny. Praha, 2001. Studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databázové centrum ===&lt;br /&gt;
Jedná se o instituci umožňující obvykle online přístup k centralizovaným informačním zdrojům, a to hlavně ve formě databází. Jejími hlavními funkcemi jsou shromažďování a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů, a to vše na jednom místě.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databázové centrum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003173&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační středisko ===&lt;br /&gt;
Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací na různých úrovních, případně o  určité oblasti, regionu, prostřednictvím informačních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;/references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny pro všechny: role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum, 2005. ISBN 80-239-5021-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
www.wikipedia.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační instituce, knihovny, typy informačních institucí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15670</id>
		<title>Knihovny a informační instituce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15670"/>
		<updated>2015-01-26T13:32:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační instituc'''e je instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARVANOVÁ, Eva. Informační instituce. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000012721&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zahrnuje instituce od archivů a knihoven různých typů až po instituce, které se objevily až v průběhu 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny''' jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby.poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Z hlediska účelu tohoto portálu za nejdůležitější kriterium považujeme dostupnost služeb pro veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Systém knihoven v ČR. Knihovny.cz [online]. 2008 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
I když většinou nejsou přímé důkazy, knihovny byly stavěny již ve starověku. Jednalo se hlavně o královské či soukromé knihovny, stavěly se ale i knihovny veřejné. Ve středověku se pak knihovny základy především v klášterech a na univerzitách, v centrech znalostí a vědomostí. Vedle nich vznikala i skriptoria, která sloužila k rozmnožování záznamů. Až v 18. století pak vznikaly první veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání informačních institucí ==&lt;br /&gt;
Jejich základní sociální funkce je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat znakově zaznamenané lidské zkušenosti, znalosti, příběhy a prožitky. Reagují tak na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování. Mimo jiné existují k vyjádření přirozeně existujících rozdílů mezi lidmi a jejich zájmy, ale současně i funkce integrační. Základním lidským právem je mít přístup k informacím a rozumět jim; přičemž dostupných informací je dnes mnohem víc, než tomu bylo kdy v minulosti. Informační instituce se starají o splnění informačních a potřeb prostřednictvím informačních služeb a informačních systémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy informačních institucí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny ===&lt;br /&gt;
Knihovny jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích. Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby. Předmětem její akvizice, zpracování , uložení do knihovního fondu a jeho uchovávání jakož i zpřístupňování je nejen kniha, ale i široký rejstřík dokumentů a elektronických zdrojů nejrůznějšího druhu. Její knihovní fond je uspořádán jako soubor zaznamenaného poznání v takové míře, aby v něm bylo možno snadno, rychle a spolehlivě vyhledávat potřebné dokumenty a elektronické zdroje a v nich potřebné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované Ministerstvem kultury&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR&lt;br /&gt;
* Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna v Brně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Veřejný knihovny ====&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna jako služba dostupná všem lidem hraje hlavní úlohu ve shromažďování, organizování a využívání informací, jakož i v zajišťování přístupu k široké škále informačních zdrojů. Zvláště odpovídá za shromažďování a pohotové zpřístupňování lokálních informací. Je paměťovou institucí tím, že shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje materiály týkající se historie obce i jednotlivců. Zajišťuje přístup k vědomostem, informacím, uměleckým dílům a celoživotnímu vzdělávání prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná rovným způsobem všem členům společnosti bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, zdravotní znevýhodnění, ekonomickou situaci, postavení v zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.&lt;br /&gt;
* Knihovny obecní, městské, krajské a národní - mají univerzální zaměření svého fondu&lt;br /&gt;
* Specializované knihovny - poskytují informace spojené s konkrétním oborem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysokoškolské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou to knihovny, jejichž knižní fond je zaměřený na vyučované obory. Primárně poskytují služby členům akademické obce, mohou však být i dostupné pro veřejnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Archivy ===&lt;br /&gt;
Je to informační a dnes stále častěji také vědecká instituce, která provádí sběr, vědecké, resp. odborné a informační zpracování, jakož i zprostředkování archivních fondů a archivních dokumentů, a to v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů či jiných právnických a fyzických osob.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Muzea ===&lt;br /&gt;
Instituce, která shromažďuje, dokumentuje, ochraňuje, vystavuje a interpretuje hmotné dědictví a spjaté informace za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení. Můžeme ji rozlišovat na všeobecná muzea (národní, vlastivědná) a specializovaná muzea, tedy v rámci jednoho oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální knihovny ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny. Praha, 2001. Studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databázové centrum ===&lt;br /&gt;
Jedná se o instituci umožňující obvykle online přístup k centralizovaným informačním zdrojům, a to hlavně ve formě databází. Jejími hlavními funkcemi jsou shromažďování a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů, a to vše na jednom místě.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databázové centrum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003173&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační středisko ===&lt;br /&gt;
Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací na různých úrovních, případně o  určité oblasti, regionu, prostřednictvím informačních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny pro všechny: role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum, 2005. ISBN 80-239-5021-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
www.wikipedia.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační instituce, knihovny, typy informačních institucí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15669</id>
		<title>Knihovny a informační instituce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovny_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_instituce&amp;diff=15669"/>
		<updated>2015-01-26T13:31:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: Založena nová stránka s textem „'''Informační instituc'''e je instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARVANOVÁ, Eva. Informační…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační instituc'''e je instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.&amp;lt;ref&amp;gt;MARVANOVÁ, Eva. Informační instituce. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000012721&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Zahrnuje instituce od archivů a knihoven různých typů až po instituce, které se objevily až v průběhu 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny''' jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby.poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Z hlediska účelu tohoto portálu za nejdůležitější kriterium považujeme dostupnost služeb pro veřejnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Systém knihoven v ČR. Knihovny.cz [online]. 2008 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
I když většinou nejsou přímé důkazy, knihovny byly stavěny již ve starověku. Jednalo se hlavně o královské či soukromé knihovny, stavěly se ale i knihovny veřejné. Ve středověku se pak knihovny základy především v klášterech a na univerzitách, v centrech znalostí a vědomostí. Vedle nich vznikala i skriptoria, která sloužila k rozmnožování záznamů. Až v 18. století pak vznikaly první veřejné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poslání informačních institucí ==&lt;br /&gt;
Jejich základní sociální funkce je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat znakově zaznamenané lidské zkušenosti, znalosti, příběhy a prožitky. Reagují tak na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování. Mimo jiné existují k vyjádření přirozeně existujících rozdílů mezi lidmi a jejich zájmy, ale současně i funkce integrační. Základním lidským právem je mít přístup k informacím a rozumět jim; přičemž dostupných informací je dnes mnohem víc, než tomu bylo kdy v minulosti. Informační instituce se starají o splnění informačních a potřeb prostřednictvím informačních služeb a informačních systémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy informačních institucí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny ===&lt;br /&gt;
Knihovny jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích. Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby. Předmětem její akvizice, zpracování , uložení do knihovního fondu a jeho uchovávání jakož i zpřístupňování je nejen kniha, ale i široký rejstřík dokumentů a elektronických zdrojů nejrůznějšího druhu. Její knihovní fond je uspořádán jako soubor zaznamenaného poznání v takové míře, aby v něm bylo možno snadno, rychle a spolehlivě vyhledávat potřebné dokumenty a elektronické zdroje a v nich potřebné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny zřizované Ministerstvem kultury&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
* Národní knihovna ČR&lt;br /&gt;
* Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana&lt;br /&gt;
* Moravská zemská knihovna v Brně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Veřejný knihovny ====&lt;br /&gt;
Veřejná knihovna jako služba dostupná všem lidem hraje hlavní úlohu ve shromažďování, organizování a využívání informací, jakož i v zajišťování přístupu k široké škále informačních zdrojů. Zvláště odpovídá za shromažďování a pohotové zpřístupňování lokálních informací. Je paměťovou institucí tím, že shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje materiály týkající se historie obce i jednotlivců. Zajišťuje přístup k vědomostem, informacím, uměleckým dílům a celoživotnímu vzdělávání prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná rovným způsobem všem členům společnosti bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, zdravotní znevýhodnění, ekonomickou situaci, postavení v zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.&lt;br /&gt;
* Knihovny obecní, městské, krajské a národní - mají univerzální zaměření svého fondu&lt;br /&gt;
* Specializované knihovny - poskytují informace spojené s konkrétním oborem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysokoškolské knihovny ====&lt;br /&gt;
Jsou to knihovny, jejichž knižní fond je zaměřený na vyučované obory. Primárně poskytují služby členům akademické obce, mohou však být i dostupné pro veřejnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Archivy ===&lt;br /&gt;
Je to informační a dnes stále častěji také vědecká instituce, která provádí sběr, vědecké, resp. odborné a informační zpracování, jakož i zprostředkování archivních fondů a archivních dokumentů, a to v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů či jiných právnických a fyzických osob.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Muzea ===&lt;br /&gt;
Instituce, která shromažďuje, dokumentuje, ochraňuje, vystavuje a interpretuje hmotné dědictví a spjaté informace za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení. Můžeme ji rozlišovat na všeobecná muzea (národní, vlastivědná) a specializovaná muzea, tedy v rámci jednoho oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální knihovny ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny. Praha, 2001. Studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databázové centrum ===&lt;br /&gt;
Jedná se o instituci umožňující obvykle online přístup k centralizovaným informačním zdrojům, a to hlavně ve formě databází. Jejími hlavními funkcemi jsou shromažďování a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů, a to vše na jednom místě.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databázové centrum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003173&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační středisko ===&lt;br /&gt;
Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací na různých úrovních, případně o  určité oblasti, regionu, prostřednictvím informačních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny pro všechny: role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum, 2005. ISBN 80-239-5021-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
www.wikipedia.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační instituce, knihovny, typy informačních institucí&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14195</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14195"/>
		<updated>2015-01-15T21:04:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Studium softwaru a teorie kódu|Editace hesla Studium softwaru a teorie kódu - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[heslo]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9758</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9758"/>
		<updated>2014-11-27T05:16:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7907</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7907"/>
		<updated>2014-11-10T18:51:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační bezpečnost]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=6963</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=6963"/>
		<updated>2014-10-20T22:02:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Malkova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní deska počítače]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Malkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>